ladislav plánka ge18 kartografie a základy gis

Transkript

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN
FAKULTA STAVEBNÍ
LADISLAV PLÁNKA
GE18 KARTOGRAFIE A
ZÁKLADY GIS
MODUL 05
STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO
STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
© Ladislav Plánka, Brno 2006
Obsah
OBSAH
1 Úvod ...............................................................................................................7
1.1 Cíle ........................................................................................................7
1.2 Požadované znalosti ..............................................................................7
1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................7
1.4 Klí ová slova.........................................................................................7
2 Státní mapová díla R .................................................................................9
2.1 Vymezení státních mapových d l (116/1995) ......................................9
2.1.1
Mapa eské republiky 1:500 000 .........................................11
2.1.2
Vojenská topografická mapa Generální štábu A R .............11
2.1.2.1 Standardy NATO ..................................................................12
2.1.2.2 Mapová tvorba A R .............................................................16
2.1.3
Základní mapa R ................................................................27
2.1.4
SMO-5...................................................................................27
2.1.5
Katastrální mapy ...................................................................27
2.2 Autorská ochrana státních mapových d l ...........................................28
2.3 Vymezení státních mapových d l (430/2006) ....................................32
2.3.1
Státní mapa 1:5 000 ..............................................................34
2.3.2
Ostatní státní mapová díla.....................................................35
2.4 Tematické a ú elové mapy státního mapového díla R .....................35
2.4.1
Ú elové a speciální verze Základní mapy R ......................35
2.4.2
Ú elové a speciální mapy na bázi vojenských topografických
map........................................................................................37
2.4.3
Ú elové mapy velkých m ítek ............................................40
2.4.3.1 Základní ú elové mapy .........................................................41
2.4.3.2 Ú elové mapy podzemních prostor ......................................44
2.4.3.3 D lní mapy............................................................................45
2.4.3.4 Ostatní ú elové mapy............................................................45
3 Tematické mapy R...................................................................................47
3.1 Fyzicko-geografické mapy..................................................................47
3.1.1
Geologické mapy ..................................................................47
3.1.2
Pedologické mapy.................................................................48
3.1.3
Geomorfologické mapy ........................................................48
3.1.4
Klimatické mapy...................................................................48
3.1.5
Hydrologické mapy...............................................................48
3.1.6
Biogeografické mapy ............................................................49
3.1.7
Obecn fyzickogeografické mapy.........................................49
3.2 Socio-ekonomické mapy.....................................................................49
3.3 Tyflokartografická díla .......................................................................49
4 eské ( eskoslovenské) atlasy...................................................................50
4.1 Ott v zem pisný atlas .........................................................................51
4.2 Atlas republiky eskoslovenské .........................................................51
4.3 Politicko-hospodá ský atlas sv ta .......................................................52
- 5 (63) -
Kartografie a základy GIS · Modul 05
4.4 Kapesní atlas sv ta ............................................................................. 52
4.5
eskoslovenský vojenský atlas a Vojenský zem pisný atlas............. 52
4.6 Atlas eskoslovenských d jin............................................................. 54
4.7 Atlas eskoslovenské socialistické republiky.................................... 54
4.8 Školní atlasy (Jednotná soustava školních kartografických pom cek)54
4.9 Atlas Slovenské socialistické republiky ............................................. 55
4.10 Velký atlas sv ta................................................................................. 55
4.11 Autoatlasy........................................................................................... 55
4.12 Tematické atlasy................................................................................. 55
5 Sv tová mapová díla .................................................................................. 56
5.1 Mezinárodní mapa sv ta..................................................................... 56
5.2 Mapa sv ta.......................................................................................... 58
5.3 Mapy sv ta národních vydání............................................................. 60
5.4 Mezinárodní digitální kartografická díla ............................................ 61
6 Záv r ........................................................................................................... 63
6.1 Shrnutí ................................................................................................ 63
6.2 Studijní prameny ................................................................................ 63
- 6 (63) -
Úvod
1
Úvod
1.1
Cíle
Nejobtížn jším úkolem pedagoga v oblasti kartografie je podle mne
seznamování student s aktuálními kartografickými díly. Jejich produkce,
p edevším v komer ní sfé e, p edstavuje zna nou variabilitu druh v krátkých
asových úsecích, stejn jako velkou etnost vydání jednoho druhu, jež
samoz ejm nejsou zcela identická. Obdobné problémy, i když ne tak „horké“
platí pro státní mapová díla.
Modul 05 má za cíl p edevším p edstavení státních mapových d l
republiky po roce 1996.
1.2
eské
Požadované znalosti
Studium konkrétních kartografických d l se neobejde bez základních
teoretických znalostí uvedených postupn v modulech 01 - 03. Aktuální státní
mapová díla je však také t eba studovat v kontextu historického vývoje d l
tohoto druhu, a proto by bylo t eba alespo orienta n zvládnout i modul 04.
1.3
Doba pot ebná ke studiu
Pro zvládnutí celého rozsahu p edm tu jsou v denním studiu plánovány jen
v letním semestru 3 hodiny p ednášek a 3 hodiny cvi ení. P i délce trvání
semestru 13 týdn to odpovídá 13 x 6, tj. 78 hodin ízeného studia pro všechny
moduly. Prezentovaný rozsah látky proto není zvládnutelný bez samostudia a
ur ité specializace, která je závislá na konkrétním zam ení studenta, resp. jeho
bakalá ské práce.
1.4
Klí ová slova
Druhy aktuálních státních mapových d l, jejich geodetické a kartografické
základy a principy nomenklatury.
- 7 (63) -
Státní mapová díla R
2
2.1
Vymezení státních mapových d l (116/1995)
Tvorba, obnova a vydávání kartografických d l jsou podle zákona . 200/1994
Sb., o zem m ictví, ve zn ní pozd jších p edpis , za azeny mezi výsledky
kartografických inností a souhrnn náleží do oboru zem m ictví. Státní
mapová díla jsou výsledkem zem m ických inností, souvisle zobrazují území
podle jednotných zásad a jsou vydávána orgánem státní správy ve ve ejném
zájmu. Rozdíl mezi zem m ickými výsledky ve ve ejné zájmu a pro vlastní
pot ebu stanovuje výše uvedený zákon v ustanovení svého § 4. Zákon NR .
359/1992 Sb., o zem m ických a katastrálních orgánech, v platném zn ní,
ustanovuje produkci základních a tematických státních mapových d l do
p sobnosti ÚZK. Státní tematická mapová díla, závazná na celém území
státu, mohou být vydávána ve ve ejném zájmu po dohod s ÚZK i jiným
úst edním orgánem státní správy. ÚZK je na úseku zem m ictví pov en
zajiš ováním a koordinací mezinárodní spolupráce.
ÚZK, úst ední orgán státní správy geodézie, kartografie a katastru
nemovitostí, je oprávn n pov it vydáváním základních státních mapových d l
Zem m ický ú ad. Zem m ický ú ad je orgán státní správy zem m ictví s
celostátní p sobností. Novelou . 107/1994 Sb. zákona NR . 359/1992 Sb. je
pov en správou Základní báze geografických dat (ZABAGED).
Ministerstvu obrany p ísluší vymezení obsahu, prostoru a zp sobu výkonu
zem m ických inností pro pot eby obrany státu. Tento úst ední orgán
spravuje výsledky zem m ických inností ur ené pro obranu státu.
Státní mapová díla byla poprvé podrobn ji podle ú elu svého užití rozlišena
Na ízením vlády eské republiky z 19.4.1995, jež vyšlo ve Sbírce zákon .
116/1995 (str. 1627-9). Na ízení stanovila krom státních mapových d l
závazných na celém území státu a zásad jejich používání také závazné
geodetické referen ní systémy. P edm tné na ízení vlády stanovilo pro orgány
ve ejné správy výjimku pro užívání topografických map Ministerstva obrany
platnou do 31. prosince 2005.
V Na ízení vlády se v souladu s § 17 odst. 2 Zákona . 200/1994 Sb. o
zem m ictví a o zm n a dopln ní n kterých zákon souvisejících s jeho
provedením na izují:
§1 - Geodetické referen ní systémy, jimiž jsou pro zem m ické innost:
a) sv tový geodetický referen ní systém 1984 (závazná zkratka WGS841)
1
WGS84 je na území R definován:
•
technologiemi kosmické geodezie s primárními parametry a=6378137m, GM=3986005 x
108m3s-2, J2=108263 x 10-8, ω=7292115 x 10-11rad s-1 a odvozenou konstantou
f=1:298,257223563, kde „a“ je délka hlavní poloosy hladinového elipsoidu, „GM“ je
geocentrická gravita ní konstanta, „J2“ je dynamické zplošt ní Zem , „ω“ je nominální
úhlová rotace Zem a „f“ je zplošt ní hladinového elipsoidu.
•
Mercatorovým univerzálním konformním válcovým zobrazením v 6o poledníkových
pásech,
- 9 (63) -
b) evropský terestrický systém (ETRS2)
c) sou adnicový systém Jednotné trigonometrické sít katastrální (S-JTSK3)
d) sou adnicový systém 1942 (S-424)
e) výškový systém baltský - po vyrovnání (Bpv5)
f) tíhový systém 1995 (S-Gr956)
P i zp esn ní závazných geodetických referen ních systém na základ nových
m ení a výpo t se v jejich názvu a závazné zkratce m ní nebo dopl uje
letopo et.
Podle §2 byla Státními mapovými díly (SMD) závazn :
a) katastrální mapy (viz §17 písm. g) zákona NR . 344/1992 Sb. o Katastru
nemovitostí R (katastrální zákon)
b) Státní mapa 1:5000 - odvozená (SMO)
•
2
souborem vyrovnaných sou adnic výchozích bod nad azené sít nultého ádu.
ETRS je na území R definován:
•
technologiemi kosmické geodezie a konstantami, které jsou sou ástí program
mezinárodních zpracovatelských center,
•
referen ním rámcem vybraných bod JTSK, jejichž pravoúhlé geocentrické sou adnice
byly vztaženy k evropskému terestrickému referen nímu rámci (European Terrestrial
Reference Frama), epoše 1989.0.
•
elipsoidem geodetického referen ního systému 1980 s konstantami a = 6378137 m, f =
1:298,257222101, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „f“ je zplošt ní.
3
S-JTSK je definován:
•
Besselovým elipsoidem z roku 1841 s parametry a = 6377379,15508 m, b =
6356078,96290 m, kde „a“ je délka hlavní poloosy a „b“ je délka vedlejší poloosy,
•
K ovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze,
•
souborem sou adnic z vyrovnání trigonometrických sítí.
4
S-42 je definován:
•
Krasovského elipsoidem z roku 1940 s parametry a = 6378245 m, i = 1:298,3, kde „a“ je
délka hlavní poloosy a „i“ je zplošt ní
•
Gaussovým p í ným konformním válcovým zobrazením v 6° poledníkových pásech v
Krügerov úprav
•
souborem sou adnic bod z mezinárodního vyrovnání astronomicko-geodetických sítí
5
Výškový systém Bpv je definován:
•
výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mo ského vodo tu v Kronštadtu
•
souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivela ních sítí
6
Tíhový systém 1995 je definován:
•
hladinou a rozm rem sít , které jsou odvozeny z absolutních tíhových m ení v
mezinárodní gravimetrické síti
•
souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní sít .
- 10 (63) -
c) Základní mapa eské republiky (ZM) 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000,
1:100 000 a 1:200 000
d) Mapa eské republiky 1:500 000
e) vojenské topografické mapy (TM) 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000,
1:200 000, 1:500 000 a 1:1 000 000
f) tematická mapová díla vytvo ená pro celé území státu na podklad ZM a
TM
SMD uvedená pod písmeny a) - d) a tematická mapová díla vytvo ená pro celé
území státu na podklad ZM se zobrazují v sou adnicovém systému S-JTSK a
výškovém systému Bpv7 a jsou ur ena pro ve ejné využití. Tvorbu a údržbu
t chto map (u tematických map pak jejich topografického obsahu) zajiš uje
resort eského ú adu zem m ického a katastrálního.
SMD uvedená pod písmeny e) a tematická mapová díla vytvo ená pro celé
území státu na podklad TM se zobrazují v sou adnicovém systému S-42 p i
užití WGS84 a výškovém systému Bpv a jsou ur ena p edevším pro pot eby
obrany státu8. Jejich tvorbu a údržbu zajiš uje resort Ministerstva obrany R.
SMD jsou vytvá ena, obnovována a vydávána v grafické nebo digitální form .
2.1.1
Mapa eské republiky 1:500 000
Mapa eské republiky 1:500 000 p edstavuje p ehlednou topografickou mapu,
zobrazující na jednom mapovém listu celé území R s p íhrani ními oblastmi
všech sousedních stát . M že být využívána jako nást nná (formát 104 x 69
cm) nebo jako p íru ní (složená do formátu A4). Je konstruována v obecném
konformním kuželovém zobrazení (K ovákovo). Vyšla poprvé v roce 1993. Je
vytišt na v osmi barvách. poskytuje p ehled o sídlech, silni ní a železni ní síti,
administrativním len ní státu, vodstvu, lesích a orografickém len ní státu.
2.1.2
Vojenská topografická mapa Generální štábu A R
V roce 1999 byla eská republika p ijata do vojenského svazku NATO (North
Atlantic Treaty Organization), což se samoz ejm dotklo i vojenských
kartograf , kte í byli postaveni p ed urgentní úkol p izp sobit svá vojenská
mapová díla standard m NATO. Byla navázána spolupráce s topografickými a
geografickými službami armád NATO a stát zapojených do akce Partnerství
pro mír (PfP), zejména však s Vojenskou geografickou agenturou ozbrojených
sil USA (Defense Mapping Agency – DMA), zm n nou pozd ji na Národní
7
Geodetický referen ní systém jadranský lze používat p i vyhotovování zem m ických
podklad a dokumentací využívaných ve ve ejném zájmu pro výkon státní správy nejpozd ji
do roku 2000 na po í ních polygonových po adech na území celé R, v revíru Ostravskokarvinských dol , a.s. v okresech Karviná a Frýdek-Místek, v revíru Sokolovské uhelné, a.s. ve
V esové, v revíru Diamo, s.p. ve Stráži pod Ralskem, v okresech Praha-západ a Plze -m sto,
v hlavním m st Praze, Plzni, Hodonín , Krom íži, Novém M st na Morav a ve Ž áru nad
Sázavou.
8
Podle zákona . 102/1971 Sb. O ochran státního tajemství, ve zn ní zákona . 383/1990 Sb.
a zákona . 558/1991 Sb. Lze tato mapová díla použít též pro ú ely ve ejného užití, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak.
- 11 (63) -
pr zkumnou a mapovací agenturu (National Imagery and Mapping Agency –
NIMA), která je odpov dná za geografické zabezpe ení a podporu.
Podle vládního na ízení 116/1995 Sb. jsou i vojenské mapy státním mapovým
dílem, p i emž ve své základní verzi jsou dílem ve ejným, tj. neutajovaným.
Lze p edpokládat, že se s kartografickými standardy NATO budou setkávat i
civilní uživatelé t chto map. Navíc z ejm sehrají tyto standardy roli
sjednocujícího faktoru v oblasti geodetických a kartografických základ a
ovlivní i vývoj civilní kartografie v oblasti státních mapových d l.
Na míst je i poznámka, že standardizaci v této oblasti uvítají zejména
pracovišt pracující s moderními technologiemi GIS (geografický informa ní
systém), která se ve svých zákaznických softwarových aplikacích potýkají
s nabídkou geodetických sou adnicových systém a kartografických projekcí v
rozsahu n kolika desítek elipsoid a kartografických zobrazení a stovek jejich
vzájemných kombinací.
Po stránce organiza ního zabezpe ení transformace mapových a ostatních
geografických produkt do forem plných standard NATO byly z ízena
Geografická služba Armády eské republiky (GeoSL A R), která je v Odboru
vojenské geografie a hydrometeorologie v rámci své odborné p sobnosti ídicí
ástí na strategickém stupni velením zodpovídající za komplexní systémový
rozvoj geografického zabezpe ení obrany eské republiky. Výkonnou složkou
je Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad v Dobrušce ur ený ke
komplexnímu
geografickému
a hydrometeorologickému
zabezpe ení
ozbrojených sil eské republiky.
Veškerá innost a opat ení v oblasti vojenské mapové tvorby v sou asné dob
vycházejí ze zákona . 200/1994 Sb., o zem m ictví, z výše zmín ného
na ízení vlády , 116/1995 Sb, na ízení Ná elníka generálního štábu Armády
eské republiky . 34/1997 a Geografické politiky NATO. Základní prvky
interoperability mapové tvorby byly spln ny p evodem geodetických základ
do sv tového referen ního systému WGS84 (World Geodetic System) a
zavedením kartografického zobrazení UTM (Universal Transvers Mercator)
spolu s hlásnými systémy GEOREF (World Geographic Reference Systems) a
MGRS (Military Grid Reference System). Dnem 1.1.2006 je pak podle
Na ízení Ná elníka generálního štábu Armády eské republiky (NGŠ A R) .
18/2005 soustava t chto standard pro vojenské mapy A R závazná a stejným
dnem se ruší v A R používání geografických produkt zpracovaných v S42/83.
2.1.2.1
Standardy NATO
Za standardy NATO se považují:
•
Geodetické datum ED 50 (European Datum 1950, referen ní plocha
Hayford v e1ipsoid), s použitím zejména v Západní Evrop i WGS 84
(referen ní plocha elipsoid WGS84), s použitím zejména v
technologiích sb ru dat na bázi GPS (Global Positioning System),
•
Mercatorovo p í né válcové konformní
šestistup ových poledníkových pásech,
•
Jednotná hlásná sí (MGRS) k jednozna né lokalizaci objekt v rovinné
sou adné síti UTM.
- 12 (63) -
zobrazení
(UTM)
v
Ihned po ukon ení druhé sv tové války byly n meckou armádní geografickou
službou využity soust ed né ko istní geodetické podklady evropských zemí k
definování kontinentálního geodetického systému, jehož t žišt m byla st ední
Evropa. Prost ednictvím et zc byly spojeny národní trigonometrické sít
prakticky od Francie po západní ást evropské ásti Ruské federace, p eneseny
a vyrovnány na tehdy ješt mezinárodn používaném Hayfordov elipsoidu se
základním bodem triangulace v Postupimi.
K tomu byl zpracován a vydán seznam tížnicových odchylek a zkonstruován
pr b h (obecný) geoidu astronomickou nivelací. Tehdejší americká
topografická služba t chto výsledk využila k definici tzv. evropského
geodetického systému 1950 – European Datum 1950 (ED 50) – a s využitím
dalších výsledk geodetických m ení je rozší ila na další zem západní, jižní a
severní Evropy, Blízkého východu a severní Afriky (pozd ji s využitím
existujících stup ových m ení až do P ední Indie a jižní Afriky). Tento
geodetický systém byl široce využíván i pro civilní pot ebu vznikajících
západoevropských institucí a do nedávné doby byl také hlavním geodetickým
systémem NATO. Kartografické zobrazení a jeho rovinné sou adnice byly
definovány již v 6° pásech UTM. Modernizace a zp esn ní ED 50 vyústily v
ješt stále klasický geodetický systém ED 87, který byl vzáp tí p ekonán
terestrickým systémem ETRS 89, resp. jeho rámcem ETRF 89.
UTM (Universal Transverse Mercator Projection) využívá jako referen ní
plochu Hayford v elipsoid (velká poloosa a = 6 378 388 m, zplošt ní i = 297),
který je rozd len na 60 poledníkových pás . Uvedené kartografické zobrazení
každý pás samostatn zobrazí do roviny tak, že obrazem rovníku a osového
poledníku je dvojice kolmých p ímek. P itom je zkreslení osového poledníku
mp = 0,999 6. Obrazy ostatních poledník a rovnob žek p íslušného pásu jsou
obecné k ivky. Každý zobrazený poledníkový pás má vlastní soustavu
pravoúhlých rovinných sou adnic s po átkem v pr se íku obrazu rovníku (osa
E-east) s obrazem osového poledníku p íslušného pásu (osa N-north).
Obr. 2-1 UTM
- 13 (63) -
Od roku 1987 je postupn zavád n a zp es ován WGS 84. Zp esn ní WGS 84
(G8739) bylo dnem 1.7.2004 neoficiáln , od 1.1.2006 plnohodnotn , zavedeno
do Geografické služby Armády R, stejn jako kvazigeoid WGS 84 (G876)
pro p evod elipsoidických výšek na nadmo ské (od tohoto data je k dispozici
p íslušný programový aparát pro transformaci identických bod a kvazigeoidu
v binárním formátu). WGS 84, geodetický, geocentrický a globální prostorový
sou adnicový systém, má charakter konven ního terestrického referen ního
systému. Jeho po átek je umíst n v t žišti Zem (s uvážením hmoty oceánu a
atmosféry). Osa Z prochází IERS (International Earth Rotation Service, tj.
Mezinárodní služba rotace Zem ) referen ním pólem (IRP) a je rovnob žná se
sm rem konven ního terestrického pólu v epoše 1954,0 s nejistotou 0,005“.
Osa X leží v rovin nultého poledníku (IRM), který je rovnob žný
s poledníkem BIH (Bureau International d´Heures) v epoše 1984,0 s nejistotou
0,005“. Prochází po átkem zem pisných sou adnic , a je kolmá na osu Z (je
tedy pr se nicí roviny základního poledníku a roviny rovníku). Osa Y dopl uje
prostorovou soustavu na pravoto ivý geocentrický sou adnicový sytém, rotující
se Zemí. WGS 84 je pevn spjat s t lesem Zem prost ednictvím sou adnic
stálých družicových stanic pozorovacího systému GPS.
Pro mapovou tvorbu je referen ní elipsoid rozd len na šestistup ové
poledníkové pásy, a to v rozmezí od 80° jižní zem pisné ší ky do 84° severní
zem pisné ší ky. Každý pás je samostatn zobrazen do roviny kartografickým
zobrazením UTM, tj. konformním, p í ným, válcovým zobrazením se dv ma
nezkreslenými kartografickými poledníky, symetricky odlehlými od st edního
poledníku o 180 km. St ední poledník každého pásu má konstantní zkreslení
mo=0,9996. Pro zobrazení bod ležících mimi uvedené rozmezí zem pisných
ší ek s používá polární stereografická projekce UPS (Universal Polar
Stereographic).
Obr. 2-2 World Geographic Reference System (GEOREF)
GEOREF je celosv tový systém ur ování polohy, který lze aplikovat na
jakoukoliv mapu nebo námo ní mapu s vyzna enou zem pisnou ší kou a
délkou bez ohledu na zobrazení. Je to metoda vyjád ení zem pisné ší ky a
délky ve form vhodné pro rychlé hlášení a zakreslování (vynášení hodnot).
Termín je odvozen od slov "The World Geographic Reference System").
9
íslo 873 v závorce znamená po et týdn od zahájení funkce systému GPS.
- 14 (63) -
V NATO je pro jednozna nou identifikaci polohy zaveden referen ní systém
MGRS (Military Grid Reference Systém), u nás známý také jako hlásný systém
UTM. Sv tový referen ní systém GEOREF (Geographic Reference Systém) je
ur en pro sd lování jednozna né polohy pomocí zem pisných sou adnic p i
leteckých operacích.
Systém vyjád ení polohy objektu
(bodu) v nepolárních oblastech,
standardní pro mapy NATO, se
nazývá MGRS (Military Grid
Reference System). Skládá se ze
zobrazení UTM a hlásného
systému.
Zavedení hlásného systému
sjednotilo 60 samostatných
rovinných
sou adnicových
soustav UTM a dosáhlo tak
jednozna nosti
identifikace
polohy objektu kdekoli na Zemi.
Základním prvkem hlásného
systému je tzv. zóna (obraz
sférického
ty úhelníku
referen ního elipsoidu). Systém rozd luje každý poledníkový pás na 19 vrstev
o ší ce 8° a 1 vrstvu o ší ce 12°, a to od rovnob žky 80° jižní ší ky do
rovnob žky 84° severní ší ky. Tak je zemský povrch rozd len na 60 x 20
sférických ty úhelník (ve skute nosti vzhledem k nepravidelnosti d lení
oblasti Špicberk je sférických ty úhelník o 3 mén ).
Obr. 2-3 Podrobné d lení GEOREF
Každé zón je p i azen hlásným systémem kód. První složka kódu je íslo
zobrazeného poledníkového pásu od 1 do 60. Pásy se íslují od obrazu
poledníku 180° západní délky sm rem na východ. Druhá složka kódu je
písmeno anglické abecedy C až X (písmena I a O jsou vynechána, aby nedošlo
k zám n s íslicemi), které ozna uje vrstvu (vrstvy se zna í od obrazu
rovnob žky 80° jižní ší ky sm rem na sever). Každá zóna je tedy kódem
jednozna n identifikovatelná.
Hlásnou sí dále tvo í tverce o stran 100 km. Každý zobrazený poledníkový
pás je rozd len systémem rovnob žných ar s obrazem rovníku a p íslušného
osového poledníku (tj. s osou N a osou E). Obraz poledníkového pásu tedy
pokrývá tvercová sí . V oblasti rovníku, vzhledem k ší ce šestistup ového
poledníkového pásu (668 km), takto vznikne šest úplných tverc a na každém
okraji pásu jeden neúplný tverec, který má ší ku 34 km. Se zužováním obraz
poledníkových pás sm rem k pól m se snižuje po et úplných tverc a m ní
ší ka okrajových tverc . Každý tverec (úplný i neúplný) se ozna uje dv ma
písmeny, z nichž první písmeno popisuje sloupec (sloupce se zna í od obrazu
poledníku 180° sm rem na východ) tvercové sít , ve kterém se nachází
p íslušný tverec. Druhé písmeno ur uje ádku ( ádky se ozna ují od obrazu
rovníku sm rem na sever a od obrazu rovníku sm rem na jih), na níž se
p íslušný tverec v rámci tvercové sít vyskytuje.
- 15 (63) -
Obr. 2-4 Referen ní systém MGRS (Military Grid Reference Systém), u nás známý také
jako hlásný systém UTM
Sloupc m (v etn neúplných) jsou p id lena písmena anglické abecedy A až Z
(bez I a O). Po písmenu Z se abeceda opakuje. Pro ozna ení vrstev je využito
písmen A až V (bez I a O). Po písmenu V se abeceda opakuje. U lichých
poledníkových pás za íná první vrstva od rovníku písmenem A, u sudých
písmenem F.
Úplný kód polohy objektu v hlásné síti:
•
ozna ení zóny – íslo, písmeno,
•
ozna ení tverce – písmeno, písmeno,
•
pravoúhlé sou adnice bodu v rámci p íslušného tverce – posloupnost
íslic.
Každý tverec ur uje lokální soustavu sou adnic LS s po átkem v levém
dolním rohu; první polovina posloupnosti íslic udává sou adnici W, tedy
vzdálenost bodu od západní svislé strany tverce, tj. od osy y v soustavy LS,
druhá polovina sou adnici S, tedy vzdálenost bodu od jižní vodorovné strany
tverce, tj. od osy x v soustavy LS. Celý údaj (kód) se píše bez mezer a
jakýchkoliv interpunk ních znamének následn :
33UXROO421672 zna í 33. pás, vrstva U, XR tverec 100 km, 0042
sou adnice W, 1672 sou adnice S v ádu 10 m (p i užití sou adnic v ádu 100 m
bude zápis 33UXROO4167).
2.1.2.2
Mapová tvorba A R
Mapy zpracovává Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad v
Dobrušce (www.army.cz/acr/geos) Geografická služba A R, konkrétn .
Vydavatelem t chto map je Generální štáb Armády eské republiky.
- 16 (63) -
Soudobou produkci a aktivity pro pot eby A R, orgán
komer ních inností i zájmovou innost tvo í:
státní správy,
Topografická mapa 1:25 000
(UTM. WGS84, Bpv) je ur ena
k zabezpe ení
innosti vojsk
v rámci
obrany
zem
a
krizového ízení. Slouží jako
jednotný
topografický
lokaliza ní podklad, zejména
k podrobnému
studiu
a
vyhodnocení terénu, k ur ování
sou adnic, p ipojování sestav a
zbra ových systém
a pro
p esn jší m ení a výpo ty na
malém prostoru.
V mapovém
poli
obsahuje
geodetické
body,
sídla,
Obr. 2-5 Topografická mapa 25 000 (vý ez)
topografické objekty, hranice a
ohrady, komunikace (drážní, pozemní, potrubní a energetické trasy, mosty,
k ížení a k ižovatky komunikací), vodstvo, georeliéf, rostlinný a p dní kryt,
popis mapy (místní a pomístní názvy, popisné údaje) a zem pisnou a
pravoúhlou rovinnou sou adnicovou sí . Rámové údaje obsahují sou adnice
zem pisné a pravoúhlé rovinné sou adnicové sít , jména stát a sídel a sm ry
výstup komunikací. Na okraji mapy je ozna ení mapového listu
(alfanumerickým kódem v souladu s nomenklaturou S-42 a názvem
nejvýznamn jšího sídla), íselným m ítkem, grafickým m ítkem v metrické
soustav , ale i v mílích a yardech), sklonové a úhlom rné m ítko, diagram
s administrativním len ním, kompletní legenda v etn seznamu zkratek,
diagram hlásného systému MGRS, hypsometrické schéma, údaje o grivaci
(magnetické odchylce/) a konvergenci a další popisné a textové údaje.
Mapového pole má rozm r 5´x 7,5´a rozm r mapy je 45 x 62,5 cm. Pru území
R a její p íhrani í bylo zpracováno 1059 mapových list . Byl použit
zna kový klí Topo-4-4. Podkladem pro analogovou mapu je vektorová
databáze DMÚ 25.
Topografická mapa 1:50 000 (UTM. WGS84, Bpv) je ur ena k zabezpe ení
innosti vojsk v rámci obrany zem a krizového ízení. Slouží jako jednotný
topografický lokaliza ní podklad, zejména ke studiu a vyhodnocení terénu,
k ur ování sou adnic, p ipojování sestav a zbra ových systém , k m ení a
výpo t m. Jedná se o základní standardizovanou mapu pro zabezpe ení
sou innosti, ízení a vedení operací na taktickém stupni velení. Struktura
obsahu mapy je stejná jako u m ítka 1:25 000.
Mapového pole má rozm r 10´ x 15´a rozm r mapy je 45 x 62,5 cm. Pru
území R a její p íhrani í bylo zpracováno 285 mapových list . Byl použit
databáze DMÚ 25.
- 17 (63) -
Obr. 2-6 Náhled organizace mapové plochy
Topografická mapa 1:100 000 (UTM. WGS84, Bpv) je ur ena k zabezpe ení
innosti vojsk v rámci obrany zem a krizového ízení. Slouží jako jednotný
topografický lokaliza ní podklad, zejména ke studiu a vyhodnocení terénu,
k ur ování sou adnic, k m ení a výpo t m. Jedná se o mapu pro plánování,
ízení a vedení operací na opera ním stupni velení. Struktura obsahu mapy je
stejná jako u m ítka 1:25 000 a 1:50 000.
Mapového pole má rozm r 20´ x 30´ a rozm r mapy je 45 x 62,5 cm. Pru
území R a její p íhrani í bylo zpracováno 85 mapových list . Byl použit
databáze DMÚ 25.
- 18 (63) -
Obr. 2-7 Topografická mapa po 4. obnov (2003), ty barevná, m ítko 1 : 50 000
Mapa vojenských výcvikových prostor v m ítku 1:25 000 je ur ena ke
studiu a k orientaci v terénu pro plánování a ízení výcviku vojsk. Jejím
hlavním ú elem je zabezpe ení základního stupn interoperability mezi
jednotkami A R a NATO p i spole ném výcviku vojsk v prostorech VVP na
území R. Stejná mapa v m ítku 1:50 000 slouží p edevším k poskytování
základních informací o celkovém charakteru a vybavenosti jednotlivých VVP.
Mapy mají stejný topografický obsah jako m ítkov stejné topografické mapy.
Ve verzi „Mapa vojenských výcvikových prostor 1:25 000 s nadstavbovými
prvky“ je navíc i speciální obsah ist vojenského charakteru, jako nap . druhy
st elnic, ídící v že, úkryty obsluhy st elnic, st edy plošných cíl , zásobování
PHM, p istávací plochy pro vrtulníky aj. Jsou zpracovány mapy pro VVP
Hradišt , Jince, Boletice, D dice a Libavá. Protože zaujímá každý VVP území
o jiné vým e, má i každé mapové pole a tím i mapa jiný rozm r. P evod map
vojenských výcvikových prostor do WGS 84/UTM (mapy vojenských újezd )
bude ukon en až v pr b hu roku 2006.
Joint Operations Graphic 1:250 000 Ground, mapa pro „spole né operace“
je ur ená p edevším pro pozemní síly pro jednotné plánování a ízení
spole ných pozemních a vzdušných operací ozbrojených sil NATO, pro
plánování a ízení p esun vojsk a pro pot eby logistického zabezpe ení.
V mapovém poli obsahuje geodetické body, sídla, pr myslové a jiné
topografické objekty, komunikace (drážní, pozemní, potrubní a energetické
trasy, mosty, p ívozy, brody, k ížení a k ižovatky komunikací), vodstvo,
georeliéf, rostlinný a p dní kryt, letecké údaje, popis mapy (místní a pomístní
názvy, popisné údaje) a zem pisnou a pravoúhlou rovinnou sou adnicovou sí .
Rámové údaje obsahují sou adnice
zem pisné a pravoúhlé rovinné
sou adnicové sít , ásti jmen geomorfologických jednotek a sm ry výstup
komunikací. Na okraji mapy je ozna ení mapového listu, íselným m ítkem,
grafickým m ítkem v metrické soustav , ale i v mílích a yardech), sklonové a
úhlom rné m ítko, diagram s administrativním len ním, kompletní legenda
v etn seznamu zkratek, diagram hlásného systému MGRS a GEOREF a další
popisné a textové údaje.
- 19 (63) -
Obr. 2-8 Topografická mapa obnovená k roku 2000, ty barevná, m ítko 1 : 1 000 000
Obr. 2-9 Ukázka standardizované mapy pro spole né operace v m ítku 1 : 250 000 –
verze pro pozemní síly (JOG Ground)
Mapového pole má rozm r 1° x 2° a každá mapa má rozm r 56 x 74 cm.
Zpracováno je území eské republiky (5 mapových list ) a p íhrani í (11
mapových list formou smluvní spolupráce). Byl použit zna kový klí :
TP427/2001.
Mapa eské republiky 1:250 000 poskytuje základní údaje a informace o
území eské republiky a p ilehlém zahrani ním prostoru. Je ur ena ídícím a
odborným orgán m A R ke studiu geografických a komunika ních podmínek
území pro ú ely jednotného plánování a ízení operací pozemních sil. Její
obsah je v podstat totožný s Joint Operations Graphic 1:250 000 Ground.
Použit je zna kový klí TP430/2002. Mapa je rozd lena na 4 ásti. Každé
mapové pole je vymezeno pravoúhlým rámem 63,0 x 98,0 cm, vlastní mapa
- 20 (63) -
má rozm r 68,0 x 103,0 cm. Je zpracovaná i v sešitové form a p ipravuje se i
její ú elová mutace v podob Automapy eské republiky 1:250 000.
Obr. 2-10 Mapa eské republiky - ukázka
Mapa World Serie1404 v m ítku 1:500 000 poskytuje základní údaje a
informace o území eské republiky a p ilehlém p íhrani ním prostoru. Je
ur ena ídícím a odborným orgán m A R ke studiu geografických a
komunika ních podmínek území. Poskytuje všeobecný p ehled o
vojenskogeografických podmínkách na území R.
Obr. 2-11 Vý ez mapy World Series 1404
Mapové pole obsahuje sídla, pr myslové a jiné topografické objekty, hranice,
drážní komunikace, pozemní komunikace, vodstvo, terénní reliéf, rostlinný a
p dní kryt, popis mapy a zem pisnou a pravoúhlou rovinnou sou adnicovou
sí . V rámových údajích se objevují sou adnice zem pisné a pravoúhlé rovinné
- 21 (63) -
sou adnicové sít
a sm ry výstup
komunikace z mapového pole.
V okrajových údajích se objevují krom ozna ení mapy a m ítek, p ehledy
kladu mapových list , diagramy hlásného systému MGRS a GEOREF a další
popisné a textové údaje. Mapa je zpracovávána formou smluvní spolupráce.
Mapového pole má rozm r 2° x 3° až 8°, rozm r mapy je 56 x 74 cm. Území
R pokrývají 4 mapové listy
Obr. 2-12 Náhled mapy World Serie 1404 1:500 000
Z leteckých map produkce A R je t eba zmínit:
•
Joint Operations Graphic 1:250 000 Air (JOG 250A)
•
Transit Flying Chart (Low Level) 1:250 000 (TFC(L)250)
- 22 (63) -
•
Low Flying Chart CZE 1:500 000 (LFC CZE 500)
•
Letecká orienta ní mapa R 1:500 000 (LOM R 500)
•
Tactical Pilotage Chart 1:500 000 (TPC 500)
•
Operation Navigation Chart 1:1 000 000 (ONC1MIL)
Topografický obsah map Joint Operations Graphic 1:250 000 Air (JOG 250A)
je shodný s JOG 250G. Oproti JOG 250G je dopln na barevné hypsometrie a
speciální (letecký) obsah, který zahrnuje nap . letišt , výškové p ekážky,
elektrická vedení na stožárech, radionaviga ní prost edky, identifika ní pásma,
prostory letového provozu a izogony.
Rozm r mapového pole je 1° x 2° a rozm r mapy 56 x 74 cm. Byl použit
zna kový klí TP 427/2001.
Mapa Transit Flying Chart (Low Level) 1:250 000 je ur ena pro létání v
malých výškách. Její topografický obsah odpovídá obsahu topografických map
stejného m ítka. Speciální obsah tvo í – letišt , plochy pro vrtulníky, plochy
pro bezmotorové letouny, radionaviga ní prost edky, ízené okrsky, ochranné
oblasti pro vrtulníky, vzdušné prostory mezinárodních letiš , ochranné okrsky
letiš , trat pro lety v malých výškách, prostory pro lety v malých výškách,
vymezené vzdušné prostory (zakázané, nebezpe né, omezené), elektrická
vedení na stožárech, výškové p ekážky do 200ft relativní výšky a trat pro
no ní lety proudových letadel v malých výškách
Byl použit zna kový klí TP 426/2001. Rozm ry map a mapového pole jsou
stejné jako JOG 250A.
Mapa Low Flying Chart CZE 1:500 000 (LFC CZE 500) (WGS84,
Lambertovo konformní kuželové zobrazení, Bpv) je ur ena k plánování a
ízení letového provozu, k p edletové p íprav osádek, srovnávací orientaci a
radionavigaci b hem letu. Poskytuje informace pot ebné k navigaci a udržení
bezpe ného kurzu p i létání v malých a st edních výškách. Její topografický
obsah tvo í sídla, pozemní komunikace, hranice, vodstvo, georeliéf, rostlinný a
p dní kryt, orienta ní body a produktovody a je dopln na popisem. Zem pisná
sou adnicová sí je dopln na pr se íky 100km tverc . Speciální obsah tvo í
letišt , p istávací plochy pro vrtulníky, plochy pro bezmotorové letouny a
záv sné kluzáky, radionaviga ní prost edky, ízené okrsky, okrsky letiš ,
ochranné okrsky letiš
nebo p istávacích ploch, vzdušné prostory
mezinárodních letiš , výškové p ekážky do 200ft relativní výšky, elektrická
vedení na stožárech, vymezené vzdušné prostory (zakázané, nebezpe né,
omezené), výsadkové prostory, informace pro lety v malých výškách, trat pro
no ní lety v malýchvýškách. Byl použit zna kový klí TP 429/2002. Mapa má
rozm ry 58,8 x 100,6 cm; resp. 62 x 103 cm a zobrazuje celé území R a jeho
nejbližší okolí.
Letecká orienta ní mapa R 1:500 000 (LOM R 500) (WGS84, Lambertovo
konformní kuželové zobrazení, Bpv) je ur ena jako podklad pro plánování a
ízení letového provozu nad územím R, ke srovnávací orientaci a
radionavigaci p i snížených pov trnostních podmínkách a p i letech
nadzvukovou rychlostí. Je podkladem pro sou innost s civilním letectvím, ke
stanovení vhodných náletových sm r a bezpe nostních výšek nad terénem a
um lými p ekážkami.
- 23 (63) -
Obr. 2-13 Transit Flying Chart (Low Level) 1:250 000 (TFC(L)250)
Obr. 2-14 Low Flying Chart CZE 1:500 000 (LFC CZE 500)
Topografický obsah této mapy tvo í sídla, pozemní komunikace, hranice,
vodstvo, georeliéf, rostlinný a p dní pokryv, orienta ní body, produktovody a
je dopln na popisem. Speciální obsah tvo í mezinárodní, vojenské a civilní
letišt , vzletové a p istávací dráhy, vrtulníková letišt , charakteristiky letiš ,
radionaviga ní za ízení, významné výškové p ekážky, letové a provozní služby
( ízené oblasti, ízené okrsky, koncové ízené oblasti), zakázané, nebezpe né a
omezené prostory, prostory seskoku padákem aj. Mapa je dopln na
zem pisnou sou adnicovou sítí a adou rámových údaj . Mapové pole
ohrani uje pravoúhlý rám o rozm rech 58,8 x 100,6 cm (mapová plocha má
rozm r 68,0 x 103,0 cm). Území R a jeho nejbližší okolí je zobrazeno na
jednom mapovém listu.
Tactical Pilotage Chart 1:500 000 (TPC 500) (WGS84, Lambertovo
konformní kuželové zobrazení, Mean Sea Level) je ur ena k plánování a ízení
letového provozu, k p edletové p íprav osádek a ke srovnávací orientaci a
radionavigaci b hem letu. Poskytuje informace pot ebné k rychlé vizuální a
- 24 (63) -
radarové navigaci a udržení bezpe ného kurzu p i létání v malých a st edních
výškách. Prioritní ú el t chto map je pro lety USAF.
Topografický podklad mapy tvo í sídla, hranice, pozemní komunikace,
vodstvo, georeliéf, rostlinný kryt a mapa je dopln na popisem. Z leteckých
údaj obsahuje letišt , izogony, výškové p ekážky od 200 ft relativní výšky,
radionaviga ní prost edky, zakázané vzdušné prostory a elektrickou sí . Je
dopln na zem pisnou a pravoúhlou rovinnou sou adnicovou sítí a adou
mimorámových údaj . Území R pokrývají dva mapové listy s celkovým
velkým p esahem od západní hranice N mecka až za východní hranici
Slovenska. Mapové pole má rozm r 4°20´x 9°30´(p i rozm ru mapy 105,0 x
146,0 cm).
Operation Navigation Chart 1:1 000 000 (ONC1MIL) je p ehledná mapa
(WGS84, Lambertovo konformní kuželové zobrazení, Mean Sea Level) je
ur ena k plánování a ízení letového provozu, k p edletové p íprav osádek a
ke srovnávací orientaci a radionavigaci b hem letu. Poskytuje informace
pot ebné k rychlé vizuální a radarové navigaci a udržení bezpe ného kurzu p i
létání v malých a st edních výškách. Její topografický, speciální a další obsah
je s p ihlédnutím ke generalizaci stejný jako u TPC 500. Území severní
poloviny st ední Evropy pokrývají dva mapové listy. Mapové pole má rozm r
8° x 18° (p i rozm ru mapy 105,0 x 146,0 cm).
Obr. 2-15 Náhled Operational Navigation Chart 1:1 000 000
Pro vybrané prostory z území R je zpracována v m ítku 1:10 000
ortofotomapa (rozm r mapového pole 2´30“ x 3´45“, rozm r mapy 53,8 x
72,0 cm, zna kový klí – TP 434/2005) a v m ítku 1:50 000 (rozm r
mapového pole 10´x 20´, rozm r mapy 50,3 x 64,5 cm) a 1:250 000 družicové
mapy (rozm r mapového pole 1° x 2°, rozm r mapy 56,0 x 74,0 cm). Všechny
tyto mapy jsou vytvo eny v geodetickém systému WGS84 v zobrazení UTM,
resp. Gaussov ve výškovém systému Bpv.
- 25 (63) -
Z map se stupn m utajení „VYHRAZENÉ“ stojí za zmínku „Mapa
pr chodnosti terénu v m ítku 1:100 000. Její speciální obsah tvo í sjízdnost
terénu v závislosti na jeho sklonu, p ekážky terénního reliéfu, vodní p ekážky,
zaplavovaná území, mosty na silni ních komunikacích aj. Ve starších verzích
je tato tematika zpracovávána formou devítibarevného p ítisku do sdružených
ty list , p ípadn dvojlist topografické mapy 1 : 200 000. Formát mapy je 86
x 94 cm, v p ípad dvojlistu 86 x 57 cm.
Obr. 2-16 Vý ez mapy pr chodnosti terénu 1:100 000 (GeoSl A R)
K topografickému p ipojení prvk
bojových sestav d lost electva,
protiletadlového raketového vojska, spojovacího vojska a pozemních
prost edk radioelektronického boje a pro orientaci pozemních naviga ních
prost edk a p ípravu pochodových os s využitím GPS slouží „Mapa
geodetických údaj 1:50 000 (MGÚ 50). Topografický podklad i její rozm ry
jsou stejné jako u ostatních výše
zmín ných topografických map stejného
m ítka). Speciální obsah tvo í naviga ní,
geodetické,
orienta ní
a
trvale
stabilizované body, izolinie odklonu
magnetické st elky od severu kilometrové
sít (grivace) a prostory magnetických
anomálií. Zadní strana mapového listu
obsahuje p ehled trigonometrických,
zhuš ovacích a orienta ních bod v
zrcadle mapy, místopisy vybraných bod ,
kódy druh geodetických bod , p evodní
Mapa geodetických
vztahy. Mapa byla zpracována pod Obr. 2-17
údaj
1:50
000
(vý
ez)
zna kovým klí em TP 203/2001. Nová
edice MGÚ 50 se zpracovává v systému
WGS84/UTM a bude vydána k 1.1.2007. Prostorovou vizualizaci terénu s
využitím superpozice snímk a výškového modelu umož ují anaglyfy, které
jsou vytvá eny na základ konkrétních požadavk uživatel .
Celosv tová vektorová databáze VMap1 slouží k tvorb „Operations Planning
Graphic (1:250 000 - OPG 250) a družicových map m ítek 1:50 000 a 1:250
000. OPG 250 je ur ena pro rychlé zabezpe ování zahrani ních misí a
- 26 (63) -
humanitárních operací v místech, kde nejsou k dispozici vhodné mapové nebo
jiné podklady. Tato mapa obsahuje geodetické body, sídla, pr myslové a jiné
objekty, hranice, pozemní komunikace, produktovody, vodstvo, georeliéf,
rostlinný a p dní kryt, letecké údaje, popis a sít . Rozm r mapového pole je 1°
x 2°, mapa má rozm r 56 x 74 cm. Pro místa, kde nejsou aktuální informace a
p esto je t eba urychlen p ipravit grafický podklad typu mapa jsou z VMap1 a
z družicových snímk vytvá eny družicové mapy (DM). Ze snímk družice
SPOT je zpracovávána mapa v m ítku 1:50 000 (DM50) a z družice Landsat
mapa v m ítku 1:250 000 (DM250). Z databáze VMap1 jsou p ebírány
geodetické body, sídla, pr myslové a jiné objekty, hranice a ohrady,
komunikace, vodstvo aj. Rozm ry map jsou 50,3 x 64,5 cm (DM 50), 56 x 74
cm (DM 250). Byl použit zna kový klí TP 428/2002. Pro R existují DM 50
(JEDOVNICE) a DM 250 (NM-33-09.)
2.1.3
Základní mapa R
Sou asným vydavatelem t chto map je eský ú ad zem m ický a katastrální
( ÚZK), zpracovateli jsou vybrané katastrální ú ady a Zem m ický ú ad.
Od roku 2001 se obnovená vydání ZM10 zpracovávají digitální technologii ze
Základní báze geografických dat R (ZABAGED). Mají rozší ený mapový
obsah a rozší ené barevné rozlišení vybraných ploch. Nová ZM10 tvo í
základní podklad pro odvození map menších m ítek. Dosud je vydáno 2244
mapových listu (pro celé území státu má být vydána do roku 2007).
Od roku 2002 se digitální technologií ze Základní báze geografických dat R
zpracovávají i obnovená vydání ZM50.
Výrobu a distribuci Základních map R zajiš uje Zem m ický ú ad (ZÚ),
autorská práva vlastní ÚZK. Výroba tišt ných map zajiš uje ZÚ – odbor
kartografie a polygrafie v Sedl anech, distribuce tišt ných map je provád na
prost ednictvím mapových prodejen p i krajských katastrálních ú adech.
2.1.4
SMO-5
Proces digitalizace vedl i k zavedení jednodušší nomenklatury mapových list .
Vychází ze sít mapových list SM 1:50 000 v níž jsou vrstvy ozna eny
dvojciferným ozna ením 00 - 15 od nejsevern jší vrstvy k jihu a sloupce
dvojciferným ozna ením 00 - 19 od nejzápadn jšího sloupce k východu.
Mapový list Brno, tak má nap . v tomto systému ozna ení 1213 (vrstva . 12,
sloupec . 13). Mapové listy 1:5000 pak k uvedenému íselnému kódu
p idávají íslice konkrétního mapového listu v rámci dané SM50 s vynecháním
poml ky. Nap . mapový list SMO-5 Brno 5-2 je ozna en šesti íslím 121352.
2.1.5
Katastrální mapy
Katastrální mapy nedoznaly z kartografického hlediska oproti p edcházejícímu
období (viz modul 04) výrazn jší zm ny.
- 27 (63) -
2.2
Autorská ochrana státních mapových d l
Zásady vydávání státních mapových d l v p sobnosti eského ú adu
zem m ického a katastrálního ( ÚZK) a Ministerstva obrany jsou velmi
podobné, a proto je posta ující jejich vysv tlení jen na státní mapová díla
st edních a malých m ítek vydávaná v p sobnosti ÚZK. Autorskoprávní
ochrana topografických map Ministerstva obrany je založena na stejných
principech. Klí ovou úlohu v souboru státních mapových d l vydávaných v
p sobnosti ÚZK hraje zejména Základní mapa R 1:10 000 a z ní odvozený
digitální produkt Základní báze geografických dat R (ZABAGED). Postupné
napl ování této významné databáze o základních geografických jevech na
území eské republiky a zejména zám ry jejího uplatn ní v uživatelské sfé e,
jsou sledovány v projektu Národní geoinforma ní infrastruktura (NGII). Tento
projekt je sou ástí Ak ního plánu realizace státní informa ní politiky,
schváleného vládou v roce 2000. Nositelem projektu NGII je ÚZK.
Státní mapové dílo, jehož obsahem je kartografické dílo, je chrán no
autorským právem jako celek, p estože zobrazuje krom jiného také fakta.
Jedine né tv r í kartografické dílo vzniká také p i kartografické generalizaci
zobrazení jev v území. P i zkoumání objekt zobrazených na map - pro
takové zkoumání je možné s výhodou použít zna kový klí Základní mapy R
1:10 000 nebo seznam objekt ZABAGED - je možné si krom jiného
povšimnout, že mapa znázor uje jednak skute nosti zobrazené tv r ím
generalizovaným zp sobem, ale také objekty, z jejichž fyzicko-geografické
povahy p edem vyplývá, že jsou na map zobrazeny jako fakta. Takovým
p íkladem objekt , jejichž zobrazení na map st edních m ítek není
výsledkem tv r í innosti autora mapy, jsou nap . trigonometrické body.
Podrobnosti o postupu jejich zobrazení na map jsou sou ástí provád cí
vyhlášky k zákonu o zem m ictví a nedávají k tv r í innosti žádný prostor.
Opa ný p ípad lze zkoumat u zobrazení výškopisu, který je z eteln výsledkem
autorského p ístupu k vyinterpolování pr b hu každé vrstevnice polem
zam ených výškových bod . Vzhledem ke specifikaci krajní polohové chyby
vrstevnice, která p i sklonu reliéfu 15° m že dosáhnout v závislosti na jeho
p ehlednosti 3,3 - 5,2 m, p i sklonu 30º 6,5 - 10,7 m apod., je z ejmé, že
vynesení vrstevnic na map je autorským dílem a zasluhuje si ochranu (Ku era,
1962, Neumann, 1995).
Uvedené dva p íklady jsou krajními z hlediska jednozna ného soudu o
uplatn ní autorskoprávní ochrany. Podrobn jším studiem mapy lze dále zjistit,
že mapa znázor uje další kategorie geografické informace, které je nutné z
hlediska jejich autorské ochrany zkoumat podrobn ji. Za vhodnou ukázku
mohou posloužit názvy sídel na map . P i zkoumání postupu zobrazení názv
objekt lze identifikovat složku reprezentující nesporný fakt na jedné stran a
komponentu, která vykazuje p i svém znázorn ní v map nepochybné znaky
autorské tvo ivosti na stran druhé. Konkrétn geografický název sídla
reprezentuje zmín ný jednozna ný fakt neovlivnitelný autorovým p ístupem,
zatímco umíst ní tohoto názvu v kartografickém díle do prostoru kolem
p íslušného objektu je výrazem tv r ího p ístupu autora.
asto se z výše popsané situace usuzuje, že sta í pozm nit nap . umíst ní
textové zna ky na map a vzniká jiné mapové dílo. Avšak práv tyto projevy,
kdy i u jediné kategorie geografické informace m že být obtížn rozlišitelné,
- 28 (63) -
která její složka je vytvo ena autorskou tvo ivostí a která je jen faktem, vedly k
p ijetí zásady, uplat ované mezinárodn v autorsko právní ochran
kartografických d l, že souborná geografická informace, odpovídající
ucelenému státnímu mapovému dílu, se podrobuje autorskoprávní ochran jako
celek (Neumann, 1995).
Obdobnou situaci jaká byla demonstrována na p íkladu Základní mapy R
1:10 000 lze prokázat i na mapách menších m ítek. Uvedené p íklady jsou
však z hlediska zkoumání oprávn nosti nároku na právní ochranu státních
mapových d l dosta ující k tomu, aby z nich byl pochopen princip zavedené
autorskoprávní ochrany státních mapových d l.
Zbývá dodat, že v roce 1993 vydal na žádost ÚZK Ústav autorského práva a
práv pr myslových p i Právnické fakult University Karlovy v Praze posudek,
v n mž se konstatuje, že digitalizace geometrické složky geografické
informace prezentované mapou, je jen jiný zp sob užití autorskoprávn
chrán ného díla, což znamená, že digitalizací by jediné vrstvy objekt z mapy
není tato díl í geografická informace zbavena autorskoprávní ochrany, která
vyplývá z celkové autorskoprávní ochrany státního mapového díla. K tomu
ustanovení § 9, odst. (3) autorského zákona íká, že nabytím vlastnického práva
nebo jiného v cného práva k v ci, jejímž prost ednictvím je dílo vyjád eno,
nenabývá se oprávn ní k výkonu práva dílo užít jinak než bylo dohodnuto.
P evedeno do b žného významu, zakoupením celého souboru nebo jen
n kterých mapových list analogové formy státního mapového díla, nevzniká s
výjimkou vlastní pot eby právo nabyvatele na digitalizaci geografického
obsahu mapy ani k jinému dalšímu užití, pokud toto právo nezíská nabyvatel
zvláštní smlouvou podle § 12 k provedení § 13 a následujících autorského
zákona. U státních mapových d l vydávaných v p sobnosti ÚZK jsou tyto
principy v zásad promítnuty do Pravidel užití státních mapových d l a jejich
digitálních odvozenin, které jsou sou ástí ceníku zem m ických služeb.
Autorský zákon sice žádnou explicitní definici autora díla neuvádí, nicmén
umož uje nep ímo identifikovat jako autora ten subjekt, který dílo vytvo il
vlastní tv r í inností. Za autora m že být z tohoto d vodu považována pouze
fyzická osoba, nikoliv osoba právnická, která nemá explicitní tv r í schopnost.
Sou asná právní v da je sjednocena na stanovisku, že vytvo ení díla je
faktickou inností a nikoliv právním úkonem. S ohledem na státní mapová díla
z toho lze vyvodit pro Základní mapu R 1:10 000, Základní mapu R 1:25
000 a další základní mapy menších m ítek, že jako autor je identifikován
tv rce topografického originálu a ve zbylých p ípadech tv rce sestavitelského
originálu. Avšak vzhledem k rozsahu nap . Základní mapy R 1:10 000, která
je rozložena do 4,5 tisíc mapových list , nemá toto dílo jediného autora, ale je
výsledkem týmové autorské tvorby. Tuto týmovou práci ídí redaktor
p íslušného státního mapového díla, jehož lze rovn ž pokládat za jednoho z
autor odpovídajícího kartografického díla. Uvedenou odbornou innost p itom
redaktor vyvíjí již od fáze p ípravy projektu státního mapového díla. Neplní
tedy jen funkci tvo ivého uspo adatele již hotových kartografických d l do
jednoho celku. Tento rozdíl znamená, že státní mapové dílo není azeno mezi
díla souborná podle § 2, odst. (5), ale je za azeno k díl m, která vznikla
spole nou tv r í inností více autor do doby dokon ení díla jako díla
jediného, podle § 8, odst. (1) autorského zákona. Avšak ani tato charakteristika
- 29 (63) -
není dostate ná pro vyjád ení složitých vztah
spole né kartografické dílo.
zam stnanc
vytvá ejících
Specifikum zejména zam stnaneckého vztahu všech spolutv rc státního
mapového díla vedlo k zavedení zvláštního právního režimu pro díla vytvo ená
ke spln ní povinností zam stnance k zam stnavateli v rámci pracovního i
jiného obdobného pom ru, který je formulován v § 58 a dalších autorského
zákona. Zam stnavatel vytvá í zam stnanci podmínky pro jeho autorskou
tvorbu a vykonává majetková práva k dílu. Autor však nepozbývá své
oprávn ní k výkonu autorského práva a za ur itých podmínek je oprávn n
dokonce i k výkonu svých majetkových práv. Zákon eší velmi citlivé vztahy,
kdy na jedné stran z stávají zachována autorova osobnostní práva a na druhé
stran umož uje zam stnavateli dokon it vlastními silami i dát dokon it
nehotové dílo v p ípad pracovního prodlení p vodního autora. Krom jiného
legislativní vy ešení uvedených komplikovaných vztah mezi zam stnanci,
autory díla, a jejich zam stnavateli p isp lo k tomu, že zákon . 121/2000 Sb.
„o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o
zm n n kterých zákon ze dne 7. dubna 2000 (tzv. autorský zákon). pat í
mezi právní p edpisy, které posilují postavení eské republiky jako subjektu
mezinárodního obchodu.
Zmín ná ustanovení zákona jsou v rámci informa ní infrastruktury státu
praktická nejen pro díla kartografická, ale rovn ž pro po íta ové programy a
databáze. Pro po izovatele databáze však platí ur ité výjimky nap íklad v tom,
že po izovatelem databáze m že být fyzická i právnická osoba a její právo na
zužitkování a vyt žování databáze je p evoditelné. Nejde tedy o autorské právo
v p vodním smyslu a pro jeho kvalifikaci jako obchodní chrán né komodity
nelze využít § 4 autorského zákona.
Autorský zákon umož uje svým § 2 odst. (4) vypo ádat skute nost, že státní
mapová díla vytvá ející adu Základních map R nevznikla jako celek
p vodním mapováním, ale tv r ím odvozením bu ze starších státních
mapových d l nebo z map podrobn jších, jako je tomu nap . u Základní mapy
R 1:25 000, která je odvozena ze Základní mapy R 1:10 000. Tento proces
p edstavuje tv r í p epracování jednoho kartografického díla, které je
výsledkem práce ur itého kolektivu autor , do nového p vodního díla, a toto
p epracování je zabezpe eno jiným autorským kolektivem. P íslušný text
zákona však stanoví, že takovým p epracováním není dot eno právo autora
p vodního díla. Tato právní skute nost by m la být brána v úvahu a náležit
vyzna ena na všech aplikacích GIS, a to zejména tehdy, kdy z d vodu
itelnosti ur itého tematického zobrazení je potla eno zobrazení p vodního
státního mapového díla. Ve skute nosti je zobrazení tematických vrstev
v tšinou na p vodní generalizované kartografické zobrazení územních jev
navázáno. Typickým reprezentantem takových situací jsou výkresy územn
plánovací dokumentace (Neumann, 1995) . Proto se p i posuzování p vodnosti
nov prezentované aplikace GIS vyplatí uvážit, do jaké míry se zobrazené
tematické skute nosti opírají o kartografické ztvárn ní základních
geografických jev ve státních mapových dílech. Pro prvotní rychlé posouzení
je nap íklad možné porovnat p íslušnou legendu aplikace GIS s katalogem
objekt ZABAGED nebo se zna kovým klí em jiných státních mapových d l.
V p ípad sporu však musí být prokázáno, že autor nového mapového díla
využil výsledky autorského díla, které je sou ástí p vodní mapy.
- 30 (63) -
Autorský zákon dává dostate né záruky pro právní ochranu státních mapových
d l, uplatn ní tohoto práva má dosud své omezení.
Nový autorský zákon stanoví v p ípad kartografických d l právo
zam stnavatele vykonávat jeho jménem a na jeho vlastní ú et autorova
majetková práva k dílu, které autor vytvo il ke spln ní svých povinností
vyplývajících z pracovn právního procesu. Podobné právo má zam stnavatel
také v p ípad vyt žování a zužitkování databází. Úst ední orgány státní
správy, které jsou kompeten n zodpov dné za vydávání státních mapových
d l, základních i tématických, tak mají dostate ný prostor ke stanovení licencí
pro využití vytvo ených mapových d l a jejich digitálních ekvivalent , stejn
jako pro poskytování licencí k využívání databází. Pro toto právo ve prosp ch
státního rozpo tu a zejména ve prosp ch op tovného shromážd ní finan ních
prost edk na další informa ní projekty zmín né orgány státní správy
nevyužívají, je v cí jiné rozvahy než výkladu o autorskoprávní ochran
geografické informace. I v tomto p ípad je však užite né národní informa ní
politiku konfrontovat s mezinárodními trendy na tomto úseku.
Zájem Evropské Unie o rozvoj informa ní spole nosti, podobn jako zájem
projevující se v širším mezinárodním rozm ru, který akcentuje postavení
informace jako p edm tu duševního vlastnictví, je promítnut do politiky
podpory „cesty k informa ní spole nosti“. Pro tuto politiku je p ízna né, že
informace je chápána jako jeden z významných zdroj r stu hrubého domácího
produktu. Tato skute nost zvyšuje hodnotu informace jako zboží, a to i p i
respektování zvláštní obchodní vlastnosti tohoto zboží, které v prodejním
et zci není spot ebováváno. Výrazným projevem podpory této tržní koncepce
je proces, který pro tržní nabídku a vým nu geografické informace na trhu
vytvo il soubory technických norem. Evropské p edb žné normy pro
geografickou informaci již byly za len ny do soustavy SN, mezinárodní
normy procházejí p ipomínkovým a schvalovacím procesem p íslušné komise
ISO.
Hlavním argumentem politiky, podporující mezinárodní autorskoprávní
ochranu geografické informace, je napl ování tržní zásady, která nalézá stále
siln jší podporu nejen v zemích Evropské unie, ale zejména v mezinárodním
m ítku. Podle této zásady ten, kdo z využití geografické informace získává
užitek, se musí podílet na nákladech na její po ízení. Uplatn ní této zásady je v
zemích Evropské unie krom jiného chápáno jako základní zp sob žádoucího
snižování náklad na ve ejnou správu, a tudíž jako cesta ke skute né reform
ve ejné správy.
Tyto mezinárodní zásady trhu s geografickou informací nicmén
nekorespondují s dosud b žn rozší eným názorem v eské informa ní
komunit , která požaduje, aby náklady na po ízení informace šly zásadn na
konto producenta informace, kterým je v eské republice v p evažující mí e
stát prost ednictvím svých úst edních p ípadn regionálních orgán ve ejné
správy. Omezené rozpo tové zdroje p i této politice pak zp tn nedovolují
zahájit adu projekt zlepšující informa ní zdroje pro pot ebné informa ní
produkty a služby. Výjimku v popsaném mechanismu pak tvo í licen ní
politika ÚZK.
- 31 (63) -
2.3
Vymezení státních mapových d l (430/2006)
V souladu se sm rnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22.6.
1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a p edpis
a pravidel pro služby informa ní spole nosti, ve zn ní sm rnice 98/48/ES, bylo
oznámeno Na ízení vlády . 430 ze dne 16.8.2006 o stanovení geodetických
referen ních systém a státních mapových d l závazných na území státu a
zásadách jejich používání (ú innost od 1.9.2006).
Geodetickými referen ními systémy závaznými na území státu jsou:
1. Sv tový geodetický referen ní systém 1984 (WGS84), který je
definován:
•
technologiemi kosmické geodézie, které jsou sou ástí program
monitorovacího a zpracovatelského centra správce systému,
•
souborem rovinných sou adnic bod vztažených ke sv tovému
geodetickému referen nímu systému 1984 (World Geodetic
Systém 1984), epoše G873,
•
elipsoidem sv tového geodetického systému 1984 s konstantami
a = 6 378 137 m, f = 1:298,257223563, kde „a“ je délka hlavní
poloosy a „f“ je zplošt ní.
2. Evropský terestrický referen ní systém (ETRS), který je definován
•
technologiemi kosmické geodézie a konstantami, které jsou
sou ástí program mezinárodních zpracovatelských center,
•
referen ním rámcem vybraných bod geodetických základ ,
jejichž pravoúhlé geocentrické sou adnice byly vztaženy
k evropskému terestrickému referen nímu rámci (European
Terrestrial Reference Frame), epoš 1989,0,
•
elipsoidem geodetického referen ního systému 1980
s konstantami a = 6 378 137 m, f = 1:298,257222101, kde „a“ je
délka hlavní poloosy a „f“ je zplošt ní.
3. Sou adnicový systém Jednotné trigonometrické sít
JTSK), který je ur en:
katastrální (S-
•
Besselovým elipsoidem s parametry a = 6377397,15508 m,
b = 6356078,96290 m, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „b“ je
délka vedlejší poloosy
•
K ovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné
poloze,
•
souborem sou adnic bod z vyrovnání trigonometrických sítí.
4. Katastrální sou adnicový systém gusterbergský, který je ur en:
•
Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním
válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích,
s plochou válce dotýkající se konven ního základního poledníku
a s osou válce ležící v rovin konven ního rovníku,
- 32 (63) -
•
po átkem v trigonometrickém bod Gusterberg v Horním
Rakousku, jehož zem pisné sou adnice jsou = 48°02´18,47“,
= 31°48´15,05“ východn od Ferra, osou X v konven ním
základním poledníku p i azeném tomu bodu a soustavou
hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,
•
katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. ádu z let 1824 - 1860,
•
kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních
intervalech vedených rovnob žek se základním poledníkem a
kolmic k tomuto poledníku, vytvá ejících jednak tvercové
triangula ní listy o stran jedné víde ské míle, tj. 7585,9 m,
jednak obdélníkové sek ní listy o stranách 1000 a 800
víde ských sáh , tj. 1896,484 m a 1517,187 m, které se
zobrazují v m ítku 1:2880 a p edstavují mapové listy
katastrální mapy.
5. Katastrální sou adnicový systém svatošt pánský, který je ur en:
•
Cassiniovým (nebo Cassiniho)-Soldnerovým transverzálním
válcovým zobrazením, délkojevným v hlavních kružnicích,
s plochou válce dotýkající se konven ního základního poledníku
a s osou válce ležící v rovin konven ního rovníku,
•
po átkem v trigonometrickém bod ve v ži chrámu sv. Št pána
ve Vídni, jehož zem pisné sou adnice jsou = 48°12´31,54“,
= 34°02´27,32“ východn od Ferra, osou X v konven ním
základním poledníku p i azeném tomu bodu a soustavou
hlavních kružnic v rovinách kolmých k základnímu poledníku,
•
katastrální trigonometrickou sítí 1. až 4. ádu z let 1824 - 1860,
•
kartografickou pravoúhelníkovou soustavou v ekvidistantních
intervalech vedených rovnob žek se základním poledníkem a
kolmic k tomuto poledníku, vytvá ejících jednak tvercové
triangula ní listy o stran jedné víde ské míle, tj. 7585,9 m,
jednak obdélníkové sek ní listy o stranách 1000 a 800
víde ských sáh , tj. 1896,484 m a 1517,187 m, které se
zobrazují v m ítku 1:2880 a p edstavují mapové listy
katastrální mapy.
6. Výškový systém baltský - po vyrovnání (Bpv), který je definován:
•
výchozím výškovým bodem, kterým je nula stupnice mo ského
vodo tu v Kronštadtu
•
souborem normálních
nivela ních sítí,
výšek
z mezinárodního
vyrovnání
7. Tíhový systém 1995 (S-Gr95), který je ur en
•
hladinou a rozm rem sít , které jsou odvozeny z absolutních
tíhových m ení v mezinárodní gravimetrické síti,
•
souborem hodnot tíhového zrychlení z vyrovnání mezinárodní
sít ,
- 33 (63) -
8. Sou adnicový systém 1942 (S-42/83), který je definován:
•
Krasovského elipsoidem s parametry a = 6378245 m, f =
1:298,3, kde „a“ je délka hlavní poloosy, „f“ je zplošt ní,
•
Gaussovým p í ným konformním válcovým
v 6°poledníkových pásech v Kr gerov úprav ,
•
souborem sou adnic bod
astronomicko-geodetických sítí.
z mezinárodního
zobrazením
vyrovnání
Státními mapovými díly závaznými na území státu jsou:
1. katastrální mapa ve smyslu par. 27, písm. i) Zákona . 344/1992 Sb., o
katastru nemovitostí eské republiky (katastrální zákon), ve zn ní
zákona . 89/1996 Sb. a zákona . 120/2000 Sb.(gusterbergský,
svatošt pánský, S-JTSK),
2. Státní mapa v m ítku 1:5 000 (S-JTSK, Bpv, s dopln ním WGS84
nebo ETRS)
3. Základní mapa eské republiky v m ítcích 1:10 000, 1:50 000, 1:100
000 nebo 1:200 000 (S-JTSK, Bpv, s dopln ním WGS84 nebo ETRS),
4. Mapa eské republiky v m ítku 1:500 000 (S-JTSK, Bpv, s dopln ním
WGS84 nebo ETRS),
5. Topografická mapa v m ítcích 1:25 000, 1:50 000 a 1:100 000
(WGS84, Bpv, univerzální transverzální zobrazení Mercatorovo nebo
Lambertovo kuželové konformní zobrazení),
6. Vojenská mapa eské republiky v m ítcích 1:250 000 a 1:500 000
(WGS84, Bpv, univerzální transverzální zobrazení Mercatorovo nebo
Lambertovo kuželové konformní zobrazení).
Tematickými státními mapovými díly závaznými na území státu jsou tematická
mapová díla vytvo ena pro celé území státu na podklad Základní mapy eské
republiky, Mapy eské republiky v m ítku 1:500 000, Topografické mapy a
Vojenské mapy eské republiky (viz výše).
Závazné geodetické systémy se užívají na celém území státu pro zem m ické
innosti ve ve ejném zájmu (par. 4, odst. 1 zákona . 200/1994 Sb., ve zn ní
pozd jších p edpis ) s výjimkou S-42/83, který lze užít pouze pro vym ování,
udržování a vedení dokumentárního díla státních hranic s Polskou republikou.
Topografická mapa a Vojenská mapa R jsou ur eny pro zajišt ní obrany
státu, ostatní mapy jsou pak ur eny k ve ejnému užití (obdobn i tematické
mapy po ízené na jejich podkladech).
2.3.1
Státní mapa 1:5 000
Státní mapa v m ítku 1:5000 zahrnuje digitální i klasickou mapu v m ítku
1:5000 na podklad ortofota s dopln ním vrstevnic a se zvýrazn ním
d ležitých prvk polohopisu vektorovou kresbou. Protože doposud nepokrývá
celé území státu, jsou na p íslušné rozlišovací úrovni k dispozici pouze d ív jší
verze státní mapy 1:5000 s polohopisem odvozeným z katastrálních map a
vrstevnicemi p evzatými ze Základní mapy R.
- 34 (63) -
2.3.2
Ostatní státní mapová díla
Ostatní státní mapová díla závazná podle Na ízení 430/2006 jsou popsána
v kap. 2.1 Vymezení státních mapových d l (116/1995).
2.4
Tematické a ú elové mapy státního mapového díla
R
Tematickým státním mapovým dílem se rozumí kartografické dílo zobrazující
zpravidla na podklad základního státního mapového díla tematické
skute nosti ur ené a vydávané orgánem státní správy ve ve ejném zájmu.
O tematický mapách hovo íme v tšinou v souvislosti se st edním a malým
m ítkem. Mapami ú elovými jsou pak vždy mapy velkých m ítek, které
obsahují krom prvk podkladové mapy i zákres dalších prvk jev a objekt
zemského povrchu, pod povrchem a nad povrchem zem podle ú elu, k n muž
byly vytvo eny. Tyto mapy se používají pro plánovací, projektové, provozní,
eviden ní, dokumenta ní aj. ú ely. Neslouží i p es jejich velké m ítko, které
bývá 1:5000 a výrazn v tší, pro výkon státní správy a jejich tvorba není
financována ze státního rozpo tu. Nejsou tudíž státním mapovým dílem.
2.4.1
Ú elové a speciální verze Základní mapy R
Tvorba t chto map byla zahájena po roce 1970 a není dosud ukon ena a
obsahov uzav ena. Ú elové a speciální verze Základních map pokrývají celé
státní území, ale ada z nich je zpracovávána jen pro vybrané lokality. (nap .
soubor geologických map 1:25 000 - 1:200 000, ekologické mapy v m ítku
1:50 000 a 1:100 000, hydrogeologické mapy v m ítku 1:200 000 aj.), a pak
nejsou pokládána za závazná státní mapová díla.
• Mapy územních celk , a to okres v m ítku 1:50 000, kraj v m ítku
1:200 000 a celé R v m ítku 1:500 000
• Klad list Základních map
m ítku 1:500 000
R, tj. p ehled kladu ZM všech m ítek v
• Klad list SMO5, tj. p ehled kladu list Státní mapy 1:50 000 a Státní mapy
odvozené 1:5 000
•
eskoslovenská jednotná nivela ní sí , tj. p ehled sít I. a II. ádu v m ítku
1:500 000
• P ehled výškové (nivela ní) sít
R 1:50 000
• P ehled trigonometrických bod a bod podrobného bodového polohového
pole 1. t ídy p esnosti
• Silni ní mapa R 1:50 000
• Silni ní mapa kraj
R 1:200 000
• Mapa základních sídelních jednotek R 1:50 000
• Základní vodohospodá ská mapa R 1:50 000
- 35 (63) -
Základní vodohospodá ská mapa R 1:50 000 se vydávala p vodn jako
ú elový náklad pro Ministerstvo lesního a vodního hospodá ství). Je
zpracována formou ty barevného p ítisku vodohospodá ského tematického
obsahu do Základní mapy R 1:50 000. Zobrazuje sí vodních tok
s vodohospodá skými objekty na nich, hydrologické len ní povodí vodních
tok , záplavová území, vodní nádrže s íselnými charakteristikami, za ízení
pro vodárenské odb ry, pásma ochrany vodních zdroj , evidované prameny
istírny odpadních vod aj.
Mapa základních sídelních jednotek (ZSJ) R 1:50 000 je zpracována
formou jednobarevného p ítisku hranic ZSJ do Základní mapy 1:50 000. Její
tematický obsah byl p vodn zpracován TERPLANem Praha (vydáno bývalou
Státní komisí pro v deckotechnický a investi ní rozvoj).
Silni ní mapa R 1:50 000 je zpracována formou ty barevného p ítisku
tematického obsahu do Základní mapy R 1:50 000. Zobrazuje dálnice a
silnice s rozlišením t íd, ísla silnic, uzlové body lokaliza ního systému silni ní
databanky, mimoúrov ové k ižovatky, mosty, podjezdy, polom ry zatá ek,
stoupání, sout sky, kilometráže po 1 km aj. Vydávala se jako ú elový náklad
pro Ministerstvo vnitra - odbor dopravy. Její generalizovanou podobu
p edstavuje Silni ní mapa kraj
R 1:200 000.
Mapa „P ehled trigonometrických bod a bod podrobného bodového
polohového pole 1. t ídy p esnosti“ je zpracována v m ítku 1:50 000 formou
jednobarevného p ítisku do Základní mapy 1:50 000. Obsahuje klad
eviden ních jednotek, tj. triangula ní listy v S-JTSK, jejich ozna ení a jim
p íslušné trigonometrické body, orienta ní body a body podrobného bodového
polohového pole (PBPP) 1. t ídy p esnosti. V map je také zobrazen klad list
SMO-5.
Mapa „P ehled výškové (nivela ní) sít R 1:50 000“ je zpracována formou
jednobarevného p ítisku do Základní mapy 1:50 000. Obsahuje státní nivela ní
sít I. až III. ádu, nivela ní sít IV. ádu a podrobné nivela ní sít , ozna ení a
pr b h jednotlivých nivela ních po ad , zákres vybraných jednotlivých
nivela ních bod a jejich íselné ozna ení.
K díl m, vzniklým na podklad Základních map R, která však nelze
považovat za závazná státní mapová díla pat í nap . (v závorce vydavatel):
•
Geologická mapa SR 1:50 000 (ÚÚG)
•
Hydrogeologická mapa SR 1:50 000 (ÚÚG)
•
Mapa ložisek nerostných surovin SR 1:50 000 (ÚÚG)
•
P dní mapa SR 1:50 000 (ÚÚG)
•
Mapa geochemie povrchových vod SR 1:50 000 (ÚÚG)
•
Mapa chrán ných území p írody SR 1:100 000 (SÚPPOP)
•
Mapa geochemické reaktivity hornin SR 1:50 000 (ÚÚG)
•
Mapa inženýrskogeologického rajónování SR 1:50 000 (ÚÚG)
•
Mapa geofaktor životního prost edí SR 1:50 000 (ÚÚG)
- 36 (63) -
Mapa hydrologického potenciálu krajiny, jeho využívání, ohrožení a ochrany
1:50 000 (Ústav pro hydrodynamiku AV R).
2.4.2
Ú elové a speciální
topografických map
mapy
na
bázi
vojenských
Speciální mapy pro vojenské ú ely v m ítkách 1:500 000, 1:1 000 000, 1:2
500 000. 1:5 000 000 a 1:10 000 000 byly konstruovány v jednoduchém
konformním kuželovém zobrazení v normální poloze se dv ma nezkreslenými
rovnob žkami (30° s.š. a 60° s.š.) a základní rovnob žkou 45° s.š. Mapy
sloužily p edevším k zobrazení tematické informace v celoevropském
kontextu. Sou adný systém tvo í rovinný obraz dotykového poledníku (20°
v.d.) jako osa X kladn orientovaná k severu a rovinný obraz rovníku jako osa
Y s kladnou orientací k západu. Pro eliminaci záporných hodnot sou adnice Y,
je po átek sou adného systému posunut o 8000 km k východu.
Letecké naviga ní mapy v m ítkách 1:2 000 000 a 1:4 000 000 byly
konstruovány v modifikovaném polykónickém zobrazení. Každý mapový list
je zobrazen do roviny samostatn , nezávisle na sousedních listech. Základní
rozm r mapového listu 1:2 000 000 je 18° ( ) x 12° ( ). Byly vydávány ve
v tších obdélníkových formátech, aby byly vylou eny spáry, které jinak
vznikají již p i sestavení ty samostatných sek ních list do tverce.
Tvorba tematických (ve vojenské terminologii speciálních) map má velmi
dlouhou tradici a není dosud obsahov uzav ena. V minulých letech podléhaly
áste né unifikaci v rámci armád Varšavské smlouvy. V sou asné dob je
odtajn ná verze TM50 vydávána i pro turistické ú ely.
Pro pot eby Topografické služby (TS) A R se vydávaly p ed 1.1. 2006 tyto
speciální (tematické) vojenské mapy:
•
Mapa pro organizaci sou innosti 1:50 000
•
Letecká orienta ní mapa 1:200 000
•
Mapa pr chodnosti terénu 1:200 000
•
Gravimetrická mapa Bouguerovýcb anomálií 1:200 000
•
Automapa
•
Topografická mapa se zvýrazn nými prvky 1:500 000
•
Topografická mapa eské republiky 1:500 000
•
P ehledná železni ní mapa (TM500)
•
Ekonomicko-administrativní mapa 1:500 000
•
Mapa zdroj ekologického ohrožení 1:500 000
•
Vojenskogeografická mapa 1:500 000
•
Letecká orienta ní mapa eské republiky 1:500 000
•
Mapa naviga ní situace eské republiky 1:500 000
•
Mapa vodních zdroj a jejich možného zamo ení 1:500 000
eské republiky 1:400 000
- 37 (63) -
•
Topografická mapa eské republiky 1:1 000 000
•
Mapa deklina ních údaj 1:1 000 000
•
Gravimetrická mapa Bouguerových anomálií 1:1 000 000
•
Letecká orienta ní mapa 1:1 000 000
•
Mapa tížnicových odchylek a oprav astronomických azimut na geodetické
azimuty 1:1 000 000
•
Mapa naviga ní situace pro létání nadzvukovou rychlostí 1:1 000 000
Mapa geodetických údaj 1:50 000 je zpracována formou jednobarevného
p ítisku tematického obsahu do topografické mapy 1:50 000. Je ur ena pro
topografické a geodetické p ipojení prvk bojové sestavy útvar a za ízení
Armády R. Dopln ny jsou i geomagnetické údaje. Tematický obsah
zpracovává VTOPÚ Dobruška.
Mapa pro organizaci sou innosti 1:50 000 je zpracována jako nást nná mapa
formou p tibarevného p ítisku tematického obsahu se zvýrazn ním vybraných
prvk topografické mapy 1:50 000. Je ur ena pro plánování sou innosti vojsk
(VZÚ Praha). Dává p ehled o hlavních silni ních tazích, vodních tocích a
plochách, v tších sídlech a pr chodnosti terénu podle sklonovitosti svah .
Mapa zvýraz uje vodní toky širší než 30 m, dálnice, silnice 1. t ídy, vybrané
silnice 2. t ídy, sídla s po tem obyvatel nad 5 000, státní hranice, vybrané
výškové body a geografické popisy.
Letecká orienta ní mapa 1:200 000 je zpracována formou šestibarevného
p ítisku tematického obsahu do sdružených ty list (p . dvoulist )
topografické mapy 1:200 000. Je ur ena pro p ípravu a vedení vzdušných
operací letectva, k plánování let v malých a st edních výškách, pro
rozmis ování pozemních prost edk radiotechnického zabezpe ování leteckého
provozu apod. Jsou na ni zobrazena letišt , ízené okrsky a koncové ízené
oblasti, p ívodní radiové stanice, výškové p ekážky od 60 m (bodové i liniové),
významné orienta ní body aj.
Letecká orienta ní mapa eské republiky 1:500 000 je zpracována formou
ty barevného p ítisku tematického obsahu do topografické mapy 1:500 000. Je
ur ena pro plánování a ízení letového provozu nad územím R, ke srovnávací
navigaci a radionavigaci p i ztížených podmínkách a p i letech nadzvukovou
rychlostí. Zobrazuje vojenská i civilní letišt , radionaviga ní za ízení,
významné výškové p ekážky, zakázané a nebezpe né prostory aj. Mapa má
formát 108 x 78 cm.
Letecká orienta ní mapa 1:1 000 000 je zpracována formou šestibarevného
p ítisku tematického obsahu do topografické mapy R a SR 1:1 000 000. Je
ur ena pro p ípravu a plánování let na vojenských a civilních letových
cestách, let za ztížených pov trnostních podmínek a nadzvukovou rychlostí.
Zobrazuje letišt se zpevn nou dráhou, ízené okrsky a koncové ízené oblasti,
výškové p ekážky 120 m a více, hranice letových oblastí FIR, zakázané a
nebezpe né prostory, rozhlasové vysíla e a pozemní naviga ní za ízení aj.
Mapa má formát 90 x 59 cm. Stejné zpracování, stejnou velikost a velmi
podobný obsah má i Mapa naviga ní situace pro létání nadzvukovou
rychlostí 1:1 000 000.
- 38 (63) -
Mapa naviga ní situace eské republiky 1:500 000 je zpracována formou
ty (šesti)barevného p ítisku tematického obsahu do topografické mapy 1:500
000. Je ur ena pro plánování let , v etn let ve ztížených pov trnostních
podmínkách a let s nadzvukovou rychlostí, pro rozmis ování pozemních
prost edk radiotechnického zabezpe ení, stanovení vhodných náletových
sm r a bezpe nostních výšek nad terénem a um lými p ekážkami aj.
Obsahuje letišt , ízené okrsky a koncové ízené oblasti, hranice letových cest,
prostory pro létání v malých výškách, výškové p ekážky 100 m a více a
pozemní radionaviga ní prost edky. Formát mapy je 105 x 76 cm.
Gravimetrická mapa Bouguerovýcb anomálií 1:200 000 p edstavuje
jednobarevný p ítisk tematického obsahu do topografické mapy 1:200 000. Je
ur ena pro štáby a útvary d lost electva. Obsahuje izo áry Bouguerových
anomálií s krokem po 2 mGal, izo áry normálního tíhového zrychlení
vykreslené jako soustava rovnob žek o stejné zem pisné ší ce s intervalem 4
mGal aj.
Gravimetrická mapa Bouguerových anomálií 1:1 000 000 je ur ena pro
štáby a útvary d lost electva. Je zpracována formou jednobarevného p ítisku
tematického obsahu do topografické mapy 1:1 000 000. Obsahuje izo áry
Bouguerových anomálií s krokem 5 mGal, izo áry normálního tíhového
zrychlení, vykreslené jako soustava rovnob žek o stejné zem pisné ší ce
s intervalem 20 mGal aj.
Automapa eské republiky 1:400 000 je zpracována v devíti nebo dvanácti
barvách s využitím topografických map v tších m ítek.. Je ešena ve form
listového (74 x 121 cm), skládaného (125 x 88 cm do formátu A4) a knižního
vydání (19,5 x 24,5 cm), které je dopln no i o pr jezdní plánky vybraných
m st a další dopravní informace.
Topografická mapa eské republiky 1:500 000 je zpracována s využitím
podklad topografických map standardního kladu mapových list . Je ur ena
p edevším pro velitelský sbor a k výukovým ú el m, a to k získání celkového
p ehledu o lenitosti, p evýšení a sklonech terénu, dopravní síti, vodstvu,
osídlení a pokrytosti území R. Obsah je stanoven p edpisem Topo-4-9. Mapa
je tišt na bu
v 11 barvách (plnobarevný tisk), nebo v 8 barvách
(potla ená/redukovaná barevnost), která slouží jako podklad pro zákres dalších
tematických informací. Formát mapy je 105 x 76 cm.
Topografická mapa eské republiky 1:500 000 se zvýrazn nými prvky je
zpracována s využitím podklad topografické mapy 1:500 000 a je upravená
formou šestibarevného p ítisku jako její nást nná varianta (formát listu 90 x
125 cm). Je ur ena zejména k rychlé všeobecné orientaci v prostoru st ední
Evropy. Zd razn na jsou m sta s více než 50 000 obyvateli, hlavní výškové
kóty, horské pr smyky, eky a kanály na 60 m ší ky, vybrané komunikace,
státní hranice aj.
Topografická mapa eské republiky 1:1 000 000 je zpracována na základ
topografických map standardního kladu mapových list . Její obsah je stanoven
p edpisem Topo-4-9. Je tišt na bu v plnobarevném tisku (8 barev) nebo
v menším po tu a snížené sytosti barev, m la-li mapa sloužit jako
kartografický podklad k zákresu dalších tematických informací. Má formát 62
x 41 cm.
- 39 (63) -
Ekonomicko-administrativní mapa 1:500 000 je zpracována formou
sedmibarevného p ítisku tematického obsahu do topografické mapy 1:500 000.
Je ur ena ke studiu ekonomických podmínek R. Je k dispozici bu jako
samostatná mapa nebo jako p íloha k Vojenskogeografickému vyhodnocení
R. Obsahuje místa t žby nejd ležit jších surovim, významné energetické
objekty, pr myslové objekty aj. Její formát je 105 x 90 cm. Obdobn je
zpracována i Mapa zdroj ekologického ohrožení 1:500 000 (105 x 90 cm),
která obsahuje produktovody, elektrárny, úseky s velkou intenzitou silni ní a
železni ní dopravy, úložišt radioaktivních látek, sklady ho lavin a výbušných
látek aj., a Vojenskogeografická mapa 1:500 000, která obsahuje základní
informace o pr chodnosti terénu, horské pr smyky a p echody, lesní porosty,
silni ní a železni ní sí , objekty zabezpe ení PHM, vojenské objekty a za ízení
aj. Její formát je 105 x 90 cm.
Mapa vodních zdroj a jejich možného zamo ení 1:500 000 je zpracována
formou sedmibarevného p ítisku tematického obsahu do topografické mapy
1:500 000. Zobrazuje podzemní vodní zdroje s len ním podle vydatnosti a
podle možnosti zamo ení, povrchové vodní zdroje, dálkové vodovody,
spot ebu vody ve velkom stech, asový p edpoklad zamo ení vodních zdroj
aj. Mapa má formát 105 x 90 cm.
Mapa deklina ních údaj 1:1 000 000 (VTOPÚ Dobruška) je zpracována
formou t íbarevného p ítisku tematického obsahu na p ední stranu a
dvoubarevného p ítisku dalších údaj na zadní stranu topografické mapy 1:1
000 000. Obsahuje izogony s krokem 10´, izopory s údajem ro ní zm ny
deklinace, izo áry poledníkové konvergence, hranice magnetických anomálií
aj.
Mapa tížnicových odchylek a oprav astronomických azimut na
geodetické azimuty 1:1 000 000 (VTOPÚ Dobruška) je zpracována formou
t íbarevného p ítisku tematického obsahu do topografické mapy 1:1 000 000.
Je ur ena pro štáby a útvary d lost electva, protivzdušné obrany a
radiotechnického pr zkumu. Obsahuje izo áry tížnicových odchylek
v meridiánu a prvním vertikálu s intervalem 1“, grafy funkcí tgB a cosB
v intervalu 30´zem pisné ší ky aj. Její formát je 54 x 64 cm.
Mapa pr chodnosti terénu 1:200 000 je zpracována formou devítibarevného
p ítisku tematického obsahu do sdružených ty list (p . dvoulist )
topografické mapy 1:200 000. Je ur ena pro velitele a štáby ke studiu a
vyhodnocení terénních prvk a objekt , které podstatn ovliv ují pr chodnost
území.
2.4.3
Ú elové mapy velkých m ítek
Ú elové mapy jsou takové, které obsahují krom topografických i prvk zákres
dalších p edm t mapování pro p edem definovaný ú el. Slouží k podrobné
lokalizaci jev a objekt na povrchu, pod povrchem i nad povrchem zem .
Ú elové mapy se tvo í p ímým m ením a zobrazováním, p ípadn
p epracováním nebo odvozením ze stávajících map. V nejv tší mí e je jejich
polohopisným podkladem katastrální mapa.
Ú elové mapy se d lí na mapy:
• základní (základního významu)
- 40 (63) -
• podzemních prostor, s výjimkou d lních map
• d lní mapy
• ostatní.
Výsledkem tvorby ú elové mapy m že být mapa grafická, íselná nebo
digitální. Volba t ídy p esnosti ú elové mapy a volba m ítka vychází z ú elu,
pro který je mapa tvo ena. Sou ástí dokumentace je technická zpráva, která
obsahuje zejména dohodnutý výsledek ov ení dosažené p esnosti ú elové
mapy.
U ú elových map lze posunout pro docílení zobrazení mapového území strany
rám mapových list ve sm ru jedné nebo obou os sou adnicového systému
(S-JTSK). Ú elové mapy se mohou vyhotovovat v libovolných rozm rech a v
obecném kladu list . Výsledek tvorby ú elové mapy musí obsahovat p ehled
kladu list vyhotovených map.
Ú elová mapa obsahuje geodetické body, polohopis, výškopis a popis. Obsah
ú elové mapy se ídí ú elem, pro který je mapa tvo ena.
Tabulka 2-1 Vybrané typy ú elových map
Typ mapy
M ítko
Technická mapa m sta (TMM)
1:500 (1:1000)
Základní mapa závodu (ZMZ)
1:200 (1:500)
Základní mapa dálnice (ZMD)
1:1000 (1:500)
Základní mapa letišt (ZML)
1:1000 (1:500)
Jednotná železni ní mapa stanic a 1:1000 (1:500)
tratí (JŽM)
Základní mapa depa metra
Mapy podzemních prostor
1:200 (1:500)
Mapa
skute ného
provedení 1:500
stavby
Mapy pro projektování
1:1000
(2000,5000)
Mapy lesnické a vodohospodá ské 1:2000
(1000,5000)
Mapy pro pozemkové úpravy
1:1000 (1:2000)
Mapy dokumentace památkových 1:200
objekt
(500,1000,100)
2.4.3.1
Základní ú elové mapy
Základní ú elové mapy jsou tyto:
• technická mapa m sta (TMM)
• základní mapa letišt (ZML)
• základní mapa dálnice (ZMD)
- 41 (63) -
T ída
Poznámka
p esnosti
3 (2)
2 (1)
3
3
3
2 (3)
Nejedná se
o d lní
mapy
3 (2)
3, 4
3
3 (4)
2 (3,1)
Odvozené
z KM
• jednotná železni ní mapa stanic a tratí (JŽM)
• základní mapa závodu (ZMZ).
• základní mapa depa metra
Technická mapa m sta zobrazuje objekty a technická za ízení na povrchu,
pod povrchem a nad ním v urbanistických obvodech. Uvnit hranic
pr myslových závod , skladových hospodá ství a dopravních sítí (dálnice,
železnice, letišt ) se zobrazují jen objekty, které jsou p edm tem polohopisu
ZMVM ve 3. t íd p esnosti. TMM slouží pro provozní, plánovací a eviden ní
ú ely.
TMM se vyhotovuje v S-JTSK a ve výškovém systému Bpv., ve 2. a 3. t íd
p esnosti, v tšinou v digitální form . Obvyklým m ítkem TMM je 1:500,
podle hustoty zástavby a hustoty tematického obsahu lze použít i m ítka
1:200, resp. 1:1000.
Geometrickým základem t chto map je aktualizovaná katastrální mapa v SJTSK, alespo ve 3. t íd p esnosti. Klad mapových list TMM je odvozen z
kladu mapových list ZMVM. TMM obsahuje body polohového a výškového
bodového pole, polohopis, popis a zobrazení inženýrských sítí. Výhodou je.
byla-li ZMVM jako mapa evidence nemovitostí zhotovena íselnou metodou
se založeným registrem sou adnic anebo se založenou bází dat.
Geodetickým základem polohopisu jsou body ZBPP a body PPBP 1. t ídy
p esnosti. Tato sí se doplní body PPBP ve 2. a 3. t íd p esnosti. Bod PPBP
ve 2. t íd p esnosti by m lo být minimáln 75% z celkového po tu bod
geodetického základu. Použití PPBP ve 4. a 5. t íd p esnosti je pro tvorbu
TMM vylou ené. Výškopisným základem jsou body SJNS v etn bod
plošných nivela ních sítí.
Základní mapa závodu (ZMZ) slouží pro provozní, plánovací, projek ní a
eviden ní úkoly. Tvo í se p ímým m ením, kombinací p ímého m ení a
odvození a zpracováním geodetické ásti dokumentace skute ného provedení
stavby. ZMZ obsahuje polohopis, popis a výškopis.
ZMZ se vyhotovuje v S-JTSK a výškovém systému Bpv. Používá se m ítek
1:200, 1:250, 1:500, 1:1000. Ozna ení, klad a rozm ry mapových list stanoví
SN 01 3410.
Zpracovává-li se v prostoru ZMZ technická mapa m sta, p evezme se ZMZ do
TMM.
Základní mapa dálnice byla zpracovávána podle p edpisu Federálního
ministerstva dopravy (M 20/11 a M 20/12 z roku 1980). Jedná se o základní
mapové dílo, systematicky zpracovávané v pr b hu celé stavby dálnice a
sloužící jak výstavb , tak dokumentaci dokon ené stavby, dále pro evidenci
nemovitostí a ešení úkol správy, údržby a další výstavby dálnice.
Základní mapa dálnice je zpracovávána v S-JTSK a ve výškovém systému
Bpv. Vyhotovuje se v územních mapovacích jednotkách (úsecích dálnice) jako:
•
hlavní mapa o rozm rech 62,5 x 50 cm v m ítku 1:1000, p i emž klad
list t chto map vychází z kladu mapových list THM tak, že se
k lepšímu využití plochy mapový rám rovnob žn posune, aby osa
dálnice procházela p ibližn st edem mapového listu.
- 42 (63) -
•
p íložná mapa v m ítku 1:500 nebo 1:200 kladu hlavní mapy
v prostorách, kde nahromad ní p edm t a hustota kresby nedovoluje
zobrazit v m ítku hlavní mapy z eteln celý obsah základní mapy
dálnice. Prostor zobrazený na p iložené map se v hlavní map
orámuje.
•
odvozená mapa v m ítku 1:1000, resp.1:2000 vzniká montáží hlavní
mapy nebo jejich zmenšenin a má formu skládaného mapového pruhu.
Mapové listy hlavní mapy se krom po adového ísla listu podle kladu
mapových list zna í kilometrovou polohou a názvem úseku dálnice, který
tvo í územní mapovací jednotku. Územní mapovací jednotka základní mapy
dálnice je ucelený úsek dálnice. Mapovým územím je územní pruh asi 200 m
široký, jehož st edem probíhá osa dálnice. Listy základní mapy dálnice se
vyhotovují jako neúplné mapové listy. Obsahují polohopis, popis, výškopis,
inženýrské sít a jejich za ízení.
Základní mapa letišt (ZML) byla vydávána na základ p edpisu federálního
ministerstva dopravy, zpracovávaného v sou innosti s ÚGK a SÚGK. Jedná
se o ú elovou mapu, zobrazující celistvé areály civilních letiš a jejich za ízení.
ZML letišt slouží pot ebám provozu na civilních dopravních letištích, jejich
správy a údržby, jakož i pot ebám rekonstrukce a projektování nové výstavby a
pot ebám zpracování speciálních mapových dokumentací, jako nap . pro
zakládání a vedení evidence podzemních vedení a za ízení, pro evidenci
nemovitostí, pro vypracování požárních plán aj..
Pro zam ení a zobrazení prostor
ministerstva národní obrany.
vojenských letiš
platily p edpisy
ZML se vyhotovuje v S-JTSK ve výškovém systému Bpv. Technickou
jednotkou mapování letišt je území ohrani ené vlastnickou hranicí pozemk
ve správ organizace spravující letišt , rozší ené o plochy ochranných pásem a
mapovaných letištních za ízení.
Klad mapových list ZML navazuje na klad list ZMVM. ZML se vyhotovuje
jako:
•
hlavní mapa v m ítku 1:1000 nebo 1:2000, které se vyhotoví v celé
technické jednotce mapování,
•
p íložná mapa v m ítku 1:1000 nebo 1:500, výjime n 1:200, která se
zpracuje tehdy, je-li nutné zobrazit ást mapovaného území s takovými
podrobnostmi, které nelze v m ítku hlavní mapy zobrazit,
•
speciální mapa v m ítku hlavní nebo p íložné mapy, ve které se zobrazí
jeden nebo n kolik druh podzemních vedení a za ízení,
•
odvozená mapa, která je zpracována na základ ZMVM a ve které se
zobrazí vedení a za ízení ležící mimo obvod vlastnické hranice letišt .
Obsah ZML tvo í polohopis, výškopis a popis. P edm ty polohopisu se
zam ují p dorysem, osou nebo st edem a zobrazují se p dorysem nebo
smluvenými zna kami. Výškov se zam í a zobrazí prostor omezený
vzdáleností 150 m po obou stranách os vzletových a p istávacích drah a to až
do vzdálenosti 1000 m p ed oba prahy každé vzletové a p istávací dráhy.
Výškopis se vyjád í kótami, vrstevnicemi a technickými šrafami.
- 43 (63) -
Jednotná železni ní mapa stanic a tratí je ú elová mapa vyhotovená pro
pot ebu železni ního provozu, správu a údržbu železni ního za ízení podle
p edpisu Federálního ministerstva dopravy. Vyhotovuje se v S-JTSK a ve
výškovém systému Bpv ve dvou t ídách p esnosti, a to:
•
v železni ních stanicích a na mezistani ních úsecích, kde se p edpokládá
modernizace železni ního svršku ve 3. t íd p esnosti. P esnost je dána
podmínkou pro mxy = ± 0,14 m a mH = ± 0,12 m
•
pro integrovanou metodu, kdy je výsledkem ortofotomapa ve 4. t íd
p esnosti. P esnost je dána podmínkou pro mxy = ± 0,26 m a mH = ± 0,18 m
JŽM se vyhotovuje jako:
•
hlavní mapa (v m ítku 1:1000, resp. 1:500)
•
p íložná mapa (v m ítku 1:500)
•
odvozená mapa
•
speciální mapa (v m ítku 1:1000, resp. 1:500)
Klad sek ních list m že být odvozen z kladu ZMVM, ale bývá výhodn jší
použít klad obecné polohy mapového listu, která je rovnob žná s osou
zobrazované situace. Mohou být použity i mapové listy s orientací popisu na
výšku. Hlavní mapa se zpracovává po mapových listech, jejichž rám o
rozm ru 500 x 700 mm je rovnob žný se sou adnicovými osami S-JTSK. Rohy
mapového rámu se umístí tak, aby m ly hodnotu sou adnic v celých stovkách
metr . Mapové listy se adí za sebou tak, aby co nejlépe sledovaly pr b h
dráhy. Pro hospodárné využití plochy mapového listu lze vzájemn posunovat
rámy mapových list ve sm ru obou sou adnicových os (o celé stovky
metr )¨p i zachování uvedeného rozm ru mapového listu. Mapové listy se
íslují v každém tra ovém úseku zvláš po ínaje íslem jedna, a to ve sm ru
stani ení železni ní trati. V p ípadech, kdy se tra ové úseky protínají, íslují se
v tom tra ovém úseku, který je ozna en hlavním íslem. Klad list JŽM se
zpracuje v m ítku 1:10 000 pro celý obvod dráhy, nejmén však pro celý
tra ový úsek.
P íložná mapa se zhotovuje v rozm rech mapy hlavní, avšak v m ítku
zpravidla dvojnásobném. Zhotovuje se v prostorech, kde by z d vod hustoty
situace docházelo k nep ehlednosti kresby. Vyhotovuje se pro ur itou
ohrani enou oblast.
Odvozená mapa se vyhotovuje montáží hlavní mapy pro jednotlivé tra ové
úseky. Jednotlivé listy hlavní mapy se spojí do mapového pole složeného do
formátu A4. Odvozená mapa se doplní titulní stránkou, na které je proveden
popis mimorámových údaj .
Speciální mapy se zpracovávají jako samostatné listy nebo jako forma
zv tšené mapy JŽM. Obsah se ídí podle požadavk uživatele mapy.
Zpracovávají se pro inženýrské sít , speciální za ízení D, protipožární
za ízení a podobn .
2.4.3.2
Ú elové mapy podzemních prostor
Ú elovými mapami podzemních prostor jsou:
- 44 (63) -
• mapy jesky ,
• mapy podzemních chodeb s výjimkou podzemních objekt , podléhajících
dozoru státní bá ské správy a s výjimkou tunel a objekt metra.
Mapa podzemních prostor se vyhotovuje v sou adnicovém systému JTSK a ve
výškovém systému Bpv. Volba m ítka je závislá na hustot a prostorových
rozm rech podzemních prostor. Podrobné body polohopisu a výškopisu se
zam ují ve 2. a 3. t íd p esnosti. Mapové listy se vyhotovují v kladu ZMVM.
Obsah mapy tvo í bodové pole na povrchu, m ické body v podzemí,
polohopis, výškopis a popis. Základní st ední sou adnicová chyba m ických
bod je ve 2. t íd p esnosti mxy = 0,06 m a ve 3. t íd p esnosti mxy = 0,10 m.
2.4.3.3
D lní mapy
D lní mapy se zpracovávají podle p edpis vydaných úst edním bá ským
ú adem ve spolupráci s resortem geodézie a kartografie pro všechny rudné i
nerudné doly, mimo dol pro t žbu radioaktivních surovin. Zpracovávají se
v S-JTSK, ve výjime ných p ípadech v místním sou adnicovém systému.
Výškopis je zpracováván ve výškovém systému Bpv.
D lní mapy se zhotovují v m ítku 1:500, 1:1000 a 1:2000. Geodetickým
základem polohopisu jsou body základního polohového bodového pole a body
PBPP 1. t ídy p esnosti, geodetickým základem výškopisu jsou body SJNS.
Body PBPP se ur ují ve 2. a 3. t íd p esnosti.
D lní mapy se d lí na:
•
základní d lní mapy
•
ú elové d lní a povrchové mapy (nap . mapy v trných cest - v trní, d lní
mapy t žních cest, d lní mapy patrové, d lní a povrchové požární mapy,
geologicko tektonické mapy ložiska, d lní mapy rozvodu vody, mapy
evidence zásob podle technické p ipravenosti, mapy skute ných a
p edpokládaných pohyb hornin aj.)
•
p ehled d lní a povrchové mapy
Základní d lní mapa je podkladem pro vyhotovení ostatních d lních map,
profil a ez . Základní d lní mapy musí být kresleny v jednotném m ítku pro
celý dobývací prostor téhož závodu.
Klad mapových list vychází z kladu ZMVM, nebo je volen zcela podle
polohy zam ovaného prostoru. Mapový list m že být situován i na výšku
2.4.3.4
Ostatní ú elové mapy
Ostatní ú elové mapy jsou zejména:
• mapy pro projektování staveb,
• mapy pro provozní pot eby organizací,
• mapy pro pozemkové úpravy,
• lesnické mapy
• vodohospodá ské mapy,
- 45 (63) -
• mapy skute ného provedení staveb,
• mapy sídliš
• mapy nemovitých kulturních památek aj.
Mapa nebo plán nemovité kulturní památky s p ilehlým územím se
vyhotovuje p edevším na podklad základních nebo technických map velkého
m ítka, zejména pak na podklad technických map m sta dopln ním
podrobností v rozsahu pot ebném pro daný ú el. Mapy a plány se podle
charakteru a významu památkového objektu vyhotovují v m ítkách 1:200,
1:250 a 1:500, výjime n 1:100 nebo 1:50. U nov tvo ených map se využívá
S-JTSK, Místní sou adnicový systém lze použít tehdy, jestliže by p ipojení na
S-JTSK s ohledem na plošný rozsah území a na význam památky nebylo
hospodárné. Pro výškopis se používá výškový systém Bpv.
Lesnické mapy jsou na území naší republiky nejstaršími ú elovými mapami.
První zmínky o nich sahají až do 15. Století. Ve druhé polovin 19. Století jsou
známa první zákonná opat ení o mapování lesních komplex , kdy byl z ízen
tzv. lesní katastr a bylo na ízeno vyhotovování lesních hospodá ských plán
pro obecní lesy nad 50 ha. V sou asné dob je zákonem uložena povinnost
vyhotovovat lesní hospodá ské plány pro všechny lesy. Jejich výhradním
zhotovitelem pro celé území dnešní R byl Lesprojekt v Brandýse nad Labem.
Základním mapovým dílem všech ú elových lesnických map je Základní
lesnická mapa, vzniklá na základ
geodetického m ení nebo
fotogrammetrického vyhodnocování. Zachycuje lesní a ostatní pozemkovou
držbu a slouží jako mapa evidence nemovitostí v lesním hospodá ství.
Vyhotovuje se v sou adnicovém systému JTSK a v m ítku 1:5000 v kladu
list ZMVM.
Sou ástí lesního hospodá ského plánu je:
•
hospodá ská mapa
•
obrysová mapa
•
p ehledná mapa
Podkladem hospodá ské mapy je základní lesnická mapa. Je vyhotovena v SJTSK v m ítku 1:5000. Na mapovém listu o rozm ru 50x060 cm se zobrazí
750 ha lesa. Mapa zobrazuje stav všech les lesního hospodá ství k datu
platnosti mapy.
Obrysová mapa vznikla zmenšením hospodá ské mapy do m ítka 1:10 000.
Vyhotovuje se v rozsahu jednoho polesí. Obsahuje polohopis, vodní toky a
výškopis, který je odvozen z topografické mapy 1:25 000.
P ehledné mapy vznikají barevnými úpravami obrysových map, p ípadn jejich
dopln ním zvláštní tematickou náplní (nap . porostní mapy,typologické,
t žební, genetické, dopravní mapy, mapy mysliveckého pr zkumu, mapa
ochrany lesa, lesní meliora ní mapa, organiza ní mapa, aj.).
Základní mapa sídlišt slouží pro údržbu a rekonstrukci sídliš , jejich správu
a provoz. Vyhotovuje se v S-JTSK a ve výškovém systému Bpv. Klad
mapových list je odvozen z kladu mapových list ZMVM. Vyhotovuje se
v m ítku 1:500 a 1:1000 ve t etí t íd p esnosti.
- 46 (63) -
Základní mapa sídlišt v tšinou nevzniká najednou, ale postupným
zam ováním dohotovovaných etap výstavby a její vyobrazování m že trvat i
n kolik let. Proto se pro pot eby dalšího využití nahrazuje zam ením
skute ného stavu staveb a po ukon ení etapy výstavby Technickou mapou
m sta. Podle této mapy má i obsahovou nápl .
Mapy pro projektování staveb se vyhotovují jednak v p edepsaných
polohových a výškových systémech, ale také v místních soustavách.
Mapové podklady se tvo í bu kombinací odvození z využitelných podklad a
dom ení zm n ných a dalších p edm t m ení, anebo p ímým m ením
v území, kde nejsou využitelné podklady. M ítko a p esnost mapových
podklad se volí s ohledem na druh projektované stavby, stupe vazby na
stávající objekty a metodu projektování. T ída p esnosti podrobných bod se
pohybuje mezi 2 a 4 a m ítko map od 1:250 do 1:1000. Obsahem polohopisu a
výškopisu jsou stejné objekty a prvky jako u TMM obohacené o další zvláštní
požadavky objednavatele.
Mapy skute ného provedení staveb musí být vyhotoveny tak, aby je bylo
možno využít pro kolauda ní ízení a uvedení stavby do provozu.
Geodetická ást dokumentace se vyhotovuje ve standardních systémech (JTSK,
Bpv) ve 2. a 3. t íd p esnosti, výjime n i ve 4. t íd p esnosti. M ítko map
se pohybuje od 1:500 p es 1:1000 k 1:2000 v závislosti na druhu stavby a na
množství podrobností tak, aby byla zaru ena p ehlednost a itelnost mapy.
P edm tem polohopisu jsou všechny stavební objety, které jsou obsahem
projektové dokumentace, hranice pozemk vzniklé dokon ením stavebních
objekt a blízké PBPP, které umožní p i dalším zpracování odstranit
nesrovnalosti zp sobené p ípadnými rozdíly mezi vyty ovací sítí a bodovým
polem. Obsahem polohopisu jsou stejné prvky jako u TMM a ZMZ. Totéž platí
o výškopisné složce dokumentace skute ného provedení stavby.
Na d ležitých a rozsáhlých stavbách se krom záv re ného zpracování
provád jí také zpracování etapová (jednou ro n ) ne pr b žná (každý m síc).
Výsledkem geodetické ásti dokumentace skute ného provedení stavby je
vícebarevná mapa v kladu mapových list katastrální mapy (JTSK).
3
Tematické mapy R
3.1
Fyzicko-geografické mapy
3.1.1
Geologické mapy
Za první republiky byly geologické mapy zpracovávány na podklad speciálek,
tj. v m ítku 1:75.000, po 2. sv tové válce na podklad vojenských
topografických map v S-42. Uceleným mapovým dílem je p ehledná
"Geologická mapa SSR" (1:200.000, S-42) s vysv tlivkami. Od 70. let se
zpracovávají geologické mapy na podklad ZM 25. Vzniká Základní
geologická mapa
SSR, která obsahuje i stratigrafická schémata
sedimentárních útvar , geologické ezy a jiné údaje. Ke každé map je jsou
- 47 (63) -
vydány Vysv tlivky k základní geologické map . Soub žn s tímto mapovým
dílem je vydávána i Mapa ložisek a prognóz nerostných surovin SSR v
m ítku 1:25.000 a Mapa nerostných surovin SSR v m ítku 1:200.000.
Na podklad ZM byla vytvo ena i Základní hydrogeologická mapa SSR
(1:200.000) a ada ú elových map v tších m ítek, které však pokrývají jen
malou ást území republiky.
3.1.2
Pedologické mapy
V letech 1954 - 1955 byla vydána P dní mapa eskoslovenska (1:200.000),
která je sou ástí Státního vodohospodá ského plánu. V letech 1961 - 1972
vznikají mapy Komplexního pr zkumu p d (1:10.000), od nichž se odvozují
obdobné mapy v m ítku 1:50.000. V letech 1972 - 1977 probíhá bonita ní
mapování v m ítkách 1:5.000 a 1:10.000. Z map menších m ítek doznaly
jistého rozší ení mapy pedogeografické regionalizace (Pelíšek,J., 1:500.000)
a P dní mapy SR (N me ek, Tomášek, 1:500.000).
3.1.3
Geomorfologické mapy
Orografické
1:500.000).
3.1.4
len ní
SR a Typologické
len ní reliéfu (ob
v m ítku
Klimatické mapy
Obr. 3-1 Klimatická regionalizace, 1:500 000 (Quitt, E., 1971)
3.1.5
Hydrologické mapy
Významn jší komplexní díla, která je obsahují jsou nap . Hydrologické
pom ry SSR, Sm rný vodohospodá ský plán, Základní vodohospodá ská
mapa (na bázi ZM), plavební mapy (nap . Vltavy a Labe v m ítku 1:10.000,
které obsahují 120 list a byly zpracovávány od roku 1958).
- 48 (63) -
Tematické mapy R
3.1.6
Biogeografické mapy
Za pozornost stojí Geobotanická mapa SSR (1:200.000), která podává
p ibližný obraz naší krajiny v jejím p vodním stavu. Klad list této mapy
odpovídá kladu list topografické generálky.
3.1.7
Obecn fyzickogeografické mapy
Obecn
fyzickogeografické mapy p edstavuje nap . Soubor map
fyzickogeografické regionalizace (1:500.000) z produkce Geografického
ústavu SAV v 70. letech 20. století.
3.2
Socio-ekonomické mapy
Obr. 3-2 Administrativní rozd lení R 1:1 000 000
3.3
Tyflokartografická díla
Za nejstarší známé tyflografické (hmatové) mapy na území eské republiky
jsou považovány mapy z p elomu 18. a 19. století, vypichované špendlíkem do
papíru (nap . mapy pro nevidomou p vkyni Teresii Paradisovou). Autorem
nejstarší nalezené tyflokartografické pom cky (termín mapa by v tomto
p ípad p íliš nesed l) je Josef Bezecný. Ve 30. letech 19. století zhotovil
d ev nou mapovou stavebnici Evropy, jejíž dílce tvo í jednotlivé evropské
státy.
V druhé polovin 19. století zhotovil tyfloped Martin Kunz z Illachu pro
nevidomé adu obecn zem pisných map evropských zemí. Používal
technologii lisování papírových map pomocí matrice z r zného materiálu
(sádra, hruškové d evo, kau uk) a pozd ji pomocí matric a patric, v tšinou
- 49 (63) -
m d ných. V pozd jších letech se prosadilo termovakuové tvarování fólií
podle návrh nap . J.Ditricha. Od 90. let 20. století je základní technologií
Knihovny a tiskárny pro nevidomé K.E.Macana v Praze. V této díln byla pro
nevidomé vytvo ena i zajímavá atlasová díla.
4
eské ( eskoslovenské) atlasy
Atlasy jsou nejvýznamn jším a nejnáro n jším výsledkem práce kartograf a
odborník širokého spektra profesí. Úrove atlasové tvorby ur uje kvalitu
kartografické produkce p íslušného státu a významn ji reprezentuje v i
zahrani í. S výjimkou tzv. školních atlas , které vycházejí opakovan a ve
velkých nákladech, bývají velké, tzv. národní a komplexní atlasy vydávány
bu jednorázov nebo v periodách ítajících desetiletí. Slávu eských
( eskoslovenských) atlas však založily atlasy školní.
Rytí eských map pro atlas, který m l být vydán eskou maticí jako dopln k
k p ekladu Balbiho zem pisu, se ujal Václav Merklas. V období 1835–1850
p ipravil mapy pro ty i atlasy. Mapy však vycházely jen samostatn , nebo
v lepším p ípad v sešitovém vydání. Vydávání eského zem pisného atlasu,
zahájené v roce 1835, vázlo od samého za átku a v roce 1850(1849) bylo
zastaveno. Z atlasu k p írodnímu zem pisu, který byl p ipravován podle
Berghausova dopl ku k Stielerovu malému atlasu, byly realizovány pouze t i
mapové listy, historický Atlas starého sv ta byl dokon en až v roce 1850.
Merklas proto za al soub žn vydávat vlastním nákladem (jiný zdroj hovo í o
vydavatelství eské matice) „Malý p íru ní atlas wšech ástí Zem “. Byl
dokon en v roce 1846 a v letech 1853, 1854 a v roce 1862 (zde pod názvem
„P íru ní školní atlas všech ástí Zem “) se do kal opakovaných vydání. V
kone né verzi z roku 1853 m l 27 map. Jedná se o první eský zem pisný
atlas sv ta, jehož mapy jsou v p evážné mí e kopie Stielerova „Schulatlas über
alle Theile der Erde“, vydaného v první polovin 19. století v Goth u Justa
Perthese.
Na konci 19. a na za átku 20. století, na rozdíl od ostatních kartografických
odv tví, eská školská kartografie pon kud upadala. Merklasovy atlasy
ztroskotaly na nezájmu Matice a pražských nakladatel . Po krátkém ase
užívání „Školního atlasu všech díl Zem “ Václava Zeleného, vydaného
nákladem Karla Andrého v Praze v roce 1854, byla na našich školách užívána
eská vydání n meckých map a atlas . Nejrozší en jším atlasem byl od
šedesátých let 19. století atlas Blasia (Blažeje) Kozenna, po ešt lý nap ed
Josefem Jire kem a pozd ji Jind ichem Metelkou. Nap . „Zem pisný atlas pro
školy st ední“ p edstavuje ve svém 12. vydání z roku 1890 klasický p íklad
„kozennovských“ atlas (p eklad J.Jire ka, formát A5, 42 map, m ítko od 1 :
150 000 000 u zobrazení sv ta až po 1 : 1 000 000 u zobrazení Moravy,
vydavatel Eduard Hölzel, Víde ), který se dlouho používal na st edních
školách Rakouska – Uherska. Podle smlouvy s lipskou firmou Ernsta Debese
vydával tyto atlasy i Jan Otto. Z dalších respektovaných atlasových tv rc je
t eba jmenovat Josefa Bruclíka, Franze Wilhelma Schuberta a Friedricha
Wilhelma Putzgera.
- 50 (63) -
4.1
Ott v zem pisný atlas
První úplný velký eský zem pisný atlas vznikl díky eské spole nosti
zem v dné nákladem Jana Otty v letech 1901 - 1924. Atlas vznikl na základ
smluvního vztahu mezi Ottovým nakladatelstvím a zem pisnou spole ností na
podklad 2. vydání atlasu lipského nakladatele E. Debese. Atlas vycházel po
sešitech o dvou mapách, z nichž první, který zobrazoval mapy planiglob a
Britských ostrov , byl vydán v roce 1901. S neplánovaným zpožd ním vyšel
19, díl s horopisnou a vodopisnou mapou zemí koruny eské a mapou
rovníkové Afriky až v roce 1915. Poslední díl vyšel díky vále ným událostem
až v roce 1920 (obsahoval národopisné mapy bývalého Rakouska - Uherska a
Evropy). Plánovaný atlas byl sice ukon en, ale jeho obsah bylo t eba okamžit
aktualizovat. Stalo se tak vydáním mapy 15a ( eskoslovensko) a vytišt ním
nových státních hranic na d íve vydané mapy (pokud byly ješt na sklad ),
resp. dotiskem map nových. Po vytišt ní p edmluvy, titulního listu a rejst íku v
roce 1924 vyšel atlas knižn a na volných listech, uložených v papírovém
pouzd e. Má 44 hlavních a 99 vedlejších map na 41 listech formátu 18,5 x 44
cm.
4.2
Atlas republiky eskoslovenské
Vydavatelem atlasu, charakterizovaného jako „všeobecný, zem pisn
statistický a národohospodá ský atlas eskoslovenské republiky“, byla za
podpory ministerstva zahrani ních v cí eská akademie v d a um ní. Atlas
vycházel nejprve postupn v sešitovém provedení, v roce 1935 byl nákladem
akciové spole nosti Orbis vydán knižn . vydán knižn . Autorské zpracování
atlasu ídila redak ní rada pod vedením takzvaného vrchního redaktora
profesora Dr. Ing. Jaroslava Pantoflí ka, profesora geodézie na eském
vysokém u ení technickém a prezidenta Masarykovy akademie práce. Grafické
zpracování a tisk provedl Vojenský zem pisný ústav.
Obr. 4-1 Tematická mapa – hypsometrické vyjád ení výškových pom r republiky
- 51 (63) -
Atlas obsahuje 55 dvojlist p evážn tematických map v m ítku 1:1 250 000.
Na 456 mapách tohoto atlasu byl podán p írodní, hospodá ský i kulturní stav
státu. Mapy mají eskou i francouzskou anotaci.
Obr. 4-2 Obecn geografická mapa eskoslovenské republiky
4.3
Politicko-hospodá ský atlas sv ta
1951-1959 - Politicko-hospodá ský atlas sv ta obsahuje 14 svazk relativn
jednoduchých map s ekonomicko-politickým komentá em. Obdobný obsah m l
tzv. Malý atlas sv ta vydávaný do roku 1960.
4.4
Kapesní atlas sv ta
1961 - dosud - Kapesní atlas sv ta (vydávaný GKP, Kartografií Praha) pat í
mezi nejvydávan jší tuzemské atlasy. Je zpracovaný v 17 jazykových
mutacích, obsahuje textové i statistické údaje, jakož i vlajky a znaky
jednotlivých stát (p edcházely mu kapesní atlasy Zdroj, Pramen a Sv t v
kapse).
4.5
eskoslovenský
zem pisný atlas
vojenský
atlas
a
Vojenský
Velení ministerstva národní obrany v dohod
s p edsednictvem
eskoslovenské akademie v d v roce 1957 rozhodlo o zpracování a vydání
eskoslovenského vojenského atlasu. Vlastní práce probíhaly s vysokou
intenzitou od roku 1959 až do roku 1965, kdy byl atlas k 20. výro í osvobození
- 52 (63) -
republiky vydán. Svým pojetím, obsahem i provedením se eskoslovenský
vojenský atlas stal v té dob nejen významným v deckým dílem, ale i aktuální
kulturn -osv tovou publikací – a to jak svou geografickou, tak i
vojenskohistorickou ástí. Zpracování atlasu ídila redak ní rada v ele s
hlavním redaktorem a p edsedou redak ní rady generálmajorem doc. Dr. Ing.
Janem Klímou. Atlasové mapy autorsky vytvo ili pracovníci kateder vysokých
škol a v deckých ústav – Vojenské akademie v Brn , Vojenského
historického ústavu v Praze, eskoslovenské akademie v d a dalších. Vojenský
zem pisný ústav se podílel jednak na redak ním zpracování úvodní ásti
atlasu, všech tematických map a celé vojenskohistorické ásti, jednak na
kartografickém zpracování ásti map. Tisk realizovaly Vojenský zem pisný
ústav a Vojenský kartografický ústav. P ílohou atlasu, vydanou ve zvláštním
svazku, byl seznam názv , který obsahuje 142000 hesel. eskoslovenský
vojenský atlas vydaný MNO pat í mezi nejv tší sv tové zem pisné atlasy.
Obr. 4-3 eskoslovenský vojenský atlas - Fyzickogeografická mapa eskoslovenské
republiky, m ítko 1 : 1 500 000
Ministerstvo národní obrany schválilo zám r s využitím poznatk , zkušeností a
podklad z prací na eskoslovenském vojenském atlasu zpracovat a vydat
Vojenský zem pisný atlas (bez vojensko-historické ásti), a to jako služební
pom cku v eské a slovenské jazykové mutaci, obsahov aktualizovanou na
nejnov jší stav. Vojenský zem pisný atlas byl redak n p ipraven p íslušníky
katedry geodézie a kartografe Vojenské akademie v Brn , Vojenského
zem pisného ústavu a Vojenského kartografického ústavu, za autorské
spolupráce v deckých pracovník ústav
SAV, resortních v deckých
pracoviš a vojenských i civilních vysokých škol. Práce na zpracování a vydání
atlasu ídila redak ní rada pod vedením odpov dného redaktora – p edsedy
redak ní rady plk. Ing. Vladimíra Vahaly, CSc. Atlas byl vydán v roce 1975.
Na kartografickém zpracování do úrovn tiskových podklad se podíleli
pracovníci Vojenského zem pisného ústavu a Vojenského kartograckého
ústavu, tisk provedl Vojenský kartografický ústav v Harmanci.
- 53 (63) -
4.6
Atlas eskoslovenských d jin
1965 - Atlas eskoslovenských d jin (ÚSGK Praha) se vyzna uje výrazným
barevným ešením bohatého kartograficky zpracovaného historického
materiálu.
4.7
Atlas eskoslovenské socialistické republiky
1966 - Atlas eskoslovenské socialistické republiky vydaný ÚSGK Praha jako
národní atlas obsahuje 400 map p evážn v m ítku 1:1 000 000. V atlase je
eská, ruská i anglická anotace.
Obr. 4-4 eskoslovenský vojenský atlas - Sedmiletá válka (1756–1763), m ítko
1 : 5 000 000
4.8
Školní atlasy (Jednotná
kartografických pom cek)
soustava
školních
Pro školské ú ely vycházely atlasy Brunclíka a Macháta, pozd ji p epracované
Šalamonem a Kucha em ( vydávané do roku 1957), v letech 1956 - 1969 byl
vydáván Školní zem pisný atlas sv ta). V roce 1972 byla vyhlášena tzv.
Jednotná soustava školních kartografických pom cek (GKP, Kartografie
Praha), která obsahovala atlas sv ta, národní a d jepisný atlas eskoslovenska.
- 54 (63) -
Fakticky platila až do roku 1989, ale již v záv re ných fázích její platnosti se
objevuje ada školních kartografických d l nov vznikajících nakladatelství a
vydavatelství. ada z nich vznikla p ekladem zahrani ních d l. Jako p íklad
m že posloužit d tský obrázkový atlas „Svet a lov k (geografický atlas pre
deti)“, jehož 1. vydání zpracovala Slovenská kartografia, š. p., Bratislava
v koedici s vydavatelstvím GUGK, v Moskv v roce 1989. Atlas má 68 stran
ve formátu A4 a vznikl p ekladem obdobného ruského díla. „Velký atlas
ka era Donalda“ je další z ady d tských obrázkových atlas . Jedná se o
eskou mutaci italského originálu z nakladatelství The Walt Disney Company
SpA (Itálie). Má 63 stran formátu 26,6 x 36,7 cm a pro 1. vydání (Praha, 1998)
jej pro Egmont R, spol. s r. o. p ipravila Ivana Megerová. Ve vydavatelství
Václav Svojtka & Co vyšel v roce 1998 v Praze v 1. vydání „Školní atlas
sv ta“, Jde o eskou mutaci anglického originálu “Atlas of The World”
(Kingfisher, an imprint of Larousse plc, 1997) od Philipa Steela . Atlas má 94
stran formátu 24 x 30,5 cm, ale jen 34 map, nebo je koncipován spíše jako
obrázková encyklopedie dopln ná textem a po íta ov vytvo enými mapami.
4.9
Atlas Slovenské socialistické republiky
Atlas Slovenské socialistické republiky (SÚGK Bratislava, 1980) je
regionálním atlasem zobrazujícím Slovensko na 296 mapových listech v
m ítku 1:500 000 ve slovenské, ruské a anglické anotaci. Atlas vyniká
bohatstvím kartografických metod.
4.10 Velký atlas sv ta
Velký atlas sv ta (Kartografie Praha, 1988) je zpracován na základ
ma arského podkladu. Uvádí 75000 geografických názv v originálním zn ní.
4.11 Autoatlasy
Mezi atlasovou tvorbu lze za adit i autoatlasy (zde spíše mapové soubory),
vydávané od roku 1963 v m ítku 1:400.000. Nov jší verze t chto d l jsou pro
eskou republiku zpracovávány v m ítku 1:200.000. Nejpodrobn jším
soudobým kartografickým dílem je Autoatlas eské republiky 1:100 000,
vydaný Geodezií CS Liberec a Geodezií a.s. Brno. Tento autoatlas byl rovn ž
jako první vyhotoven pln digitální technologií.
4.12 Tematické atlasy
Pro výukové ú ely zpracoval kolektiv autor Ji í Tomeš – H. Chmelí ová – R.
Kopa ka – R. Jelínek tematický atlas „Dnešní sv t“, jehož 1.vydání pochází od
vydavatelství Terra, Praha (1993). Má 56 stran, které obsahují 69 kartogram ,
12 anamorfních map a 17 graf . Jeho cílem bylo poskytnout aktuální a
názorový p ehled o stavu sv ta v období velkých zm n na p elomu 80. a 90. let
20. století s d razem na politický vývoj sv ta, vojensko-politické otázky,
- 55 (63) -
ekonomickou úrove zemí aj. V roce 1994 vydal stejný autorský kolektiv ve
stejném vydavatelství druhé aktualizované vydání tohoto atlasu (58 stran, 69
kartogram , 12 anamorfních map, 17 graf ).
Zajímavými kuriozitami jsou nap . Filatelistický atlas známkových zemí,
Vlajky a znaky stát sv ta, Atlas podnebí SR, Atlas obyvatelstva SSR (GgÚ
SAV Brno, automatizované zpracování pomocí s. kartografického systému
DIGIKART), Astronomický atlas (Be vá ), Atlas životního prost edí a zdraví
obyvatelstva SFR aj.
5
Sv tová mapová díla
Pro praktické využití, mezinárodní spolupráci ve všech oblastech hospodá ské
innosti lov ka i pro vzájemné poznání i porozum ní mezi všemi národy sv ta
je žádoucí, aby bylo vytvo eno takové kartografické dílo (soubor map, atlas),
které by zobrazovalo v jednotném m ítku, zna kovém klí i a kladu mapových
list celý zemský povrch. T mto požadavk m vyhovují p edevším
kartografická díla, uvedená v následujících kapitolách. Jejich tvorba je možná
jen na základ široké mezinárodní spolupráce.
5.1
Mezinárodní mapa sv ta
Rozhodnutí o zpracování Mezinárodní mapy sv ta (MMS, International Map of
the World, IMW) v m ítku 1 : 1 000 000 bylo u in no na Mezinárodním
geografickém kongresu v Bernu v roce 1891, kdy byl p ijat návrh p ednesený
rakouským kartografem A. Penckem. Její vydávání ídily mezinárodní
kongresy konané v roce 1909 (Londýn, 9 stát ) a v roce 1913 (Pa íž. 33 stát ).
Do za átku první sv tové války bylo vydáno 15 list . V roce 1922 se ujala
koordinace prací Mezinárodní geografická unie a v roce 1953 Kartografické
odd lení OSN. Tvorby mapy se pod ízením OSN zú astnilo 54 stát (v etn
eskoslovenska, které zpracovávalo list M-33, Praha). Do roku 1954 ídila její
vydávání britská Ordnance Survay a dále pak Kartografický ú ad OSN.
Mapový soubor pokrývá p edevším pevninu zem koule na cca 900 listech (pro
celou plochu Zem by bylo t eba 2122 listy). Z asového hlediska je tento
mapový soubor dosti nehomogenní, stá í mapových list se i p es aktualizaci
n kterých z nich, velmi významn liší (mapové dílo nepokrývá celou plochu
Zem ). Velkou akceleraci zažilo vydávání jednotlivých mapových list v
pr b hu druhé sv tové války.
Obsahem se jedná o mapy obecn zem pisné se zákresem hlavních silnic a
železnic, originálním geografickým názvoslovím a hypsometrickým
vyjád ením reliéfu terénu. Toto mapové dílo ovlivnilo kartografickou tvorbu
ady zemí a stalo se podkladem pro adu tematických map (nap . sv tová
letecká mapa, mapa ímského impéria aj.). Klad a ozna ení mapových list
MMS se stal p edlohou pro adu vojenských i ve ejných topografických map
evropských stát , v etn naší republiky.
Pro MMS bylo p vodn použito modifikovaného Hasslerova polykonického
zobrazení a Clarke v elipsoid 1880. Z povahy zobrazení plyne, že se
- 56 (63) -
rovnob žky zobrazují jako kružnice o polom ru R.cotgϕ. Každá rovnob žková
kružnice má st ed na p ímkovém obrazu osového poledníku, délkov se
nezkreslují poledníky vzdálené o 2° od tohoto poledníku. V šedesátých letech
se p ešlo na Hayford v10 elipsoid a Lambertovo mnohokuželové zobrazení se
dv ma nezkreslenými rovnob žkami vzdálenými vždy o 40′ od rámu mapy.
Pólové oblasti mají stereografické zobrazení.
Obr. 5-1 Klad a ozna ení list MMS
Obr. 5-2 Listy MMS zahrnující R
10
Hayford v elipsoid z roku 1910 je definován a = 6378 388 m, i = 1:297,0. V roce 1924 byl
Mezinárodní geodetickou a geofyzikální unií p ijat za mezinárodní elipsoid.
- 57 (63) -
Jednotlivé mapové listy jsou vymezeny poli zem pisné sít o rozm rech 4°
zem pisné ší ky a 6° zem pisné délky, v zem pisných ší kách nad 60°má
rozm ry 12°x 18°. Vrstvy vedené v rovnob žkovém sm ru se íslují od 1 (s
krokem 1) do 60 s po átkem na 180° poledníku, a to východním sm rem a
pásy ur ené sm rem poledník se zna í od rovníku sm rem k pól m písmeny
A - V, resp. Z, p ed n ž se v p ípad nutnosti klade písmeno N, jedná-li se o
mapy na severní polokouli, resp. písmeno S, jedná-li se o mapy na jižní
polokouli. eská republika leží v mapových listech N.M-33 (Praha), N.M-34
(Krakow) N.L-33.
Poledník 180° byl zvolen za základní proto, že v p evážné ásti svého pr b hu
zasahuje do oceánu.
Na základ MMS vznikla dv odvozená mapová díla, a to:
•
Tabula Imperii Romani (mapa
archeologickými informacemi,
•
Mezinárodní letecká naviga ní mapa (World Aeronautical Chart, WAC),
kterou od roku 1947/1948 zpracovává v rámci OSN International Civil
Aeronautical Organization - ICAO (Organizace pro civilní letectví). Idea
jejího zpracování vznikla na p d Mezinárodní letecké naviga ní komise
už v roce 1919, ale jako standardní mapové dílo jej realizovala až ICAO.
Obsahuje i dotisk leteckého zabezpe ení. Pro území s nejintenzivn jší
leteckou dopravou vznikla i naviga ní mapa Aeronautical Chart
v m ítku 1:500 000. Ob mapy jsou konstruované v konformním
kuželovém (Lambertov ) zobrazení na Hayfordov elipsoidu.
5.2
íše
ímské), která je dopln na
Mapa sv ta
Na základ existujících list Mezinárodní mapy sv ta navrhl ma arský
kartograf Sándor Radó vydání Mapy sv ta (MS, Karta mira, World Map,
WM) v m ítku 1 : 2 500 00., Její tvorbu podpo il v roce 1956 na Hospodá ské
a sociální rad OSN tehdejší SSSR. Návrh nebyl p ijat, ale p esto bylo toto
mapové dílo realizováno státy RVHP (SSSR, eskoslovensko, Bulharsko,
Rumunsko, Polsko, Ma arsko, NDR) v letech 1960/1964 - 1975/1980. Jedná
se v podstat o první mapové dílo, které svými 244 listy pokrývá celý povrch
Zem .
Jedná se o obecn zem pisnou mapu, která zobrazuje fyzické, hospodá ské a
politické pom ry na Zemi ve vlastním zna kovém klí i (sídla, administrativní
st ediska, hranice, hlavní dopravní spoje, vodstvo, reliéf terénu, p dy a
vegetace a ostatní prvky jako nap . významné historické památky a
mimorámové údaje). Jednotlivé listy (celkem 234 list ) m ly sloužit p edevším
jako podklad pro tématické mapování (viz nap . geomorfologická mapa sv ta)
a pro r zné zem pisné mapové soubory. Mapa je dvanáctibarevná. Její názvy,
vysv tlivky smluvených zna ek a ostatní mimorámové údaje jsou v ruštin a
v angli tin . Geografické názvosloví v mapovém poli je pouze latinkou v
oficiálním zn ní platném pro p íslušné státní území. Pro nelatinková písma je
použit p epis pomocí transkripce nebo transliterace.
- 58 (63) -
eskoslovensko bylo pov eno zpracování 18 list z oblasti Austrálie, Nového
Zélandu a jihovýchodní Asie. SSSR zpracovával asi polovinu všech mapových
list , p i emž listy z jeho území byly prohlášeny za tajné a nebyly dostupné.
Klad list MS vychází ze zásad MMS. Každý její list obsahuje 12° ší kových a
18°, resp. 60° délkových (pólové oblasti) v závislosti na zem pisné ší ce.
Každý list MS tak zachycuje nejmén t i rovnob žkové a t i poledníkové pásy
MSS. Ozna ení každého listu se skládá z identifikace polokoule (S, resp. N) a
dále z písmen a ísel krajních pás MMS následovaného po adovým íslem
listu mapy sv ta v rozmezí 1 - 234 dopln ným názvem významné sídelní
jednotky ležící v listu mapy (nap . NJ-L 16-18 /48/ New York zna í, že se
jedná o list MMS ze severní polokoule, která zasahuje do list MMS J16, J17,
J18, K16, K17, K18, L16, L17 a L18 a který je ozna en po adovým íslem 48.
Na uvedeném list je nejvýznamn jším sídlem New York).
Obr. 5-3 Klad a ozna ení list MS
Zvolená kartografická zobrazení na Krasovského elipsoidu respektovala
požadavek na rovnom rné rozložení (minimálního) délkového zkreslení po
ploše mapového listu a požadavek, aby jednotlivé sousední mapové listy byly
sestavitelné do v tších celk . Proto byly zvoleny dv ekvidistantní kuželová
zobrazení, jedno pro rovnob žkový pás 0°-24° (zobrazení III, s nezkreslenými
rovnob žkami 4° a 21°) a druhé pro rovnob žkový pás 24°-60° (zobrazení II,
s nezkreslenými rovnob žkami 32° a 64°), a jedno azimutální ekvidistantní
- 59 (63) -
zobrazení pro polární oblasti v rozsahu 60°-90° (zobrazení I, s konstantním
zkreslením poledník mp = 0,99).
Rozhraní mezi jednotlivými zobrazeními není striktn dodrženo. V tší státní
celky (Kanada, africké sáty, Rusko aj.), p esahující p es hrani ní rovnob žky,
jsou vyjad ovány jako celek v tom zobrazení, do kterého spadá p evážná ást
území. V d sledku této úpravy se mohou rovnob žkové vrstvy ur itého
zobrazení zna n rozší it na sever nebo na jih, takže v prostorech rozhraní
vrstev vznikají tzv. p ekrytové mapové listy.
Obr. 5-4 Zobrazení MS
Tabulka 5-1 Rozm ry mapových list
zem pisná ší ka (ϕ
ϕ)
rozsah zem pisné
délky (∆λ)
rozsah zem pisné
ší ky (∆ϕ)
0° - 48°
48° - 60° 60° - 72° 72° - 84° 84° - 90°
18°
24°
36°
60°
12°
12°
12°
12°
kruhový
tvar
Aktualizace t chto map provedena ani p ipravována není. Národní
kartografická služba použila MS k odvození podkladové mapy Evropy
v m ítku 1 : 2 500 000, která byla ur ena jako podklad pro tematické mapy
Evropy.
5.3
Mapy sv ta národních vydání
ada map sv ta vychází pé í národních kartografických služeb. Mezi
nejvýznamn jší pat í:
Deutsche Weltkarte (1 : 5 000 000) - vydává nakladatelství Meyer v
Mannheimu od roku 1965. Sv t je poryt 32 listy
- 60 (63) -
The World (1 : 5 000 000) - vydává Americká geografická spole nost. Sv t je
pokryt 18 listy.
General Bathymetric Chart of the Oceans (1 : 5 000 000) - obsahuje
podrobný zákres hloubnic, barevnou hypsometrii sv tového oceánu a zákres
pob eží. Vydává ji Mezinárodní hydrografická organizace se sídlem v Monaku.
World Travel Maps (1 : 1 000 000 - 1 : 10 000 000) - postupn vydávaná od
roku 1965 skotskou spole ností Bartholomew.
Poznáváme sv t - mapová edice vydávaná Kartografií Praha od roku 1960.
Soubor map je tvo en 30 svazky, z nichž se každý skládá z mapové a textové
ásti, vložené do obálky o rozm rech 270 x 190 mm. Skupiny sousedních stát
jsou spojovány do jednoho svazku. M ítka map jsou r zná - 1 : 750 000
(nap . eskoslovensko), 1 : 1 500 000, 1 : 6 000 000, 1 : 12 000 000 aj.
Automapy a autoatlasy, nap . nakladatelství R+V Verlag Stuttgart.
5.4
Mezinárodní digitální kartografická díla
Digital Chart of the World (DCW) - digitální mapa sv ta distribuovaná
firmou Chadwyck-Healey, Cambridge zaujímá v m ítku 1 : 1 000 000 1700
MB. K její vizualizaci slouží speciální software VPFVIEW. Obsah mapy je
uložen vektorov se len ním do vrstev dle hlavních obsahových prvk mapy.
Je tvo ena ty mi základními knihovnami, a to North America, South AmericaAfrica-Antartica, Europe-North Asia a South Asia-Australasia.
- 61 (63) -
Záv r
6
Záv r
6.1
Shrnutí
Modul se v nuje aktuálním státním mapovým díl m eské republiky, takto
definovaným na ízeními vlády . 116/1995 a 430/2006.
V zájmu úplnosti jsou p ipojeny i stru né informace o:
•
•
•
tematických mapových dílech R,
eských ( eskoslovenských) atlasech a
sv tových mapových dílech.
P edložený modul tvo í spolu s ostatními v rámci studijních opor pro p edm t
GE18 ned litelný komplex. Jeho text vychází z dlouholeté p ednáškové
innosti v daném oboru a p esto si neklade nároky na úplnost a bezchybnost.
V dalším období se p edpokládá jeho pr b žná aktualizace a dopln ní.
6.2
Studijní prameny
Studijní prameny jsou v úplném souhrnu uvedeny v modulu 01 (Úvod do
kartografie).
- 63 (63) -

ladislav plánka ge18 kartografie a základy gis

Transkript

Podobné dokumenty

ladislav plánka ge18 kartografie a základy gis

diplomová práce

Příručka 2006/1 - Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu

r1_zemepis

Květen 2016 - TyfloCentrum Jihlava, ops

Kartografie I.1

1 - Odbor termomechaniky a techniky prostředí

Klubový zpravodaj č. 42

Technická zpráva ke stažení

Téma: Astronomické souřadnice