Kreativita v současné německé slovotvorbě

KREATIVITA
V
SOUČASNÉ
NĚMECKÉ
SLOVOTVORBĚ
Šárka Tůmová (Pedagogická fakulta UK v Praze)
Ve finském Turku se v r. 2000 konala konference o roli
jazyka v proměnách společnosti. Bylo na ní předneseno 22
referátů převážně z oblasti lingvistiky a sociologie. Výstupem z
této konference je sborník Zur Rolle der Sprache im Wandel
der Gesellschaft/The Role of Language in Changes of Society
(Turku, 2002). V své stati zaměřím pozornost na příspěvek
Eiliky Fobbe věnovanou jistému typu německých kompozit
vznikajících v současné době.
Fobbe otvírá svou stať tím, že popisuje, jak v jedné ze svých
televizních show v létě 1998 označil moderátor Harald Schmidt
svého
hosta,
současného
trenéra
německé
fotbalové
reprezentace, Jürgena Klinsmanna jako Warmduschera1 V zimě
1999 uspořádala jedna rozhlasová stanice soutěž, kde byli
posluchači vyzváni, aby do redakce zasílali synonyma ke slovu
Warmduscher, které se od doby zmíněné Schmidtovy show
stalo oblíbeným u velkého procenta německé populace (Fobbe,
2002). Tímto
způsobem
se podařilo nashromáždit až
neuvěřitelné množství podobných výrazů2. Uvedený výraz
Warmduscher i ostatní nově utvořená pojmenování rychle
přešla do aktivního používání a začalo se jich využívat jako
1
pejorativního označení téměř kohokoliv (zejména v politice a
veřejném životě).
Důsledkem této všeobecně populární zábavy byl nebývalý
rozmach www stránek na téma Weichei3 a Warmduscher, vznik
klubů, internetových slovníků, dokonce i knižních publikací4.
Ačkoliv šlo původně pouze o nalezení synonyma, rozmohlo se
jako příklad nové, a především kreativní tvorby pejorativ
všeobecně. Na základě tohoto mocného rozmachu bylo heslo
Warmduscher dokonce
zahrnuto
i
do
nového
vydání
reprezentativního slovníku němčiny Duden5.
Pro sledovanou skupinu slov je příznačná sufixální
derivace podle modelu verbum + -er. Jedná se tedy o
onomaziologickou kategorii mutační. Výsledkem tohoto
slovotvorného procesu jsou především jména činitelská, ale
také jména prostředků. Tento slovotvorný typ je v současné
němčině nanejvýš produktivní, protože sufix –er je možné
spojit prakticky s jakoukoliv slovesnou bází. Patří sem i výrazy
původně pouze nomina instrumenti, která dnes fungují jako
nomina agentis (Kirschentkerner – původně mašinka na
odstraňování pecek u třešní, nyní člověk, který se rád nebo
často zaobírá touto činností). Obdobná nomina agentis vznikají
též jako deriváty substantiv (Fernbediener – někdo, kdo rád
či často manipuluje s dálkovým ovládáním < Fernbedienung –
dálkové ovládání / ∗fernbedienen – ovládat na dálku), Chef-
2
Witz-Lacher - ten, kdo se směje šéfovým vtipům < Lacher –
smích, smíšek < lachen - smát se) (příklady převzaty z Fobbe,
2002).
Kromě jednoduchých derivátů jsou vytvářeny německými
mluvčími v současnosti i deriváty kompozit. Tato kompozita
pak mohou být jak dvou, tak i více komponentová
(Warmduscher < warm duschen – sprchovat se teplou vodou,
Frühbremser < früh bremsen – brzy, resp. předčasně brzdit,
tedy ten, kdo předčasně brzdí). Mnohdy se též jedná o
kompozita z původních syntagmat či celých propozic
(Omavorlasser – lässt die Oma vor – dává přednost babičce6,
Alienentführungsangsthaber – hat Angst vor einer Entführung
durch Aliens – ten, kdo má strach z únosu mimozemšťany). Na
rozdíl od vlastních
kompozit jsou v těchto spřežkách
zachovány jednotlivé členy v syntakticky nezměněné podobě
(Bei-Mami-Wäscher < bei Mami waschen – prát u maminky,
tedy ten, kdo si stále nosí prát prádlo k mamince =
nesamostatný člověk). První komponent kompozita je možno
dále
libovolně
rozvíjet
(Tellerimmerganzleeresser
<
Tellerimmerleeresser < Tellerleeresser – ten, kdo vždy úplně
vyjí talíř). Tento slovotvorný princip je možná úspěšný také
proto,
že
umožňuje
zjednodušování
komplikovaných
syntaktických konstrukcí (Tolle-Figur-Lügner < lügt [einer
Frau vor, sie habe eine] tolle Figur – ten, kdo nalhává dívce,
že má pěknou postavu) (příklady převzaty z Fobbe, 2002 ).
3
Doložené nově vznikající výrazy působí převážně trefně,
resp. vtipně, mají zejména obveselující charakter a vyznačují se
především originalitou a aktuálností. Jazyková komika je tím
větší, čím méně lexikalizované je dané spojení (srov. výše
Warmduscher), přičemž kompozita, jejichž byť pouze část je
lexikalizovaná, na komičnosti ztrácejí (Müssliesser – Müsli
essen – jíst müsli). Pro tento typ je zároveň charakteristické
velké množství sémantických opozic ve smyslu agens - nástroj:
Hörer (ten, kdo poslouchá) x
Hörer (sluchátko), Sprecher
(mluvčí) x Sprecher (tlampač) (Fobbe, 2002). Tato skutečnost
umožňuje další využití těchto nově vznikajících tvarů. U
analyzované skupiny slov typu Warmduscher se původně
jednalo o pejorativa (Schimpfwörter), kdy bylo výrazu použito
pro pojmenování osoby (Flenner – fňukna, od slovesa flennen fňukat, Gehorcher – ten, kdo vždy poslechne, od slovesa
gehorchen - poslouchat). V současné době se jich používá více
jako obecných charakteristik založených na určitých osobních
či skupinových zvyklostech (Der–ständig-laute-Musikhörer –
ten, kdo stále poslouchá hlasitou hudbu), slouží tedy k jakési
kategorizaci.
Při
výzkumu
se
ukázalo,
že
k vlastním
pejorativům vlastně patří jen malá část zkoumaných výrazů,
resp. ta část, která je již na hranici s vulgarizmy či výrazy se
silným sexuálním podtextem (Nach-3-Bier-Kotzer - ten, kdo
zvrací již po třech pivech) (Fobbe, 2002). Cílem nadávky je
urazit či zesměšnit nebo ponížit dotyčného. Děje se tak
většinou poukázáním na určitý znak jedince (tělesnou
4
konstituci, vizáž, charakterové vlastnosti, způsoby chování,
inteligenční stupeň, schopnost jednání, sociální status atd.). Při
tomto poukázání se jedná buď o znak výraznou měrou
převyšující standard, nebo naopak o nedostatek vlastnosti nebo
rysu žádoucího (Fobbe, 2002).
Možné způsoby vztahu norma7 : výraz (podle Fobbe, 2002):
a) normě neodpovídá, popř. jen z části (Mittelspurfahrer –
jezdí jen ve středním pásu)
b) norma je více než dodržena (Jeansbügler - ten, kdo si žehlí
dokonce i džíny, Haustürzweimalschliesser – ten, kdo
dvakrát zamyká)
c) odpovídá
normě,
která
však
není
plně
přijatá
(Omavorlasser, Blumen-und-Pralinenschenker- ten, kdo
nosí květiny a bonboniéru)
d) ne plně přijatá norma není dodržena (Kaffee-mit-MilchTrinker, Rezeptkocher)
Sledované deriváty a kompozita nevytvářejí jakýsi nový
slovotvorný typ, ale staví na již dříve daném, avšak doposud ne
plně využitém základě. Jsou originální, a působí tak proti
opotřebování výrazů hodnocených jako pejorativa, mezi něž se
ze sémantického hlediska stále řadí. Jejich degradující
působení se opírá o poukazování na vnější okolnosti, rysy
označované osobnosti nebo jeho postavení vůči více či méně
pevně stanoveným společenským normám. Tomuto druhu
hodnocení podléhají všechny sféry života
člověka ve
společnosti. O další životnosti jednotlivých výrazů lze
5
přirozeně pouze spekulovat. Je pravděpodobné, že některé
výrazy dnes hodnocené jako pejorativa přejdou do sféry
běžného vyjadřování, některá zůstanou i nadále hanlivými
označeními, jiná definitivně z užívání vymizí.
Na závěr je nutno zdůraznit, že ačkoliv jsou výrazy vzniklé
výše uvedeným způsobem podle svých lexikálních vlastností
řazeny mezi pejorativa, nejsou uživateli
hodnocena jako
taková. Naopak, většina výrazů je považována za spíše
„neškodné“.
Vzhledem
k tomu,
že
principu
kladeny
v současnosti
slovotvornému
nejsou
tomuto
žádné
slovotvorné ani jiné např. kodifikační překážky, je možno do
budoucna počítat s dalším progresivním nárůstem takovýchto
výrazů, jejichž životnost, jak bylo řečeno výše, bude
proměnlivá. Je zároveň třeba mít stále na paměti, že se zde
jedná především o hru – o jazykovou komiku, žonglování se
slovy a radost z tvořivosti.
SPRACHKREATIVITÄT
Dieser Artikel beschäftigt sich mit den Wortbildungstendenzen
im heutigen Deutsch. Im Mittelpunkt den Beobachtungen steht
der
Wortbildungstyp
verbum
+
er.
Anahand
dieser
Suffixalderivation entsteht eine bedeutende Menge neuer, aus
dem semantischen Aspekt als Schimpfwörter zu bezeichnender,
Bezeichnungen.
Die
Sprachtätigkeit
zeichnet
sich
bei
Gestaltung solcher Begriffe durch besondere Kreativität aus.
6
Literatura
Duden.
Deutsches
Universalwörterbuch.
Dudenverlag
:
Mannheim, Leipzig, Wien, Zürich, 2000. ISBN 3-411-05505-7.
Fobbe, E. Der Warmduscher und der Mittelspurfahrer.
Grammatische
und
semantische
Aspekte
eines
jüngst
aufgekommenen Schimpfworts. In: Zur Rolle der Sprache im
Wandel der Gesellschaft/The Role of Language in Changes of
Society, ed. M. Luukkainen, R. Pyykkö, Helsinki : Academia
Scientiarum Fennica, 2002, s. 262-274. ISBN 951-41-0908-2.
http://www.netzig.de/netzhumor/warmduscher/#Ganz%20oben
http://de.wikipedia.org/wiki/Warmduscher
http://www.clickpix.de/weichei.htm
http://www.warmduscher-abc.ch
http://www.warmduscher.de
http://www.weichei.de
7
1
Warmduscher – někdo, kdo se sprchuje pouze teplou vodou = měkkota, třasořitka apod.
Srov. např.: http://www.netzig.de/netzhumor/warmduscher/#Ganz%20oben aj.
3
Jedno ze synonym k výrazu Warmduscher, které se již také téměř lexikalizovalo - vejce naměkko, např.
http://www.netzig.de/netzhumor/warmduscher/#Ganz%20oben , http://www.weichei.de
4
Viz http://www.amazon.de
5
Duden - Deutsches Universalwörterbuch. Dudenverlag : Mannheim, Leipzig, Wien, Zürich, 2000. ISBN 3-411-055057.
Duden. Wörterbuch der Szenesprachen, hgg. vom Trendbüro. Mannheim, Leipzig, Wien, Zürich: Dudenverlag, 2001.
6
Roz. starší paní.
7
Myšlena je všeobecně společensky uznaná norma chování, popř. míra její akceptace určitou skupinou obyvatelstva.
2