Úrazy u dětí v Pardubickém kraji - atestační práce

Transkript

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele
a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ
Škola veřejného zdravotnictví
Úrazy u dětí v Pardubickém kraji zdroje a analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou
prevenci
Vypracovala: MUDr. Jana Daňková
Konzultant: MUDr. Miroslav Seiner
Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích
srpen 2007
Souhrn
Práce se zabývá problematikou dětských úrazů – jejich epidemiologií, specifickými
rizikovými faktory a obecnými možnostmi prevence. Z dostupných zdrojů dat hodnotí
dětskou úrazovost v Pardubickém kraji v letech 2001 až 2005 a v některých ukazatelích ji
porovnává se situací v České republice. Rovněž využívá lokálních dat z projektu Bezpečná
komunita, který je realizován ve Zdravém městě Chrudimi a porovnává je s rutinně sbíranými
daty.
Cílem práce je vytipování stabilních zdrojů kvalitních dat o úrazech pro Pardubický kraj, z
těchto dat zjistit nejčastější a nejzávažnější typy úrazů v jednotlivých skupinách dětského
věku a připravit tak podklady pro vhodné a smysluplné preventivní činnosti v této oblasti.
Klíčová slova:
dětské úrazy, primární prevence úrazů
Summary
This work is focused on the childhood injuries area - epidemiology, specific risk factors and
general possibilities of their prevention. It values the injuries rate of children in the region of
Pardubice in 2001 – 2005 and in some indicators it compares this to the situation in the Czech
republic. It also avails local data from the “Safe Community” project, which is being
implemented in the Health City of Chrudim and it compares this to routinely collected data.
The purpose of the thesis is a prediction of fixed sources of the first rate data about the
injuries for the region of Pardubice, to find out the most common and the most severe types of
injuries in single groups of children´s age from this data and to prepare the details for suitable
and meaningful preventive activities within this area.
Keywords:
childhood injuries, primary prevention of injuries
2
Prohlašuji, že jsem atestační práci „Úrazy dětí v Pardubickém kraji – zdroje a analýza dat a
možnosti jejich využití pro cílenou prevenci“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů,
které cituji a uvádím v bibliografii (§ 31 Autorského zákona 121/2000 Sb.)
1. Souhlasím, aby moje atestační práce „Úrazy dětí v Pardubickém kraji – zdroje a
analýza dat a možnosti jejich využití pro cílenou prevenci“ byla digitálně zpracována a
v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ (§
14, §18 a § 37 Autorského zákona 121/2000 Sb.)
V Pardubicích dne:
podpis:
3
OBSAH
strana
1. ÚVOD
5
2. CÍL A VÝZNAM PRÁCE
5
3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA
6
A.
B.
C.
D.
E.
definice úrazu
epidemiologie úrazů
rizika úrazů z hlediska tělesného a duševního vývoje dítěte
rodičovská péče a sociálně-ekonomická situace rodiny
preventivní strategie
6
6
8
11
11
4. METODIKA SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT
13
5. VÝSLEDKY
A. úmrtnost
B. nemocnost
i. hospitalizace pro úraz
1) souhrnné údaje
2) individuálně vyžádaná data
a. pády
b. dopravní nehody
c. termické úrazy
d. neživotné mechanické síly
e. úmyslná sebepoškození
f. ostatní
g. napadení,útok
ii. ambulantní ošetření úrazu
iii. data z projektu „Bezpečná komunita“ Chrudim
C. přehled typů úrazů v jednotlivých věkových skupinách
17
17
20
20
20
22
24
28
34
38
41
44
48
50
54
59
6. SOUHRN
61
7. DISKUSE
64
8. ZÁVĚR
66
9. LITERATURA A DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE
67
4
1. ÚVOD
Pracuji na Krajské hygienické stanici Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích na odboru
podpory zdraví a prevence neinfekčních onemocnění. S ohledem na platnou legislativu je
práce odboru orientována dle zákona č. 258/2000 Sb. na hodnocení a řízení zdravotních rizik
z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva; uskutečňujeme
místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví, sledujeme ukazatele zdravotního stavu
obyvatelstva našeho území, podílíme se na výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví.
Spolupracujeme také se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky
našeho kraje.
Dětské úrazy patří v současnosti mezi největší veřejně-zdravotnické problémy dětského věku.
Jsou nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých a podílejí se významně na jejich
nemocnosti a invalidizaci. „Naše dosavadní preventivní snahy zatím nevedly k tomu,
abychom se vyrovnali státům s nejnižší úrazovou mortalitou (Švédsko, UK). Do centra
pozornosti se musí dostat všechny věkové skupiny dětí, všechna prostředí, ve kterých se
pohybují, všechny činnosti, které mohou způsobit úraz a zajišťování bezpečnosti výrobků
určených pro děti.“ [13.] Každoročně v ČR umírá na následky úrazu cca 300 dětí, cca 30 000
dětí je hospitalizováno pro úraz a více než 400 000 dětí je v důsledku úrazu ambulantně
ošetřeno.
Prevence úrazů je jedním z hlavních cílů programu WHO Zdraví 21, cíl č. 9 „Snížení
výskytu poranění způsobených násilím a úrazy“ – do roku 2020 zajistit, aby počty zranění,
postižení a úmrtí, která jsou důsledkem nehod a násilných činů trvale a výrazně poklesly.
[29.]
2. CÍL A VÝZNAM PRÁCE
Cílem práce je zmapovat možné zdroje dat týkající se dětské úrazovosti a na jejich základě
analyzovat současnou dětskou úrazovost v Pardubickém kraji. Informace je nutné získat na
takové úrovni, aby identifikovaly okolnosti vzniku úrazu a bylo tak možné je použít pro cílené
nastavení preventivních programů v této oblasti. Získané informace poslouží rovněž
k odborně podloženému posuzování a konzultacím v této oblasti (regionální grantové
programy, projekty škol a pod.)
Podrobné zpracování tohoto tématu bude současně použito jako argumentace pro místní
orgány státní správy, mnohé instituce pracující s dětmi jako jsou školy i pro širokou veřejnost.
Tak závažná problematika jako jsou úrazy našich dětí si zaslouží adekvátní pozornost všech,
kdo se na jejím snížení mohou podílet.
5
3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA
Tato kapitola zahrnuje vymezení pojmů, epidemiologické modely úrazového děje, pohled na
úraz z hlediska specifických rizikových faktorů (psychomotorického vývoje a rodinného
prostředí), možnosti čerpání validních dat o úrazech dětí v ČR a druhy prevence úrazů.
A. Definice úrazu:
Ø ÚRAZ je poškození zdraví, které vzniká většinou náhle, působením vnější síly,
která přesahuje svojí intenzitou adaptační možnosti lidského organismu. [12.]
Ø Úrazy jsou nenadálé události, v jejichž důsledku dojde k výraznému zhoršení
zdravotního stavu jedince. Mají řadu kauzálních faktorů – k základním okolnostem
jejich vzniku patří místo a předmět činnosti člověka, používané nástroje a
prostředky, psychická a fyzická kondice a věk. Úrazy lze sledovat z hlediska příčiny
a místa vzniku nebo z hlediska věku. [28.]
B. Epidemiologie úrazu:
Epidemiologie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vzniku výskytu onemocnění a
úrazů v populaci, jejich příčin a rizikových faktorů jejich vzniku. Surveillance
v epidemiologii úrazů zahrnuje monitoring (shromažďování a zpracování údajů o úmrtnosti,
nemocnosti, invalidizaci a výdajích spojených s řešením úrazů na úrovni lokální nebo
národní). Pomocí surveillance je možné identifikovat rizikové faktory, které způsobují vznik
úrazu nebo činí člověka zranitelnějším. Je třeba identifikovat osoby a situace, které jsou
rizikové, typy úrazů, které se dají očekávat a kde, kdy a za jakých podmínek vznikají. Potom
je možno navrhovat intervenci, zavést ji do praxe a hodnotit její účinnost.
Úrazy vznikají spolupůsobením 4 faktorů: hostitele, činitele, přenašeče a prostředí.
1. Hostitel – člověk postižený úrazem. Je charakterizován věkem, pohlavím, vzděláním,
schopnostmi, fyzickou zdatností, psychickým stavem, ovlivněním alkoholem,
drogami, rizikovým chováním. Dítě má řadu vlastností, které jej predisponují
k určitým druhům úrazů. Stupeň psychomotorického vývoje zásadním způsobem
ovlivňuje riziko úrazu (podrobněji níže).
2. Činitel – různé formy přenosu abnormálního množství energie (mechanické, tepelné,
chemické, elektrické, radiační)
3. Přenašeč (vektor) – osoba nebo věc, která působí svou silou, přenáší energii anebo
naopak zabraňuje přenosu; design výrobků může zásadním způsobem ovlivnit přenos
energie (air-bag, přilba,..)
4. Prostředí zásadním způsobem ovlivňuje úrazovost, ale protože jeho změna je obvykle
náročná (časově, finančně), bývá často bezpečnost prostředí nahrazována jiným
preventivním zásahem – obvykle výchovou k bezpečnému chování a zvládání
rizikových situací. Faktory prostředí dělíme do dvou skupin – sociálně-ekonomické
(např. akceptace požití alkoholu, užívání drog, násilí) a fyzikální (místo úrazu, teplota,
denní doba, roční období, rizikové prostředí).
6
Z těchto 4 faktorů lze sestavit epidemiologický model úrazu:
obrázek č. 1: Epidemiologický model úrazu; zdroj [12.]
HOSTITEL
cyklista
PROSTŘEDÍ
kluzká silnice
ČINITEL
kolize
(mechanická
energie)
PŘENAŠEČ
kolo
Dalším možným prostředkem k analýze úrazů je tzv. úrazové spektrum, které mapuje
úrazový děj v průběhu času:
obrázek č. 2: Úrazové spektrum; zdroj [12.]
Expozice
riziku
Událost
(„nehoda“)
ÚRAZ
invalidizace
smrt
Dalším z modelů hodnocení úrazů je tzv. Haddonův model, kde je zkombinován model
epidemiologický i časový. Tento model umožňuje analýzu jakéhokoliv typu úrazu a
identifikovat možnosti intervence k zabránění vzniku úrazu anebo ke snížení jeho následků.
tabulka č.1: Haddonův model hodnocení úrazů; zdroj [12.]
Fyzikální
prostředí
Je prostředí
rizikové?
Socio-ekonomické
prostředí
Úrazový děj
Člověk (hostitel)
Přenašeč
před
Je hostitel vystaven
riziku?
Je přenašeč
hazardní?
v průběhu
Je hostitel schopen
tolerovat přenos
energie?
Umožňuje přenašeč
ochranu?
Přispívá prostředí
v průběhu úrazu?
v průběhu úrazu?
po
Jak je zranění
závažné?
Přispívá přenašeč
ke zranění?
Přispívá nějakým
způsobem prostředí
po úrazu?
k uzdravení?
7
Má prostředí prvky
snižující riziko?
Podporuje prostředí
rizikové chování?
C. Riziko úrazů z hlediska tělesného a duševního vývoje dítěte (hostitele):
Dětské úrazy úzce souvisejí se stupněm tělesného a duševního vývoje v jednotlivých
věkových obdobích. Např. v mladším školním věku je zhruba polovina smrtelných úrazů
způsobena dopravními nehodami. Dětské úrazy vznikají nejen v dopravě, ale i v domácím
prostředí, při hře, sportu nebo i ve škole. Neméně závažné jsou i otravy, tonutí a násilí na
dětech. Obecně jsou častěji postiženi úrazem chlapci (jsou více agresivní, vybírají si
riskantnější aktivity a je jim ze strany rodičů poskytována menší ochranitelská péče); dívky
jsou šikovnější, je u nich lepší vizuálně motorická koordinace než u chlapců stejného věku.
K úrazům dochází nejčastěji v prostředí, které dítě dobře nezná, při příchodu nebo odchodu ze
zařízení pro děti, v odpoledních hodinách, kdy je dítě již unavené a tam, kde samostatná
činnost přináší určitou míru rizika (sport, kutilství). [2.]
Následující tabulka udává stručný přehled o tělesném a duševním vývoji dítěte s ohledem na
úrazy a jejich prevenci.
tabulka č. 2: Úrazová rizika a možná preventivní opatření s ohledem na dosažené fyzické a
psychické schopností dítěte
Dosažené
schopnosti
Nepohyblivý z
místa
Novorozenec (do 28. dne
života)
věk
Kojenec
(do konce 1. roku)
Otáčí se, uchopí
předmět a strčí si
ho do úst, sedí
bez opory, zdvihá
se na nohy, hledá
schované
předměty
Vývojové aspekty dítěte s ohledem na
úrazy
V podstatě je bezmocný –pokud k úrazu
v tomto věku dojde, jedná se převážně o
zavinění úrazu jinou osobou.
Rizika Ÿ a preventivní opatření J
•
•
•
•
•
•
•
pád z výšky
utonutí,
opaření,
aspirace,
udušení,
automobilový úraz,
shaking syndrom při hrubém
zatřesení s dítětem
J
J
J
Od 4. měsíce se projevuje větší čilost – fáze •
dávání si věcí do úst.
•
Od 7. měsíce se dítě stává čilejší – leze po
zemi, pokouší se o chůzi bez dostatečně •
vyvinuté koordinace.
Koncem prvního roku má dítě radost •
z ničení
předmětů
(projev
rozvoje •
inteligence) – hrozí riziko poranění o části
rozbitého předmětu; má zájem o elektrické •
zásuvky.
•
bezpečná postýlka,
bezpečnost v autě,
detektory kouře
pád z výšky,
poranění rtů, poranění
elektrickým proudem
spálení a opaření horkou
tekutinou, ohněm, cigaretou,
aspirace a udušení,
otravy (záměna čehokoliv za
poživatiny).
utopení,
dopravní úrazy,
J
J
J
J
8
sedačky do aut pro kojence,
bezpečné schodiště,
zásuvky a skříně,
poradenství o toxických látkách
které může požít
Batole, předškolák
Chodí, běhá,
šplhá, vleze do
čehokoliv a
vyleze na
cokoliv, je
zvědavé,
vytrvalé, používá
tříkolku,
koloběžku, kolo,
vybavení hřišť
Školák – starší školní věk (11- 15)
Školák – mladší školní věk
Větší nezávislost,
jezdí na kole,
přeceňuje své
schopnosti
Naučení se
pravidel
správného
chování a
zodpovědnosti.
Batole projevuje živé citové reakce a
zvýšenou vzrušivost, které mohou být
podkladem pro hazardní projevy chování zbrklost,
projevy
hněvu
a
zloby
s ubližováním si nebo svých blízkých.
Napodobuje dospělé (nedokonale), je
průzkumníkem (v domácnosti - otvírání
oken, dveří zásuvek, v okolí domova). Má
zájem o elektrické zásuvky. Nemá
vypěstovaný pocit nebezpečí (objevuje se
kolem 8. roku života). Dítě ve 2. roce života
rozumí slovnímu zákazu „Nesmíš!“
Mezi 4. a 7. rokem života se u dítěte rozvíjí
bohatá představivost a tvořivost, děti jsou
impulzivní, egocentrické a agresivní a
přitom mají rády společnost jiných dětí.
Rozvíjejí pohybovou schopnost, rády se
seznamují a hrají si s přístroji.
Dítě je společenské, navazuje kontakty se
skupinou vrstevníků, děti jsou odvážnější,
dominují u nich kolektivní hry, které mají
obvykle ráz soutěžení a soupeření. Narůstají
rizika sportovních úrazů, špatně odhaduje
své síly. V tomto období vzrůstá ostrost
zraku a sluchového vnímání. Jemnost
pohybově-svalového
vnímání
narůstá
v období mezi 8 a 14. rokem o více než
50%
Tento věk je typickým zkoušením nových
znalostí s nebezpečnými pokusy (chemie,
pyrotechnika). Tam, kde jsou doma drženy
střelné zbraně časté nebezpečí postřelení
nebo zastřelení.
Mladý jedinec se stává aktivnějším,
v období puberty se pohlavní vývoj úzce
spojuje se zdůrazněním vlastního subjektu
až agresivním vzdorováním k okolí. Chtějí
zažít uznání při hrdinských hazardních
akcích. Bývají emočně labilní, mohou mít
sklony
k depresivním
stavům.
K hazardnímu a násilnému jednání přispívá
také vyšší sledovanost televizních pořadů a
PC her, které obsahují prvky hazardu a
agresivity. Oslabují se sociální vztahy.
9
•
•
•
•
•
•
•
utopení
dopravní nebezpečí
požití léků, otravy
pády
úrazy el. proudem
popálení, opaření
mechanická poranění
J vyžaduje stálý dozor
J bezpečná sedačka v autě
J sedačka pro děti na jízdní kola
s ochranou proti zranění
dolních končetin
• dopravní rizika (náhlé vběhnutí
do vozovky, nedostatečná
znalost pravidel silničního
provozu)
• utonutí a nebezpečnost vodních
sportů
• experimenty s pyrotechnikou, aj.
J cyklistické přilby
J lyžařské helmy, ochrana páteře
J chrániče končetin při jiných
sportech
J bezpečné chování na silnicích
J viditelnost – používání
reflexních materiálů
J bezpečné chování u vody
J bezpečnostní pásy v autě
J dohled nad dětskými hrami
• dopravní rizika (počátky řízení
motocyklů či automobilů)
• utonutí a bezpečnost vodních
sportů
• rizika popálení
• zranění střelnou zbraní
• nehody při sportu
• sebepoškozování, sebevraždy
J chrániče končetin a ostatních
částí těla při sportech
Dospívající
Často riskuje a je
vystaven
nebezpečí drog,
je stále více
nezávislý, je
ochoten
následovat vzory
Snaha emancipace od rodiny, která je
nahrazována vrstevnickými vztahy –
přátelskými, erotickými, v partě (tam, kde je
vedoucím party jedinec s psychopatickými
sklony, často strhne svým asociálním
chováním i ostatní členy).
Zdokonalení všech poznávacích funkcí –
děvčata dospívají dříve než chlapci. Chlapci
jsou méně zodpovědní a více riskují. Rizika
úrazů při sportu či jiných např. technických
zálibách jsou po 17. – 18. roce věku
srovnatelná s riziky dospělého.
• nebezpečnost silničního provozu
• alkohol a řízení
• utonutí, skoky do neznámé vody,
kolize s lodí
J chrániče končetin a ostatních
částí těla při sportech
J prevence násilného chování a
ochrana před násilím
Vývoj smyslů z hlediska rizika úrazu:
Ve 3 letech dosahuje ostrost vidění úrovně dospělého člověka. První 3 roky se jeví
jako kritické období pro vývin binokulárního vidění. Později se vyvíjí schopnost hloubkového
stereoskopického vidění a to až do 10 roku věku (v tom spočívá příčina vysokého počtu
chybných odhadů vzdálenosti). Dítě považuje velké dopravní prostředky za bližší a malé za
vzdálenější. Odhad rychlosti je kognitivní schopnost spojení vidění velikosti, formy pohybu a
času. U malých dětí je zorné pole o 30% užší než u dospělého, což zpomaluje postřeh toho co
se děje vzadu. I proto děti předškolního věku neumí bezpečně odlišit jedoucí auto od
stojícího. Vnímání hloubky je pravděpodobně směsí vrozených schopností a naučených
odpovědí, protože nejmenší děti nejeví zpočátku známky strachu. Perspektiva malého dítěte a
jeho zorné pole nejsou vzhledem k jeho výšce identické s dospělým člověkem. Proto mnohá
nebezpečí, která dospělý člověk vidí, jsou pro dítě naprosto neviditelná.
Reakční doba je u dítěte významně prodloužená. Takže u 5 letého dítěte je rovna dvojnásobku
reakční doby dospělého. U děvčat je tato doba ještě o něco delší. Vyvíjí se také koordinace
vjemu a motorické reakce – rovně běžící dítě se dívá pouze dopředu a nevnímá nebezpečí ze
stran. Přitom směr běhu či jízdy např. na tříkolce se automaticky řídí nahodilými pohyby
hlavy. V průběhu dětství se zdokonalují funkce smyslů tím, že jsou jemnější a také tím, že se
vzájemně doplňují, např. hmat se zrakem a zrak se sluchem. Také motorika hlavy, rukou,
prstů a dalších hybných soustav se upravují účelně v souladu se smyslovým vnímáním. Tento
vývoj z hlediska jedince trvá dlouho a fyziologický výcvik smyslů není dokončen ani při
započetí školní docházky. Z toho plyne význam harmonického rozvoje těla s psychickými
výkony při diferencovaném uplatňování smyslů v rámci tělesné výchovy, což představuje i
bázi prevence úrazů nedospělého jedince.
Schopnost odlišit vedlejší zvuky v předškolním věku a kognitivní odlišení
nedůležitých od důležitých (zvuk motoru jedoucího auta) je jen málo rozvinutá. Malé děti si
již známé zvuky neuvědomují, neboť mají fenomén habituace tedy navyknutí si na zažité
zvukové podněty. Nejdůležitější je hlas matky, který bezpečně rozeznává. V období docházky
do MŠ vnímá dítě běžně signál jen ve 30% úhlu a signály ze strany a zezadu jsou posuzovány
chybně.
Těžiště těla je v dětství umístěno výrazně výše než u dospělého a proto dítě snadněji ztrácí
rovnováhu a padá.
Vědomí rizika pochází většinou z vlastní zkušenosti, předvídání nebezpečí se začne
vyvíjet kolem 8. roku života, které se lehce potlačí aktuálním zájmem o jinou událost.
Nedostatečná opatrnost a předvídání rizika se vyskytují mnohem častěji u dětí a mladistvých
10
se syndromem poruchy pozornosti a hyperaktivitou (kdysi označované jako lehká mozková
dysfunkce) – děti jsou více aktivní a nepozorné. [12.]
D. Rodičovská péče a sociálně-ekonomická situace rodiny jako jeden z faktorů
prostředí
Rodičovská péče hraje zásadní roli ve výchově dětí společně se zabezpečením jejich
materiálních, psychických i sociálních potřeb. O problematiku úrazů se rodiče většinou
začínají zajímat až poté, co jejich dítě utrpí úraz. Rodiče by se měli seznámit s úrazovými
riziky různých prostředí. Většina dětských úrazů se stává v domácím prostředí, které se dá
upravit tak, aby bylo pro dítě co nejbezpečnější.
Mnoho studií popisuje existující asociace mezi nízkým příjmem rodiny a zvýšeným rizikem
úrazu. Vzhledem k pokračujícímu rozšiřování sociální struktury společnosti lze předvídat, že i
v ČR se bude zvětšovat tato riziková skupina dětí. Mění se tradiční struktura rodiny, zvyšuje
se rozvodovost, přibývá počet dětí vychovávaných jedním rodičem, často i v horších sociálněekonomických podmínkách. Všechny tyto změny ovlivňují dětskou úrazovost i možnosti
prevence. Horší sociálně-ekonomické podmínky mohou ovlivnit úrazovost především
prostřednictvím zhoršených životních podmínek: bydlení v nekvalitních a neudržovaných
prostorách, hustý dopravní provoz v okolí bydliště, málo bezpečný prostor na hraní,
nedostatek finančních prostředků na nákup ochranných pomůcek a financování kurzů plavání,
používání starších méně bezpečných vozidel, používání starých elektrických spotřebičů nebo
starých systémů vytápění. [13.] Sociální statut rodiny má vliv na počet i druh úrazů.
V sociálně slabších rodinách je více popálenin a opaření, utonutí a úrazů dětí chodců. Příčinou
je menší dohled rodičů, nechráněné nebo až nebezpečné prostředí i nedostatečná výchova
k bezpečnému chování. Více úrazů je také v rodinách s vysokou mírou stresu, vliv zde má u
menších dětí hlavně temperament matky, u větších pak chování samotného dítěte. [12.]
E. Strategie pro prevenci vzniku úrazu:
Cílem úrazové prevence je, aby k úrazu vůbec nedošlo a pokud dojde, tak aby byl dobře a
včas ošetřen. Základem je sběr validních dat o místě, času, typu úrazu, příčinách a
souvislostech úrazového děje a jejich vyhodnocování. Dále následuje detailní pochopení
okolností a mechanismů vzniku úrazu.
Základem prevence úrazů dětí jsou jasná a jednoduchá pravidla bezpečnosti, bezpečné
prostředí a vybavení, aktivní i pasivní dohled a přizpůsobení činnosti věku dítěte. [2.]
Dle úrazového spektra, které mapuje úrazový děj v průběhu času dělíme prevenci na primární,
sekundární a terciální.
• Prevence primární je zaměřená na to, aby k události nedošlo nebo aby událost nevedla
ke vzniku úrazu (ochranné bariéry kolem bazénu, okenní zábrany, oddělení cyklistů od
ostatní dopravy). Vychází z podrobného rozboru příčin úrazů, rizikových prostředí,
činností i charakteristik postižených jedinců. Je zaměřena na intervenci
technologickou, zdravotně-výchovnou a legislativní.
o Intervence technologická (bezpečné výrobky, architektura prostředí – silnice
s retardéry, bezpečná hřiště, domov, škola…), v některých případech však tuto
intervenci nelze provést
o Intervence zdravotně – výchovná. U dětí je možné úrazům účelně předcházet
správnou výchovou, která zajistí získávání informací o rizicích z prostředí i z
chování (vhodnou formou přiměřenou věku dítěte) a osvojování a posilování
11
•
•
dovedností jak řešit nejčastější rizikové situace včetně přípravy na poskytování
první pomoci.
o Intervence legislativní. Vyhlášky a úpravy zákonů je nutné koncipovat tak,
aby přispěly ke snižování úrazovosti (např. již platný nový silniční zákon).
Současně je nutné zabezpečit jejich dodržování.
Prevence sekundární: zahrnuje kvalitní záchranný systém, včasnou první pomoc,
snížení dopadu úrazu, urychlení návratu k plnému zdraví, předcházení invalidizace a
trvalých následků (zádržné systémy v autech, cyklistické přilby, požární hlásiče)
Terciární prevence umožňuje zařazení trvale poškozených do běžného života.
Intervence se mohou provádět na úrovni individuální, komunitní a populační.
•
•
•
Na úrovni individuální zajišťuje působení na jednotlivé osoby - děti, rodiče a osoby
zodpovědné za výchovu dětí.
Na úrovni komunitní jsou preventivní aktivity realizovány v určité definované komunitě
– škola, obec, město,... a jsou dle možností komunity také mezioborově propojeny
(bezpečné komunikace, přechody, cyklostezky, kvalita bydlení, design přístrojů, nábytek a
materiály používané doma, systém RZP). Jedním z lokálních projektů zaměřených na
prevenci úrazů, na všechny věkové kategorie, využívající mezirezortní spolupráce je
projekt WHO „Bezpečná komunita“.
Na populační úrovni jsou to potom zákonná opatření, plošná výchova na školách,
mediální propagace a osvěta. Nedílnou součástí celospolečenských preventivních strategií
je ochrana spotřebitele prostřednictvím zajištění prodeje bezpečných výrobků a zajištění
bezpečného prostředí (dětská hřiště, bazény, sportoviště). Přístup k prevenci úrazů musí
být veřejně zdravotnický tj. založený na vědeckých poznatcích z různých oborů –
medicíny, biomechaniky, epidemiologie, sociologie, pedagogiky, ekonomie, designu,
architektury a jiných disciplin. [13.]
Úloha zdravotnických pracovníků v prevenci dětských úrazů:
Dětské úrazy by se měly stát prioritou preventivní pediatrické péče. Přesto se jim nedostává
pozornosti, kterou si zasluhují.
Dětský lékař by měl využívat svého vlivu na rodiče i děti a upozornit na rizika typická pro
danou věkovou skupinu např. při pravidelných preventivních prohlídkách dětí. Informovat
rodiče o účinné první pomoci, popř. kam se o pomoc obrátit (např. při náhodném požití
škodlivé látky). Předanou verbální informaci je vhodné doplnit psaným textem. Další
z povinností zdravotníka by měla být schopnost naslouchat, podpořit rodiče, jejichž dítěti se
stal úraz a pomoci jim při hledání způsobu jak v budoucnu úrazu zabránit. Pediatr musí také
poznat a řešit projevy týraného a zneužívaného dítěte.
Příležitost k prevenci by měli využívat i další zdravotníci, zvláště pokud je dítě pro úraz u
nich v zdravotnickém zařízení ošetřováno.
Další příležitost k širokému působení je také v činnosti odborníků z oblasti podpory zdraví
Krajských hygienických stanic a Zdravotních ústavů ve spolupráci se školami, pediatry,
rodiči, organizacemi, komunitami, municipalitami atd..
12
4. METODIKA SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT
A. Zdroje volně dostupných plošných a validních dat:
V současné době jsou v ČR poskytovateli nejucelenějších, plošných a validních
zdravotnických a demografických dat Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a
Český statistický úřad (ČSÚ). Je však nutné respektovat jejich možnosti systému sběru
zdravotnických a demografických dat, který má své limity.
Nástrojem pro identifikaci druhu poranění při úrazu a okolností vzniku úrazu je Mezinárodní
klasifikace nemocí (MKN) 10. revize. Úrazy jsou zaznamenávány kódy dvou kapitol: XIX.
„Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin“ (S 00 – T 98) dále v textu
označované také jako základní diagnózy a XX. „Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti“
(V 01- Y 98) dále v textu označované také jako příčinné diagnózy. Kapitola XX. umožňuje
klasifikaci vnějších příhod, okolností i stavů. Tam, kde přichází v úvahu kód z této kapitoly,
počítá se s tím, že ho bude použito jako doplňku ke kódu z jiné kapitoly klasifikace MKN,
udávajícímu povahu onemocnění. Příčiny smrti by měly být tabelovány nejraději podle obou
kapitol (pokud se bude tabelovat pouze jedním kódem má být přednostně používán kód
z kapitoly XX. [25.]
Pokud se stane úraz, který svou závažností vyžaduje lékařské ošetření je zaznamenán. Zdroje
dat pro hodnocení úrazovosti v určité lokalitě lze čerpat minimálně ze 3 různých databází
(vycházejících ze systému sběru dat).
• Databáze zemřelých vychází z formuláře „List o prohlídce mrtvého“. Zemřelí jsou
evidování dle trvalého bydliště. Prostorové členění dat je možné minimálně na úroveň
bývalých okresů. Členění dle věku je libovolné. Je možné zjistit kód diagnózy ze skupiny
XIX. i XX. MKN 10. revize.
•
Databáze hospitalizací se zaznamenávají v rámci povinného hlášení (do tiskopisu NZIS
002 5 „Hlášení hospitalizace“) a v případě úrazu se kóduje onemocnění dle kapitoly XIX.
(Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin) i XX. (Vnější příčiny
nemocnosti a úmrtnosti) skupiny MKN 10. revize. Hospitalizovaní jsou evidováni dle
trvalého bydliště i místa zdravotnického zařízení (ZZ). Prostorové členění dat je možné
minimálně na úroveň bývalých okresů. Členění dle věku je libovolné.
•
Databáze ambulantně ošetřených úrazů se vykazují v ročním výkazu o činnosti ZZ
souhrnně. Odděleně od ostatních ošetření se zaznamenávají úrazy do skupin (dopravní,
sportovní, pracovní/školní, ostatní + vliv alkoholu nebo drogy) a zvlášť je vyčleněna
věková skupina 0- 14 let (statistický formulář A(MZ)1-01: Roční výkaz o činnosti
zdravotnických zařízení pro obor chirurgie). Ambulantní ošetření jsou evidována dle
umístění zdravotnického zařízení, kde došlo k ošetření. To znamená, že zde mohou být
ošetřeni také lidé z jiných okresů, kterým se stal úraz a byli ošetřeni v ZZ sledovaného
okresu (návštěvníci, náhodně projíždějící, dojíždějící do škol/za prací,...) Prostorové
členění dat je možné minimálně na úroveň bývalého okresu. Členění dle věku je omezené
na 3 věkové kategorie – 0-14, 15 – 65 a 65+. Není možné zjistit kód diagnózy.
Pro potřeby KHS je volně dostupná interaktivní databáze DPS – (Data Prezentation
System), jejímž poskytovatelem je ÚZIS. Vesměs poskytuje pouze souhrnné údaje – nelze
členit libovolně na věkové skupiny, nelze vybírat jednotlivé diagnózy; lze sledovat trendy
13
nemocnosti – časové řady u DPS kraj od roku 1995, lze porovnávat s republikovými údaji.
Je velmi vhodná pro orientační informace. [24.] Většinu souhrnných informací o
úrazovosti (úmrtí, hospitalizace a ambulantní ošetření) na republikové úrovni, některé na
úrovni kraje (krajské ročenky) poskytují webové stránky ÚZIS [26., 27] Bez problémů
probíhalo i individuální poskytnutí dat od regionální pobočky ÚZIS a ČSÚ na lokální i
republikové úrovni.
Dalším zdrojem informací bylo lokální šetření úrazovosti v Chrudimi– v rámci Projektu
Bezpečná komunita jsou v určité komunitě vyplňovány ve vytipovaných zdravotnických
zařízeních záznamové listy o úrazu. Tyto záznamy obsahují podrobné údaje o okolnostech
vzniku úrazu (stručný slovní popis).
Dalšími velkými organizacemi, které disponují informacemi o úrazech dětí jsou Zdravotní
pojišťovny, komerční pojišťovny, Policie ČR a Česká školní inspekce. Data od těchto
subjektů většinou nejsou plošná (zahrnují vždy jen určitý výběr z populace) nebo
neshromažďují celé spektrum úrazů.
Konkrétně VZP nemá softwarovou podporu v systému shromažďování dat pro selekci
potřebných údajů. Komerční pojišťovny mají nejednotný systém shromažďování dat, data
poskytují vždy jen výběr z pojištěných osob. Statistiky Policie ČR jsou velmi podrobné a
aktuální, ale zaznamenávají pouze určité druhy úrazů (dopravních) a vše v absolutních
číslech.Česká školní inspekce shromažďuje informace o úrazech pouze na školách.
B. Data použitá pro hodnocení úrazovosti dětí v kraji:
Základní požadavky na data:
o Prostorové rozložení dat: jsou užívána data na úrovni kraje, pokud byla data
dostupná použila jsem srovnání s ČR. K dispozici byla i data z okresní úrovně, avšak
vzhledem k poměrně nízké četnosti sledovaného jevu (úmrtí, některé příčiny
hospitalizací, případy byly rozdělené do věkových skupin) byly použity údaje na
úrovni kraje.
o Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 – 19 let, dělené do skupin 0
let, 1 – 4 roky, 5 – 9 let, 10 – 14 roků, 15 – 19 let.
o Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 – 2005
o Členění dat: od diagnostických skupin až na jedinečnou diagnózu XX. a XIX.
kapitoly MKN 10. revize - dle dostupnosti dat
• Úmrtí pro úraz
Informace byly čerpány z individuálně poskytnutých dat – zdroj ÚZIS. Databáze DPS
neumožňuje v tomto ukazateli vyčlenění dětské věkové skupiny.
Podrobnější rozbor příčin úmrtnosti dětí pro úraz v Pardubickém kraji dle příčin vyžaduje
vzhledem k malým číslům kumulaci případů. Případy z jednotlivých let 2001 až 2005 jsem
nasčítala do jednotlivých skupin diagnóz dle XX. kapitoly MKN 10. revize
14
•
Hospitalizace pro úraz:
o Zdroj dat - ÚZIS
• databáze DPS
Prostorové rozložení dat: Údaje o hospitalizovaných pacientech jsou v databázi DPS tříděny
dle místa bydliště pacienta. Informace lze čerpat od republikové úrovně až na úroveň okresu.
Věkové skupiny: cílová skupina dětí je ohraničena jedinou souhrnnou kategorií 0 -14 lety
Sledované období: krajská a republiková data od roku 1996 – 2005, okresní data od roku
1994 - 2005
Členění dat: jedná se o souhrnnou nemocnost klasifikovanou XIX. třídou MKN – poranění a
otravy. Nelze oddělit jednotlivé diagnózy ve skupině.
Jednotlivé grafy jsou zpracovány přímo softwarovým prostředím databáze DPS.
• individuálně vyžádaná data
Prostorové rozložení dat: K dispozici byla data krajské i okresní úrovně, avšak vzhledem
k poměrně nízké četnosti sledovaného jevu (úmrtí, některé příčiny hospitalizací, případy byly
rozdělené do věkových skupin) byly použity údaje na úrovni kraje.
Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 – 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 – 4
roky, 5 – 9 let, 10 – 14 roků, 15 – 19 let.
Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 – 2005
Členění dat: od diagnostických skupin až na jedinečnou diagnózu XX. a XIX. kapitoly
MKN 10. revize
•
Ambulantně ošetřené úrazy
Zdrojem dat byla regionální pobočka ÚZIS. Na základě individuální žádosti poskytla
informace pro Pardubický kraj, jeho jednotlivé regiony a Českou republiku. Data o
ambulantně ošetřených úrazech jsou k dispozici pouze v rozsahu informací, který poskytuje
roční výkaz.
Prostorové rozložení dat: K dispozici byla data krajské i okresní úrovně a vzhledem k vyšší
četnosti sledovaných ukazatelů bylo možné hodnotit data až na úroveň okresu.
Věkové skupiny: cílová skupina je odlišná od ostatních sledovaných ukazatelů - děti ve věku
0 – 14 let a skupinu nelze dále dělit.
Sledované období: aktuálně dostupných 5 let: 2001 – 2005
Členění dat: předem dané skupiny úrazů (dopravní, školní/pracovní, sportovní a ostatní)
•
Data z projektu Bezpečná komunita:
Projekt Bezpečná komunita je programem WHO, jehož cílem je snížit incidenci a závažnost
úrazů. Na základě rozboru úrazovosti stanovit hlavní směry prevence úrazů v dopravě, u dětí,
mládeže, starých lidí, v pracovním prostředí, domácnosti, při sportu a rekreaci, prohloubit
protiúrazovou výchovu s přednostním zaměřením na rizikové skupiny a situace.
Předpokladem je vytvoření mezioborové skupiny odborníků na komunitní úrovni z oblasti
zdravotnictví, školství, dopravy, vnitra, justice, průmyslu aj. k analýze a usměrňování
prevence úrazů a otrav. Místní lidé znají konkrétní místní podmínky, jsou často ochotni se
této závažné problematice věnovat i nad rámec svých povinností, protože tím mohou ovlivnit
i zdraví svých nejbližších. Záznamy o úrazech jsou pořizovány za úplatu prostřednictvím
chirurgických ambulancí, pediatrických ordinací a dalších odborných lékařů na formulář
„Záznamní list o úrazu“. Formulář obsahuje osobní údaje o zraněném a údaje o úrazu (datum,
15
místo, okolnosti, stručný popis úrazového děje, druh zranění, závažnost úrazu a nutnost
hospitalizace) viz. příloha.
Data z tohoto projektu jsem získala po dlouhých průtazích (nesnadné jednání se
zpracovatelem dat). Jedná se o datový soubor z roku 2006 (rok 2005 nebyl zanesen do
databáze a zpracování proběhlo na „papírové“ úrovni). Jednalo se o databázi s 5580 záznamy
z nichž jsem vybrala pouze záznamy o věkové skupině 0 – 19 let (celkem 2105 záznamů).
Prostorové rozložení dat: data pouze na úrovni města Chrudim
Věkové skupiny: cílovou skupinou byly děti ve věku 0 – 19 let, dělené do skupin 0 let, 1 – 4
roky, 5 – 9 let, 10 – 14 roků, 15 – 19 let.
Sledované období: rok 2006
Členění dat: předem dané skupiny: místa úrazu (1 doma, 2 na ulici (silnici), 3 ve škole(třída,
chodba, tělocvična), 4 na pracovišti, 5 na hřišti, 6 jinde ), okolnosti vzniku úrazu (1
dopravní úraz jako chodec či motorista, 2 dopravní úraz jako cyklista či jízda na kolečkových
bruslích, 3 organizovaný sport, 4 neorganizovaný sport nebo hra bez dohledu, 5 při práci
(doma, v zaměstnání), 6 konflikt s jinou osobou, 7 jiné okolnosti) + stručně mohl být úrazový
děj popsán, druh zranění (1 poranění povrchu těla, 2 popálení či opaření, 3 zlomeniny či
vykloubení (bez poranění hlavy), 4 zlomeniny lebeční kosti či poranění hlavy (mozku, otřes
mozku), 5 poranění úst, rtů či zubů, 6 poranění smyslových orgánů, 7 poranění orgánů dutiny
hrudní, 8 poranění orgánů dutiny břišní, 9 otravy, 10 tonutí, 11 ostatní) ke druhu zranění
příslušelo uvedení základní diagnózy (ve většině případů byla uvedena diagnóza z kapitoly
XIX. MKN 10. revize), stupeň závažnosti úrazu (1 lehký, 2 střední, 3 těžký) a nutnost
hospitalizace (Ano, Ne).
Pro zpracování získaných dat byly použity funkce aplikace Microsoft Office Excell 2003.
16
5. VÝSLEDKY
A. Úmrtnost
Úrazy jsou nejčastější příčinou mortality dětí, dorostu a mladých dospělých (do 44. roku
věku) v ČR. Každoročně je v ČR evidováno asi 400 000 dětských úrazů, z toho asi 300 na
úraz na jeho následky zemře, 30 000 dětí je hospitalizováno a 3 tisíce dětí se pak musí naučit
žít s trvalými následky úrazu.
Poranění a otravy způsobují u dětí do 19 roku věku v ČR cca 35% úmrtí. V absolutních
číslech to znamená, že v letech sledování zemřelo v ČR v průměru 917 osob za rok a z toho
327 dětí ročně pro úraz. V přepočtu na 100 000 dětí je to přibližně 14,6 případů úmrtí.
V Pardubickém kraji to bylo v průměru ročně 44 všech úmrtí dětí (0- 19 let) a 16 úmrtí pro
úraz. Průměrná mortalita byla v letech 2001 – 2005 14,3 případů na 100 000 dětí. Podrobněji
viz graf. Při porovnání s ČR je situace v Pardubickém kraji srovnatelná, díky malým číslům
rozkolísanější (každý případ má v přepočtu na 100 000 velkou váhu).
graf č. 1: porovnání úmrtnosti dětí pro úraz v ČR a Pardubickém kraji,
graf č 2: podíl úmrtnosti pro úraz v jednotlivých věkových skupinách porovnání ČR a
Pardubický kraj
Úmrtnost dětí (0 - 19 let) pro úrazy
Podíl úmrtnosti pro úrazy na celkové
úmrtnosti, 2001 - 2005
100
podíl úmrtí pro úraz v %
počet případů / 100 000 dětí
20
16
12
ČR
8
PK
4
80
60
ČR
40
PK
20
0
0
2001
2002
2003
2004
0-19
2005
0
1 až 4
5 až 9 10 až 14 15 až 19
věkové skupiny
roky
Tabulka č. 3: Úmrtí dětí v ČR a Pk celkem, úmrtí pro úraz a úmrtnost pro úraz
Absolutní počty úmrtí, úmrtí pro úraz, úmrtnost pro úraz na 100 000 dětí
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2001
2002
2003
2004
2005
místo
ČR
ČR
ČR
ČR
ČR
PK
PK
PK
PK
PK
celková úmrtí 0- 19
úmrtí pro úrazy 0-19 %úmrtí na úrazy úmrtnost
953
343
36%
14,76
977
356
36%
15,65
911
327
36%
14,63
887
307
35%
13,96
855
300
35%
13,83
41
22
54%
18,44
54
13
26%
11,14
40
13
35%
11,33
43
17
40%
15,08
40
17
43%
15,30
17
Tabulka č. 4 skupiny příčin, pro které došlo k úmrtí
Název oddílu XX. kapitoly MKN 10. revize
kódy
Dopravní nehody
Pády
Vystavení neživotným mechanickým silám
Náhodné (u)tonutí, potopení
Vystavení životným mechanickým silám
Kontakt s jedovatými živočichy a rostlinami
Vystavení el.proudu, ozáření, kouři, ohni, dýmu, plamenům, horkým látkám
Úmyslné sebepoškození
Napadení (útok)
Komplikace zdravotní péče
Ostatní
V01 – V09
W00 – W19
W20 – W49
W65 – W74
W50 – W64
X20 – X29
W85 –X19
X60 - X84
X85 – Y09
Y40 – Y84
Mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji patří dopravní nehody,
úmyslná sebepoškození, ostatní, tonutí a napadení. V jednotlivých věkových kategoriích je
však zastoupení příčin úmrtí různé viz tabulka a graf.
Tabulka č. 5 Příčiny úmrtnosti u dětí - absolutní počty zemřelých (A) a mortalita/100 000(R),
Pardubický kraj 2001 až 2005
Věková skupina
počty případů úmrtí pro úraz(A)/
úrazová mortalita/100 000 (R)
dopravní nehody
pády
neživotné mechanické síly
tonutí
životné mechanické síly
jedovatí živočichové , rostliny
el. proud, ozáření, kouř, oheň
úmyslné sebepoškození
napadení (útok)
komplikace zdravotní péče
ostatní
0 až 19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
A
A
R
A
R
A
R
A
R
A
45
2
2
4
0
1
2
11
3
0
12
7,83
0,35
0,35
0,70
0,00
0,17
0,35
1,91
0,52
0,00
2,09
1
0
0
0
0
0
0
0
2
0
1
4,29
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
8,58
0,00
4,29
1
0
0
1
0
0
1
0
1
0
0
1,07
0,00
0,00
1,07
0,00
0,00
1,07
0,00
1,07
0,00
0,00
3
0
0
1
0
0
0
1
0
0
3
2,31
0,00
0,00
0,77
0,00
0,00
0,00
0,77
0,00
0,00
2,31
3
0
0
1
0
1
1
1
0
0
1
R
1,87 37
0,00 2
0,00 2
0,62 1
0,00 0
0,62 0
0,62 0
0,62 9
0,00 0
0,00 0
0,62 7
Šedě jsou vyznačeny vysoké hodnoty úmrtnosti v porovnání s ostatními ukazateli nebo při
porovnání hodnot ukazatele v rámci jedné věkové skupiny.
18
R
22,04
1,19
1,19
0,60
0,00
0,00
0,00
5,36
0,00
0,00
4,17
Graf č. 3: Podíl příčin úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji v období 2001 - 2005
Podíl jednotlivých příčin úmrtí dětí pro úraz v Pardubickém kraji
za období 2001 - 2005
ostatní
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
napadení (útok)
tonutí
0 až 19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
věková skupina (v letech)
pády
dopravní nehody
Nejvyšší mortalita byla mezi roky 2001 a 2005 zaznamenána jednoznačně u dopravních
nehod u nejstarší věkové kategorie dětí – 22,04 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny.
V ČR ve stejném období byla mortalita v důsledku dopravních nehod o 5,5/ 100 000 nižší.
V této věkové kategorii také rapidně narůstá počet dokonaných sebevražd: v Pardubickém
kraji jich u této věkové skupiny ve sledovaném období bylo 5,36 /100 000 (ČR 6,19).
Závažnou příčinou úmrtí u nejmenších dětí je napadení (útok) jinou osobou - v přepočtu na
100 000 dětí dané věkové skupiny to bylo v Pardubickém kraji 8, 85 případů (ČR 2,34) –
tento ukazatel je v případě Pardubického kraje nutno hodnotit velmi opatrně, protože se jedná
o velmi malý počet případů (2) a každý z nich má v přepočtu na 100 000 dětí velkou váhu.
Graf č. 4: Úmrtnost dětí v Pardubickém kraji za období 2001 - 2005
Úmrtnost dětí v Pardubickém kraji za období 2001 - 2005
úmrtnost na 100 000 dětí věkové
kategorie
10
22,04
dopravní nehody
pády
8
tonutí
6
4
2
napadení (útok)
0
0 až 19
0
1 až 4
5 až 9
věkové skupiny
10 až 14
15 až 19
ostatní
19
Největší podíl na dětské úmrtnosti v Pardubickém kraji měla nejstarší věková skupina 15 až
19 ti letých – podílela se 52%. V ČR to bylo 44%.
Graf č. 5: Úmrtnost dětí pro úraz dle věkových skupin v Pardubickém kraji; 2001 – 2005
Úmrtnost dětí pro úraz v Pk dle věkových skupin
26%
52%
6%
9%
7%
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
B. Nemocnost:
i. Hospitalizace pro úraz:
1) Souhrnné údaje (informace z databáze DPS)
V České republice se v letech 1996 až 2005 počet dětí (věková skupina 0 – 14 let)
hospitalizovaných pro úraz pohyboval ročně mezi 1793 až 2046 případy na 100 000 obyvatel
dané věkové skupiny a trend byl po celé sledované období narůstající. V absolutních číslech
to bylo v roce 1996 33 485 dětí v roce 2005 30 975 dětí. Pokles počtu hospitalizovaných
úrazů je u absolutních počtů dán poklesem celkového počtu dětí v této věkové kategorii.
V Pardubickém kraji se incidence hospitalizovaných dětských úrazů pohybovaly po celou
dobu sledování vysoko nad republikovým průměrem s hodnotami mezi 2028 a 2398 případy
na 100 000 dětí. V absolutních číslech to bylo 2129 hospitalizovaných dětí v roce 1996 a 1695
v roce 2005. Od počátku sledování ukazatele - 1996 až do roku 2004 byl Pardubický kraj
krajem s nejvyšší incidencí hospitalizovaných úrazů v republice. V roce 2004 byl druhým
nejhorším a v roce 2005 byl již na 5. místě v žebříčku krajů.
20
Graf č. 6: Vývoj incidence hospitalizovaných úrazů dětí 0- 14 let v ČR a Pardubickém kraji od
roku 1996 do roku 2005; zdroj [24.]
Graf č. 7: Srovnání incidence hospitalizovaných úrazů u dětí (0- 14 let) mezi okresy ČR –
mapa; zdroj [24.]
2400
Hospitalizované děti do 14ti let pro MKN 10 tř. XIX
poranění a otravy dle kraje bydliště na 100 000
2005
2300
2200
2173
2100
Pardubický k.
Česko
2000
1900
<= 2600
<= 2400
<= 2200
<= 2000
<= 1800
Nejsou data
Min = 1600
1800
1700
1995
1997
1999
2001
2003
2005
Česko
2045.89
graf č. 8: Pozice Pardubického kraje a ČR v roce 2005 pro ukazatel - incidence
hospitalizovaných úrazů u dětí (0- 14 let) ; zdroj [24.]
graf č. 9: Vývoj incidence hospitalizovaných úrazů dětí 0- 14 let v ČR a jednotlivých okresech
Pardubického kraje od roku 1994 do roku 2005; zdroj [24.]
2500
Hospitalizované děti do 14let-MKN10-třída XIX
poranění a otravy dle místa bydl. na 100 000
2900
2700
2000
2500
Pardubický
kraj
1500
Chrudim
Pardubice
Svitavy
2300
Česko
Ústí n/Orl.
Česko
2100
1000
1900
500
0
1700
1500
1993
2005
1995
1997
1999
2001
2003
2005
Z podrobnějšího rozboru kraje je patrná vysoká hodnota ukazatele v regionech Chrudimsko a
Pardubicko. Po celou dobu sledování 1994 – 2005 převyšovala hodnota incidence
hospitalizovaných úrazů na Chrudimsku výrazně republikový průměr – v průměru o 582
případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny.
21
2) Individuálně vyžádaná data
Vzhledem k poměrně malým absolutním počtům jednotlivých typů úrazů jsem použila pro
hodnocení následujících ukazatelů kumulaci případů ze sledovaného období let 2001 až 2005.
V Pardubickém kraji bylo v rozmezí let 2001 – 2005 hospitalizováno pro úraz 12 974 dětí.
Nejvíce zastoupeny byly úrazy způsobené pádem – ve všech věkových kategoriích.,
následovaly hospitalizace pro úraz způsobený dopravní nehodou, ve věkové kategorii 1 – 4
letých dětí to byly úrazy termické, kategorie úrazů ostatní a úrazy způsobené neživotnými
mechanickými silami. Zcela nově se zde objevuje skupina nesprávně zařazených diagnóz.
Data obsahovala chybný kód diagnózy (W999 vystavení jiným a neurčeným faktorům
okolního prostředí vytvořeným uměle ze skupiny diagnóz W85 – W99 „vystavení
elektrickému proudu, ozáření a extrémní okolní teplotě a tlaku vzduchu“), které neodpovídaly
typu zranění. Tuto diagnózu vykazovalo pouze 1 zdravotnické zařízení v kraji.
Graf č. 10: Rozdělení hospitalizovaných úrazů dětí dle příčin, Pardubický kraj, 2001 – 2005
Příčiny hospitalizací dětí pro úraz v PK
za období 2001 - 2005
100%
nesprávně zařazené dg.
ostatní
komplikace zdravotní péče Y40 Y84
napadení (útok) X85 - Y09
90%
80%
70%
úmyslné sebepoškození X60 - X84
60%
jedovatí živočichové , rostliny X20 X29
termické úrazy X00 - X19
50%
40%
tonutí W65 - W74
30%
životné mechanické síly W50- W64
20%
neživotné mechanické síly W20-W49
10%
pády W00-W19
0%
0 - 19
0
1-4
5-9
10 - 14
15 - 19
věkové skupiny
22
dopravní nehody V01-V09
Graf č. 11: Incidence skupin hospitalizovaných úrazů dětí , Pardubický kraj 2001 - 2005
počet případů na 100 000 dětí věkové kategorie
Incidence hospitalizovaných úrazů dětí
v Pardubickém kraji za období 2001 - 2005
1600
1200
800
400
0
0 - 19
0
1-4
5-9
10 - 14
15 - 19
věkové skupiny
Tabulka č. 6: Absolutní počty dětí hospitalizovaných pro úraz v jednotlivých skupinách dle
příčiny úrazu, Pardubický kraj, 2001 - 2005
Absolutní počty hospitalizovaných dětí v letech 2001 až 2005, Pardubický kraj
Skupiny příčin úrazů/ věkové skupiny
V01-V99 dopravní nehody
W00-W19 pády
W20-W49 neživotné mechanické síly
W50- W64 životné mechanické síly
W65 - W74 tonutí
X00 - X19 termické úrazy
X20 - X29 jedovatí živočichové, rostliny
X60 - X84 úmyslné sebepoškození
X85 - Y09 napadení (útok)
Y40 - Y84 komplikace zdravotní péče
ostatní
celkem
0 - 19
2269
6639
742
471
13
450
101
210
218
90
969
802
12 974
23
0
15
357
11
7
1
39
6
1
4
12
57
31
541
1-4
133
1031
117
39
6
268
24
3
5
32
341
180
2179
5-9
415
1504
164
94
4
55
22
2
20
12
125
197
2614
10 - 14
586
1977
230
152
2
38
29
54
38
14
175
269
3564
15 - 19
1120
1770
220
179
0
50
20
150
151
20
271
125
4076
Tabulka č. 7: Incidence případů hospitalizovaných pro úraz v jednotlivých skupinách dle
příčiny úrazu, Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence hospitalizované nemocnosti pro úraz / 100 000 dětí věkové kategorie
0
1-4
5-9
10 - 14
Skupiny příčin úrazů/ věkové skupiny 0 - 19
V01-V99 dopravní nehody
394,89
64,32
142,59
319,89
365,32
W00-W19 pády
1155,44 1530,74 1105,36 1159,31 1232,50
W20-W49 neživotné mechanické síly
129,14
47,17
125,44
126,41
143,39
W50- W64 životné mechanické síly
81,97
30,01
41,81
72,46
94,76
W65 - W74 tonutí
2,26
4,29
6,43
3,08
1,25
X00 - X19 termické úrazy
78,32
167,22
287,33
42,40
23,69
X20 - X29 jedovatí živočichové, rostliny
17,58
25,73
25,73
16,96
18,08
X60 - X84 úmyslné sebepoškození
36,55
4,29
3,22
1,54
33,66
X85 - Y09 napadení (útok)
37,94
17,15
5,36
15,42
23,69
Y40 - Y84 komplikace zdravotní péče
15,66
51,45
34,31
9,25
8,73
ostatní
168,64
244,40
365,59
96,35
109,10
139,58
132,92
192,98
151,85
167,70
celkem
2257,98 2319,70 2336,15 2014,92 2221,86
15 - 19
667,25
1054,50
131,07
106,64
0,00
29,79
11,92
89,36
89,96
11,92
161,45
74,47
2428,33
Žlutě jsou zvýrazněny vysoké hodnoty incidencí jednotlivých ukazatelů – v porovnání
s ostatními ukazateli nebo při porovnání hodnot ukazatele v rámci jedné věkové skupiny.
Dále následuje podrobnější rozbor vybraných skupin příčin úrazu. Výběr (viz. žlutě označená
pole předcházející tabulky) byl učiněn na základě četnosti výskytu příčinných diagnóz v té
které skupině diagnóz (buď pro cílovou skupinu jako celek nebo pro vybrané věkové
skupiny).
Pro vysokou četnost případů nebo jejich závažnost byly k podrobnějšímu rozboru vybrány
tyto skupiny příčinných diagnóz: Pády, dopravní nehody, termické úrazy, neživotné
mechanické síly, úmyslná sebepoškození, ostatní a napadení (útok).
a. PÁDY
Pády byly nejčastější příčinou hospitalizovaných úrazů dětí ve všech věkových skupinách
v Pardubickém kraji mezi roky 2001 – 2005. Z celkového souboru dat tvořila tato skupina
51% všech hospitalizovaných úrazů, hospitalizováno bylo celkem 6 639 úrazů, jejichž
příčinou byl pád. Pády jsou dle MKN 10. revize rozděleny z hlediska příčiny takto:
Tabulka č.8: Rozdělení pádů dle příčinných diagnostických skupin
Kód místa události (určen pro položky
W00 – Y34 (kromě Y06 – Y07)
.0 domov
.1 obytná instituce
.2 škola, jiné instituce a veřejně správní
prostory
.3 sportovní prostory
.4 ulice, silnice
.5 prostory obchodu a služeb
.6 průmyslové a stavební prostory
.7 zemědělství
Pády W00 – W19:
W00 pád na rovině na ledu, sněhu
W01 pád na rovině – uklouznutí, zakopnutí
W02 pád na bruslích, kolečk. Bruslích, lyžích
W03 pád ze srážky, strčení
W04 pád při nesení, podpírání
W05 pád z invalidního vozíku
W06 pád z postele
W07 pád ze židle
24
W08 pád z jiného nábytku
W09 pád z vybavení hřiště
W10 pád ze schodů
W11 – W13 pád s, na žebřík, lešení, budovy, konstrukce
W14 pád ze stromu
W15 pád ze skály
W16 skok do vody, potopení
W17 jiný pád z jedné úrovně na druhou
W18 jiný pád na rovině
W19 neurčený pád
.8 jiná určená místa
.9 neurčená místa
Tabulka č. 9: Absolutní počty hospitalizovaných pádů v jednotlivých věkových skupinách,
Pardubický kraj 2001 - 2005
věkové skupiny
0 - 19
0
1 až 4
5 až 9 10 až 14 15 až 19
pády W00 - W19 celkem
6639
357
1031
1504
1977
1770
Nejčastějším typem hospitalizovaných úrazů jako následek pádu jsou pády na rovině –
uklouznutí zakopnutí, které představují téměř 30% všech pádů (v přibližně stejném %
zastoupení se vyskytují ve všech věkových skupinách dětí). Naprostá většina těchto pádů se
odehraje doma (od téměř 100% u 0 letých po 60% u 15 – 19 letých). S navyšujícím se věkem
přibývá pádů na rovině ve sportovních prostorách, ve škole, na ulici a silnici a jiných
prostorech – souvisí to s navyšující se aktivitou stárnoucích dětí mimo domov. Hodnoty
incidence tohoto typu úrazu se pohybovaly v rozmezí 312 – 385 případů na 100 000 dětí
dané věkové skupiny.
Graf č. 12: podíl jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů způsobených pádem, Pardubický
kraj, 2001 -2005 (legenda v následujícím grafu)
Podíl jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů pádem.
Děti v Pk v letech 2001 až 2005
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
0 - 19
0
1 až 4
5 až 9
věkové skupiny
25
10 až 14
15 až 19
Graf č. 13: Incidence jednotlivých typů příčin hospitalizovaných úrazů způsobených pádem,
Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence jednotlivých typů hospitalizovaných úrazů pádem.
Děti v Pk v letech 2001 až 2005
450
počet případů na 100 000
400
350
300
250
200
150
100
50
0
0-19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
věkové skupiny
W00 pád na rovině na ledu, sněhu
W01 pád na rovině - uklouznutí, zakopnutí
W02 pád na bruslích, kolečk. Bruslích, lyžích
W03 pád ze srážky, strčení jinou osobou
W04 pád při nesení, podpírání
W05 pád z invalidního vozíku
W06 - W08 pád z postele, židle, jiného nábytku
W 09 z vybavení hřiště
W10 ze schodů, stupňů
W11 - W13 pád s žebříku, lešení, budovy, konstrukce
W14 pád se stromu
W15 pád se skály
W16 potopení, skok do vody
W17 jiný pád z jedné úrovně na druhou
W18 jiný pád na rovině (náraz, WC)
W19 neurčený pád
U nejmenších dětí (0 letých) byly nejčetnějšími pády z nábytku (z postýlky téměř
v polovině případů), následovaly pády na rovině, ze schodů a obecně pády z jedné úrovně na
druhou. U dětí 1 – 4 letých to byly pády ze schodů a obecně z jedné úrovně na druhou. U dětí
mladšího a staršího školního věku byl zaznamenán nárůst pádů s narůstajícími sportovními
aktivitami při bruslení a lyžování, pády z vybavení hřiště. U nejstarších dětí bylo
zaznamenáno vyšší množství jiných pádů na rovině.
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (pádů) byly přiřazeny diagnózy typu poranění (dle
kapitoly XIX. MKN 10. revize)
26
Tabulka č. 10: Incidence základních diagnóz ve skupině pádů, Pardubický kraj 2001-2005
Incidence základních diagnóz ve skupině pádů celkem W00 - W19
Skupina diagnóz /věková skupina
0 až19
0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19
S00 - S09 poranění hlavy
453,89 1333,50 657,21 373,08
364,08
366,99
S10 - S19 poranění krku
17,23
0,00
3,22 15,42
23,69
22,64
S20 - S29 poranění hrudníku
28,37
4,29
6,43 29,29
44,89
27,41
S30 - S39 poranění břicha, páteře, pánve
67,35
17,15 27,88 73,23
88,53
71,49
S40 - S49 poranění ramene, paže
117,13
0,00 93,27 185,77
133,41
78,04
S50 - S59 poranění lokte a předloktí
161,33
0,00 65,40 296,77
243,76
53,62
S60 - S69 poranění zápěstí a ruky
20,88
8,58 15,01 20,81
14,34
32,17
S70 - S79 poranění kyčle a stehna
34,46
38,59 34,31 39,31
36,16
28,60
S80 - S89 poranění kolena a bérce
179,78
4,29 60,04 87,87
229,42
294,31
S90 - S99 poranění kotníku a nohy
T00 - T14 poranění postihující více částí těla
nebo neurčené části těla
T15 - T19 účinky cizího těleso vniklého
přirozeným otvorem těla
T20 - T35 popáleniny, poleptání, omrzliny
T36 - T65 otravy
T66 - T98 ostatní
11,83
3,83
0,00
0,00
2,14
2,14
5,40
3,08
13,72
5,61
22,04
4,17
8,88
38,59
20,37
11,56
3,74
1,19
12,36
26,63
11,49
34,30
21,44
30,01
53,61
53,61
10,72
4,62
6,17
6,94
1,25
16,21
13,72
2,98
38,13
10,72
Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny.
Nejčastějším typem hospitalizovaných poranění ve sledovaném období 2001 – 2005, které si
děti (0 – 19 let) způsobily pádem byla poranění hlavy – 40% (60% ze všech poranění hlavy
tvořila nitrolební poranění, 24% povrchová poranění hlavy a 10% zlomeniny lebečních kostí),
následovala poranění kolena a bérce 16%, lokte a předloktí 14%, ramene a paže 10% a
břicha, páteře a pánve 6%.
Typy poranění dle věku:
Nejčastějším typem zranění nejmenších dětí byla poranění hlavy – hodnota incidence tohoto
ukazatele byla překvapivě vysoká - 1333,5 případů na 100 000 dětí daného věku.
Děti ve věku 1 – 4 roky utrpěli při pádech rovněž nejčastěji úraz hlavy, následovala poranění
ramene a paže a lokte a předloktí, často docházelo také k poranění kolena a bérce.
Děti ve věku 5 – 9 let byly nejčastěji hospitalizovány pro úraz hlavy, následovala poranění
lokte a předloktí – zejména zlomeniny kosti vřetenní a loketní, poranění ramene a paže
(zlomeniny dolního konce pažní kosti); častým zraněním při pádu byla také poranění kolena a
bérce (zlomeniny holenní kosti), a poranění břicha, pánve a páteře.
Také děti staršího školního věku byly ve sledovaném období nejčastěji hospitalizovány pro
úraz hlavy. Závažnými svou četností byly také úrazy lokte a předloktí (zlomeniny kosti
vřetenní a loketní), úrazy kolena a bérce (zlomeniny holenní kosti a úrazy menisku), úrazy
ramena a paže (zlomeniny horní části pažní kosti) a poranění břicha, pánve a páteře.
U dospívajících byla zaznamenána nejčastěji poranění hlavy, následovala poranění kolena a
bérce (zejména přetržení menisku a natažení zkřížených vazů kolena).
Nejčastější typy příčin poranění ve vybraných skupinách typů pádů:
W01 – Pády na rovině – uklouznutí, zakopnutí zahrnovaly nejčastěji hospitalizace pro
poranění hlavy (zejména: povrchová poranění hlavy, zlomeniny lebečních kostí a nitrolební
27
poranění) a to ve všech věkových skupinách. Následovala poranění lokte a předloktí
zlomeniny kosti loketní a vřetení) u dětí školního věku, poranění kolena a bérce ve věkové
skupině starších školáků a dospívajících a poranění paže a ramene u mladších školáků.
Ve skupině úrazů zapříčiněných pády z jedné úrovně na druhou (W17), pády ze schodů
(W10) a pády z nábytku (W06 – W08) byly zaznamenány vysoké hodnoty incidencí pro
skupinu poranění hlavy u nejmladších dětí (0 a 1 – 4 letých).
Ve skupině pádů na bruslích, kolečkových bruslích a lyžích (W02) byla nejvyšší hodnota
incidence nalezena pro poranění kolena a bérce ve věkové skupině 10 – 14 let.
b. DOPRAVNÍ NEHODY
Dopravní nehody představují druhou nejčastější příčinu hospitalizací dětí pro úraz
v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2005. Jsou však na prvním místě úmrtnosti dětí 0 – 19
let. Dopravní nehody je možné dle MKN 10. revize členit dle typu a příčin z hlediska
zraněného:
Tabulka č. 11: dopravní nehody – skupiny diagnóz typů dopravních nehod z hlediska
postavení zraněného
Zraněný účastník dopravní nehody jako:
V01- V09 chodec
V10 – V19 cyklista
V20 – V29 motocyklista
V30 - V79 motorové vozidlo
(V30 tříkolové, V40 osobní
automobil, V50 lehký nákladní
automobil, dodávka, V60 těžký
nákladní automobil, V70 autobus)
V01 chodec při srážce s kolem
V02, V03, V04 chodec při srážce s motorovým vozidlem
V05, 06, 07, 08, 09 chodec jiné dopravní nehody
V10 cyklista při srážce s chodcem
V11 cyklista při srážce s jízdním kolem
V13 cyklista při srážce s motorovým vozidlem
V17 cyklista při srážce s pevnou překážkou
V18 cyklista zraněný při DN beze srážky (pád, shození)
V19, V15, V16 cyklista jiné dopravní nehody
V20 motocyklista zraněný při srážce s chodcem
V21 motocyklista zraněný při srážce s cyklistou
V22, 23, 24 motocyklista zraněný při srážce s motorovým vozidlem
V27 motocyklista zraněný při srážce s pevnou překážkou
V28 motocyklista zraněný při dopravní nehodě beze srážky
V 29, 25, 26 motocyklista zraněný při ostatních DN
V40 motorista zraněný při srážce s chodcem nebo zvířetem
V41 motorista zraněný při srážce s cyklistou
V42, 43, 44 motorista zraněný při srážce s motorovým vozidlem
V47 motorista zraněný při srážce s pevnou překážkou
V48 motorista zraněný při DN beze srážky
V49, 45, 46 motorista zraněný DN z jiných příčin
V80 – 89 jiné nehody při pozemní
dopravě
V 90- 99 jiné (vodní a letecká
doprava, jiné a neurčené dopravní
nehody)
28
Tabulka č. 12: absolutní počty hospitalizovaných dopravních nehod v jednotlivých věkových
skupinách, Pardubický kra j2001-2005
věkové skupiny
dopravní nehody V01 - V99 celkem
0 - 19
2269
0
15
1 až 4
133
5 až 9
415
10 až 14
586
15 až 19
1120
V letech 2001 až 2005 bylo v Pardubickém kraji hospitalizováno 2269 dětí 0 – 19 let pro úraz
způsobený dopravní nehodou. Mezi dětmi bylo nejvíce zraněných cyklistů (40%), dle četnosti
následovala: zranění řidičů a spolucestujících motorových vozidel (27%), chodců (19%) a
motocyklistů (10%). Porovnání důležitosti jednotlivých typů zranění při dopravních nehodách
u věkových skupin znázorňují grafy.
Graf č. 14: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí způsobených dopravní nehodou
v Pardubickém kraji, 2001 - 2005
incidence hospitalizovaných úrazů dětí způsobených dopravní nehodou
v Pk v letech 2001 až 2005
V01- V09 chodec
300
V10 - 19 cyklista
250
200
V20 - 29 motocyklista
150
100
V30 - V79 řidič nebo člen
posádky motorového vozidla
50
0
0 až19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
V80 - 89 jiné nehody při
pozemní dopravě
V 90 - 99 jiné
věkové skupiny
Graf č. 15: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí – chodců způsobených dopravní
nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005
incidence DN dětí v Pk - zranění chodce v letech 2001 až 2005
V01 chodec při
srážce s kolem
120
100
80
V02, V03, V04
chodec při srážce
s motorovým
vozidlem
60
40
20
V05, 06, 07, 08,
09 chodec jiné
dopravní nehody
0
0-19
0
1 až 4
5 až 9
věkové skupiny
29
10 až 14
15 až 19
Graf č. 16: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí - cyklistů způsobených dopravní nehodou
v Pardubickém kraji, 2001 - 2005
incidence DN dětí v Pk - zranění cyklisty v letech 2001 až 2005
V10 cyklista při srážce s
chodcem
100
jízdním kolem
80
motorovým vozidlem
60
40
pevnou překážkou
20
0
0-19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
věkové skupiny
V18 cyklista zraněný při
DN beze srážky (pád,
shození)
V19, V15, V16 cyklista jiné
dopravní nehody
Graf č. 17: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí motocyklistů způsobených dopravní
nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005
incidence DN dětí v Pk - zranění motocyklisty v letech 2001 až 2005
120
120
V20 motocyklista zraněný při srážce
s chodcem
100
s cyklistou
80
V22, 23, 24 motocyklista zraněný při
srážce s motorovým vozidlem
60
s pevnou překážkou
40
V28 motocyklista zraněný při
dopravní nehodě beze srážky
20
V 29, 25, 26 motocyklista zraněný
při ostatních DN
0
0-19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14 15 až 19
věkové skupiny
30
Graf č. 18: Incidence hospitalizovaných úrazů dětí – řidičů nebo členů posádky
motorového vozidla způsobených dopravní nehodou v Pardubickém kraji, 2001 - 2005
incidence DN dětí v Pk - zranění řidiče nebo člena posádky motorového
vozidla v letech 2001 až 2005
V40 ř./čp při srážce s chodcem
nebo zvířetem
120
V41 ř/čp při srážce s cyklistou
100
80
V 42, 43, 44 ř/čp při srážce s
motorovým vozidlem
60
V47 ř/čp při srážce s pevnou
překážkou
40
20
V48 ř/čp zraněný při DN beze
srážky
0
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
10 až 14
věkové skupiny
15 až 19
V 49, 45, 46 ř/čp zraněný z jiných
příčin
Ve sledovaném období 2001 – 2005, ve věkové skupině 0 letých dětí bylo zaznamenáno 15
hospitalizací pro úraz, jehož příčinou byla dopravní nehoda. 60% z nich utrpělo úraz jako
spolujezdci v motorovém vozidle (v 54% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem),
ze 40% jako chodci (většina z nich – 83% při srážce s kolem).
Ve věkové skupině 1 – 4 letých bylo ve sledovaném období hospitalizováno pro úraz
způsobený dopravní nehodou 133 dětí; v této skupině bylo 44% dětí zraněno jako cyklista (v
61% se jednalo o dopravní nehodu beze srážky – pád, shození), 35% jako chodec (z 58% se
jednalo o zranění po srážce s kolem, 40% zranění po srážce s motorovým vozidlem) a 18%
jako spolujezdec v motorovém vozidle (ze 48% se jednalo o srážku s jiným motorovým
vozidlem, 26% zranění bylo při dopravní nehodě beze srážky, 17% při srážce s pevnou
překážkou) .
U dětí 5 – 9 ti letých bylo pro dopravní nehodu hospitalizováno 416 dětí – 54% z nich jako
cyklisté (z toho 60% nehod bylo bez srážky – pád, shození, 13% po srážce s motorovým
vozidlem a 13% jako jiná dopravní nehoda), 29% jako chodci (67% zranění se stalo po srážce
s motorovým vozidlem, 29% po srážce s kolem),13% jako spolujezdci v motorovém vozidle
(v 52% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem, ve 22% o dopravní nehodu beze
srážky a ve 12% o srážku s pevnou překážkou).
Děti staršího školního věku byly hospitalizovány pro dopravní úraz v 586 případech,
nejčastěji jako cyklisté – 54% (z toho 57% nehod bylo bez srážky – pád, shození, v 17% se
jednalo o srážku s motorovým vozidlem), chodci 22% (66% zranění se stalo po srážce
s motorovým vozidlem, 30% po srážce s kolem) a spolujezdci v motorovém vozidle 12% (v
51% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem, ve 15% o srážku s pevnou překážkou
a ve 13% o dopravní nehodu beze srážky).
15 – 19 letí byli v Pardubickém kraji ve sledovaném období hospitalizováni pro zranění při
dopravní nehodě nejčastěji - v 1120 případech. Ve 41% jako řidiči nebo spolujezdci
v motorového vozidla (ve 25% se jednalo o srážku s jiným motorovým vozidlem, ve 24% to
byla srážka s pevnou překážkou, ve 21% se jednalo o zranění při dopravní nehodě z jiných
31
příčin, ve 12 % došlo ke zranění řidiče nebo spolujezdce po srážce s chodcem nebo zvířetem)
ve 21% jako cyklisté (z toho 40% nehod bylo bez srážky – pád, shození, v 19% se jednalo o
srážku s motorovým vozidlem, ve 14 % šlo o jinou dopravní nehodu a ve 12% to byla srážka
s pevnou překážkou) v 17% jako motocyklisté (ve 39% šlo o srážku s jiným motorovým
vozidlem, ve 32% šlo o dopravní nehodu beze srážky – pád, shození, v 16% to byla jiná
dopravní nehoda ) a ve 12% jako chodci (48% utrpělo zranění po srážce s motorovým
vozidlem a 47% po srážce s kolem).
Podrobnější rozbor nebyl proveden pro skupiny zahrnující diagnózy V80 – V99. Tvoří celkem
4% případů ze všech dopravních nehod. Jednalo se celkem o 90 případů zranění, z nichž
nejvíce (49) připadlo na dg. V800 poranění jezdce na zvířeti nebo člena osádky vozidla
taženého zvířetem.
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (dopravních nehod) byly přiřazeny diagnózy typu
poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Vzhledem k častým úrazům hlavy byla tato
skupina rozdělena na jednotlivé typy diagnóz.
Tabulka č. 13: Incidence základních diagnóz ve skupině dopravních nehod, Pardubický kraj
2001-2005
Incidence základních diagnóz ve skupině dopravních nehod celkem V01 – V99
Skupiny diagnóz / věkové skupiny
S00 povrchová poranění hlavy
S01 otevřená rána hlavy
S02 zlomenina kostí lebky nebo
obličeje
S03, S05 vymknutí, podvrknutí a
natažení kloubů a vazů hlavy,
poranění oka a očnice
S06 nitrolební poranění
S09 jiná a neurčená poranění hlavy
S30 - S39 poranění břicha, páteře,
pánve
T00 - T14 poranění postihující více
částí těla nebo neurčené části těla
T15 - T19 účinky cizího těleso
vniklého přirozeným otvorem těla
T20 - T35 popáleniny, poleptání,
omrzliny
T36 - T65 otravy
T66 - T98 ostatní
Celkový součet
0 1 až 4
21,44
31,09
0,00
7,50
5 až 9
26,98
8,48
10 až 14 15 až 19 0 až 19
20,57
21,45
24,02
6,23
15,49
9,40
4,29
4,29
9,25
14,96
39,32
18,62
4,29
1,07
1,54
0,62
1,19
1,22
17,15
0,00
0,00
0,00
42,88
0,00
0,00
1,07
97,12
0,77
6,17
3,08
136,53
0,00
9,35
9,97
238,31
1,19
30,38
37,53
137,32
0,52
12,88
14,62
0,00
11,79
40,85
31,17
62,56
38,11
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,14
11,79
1,07
2,14
10,72
5,36
30,83
32,37
1,54
16,96
25,44
4,62
33,66
36,78
1,25
16,21
32,42
1,87
31,58
25,02
10,13
37,53
61,36
6,55
25,93
26,80
3,83
19,67
34,46
4,35
12,86
2,14
12,33
11,84
39,32
18,45
4,29
3,22
0,00
0,62
0,00
0,87
0,00
3,22
0,00
0,00
0,60
0,70
0,00
0,00
64,32
1,07
0,00
142,59
0,77
0,77
319,89
0,00
1,25
365,32
1,79
5,96
667,25
0,87
2,26
394,89
Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny, žlutě jsou zvýrazněny ty
nejvyšší.
32
Nejčastějším typem hospitalizovaných poranění jako následek dopravní nehody dětí (0 – 19
let) byla poranění hlavy – 48% (71% ze všech poranění hlavy tvořila nitrolební poranění,
13% povrchová poranění hlavy, 10% zlomeniny lebečních kostí a 5% otevřená rána hlavy),
následovala poranění břicha, páteře a pánve 10%, kolene a bérce 9%, lokte a předloktí
7%, ramene a paže 7% a ve větším zastoupení 5% byla také zaznamenána vícečetná
poranění.
Zastoupení základních diagnóz v jednotlivých skupinách dopravních nehod:
Chodci jako zranění účastníci dopravní nehody byli hospitalizováni nejčastěji pro
úraz hlavy – nejvíce děti ve věkové skupině 5 – 9 let (32 případů na 100 000 dětí dané věkové
skupiny) následovaly děti staršího školního věku a dospívající (26,2 a 20,9 případů / 100 000).
Ve věkové skupině 15 – 19 let byla zaznamenána vyšší incidence úrazů kolena a bérce
(zlomeniny holeně a poranění menisku). Pokud se jednalo o zranění chodce při srážce
s kolem – byly nejčastěji hospitalizovány děti ve věku 5 – 9 let (resp. děti všech věkových
kategorií) pro nitrolební poranění ( nejčastěji otřes mozku). Nejčastějším hospitalizovaným
poraněním chodce při střetu s motorovým vozidlem bylo opět nitrolební poranění –
relativně nejčastěji u dětí 5 – 9 a 10 - 14 letých (20 a 18,7 případů / 100 000), dalším častým
zraněním tohoto typu nehody bylo poranění kolena a bérce zejména u dospívajících (11,3
případy na 100 000).
Cyklisté všech věkových kategorií (kromě 0 letých) byli nejčastěji hospitalizováni pro
úraz hlavy (S06 nitrolební poranění) - nejvyšší hodnoty incidencí pro tuto skupinu diagnóz
byly nalezeny ve věkové skupině dospívajících a dětí staršího školního věku (83,4 a 81
případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny). Následovala poranění lokte a předloktí a
poranění ramene a paže u věkových skupin 5 – 9 a 10 – 14 let, zranění břicha, pánve a páteře
u dětí 5 – 9 letých (hodnoty incidencí u vyjmenovaných skupin diagnóz překračovaly hodnotu
20 ti případů na 100000 dětí dané věkové skupiny). Pokud došlo ke srážce cyklisty
s motorovým vozidlem byla nejčastěji hospitalizovaným úrazem nitrolební poranění.
Nejvíce frekventovanou příčinou úrazů cyklistů byla zranění beze srážky (pád shození). I v
této skupině úrazů byla nejčastěji hospitalizována nitrolební poranění a to u všech věkových
skupin – nejvyšší hodnota incidence byla u 10 – 14 letých (47,4 / 100 000). Často docházelo
také ke zraněním ruky, lokte a předloktí, ramena a paže a kolena a bérce – zejména ve
věkových skupinách 5 – 9 a 10 – 14 let.
Dopravní nehody, kde zraněným byl motocyklista se objevovaly v naprosté většině u
nejstarších věkových kategorií – maximum u dospívajících. Hospitalizováni byli zejména pro
nitrolební poranění, poranění kolena a bérce, kyčle a stehna a břicha, pánve a páteře.
Dopravní nehody, kde zraněným byl řidič nebo člen posádky motorového vozidla
tvořily cca 1/3 všech dopravních nehod. I zde byl nejčastěji hospitalizovaným poraněním úraz
hlavy – nitrolební poranění. Vysoké incidence jednotlivých skupin poranění byly
zaznamenány zejména u nejstarší věkové kategorie 15 – 19 ti letých: nitrolební poranění
(101,3 /100 000), vícečetná poranění (25,2 / 100000), poranění hrudníku (26,8/100 000),
poranění břicha, pánve a páteře (28 případů na 100 000).
33
c. TERMICKÉ ÚRAZY
Termické úrazy se podílejí významně na hospitalizované úrazovosti nejmladších věkových
skupin dětí – 0 letých – 7% a 1 – 4 letých – 12%. Do této skupiny nemohly být zařazeny
úrazy dg. W85 – W99 (vystavení elektrickému proudu, ozáření a extrémní okolní teplotě),
protože jedno ze zdravotnických zařízení nesprávně kódovalo těmito kódy dg.. Zařízení bylo
upozorněno pracovníky ÚZIS a chyba tak bude do budoucna napravena. Zpětná oprava však
není možná. Termické úrazy jsou dle MKN 10. revize rozděleny takto:
Tabulka č. 14: termické úrazy – skupiny diagnóz typů termických úrazů
Termické úrazy X00 – X19
X00 nekontrolovaný oheň v budově nebo konstrukci
X01 nekontrolovaný oheň mimo budovy
X02 a X03 kontrolovaný oheň v a mimo budovy a konstrukce
X04 vznícení vysoce hořlavých hmot
X05 - X09 vznícení šatstva, vystavení jinému nebo neurčenému ohni, kouři, dýmu, plamenům
X10 horké nápoje, potrava, tuky a oleje na vaření
X11 horká voda z vodovodu
X12 jiné horké tekutiny (voda na kamnech)
X13 a X14 vodní pára a jiné horké výpary, horký vzduch a plyny
X15 - X17 horká zařízení v domácnosti, horká topná zařízení, horké stroje, přístroje, nástroje
X18 jiné horké kovy
X19 jiné neurčené horko a horké látky
Tabulka č. 15: Absolutní počty hospitalizovaných termických úrazů v jednotlivých věkových
skupinách, Pardubický kraj 2001 - 2005
věkové skupiny
termické úrazy X00 - X19 celkem
0 - 19
450
0
39
1 až 4
268
5 až 9
55
10 až 14 15 až 19
38
50
Ve sledovaném období bylo zaznamenáno celkem 450 případů hospitalizací dětí 0 – 19 let pro
termický úraz (bez dg. W85 – W99 vystavení elektrickému proudu, ozáření a extrémní okolní
teplotě). Z toho 268 (60%) pouze v kategorii dětí 1 až 4 letých! Počet těchto typů úrazů u dětí
ve věku 0 – 4 roky více než 2x převyšuje počet úrazů způsobených dopravními nehodami!
34
Graf č. 19: podíl jednotlivých typů hospitalizovaných termických úrazů, Pardubický kraj,
2001 -2005
Zastoupení jednotlivých diagnóz termických úrazů u dětí,
100%
zastoupení jednotlivých diagnóz
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
10 až 14
15 až 19
věkové kategorie
X12 jiné horké tekutiny (voda na kamnech)
X11 horká voda z vodovodu
X10 horké nápoje, potrava, tuky a oleje na vaření
Převážně docházelo k opaření horkými nápoji, potravou, tuky a oleji na vaření; naprostá
většina (97%) se jich stala v domácnosti. V následujícím grafu jsou pro přehlednost a
z důvodu řádově odlišných hodnot incidence oddělena opaření horkými tekutinami od
ostatních termických úrazů.
35
Graf č. 20: Incidence nejčastějších termických úrazů dětí v Pardubickém kraji, 2001 - 2005
Incidence nejčastějších termických úrazů u dětí,
počet případů na 100 000 dětí
věkové skupiny
200
X10 horké nápoje,
potrava, tuky a oleje
na vaření
160
120
X11 horká voda z
vodovodu
80
40
X12 jiné horké
tekutiny (voda na
kamnech)
0
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
10 až 14
15 až 19
věkové kategorie
Graf č. 21: Incidence termických úrazů (bez dg. X10 – X12) dětí , Pardubický kraj, 2001 2005
Incidence termických úrazů (bez dg. X10 - X12) u dětí,
počet případů na 100 000 dětí
věkové skupiny
25
20
15
10
5
0
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
10 až 14
15 až 19
věkové kategorie
36
Z grafů je patrné, že tento typ úrazů postihuje převážně nejmenší děti. Opaření horkým
nápojem, pokrmem nebo tukem je zastoupeno u nejmenších dětí 69% ze všech termických
úrazů, u dětí 1 – 4 letých to bylo 63%; incidence tohoto ukazatele dosahovala 116 resp. 180
případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. Pro tyto věkové kategorie byla také nalezena
vyšší incidence úrazů způsobených nekontrolovaným ohněm v budovách a pro děti 1 – 4 leté
popálení horkými zařízeními v domácnosti. U dětí staršího školního věku a dospívajících
nabývají na významu úrazy související s manipulací s vysoce hořlavými hmotami a s
manipulací s ohněm mimo budovy a konstrukce.
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (termických) byly přiřazeny diagnózy typu poranění
(dle kapitoly XIX. MKN 10. revize).
Tabulka č. 16: Incidence základních diagnóz ve skupině termických úrazů, Pardubický kraj,
2001 - 2005
Incidence základních diagnóz ve skupině termických úrazů celkem X00 – X19
S20 - T18 poranění hrudníku, ruky,
stehna, cizí těleso v tělesném otvoru
T200 - 203 popálení hlavy, krku
POLEPTÁNÍ různých částí těla
T210 - 213 popálení trupu
T221 -223 popálení ramene a horní
končetiny (HK)
T 230 -233 popálení zápěstí a ruky
T240 - 243 popálení kyčelní krajiny a
dolní končetiny (DK)
T 250 - 253 popálení kotníku a nohy
T270 popálení dýchacího ústrojí
T280 popálení jiných vnitřních orgánů
T290 - 293 popálení více částí těla
T300 - 303, T31 popálení neurčených
částí těla, popáleniny – členění dle
rozsahu
T59 účinky dýmu a páry
T63 toxický účinek styku s jedovatými
živočichy
T67 účinky horka a světla (úpal,
mdloba)
ostatní
Celkový součet
0
12,86
1 až 4
0,00
5 až 9
1,54
10 až 14 15 až 19 0 až 19
0,62
1,19
1,39
0,00
1,07
1,54
0,00
0,60
0,70
17,15
0,00
17,15
15,01
5,36
61,11
9,25
1,54
5,40
4,36
1,25
4,36
4,77
0,60
2,98
7,83
1,74
13,92
30,01
31,09
0,77
0,62
1,19
6,96
12,86
41,81
3,08
0,62
1,79
8,70
12,86
24,66
6,17
4,36
3,57
8,18
4,29
0,00
0,00
47,17
12,87
0,00
0,00
75,05
3,08
0,00
0,77
4,62
0,62
0,62
0,00
0,62
1,79
0,00
0,00
3,57
3,65
0,17
0,17
16,36
8,58
10,72
0,77
0,00
0,60
2,44
4,29
0,00
0,00
0,62
0,60
0,52
0,00
0,00
0,00
0,62
0,60
0,35
0,00
0,00
0,77
0,62
0,00
0,35
0,00
167,22
8,58
287,33
3,08
42,40
3,74
23,69
5,96
29,79
4,87
78,32
Šedě jsou označeny vysoké incidence ukazatelů v rámci skupiny, žlutě jsou zvýrazněny ty
nejvyšší.
Skupina hospitalizovaných termických úrazů zahrnovala ve sledovaném období nejčastěji tyto
typy poranění: popáleniny postihující více částí těla, popáleniny horních končetin, kyčelní
krajiny a dolní končeny a popáleniny hlavy a krku. Tato poranění postihovala převážně děti
z nejmladších věkových skupin 0 leté a 1- 4 leté. Výčet poranění i jeho posloupnost na
základě četnosti jsou obdobné i u nejpočetnější skupiny diagnóz X10 – „opaření horkým
nápojem, pokrmem nebo tukem“.
37
d. NEŽIVOTNÉ MECHANICKÉ SÍLY
Zastoupení hospitalizovaných úrazů z důvodu působení neživotných mechanických sil bylo
přibližně 6% z celku hospitalizací dětí pro úraz . U nejmladší věkové kategorie se vyskytuje
minimálně (11 případů), ale v souboru bylo nalezeno vyrovnané zastoupení této skupiny
příčin úrazů u ostatních věkových kategoriích (mezi 5 a 6%). Celkem bylo ve sledovaném
období 2001 – 2005 zaznamenáno 742 těchto typů úrazů, nejvíce 230 a 220 u nejstarších
věkových kategorií. Úrazy zapříčiněné působením neživotných mechanických sil jsou dle
MKN 10. revize rozděleny takto:
Tabulka č. 17: Rozdělení neživotných mechanických sil do diagnostických skupin
Vystavení neživotným mechanickým sílám W20 – W49
W20 udeření hozeným, padajícím předmětem
W21 úder sportovním náčiním, náraz na ně
W22 udeření jinými předměty (náraz do zdi)
W23 zachycení, rozdrcení, zmáčknutí nebo uskřípnutí do předmětů nebo mezi ně
W24 kontakt se zařízeními na zvedání a přenos
W25 ostré sklo
W26 nůž, meč, dýka
W27 ruční nástroj bez pohonu
W28 - W31 stroje s pohonem (sekačka, jiné v domácnosti, zemědělské, neurčené)
W33 a W34 výstřel z pušky, brokovnice, jiné a neurčené zbraně
W38 výbuch neurčených tlakových zařízení
W39 výstřel ohňostroje
W40 výbuch jiných látek
W41 a W43 vodní, vzdušný proud pod vysokým tlakem, vibrace
W44 cizí těleso vniklé do oka nebo jiným přirozeným otvorem
W45 cizí těleso vniklé kůží
W49 neurčené neživotné MS (gravitace)
Tabulka č. 18: absolutní počty hospitalizovaných úrazů způsobených neživotnými
mechanickými silami v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001- 2005
věkové skupiny
úrazy způsobené neživotnými
mechanickými silami W20 - W49
celkem
0 - 19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
742
11
117
164
230
220
38
Graf č. 22: Podíl jednotlivých typů příčin hospitalizovaných úrazů způsobených neživotnými
mechanickými silami, Pardubický kraj, 2001 -2005 (legenda v následujícím grafu)
Neživotné mechanické síly - hospitalizace pro úraz, děti, Pk, 2001 - 2005
100%
80%
60%
40%
20%
0%
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
věkové skupiny
10 až 14
15 až 19
Graf č. 23: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami,
Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence hospitalizací pro úraz způsobený neživotnými mechanickými
silami, děti, Pk, 2001 - 2005
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
0 až 19
0
1 až 4
5 až 9
věkové skupiny
10 až 14
W20 udeření hozeným, padajícím předmětem
W21 úder sportovním náčiním, náraz na ně
W22 udeření jinými předměty (náraz do zdi)
W23 zachycení, rozdrcení, zmáčknutí nebo uskřípnutí do předmětů nebo mezi ně
W24 kontakt se zařízeními na zvedání a přenos
W25 ostré sklo
W26 nůž, meč, dýka
W27 ruční nástroj bez pohonu
W28 - W31 stroje s pohonem (sekačka, jiné v domácnosti, zemědělské, neurčené)
W33 a W34 výstřel z pušky, brokovnice, jiné a neurčené zbraně
W38 výbuch neurčených tlakových zařízení
W39 výstřel ohňostroje
W40 výbuch jiných látek
W41 a W43 vodní, vzdušný proud pod vysokým tlakem, vibrace
W44 cizí těleso vniklé do oka nebo jiným přirozeným otvorem
W45 cizí těleso vniklé kůží
W49 neurčené neživotné MS (gravitace)
39
15 až 19
Nejčetnějšími příčinami úrazů v této skupině jsou různé typy úderů a nárazů (hozeným nebo
padajícím předmětem, sportovním náčiním, jinými předměty). Tento typ úrazů je zastoupen
ve všech věkových kategoriích kromě 0 letých – zde je výskyt těchto úrazů minimální. Ve
věkové skupině 1 – 4 letých je vyšší incidence úrazů vzniklých vniknutím cizího tělesa do oka
nebo jiného přirozeného tělního otvoru. U dospívajících nabývají na významu úrazy
způsobené stroji s pohonem (stroje v domácnosti a jiné neurčené stroje).
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených neživotnými mechanickými silami) byly
přiřazeny diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize).
Tabulka č. 19: Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených neživotnými
mechanickými silami , Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených neživotnými mechanickými silami
W20 – W49
0
1 až 4
5 až 9 10 až 14 15 až 19 0 až 19
S00 povrchní poranění hlavy
21,44
9,65
6,94
11,22
6,55
9,05
0,00
10,72
3,85
3,74
3,57
4,70
S02 zlomenina kostí lebky nebo obličeje
4,29
2,14
9,25
9,97
13,11
9,22
S046 poranění sluchového nervu
0,00
0,00
0,00
0,62
0,00
0,17
S05 poranění oka a očnice
0,00
4,29
2,31
3,12
5,36
3,65
4,29
16,08
31,60
39,28
27,41
28,89
0,00
1,07
1,54
1,25
1,19
1,22
0,00
2,14
0,00
6,23
3,57
3,13
0,00
0,00
1,54
2,49
3,57
2,09
S30 - S39 poranění břicha, páteře, pánve
0,00
6,43
14,65
13,09
8,94
10,62
4,29
0,00
5,40
4,36
2,38
3,31
0,00
2,14
5,40
9,97
4,77
5,74
0,00
24,66
14,65
16,21
26,81
19,67
0,00
4,29
1,54
2,49
8,34
4,18
0,00
5,36
6,17
11,22
9,53
8,18
0,00
6,43
6,17
4,36
2,38
4,35
T00 - T14 poranění postihující více částí
4,29
0,00
0,00
0,00
0,00
0,17
těla nebo neurčené části těla
T15 - T19 účinky cizího tělesa vniklého
8,58
25,73
10,02
1,25
1,79
7,66
přirozeným otvorem těla
T20 - T35 popáleniny, poleptání,
0,00
0,00
3,08
0,62
0,00
0,87
omrzliny
T36 - T65 otravy
0,00
3,22
0,00
1,25
1,19
1,22
T66 - T98 ostatní
0,00
1,07
2,31
0,62
0,60
1,04
Celkový součet
47,17
125,44
126,41
143,39
131,07
129,14
Vhledem k tomu, že tato skupina úrazů je po příčinné stránce velmi různorodá – byly
zaznamenány i různé typy poranění.
Nejčastěji hospitalizovanými byla i v této skupině příčin úrazů poranění hlavy. S00 –
povrchní poranění hlavy bylo nejčastěji způsobeno různými typy úderů (W20 – W22).
Relativně vysokou hodnotu incidence tohoto ukazatele u věkové skupiny 0 letých tvoří 5
případů poranění. Nejčastěji byla hospitalizována nitrolebních poranění – S06 –způsobená
různými typy úderů (W20 – W22). V pořadí četnosti druhou skupinou diagnóz, byla poranění
zápěstí a ruky. Tato poranění byla způsobena nejčastěji zachycením,rozdrcením,
40
zmáčknutím nebo uskřípnutím (W23), následovaly různé typy úderů, poranění nožem,
nůžkami (zejména věková skupina 1 – 4 roky), poranění různými typy nástrojů (s pohonem
v domácnosti a jinými typy nástrojů – zejména věkové kategorie 10- 14 a 15- 19 let) a
poranění o sklo. Poranění břicha, pánve a páteře ve věkových skupinách 5- 9 a 10 – 14 let
byla převážně zapříčiněna různými typy úderu; jednalo se nejvíce o povrchová zranění břicha,
ale i o závažnější diagnózy (otevřená rána břicha, poranění nitrobřišních a nitropánevních
orgánů). Cizí tělesa proniklá přirozeným otvorem těla v sobě zahrnovala nejčastěji tělesa
v trávicí soustavě (jícen, žaludek, tenké střevo), poranění oka a očnice, cizí tělesa v nose a
uchu. Této skupině odpovídala skupina příčin úrazů W44 (cizí těleso vniklé do oka nebo
okem nebo přirozeným otvorem); nejvíce záznamů bylo nalezeno ve skupině dětí 1- 4 roky.
Poranění kolena a bérce v nejstarších věkových skupinách zahrnovala nejčastěji zlomeniny
bérce a otevřené rány. Jejich příčinou byly nejčastěji různé typy úderů, zachycení, rozdrcení,
zmáčknutí nebo uskřípnutí (W23) a vniknutí cizího tělesa pod kůži.
e. ÚMYSLNÁ SEBEPOŠKOZENÍ
Hospitalizace pro úmyslná sebepoškození představují poměrně malou část hospitalizovaných
úrazů – 2%, ale pro svou závažnost si zasluhují samostatného zpracování (poranění byla
způsobena úmyslně; významně se podílejí na mortalitě zejména dospívajících). Jedná se až na
výjimky o typ úrazu u dospívajících a dětí staršího školního věku. Ve sledovaném období
bylo pro tyto příčiny úrazu hospitalizováno 210 dětí (150 dospívajících a 54 dětí staršího
školního věku). Dle MKN 10. revize zahrnuje tato skupina následující diagnózy:
Tabulka č. 20: úmyslná sebepoškození – skupiny příčinných diagnóz
Úmyslná sebepoškození X60 – X84
X60, 61, 62, 64 úmyslná otrava léky
X63 úmyslná otrava narkotiky
X65 úmyslná otrava alkoholem
X66 úmyslná otrava organickými rozpustidly
X67 úmyslná otrava jinými a neurčenými chemickými látkami
X72 a 74 úmyslné poranění střelnou zbraní
X78 a 79 úmyslné poranění ostrým nebo tupým předmětem
X80 skok z výšky
X830 jiné určené prostředky
Tab č. 21: Absolutní počty hospitalizovaných úrazů způsobených úmyslným sebepoškozením
v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005
věkové skupiny
hospitalizovaná úmyslná
sebepoškození
X60 - X83 celkem
0 - 19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
210
1*
3*
2*
54
150
* Vzhledem k povaze ukazatele – sebevražedný úmysl se domnívám, že jednotlivé případy,
které byly nalezeny v mladších věkových kategoriích jsou mylně kódované náhodné otravy či
jiné úrazy dětí.
41
Graf č. 24: Incidence hospitalizací pro úrazy úmyslným sebepoškozením, Pardubický kraj,
2001 - 2005
incidence hospitalizace pro úrazy dětí v Pk - úmyslné sebepoškození
v letech 2001 až 2005
60
50
40
30
20
10
0
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
10 až 14
15 až 19
věkové skupiny
X60, 61, 62, 64 úmyslná otrava léky
X63 úmyslná otrava narkotiky
X65 úmyslná otrava alkoholem
X66 úmyslná otrava organickými rozpustidly
X67 úmyslná otrava jinými a neurčenými chemickými látkami
X72 a 74 úmyslné poranění střelnou zbraní
X78 a 79 úmyslné poranění ostrým nebo tupým předmětem
X80 skok z výšky
X830 jiné určené prostředky
Sebevraždy u věkové skupiny mladistvých tvořily 4% podíl na všech hospitalizovaných
úrazech. Nejčastěji byly hospitalizovány případy úmyslných otrav léky u mladistvých a dětí
staršího školního věku. Hodnota ukazatele byla 56,6 resp. 19,9 případů na 100 000 dětí dané
věkové skupiny. Následovaly úmyslné otravy alkoholem a u dospívajících také otravy
narkotiky a úmyslná poranění střelnou zbraní.
42
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených úmyslným sebepoškozením) byly
Tabulka č. 22: Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených úmyslným
sebepoškozením , Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených
úmyslným sebepoškozením X60 – X84
0
1 až 4
5 až 9 10 až 14 15 až 19 0 až 19
S00 - T19 poranění části těla
0,00
0,00
0,77*
1,25
10,13
3,48
T36 otrava systémovými antibiotiky
0,00
0,00
0,00
0,62
0,60
0,35
T38 otrava hormony, jejich náhradami a
0,00
0,00
0,00
0,00
2,38
0,70
antagonisty
T 39 otrava neopiátovými analgetiky,
0,00
0,00
0,00
4,36
22,64
7,83
antipyretiky a antirevmatiky
T40 otrava narkotiky, halucinogeny
0,00
0,00
0,00
0,00
7,15
2,09
T41 otrava anestetiky
0,00
0,00
0,00
0,00
0,60
0,17
T42 otrava antiepileptiky, sedativy,
11,22
14,30
7,48
0,00
1,07*
0,00
antiparkinsoniky (benzodiazepiny)
T43 otrava psychotropními léčiny
0,00
0,00
0,00
1,25
5,36
1,91
nezařazenými jinde
T44 otrava léky působícími primárně na
0,00
0,00
0,00
1,87
2,38
1,22
autonomní nervovou soustavu
T45 otrava léky působícími na celý
organismus, prostředky hematologické
0,00
2,14*
0,00
0,62
1,79
1,04
(antialergika, antikoagulancia atd.)
T46 léky působící na kardiovaskulární
4,29*
0,00
0,00
0,62
0,60
0,52
soustavu
T47 léky působící primárně na trávicí
0,00
0,00
0,00
1,25
0,00
0,35
soustavu
T48 léky působící primárně na hladké a
0,00
0,00
0,00
0,00
1,79
0,52
kosterní svalstvo a dýchací soustavu
T50 otrava diuretiky a jinými neurčenými
0,00
0,00
0,00
1,25
1,19
0,70
léčivy
T51 otrava alkoholem
0,00
0,00
0,00
8,10
7,74
4,53
T52 otrava organickými rozpustidly
0,00
0,00
0,00
0,62
1,79
0,70
T55 otrava mýdly a detergenty
0,00
0,00
0,00
0,00
0,60
0,17
T62 otrava jinými látkami požitými
0,00
0,00
0,00
0,00
3,57
1,04
potravou (houby, rostliny)
T65 otrava jinými a neurčenými látkami
0,00
0,00
0,00
0,62
4,17
1,39
ostatní
0,00
0,00
0,77*
0,00
0,60
0,35
Celkový součet
4,29*
3,22*
1,54*
33,66
89,36
36,55
*chybně přiřazené základní diagnózy k příčinné diagnóze úmyslné sebepoškození
Úmyslná sebepoškození byla zaznamenána ve velké většině případů u věkové skupiny
dospívajících (u dětí mladších se v nalezených jednotlivých případech jedná s největší
pravděpodobností o chybné kódování příčinné diagnózy). Vysoká incidence u poranění částí
těla souvisí se zvoleným typem úmyslného sebepoškození – patří sem poranění střelnou
zbraní, skoky z výšky, poranění ostrým či tupým předmětem. Výčet a četnost otrav různými
chemickými látkami, zejména léky, je výstižně uveden v tabulce. Mezi nejčastější patří otravy
nesteroidními antirevmatiky, benzodiazepiny, narkotiky a halucinogeny a alkoholem.
43
f. OSTATNÍ
V mnoha hodnoceních dat se setkáváme se skupinou ukazatelů označených jako ostatní.
Protože i zde tvoří ne právě zanedbatelnou část příčin dětských úrazů (7%), byl jí v této práci
věnován prostor. Ve sledovaném období bylo hospitalizováno 969 dětí pro diagnózy této
skupiny. Zahrnuje diagnózy, které obsahuje kapitola XX. MKN 10. revize – nezařazené jinde.
Tabulka č. 23: ostatní – skupiny příčinných diagnóz
Ostatní W75 – 84, X30 – 39, X40 - X49, X50 - X57, X58 - X59, Y10 - Y34, Y85 - Y89
W75 - 84 jiná náhodná ohrožení dýchání (náhodné udušení, uškrcení, oběšení, zavalení sypkými
hmotami, vdechnutí žaludečního obsahu, vdechnutí potravy, vdechnutí jiných předmětů, prostředí s
nízkým obsahem kyslíku, jiná a neurčená ohrožení dýchání)
X30 - 39 vystavení přírodním silám (nadměrné přírodní horko, chlad, sluneční záření, blesk,
zemětřesení, výbuch sopky, oběť laviny, sesuvu půdy, katastrofické bouře, povodně, jiné a neurčené)
X40 - X49 náhodná otrava škodlivými látkami (skupiny léků, návykové látky, alkohol, organická
rozpustidla, pesticidy, jiné chemikálie)
X50 - X57 přetížení, cestování, strádání (přetížení, namáhavé nebo opakované pohyby, cestování a
pohyb, nedostatek potravy, vody, neurčené strádání)
X58 - X59 jiné a neurčené faktory (nespecifikovaná nehoda, expozice)
Y10 - Y34 případy nezjištěného úmyslu (otravy léky, návykovými látkami, alkoholem, organickými
rozpustidly, pesticidy, jinými chemikáliemi, oběšení, uškrcení, udušení, utopení, poranění střelnou zbraní,
výbušnou látkou, vystavení kouři, dýmu, páře, kontakt s ostrým nebo tupým předmětem, pád, skok, strčení
z výšky, pád, položení, vběhnutí před nebo do pohybujícího se předmětu, nehoda motorového vozidla, jiné
a neurčené)
Y85 - Y89 následky vnějších příčin nemocnosti a úmrtnosti (dopravních nehod, jiných nehod,
úmyslných sebepoškození, napadení, následky při zdravotní péči, jiných vnějších příčin)
Tabulka č. 24: Absolutní počty hospitalizovaných úrazů způsobených příčinnými diagnózami
ze skupiny ostatní v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005
věkové skupiny
0 - 19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
hospitalizovaná úrazy
způsobené ostatními příčinami
969
57
341
125
175
271
graf č. 25: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené ostatními příčinami, Pardubický
kraj, 2001 - 2005
incidence hospitalizace pro úrazy dětí v Pk - ostatní
v letech 2001 až 2005
W75 - 84 jiná náhodná
ohrožení dýchání
X30 - 39 vystavení přírodním
silám
200
180
160
140
120
100
80
60
40
20
0
X40 - X49 náhodná otrava
škodlivými látkam
X50 - X57 přetížení, cestování,
strádání
X58 - X59 Jiné a neurčené
faktory (ns nehoda, expozice)
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
věkové skupiny
10 až 14
15 až 19
Y10 - Y34 případ nezjištěného
úmyslu
Y85 - Y89 následky vnějších
příčin nemocnosti a úmrtnosti
44
V této skupině diagnóz patří mezi nejvýznamnější typy hospitalizovaných úrazů náhodné
otravy dětí zejména ve věkové kategorii 1 – 4 roky. Hodnota incidence zde dosahuje 193
případů na 100 000 dětí daného věku.
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených úmyslným sebepoškozením) byly
Tabulka č. 25: Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených ostatními
příčinami , Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených
ostatními příčinami
0
1 až 4
5 až 9 10 až 14 15 až 19
8,58
13,94
6,94
4,99
16,68
S10 - S20 poranění krku a hrudníku
0,00
0,00
0,00
1,25
3,57
S 30 poranění břicha, dolní č. zad a
0,00
0,00
3,08
3,12
3,57
bederní páteře a pánve
S40 - S60 poranění horní končetiny
0,00
2,14
3,85
6,23
10,13
S70 - S90 poranění dolní končetiny
12,86
3,22
0,77
4,99
23,23
T00 - T14 vícečetná poranění a
0,00
0,00
0,77
0,62
0,00
neurčených částí těla
T15 - T19 cizí těleso vniklé
64,32
58,97
16,96
6,86
1,19
přirozeným otvorem
T20 - T32 popálení, poleptání
4,29
30,02
3,08
4,36
0,60
T33 - T35 omrzlina
0,00
0,00
0,77
0,00
0,00
T 36 - T50 otrava léky
51,45
123,29
10,79
18,08
28,60
4,29
0,00
0,00
16,21
33,96
T52 - T54 otrava chemickými
36,45
7,71
1,87
2,38
látkami (rozpustidla, leptavé a
4,29
žíravé,..)
T 55 otrava mýdly , čistícími
0,00
21,44
0,00
1,25
0,60
prostředky, detergencii
T 56 - T60 otrava (kovy, pesticidy,
4,29
7,50
4,62
3,74
2,98
oxid uhelnatý,..)
T62, 63 otrava jedovatými
8,58
26,80
10,79
2,49
5,96
rostlinami a živočichy
T65 otrava jinými a neurčenými
13,94
6,17
3,74
2,38
8,58
látkami
ostatní (anafylaktický šok, alergie)
72,89
27,88
20,04
29,30
25,62
Celkový součet
244,40
365,59
96,35
109,10
161,45
0 až 19
10,44
1,39
2,61
5,92
9,40
0,35
18,27
7,14
0,17
37,94
14,62
9,05
4,00
4,35
9,57
5,74
27,67
168,64
Poranění hlavy v této skupině diagnóz bylo zapříčiněno nejčastěji napadením (útokem;
nejvíce ve věkové skupině dospívajících), poranění ostrým či tupým předmětem, jako
následek zdravotní péče, pádem, skokem či strčením z výšky (nezjištěného úmyslu). K
poranění horních končetin docházelo nejčastěji ve věkové skupině 15 – 19 letých – jejich
příčinou byla poranění ostrým předmětem, pády z výšky, následky dopravní nehody, následky
zdravotní péče, následky jiných nehod a následky nezjištěného úmyslu. Nejčastějším typem
úrazu byly zlomeniny na různých úrovních, otevřené rány ruky a traumatické amputace (4
případy). Příčinami zranění dolních končetin bylo nejčastěji přetížení a opakované namáhavé
pohyby, následky jiných nehod, následky zdravotní péče, poranění jako následek pádu, skoku
či strčení z výšky (nezjištěného úmyslu).Nejčastějším typem poranění bylo poranění vazů a
kloubu kolena a zlomeniny v oblasti holeně a nohy. Cizí tělesa v přirozených otvorech těla
byla příčinou hospitalizace zejména u dětí nejmladších věkových skupin (0 a 1- 4 letých dětí).
45
Jednalo se zejména o vdechnutí potravy a jiných předmětů, kontakt s tupým a ostrým
předmětem a vystavení jiným určitým faktorům. Skupina popálení a poleptání zahrnovala
příčiny úrazu jako jsou vystavení nadměrnému slunečnímu záření a kontakty s výbušninou,
kouřem a horkými parami; k poleptání zejména v oblasti horní části zažívacího traktu
docházelo z důvodu požití jiných chemických látek, jiných určitých faktorů a náhodných
otrav jiných chemických látek (zejména skupina 1 – 4 letých dětí). V kategorii ostatních byla
nejpočetnější skupinou diagnóz skupina T78 „Nepříznivé účinky nezařazené jinde“, která
zahrnuje: nežádoucí reakce na potravu, různé typy alergie, anafylaktický šok, následovaly
diagnózy ze skupin T79 „některé časné komplikace úrazů nezařazené jinde“, T81
„komplikace zdravotnických výkonů nezařazených jinde (infekce po výkonu), T88 jiné
komplikace zdravotní péče nezařazené jinde“. Objevily se 2 případy syndromu týrání dítěte.
Otravy léky, alkoholem a jinými chemickými látkami budou vzhledem ke své závažnosti a
vyšší četnosti rozpracovány podrobněji a samostatně.
Protože otravy (náhodné) u malých dětí se ukázaly tak častým jevem a jsou příliš nesourodou
skupinou, byla rozebrána podrobněji.Ve sledovaném období bylo hospitalizováno 370 dětí
pro tyto diagnózy.
Tabulka č. 26: ostatní – skupina náhodných otrav škodlivými látkami
Náhodné otravy škodlivými látkami X40 – X49
X40, 41, 43, 44 léky
X 42 narkotika
X45 alkohol
X46, 47, 48 organická rozpustidla, jiné plyny a páry, pesticidy
X49 jiné neurčené chemikálie (žíraviny, čistící prostředky, barvy, lepidla, hnojiva..)
Tabulka č. 27: Absolutní počty hospitalizovaných intoxikací (dle příčiny) v jednotlivých
věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005
věkové skupiny
Hospitalizované intoxikace
(dle příčiny)
0 - 19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
370
12
180
41
57
80
graf č. 26: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené náhodnými otravami, Pardubický
kraj, 2001 - 2005
incidence hospitalizace pro úrazy dětí v Pk náhodná otrava škodlivými látkami (X40 - X49) v letech 2001 až 2005
X40, 41, 43, 44 léky
120
100
X 42 narkotika
80
60
X45 alkohol
40
20
X46, 47, 48 organická rozpustidla,
jiné plyny a páry, pesticidy
0
0 až 19
0
1 až 4
5až 9
10 až 14
věkové skupiny
46
15 až 19
X49 jiné neurčené chemikálie
(žíraviny, čistící prostředky, barvy,
lepidla, hnojiva..)
U dětí 1 – 4 letých byly nejzávažnějším problémem náhodné otravy léky a jinými a
neurčenými chemikáliemi. U dětí 10 – 15 ti letých a u dospívajících se přidávají také otravy
alkoholem.
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (ostatní) byly přiřazeny diagnózy typu poranění a
z nich vybrány skupiny diagnóz otrav (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize). Počty případů
intoxikací v následujícím oddíle neodpovídají případům v části, kde jsou zpracovány otravy
dle příčiny úrazu. Je to z důvodu, že některé z intoxikací (dle kódů z kapitoly XIX. MKN) se
objevily pod jinými kódy než X 40 - 49 (nejvíce X58 vystavení jiným určeným faktorům,
X59 vystavení neurčeným faktorům, dále jako události nezjištěného úmyslu Y10 – Y34). Dle
kódování z kapitoly XIX. MKN bylo v souboru nalezeno 490 případů intoxikací.
Tabulka č. 28: Absolutní počty hospitalizovaných intoxikací (dle základní - ošetřované
diagnózy) v jednotlivých věkových skupinách, Pardubický kraj, 2001 - 2005
0 - 19 0 1 až 4 5 až 9 10 až 14 15 až 19
věkové skupiny
Hospitalizované intoxikace (dle základní diagnózy)
490
19
214
52
76
129
Tabulka č. 29: Incidence základních diagnóz ve skupině hospitalizovaných úrazů způsobených
intoxikacemi , Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených otravami
T36 otrava systémovými antibiotiky
T37 otrava jinými systémovými
protiifekčními a protiparazitárními
léky
T38 otrava hormony, jejich
náhradami a antagonisty
T39 otrava neopiátovými
analgetiky, antipyretiky a
antirevmatiky
T40 otrava narkotiky, halucinogeny
T42 otrava antiepileptiky, sedativy,
antiparkinsoniky (benzodiazepiny)
T43 otrava psychotropními léčiny
nezařazenými jinde
T44 otrava léky působícími
primárně na autonomní nervovou
soustavu
T45 otrava léky působícími na celý
organismus, prostředky
hematologické (antialergika,
antikoagulancia atd.)
T46 léky působící na
kardiovaskulární soustavu
T47 léky působící primárně na
trávicí soustavu
T48 léky působící primárně na
hladké a kosterní svalstvo a dýchací
0
0,00
1 až 4
5,36
5 až 9
0,00
10 až 14
0,00
15 až 19
0,60
0 až 19
1,04
4,29
0,00
0,00
1,25
0,00
0,52
0,00
7,50
1,54
1,25
0,00
1,91
0,00
16,08
1,54
3,74
9,53
6,79
0,00
1,07
0,00
1,25
4,17
1,74
4,29
18,23
3,85
3,12
7,15
6,96
0,00
7,50
0,77
3,12
5,96
4,00
4,29
12,87
0,00
1,25
0,00
2,61
0,00
16,08
1,54
0,00
0,00
2,96
0,00
16,08
0,77
0,00
0,00
2,78
8,58
6,43
0,77
0,62
1,19
2,09
4,29
8,58
0,00
1,87
0,00
2,09
47
soustavu
T49 otrava lokálně působícími
prostředky
T50 otrava diuretiky a jinými
neurčenými léčivy
T52 otrava organickými rozpustidly
T53 otrava halogenovanými
alifatickými a aromatickými
uhlovodíky
T54 toxické účinky leptavých,
žíravých látek
T55 otrava mýdly a detergenty
T56 toxický účinek kovů
T57 toxický účinek jiných
anorganických látek
T58 toxický účinek oxidu
uhelnatého
T59 toxický účinek jiných dýmů a
par
T60 toxický účinek pesticidů
T62 toxický účinek škodlivin
požitých potravou (houby, bobule,
rostliny)
T63 toxický účinek styku s
jedovatými živočichy
T65 otrava jinými a neurčenými
látkami
17,15
6,43
0,00
0,00
0,00
1,74
8,58
1,07
0,00
0,62
0,00
0,70
4,29
4,29
0,00
32,16
0,00
4,62
16,21
1,87
33,96
2,38
14,62
7,66
0,00
2,14
1,54
0,00
0,00
0,70
0,00
2,14
1,54
0,00
0,00
0,70
0,00
0,00
21,44
1,07
0,00
0,77
1,25
0,62
0,60
0,00
4,00
0,52
4,29
2,14
0,77
0,00
0,60
0,87
0,00
0,00
0,00
0,00
1,79
0,52
0,00
1,07
0,77
1,25
0,60
0,87
0,00
3,22
2,31
1,87
0,00
1,57
8,58
23,59
7,71
0,62
3,57
7,14
0,00
3,22
3,08
1,87
2,38
2,44
8,58
13,94
6,17
3,74
2,38
5,74
Z tabulky je patrné, že skupina nejmladších dětí 0 letých a 1- 4 letých náhodně požila léky a
chemické látky, které se běžně vyskytují v domácnosti. U dospívajících svědčí výběr léků a
chemických látek o záměru (sebepoškození, experimentu).
g. NAPADENÍ, ÚTOK
Úrazy zapříčiněné napadením či útokem v Pardubickém kraji ve sledovaném období 2001 –
2005 tvořily pouze 2% všech úrazů z celkového souboru úrazů dětí. Pro své odlišné postavení
v této skupině (byly způsobeny záměrně) a společenskou závažnost převážně ve věkové
skupině dospívajících je i jim věnován podrobnější rozbor. Celkem se ve sledovaném období
odehrálo 218 takových případů úrazů, které vyžadovaly hospitalizaci.
Tabulka č. 30: Absolutní počty hospitalizovaných případů napadení či útoku; Pardubický
kraj 2001 - 2005
věkové skupiny
0 - 19
0
1 až 4
5 až 9
10 až 14
15 až 19
napadení nebo útok
218
4
5
20
38
151
48
Úrazy klasifikované jako napadení či útok se nevyhnuly ani nejmladším věkovým skupinám;
jednalo se o jednotlivé případy útoku z různých příčin – syndrom špatného zacházení,
napadení tupým předmětem). Ve skupině dospívajících byla nalezena jednoznačně
převládající příčina – napadení tělesnou silou – 121 případů.
počet případů na 100 000 dětí dané věkové
skupiny
graf č. 27: Incidence hospitalizací pro úrazy způsobené napadením či útokem, Pardubický
kraj, 2001 - 2005
Incidence hospitalizovaných úrazů jako následek napadení či
útoku u dětí, Pardubický kraj 2001 - 2005
! 72,9
30
25
20
15
10
5
0
0 až 19
0
1 až 4
5 až 9
věkové kategorie
10 až 14
15 až 19
X860 napadení žíravou látkou
X88 napadení plyny a parami
X890 napadení jinými určenými chemikáliemi
X93- 95 napadení výstřelem ze střelné zbraně
X914 oběšením, škrcením, dušením
X99 napadení ostrým předmětem
Y00 napadení tupým předmětem
Y022 napadení strčením
Y04 napadení tělesnou silou
Y061 zanedbání, opuštění
Y07 jiné syndromy špatného zacházení
Y08 napadení jinými určenými způsoby
Y09 napadení neurčenými způsoby
K jednotlivým záznamům příčin úrazů (způsobených napadením či útokem) byly přiřazeny
diagnózy typu poranění (dle kapitoly XIX. MKN 10. revize).
Tabulka č. 31: Incidence základních diagnóz ve skupině hospitalizovaných úrazů způsobených
napadením či útokem , Pardubický kraj, 2001 - 2005
Incidence základních diagnóz ve skupině úrazů způsobených napadením nebo útokem
S00 povrchní poranění hlavy
S02 zlomenina kostí lebky nebo
obličeje
S05 poranění oka a očnice
S10 poranění krku
S20 poranění hrudníku
S30 poranění břicha, pánve a páteře
0
4,35
0,35
1 až 4
4,29
0,00
5 až 9
0,00
0,00
10 až 14
2,31
0,00
15 až 19
3,74
0,62
0 až 19
8,94
0,60
8,18
0,00
1,07
1,54
4,99
21,45
0,70
13,05
0,87
1,04
0,87
3,48
0,00
12,86
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,77
1,54
2,31
0,77
0,00
0,77
0,00
4,99
1,25
1,25
0,62
2,49
1,79
36,94
0,00
1,79
2,38
8,94
49
S40 - S60 poranění horní končetiny
S70 - S90 poranění dolní končetiny
T00 - T14 poranění více částí těla
T20 - T23 popálení
T52 - T62 otravy
T66 - T98 ostatní (dušení,
syndromy týrání, následky poranění
hlavy)
Celkový součet
1,04
1,04
0,35
0,52
0,52
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,14
0,00
1,54
1,54
0,00
0,00
0,77
0,62
0,62
0,62
0,00
0,00
1,79
1,79
0,60
0,60
1,19
1,57
0,00
2,14
1,54
1,87
1,19
37,94
17,15
5,36
15,42
23,69
89,96
Nejčastějším typem poranění hospitalizovaných úrazů způsobených napadením či útokem
byla poranění hlavy – nitrolební poranění, zlomeniny kostí lebky a obličeje a povrchní
poranění hlavy. U dospívajících se četněji vyskytovala také poranění ze skupiny S30 poranění břicha, pánve a páteře (nejčastěji zhmoždění břišní stěny).
ii. Ambulantní ošetření úrazu:
Nejčastějším místem ošetření úrazu jsou chirurgické ambulance zahrnující ambulance
chirurgie, traumatologie, ortopedie, neurochirurgie, plastické chirurgie, dětské chirurgie,
ambulance pro léčbu popálenin, kardiochirurgie, hrudní chirurgie, cévní chirurgie a korektivní
dermatologie. Data o ambulantních ošetřeních jsou tříděna pouze dle adresy zdravotnického
zařízení, kde bylo ošetření provedeno, nikoli dle místa bydliště pacienta jako je tomu u
hospitalizací. Díky tomu je nutno tyto údaje hodnotit samostatně a nelze je porovnávat
s hospitalizovanou nemocností. Údaje o ambulantně ošetřených úrazech nejsou součástí
databáze DPS a údaje bylo nutné vyžádat samostatně od krajské pobočky ÚZIS.
V ČR bylo ve sledovaném období mezi lety 2001 až 2005 na chirurgických odděleních
ošetřeno každoročně přibližně 450 000 (445 383 – 454 835) dětí pro úraz. V přepočtu na
100 000 dětí dané věkové kategorie se počty pohybovaly mezi 27 110 až 29 934 a byl
zaznamenán rostoucí trend hodnot tohoto ukazatele. V roce 2005 muselo v ČR ošetření na
chirurgických ambulancích v důsledku úrazu vyhledat 449 409 dětí. Nejčastějším ošetřeným
úrazem byla zlomenina.
Kraj jako celek měl ve sledovaném období srovnatelnou míru tohoto ukazatele jako ČR;
v roce 2005 to bylo 30 530 případů na 100 000 dětí dané věkové skupiny. Trend tohoto
ukazatele byl ve sledovaném období mírně narůstající.
Situace v jednotlivých regionech kraje: Nejvyšší ošetřená úrazovost byla ve sledovaném
období na Svitavsku a Ústeckoorlicku. V letech 2002, 2003 a 2005 dosahovaly hodnoty
incidencí na Svitavsku a v roce 2003 a 2005 také na Ústeckoorlicku vysoko nad průměr ČR
viz. tabulka č. 32 a graf č. 28. Trend ukazatele je v obou regionech stoupající.
50
Tabulka č. 32 : incidence ambulantně ošetřených úrazů dětí (0- 14 let) / 100 000 dětí dané
věkové skupiny; v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech;
zdroj dat: regionální pobočka ÚZIS
Ambulantně ošetřené úrazy u dětí / 100 000
okres/rok
2001
2002
2003
2004
2005
Chrudim
25455
30290
25238
25225
30496
Pardubice
20817
17783
20732
19573
20825
Svitavy
31003
36697
37708
30813
37822
Ústí n. Orlicí
24284
28773
39116
29257
35101
Pardubický kraj
24933
27562
30551
25920
30530
ČR
27110
28339
28900
29004
29934
graf č. 28: incidence ambulantně ošetřených úrazů dětí (0- 14 let) / 100 000 dětí dané věkové
skupiny; v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech;
ambulantně ošetřené úrazy - 0-14 let
40000
35000
30000
25000
20000
15000
10000
5000
0
CR
PA
SY
UO
PK
ČR
2001
2002
2003
2004
2005
roky
Úrazy se dle MKN 10. revize kapitola XX. evidují také z hlediska vnějších příčin vzniku
úrazu (nehody – dopravní, jiné vnější příčiny, úmyslné sebepoškození, napadení, komplikace
zdravotní péče a pod.); kóduje se také místo události (domov, školy a jiné instituce,
sportoviště, ulice a silnice a pod.) a aktivita, která předcházela úrazu (sport, volný čas,
výdělečná činnost, jiné typy prací a pod.) Vyhodnocovány jsou standardně 4 hlavní typy
úrazu – dopravní úrazy, pracovní/školní úrazy, sportovní úrazy a ostatní úrazy.
Nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domu, následuje sport a škola.
51
graf č. 29: struktura ambulantně ošetřených úrazů u dětí v ČR a Pardubickém kraji v roce
2005; zdroj dat: regionální pobočka ÚZIS
Struktura ambulantně ošetřených úrazů v roce
2005 u dětí (0-14) v ČR
Struktura ambulantně ošetřených úrazů v
roce 2005 u dětí (0-14) v Pk
dopravní
5%
pracovní
(školní)
19%
dopravní
6%
pracovní
(školní)
26%
ostatní
42%
ostatní
46%
sportovní
30%
sportovní
26%
V jednotlivých okresech Pardubického kraje jsou jednotlivé typy úrazů zastoupené různě. Z
níže uvedených grafů je patrné, že v Pardubickém okresu je nápadně vysoký podíl dopravních
úrazů a to jak v celé populaci, tak v populaci 0- 14 ti letých. Statistiku ÚZIS podporuje také
statistika hlášených dopravních nehod PČR. (Okres Pardubice se v rámci kraje významně
neliší rozlohou, počtem obyvatel, věkovou strukturou obyvatel ani délkou silnic 1.- 3. třídy od
ostatních okresů kraje.)
Tabulka č.33: incidence ambulantně ošetřených úrazů u dětí 0-14 let /100 000 dle typu
úrazu, v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech; zdroj dat: regionální
pobočka ÚZIS
Místo/
dopravní
rok
ČR
pracovní
(školní)
sportovní
ostatní
1 475
2001
1 460
2002
1 485
2003
1 513
2004
1 488
2005
okres Chrudim
1 337
2001
1 415
2002
1 314
2003
1 080
2004
1 731
2005
okres Svitavy
4 275
5 126
5 006
5 168
5 611
7 199
7 635
7 920
8 585
8 976
14 161
14 118
14 489
13 738
13 859
5 224
5 823
5 908
5 338
6 947
3 788
5 016
4 735
5 626
6 706
15 106
18 037
13 282
13 182
15 112
877
507
649
487
526
5 432
3 752
4 264
4 598
3 830
6 209
7 349
7 780
5 999
8 212
18 485
25 089
25 015
19 728
25 254
2001
2002
2003
2004
2005
52
Místo/
pracovní
dopravní
sportovní
rok
(školní)
Pardubický kraj
ostatní
2 784
2001
2 689
2002
2 560
2003
2 493
2004
1 663
2005
okres Pardubice
6 010
2001
5 874
2002
5 892
2003
5 718
2004
2 593
2005
okres Ústí n.Orlicí
5 212
4 766
5 352
5 213
7 961
5 695
6 026
6 299
6 100
7 950
11 242
14 080
16 340
12 114
12 956
5 012
2 686
6 121
5 173
8 419
6 655
5 409
6 493
4 979
6 610
3 141
3 815
2 226
3 703
3 203
1 990
2 002
1 500
1 727
1 496
5 243
6 816
4 958
5 607
11 220
5 761
6 432
6 177
7 642
10 019
11 290
13 523
26 483
14 281
12 366
2001
2002
2003
2004
2005
Graf č. 30: incidence ambulantně ošetřených úrazů u dětí 0-14 let /100 000 dle typu úrazu ,
v letech 2001 – 2005, v ČR, Pardubickém kraji a jeho okresech;
Ambulantně ošetřené úrazy dle příčiny u 0 - 14
letých, Pardubický kraj 2001 - 2005
letých, ČR 2001 - 2005
8 585
8 976
4 275
5 126
5 006
5 168
5 611
1 475
1 460
1 485
1 513
1 488
2001
2 002
2 003
2 004
2005
sportovní
ostatní
100%
20%
0%
15 112
5 016
13 182
3 788
13 282
18 037
40%
15 106
100%
60%
5 213
7 961
2 689
2 560
2 493
1 663
2 002
2 003
2 004
2005
4 766
2 784
2001
dopravní pracovní (školní)
letých, okres Chrudim 2001 - 2005
80%
5 352
5 212
80%
4 735
5 626
6 706
40%
3 141
6 655
5 224
5 823
5 908
5 338
6 947
1 337
1 415
1 314
1 080
1 731
0%
2001
2 002
2 003
2 004
2005
3 815
6 493
sportovní
6 010
5 874
5 892
5 718
2 003
2 004
2 002
dopravní
7 780
5 999
3 752
507
4 264
649
4 598
487
3 830
526
2001
2 002
2 003
2 004
2005
13 523
7 349
5 432
877
40%
5 761
6 432
8 212
20%
5 243
6 816
2005
0%
sportovní
ostatní
10 019
7 642
6 177
1 990
2 002
4 958
1 500
2001
2 002
2 003
11 220
5 607
1 727
1 496
2 004
2005
roky
roky
pracovní (školní)
2 593
letých, okres Ústí n/O. 2001 - 2005
60%
40%
dopravní
5 173
8 419
11 290
25 254
19 728
25 089
25 015
80%
18 485
80%
0%
6 610
6 121
ostatní
100%
6 209
4 979
roky
100%
20%
3 203
2 686
2001
letých, okres Svitavy 2001 - 2005
60%
3 703
5 012
26 483
2 226
5 409
roky
dopravní
ostatní
letých, okres Pardubice 2001 - 2005
60%
20%
sportovní
12 366
0%
7 950
6 299
5 695
14 281
dopravní
20%
6 100
6 026
60%
40%
12 956
7 920
12 114
13 8 59
7 199
7 635
16 340
0%
13 73 8
20%
14 489
40%
14 118
60%
80%
1 4 16 1
80%
14 080
100%
11 242
100%
sportovní
dopravní
ostatní
53
sportovní
ostatní
iii. Data z Projektu „Bezpečná komunita“ (BK) Chrudim:
V roce 2006 bylo pro úraz ošetřeno v Chrudimi 2105 dětí (až na výjimky) s trvalým bydlištěm
v městě Chrudimi. Na celkovém souboru ošetřených úrazů se 61% podíleli chlapci a 39%
dívky. Největší hodnoty incidencí ošetřených úrazů v Chrudimi měli dospívající chlapci a
děti z věkové skupiny 10 – 14 letých, následovala skupina 0 letých.
Tabulka č. 34: Absolutní počty ošetřených úrazů dle pohlaví, BK Chrudim, 2006
Absolutní počty ošetřených úrazů dle pohlaví, Chrudim 2006
pohlaví / věková skupina
0
1až 4
5až9
10až14 15až19
46
85
204
404
533
chlapci
39
54
130
300
307
dívky
2
1
(Prázdné)
85
139
334
706
841
celá populace
0až19
1272
830
3
2105
Tabulka č. 35: Incidence ošetřených úrazů dle pohlaví, BK Chrudim, 2006
incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) dle pohlaví, Chrudim 2006
pohlaví / věková skupina
0
1až 4
5až9
10až14
15až19
0až19
41441,44 17894,74 35355,29 59763,31 64294,33
47676,16
chlapci
34513,27 12949,64 26209,68 50590,22 35368,66
33373,54
dívky
0,00
0,00
0,00
157,60
58,93
58,20
(Prázdné)
37946,43 15582,96 31127,68 55634,36 49558,04
40834,14
celá populace
Šedě jsou podbarveny vysoké hodnoty incidence ukazatele.
Ošetření úrazu se uskutečnilo převážně v ambulancích nemocnice v Chrudimi (88%),
v 7,5% ho zajistili praktičtí lékaři pro děti a dorost.
Místo, kde se úraz stal se lišilo dle věku dětí. Nejvíce se jich stalo doma, následovalo
prostředí ulice či silnice, hřiště a školy. Zatímco u věkových skupin malých dětí jsou velké
rozdíly v hodnotách incidencí mezi úrazy doma a jinde, u věkové skupiny starších školáků a
dospívajících jsou hodnoty incidencí pro nejvíce frekventovaná místa úrazů bez velkých
rozdílů. 10,5% míst, kde k úrazu došlo byla ve skupině jinde a u většiny těchto případů chyběl
podrobnější komentář, kde tedy k úrazu došlo (bylo možno vepsat do kolonky „uveďte kde“).
Tabulka č. 36: Incidence ošetřených úrazů dle místa, kde k úrazu došlo; BK Chrudim, 2006
incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) dle místa, kde k úrazu došlo, Chrudim 2006
místo/ věková skupina
0
1až 4
5až9
10až14
15až19
0až19
29910,71
11547,09
14818,27
15760,44
11726,58
14122,21
doma
4910,71
2017,94
5871,39
10874,70
12256,92
8496,61
na ulici, silnici
446,43
336,32
3914,26
12844,76
8308,78
6789,52
ve škole
0,00
0,00
0,00
315,21
707,13
310,38
na pracovišti
446,43
672,65
3448,28
9929,08
10665,88
6808,92
na hřišti
2232,14
1008,97
3075,49
5910,17
5892,75
4306,50
jinde
37946,43
15582,96
31127,68
55634,36
49558,04
40834,14
Celkový součet
Jako okolnost vzniku úrazu bylo možno v dotazníku vybrat jednu z možností ve skupině
Okolnosti úrazu (viz výčet v tabulce č. ) nebo v rámci posledního bodu „jiné okolnosti“,
uvést jaké. Nejčastěji (kromě věkové skupiny 10-14 letých) docházelo k úrazu právě za
54
„jiných okolností“ 31,5% ze všech okolností vzniku úrazu. U většiny z nich nebylo uvedeno
jakých. Pokud byl k tomuto ukazateli přiřazen popis úrazového děje - jednalo se zejména o
pády, nárazy, opaření, přiskřípnutí, údery. Druhou nejčetnější skupinou činností, kdy
docházelo k úrazům, které vyžadovaly ošetření, byl neorganizovaný sport nebo hra bez
dohledu. Hodnota incidence tohoto ukazatele byla nejvyšší u věkové skupiny 10 – 14 ti
letých.
Tabulka č. 37: Incidence ošetřených úrazů dle okolností, za kterých k úrazu došlo; BK
Chrudim, 2006
incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) dle okolnosti za které k úrazu došlo, Chrudim 2006
Okolnosti/věková skupina
0
1až 4
5až9
10až14
15až19
0až19
0,00
672,65
279,59 1103,23 2651,74 1319,11
DN jako motorista, chodec
0,00
448,43 1304,75 2758,08 2298,17 1784,68
DN jako cyklista, kol.brusle,
446,43
224,22 1025,16 8037,83 9723,04 5451,02
organizovaný sport
11607,14 5717,49 11090,40 19385,34 12374,78 12647,91
neorganizovaný sport nebo hra
při práci (doma, v zaměstnání)
4910,71
1569,51 5032,62 7249,80 8190,93 6013,58
446,43
112,11
93,20
945,63 1414,26 756,55
konflikt s jinou osobou
20535,71 6726,46 12301,96 16154,45 12728,34 12783,71
jiné okolnosti
0,00
0,00
0,00
0,00
176,78
77,59
(Prázdné)
37946,43 15582,96 31127,68 55634,36 49558,04 40834,14
Celkový součet
Pro možnost porovnání tohoto souboru dat s informacemi v oddíle hospitalizovaných úrazů
jsou pro další hodnocení odlišeny úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci a úrazy ošetřené
pouze ambulantně. 90,5% (tj. 1907 případů) zaznamenaných ošetřených úrazů si hospitalizaci
nevyžádalo. Věková skupina 0 – 14 let byla vytvořena pro srovnání incidencí ukazatelů (z
tohoto souboru) s ukazateli (ze zdroje ÚZIS) – hospitalizovaná úrazovost u dětí na
Chrudimsku a ambulantně ošetřená úrazovost u dětí na Chrudimsku.
Tabulka č. 38: Incidence ošetřených úrazů (na 100 000 dětí) podle nutnosti hospitalizace;
BK Chrudim, 2006
incidence ošetřených úrazů (na 100000 dětí) dle nutnosti hospitalizace, Chrudim 2006
nutnost hospitalizace
0
1až 4
5až9
10až14 15až19
0až19
0až14
/věková skupina
5803,57 1233,18 3727,87 5358,55 3889,22 3840,93 3817,24
Ano
32142,86 14349,78 27399,81 50275,81 45668,83 36993,21 32735,69
Ne
Pokud byla závažnost úrazu posuzována podle stupnice lehký, středně těžký a těžký, potom
většina hospitalizovaných úrazů byla středně těžká (164 ze 198) a většina úrazů, které byly
ošetřeny pouze ambulantně byla lehká (1509 případů ze 1907).
Zastoupení základních diagnóz (druh poranění, klasifikované dle XIX. kapitoly MKN 10.
revize) u skupiny úrazů, které si vyžádaly hospitalizaci se lišilo dle věkových skupin. Jednou
z nejčetnějších byla skupina nevyplněných polí (44 záznamů ze 198)! Následovala nitrolební
poranění (35 případů). U nejmenších dětí byly zaznamenány častěji kódy diagnóz poranění
hlavy a popálení, děti 10 – 14 leté byly často hospitalizovány pro poranění lokte a předloktí
(zlomeniny dolního konce kosti vřetenní a loketní) a poranění kolena a bérce (zlomeniny).
55
Tabulka č. 39: Incidence základních diagnóz hospitalizovaných úrazů (na 100 000 dětí);
BK Chrudim, 2006
incidence hospitalizovaných úrazů (na 100000 dětí) dle základní diagnózy, Chrudim 2006
Diagnóza / věková skupina
0 1až 4
5až9
10až14
15až19
0až19
446,43
224,22 1025,16 1024,43 1001,77
853,54
neuvedeno
bezvědomí
0,00
0,00
0,00
0,00
58,93
19,40
1785,71
224,22
465,98
236,41
294,64
368,57
0,00
112,11
93,20
78,80
0,00
58,20
S02 zlomenina kostí nebo lebky
446,43
0,00
93,20
78,80
235,71
135,79
0,00
336,32
652,38 1103,23
648,20
678,95
S10 poranění krku
0,00
0,00
0,00
157,60
235,71
116,39
0,00
0,00
93,20
157,60
117,86
96,99
S30 poranění břicha, pánve, páteře
0,00
0,00
0,00
236,41
294,64
155,19
S40 poranění ramene a paže
446,43
0,00
279,59
78,80
176,78
155,19
S50 poranění předloktí
0,00
112,11
465,98 1103,23
294,64
484,97
S60 poranění ruky
0,00
0,00
186,39
315,21
117,86
155,19
S730 vymknutí kyčle
0,00
0,00
0,00
78,80
0,00
19,40
S80 poranění kolena a bérce
446,43
0,00
0,00
551,62
235,71
232,78
S90 poranění nohy
0,00
112,11
186,39
0,00
58,93
77,59
T00 – 14 poranění více částí těla
0,00
0,00
186,39
78,80
58,93
77,59
1785,71
0,00
0,00
78,80
58,93
116,39
popálení
T424 otrava benzodiazepiny
0,00
112,11
0,00
0,00
0,00
19,40
kousnutí psem
446,43
0,00
0,00
0,00
0,00
19,40
Celkem z hospitalizovaných
5803,57 1233,18 3727,87 5358,55 3889,22 3840,93
Ambulantně ošetřenými úrazy byla nejčastěji poranění ruky a opět skupina nevyplněných
polí (430 ze 1907), následovala poranění nohy. Poranění ruky dosahovala incidence téměř
14 500 případů /100 000 u 10 – 14 letých a 10 960 u 15 – 19 letých; incidence skupiny
diagnóz poranění nohy byla 8 840 u dospívajících a 8 432 u 10 – 14 letých. U menších dětí
převládala i v této skupině úrazů poranění hlavy –většinou povrchní poranění a otevřená rána
hlavy. U poranění ruky převládala povrchní poranění (137 případů ze 439), vymknutí a
podvrknutí (105 případů), zlomeniny (95 případů) a otevřené rány (64 případů). Po přiřazení
popisu úrazového děje bylo zřejmé, že k těmto typům úrazů docházelo prostřednictvím pádů,
nárazů, přiskřípnutí či přivření. Poraněními nohy byla nejčastěji podvrtnutí a natažení kotníku
(153 případů ze 310), následovala povrchní poranění (84 případů), zlomeniny (58 případů) a
otevřené rány. Nejčastěji k nim docházelo díky pádu, špatnému šlápnutí, úderem, kopnutím.
Tabulka č. 40: Incidence základních diagnóz úrazů, které si vyžádaly pouze ambulantní
ošetření (na 100 000 dětí); BK Chrudim, 2006
incidence úrazů vyžadující pouze ambulantní ošetření (na 100000 dětí) dle základní diagnózy,
Chrudim 2006
Diagnóza / věková skupina
0
1až 4
5až9
10až14
15až19
0až19
4017,86 3251,12 5871,39 11032,31 11255,16 8380,21
neuvedeno
nemoci tvrdých zubních tkání
0,00
448,43
0,00
315,21
58,93
174,59
jiné nemoci kloubu
0,00
0,00
93,20
0,00
117,86
58,20
8928,57 2130,04 2329,92 1891,25 2121,39 2405,43
5803,57 3139,01 4100,65 2758,08 1708,90 2890,40
S02 zlomenina kostí nebo lebky
446,43
112,11
0,00
236,41
883,91
387,97
S051 zhmoždění očního bulbu, očnice
0,00
0,00
0,00
78,80
0,00
19,40
56
S10 poranění krku
S30 poranění břicha, pánve, páteře
S40 poranění ramene a paže
S50 poranění předloktí
S60 poranění ruky
S730 vymknutí kyčle
S80 poranění kolena a bérce
S90 poranění nohy
T00 – 14 poranění více částí těla
cizí tělesa
popálení, poleptání
kousnutí krysou
kousnutí psem
kousnutí, štípnutí nejedovatým
hmyzem, členovcem
Celkem z nehospitalizovaných
0,00
0,00
0,00
892,86
446,43
892,86
4464,29
0,00
1339,29
2678,57
1339,29
446,43
446,43
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
336,32
448,43
672,65
1681,61
0,00
560,54
1008,97
0,00
224,22
224,22
0,00
112,11
0,00
279,59
465,98
186,39
1025,16
2889,10
4100,65
372,79
1211,56
3541,47
186,39
279,59
279,59
93,20
93,20
0,00
0,00
0,00
0,00
176,78
236,41
412,49
394,01
589,28
315,21
589,28
1103,23 1178,55
4412,92 2357,10
14499,61 10960,52
472,81
589,28
3467,30 3241,01
8431,84 8839,13
315,21
294,64
78,80
58,93
78,80
117,86
0,00
0,00
157,60
58,93
0,00
58,93
58,20
252,18
387,97
407,37
969,93
2618,82
8516,00
387,97
2327,84
6013,58
271,58
155,19
174,59
19,40
96,99
19,40
32142,86 14349,78 27399,81 50275,81 45668,83 36993,21
Pokud uvedeme do vztahu okolnosti vzniku úrazu a druh poranění a věkovou skupinu,
dostaneme přehled jaký typ úrazu se komu a při jaké činnosti nejčastěji stal. I nadále je
skupina rozdělena na úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci a úrazy , které byly ošetřeny
„pouze“ ambulantně.
Úrazy, které si vyžádaly hospitalizaci:
Pro děti nejmenší - 0 leté byla nalezena vysoká incidence popálení a opaření za jiných
okolností (3 případy = 1339 / 100 000); poranění povrchu těla za jiných okolností a ostatní
úrazy při neorganizovaném sportu a za jiných okolností. Skupina 1 – 4 letých dětí
nevykazovala žádná četnější poranění vyžadující hospitalizaci – ojedinělé případy. Děti 5 – 9
ti leté byly nejčastěji hospitalizovány pro zlomeniny a vykloubení, a poranění povrchu těla při
neorganizovaném sportu. Děti staršího školního věku byly hospitalizovány rovněž nejčastěji
pro zlomeniny a vykloubení a zlomeniny kostí lebečních, poranění mozku při
neorganizovaném sportu nebo hře bez dozoru. Dospívající v Chrudimi byli také nejčastěji
hospitalizováni pro zlomeniny a vykloubení (13 případů = incidence 766 /100 000) při
neorganizovaném sportu; pro tuto věkovou skupinu byla typická také poranění povrchu těla,
zlomeniny a vykloubení a skupina ostatních poranění při dopravní nehodě jako motorista či
chodec.
Ambulantně ošetřené úrazy:
Pro větší přehlednost jsou jednotlivé hodnoty incidencí uvedeny v tabulce. Nejvyšší incidence
ošetřených úrazů ve všech věkových skupinách byly nalezeny pro skupiny okolností vzniku
úrazu – neorganizovaný sport a jiné okolnosti. Nejčastějším druhem poranění byla poranění
povrchu těla, ostatní poranění a zlomeniny či vykloubení (bez poranění hlavy). Vysoké
incidence v jednotlivých věkových skupinách jsou podbarveny šedě.
57
Tabulka č.41: Incidence jednotlivých druhů poranění v souvislosti s příčinami vzniku úrazu,
které si vyžádaly pouze ambulantní ošetření (na 100 000 dětí); BK Chrudim, 2006
při práci (doma, v
zaměstnání)
neorganizovaný sport
organizovaný sport
Dopravní nehoda
cyklista, kol.brusle
Dopravní nehoda
motorista, chodec
Incidence úrazů (na 100 000) v jednotlivých skupinách poranění ve vztahu k okolnostem vzniku
úrazu, Chrudim 2006
Okolnosti
vzniku
Druh poranění
0
1až 4
5až9
10až14 15až19
0až19
úrazu
poranění povrchu těla
0,00
560,54
186,39
315,21 1060,70 562,56
zlomeniny, vykloubení
0,00
112,11
0,00
157,60
117,86
96,99
zlomeniny kosti lebeční,
poranění mozku, otřes
0,00
0,00
0,00
0,00
58,93
19,40
mozku
poranění úst, rtů, jazyka,
0,00
0,00
0,00
0,00
58,93
19,40
zubů
ostatní
0,00
0,00
93,20
315,21
353,57
213,39
0,00
112,11
465,98 1260,84 707,13
659,55
popálení opaření
0,00
0,00
0,00
78,80
0,00
19,40
0,00
0,00
279,59
472,81
530,35
349,18
0,00
0,00
0,00
0,00
117,86
38,80
mozku
0,00
0,00
0,00
78,80
117,86
58,20
zubů
ostatní
0,00
112,11
186,39
236,41
353,57
232,78
446,43
112,11
559,18 2600,47 4066,00 2133,85
0,00
0,00
186,39 2758,08 2474,96 1532,49
0,00
0,00
0,00
236,41
294,64
155,19
mozku
0,00
0,00
0,00
236,41
58,93
77,59
zubů
ostatní
0,00
0,00
186,39 1812,45 2298,17 1241,51
5803,57 2690,58 5405,41 7643,81 5539,19 5548,01
446,43
0,00
0,00
0,00
0,00
19,40
892,86
336,32 2050,33 5358,55 2533,88 2677,01
0,00
560,54
372,79
157,60
353,57
329,78
mozku
0,00
448,43
93,20
0,00
117,86
135,79
zubů
poranění smyslových
0,00
112,11
0,00
0,00
0,00
19,40
orgánů
ostatní
2232,14 1233,18 1397,95 4097,71 2769,59 2521,82
4017,86 1121,08 3168,69 4176,52 5480,26 3860,33
0,00
0,00
93,20
0,00
58,93
38,80
0,00
0,00
559,18 1339,64 1414,26 911,74
0,00
112,11
0,00
0,00
58,93
38,80
mozku
0,00
224,22
0,00
236,41
0,00
96,99
zubů
0,00
0,00
0,00
78,80
58,93
38,80
orgánů
58
jiné okolnosti
konflikt s
jinou osobou
ostatní
mozku
ostatní
mozku
zubů
orgánů
tonutí
ostatní
Celkem ambulantně
ošetřené úrazy
892,86
0,00
446,43
0,00
0,00
0,00
652,38
93,20
0,00
788,02
394,01
236,41
766,06
530,35
235,71
620,76
290,98
155,19
0,00
0,00
0,00
0,00
117,86
38,80
0,00
8482,14
0,00
892,86
0,00
3139,01
336,32
672,65
0,00
5219,01
186,39
2329,92
157,60
5594,96
157,60
3624,90
353,57
5539,19
58,93
2828,52
155,19
5198,84
155,19
2463,63
446,43
0,00
186,39
78,80
58,93
96,99
0,00
448,43
93,20
157,60
117,86
174,59
0,00
0,00
0,00
0,00
58,93
19,40
0,00
7142,86
0,00
1905,83
0,00
3355,08
78,80
5358,55
0,00
3948,14
19,40
3957,32
32142,86 14349,78 27399,81 50275,81 45668,83 36993,21
C. Přehled úrazů v jednotlivých věkových skupinách:
0 letí - největším rizikem vzniku úrazu byly pády – zejména z postýlek a jiného
nábytku. Častým závažným poraněním, které si vyžádalo hospitalizaci bylo nitrolební
poranění. Následovaly termické úrazy v domácnosti – zejména opaření horkými nápoji,
potravou, tuky a oleji na vaření s popálením či opařením různých částí těla. Častým „úrazem“
nejmenších byly náhodné otravy léky a polknutí či vdechnutí cizích předmětů. Z ambulantně
ošetřených úrazů to byla zejména poranění povrchu těla při neorganizovaném sportu či hře
bez dozoru, při práci doma a za jiných okolností. Poranění zahrnovala nejčastěji povrchová
poranění hlavy, otevřenou ránu hlavy, poranění ruky a nohy.
1 - 4 letí - největším rizikem vzniku úrazu byly pády – nečastěji pády na rovině při
uklouznutí či zakopnutí a pády ze schodů, jedné úrovně na druhou a pády z nábytku.
Z hospitalizovaných poranění převažovala poranění hlavy a ramene a paže. Velmi častým
úrazem bylo popálení a opaření - zejména horkými nápoji, potravou, tuky a oleji na vaření
s popálením či opařením různých částí těla. Častými byly náhodné otravy léky, otravy či
poleptání chemickými prostředky dostupnými v domácnosti a následky polknutí či vdechnutí
cizích předmětů. Z ambulantně ošetřených úrazů to byla zejména poranění povrchu těla a
ostatní při neorganizovaném sportu či hře bez dozoru, při práci doma a za jiných okolností.
Poranění zahrnovala nejčastěji povrchová poranění hlavy, otevřenou ránu hlavy, poranění
ruky a nohy.
Děti 5 – 9 let: i v této věkové skupině byly pády nejčastějším typem úrazu –
převažovaly pády na rovině při uklouznutí či zakopnutí, jiné pády na rovině, pády při sportu
(bruslení, lyžování) a při hrách na hřišti. Z hospitalizovaných zranění to byla četná poranění
hlavy a poranění lokte a předloktí. Častějšími se staly také úrazy způsobené dopravní nehodou
– zejména nehody cyklistů. Nejčastěji hospitalizovaná zranění jako důsledek dopravní nehody
59
byla nitrolební poranění. Pro tento věk nabývají na významu úrazy způsobené neživotnými
mechanickými silami; hlavně různé typy úderů (udeření jinými předměty, náraz) – nejčastěji
hospitalizovaným zraněním pro tuto příčinu bylo opět nitrolební poranění. Ambulantně
ošetřené úrazy v této věkové skupině zahrnovaly zejména poranění povrchu těla, zlomeniny a
vykloubení a ostatní při neorganizovaném sportu či hře bez dozoru, při práci doma a za jiných
okolností. Z poranění to byly nejčastěji otevřené rány hlavy, poranění ruky a nohy a poranění
předloktí.
Starší školní věk (10 – 14 let): nejvíce frekventovanými typy úrazu byly pády,
převažovaly pády na rovině (uklouznutí, zakopnutí), pády při sportu (bruslení, lyžování) a jiné
pády na rovině (nárazy); nejčastějším hospitalizovaným zraněním byla poranění hlavy,
poranění lokte a předloktí a poranění kolena a bérce. Z dopravních nehod byly pro tuto
věkovou skupinu nejčastějšími nehody cyklistů; z hospitalizovaných úrazů převládala
nitrolební poranění. Neopomenutelnou skupinu představovaly úrazy způsobené neživotnými
mechanickými silami; zejména různé typy úderů (údery sportovním náčiním či náraz na ně,
udeření jinými předměty, náraz nebo udeření hozeným či padajícím předmětem) – nejčastěji
hospitalizovaným zraněním bylo nitrolební poranění. Již v tomto věku nabývají na významu
sebevražedné pokusy – úmyslnou otravou léky nebo alkoholem. Relativně častá byla také
náhodná otrava léky a alkoholem. Objevují se případy napadení či útoku (napadení tělesnou
silou). Ambulantně ošetřené úrazy v této věkové skupině zahrnovaly zejména poranění
povrchu těla a zlomeniny a vykloubení při neorganizovaném sportu, za jiných okolností, při
práci doma a při sportu. Z poranění to byly nejčastěji poranění ruky a nohy, poranění
předloktí, poranění kolena a bérce a otevřené rány hlavy.
Dospívající (15 – 19 letí): nejčastěji hospitalizovaným úrazem byl úraz způsobený
pádem - převažovaly pády na rovině (uklouznutí, zakopnutí), jiné pády na rovině a neurčené
pády. Nejčastěji při nich docházelo k poranění hlavy a poranění kolena a bérce. Dopravní
nehody jsou pro dospívající typickou příčinou vzniku úrazu; nejvyšších incidencí dosahovaly
nehody řidičů nebo členů posádky motorového vozidla, typické jsou také nehody
motocyklistů. Nejčastěji hospitalizovanými zraněními byla nitrolební poranění, poranění
břicha a páteře, kolena a bérce a vícečetná poranění. Úrazy způsobené neživotnými
mechanickými silami zahrnovaly zejména různé typy úderů (údery sportovním náčiním či
náraz na ně, udeření jinými předměty, náraz nebo udeření hozeným či padajícím předmětem);
nejčastěji hospitalizovaným zraněním bylo nitrolební poranění a poranění zápěstí a ruky.
Úmyslná sebepoškození jsou typickým „úrazem“ pro tuto věkovou skupinu.
Z hospitalizovaných případů to byly nejčastěji otravy léky (antipyretiky, antirevmatiky,
benzodiazepiny), poranění střelnou zbraní a otrava alkoholem. Z otrav neúmyslných nebo
nezjištěného úmyslu se častěji vyskytovaly otravy alkoholem. Druhým typickým „úrazem“
dospívajících jsou útoky či napadení. Převažovala napadení tělesnou silou a napadení tupým
předmětem; k hospitalizaci potom docházelo nejčastěji z důvodu nitrolebního poranění a
zlomeniny kostí lebky nebo obličeje. Ambulantně ošetřené úrazy v této věkové skupině
zahrnovaly zejména poranění povrchu těla a zlomeniny a vykloubení při neorganizovaném
sportu, za jiných okolností, při práci doma a při sportu. Přibyla poranění povrchu těla při
dopravních nehodách, kde zraněným je motorista nebo chodec. Z poranění to byla nejčastěji
poranění ruky a nohy, poranění předloktí, poranění kolena a bérce a povrchová poranění
hlavy.
60
6. SOUHRN
Stěžejním a téměř jediným zdrojem validních dat o dětské úrazovosti byly databáze
Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Bylo však nutno respektovat možnosti, které
jsou dány jejich systémem sběru dat. Doplňující údaje, týkající se zejména věkového složení
obyvatelstva v regionu, byly poskytnuty regionální pobočkou Českého statistického úřadu.
Komunikace s poskytovateli dat - regionální pobočkou ÚZIS a ČSÚ byla velmi dobrá. Data
z lokálního projektu Bezpečná komunita obsahovala část údajů, které znemožňovaly zjistit
okolnosti vzniku úrazu či jeho druh. Zjištěné informace však více méně korespondovaly
s výsledky dat od státních institucí. Komunikace s vlastníkem dat (Zdravé město Chrudim)
byla dobrá; s poskytovatelem dat (Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích– Západní
pobočka) podstatně horší.
Nejzávažnějším následkem úrazu je úmrtí. Úmrtnost pro úrazy byla ve sledovaném období
2001 - 2005 v Pardubickém kraji srovnatelná s ČR. Mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí pro
úraz patřily dopravní nehody. Největší podíl (52%) na dětské úmrtnosti v Pardubickém kraji
v letech 2001 – 2005 měla věková skupina dospívajících – podílely se na ní především
dopravní nehody a úmyslná sebepoškození.
Incidence hospitalizovaných úrazů dětí (zdroj informací – ÚZIS databáze DPS; věková
skupina 0 – 14 let) v Pardubickém kraji se ve sledovaném období 1996 – 2005 pohybovala
okolo 2200 případů na 100 000 a převyšovala průměrnou hodnotu incidence v ČR zhruba o
330 případů na 100 000. Nejvyšší hodnoty incidencí hospitalizovaných úrazů v rámci
Pardubického kraje mělo po celou dobu sledování Chrudimsko.
Na základě podrobného rozboru individuálně vyžádaných dat o hospitalizovaných úrazech
(zdroj regionální pobočka ÚZIS, věkové skupiny v rozsahu 0 – 19 let) bylo zjištěno, že
nejčastěji hospitalizovaným typem úrazu z hlediska příčiny ve všech věkových skupinách jsou
pády. Dalšími četnými či závažnými skupinami příčin úrazu se ukázaly dopravní nehody,
termické úrazy, neživotné mechanické síly, úmyslná sebepoškození, ostatní a napadení či
útok. Nejčastěji hospitalizovaným poraněním byla nitrolební poranění. Je to dáno charakterem
tohoto typu zranění, zejména funkční složitostí postižené tkáně s nutností observace vývoje
zranění; závisí také na věku zraněného.
Pády tvořily více než polovinu ze všech hospitalizovaných úrazů. Nejčastějším typem
pádu byly pády na rovině - uklouznutí či zakopnutí. Většina z nich se odehrála doma;
s navyšujícím se věkem rostlo procento pádů mimo domov. U nejmenších dětí byla
nejčetnější skupinou pádů – pády z postýlky a nábytku; incidence těchto úrazů dosahovala
450 případů na 100 000 dětí a odpovídal tomu také typ poranění – poranění hlavy. U dětí 0 –
4 letých byl zaznamenán zvýšený počet pádů ze schodů. Poranění hlavy, zejména nitrolební
poranění při pádech byla hospitalizována nejčastěji. Častá byla také poranění končetin: lokte a
předloktí u 5 – 14 letých a kolena a bérce u 10 – 19 letých.
Druhou nejčetnější skupinou hospitalizovaných úrazů byly úrazy způsobené dopravní
nehodou. Jednou z důležitých skupin zranění byly úrazy cyklistů (věkové skupiny 1 – 14 let),
způsob jakým došlo nejčastěji ke zranění byla nehoda beze srážky (pád, shození) a typickým
zraněním byla opět nitrolební poranění (povinné nošení přilby nebylo v této době ještě
uzákoněno). Pro věkovou skupinu dospívajících nabývají na významu dopravní úrazy, kde
mladí lidé figurují jako řidiči nebo členové posádky motorového vozidla. Příčiny těchto
61
dopravních nehod byly různé – srážka s jiným motorovým vozidlem, srážka s pevnou
překážkou, jiné příčiny, dopravní nehoda beze srážky; nejvíce docházelo k nitrolebním
poraněním a poměrně často k vícečetným poraněním.
Hospitalizované termické úrazy byly zaznamenány jako doména nejmladších dětí
(tento typ úrazu převyšuje v nejmladších věkových skupinách 0 a 1-4 roky více než
dvojnásobně incidenci hospitalizovaných úrazů dopravních -167 resp. 287 případů na 100
000). K opaření docházelo převážně horkými nápoji, potravou, tuky a oleji na vaření; naprostá
většina těchto úrazů se stala v domácím prostředí. Základními diagnózami pro tento typ úrazu
byla popálení více částí těla, horních končetin, oblasti kyčle a dolních končetin a hlavy a krku.
Úrazy způsobené neživotnými mechanickými silami byly zhruba 5% zastoupeny
rovnoměrně ve všech dětských věkových kategoriích (kromě 0 letých). Nejčastějšími
příčinami hospitalizovaných úrazů byly různé typy úderů a nárazů hozeným nebo padajícím
předmětem, sportovním náčiním nebo jinými předměty. Vzhledem k různorodosti příčin,
které k úrazu vedly, jsou různé i typy poranění: převládají úrazy hlavy (nitrolební poranění),
poranění zápěstí a ruky. U dětí 1 – 4 letých to byly kromě úderů také účinky cizího tělesa
vniklého přirozeným otvorem těla (nejčastěji tělesa v trávicí soustavě).
Skupina úmyslných poškození je závažná z hlediska vysoké mortality a je až na
výjimky typem úrazu dospívajících. Nejčastěji byly hospitalizovány případy úmyslných otrav
léky (56,6 případů na 100 000), následovaly otravy alkoholem, narkotiky a poranění střelnou
zbraní. Nejčastějšími skupinami léků, které byly použity k sebevraždě byly nesteroidní
antirevmatika a benzodiazepiny. Základní diagnózy odpovídaly diagnózám příčinným.
Hodnocení skupiny ostatních příčin odkrylo další četný úraz typický pro věkovou
skupinu 1 – 4 letých dětí – náhodnou otravu škodlivými látkami (incidence 193 případů /100
tisíc dětí). Jednalo se zejména o otravu léky, chemickými látkami (rozpustidla, leptavé, žíravé
látky) a otravu mýdly, čistícími prostředky, detergencii. Významnou skupinu tvořila také
skupina diagnóz – cizí těleso vniklé přirozeným otvorem do těla (vdechnutí potravy a jiných
předmětů) u 0 letých a 1 – 4 letých. Objevily se 2 případy syndromu týrání dítěte.
Samostatně byly podrobněji hodnoceny náhodné otravy škodlivými látkami. Při
porovnávání příčinných diagnóz a základních diagnóz bylo zjištěno, že si vzájemně
neodpovídají. Základních diagnóz bylo podstatně více a byly „schované“ za příčinné
diagnózy typu jiných určených faktorů, neurčených faktorů , faktorů nezjištěného úmyslu a
pod. . Z výsledků je však patrné, že skupina nejmenších dětí náhodně požila léky a chemické
přípravky, které se běžně vyskytují v domácnosti. U dospívajících svědčí výběr léků a
ostatních chemických látek o záměru.
Závažným typem úrazu je také napadení a útok. Nejvyšší incidence tohoto ukazatele
byla nalezena ve skupině dospívajících (72,9 případů na 100 000) a ve většině případů se
jednalo o napadení tělesnou silou. Nejčastějším typem hospitalizovaných poranění byla
poranění hlavy.
Ambulantní ošetření jsou na rozdíl od úmrtí a hospitalizací (evidence dle místa
trvalého bydliště postiženého) evidována dle místa zdravotnického zařízení. Údaje jsou
k dispozici pouze pro skupinu 0 – 14 let jako celek a úrazy se rozdělují do 4 skupin: dopravní,
sportovní, školní a ostatní. Na území Pardubického kraje bylo ve sledovaném období 2001 –
62
2005 ambulantně ošetřeno pro úraz průměrně cca 27 900 případů / 100 000 dětí 0 – 14 let .
Nejčastěji se děti zraní doma a v okolí domu (zahrnuto ve skupině ostatní), následují úrazy při
sportu a ve škole a nejmenší část tvoří dopravní úrazy. V Pardubickém okresu byl
zaznamenán vyšší podíl dopravních úrazů než je průměr kraje i republiky.
Projekt Bezpečná komunita Chrudim poskytl data o úrazech dětí s trvalým
bydlištěm na území města, které se staly v Chrudimi v roce 2006. Nejvyšší incidence
ošetřených úrazů byla zaznamenána u 15 – 19 ti letých chlapců. Nejvíce úrazů se odehrálo
doma nebo v okolí domu, následovala ulice nebo silnice, škola a hřiště; 10% udávalo místo
úrazu jinde bez bližšího komentáře. Nejčastější okolností vzniku úrazu (kromě 1/3 „jiných
okolností“) byl neorganizovaný sport a hra bez dohledu – nejvíce u věkové skupiny 10 – 14
letých. Jedna desetina ošetřených úrazů si vyžádala hospitalizaci (hodnota incidence byla
vyšší než incidence z Chrudimského regionu z roku 2005, zhruba o 1000 případů na 100 000
dětí). Nejčastěji byla hospitalizována nitrolební poranění a podstatnou část základních
diagnóz tvořily také „prázdné řádky“ (22%). Ambulantně ošetřenými úrazy byla nejčastěji
poranění ruky a nohy u věkové skupiny 10- 14 a 15 -19 let. Popis úrazového děje pro tyto
typy úrazů byl nejčastěji pád, nárazy, přiskřípnutí, špatné šlápnutí, úder, kopnutí. Skupina
„prázdných řádků“ tvořila rovněž 22% ze všech ošetřených diagnóz. Členění datového
souboru umožňovalo dávat do souvislosti skupiny okolností vzniku (příčin) úrazu a druh
poranění pro určitou věkovou skupinu. Skupina okolností „jiné okolnosti“ zahrnovala při
hodnocení výsledků velké množství případů a druh poranění obsahoval skupinu „ostatních
poranění“. Z tohoto důvodu zůstala nemalá skupina případů nerozklíčovaná. Důležitými
informacemi, které byly získány z tohoto souboru dat, byly výsledky typů poranění u
ambulantně ošetřených úrazů, které z ostatních datových souborů nebylo možné zjistit.
63
7. DISKUSE
Poskytovatelem zdravotnických informací o úrazech plošného charakteru je v České
republice v současnosti pouze Ústav zdravotnických informací a statistiky. Metodickým
nástrojem jednotného záznamu úrazového děje – příčiny úrazu i jeho následku a prostředí,
kde k úrazu došlo je Mezinárodní klasifikace nemocí. Informace o zraněném (věk, pohlaví)
jsou samozřejmostí. Systém sběru dat je kompromisem mezi technicko-personálními a
časovými možnostmi poskytovatelů prvotní informace a snahou získat co možná
nejpodrobnější validní data. Systém tedy umožňuje poskytnout podrobné informace o úmrtí či
o hospitalizacích (1 případ = 1 záznam), ale ambulantní ošetření jsou z důvodů obrovského
množství případů zaznamenávána souhrnně.
Souhlasím s autorem článku [13.], že zcela chybí plošné informace o dětech
ošetřených v ordinacích praktických lékařů a dalších pediatrických ambulancích. U
ambulantně ošetřených úrazů chybí podrobný rozbor mechanismu vzniku úrazu i vnějších
příčin. Tento rozbor lze získat u úrazů hospitalizovaných. Není však rutinně zpracováván
pracovníky ÚZIS a tudíž není jednoduše k dispozici. Předkládaná práce prokazuje, že lze
získat podrobné informace o příčinách a následcích úrazu. Z hlediska statistického jde o
náhodně vybraný vzorek populace. Nízkou četnost některých druhů úrazů lze řešit kumulací
případů za několik let. Z hlediska vývoje změn v charakteru úrazů (příčiny, prostředí, druhy
poranění) je nutné sledovat změny celospolečenské – např. legislativní a uvádět je při
hodnocení do souvislostí. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se změní incidence nitrolebních
poranění u dopravních úrazů mladých cyklistů jako odezva na nový silniční zákon, který začal
platit od 1. 7. 2006. Používání cyklistických přileb u dětí a mladistvých není ani po roce
platnosti zákona stoprocentní, ale nárůst používání této ochranné pomůcky se oproti minulosti
viditelně zvýšil.
Podrobné informace o ambulantně ošetřených úrazech je v současnosti možné získat
z lokálních projektů, ovšem za předpokladu přesnějšího nastavení sběru dat a jejich
zpracování. Statut bezpečné komunity a dlouholetou tradici sběru dat o úrazech má Zdravé
město Kroměříž; projekt probíhá ve zdravém městě Chrudimi a Vsetíně.
V současné době se rozhoduje o vzniku Národního registru dětských úrazů. Děje se
tak na základě naplňování Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta 2007 2013, který předkládala do vlády mezirezortní pracovní skupina pro prevenci dětských úrazů
zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR. Myslím si, že registr dětských úrazů značně
přispěje ke zviditelnění a systémovému řešení závažné problematiky dětských úrazů. Kromě
dat o úmrtí, hospitalizacích a ambulantních ošetřeních bude shromažďovat také další důležité
informace např. ekonomické. Díky nim bude lépe a snadněji zdůvodnitelná primární prevence
a edukace v dané problematice pro svou finanční nenáročnost. Informace z registru
zpracované jednotnou metodikou budou věrohodné, aktuální a dobře dostupné odborné i
laické veřejnosti, častěji potom proniknou do médií a do povědomí společnosti. Věřím, že
díky celé strategii Národního akčního plánu dojde ke koordinaci a systémovému řešení celé
problematiky úrazů nejen dětí. Současně si uvědomuji, že stejně jako tato práce i informace
z registru potvrdí již známé skutečnosti o příčinách úrazů a typech poranění u dětí různých
věkových skupin. Domnívám se ale, že jeho pozitiva – komplexnost, dostupnost, validita dat a
další z nich vyplývající, budou velkým přínosem pro řešení tohoto problému ve společnosti.
Otázkou zůstává, jak rychle se podaří tuto aktivitu politicky prosadit a legislativně zakotvit,
zda bude uvolněn dostatek financí a jak kvalitně se ho podaří zrealizovat.
64
Komplexně a celorepublikově se prevencí úrazů zabývá Centrum úrazové prevence
při FN Motol – shromažďuje data, provádí a hodnotí epidemiologické studie, navrhuje
preventivní opatření na základě rozboru dostupných informací o příčinách a mechanismech
úrazu. Pořádá odborné semináře, vydává publikaci „Aktuality v prevenci úrazů“ a další
zdravotně –výchovné materiály.[5.] Sběrem informací, designem a hodnocením
epidemiologických studií se zabývá také Centrum zdraví a životních podmínek Státního
zdravotního ústavu v Praze; vydává rovněž zdravotně –výchovné materiály.[23.] Obecně
prospěšná společnost Dětství bez úrazů vytvořila projekt „Dětství bez úrazů“. Projekt
zahrnuje edukaci učitelů či jiných osob, které pracují s dětmi, distribuuje metodiky a pomůcky
tzv. „balíčky“ pro výuku dětí od mateřských škol až po střední školy. V roce 2007 obohatila
„svou“ cílovou skupinu o rodiny s dětmi a vytvořila pro ně tzv. „rodinné balíčky“. Podílí se
také na propagaci této problematiky v médiích, vytváří televizní pořady pro děti. Prevenci
úrazů ve svém projektu pojímá jako celek a zaměřuje se na co možná nejširší spektrum příčin
úrazů. [9.] Relativně komplexně (z hlediska spektra úrazů) je vypracován také projekt
Zdravotního ústavu se sídlem v Jihlavě „Dětství ve zdraví a bez úrazů“, který je určen dětem
mateřských škol a 1.a 2. tříd základních škol.
Tradičně je u nás v republice kladen důraz na dopravní výchovu. Je zajišťována
různými organizacemi – Policií ČR, Městskou policií, nadací BESIP, aktivitami z Centra
dopravního výzkumu (projekt Bezpečná cesta do školy). Na dopravní výchovu jsou zaměřeny
i kampaně, které probíhaly především ve Zdravých městech: „Na kolo jen s přilbou“ a
„Pásovec“. Tradicí je v ČR také výuka první pomoci, kterou zajišťuje Český červený kříž.
Tyto aktivity jsou dětem předkládány většinou přitažlivou formou aktivní výuky.
Mnoho programů či aktivit primární prevence, které se v Pardubickém kraji realizují je
zaměřeno na děti školního a předškolního věku. Až na výjimky (lokální aktivity) nejsou žádné
preventivní činnosti zaměřeny na skupinu nejmenších dětí 0 – 3 roky. Souvisí to zejména
s malou dostupností této skupiny; jedná se převážně o děti s rodiči na rodičovské dovolené.
Část této skupiny je možné oslovit prostřednictvím mateřských center či zájmových kroužků.
Málo preventivních programů či aktivit je připraveno pro věkovou skupinu dospívajících (1519 let). Zde je možné působit prostřednictvím školských zařízení, ale je nutné zvolit
specifickou, pro tuto věkovou skupinu poutavou, formu intervence např. zážitkový pořad
pořádaný nadací BESIP „The Action“ [3.].
65
8. ZÁVĚR
Vhodným a nejlépe dostupným zdrojem dat o úrazech dětí zůstává Ústav zdravotnických
informací a statistiky. Je však nutno respektovat jeho možnosti systému sběru dat. Data o
úmrtnosti a hospitalizované nemocnosti jsou dostatečně podrobná – na úrovni jedinečného
případu. Data o ambulantním ošetření jsou dostupná pouze v kumulativní formě. Lokální
systém sběru dat „Bezpečná komunita“ umožňuje podrobně mapovat i ambulantní sféru,
bohužel v Chrudimi vykazoval nedostatky zejména v přesnosti nastavení sběru a zpracování
dat.
Pardubický kraj je krajem, kde je již více než 10 let vysoká hospitalizovanost dětí do 14 let
pro úrazy. Pardubický kraj byl v tomto ukazateli po celou dobu sledování vždy na jednom
z předních míst mezi kraji ČR. Nejvyšší hodnoty incidence hospitalizovaných poranění dětí
byly nalezeny v okresech Chrudim a Pardubice. Otázka, proč tomu tak je, zůstává zatím
nezodpovězená. Pro její rozklíčování bude třeba zhodnotit více faktorů. Související
demografické údaje jako jsou nezaměstnanost, rozvodovost, vzdělání korespondují
s průměrem ČR. V kraji je poměrně nízký příjem financí na domácnost i jednotlivce 10. a 12.
místo v ČR. Je zde třetí nejhustší síť dálnic a silnic 1. třídy v ČR. Ani statistické ukazatele
z oblasti zdravotnictví nenaznačují souvislost s vysokými počty hospitalizovaných úrazů dětí.
Jedním z prvních kroků ke zodpovězení otázky proč, bude tedy třeba porovnat získaná
podrobnější data s daty republikovými, abychom zjistili, v kterých příčinách úrazů či typech
poranění se Pardubický kraj odchyluje od republikového průměru.
V této atestační práci se podařilo z dostupných zdrojů dat provést analýzu úrazovosti
v Pardubickém kraji a rozkrýt hlavní příčiny závažných úrazů dětí v jednotlivých věkových
skupinách včetně míry jejich závažnosti. Výsledky analýzy jednotlivých příčin úrazů v této
práci odpovídají teoretickým východiskům. Informace současně poskytují odbornou záštitu
pro pokračování již probíhajících preventivních aktivit v této oblasti v kraji a jejich další
plošné rozšiřování. Na jejich podkladě bude možné kvalifikovaně posuzovat nové vznikající
projekty v oblasti primární prevence úrazů a možnosti jejich využití pro edukaci dětí a
dospívajících v Pardubickém kraji. Výsledky současně akcentují naléhavost zaměřit další
preventivní aktivity na konkrétní věkové skupiny dětí a konkrétní příčiny úrazů - skupina
nejmenších dětí – prevence termických úrazů a náhodných otrav a dospívajících – prevence
sebevražd, násilí a dopravních nehod.
66
9. POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE
1. Ajaxův zápisník [online]. c2005 [cit. 2006-12-15].
<http://www.mvcr.cz/policie/prevence/ajax/index.html>.
Dostupný
z
WWW:
2. BENEŠOVÁ, V. Prevence dětských úrazů v primární péči. Medicína v praxi 2001 5-6, s.
80-82
3. BESIP [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW: <http://www.ibesip.cz/cs/>.
4. Bezpečná cesta do školy [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW:
<http://www.cdv.cz/text/oblasti/bsp/projekty-domaci/bcds.htm>.
5. Centrum úrazové prevence
<http://www.cup.cz/>.
[online].
[cit.
2006-12-14].
Dostupný
z
WWW:
6. Chrudim-city [online]. Městský úřad města Chrudim. [cit. 2007-08-07]. Dostupný z
WWW:< http://www.chrudim-city.cz/index.asp?p=20&s=217&id=229&u3=974>
7. Česká obchodní inspekce [online]. 2005-2006 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW:
<http://www.coi.cz/internet/(totmmpbt4ukspnewcozky3bb)/default.aspx>.
8. Český statistický úřad : Statistická ročenka Pardubického kraje 2005 [online]. c2006 [cit.
2006-12-01]. 10-6. Dopravní nehody podle okresů v roce 2004. Dostupný z WWW:
<http://www.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/t/C30043FE06/$File/53011006.xls>.
9. Dětství bez úrazů o.p.s. [online]. 2006-06-12 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW:
<http://www.detstvibezurazu.cz/>.
10. GRIVNA, M. Metodika prevence úrazů na komunitní úrovni. Praha: 2.LF UK, 1999, 35 s.
ISBN 80-238-4154-8
11. GRIVNA, M. Prevence dětských úrazů v České republice – dvacetileté zkušenosti .
Československá Pediatrie, 2003, roč. 58, č. 9, s. 578-590
12. GRIVNA, M. a kolektiv Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. Praha: Centrum
úrazové prevence UK 2.LF a FN Motol, 2003. 144 s. ISBN 80-239-2063-4
13. GRIVNA, M.; ČELKO, A. M.; BENEŠOVÁ, V. Perspektiva v prevenci dětských úrazů
v České republice. Československá Pediatrie, 2006, roč. 61, č. 6, s. 374-378
14. KARAFIÁTOVÁ, M.; ONDRUŠKOVÁ, D. Cíle a priority podpory zdraví a konkrétní
přístupy v prevenci dětské úrazovosti. Česká a slovenská hygiena,roč. 2, supplementum 1,
2005, s. 17-20
15. LAVIČKOVÁ, M.; VELEMÍNSKÝ, M. Rozšiřující program prevence úrazů a otrav dětí
v předškolním věku s doplněním o výuku větších dětí bezpečnosti v cyklistice. Česká a
slovenská hygiena,roč. 2, supplementum 1, 2005, s. 14-16
67
16. Na kolo jen s přilbou [online].
http://www.nakolojensprilbou.cz/.
[cit.
2006-12-14].
Dostupný
z
WWW:
17. Národní síť zdravých měst [online]. c2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW:
<http://www.nszm.cz/cb21/archiv/ZPRAV/zprav06/nszm_zpravodaj_0606.pdf>.
18. Národní strategie BESIP [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW:
<http://www.ibesip.cz/cs/Národní+strategie+BESIP/>.
19. Nový zákon o silničním provozu [online]. 2005 [cit. 2006-12-14]. Dostupný z WWW:
<http://www.novapravidla.cz/hlavni_zmeny_v_pravidlech/>.
20. PELECH, L. Závěry sledování dětské úrazovosti v České republice. Zdravotnické noviny
ČR, 1998, roč. 47, č. 28 příloha Lékařské listy s. 6-7
21. Projekt
Alarm
[online].
[cit.
2006-12-14].
Dostupný
<http://www.cdv.cz/text/oblasti/bsp/projekty-domaci/alarm.htm>.
22. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2006-12-14].
<http://www.szu.cz/czzp/prevence/urazy/index.html
Dostupný
z
WWW:
z
WWW:
23. Učíme se s policií [online]. c2004 [cit. 2006-12-15]. Dostupný z WWW:
<http://www.mvcr.cz/aktualit/regiony/hradec/prevence/ucspol.html>.
24. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky: DPS kraj, DPS okres, DPS
mix[CD-ROM]. Praha:ÚZIS, říjen 2006
25. Ústav zdravotnických informací a statistiky v Praze. Mezinárodní statistická klasifikace
nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize. [s.l.] : [s.n.],
1993. 779 s.
26. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ČR : Rychlé informace - E – knihovna
[online]. c2006 [cit. 2006-11-10]. Aktuální informace č. 52/06 - Úrazy v roce 2005 z
hlediska příčiny a místa vzniku.
Dostupný z WWW:<http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&mnu_id=6200>.
27. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2006 [cit. 2006-12-02]. Aktuální
informace č. 55/06 - Úrazy v roce 2005 z hlediska věku postižených. Dostupný z WWW:
< http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&mnu_id=6200/>
28. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. 2006 [cit. 2006-12-02]. Aktuální
informace č. 81/04 - Úrazy v roce 2003 z hlediska věku postižených. Dostupný z WWW:
<http://www.uzis.cz/download.php?ctg=20&mnu_id=6200>
29. Zdraví 21 : Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. 1. vyd.
Praha : Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2003. 124 s. ISBN 80-85047-99-3.
68

Úrazy u dětí v Pardubickém kraji - atestační práce

Transkript

Podobné dokumenty

Sociální média jako nástroj pro firmy

zdravotní politika Libereckého kraje 2013

Informatika a výpočetní technika pro tercii

Vaše dotazy a odpovědi na ně

stáhnout ve formátu PDF

Zkušební otázky skupiny F (2.část)