Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu

Transkript

Sborník příspěvků z odborného sympozia
ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ
VE VĚDĚ A VÝZKUMU
21. – 23. května 2012
Liberec, Česká republika
Workshop proceedings
DEVELOPMENT OF HUMAN
RESOURCES IN SCIENCE AND
RESEARCH
21st – 23rd May 2012
Liberec, Czech Republic
1
Sychrov, 21. – 23. května 2012
2
Tato publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou.
Za obsah a formu příspěvků odpovídají jejich autoři.
ISBN 978-80-87184-33-2
3
4
Organizátoři sympozia:
Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta,
Inovační a technologické centrum při VÚTS, a.s.
5
6
OBSAH
ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ VE VĚDĚ S VYUŽITÍM MODELOVÉHO PILOTNÍHO
PROJEKTU NANO
RYDVALOVÁ PETRA, PITTNEROVÁ RADKA .............................................................................................................. 9
JIHOMORAVSKÝ KRAJ NA POLI MEZINÁRODNÍ VĚDY: SOMOPRO PROGRAM JAKO
SOUČÁST REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE
MICHAEL DOLEŽAL, EVA JANŮ, BARBORA POSTRÁNECKÁ ................................................................................... 20
PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE
PHDR. DANA POKORNÁ PH.D., MGR. JIŘINA SOJKOVÁ ......................................................................................... 26
GRANT OFFICE – CESTA K ÚSPĚŠNÝM PROJEKTŮM
VEJCHODOVÁ MONIKA, GENSEROVÁ JITKA A SPOL.. ............................................................................................ 33
PROJEKTY OP VK – NÁSTROJE PRO KOMUNIKACI VE VĚDĚ A VÝZKUMU NA KATEDŘE
ORGANICKÉ CHEMIE UP V OLOMOUCI
KATEŘINA ČERNÁ, IVANA SAITZOVÁ .................................................................................................................... 39
AMATHNET – SÍŤ PRO TRANSFER ZNALOSTÍ V APLIKOVANÉ MATEMATICE: ROLE
PROJEKTU V MATEMATICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJI LIDSKÝCH ZDROJŮ
MIROSLAV KUREŠ ................................................................................................................................................. 46
AKTIVNÍ KOMUNIKACE PRO PUBLIKOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÝCH AKTIVIT Z
OBLASTI IT
MILENA JANÁKOVÁ ............................................................................................................................................... 50
VĚDA A VÝZKUM V REGIONÁLNÍM I EVROPSKÉM KONTEXTU
DOC. ING.ARCH. PHDR. KAREL SCHMEIDLER, CSC. .............................................................................................. 56
VĚDA? TO NENÍ NIC PRO MĚ ANEB JAK NAVNADIT STŘEDOŠKOLÁKA
MGR. LUCIE VAŠKEOVÁ ........................................................................................................................................ 66
PRAKTICKÉ DOVEDNOSTI ABSOLVENTA Z PRAXE DO PRAXE
DAGMAR PETRŽELOVÁ, DAGMAR ZLÁMALOVÁ .................................................................................................... 73
MOBILNÍ APLIKACE PRO ŘEŠITELE PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH ZE STRUKTURÁLNÍCH
FONDŮ
TOMÁŠ ŠULA ......................................................................................................................................................... 76
SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ – ŠANCE PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ
ING. JAROSLAVA SYROVÁTKOVÁ, PH.D. ............................................................................................................... 83
ŘÍZENÍ FINANCÍ A AUDITING VAV PROJEKTŮ V MEZINÁRODNÍCH SOUVISLOSTECH
(PROFIN)
PITTNEROVÁ RADKA, HYBLEROVÁ ŠÁRKA............................................................................................................ 89
7
8
ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ VE VĚDĚ S VYUŽITÍM
MODELOVÉHO PILOTNÍHO PROJEKTU NANO (MUNRO)
DEVELOPMENT OF COMMUNICATION SKILLS IN SCIENCE WITH
THE USE OF MODEL PILOT NANO PROJECT
Rydvalová Petra
Technická univerzita v Liberci
(Ekonomická fakulta, katedra podnikové ekonomiky)
[email protected]
Pittnerová Radka
VÚTS, a.s.
[email protected]
Abstrakt
Článek popisuje aktivity a výstupy projektu MUNRO (akronym). Ten je zacílen na zvýšení
kvality úrovně komunikačních dovedností lidských zdrojů v oblasti VaV, tak aby její
pracovníci byli schopni zvýšit efektivitu komunikačního sdělení ve vazbě na různé cílové
skupiny. Projektová strategie vzdělávání je postavena na dvou základních pilířích. Teoretický
pilíř je založen na realizaci série seminářů ve třech odborných tematických modulech: Rozvoj
individuálních komunikačních dovedností; Marketing a nástroje komunikace vědy; Nové
metody propagace a komunikace ve vědě. Praktický pilíř výuky je založen na realizaci
skutečné komunikační kampaně - pilotního projektu NANO. Tato část tréninku je zacílená na
implementaci teoretických znalostí v praxi a poskytuje zpětnou vazbu pro projektový tým
MUNRO.
Klíčová slova – MUNRO (akronym projektu), věda a výzkum, komunikační dovednosti, vzdělávání,
metody publicity
Abstract:
The article describes the activities and impacts of the project MUNRO. The project aims to
increase the level and quality of the communication skills of human resources in R & D so
that workers are able to increase the efficiency of the Communication in relation to different
target groups. The project proposes a system of the education based on the development of
theoretical and practical skills. The theoretical pillar of the teaching is based on the realization
of a series of professional seminars in three thematic modules: Development of the individual
communication skills; Marketing and tools of the Communication of science; new methods of
the publicity and Communication in science. The practical pillar of the teaching is based on
the actual implementation of communication campaigns - a pilot project NANO. This part of
9
the training aims to implement theoretical knowledge in practice and is also a feedback for the
MUNRO project teams.
Key words MUNRO (acronym of the project), Research and Development, communication skills,
education, methods of the publicity
1. „O projektu“
Projekt MUNRO (CZ.1.07./2.3.00/09.0109) má stanoven následující cíl: naučit efektivně
komunikovat vědce s cílovou skupinou potenciálních uchazečů o studium na vysokých
školách i ve smyslu propagace vědecko-výzkumných výsledků a činností s cílem seznámit
potenciální studenty vysokých škol s vědeckou činností a s vědeckými osobnostmi a
motivovat je nejen ke studiu, ale také k práci vědecko-výzkumného pracovníka s důrazem na
technické obory (MUNRO, 2009). Projektový tým je tvořen zástupci z Technické univerzity
v Liberci; VÚTS, a.s.; Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Ostravské univerzity v Ostravě a
firmy Elmarco, s.r.o.
Daný cíl byl specifikován na základě realizované studie o povědomí studentů českých
technických vysokých škol o české vědě a výzkumu, znalostech o vědecké činnosti českých
technických vysokých škol a zájmu o budoucí práce v technických oborech. Výsledky studie
byly více popsány v práci R. Soukalové (2011). Z analýzy vyplynula následující doporoučení:
-
-
-
-
-
Zaměřit se na efektivní komunikaci s cílovou skupinou s cílem posílit znalost pojmu
věda a výzkum z pohledu obecného i konkrétního vnímání (ne pouze na znalost
objevování, ale zaměřit se na to, aby si student dokázal vytvořit konkrétní představu o
vědecko-výzkumných činnostech jednotlivých oborů, které jsou předmětem jeho
zájmu) popularizovat vědecko-výzkumné výsledky formou spolupráce se středními
školami na organizaci a formulaci vhodných a zajímavých témat pro školní
olympiády, Studentskou odbornou činnost (SOČ) a jiné soutěže.
Zaměřit se na medializaci významných vědecko-výzkumných výsledků vysokých škol
formou komunikace pro širokou veřejnost, ale také vhodnou formou pro potencionální
uchazeče (např. vytvořit dokumentární film o práci na výzkumu a samotném vědci a
jeho životě, zorganizovat neformální workshop s vědeckými pracovníky a se
studenty).
Komunikaci s cílovou skupinou je nutno zaměřit na komunikaci nejen samotného
obsahu, ale obsah sdělení vhodně a efektivně spojit s názvem vědecké instituce a také
se zainteresovanou osobou – vědcem či vědeckými pracovníky instituce.
Osobnosti ve vědě a výzkumu mají pro komunikaci vědecko-výzkumných výsledků
značný význam, tzn. klást velký důraz při komunikaci na spojení osobnosti s konkrétní
vědeckou aktivitou.
Na začátku 21. století je internet nejsilnější informační kanál pro sledovanou cílovou
skupinu. V rámci studie byla identifikována jako vhodná forma zaměřená na aktivní
komunikaci a spolupráci s cílovou skupinou, organizace workshopů s vědciodborníky.
1.1 Cílové skupiny projektu MUNRO
Vzhledem ke skutečnosti, že komunikační dovednosti ve vědě jsou slabou stránkou části
vědeckých pracovníků napříč jednotlivými obory, je projekt zaměřen na pracovníky všech
vědeckých oborů. Prioritně je orientován na vědecké pracovníky působící v technicky
orientovaných oborech. Projekt pracuje s dílčími segmenty cílové skupiny, které se odlišují
10
délkou vědecké kariéry. Pro potřeby projektu byla proto cílová skupina rozdělena do třech
segmentů:
-
začínající vědečtí pracovníci: studenti magisterských a doktorských programů;
mladí vědečtí pracovníci: studenti vyšších ročníků doktorského studia (zpracování a
obhajoba doktorské práce) a pracovníci s Ph.D. do cca 3 let po absolvování studia;
zkušení vědečtí pracovníci: vědečtí pracovníci s titulem doc. nebo prof., kteří se
částečně věnují vědecké práci a „vychovávají“ nové vědecké pracovníky.
Cílové skupiny projektu rozšiřují své komunikační dovednosti ve vazbě na následující
skupiny:
-
Studenti středních škol: potenciální zájemci o vědeckou kariéru;
Zástupci médií: potenciální komunikátoři výsledků práce vědců směrem k veřejnosti;
Firemní sféra: potenciální partneři v rámci VaV spolupráce a technologického
transferu;
Politici: segment, který formuje podmínky působnosti vědců ve vazbě na vývoj
podnikatelského prostředí.
1.2 Projektová strategie vzdělávání
Projektová strategie vzdělávání je postavena na dvou základních pilířích. TEORETICKÝ
PILÍŘ je založen na realizaci série seminářů ve třech odborných tematických modulech:
A. Rozvoj individuálních komunikačních dovedností;
B. Marketing a nástroje komunikace vědy;
C. Nové metody propagace a komunikace ve vědě.
PRAKTICKÝ PILÍŘ výuky je založen na realizaci reálné ukázky komunikační kampaně –
pilotního projektu NANO. Dané téma bylo vybráno, tak aby zaujalo co nejširší skupinu
pracovníků vědy a výzkumu. Řešení projektu bylo rozloženo do období 33 měsíců.
1.3 Plánované výstupy projektu
V rámci projektového návrhu bylo naplánováno podpořit minimálně 540 osob, přičemž
dalšími hlavními výstupy je realizace 45 kurzů, vydání odborné publikace k tématu
komunikace hlavní cílové skupiny projektu, a to včetně ukázky dobré praxe pomocí případové
studie. Dále byla naplánovaná realizace 8 filmů s tématem NANO, z toho 6 filmů
animovaných a 2 dokumentární. Zásadním a spojujícím prvkem všech výstupů je realizace
kampaně Týden technologií a soutěže NANObyART. Na závěr projektu bylo naplánované
závěrečné odborné sympozium.
2. Komunikační strategie NANO
Cílem komunikační strategie NANO je v souladu s projektovým záměrem, a to
prostřednictvím modelové komunikační kampaně, ověřit funkčnost teoretických poznatků
v oblasti Komunikace vědy a výzkumu ve vazbě na různé cílové skupiny a modelové
komunikační situace.
Bylo specifikováno obsahové zaměření pilotní komunikační kampaně NANO na téma
chemie. Tomu byly přizpůsobeny další navazující aktivity projektu (především identifikace
vhodných spolupracovníků a tematického zaměření připravovaných audiovizuálních pomůcek
11
a webových stránek pilotní kampaně). Pilotní kampaň NANO se tak zapojila do iniciativy
„Rok chemie“, kterou vyhlásilo na rok 2011 UNESCO. Strategickým cílem pilotní
komunikační kampaně NANO je popularizace chemie a zvýšení zájmu o studium oborů
založených na využití chemie. Každá látka má své charakteristické fyzikální i chemické
vlastnosti. Lze říci, že právě vzdělávání v oblasti fyziky a chemie má obsahově i metodicky
mnoho společných oblast, které se doplňují a prolínají. Z tohoto důvodu je téma chemie
doplňováno i fyzikálními jevy.
Komunikační strategie NANO byla doplněna rovněž o právní aspekt. Do obsahové náplně
kampaně byl začleněn prvek řízení práv k užití audiovizuálních výstupů. S ohledem na
skutečnost, že většina výstupů kampaně NANO je svým charakterem výsledkem tvůrčí
činnosti, bylo rozhodnuto o dodatečné analýze právních aspektů kampaně NANO. Pro každý
výstup byla provedena kompletní vzorová právní řešení dokumentace, která řeší výkon práv
jak směrem k jednotlivým autorům, tak ke členům projektového konsorcia.
Strategie NANO je primárně zaměřená na komunikaci tohoto tématu směrem k cílové
skupině, kterou tvoří studenti středních škol. Strategie je naplněna prostřednictvím hlavní linie
komunikačních aktivit NANO, kterou paralelně doplňuje vzdělávací strategie MUNRO tak,
aby komunikační aktivity NANO měly paralelní podporu ve vzdělávacích aktivitách a
výsledky kampaně NANO mohly být přímo využívány v rámci připravovaných vzdělávacích
produktů.
2.1 Komunikační produkty kampaně
Kampaň je realizována následujícími dílčími komunikačními produkty:
-
Odborný workshop Komunikace ve vědě.
Soutěž NANO by ART.
Diseminační pilotní akce na téma chemie a fyzika.
Série popularizačních praktických seminářů v regionech. Popularizační semináře
budou podpořeny sérií projektových výstupů:
o webové stránky,
o technologie představené prostřednictvím PC hry,
o odborné publikace,
o animované filmy
o dokumentární filmy.
Produktový plán pro jednotlivé výše uvedené výstupy byl rozpracován s ohledem na
časovou náročnost jejich zpracování a zařazení do harmonogramu akcí kampaně NANO, viz
tab. 1. Bylo rozhodnuto o následujícím časování kampaně NANO, která byla oficiálně
zahájena Sympoziem Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu 18. května 2011 a
zakončena v květnu 2012 „Týdnem technologií“, jehož součástí bylo i závěrečné sympozium.
12
Tab. 1 Harmonogram komunikační kampaně NANO
Termín
Název akce
Popis
květen 2011
Odborné sympozium Rozvoj lidských
zdrojů ve vědě a výzkumu
3 sekce a doprovodné
vzdělávací semináře.
Alchymistická zahrada
popularizační praktický
seminář (workshop, dílna)
Zahájení soutěže NANO by ART
soutěž (1. kolo)
Jak komunikovat vědu
Ostrava (odbor. workshop)
How to Present your Research
Activities
Liberec (odbor. workshop)
(18. – 20. 5. 2011)
květen
(21. – 22. 5. 2011)
květen – prosinec
2011
(15. 5. – 31. 12. 2011)
Červenec
(9. – 10. 7. 2011)
červenec - říjen 2011
Ostrava (odbor. workshop)
Letní škola Práce s grafickými
programy pro začínající pracovníky
výzkumu a vývoje
září 2011
Noc alchymistů
Dobrodružství J. Vernea
prosinec - leden
Série odborných přednášek na středních
školách
série kurzů z 6 regionů
leden 2012
Chemie živě a Úžasné divadlo fyziky
popularizační performance
leden – únor 2012
Fyzika zábavně na středních školách
série kurzů (Liberecký
kraj)
březen 2012
(3. – 4. 3. 2012)
Úžasné divadlo fyziky: Fyzika
v kuchyni
leden – březen 2012
Realizace soutěže NANO by ART
soutěž (2. kolo)
duben 2012
Objevitelé a vynálezci:
(21. – 22. 4. 2012)
Úžasné divadlo fyziky
květen 2012
Týden technologií:
16. – 18. 5. 2012
Školní výlet
(17. 9. 2011)
listopad 2011
(26. 11. 2011)
(28. – 29. 1. 2012)
(17. 1. – 31. 3. 2012)
popularizační praktické
semináře (workshop,
13
19. – 20. 5. 2012
21. – 23. 5. 2012
dílna)
- Antropologie,
- Dílny chemie a fyziky
- GIS
- Nanokolovrat
- Prezentace technických univerzit
- Úžasné divadlo fyziky
- Chemie živě
Odborné sympozium Rozvoj lidských
zdrojů VaV, Sychrov 2012
závěrečná konference,
3 sekce
Odborné workshopy
Komunikace ve vědě.
3. Vybrané produkty komunikační kampaně
Uvedené produkty jsou podrobně popsány v monitorovacích a závěrečné zprávě projektu,
pro představu jsou dále jen stručně popsány.
3.1 Popularizační praktické semináře
Tyto semináře měly pro tým velký význam, jedná se o produkt, který poskytuje okamžitou
zpětnou reakci cílové skupiny. Předpokladem bylo, že zájem studentů o studium na
technických vysokých školách je potřeba podchytit již od základní a střední školy. Cílovou
skupinou však nebyli „jen“ žáci a studenti, ale rovněž jejich rodiče, kteří výběr zaměření
dalšího studia ovlivňují. Praktické semináře byly připraveny tak, aby pro cílovou skupinu
byly interaktivní a účastníci si sami mohli fyzikální a chemické experimenty vyzkoušet.
3.2 Popularizační performance
Kladné reakce cílové skupiny na popularizační semináře podpořily vznik tzv.
popularizačních performancí, a to jak v oblasti fyziky (spolupráce s Úžasným divadlem
fyziky) a v oblasti chemie vznik představení Chemie živě. Představení byla realizována
jednak přímo na středních školách, ale i v rámci dalších akcí projektu MUNRO (školní výlet
apod.).
14
3.3 Filmy
V průběhu projektu bylo realizováno 6 animovaných filmů a 3 dokumentární. V dalším
textu jsou rámcově představeny animované filmy.
1) Bezpečnost práce – animovaný film
Smyslem tohoto animovaného filmu je upozornit na skutečnost, že pravidla bezpečnosti práce
jsou základem pro to, aby věda mohla být realizována.
Obr. 1 Ukázka z animovaného filmu „Bezpečnost práce“
2) Geniální nápad – animovaný film
Film poukazuje na skutečnost, že inovační myšlenky mohou být velice jednoduché. Není
potřeba vymýšlet složitá řešení, ale řešení šitá na míru.
Obr. 2 Ukázka z filmu „Geniální nápad“
15
3) Jak se vaří pivo – PC hra
Jedná se o multimediální výstup postavený na animaci, který je zároveň interaktivní.
Technologie výroby piva je zde prezentována formou PC hry s cílem vzbudit zájem cílové
skupiny o studium přírodovědných oborů (zásadou byla jednoduchost a přístupnost předávané
znalosti).
Obr. 3 Ukázka technologické hry „Jak se vaří pivo“
4) Svět NANO – animovaný film
Tento animovaný film je tematicky zaměřen na podporu popularizace nanotechnologií.
Obr. 4 Ukázka z animovaného filmu „Nanosvět“
16
5) Psí ráj – animovaný film
Tento výstup poukazuje na důležitost zaměřit se při vlastním výzkumu na budoucího
uživatele vyvinutého produktu.
Obr. 5 Ukázka z animovaného filmu „Psí ráj“
6) Mravenčí kalamita – animovaný film
Obsahem je seznámení cílové skupiny s inovačním procesem přijatelnou a zábavnou formou.
Obr. 6 Ukázka z animovaného filmu „Mravenčí kalamita“
17
3.4 Odborné publikace
Plánovaným výstupem bylo rovněž vydání odborné publikace „Současná role komunikace
vysoké školy s cílovými skupinami“ (Soukalová, 2011). Publikace splňuje podmínky pro
zařazení do databáze RIV. Je zaměřena na charakteristiku stakeholders vysokých škol a jejich
význam pro vysokou školu z pohledu obsahu a formy marketingové komunikace. Další
publikací je kritický katalog z výstavy Sklo ne/tradičně, který je vypracován formou
případové studie. Publikace popisuje postup pro realizaci výstavy jako komunikačního
nástroje prezentace výsledků vědy a výzkumu (Rydvalová 2011).
3.5 Soutěž NANObyART
Cílem soutěže bylo vzbudit zájem široké veřejnosti o problematiku nanotechnologií a
kreativním způsobem popularizovat tento vědní obor. Soutěžící museli být v době konání
soutěže občany České republiky a starší 18 let. Účastníkem soutěže nemohl být člen odborné
poroty, ani zaměstnanec projektového týmu MUNRO. Do soutěže byla přijímána výtvarná
díla z kategorií fotografie, kresba, malba a počítačová grafika ve dvourozměrné podobě, o
maximálním rozměru, nepřesahujícím 150 cm. Soutěž byla vyhlášena v květnu 2011 a
uzávěrka pro zaslání výtvarných prací proběhla v prosinci 2011. Soutěž byla koncipována
jako dvoukolová. V prvním kole provedla vyhodnocení zaslaných autorských děl odborná
porota, složená ze zástupců výtvarných středních i vysokých škol a odborníků z oblasti
nanotechnologií. Porota vybírala z 26 prací, do druhého kola jich bylo vybráno 14. Druhé
kolo proběhlo v rámci kampaně Měsíc nanotechnologií, kdy byla výtvarná díla zveřejněna
laické veřejnosti v podobě galerie NANObyART na Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Hlasování o třech vítězných místech provedla laická veřejnost.
3.6 Školní výlet
Plánovaný týden technologií byl zahájen zcela novou akcí „Školní výlet“. Akce je
zaměřena na studenty středních škol v předmaturitním ročníku s cílem zaujmout studenty pro
technické obory. Vedle zajímavých workshopů např. z oblasti antropologie, geografických
informačních systémů, fyziky a chemie zde byly připraveny odborné přednášky, divadelní
představení o technologiích, kino s vlastními animovanými dokumenty projektu MURO, ale i
filmy BBC o technologiích. Důležitou složkou akce je představení šesti technických vysokých
škol z celé České republiky a expozice IQ parku c centra Babylon v Liberci.
3.7 Závěrečné odborné sympozium 2012
Hlavní program pátého ročníku sympozia „Rozvoj lidských zdrojů ve VaV“ v roce 2012 je
již tradičně určen především odborníkům, kteří se prakticky věnují vzdělávání vědeckovýzkumných pracovníků a studentů (Sympózium Sychrov, 2011). V rámci Sympozia mají
prostor pro výměnu zkušeností s realizací vlastních projektů a zároveň mohou navázat nové
kontakty pro další spolupráci při zajištění vzdělávacích aktivit. Odborné semináře
doprovodného programu jsou určeny vědecko-výzkumným a akademickým pracovníkům a
studentům VŠ (především doktorské formy studia).
Hlavními tématy Sympozia 2012 jsou:
-
komunikace ve vědě;
věda a média;
18
-
ochrana práv k duševnímu vlastnictví;
podpora zájmu o technické obory;
mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu.
Sympozium bylo zahájeno v pondělí 21. května tématem Věda v médiích. Hlavní program
druhého dne Sympozia je věnován Komunikaci a lidským zdrojům ve vědě. Středeční den
je zaměřen na téma Ochrana práv k duševnímu vlastnictví. Kromě odborného programu
byly pro účastníky připraveny zajímavé doprovodné akcí. Jak bylo uvedeno výše, v roce 2012
bylo sympozium součástí akce s názvem „Týden technologií“, která byla zahájena již ve
středu 16. května 2012. Více informací je na stránkách (Příběhy vědy, 2011).
4. Shrnutí
Jak je z výše popsaného stručného souhrnu patrné týmu projektu MUNRO se podařilo
splnit všechny naplánované aktivity a úspěšně realizovat kvalitní výstupy.
Seznam použité literatury
[1] RYDVALOVÁ, P. aj. Sklo ne/tradičně – interaktivní pohled na sklo (kritický katalog z výstavy). 1.
vyd. Liberec: VUTS, 2011. 96 s. ISBN 978-80-87184-25-7.
[2] SOUKALOVÁ, R. Současná role komunikace vysoké školy s cílovými skupinami. 1. vyd.
Zlín: Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2011. 115 s. ISBN 978-80-87500-14-9.
[3] MUNRO [online]. 2009 [vid. 2012-04-26]. Dostupné z http://www.munro.cz.
[4] Sympózium Sychrov [online]. 2010 [vid. 2012-04-26]. Dostupné
z http://www.sympoziumsychrov.cz.
[5] Příběhy vědy [online]. 2011 [vid. 2012-04-26]. Dostupné z http://www.pribehyvedy.cz.
19
JIHOMORAVSKÝ KRAJ NA POLI MEZINÁRODNÍ VĚDY: SOMOPRO
PROGRAM JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE
Michael Doležal, Eva Janů, Barbora Postránecká
Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z.s.p.o
[email protected]; [email protected]; [email protected]
Abstrakt
Program SoMoPro, který podporuje 27 českých a zahraničních vědců na jihomoravských
institucích, se stal jedním z úspěšných kroků Regionální inovační strategie, realizované
Jihomoravským krajem. Příspěvek popisuje souvislosti s inovační strategií, zapojení do
struktury kraje, zkušenosti členů projektu a nastiňuje některé plánované kroky do budoucnosti
v oblasti podpory lidských zdrojů ve vědě a výzkumu.
Klíčová slova: SoMoPro program, věda a výzkum, RIS, Jihomoravský kraj, mezinárodní mobilita
Abstract
The SoMoPro Programme, supporting 27 Czech and international scientists in the South
Moravian R&D institutions, became one of the significantly successful steps of Regional
Innovation Strategy in the South Moravian Region. The paper describes context with the
innovation strategy, broader connection with the structures of South Moravian Region, the
experiences of the members of the project and outlines some future steps in the area of the
R&D human resources.
Key words: SoMoPro Programme, research and development, Regional Innovation Strategy, South
Moravian Region, international mobility
1. Úvod
Podpora lidských zdrojů ve vědě a výzkumu se stala jednou z hlavních priorit
Jihomoravského kraje (JmK). Program SoMoPro je unikátním vyústěním dlouhodobé snahy o
začlenění Jihomoravského kraje do globální mobility ve vědeckovýzkumné oblasti. Vychází z
Regionální inovační strategie (RIS), což je dlouhodobý strategický plán rozvoje regionu, a je
jedním z prvků tvořících komplexní plán k dosažení cíle, a to koordinovat a realizovat aktivity
posilující konkurenceschopnost a trvale udržitelný rozvoj kraje založený na talentovaných
lidech, špičkových výzkumných týmech a globálně konkurenceschopných firmách [1].
Tento příspěvek si klade za cíl popsat širší souvislosti vzniku programu SoMoPro, nastínit
zkušenosti s jeho vedením a poukázat na další vývoj v jihomoravském kraji v této oblasti.
2. Změny v jihomoravském regionu
Během posledních 20 let došlo k výraznému přerodu jihomoravského kraje, respektive
brněnského regionu. Z ryze industriálního charakteru (Zetor Brno - výrobce traktorů;
Zbrojovka Brno - mj. výrobce zbraní; Královopolská strojírna; První brněnská strojírna;
Lachema; rozsáhlý, leč beznadějně zastaralý textilní průmysl [Mosilana, Vlněna, Moravan];
Adast Adamov - polygrafické stroje, zbrojní výroba a další) se tato oblast přeorientovala na
20
lehký průmysl, logistiku a služby. Výrobní závody - dříve situované ve velké míře ve středu
města - se nyní soustředí především do nových průmyslových zón v Brně a okolí (např.
Černovická terasa, Modřice, Šlapanice). Řada nových firem jsou nadnárodní korporace
(nejznámější patrně Honeywell, IBM, Motorola) s velkým inovačním potenciálem a
poptávkou po odbornících. Ruku v ruce s těmito změnami jde i budování vědecko-výzkumné
báze na jižní Moravě a intenzivní spolupráce mezi akademickou, výzkumnou a
podnikatelskou sférou včetně aplikace nejnovějších výsledků výzkumu v praxi.
2.1 Možnosti práce pro vědce
V Brně je celkem šest vysokých škol s více jak 60 000 studenty, z nichž více než 6 000
studuje v doktorském programu směřujícímu k získání titulu PhD. Masarykova univerzita,
Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita – to
jsou vysoké školy s vynikajícím vědeckým potenciálem. Dále zde existuje 24 laboratoří
Akademie věd České republiky, mezi nejvýznamnější patří Biofyzikální ústav, Ústav
analytické chemie, Ústav přístrojové techniky, Ústav fyziky materiálů, Ústav živočišné
fyziologie a genetiky. Mezi další významné instituce tohoto typu můžeme uvést Výzkumný
ústav veterinárního lékařství a Centrum dopravního výzkumu.
V nedávné době v Brně vzniklo (s podporou evropských fondů) několik nových velkých
výzkumných center: CEITEC, ICRC, NETME, COTOCOEN atd.
Všechny tyto instituce buď již hostí SoMoPro vědce nebo se mohou stát potenciálními
příjemci vědců z programu SoMoPro II.
2.2 Systém podpory vědy, výzkumu a inovací
V regionu aktivně podporují Regionální inovační strategii (minimálně) tři organizace, které
přispívají k mobilitě lidských zdrojů, a to jak na akademickém poli, tak i v komerční sféře v
podobě rozvoje inovačního podnikání, transferu technologií, či asistencí investorům.
2.2.1 Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM)
Jak již svým názvem napovídá, JCMM je zaměřeno na podporu nadaných studentů a
lidských zdrojů pro vědu s působností v JmK. Cílovou skupinou jsou jednak studenti
středních a vysokých škol (program pro nadané studenty a pro zahraniční studenty
přicházející studovat na Moravu), dále studenti doktorských programů (začínající vědci v
JmK) a podpora kategorie post-doc, tedy zaměřená na již zkušené vědci, kteří mají zájem zde
dlouhodoběji působit. JCMM se stala smluvním partnerem JmK pro administraci programu
SoMoPro.
2.2.2 Jihomoravské inovační centrum (JIC)
JIC podporuje ty, kteří přicházejí s inovativními podnikatelskými myšlenkami, pomáhá též
širokému spektru osob v inovačních firmách, studentům s originálními nápady, výzkumným
pracovníkům a vynálezcům. JIC podporuje spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými
pracovišti. Centrum vytváří prostředí pro snadnější inovační podnikání na jižní Moravě a pro
inkubované firmy zajišťuje finance, prostory, poradenství, kontakty, propagaci a pomoc při
transferu technologií. [2]
21
2.2.3 Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM)
RRAJM se specializuje na tři klíčové oblasti - napomáhá udržitelnému rozvoji regionu a
růstu jeho konkurenceschopnosti realizací rozvojových projektů, projektů přeshraniční
spolupráce stejně jako podporou investic a inovací. Pracuje též na několika speciálních
projektech, např. na rozvoji klastrových iniciativ (poradenství v oblasti sdružování firem,
mapování potenciálních subjektů pro vytváření klastrů) či regeneraci brownfieldů, tedy
organizuje semináře a informační servis s cílem obnovy starých a nevyužívaných areálů a
objektů. [3]
2.3 Regionální inovační strategie a vztah k SoMoPro
S přípravou RIS bylo započato na konci 90. let, snahou bylo koordinovat kroky mezi
zúčastněnými stranami (statutární město Brno, Jihomoravský kraj, univerzity v regionu,
apod.). Výsledkem této činnosti je založení organizací, které tuto inovační strategii podporují
(viz. kap. 2.2.1 – 2.2.3) a následně i realizace různých programů, jak v oblasti podpory
lidských zdrojů (např. SoMoPro), tak i inovačního podnikání (inkubátory).
V roce 2007 byl proveden výzkum zaměřený na absorpční kapacitu výzkumných institucí
v JmK. Tato studie ukázala, že by bylo potřeba cca 65 mil. Kč/rok k uspokojení poptávky po
mobilitě vědců (v režimu incoming a reintegrujících se vědců) a taktéž v souvislosti s nově
vznikajícími výzkumnými centry. Reálné finanční možnosti však dosáhly pouze
24 mil. Kč/rok, proto bylo rozhodnuto podpořit jen vysoce kvalitní projekty. Vzhledem ke
stanoveným cílům byli upřednostněni zkušení výzkumníci, kteří mají schopnosti k vedení
výzkumného týmu a potenciál poskytnout nové techniky a znalosti, stejně jako novou
spolupráci a kontakty s mezinárodními vědeckými institucemi či organizacemi.
Program SoMoPro tedy vzniká jako výsledek poptávky po vědcích, po mobilitě vědců a
politické podpory kraje.
3. SoMoPro – představení programu
SoMoPro je regionální grantový program, jehož cílem je podpora příchodu špičkových
zahraničních vědců na vědecká pracoviště Jihomoravského kraje a reintegrace českých vědců
po pracovní zkušenosti v zahraničí. SoMoPro je pilotní program, běžící od roku 2009. Má za
sebou dvě úspěšné výzvy, v jejichž rámci byly přiděleny granty 6 českým a 21 zahraničním
vědcům. V roce 2012 bude otevřena druhá fáze, SoMoPro II, která počítá s dalšími dvěma
výzvami.
3.1 Cíle programu SoMoPro a jeho charakter
SoMoPro má dva hlavní cíle:
1) Poskytnout výzkumníkům plnohodnotné zázemí pro získávání nových znalostí a možnost
kariérního rozvoje.
2) Podporovat aktivity a projekty v oblasti vědy, výzkumu a inovace v JmK
SoMoPro je regionální obdoba tzv. Incoming grantů Akcí Marie Curie. Je ze 60%
financováno ze zdrojů Jihomoravského kraje, 40% je pak kofinancováno Evropskou komisí.
Celkový rozpočet programu činí 3 887 158 EUR.
Výzkumné stáže jsou dlouhodobého charakteru, na 1 až 3 roky. Podporovány jsou
přírodovědecké, technické a lékařské obory.
Podpořeny jsou 2 typy mobilit: stáže zahraničních výzkumníků na VaV institucích JmK
(tzv. Incoming grants) a reintegrační stáže českých vědců (tzv. Reintegrating grants), kteří
22
působili v oblasti vědy a výzkumu mimo EU po dobu minimálně 3 let. Oproti původně
naplánovaným 23 příjemcům grantu bylo díky spolupráci s EK přijato 27 žadatelů o grant.
Žadatel o grant musí k datu uzávěrky disponovat titulem Ph.D. nebo absolvovat alespoň
čtyři roky plnohodnotné výzkumné praxe na plný úvazek po obdržení titulu, který mu
umožňuje zahájit doktorské studium. Další podmínka se týká mobility: v čase uzávěrky výzvy
SoMoPro nesmí výzkumník pobývat či vykonávat svoji hlavní aktivitu (práce, studium apod.)
v České republice déle jak 12 měsíců v posledních 3 letech bezprostředně před uzávěrkou.
Návrh projektu by měl být vypracován společně s hostitelskou institucí.
Finanční příspěvek z grantu pokrývá 100% způsobilých výdajů. Příspěvek obdrží
hostitelská instituce, která jej uplatňuje dle pravidel grantové dohody mezi jí a
Jihomoravským krajem (společně se schváleným projektem, který tvoří část grantové
dohody).
3.2 Rozdělení vědců na instituce
Po ukončení obou výzev, ukončení vyjednávání a podepsání pracovních smluv se počet
zahraničních vědců ustálil na těchto číslech: Masarykova univerzita - 19 vědců, Vysoké učení
technické v Brně - 5 vědců; Mendelova univerzita – 1 vědec, pracoviště Akademie věd ČR
celkem - 2 vědci. Veterinární a farmaceutická univerzita stejně tak i Univerzita obrany nehostí
žádné stážisty.
Nerovnoměrné rozdělení vědců mezi institucemi má souvislost zejména s tím, že převažují
vědy o živé přírody (viz. Tab. 2) a výzkumné projekty na ně zaměřené se realizují zejména na
pracovištích Masarykovy univerzity.
Tab. 1. Národnostní složení vědců
Země původu
1. výzva
2. výzva
celkem
Austrálie
1
0
1
Bělorusko
1
0
1
Bulharsko
1
1
2
ČR - (reintegrační granty)
2
4
6
Egypt
1
0
1
Francie
0
2
2
Finsko
1
0
1
Indie
1
1
2
Izrael
1
0
1
Nepál
0
1
1
Polsko
1
0
1
Rakousko
0
1
1
Slovensko
3
3
6
Spojené království
0
1
1
CELKEM
13
14
27
23
Tab. 2 Podpořené projekty v jednotlivých vědeckých disciplinách
Vědecké obory
1. výzva
2. výzva
celkem
Inženýrství a informační technologie
3
1
4
Environmentální vědy a vědy o zemi
1
2
3
Chemie
2
2
4
Živé vědy
5
7
12
Matematika
0
1
1
Fyzika
2
1
3
CELKEM
13
14
27
3.3 Zkušenosti SoMoPro vědců
Skupina 27 SoMoPro vědců pracuje na vědeckém poli s velmi širokým a různorodým
záběrem, přesto je mezi nimi řada společných znaků. Zpětná vazba byla získána
prostřednictvím strukturovaného rozhovoru na podzim roku 2011, tedy v době, kdy se většina
vědců v Brně již zapracovala a zabydlela.
Průměrný počet osob ve výzkumné skupině je 9 a pracovní skupina má většinou kombinaci
1-2 post-doc a 3-4 PhD studenti plus supervizor, technik a popř. administrativní pracovník.
Při podávání projektu vědci nebyli limitování stran zaměřením projektu (vyjma toho, že
projekt nesměl být podán v oblasti ekonomických a humanitních věd), jako zásadní se v této
souvislosti prokázala buď vlastní iniciativa vědce, který přišel s novou myšlenkou výzkumu,
nebo spolupráce se supervizorem. Výsledkem tohoto synergického efektu je skutečnost, že
obdržený grant je přínosem jak z hlediska finančního (skupina se rozrostla), tak i z hlediska
odborného (vyšší vědecký status díky tomu, že vědcům náleží oprávnění použít označení
"Marie Curie Fellow").
Dalším pozitivně hodnoceným rysem pro účast v SoMoPro programu byla možnost získat
větší nezávislost. "Post-doci" využívají možnosti vést si svůj vlastní projekt, navíc je zde
perspektiva kariérního růstu. Právě kombinace nezávislosti a růstu - včetně toho, že budou
vést vlastní týmy a pracovat na vlastním tématu - byla pro řadu vědců velmi motivující.
Aspekt samostatnosti se projevuje i v publikační činnosti, kdy vědce nikdo neomezuje v tom,
co, jak a kam mají napsat. A v neposlední řadě též samostatností finanční, neboť je to
výzkumník, kdo přináší další finanční zdroje a není tak nutné, aby byl na pracovišti (event. na
dalších sponzorech) závislý.
Ruku v ruce s nezávislostí jde i posílení „leadershipu" - někteří z vědců byli pověřeni
vedením doktorandů, jiní vedením skupin, bylo jim dáno na starost vyjednávání s dalšími
vědeckými týmy, nezřídka zahraničními, případně se stali zástupci vedoucího ústavu či
vedoucími laboratoří.
S novými funkcemi přišla kromě vědecké práce i práce organizační, kdy vědci využívají
svůj potenciál k psaní dalších projektů, které podávají do různých grantových schémat, či ryze
organizační záležitosti, např. přestavba laboratoří tak, aby odpovídaly moderním trendům a
modernímu uspořádání. Pro některé je to nezvyklá situace, nicméně i tato zkušenost
strategicky pohlížet na budoucnost a organizovat svůj vědecký a pracovní život je vnímána
kladně.
24
Při podání žádostí do programu SoMoPro - v několika případech - kromě vědeckých hrály roli i osobní důvody. To se týká zejména českých občanů, kteří využili reintegrační
grant v rámci SoMoPro: chtěli vychovávat své děti doma a ne v cizině, vrátili se z důvodu
péče o své stárnoucí rodiče či kvůli možnosti propojit kariéru v České republice s předchozím
působením v zahraničí. Podobně na tom jsou i vědci a vědkyně slovenské národnosti, kteří
využili geografické blízkosti Slovenska a/nebo absenci podobných grantů na Slovensku. U
někoho hraje významnou roli pocit vděčnosti za zdarma získané vzdělání a chce je splatit.
Zkušenosti SoMoPro vědců potvrdily důležitost osobních vazeb v přípravné části grantu.
Řada výzkumníků se o existenci projektu SoMoPro dozvěděla prostřednictvím svých
kontaktů na institucích v Brně a to od těch, co se následně stali supervizory na hostitelské
instituci. Dále to byly "informační zdroje" v podobě kolegů ze stejného oboru, rodinných
příslušníků a různých mailingových listů.
Obecně jsou vnímány podmínky pro práci a stejně tak podmínky pro život v Brně jako
vyhovující.
4. Závěr
Pozitivní výsledky programu SoMoPro a trvalá podpora vědy a výzkumu ze strany
Jihomoravského kraje vedly k tomu, že bylo navrženo pokračování programu SoMoPro a
administrace přidělena opět JCMM. V současné době je návrh projektu připraven a je
negociován s Výkonnou agenturou pro výzkum (REA). Navržený rozpočet celkem činí 4,7
mil. € s plánem podpořit 25 vědců v období let 2013 - 2017. Předpokládané zahájení
programu SoMoPro II je na začátku 2. pololetí roku 2012. Věříme, že výše popsané
skutečnosti mohou být inspirací pro zástupce nejen vědeckovýzkumných institucí, ale i
reprezentantů krajů, kteří mají v úmyslu svůj region podporovat na poli vědy, výzkumu a
inovací,
[1] Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje [online]. Brno: Jihomoravské
inovační centrum [cit. 2012/05/04. Dostupné na www: <http://www.risjmk.cz/cz/>.
[2] Jihomoravské inovační centrum [online]. Brno, Jihomoravské inovační centrum [cit.
2012/05/03]. Dostupné na www:<http://www.jic.cz>
[3] Regionální rozvojová agentura jižní Moravy [online]. Brno: Regionální rozvojová
agentura jižní Moravy [cit. 2012/05/04]. Dostupné na www: <http://www.rrajm.cz>
25
PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ
A PODNIKOVÉ PRAXE
PhDr. Dana Pokorná Ph.D., Mgr. Jiřina Sojková
Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.
Ústav společenských věd, členové realizačního týmu projektu APSYS
[email protected], [email protected]
Dedikováno projektem: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, název „Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě
a výzkumu“; registrační číslo CZ 1.07/2.3.00/09.0134.
Abstrakt
V době inovativních změn jdoucích ruku v ruce s trvale udržitelným rozvojem, jsou
v současné době zaměstnanci dvou typů organizací – akademických a podnikatelských, stále
více a intenzivněji vedeni ke spolupráci a porozumění v komunikaci.
Příspěvek komentuje produkt projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků
ve vědě a výzkumu - konkrétní vzdělávací program, z pohledu diskuse, která proběhla na
závěrečné konferenci projektu. Autoři ukazují klíčové momenty problémové komunikace
mezi pracovníky z prostředí vědy a praxe. Aktuálnost a významnost problémů uvedených
v příspěvku je daná tím, že poznatky vznikly v diskusi mezi akademickými tvůrci
vzdělávacího programu a účastníky pilotní realizace, kterými byli jak pracovníci z prostředí
vědy, tak praxe.
Klíčová slova - komunikace, věda a výzkum, praxe, vzdělávání.
Abstract
The employees of two types of organization – the academic and business one are at the age
of innovations and sustainable development more and more intensively led to acooperation
and understanding in communication.
The article comments a product of ESF´s project called Applied system of further education
of employees in science and research - a concrete educational programme, from a view of
discussion, which was held at the final projects conference. The authors refered to some
crutial problematic moments in communication between the employees in academic and
business world. The recency and signifikance of those communication problems pointed out
in the article is given to a discussion arised findings. The disputants were both academic
authors of the above mentioned educational programme and the participants of pilot
realization (those were employees of science and research as well as the business ones).
Key words: communication, science and research, practise, education.
1. Úvod
Projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu (zkráceně a dále již
jen APSYS) vychází z poznané reality, kdy odborníci různých oborů vědy a odborníci z praxe
nacházejí složitě cestu k vzájemnému porozumění si v případech, že mají spolupracovat na
společných cílech v sestavených interdisciplinárních týmech. Současnost a hlavně možnosti
dalšího rozvoje prosperující společnosti je založená právě ve velké míře na transferu poznatků
z vědy do praxe i na předávání požadavků praxe do oblasti vědy. Výstižným příkladem
potřebnosti propojení vědeckých a podnikatelských subjektů je teorie „Triple helix“ [9].
26
Teorie poukazuje na tři hlavní aktéry rozvoje, zvláště pak regionálního rozvoje, kteří ve
vzájemné kooperaci musejí směřovat ke společným cílům, tedy i společně intenzivně
komunikovat. Jako jednoho aktéra teorie označuje podnikatelskou základnu regionu
představovanou firmami i podnikateli, která produkuje nezbytný zisk a je prostorem pro
zavádění nových technologií, jako druhého aktéra označuje znalostní základnu
představovanou vysokými školami, výzkumnými organizacemi a technologickými parky,
která zabezpečuje produkci know-how pro podnikatelskou sféru a jako třetího aktéra označuje
nezbytný stát, představovaný orgány státní a veřejné správy, který vytváří legislativně
organizační podmínky pro procesy v regionu. Projekt APSYS je pohledem zmíněné teorie
právě jedním z konkrétních kroků v posilování komunikace mezi dvěma ze tří aktérů
regionálního rozvoje - podnikatelskou sférou a znalostní základnou. Rozvinout schopnosti
spolupráce obou základen regionálního rozvoje prostřednictvím vytvořeného systému
vzdělávání pracovníků obou typů organizací je cílem projektu APSYS [4].
2. Projekt v číslech a faktech
Systém vzdělávání ve vědě a výzkumu (dále v textech jen VaV) vycházel z 8 oblastí
odborných znalostí (management, společenské vědy, exaktní vědy, právo, ekonomika,
logistika, transfer vědy do praxe a cizojazyčná komunikace v odborných oblastech).
Prakticky proběhl v podobě 28 vyučovacích předmětů a 4 odborných outdoor tréninků
v průběhu 12 měsíců a následně pak byl ukončen formou zpracování interdisciplinárních
projektů, a to jednotlivými účastníky nebo celými skupinami účastníků vzdělávacího systému.
Projektů je zpracováno celkem 39. Vzdělávání se zúčastnilo celkem 109 účastníků ze čtyř
organizací – tří akademických institucí (Moravská vysoká škola Olomouc
- 48 účastníků, Vysoká škola logistiky - 29 účastníků a Fyzikální ústav UP - 7 účastníků)
a jedné podnikatelské organizace (25 účastníků ze společnosti TESCO SW). Z celkového
počtu 109 účastníků, kteří systém vzdělávání zahájili, jej úspěšně v současné době ukončuje
67 účastníků. Odborné vedení zajistilo celkem 26 odborníků v různých oborech vědy a praxe,
kteří se postupně vystřídali v rolích autorů a oponentů textů k výuce, lektorů ve výuce
a nakonec i konzultantů písemných projektů [7].
3 Interdisciplinární spolupráce VaV a praxe prostřednictvím evaluace projektu
Závěrečná evaluace projektu proběhla v elektronické podobě po ukončení výukové části
vzdělávání na podzim 2011. Evaluovány byly: konstrukce celého systému vzdělávání,
přínosnost obsahu a kvalita realizace všech jednotlivých předmětů výuky, obsah a kvalita
zpracování studijních textů a kvalita samotných vyučujících jednotlivých předmětů.
Vzhledem k tomu, že systém vzdělávání v projektu APSYS umožňuje nejen absolvovat výuku
v kurzech, ale také samostudiem nastudovat vybranou problematiku a poté ji s vyučujícím
konzultovat, byla evaluace umožněna nejen přímým účastníkům kurzů, ale také všem
ostatním zaměstnancům zapojených organizací, kteří projekt využili pro své sebevzdělání
samostatně. Evaluace byla nastavena tak, aby nebylo nutné hodnotit všechny výše uvedené
složky. Zájemce o evaluaci si mohl vybrat jen ty složky, které opravdu mohl z vlastní
zkušenosti evaluovat. V případě samostudia bylo tedy možné např. vynechat hodnocení
vyučujícího kurzu, kterého se zájemce o evaluaci přímo nezúčastnil a naopak se vyjádřit blíže
ke kvalitě studijního textu, ze kterého při svém studiu vycházel.
Celkový počet provedených evaluací byl 539. Většina respondentů absolvovala modul
prezenčně. Výsledky evaluace byly příznivé. Respondenti uvedli, že většina lektorů působila
jako odborníci se zaujetím pro obor, jejich projev byl jasný a srozumitelný, dokázali udržet
27
respondentovu pozornost během kurzu a účinně podněcovali účastníky kurzu k tomu, aby se
zapojili. Většina respondentů, kteří četli textovou podporu jednotlivých kurzů, ji považují
za srozumitelně napsanou a v ní uvedené informace mohou využít v praxi.
Na základě požadavků vycházejících z provedených evaluací byly ještě nad rámec původně
plánované výuky doplňkově realizovány výukové bloky v oborech ekonomie, management
a komunikace [1].
Navržený a pilotně realizovaný systém vzdělávání pracovníků ve VaV proběhl v rámci
projektu APSYS podle připravených cílů a plánů. Z tohoto hlediska lze projekt označit za
úspěšně naplněný. Tříletá realizace projektu je však i výzvou k dalším akcím pro všechny,
kdo se na projektu odborně podíleli. Klíčovými osobnostmi projektu bylo zvláště 8 odborných
garantů, kteří vynaložili své úsilí a odborné znalosti pro zpracování vzdělávacího systému
vedoucího k vzájemnému porozumění mezi odborníky různých oborů vědy a praxe. Současně
však i oni sami se posunuli blíže poznání problémů v komunikaci a nástrojích vzájemného
porozumění ve vědě a praxi. Následující text je způsobem sdílení jejich osobních poznatků
pro ty, kteří se zajímají o komunikaci v interdisciplinárních týmech a hledají metody
vzájemného porozumění.
4 Interdisciplinární spolupráce VaV a praxe prostřednictvím názorů odborníků
Dne 16. 2. 2012 proběhla závěrečná konference projektu APSYS, která shrnula poznatky
k problematice komunikace ve VaV a praxi prostřednictvím vystoupení osmi odborných
garantů celého projektu. Odborní garanti otevírali diskusi na základě svých vlastních postřehů
z průběhu celého projektu, prostřednictvím něhož se setkávali mezi sebou jako představitelé
různých vědních disciplín a praxe. Na konferenci diskutovali se zaměstnanci akademických
institucí a podnikatelské organizace nejen poznatky z výuky, ale také výsledky provedené
evaluace projektu a poznatky ze své vlastní praxe. Níže se v příspěvku autorky zaměří na
zásadní připomínky jednotlivých odborných garantů k tématu problémové komunikace mezi
pracovníky z prostředí vědy a praxe. Je důležité připomenout, že komunikace je v tomto
článku chápána v širším slova smyslu, tedy také jako interakce jednotlivých odborných
oblastí, snaha porozumět si v oblasti znalostí nejen v rámci svého oboru, ale předat či sdílet
tuto znalost i za jeho hranice.
Veškeré úsilí současného rozvoje je soustředěno do hlavního bodu – schopnost transferu
teorie do praxe. Prof. Souček, odborný garant modulu Věda a výzkum v praxi, vidí klíčový
problém transferu takto: „České podniky musí výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost.
V podmínkách superkonkurenčního prostředí toho lze dosáhnout pouze systematickým
poznáním významných tendencí a nejnovějších poznatků a jejich tvůrčím propojováním
s potenciálem podniků. Serendipitní způsob myšlení a kvalifikované strategické řízení tohoto
procesu je klíčovým problémem.“ [10]. Serendipita v myšlení je přitom založena na
znalostech člověka a překonání stereotypního myšlení. Takového přístupu ale není schopen
každý. Jsme tedy podle prof. Součka závislí na výchově talentů. Teprve díky kvalitní přípravě
v akademickém prostředí budou v podnikání manažeři schopni nezbytného koherentního
myšlení, sledování nejnovějších trendů ve vývoji technologií a možností jejich využití pro
rozvoj vlastního podnikání.
Transfer poznatků vědy do praxe je paralelně vedle oblasti znalostí odborníků, a s tím
spojenými problémy, i problémem ekonomickým. Prof. Široký, garantující oblast ekonomie
a ekonomiky v projektu poukazuje postupně na dva základní problémy. „Z diskuzí na
úvodních schůzkách spolupracovníků odborných textů (a pozdějších lektorů jednotlivých
28
kursů) vyplynula potřeba držet se pravidla, že „někdy méně je více“ a že pro účastníky kursů
bude potřebné v první fázi objasňovat zejména pojmy a terminologii jako celek pro pochopení
následných vazeb mezi kategoriemi a aplikaci získaných poznatků na oblast vědy a výzkumu.“
[12] Z evaluace takto postavené výuky jasně vyplynulo, že předpoklad byl pravdivý.
Účastníci přijali velmi pozitivně příležitost naučit se pracovat se základními ekonomickými
pojmy tak, aby byli schopni zpracovávat vlastní projekty či žádosti o dotace a vyhodnocovat
je (výsledek z evaluace). Druhým problémem je samotná hospodářská situace a od ní se
odvíjející politika financování vědy, která je neuspokojivá [12].
Společenské vědy jsou odbornou oblastí, která v sobě přímo integruje otázky týkající se
podstaty vzájemného porozumění odborníků různých oborů vědy a praxe. „Výběr poznatků
pro odborníky z praxe se v projektu proto zaměřil na tři podstatné oblasti společenských věd,
jež by měly odpovědět na tři základní otázky: Jak zkoumat cílovou skupinu? Jaký přístup ke
zkoumání zvolit? Jak a jakým jazykem hovořit s cílovou skupinou a jak předávat informace
z výzkumu srozumitelně, pravdivě a výstižně.“ [5] Tak označila doc. Ivanová chápání
a výsledné pojetí této oblasti vědění v projektu. Etika, metodologie společenských věd a teorie
komunikace, vedly účastníky přímo k vzájemnému chápání odlišných přístupů k realitě,
předkládaly účastníkům konkrétní metodické návody i praktické postupy jak vzájemného
porozumění dosahovat. Odlišnost používané terminologie v jednotlivých vědních oborech a
odlišné metodologie ukazují problémy vzájemného pochopení již samotných odborníků
z oblasti vědy. Přidáme-li odlišné cíle vědy a praxe, dostáváme se do reality problémů
nahromaděných v oblasti komunikace. Snaha o čistotu pojetí svého oboru a současně
sledování vlastních cílů nevede k úspěchům v interdisciplinárních týmech.
„Začlenění modulu Exaktní metody řešení projektů vědy a výzkumu do projektu APSYS
sledovalo jako základní cíl přispět k diskuzi o pozici exaktních přístupů v řešení úloh
společenských a sociálních věd, jejichž systémy nemají exaktní charakter, jsou typické
neurčitosti a ve zjednodušených případech jejich modelování a studia chování využívají často
přístupů spíše empirických.“ [8] Takto vysvětluje prof. Pokorný význam jím garantované
odborné oblasti exaktních věd v projektu. Ve výuce provedl účastníky částečně známými
matematickými metodami vyhodnocování experimentů, specializovanými programy pro
podporu VaV činnosti, ale i dnes již nezbytnou technikou pořizování digitální dokumentace.
Uvedl účastníky i do problematiky fuzzy-logiky, nekonvenčních metod umělé inteligence,
které v současnosti umí řešit výše zmiňovanou „propast“ - použití exaktních věd a metod pro
řešení společenskovědních problémů. Vytváření abstraktních počítačových modelů,
expertních znalostních modelů, vývojových časových řad apod. jsou možnosti, kterých ve
spolupráci s odborníky je možno ve společenských vědách a praxi využívat.
Logistika, obor, který byl v začátku projektu velmi diskutovaný, zda jej do portfolia
znalostí nezbytných pro transfer znalostí z vědy do praxe zařadit. Důvod zařazení tohoto
oboru zdůvodňuje doc. Šaradín následovně: „Teoretické pojetí logistiky není jednotné.
Představuje široký proud názorů. Tradiční chápání logistiky spočívá především v řízení
materiálových toků a s tím souvisejících informačních a finančních toků s ohledem na splnění
požadavků zákazníka. Netradiční pojetí logistiky vychází z jejího uplatnění i v sektoru služeb.
Předmětem její činnosti se stává řízení procesu poskytování služeb. Současné změny v procesu
globalizace vyvolávají nové potřeby znalostí a dovednosti logistiků a zároveň jsou příčinou
jejich zastarávání.“ [11] Tuto skutečnost ukazuje i příprava textů pro výuku a účast na
kurzech. Hledání autora schopného podat logistiku z pohledu užitné hodnoty pro vědu
a odborníky z jiných oborů, než je logistika, bylo velmi obtížné. Hlavní skupinou účastníků
výuky pak byli zaměstnanci VŠLG.
„Odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých
vědních oborech. Osobním přínosem každého jednotlivce pro výsledek práce celého týmu je
29
právě jeho odbornost. Každá odbornost daná vystudovaným vědním oborem s sebou přináší
i specifickou terminologii a specifický přístup k realizaci úkolů. Základem schopnosti
spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů,
jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu
nabízejí odborníkům z různých oborů zmíněnou jednotnou terminologii pro spolupráci,
postupy a modely pro dosahování společných výsledků. Tuto jednotící roli má v systému
vzdělávání pracovníků ve VaV zpracovaném v rámci projektu APSYS právě oblast znalostí
managementu.“ [3] Těmito slovy výstižně charakterizuje důvod zařazení oblasti znalostí
managementu do projektu a současně i roli těchto znalosti doc. Grublová jako odborný
garant a Mgr. Navrátilová jako autorka textů k výuce. Přijetí významu znalostí managementu
komentují výsledky evaluace výuky včetně zájmu o doplňkovou výuku. Hlavní
problematickou oblast míry řešení jednotlivých oblastí managementu právě pro potřeby VaV
komentovala diskuse, kdy autorka textu Marketing ve VaV konstatovala naprostou absenci
řešení této oblasti jak teoreticky, tak i v praxi. A právě neřešení této oblasti lze pojmout jako
jeden z problémů bariéry mezi teorií, která nemá propracovaný systém prezentace svých
výsledů vůči praxi, která je neinformovaná nebo je informovaná pro ni nepřijatelným
způsobem (zde je i přímá návaznost na problémy v komunikaci mezi teorií a praxí –
poznámka autorky).
Právo má ve vědě a výzkumu svou nezastupitelnou roli. Problematika právního rámce
VaV, zvláště pak práva duševního vlastnictví, autorské právo, ochrana firemního know-how,
jsou součástí inovačního procesu v praxi a spolupráce v interdisciplinárních týmech. Odborná
garantka této oblasti, dr. Vítová specifikovala svůj úkol následovně: „Těžištěm práce v naší
garantované oblasti (obor právo ve VaV) bylo přiblížit posluchačům informace z oblasti
práva, které by mohli potřebovat či využít při jejich práci v rámci vědy a výzkumu. Základní
otázky, které jsme si museli položit, byly následující: 1. Je vůbec vzdělávání neprávníků
v oboru právo ve vědě a výzkumu přínosné? 2. Budou schopni porozumět složitým právním
textům? 3. Jaké metody výuky bychom měli využít, aby posluchači porozuměli výkladu práva
co nejlépe?“ [13] Odpovědí na první otázku je výsledek evaluace výuky, kdy zvláště oblast
duševního práva byla pro účastníky mimořádně přínosnou oblastí [1]. Obavu formulovanou
v druhé otázce lze označit za klíčový problém vzdělávání neprávníků v oboru práva. Složitý
jazyk práva a formulací právních předpisů dělá informace z práva nesrozumitelné až
nedostupné. Snahy o zjednodušení v interpretaci zákonů zavánějí nepřesností výkladu
a desinformací. Současně se právní předpisy stále upravují a pro dobrou právní orientaci je
nezbytné tyto změny soustavně sledovat. Řešením problémů ve vzdělávání v oblasti práva
může být odpověď na třetí formulovanou otázku. Nevzdělávat plošně, ale využívat spíše
účelových poradenských aktivit zacílených na konkrétní problém v konkrétním čase.
Odborná jazyková příprava pracovníků pro potřeby vědy a výzkumu byla vedena po
celou dobu trvání projektu, tedy 3 roky. „Záměrem projektu v oblasti jazykové přípravy je
prohloubení jazykových znalostí a dovedností účastníků a jejich schopnosti zpracovávat, ať už
pasivně či aktivně, odborné texty v cizím jazyce, adekvátně používat odbornou terminologii,
přednášet a prezentovat výsledky vědecko-výzkumné práce v cizojazyčném prostředí a
vyhledávat odborné informace na cizojazyčných internetových stránkách.“ [6] Mgr.
Kovačičinová tento úkol realizovala s řadou lektorů, a to ve výukových kurzech zaměřených
na specifickou odbornou terminologii, prezentaci výsledků práce před skupinou či písemný
odborný projev. Využila také zážitkovou metodu outdoor tréninku pro zintenzivnění výuky a
umožnění praktické aplikace cizího jazyka v imitovaných situacích. Problémy odborné
jazykové přípravy vidí odborná garantka dva. Jedním problémem je absence kvalitních
komplexních překladových slovníků v oblasti VaV. Proto museli lektoři tyto slovníky pro
potřeby výuky v projektu vytvářet. Druhým problémem je praktická stránka zajištění
30
dlouhodobé jazykové přípravy, kdy výuku narušuje průběžný proces přijímání nových
zaměstnanců a odchody zaměstnanců z organizace a současně i pracovní vytíženost
zaměstnanců, která vede k nepravidelnosti účasti ve výuce a přípravy na výuku. Zajímavým
doplňujícím postřehem z evaluace výuky je porovnání přístupu k výuce zaměstnanců
akademických organizací a podnikatelské organizace. Dobrovolná účast zaměstnanců
akademických institucí ve výuce motivovaná „pouze“ zájmem o osobní rozvoj vede k „horší
studijní morálce“, než u zaměstnanců podnikatelské organizace, kde zaměstnanci možnost
jazykové přípravy dostávají od zaměstnavatele jako „bonus“ a projev zájmu organizace se
zaměstnancem dlouhodobě spolupracovat.
5. Závěr
Skutečnosti, že vědci na straně jedné a praktici na straně druhé utváří tzv. diskursní
společenství, která se dále promítají do způsobu jejich komunikace, byly již popsány jinými
autory [1]. Z realizované výuky projektu APSYS bylo zřejmé, že pracovníci vědy a výzkumu
a pracovníci z praxe sami sebe vnímají jako uzavřené a navzájem se velmi odlišující světy.
K úspěšné spolupráci je potřeba přemostit tyto světy a najít cestu k propojení jejich
komunikace tak, aby navzájem obohatili svá expertní pole. Překvapivým zjištěním při diskusi
na závěrečné konferenci bylo, že se nejedná o bariéry pouze na stranách vědy a výzkumu
versus praxe, avšak také mezi jednotlivými odbornými oblastmi vědy a výzkumu. Vzdělávací
program projektu APSYS, který si klade za cíl přispět k odstranění bariér, které v komunikaci
brání, je však nastaven tak, aby si je úspěšný absolvent programu mohl uvědomit a byl
schopen nalézt způsob, jak je překonat.
Seznam použité literatury:
[1]
APSYS. [on-line]; [cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW: <www.mvso.cz/vedavyzkum-inovace/projekty/apsys>.
[2]
ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA,
1999, 255 s. ISBN 80-85927-69-1.
[3]
GRUBLOVÁ, E., NAVRÁTILOVÁ, D. Role znalostního managementu v přípravě
pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a
podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 57-64. ISBN 978-80-7455-031-7.
[4]
Informace o projektu APSYS. [on-line]. 2011. [cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW:
<http://www.mvso.cz/Files/WEB/Projekty/ProjektApsys/InformaceoprojektuAPSYS.pdf>.
[5]
IVANOVÁ, K., OLECKÁ, I., ZIELINA, M., POKORNÁ, D. Metodologický rámec
společenských věd a jeho význam pro odbornou praxi. In: Propojení vědy, výzkumu,
vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 28-36. ISBN 978-80-7455031-7.
[6]
KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu. In:
Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 7281. ISBN 978-80-7455-031-7.
[7]
Monitorovací zpráva 05/2011, 2011. Projektová dokumentace projektu Aplikovatelný
systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu, CZ. CZ.1.07/2.3.00/09.0134.
[8]
POKORNÝ, M. Praktické aspekty využívání exaktních metod. In: Propojení vědy,
výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 37-46. ISBN 97880-7455-031-7.
31
[9]
SMITH, H. L., BAGCHI-SEN, S. Triple Helix and Regional Development:
a Perspective from Oxfordshire in UK. Technology Analysis & Strategic Management, 2010,
22(7), 805-818.
[10] SOUČEK, Z., NAVRÁTILOVÁ, D. Akcelerační program pro přenos poznatků VaV
do praxe. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o.,
2012, s. 7-18. ISBN 978-80-7455-031-7.
[11] ŠARADÍN, P. Vzdělávání pro potřeby logistiky. In: Propojení vědy, výzkumu,
vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 47-56. ISBN 978-80-7455031-7.
[12] ŠIROKÝ, J. Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro
praxi?. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o.,
2012, s. 19-27. ISBN 978-80-7455-031-7.
[13] VÍTOVÁ, B. Vzdělávání pracovníků v oboru právo ve vědě a výzkumu – ano-či ne?.
In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s.
65-71. ISBN 978-80-7455-031-7.
32
GRANT OFFICE – CESTA K ÚSPĚŠNÝM PROJEKTŮM
Vejchodová Monika1, Genserová Jitka1, Vítková Lenka1,
Macháčová Lucie1, Pražáková Eva2
1
Univerzita Pardubice (Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy)
2
Univerzita Pardubice (Oddělení lidských zdrojů)
[email protected], [email protected], [email protected],
Abstrakt
Realizace projektu “Grant Office – Cesta k úspěšným projektům” byla zahájena 1. 8. 2011
v rámci Operačního program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt je tříletý a je
financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Hlavním
cílem projektu je (i) rozvoj univerzitního systému kvalifikované podpory pro přípravu a řízení
projektů a (ii) vzdělávání akademických a administrativních pracovníků v oblasti věcného a
finančního řízení, komunikačních a prezentačních dovedností, související legislativy a dalších
kompetencí důležitých pro kvalitní přípravu a úspěšné řízení vědeckovýzkumných projektů.
Při přípravě projektu a po zahájení jeho realizace byly uskutečněny dva nezávislé průzkumy
zájmu o vzdělávání, které přinesly zajímavé výsledky.
Klíčová slova – vědeckovýzkumný projekt, příprava projektů, řízení projektů, vzdělávání
Abstract
The project „Grant Office – The Way to Successful Projects (GROFF)“, has started on the
1 of August 2011 in the framework of the Operational Programme Education for
Competitiveness. This 3 year´s project is funded by the European Social Fund and the state
budget of the Czech Republic. The main objective of the project is (i) the development of the
university system of qualified support for preparation and management of research projects
and (ii) the education of academic and administrative staff in the field of the objective and
financial management, communication and presentation skills, financial legislative and other
competences essential for the high-quality preparation and successful management of research
projects. The project preparation phase and the project period began with two independent
surveys focused on necessity of managerial skill education for academic and administrative
staff which brought interesting outputs and comparisons.
st
Key words - research project, project preparation, project management, education
1. Introduction
Project „Grant Office – Cesta k úspěšným projektům“ (GROFF) je financován Evropským
sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, a to v rámci Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt byl zahájen 1. 8. 2011, realizační fáze potrvá
do 31. 7. 2014.
Hlavními cíli projektu jsou:
- rozvoj univerzitního systému kvalifikované podpory pro přípravu a řízení
vědeckovýzkumných projektů,
- vzdělávání akademických a administrativních pracovníků v oblasti věcného a finančního
řízení, komunikačních a prezentačních dovedností, související legislativy a dalších
kompetencí důležitých pro kvalitní přípravu a úspěšný management vědeckovýzkumných
projektů.
33
Vzdělání je určeno podpůrným administrativním pracovníkům, akademickým a
vědeckovýzkumným pracovníkům (cílové skupiny).
Projekt zahrnuje 8 klíčových aktivit (KA): KA01 Vzdělávání v oblasti jazykových a ICT
kompetencí, KA02 Vzdělávání zaměřené na projektový management, KA03 Zahraniční a
místní stáže, odborná školení v zahraničí, KA04 Learning by doing (cílené praktické
vzdělávání projektových týmů), KA05 Vzdělávání v oblasti legislativní podpory, diseminace
a komercionalizace výsledků VaV, KA06 Elektronická podpůrná aplikace pro přípravu, řízení
a administraci projektů, KA07 Odborné workshopy/konference a KA08 Hodnocení
odborných aktivit.
Vzdělávací aktivity (KA01, KA02 a KA05) jsou rozděleny do 5 částí:
1. Anglický jazyk (AJ)
Projektová AJ I (základní); Projektová AJ II (pokročilá); Konverzace v AJ
2. Informační a komunikační technologie
MS Excel I (základní); MS Excel II (pokročilý); MS Excel III (pro přípravu a řízení
projektů); MS Outlook; MS Project (teorie); MS Project (praktický trénink);
Vědeckovýzkumné databáze
3. Projektové řízení
Osobnostní diagnostika; Aktivizace lidského potenciálu; Prezentační dovednosti; Týmová
práce; Příprava projektů; Projektový management I a II (certifikace); Finanční
management; Dotační tituly; Příprava mezinárodních vědeckovýzkumných projektů;
Zkušenosti z přípravy a řízení Rámcových programů EU
4. Legislativa I.
Zákon o vědě a výzkumu; Zákon o vysokých školách; Finanční legislativa; Výběrová
řízení; Vnitřní předpisy Univerzity Pardubice; Obchodní zákoník; Občanský zákoník
5. Legislativa II.
Konsorcionální smlouvy; Spin-off společnosti; Licencování; Ochrana duševního
vlastnictví; Business plán
Cílem našeho výzkumu bylo ověření zájmu cílové skupiny (administrativní a akademičtí
pracovníci Univerzity Pardubice) o vzdělávací aktivity projektu (KA01, KA02 a KA05).
V projektové žádosti jsme očekávali proškolení 150 osob (jmenovitých).
2. Prostředky a metody
Při našem výzkumu jsme vycházeli z celkového počtu zaměstnanců Univerzity Pardubice a
jejích fakult k 31. 8. 2011. Údaje jsme získali z databáze Oddělení lidských zdrojů Univerzity
Pardubice [1]. Zaměstnance jsme rozdělili do dvou skupin, které jsou shodné s cílovými
skupinami:
1. Administrativní pracovníci (technickohospodářští pracovníci -THP)
2. Akademičtí a vědeckovýzkumní pracovníci, dále děleni na:
- Asistenty (převážně studenty doktorských studijních programů)
- Odborné asistenty
- Docenty
- Profesory
Důležitá byla data pocházející z vlastního dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na
identifikaci zájmu cílové skupiny. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v srpnu 2011.
34
Při analýze zájmu jsme využívali jak kvantitativních metod (kontingenční tabulky a grafy),
tak kvalitativních metod (analýza názorů a postojů jednotlivých respondent) [2].
3. Výsledky
Univerzita Pardubice zaměstnává 855 osob (vyjma podpůrných technických pracovníků).
148 z nich se zajímá o projektovou problematiku. Proporci mezi celkovou cílovou skupinou a
zainteresovanou cílovou skupinou v dělení podle odbornosti vidíme v obr. 1. Můžeme
sledovat, že největší zájem projevili asistenti (59 osob) a THP (52 osob).
Tab. 1 porovnává data z jednotlivých fakult Univerzity Pardubice. Největší zájem projevili
zaměstnanci Fakulty ekonomicko-správní. Oproti tomu zaměstnanci Fakulty zdravotnických
studií projevili zájem nejmenší.
Tab. 1 Porovnání údajů z jednotlivých fakult Univerzity Pardubice
Fakulta
Dopravní fakulta Jana
Pernera
Fakulta ekonomickosprávní
Fakulta
elektrotechniky a
informatiky
Fakulta filozofická
Fakulta chemickotechnologická
Fakulta restaurování
Fakulta
zdravotnických studií
Celkem
Zainteresovaní zaměstnanci fakult
Celkový
počet
Odborn
Asistent
zaměstnanc Celkový Profesoři Docenti
í
THP
počet
i
ů na fakultě
asistenti
119
25
1
5
6
10
3
98
37
0
5
8
17
7
56
9
0
0
2
2
5
116
18
0
0
3
11
4
198
12
0
2
3
3
4
38
9
0
1
4
1
3
63
8
0
0
2
3
3
688
118
1
13
28
47
29
35
Porovnáme-li zájem fakult o různé vzdělávací kurzy, získáváme následující výstupy (Obr. 2
– 5). Nejzajímavější kurzy z KA01 jsou Konverzace v AJ a Microsoft Excel (Obr. 2).
Nejzajímavějšími vzdělávacími kurzy KA02 byly vyhodnoceny Příprava and řízení
projektů (Obr. 3).
36
Nejzajímavějšími kurzy z první části KA05 (Obecná legislativa) jsou Obchodní a občanský
zákoník, Zákon o vědě a výzkumu and Zákon o vysokých školách (Obr. 4).
Mezi nejzajímavější kurzy KA05 (Obchodní legislativa) patří Business plán - teorie (Obr. 5).
37
4. Diskuze
Náš výzkum téměř potvrdil naši hypotézu. V projektové žádosti jsme plánovali proškolit
150 osob (jmenovitých). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 148 projevilo zájem o
vzdělávací aktivity nabízené projektem. Pevně věříme, že reálný zájem bude vyšší a my
naplníme naše očekávání.
[1] Databáze zaměstnanců, Pardubice: Univerzita Pardubice, Oddělení lidských zdrojů, 2011
[2] BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy, Praha:
Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1535-3
38
PROJEKTY OP VK – NÁSTROJE PRO KOMUNIKACI VE VĚDĚ A
VÝZKUMU NA KATEDŘE ORGANICKÉ CHEMIE UP V OLOMOUCI
Kateřina Černá, Ivana Saitzová
Univerzita Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta, Katedra organické chemie
[email protected]
[email protected]
Abstrakt
Jedním ze základních požadavků pro úspěšnou kariéru absolventa jsou nejen doložené
zkušenosti uchazeče: předchozí praxe v oboru, odborné stáže, školení, certifikáty dokládající
jazykové a jiné kompetence, ale i schopnost komunikace v odborné terminologii, schopnost
předávat výsledky své práce širší odborné veřejnosti, komunikovat se členy vědeckých týmů a
ostatními partnery v oboru. Tyto parametry hrají při výběrových řízeních významnou roli, a to
nejen u čerstvých absolventů vysokých škol, ale i u migrujících vědeckých pracovníků
z akademické či soukromé sféry. Uchazeči, kteří při přijímacích pohovorech neprokáží
zkušenosti a schopnosti získané nad rámec svých studijních či pracovních povinností, mají
výrazně nižší úspěšnost obstát v konkurenčním boji na trhu práce. Na tuto problematiku
reaguje Katedra organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci,
kde realizací jednotlivých klíčových aktivit projektů z OP VK MŠMT se úspěšně pokouší tuto
skutečnost změnit.
1. Projekty OP VK realizované na Katedře organické chemie, Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci
1.1 PRAK (Rozvoj spolupráce PRAK v oblasti lidských zdrojů)
Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0027
Termín realizace: 1. 7. 2009 až 30. 6. 2012
Alokovaná částka na projekt: 7 076 074 Kč
Cíl projektu:


Zavést systém odborného vzdělávání zaměstnanců VaV pracujících v chemickém oboru
v soukromých podnicích a ve státních akademických institucích, zvýšit jejich přehled o
výsledcích výzkumu v obou sektorech, aktualizovat jejich znalosti a přehled v oblasti
legislativy, ochrany duševního vlastnictví a aktuálních trendů chemického výzkumu ve
světě.
Připravit VaV organizace obou typů, resp. jejich zaměstnance pro budoucí vzájemnou
spolupráci v oblasti aplikace výsledků chemického výzkumu v praxi, zvyšování
odbornosti jejich pracovníků a vytvoření společných týmů, což by mělo vést jak
k urychlení inovačních procesů, tak ke zvýšení konkurenceschopnosti.
39
1.2 TransMedChem (Propojení pracovišť v oblasti translační medicíny a medicinální
chemie v ČR)
Reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0015
Alokovaná částka na projekt: 11 765 799,36 Kč
Cíl projektu:





Vytvořit aktivní vztahy mezi pracovišti, které se zabývají medicinální chemií či translační
medicínou v ČR i v zahraničí s výzkumným centrem Ústavu molekulární a translační
medicíny v Olomouci tak, aby se zvýšila odborná spolupráce v oblasti výzkumu,
zintenzivnila komunikace a přenos informací, znalostí a zkušeností mezi jednotlivými
výzkumnými týmy v rámci centra i ve vztahu k jiným institucím, byly vytvořeny
podmínky pro společné využívání infrastruktur a technologií.
Nastavit systém odborného jazykového vzdělávání studentů a vědeckých pracovníků tak,
aby byla posílena jejich schopnost komunikovat a prezentovat výsledky své vědecké práce
v anglickém jazyce na odborné úrovni.
Vytvořit sítě tuzemských a zahraničních organizací VaV, ve kterých je možno realizovat
stáže studentů a začínajících vědeckých pracovníků, jejichž cílem je získat praktické
zkušenosti s novými odbornými metodami a technologiemi, které budou dále využívány
ve vlastní vědecké práci i vědecké práci celého pracoviště.
Nastavit systém vzdělávání akademických pracovníků a studentů centra Ústavu
molekulární a translační medicíny v Olomouci spočívající v aktualizaci jejich současných
odborných znalostí formou účasti na odborných seminářích, které budou lektorovány
odborníky z ČR i z významných vědeckých zahraničních institucí.
Vytvořit síť institucí v ČR i v zahraničí, u kterých bude možné vykonávat krátkodobé
pobyty vědeckých pracovníků s cílem aktualizovat své poznatky z implementace nových
technologií, organizace výzkumných aktivit, metod hodnocení studentů a výzkumných
pracovníků apod. Tyto poznatky budou přenášeny na domovské pracoviště VaV
zaměstnanců, účastnících se těchto projektů.
1.3 KombiChem (Kombinatoriální chemie ve výzkumu i vzdělávání)
Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/20.0009
Cíl projektu:
 Sestavit výzkumný tým pod vedením reintegrujícího se experta s mezinárodním složením.
Díky tomu bude navazována spolupráce se zahraničními institucemi, rozvíjena odborná
komunikace členů týmu v anglickém jazyce a přebírány vhodné prvky výzkumných i
řídících postupů.
 Implementovat stávající metody a metodiky pro tvorbu chemických knihoven jak pro
účely spojené s vývojem nových léčiv, tak pro vývoj nových postupů a instrumentací pro
tyto účely a vytvořit v této oblasti tým, který je konkurenceschopný v mezinárodním
měřítku.
40

Zavést vzdělávací aktivity pro studenty – potenciální výzkumné pracovníky i stávající
vědecké pracovníky.
1.4 BIOTREND (Inovace vzdělávání v chemii a biologii s ohledem na aktuální trendy
v biomedicinálním výzkumu)
Reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0184
Cíl projektu:
 Modernizace výuky vytvořením nových předmětů formou seminářů, přednášek a cvičení a
jejich zavedení do stávajících studijních plánů. Tato část inovace výuky bude realizována
na bázi mezikatedrální i mezifakultní spolupráce v rámci UP Olomouc, zapojeny však
budou i další instituce, např. Ústav molekulární a translační medicíny UP v Olomouci,
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR atd.
 Organizace přednášek špičkových zahraničních vědců působících v daných oborech za
účelem motivace studentů a jejich seznámení s aktuálními trendy v dané oblasti výzkumu.
 Realizace krátkodobých stáží pro akademické pracovníky i studenty na základě
spolupráce s vybranými zahraničními univerzitami.
 Realizace odborných stáží studentů ve vybraných tuzemských firmách u potenciálních
budoucích zaměstnavatelů za účelem zlepšit jejich pracovní profil a zvýšit jejich
konkurenceschopnost na trhu práce.
2. Identifikace problémů a jejich řešení
2.1 Jazyková bariéra a její odbourávání
Důležitým aspektem studia i následné vědecké práce je dobrá znalost anglického jazyka se
zaměřením na odbornou terminologii a komunikaci v odborné angličtině jak v písemné, tak i
v ústní formě. Neznalost a nedostatečná praxe v odborné angličtině je pak často bariérou
v komunikaci, ve vytváření důležitých kontaktů se zahraničními institucemi a potenciálními
partnery a taktéž spoluřešiteli výzkumných projektů a grantů. Nedílnou součástí vědecké
práce je také publikační činnost v impaktovaných časopisech, které jsou z velké části
v anglickém jazyce. V rámci zvyšování odborného profilu VaV pracovníků a postgraguálních
studentů je nutná účast na mezinárodních konferencích a veletrzích, kde jednacím jazykem je
odborná angličtina na vysoké úrovni. Vysoké školy bohužel většinou nenabízí v dostatečné
míře možnost rozvoje v těchto oblastech, a proto jsou školami často využívány pro řešení této
nadstandardní výuky projekty hrazené z Operačního programu vzdělávání pro
konkurenceschopnost.
2.1.1 Jazykové kurzy
Díky projektu TransMedChem má až 200 účastníků možnost navštěvovat kurz Odborné
angličtiny v praxi. Čeští lektoři, odborníci z praxe, se zaměřují na výuku odborné
41
terminologie, psaní odborných textů v angličtině apod. Na správnou formu prezentace
vědeckých výsledků pak dohlíží lektoři z řad rodilých mluvčí.
2.1.2 Stáže a monitoring
Díky projektům TransMedChem a BIOTREND mohou studenti a VaV pracovníci rozvíjet
své jazykové kompetence na krátkodobých i dlouhodobých zahraničních pobytech na
univerzitách i jiných institucích vědy a výzkumu. V letošním roce budou např. realizovány
pobyty na University of Manchester UK; Mc´Gill University Montreal, Kanada; Central
University in Caracas Venezuela; Veeco Instruments, Inc., Santa Barbara, CA, USA; AstorSingapure, Singapur; Oxford University, UK; University of Leiden, Nizozemí.
2.1.3 Veletrhy, výstavy, konference
Vědečtí pracovníci a postgraduální studenti mají v rámci realizace projektů
TransMedChem, KombiChem a BIOTREND možnost účasti na světových veletrzích,
výstavách a konferencích pořádaných světovými institucemi, kde mohou prezentovat
výsledky své vědecké práce ať už formou vlastních výstupů či formou posterové prezentace,
stejně jako účastí na zajímavých odborných přednáškách v rámci těchto akcí v anglickém
jazyce. Účastí na těchto akcích také v neposlední řadě dochází k neformálním, předem
nepřipraveným diskuzím nad konkrétními problematikami, které jsou velkým přínosem pro
rozšíření komunikačních dovedností právě v odborné angličtině.
2.1.4 Implementace zahraničních pracovníků
Díky projektu KombiChem je na Katedře organické chemie zaměstnáno několik
zahraničních VaV pracovníků, se kterými jsou ostatní zaměstnanci v každodenním kontaktu, a
mají tak možnost využívat a praktikovat své jazykově odborné znalosti. VaV pracovníci a
studenti jsou rozděleni do skupin pod vedením zkušeného výzkumníka – seniora. Pravidelné
skupinové meetingy jsou pak vedeny v anglickém jazyce. Rodilé mluvčí z řad zahraničních
výzkumných pracovníků využíváme také jako lektory v kurzech Odborné angličtiny v praxi.
2.2 Prezentace výsledků
Dalším z problémů, na který v komunikaci v oblasti vědy a výzkumu u studentů –
začínajících vědeckých pracovníků narážíme, je prezentace dosažených výsledků před
auditoriem. Studenti překonávají tuto komunikační bariéru velmi obtížně. Jedním z důvodů je
jistě malá možnost ústních výstupů po celou dobu jejich dosavadního studia. Z časových
důvodů totiž dávají mnozí pedagogičtí pracovníci přednost prověřování znalostí formou testu,
u některých typů vysokých škol je to dokonce jediná forma prověřování znalostí studenta.
V současné době je ale prezentování výsledků vlastní vědecké práce před odborným publikem
nutností. Tuto skutečnost se snaží tvůrci výše uvedených projektů změnit pomocí jednotlivých
klíčových aktivit těchto projektů, zaměřených především na prezentaci výsledků své vědecké
a výzkumné práce.
2.2.1 Interní semináře
Pravidelné interní semináře projektu KombiChem probíhají v rámci Katedry organické
chemie UP v Olomouci. Kromě zkušených vědeckých pracovníků, vedoucích výzkumných
42
skupin, se těchto seminářů účastní pregraduální a postgraduální studenti oborů Organická a
Bioorganická chemie. Účelem těchto interních seminářů je prezentace výsledků vědecké
práce jak zkušených vědeckých pracovníků, tak i prezentace výsledků mladých, začínajících
vědců – studentů, kteří jsou zapojováni do samostatného i týmového řešení vědeckých
problémů. Studenti tak mají možnost seznámení se jak s vědeckými poznatky svých starších
kolegů, tak s formou šíření těchto výsledků pomocí ústní prezentace, ale také s dalším velmi
důležitým aspektem - komunikací s odborným publikem. Vzhledem k tomu, že interní
semináře jsou zasazeny do známého prostředí katedry a probíhají v rámci menší skupiny, kde
většinu tvoří právě studenti, se dá říci, že v tomto případě nedochází ke vzniku větší
komunikační bariéry.
2.2.2 Odborné semináře
Odborné semináře konané v rámci projektů TransMedChem, KombiChem, PRAK i
BIOTREND jsou pořádány za účelem zvýšení odborného přehledu vědeckých pracovníků
v moderních přístupech vědy a výzkumu a seznámení VaV pracovníků s uplatněním výsledků
výzkumu v praxi. Na odborné semináře jsou zváni vědečtí pracovníci akademické sféry stejně
jako zástupci vědy a výzkumu soukromých komerčních institucí. Odborné semináře probíhají
za účasti většího auditoria z řad odborné veřejnosti na půdě UP v Olomouci. Velmi žádoucí je
zde také účast pregraduálních i postgraduálních studentů. Ti se mohou vzájemně setkat a
čerpat zkušenosti z prezentací jednak svých učitelů – akademiků, ale i z různých forem
prezentací odborníků z praxe, což vede ke zdokonalení se v prezentačních dovednostech
výsledků v neznámém prostředí.
2.2.3 Prezentace v zahraniční instituci
V rámci klíčových aktivit projektu TransMedChem mají vědečtí pracovníci i Ph.D. studenti
možnost navštívit formou krátkodobých i dlouhodobějších pobytů v délce až 6-ti měsíců
zahraniční univerzity i instituce zabývající se vědou a výzkumem. Jedním z úkolů je
prezentace jednak vlastních výsledků i výsledků celé výzkumné skupiny a jednak projektu
jako takového. Vzhledem k tomu, že prezentace probíhá ve většině případů v naprosto
neznámém prostředí a navíc je kladen velký důraz na kvalitu odborné angličtiny, patří tento
druh prezentace k nejvíce obávaným výstupům právě u studentů a mladých začínajících
vědeckých pracovníků.
2.3 Komunikace obecně
Komunikace je pro člověka jednou z nejpřirozenějších činností, kterou používá
k vzájemnému dorozumívání v průběhu celého života. Komunikace je ale také nástrojem naší
profesionality. Je velkou součástí práce odborných pracovníků právě ve vědě a výzkumu, kde
na základě komunikace na odborné úrovni s kolegy, partnery, studenty, ve vědeckých týmech,
může být dosahováno kvalitních výsledků a cílů.
2.3.1 Vytváření výzkumných skupin
Tvůrci projektu KombiChem přišli s myšlenkou vytváření menších výzkumných skupin
studentů a začínajících vědeckých pracovníků okolo zkušeného výzkumného pracovníka,
odborníka v oboru, který je zároveň jejich školitelem, konzultantem a v neposlední řadě i
vzorem a motivací pro jejich další výzkumnou práci. Vzhledem k menšímu počtu účastníků
43
těchto skupin je dáván větší prostor právě studentům a mladým pracovníkům, kteří jsou více
vnímáni a akceptováni svým zkušeným kolegou, což vede k lepšímu porozumění, a tím i ke
vzájemnému posílení vztahů a otevřenější komunikaci ve skupině.
2.3.2 Zapojení do výuky
Zapojení Ph.D. studentů do výuky na Katedře organické chemie patří k dalším nástrojům
rozvoje komunikačních dovedností a schopností u mladých začínajících vědeckých
pracovníků. Podílí se jak na teoretické výuce formou seminářů, kde mají možnost vyzkoušet
si výuku a prezentaci před větší skupinou studentů, tak při praktické výuce, probíhající
v laboratoři, kde dochází ke kontaktům s jednotlivými studenty a k úzké komunikaci.
2.4 Vytváření kontaktů
Budování sítě kontaktů a její následné udržování a prohlubování je jeden ze základních
principů při budování profesionálního profilu vědeckého pracovníka. Díky těmto sítím pak
získává pracovník i celé pracoviště přístup k novým informacím, k novým pracovníkům a
možnostem profesionálního růstu.
2.4.1 Tuzemské a zahraniční pracovní pobyty
Jedním z nejlepších způsobů navazování kontaktů s potenciálními partnery na poli vědy a
výzkumu jsou tuzemské a zahraniční pracovní pobyty, které jsou u nás hrazeny z projektů
TransMedChem, PRAK a BIOTREND. Stáže jsou předjednány garanty z řad zkušených VaV
pracovníků, účastní se jich Ph.D. studenti a mladí doktorandi. Monitoring výzkumných aktivit
v praxi je pak určen pro vědecké pracovníky, kteří hledají možnosti spolupráce s danou
institucí, nastavují její podmínky, školí se v nových technologiích a odborných či
pedagogických postupech. Tuzemské stáže jsou zajištěny pro pregraguální studenty
v komerčních firmách s cílem rozšířit praktické dovednosti ve studiu chemických a
biologických procesů, ale také navázat kontakty s potenciálními zaměstnavateli.
2.4.2 Spojení akademické a soukromé sféry
V projektech TransMedChem a BIOTREND jsou jako partneři zapojeny komerční firmy.
V případě projektu TransMedChem je to zájmové sdružení právnických osob – inovační
klastr MedChemBio, partnerem projektu BIOTREND je Teva Czech Industries, s.r.o. Do
projektů jsou ale zapojeny firmy i jako poskytovatelé stáží a monitoringu dobré praxe,
partneři při organizování odborných seminářů a konferencí. Projekt PRAK (PRůmysl a
AKademie) je zaměřen na vzdělávání stávajících a budoucích pracovníků, kteří se věnují vědě
a výzkumu v institucích průmyslového a akademického typu. Náplň projektu pak tvoří
odborné přednášky, semináře, workshopy, stáže a konference.
2.4.3 Implementace zahraničních pracovníků
Zahraniční pracovníci zaměstnaní v projektu KombiChem jsou díky jejich spojení
s domovskou univerzitou důležitým zdrojem kontaktů, které slouží k vzájemnému přenosu
poznatků mezi pracovišti a vytvoření sítě spolupracujících výzkumných institucí. Efektivní
migrační politika se pak projeví ve zkvalitnění jednotlivých výzkumných týmů i jejich
výsledků.
44
2.4.4 Podpora reintegrujících se expertů
Hlavním cílem projektu KombiChem je sestavení výzkumného týmu pod vedením
reintegrujícího se experta. Snahou je vytvořit kolektiv s mezinárodním složením tak, aby byla
navázána spolupráci s jinými institucemi, rozvíjena komunikace v angličtině a přebírány
vhodné prvky laboratorních i řídících postupů.
2.4.5 Společné projekty
Jedním z výstupů zahraniční stáže projektu TransMedChem je i předložení projektu a
vytvoření publikace ve vzájemné spolupráci stážisty a jeho hostující instituce po ukončení
zahraničního pobytu. Dochází tedy v prohlubování již navázaných pracovních vztahů a
hledání možností dalších společných témat výzkumných aktivit.
3. Závěr
Jednotlivé aktivity uvedených projektů by měly patřit k samozřejmé součásti vzdělávacího
procesu na vysokých školách. Vysoké školy ale nemají v současné době dostatek finančních
prostředků na realizaci těchto činností, které jsou zároveň motivujícím prvkem pro studenty a
mladé výzkumné pracovníky, tudíž je jejich uskutečnění možné zejména díky projektové
podpoře Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.
45
AMATHNET – SÍŤ PRO TRANSFER ZNALOSTÍ V APLIKOVANÉ
MATEMATICE: ROLE PROJEKTU V MATEMATICKÉM
VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJI LIDSKÝCH ZDROJŮ
Miroslav Kureš
Vysoké učení technické v Brně
[email protected]
Abstrakt
Článek seznamuje s projektem AMathNet – síť pro transfer znalostí v aplikoavné
matematice.
Klíčová slova – Vysokoškolské vzdělávání, aplikovaná matematika.
Abstract
The paper introduces the project AMathNet – Applied Mathematics Knowledge Transfer
Network.
Key words – University education, applied mathematics.
1. Matematika, vzdělávání a výzkum
1.1 Vnitřní charakterizace matematiky
Motto: Dobré technologie jsou důsledkem dobré vědy, ne naopak.
Role matematiky v lidské společnosti je nepochybně významná. Nejdříve si shrňme, co
matematiku charakterizuje, jakou u ní pozorujume strukturu.
•
Symboly … umožňují se vyjadřovat „with economy and precision” (A. N. Whitehead)
•
Abstrakce … představuje „destilaci podstatného“ a matematizaci problému; jakmile je
teorie hotova, lze ji implementovat v nových situacích
•
Zobecňování … např. od Pythagorovy věty k Velké Fermatově větě
•
Důkaz … rigoróznost důkazů je hlavním rysem matematiky a důvodem, proč se
ostatní vědy mohou o matematiku „bezpečně“ opřít
•
Existence matematických objektů … existují šachy? mají přímočarou figurkovou
interpretaci; matematika nabízí v interpretacích řádově větší svobodu
•
Nekonečno … radovánky matematiků s nekonečnem, často skandalizované, přinášejí
výsledky užitečné v praktických aplikacích
1.2 Uchopení matematiky
•
Použití standardní metody na standardní typ problému … převažuje ve výuce, ale
nevylučuje ani nové výsledky; má-li být u vědeckého projektu zaručena alespoň
částečná úspěšnost, měl by být tento postup alespoň někde použit
•
Atak slavného problému … velmi motivující pro mladé ambiciózní vědce, někdy ale
bránící jim rozvinout osobní a pro ně charakteristický druh matematiky (tím, že řeší
problémy „jiných lidí“)
•
Spojování různých oblastí poznání …role tlumočníka mezi vědními disciplínami
46
•
Blue sky research …nová teorie, a to od základních definicí: teorie může překvapit
svou elegancí a neočekávanými aplikacemi (A. Einstein, S. Lie, teorie čísel,
1.3 Užitečnost studia matematiky
•
Matematické vědomosti je možné uplatnit v konkrétních aplikacích, zejména je-li na
to pamatováno už při tvorbě studijních plánů: z řady matematických disciplín lze
vybrat ty, které se vztahují ke konkrétnímu oboru (např. ke strojnímu inženýrství)
•
Matematiku nacházíme v každodenním životě a prakticky ve všech vědách; je
jazykem vědy. Vzdát se matematiky by bylo totéž jako vzdát se rozumného myšlení.
(R. Descartes)
•
Dovednosti získané při „dělání matematiky“ (schopnost abstrakce, posílená
představivost, preciznost, schopnost algoritmizace, důslednost, ale i entuziasmus a
nadšení bez ohledu na často nemalé úsilí) jsou největším vkladem pro rozvoj osobní
kariéry
2. Projekt OP VK 2. 4 AMathNet
2.1 Základní údaje a smysl projektu
AMathNet je síť pro transfer znalostí v aplikované matematice. Cílem projektu je
vybudovat novou síť pro přenos znalostí v aplikované matematice mezi institucemi
vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a podnikatelským a veřejným sektorem. Těžištěm
projektu je prohloubení vzájemné koordinace činností, vytvoření nových vazeb pro přenos
informací ze vzdělávacích a vědecko-výzkumných institucí do praxe a efektivní aplikování
matematických metod. Realizace těchto aktivit bude podpořena studijními pobyty a stážemi
studentů a vědecko-výzkumných pracovníků v partnerských institucích, odbornými semináři a
workshopy, vytvořením projektové kanceláře pro aplikace matematiky a interaktivní
komunikační platformy orientované na spolupráci při řešení projektů a koordinaci
studentských prací.
2.2 Řešitel a partneři projektu
Řešitelem projektu AMathNet je Vysoké učení technické v Brně, je přední technická
univerzita v ČR vychovávající nejen techniky, ale i matematiky orientované na aplikace
matematických metod v inženýrství. Proto je kompetentní ujmout se meziuniverzitního
programu, jehož cílem je vybudováním sítě posílit aplikovaný výzkum, konkurenceschopnost,
tedy oblasti, které lze považovat za rozhodující pro rozvoj hospodářství České republiky.
Doba řešení projektu: 5 / 2011 - 4 / 2014
(aktivity budou v rámci udržitelnosti pokračovat i po ukončení řešení)
Partnery projektu jsou:
•
Masarykova univerzita
•
•
Západočeská univerzita v Plzni
•
Ostravská univerzita v Ostravě
47
•
Matematický ústav AV ČR, v.v.i., pobočka Brno
•
EGÚ Brno, a.s. (modelování procesů v energetice)
•
GEOREAL spol. s r.o. (tvorba geografických informačních systémů)
•
Honeywell, spol. s r.o. (vývoj prostředků bezpečnosti letového provozu a letového
řízení)
•
Katastrální úřad pro Karlovarský kraj (matematické a statistické zpracování geodat)
•
Masarykův onkologický ústav (biostatistické zpracování klinických a laboratorních
dat)
•
PIKE AUTOMATION spol. s r.o. (procesní automatizace a optimalizace výrobních
procesů)
Projekt AMathNet je otevřen další spolupráci. V současnosti probíhá rozšiřování partnerské
sítě.
3. Klíčové aktivity projektu AMathNet
3.1 Stáže
Nejvýznamnější aktivitou projektu jsou realizované odborné stáže mezi partnerskými
organizacemi. Základem jsou studentské stáže mezi partnerskými pracovišti. Výběr
hostitelského pracoviště bude v přímé souvislosti s realizovanou prací nebo s úkolem
formulovaným hostitelskou organizací. Stáže budou voleny tak, aby podporovaly tvorbu
studentských a vědeckých týmů s ohledem na dlouhodobou spolupráci mezi partnery sítě. V
průběhu projektu bude navázána spolupráce s dalšími institucemi a nabídka stáží a odborných
praxí bude rozšiřována.
3.2 Interaktivní workshopy a konference
Je realizováno široké spektrum odborných workshopů a konferencí, které jsou vedeny jak
zkušenými odborníky z partnerské sítě, tak renomovanými zahraničními experty. Je kladen
důraz na interaktivitu a jsou vytvářeny speciální sekce zaměřené na prezentaci nových nebo
otevřených problémů řešených v rámci projektu. Některé workshopy jsou organizovány
tradičně, jiné vznikají nově. Počítá se, že více než polovina z nich bude realizována i v
následujících pěti letech po skončení projektu. Podpořených aktivit se zúčastní členové cílové
skupiny všech partnerů sítě. Dále jsou organizována neformální setkávání na odborné téma
(networking) mezi akademickými pracovníky, absolventy, podnikateli a zástupci státní správy
a samosprávy. Na těchto setkáních jsou diskutovány otázky praktické relevance výuky a
formování profilu absolventa.
3.3 Podpora kooperace odborných seminářů
Odborné semináře s tradicí probíhající pravidelně na jednotlivých pracovištích jsou pomocí
této aktivity nabízeny celé cílové skupině. To je realizováno především rozšířeným
informováním o probíhajících seminářích, jejich programu, vzájemnou koordinací a podporou
účasti cílové skupiny. Informace o seminářích jsou cílové skupině zprostředkovány jak
formou webového portálu, tak formou rozesílání pravidelných internetových newsletterů. V
48
rámci této aktivity se vytvoří databáze pobíhajících odborných seminářů, vyřeší se případné
duplicity a zajistí se účast cílové skupiny na těch seminářích, které jsou přínosem pro danou
problematiku. Databáze se bude průběžně aktualizovat, a to i po ukončení projektu. Součástí
aktivity bude i přímá podpora vysílání zájemců z cílové skupiny na vybrané semináře na
pracovištích partnerů sítě.
3.4 Školení a tréninky pro zvýšení znalostí a kompetencí v informačních technologiích
Jako speciální klíčová aktivita jsou realizovány školení a tréninky ke zvýšení znalostí v
informačních technologiích. V rámci této aktivity probíhají školení a tréninky cílové skupiny
zaměřené především na osvojení si softwarových systémů využívaných při aktuálně řešených
problémech. Tyto systémy jsou partnery voleny tak, aby zvýšily praktickou relevanci výuky.
Součástí této klíčové aktivity jsou školení a tréninky s cílem zvýšení znalostí a kompetencí
pro efektivní vytváření dalších sítí a dlouhodobou vzájemnou spolupráci. Na tato školení jsou
zváni experti se zkušeností s fungováním sítí.
3.5 Kancelář projektové podpory pro aplikovanou matematiku
Vznikla kancelář zaměřená na projektovou podporu pro aplikace matematiky. Jejím
primárním cílem je vytvoření systému pro kvalifikovanou podporu, získávání a řízení
projektů vědy a výzkumu jak v rámci České republiky tak mezinárodně. Součástí práce
kanceláře bude sledování možností podpory vědy a výzkumu, upozorňování partnerských
institucí na tyto možnosti, pomoc při získávání těchto prostředků a při jejich administraci.
Jedním z hlavních úkolů kanceláře projektové podpory bude pomoc při zajištění trvalé
udržitelnosti vzniklé sítě a její rozšiřování o další partnery formou nalézaní a získávání
dalších prostředků nutných pro kvalitní fungování sítě.
3.6 Elektronická komunikační platforma a podpůrné aktivity
Jako podpůrná aktivita pro fungování sítě bude vytvořena společná databáze závěrečných
prací. Součástí databáze budou nejen práce realizované během projektu, ale i ty realizované v
předchozích letech a bude průběžně doplňována minimálně dalších pět let. U každé práce,
která bude realizována, bude specifikováno, které klíčové aktivity vedly k jejímu úspěšnému
splnění. Důraz bude kladen na popis a přínos stáží, které byly v rámci realizace práce sítí
poskytnuty. Součástí navrhované databáze pak bude i kontaktní formulář s dotazy na příslušné
experty. Databáze bude obsahovat i charakteristiku všech týmů, které se podílely na řešení
konkrétních problémů v rámci sítě a seznam témat motivovaných partnery přístupný všem
studentům z cílové skupiny.
AMathNet [online]. Dostupné na WWW:<http://www.amathnet.cz>
49
AKTIVNÍ KOMUNIKACE PRO PUBLIKOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
VÝZKUMNÝCH AKTIVIT Z OBLASTI IT
Milena Janáková
Slezská univerzita v Opavě
(Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra informatiky)
[email protected]
Abstrakt
Článek se soustředí na tématiku aktivní komunikace a efektivního publikování výsledků
výzkumných aktivit z oblasti informačních technologií (IT). Informační technologie ovlivňují
realizované aktivity prostřednictvím instalovaných systémů a aplikací. Přirozenou potřebou
jejich uživatelů je získat optimální informace včas a v odpovídajícím formátu s uplatněním
odpovídajících bezpečnostních mechanismů. Za tímto účelem je nezbytné existující řešení
inovovat například s podporou simulace. Další nepostradatelnou dovedností IT specialistů
jsou schopnosti představit nové směry vývoje prostřednictvím aktivního naslouchání, vstřícné
komunikace a organizované publikační činnosti. Přínosy těchto dovedností jsou viditelné při
práci nad společnými projekty, prestižními články, ale i ve výuce s cílem odhalit inspirativní
inovace informačních technologií v praxi prostřednictvím dobře formulovaného příběhu.
Klíčová slova - aktivní komunikace, efektivní publikování, informační technologie, Scopus, Springer,
Web of Science.
Abstract
The article focuses on the theme of active communication and efficient publication for
results of research activities in the field of information technology (IT). Information
technology has impact on realized activities through an installed systems and applications.
The natural need of their users is to obtain optimal information in time and appropriate format
with application the necessary security mechanisms. For this purpose it is necessary to
upgrade existing solutions with simulation support. Other essential skills of IT specialists are
capabilities to present new trends of development via the active listening, friendly
communication and organized publication activity. The benefits of these skills are visible at
work on common projects, prestigious articles, but also in teaching with aim to detect
inspiring innovation in practice of information technology based on a well-formulated story.
Key words - active communication, effective publication, information technology, Scopus, Springer,
Web of Science.
1. Úvod
Informační technologie představují velmi dynamickou oblast působnosti lidské činnosti.
Jejich aktivní uplatnění je ovlivněno především vnímáním uživatelů instalovaného hardwaru
a softwaru. Navíc je zapotřebí respektovat vývoj nových produktů a postupů, které jsou
uplatňovány při instalaci, konfiguraci a vlastním provozu aktivovaných systémů a aplikací.
Tyto změny jsou v nemalé míře ovlivněny požadavky uživatelů příslušného softwaru
a potřebou rychlé reakce na vzniklé skutečnosti.
50
Požadavky na dynamičnost a spolehlivost nejsou ničím výjimečným a platí pro všechny
obory lidských aktivit se zřetelným respektem k potřebám globální informační společnosti.
V této souvislosti vznikají vhodné podmínky pro změny a inovace již zažitých postupů
a aktivit. [15] Proces hledání dostupných vylepšení a změn není intuitivní záležitostí, ale
potřebuje odpovědné analýzy a simulace pomocí například Petriho sítí. [11] Nezbytnou
součástí je vhodná komunikace s uživateli a vnímavý přístup k jejich preferencím a potřebám.
[14] Úspěšné produkty informační technologie jsou dobrým příkladem vzájemné spolupráce
jejich vývojářů a návrhářů s uživateli. V praxi bylo již nesčetněkrát ověřeno, že produkty,
které nemají podporu svých uživatelů a nerespektují stanovené potřeby, jsou nahrazeny
jinými produkty, které toto zvládnou.
Spolupráce specialistů na informační technologie a uživatelů je jednou z nezbytných
podmínek aktivního rozvoje oboru a uplatnění informačních systémů a aplikací v praxi. [3, 5,
8] Přínosem pro uživatele je uživatelsky příjemné rozhraní pro účinnou a efektivní reakci na
aktuální potřeby. Vývojáři a návrháři produktů informačních technologií získají nejen
spokojené zákazníky, ale také kromě odpovídajícího zisku i aktivní možnosti uplatnění
nových nápadů a inovativních myšlenek.
2. Výzkumné aktivity v oblasti IT a způsoby publikování
Hledání smysluplných vylepšení a inovací existujících informačních systémů a aplikací je
záležitost, která je založena na filozofickém přístupu k řešení dané situace s podporou
přijatých metodických východisek. Výběr a aplikace vhodné metodologie pomáhá stanovit
potřebný způsob (metodu) řešení s využitím odpovídajících technik a nástrojů. Na první
pohled může jít o zbytečnou záležitost, protože změna v softwarovém vybavení se jednoduše
naprogramuje ve vybraném programovacím jazyce s následným odladěním a distribucí mezi
uživatele. Nekompromisní konkurence a neodkladné požadavky uživatelů vedou
k obezřetnějšímu postupu a výzkumu v oblasti inovací informačních technologií.
Vývojáři a analytici mají k dispozici nepřeberný počet metodik, postupů a nástrojů podle
zaměření vyvíjeného systému nebo aplikace s ohledem na specifikované preference. I v této
oblasti je zapotřebí respektovat rychlost a kvalitu řešení. Vývoj inovací obvykle probíhá
v nadnárodních týmech a proto kvalitní komunikace a vzájemné pochopení myšlenek je
důležité. S tím souvisí i nepostradatelná svoboda myšlenek napříč obory, která vede
k efektivní komunikaci a spolupráci. Cíle, které spojují uživatele a odborníky bez ohledu na
rasu, národnost a pohlaví, souvisí s potřebou zlepšit aktuální stav věcí a napomoci lepšímu
uplatnění informačních technologií. [9, 10, 13]
Sebelepší výzkumné aktivity nemají užitek bez vazeb na produkty informačních technologií
a odpovídající publikační aktivity. První seznámení s možnostmi aktivně publikovat může být
zmatené. Důvodem je nízká míra orientace v oblasti a nepochopení požadavků editorů
vybraných odborných a vědeckých časopisů. Dobrým vodítkem ke zlepšení pracovních verzí
nabízených rukopisů jsou připomínky a doporučení od recenzentů a oponentů. Jejich nadhled
a odstup od dané tématiky umožní odkrýt slabé stránky rukopisů, které vedou
k nejednoznačnosti způsobené:
o nedostatečným zdůvodněním přijatých východisek,
o chybějící diskuzí o výsledcích výzkumu,
o neodpovídající vazbou na již realizované analýzy,
o nepochopením návrhu předkládaných inovací pro praxi,
51
o či pouhými chybami v citacích uvedených zdrojů.
Autoři výsledků výzkumu mají různé možnosti publikování ve vědeckých a odborných
časopisech, na konferencích, workshopech, diskusních fórech, ale také pomocí blogů,
webových sídel, chatů, webinářů, či on-line konferencí a to jak v České republice, tak
v zahraničí. Optimální výběr spektra publikačních aktivit záleží na preferencích autorů
a zkušenostech. Na počátku může být užitečné inspirovat se přístupy kolegů a podívat se na
jejich způsoby publikování v daném oboru. K magickým možnostem publikování patří knihy,
časopisy, sborníky z konferencí a jiné publikace, které jsou zařazeny do databází jako:
o ISI Web of Knowledge,
o Scopus,
o Thomson Reuters,
o Springer,
o další vědecké recenzované časopisy.
Jejich atraktivita je dána impaktem na ohodnocení pro RIV v jednotlivých oblastech jako
Akustika, Zemědělství, Alergie, Biologie, Chemie, Počítačové vědy (Umělá inteligence,
Kybernetika, Hardware a architektura, Informační systémy, Interdisciplinární aplikace,
Softwarové inženýrství), Ekologie, Vzdělávání, Lesnictví, Geologie, Historie, Matematika,
Medicína, Multidisciplinární vědy, Mykologie, Operační výzkum, Revmatologie, Robotika,
Telekomunikace, či Zoologie. Nicméně vědecká práce nespočívá pouze v publikování ve
formě tištěných výstupů, které jsou evidovány různými databázemi a seznamy.
Nenahraditelné jsou osobní kontakty a vzniklá přátelství s kolegy v domácích a zahraničních
institucích, organizacích i firmách. Přínosem je možnost inspirace novými myšlenkami
a metodami k řešení daného tématu, které přispívají ke vzniku projektů, vydávání časopisů
a organizování konferencí či workshopů. Pestré spektrum internetových zdrojů, které nabízí
spolupráci mezi výzkumníky, je nenahraditelné a přispívá k rozvoji lidskosti, vzájemné úcty
a celkovému pokroku nejen v oblasti informačních technologií.
Vyhledání vhodných informačních zdrojů nemusí být vždy přímočaré a hledání
odpovídající spolupráce může způsobit nepříjemné obavy. První kroky v této oblasti pomůže
podpořit i Google se svými dostupnými vyhledávacími službami. Ve vyhledávači stačí zadat
fráze jako „conference alerts“, nebo „call for papers“. Pozornému čtenáři se otevře svět
nabídek pro spolupráci a publikování výsledků své práce jako například:
o www.conferencealerts.com,
o www.papersinvited.com,
o www.ieee.org/web/conferences/callforpapers/index.html,
o www.conference88.com,
o www.infotechstudy.info/conferences,
o www.allconferencealerts.com,
o www.conferup.com/researchers.
Vzájemnou komunikaci mezi výzkumníky a průběžné zasílání informací o nabízených akcích
a událostech podporuje například:
o www.researchgate.net,
o www.mirlabs.net,
52
o www.sdiwc.net,
o cz.linkedin.com,
o cs-cz.facebook.com.
Většina těchto zdrojů umožňuje zaregistrovat se na základě účtu, který obsahuje kromě
identifikace vlastníka také postupy pro specifikaci oblasti výzkumu, realizovaných
publikačních aktivit a nabízených možností spolupráce. Výhodou je automatické zasílání
nových událostí a možnost oslovit kolegu s nabídkou spolupráce na základě vyplněných
profilů.
3. Nutnost aktivní komunikace k podpoře publikování
Ve všech výše uvedených aktivitách souvisejících s realizací a publikováním výsledků
výzkumu a vývoje je zapotřebí aktivně komunikovat v rámci vytvořených projektových týmů,
či pro efektivní spolupráci nad společným článkem, knihou a konferencí. I pro oblast
publikování a komunikace jsou stanoveny zákonitosti a pravidla, která jsou ověřena v praxi.
Pro specialistu na informační technologie je přínosem účastnit se diskuze a kurzů zaměřených
na danou tématiku. Výhodou je upřesnění východisek a postupů pro zabezpečení vhodné
prezentace výsledků výzkumu v časopisech, knihách a jiných médiích. Nedílnou součástí
těchto dovedností jsou i schopnosti vstřícné komunikace, či rozšíření znalostí v dané oblasti
zájmu podporující spolupráci a aktivní přístup k řešení stanovených cílů. Pro oblast
informačních technologií jde o uplatnění aplikací a informačních systémů u nejrůznějších
uživatelů.
Tématikou rozvoje komunikačních dovedností, řízení projektů a vzděláváním, které
propojuje znalosti technologií s ekonomií, se zabývají projekty jako například MUNRO,
PROFIN, PROMOTE, TE-ERA, či Centrum pro rozvoj výzkumu pokročilých řídicích
a senzorických technologií. Kladem je, že poskytované vzdělávání je otevřené zájemcům
o danou oblast a poskytuje potřebné znalosti a příklady z praxe pro vědecké pracovníky na
základě vyplněného registračního formuláře s ohledem na kapacitní možnosti. Mezi přínosné
semináře, kurzy a letní školy patří například:
o How to Present your Research Activities,
o Komunikační dovednosti ve vědě a výzkumu,
o Pokročilé matematické metody teorie nelineárního řízení a jejich využití,
o Publikování výsledků VaV a jejich popularizace nejen pro odbornou veřejnost,
o Úvod do koučování pro pracovníky vědy a výzkumu.
Účastníci takových kurzů ocení praktické příklady a definici obecných pravidel, které
napomáhají korektnímu uplatnění matematických metod [1] a pozitivnímu publikování
výzkumných aktivit. [4] Jistým překvapením mohou být standardní pravidla pro grafické
prezentace tabulek a obrázků, které spočívají v očekávaném formátu s odpovídajícím
popisem. Dalším aspektem je odpovědnost za autorství dané pořadím autorů, či umění
přesvědčit o výsledcích potenciální čtenáře daných článků a příspěvků. Nejde jen o kolegy
a specialisty v daném oboru, ale také o editory, redaktory, recenzenty a případné sponzory.
Rad a pozitivních příkladů v této oblasti nikdy není dost.
Samostatnou kapitolou je logické členění prezentace s hierarchickým uspořádáním tématu
a efektivním názvem. V této části je důležité věnovat příslušný podíl prací přípravě
a vypilování uváděných sdělení s ohledem na typ posluchačů. [7] Intuitivně autor vnímá
53
důležitost těchto částí s odůvodněním, že je zapotřebí zaujmout a přilákat nové zájemce
o danou tématiku. Nicméně řada potřebných souvislostí samovolně uniká a vede
k následnému nepřijetí nabízeného příspěvku z nejrůznějších důvodů. Mezi inspirativní
aktivity patří diskuze o variantách řešení a aktivní naslouchání s motivačním dotazováním
[12] pro pozitivní ovlivnění vnímání vytvořené prezentace, příspěvku, či kapitoly v knize.
I zde platí, že čtenáře osloví dobře formulovaný příběh se specifikací předmětu zájmu toho,
co je zapotřebí vyřešit a lépe poznat na základě přijaté metodiky. Termín příběhu má další
vazby na komunikaci vědy a výzkumu prostřednictvím médií [6] s cílem představit výsledky
výzkumu pro informační technologie také v rozhlase a televizi. Opět je důležité zaujmout
a vhodně představit realizované aktivity ve formě dobré a prodejné zprávy. Pro odborníky na
informační technologie je důležité uvádět praktické ukázky a příklady dobré praxe s cílem
názorně přiblížit teoretická pravidla pro komunikaci a prezentaci.
V rámci tématiky věnované koučování [2] se jeví jako užitečné metody koučování s vazbou
na rozvoj vlastních dovedností a uplatnění ve výuce. Nezastupitelný význam má zpětná vazba
a „aha moment“, který je přínosem pro pozitivní přístup a optimální způsob komunikace
s ohledem na výkon tvořící potenciál ponížený o vnitřní bariéry. Tyto úvodní kurzy dávají
možnost dalšího rozvoje dovedností v předmětné oblasti zájmu například pomocí diskusních
skupin LinkedIn a dostupné literatury.
4. Závěr
Uplatnění informačních technologií pro uživatele vyžaduje přizpůsobit jejich produkty
aktuálním potřebám nejen ve firmách a organizacích, ale také i pro jednotlivce. Pestrost
nabídky hardwarového a softwarového vybavení umožňuje vybrat a následně instalovat
potřebné aplikace a informační systémy v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Pozitivní je,
že se hledají stále nové inovace nabízených informačních technologií. Jednou z možností, jak
odkrýt vhodné inovace, je vytvářet modely za podpory simulace s cílem zlepšit
implementovaná řešení v různých aplikacích a systémech.
Pro praktické zlepšení aktuálního stavu však toto nestačí. Potřebné je stále upevňovat
a rozvíjet nejen profesní dovednosti v předmětné oblasti zájmu, ale také i prezentační
a komunikační dovednosti. Prezentace a komunikace patří mezi nezbytné schopnosti
v moderní globální a informační společnosti. Je nezbytné umět aktivně naslouchat, precizně
definovat přijatá metodologická východiska a výsledky své práce. V této souvislosti je
důležité respektovat atraktivitu vytvářených sdělení, zpráv, článků, či kapitol. Pro specialisty
z oblasti informačních technologií je nezbytné přesně pojmenovat a uspořádat zákonitosti
úspěšné komunikace, efektivního publikování s výhledem praktického uplatnění procesu
koučování ve výuce a výzkumné činnosti.
[1] Čelikovský, S. Pokročilé matematické metody teorie nelineárního řízení a jejich využití.
Studijní materiál k semináři „Pokročilé matematické metody teorie nelineárního řízení a jejich
využití“, Centrum pro rozvoj výzkumu pokročilých řídicích a senzorických technologií, Brno
2011.
[2] Donné, Z. Úvod do koučování pro pracovníky ve vědě a výzkumu. Prezentační materiály
ke kurzu „Úvod do koučování pro pracovníky vědy a výzkumu“, PROFIN, Ostrava 2012.
54
[3] Freeman, J. How SugarCRM Can Improve Your Net Promoter Score. [online], [cit. 201202-15]. Dostupné na WWW: <http://info.highlandsolutions.com/blog/bid/80246/HowSugarCRM-Can-Improve-Your-Net-Promoter-Score>.
[4] Grim, T. Publikování výsledků VaV a jejich popularizace nejen pro odbornou veřejnost.
Prezentační materiály ke kurzu „Publikování výsledků VaV a jejich popularizace nejen pro
odbornou veřejnost“, MUNRO, Ostrava 2012.
[5] Jaspersoft Suite. [online], [cit. 2012-02-12]. Dostupné na WWW: <https://www.
jaspersoft.com/>.
[6] Kořen, V., Vrtiška, O. Komunikace vědy a výzkumu prostřednictvím médií. Prezentační
materiály ke kurzu „Komunikace vědy a výzkumu prostřednictvím médií“, RKO-ERA, Brno
2012.
[7] McCarthy, S. How to Present Research Activities to Different Audiences. Prezentační
materiály ke kurzu „How to Present your Research Activities“, RKO-ERA, Brno 2012.
[8] Open-source Business Intelligence. [online], [cit. 2011-02-02]. Dostupné na WWW:
<http://www.systemonline.cz/business-intelligence/open-source-business-intelligence.htm>.
[9] Oracle Enterprise Manager. [online], [cit. 2012-04-10]. Dostupné na WWW:
<http://www.oracle.com/technetwork/database/enterprise-edition/documentation/index.html>.
[10] Oracle Solaris Product Documentation. [online], [cit. 2012-04-16]. Dostupné na WWW:
<http://www.oracle.com/technetwork/server-storage/solaris11/documentation/index.html>.
[11] Petri Nets Tools Database Quick Overview. [online], [cit. 2012-04-14]. Dostupné na
WWW: <http://www.informatik.uni-hamburg.de/TGI/PetriNets/tools/quick.html>.
[12] Sikora, D. Komunikační dovednosti ve vědě a výzkumu. Prezentační materiály Letní
školy - Komunikační dovednosti ve vědě a výzkumu, MUNRO Ostrava 2011.
[13] Sugar CRM. [online], [cit. 2012-04-16]. Dostupné na WWW: <http://www.sugarcrm.
com/>.
[14] Voříšek, J., Jandoš, J. ICT Service Architecture – Tool for Better Enterprise Computing
Management. IDIMT – 2010 Information Technology – Human Values, Innovation and
Economy. 18th Interdisciplinary Information Management Talks, September 8-10, 2010,
Jindřichův Hradec, Česká republika, s. 83-94. ISBN 978-3-85499-760-3.
[15] Žítek, V. Innovation Performance Of Czech Regions. Národohospodářský obzor –
Review of Economic Perspectives, Vol. 10, Issue 4, 2010, s. 151–173. ISSN 1213-2446.
55
VĚDA A VÝZKUM V REGIONÁLNÍM I EVROPSKÉM KONTEXTU
Doc. Ing.arch. PhDr. Karel Schmeidler, CSc.
REDECO, Oblast urbánní a dopravní sociologie
[email protected]
Abstrakt
Ekonomický růst je stále více závislý na schopnosti regionálních ekonomik být adaptabilní
a inovativní. Jihomoravský region a jeho centrum - Brno v tomto ohledu podniká důležité
kroky. Jedním z nich je dokument Regionální inovační strategie. Je zaměřen na čtyři
nejdůležitější oblasti: služby pro inovační společnosti, technologický transfer, lidské zdroje a
internacionalizace. Proaktivní přístup Brna přilákal mnoho vědeckých institucí, jejichž ústavy
se koncipují či již v Brně vznikají. Jedním z center, které v současné době se vytvářejí je
Dopravní výzkumné centrum.
Klíčová slova: Humánní synergie, regionální ekonomiky, ekonomický růst, doprava, výzkum
Abstrakt
The economic growth is more and more related to abilities of regional economies to be
adaptable and innovative. Therefore, Brno and South Moravian region makes considerable
effort to create environment supporting research, development and innovations. The Regional
Innovation Strategy is a strategic plan to create such environment. Its third version is focused
on four main areas: consultancy and services for innovation companies, technology transfer,
internationalization, and human resources. The first three areas are implemented by South
Moravian Innovation Centre (JIC), which is contacted by students, early-stage entrepreneurs,
companies, scientists, and Universities.
The aim of the newly developed research programme Human Synergy in Transport is a
full-value interconnection of many human aspects in transport. Innovative elements of the
programme are embedded in the possibility to deeply examine causes and consequences of
specific elements of the three main research themes – sociology, psychology, and education
and training in transport. The expected benefits of the programme are very diverse.
Key words: Human Synergy, regional economies, economic growth, transport, research
56
1.Restrukturalizujeme nevyváženou síť vzdělávacích a vědeckovýzkumných center v ČR
Sekvence změn v ekonomické oblasti je v 21. století stále rychlejší, hledají se nové
stimulátory růstu. Proto je permanentním úkolem reorientace české ekonomiky podle
aktuálních a také perspektivních forem zaměření světového trhu a poptávky. Pro Českou
republiku jako malý stát s průmyslovou tradicí, ale bez významnějších zdrojů surovin je
orientace na náročnou výrobu se špičkovou kvalitou výrobků, sofistikovaným technickým
řešením a vysokou mírou inovací nutností.1 Snažíme se pro to vytvářet podmínky, zástupci
akademické sféry především produkcí kvalifikované a vysoce vzdělané pracovní sily a
rozvojem bádání pro inovace a zefektivnění produkce.
V tomto ohledu proběhly pozitivní změny ve vysokém školství. Od počátku devadesátých
let u nás probíhá kvantitativní rozvoj a současně restrukturalizace sítě vysokých škol spojený
s mnoha dalšími kvalitativními a kvantitativními změnami v zaměření výuky a napojení na
praxi. Vznikly nové, dnes velmi potřebné obory (např. mechatronika, nanoinženýrství atd.),
vysoké školy se humanizují, vzniklo a realizuje se regionální vysoké školství, které až na
několik neúspěšných vyjímek (právnická fakulta v Plzni, fakulta cestovního ruchu v Táboře)
prokázalo svou opodstatněnost v regionu.
Obdobná restrukturalizace musí proběhnout i v síti vědeckovýzkumných institucí. Je
známo, že vědeckovýzkumná pracoviště jsou nerovnoměrně rozdělena v teritoriích
jednotlivých zemí. Příkladem může být u nás Praha, která měla přes 80 %
vědeckovýzkumného potenciálu země. To má negativní vliv na zaměstnanost, inovace a tak
na ekonomický potenciál jednotlivých regionů. Evropská unie proto podporuje vznik a vývoj
regionálních výzkumných center s cílem stimulovat lokální výzkumné aktivity a tím
konkurenceschopnost regionů v oblasti inovací a vědeckovýzkumných aktivit.
Jižní Morava má velmi dobré předpoklady pro vytváření a úspěšnou existenci
vědeckovýzkumných aktivit, které se opírají o tyto předpoklady:

Existence tradice úspěšných vědeckovýzkumných pracovišť

Široká základna vysokých škol a jejich prestiž

Lidský potenciál v absolventech vysokých škol, nejvyšší podíl studentů vysokých škol
zastoupený v obyvatelstvu města

Infrastruktura na podporu inovačního podnikání s vazbou na vysoké školy (např.
Český technologický park s vazbou na VUT Brno)

Široká nabídka různých forem vzdělávání
1
Americký ekonom Peter Fisher je přesvědčen, že vyspělé země potřebují najít nový motor růstu.
Kvůli stárnutí obyvatelstva a nedávné hluboké finanční krizi se již nemohou spoléhat na dva hlavní
tahouny v uplynulých zhruba 60 letech – spotřebu podloženou poválečnou „největší populační revolucí
v historii planety“ a půjčování proti budoucím příjmům. Světové hospodářství kvůli tomu, že vyspělým
státům dochází dech, prochází výraznou proměnou. „Je to něco, co se neděje jednou za tři roky nebo
pět let, ale jednou za 30 až 50 let,“ uvedl Fisher s tím, že otázkou je, jak dlouho přechod k jinak
založené ekonomice bude trvat. Fisher přitom poukázal na hospodářskou expanzi rozvojových zemí v
posledních 20 letech. Podotýká přitom, že jde o růst tažený investicemi, za nímž pokulhává spotřeba.
Dobrým příkladem takového trendu je Čína, kde investice tvoří zhruba polovinu hrubého domácího
produktu. Fisher nicméně upozorňuje na to, že i růst poháněný investicemi má své limity.
57
2.Dopravní VaV centrum
Cílem projektu Dopravní VaV centrum2 (dále Centrum) je vybudovat a vytvořit jedinečné
výzkumné zázemí, které prostřednictvím svých laboratoří, vybavení a know-how bude
poskytovat komplexní prostředí pro výzkum ve vybraných disciplínách dopravních
aplikovaných věd a přispívat tak k optimálnímu rozvoji dopravního sektoru, především
v regionu, ale nejen v něm. Rozmanitost výzkumu Centra odpovídá potřebám i trendům
současného dopravního výzkumu.
Významná část výzkumné činnosti je napojena na mezinárodní vědeckovýzkumnou
spolupráci – dle žebříčku nejčastějších českých účastníků 6. a 7. rámcového programu EU
patří Centrum dopravního výzkumu v.v.i. (dále CDV) do skupiny prvních deseti vysokých
škol a výzkumných institucí ČR zapojených do těchto nejvýznamnějších evropských
programů pro podporu výzkumu a technologického vývoje. Spolupráce při řešení
mezinárodních projektů i aktivity v dalších programech a účast v nejrůznějších mezinárodních
komisích a výborech významně přispívají k rozvoji poznání v oboru dopravy a představují
klíčové činnosti pro zapojení českého dopravního výzkumu i rezortu dopravy do
mezinárodního kontextu. Realizace projektu přispěje ke komplexnímu rozvoji dopravního
sektoru a zejména aplikaci výsledků vědy a výzkumu do komerčního prostředí. Unikátní
výzkumná infrastruktura poskytne podporu nejen pro samotný výzkum, ale také pro uživatele
z řad státní správy, kde napomůže zefektivnění plánování, výstavby, správy a údržby staveb
dopravní infrastruktury, včetně urbanistických, environmentálních a bezpečnostních aspektů.
Je předpokládána spolupráce tuzemských i zahraničních vysokých škol, kterým centrum
vytvoří zázemí pro uskutečňování experimentální a poloprovozní činnosti. Byl vzbuzen zájem
u výrobních, dopravních či stavebních firem u nás i v zahraničí, kde centrum podpoří
zavádění nových technologií do praxe. Dle potřeb společenské praxe a v souladu
s optimalizací rozvoje teorie jsou odsouhlasené nosné výzkumné programy centra, které
zajistí rozvoj nejdůležitějších oblasti:
1. Hloubková analýza dopravních nehod (HADN), vedoucí výzkumného programu: Ing.
Josef Andres
2. Humánní synergie v dopravě, vedoucí výzkumného programu: Doc. Ing. arch. PhDr.
Karel Schmeidler, CSc.
3. Bezpečnost v silničním provozu, vedoucí výzkumného programu: Ing. Pavel Tučka
4. Dopravní infrastruktura, vedoucí výzkumného programu: Ing. Josef Stryk, Ph.D.
5. Doprava a životní prostředí, vedoucí výzkumného programu: RNDr. Jiří Huzlík
2
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro realizaci
projektu „Dopravní VaV centrum“ (CDV PLUS), který je financován z prostředků EU a státního
rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osa 2 Regionální VaV centra, a to ve výši 463 130 480,- Kč, přičemž podíl prostředků Evropské unie
přesahuje 393 milionů korun.
58
3.Cíle výzkumného programu centra
Vytvoření výzkumného pracoviště pro oblast Psychologie v dopravě
Odborníci na aplikovanou psychologii v dopravě se budou zabývat problematikou
osobnosti řidiče, chování a prožívání člověka v dopravním prostředí zejména s ohledem na
bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Zkoumají vztahy v rámci systému člověk –
stroj – prostředí pomocí simulátorových studií i studií v reálných podmínkách, řeší
problematiku ergonomie, správného uspořádání řídících, informačních i asistenčních prvků ve
vozidle, zabývá se problematikou způsobilosti k řízení motorových vozidel – zkoumají vliv
nemocí, léků a návykových látek na způsobilost k řízení motorových vozidel, provádí
expertizní činnost v oblasti bezpečného utváření pozemních komunikací, hloubkové analýzy a
legislativních opatření v oblasti provozu na silničních komunikacích, zabývá se moderními
formami výuky a výcviku řidičů, přípravu rehabilitačních programů pro problémové řidiče a
provádí dopravně psychologická vyšetření.
Vytvoření výzkumného pracoviště pro oblast Sociologie v oblasti dopravy a mobility
Mobilita je nevyhnutelná součást současného života. Jak v hospodářství, tak ve volném
čase obyvatel. Mění životní styl, má obrovský vliv na kvalitu života, mění sídelní strukturu.
Její negativní dopady poznamenávají náš život. Stále více dopravních prostředků ucpává
městské ulice. Přeplněné dopravní tepny stejně jako kongesce se stávají součástí
každodenního života. Vědci již před delší dobou odhalili vztah mezi hospodářským růstem
země a potřebou mobility. Jednoduše řečeno, se zvyšováním životní úrovně roste doprava a
naopak. Mobilita je základním předpokladem pro fungování hospodářství naší doby.
Globalizace, zvyšující se internacionalizace hospodářství a integrace středoevropských a
východoevropských zemí vytváří nové nároky na výkonnost transportního systému. Aby bylo
možné udržet zvyšující se dopravní výkony, jsou nutné změny v řízení dopravy i její
infrastruktuře. Je také důležité snižovat vstup energií při zvyšujících se přepravních objemech,
což se příznivě objeví na životním prostředí.
Výzkum prostorové mobility a dopravního chování
Celonárodní mobilitní výzkumy představují v zemích, kde se realizují, ústřední zdroj dat o
prostorové mobilitě obyvatelstva, zejména o každodenní mobilitě. Neustále aktualizované
informace o mobilitě a dopravním chování osob jsou nepostradatelné především pro
rozhodovací proces a pro dopravní plánování (jsou vstupem do predikčních modelů). Na
základě těchto informací lze vytvářet a udržovat dopravní infrastrukturu v takové podobě,
která vyhovuje požadavkům populace. Tyto výzkumy bývají často prováděny opakovaně a
průběžně v delším časovém období (typicky jeden rok), čímž umožňují detekci trendů a
sledování vývoje mobility. Slouží především k zachycení a prozkoumání stávající situace,
k identifikaci problémů spjatých s dopravními systémy. Mobilitní výzkumy v menším měřítku
poskytují poznatky o tom, v jakých prostorech se odehrávají různé formy lidské aktivity,
umožňují porozumění rytmům denního chování, jsou podkladem pro plánování aktivit.
Národní výzkumy mobility jsou vysoce prestižní, užitečnou, avšak také po stránce
vynaložených prostředků značně náročnou vědeckou aktivitou. CDV, které je
nejvýznamnějším institutem, zabývajícím se dopravním výzkumem v ČR, by mělo hrát vůdčí
roli v prosazení realizace národního výzkumu mobility, který v ČR dosud není prováděn,
zatímco ve vyspělých zemích západní Evropy, v USA, Austrálii, dokonce v Chille, probíhá již
několik desetiletí.
Průběh aktivit v oblasti výzkumu prostorové mobility a dopravního chování lze zhruba
rozdělit do tří fází:
59
1. fáze: Prozkoumání teoretických a metodologických souvislosti výzkumu prostorové
mobility a dopravního chování
2. fáze: Nalezení partnerů, vyjednávání a prosazení (pravidelného) celonárodního mobilitního
výzkumu
3. fáze: Realizace mobilitního výzkumu a exploatace získaných dat
Výzkumy prostorové mobility – tzv. national travel surveys (NTS) – probíhají v několika
zemích západní Evropy a Ameriky (a také v Austrálii a na Novém Zélandu) na pomezí
několika disciplín – dopravního inženýrství, dopravní ekonomie, demografie, sociologie.
Neustále aktualizované informace o mobilitě a dopravním chování osob jsou nepostradatelné
především pro rozhodovací proces a pro dopravní plánování (jsou vstupem do predikčních
modelů). Na základě těchto informací lze vytvářet a udržovat dopravní infrastrukturu v takové
podobě, která vyhovuje měnícím se požadavkům populace. Tyto výzkumy bývají často
prováděny opakovaně a průběžně v delším časovém období (typicky jeden rok), čímž
umožňují detekci trendů a sledování vývoje mobility. Slouží především k zachycení a
prozkoumání stávající situace, k identifikaci problémů spjatých s dopravními systémy.
Mobilitní výzkumy v menším měřítku poskytují poznatky o tom, v jakých prostorech se
odehrávají různé formy lidské aktivity, umožňují porozumění rytmům denního chování, jsou
podkladem pro plánování aktivit a plánování rozvoje měst.
Výzkumy prostorové mobility zjišťují typicky informace o všech cestách (trips), o
použitých dopravních prostředcích, včetně nemotorových (i chůze), o délce a o účelech
jednotlivých cest, také o spotřebě paliva při cestách motorovými dopravními prostředky.
Snaží se pokrýt co nejširší časové období – 24 hodin ze dne, 7 dní v týdnu (u tzv. průběžných
výzkumů celý rok), což je často zajištěno různými technikami, např. tzv. deníky cest (travel
diaries), které respondenti vyplňují.
Kromě dopravního modelování však tyto výzkumy poskytují důležité poznatky i ostatním
výše zmíněným disciplínám – sociologii přináší vhled do prostorových a mobilitních
souvislostí konceptů sociální exkluze, sociální nerovnosti a stratifikace (např. rozdíly
v prostorové mobilitě a dopravním chování různých sociálních skupin). Prostorová mobilita je
též prostředkem sociální stratifikace v širším měřítku, v souvislosti s procesy globalizace, kdy
vzniká štěpení mezi vysoce mobilní globální elitou a s lokalitou spjatými chudými lidmi.
Poznatky z mobilitních výzkumů jsou prospěšné také pro sociologii města a psychologii
městské osobnosti, kde přispívají k porozumění například fenoménu suburbanizace, či pro
sociologii turismu, kde přinášejí např. vhled do mohutnosti toků turistů, o sociálním pozadí
masového turismu apod.
NTS v České republice zatím nebyl realizován. Každoročně probíhá pouze opakovaný
průzkum v rámci omnibusového šetření agentury TNS Factum, který je však po
metodologické stránce značně nevyhovující – sběr dat probíhá pouze jednom týdnu v roce,
respondenti jsou dotazováni na značně relativní kategorie časové délky cest, nejsou
dotazováni na přesný počet cest v nějakém určitém časovém období, mezi kritérii pro kvótní
metodu chybí prostorové kritérium (např. region, okres, kraj), atd. Takto získaná data nejsou
reálně využitelná v žádném z výše zmíněných kontextů. Lze tedy konstatovat mezeru ve
vědění a ve výzkumu mobility a dopravního chování v českých podmínkách.
60
Cíle – účely výzkumu:
1. Poznávací
Pojednat o tom, jakým způsobem může sociologie nahlížet na problematiku prostorové
mobility a dopravního chování lidí, podat přehled relevantních teoretických konceptů a
porovnání vhodných měřících nástrojů.
2. Praktický
Připravit – teoreticky a metodologicky z hlediska sociologie – pole pro získávání kvalitních
dat o mobilitě a dopravním chování obyvatel ČR, která dosud chybějí.
Výzkumné otázky:






Jakým způsobem se prostorová mobilita a dopravní chování vztahují k fenoménům
sociální nerovnosti, sociální exkluze, suburbanizace, globalizace, turismu, konzumní
kultury apod.?
Jakým způsobem sociologie a různé sociologické subdisciplíny (sociologie nerovnosti,
sociologie města, sociologie kultury atd.) nahlížejí na prostorovou mobilitu a dopravní
chování lidí?
Jakým způsobem lze měřit prostorovou mobilitu a dopravní chování?
Jak probíhají mobilitní výzkumy v různých zemích?
K čemu slouží data z výzkumů prostorové mobility a dopravního chování?
Jakým způsobem zkoumat dopravní chování v českých podmínkách?
Metodologická část studie je zamýšlena jako komparace 2-3 případových studií
zahraničních výzkumů prostorové mobility (NTS), které se liší ve svých metodologických
východiscích, srovnání těchto východisek i získávaných dat, a posouzení jejich silných a
slabých stránek. Důležité bude také srovnat, za jakým účelem jsou data o dopravním chování
primárně shromažďována – zda pouze pro dopravní a urbanistické modelování, či zda se
uvažuje také o testování nějakých hypotéz atd. Účelem bude posouzení, jaký design výzkumu
je vhodný pro které zkoumání kterých fenoménů (sociální exkluze, trvale udržitelná mobilita,
suburbanizace, globalizace, turismus atd.), a v jakých kontextech (celonárodní, lokální,
regionální, ad hoc atd.). Výstupem této komparace bude také návrh českého NTS.
Absence oboru sociologie dopravy a mobility
Cílem výzkumného programu je generace poznatků, jejich komparace a interpretace, vývoj
a užití nových metod vedoucích k sociologickému rozpoznání mobility, dostupnosti,
transportu, sociální exkluze vlivem dopravy i osobností účastníků dopravy a jednotlivých
nehodových psychologických a sociálních aspektů v dopravě.
Je prokázáno, že rostoucí mobilita obyvatelstva vyvolává řadu problémů v oblasti životního
prostředí, zdraví a kvality života populace. Individuální automobilismus devastuje prostředí
měst, zabírá cennou půdu, vyvolaný „urban sprawl“ ničí krajinu, vysoká nehodovost
způsobuje ztráty na životech a zdraví.. Pouze technická řešení v dopravě jsou nákladná a mají
svoje limity. Tyto problémy musíme řešit i z pohledu lidského činitele a k tomu přispívá
analýza za pomoci sociologie dopravy. Připravovaná Sociologie dopravy a města je moderní
vědecký obor, jenž bude popisovat kvalitativní i kvantitativní charakteristiky mobility,
dostupnosti a dopravy osob a sociálních skupin i jejich vazby na prostředí a kvalitu života
obyvatel. Přestože zde je zřetelná vazba na disciplíny jako sociologie, sociální psychologie či
urbanismus, není na žádné vysoké škole v ČR sociologie mobility zařazena jako samostatný
předmět.
61
Komplexní synergie humanitních oblastí – psychologie, pedagogiky a sociologie
s inženýrskými obory v dopravě přináší nový pohled na oblast dopravy a její vazbu na kvalitu
života obyvatelstva, s důrazem na získávání poznatků o mobilitě osob a skupin, dopravním
chování a dopravní bezpečnosti. Očekáváme, že sníží u nás vysokou nehodovost, zatížení
životního prostředí a zvýší kvalitu života ve městech.
Sociální exkluze/inkluze
Problémy s dopravou mohou tvořit významnou bariéru sociální inkluzi. To, že lidé nemají
přístup k různým službám, je důsledkem sociální exkluze. Nemohou například využívat
dopravu kvůli nízkým příjmům, nebo trasy veřejné dopravy nevedou do patřičných míst. Věk
a invalidita také mohou vést k tomu, že lidé přestanou využívat veřejnou dopravu.
Problémy s poskytováním dopravy a s lokací služeb mohou posilovat exkluzi. Zabraňují
lidem v přístupu ke klíčovým lokální službám a aktivitám, např. k práci, škole, zdravotní péči,
nákupu potravin či jiným volnočasovým aktivitám. Problémy se mohou lišit podle typu území
(venkov – město) či mezi různými skupinami osob – nejvíce znevýhodněni jsou invalidé,
starší lidé, rodiny s dětmi.
Sociální inkluzi lze definovat jednoduše jako plnohodnotnou, pokud možno aktivní
participaci na životě společnosti, která je dosažitelná pro všechny její členy, prospěšná pro
jedince a funkční pro společnost, neboť přispívá její soudržnosti. Prostorová mobilita je
jednou z jejích podstatných dimenzí a její výzkum přispívá také porozumění problémům
sociální exkluze a inkluze.
Využití území, např. problém suburbanizace
Charakter každodenní mobility lidí do značné míry souvisí s využitím území a s územním
plánováním. Aktuálním problémem v ČR je v tomto ohledu např. suburbanizace.
Suburbanizaci lze charakterizovat jako neuspořádaný a dlouhodobě neudržitelný růst
městských aglomerací, jako způsob prostorového růstu měst, který charakterizuje
rozvolněnost, nízká hustota a prostorová roztříštěnost nové zástavby v okolí existujících
kompaktních jader městských aglomerací charakteristický pro metropolitní oblasti v USA
zejména po druhé světové válce (kde dosáhl v několika městech své extrémní podoby, jež je
nazývána urban sprawl). Od 60. let se objevuje jak kritika tohoto procesu, tak rekognoskace
jeho ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů; vznikají také první nástroje
regulace
Zkušenosti ze severní Ameriky a západní Evropy hovoří o vyšších nárocích na spotřebu
energií a náklady na výstavbu technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Obyvatelstvo
bydlící v izolovaných obytných okrscích je silně závislé na dojížďce osobním automobilem
do práce a škol, za službami a kulturou (segregace jednotlivých lidských aktivit
v příměstských oblastech), což vede ke vznik pravidelných celodenních a celotýdenních
kongescí. Vysoká prostorová koncentrace některých funkcí a jejich značná prostorová
segregace vyvolávají neustálé přepravní toky – nejen v ose centrum-příměstské lokality, ale
také mezi jednotlivými suburbánními lokalitami (např. z rezidenčních zón do hypermarketů)
Suburbanizace tedy vede k prudkému zvýšení objemu individuální automobilové dopravy,
které negativně ovlivňuje kvalitu životního prostředí a kvalitu života. Má však také své
sociální důsledky – do příměstských lokalit se stěhují především domácnosti z vyšších
sociálních vrstev, čímž dochází ke vzniku silně vnímané segregace mezi obyvateli předměstí a
vnitřního města. Dalšími sociálními důsledky jsou sílící individualizace, ztráta sociální
62
soudržnosti (způsobená prostorovou segregací funkcí a dojížděním osobním automobilem),
snižování sociálního statusu čtvrtí vnitřního města apod.
Trvale udržitelná doprava
Téma suburbanizace souvisí s tématem trvale udržitelné dopravy a mobility, které je
hlavním motivem moderních dopravních politik, např. je jedním z ústředních principů tzv.
Bílé knihy evropské dopravní politiky pro roky po 2010 či české Dopravní politiky na léta
2005 - 2013. Udržitelná doprava znamená svobodu pohybu, zdraví, bezpečnost a kvalitu
života pro současné i budoucí generace, musí být energeticky účinná a šetrná k životnímu
prostředí, zároveň však podporovat rozvoj ekonomiky a poskytovat příležitosti a služby všem
občanům, včetně sociálně slabších, starších či hendikepovaných spoluobčanů. Udržitelná
doprava je tedy poměrně široce akceptovaným politickým konceptem – zejména v evropském
diskurzu, a v tomto ohledu má podobné postavení jako koncept sociální inkluze. Výzkumy
prostorové mobility a dopravního chování poskytují data potřebná k posouzení
environmentální, sociální a ekonomické (tři základní pilíře konceptu trvale udržitelného
rozvoje) náročnosti a udržitelnosti dopravních návyků (některé výzkumy např. shromažďují
informace i o spotřebě pohonných hmot) dané populace a jejích různých sociálních skupin a
jsou tak významným podkladem pro rozhodovací a plánovací proces.
Globalizace, turismus
Prostorová mobilita lidí často překračuje hranice národních států i celých kontinentů, což
klade její zkoumání do souvislosti s fenoménem globalizace. Například Z. Bauman
charakterizoval prostorovou mobilitu jako rozdělující element v globalizovaném světě, jako
stratifikující kritérium, které odlišuje globálně mobilní bohaté od nemobilních a s lokalitou
spjatých chudých, a hovořil dokonce o vzniku „globálních hierarchií mobility“. Baumanovi
„globálně mobilní bohatí“ jsou však poměrně různorodá skupina, která zahrnuje transnárodní
ekonomické a politické elity, cestující mezi tzv. světovými městy, zaměstnance, po kterých
tzv. globální ekonomika vyžaduje vysokou míru flexibility a prostorové mobility, a také
turisty. Mezinárodní masový turismus je největším pohybem lidí, zboží a služeb v historii. Má
globální důsledky – jde o největší odvětví ekonomik, komodifikuje národní identity, kultury a
každodennost lidí a prodává je turistům. Jde o největší formu transnárodní mobility a je
jedním z nejvýznamnějších nástrojů globální integrace. Ve 20. století došlo k demokratizaci a
zmasovění turismu a dnes se stal součástí postmoderního konzumeristického životního stylu.
4.Závěr:
Tvořící se Sociologie mobility je moderní vědecký obor, jenž pojednává o kvalitativních i
kvantitativních charakteristikách dopravy osob a jejích vazbách na kvalitu života obyvatel.
Studuje trendy ve společnosti, které se významně podepisují na sociálním i prostorovém
uspořádání světa (Land Use). Přestože zde je zřetelná vazba na disciplíny jako sociologie,
dopravní inženýrství či urbanismus, není na žádné vysoké škole v ČR sociologie mobility
zařazena jako samostatný předmět. CDV je jediným vědeckovýzkumným pracovištěm v ČR,
které se tomuto oboru soustavně již několik let věnuje a doufejme že v budoucnosti bude
patřit mezi evropskou špičku. Oblast ve své působnosti bude řešit problematiku sociologie,
psychologie, výchovy a vzdělávání v dopravě. Podrobněji se zabývá dopravou v územním
plánování z pohledu umístění dopravních sítí a dopravních staveb, což v současnosti patří k
nejvýznamnějším rozhodnutím, která ovlivňují budoucí rozvoj měst a regionů. Odborníci v
oblasti navrhují taková opatření, aby byly v co největší míře eliminovány negativní dopady na
život obyvatel, a aby naopak došlo k pozitivním efektům – lepší mobilitě a kvalitě života lidí.
63
Dalším odborným tématem je uspořádání veřejných prostor v návaznosti na funkční strukturu
města (tzv. Design for All), nebo problematika chodců v městském prostředí. Velkou
pozornost věnuje tato oblast starším a handicapovaným lidem v dopravě, a to především
návrhem různých opatření (přizpůsobování technických parametrů silnic, dopravní značení,
vozidla a zastávky hromadné dopravy, veřejné aktivity, systém vzdělávání, informování,
aktivní zapojování seniorů a handicapovaných do rozhodovacích procesů), kterými se
zkvalitňuje jejich každodenní život.
Výzkum v oblasti je dále směrován na rizikové chování dětí a mládeže a související
prevencí, na vnímání rizikových faktorů a vliv interpersonálních a situačních faktorů na
chování zkoumané skupiny. Na základě zjištěných skutečností jsou navrhovány didaktické a
metodické materiály, náměty pro implementaci dopravní výchovy do školních vzdělávacích
programů a jednotlivých vzdělávacích oblastí, didaktické a edukativní hry a osvětové
materiály. Problematika vzdělávání je řešena komplexně. Pro učitele i nepedagogické
pracovníky odborníci realizují vzdělávací programy zaměřené na integraci prvků dopravní
výchovy do blokové, projektové, ale i standardní výuky. V oblasti vzdělávání není opominuta
ani problematika autoškolství. V návaznosti na výzkum se zaměřujeme na oblast vzdělávání v
autoškolství, tak aby byly v praxi uplatněny co nejvhodnější metody výchovy a výcviku
žadatelů o řidičské oprávnění.
Seznam použité literatury:
[1]
KOŘÁN Martin. Drivers´ psychological testing and impact on safety and security,
Nemocnice Na Homolce, Praha, konference CDV, 2011
[2]
RISSER Ralf. Transport as a social space and subjekt of psychological research,
FACTUM OHG, Vienna, Rakousko, konference CDV, 2011
[3]
SCHMEIDLER, K. a kol. Problémy mobility stárnoucí populace: Sociální exkluze a
mobilita. 1. vyd. Brno: Novpress, 2009. 200 s. ISBN 978-80-87342-05-3.
[4]
SCHMEIDLER, K. Aplikace sociologie v dopravním a urbanistickém výzkumu, In
STAVBA JAKO SOCIÁLNÍ MÉDIUM, kolokvium Katedry společenských věd Stavební
fakulty ČVUT, Praha, 12. 10. 2011
[5]
SCHMEIDLER, K. et. al. Human Machine Interface: Impact and effect of IVIS and
ADAS in car. 1st ed. Brno : Transport Research Centre, 2010. 113 p. ISBN 978-80-86502-18-2.
[6]
SCHMEIDLER, K. Green and Economic Mobility in Czech Urban Areas-. In WPSC
2011 - World Planning Schools Congress 2011: Planning Future - Futures Planning, Planning
in an Era of Global (Un)Certainity and Transformation, Perth, Western Australia (Austrálie),
4.-8. July 2011 [CD-ROM]. Perth Convention and Exhibition Centre (Austrálie): Curtin
University, 2011, p. 250.
[7]
SCHMEIDLER, K. Humánní synergie v dopravě, aplikace sociologie a dalších
humanitních věd v dopravním výzkumu. In Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu:
Sympozium Investice do rozvoje vzdělání, Státní zámek Sychrov, 2011 [CD-ROM].
Technická univerzita Liberec, Ekonomická fakulta: Inovační a technologické centrum VÚTS,
a.s., Centrum strojírenského výzkumu, 2011, s. 23-30. ISBN 978-80-87184-21-9.
[8]
SCHMEIDLER, K. Mobilita, transport a dostupnost ve městě: Mobilita ve městě pro
každého. 1. vyd. Ostrava-Přívoz: Key Publishing s.r.o., 2010. 245 s. ISBN 978-80-7418-063-7.
64
[9]
SCHMEIDLER, K.: Aplikované humanitní vědy, Doprava, ročník 46, číslo 2, 2004,
strana 23
[10] SCHMEIDLER, K.: Mobility management k riešeniu ekologickej problematiky
dopravy v mestách a regiónoch, Horizonty Dopravy roč. XII – č.2./ 2004, Výskumný ústav
dopravný, Žilina, Slovensko, strana 26-30
[11] SCHMEIDLER, Karel. K sociologii a psychologii silniční bezpečnosti. Urbanismus a
územní rozvoj, 2007, roč. 10, č. 4, s. 55-58. ISSN 1212-0855.
[12] SCHMEIDLER, Karel. Sociologie a humanitní vědy v dopravním výzkumu: Dopravní
mobilita a životní prostředí. EKO - Ekologie a společnost, 2011, roč. XXII, č. 3, s. 20-23.
ISSN 1210-4728.
[13] SCHMEIDLER, Karel. Sociologie a psychologie silniční bezpečnosti. Horizonty
dopravy, 2007, roč. XV, č. 1, s. 22-25. ISSN 1210-0978.
65
VĚDA? TO NENÍ NIC PRO MĚ
ANEB
JAK NAVNADIT STŘEDOŠKOLÁKA
Mgr. Lucie Vaškeová
Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z. s. p. o.
[email protected]
Abstrakt
Potřeba propagace vědy mezi veřejností se v odborných kruzích skloňuje často. Stejně často
také se v různých obměnách skloňuje potřeba její propagace mezi studenty už na střední, nebo
dokonce základní škole. Existuje i mnoho projektů, které se mají přímo těmto záměrům
intenzivně věnovat. Jenom ti studenti to pořád nějak nechápou. Je možné, že bychom měli
něco dělat jinak?
Klíčová slova – věda, propagace, studenti, Facebook
Abstract
A necessity of scientific propagation is often discussed among the public as well as expert
groups. The necessity of its propagation among high school students or even pupils is also
discussed frequently. There are many projects in the Czech Republic whose goal is to do that
intensively. It seems that it is only students who does not understand this aim. Possibly, we
are doing something wrong?
Key words – science, propagation, students, Facebook
1. Úvod
Všichni máme tak nějak za to, že věda je fajn. Je nám jasné, že cestou k prosperitě je
znalostní ekonomika [5]. Uvědomujeme si, že rozvoj České republiky nepodpoří montovny
součástek na okraji měst, které zdroje přerozdělují, ale špičková pracoviště, která zdroje
vytváří. Víme, že existuje mnoho pracovišť, která touží po absolventech vzdělaných
v přírodovědných a technických oborech. Těchto absolventů je a bude v mnoha například
v Brně vznikajících laboratořích nedostatek a šikovný student tak může mít už během studia
pracovní místo jisté [7]. To všechno je krásné. Ale…
Teď zkuste tohle všechno vysvětlit někomu, kdo před měsícem získal občanku.
V tomto článku popíšu některé změny komunikace „úřadu na podporu vědy“
v Jihomoravském kraji vůči středoškolákům za poslední rok. Budu předpokládat, že se čtenář
tohoto článku pohybuje v akademické, výzkumné a projektově-administrativní sféře nebo na
jejich pomezí.
2. Kudy na ty nevděčníky?
V Jihomoravském centru pro mezinárodní mobilitu (JCMM) nabízíme středoškolákům
mnoho aktivit, které by měly podnítit jejich zájem o studium „těch správných“ oborů [4].
Tyto akce jsou zdarma a studenti je absolvují většinou ve svém volném čase. Jde o různé
exkurze, kontaktování s profesionály v oboru, zprostředkování vedení stáží nebo třeba
66
mezioborovou soutěž. Studenti mají velmi často možnost osahat si nástroje a techniku nebo si
vyzkoušet postupy, k jakým by se na střední škole sami nedostali.
Zájem o naše akce je, opakovaně se na nich setkáváme s asi třemi stovkami mladých lidí.
Rádi bychom ale, abych jich bylo víc. Chtěli bychom, aby se o našich akcích mluvilo. Aby
všichni učitelé věděli, co naše organizace pro jejich studenty dělá. Aby byl převis poptávky
po místech na všech exkurzích, ne jen na některých. Aby bylo jasné, proč je to tak dobré.
Začali jsme proto přemýšlet, co bychom mohli dělat jinak, a proč. Nechtěli jsme se vydat
cestou obří kampaně za nesmyslné peníze, ale uvědomili jsme si, že neuškodí pohled někoho
zvenčí. Začali jsme se radit s profesionálními marketéry, grafiky, specialisty na komunikaci
na Facebooku, content marketing, copyright a vůbec s lidmi, pro něž je práce v oblasti
komunikace jejich denní chleba. Díky tomu jsme v průběhu posledního roku zjistili tři zásadní
věci.
3. „Na matiku nemám hlavu. A učitelku nesnáším“
První je, že o vědě nepřemýšlí až dospělí lidé na vysokých školách – ty nejdůležitější úvahy
se dějí o úroveň níž. Už na střední škole má mladý člověk celkem jasnou představu o tom, co
ho baví, a co ne. K tomuto rozhodnutí ale dochází hlavně na základě toho, jak ho zajímají
konkrétní předměty ve škole. Všichni si asi vzpomeneme na učitele, kvůli kterým jsme začali
milovat dějepis, zato jsme nenáviděli matematiku a cokoliv s ní spojeného, protože její
učitelka nestála za nic a kromě toho jsme „na to neměli hlavu“. Není proto samospásné
soustředit se jen na studenty, ale také na učitele, a to zejména na jejich chuť a motivaci učit,
vést nadané studenty a pracovat s nimi nad rámec 45 minut vyučovacího času.
Je zjevné, že právě učitelé jsou ti, kdo díky dennímu kontaktu se studenty umí poznat jejich
silné stránky. Mohou je popostrčit správným směrem se slovy: „Honzo, tobě biologie jde,
zkus něco dalšího tam a tam. Myslím, že v tom budeš dobrý.“ Navázali jsme proto neformální
spolupráci s několika desítkami učitelů v Jihomoravském kraji. Nezaměřujeme se v tuto chvíli
na způsob, jakým vedou výuku. To, že otevřou mail od JCMM při desítkách jiných nabídek,
které týdně dostávají, je velmi cenné. To, že se jim naše akce líbí, že věří jejich smysluplnosti
a proto je svým ovečkám doporučí, je ještě cennější. Učitelé jsou prostě onen „bod dotyku“
mezi námi a studenty.
Ale nestačí, že budeme my nebo učitelé studentům stále dokola opakovat, že přírodověda
a technika jsou fajn, fajn, fajn. To je příliš abstraktní, protože studenti nejsou většinou
v kontaktu s nikým, kdo se těmto oborům opravdu věnuje. Uspořádali jsme proto sérii čtyř
setkání s názvem Očima profesionálů. O svém rozhodování před maturitou, studiu, kariéře,
pracovní době, platu a všem, na co se studenti zeptali, vykládali v útulném prostředí brněnské
kavárny odborníci na různé oblasti chemie, biologie, informatiky a fyziky s technikou. Snažili
jsme se je vybrat i na základě jejich osobního charizmatu. Podle reakcí studentů mělo spojení
krátké přednášky, diskuze, dotazů k věci a přátelské atmosféry úspěch.
Chceme zvýšit počet vysokoškoláků na přírodovědných a technických oborech, z nichž se
později budou rekrutovat nadaní mladí vědci. Přibližujme proto vědu studentům už na
středních školách. Snažme se jim zprostředkovat nejlépe osobní doporučení, které je
nenahraditelné.
67
4. Vytvořme celebrity
Jako druhou věc jsme si uvědomili, že středoškoláci se o volbě vysoké školy rozhodují
navzdory radám dospělých stále hlavně citem. O přírodovědě a technice se přece říká, že jsou
těžké, a otázka nutnosti ekonomické soběstačnosti je pro sedmnáctileté daleko za horizontem
jejich představivosti.
Nespoléhejme se na to, že studenti pochopí naše racionální argumenty. Sami si sice rádi
myslíme, že se řídíme rozumem, ale často si vybereme zaměstnání, dovolenou nebo partnera
prostě proto, že se nám líbí. Teprve dodatečně vymýšlíme racionální důvody, které nás
k rozhodnutí vedly. Mladí lidé při volbě studia uvažují úplně stejně a logickým krokem je
proto působit i na jejich podvědomí. Emoce a intuitivní jednání se dnes považují za stejně
důležité jako rozum [2].
Udělejme takový pokus. Jaká je vaše první myšlenka, když se řekne „vědkyně“? Úspěšná
žena, hrdinka, jejímiž zbraněmi jsou znalosti, dobře placená zaměstnankyně, oblíbená
kamarádka? Zamyslete se upřímně.
5. Tohle se vám asi nevybaví, že? Co s tím?
Na závěr projektu jsme chtěli vytvořit prezentaci našich aktivit. Rozhodli jsme se ji
pojmout netradičně: S každou aktivitou jsme spojili konkrétního člověka, který se jí zúčastnil,
třeba čtyřicetiletého školitele nebo sedmnáctiletou studentku. Nafotili jsme sérii plakátů
z různých laboratoří a ke každému z nich připojili atraktivní titulek, text o samotné aktivitě
a osobní výpověď dotyčného o tom, co pro něj ta která činnost znamená. Všichni focení na
plakátech vypadají jako filmoví hrdinové a tím nabývá na zajímavosti i činnost, kterou se
zabývají. Vznikla tak výstava desíti fotografií o velikosti A1, které putují po školách na jižní
Moravě. Když vidíte na plakátě svou spolužačku, dovedete si najednou snadno představit
sami sebe na jejím místě…
Osobní příběhy táhnou, a proto se snažíme ukázat mladého vědce i v jiné podobě, než jakou
je klasická představa třídního šplhouna s tlustými brýlemi, kterého v šatně o přestávce
spolužáci šikanují. Pokud postupně mezi studenty změníme obraz vědce na někoho, kdo je
obdivuhodným a přece ne nedosažitelným vzorem, zvládneme ovlivnit i jejich podvědomé
rozhodování.
6. Jako bychom mluvili tatarsky
Třetím problémem je styl komunikace se středoškoláky, jež je často úplně míjí. Aniž
bychom si to uvědomovali, jako dospělí používáme běžně slova a fráze, kterým tzv. generace
Y nejen že nerozumí, ale dokonce ji odrazují. Málokdo se snaží orientovat v moderních
technologiích a pojmech, jež adolescent běžně používá [6].
Možná si až příliš často říkáme, že obsah je důležitější než forma. Ale ruku na srdce,
kolikrát se u regálu v supermarketu rozhodneme pro konkrétní výrobek podle hezčího
obrázku na obalu bez toho, že bychom studovali malinké písmo na zadní straně? Rozhodli
jsme se proto vyjít studentům maximálně vstříc.
7. Ach ten Facebook...
Na jaře roku 2011 jsme začali aktivně používat náš profil na Facebooku, protože jak
marketéři rádi říkají, nebýt na něm v roce 2012 je jasná sociální sebevražda. Samo o sobě to
68
ale nestačí, právě na Facebooku je podoba obsahu v silné konkurenci klíčová. Využili jsme
obrovského sociálního dosahu zveřejňování fotoalb z akcí, kde se kamarádi navzájem na
fotkách označují, „lajkují“ si je a komentují. Studenti si oblíbili možnost položit rychlý dotaz
na chatu. Snažíme se držet i pravidel content marketingu sdílením zajímavých článků,
obrázků nebo videí. Výsledkem je přes 600 fanoušků, z nichž 512 je ve věku 13–24 let [3].
Pro jednu aktivitu jsme také rozjeli reklamy na přímo na Facebooku. Cena za jednoho
studenta, který se podívá na náš web, je mezi 2 až 3 korunami. (Cena za jeden papírový
letáček, který dostane náhodný student do ruky, stojí dvoj až trojnásobek, přičemž průměrná
konverze ke kliknutí na web se pohybuje okolo 10 % z počtu rozdaných letáčků.) Cílili jsme
na 60 tisíc mladých lidí v Jihomoravském kraji. Z této skupiny jich reklamu vidělo asi
40 tisíc, v průměru každý čtyřicetkrát. Na webové stránky JCMM jich pak kliklo asi 1 200. To
celé za dva tisíce korun. Je to jednoduché, dostupné, funkční.
8. Máma vždycky říkala: „Vybírej očima“
Na podzim roku 2011 jsme vytvořili novou sérii letáčků, které jsme rozdali na středních
školách. Jejich podobu jde shrnout do reakce jednoho ze studentů, když je držel v ruce: „Málo
textu, super obrázek, bezva!“
Tímto heslem jsme se začali řídit i na našich webových stránkách. Jistě, existují weby, kde
se množstvím zbytečných informací čtenář prokouše, protože prostě musí. Možná si také
občas říkáme: „Jsou dost inteligentní, aby si tu informaci našli.“ Jenže ono to nefunguje.
Kromě nutnosti změny vzhledu stránek JCMM jsme si uvědomili neúprosnost statistik,
které jasně ukazují, že uživatelé přečtou maximálně 200 slov na jedné stránce. Nejsme
výjimkou – i naši uživatelé jsou ochotní průzkumu terénu věnovat okolo minuty a tří kliknutí.
Začali jsme také důkladně sledovat pohyb návštěvníků po stránkách a přemýšlet
o architektuře webu. Přestali jsme používat úředníky tolik oblíbený trpný rod, zkracujeme
věty. Snažíme se, aby nás studenti znali [1].
Shrnutí je jednoduché. Připomeňme si znovu naši cílovou skupinu – jsou to studenti, na něž
každý den útočí reklamy se slogany typu „všechno máš zadarmo, buď free, surfuj, tweetuj,
sdílej, chatuj, parádičky, klídek“. Neberme se proto přespříliš vážně (protože vzdělání je přece
vážná věc!). Budujme vzory a pocit prestiže. Respektujme moderní komunikační kanály
a rétoriku, kterou mladí lidé znají a chápou. Jinak je nepřesvědčíme, že nemají dávat přednost
humanitním oborům, jež je přitom často ani nijak zvlášť nezajímají.
Děláme práci, jejíž výsledky se projeví nejdříve za 10 let. Zkoušíme alespoň některé
postupy ze světa byznysu alespoň trochu aplikovat do světa středoškolského vzdělání. Něco
funguje, něco ne, ale nezbývá, než se snažit dál.
[1] DOBIÁŠ, RICHARD. 10 důvodů, proč být v reklamě konkrétní [online]. Blog O psaní
[cit. 2012/5/11]. Dostupné na WWW:<http://goo.gl/tnSxU>
[2] Irrational decisions driven by emotions [online]. London: London´s Global University [cit.
2012/5/11] Dostupné na WWW:<http://www.ucl.ac.uk/media/library/decisionbrain>
[3] JCMM Brno [online]. Brno: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu [cit.
2012/5/11] Dostupné na WWW:<http://www.facebook.com/jcmm.brno>
69
[4] Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu [online]. Brno: Jihomoravské centrum
pro mezinárodní mobilitu [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:< http://www.jcmm.cz>
[5] Koncepce ekonomického rozvoje města [online]. Brno: Kancelář primátora města Brna,
Kancelář strategie města [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:< http://goo.gl/LEamj>
[6] FIELDS, BEA. Marketing to Gen Y: What you can´t afford not to know [online].
StartupNation [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:<http://goo.gl/mqXsK>
[7] Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3 [online]. Brno: Jihomoravské
inovační centrum [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:< http://goo.gl/YJgDy>
70
Obr. 1 Plakát putovní výstavy Od studenta k vědci, jeden z vedoucích stáží Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D.
71
72
PRAKTICKÉ DOVEDNOSTI ABSOLVENTA Z PRAXE DO PRAXE
CZ.1.07/2.2.00/15.0308
Dagmar Petrželová, Dagmar Zlámalová
Přírodovědecká fakulta, děkanát
Abstrakt
Hlavním cílem projektu je zavedení nového systému přípravy studentů na jejich vstup do
zaměstnaneckého poměru. Tento cíl je realizován vytvořením předmětu "Bez praxe do praxe"
(dále „BEP“) zaměřeného na rozšiřování praktických dovedností studentů PřF (budoucích
absolventů) potřebných pro jejich vlastní uplatnění na trhu práce. Došlo k nastavení a
zavedení 2 výukových modulů BEP I a BEP II, jejich součástí je teoretická příprava ve škole
a praktické ověření u potencionálních zaměstnavatelů. Moduly se věnují tématům, které
studenty učí základním dovednostem potřebným pro jejich umístění na trhu práce a
dovednostem, které potřebují v pozici nového zaměstnance. V projektu úzce spolupracujeme
se 3 partnery a dalšími zaměstnavateli přírodovědných oborů za účelem přímého kontaktu
studentů s praxí. Studentům předáváme aktuální poznatky z praxe do výuky, které pak
absolventi využijí jakožto zaměstnanci.
Klíčová slova: absolvent, praxe, případová situace, zaměstnavatel.
Abstract
The aim of project is to set up and implement a new system of students preperation for their
entering into a labour market. This objective is realized by creating of a new subject „Without
experience into practice“ („BEP“) focused on expanding students practical skills which
needed for their own labour market. Two training moduls (BEP I and BEP II) has already
been set up and implemented, part of their training is the theoretical preparation at school and
practical verification of students´skills in potential employers. Both moduls pursue topics
which learn students basic skills necessary for their entry on a labour market and skills which
they needed in position of a new employee. In project we closely cooperate with 3 partners
and other employers of Natural Sciences for direct contact with the students practice. We pass
on students current knowledge from practice which they use that as employees.
Key words: graduate, practice, case situation, employer.
1. Cílová skupina projektu
Cílovou skupinou projektu jsou studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v
Olomouci bakalářských a magisterských programů studujících v oborech matematika s
informatikou, fyzika, chemie, biologie s ekologií, vědy o zemi v počtu 150. Za cílovou
skupinu jsme si zvolili budoucí absolventy, kteří jsou neustále, s ohledem na zvyšující se
nároky trhu práce a na rostoucí konkurenceschopnost, nuceni zvyšovat nejen svoji odbornou
připravenost, ale i své dovednosti a kompetence v oblastech souvisejících s přechodem do
zaměstnaneckého poměru. Řešením projektu předpokládáme zavedení a ověření systému
doplňujícího vzdělávání vedoucího ke zvýšení přehledu budoucích absolventů o reálném
fungování vztahu zaměstnanec/zaměstnavatel usnadňujícího lepší uplatnění čerstvých
absolventů na trhu práce a jejich rychlou adaptaci.
73
2. Spolupráce se zaměstnavateli
V rámci projektu jsme navázali spolupráci s více než 30 zaměstnavateli přírodovědných
oborů zaměřených na matematiku, fyziku, chemii, biologii a vědy o Zemi. Tento počet se
v průběhu projektu rozšiřuje v souvislosti s variabilním oborovým zaměřením cílové skupiny
projektu. Zaměstnavatelé v projektu participují na tvorbě sylabů, podíleli se dodání situací do
Sbírky případových situací, aktivně se účastní výuky svými vstupy, poskytují praxe
studentům. Spolupracující zaměstnavatelé jsou nepostradatelnou součástí projektu, na jejich
spolupráci je projekt založen.
3. Výuka modulů
V rámci projektu byly vytvořeny dva nové výukové moduly předmětu Bez praxe do praxe,
které byly zavedeny do studijních plánů studentů PřF UPOL. Modul BEP I naučí studenty
základním dovednostem potřebným pro jejich umístění na trhu práce, Modul BEP II
dovednostem, které potřebují v pozici zaměstnance. Sylaby se týkají stanovených témat:
Modul BEP I: Praktická psychologie pro uchazeče o zaměstnání, Praktická příprava na
přijímací pohovor, Orientace uchazeče v pracovně právní problematice, Komunikace se
zaměstnavatelem, Základy ekonomie absolventa.
Modul BEP II: Základy marketingu zaměstnance, Pracovní čas zaměstnance, Efektivní
komunikace u zaměstnavatele, Základy obchodní činnosti pro neobchodníky, Projektové
řízení a práce v týmu.
Sylaby a následně na to výuka byly vytvořeny tak, aby odpovídaly potřebám současné
praxe. Sylaby byly konzultovány se zaměstnavateli a zástupci partnerů. Ve výuce každého
tématu se zúčastní vždy 2 zástupci zaměstnavatelů. Cílem účasti zaměstnavatelů na výuce je:
sdělit pohled zaměstnavatele k danému tématu, zkušenosti zaměstnavatele v dané oblasti,
vytvořit osobní kontakt se studenty a motivovat studenty na praxi u nich.
Témata výuky byla stanovena na základě požadavků zaměstnavatelů, co praxe očekává od
absolventů jako uchazečů o zaměstnání a v začátcích pracovního poměru. Při sestavování
témat jsme dále přihlíželi ke zpětné vazbě přímo absolventů PřF, kteří jsou již v praxi, a
požadavkům studentů na doplnění dovedností v daných oblastech. Výuka probíhá interaktivní
formou, v každém semestru s účastí 15ti studentů v Modulu BEP I a 15ti studentů v Modulu
BEP II.
4. Vytvoření Sbírky případových situací
U 25-ti zaměstnavatelů a partnerů projektu jako další činnost probíhal sběr případových
situací pro Sbírku případových situací, která byla v rámci projektu vytvořena a zpracována o
rozsahu 158 stran. Sbírka se věnuje tématům modulů a obsahuje přes 200 případových situací
z praxe. Vydaná sbírka je studijní oporou, pomůckou pro výuku, je specifická svým obsahem
- případovými situacemi přímo z praxe. Sbírka vznikla v úzké spolupráci jejich autorů,
pracovníků projektu a spolupracujících zaměstnavatelů. Použité případové situace jsou
zařazovány přímo do výuky.
5. Realizace praxí
Na výuku obou modulů bezprostředně navazuje praxe studentů u zaměstnavatelů, zúčastní
je jí tedy každý student Modulu BEP I a Modulu BEP II. Projekt tedy počítá na praxe se
74
stejným počtem studentů jako na výuku, tzn. 150 studentů za projekt. Rozsah praxe pro
jednoho studenta je závazný a činí 14 dnů, podle potřeb studentů i zaměstnavatelů může být i
delší tak, aby praxe byla přínosem. Praxe jsou zajišťovány u zaměstnavatelů přírodovědných
oborů, se kterými byla v rámci projektu navázána spolupráce. Praxe je organizována s
ohledem na vazbu obor studenta = obor zaměstnavatele. Cílem praxí je seznámení studentů s
činnostmi zaměstnavatele, které souvisí s výukovými tématy, v reálném pracovním prostředí,
seznámení s pracovními postupy a řešením situací, vyzkoušení si nabytých znalostí a
dovedností z výuky, seznámení se v praxi s požadavky na nové zaměstnance a na
zaměstnance v adaptačním období. Studenti získají na základě vlastní zkušenosti povědomí o
pracovním prostředí zaměstnavatele svého oboru, získají osobní kontakty (využití na další
spolupráci); témata výuky si ověří přímo v praxi svého oboru. Praxí také získají krátkodobou
pracovní zkušenost, kterou mohou prezentovat při hledání svého pracovního uplatnění.
6. Závěr
Ohlasy zaměstnavatelů a stávajících absolventů potvrzují, že studentům, budoucím
absolventům, chybí dovednosti nutné pro snadnější uplatnění na trhu práce a praktické
dovednosti potřebné pro rychlejší adaptaci v rámci prvního období v zaměstnání. Celkově lze
říci, že potřebou společnosti je propojovat studium s praxí, studentům doplňovat znalosti i
dovednosti z praxe tak, aby byli lépe připraveni na dobu, kdy se stanou absolventy a budou
zaměstnáni. Absolventům je třeba věnovat zvýšenou pozornost a péči, neboť se řadí do
znevýhodněné skupiny uchazečů o zaměstnání, tedy jde o rizikovou skupinu na trhu práce. Je
potřeba, aby získávali informace, které vyžaduje reálná praxe a jejich budoucí pracovní
uplatnění. Je požadováno, aby se budoucí absolventi už v době studia co nejvíce sepjali s
podmínkami trhu práce a mohli se pak na něm dobře uplatnit.
75
MOBILNÍ APLIKACE PRO ŘEŠITELE PROJEKTŮ
FINANCOVANÝCH ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ
Tomáš Šula
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
(Fakulta multimediálních komunikací, Ústav marketingových komunikací)
[email protected]
Abstrakt
Příspěvek shrnuje aktuální situaci v prostředí chytrých mobilních telefonů a mobilních
aplikací. Zahrnuje také predikci budoucího vývoje v tomto oboru. Hlavním cílem příspěvku je
představení mobilní aplikace, která je určena pro řešitele projektů financovaných ze
strukturálních fondů v rámci České republiky. Příspěvek ukazuje, jakým způsobem je možné
pracovat s mobilními aplikacemi v prostředí vědecko-výzkumné a akademické půdy.
Klíčová slova: mobilní aplikace, chytré telefony, strukturální fondy, řešitelé projektů
Abstract
The article sumarizes an actual situation in the field of mobile technologies and mobile
applications. It also describes the future development. The main goal of the article is to
present a new mobile app, which is considered to be used by leaders of projects funded by
structural funds in the Czech republic. The article shows how could be mobile apps handled in
the research and development area and also in the academic field.
Key words: mobile aplications, smartphones, structural funds, project leaders
1. Mobilní telefony v ČR
1.1 Stávající situace na trhu
V rámci České republiky je podíl chytrých telefonů v internetové populaci 29 %. Tento
podíl se neustále zvyšuje a je předpoklad, že do konce roku 2012 se přiblíží hranici 50%.
V posledním roce se podíl chytrých telefonů v ČR zdvojnásobil. Nejběžnějšími uživateli
chytrých telefonů jsou osoby ve věku 25 – 34 v poměru 7 : 10 (muži : ženy). V 68 % případů,
tyto osoby pocházejí ze měst a současně jejich příjmy dosahují výše 20 – 40 tis. korun
českých. 72 % z nich dosáhlo středního nebo vyššího vzdělání. Tito uživatelé mají průměrně
staženo ve svém chytrém mobilním telefonu cca 16 aplikací, přičemž každá 4. je placená. [1]
1.2 Značky mobilní telefonů v ČR
Lídrem českého trhu mobilních telefonů je finská společnost Nokia se svým 48% podílem.
V návaznosti na stávající ekonomickou situaci divize mobilních telefonů Nokia a klesajícímu
podílu tržeb ve světě i u nás, se předpokládá, že toto prvenství Nokia brzy ztratí. Důvodů je
několik: nejčastěji se uvádí podcenění konkurentů na trhu především společností Apple a
Google (operační systémem Android), dále syndrom velké společnosti, který se projevuje
tvorbou mnoha systémů, které výrazně zpomalují rozhodovací procesy, ztráta kontaktu se
zákazníkem – reálným světem, opomíjení atributů, které značku vynesly na vrchol a velmi
76
často se uvádí také pochybení ve vedení společnosti. Dalšími značkami, které okupují trh
s mobilními telefony jsou v pořadí Samsung s 12 %, Sony Ericsson s 9 %, HTC s 8 % a
zbývající 33 % můžeme zařadit mezi jiné. V tomto rozložení tržních podílů jsou zahrnuty i
tzv. „hloupé“ telefony, resp. telefony s uzavřeným systémem. Ve výčtu jasně chybí produkt
společnosti Apple iPhone, který však v tak obrovském množství všech mobilních telefonů
nemá v ČR prozatím výrazný podíl. Opakem je tomu však v rámci trhu s chytrými mobilními
telefony (smartphones) s otevřeným operačním systémem (viz kapitola 1.3). [1], [2]
1.3 Mobilní operační systémy v ČR
Nejčastěji používaným operačním systémem mobilních telefonů v České republice je
operační systém Symbian (35% podíl), který je primárně provozován na mobilních telefonech
značky Nokia, viz kapitola 1.2. Následuje jej operační systém Android s 12 %, Windows
Mobile (nyní Windows Phone) s 10 % a iOS (Apple) s 6 %. Zbývající podíl připadá na různé
další systémy.
1.4 Používání mobilních aplikací v ČR
Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je míra užívání mobilních aplikací v ČR
relativně nízká (viz Graf 1.), což z hlediska trhu znamená příležitost jak pro výrobce
mobilních telefonů, tak pro tvůrce mobilních aplikací. Můžeme předpokládat, že se ČR
v několika budoucích letech vyrovná evropskému průměru.
Graf. 1 Míra používání mobilních aplikací v České republice [3]
Pro srovnání níže uvádím míru použití mobilních aplikací v prvních třech největších zemích
světa. (viz. Graf 2.)
77
Graf 2. Míra používání mobilních aplikací v Číně, Indii a USA. [4]
2. Aplikace pro mobilní telefony
V posledních třech letech bylo ve světě vytvořeno přes 300 000 mobilních aplikací, které
byly staženy více jak 10,9 miliard krát. Dle společnosti IDC by se měl v roce 2014 počet
stažení přiblížit k 76,9 miliard dolarů a hodnota stažených aplikací by se měla dosáhnout cca
35 miliard dolarů, tedy za stávajícího kurzu cca 667 miliard korun českých. [5]
2.1 Předpoklady vývoje mobilních aplikací
V rámci trhu s chytrými mobilními telefony a stejně tak s aplikacemi na tyto zařízení se
odehrává řada jevů, které napomáhají k tomu, aby rostl podíl mobilních aplikací, vzhledem
k předpokládanému navýšení časových i finančních investic souvisejících s rostoucí
konzumací technologií ze strany uživatelů. Můžeme hovořit o tom, že uživatelé mají na výběr
více platforem, tedy dle svého výběru mohou zvolit a nemusí se podřizovat monopolům, dále
je to zúžení cílení na uživatele a hodnocení účinnosti. Všechny tyto faktory se velmi výrazně
promítají do prostředí internetového marketingu.
3. Aplikace pro řešitele projektů
3.1 Popis aplikace
Aplikace Strukturální fondy je RSS čtečkou zaměřenou na tématiku strukturálních fondů
EU. Sleduje veškeré aktivity související s publikačními aktivitami na webu www.strukturalnifondy.cz.
Uživatel má možnost si vybrat v programových celcích (Tematické operační programy,
Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce),
které odpovídají jeho zaměření, a které chce je sledovat. Mobilní telefon přes webovou
aplikaci sleduje změny a reaguje akustickou i vizuální signalizací v předem navolených
časových intervalech. V rámci vybraných celků se uživatelům zobrazují názvy článků
společně s krátkým náhledem, s možností přejít přímo na web a zobrazit si článek v plném
rozsahu.
78
3.2 Fungování aplikace
Mobilní aplikace Strukturální fondy je navržena tak, aby původní zdroj dat nebyl zatěžován
a aby byl veškerý provoz řešen přes externí distribuční server. Server mobilní aplikace přes
svoji RSS čtečku kontroluje, zdali nepřibyly nové informace a v případě, že jsou k dispozici
nové příspěvky, server stahuje tato data k sobě a na vyžádání mobilních aplikací na straně
uživatele předává tuto informaci dále. Uživatel si může nastavit, jak často má být daný zdroj
informací kontrolován. V přesně stanoveném cyklu je, v případě dostupnosti internetového
připojení, vznesen dotaz na server, zdali jsou nová data k dispozici, a pokud se vrátí kladná
odpověď, jsou data stažena. Následně je uživatel notifikací upozorněn (zde záleží na použité
platformě), že jsou dostupné nové příspěvky a může aplikaci otevřít a tyto příspěvky přečíst.
Po zobrazení těchto příspěvku a následném vypnutí aplikace se tyto příspěvky přesouvají
v aplikaci mezi již zobrazené.
Obr. 1 Fungování mobilní aplikace strukturální fondy (zdroj: vlastní zpracování)
79
3.3 Zvolené operační systémy
Pro aplikaci byly primárně navrženy dvě mobilní platformy, na nichž aplikace funguje a to
Windows Phone a Android. Tento výběr vycházel z faktu, že v rámci českého trhu
s mobilními telefony jsou přístroje s těmito operačními systémy zařazeny do cenových
kategorií s nejnižší až středně vysokou cenou. Z čehož vyplývá, že je jejich pokrytí vyšší
například ve srovnání s mobilními přístroji značky Apple (operační systém iOs). Z důvodu
komplexního pokrytí cílové skupiny bylo ale nakonec přistoupeno i k vytvoření verze pro iOS
(pro mobilní telefony iPhone). Ostatní operační systémy nebyly uvažovány.
3.4 Vizuální zpracování aplikace
Obr. 2 Vizuální zpracování aplikace na jednotlivých platformách (zdroj: vlastní zpracování)
80
3.5 Distribuce aplikace
Aplikace jsou distribuovány pomocí oficiálních distribučních kanálů jednotlivých platforem:
 Windows Phone
Windows Phone Market place ( http://www.windowsphone.com/cs-CZ/marketplace)
 Android
Google Play Store ( https://play.google.com/store )
 iOS
iTunes ( http://itunes.apple.com/us/genre/mobile-software-applications/id36?mt=8 )
Pozn.: Všechny varianty aplikace jsou dostupné přes příslušnou aplikace určenou ke
stahování aplikací v daném mobilním telefonu.
3.6 Cena aplikace
Jakožto výstup projektu OP VK je aplikace na vše platformách poskytována zdarma a je
dostupná bez omezení, pomíjíme-li hardwarové a softwarové vybavení mobilních telefonů
uživatelů.
4. Užití mobilních aplikací při řešení projektů
Z pohledu technologického vývoje a vzrůstajícího uživatelského zapojení je velmi
perspektivní aplikovat mobilní aplikace do projektů strukturálních fondů, které již samy o
sobě často řeší technologické inovace, do níž lze tyto aplikace také zařadit. Na rozdíl od
standardních mobilních aplikací, které mohou v projektech například usnadňovat kolaboraci
členů projektového týmu, nově vzniklá aplikace Strukturální fondy je na míru řešena těmto
projektům a jejich potřebám. Navíc je vytvořena speciálně pro český systém, což z ní činí
velmi unikátní inovativní komunikační nástroj, který má potenciál zvýšit informovanost
související s vývojem a průběhem projektů strukturálních fondů.
81
[1] IPSOS MEDIACZGERMANY& GOOGLE. Mobile Internet Insights. 2011, 22 s.
[2] TAYLOR, David. How leaders like Nokia loose their way [online]. 2011 [cit. 2012-05-7].
Dostupné z: http://wheresthesausage.typepad.com/my_weblog/2011/02/how-leaders-likenokia-loose-their-way.html
[3] OUR MOBILE PLANET: Použití aplikace. GOOGLE, Ipsos, MMA. OUR MOBILE
PLANET [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z:
http://www.ourmobileplanet.com/omp/T2947273169
[4] MILLENNIALMEDIA. Predictions for the "Top 11 iun ´11": 2011: YEAR OF THE
MOBILE CONSUMER. 2011, 3 s. Dostupné z: www.millennialmedia.com/research/top11
[5] OUR MOBILE PLANET: Použití aplikace (Čína, USA, Indie). GOOGLE, Ipsos, MMA.
OUR MOBILE PLANET [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z:
http://www.ourmobileplanet.com/omp/T2947273169
[6] IDC Forecasts Worldwide Mobile Applications Revenues to Experience More Than 60%
Compound Annual Growth Through 2014. IDC. IDC Corporate USA [online]. Framingham,
13 Dec 2010 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z:
http://www.idc.com/about/viewpressrelease.jsp?containerId=prUS22617910&sectionId=null
&elementId=null&pageType=SYNOPSIS
82
SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ – ŠANCE PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ
Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.
Ekonomická fakulta, Katedra podnikové ekonomiky
[email protected]
Abstrakt
Příspěvek se zabývá problematikou sociálního podnikání, které jako jedna z forem
podnikání, rozšiřuje možnosti v oblasti podnikání nejen pro podnikatelské subjekty, ale i
neziskové organizace. Nabízí nové možnosti pohledu na vědeckou disciplinu sociální
ekonomii, která si v České republice stále ještě buduje svoje postavení. Příspěvek se věnuje
také zkušenostem, které v oblasti sociálního podnikání a sociálních podniků získala autorka
článku, která je řešitelkou projektu "Sociální podnikání-šance pro 3. tisíciletí", jehož cílem je
připravit profesionály, kteří by zvýšili své odborné kompetence a mohli zakládat nové sociální
podniky nebo transformovat již existující podniky na sociální podniky. Sociální podnik pak
lze charakterizovat jako ekonomický subjekt, který vytváří užitek nebo službu pro lidi
sociálně znevýhodněné a připravuje podmínky pro zvýšení zaměstnanosti.
Klíčová slova: Sociální podnikání, podpora sociálního podnikání, vícezdrojové financování
1. Úvod
Jak uvedl Časopis Lobby v čísle 11-12 v roce 2012 v článku pod názvem Sociální byznys
coby alternativa. Sociální ekonomie a sociální ekonomika jsou dva zásadní pojmy,
prostřednictvím kterých se dnes země Evropské unie pokoušejí uchopit sociální dimenzi trhu.
Třebaže sociální podnikání je povětšinou vnímáno spíše ve vztahu k neziskovému sektoru,
skutečnost má širší rozměr.
2. Sociální ekonomie
Bruno Roelants (2002) charakterizuje pojem sociální ekonomie takto: „Nikdo přesně neví, co
to je, ale všichni vědí, že to existuje“.
Jak uvádí autorka článku, je sociální ekonomika fenoménem, který je alternativou a
protiváhou globální ekonomiky. Vede lidi, často znevýhodněné zdravotním stavem, původem
nebo ohrožené sociální vyloučením do postavení aktivních osob, rozhodujících o svém
vlastním osudu, ať již kolektivně nebo individuálně. Sociální vyloučení je typicky spojeno
s materiální chudobou, kdy pro sociálně slabé je obtížně dostupný legální zdroj příjmů, což
automaticky vytváří jejich závislost na sociálních dávkách. Velká část sociálně vyloučených
osob se ocitá v pasti dluhů a rychle rostoucích úroků a poplatků, které jsou s dluhy spojeny.
Jednou z nejvýznamnějších překážek, se kterými se sociální ekonomika v České republice
setkává, je její nedostatečné institucionální zviditelnění. Také v širší veřejnosti je neznámým
83
pojmem. Sociální ekonomie a sociální ekonomika jsou pojmy, prostřednictvím, kterých se
dnes země Evropské unie pokouší uchopit sociální dimenzi trhu. Souvisí s reformou
sociálního státu, reagující na pokles tempa růste evropských ekonomik. Jsou také pokusem
řešit současnou krizi komunit. Pojem sociální ekonomiky souvisí s komunitární politikou
v oblasti trhu práce. Sociální ekonomika v České republice je utvářena na základě zkušeností
ze zemí Evropské unie, neboť tam už má dlouholetou tradici a je řádně vymezena. Kdežto u
nás je teprve v začátcích. Dá se předpokládat, že její vývoj bude pomalejší z důvodu
překonání různých bariér, ať už ve správném pochopení pojetí sociální ekonomiky a
následného zapracování do zákonné legislativy nebo díky historickému vývoji naší země.
Sociální ekonomika se věnuje otázkám zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního
rozvoje. Vzniká díky ekonomickému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji, který
umožňuje aktivní zapojení každého občana na rozvoji daného regionu. Prvotním cílem
sociální ekonomiky není vytvářet zisk, který když vznikne, je dále použit k dalšímu rozvoji
aktivit firmy či pro komunitu, ale stěžejní jsou obecně prospěšné cíle, která si firma stanovila.
3. Sociální podnikání
Na Technické univerzitě v Liberci se bakalářské formě na Ekonomické fakultě již několik
let vyučuje předmět Sociální podnikání. Jeho snahou je připravit manažery, kteří by uměli
zakládat nové podnikatelské subjekty zaměřené na sociální podnikání, nebo stávající subjekty
transformovali na sociální podniky.
DOHNALOVÁ, M. uvádí ve své Studii Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 9/2006:
Sociální ekonomie v evropeizaci českého hospodářství, s. 8. základní rysy čtyř „pilířů“
sociální ekonomiky, mezi které zahrnuje družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace.
Uvedené subjekty třetího sektoru zprostředkovávají nabídku služeb, které není veřejný sektor
schopen zajistit v dostatečné míře a kvalitě. Nebo těch, které nejsou pro soukromý ziskový
sektor dostatečně atraktivní z hlediska ziskovosti. Jedná se především o služby v oblasti řešení
strukturální nezaměstnanosti, problematiky sociální politiky a potřeby aktivnější integrační
politiky. Subjekty třetího sektoru se v současném světě stávají rovnocennými partnery
veřejných institucí v oblasti pomoci zajišťování pracovního uplatnění pro tzv. sociálně
znevýhodněné skupiny občanů a zároveň při hledání pracovních příležitostí nezaměstnaným
lidem s nedostatečnou kvalifikací, u kterých hrozí nebezpečí permanentního vyloučení
z pracovního trhu a s tím související následné vyloučení ze společnosti.
V současné době se nedaří zlepšit nezaměstnanost investováním ani hospodářským růstem.
Jednou z možností snížení nezaměstnanosti je sociální podnikání, kde hlavním cílem není
dosažení zisku. Podnikatelské aktivity v oblasti sociálního podnikání, veřejné nebo soukromé,
se sice primárně nezaměřují na ziskovost, ale neznamená to, že by nemohla být jejich činnost
zisková. Sociální podnikání je podnikání s primárně sociálními cíli, jehož hospodářský zisk je
v prvé řadě znovu investován do podnikání za stejným účelem nebo do rozvoje místní
komunity, spíše než aby se jednalo o podnikání vedené potřebou maximalizovat zisk pro
zainteresované skupiny/osoby či vlastníky.
4. Sociální podnik
Sociální podnik je podnik, který vyvíjí podnikatelskou činnost za účelem naplňování
sociálních cílů, pro které byl založen. Jeho účelem je vytvářet pracovní podmínky
pro znevýhodněné obyvatele na trhu práce a tím jim poskytovat pracovní a sociální podporu.
Taková firma musí přihlížet ke všem faktorům, měla by se snažit
84
využít veškerého potenciálu pracovníků, rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti.
Pro handicapované či zdravotně postižené musí přizpůsobit typ výroby jejich potřebám:
úprava pracovní doby, možnost rehabilitace (po pracovní době či během přestávky),
více přestávek, psychologické poradenství, bezbariérové úpravy, zdravá strava, vybavení
pracoviště a v neposlední řadě také projev neformálního zájmu o jejich problémy.
Pro sociální podniky je charakteristické více-zdrojové financování. Sociální podniky
získávají pro vykonávání své činnosti finanční prostředky nejen na základě své tržní aktivity,
ale také jsou jim finanční zdroje přidělovány od orgánů veřejné správy. Tyto zdroje – dotace
a granty, které jsou rozdělovány z prostředků veřejných rozpočtů, napomáhají sociálním
podnikům vyrovnávat znevýhodnění oproti konkurenci vyplývající ze zaměstnávání
znevýhodněných osob. Nesmíme opomenout ani nepeněžní zdroje ve formě dobrovolnické
práce anebo dary.
5. Znevýhodněné skupiny obyvatel
Patří mezi ně lidé, kteří jsou nějakým způsobem oproti ostatním znevýhodněni; mají horší
výchozí postavení než ostatní občané. Ať už na trhu práce nebo v samotné společnosti.
Jsou to:

osoby se zdravotním postižením (nemůžou vykonávat jakoukoliv práci, je zde vyšší
nárok na vybavení, bezbariérový přístup),

osoby do 20 let věku (lidé bez praxe, horší uplatnění na trhu práce),

absolventi vysokých škol (bez praxe v oboru),

těhotné ženy, ženy po mateřské dovolené (absence při nemoci dítěte),

osoby starší 50 let věku (horší zaškolení, adaptace, nová technika),

osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců,

osoby, které potřebují zvláštní pomoc,

osoby společensky nepřizpůsobivé,

osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody (záznam v trestním rejstříku,
nedůvěra, předsudky),

osoby se socio-kulturně znevýhodněného prostředí,

etnické a náboženské menšiny (překonání jazykových a kulturních bariér),

homosexuálové (předsudky společnosti),

alkoholici, drogově závislí,

lidé bez přístřeší.
85
V zahraničí jsou mezi znevýhodněné skupiny obyvatelstva zahrnované i jiné skupiny
ohrožené sociálním vyloučením. Například na Slovensku patří do této skupiny dlouhodobě
nezaměstnaní, mladí lidé ve věku 16 – 24 let (především s nižším stupněm vzděláním nebo
absolventi škol, které neposkytují vzdělání odpovídající potřebám trhu práce), rodiny s dětmi
(kde je riziko sociálního vyloučení a chudoby vyšší v neúplných rodinách a v rodinách
s větším počtem dětí), rómské komunity, lidé se zdravotním postižením, migranti,
bezdomovci, ostatní zranitelné skupiny obyvatelstva.
6. Projekt Sociální podnikání – šance pro třetí tisíciletí
Jednou z množností, jak v současné době úspěšně eliminovat dopady hospodářské krize
na tzv. znevýhodněné skupiny obyvatelstva, je podpora sociálních podniků, které zpravidla
působí na místní úrovni. Koncepce sociální ekonomiky a sociálního podnikání se snaží nalézt
skupinám obyvatel, které jsou sociálně vyloučené ze společnosti nebo jsou sociálním
vyloučením ohrožené, uplatnění na trhu práce a umožnit jim plnohodnotné prožití života.
Projekt Sociální podnikání – šance pro třetí tisíciletí, který získala Technická univerzita
v Liberci, vychází ze záměru zvýšit možnost uplatnění cílových skupin na pracovním trhu
v Libereckém kraji. Je určen cílové skupině, která může ovlivnit zakládání nových sociálních
podniků v Libereckém kraji. Cílovou skupinou projektu jsou především osoby z NNO, obcí,
podnikatelských subjektů, fyzické osoby s ukončeným min. SŠ vzděláním které jsou již
aktivní na trhu práce, včetně znevýhodněných osob. Mezi znevýhodněné osoby patří
především fyzické osoby se zdravotním postižením, pečující o dítě do 15 let věku, starší 50 let
věku, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, které
se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a absolventi středních a vysokých škol.
Grantový projekt s registračním číslem CZ.1.07/3.2.01/02.0009 v rámci grantu Podpora
nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji, který je spolufinancován ze státního rozpočtu
ČR a Evropského sociálního fondu byl zahájen začátkem roku 2011 a v prosinci 2012 bude
ukončen. Pro účastníky projektu je připraveno 8 modulů, z nichž jsou povinni absolvovat
minimálně 6 modulů. V rámci modulů získají znalosti z oblasti historie sociálního podnikání,
projektového řízení a managementu v sociálním podniku, lidských zdrojů v sociálních
podniku, financování činností sociálního podniku, v oblasti kreativity a inovací. Seznámí se se
specifiky sociálních podniků jako podnikatelských subjektů nebo neziskových organizací.
V rámci pilotního ověření se také zúčastní pracovních stáží ve vybraných sociálních
podnicích a vypracují si vlastní projekt na založení nového sociálního podniku nebo
na transformaci již existujícího podniku.
Jednotlivé moduly postupně probíhají v pátek odpoledne a v sobotu, tedy mimo pracovní
dobu účastníků pilotního ověření. Řada z nich postupně vytváří vlastní projekt, který bude
veřejně prezentovat. Má možnost s lektory konzultovat jeho jednotlivé korky. Především
v rámci výběru vhodného předmětu podnikání a správné právní formy budoucího sociálního
podniku, financování projektu z vlastních nebo cizích zdrojů, z oblasti odhalování
konkurenčního prostředí atd. Účastníci pilotního ověřování, kteří jsou obyvateli Libereckého
kraje, rozšiřují mezi veřejností informace o konceptu sociálního podnikání, o kterém se zatím
ví velice málo. Realizace sociálního podnikání umožňuje snižování nezaměstnanosti a to
především sociálně vyloučených obyvatel.
86
7. Závěr
Sociální ekonomika se v České republice postupně stává již známějším pojmem. Nestátní
neziskové organizace si uvědomují, že nemohou pouze čekat na sponzorské dary
a dotace, ale musí jít i cestou ziskového nebo neziskového podnikání. Do neziskových
organizací musí přicházet profesionální manažeři, kteří tyto podniky povedou ne na bázi
dobrovolnictví, ale jako skutečné podniky, jejichž cílem je jednak zabezpečovat různé
prospěšné služby pro veřejnost, ale především rozšiřovat počet pracovních míst, a to nejen
pro znevýhodněné skupiny obyvatel. Před sociálními podniky pak leží úkol zabezpečit si tak
volné finanční prostředky, které z podnikání získají, ale hlavně přizpůsobit své chování
podnikatelskému prostředí a co nejvíce eliminovat rizika, se kterými se sociální podniky
v tržním prostředí mohou setkat.
[1] Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR
v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013. Závěrečná zpráva
23. 5. 2008.
[2] Centrum pro výzkum neziskového sektoru Sociální ekonomika a NNO v ČR, 2005.
[3] ČEPELKA, M. Průvodce neziskovým sektorem EU, 2. díl. Omega: Liberec, 2003. ISBN
80-902376-4-9.
[4] SLOBODNÍK, J. Sociální ekonomika v Evropské unii a její aplikace na podmínky ČR.
Centrum denních služeb o. s. ORFES, Praha, 2004. ISBN 80-903519-1-3.
[5] KORIMOVÁ, G. a kol. 1. vyd. Banská Bystrice: Kopernikus, Banská Bystrice. 2008.
ISBN 978-80-969549-6-4.
[6] SYROVÁTKOVÁ, J. Řízení sociálního podniku. In Sborník z mezinárodní vědecké
konference, NOVÁ TEORIE EKONOMIKY A MANAGEMENTU ORGANIZACÍ, Svět v
pohybu, 17. 10. 2008. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008. S. 0 - 3. ISBN 978-80-2451408-6.
[7] SYROVÁTKOVÁ, J. Rizika sociálního podnikání pro neziskový sektor. In Zborník
príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie, 29. – 30. 5. 2008, Podnikatelské modely
sociálnej ekonomiky. Ekonomická fakulta UMB, Banská Bystrica, 2008. S. 0 – 6. ISBN 97880-8083-663-4.
[8] SYROVÁTKOVÁ, J. Využívání e-learningu tělesně postiženými studenty univerzity
třetího věku. In Sborník příspěvků konference E-learning, další vzdělávání a vzdělávání osob
s postižením, 27. 6. 2008. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, Praha, 2008. S. 30 –
33. ISBN 978-80-86744-78-0.
[9] SYROVÁTKOVÁ, J. Social Entrepreneurship as one of the options for reducing the
Negative effect of the current global economic and financial crisis. In Междунароная научно
– техническая конференция “СОВРЕМЕННЫЕ ТЕХНЮЛОГИИ И ОБОРУДОВАНИЕ
ТЕКСТИЛЬНОЙ ПРОМЫШЛЕННОСТИ“ (ТЕКСТИЛЬ 2009). 24. 11.- 25. 11.2009.
Московский государственый текстильный университет имени А. Н. Косыгина. s. 298 –
300. Moskva: 2009. ISBN: 978-5-8196-0163-1.
[10] SYROVÁTKOVÁ, J., VANĚČKOVÁ, A. Nedostatečná podpora sociálního podnikání v
České republice. In Sborník příspěvků ze 4. mezinárodní vědecké konference „Nové trendy –
87
nové nápady 2009“ konaného SVŠE 19. – 20. 11. 2009. Znojmo: Soukromá vysoká škola
ekonomická Znojmo, s. r. o., 2009. S. 543 – 547. ISBN 978-80-87314-04-3.
[11] SYROVÁTKOVÁ, J., ULLMANNOVÁ, P., URBAN, J. Sociální podniky zřizované
obcemi Libereckého kraje. In Sborník příspěvků z mezinárodního odborného semináře –
kulatého stolu „Sociální ekonomika jako producent sociální a veřejné přidané hodnoty“
konaného KFÚ FSE UJEP v Ústí nad Labem 22. – 23. 10. 2009. Ústí nad Labem: KFÚ FSE
UJEP v Ústí nad Labem, 2009. S. 152 – 157. 978-80-7414-194-2.
[12] SYROVÁTKOVÁ, J., ŠUGÁROVÁ, K. Specifika financování sociálních podniků České
republice. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference „Finance a účetnictví v kontextu
ekonomické krize“ konaného den 12. 11. 2009. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009.
S. 0 - 20. ISBN 978-80-7372-564-8.
[13] SYROVÁTKOVÁ, J. Může se stát malý a střední podnik sociálním podnikem? In
Sborník z odborného sympozia „Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu“, 2. ročník, 5. –
6. 5. 2009, Sychrov, s. 36 – 39. Liberec: VÚTS, 2009. ISBN 978-80-87184-07-7.
[14] SYROVÁTKOVÁ, J. Role výzkumných pracovníků v oblasti sociálního podnikání
v České republice. In Sborník příspěvků z odborného sympozia „Rozvoj lidských zdrojů ve
vědě a výzkumu“, 11. – 12. 5. 2010, s. 82 – 88. Liberec: Liberec: VÚTS, 2009. ISBN 978-8087184-10-3.
[15] SYROVÁTKOVÁ, J. Sociální podnikání. 1. vyd. Liberec: TUL, 2010, 117 s. ISBN 97880-7372-683-6.
88
ŘÍZENÍ FINANCÍ A AUDITING VAV PROJEKTŮ V
MEZINÁRODNÍCH SOUVISLOSTECH (PROFIN)
FINANCIAL MANAGEMENT AND AUDITING OF THE R&D
PROJECTS IN THE INTERNATIONAL ENVIRONMENT (PROFIN)
Pittnerová Radka
VÚTS, a.s.
[email protected]
Hyblerová Śárka
(Ekonomická fakulta, katedra podnikové ekonomiky)
[email protected]
Abstrakt
Projekt PROFIN si klade za cíl zvýšit stávající úroveň znalostí vědecko-výzkumných
pracovníků v oblasti finančního plánování, řízení a auditingu projektů vědy a výzkumu s
důrazem na mezinárodní specifika.
Navržený systém opatření zahrnuje vytvoření vzdělávacích kurzů pro tyto cílové skupiny:
vědecko-výzkumné pracovníky (rozdělené do dvou skupin dle míry odborných zkušeností) a
tzv. tutory (osoby poskytující konzultace a služby první cílové skupině). Kurzy jsou rozděleny
do dvou odborných modulů, zaměřených na problematiku finančního plánování a řízení
(modul A) a auditingu VaV projektů (modul B) a jednoho průřezového modulu (C), který se
orientuje na rozvoj tzv. měkkých dovedností nezbytných pro začlenění finančního manažera
do projektového týmu.
Klíčová slova – PROFIN (akronym projektu), finanční řízení, finanční plánování, auditing
Abstract:
The PROFIN Project has the aim to increase the current level of knowledge of scientific
and technical workers in the field of financial planning, management and auditing of projects
of research and development with the emphasis on international specificities.
The proposed system of measurements includes creating training courses for the following
two target groups: workers (divided into two groups according to experience) and so called
tutors (providing consultations and services for the first target group). The courses will be
divided into two special modules focused on the problems of financial planning and
management (module A), auditing R&D projects (module B) and one transversal module (C),
which focuses on the development of so-called soft skills necessary for integration of a
financial manager into a project team.
Key words – PROFIN ((acronym of the project), financial management, financial planning, auditing
89
1. Charakteristika projektu PROFIN
Cílem projektu Řízení financí a auditing VaV projektů v mezinárodních souvislostech
(akronym PROFIN, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0173) je prostřednictvím systému vzdělávání
zvýšit schopnosti pracovníků vědy a výzkumu efektivně a v souladu se zákonnými normami
připravovat a řídit rozpočet vědeckovýzkumných projektů v mezinárodním prostředí EU.
Kvalitní finanční řízení projektů završené úspěšným auditem je jedním ze základních
předpokladů úspěchu vědecko-výzkumných aktivit financovaných z veřejných zdrojů. Projekt
PROFIN proto prostřednictvím specifických vzdělávacích aktivit usiluje o zvýšení finančně
manažerských dovedností a znalostí pracovníků ve vědě a výzkumu tak, aby finanční řízení
vědecko-výzkumných projektů probíhalo efektivně a v souladu s příslušnými zákonnými
normami.
Vzdělávací aktivity, které vědecko-výzkumným pracovníkům nabízí projekt PROFIN, jsou
rozděleny do tří modulů zaměřených na finanční řízení, auditing a manažerské kompetence ve
dvou základních úrovních – manažer VaV a expert.
Projekt PROFIN spojil partnery z řad poskytovatelů terciárního vzdělávání z regionů
Libereckého, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje s odbornými partnery s působností
a zkušenostmi v oblasti auditingu a realizace a poradenství v oblasti vědeckovýzkumných a
inovačních projektů. Konsorcium řešitelů má tak nejen přímé vazby na cílovou skupinu, ale
zároveň disponuje také praktickými zkušenostmi odborných firem, které budou své znalosti v
oblasti finančního řízení auditingu projektů předávat zájemcům z řad pracovníků VaV a
odborným konzultantům v rámci celé řady vzdělávacích aktivit v průběhu 36 měsíců realizace
projektu.
PROFIN je realizován díky finanční podpoře z Evropského sociálního fondu a státního
rozpočtu České republiky v rámci operačního programu Vzdělávání pro
konkurenceschopnost.
1.1 Cílové skupiny projektu PROFIN
Kvalitní finanční řízení projektů VaV završené úspěšným auditem tak v prostředí ČR, kde
stále více než polovina zdrojů financujících vědu a výzkum pochází z veřejných zdrojů, je
jedním ze základních předpokladů úspěšného rozvoje. Projekt PROFIN proto předpokládá
řešení, jehož prostřednictvím se zvýší finančně manažerské dovednosti a znalosti pracovníků
ve vědě a výzkumu. Navržený soubor nástrojů vzdělávání, IT podpory a vzdělávacích činností
povede ke zvýšení schopnosti pracovníků připravovat a řídit rozpočet projektu a jeho
výkaznictví tak, aby celkově zefektivnil a zkvalitnil proces finančního managementu projektu.
Projekt pracuje se dvěma hlavními segmenty:
1. Pracovníci VaV (stávající i potenciální)
2. Pracovníci zajišťující podporu a vzdělávání segmentu 1
Segment 2 je mezi členy cílové skupiny zařazen s ohledem na potřebu zajistit udržitelnost
projektových činností i po ukončení PROFIN. Jedná se o akademické pracovníky, lektory a
konzultanty, kteří se specializují na oblast finančního a projektového managementu.
V regionech působnosti projektu je 11 236 akademických a vědeckých pracovníků, 63 940
studentů, na které mají členové konsorcia přímou vazbu a 1 571 inovačních firem, kde lze
předpokládat zájem o aktivity projektu PROFIN. Konsorcium plánuje využít databází
potenciálních účastníků z projektu TRANSCEN a z projektu RKO (cca 220 kontaktů).
90
Základní segmenty byly dále rozděleny do dílčích skupin, které mají podobné potřeby a
požadavky:
V1 - Začínající VaV pracovník
Studenti magisterských studijních programů se zájmem o vědecko-výzkumnou kariéru,
studenti doktorských studijních programů a zaměstnanci inovačních firem do 25 let. V
působnosti projektu PROFIN se nachází celkem 53 467 studentů magisterského a 10 473
studentů doktorského studia;
V2 - Zkušený VaV pracovník
Vědecko-výzkumní pracovníci v akademické, výzkumné a privátní sféře. V regionu
PROFIN se nachází celkem 29 vysokých škol/univerzit, 55 výzkumných ústavů a 1571
inovačních firem;
T1 - Tutor - školitel
Akademičtí pracovníci a lektoři věnující se specifickému vzdělávání pracovníků VaV nebo
vzdělávání v oblasti finančního řízení a auditingu;
T2 - Tutor - konzultant
Zaměstnanci administrativy a managementu, konzultanti poskytující informační a
poradenské služby v oblasti VaV.
1.2 Plánované výstupy projetu PROFIN
Celkem bylo plánováno realizovat minimálně 61 kurzů, v rámci kterých bude proškoleno
min. 350 osob ze tří cílových segmentů. Kurzy jsou rozděleny do dvou skupin - pilotní, v
rámci kterých dojde k ověření kvality navržených kurzů a diseminační, jejichž cílem je již
ověřené, kvalitně nastavené vzdělávací aktivity PROFIN, realizovat v partnerských regionech.
Alespoň 20 % realizovaných kurzů bude obsahovat komponentu IT.
2. Společná vzdělávací platforma projektů OP VK
Platforma vychází z konceptu Partnerství, který je významnou součástí celkové strategie
projektu. Platforma koordinuje nabízené vzdělávací aktivity s cílem zajistit maximální efekt
jejich dopadu a přínosu pro cílové skupiny projektu. Platforma sdružuje celkem 4 projekty
OPVK (projekt TE-ERA – reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0306 – prioritní osa 2.2. a projekty
prioritní osy 2.3. PROFIN –reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0173, PROMOTE – reg. č.
Z.1.07/2.3.00/09.0131 a MUNRO – reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0109), které společně nabízí
pracovníkům VaV v regionech ČR ucelený program vzdělávání. Vzdělávací aktivity
jednotlivých projektů se vzájemně doplňují a vytváří komplexní nástroj pro zvýšení
odborných kompetencí pracovníků VaV.
Řešitelské týmy partnerských projektů vzájemně spolupracují, koordinují své aktivity v
jednotlivých projektech. Pro efektivní provázání činností a sjednocení procesů v rámci
platformy byl vytvořen společný externí web projektů. V sledovaném období probíhala
jednání Společné vzdělávací platformy projektů OPVK v rámci dílčích schůzek řešitelských
týmů, kam byli vždy přizvání i zástupci jiných projektů, také principy společné strategie i
kooperace byly nadále zachovány.
91
3. Komunikace v rámci projektu PROFIN
Základní principy řešení interního projektového komunikačního rozhraní PROFIN
(pracovní název interní web PROFIN) byly vyvinuty v rámci Společné vzdělávací platformy
projektů OPVK a modifikovány dle potřeb projektu PROFIN. Dle navržených modifikací
bylo připraveno IT specialistou projektu programové řešení pro interní web PROFIN (viz
Obr. 1).
Obr. 1 Interní web projektu PROFIN – náhled
Interní web PROFIN plní čtyři základní funkce:




Podpůrný nástroj pro přípravu monitorovacích zpráv
Nástroj interní komunikace v projektovém týmu
Evidence podkladů pro prokázání plnění monitorovacích indikátorů
Úložiště statických dat
4. Shrnutí
Hlavními vzdělávacími výstupy projektu PROFIN jsou realizované kurzy v kvalitě, která
odpovídá požadavkům cílové skupiny. Vytvořené systémové řešení sjednocuje rozsah a
strukturu informací, kterými bude prokazováno plnění vzdělávacích výstupů.
Od zahájení projektu v září 2009 bylo již realizováno více než 80 vzdělávacích kurzů
z oblasti Finančního řízení a plánování, Auditingu a Manažerských dovedností, v rámci
kterých bylo podpořeno více než 700 osob, především vědeckých a výzkumných pracovníků.
Projekt tak více než naplňuje plánovaný cíl. Všechny realizované vzdělávací aktivity byly
frekventanty hodnoceny pozitivně, o čemž svědčí i skutečnost, že mnozí z nich navštěvují
vzdělávací kurzy projektu opakovaně.
[1]
PROFIN [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z https://www.projektprofin.cz/
[2]
PROFIN
[online].
2012
[cit.
2012-04-10].
Dostupné
z
https://www.projektprofin.cz/internal
[3]
Sympózium
Sychrov
[online].
2010
[cit.
2012-04-12].
Dostupné
z http://www.sympoziumsychrov.cz.
92
Poznámky:
93
94
Tato publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou.
Za obsah a formu příspěvků odpovídají jejich autoři.
Název:
Sborník příspěvků z odborného sympozia
ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU
DEVELOPMENT OF HUMAN RESOURCES IN SCIENCE AND
RESEARCH
Autor:
kolektiv autorů
Vydavatel:
VÚTS, a.s., U Jezu 525/4, 461 19 Liberec
Určeno:
pro účastníky semináře
Vydání:
1. vydání
Rok vydání:
květen 2012
ISBN:
ISBN 978-80-87184-33-2
Vazba:
brožovaná
Náklad:
200 ks
Kontaktní osoba: Ing. Kateřina Vaškovská, tel.: 485 302 305
E-mail:
[email protected]
95

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu

Transkript

Podobné dokumenty

magic bulet

Analogie a vědomí v proměnách času Analogy and

Krivky a kryptografie - A-Math-Net

sborník 2010 - Sympozium Sychrov

Difúze a rozpustnost stabilizátorů v PP - A-Math-Net

Vaše značka a Google

Mgr. Daniel Karas Effects of natural compounds on apoptosis of

Poznejte všechny důležité nástroje a možnosti, které Google nabízí

ETNOLOGIJA. ETNOGRAFIJA. FOLKLOR 124 JUNG, Károly