Filozofický bulletin Nová Akropolis, 81. číslo

Transkript

Filozofický bulletin Nová Akropolis, 81. číslo
www.akropolis.cz
Pokud je filozofie praktická, je
formativní a pomáhá nám poznat
a zlepšit sebe sama. Být filozofem
je způsob života, který je spojen
s nejušlechtilejšími cíli lidstva.
Praktické uskutečňování lidských
hodnot vytváří model aktivní kultury,
která využívá kvality každého člověka, rozšiřuje mentální obzor a otevírá
se všem projevům ducha.
Dobrovolnictví je přirozeným projevem ducha jednoty se životem
a lidstvem a projevuje se v praxi
hodnotami, jako je obětavost, závazek a hledání společného dobra.
Brno
www.akropolis.cz/brno
Hradec Králové
www.akropolis.cz/hradec
Liberec
www.akropolis.cz/liberec
Olomouc
www.akropolis.cz/olomouc
Ostrava
www.akropolis.cz/ostrava
Pardubice
www.akropolis.cz/pardubice
Plzeň
www.akropolis.cz/plzen
Praha
www.akropolis.cz/praha
Ústí nad Labem
www.akropolis.cz/usti
Zlín
www.akropolis.cz/zlin
www.akropolis.cz
2
Filozofie pro Život
Milí čtenáři,
na příští období připravujeme přednášky na témata
o gotických katedrálách a o snech, aby potěšily naši
mysl a duši.
Katedrály jsou ukázkou jedinečné architektury
a současně kamennými knihami své doby, které
dodnes nedokážeme zcela přečíst. To, co nám ale
stále umožňují, je prožitek z posvátného prostoru,
setkání s Bohem i se sebou samým.
Se sny je spojuje jeden příběh, který vypráví o stavbě katedrály,která byla teprve na počátku. Na staveništi pracovali tři řemeslníci, kteří všichni vykonávali
stejnou práci. Kolem šel muž a ptal se jich, co dělají:
První řemeslník řekl: Opracovávám tento kámen.
Druhý odpověděl: Stavím tuto zeď.
A třetí hrdě pronesl: Já stavím katedrálu.
Tyto velkolepé chrámy se obvykle stavěly dlouhou
dobu, desetiletí i staletí. Nebylo jisté, že ten, kdo
stavbu započal, uvidí katedrálu v celé její nádheře.
Ale přesto byli lidé, kteří navzdory času i svým lidským ohraničením snili o velkém díle a pustili se do
práce, jejíž plody byly určeny jiným.
Snad bychom také mohli někdy zvednout hlavy
od svých kamínků a zídek, přestat se hrbit a stěžovat si na zlo kolem nás, ale naopak se hrdě napřímit
a začít naplňovat své sny o lepším světě.
Možná, že my se jejich naplnění nedočkáme,
ale naši potomci ano.
Mgr. Ivana Hurytová
www.akropolis.cz
Podobenství
Blížila se velká potopa a všichni lidé prchali, jen
jeden muž odmítal opustit svůj domov. Když
začala voda stoupat, chodili od domu k domu
záchranáři a evakuovali obyvatele vesnice.
Muž je odmítl se slovy: Bůh mi pomůže. Když
voda dosahovala po první patro, jela kolem
další hlídka na loďce a nabízela muži záchranu. On je opět poslal pryč se slovy: Bůh mi pomůže. Když voda vystoupala po střechu a muž
na ni vylezl z posledních sil, kroužil kolem vrtulník a nabízel mu pomoc. Ale on ji opět odmítl s neochvějnou vírou, že mu Bůh pomůže.
Poté, co se muž utopil, setkává se v nebi
s Bohem. Vyčítavě mu říká: Pane, já Ti tolik
věřil, a Ty jsi mě zradil. A Bůh mu na to odpovídá: Ale nezradil, dokonce třikrát jsem ti
nabízel možnost záchrany, ale ty jsi ji pokaždé odmítl.
S úsměvem jde všechno
lépe…
Když muž potřebuje klid
Po prohlídce říká lékař pacientovi:
„Jste ve stresu. Potřebujete absolutní klid.“
„A co mám dělat?“ ptá se pacient.
„Předepíšu vám tyto tablety
a vy je třikrát týdně dávejte své ženě.“
Filozofie pro Život
3
www.akropolis.cz
SYMBOLY: JESKYNĚ – OBRAZ SVĚTA A ČLOVĚKA
Při popisu obyčejů Getů, starodávného
národa, který žil na svazích Karpat, tvrdí
Herodotos, že se považovali za nesmrtelné:
Věřili, že neumírají a že pokud někdo zahyne,
jde se setkat se Zalmoxisem, nadpřirozenou
bytostí.
Kořeny kultu Zalmoxise se ztrácejí v temnotách časů a o tomto tématu máme pouze
souhrnné odkazy od řeckých a římských
historiků. Ať už se to zdá mentalitě současného člověka jakkoli paradoxní, jméno Zalmoxis
má dvojí charakter: vztahuje se k božské
bytosti, avšak též může označovat člověka,
který vykonává kněžské poslání.
Jak říkají Řekové v jedné legendě, která se
vyprávěla v klasickém období, byl Zalmoxis
otrokem Pythagora. Poté, co mnoho let sloužil svému pánu, získal svobodu a rozhodl
se odejít do své vlasti, aby učil své krajany. Vybudoval školu, v níž se měli setkávat
nejlepší muži z města a učit se zde o tom, že
jsou nesmrtelní a že smrt představuje pouze
přechod do prostoru, kde je život věčný.
Zalmoxis dokázal svá slova činy. Sestoupil
do podzemní komnaty a zůstal v ní uzavřen
po tři roky. Když uběhla tato doba a když už
byli všichni přesvědčeni, že je mrtev, vyšel
Zalmoxis z krypty, a dokázal tak své učení.
Toto vyprávění není žádnou pohádkou. Bez
ohledu na to, jak jednostranně naše století
soudí minulost, odhaluje tato legenda celou
řadu skrytých významů.
Dle starodávného pojetí být otrokem zároveň
znamenalo být žákem svého Učitele; propuštění a návrat do vlasti, zbohatnutí je
symbolem krystalizace vnitřních hodnot,
díky nimž se člověk stává schopným vzdělávat ostatní.
4
Filozofie pro Život
Není náhodou, že sám Herodotos velmi rozvážně mluví o posvátné tradici a předkládá
taktéž svůj názor, dle něhož žil Zalmoxis
mnoho let před Pythagorem.
Ať už je to jakkoliv, co znamená záhadné
jméno Zalmoxis? Vztahuje se jak k Bohu, tak
k člověku. Existují dvě varianty, které se doplňují: Zalmoxis a Zamolxis. Termín Zalmoxis
pochází z thráckého zalmos, kůže. Zalmoxis
znamená ten, který se rodí v kůži. Porfyrios
z Tyru spojuje toto jméno se symbolismem
medvěda a R. Carpentier s mýtem o spících
medvědech. Varianta Zamolxis sjednocuje
význam mytický a mystický a její význam je:
ten, který se rodí ze země.
Všechny tyto symbolické představy mohou
být nepochybně odhaleny a rozpoznány
i u jiných kultur a národů. Kekrops, zakladatel
a první král Athén, napůl člověk, napůl had,
se zrodil ze země. Symbolismus spících medvědů existuje také v mýtech o králi Artušovi
a rytířích kulatého stolu. Etymologie jména Artuš odkazuje na keltský výraz Artoris,
medvěd. Nebesko-astronomické souvislosti
s tímto zvířetem lze nalézt v konstelacích
Velké a Malé Medvědice.
Král světa a jeho rytíři se cyklicky probouzejí,
aby znovu nastolili kosmický Řád. Herodotos
to uzavírá myšlenkou, že Zalmoxis je král, pán
mezi lidmi, král-kněz, zprostředkovatel mezi
Nebem a Zemí, univerzální člověk. Král-kněz
se podobá všem ostatním, kteří jako on sestoupili do království stínů, aby později vyšli
jako vítězové nad chaotickými silami, neboť
přeměnili chaos v kosmos a znovu nastolili Řád světa. Nesmí se zapomínat na to, že
opravdové temnoty se nacházejí v duši a jsou
skutečným nepřítelem Hrdiny, který se právě
rodí. Jak se o tom zmiňuje i starodávné přísloví: „Poznej sebe sama, a poznáš Universum.“
www.akropolis.cz
Každých sto měsíců (devět let) král Minos
sestupuje do Diovy jeskyně, která se nachází
v hoře Ída, oznamuje to, co bylo uskutečněno v končícím období, a poslouchá zákony,
kterými se lidé budou řídit v průběhu následujícího cyklu. Král-kněz vytváří most mezi
Nebem a Zemí a opodstatnění lidského života, které je třeba hledat v jeho metafyzických
souřadnicích, protože hluboký smysl existence tkví ve vertikalizaci člověka a v hledání
jeho opravdové identity.
Podle Mircea Eliadeho všechny tyto legendy,
které jsou spojeny se sestupem do podzemního světa, mluví o jistém rituálu a vztahují se
k iniciační smrti, zkušenosti, která je nezbytná k novému způsobu existence.
JESKYNĚ
Jak vidíme, scénář zrození krále-kněze nevyhnutelně předpokládá střet se silami temnot,
lépe řečeno se sebou samým, a symbolickým způsobem ho vyjadřuje jako sestup do
podzemního světa jeskyň. S jistou obměnou
tohoto tématu se setkáváme v mýtu o Theseovi
a labyrintu. V centru labyrintu neboli v temnotě se nachází Minotauros, symbol nižší přirozenosti člověka. Na své cestě labyrintem je
hrdina Theseus vyzbrojen dvojsečnou sekerou, s níž proniká do temnoty a přeměňuje ji
na světlo. Labyrint je však jen jednou z variant základního modelu, jeskyně. Přejděme
tedy k rozboru mytické jeskyně, o níž nám
vypráví Homér v Odysseji.
Na ostrově Ithaka na konci přístavu Forkys se
nachází Jeskyně nymf. U vchodu stojí oliva,
strom zasvěcený Athéně, bohyni moudrosti
a duchovního boje. Uvnitř jeskyně tryská nevysychající pramen vody. Jsou zde kamenné
vázy a džbány, do kterých včely sbírají med.
Na velkých kamenných stavech tkají nymfy
svůj šarlatový šat. Jeskyně má dva vstupy:
jeden je otočen k severu a tudy vcházejí lidé,
druhý je otočen k jihu a slouží bohům. Mytická
jeskyně přitahuje badatele. Někteří jsou toho
názoru, že se jedná o skutečnou jeskyni,
jiní trvají na tom, že jde pouze o alegorický
obraz. Porfyrios z Tyru ve svém pojednání
Jeskyně nymf tvrdí, že Homér opravdu mluvil
o skutečné historické jeskyni, avšak že popis
toho, co je uvnitř, má symbolický význam.
Jeskyně všeobecně představuje celistvost
Univerza, svatý prostor, který v menším
měřítku zahrnuje celistvost světa. Proto je
jeskyně imago Mundi, Universum v malém, v němž vznikají různé formy existence
(bohové, demiurgové, duše mrtvých atd.).
Komplexnost symbolu jeskyně zahrnuje
množství významů. Starodávný symbolismus
předkládá sedm hlavních klíčů interpretace
a další klíče vedlejší.
V návaznosti na Porfyria z Tyru uvádíme
etické, psychologické a astronomické aspekty mýtu o jeskyni.
Filozofie pro Život
5
www.akropolis.cz
DUŠE A JEJICH OSUD
Jeskyně představuje Obraz světa. Navzdory
sociologickému pojetí, které považuje
symboly za výsledek kulturní tvorby, více
méně libovolné, dle starodávného pojetí symbol nikdy nebyl výsledkem náhody; naopak,
dokonale vyjadřuje svět fenoménů, strukturu
a funkci metafyzické dimenze. Celá příroda
je symbolická svými vlastnostmi: všechno
je výsledkem, plodem jejího Tvůrce, a tudíž
dokonalou kopií Vyššího Bytí na nižší úrovni.
Mezi světem manifestovaným a nemanifestovaným existuje soulad a úplná harmonie.
Porfyrios říkal: Starodávní lidé nikdy nestavěli
svatyně, aniž by využili tajemný symbolismus.
Toto symbolické spojení je hluboce logické.
Jeskyně je vyhloubena ve skále, jejíž kořeny pronikají hluboko do země, ve kterou se
přeměňují. Veškerá příroda je pouze výsledkem postupné diferenciace Prvotní Materie,
homogenní a beztvaré.
Příroda pochází z homogenní, neviditelné,
pasivně přijímající materie, která pod záhadným vlivem Božské Myšlenky vytváří diferencovanější formy, přecházejíc tak ze stavu
nemanifestovaného do manifestovaného.
Tímto způsobem jeskyně dokonale představuje charakteristiky vlastní Matce Přírodě.
Kameny symbolizují její netečnost; neohraničenost a temný prostor jeskyně se vztahuje
k neviditelnému stavu, v němž se nachází
Prvotní Materie předtím, než přijme formu.
A konečně její schopnost přijmout jakoukoli formu je vyjádřena vodou, která jeskyní
protéká.
Z jedné strany jeskyně symbolizuje materiální svět s jeho dvojím aspektem a dvěma elementy: hmotou a formou. Z druhé strany je
jeskyně přírodním výtvorem, a proto je kopií
a symbolem inteligibilního světa, celistvosti
sil, duchovní moci. Stejně jako hlubiny jeskyně i duchovní Bytí je nedostupné pohledu
fyzických očí.
Z transcendentálního hlediska je tento
svět pouze obrovským hřbitovem, kde jsou
6
Filozofie pro Život
různými způsoby pohřbeny Duše; zde Duše
vstupují do tělesné existence.
Avšak aby mohlo dojít k obnovení, je zapotřebí poznat příčiny tvoření, inkarnovaná
duše se musí střetnout s příčinami, které vyvolávají její reinkarnaci, což je právě setkání
s Minotaurem, kterého nosíme v sobě. Ať tak
či onak, pro člověka není jiného léku, než postavit se tváří v tvář svému osudu.
Osud, orientální karma, se projevuje v různých podobách řeckých Božstev. Moira splývá s Hádem, záhadnou silou srovnatelnou
jak s božskou Vůlí, tak s vůlí lidských bytostí. Moira, jako aktivní představitel principů
a běhu života, je tou částí osudu, kterou prožívá každý člověk: každý má v životě svůj díl
štěstí, bídy, naděje. Má trojí charakter a projevuje se ve třech podobách:
Klotho, přadlena, rozplétá nit lidské existence;
Lachesis, která vyměřuje se souhlasem bohů
délku niti života každého člověka;
www.akropolis.cz
je příčinou toho, že žijeme ve vězení těla,
a takto i reinkarnace. Herakleitos z Efesu říká,
že Duše suchá jest nejmoudřejší a Porfyrios
z Tyru dodává, že touha po pohlavním splynutí a plození pokořuje Duši a nasycuje ji vlhkou
parou. Následkem toho, že Duše nasákne
parami, se konkretizuje a stává se viditelnou,
stejně jako oblaka. Nymfy vod nebo najády
jsou Duše, které se vtělují a přijímají jméno
nymfy právě provdané.
Jeskyně nymf je plná kamenných nádob a kratérů. Uvnitř se tyčí kamenné sloupy, „stavy“,
na kterých nymfy vyrábějí tkaniny. Samotná
duše je tím, kdo tká masku osobnosti, s níž
vychází na svět; člověk je tím, kdo vytváří
svůj osud a je za něj zodpovědný. Božské
tkadleny, Moiry, žijí též v hlubinách našeho
srdce. Člověk je mikrokosmem, dokonalou
kopií makrokosmu. Takto je jednota Univerza
zajištěna tím, že jeho základní prvky jsou přítomny ve všech částech. Universum je koule, jejíž střed se nachází v každém z bodů
a která nemá periferii.
Atropos, která se nemůže vrátit zpět, krátí nit
života.
Jsou to tři dcery Dia a Themis, bohyně spravedlnosti, neboť každý člověk má spravedlivý
osud.
Dike a Nemesis doplňují morální uspořádání
kosmu. Dike představuje Zákon spravedlnosti a kompenzace – zákon, který zajišťuje
udržování morální rovnováhy. Nemesis představuje Božský rozměr a Míru příslušející
každému člověku.
Homérská jeskyně je zasvěcena nymfám vod,
najádám. Podle jednoho z klíčů interpretace
patří najády mezi duchy přírody (elementály),
kteří žijí ve vodách. V jiném klíči představují
duše, které sestupují do světa zrození.
Elementály vody a Duše navzájem spojuje
záhadný symbolismus: jak jedni, tak druhé
plují nad „vodami“ a někdy mají tvůrčí schopnosti a účastní se díla Kreace.
Plujíce nad vodami mají Duše sklon pojímat do sebe vlhkost. Tato vrozená vášeň
Včely, jež sbírají med do kamenných váz
a džbánů, jsou obrazem reinkarnovaných
Duší. Včely jsou zasvěceny bohyním Matce
a Dceři: přízviskem včely byly v dávných dobách označovány kněžky Demeter a Kore
(Persefona) je bohyní medu.
Med, stejně jako voda, má trojí funkci: uchovává, očišťuje a plodí. Avšak med je také
spojen se symbolismem ohně. Oheň má dvojí aspekt: oheň hmotný je destruktivní a Oheň
duchovní je tvůrčí.
Zákonem včel je produkovat med, avšak
na nich záleží jak a s jakými úmysly; a zde
vstupuje do hry svoboda. Včely z jeskyně jsou
příkladem ctnostných Duší; aby mohly uchovávat med v kamenných vázách, neustále se
obětují a zříkají se tak nároku na odměnu,
věnujíce ji na oltáře nekonečné Přírody.
Duše zapletená do sítí vášní je oslabena působením nižšího ohně, avšak ten, kdo řídí své
činy vzdálen osobním omezením, se očišťuje
a transformuje pod vlivem Ohně vyššího.
Filozofie pro Život
7
www.akropolis.cz
Včely představují ctnost, spravedlivé Duše,
které se chtějí vyvarovat další reinkarnace
a dalšího nevědomého vyčerpávání v kruhu
život – smrt – zrození.
SKUTEČNÁ IDENTITA ČLOVĚKA,
OBYVATELE UNIVERZA
Jeskyně nymf má dva vstupy: ze severu
pro lidi, z jihu pro Bohy. Každý se vztahuje
k jednomu z obou slunovratových znamení
zvěrokruhu: Raku a Kozorohu. Ve skutečnosti jsou obě data dostatečně zastoupena
v mytickém a mystickém životopise každého
slunečního Hrdiny.
Podle pythagorejské tradice pocházejí Duše,
které se rodí v našem světě, ze sféry stálic
a přicházejí na Zemi ze souhvězdí Raka. Po
smrti se Duše, které vystupují k božským příbytkům, vracejí opačnou cestou a dostávají
se na nebe hvězd skrze souhvězdí Kozoroha.
Sestupujíce severním otvorem Raka Duše
těžknou výpary hmoty a při každé z etap
sestupu získávají charakteristiky vlastní odpovídající planetární sféře. Když dosáhnou
Země, berou na sebe tělesný obal, přestávají
být čistými Dušemi a stávají se lidmi.
Jižní otvor je cestou nesmrtelných; tudy
Duše vystupují ke hvězdám, znovu osvobozeny od své osobnosti a s touhou po návratu
a dosažení své skutečné identity, identity nesmrtelných bytostí. Je zřejmé, že je v rukou
člověka dosáhnout vertikalizace svého vědomí a probudit svou božskou identitu, prozatím
8
Filozofie pro Život
ztracenou a zapomenutou. Je to krásný poetický mýtus, avšak současně je to mnohem
více než pouhý mýtus: ve skutečnosti má
každý člověk svou hvězdu…
Podobný obraz nabízí Platon v mýtu o Érovi.
Syn Armeniův umírá na bitevním poli a podnikne cestu na onen svět, kde se účastní
Soudu Duší. Vrací se nicméně do světa
živých a vypráví všechno, co viděl v oněch
záhadných krajích. V zemi jsou tam blízko
sebe dva otvory a na nebi jim odpovídají další dva. Mezi nimi se nacházejí soudci.
Duše, které přicházejí k soudu, vystupují ze země pravým otvorem nebo sestupují
z nebe levým otvorem; Duše, které po soudu
odcházejí, směřují na nebe pravým otvorem
nebo sestupují do země levým.
Duše osvobozená od zátěže pomíjivého života stoupá ke hvězdám. Tam, v oblasti stálic,
přebývá Národ snů, jak to básnicky vyjadřuje
Homér. Jsou to Duše, které září jako hvězdy.
Starodávní mystikové věřili, že Duše osvobozená z řetězů manifestace znovu nabývá jednoty koule. Člověk pozvedá vertikalizací svého
života a vědomí svůj vnitřní pohled ke hvězdám a znovu dosahuje moudrosti a pochopení
a plně se začleňuje do principů a logiky Života.
Jeskyně je symbolem a snem. Lidská důstojnost však touží po tom, aby se mohlo znovu
říci: Poznej sebe sama, a poznáš svět.
Prof. Ivo Ivanović
Ředitel Nové Akropolis v Rumunsku
www.akropolis.cz
Věděli jste, že …
…řeč našeho těla je výmluvnější než naše slova: neverbální signály tvoří
až 55 % komunikace. 38 % tvoří tón hlasu a jen 7 % samotný obsah slov.
Prostřednictvím neverbální komunikace tedy sdělíme i zjistíme mnohem více
než skrze slova.
…navzdory mnoha návodům na rozšifrování neverbální komunikace netvoří
řeč těla skutečný jazyk, který by bylo možné přesně překládat. I když existují
gesta, která mají vždy stejný význam, většina pohybů při řeči je individuální;
u různých lidí mohou mít stejné pohyby rozdílný význam v závislosti na jejich
charakteru, momentálním citovém rozpoložení, soustředění…
…kromě obvykle zmiňovaných gest a výrazů tváře tvoří neverbální komunikaci i další složky: vzdálenost, jakou řečník zaujímá od svých posluchačů,
postoj, fyzický kontakt s posluchači, ale také oblečení a vzhled celkově.
…neverbální komunikace je z větší části tím, co utváří první dojem. Podle
výzkumů trvá vytvoření prvního dojmu jen několik desítek vteřin, nanejvýš
čtyři minuty, a velice těžko se mění. Tím, jaké vysíláme neverbální signály,
tedy předurčujeme své budoucí vztahy.
Filozofie pro Život
9
www.akropolis.cz
SNy – POSLOVÉ BUDOUCNOSTI? (1. část)
Sny nás spojují s tajuplným světem nebo
s budoucností, jež nám téměř vždy zůstává neznámá. Proto o snech často mluvíme
jako o poslech, kteří přicházejí z daleka,
snad i z budoucnosti, aby nám přinesli tajemství, jež bychom si všichni přáli poznat.
Je nutné si uvědomit, že pokud bychom
mluvili o varovných snech, mohlo by to trvat
celé odpoledne příjemně strávené uváděním množství příkladů – každý by měl jeden
či více příkladů, kterými by chtěl přispět –
a narazili bychom na zázraky, nevysvětlitelné
věci, zvláštní jevy, jejichž příčinu neznáme.
Proto chci raději mluvit o snech ve spojení
s budoucností; ještě spíše bych však chtěla
odhalit, co nám mohou sny nabídnout, abychom lépe poznali budoucnost nás samých
jako lidských bytostí. Umožňují nám snad sny,
abychom lépe poznali sami sebe, abychom
hlouběji prozkoumali své nitro? Nachází se
snad v našich snech jakýsi skrytý klíč, který by nám mohl umožnit nabýt vědomí nejen
o tom, jací jsme nyní, nýbrž i jací bychom
mohli být později? Právě na takové sny a tento druh vysvětlení zaměřím svůj výklad.
Od nejstarších dob byly rozlišovány různé
druhy snů. Existovaly obyčejné sny, každodenní, které se objevovaly v noci běžně,
a rovněž takové, kterým se věnovala mnohem větší pozornost. Proč byly tyto sny výjimečné? Záleželo na člověku, kterému se
zdály: čím významnější osobností byl pro své
okolí, tím větší pozornost byla věnována jeho
snům. Dále byly sny výjimečné pro symboly,
obsah nebo zvláštní okamžik, kdy se objevily.
A všeobecně i proto, že téměř jako prorocká
poselství člověka spojovaly s tím, co se stane v daleké budoucnosti nebo už zítra, a to
buď v náznacích, nebo zcela konkrétně se
všemi detaily nadcházející události. O těchto
10
Filozofie pro Život
výjimečných snech lze, jak jsme již uvedli,
mluvit dlouho, ale vysvětlit je lze jen v malé
míře. A právě to nás vede k otázce: Proč lze
vysvětlit všeobecně tak málo snů a výjimečné sny pouze částečně?
Ve skutečnosti bychom o tom měli vědět
mnohem více, protože v celých dějinách nenacházíme ani jeden jediný národ, který by
se nezajímal o tento zvláštní fenomén světa
snů. Je to podivuhodný svět. Patří nám, protože je náš každý den, avšak zároveň nám
nepatří, neboť nám uniká skrze prsty. Ve
světě snů je mnoho tajemného. Jako by přicházel z druhé strany. Někteří spojují sen dokonce se smrtí. Nikoli proto, abychom se báli
snů, nýbrž právě naopak proto, aby poukázali
na podobnost, která existuje mezi mystériem
snu a tím dalším tak podstatným mystériem
toho, co se s námi děje, když opustíme život. Řekové vysvětlovali, že mezi Thanatem
– Smrtí, a Hypnem – Spánkem, existuje sourozenecké pouto: byli to starší a mladší bratr.
Všechny národy se zajímaly o sny, ale ne
všechny je vysvětlovaly stejným způsobem.
Najdeme zdánlivě velké rozpory, zcela odlišné styly zkoumání snů, avšak v podstatě
tomu tak není. Spíše to závisí na tom, jak
tyto národy uvažovaly o člověku. Pro toho,
kdo se na člověka dívá výhradně jako na
tělo, budou mít sny biologicko-fyziologický
obsah a charakter. Ten, pro něhož je člověk
spíše trochou vědomí a z velké části nevědomím – jako je tomu u ledovce, který má
viditelnou pouze malou část –, bude sny vysvětlovat a vykládat ve vztahu k nevědomí
a příčinám z něho vyplývajícím. A u jiných,
snad starších národů byly sny vysvětlovány
z magického, náboženského a symbolického hlediska. A přesto jsme zjistili, že pokud
se pokusíme spojit všechna tato vysvětlení,
www.akropolis.cz
dospějeme k mnohem úplnějšímu pohledu,
bližšímu tomu, co bychom se o snech chtěli
dozvědět.
Číst knihy pojednávající o této otázce je
podobné, jako když se pořád opakujeme, aniž
bychom chtěli. Jedni citují druhé, navzájem
se o sebe opírají a všichni říkají a vysvětlují
totéž. A po delší době – to říkám z vlastní zkušenosti – navzdory tomu, že saháme po tom
či onom autorovi, té či oné škole, odhalíme,
že starodávná a tradiční esoterní vysvětlení
nám, jak je to jejich zvykem, nabízejí bohatý
obsah blízký skutečnosti a velmi uspokojivý, co se týče našeho neklidu a touhy po
poznání.
a věnují se zkoumání některých osob tak, že
v okamžiku, kdy se jim začnou zdát sny, jsou
probuzeny a brání se jim usnout, a to několik
nocí za sebou. Tímto způsobem lze navodit
tak silný stav nervozity a podrážděnosti, že
to mnohé psychology přivedlo k závěru, že
navzdory tomu, že sny v mnoha případech
nelze vysvětlit, jsou pro nás absolutně nezbytné, ať už je vykládáme jakkoliv: jako úlevu,
jako únik, jako opuštění těla, jako cestování…
Je pro nás však nutné mít sny, i když si nepamatujeme, co se nám zdálo, a přestože po
A proto se pokusím, aniž bych opomenula
poznatky našeho dvacátého století, připomenout všechno, co učily starodávné školy
o člověku, jeho snech a jeho schopnostech.
CO JE TŘEBA UČINIT, ABY SE
NÁM ZDÁLY SNY?
Věřím, že snít lze i s otevřenýma očima, i když
nám všichni říkají, že nezbytnou podmínkou
k tomu je spánek. A že spát je nevyhnutelná lidská potřeba. Přestože již byly uváděny
případy lidí, kteří dokázali přežít několik let
bez spánku, je jisté, že když nespíme, obvykle vzniká taková únava, že nejen že nás
neposlouchá tělo, ale neposlouchají nás ani
psýcha a mysl a cítíme se absolutně neschopní cokoliv udělat. Spánek je tedy důležitým
a potřebným faktorem a sen je důsledkem
tohoto stavu; slovo sen totiž obvykle spojujeme se spánkem a s aktivitou, kterou během
spánku vykonáváme.
JE NUTNÉ MÍT SNY BĚHEM
SPÁNKU?
Zamyslíme-li se nad tím málem, co si ze
snů pamatujeme, mohli bychom říci: Nemusí
to být nutné, protože si často nic nepamatujeme. Přesto existují studie, které vyjadřují názor, že je absolutně nutné mít sny,
Filozofie pro Život
11
www.akropolis.cz
probuzení se nám může zdát, jako bychom
se vrátili z jiného, neznámého světa.
PROČ SPÍME?
Když lidé ve starověku měli odpovědět na tuto
otázku, uvědomovali si, že člověka nelze považovat pouze za biologickou bytost. Člověk
je něčím více než jen tělem. Měli za to, že se
skládá ze sedmi úrovní, sedmi přenosců neboli sedmi způsobů projevu, sedmi těl, jak to
někdy zkráceně říkáme. Abychom dokázali lépe pochopit sny, je nutné připomenout,
že člověk má hmotné tělo, avšak nesmíme
opomíjet vitalitu tohoto těla, energii; má psychický svět známý pod názvem astrál, což je
svět, v němž cestujeme a v němž se ve snu
pohybujeme; a má také svět mentálu. Jsou
tedy čtyři úrovně: fyzická, energetická, emocionální a mentální, a nad těmito čtyřmi úrovněmi se nachází vyšší člověk, vyšší Já, něco
významnějšího, silnějšího, probuzenějšího,
co nás všechny oživuje. V tomto článku tomu
budeme jednoduše říkat vyšší Já. A nyní se
podívejme, co se děje během snů.
Starověcí lidé, jejichž názory jsem uvedla,
říkali, že člověk se stává ospalým, protože
jeho těla se vzájemně unavují, jako by se po
dlouhém bdění už vzájemně nesnášela a už
je pro ně moc obtížné, aby spolu dál vydržela. Fyzické tělo se například neunavuje pouze
fyzickou činností, kterou vykonáváme. Silné
emoce, naše myšlenky, fakt, že se musíme
učit, soustředit se, pamatovat si, vzpomínat si
– to nás také unavuje. A dokonce i veškerá
psychická činnost vyvolává v našem těle jisté
chemické změny, které nemohou správně proběhnout, pokud setrváváme ve stavu bdělosti.
Tělo tedy potřebuje spát, aby si odpočinulo od
své vlastní činnosti a kromě toho i od únavy,
kterou v něm vyvolávají emoce a myšlenky.
Podívejme se na svět emocí, na astrál:
Unavuje se? Vypadá to, jako by se tento svět
příliš neunavoval. Naše emoce jsou téměř nevyčerpatelné. Například když sníme – pokud
si pamatujeme na to, co se nám zdá –, zatímco naše tělo odpočívá, emoce se nezastaví.
Ve snu i nadále cítíme všechny druhy citů. Ze
stanoviska astrálu jsme aktivní, vždy cítíme,
vždy se v něm pohybujeme, zabarvujeme jím
12
Filozofie pro Život
www.akropolis.cz
všechno kolem sebe. Avšak to, co unavuje
emocionální tělo, je, když musí nepřetržitě své
podněty přenášet na fyzické tělo, aby je náš
mozek zachytil, přizpůsobil a vrátil nám je srozumitelné. A stejně tak se i naše mentální tělo
neunavuje proto, že myslíme – během spánku
pokračujeme v přemýšlení a zpracováváme
myšlenky –, nýbrž ho unavuje přenášení těchto myšlenek mozku, který ne vždy chápe věci
dobře a potřebuje, aby se mu pořád znovu
připomínaly.
Tito tři dobří přátelé: tělo, emoce a mysl, se
tedy v okamžiku, když nastává spánek, přátelsky rozcházejí a každý odchází svým směrem.
Co se děje, zatímco my spíme? Když v posteli
nebo v křesle, na židli či někdy opřeni o dveře…
zanecháme své tělo a svou vitalitu odpočinku,
zatímco astrál, mysl a vyšší Já se oddělí, odcházejí, na okamžik se rozloučí, neboť jsou
již unaveni jeden z druhého a potřebují si od
sebe odpočinout?
JAK LIDÉ STAROVĚKU
POPISOVALI ASTRÁL, KTERÝ
SE ODDĚLUJE OD TĚLA?
Jasnovidci, kteří měli možnost spatřit to, co
se oddělilo od spícího těla, nám vyprávějí,
že je to forma velmi podobná fyzickému tělu.
Tato podoba je logická, neboť tělo a astrál
nepřetržitě žijí spolu a astrální či emocionální
hmota je velmi subtilní a přizpůsobuje se tělu.
Tato forma se pomalu vzdaluje od těla a lze ji
snadno poznat právě díky její podobnosti s tělem, kterému náleží.
Avšak všichni nesníme, nerozdvojujeme se
nebo necestujeme stejným způsobem. To
závisí na lidské přirozenosti. Podle různých
verzí starodávných tradic, o nichž jsme se
již zmínili, člověk, který se o nic zvlášť nezajímá, který velmi lpí na svém světě a svých
malých věcech, když spí, dovoluje svému
astrálu, aby se oddělil pouze trochu. Téměř
se neodváží oddělit od svého těla, neboť se
cítí k tomuto nosnému přenosci, který je jeho
oporou, a k celému svému životu být silně
připoután. Jako by, když necítí prostřednictvím svého těla, už neměl co dělat. Ti, kteří
Filozofie pro Život
13
www.akropolis.cz
dokázali spatřit takové případy snících lidí,
říkají, že jejich astrál je jako přilepený, aniž
by tělo opouštěl.
Člověk, který má ve světě astrálu více
odvahy a už není tak silně polapen každodenními starostmi – říkají jasnozřivci –, se
od těla vzdaluje trochu více, a když pronikne do astrálního světa, ponoří se do něj jako
doprostřed proudu podobného silnému větru.
Dokážeme to pochopit, pokud jsme někdy
cestovali letadlem a dávali pozor po startu,
když letadlo stoupá a zápasí s větrem a prochází mraky, až konečně dosáhne své výšky.
Představme si ty první okamžiky větrů a mraků, v nichž se vznášíme, avšak díky vyšší
síle, než jsme my sami. To je případ astrálu,
který se pomalu odděluje od těla, ale stále je
podroben množství proudů, citům, které mu
přinášejí nejrůznější pocity, některé zmatené,
jiné velmi příjemné, další zcela nepříjemné,
všeobecně chaotické a v podobě karikatury
se všemi prvky zkreslenými.
Pokračujme s případem někoho trochu
vyspělejšího, kdo již má schopnost být
bdělý a aktivní, přestože spí. Takový člověk
opouští své tělo a odchází vědom si toho, že
sní, že je v jiné dimenzi, ale je to stále on
sám. A co následuje? Snaží se sice přejít
do světa astrálu, ale je pro něj těžké poznat tuto dimenzi takovou, jaká je, protože
spí obklopen vlastními starostmi, vlastními
myšlenkami, problémy, které ho sužují během dne a z nichž vytváří jakýsi štít kolem
sebe, v němž se pouze odrážejí všechny věci,
které se mu staly v bdělém stavu, a znovu
se opakují. Vidí je z jiného úhlu, zkreslenější, vzdálenější, smíšené s množstvím jiných
prvků. Přestože vzlétl a přestože si je toho
vědom, není schopen opustit svůj vlastní
svět, své vlastní starosti a zájmy.
Lidé starověku nám říkají, že dokonalým
příkladem je člověk, který když spí, ví, že
se nachází ve světě snů, je zcela vědomý,
aktivní a dokázal se odpoutat od skořápky
vlastních starostí. Co se děje s takovým člověkem? Ovládá astrální tělo ještě lépe než své
vlastní tělo fyzické. Jelikož je zbaven hmoty, cítí se lehčí, svobodnější, není mu horko
ani zima. Nejen že se snadno pohybuje, ale
14
Filozofie pro Život
www.akropolis.cz
může se v mžiku přesouvat na různá místa,
může se spojit s různými osobami, inkarnovanými i dezinkarnovanými, pokud se však
nacházejí ve stejném světě astrálu.
Velmi mne potěšilo, když jsem se v jedné knize dočetla, že ve světě astrálu je dokonce
možné mít či poslouchat přednášku. A že se
lze naučit mnoho nových věcí, neboť se lze
spojit s těmi, kteří umí mnohem více než my.
Dokonce lze snadněji vyřešit určitý problém,
který nevidíme tak jasně, když jsme vzhůru.
Lze též pomáhat jiným lidem, kteří cítí beznaděj, úzkost či nouzi. Konec konců je mnoho
věcí, které lze uskutečnit, neboť existuje nekonečná svoboda v prostoru i v čase. Kromě
toho v tomto světě astrálu, ve světě emocí,
jsou city mnohem hlubší, mnohem barevnější a samozřejmě i radost a bolest jsou mnohem silnější.
Přesto existuje jistá výhoda: vůle a mysl zde
ovládají city mnohem více, a pokud se člověk
odhodlá zmírnit cit, který je bezuzdný, může
toho dosáhnout mnohem snadněji, než když
je podroben pouze zákonům fyzického těla.
Z toho vyplývá, že ovládání mysli a vědomí ve
světě snů by mohlo poskytnout něco tak výjimečného, jako je nepřetržitý život, v němž téměř neexistuje rozdíl mezi dnem a nocí, protože
víme, že jsme vždy stejní. A půjdeme ještě dál:
nebude existovat rozdíl ani mezi životem a smrtí, protože smrt se stane jakoby o trochu delším snem, neboť jsme vždy stejní a dokážeme
žít i na jiných úrovních našeho vlastního vědomí a na základě vlastních schopností.
Prof. Delia S. Guzmán
Prezidentka Mezinárodní organizace
Nová Akropolis
Pokračování v příštím čísle.
Filozofie pro Život
15
Program aktivit – ČERVEn 2016
www.akropolis.cz
Kurz srovnávací filozofie a psychologie
východu a západu
Zajímají vás záhady života, člověka a světa? Chcete být více pánem sebe
sama a méně závislými na vnějších okolnostech? Inspirujte se osobnostmi, které již touto cestou kráčely a zanechaly nám cenné rady a praktické
příklady. V průběhu třinácti přednášek se seznámíte se třemi tematickými
celky, jež pojednávají o důležitých aspektech lidské existence:
1. etické otázky jednotlivce: pevné hodnoty vytvářející vnitřní sílu osobnosti
2. hledání spravedlnosti ve společnosti, soužití mezi lidmi
3. význam dějin pro pochopení současnosti: jak žít dnes a aktivně
vytvářet budoucnost
Součástí kurzu jsou cvičení rozvíjející důležité schopnosti člověka:
pozornost, koncentraci, paměť, imaginaci, kontrolu emocí, vůli atd.
Tajemství katedrál
Přednáška s videoprojekcí
Gotické katedrály nás ohromují svou krásou a ladností a přitahují lehkostí, s níž se vzpínají k nebi. Když do nich vstoupíme, cítíme, jak se
nám napřimují záda, prohlubuje dýchání a my se spolu s katedrálou
přibližujeme nebi. Katedrály jsou posvátným prostorem, jenž nám umožňuje odhalit velikost, která se v nás skrývá. Umožní nám prožít, kým
bychom mohli být, pokud své nitro necháme prostoupit dobrem, krásou
a spravedlností. Jsou to stavby s dokonalou formou, která je zároveň
syntézou moudrosti lidí hledajících velikost ducha a pochopení harmonie univerza. Jsou matematicky a technicky dokonalé a zároveň v sobě
obsahují komplexní symbolismus, se kterým se můžeme seznámit například prostřednictvím alchymie a astrologie.
Sny
Přednáška
Všichni sníme a sny nás provázejí celý život bez ohledu na to, zda si je
pamatujeme nebo ne. Někdo jim nepřikládá hlubší význam, ale mnozí je
naopak berou velmi vážně. V každém případě bylo dokázáno, že člověk,
kterému je znemožněno snít, více či méně strádá. Co se v nás odehrává, když spíme? Je to realita jiné dimenze, nebo pouhá reakce našeho
mozku na starosti a zážitky, které nám přinesl život? Co nám o snech
říká moderní psychologie a jak je vnímaly staré civilizace? Sny mohou být
v našem životě mocnou pozitivní i negativní silou. Pojďme poodhalit jejich
tajemství a snad lépe porozumíme sami sobě i světu kolem nás.
PRAKTICKÁ RÉTORIKA
Kurz
Rétorika jako umění krásného a dobrého vyjadřování, jehož kořeny
nacházíme v antice. Současné příručky prezentačních a komunikačních
dovedností stále vycházejí z klasických rad Aristotela či Quintiliana nebo
popisují dovednosti rétora velmi podobné rolím, jež vymezil už Cicero.
Ale na rozdíl od dnešní doby, která někdy upřednostňuje krásnou formu,
tito autoři kladli velký důraz rovněž na kvalitní obsah, hluboké myšlenky
i morální étos samotného řečníka.
16
Filozofie pro Život

Podobné dokumenty

OLGA MENZELOVÁ - Podnikavá Pětka

OLGA MENZELOVÁ - Podnikavá Pětka i je trápilo parkování na jejich vyhrazeném místě, které bývalo obsazené, ale to již vyřešila městská policie. V krámku s obuví – Store 4schoes – nám pan Michal Sochor řekl, že zde s botami podnika...

Více

7. Systém Zalmoxis od Armanda

7. Systém Zalmoxis od Armanda narušování Temnotou a proto nemohou nikoho léčit bez toho, aby se nejprve zabývali jeho duší. Je naprosto zbytečné někoho ošetřovat, když příčina jeho problému tkví v jeho vlastním duchovním postoj...

Více

Tajemství zbloudilých duší - Dr. Edith Fioreová

Tajemství zbloudilých duší - Dr. Edith Fioreová ten chlapec ... ale vypadal jako já.Panikařil, a tak jsem na něj mluvil, jako jeho kamarád a poprosil jsem ho, aby mi odpovídal. Nakonec se utišil a od té doby jsme přátelé. Toto setkání se událo p...

Více

číslo 2014-1 - Otevřený Rozšalovávací List

číslo 2014-1 - Otevřený Rozšalovávací List Vždy jsem si myslel, že zvrátit současné duchovně špatné směrování celé civilizace nemůže událost, ve které by byli z rovnováhy vyvedenými silami přírody společně zkoseni slušnější a zcela devastov...

Více

DÉMONI, NETVOŘI, BOŽSTVA podivné bytosti řeckých bájí V

DÉMONI, NETVOŘI, BOŽSTVA podivné bytosti řeckých bájí V Většina těchto rozjívených bůžků byla záhy začleněna do Dionýsova roztančeného průvodu holdujícího vínu (thiasos), oblíbeným tématem ve výtvarném umění bylo také jejich laškování s nymfami nebo Mai...

Více