Prvoci

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2
Název cvičení:
SPOLEČENSTVA PRVOKŮ
Teoretický úvod do cvičení:
Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve
společenstvu nálevu se časem mění – probíhá tzv. ekologická sukcese. Po určité době dospěje společenstvo do takového
stádia, kdy jsou jednotlivé složky společenstva i prostředí v optimální rovnováze a jeho kvalitativní i kvantitativní
složení se již víceméně nemění nebo jen mírně kolísá. Ekologickému systému s uvedenými znaky říkáme klimaxové
společenstvo. Rovnováhu klimaxového společenstva můžeme porušit jen změnou podmínek nebo jiným větším
zásahem. Právě podmínky prostředí – jeho biotické a biotické faktory – mohou mít rozhodující vliv na složení
společenstva a na rychlost jeho sukcese.
Prvoci (Protozoa) tvoří rozsáhlou heterogenní skupinu organizmů, jejichž tělo tvoří jedna buňka, která vykonává
všechny životní funkce. Povrch těla může být pokryt cytoplazmatickou membránou nebo buněčnou stěnou. Někteří
prvoci si vytvářejí schránky z organických či anorganických látek. Buňky prvoků obsahují jedno nebo více jader.
V plazmě se nachází membránové struktury jako endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie a také
speciální struktury jako potravní a pulzující vakuoly. K pohybu jim slouží panožky (pseudopodie), bičíky (flagella),
brvy a řasinky (cilie). U prvoků převládá nepohlavní rozmnožování (dělení, pučení), méně obvyklé je pohlavní
rozmnožování (konjugace – výměna části mikronuklea, gamogonie – tvorba pohlavních buněk). Významná je
schopnost tvorby cyst (nálevníci) či spor (výtrusovci) k přečkání nepříznivých podmínek. Prvoci žijí hlavně ve vodě
(sladké i slané), která jim slouží k pohybu, ale také v půdě. Mnoho druhů může proniknout do mnohobuněčných
organizmů jako parazité, komenzálové nebo symbionti. Mezi zástupce říše Protozoa mimo jiné patří kmeny: bičíkovci,
krásnoočka, kořenonožci, měňavky, obrněnky, výtrusovci a nálevníci.
KRÁSNOOČKA (EUGLENOPHYTA) Obr. 1, 2
Do oddělení Euglenophyta patří jednobuněční zpravidla volně žijící bičíkovci.
Modelovým organizmem pro biologické výzkumy je krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis). Jeho buňky mají
proměnlivý tvar. Pohyb je umožněn jediným bičíkem. Buňka obsahuje četné chloroplasty s chlorofyly a + b. Chlorofyl
b je znám také u zelených řas a cévnatých rostlin. Název krásnoočko dala tomuto bičíkovci červená skvrna, stigma,
kterou najdeme v blízkosti předního konce buňky, z něhož vyrůstá bičík. Stigma umožňuje reagovat na intenzitu a směr
světla. Zásobní látkou je paramylon. Krásnoočka jsou výživou závislá na dostupných organických látkách a vitaminech,
proto žijí především ve znečištěných vodách.
Obr. 1: krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)
Obr. 2: krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)
a…bičík
b…světločivná skvrna (stigma)
NÁLEVNÍCI (CILIOPHORA)
Tělo obsahuje vždy dvě jádra, která jsou morfologicky i fyziologicky diferencována (macronucleus - vegetativní,
micronucleus - generativní). Pohybují se pomocí brv. Jejich potravou jsou drobné mikroorganizmy, které si vhánějí do
buněčných úst vířením brv. Nestrávené zbytky jsou vylučovány z buňky ven (buněčná řiť). Množí se pomocí
konjugace. Žijí ve vodě nebo ve vlhké půdě buď volně nebo přisedle. Typickým zástupcem nálevníků je trepka velká
(Paramecium caudatum) Obr. 3, bobovky, vířenky či mrskavky.
Trepka velká (Paramecium caudatum) - je vidět i pouhým okem jako drobná bílá tečka na černém podkladě. Žije
volně v nečistých a bahnitých vodách (a senných nálevech).
Obr. 3: trepka velká (Paramecium caudatum)
Příprava nálevu: (do 0,75 l zavařovacích sklenic, doplnit rybniční vodou)
1.
senný nálev: zahradní hlína (do výše asi 5 cm), nastříhané seno (do výše 15-20 cm), rybniční voda po okraj
sklenice, zakrýt víčkem, doba kultivace: a) 1 nálev po dobu min. 4 – 5 týdnů
b) 1 nálev po dobu asi 3 dnů
2. salátový nálev: listy z hlávka salátu natrháme a zalijeme vodou, doba kultivace 1 týden
3. nálev z lesního humusu: jemný, vlhký humus z jehličnatého lesa (do výše asi 1/3 lahve) přelijeme rybniční
vodou, doba kultivace 2 týdny
4. mechový nálev: libovolný mech z vlhčího stanoviště i s trochou půdy (rašeliník, ploník, dvouhrotec) zalejeme
rybniční vodou, je-li mech čerstvý postačí doba kultivace 3 dny, jinak 8 dní
Povrch tekutiny nálevů se brzy pokrývá bakteriální blánou – zoogleou. První trepky v nálevech můžeme očekávat
přibližně za dva týdny od jejich naložení.
Úkol č. 1: Pozorování nálevníků
Pomůcky: mikroskop, preparační sada, 4 odlišné nálevy, podložní a krycí sklo
Postup:
1. Odeberte vzorky ze tří různých nálevů a podle obrázku v literatuře se pokuste zařadit jednotlivé prvoky
do rodů. Pro odběry vzorků zvolte různá místa prostorů nálevů.
2. V každém nálevu určete rod prvoků, který je v ně, nejvíce zastoupen – tzv. dominantní rod.
3. Zakreslete a pojmenujte jednotlivé zástupce.
Úkol č. 2: Pozorování trepky velké a jejích organel pomocí vitálního barvení
Pomůcky: mikroskop, preparační sada, nálev, Lugolův roztok (jódjódkalium), podložní a krycí sklo
1. Z nálevu č. 1 odebereme vzorek a umístíme jej na podložní sklíčko.
Postup:
2. Mikroskopujeme a nejdeme trepku velkou. Důkladně zakreslíme a popíšeme její viditelné části.
3. Pozorování a důkaz zrnek glykogenu v cytoplazmě – ke kapce kultury trepek přidáme na
podložní sklo kapku Lugolova roztoku a přikryjeme krycím sklem. Asi po 10 až 15 min. můžeme
v cytoplazmě trepek při zvětšení 400 x pozorovat zbarvená zrnka glykogenu. Do závěru uveďte
jejich barvu.
4. Pozorování příjmu potravy trepkou – ke kepce kultury trepak na podložním sklíčku přisypte
špetku tuše, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte – pozorování zaznamenejte do závěru
Úkol č. 3: Pozorování bičíkovců
Pomůcky: mikroskop, preparační sada, kultury krásnoočka (Euglena), podložní a krycí sklo, vata, Lugolův roztok,
roztok methylenové zeleně
1. Na podložní sklíčko kápně kulturu krásnooček a dejte několik vlákének vaty, přikryjte krycím sklíčkem
Postup:
2. Odsajte nadbytečnou vodu a mikroskopujte. Popište a zakreslete viditelné části.
3. Jádro můžeme zvýraznit přikápnutím 0,5% roztoku methylenové zeleně, bičíky se vybarvují
tmavohnědě Lugolovým roztokem.
Úkol č. 4: Pozorování pohybu měňavek
Pomůcky: mikroskop, preparační sada, kultury měňavek, podložní a krycí sklo
Postup:
1. Na podložní sklíčko kápně kulturu mněňavek a mikroskopujte.
2. Zakreslete a popište viditelné části.
3. Popište viditelné pozorování
ÚKOLY KE CVIČENÍ
1.) Objasnětě povahu následujících onemocnění a napište jejich původce.
1. nagana 2. trichomonáza 3. Chagasova nemoc 4. akutní spavá nemoc 5. amebóza
6. kokcidióza 7. chronická spavá nemoc 8. orgánové leishmaniózy . včelí úplavice
10. parmový mor 11. bílá krupička 12. toxoplazmóza
2.) Dopňte názvy zobrazených nálevníků
f)
b)
a)
c)
d)
e)
g)
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Obr. č. 1: Schéma Krásnoočka zeleného
Obr. č. 1: Schéma Měňavky
Obr. č. 3: Schéma Trepky velké
trepka velká:
a - řasinky
b - pulzující vakuola
c - velké jádro (makronukleus)
d - pelikula
e - potravní vakuola
f - trichocysty
g - malé jádro (mikronukleus)
h - buněčná ústa
i - buněčná řiť