J.R.R.-Tolkien - Mendelovo gymnázium v Opavě

J.R.R.-Tolkien - Mendelovo gymnázium v Opavě

Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková
organizace
Tomáš Dušek
John Ronald Reuel Tolkien
Cesta životem a díla o Středozemi
Seminární práce do Českého jazyka a literatury
Opava 2015
Prohlašuji, že jsem tuto seminární práci vypracoval samostatně na základě uvedených pramenů
a literatury.
Ve Skřipově dne 30. 9. 2015
Podpis: Dušek
Tomáš
Obsah
1
Úvod ............................................................................................................................... 6
2
Životopis......................................................................................................................... 7
3
2.1
Dětství a mládí ......................................................................................................... 7
2.2
Dospělost.................................................................................................................. 7
2.3
Životní ocenění ........................................................................................................ 8
Tvorba .......................................................................................................................... 10
3.1
Tvorba s Christopherem a posmrtné publikování .................................................. 10
3.2
Charakteristika Tolkienovy tvorby ........................................................................ 11
3.3
Básnická tvorba ...................................................................................................... 11
3.3.1
4
Ukázka básní z děl o Středozemi .................................................................... 12
Nejvýznamnější díla ..................................................................................................... 13
4.1
Hobit ...................................................................................................................... 13
4.1.1
Obsah .............................................................................................................. 13
4.1.2
Rozbor ............................................................................................................ 14
4.1.3
Hodnocení ....................................................................................................... 14
4.2
Pán prstenů ............................................................................................................. 15
4.2.1
Společenstvo prstenu ...................................................................................... 15
4.2.1.1 Obsah ........................................................................................................ 15
4.2.2
Dvě věže ......................................................................................................... 16
4.2.2.1 Obsah ........................................................................................................ 16
4.2.3
Návrat krále .................................................................................................... 18
4.2.3.1 Obsah ........................................................................................................ 18
4.2.3.2 Rozbor ....................................................................................................... 19
4.2.3.3 Hodnocení ................................................................................................. 20
4.3
Simarillion.............................................................................................................. 20
4.3.1
Obsah .............................................................................................................. 20
4.3.2
Rozbor ............................................................................................................ 23
4.3.3
Hodnocení ....................................................................................................... 24
5
Zajímavosti ................................................................................................................... 25
6
Citáty ............................................................................................................................ 26
7
Použité zdroje ............................................................................................................... 27
7.1
Internet ................................................................................................................... 27
7.2
Literatura ................................................................................................................ 27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
1 Úvod
Nejprve bych rád uvedl, že jsem se s dílem J. R. R.
Tolkiena a J. R. R. Tolkienem samotným seznámil již asi
v deseti letech. Musím říct, že jeho fantasy svět obdivuji
dodnes a každým rokem mě zaujímá víc, protože
všelijakým bádáním ať už v knihách nebo na internetu
odkryju vždy nějaké tajemství skvostného světa Ardy 1.
Jelikož si myslím, že jde o nejlepšího autora fantasy
Obrázek 1 - Tolkienův znak
dvacátého století, pokusím se zde napsat vše, co autorův život vystihuje, charakterizuje
ho a jakou cestou životem si prošel. Součást mé seminární práce bude tvořit autorova
tvorba týkající se pouze Středozemě, tj. jinými slovy jeho nejvýznamnější díla. Druhým
důvodem, proč jsem si takováto díla vybral, je fakt, že jsem těchto děl fanoušek.
1
Arda je plocha, v přeneseném významu Země, na které leží kontinent Středozemě.
6/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
2 Životopis
2.1 Dětství a mládí
Tento anglický prozaik, filozof, literární kritik a filolog se
narodil 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, v
centru Oranžského svobodného státu 2, řediteli bankovní
pobočky Arthuru Tolkienovi a jeho ženě Mabel
Tolkienové jako jejich druhé dítě.
Ve čtyřech letech odcestoval malý Ronald se svým
starším bratrem Hilarym a matkou na prázdniny do
Anglie, tam se však zanedlouho Mabel dozvěděla o smrti
manžela a do Afriky se s jejími syny již nevrátila. Tak si
Obrázek 2 - Ronald (vpravo) s Hilarym I
Ronald uchoval na Afriku matné vzpomínky a natrvalo se s rodinou zabydleli v Anglii,
konkrétně ve vesnici Sarehole, v nynější části Birminghamu.
Ronalda vyučovala jeho matka. Ve čtyřech letech uměl číst a brzy na to i plynule psát.
Ačkoliv získal širokou škálu znalostí v botanice, i přesto si oblíbil nejvíce hodiny jazyků.
Dokonce jej jeho matka naučila základům latiny. Krátce navštěvoval Školu svatého
Filipa, absolvoval Školu krále Edwarda v Birminghamu i Exeterskou kolej v Oxfordu.
Ve dvanácti letech mu matka zemřela, proto byl jako sirotek vychováván knězem
Francisem Xavierem Morganem, jemuž ho s jeho bratrem svěřila do péče těsně před
smrtí.
2.2 Dospělost
Roku 1911 započal studium na Oxfordské univerzitě, které ukončil zkouškou
s hodnocením druhé třídy a to se již psal rok 1913. Následně přešel na studium
anglistiky a poté získal akademický titul první třídy. Během svých studentských let se
v něm probouzí a dále pak vyvíjí lingvistické nadání, které se později objevilo v jeho
dílech a kde samotná lingvistika sehrála roli při tvorbě jeho děl.
Přes mnoho překážek se v roce 1916 Tolkien žení s Edith Brattovou, s níž měl pak
čtyři děti. Johna Francise Reuela (1917-2003), Michaela Hilary Reuela (1920-1984),
Christophera Johna Reuela (* 21. 1924), který výrazně zasáhl do jeho tvorby, a jako
čtvrtá vzešla z manželství Priscilla Anna Reuel (* 1929).
2
Dnešní provincie Svobodný stát Jihoafrické republiky
7/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
J. R. R. Tolkien bojoval v hodnosti nadporučíka v 1. světové válce u Lancashirských
střelců, a třebaže to vypadá, že místy až takové hrůzostrašné temno Pána prstenů má
nějakou spojitost právě s Tolkienovými prožitky z války, ať už 1. nebo 2. světové, hned
na začátku čtení předmluvy Pána prstenů Společenstva prstenu to Tolkien popírá. Druhá
strana však jeho vlastní tvrzení vyvrací a domnívá se, že válka, spíše 2. světová,
zanechává v knize Pán prstenů důsledky, s čímž bych dokázal souhlasit.
Nicméně během stálého a urputného pokračování války prodělal Tolkien roku 1916
zákopovou horečku a následující rok pobyl v nemocnici, kde vypracovává své první dílo.
Po uzdravení se do bojů již nevrátil.
V roce 1920 se stěhuje z Oxfordu do Leedsu, kde
roku 1924 na tamní katedře povýšil na titul
profesora, dalším rokem se však stěhuje opět do
Oxfordu na post profesora anglosaštiny. V roce 1945
se na Mertonské fakultě v Oxfordu stal profesorem
Obrázek 3 - John Ronald Reuel Tolkien
anglického jazyka a literatury. O čtrnáct let později
odchází na svůj „dlouho očekáváný dýchánek“,
respektive do důchodu.
J. R. R. Tolkien dne 2. září 1973 ve věku 81 let umírá, a to o dva roky později než jeho
žena Edith, na dovolené v Bournemouth na důsledky akutního zánětu žaludečního
vředu. Byl pohřben stejně jako jeho žena na hřbitově Wolvecrote Comentary v severním
Oxfordu a na náhrobku jsou vytesána jména Berena a Lúthien na počest jednoho
z největších příběhů lásky ve Středozemi. Bohužel uznání a velkého komerčního
úspěchu se tento pro mne velice významný spisovatel dočkal až po smrti.
2.3 Životní ocenění
•
•
•
•
•
1957 – International Fantasy Award (za beletrii) – Pán prstenů
1972 – Řád britského impéria udělen královnou Alžbětou II.
1972 – Čestný doktorát z literatury udělen Oxfordskou univerzitou
1978 – Locus awards za nejlepší fantasy román – Silmarillion
Obrázek 4 - Řád
britského impéria
J. R. R. Tolkien byl taktéž mnohokrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu,
avšak udělena mu bohužel nebyla, přičemž si myslím, že výsostnou cenu v podobě
8/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
„Nobelovky“ by si býval byl určitě zasloužil, a to nejen kvůli jeho spisovatelskému
nadání, ale i za patřičné schopnosti v lingvistice nebo ve filozofii; jelikož se ale
bohužel Nobelova cena posmrtně neuděluje, není již šance, že by ji J. R. R. Tolkien
obdržel in-memoriam.
9/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
3
Tvorba
Tento otec moderní hrdinské literatury napsal vůbec své první dílo během pobytu
v nemocnici, kde po boji ve válce bojoval s již zmíněnou zákopovou horečkou. Titulní
strana díla nese název Kniha ztracených příběhů a obsahuje sérii pohádek. O čtyři roky
později, tj. v roce 1922, vydává Slovník středověké angličtiny. Během ubíhajících let
vydává Tolkien spoustu druhů vědeckých prací, až se nakonec běh času dostane k roku
1937 a Tolkien se ubírá k publikování jeho proslulého Hobita. Díky nečekaně kladným
ohlasům po Hobitově vydání, které vydělalo mnoho peněz, dostal prosbu od
nakladatelství Allen & Unwin, kterou vyslyšel. Takto se zrodila myšlenka na Pána
prstenů, díle, jež mělo být původně psáno pro děti. Pán prstenů byl však vydán až
v polovině padesátých let dvacátého století, téměř dvacet let po Hobitovi. Bylo však
mnoho příčin, které tento vývoj zpomalovaly. Jednou z nich byla 2. světová válka, další
bylo i to, že se současně podílel na zápiscích o historii jeho fantasy světa, která například
tvoří Silmarillion nebo Nedokončené příběhy. Pán prstenů tedy pro Tolkiena znamenal
v jeho životě a tvorbě další krok, který sklidil větší nadšení než samotný Hobit a navíc se
stal vrcholem jeho kariéry.
3.1 Tvorba s Christopherem a posmrtná publikace
Zásadní roli měl Christopher dle mého názoru už v dětství. Spolu se svými třemi
sourozenci dělali „publikum“ svému otci, když jim vyprávěl příběh o Bilbu Pytlíkovi.
Z mluvené verze se nakonec stala knižní podoba, a tudíž si myslím, že když Christopher a
jeho sourozenci naslouchali otcovým příběhům, tak se nepřímo podíleli nikoli na vzniku
Hobita, leč na jeho vývoji, což znamenalo víc než samotný vznik.
Potom, co Christopher dospěl, dával otci zpětnou vazbu na Pána prstenů. J. R. R.
Tolkien pověřil Christophera nakreslením map ke Středozemi a tím se už přímo podílel
na tvorbě otcových děl a spolupráci s ním. Christopherovy mapy můžeme najít v takřka
všech dílech týkajících se Středozemě, například v Hobitovi, Pánu prstenů, Silmarillionu
nebo Húrinových dětech.
Když J. R. R. Tolkien zemřel, zanechal po sobě nemalou zásobu útržkovitých zápisů o
dějinách Středozemě a o různých vysvětleních tamních příběhů a legend. Christopher se
tedy těchto zápisků ujal a začal pracovat na finální podobě zápisků v podobě knih. To tak
učinil a v roce 1977 vydává dílo Silmarillion, jehož konečnou podobu nejspíš upravil, aby
seděla do kánonu Středozemě. V publikování následovaly knihy Nedokončené příběhy,
10/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
Historie Středozemě (v ČR nevydána) a v neposlední řadě kniha Húrinovy děti, jejíž
vydání trvalo Chrisopherovi 30 let, vydána tedy byla v roce 2006.
Christopherův zápal do otcových děl zanechal v srdcích fanoušků a ve mně obrovskou
stopu. Díky němu si můžeme přečíst o dějinách Středozemě cokoli, co nás zajímá.
3.2 Charakteristika Tolkienovy tvorby
Inspirací „středozemských“ děl mytologického rázu byla právě severská mytologie.
Jednou z hypotéz, proč tato díla mohla vzniknout, jsou, že Tolkien chtěl pro Anglii
vytvořit vlastní mytologii, kterou postrádala, což se mu koneckonců podařilo, byť
neobvyklou formou.
Ústředním motivem knih je archetypální souboj dobra se zlem. Obecně přinášejí
Tolkienova díla hlubší zamyšlení se nad poselstvím života a smrti. V knize Silmarillion je
dokonale objasněn osud lidí, třebaže vlastně zjistíme, že víme to, co jsme věděli už na
začátku, avšak i tahle teze nás vede směrem k filozofickému zamyšlení.
Společným prvkem, který stmeluje všechna Tolkienova díla bez ohledu na to, zda je to
Hobit nebo dětská publikace Pan Blahoš (vydána mj. v roce 2015), je bezpochyby prvek
pohádkový.
Velice se mi ještě líbí, že dal Tolkien svým smyšleným středozemským rasám určité
předurčení ve smyslu povahy. Totiž každá rasa disponuje jednou hlavní povahou, což ji
předurčuje k jejímu životu a napoví nám více informací o jejich údělu života nebo
zjistíme, co od nich můžeme čekat.
3.3 Básnická tvorba
Téměř v každém z Tolkienových děl o Středozemi se vyskytuje poezie. Většina z básní,
které Tolkien do děl vtěsnal, má nádech lyricko-epický a každá z nich popisuje děj, city či
tužby jednotlivé rasy. Mnoho básnických prostředků v tomto druhu poezie nenajdeme.
Častými prostředky, které se v básních vyskytují, jsou například různé druhy rýmů,
mnoho epitetonů a personifikací, zrakových i sluchových vjemů, občas zvukomalebné
prostředky a metafory.
I když se mnohým čtenářům může zdát, že je básnění naprosto zbytečné nebo nudné,
tak s tím nemohu souhlasit. Právě básně a písně tvořící součást děl o Středozemi vytváří
jakési hlubší propracování dějů a kultury umělých národů a ras, čímž se touto prací
stává umělý svět v knihách ještě realističtějším a díky této básnické tvorbě jsou
11/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
Tolkienova díla považována za klenot světového písemnictví. Na ukázku jsem vybral asi
nejdůležitější poetické pasáže Tolkienovy tvorby.
3.3.1 Ukázka básní z děl o Středozemi
První z básní představuje úvod ke všem knihám Pána prstenů, druhá z básní je pasáž
poezie trpaslíků v Hobitovi, kteří vzpomínají na dávné časy.
Pán prstenů 3
Tři prsteny pro krále elfů pod nebem,
Sedm trpaslíkům v síních z kamene,
Devět mužům, každý je k smrti odsouzen,
Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Hobit 4
Dřív nežli vzejde světlo dne,
přes horstvo, jež se v mlze pne,
jdem do hlubin, kde vládne stín,
hledat své zlato kouzelné.
Znal naše kouzla zemský klín,
když rod náš v třesku kovadlin
kul klenoty a temnoty
zaháněl v slujích, kde spal stín.
A mnohý elf i dávný král
měl od nás meč, co zářně plál,
kdyžte náš um těm vladařům
do jílců oheň včaroval.
Citace z: TOLKIEN, J. Pán prstenů. Praha: Mladá fronta, 1990. ISBN 8020401059.
Citace z: TOLKIEN, J. Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Ilustrované vyd. 2., V Argu 1., rev. Praha:
Argo, 2006, 270 s., [26] l. barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
3
4
12/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
4 Nejvýznamnější díla
4.1 Hobit
4.1.1 Obsah
Děj Hobita začíná setkáním Gandalfa s Bilbem Pytlíkem, když právě Gandalfa napadl
Bilbo jako možný adept na pomocníka a „lupiče“ pro skupinu třinácti trpaslíků, vedené
Thorinem Pavézou, aby získal zpět pro Thorina bájný arcikam, jenž mu náleží a
ustanovuje jej králem, a aby jemu a trpaslíkům pomohl získat zpět jejich ztracené
království Erebor nyní střežené vetřelcem drakem Šmakem. Při tomto setkání vyryje
Gandalf znak na dveře Bilbova domu a díky tomuto znaku se trpaslíci do jednoho setkají
u Bilba doma ve Dně Pytle a seznámí se s ním. Po dlouhém přemlouvání se nakonec
Bilbo rozhodne trpaslíky ve výpravě podpořit.
Výprava však již na začátku nemile naráží na hladové zlobry. Ti jim zajali Bilba a
nakonec zajali i trpaslíky, všeho strachu je ale zbavuje Gandalf, když za jeho pomoci
zlobři zkamení. Dále se výprava dostává do elfského sídla Roklinka, aby nabrali síly na
další pouť, přičemž jim Elrond za Gandalfovu přímluvu přeloží za svitu měsíce
starodávné písmo, které výpravě odhalí hádanku, jak se dostat do Ereboru. Trable však
provázejí výpravu nadále, když je přepadávají skřeti a Bilbo se trpaslíkům a Gandalfovi
ztrácí poté, co spadl při útěku před skřety trpaslíku Dorimu ze zad. Čirou náhodou pak
Bilbo nachází prsten, který vypadl starému Glumovi z kapsy, a opět se shledává se svými
přáteli a Gandalfem. Rozzuření skřeti posílájí na vysílené trpaslíky, Gandalfa a Bilba
krvelačné vrrky. Zásah orlů vrrky zaskočí a orli si je berou pod svá křídla. V orlích
hnízdech nabývají sil a vydávají se opět kupředu. Pomoc jim také poskytuje Medděd,
když mají dojít k Temnému hvozdu. U hvozdu je bohužel kvůli povinnostem opouští
Gandalf. Výprava je nucena pokračovat nadále, až nakonec skončí v elfím žaláři tamního
království. Z něho je osvobozuje Bilbo a plují směrem k Jezernímu městu. Vřele uvítaní
trpaslíci na své poslední klidné zastávce opět nabírají sil a definitivně míří k Ereboru.
Dovnitř se dostávají opětovně za pomoci Bilba, ten totiž rozluští Elrondovu přeloženou
hádanku. Dokonale provede úkol s uloupením arcikamu, avšak pro Thorinovo bezpečí
mu jej nehodlá dát. Drak Šmak v té zuřivosti napadá Jezerní město, avšak pohotový
člověk Bard ho trefuje šípem a usmrcuje ho. O tom se dozví elfové a táhnou za pokladem
13/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
stejně jako Jezerní lidé do Ereboru pro podíl, co jim z minulosti náleží. Thorin se však
zabarikáduje a odmítne dát lidem a elfům z pokladu to, co jim patří.
Do děje se opět vrací Gandalf, který nabádá Thorina k rozumu. Bilbova a Gandalfova
vychytralost výměny arcikamu za náležitý poklad neuspěje a všechny tři národy se
chystají k boji. Skřeti a vrrci se o Šmakově smrti taky dozvědí a poklad chtějí pro sebe.
Mezitím havran Krák donáší zprávu s prosbou o pomoc Thorinovu bratranci, který ji
vyslyší. Koneckonců se všechny tři národy spojí, Thorin dostane rozum a jde na pomoc
svému bratranci Dáinovi. V bitvě Thorin umírá na následky zranění a je pohřben
společně s arcikamem do skalní hrobky. Děj je ukončen vítězstvím dobra. Po Thorinově
smrti je Dáin korunován králem a Bilbo se vrací stejnou cestou zpět i s prstenem po
velmi namáhavém úkolu do svého domova.
4.1.2 Rozbor
Jedná se o epický román, jenž je napsán chronologicky, časem 30. století Třetího věku, tj.
60 let před Pánem prstenů. Děj se odehrává na severozápadě a východu Středozemě.
Dílo je napsáno spisovným jazykem, jenom řeč některých postav je nespisovná. Dá se
dokonce hovořit o určitém dialektu těchto umělých postav. Dokonale je popisována
krajina a postavy tohoto díla, přičemž autor znatelně využívá možnosti epitetonů.
Tolkien proložil toto prozaické dílo básněmi a písněmi, které bývají lyricko-epické.
V knize se samozřejmě objevuje přímá řeč a je zde výskyt kontrastu dobra a zla. Celé dílo
vypadá záměrně jako nějaký druh mytologie, Tolkien se dokonce mytologií inspiroval,
konkrétně severskou. Důkladným příkladem jsou třeba jména trpaslíků jako Oin nebo
runy, které se v díle vyskytují.
V knize vystupují z postav dobrosrdečný a váhavý hobit Bilbo Pytlík, moudrý čaroděj
Gandalf, jehož úkolem je chránit Středozem, tvrdohlavý a nebojácný král trpaslíků z
Ereboru Thorin, přátelský Medděd, odvážný muž z lidu Jezerního Bard a další
fantastické postavy.
4.1.3 Hodnocení
Knihu Hobita hodnotím velice pozitivně a udělala na mne veliký dojem. Tato „pohádka
pro dospělé“ je vynikající dobrodružný román pro lidi kteréhokoli věku. Z knihy mi po
přečtení zůstaly jakási dvě ponaučení do života. Jedno z nich je, že i když máme financí,
kolik chceme, tak jsou nám po smrti zcela k ničemu. V tomhle smyslu pronesl v knize
toto tvrzení Thorin (viz citáty). Z druhého ponaučení vyplývá, že se nemáme nikdy
14/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
podceňovat, poněvadž je v nás vždy víc, než si sami domýšlíme, čehož je důkladným
příkladem Bilbo Pytlík.
V Hobitovi nenajdeme jenom scény, ve kterých se strachujeme, co bude následovat v
příběhu dál. Mě osobně dokonce dokázala pobavit velice komická scénka v podobě
setkání Gandalfa, trpaslíků a Bilba s Meddědem, když vesměs příběh po příběhu, který
Gandalf vyprávěl, přišla nějaká dvojice trpaslíků, až nakonec přišli všichni a Medděd jen
udiveně zíral, kolik jich je. Komická se mi zdála i řeč zlobrů, s kterými se výprava setkala.
V porovnání knihy s filmem hodnotím film velice záporně. Ve filmu je pravdivé pouze
jádro a někdy ani to ne. Například Thorinova smrt či setkání s Meddědem je v knize
popisováno úplně jinak. Časté výskyty výstupu Radagasta nejsou v knize zapsány vůbec.
A dalo by se najít více chyb. Film Hobita je udělán krvelačněji, než ve skutečnosti je,
protože chtěli filmaři zaujmout oko diváka. Myslím si, že film Hobit byl vytvořen zcela
čistě kvůli byznysu.
4.2 Pán prstenů
4.2.1 Společenstvo prstenu
4.2.1.1 Obsah
Kniha první
Příběh první části Pána prstenů začíná stejně jako u Hobita v Kraji. Děj uvádí opět
Gandalf šedý setkáním se s Bilbem Pytlíkem. Ten totiž slaví již své sto jedenácté
narozeniny a pořádá velkolepou oslavu, na které se sjíždí mnoho hobitů z různých krajů.
Během této doby však Gandalf potvrzuje své tušení o tom, že Bilbo vlastní právě Jeden
prsten, který nechal ukovat sám černokněžník Sauron. Kvůli Biblovu stáří je Prsten
předán jeho synovci Frodovi, který jej má odnést z Hobitína do Hůrky, kde se má
s Gandalfem sejít. K putování se kvůli odpykání Gandalfova trestu připojuje i Bilbův
zahradník Samvěd Křepelka.
Cestou směrem k Hůrce potkávají hobité své příbuzné Smíška a Pipina. O prstenu
však vědí i temné síly Mordoru, tudíž jsou pronásledováni přízraky neboli černými
jezdci. Před nimi se naši přátelé ukrývají v domě Toma Bombadila a víly Zlatěnky.
Následně je Tom osvobozuje od zajetí Mohylového ducha a poté doputují všichni čtyři
hobiti do Hůrky. Shodou okolností nepotkávají v Hůrce Gandalfa, nýbrž jeho přítele
Chodce alias Aragorna, dědice Dúnadanského království Gondor.
15/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
Po seznámnení se s Chodcem přichází již pětičlenná skupina včetně Froda na Větrov,
kde je však těžce raněn otráveným Morgulským mečem jednoho z devíti přízraků. Jed ve
Frodovi začíná pomalu působit a Aragorn se rozhodne dopravit se co nejrychleji do
Roklinky, kde je možnost Froda vyléčit. Mezitím jim elf Glorfindel pomáhá se zbavit
černých jezdců. Avšak Frodo již omdlévá a probouzí se vyléčený až v Roklince, kde se
opět setkává s Bilbem a Gandalfem.
Kniha druhá
Po radě o Prstenu, kterou svolal Elrond , jej bere ke zničení směrem do Mordoru místo
Toma Bombadila Frodo spolu s Gandalfem, Samem, Smíškem, Pipinem, Aragornem,
Legolasem, Gimlim a Boromirem. Jsou nazváni Společenstvem prstenu, které se vydává
na těžkou cestu k Hoře osudu do Sauronova Mordoru, kde jedině jde Prsten zničit.
Společenstvo vychází z Roklinky a je nuceno přejít říší Morie, kde jsou napadeni
skřety a kde ztrácejí Gandalfa při souboji s Balrogem. I přes tuto ztrátu putuje
Společenstvo dále do lesního elfského města Lórienu, kde se setkávají s Celebornem a
jeho manželkou paní Galadriel. Ještě před cestou Společenstva byl každý z nich
obdarován paní Galadriel a poté vyplouvají na loďkách po řece směrem k Mordoru. Po
deseti dnech se výprava chystá přenocovat, avšak celou dobu jsou sledováni
Sarumanovými skřety. Boromir se mezitím chystá vzít Frodovi Prsten, zanedlouho však
přicházejí skřeti a Boromira zabijí. Napadením skřetů se Společenstvo definitivně
rozpadá a Frodo se chystá vyjet do Mordoru sám, když přes jeho zákaz se k němu
připojuje i jeho přítel Samvěd. Aragorn, Legolas a Gimli se chystají pronásledovat skřety,
když jim unesou členy výpravy Smíška a Pipina, protože si skřeti myslí, že Jeden prsten
mají oni.
4.2.2 Dvě věže
4.2.2.1 Obsah
Kniha třetí
Když skupina Sarumanova skřetího plemene skurut-hai dorazí k lesu Fangorn, podaří se
hobitům Smíškovi a Pipinovi skřetům uniknout. Ve Fangornu potkávají vůdce entů
Stromovouse a jeho příbuzné. Ti svolávají velkou radu entů, ve které se rozhodují, zda se
zapojit do války se Sarumanem či nikoliv. Kvůli následnému vykácení jižního cípu
16/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
Fangornu Sarumanovými služebníky se enti rozhodují rychle názorem, že do války své
síly zapojí.
Mezitím stopy obou hobitů zavedou Aragorna, Legolase a Gimliho na okraj Fangornu,
kam se při útěku hobité vydali. V lese potkávají Gandalfa, který byl nucen vstát
z mrtvých, aby dokončil své poslání. S Gandalfem posléze odjíždějí k sídlu krále Rohanu
Theodénovi. Tam vyzývá Gandalf rohanské vojáky k boji proti Sarumanovi, tedy k boji
proti Železnému pasu, kde sídlí. To se Gandalfovi podaří a vojáci táhnou do boje.
Po výhře v bitvě o Hlásku přichází oddané vojsko ke zničenému Železnému pasu. Čím
více se k němu přibližuje, zjišťuje, že Železný pas byl zatopen a zpustošen enty. Tam
potkávají i hobity Smíška a Pipina. Čaroděj Saruman je nyní enty uvězněn ve své věži
Orthank uprostřed uměle vytvořeného jezera, které enti v zuřivosti stvořili. Po zjištění,
že Saruman je téměř bezmocný, se Rohirové vydávají do nedobytného Helmova žlebu,
kam míří dříve vyslané několikačetné Sarumanovo vojsko. Právě u Helmova žlebu
dochází ke střetu rohanského vojska, kde také bojují Aragorn, Legolas a Gimli, a vojska
skřetů. Na pomoc lidem přichází elfská armáda vázaná dávným slibem, avšak není v její
moci rozmetat skřety a porazit je. Naštěstí v poslední chvíli přijíždí na pomoc Gandalf
spolu s královými vyhnanci a bitva končí vítězstvím pro Rohan.
Kniha čtvrtá
V knize čtvrté Frodo se Samem hledají možnost pro přechod hor Emyn Muil. Po
přelezení hor se na druhé straně setkávají s Glumem, kterého donutí, aby je dovedl
k Černé bráně Mordoru. Cestou narazí na boj mezi Dúnadány a vojska Temného pána.
Dúnadáné je berou do svého útočiště jako rukojmí, kde se opět potkávají s vypočítavým
Glumem. Po delší době Faramirovi dochází, že by neměl Frodovi bránit v jeho pouti a
tudíž se Samem a Glumem putuje k Mordoru.
Nebezpečí číhá na tři bývalé zajatce už na začátku Dlouhého tunelu, ve kterém
přebývá ohavná pavoučice Odula, která svým bodnutím Froda zcela omráčí a jen
zdánlivě vypadá, že je mrtvý. Sam v domnění, že Frodo zemřel, mu bere Prsten a
následuje boj se samotnou Odulou. Ve vzteku, který Sama popadá, Odulu zabije a vzápětí
zjišťuje, že Frodo je naživu. Bohužel jej ale unesli skřeti a Sam se mu odhodlaně vydává
na pomoc.
17/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
4.2.3 Návrat krále
4.2.3.1 Obsah
Kniha pátá
Po vyhrané bitvě u Helmova žlebu putuje Pipin s Gandalfem do hlavního města říše
Gondoru Minas Tirith, kde má dojít k bitvě vojáků z Gondoru proti Sauronovu temnému
vojsku. Sauronovy síly se začínají seskupovat až nakonec k Minas Tirith dorazí na
Pelenorská pole početné zástupy skřetů, obrů, vrrků a lidí z Harradu na hřbetech
olifantů. Zdá se, že naděje pro Gondor vyhasla. Skřetům se podařilo probít hlavní bránu a
dostat se dovnitř. V nitru hradu se bojuje do poslední kapky krve.
Mezitím Aragorn žádá o pomoc duchy mrtvých, kteří v dávné době porušili přísahu.
Duchové se rozhodují nesplněnou přísahu splnit a porážejí Sauronovy korzáry na
hranici Gondoru s Mordorem. V době obléhání Minas Tirith přijíždějí Gondor osvobodit
Rohirové a vojsko Gondoru z jihu, které osvobodili duchové, když tíživé obléhání
prolomili. Obě vojska uplatnila svou sílu a Sauronovy stvůry porážejí. Všichni jsou si ale
vědomi, že ještě není konec, nýbrž naopak. Sauron totiž uchovává své velké vojsko
v záloze, které čeká na svou příležitost. Během bitvy na Pelenorských polích se Gandalf
od Boromirova bratra Faramira dozvídá, že Frodo byl Faramirovým zajatcem a že byl
nucen jej pustit k dokončení jeho přetěžkému úkolu. Tím se Gandalf rozhoduje Froda ve
výpravě podpořit tak, že vstupem před Černou bránu odláká pozornost Saurona.
V Gondoru se tedy shromažďuje vojsko, kterým zbývá posledních pár sil. Posléze Sauron
v domnění, že mu před bránou stojí vojsko, které vlastní Prsten, posílá největší počet
krvežíznivých bojovníků do bitvy proti oslabenému vojsku lidí.
Kniha šestá
V dění šesté knihy osvobozuje statečný Sam ze skřetích spárů svého přítele Froda.
V následujících chvílích pobírají skřetí brnění, aby v přestrojení nebyli prozrazeni. Po
trablích, kdy byli hobiti málem odhaleni a byli posláni k temné bráně, se jim naštěstí
podaří uniknout a zamířit k nitru Hory osudu. Přibližováním k Hoře se Frodo vysiluje a
začíná na něj svými temnými silami upozorňovat Jeden prsten. Přes přetěžkou cestu se
jim však daří dojít do samotného nitra hory. Uvnitř je čeká nešťastné setkání s Glumem,
ve kterém se probudily touhy získat Prsten zpět. Po souboji Gluma s Frodem, kdy Glum
ukousne Frodovi prst, na němž se hřál Jeden prsten, se neopatrný Glum vrhá do lávy a
18/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
ohně Hory osudu i s prstenem. V tom okamžiku se hroutí Sauronova věž a jeho duch
prchá v dáli. Temné síly jsou zničeny a rozkvět a začátek Čtvrtého věku Středozemě jsou
na dosah.
Po zničení Jednoho prstenu se všichni čtyři hobiti vydávají do Kraje, kam se usídlil
Saruman s jeho sluhou Červivcem a hobity zotročil. Hobiti Kraj osvobozují a sám
Červivec Sarumana zabije, toho však hobité taky zabijí. V Gondoru se Aragorn stává
králem a bere si za ženu Elrondovu dceru Arwen. Sam se žení se svou přítelkyní Růžou a
mají spolu třináct dětí. Gandalf, Elrond, Galadriel, Legolas, Gimli, Frodo a Bilbo
vyplouvají přes moře do Zemí neumírajících, kde žijí do konce světa. Tak začíná již
Čtvrtý věk a panování lidí.
4.2.3.2 Rozbor
Celkový rozbor Pána prstenů jsem si zvolil proto, poněvadž se mi zdál rozbor všech tří
dílů téměř totožný a bylo by zbytečné rozebírat u každého z dílu prakticky úplně stejné
prvky.
Kniha Společenstvo prstenu se skládá z předmluvy, prologu a z knihy první a druhé.
Druhý díl trilogie Dvě věže se skládá z krátkého shrnutí děje první knihy a logicky se
skládá z knihy třetí a čtvrté. Návrat krále se taktéž skládá ze shrnutí děje předchozí
knihy, zároveň se skládá z knihy páté a šesté. Všechny tři knihy jsou na začátku četby
uvedeny básní o prstenech moci.
Knihy Pána prstenů jsou románem epického druhu a jsou psány ve formě prózy.
Výjimku vytvářejí Tolkienovy vsuvky poetických básní, jimiž se ztvrzuje hlubší poznání
bájné kultury fantasy světa. Dílo je psáno spisovným jazykem. Z výskytu „cizích“ jazyků
zde můžeme najít úryvky z elfštiny nebo z jazyka trpaslíků. Děj je psán chronologicky.
V knihách se objevuje častý výskyt přímé řeči. Autor využívá také popis, mnoho
epitetonů i personifikaci.
Děj všech knih se odehrává téměř po celé Středozemi s časovým vymezením zhruba
od konce Třetího věku po začátek Čtvrtého věku. Spisovatel se jako u Hobita nechal opět
inspirovat mytologií a legendami. Tolkien určitě zapojil více svou fantazii ve vytváření
bytostí zde než v Hobitovi. Také rozšířil naše vědomosti o větší poznání dějin než právě
v Hobitovi. Jako u Hobita i zde se prolíná kontrast dobra a zla.
Z postav vystupují v Pánu prstenů odvážný, statečný a obětavý Frodo, moudrý a
obezřetný Gandalf, přátelský Sam, udatný Aragorn, bystrý Legolas, tvrdohlavý Gimli,
chamtivý Saruman a v neposlední řadě již zestárlý Bilbo a další.
19/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
4.2.3.3 Hodnocení
Knihu Pán prstenů hodnotím s ještě větším nadšením než Hobita. Možná nebýt
nakladatelství, které chtělo od Tolkiena pokračování Hobita, nemusel jsem třeba o této
knize seminární práci psát. To je ovšem jen čirá hypotéza. Faktem je, že třeba v Anglii je
Pán prstenů už tři generace velice oblíbený. Od doby, kdy se počátkem 90. let Pán
prstenů dostal do Česka, jeho popularita také roste. Důvodem může být jediná věc. Pán
prstenů je strhující fantasy příběh založen na ději, který vypadá, jako by se opravdu
někdy stal. Je to děj, který má v příběhu smysl, všechno na vše navazuje, podobně jako
v realitě. Myslím si, že to budou hlavní důvody jeho popularity. Je vyložen hlouběji než
Hobit a také se zabývá úplně celou Středozemí a jejím děním. Opět i z této knihy mi do
života vychází zajímavé poučení, které zní: „Kdo chce víc, nemá nic,“ nebo: „Lepší vrabec
v hrsti, než holub na střeše.“ Obojí ponaučení se ale vztahují k jedné souvislosti. Ve
Společenstvu prstenu se před příchodem výpravy do Morie zcela normálně žilo. Žili tam
trpaslíci, kteří ale dolovali. Mohli mít poklad, který si nadolovali a neriskovat nebezpečí
dalším dolováním tím, že probudí stvůru. Tak se stalo, že trpaslíci dolovali a chamtivost
je přivedla do záhuby tím, že probudili ducha Balroga, který je pobil. Tohle ponaučení by
se dokonce dalo uplatnit i ve světové politice.
Ve srovnání knihy s filmem hodnotím film palcem nahoru a to tak, protože byly sice
vynechány scény z knihy, ale byly to scény, které děj knihy nijak výrazně nepozměnily a
prakticky i v knize měly malou roli. Například postava Toma Bombadila a víly Zlatěnky
sama o sobě velkou roli nesehrála. Ve Dvou věžích byl ve filmu sice upraven průběh děje
tím, že byl přehozen děj dobytí Železného pasu Enty a pak bitvou u Helmova žlebu, ale
jak říkám, přehození událostí v podstatě nic nezměnilo.
4.3 Silmarillion
4.3.1 Obsah
Ainulindalë
V první části Silmarillionu se dozvídáme, že byl Eru, nazýván Ilúvatar. Stvořil Ainur,
zažehnuté Nehynoucím plamenem. Jim předkládal hudební témata, a oni mu je
vyhrávali. Pak měli hrát Ainur Velkou hudbu, která měla znázorňovat, jak bude vypadat
svět. Jeden z Ainur, Melkor, obdarován největší mocí, toužil po Nehynoucím plamenu,
aby uvedl své řeči v bytí. Oheň však nenašel, poněvadž byl Iluvátarův. Melkor však dál
20/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
pěstoval své myšlenky, až je začal vkládat do tónů hudby hrané Ainur. Tu jim Iluvátar
přikázal hrát novou verzi hudby, poté ještě další verzi. Následně Melkorovi pověděl, že
Ilúvatarovi navzdory hudbu změnit nemůže. Pak dodal, že to, co dosud hráli, uvede ve
skutečnost a ochutí zvuk hudby, kterou mu hráli. Vznikl svět Eä, v něm plocha Arda a na
ní světadíl Středozemě, Aman a další. Ti, co byli na Ardu vysláni, nesli jméno Valar.
Ilúvatar měl v myšlenkách děti, Elfy a lidi, kteří na svět přišli později.
Valaquenta
Pánů Valar, kteří byli na svět posláni, bylo sedm a valarských královen taktéž. I když byl
Melkor nejmocnější, mezi pány Valar se nepočítá. Králem všech Valar zvolil moudrý Eru
Manwëho, Melkorova bratra, poněvadž věděl o Melkorovi jaký je a Manwë mu byl velice
blízký, protože velice rozuměl Ilúvatarovým myšlenkám. Manwë byl také pánem větru.
Mezi pány Valar také patřil pán všeho pevného v Ardě Aulë, který dal tajně, potom se
souhlasem Ilúvatara, život trpaslíkům. Pánem vod se stal Ulmo, paní přírody Yavanna,
která vytvořila stromy Telperion a Laurelin, jež vytvářely v Ardě světlo (něco na způsob
Měsíce a Slunce). S Valar přišli i duchové Maiar, duchové nižšího řádu než Valar. Byli to
jejich služebníci. Mezi ně se řadí Gandalf, Saruman, Sauron nebo balrogové. Ovšem ještě
než stihli na svět přijít nějací tvorové, proběhla již první válka s Melkorem, ve které ale
Valar zvítězili.
Quenta Silmarillion
Ve druhé válce s Melkorem ztratili Valar své původní území, a proto se museli
přestěhovat na ostrov Aman, kde vytvořili říši Valinor. Melkora však udatný Tulkas
zahnal do jeho skryté pevnosti, ve třetí válce Valar Melkora zatýkají na dobu tří věků.
Mezitím přicházejí na svět první Ilúvatarovy děti elfové, které přemlouvá Oromë, aby šli
ze Středozemě do Valinoru. Putováním dochází k rozdělení elfů na tři voje. Vanyar,
Noldor a Teleri. Jeden oddíl ve Středozemi zůstává, jsou to Sindar, jejich pánem se
posléze stává Thingol. Zotročením ztracených elfů získává Melkor skřety. Postupně se
jako první do Valinoru dostává voj Vanyar, jako druzí Noldor a třetí Teleri, kteří se
během cesty odloučili od části ostatních, kteří chtěli zůstat.
V té době dochází k největšímu rozkvětu Valinoru a Noldor samotných. Syn pána
Noldor Fëanor vyrábí klenoty silmarily, do nichž ukládá sílu světla stromů. Jenom co se
21/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
Melkor o nich dozvídá, zatouží po nich, a proto klade do lidu Noldor lži, které hlásají
proti Valar, že oni samotní chtějí silmarily využít pro svou potřebu a že elfy drží ve
Valinoru násilím. Bohužel jim Fëanor uvěří a časem se stěhuje do své pevnosti. Valar
Melkora z Valinoru vykážou pryč, avšak ten se vrací pod pláštěm tmy, který mu uktala
pavoučice Ugnoliant. V pevnosti Formenos okrádá Fëanora o klenoty a prchá s nimi do
Středozemě, přičemž zabíjí Fëanorova otce, vůdce Noldor. Ugnoliant mezi tím zahubila
stromy, když je vysála. Vanya, Manwëho manželka, je tedy nucena vytvořit Slunce a
Měsíc.
Poté skládájí nový král Noldor Fëanor a jeho synové přísahu, že na sebe přivolají tmu,
pokud silmarily nezískají zpět. Tak se vydává velký zástup Noldor do Středozemě,
konkrétně do Beleriandu, kde začínají zakládat království, tvrze a pevnosti. Tím
zneklidní krále Sindar Thingola, avšak jednání s nimi podpoří. Od doby, co se elfové do
Středozemě dostali, prožívají proti Melkorovi zvanému Morgothovi mnoho válek. Fëanor
je při vstupu do Středozemě zanedlouho zabit a králem se stává jeho nevlastní bratr
Fingolfin, jež začíná čelit krutým časům. Fingolfinův bratr Finarfin zůstal v Amanu, avšak
jeho děti do Středozemě putovaly. Syn Finrod vybudoval palác Nargothrond a jeho
bratranec Turgon Gondolin. Do příběhu již začínají vstupovat trpaslíci a první lidé. Lidé
jsou z domu Bëorova, Hadorova a Halethina lidu. Nejprve jsou elfími přáteli a služebníky,
poté nabývají sil a začínají mít větší moc. Například Beren, který toužil po Thingolově
dceři Lúthien, měl pro Thingola získat silmaril vlastněný Morgothem, aby si ji mohl vzít
za ženu. Po vydání se na cestu prodělává Beren mnoho trápení. V jeho výpravě jej
podporuje pes Huan, který odchází vítězně s bitvy proti Sauronovi, a i samotná Lúthien.
Právě když Lúthien Morgotha uspává, bere mu Beren nožem jeden silmaril, přichází o
život, ale i tak mu Valar věnují nový. Následně Thingol obdrží silmaril a Beren si bere za
ženu Lúthien.
Dalším z udatných lidí byl Húrin a jeho syn Túrin, který dokáže zabít Morgothova
draka Glaurunga. Cestou časem se však v bitvách proti Morgothovi začínají hroutit
nejrůznější království, dokonce i Thingolovo. Silmaril dědí jeho vnuk Dior a následně
jeho dcera. Když se začíná Beleriand potápět ve skřetích vojscích, přichází do Valinoru
statečný půlelf Earendil, který Valar prosí, aby jim pomohli. Valar prosbu vyslyší a spolu
se zástupy elfů Vanyar se vydávají do bitvy. Valar bitvu vítězí, Morgothovi jsou odejmuty
silmarily, které získávají poslední dva synové Fëanora, ovšem silmarily je přivádějí do
záhuby. Třetí vlastnil Earendil, s kterým plul se svou lodí po obloze. Valar Morgotha
22/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
uvězní za hranicemi světa, avšak jeho myšlenky zůstaly zasety v jeho služebníkovi
Sauronovi. Beleriand je zatopen a zůstává území, kde se bude odehrávat děj Pána
prstenů.
Pád Númenoru
Další část Silmarilionu pojednává o Númenorském království, které pro lidi ze Tří domů
díky jejich statečnosti vytvořili Valar. Sauron začínal lidem ztemňovat myšlení a snažil se
je štvát právě proti Valar. Panovníci Númenoru Sauronovi podlehli, našli se ale stateční,
kterým bylo jasné, že se blíží zkáza Númenoru a vyplouvají na čtyřech lodích do
Středozemě. Kvůli Sauronovi, který obyvatele Númenoru poštval do války proti
samotným Valar, se tedy potápí Númenor do moře. Ve Středozemi se rozvíjí nová
království, kterým vládnou zbylí přeživší, avšak i tam musí čelit nebezpečí.
O prstenech moci a Třetím věku
V době konce Druhého věku Sauron nechá ukovat devatenáct prstenů moci a Jeden
prsten tajně pro sebe, aby mohl pomocí zbylých devatenácti vládnout světu. Devět z nich
totiž dostali lidé, kteří Sauronovi podlehli, sedm trpaslíci, ze kterých měl užitek a tři
elfové, které však nikdy neovládl. Druhý věk vyvrcholuje válkou Posledního spojenectví,
kdy král Isildur utíná Sauronovi Jeden prsten, a končí tím, že vojsko Saurona padlo a
začíná Třetí věk. Isildura ale Prsten zradil, zabíjí ho skřeti a Dúnadáni (lidé s krví
Númenoru) ztrácejí vládu ve Středozemi. Prsten po čase získá Glum a po něm Bilbo.
Během doby, kdy Sauron znovu povstává, do Středozemě přijíždí Gandal, Radagast,
Saruman a další čarodějové na boj proti zlu. Tím zcela příběh knihy končí a závěrem jsou
v knize doplněny nejrůznější rodokmeny či vysvětlivky.
4.3.2 Rozbor
Dílo je epický prozaický žánr, který vysvětluje mnoho souvislostí s Pánem prstenů nebo
Hobitem. Spíš než román se jedná o dílo velmi specifického charakteru, které je psáno
spíše kronikářským způsobem. Ač se kniha skládá z pěti částí, příběh na sebe úplně
navazuje, přičemž se jedná o sbírku zápisků, které sám Tolkien nestihl dát do knižní
podoby. Jelikož na sebe jednotlivé části zcela navazují, je tedy dílo sepsáno
chronologicky. V knize je použit spisovný jazyk, někdy se objevuje výskyt elfštiny.
Přestože psaná forma jazyku je spisovná, používá Tolkien jiný typ pro písmeno e
v podobě ë. Názvy hradů, pevností, válek jsou nazývány v elfštině. Poezie se
23/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
v Silmarilionu objevuje zřídka, respektive v jednom úryvku. Fanoušci mytologie určitě
tímto dílem nemohou pohrdnout, poněvadž dle mého názoru mi vytvoření Valar a její
hierarchie připomíná mytologii řeckou či římskou. V díle je popsáno, že nejvyšší z Valar
sídlí na věži na nejvyšším pahorku, což mi připomíná Dia na Olympu. Navíc se všichni
z Valar dají brát jako jedno velké božstvo. J. R. R. Tolkien využívá svou zdatnost
vypravěčství v popisech krajiny, královských sídlech, elfů, lidí a trpaslíky. Byť je to
pozoruhodné, tak se Tolkien vůbec nevyjadřuje k hobitům a jejich historii. Ve většině
Silmarillionu se děj odehrává v Prvním věku, v části Pád Númenoru se odehrává ve věku
Druhém a v oddílu O prstenech moci a Třetím věku se pochopitelně odehrává ve věku
Třetím. Místo, kde se události odehrávaly, byl jednak světadíl Aman a jednak světadíl
Středozemě, v její východní části, konkrétně nazývané Beleriand. Ke konci knihy je děj
spředen s ostrovem Númenor a západem Středozemě. Spisovatel se obecně filozoficky
nabádá, jak vznikají lidé, avšak jejich konec stejně jako ve skutečnosti není objasněn. Za
symbol s křesťanstvím bych možná mohl považovat z mrtvých vstání Berena, jediného
člověka ve Středozemi. V našem světě tomu taky tak je, protože jediný, kdo vstal podle
Bible z mrtvých, byl Ježíš. Postav se v knize objevuje přes rozumného Manwëho,
rozezleného Melkora, statečného Berena a žádostivého Fëanora mnoho. Shrnutím bych
mohl konstatovat, že se vesměs jedná o informativní dílo.
4.3.3 Hodnocení
Silmarillion hodnotím výborně hlavně kvůli jeho obrovské informační hodnotě. Pro
fanoušky děl o Středozemi doporučuji přečíst si tuto publikaci, jelikož nás Silmarillion
dokáže obohatit o pestrou nabídku informací. Čtenáři, kteří váhají, co si od Tolkiena
přečíst jako první, nemusí zoufat, protože tato kniha nám nabízí dva úhly pohledu, jak ji
pojmout, což ji dělá ještě atraktivnější. První úhel pohledu je takový, že pokud je
Silmarillion naší první knížkou z Tolkienovy tvorby, výborně nás seznámí s historií a
úvodními příběhy díla. Druhý úhel pohledu nám nabízí možnost, pokud jsme již četli
Hobita nebo Pána prstenů, rozšířit si informace o historii Středozemě.
Pokud by se nějací filmaři chystali Silmarillion zfilmovat, myslím si, že by je čekal úkol
nad jejich síly a film by nebyl dokonale vypracován.
24/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
5 Zajímavosti
•
•
Láska k jazykům inspirovala Tolkiena k vytvoření 15 umělých jazyků, mezi něž patří
třeba Quenejština nebo Sindarština (jazyky elfů) či Černá řeč Mordoru
Tolkienova žena Edith Brattová byla předlohou pro postavu Lúthien v knize
Silmarillion, z tohoto tvrzení mi tedy navíc vyplývá, že předlohou pro Berena
(manžel Lúthien v dějinách Silmarillionu) musel být sám Tolkien, poněvadž překonal
mnoho překážek, aby si svou vyvolenou vzal a úplně stejně na tom byla i knižní
•
postava Beren, což dokazuje i nápis jména Beren na náhrobku manželů Tolkienových
Předlohou pro imaginární Kraj v knize Hobit, či Společenstvo prstenu byla s největší
pravděpodobností zelená vesnická krajina v okolí Sarehole, Tolkienova bydliště v
•
dětství
Když byl ještě Tolkien malým klukem a pobýval v Africe, překvapilo ho nemilé a
děsivé setkání se sklípkanem, a právě tento sklípkan je předlohou hrůzné Ugnoliant
•
•
nebo strašné Oduly a všech pavouků v jeho dílech
Třídílný Pán prstenů měl původně vyjít v jednodílném svazku, ale kvůli obchodním
důvodům vyšel v podobě trilogie, ač se prakticky skládá z šesti knih
Pán prstenů je zřejmě třetím nejprodávanějším románem všech dob; bylo prodáno
zhruba 150 milionů výtisků
25/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
6 Citáty
Hobit 5
•
„Jak to myslíte? Přejete mi dobré jitro, nebo máte na zřeteli, že dnešní jitro je dobré, ať
už o to já stojím nebo ne, či že se dnes ráno cítíte dobře sám, anebo že je jitro jako
stvořené, aby byl člověk dobrý?“ (Gandalf)
•
„Opouštím všechno zlato a stříbro a jdu tam, kde nemá žádnou cenu.“ (Thorin Pavéza)
Společenstvo prstenu 6
•
„Snad ani není možné zalíbit se v dlouhém příběhu všem ve všech bodech, ani se všem
nelíbit ve stejných bodech.“ (J. R. R. Tolkien; předmluva)
•
„Neznám vás ani polovinu tak, jak bych rád; a ani polovinu vás nemám rád tak, jak si
zasloužíte.“ (Bilbo Pytlík)
•
„Ať ten kdo neviděl padat noc, ještě neslibuje kráčet tmou.“ (Elrond)
•
„Kdo říká sbohem, jakmile cesta ztemní, je nevěrný.“ (Gimli)
Návrat krále 7
•
„Naděje se rodívá, když už nám nic nezbývá.“ (Legolas)
Silmarillion 8
•
„Na světě je mnoho zvláštních náhod a pomoc často přijde z rukou slabých, když Moudří
zakolísají.“ (Gandalf)
Húrinovy děti 9
•
„Dávej štědře, ale jen z vlastního.“ (Sador)
Citováno z: TOLKIEN, J. Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Ilustrované vyd. 2., V Argu 1., rev. Praha:
Argo, 2006, 270 s., [26] l. barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
6 Citováno z: TOLKIEN, J. Pán prstenů. Praha: Mladá fronta, 1990. ISBN 8020401059.
7 Citováno z: TOLKIEN, J. Pán prstenů. Ilustrované vyd. 2., V Argu 1., rev. Praha: Argo, 2007, 507 s., [15] l.
barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
8 Citováno z: TOLKIEN, J. Silmarillion: mýty a legendy Středozemě. Vyd. 3., V Argu 1., rev. Praha: Argo,
2008, 356 s., 46 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
9 Citováno z: TOLKIEN, J. Húrinovy děti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007, 205 s., [8] l. obr. příl. ISBN 978-807203-884-8.
5
26/27
Dušek Tomáš, 18 let, Seminární práce – J. R. R. Tolkien, 2016
7 Použité zdroje
7.1 Internet
•
•
J. R. R. Tolkien. Tolkien.cz [online]. 2008 [cit. 2015-09-13]. Dostupné z:
http://tolkien.cz/?page_id=507
J. R. R. Tolkien. Knihydobrovsky.cz [online]. 2014 [cit. 2015-09-13]. Dostupné z:
•
http://www.knihydobrovsky.cz/j.r.r.-tolkien.html
•
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Ronald_Reuel_Tolkie
•
z: http://www.spisovatele.cz/john-ronald-reuel-tolkien
•
John Ronald Reuel Tolkien. cs.wikipedia.org [online]. 2015 [cit. 2015-09-13].
John Ronald Reuel Tolkien. Spisovatele.cz [online]. 2012 [cit. 2015-09-13]. Dostupné
John Ronald Reuel Tolkien. Databazeknih.cz [online]. 2015 [cit. 2015-09-13].
Dostupné z: www.databazeknih.cz/autori/john-ronald-reuel-tolkien-7
Christopher Tolkien. cs.wikipedia.org [online]. 2015 [cit. 2015-09-13]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Christopher_Tolkien
7.2 Literatura
•
•
TOLKIEN, J. Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Ilustrované vyd. 2., V Argu 1., rev.
Praha: Argo, 2006, 270 s., [26] l. barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
•
TOLKIEN, J. Pán prstenů. Praha: Mladá fronta, 1990. ISBN 8020401059.
•
[16] l. barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
•
[15] l. barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
•
80-7203-884-8.
TOLKIEN, J. Pán prstenů. Ilustrované vyd. 2., V Argu 1., rev. Praha: Argo, 2006, 383 s.,
TOLKIEN, J. Pán prstenů. Ilustrované vyd. 2., V Argu 1., rev. Praha: Argo, 2007, 507 s.,
TOLKIEN, J. Húrinovy děti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007, 205 s., [8] l. obr. příl. ISBN 978TOLKIEN, J. Silmarillion: mýty a legendy Středozemě. Vyd. 3., V Argu 1., rev. Praha:
Argo, 2008, 356 s., 46 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-257-0749-4.
27/27