tolkienův životopis.

John Ronald Reuel Tolkien
3. ledna 1892 - 2. září 1973
Johanes James Happy
Úvod
John Ronald Reuel Tolkien, CBE (3. ledna 1892 - 2. září 1973) byl anglický spisovatel,
básník, filolog a univerzitní profesor, známý zejména jako autor klasické fantasy např.
Hobbita a Pána prstenů.
Tolkien byl profesorem anglosaské angličtiny v Oxfordu v roce 1925 - 1945, a
profesorem anglického jazyka a literatury v roce 1945 - 1959. Byl blízkým přítelem CS
Lewise – oba byli členy neformální literární skupiny známé jako Inklings. 28. března
1972 obdržel od královny Alžběty II. Řád Britského Impéria.
Většina jeho děl se nachází ve stejném, velmi rozsáhlém a propracovaném světě
jménem Arda. Vymyslel sáhodlouhou historii světa, vymyslel jazyky a básně. Toto vše
Tolkien nazýval souhrnně legendárium.
I když mnoho jiných autorů publikovalo fantasy díla před Tolkienem, Hobbit a Pán
prstenů se proslavily, když byly zveřejněny brožované v USA, a to vedlo přímo k obnově
populárního žánru. To také
způsobilo, že se Tolkien všeobecně
považuje za "otce" moderní fantasy
literatury - nebo přesněji - vysoké
fantasy.
Tolkienovými spisy se inspirovalo
mnoho dalších fantasy děl a v roce
2008 ho The Times zařadil na šesté
místo seznamu 50 největších
britských spisovatelů od roku 1945.
Tolkienovi předci
Většina Tolkienových předků byli řemeslníci. Tolkienova rodina měla své kořeny v
německém království Sasko, ale žili v Anglii od 18. století. Příjmení Tolkien je
poangličteno od Tollkiehn (tj. německy tollkühn, "šíleně smělý").
Tolkienovi prarodiče z matčiny strany, John a Jane Edith Suffield, byli Babtisti, žili v
Birminghamu a vlastnili obchod v centru
města. Rodina Suffieldů spustila různé firmy
ve stejné budově, tzv. Lamb House, od
začátku 19. st. Od roku 1810 tam měl
Tolkienův pra-pra dědeček William Suffield
knihkupectví a papírnictví. Jana Suffield, tam
v roce 1826 řídila obchod s textilem.
Dětství
John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v Bloemfonteinu hlavním městě
Oranžského svobodného státu (dnes provincie Svobodný stát, který je součástí Jižní
Afriky) Arthurovi R. Tolkienovi (1857-1896), anglickému bankovnímu manažeru a jeho
ženě Mabel (1870-1904). Pár se oddal v Anglii, když byl Arthur povýšen do čela
Bloemfonteinského úřadu britské banky. Tolkien měl mladšího bratra jménem Hilary
Arthur Reuel, který se narodil 17. února 1894.
Jako dítě byl Tolkien pokousán sklípkanem v zahradě, což je událost, která se později
odráží v jeho povídkách.
Když mu bylo tři, přijel do Anglie s matkou a bratrem na rodinné setkání. Jeho otec
však zemřel v Jižní Africe na revmatickou horečku. Tolkien pak žil se svými rodiči v
Stirling Road, v Birminghamu. Brzy nato, v roce 1896 se přestěhovali do Sarehole , pak
do vesnice Worcestershire, později připojené k Birminghamu. Bavilo ho zkoumání
Sarehole Mill, Moseley Bog, Clent Hills a Malvern Hills. Zážitky z dětství byly později
zdrojem inspirace pro scenérie v jeho knihách.
Tolkiena učila jeho matka doma, byl dychtivým žákem. Získal rozsáhlé znalosti
botaniky, ale nejoblíbenějšími hodinami byly lekce jazyků. Matka ho proto naučila
velmi záhy základům latiny. Ve věku čtyř let už uměl číst a brzy nato i psát. Krátce
navštěvoval Školu svatého Filipa, absolvoval Školu krále Edwarda v Birminghamu i
Exeterskou kolej v Oxfordu.
Tolkienova matka zemřela na akutní komplikace cukrovky v roce 1904, kdy bylo
Tolkienovi 12. Dožila se 34 let, asi tak dlouho, jako osoba s diabetes mellitus typu 1
mohla žít bez léčby-inzulínu. Inzulín byl objeven až dvě desetiletí později.
Tolkien pak vyrůstal v Edgbastonu v oblasti Birminghamu. Bydlel tam ve stínu budovy
Perrott's Folly a viktoriánské věže Edgbaston, což může mít vliv na obrázky temných
věží jeho děl. Dalším silným vlivem byly romantické středověké malby Edwarda BurneJonese.
Tolkienovo mládí
V roce 1911, v Birminghamu, si Tolkien a jeho tři přátelé, Rob Gilson, Geoffrey Smith a
Christopher Wiseman, vytvořili klub jménem "TCB" tzn. "Čajový klub a Barrovijská
společnost " vychází z náklonnosti k pití čaje z Barrow čajovny z blízkosti školy, a
nezákonně ve školní knihovně. Po ukončení školy, zůstali členové v kontaktu, a často se
scházeli v Londýně. Pro Tolkiena byla tyto setkání silná motivace k psaní poezie.
V létě roku 1911 jel Tolkien do Švýcarska na výlet, později přiznává, že Bilbova cesta
napříč Mlžnými horami ( "včetně sjezd dolů po kluzkých kamenech do borových lesů ")
se přímo opírá o jeho dobrodružství.
Tolkien začal studovat na Exeter College v Oxfordu.
Manželství
Když mu bylo 16, potkal dívku Edith Mary Bratt, která byly o tři roky starší, bydleli ve
stejném penzionu.
Podle Humphrey Carpenterové:
Ronald bral Edith do Birminghamských
čajoven, zejména do jedné, která má
balkon s výhledem na chodník. Tam si
sedli a házeli kostky cukru do klobouků
kolemjdoucích ...
Oba byli sirotci, co potřebují
náklonnost a skvělě se tak k sobě
hodili. V létě 1909 si vyznali lásku.
Ronaldův opatrovník, otec Francis
Morgan si myslel, že Edith Ronalda jen
rozptyluje a byl vyděšen, že je Tolkien
vážně spojen s protestantskou dívkou.
Zakázal mu se s ní stýkat i mluvit a
dokonce i dopisovat , dokud jí nebylo
jedenadvacet. Tolkien nedbal zákazu na dopisování, dokud mu otec Morgan nezačal
vyhrožovat ukončením studia.
Večer při svých 21. narozeninách, Tolkien napsal Edith o své lásce a požádal ji o ruku.
Edith odpověděla, že již přistoupila na svatbu s jiným mužem, ale že tak učinila proto,
že uvěřila, že na ni již Tolkien zapomněl. Setkali se pod železničním viaduktem a jejich
láska byla obnovena; Edith vrátila její snubní prstýnek a oznámila, že si vezme Ronalda.
Kvůli svatbě Edith konvertovala na Katolickou víru. Edith a Ronald Tolkienovi se vzali
22. března 1916 v městečku Wawrick.
Světové války
Spojené království se zapojilo do první světové války, a
Tolkien se dobrovolně přihlásil k vojenské službě.
V Britské armádě nastoupil jako druhý nadporučík v
Lancashire Fusiliers. Trénoval jedenáct měsíců s 13.
(rezervním) praporem v Cannock Chase v Staffordshire.
Poté byl převeden na 11. prapor do BEF(British
Expeditionary force), která dorazila do Francie dne 4.
června 1916.
Později napsal:
Mladí důstojníci byli vyřazeni, lidé padali po desítkách. A oddělení od mé ženy ...To bylo
jako smrt....
Tolkien sloužil jako úředník signály během bitvy na Sommě a účastnil se bitvy o
Thiepval Ridge. Tam ho 27. října 1916 skolila příkopová horečka, onemocnění
přenášené blechami, které bylo běžné v neutrální zemi.
Tolkien byl 8. listopadu 1916 poslán do Anglie. Mnozí jeho nejdražší přátelé byli zabiti v
boji.
Slabý a vychrtlý Tolkien strávil zbytek války přechody mezi nemocnicemi a prováděním
jednoduchých nemocničních a vojenských povinností. V této době Edith porodila jejich
prvního syna, Johna Francise Reuela Tolkiena.
Při jeho návratu do chaty v Great Haywood v Anglii začal pracovat na tom, co nazval
Book of Lost Tales (Kniha ztracených příběhů), začíná Pádem Gondolinu. V průběhu
celého roku 1917 a 1918 se mu nemoc průběžně vracela, ale uzdravil se natolik aby byl
schopný domácích služeb v různých táborech a byl povýšen na poručíka.
Když byl poslán do Kingston upon Hull, šel s Edith pěšky do lesa v blízkosti Roos a Edith
mu začala tančit mezi květu bolehlavu:
Jsme chodili do lesa, kde bolehlav roste, do moře bílých květů.
(„We walked in a wood where hemlock was growing, a sea of white flowers.“)
Tato událost ho inspirovala k setkání Berena a Lúthien. Tolkien často označoval Edith
jako "moje Lúthien."
Kariéra
Tolkienovo první civilní zaměstnání po druhé světové válce bylo v Oxfordském slovníku
angličtiny, kde působil hlavně na historii a etymologii slova germánského původu
začínající písmenem W. V roce 1920 přijmul funkci korektora anglického jazyka na
Univerzitě v Leeds, a v roce 1924 se tam stal profesorem. V roce 1925 se vrátil do
Oxfordu jako Rawlinson a Bosworth profesor anglosaské angličtiny.
Během jeho času v Pembroke, napsal knihu Hobbit a první dva díly Pána prstenů. Také
publikoval filologický esej v roce 1932 na jméno 'Nodens'.
V roce 1936 měl významnou přednášku "Beowulf: Monstra a kritika" která měla trvalý
vliv na výzkum Beowulfa.
V roce 1945 se Tolkien přestěhoval do Merton College v Oxfordu, stál se profesorem
anglického jazyka a literatury, a tím zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce
1959. Pána prstenů dokončil v roce 1948, téměř deset let od první skicy.
Také pomohl přeložit Jeruzalémskou Bibli, která byla zveřejněna v roce 1966.
Rodinný život
Tolkien měl čtyři děti: Johna Francise Reuel Tolkiena (17. listopadu 1917 - 22. ledna
2003), Michaela Hilary Reuel Tolkiena
(22. října 1920 - 27. února 1984),
Johna Christophera Tolkiena Reuela
(narozen 21. listopadu 1924) a Priscilla
Mary
Anne
Reuel
Tolkienovou
(narozen 18. června 1929). Tolkien se
velmi věnoval jeho dětem, když byly
mladí tak jim posílal ilustrované dopisy
od „Father Christmas“(Dědy mráze).
Což byly různé příběhy a pohádky.
Během svého důchodového života,
Tolkienovi stále roste literární sláva.
Pozornost fanoušků se stala tak
intenzivní, že Tolkien musel vzít jeho
telefonní číslo z veřejného adresáře a
nakonec se s Edith přestěhoval do Bournemouth na jižním pobřeží.
Tolkien obdržel od Královny Elizabety II Řád britského impéria.
Úmrtí
Tolkienova manželka Edith zemřela dne 29. listopadu 1971, ve věku 82 let. Tolkien dal
vyrýt jméno Lúthien na kámen na hřbitově Wolvercote v Oxfordu. Tolkien zemřel 21
měsíců později, dne 2. září 1973, ve věku 81 let. Byl pohřben ve stejném hrobě , a vedle
Lúthien přibylo jméno Beren.
Tvorba
Jeho tvorba začala s Knihou ztracených příběhů, když se zotavoval z onemocnění z
bitvy na Sommě, také si připravoval několik témat, které později použil ve svém
legendáriu. Dva nejvýznamnější příběhy, příběh Berena a Lúthien, a příběh Túrina, byly
převedeny do dlouhé výpravné básně.
Silmarillion
Tolkien vytvořil stručný skic mytologie, jehož součástí byly
příběhy o Beren a Lúthien, a to nakonec vyvinul do Quenta
Silmarillion, tu Tolkien předělával třikrát, ale nikdy nebyla
zveřejněna. Tolkien ji chtěl zveřejnit spolu s Pánem Prstenů,
ale vydavatelé odmítli, navíc náklady na tisk byly velmi
vysoké v po válečných letech, kvůli tomu byl také Pán
prstenů rozdělen na tři knihy.
Finální verzi Silmarillionu vydal až jeho syn Christopher.
Dětské knihy a další krátké práce
Kromě své mytologické tvorby také rád vymýšlel fantasy příběhy pro pobavení svých
dětí. Psal každoroční vánoční dopisy od „Father Christmas“ a k nim vymyslel řadu
povídek (později shrnuty a vydány jako dopisy Dědy Mráze).
Hobit
Tolkien nikdy nečekal, že se jeho příběhy stanou populárními,
ale pouhou náhodou se kniha Hobit dostala do rukou Susana
Dagnalla, zaměstnance nakladatelství George Allen & Unwin,
který ho přesvědčil, aby ji předložil ke zveřejnění. Kniha
přilákala i dospělé čtenáře, a proto se stala natolik populární, že
vydavatel požádal Tolkiena o pokračování.
Pán prstenů
I když se Tolkien cítil bez fantazie na toto téma, tento
požadavek pro něj byla výzva začít něco, co by se stalo nejspíše
jeho nejslavnějším dílem: epickou trilogii Pána prstenů
(zveřejněno 1954-55). Tolkien strávil více než deset let psaním
Pána Prstenů, při kterých měl plnou podporu klubu Inklings, zejména mu pomáhal
nejbližší přítel Lewis, autor knih o Narnii.
Tolkien psal nejprve Pána prstenů jako dětský příběh ve stylu Hobita, ale rychle se to
stalo v písemné podobě temnějším a vážnějším. Přestože je to přímé pokračování na
Hobita, ale je určeno pro starší publikum.
Pán prstenů se stal nesmírně populárním v sedmdesátých letech, a byl hodnocen jako
jedno z nejpopulárnějších děl 20. století. BBC průzkum provedený v roce 2003 Pána
Prstenů ohodnotil jako národní nejoblíbenější knihu. V roce 1999 v anketě na
Amazon.com, byl Pán prstenů označen jako kniha tisíciletí. V roce 2002 obsadil Tolkien
92. místo v anketě "největší Brit ". Jeho popularita se neomezuje pouze na anglicky
mluvící svět: v průzkumu veřejného mínění z roku 2004, inspirovanýého britským
průzkumem "Big Read"(„Velká četba“), asi 250.000 Němců označilo Pána prstenů jako
svou oblíbenou knihu.
Dodatečné publikace
Tolkien jmenoval svého syna Christophera svým editorem, a on (za pomoci spisovatele
Guye Gavriela Kaye) organizuje a shrnuje některé z nepublikovaných materiálů do
jediného uceleného svazku, tyto svazky později zkompletoval a vznikl Silmarillion.
V roce 1980 následoval Silmarillion
materiál pod názvem Nedokončené
Příběhy. V nádcházejících letech
(1983 - 1996) publikoval velké
množství zbývajících nezveřejněných
materiálů spolu s poznámkami a
rozsáhlým komentářem v sérii
dvanácti svazků s názvem Dějiny
Středozemě.
Ty
obsahují
nedokončené, opuštěné, alternativní
a naprosto protichůdné příběhy.
Poměrně nedávno, v roce 2007 byla sbírka doplněna o zveřejnění Húrinových dětí.
Román vypráví příběh Túrina Turambara a jeho sestry Nienor, dětí Húrina Thaliona.
Tento materiál zpracoval Christopher Tolkien ze Silmarillionu, Nedokončených Příběhů,
a z velkého množství otcových rukopisů.
Jazyky a jazykověda
Jak Tolkienova akademická kariéra, tak i jeho literární produkce jsou neoddělitelné od
jeho lásky k jazyku a jazykovědě. Na vysoké škole se specializuje na starověké řecké
filologie, a v roce 1915 promoval ze Severského germánského jazyka. Roku 1918
pracoval pro Oxfordský slovník angličtiny, a je autorem několika oddílů slov začínající
na písmeno W. Pořádal kurzy staroanglické epické poezie, historie Anglie, různé Staré
angličtiny a starších anglických textů, Staré a Střední anglické filologie, seznamoval lidi
s germánštinou, gótštinou, Staroislandštinou a středověkou velštinou.
Tolkiena naučila latinsky, francouzsky a německy jeho matka, a současně ve škole se
učil starou angličtinu, finštinu, gótštinu, řečtinu, italštinu, Starou skandinávštinu,
španělštinu, velštinu a středověkou velštinu. Také byl obeznámen s dánštinou,
holandštinou, lombardštinou, norštinou, ruštinou, švédštinou a nizozemštinou.
Jazyková tvorba
Filologie, studium jazyků, byla Tolkienova první univerzitní láska a jeho zaujetí
jazykovědou ho inspirovalo k vytvoření téměř 15 umělých jazyků. Nejdokonalejší z nich
jsou Quenya a Sindarin, a etymologické spojení mezi nimi tvořilo jádro mnoho z
Tolkienova legendária. Jazyk a gramatika byly pro Tolkiena smysl pro estetiku a eufonii,
a zejména Quenyu navrhnul jako velmi „eufoní“ jazyk, byla zamýšlena jako "Elfská
latina", a byla fonologicky založená na latině, s komponenty finštiny, welštiny,
angličtiny, a řečtiny. Důležitý doplněk vytvořil v roce 1945 a to Númenorejský jazyk.
Tolkien považoval jazyky neoddělitelné s mytologií, v roce 1930 na kongresu
esperantistů řekl, že volapük,
esperanto, Ido, Novial, & c, &
c(umělé jazyky), jsou mrtvé mnohem
více než starověké nepoužívané
jazyky, protože jejich autoři nikdy
nevynalezli žádné legendy.
Popularita Tolkienových knih má
malý, ale trvalý vliv na používání
jazyka ve fantasy literatuře, i
v běžných slovnících, které jsou dnes
běžné, najdete Tolkienovo skloňování
trpaslíků dwarf → dwarven (trpaslík
→ trpasličí), místo původního dwarf
→ dwarvish. Stejně tak se používá elf
→ elven.
Zdroje
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklípkani
Morgoth sesílající kletbu na Húrinův rod
http://cs.wikipedia.org/wiki/Inzulín#Historie_objevu_inzulinu
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_na_Sommě
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lombardština
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gótština
http://cs.wikipedia.org/wiki/John_Ronald_Reuel_Tolkien
http://en.wikipedia.org/wiki/J._R._R._Tolkien
http://ld.johanesville.net/tolkien
Obrázkové zdroje
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/d/d7/Jrrt_1972_pipe.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/83/Jrrt_1911.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/Tolkien_1916.jpg
http://photos-c.ll.facebook.com/photos-llsf2p/v248/107/92/17264938053/n17264938053_874618_5898.jpg
http://photos-b.ll.facebook.com/photos-llsf2p/v248/107/92/17264938053/n17264938053_874617_5746.jpg
http://ahabsquest.files.wordpress.com/2006/08/silmarillion.JPG?w=190&h=252
http://www.artbos.cz/Fotografie/Zbozi/250px/hobit.jpg
http://www.kosmas.cz/obalky/4/101724.gif
http://www.kosmas.cz/obalky/4/103574.gif
http://www.kosmas.cz/obalky/3/103573.gif
http://www.citarny.cz/images/stories/knihy/hurinovydeti130.jpg
https://www.knizniweb.cz/public/c0/ff/13/86/116216_18040_medium.jpg
http://www.lordoftheringsquiz.com/img/middle-earth.jpg
http://hackforum.webgarden.cz/image/2247655