NĚMECKÝ JAZYK NĚMECKÝ JAZYK

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK
SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
platný od školního roku 2009/2010
NĚMECKÝ JAZYK
ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍ
OBTÍŽNOSTI
ŽNOSTI
Zpracoval:
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Schválil:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 11. 3. 2008
pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK
SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY
platný od školního roku 2009/2010
NĚMECKÝ JAZYK
ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 11. 3. 2008
pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT
Obsah
1. Úvod
2. Požadavky k maturitní zkoušce
3. Základní specifikace zkoušky
4. Příklady
1.
Úvod
Účel a obsah katalogu
Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou.
Maturitní zkouška z německého jazyka má charakter komplexní zkoušky a je připravována ve dvou
úrovních obtížnosti. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny jak rozsahem a hloubkou ověřovaných
dovedností a znalostí, tak samotným zadáním dané části zkoušky. Podle platných pedagogických dokumentů
tyto úrovně odpovídají požadavkům na žáka pro 1. a 2. (další) cizí jazyk. Základní úroveň obtížnosti odpovídá
výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech v předmětu další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez
návaznosti na ZŠ, vyšší úroveň obtížnosti odpovídá výstupům z předmětu cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností
na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň. Tento
katalog vymezuje požadavky k maturitní zkoušce základní úrovně obtížnosti.
Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce
Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou platné pedagogické dokumenty, zejména:
Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna 1999.
Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999.
Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999.
Dále byly zohledněny specifické dokumenty týkající se kurikulární problematiky cizích jazyků v odborném
vzdělávání.
Při zpracování katalogu byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách jsou již ověřovány
rámcové vzdělávací programy. Do znění katalogu jsou také promítnuty změny vyvolané přechodem na společné referenční úrovně vymezené v publikaci Common European Framework of Reference for Languages:
Learning, teaching, assessment (CEFR). Katalogy požadavků byly zpracovány s přihlédnutím k terminologii
použité v deskriptorech úrovně B1 a B2 (CEFR) a českém překladu této publikace.
Maturitní zkouška z německého jazyka je připravována tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními
úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Procesní postupy kalibrace (přiřazení) obou úrovní
maturitní zkoušky z německého jazyka k úrovním B1 a B2 se řídí doporučeními Rady Evropy zpracovanými
v manuálu, který je pro potřeby poskytovatelů a tvůrců jazykových zkoušek vytvářen v návaznosti na
CEFR.
Katalog definuje požadavky k maturitní zkoušce tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. V požadavcích je brána v potaz i možnost
využít výsledky zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy.
Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe. Cambridge
University Press 2001.
Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Překlad Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR 2002.
Manual: Preliminary Pilot Version; Relating Language Examination to the Common European Framework of Reference for
Languages, Council of Europe, Strassburg 2003.
2.
Požadavky k maturitní zkoušce z německého jazyka – základní úroveň
obtížnosti
Maturitní požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z německého jazyka na základní úrovni
obtížnosti, zahrnují požadavky na dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní zkouškou.
Nevymezují tedy vše, co by měl maturant z německého jazyka na této úrovni obtížnosti znát a umět.
Maturitní zkouška z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti je koncipována jako zkouška komplexní.
Z tohoto důvodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní řečové
dovednosti a na strategie žáka, které lze přímo ověřovat. Požadavky na interaktivní řečové dovednosti lze
ověřovat jen v ústní části maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci.
Vzhledem k tomu, že strategie spojené s recepcí nelze v maturitní zkoušce ověřovat přímo, nejsou požadavky
tohoto charakteru v katalogu vymezeny. Maturitní požadavky na jazykovou kompetenci žáka, která se
promítá do všech řečových dovedností, jsou v katalogu vymezeny společně pro všechny řečové dovednosti.
Receptivní řečové dovednosti:
• poslech
• čtení
Produktivní řečové dovednosti a strategie:
• písemný projev
• ústní projev
Interaktivní řečové dovednosti a strategie:
• ústní interakce
Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují:
• vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede,
• charakteristiku nahrávek/výchozích textů/písemného nebo ústního projevu žáka,
• charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů,
• obecné vymezení jazykových prostředků a funkcí.
Požadavky k maturitní zkoušce je vždy nutné posuzovat komplexně v rámci všech výše uvedených složek,
protože se tyto složky navzájem doplňují a prolínají.
Maturitní zkouškou z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti jsou primárně ověřována
všeobecná témata a dovednost žáka reagovat v běžných situacích. Nad rámec všeobecných témat
a běžných situací je v ústní části maturitní zkoušky ponechán prostor pro specifická/odborná témata
a specifické situace a dovednosti, které si škola stanovuje sama.
2.1
Receptivní řečové dovednosti
2.1.1 Poslech

•
•
•
•
•
•
•

Žák dovede:
rozpoznat téma
pochopit hlavní myšlenku
pochopit záměr/názor mluvčího
postihnout hlavní body
postihnout specifické informace
porozumět orientačním pokynům
porozumět jednoduchým technickým informacím k předmětům každodenní potřeby
Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek
Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárněnaučného stylu (např. popis, orientační pokyny, varování/upozornění, veřejná hlášení/pokyny, oznámení,
vyslechnutý rozhovor, přehled zpráv, vyprávění, úryvek z filmu/prózy), které jsou obsahově i jazykově
nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou ve výchozích
textech vyskytovat tam, kde nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh
není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za úlohami
pod čarou.
Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou
být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých
textů jsou média a audiozáznamy veřejných hlášení a produkcí a vyslechnutých rozhovorů/monologů.
Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem. Rychlost
promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může posluchač
s promluvou setkat. Rozhovory v nahrávkách jsou zpravidla vedeny pouze mezi dvěma mluvčími. Mluvčí
jsou v nahrávkách dobře rozlišitelní (např. věkem, pohlavím).
Rušivé prvky (např. hluk na ulici), které by mohly ztížit porozumění, se v nahrávkách nevyskytují. V zájmu
zvýšení autenticity situací však mohou nahrávky v malé míře obsahovat doplňkové zvuky omezené délky
(cinkot skleniček, otevírání dveří apod.).
Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (např. vzkaz na záznamníku, rozhovor mezi zákazníkem a prodavačem) nebo středně dlouhý monolog nebo rozhovor (např. vyprávění o události, organizační pokyny, rozhovor dvou studentů).

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a vycházejí z autentických situací, se kterými
se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace
se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená apod.), veřejné (společenské
události, doprava, poskytování/využívání služeb apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.),
společenské (příroda, kultura, sport apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).

Hodnocení
Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (poslech) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického
testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy a otevřené úlohy se stručnou odpovědí). Za
každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou
odpověď se body neodečítají. U otevřených úloh není předmětem hodnocení pravopis, ale rozpoznatelný
význam zapsané odpovědi.
2.1.2 Čtení

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Žák dovede:
pochopit hlavní myšlenku/rozpoznat hlavní závěry textu
pochopit záměr a/nebo názor autora/vypravěče/postav
porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav
rozpoznat hlavní body
porozumět popisu událostí
porozumět výstavbě textu
vyhledat specifické informace
shromáždit specifické informace z různých částí textu
shromáždit specifické informace z více krátkých textů
porozumět jednoduchým návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům apod.
odhadnout význam neznámých výrazů
rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e
Charakteristika výchozích textů
Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárněnaučného stylu (např. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vyprávění, dopis, popis
události), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované.
Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou vyskytovat ve výchozích
textech pouze v omezené míře, např. pokud je ověřována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu
z kontextu, pokud nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není
povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za výchozím
textem pod čarou.
Zdrojem výchozích textů jsou autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na
úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná
nebo elektronická média (např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy,
značení apod.
Délka výchozích textů je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a dána požadavky na úroveň ověřovaných dovedností. Převažují texty krátké (do 100 slov) a středně dlouhé (cca ½ stránky formátu A4).
Dovednost vyhledat specifické informace v textu a dovednost shromáždit specifické informace z více textů/
částí textu je ověřována na dlouhém textu nebo na několika krátkých textech v celkové délce jedné stránky
formátu A4.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat
v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní
(rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená, život ve městě apod.), veřejné (služby, společenské
události apod.), vzdělávací (škola, nabídka jazykové agentury apod.), společenské (příroda, životní prostředí,
globální problémy, věda a technika apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).

Hodnocení
Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (čtení) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického
testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá
stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají.
2.2
Produktivní řečové dovednosti a strategie
2.2.1 Písemný projev

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•

Žák dovede:
popsat místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod.
popsat a/nebo představit sebe i druhé
popsat pocity a reakce, např. libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, překvapení, obavu
vyjádřit názor/postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost
vyjádřit vlastní myšlenky
vyjádřit úmysl, přání, žádost, prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod.
zdůvodnit určité činnosti a/nebo skutečnosti
vysvětlit problém a/nebo navrhnout řešení problému
vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité
sdělit/ověřit si specifické informace a zprávy
požádat o specifické informace
shrnout a/nebo využít předložené faktografické informace
zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod.
zodpovědět jednoduché dotazy
Charakteristika písemného projevu žáka
Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na běžných slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis
(včetně elektronické formy korespondence) nebo vzkaz, životopis, vyprávění, popis apod. Maturitní písemná
práce obsahuje vždy dvě části. V každé části žák zpracovává na základě zadání jiný slohový útvar. Slohové
útvary mají odlišný rozsah – jeden dlouhý a jeden krátký text.
Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná sdělení a obsahově
i jazykově nekomplikované souvislé texty, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny dostatečně jasně
a přesně, adekvátně záměru (zadání) a v souladu s běžnými pravidly výstavby požadovaného typu textu.
Písemný projev je čitelný a v požadované délce.
Myšlenky a informace jsou v textu řazeny lineárně a tam, kde je to vhodné, jsou propojeny běžnými spojovacími
výrazy. Text je vhodně organizován a logicky uspořádán. Pokud to vyžaduje typ textu nebo zadání, je slohový
útvar ve standardizované konvenční podobě.
Jazykové prostředky a funkce jsou v rámci požadované úrovně obtížnosti použity přesně, vhodně a v odpovídajícím rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Vliv mateřského či
jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může
setkat v každodenním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život mimo domov
apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka,
účast na jazykovém kurzu apod.), společenské (kultura, tradice, média apod.) a pracovní (brigády, plány do
budoucna, běžné profese apod.).

Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence pisatele je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda pisatel
dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak pisatel sdělil to, co sdělit měl.
Principy hodnocení písemné práce tedy nejsou založeny na prostém sčítání chyb, ale v prvé řadě na tom, zda
pisatel dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání písemné práce a kvalita
jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení.
Kritéria hodnocení umožňují posuzovat písemný projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat
odděleně různé charakteristické prvky písemného projevu žáka. Odděleně je posuzován obsah, organizace,
slovní zásoba, mluvnice atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body, jejichž součet
dává výsledné skóre.
V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí být
použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu.
Zadání/Obsah
Formální a obsahová
koherence
Jazykové prostředky,
jazykové funkce
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost
dodržení tématu/stylu apod.
formální náležitosti požadovaného typu textu
rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
dodržení požadované délky textu
logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
členění textu
přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení
pravopis
rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí
účinek sdělení na příjemce
Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických
pokynech pro hodnotitele písemných prací.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení
písemné části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.
10
2.2.2 Ústní projev

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Žák dovede:
popsat místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod.
popsat a/nebo představit sebe i druhé
poskytnout nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace
uvést podrobnosti
porovnat různé alternativy
shrnout informace
rozvinout argumentaci
vyjádřit myšlenky, přesvědčení, pocity, sny, naděje apod.
vyjádřit názor např. na pořad, událost
postihnout dostatečně přesně podstatu myšlenky nebo problému
vyjádřit souhlas/nesouhlas s názorem, jednáním apod.
vysvětlit své názory, reakce, plány a jednání a stručně je zdůvodnit
vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité
vysvětlit, proč něco představuje problém
požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný
Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech promluvy, jako jsou jednoduchý popis (věci, místa, osoby,
situace, události, postupu práce apod.), jednoduché a nekomplikované vyprávění, jednoduše formulovaná
prezentace apod.

Charakteristika ústního projevu žáka
Ústní projev je souvislý a komunikace je srozumitelná a dostatečně plynulá. V komunikaci mohou být
zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy
o propojení myšlenek.
Nekomplikovaná sdělení jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a prezentována jako
lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit.
Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný
repertoár strategií a jazykových prostředků. Pro samostatný ústní projev žák zpravidla potřebuje osnovu, která
mu pomůže zorganizovat jeho výpověď.
Ústní projev probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. Plynulost ústního projevu může být v omezené
míře narušena hledáním vhodných jazykových prostředků. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být
postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním, známým a běžným tématům a ke každodenním a snadno
předvídatelným situacím. Žák se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností dovede vyjadřovat
i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život ve městě/na venkově
apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací
(škola, výuka apod.), společenské (kultura, sport, životní prostředí, média apod.) a pracovní (běžné profese,
běžné vybavení pracoviště apod.).
S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.
11

Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák
dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy
hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda
žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky
a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení.
Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně
různé charakteristické prvky ústního projevu. V rámci ústního projevu žáka se podle povahy zadání hodnotí:
Zadání
• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost
odpovědi
• dodržení tématu/stylu apod.
• rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
• vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
Jazykové prostředky
• přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení
• rozsah jazykových prostředků
• účinek sdělení na příjemce
Jazykové funkce
• rozsah a přesnost
Formální a obsahová
• logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
koherence
• rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
• plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.)
• strukturovanost, délka úseků promluvy apod.
Zvuková stránka jazyka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod.
Hodnocení ústního projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech
pro hodnotitele a zkoušející.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní
části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.
12
2.3
Interaktivní řečové dovednosti a strategie
Ústní interakce

•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Žák dovede:
zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace
udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně
zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy
vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor
stručně komentovat a posoudit názor
reagovat na vyjádřené pocity
diskutovat o problému (např. vysvětlit problém, navrhnout řešení problému)
rozvinout argumentaci
shrnout, kam diskuse dospěla
srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat)
zodpovědět běžné dotazy
zodpovědět otázky týkající se podrobností
zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí
požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno
požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný
Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech interakce, jako jsou formální i neformální rozhovor, neformální diskuse a strukturovaný pohovor.

Charakteristika ústní interakce žáka
Nekomplikovaná sdělení žáka jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a s ohledem na
komunikační situaci prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější
sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit.
Žák komunikuje srozumitelně a správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu
a běžný repertoár strategií, jazykových prostředků a jazykových funkcí.
Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce, formální diskuse probíhá v jasně
artikulovaném spisovném jazyce. S ohledem na komunikační situaci může promluva obsahovat běžně užívané
hovorové výrazy. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika,
hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka
může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost.
Žák dokáže sledovat zřetelně artikulovaný ústní projev, který je mu adresován, a vhodně a dostatečně pohotově
reagovat, pokud partner v komunikaci mluví spisovným jazykem a vyhýbá se používání málo běžných výrazů
a slovních spojení a přílišnému užívání idiomů a netypickým nebo málo běžným regionálním odchylkám ve
výslovnosti.
S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.
13

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Interakce žáka a partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním, známým a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím, které mohou nastat např. při interakci s cizincem/rodilým mluvčím
v České republice, při cestování do zahraničí nebo během pobytu v zahraničí (ubytování, nakupování, jednání
s úřady apod.). Žák si dovede poradit i v méně běžných situacích (např. svědecká výpověď na policii) a dovede
se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají
oblasti osobní (rodina, přátelé, bydlení apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby,
společenské události apod.), vzdělávací (výuka, akce pořádané školou apod.) a pracovní (brigády, plány do
budoucna, běžné profese apod.).

Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák
dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy
hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda
žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky
a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení.
Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně
různé charakteristické prvky ústní interakce. V rámci ústní interakce žáka se podle povahy zadání hodnotí:10
Zadání
• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost
odpovědi
• dodržení tématu/stylu apod.
• rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací
• vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací
Jazykové prostředky
• přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení
• rozsah jazykových prostředků
• účinek sdělení na příjemce
Jazykové funkce
• rozsah a přesnost
Formální a obsahová
• logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací
koherence
• rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti
• plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.)
• strukturovanost, délka úseků promluvy apod.
Interaktivní dovednosti • ovládání interaktivních strategií9
• míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi
v komunikaci10
Zvuková stránka jazyka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod.
Hodnocení ústní interakce se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro
hodnotitele a zkoušející.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní
části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.
Např. střídání partnerů v komunikaci.
10
Např. projevení zájmu.
14
2.4
Jazyková kompetence

Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. S ohledem na ověřovanou řečovou
dovednost žák zná a dovede:
•
•
•
•
•

používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie
používat jazykové funkce
používat gramatické prostředky
používat základní pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.)
používat zvukové prostředky
Charakteristika jazykové kompetence žáka
Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech.
Mluvnice a slovní zásoba odpovídající základní úrovni obtížnosti je podrobněji popsána v řadě odborných
publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache 11 a Profile deutsch,12
které se staly podkladem pro vymezení mluvnice základní a vyšší úrovně obtížnosti. Výčet jazykových prostředků a funkcí odpovídajících úrovni B1 (CEFR) je uváděn i v učebnicích označených odpovídajícím symbolem jazykové úrovně.
• Žák flexibilně, efektivně a s dostatečnou přesností využívá běžné a frekventované lexikální prostředky,
případně dovede upravit své vyjadřování tak, aby se vypořádal i s méně obvyklými či obtížnými situacemi.
Žák se dovede vyjádřit do určité míry s pomocí opisných prostředků.
• Žák dovede ke svému vyjadřování používat dostatečně širokou škálu jazykových funkcí (např. vyjádřit
omluvu, lítost, žádost) a s omezenou přesností na širokou škálu jazykových funkcí reagovat.
• Žák dovede dodržovat v psané i mluvené podobě důležité zdvořilostní normy a nejdůležitější rozdíly typické
pro danou jazykovou oblast.
• Žák dovede používat správně repertoár běžných gramatických prostředků, při vyjadřování složitějších myšlenek se mohou vyskytovat chyby, které však neztěžují porozumění.
• Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu německého jazyka.
• Sdělení žáka je i přes občas se vyskytující chyby ve výslovnosti, cizí přízvuk nebo nesprávnou intonaci
srozumitelné, promluva je dostatečně plynulá a dá se většinou bez problémů sledovat.
• Vliv mateřského nebo jiného cizího jazyka může být patrný, srozumitelnost projevu však není narušena
a sdělení je bez většího úsilí možné sledovat.

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Rozsah a přesnost jednotlivých složek jazykové kompetence vyplývají z charakteristiky komunikačních
situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů uvedených v kapitolách 2.1–2.3 tohoto katalogu.

Hodnocení
Principy hodnocení jazykové kompetence žáka vycházejí z charakteru požadavků na jednotlivé řečové
dovednosti. V částech zkoušky, kde je jazyková kompetence ověřována přímo (čtení a jazyková kompetence,
písemný a ústní projev/interakce), platí pro hodnocení jazykové kompetence stejná pravidla jako pro hodnocení řečových dovedností ověřovaných ve výše uvedených částech zkoušky.
11
Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache.
Langenscheidt, München.
12
Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.
15
2.5
Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka
2.5.1 Tematické okruhy
Tematické okruhy se týkají konkrétních, všeobecných a běžných témat z oblasti osobní, osobnostní, veřejné,
společenské, vzdělávací a/nebo pracovní. Požadavky k maturitní zkoušce se vztahují k níže vymezeným
tematickým okruhům.
Osobní a společenský život – já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné vztahy);
osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (např.
můj pokoj, náš dům/byt); volný čas a společenské aktivity (např. kulturní a sportovní aktivity, koníčky);
prázdniny a významné události; plány do budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod.
Každodenní život – život doma (např. stravování, nakupování, každodenní povinnosti); školní život (např.
výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod.
Svět kolem nás – město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní
a kulturní vyžití a události, zajímavá místa); lidé a společnost (např. vztahy mezi lidmi, společenské problémy);
příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí, počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi
spojené tradice); doprava a cestování (např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např.
mateřský jazyk/cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); světové události a témata (např. sportovní a kulturní události)
apod.
16
2.5.2 Témata
Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude
nikdy uzavřený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k několika tematickým okruhům a vzájemně se
mohou prolínat. Požadavky k maturitní zkoušce na základní úrovni obtížnosti můžeme například vztáhnout
k následujícím všeobecným tématům:13
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Osobní charakteristika
Rodina
Domov a bydlení
Každodenní život
Vzdělávání
Volný čas a zábava
Mezilidské vztahy
Cestování a doprava
Zdraví a hygiena
Stravování
Nakupování
Práce a povolání
Služby
Společnost
Zeměpis a příroda
Katalog požadavků vymezuje pouze příklady všeobecných a všem žákům známých témat. V katalogu nejsou
vymezena specifická a odborná témata, která jsou ověřována v ústní části maturitní zkoušky. Stanovení
specifických a/nebo odborných témat je plně v kompetenci školy. Specifickým a/nebo odborným tématem
rozumíme téma, které si stanovuje škola v souladu s platnými pedagogickými dokumenty. Mezi specifická
a/nebo odborná témata patří všechna témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/odborné slovní
zásoby a faktů (např. reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky) a specifické dovednosti či zkušenosti. Specifická a/nebo odborná témata mohou být svým obsahem a požadavky na žáka společná pro určité
obory vzdělávání (např. ekologie a ochrana životního prostředí; doprava a spoje; zdravotnictví) i jedinečná
(např. promítnutí výměnného studijního pobytu třídy v zahraničí nebo školou organizované návštěvy divadelního představení do specifického tématu).
2.5.3 Komunikační situace a oblasti užívání jazyka
Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto
katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících
oblastí užívání jazyka:
• Oblast osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na
přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo
interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod.
Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v
zahraničí, sportovní nebo kulturní události.
• Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby žáka (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému
okolí apod.).
• Oblast veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako
účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální
korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace
13
Rozpracování všeobecných témat do podtémat, dílčích kategorií je součástí metodického materiálu k ústní části maturitní zkoušky
z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.
17
se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb,
využívání veřejné dopravy.
• Oblast vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do
komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině
formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo
diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např.
výuky nebo přestávky na jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, akce pořádané školou.
• Oblast pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako
účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo
budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání,
brigády nebo sezónní práce.
• Oblast společenská, kde žák vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, kultura,
sport, média apod.).
Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých
oblastí však zpravidla zahrnují následující složky:
•
•
•
•
prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává),
osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli),
události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná),
předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká).
Slovní zásoba, respektive témata a situace, a jazykové funkce odpovídající základní úrovni obtížnosti jsou
podrobněji vymezeny v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch
als Fremdsprache14 a Profile deutsch.15 Slovní zásoba vztahující se k situacím a tématům odpovídajícím
požadované úrovni obtížnosti je vymezena i v běžně dostupných učebnicích označených referenčními
úrovněmi podle CEFR.
14
Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache. Langenscheidt, München.
15
Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.
18
3.
Základní specifikace maturitní zkoušky z německého jazyka – základní
úroveň obtížnosti
Koncepce maturitní zkoušky z cizího jazyka důsledně staví na významu, jaký cizí jazyk v současné době
má, a na cílech Rady Evropy, které směřují k vytvoření transparentních a srovnatelných jazykových zkoušek
napříč státy EU. Základní premisou pro danou strukturu maturitní zkoušky byla skutečnost, že komunikace
v dnešním mezinárodním prostředí neprobíhá jen v rámci ústního projevu, ale odehrává se i (rovnocenně)
na poli výměny informací písemnou formou, sdělování informací prostřednictvím tištěného slova a vyslechnutého projevu.
Maturitní zkouška z německého jazyka je tvořena didaktickým testem, ve kterém jsou ve dvou samostatných
subtestech ověřovány receptivní řečové dovednosti (poslech a čtení) a jazyková kompetence žáka, a písemnou
prací, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – písemný projev. V ústní zkoušce jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti žáka – ústní projev a interakce.16
MATURITNÍ ZKOUŠKA Z NĚMECkého jazyka – základní úroveň obtížnosti
DIDAKTICKÝ TEST
3.1
Subtest
Subtest
Poslech
Čtení a jazyková
kompetence16
PÍSEMNÁ PRÁCE
ÚSTNÍ ZKOUŠKA
Písemný projev
Ústní projev a interakce
Specifikace maturitní zkoušky ve vybraných parametrech
Část zkoušky
DIDAKTICKÝ TEST
Váha
50 %
Dovednost/kompetence
Vymezený čas
Počet částí
Poslech
30 min.
4
Čtení
4
60 min.
Jazyková kompetence
1
PÍSEMNÁ PRÁCE
25 %
Písemný projev
60 min.
2
ÚSTNÍ zkouška
25 %
Ústní projev a interakce
15 min.
4
16
V tomto subtestu je kladen důraz na ověřování řečové dovednosti – čtení, v omezené míře jsou přímo ověřovány vybrané složky
jazykové kompetence.
19
3.2

Části maturitní zkoušky
Didaktický test
V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá sada
obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého testového
sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam a jak zapisovat
řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno používat
během testování apod.
• Poslech – testový sešit je rozdělen na čtyři části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce. Žák
má během poslechu vymezený čas na seznámení se s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák uslyší
každou nahrávku dvakrát. Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje
do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky.
• Čtení a jazyková kompetence – testový sešit je rozdělen na pět částí, které jsou uvedeny instrukcemi
v českém jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k němu se vztahující úlohy. Úlohy
mohou být zařazeny před výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ověřovaná dovednost (např. dovednost
vyhledat a shromáždit informace z textu). Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi
žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky.

Písemná práce
Písemnou práci tvoří dvě části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce a zadáním v jazyce českém
nebo německém. Délka požadovaného textu je dána slohovým útvarem a ověřovanými dovednostmi a je vždy
v instrukcích vyjádřena povoleným rozmezím textu. Žák má možnost si dělat během testování poznámky
a/nebo vypracovat koncept. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování je povoleno
používat slovníky, které neobsahují přílohu věnovanou písemnému projevu.

Ústní zkouška
Ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák má
možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy na
ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák pracuje s pracovním
listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky. Pracovní list má pro všechna zadání jednotnou strukturu
(počet částí zkoušky, čas vymezený na jednotlivé části zkoušky apod.). Pracovní list je tvořen 4 částmi:
1. část:
2. část:
3. část:
4. část:
20
Motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho. Otázky se týkají všeobecných témat.
Ústní projev žáka na všeobecné téma s využitím osnovy a stimulu/-ů (např. fotografie,
mapka).
Ústní projev nebo ústní interakce s ohledem na specifické/odborné téma, které si stanovuje
sama škola.
Ústní interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci běžných komunikačních situací a všeobecných a témat.
3.3

Typ a formát úloh zařazených do maturitní zkoušky
Uzavřené úlohy
• s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3–4 alternativ
(úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou).
• dichotomické:17 na základě informací v textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá nebo
nepravdivá.
• přiřazovací: na základě informací v textu/textech žák přiřazuje jevy (krátké texty/obrázky/části textů apod.)
ze dvou různě početných skupin. Ke každému jevu z jedné skupiny lze přiřadit právě jeden jev ze skupiny
druhé.

Otevřené úlohy
• se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, slovní spojení nebo
stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy.
• se širokou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev/ústní interakce
v požadovaném rozsahu.
17
Úlohy dichotomické jsou známy i jako úlohy RICHTIG/FALSCH nebo úlohy PRAVDA/NEPRAVDA.
21
4
Příklady
4 PěÍKLADY
4.1
Poslech
4.1
POSLECH
4 PěÍKLADY
Příklady:
4.1.1, 4.1.2
PĜíklady:
4.1.1, 4.1.2
4.1 POSLECH
Výchozí
texty:
krátký
monolog
(zpráva
o počasí),
krátký
monolog
(zpráva
na
záznamníku)
Výchozí texty: krátký monolog (zpráva o poþasí), krátký monolog (zpráva na záznamníku)
Formát
úloh:uzavĜené
uzavřenéúlohy
úlohy
s výběrem
odpovědi
Formát úloh:
s výbČrem
odpovČdi
PĜíklady: 4.1.1, 4.1.2
Výchozí texty: krátký monolog (zpráva o poþasí), krátký monolog (zpráva na záznamníku)
Uslyšíte 2 krátké nahrávky. Na základě vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1–2 jednu správnou
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
odpověď z nabízených možností A–C.
Uslyšíte 2 krátké nahrávky. Na základě vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1–2 jednu správnou
odpověď z nabízených možností A–C.
1
1
Mit welchen Temperaturen ist am Montag in den Bergen zu rechnen?
A) Die Temperaturen steigen bis auf +1oC.
o
C. in den Bergen zu rechnen?
B) Die
Temperaturen
sinken bis
Mit
welchen
Temperaturen
ist auf
am-11
Montag
o
C) Die Temperaturen bleiben bei -6 C. o
A) Die Temperaturen steigen bis auf +1 C.
B) Die Temperaturen sinken bis auf -11oC.
C) Die Temperaturen bleiben bei -6 oC.
Přepis nahrávky:
Die Temperaturen im Zentralraum erreichen -6 bis 1°C. In den Bergen herrscht bei aufgelockerter Bewölkung meist
gute Sicht. Die Temperaturen erreichen bei mäßigem Wind in 2000 Metern Höhe Temperaturen von -11 bis -8 °C.
Přepis nahrávky:
Die Temperaturen im Zentralraum erreichen -6 bis 1°C. In den Bergen herrscht bei aufgelockerter Bewölkung meist
gute Sicht. Die Temperaturen erreichen bei mäßigem Wind in 2000 Metern Höhe Temperaturen von -11 bis -8 °C.
2
2
Um wie viel Uhr fährt der Zug nach Köln ab?
A) Um 14.45 Uhr.
B) Um
Uhr.fährt der Zug nach Köln ab?
Um
wie15.15
viel Uhr
C) Um 16.50 Uhr.
A) Um 14.45 Uhr.
B) Um 15.15 Uhr.
C) Um 16.50 Uhr.
Přepis nahrávky:
Hallo Susi, das bin ich, Nora. Ich habe Pech. Der Schnellzug um Viertel vor drei ist mir gerade vor der Nase
abgefahren. Ich muss also mit dem Regionalzug um Viertel nach drei fahren und in Köln dann um zehn vor fünf
Přepis
nahrávky:
umsteigen.
Hoffentlich hat mein Anschluss keine Verspätung. Ich sollte dann fünf Minuten vor halb sechs in
Hallo
Susi,
das bin ich,Ich
Nora.
Ich es
habe
um ViertelIch
vor
dreiauf
ist dich
mir direkt
geradeamvor
der Nase
Düsseldorf ankommen.
schaffe
nichtPech.
mehrDer
bei Schnellzug
dir vorbeizukommen.
warte
Eingang
vor
abgefahren.
Ich
muss
also
mit
dem
Regionalzug
um
Viertel
nach
drei
fahren
und
in
Köln
dann
um
zehn
vor fünf
dem Kino kurz vor 6 Uhr. Kannst du die Karten vorher kaufen? Bis dann.
umsteigen. Hoffentlich hat mein Anschluss keine Verspätung. Ich sollte dann fünf Minuten vor halb sechs in
Düsseldorf ankommen. Ich schaffe es nicht mehr bei dir vorbeizukommen. Ich warte auf dich direkt am Eingang vor
dem Kino kurz vor 6 Uhr. Kannst du die Karten vorher kaufen? Bis dann.
Řešení: 1 – B); 2 – C)
Řešení: 1 – B); 2 – C)
22
19
19
Příklad: 4.1.3
PĜíklad: 4.1.3
Výchozí
text:stĜednČ
střednědlouhý
dlouhý
dialog
(rozhovor)
Výchozí text:
dialog
(rozhovor)
Formát úloh:
s výbČrem
odpovČdi
Formát
úloh:uzavĜené
uzavřenéúlohy
úlohy
s výběrem
odpovědi
Výchozí text: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor)
Formát
uzavĜené
úlohy studentkou,
s výbČrem odpovČdi
Uslyšíte úloh:
rozhovor
s českou
která studuje
základě vyslechnutého rozhovoru vyberte k úlohám
Uslyšíte
s českou studentkou, která studuje
možnostírozhovor
A–C.
základě vyslechnutého rozhovoru vyberte k úlohám
možností A–C.
PĜíklad: 4.1.3
na gymnáziu v německém městě Zwiesel. Na
1–5 jednu správnou odpověď z nabízených
na gymnáziu v německém městě Zwiesel. Na
1–5 jednu správnou odpověď z nabízených
1
Wo erscheint das Interview?
A) In einer deutschen Zeitung.
1 Wo erscheint das Interview?
B) In einer tschechischen Zeitung.
A)
In einer
einer deutsch-tschechischen
deutschen Zeitung.
C) In
Zeitung.
B) In einer tschechischen Zeitung.
C) In einer deutsch-tschechischen Zeitung.
2
Was macht Sylvie dieses Jahr?
A) Sie macht in Zwiesel Abitur.
2 Was macht Sylvie dieses Jahr?
B) Sie macht in Teplice Abitur.
A)
Sie besucht
macht indie
Zwiesel
Abitur.
C) Sie
11. Klasse
in Zwiesel.
B) Sie macht in Teplice Abitur.
C) Sie besucht die 11. Klasse in Zwiesel.
3
Welches Schulhaus ist älter?
A) Das deutsche.
3 Welches Schulhaus ist älter?
B) Das tschechische.
A)
Das deutsche,
deutsche. aber hier gibt es einen Neubau.
C) Das
B) Das tschechische.
C) Das deutsche, aber hier gibt es einen Neubau.
4
Was möchte Sylvie in der Zwieseler Schule haben?
A) Kleiderschränke.
4 Was möchte Sylvie in der Zwieseler Schule haben?
B) Eine Pausenhalle.
A)
Kleiderschränke.
C) Einen
Schulrundfunk.
B) Eine Pausenhalle.
C) Einen Schulrundfunk.
5
5
Was meint Sylvie über den Unterricht in Deutschland?
Der Unterricht ist
Was meint Sylvie über den Unterricht in Deutschland?
A) ähnlich wie bei uns.
Der
Unterricht
B) ganz
andersist
als bei uns.
A)
ähnlich
wie beials
uns.
C) viel schlechter
bei uns.
B) ganz anders als bei uns.
C) viel schlechter als bei uns.
Řešení: 1 – C); 2 – C); 3 – B); 4 – C); 5 – A)
Řešení: 1 – C); 2 – C); 3 – B); 4 – C); 5 – A)
20
20
23
Přepis nahrávky:
P: Da wir wussten, dass in diesem Schuljahr eine tschechische Gastschülerin unsere Schule – das Gymnasium in
Zwiesel - besucht, wollten wir es uns nicht entgehen lassen, sie für unsere deutsch-tschechische Ausgabe der
Schülerzeitung zu befragen. Vor dem Interview noch ein paar Angaben zu ihrer Person. Sie heißt Sylvie
Knížetová, ist 17 Jahre alt und kommt aus Osek. Zur Schule geht sie in Teplice, wo sie das Gymnasium besucht.
Eigentlich würde Sylvie heuer ihr Abitur machen, durch ihren Aufenthalt in Deutschland hat sich dies aber um
ein Jahr verschoben. Hier in Zwiesel besucht sie die 11. Klasse.
Hallo, Sylvie! Ich freue mich, dass ich mit dir sprechen kann.
S: Hallo Peter!
P: Als erstes möchte ich dir gern ein paar Fragen zur Schule, dem Unterricht usw. stellen. Gibt es eigentlich viele
Unterschiede zwischen unserem Gymnasium und dem, das du in Teplice besuchst?
S: Das Gebäude der tschechischen Schule ist wesentlich älter als das hier. Es gefällt mir aber trotzdem gut. Ich
finde auch den Neubau an der Zwiesler Schule schön. Nur vor allem mag ich hier die Pausenhalle, denn an der
tschechischen Schule gibt es keine. Dafür haben wir bei uns ein kleines Geschäft, in dem man sich etwas zu
essen oder zu trinken kaufen kann. Neben diesem Laden gibt es noch einen Raum, in dem man das Gekaufte
essen kann. Außerdem gibt es bei uns etwas, was es hier nicht gibt, Kleiderschränke für alle Schüler, in die sie
ihre Straßenschuhe und Jacken hineintun können. Da ich es nicht mag, die Schuhe zu wechseln, fehlen mir
diese Schränke hier in Zwiesel nicht. Doch was mir an der Schule hier fehlt, ist ein Schulradio, wie wir es in
Teplice haben.
P: Das ist sehr interessant, was du da sagst.
Bis jetzt hast du nur von den äußeren Unterschieden erzählt, wie schaut es da so im Unterricht selber aus?
S: Eigentlich gibt es kaum Unterschiede zwischen dem Unterricht hier und dort. Nur bei uns in Teplice ist es so,
dass der Lehrer fast die ganze Stunde allein redet, bzw. etwas ins Heft diktiert. Ich finde es gut, dass hier die
Lehrer viele Kopien austeilen und dass die Schüler, wenn sie etwas nicht wissen, auch Fragen stellen. Das ist bei
uns eben nicht so, wenn man etwas nicht verstanden hat, muss man eine Freundin danach fragen.
P: Ich danke dir für das Gespräch. Ich denke, dass viele Informationen, die du uns gegeben hast, sehr interessant
waren. Weiterhin viel Glück und alles Gute.
24
21
Výchozí
texty:stĜednČ
střednědlouhý
dlouhý
dialog
(rozhovor)
Výchozí texty:
dialog
(rozhovor)
Formát
úloh:úlohy
úlohysesestruþnou
stručnou
odpovědí
Formát úloh:
odpovČdí
PĜíklad:Příklad:
4.1.4 4.1.4
PĜíklad: 4.1.4
Výchozí texty: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor)
Uslyšíte rozhovor starší paní s podomním obchodníkem. Po vyslechnutí nahrávky doplňte chybějící
Formát úloh: úlohy se struþnou odpovČdí
tvrzení 1–6 tak, aby odpovídala informacím v rozhovoru. (Při zápisu odpovědi rozlišujte malá a velká
písmena!)
Uslyšíte rozhovor starší paní s podomním obchodníkem. Po vyslechnutí nahrávky doplňte chybějící
tvrzení 1–6 tak, aby odpovídala informacím v rozhovoru. (Při zápisu odpovědi rozlišujte malá a velká
1 Der Geschäftsmann verkauft _________ .
písmena!)
2
1
Die Frau soll dieses Produkt acht Tage lang _________ .
Der Geschäftsmann verkauft _________ .
3
2
Der Preis für eine Packung ist _________ € _________ Cent.
Die Frau soll dieses Produkt acht Tage lang _________ .
4
3
Beim Einkauf von drei Stück bekommt man ein Stück _________ .
Der Preis für eine Packung ist _________ € _________ Cent.
5
4
Die Frau kauft _________ .
Beim Einkauf von drei Stück bekommt man ein Stück _________ .
6
5
Der Verkäufer gibt der Frau _________ Cent zurück.
Die Frau kauft _________ .
6
Der Verkäufer gibt der Frau _________ Cent zurück.
Přepis nahrávky:
A: Guten Tag!
B: Guten Tag! Ah ein Haushaltswarenhändler! Geben Sie sich keine Mühe, mein Lieber. Der einzige, dem ich an der
Přepis
Türnahrávky:
etwas abnehme, ist der Geldbriefträger!
A:
Tag! ist wichtiger als Geld.
A: Guten
Gesundheit
B:
Guten
Haushaltswarenhändler!
Geben Sie
keine
Mühe, mein
einzige,
ich an der
B: Ha ha Tag!
ha. Ah
Sieein
schleppen
wohl die Gesundheit
in sich
Ihrem
Köfferchen
mitLieber.
sich Der
herum
und dem
verkaufen
sie
Tür
etwas
abnehme,
ist
der
Geldbriefträger!
pfundweise, was?
A:
Gesundheit
ist wichtiger
als Geld.
A: Ich
bewundere
Ihren Humor,
liebe Frau. Sehen Sie das Gläschen? Hier haben Sie Gesundheit in konzentrierter
B: Ha
ha
ha.
Sie
schleppen
wohl die Gesundheit in Ihrem Köfferchen mit sich herum und verkaufen sie
Form.
pfundweise,
B: Pah,
was wirdwas?
das schon für ein Zeug sein. Tabletten, was? Oder irgendeine Mischung?
A:
Ich
bewundere
IhrenWas
Humor,
liebe Frau.
Sehen
Sie das
Gläschen?
Hier
haben Sie
in konzentrierter
A: Nichts dergleichen.
ich Ihnen
anbiete,
kommt
direkt
aus dem
Haushalt
derGesundheit
Natur: Gesundheitstee.
Das
Form.
Beste, was es auf diesem Gebiet gibt. Und dabei erstaunlich preiswert! Wenn Sie diesen Tee acht Tage lang
B: Pah,
was wird
das schon
für ein
sein. Tabletten,
was?
Oder irgendeine
regelmäßig
trinken,
werden
SieZeug
sich wohler
fühlen als
je zuvor.
Sie werdenMischung?
in Zukunft keine Krankheiten mehr
A: kennen!
Nichts dergleichen.
Was
ich
Ihnen
anbiete,
kommt
direkt
aus
dem
Natur:
Gesundheitstee.
Das
Sie werden alt werden wie Methusalem! Wer einmal einenHaushalt
Versuch der
macht,
stellt
schnell fest: Ohne
Beste,
was
es
auf
diesem
Gebiet
gibt.
Und
dabei
erstaunlich
preiswert!
Wenn
Sie
diesen
Tee
acht
Tage
lang
diesen Gesundheitstee kann man gar nicht mehr leben!
regelmäßig
werden
sich dass
wohler
als je zuvor.
Sie werden
in Zukunft
keine Krankheiten
mehr
B: Ich
habe dentrinken,
Eindruck,
meinSie
Lieber,
Siefühlen
ganz gewaltig
übertreiben!
Nehmen
wir einmal
unsere Vorfahren,
kennen!
Sie
werden
alt
werden
wie
Methusalem!
Wer
einmal
einen
Versuch
macht,
stellt
schnell
fest:
Ohne
haben die vielleicht Ihren Gesundheitstee getrunken?
kann man gar nicht mehr leben!
A: diesen
UnsereGesundheitstee
– unsere Vorfahren…
B: Ich
habe
den
Eindruck,
mein
Lieber,
dass
Sie ganz Tot
gewaltig
übertreiben! Nehmen wir einmal unsere Vorfahren,
Ja, liebe Frau, wo sind sie
denn,
unsere
Vorfahren?
– alle tot!
haben
die
vielleicht
Ihren
Gesundheitstee
getrunken?
B: Ja, wie viel kostet Ihr Wundermittel also?
A:
Unsere
– unsere
A: Eine
Packung
nurVorfahren…
9 Euro 90 Cent. Wenn Sie sich aber gleich für drei Stück entscheiden, bekommen Sie von mir
Ja,
liebe
Frau,
wo
sindhinzu.
sie denn,
unsereSie
Vorfahren?
tot! Fall beinahe 10 Euro sparen.
noch ein Stück gratis
Bedenken
nur, dassTot
Sie–inalle
diesem
B:
Ja,
wie
viel
kostet
Ihr
Wundermittel
also?
B: Nein, ich will es vorher nur ausprobieren. Geben Sie mir also nur eine Packung bitte. Hier sind 10 Euro.
A:
Packung
nur109 Cent
Euro zurück.
90 Cent.Danke
Wennschön.
Sie sich
aber
gleich
für Visitenkarte.
drei Stück entscheiden,
bekommen Sie von mir
A: Eine
Ja, und
hier sind
Hier
noch
meine
Auf Wiedersehen.
noch
ein
Stück
gratis
hinzu.
Bedenken
Sie
nur,
dass
Sie
in
diesem
Fall
beinahe
10
Euro
sparen.
B: Auf Wiedersehen oder lieber auf Nimmer-Wiedersehen.
B: Nein, ich will es vorher nur ausprobieren. Geben Sie mir also nur eine Packung bitte. Hier sind 10 Euro.
A: Ja, und hier sind 10 Cent zurück. Danke schön. Hier noch meine Visitenkarte. Auf Wiedersehen.
B: Auf Wiedersehen oder lieber auf Nimmer-Wiedersehen.
Řešení: 1 – Gesundheitstee/Tee; 2 – trinken; 3 – 9 EURO 90 (Cent)/9,90 (EUR); 4 – gratis/umsonst/kostenlos/extra;
5 – eine Packung/ein Stück; 6 – 10/zehn
Řešení: 1 – Gesundheitstee/Tee; 2 – trinken; 3 – 9 EURO 90 (Cent)/9,90 (EUR); 4 – gratis/umsonst/kostenlos/extra;
5 – eine
Packung/ein
Stück; 6 – 10/zehn – podomní obchodník; der Vorfahre – předek
výrazy
v nahrávce:
der Haushaltswarenhändler
22
výrazy v nahrávce: der Haushaltswarenhändler – podomní obchodník; der Vorfahre – předek
22
25
4.2
Čtení
4.2
4.2 ýTENÍ
4.2ýTENÍ
ýTENÍ
Výchozí
texty:krátké
krátkétexty
textytexty
(zprávy)
Výchozí
texty:
Výchozí
(zprávy)
Výchozí
texty:texty:
krátkékrátké
texty(zprávy)
(zprávy)
4.2
ýTENÍ
Formát
úloh:
uzavřené
úlohy
s výběrem
odpovědi
Formát
úloh:
uzavĜené
úlohy
s
výbČrem
odpovČdi
Formát
úloh:
uzavĜené
úlohy
s výbČrem
odpovČdi
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem
odpovČdi
Příklady:
4.2.1, 4.2.2
PĜíklady:
4.2.1,
PĜíklady:
4.2.1,
PĜíklady:
4.2.1,4.2.2
4.2.2 4.2.2
PĜíklady:
4.2.1,
4.2.2
Přečtěte si
krátké
texty
aaúlohy,
které
k nim
patří. NaNa
základě
informací
v textech
vyberte
ke
každé
z úloh 1–2
Přečtěte
sisidva
dva
krátké
texty
které
informací
v vtextech
vyberte
kekekaždé
Přečtěte
sikrátké
dva texty
krátké
texty
a úlohy,
kpatří.
nim patří.
Na základě
informací
v textech
vyberte
ke každé
Přečtěte
dvakrátké
texty
aúlohy,
úlohy,
kterékkteré
knim
nimpatří.
Nazákladě
základě
informací
textech
vyberte
každé
Výchozí
texty:
(zprávy)
nejvhodnější
alternativu
A–D.
z úloh
1–2
nejvhodnější
alternativu
A–D.
z
úloh
1–2
nejvhodnější
alternativu
A–D.
z úloh 1–2
alternativu
A–D.
Formát
úloh:nejvhodnější
uzavĜené úlohy
s výbČrem
odpovČdi
Die
Weil
am
Rhein
Die
Stadt
Weil
am
Rhein
DieStadt
Stadt
Weil
am
Rhein
Přečtěte
si dva
krátké
texty
a úlohy,
které k nim patří. Na základě informací v textech vyberte ke každé
zSie
úloh
1–2
nejvhodnější
alternativu
A–D.
überall.
Auf
Wohnhäusern,
öffentlichen
Plätzen
und
Verkehrsinseln.
Manche
auch
Sie stehen
überall.
Auf Wohnhäusern,
öffentlichen
Plätzen
und Verkehrsinseln.
Manche
Siestehen
stehen
überall.
Auf
Wohnhäusern,
öffentlichen
Plätzen
und
Verkehrsinseln.
Manche
auch
Sie
stehen
überall.
Auf
Wohnhäusern,
öffentlichen
Plätzen
und
Verkehrsinseln.
Manche
auch
in auch
in
Höfen
und
Hausgärten:
große
Stühle.
Sie
sehen
aus
wie
eine
Harfe,
ein
Zickzack-Sitz
oder
in
Höfen
und Hausgärten:
große
Sie
auseine
wie Harfe,
eine
ein Zickzack-Sitz
in Höfen
und
Hausgärten:
große
Stühle.
Sie sehen
aus eine
wie
ein Zickzack-Sitz
oder
Höfen
und
Hausgärten:
große
Stühle.
SieStühle.
sehen
aussehen
wie
Harfe,
einHarfe,
Zickzack-Sitz
oder
ein oder
ein
Liegestuhl.
Menschen
ininWeil
am
Rhein
„ihre“
–sie
sie
werden
Die
Stadt
WeilLiegestuhl.
amDie
Rhein
ein
bunter
Die Menschen
in
Weil
am lieben
Rhein
„ihre“
–sie
und
werden
einbunter
bunter
Liegestuhl.
Die
Menschen
Weil
am
Rhein
lieben
„ihre“Stühle
Stühle
–und
und
werden
bunter
Liegestuhl.
Die
Menschen
in Weil
am
Rhein
lieben
„ihre“lieben
Stühle
– undStühle
werden
insieder
in
der
Welt
immer
mehr
populärer.
in
der
Welt
immer
mehr
populärer.
instehen
der
Welt
immer
mehr
populärer. öffentlichen Plätzen und Verkehrsinseln. Manche auch
Welt
immer
mehr
populärer.
Sie
überall.
Auf
Wohnhäusern,
1
1 Grenzverkehr
Früher
war
die
Grenzstadt
Weil
bekannter
Eisenbahnknotenpunkt
1
Früher
war
die Grenzstadt
Weil
einSie
bekannter
Eisenbahnknotenpunkt
fürGrenzverkehr
den Grenzverkehr
Früher
war
die
Grenzstadt
Weilein
ein
bekannter
Eisenbahnknotenpunkt
in
Höfen
und
Hausgärten:
große
Stühle.
sehen
aus
wie eine Harfe, 1für
ein
Zickzack-Sitz
oder in die Schweiz und
Früher
war
die
Grenzstadt
Weil
ein
bekannter
Eisenbahnknotenpunkt
fürden
den
in
die
Schweiz
und
nach
Frankreich.
Schon
seit
50
Jahren
werden
dort
auch
Stühle
gebaut.
Dann
hatte
inSchweiz
dieLiegestuhl.
Schweiz
und
nach
Schon
seit
50lieben
Jahren
werden
dort
Stühle
Dann
in bunter
die
und
nach
Frankreich.
Schon
seit
50
Jahren
werden
dort
auch
Stühle
gebaut.
Dann
hatte
ein
Die
Menschen
Weil
amdort
Rhein
„ihre“
Stühle
– auch
und
sie
werden
nach
Frankreich.
Schon
seit
50 Frankreich.
Jahrenin
werden
auch
Stühle
gebaut.
Dann
hatte
mangebaut.
die
Idee,
dasshatte
man die
man
die
Idee,
dass
man
die
Stühle
vergrößern
und
in
der
Stadt
aufstellen
könnte.
Die
Weiler
machten
man
die
Idee,
dass
man
die
Stühle
vergrößern
und
in
der
Stadt
aufstellen
könnte.
Die
Weiler
machten
man
die
Idee,
dass
man
die
Stühle
vergrößern
und
in
der
Stadt
aufstellen
könnte.
Die
Weiler
machten
in
der
Welt
immer
mehr
populärer.
Stühle vergrößern und in der Stadt aufstellen könnte. Die Weiler machten begeistert mit: Bei Stadtführungen
begeistert
mit:
Bei
Stadtführungen
werden
Geburt
und
der
erklärt.
Bei
begeistert
mit:
Bei Stadtführungen
werden
Geburt
undveranstaltet
Design
erklärt.
Bei Stadtfesten für Kinder
1der Stühle
begeistert
mit:Grenzstadt
Bei
Stadtführungen
werden
Geburt
undDesign
Design
derStühle
Stühle
erklärt.
BeiStadtfesten
Stadtfesten
werden
Geburt
und
Design
der ein
Stühle
erklärt.
Bei Stadtfesten
man
Stuhlsuchwanderungen
Früher
war
die
Weil
bekannter
Eisenbahnknotenpunkt
für den
Grenzverkehr
veranstaltet
man
Stuhlsuchwanderungen
für
Kinder
und
Jugendliche.
1999
gab
es
die
ersten
neuen
veranstaltet
man
Stuhlsuchwanderungen
für
Kinder
undinJugendliche.
1999
gab
esersten
die
ersten
neuen
veranstaltet
man
Stuhlsuchwanderungen
für Kinder
und
Jugendliche.
1999
gab es
diees
neuen
und
es die ersten
neuen
großen
Stühle
der
Heute
sind
über
zwanzig.
in
dieJugendliche.
Schweiz
und1999
nachgab
Frankreich.
Schon
seit
50
Jahren
werden
dortStadt.
auch
Stühle
gebaut.
Dann
hatte
großen
Stühle
in
der
Stadt.
Heute
sind
es
über
zwanzig.
großen
Stühle
in
der
Stadt.
Heute
sind
es
über
zwanzig.
großen
Stühle
in
der
Stadt.
Heute
sind
es
über
zwanzig.
(Juma 3/2003)
man die Idee, dass man die Stühle vergrößern und in der Stadt aufstellen könnte. Die Weiler machten
(Juma 3/2003)
(Juma 3/2003)
(Juma 3/2003)
begeistert
mit: Bei Stadtführungen werden Geburt und Design der Stühle erklärt. Bei Stadtfesten
1 Was macht
Stadt Weil am Rhein heute
berühmt?
veranstaltet
mandie
Stuhlsuchwanderungen
für Kinder
und Jugendliche. 1999 gab es die ersten neuen
1 1 Was
macht
die
Stadt
Weil
am
Rhein
heute
berühmt?
1
Was
macht
die
Stadt
Weil
am
Rhein
heute
berühmt?
Was
macht
die
Stadt
Weil
am
Rhein
heute
berühmt?
A)
Die
Produktion
von
Möbelstücken.
großen Stühle in der Stadt. Heute sind es über zwanzig.
A)
Die
Produktion
von
Möbelstücken.
(Juma 3/2003)
B)A)Die
guten
A)
Die Verkehrsverbindungen.
Produktion
von Möbelstücken.
Die
Produktion
von Möbelstücken.
B)
guten
Verkehrsverbindungen.
C)B)Die
Die
festlichen
Veranstaltungen.
B)
Die
guten
Verkehrsverbindungen.
Die guten Verkehrsverbindungen.
C)
festlichen
Veranstaltungen.
D)C)Die
Die
Grenzlage
der
Stadt.
C)
Diedie
festlichen
Veranstaltungen.
Die
festlichen
Veranstaltungen.
1 Was
macht
Stadt
Weil
am Rhein heute berühmt?
D)D)Die
Grenzlage
der
Stadt.
D)
Die
Grenzlage
der
Stadt.
Die
Grenzlage
der
Stadt.
A) Die Produktion von Möbelstücken.
B) Die guten Verkehrsverbindungen.
C) Die festlichen Veranstaltungen.
D) Die Grenzlage der Stadt.
…
…
… …
Eine
Studie
zeigt,
dass
einen
ausgepumpten
Eine
zeigt,
dass
eine eine
20-minütige
Pause Pause
einen
Arbeitnehmer
Eine
Studie
zeigt,
dass
eine
20-minütige
Pause
ausgepumpten
EineStudie
Studie
zeigt,
dass
eine 20-minütige
20-minütige
Pauseausgepumpten
eineneinen
ausgepumpten
Arbeitnehmer
wieder
frisch
macht.
wieder
frisch macht.
Arbeitnehmer
wieder
macht.
Arbeitnehmer
wieder
frischfrisch
macht.
…
Am
wird
Die
werden
schwer,
die
Konzentration
Am
Nachmittag
wird
man
müde:
Die
Augen
werden
schwer,
die
sinkt,
Am Nachmittag
wird
man
Die Augen
werden
schwer,
die Konzentration
AmNachmittag
Nachmittag
wirdman
manmüde:
müde:müde:
DieAugen
Augen
werden
schwer,
dieKonzentration
Konzentration
sinkt,
die
Aktivität
geht
gegen
Null.
Rund
50
Prozent
der
Menschen
hören
auf
die
die
Aktivität
geht
gegen
Null.
Rund
50
Prozent
der
Menschen
hören
auf
die
Signale
sinkt,
die
Aktivität
geht
gegen
Null.
Rund
50
Prozent
der
Menschen
hören
auf
die
sinkt,Studie
die Aktivität
gegen
Null.20-minütige
Rund 50 Prozent
der einen
Menschen
hören auf die des
Eine
zeigt,geht
dass
eine
Pause
ausgepumpten
Signale
des
Körpers
und
erlauben
sich
mittags
einen
kurzen
Schlaf.
Körpers
und
sicherlauben
mittags
einen
kurzen
Schlaf.
Signale
des Körpers
und
erlauben
sich
mittags
einen
kurzen
Schlaf.
Signale
deserlauben
Körpers
und
sich mittags
einen
kurzen
Schlaf.
Arbeitnehmer
wieder
frisch
macht.
In
Deutschland
ist
der
Mittagsschlaf
am
Arbeitsplatz
noch
immer
verboten.
Dabei
InInDeutschland
ist
Mittagsschlaf
noch
immer
verboten.
Dabei
hat
In Deutschland
ist
dermüde:
Mittagsschlaf
am werden
Arbeitsplatz
noch
immer
verboten.
Dabei
Deutschland
istder
derman
Mittagsschlaf
Arbeitsplatz
noch
immer
verboten.
Dabei
Am
Nachmittag
wird
Dieam
Augen
schwer,
die
Konzentration
hat
eine
wissenschaftliche
Studie
gezeigt,
dass
ein
kurzer
Schlaf
am
Nachmittag
hohe
Leistungen
bis
eine
gezeigt,
dass
ein
kurzer
Schlaf
amSchlaf
Nachmittag
Leistungen
bis
ininden
hatAktivität
eine wissenschaftliche
Studie
gezeigt,
dasskurzer
ein
kurzer
am Nachmittag
hohe
Leistungen
in
hat wissenschaftliche
eine
wissenschaftliche
Studie
gezeigt,
ein
Schlaf
am
Nachmittag
hohe
Leistungen
bis
inbisAbend
sinkt,
die
geht Studie
gegen
Null.
Rund
50dass
Prozent
der
Menschen
hören
auf hohe
die
den
Abend
ermöglicht.
Hinzu
kommt,
dass
die
Störung
des
Biorhythmus
extrem
ungesund
ist:
Wer
ermöglicht.
Hinzu
kommt,
dass
die
Störung
des
Biorhythmus
extrem
ungesund
ist:
Wer
dauernd
zu
wenig
schläft,
den
Abend
ermöglicht.
Hinzu
kommt,
dass
die
Störung
des
Biorhythmus
extrem
ungesund
ist:
Wer
den Abend
ermöglicht.
Hinzu kommt,
dass dieeinen
Störung
desSchlaf.
Biorhythmus extrem ungesund ist: Wer
Signale
des Körpers
und erlauben
sich mittags
kurzen
dauernd
zuzuwenig
schläft,
hat
häufiger
Unfälle,
istist
von
Herzinfarkt
bedroht,
sogar
das
hat
häufiger
Unfälle,
ist
von
Herzinfarkt
bedroht,
sogar
das
Alzheimerrisiko
wird
größer.
dauernd
zu
wenig
schläft,
hat
häufiger
Unfälle,
ist
von
Herzinfarkt
bedroht,
sogar
das Alzheimerrisiko
dauernd
wenig
schläft,
hat
häufiger
Unfälle,
von
Herzinfarkt
bedroht,
sogar
dasAlzheimerrisiko
Alzheimerrisiko
In Deutschland ist der Mittagsschlaf am Arbeitsplatz noch immer verboten.
Dabei
(Lidové noviny,
4.2.2005)
wird
größer.
(Lidové
noviny,
4.2.2005)
(Lidové
noviny,
wird
größer.
(Lidové
noviny,
4.2.2005)
wird
größer.
hat eine wissenschaftliche Studie gezeigt, dass ein kurzer Schlaf am Nachmittag hohe Leistungen
bis
in 4.2.2005)
den Abend ermöglicht. Hinzu kommt, dass die Störung des Biorhythmus extrem ungesund ist: Wer
222 Welche
Überschrift
passt
am
zum
Text?
Welche
Überschrift
passt
am
besten
zum
Text?
2 zuWelche
Überschrift
passt
am
besten
zum
Text?
Welche
Überschrift
passt
ambesten
besten
zum
Text?
dauernd
wenig
schläft,
hat
häufiger
Unfälle,
ist
von Herzinfarkt
bedroht, sogar das Alzheimerrisiko
A)
Mittagsschlaf
stört
Biorhythmus
A)
Mittagsschlaf
stört
Biorhythmus
A) Mittagsschlaf
stört Biorhythmus
(Lidové noviny, 4.2.2005)
wird größer.
A) Mittagsschlaf
stört Biorhythmus
B) Mittagsschlaf
Mittagsschlaf
störtKonzentration
Konzentration
B)
stört
B) Mittagsschlaf
stört Konzentration
B) Mittagsschlaf
stört Konzentration
C) Mittagsschlaf
Mittagsschlaf
istverboten
verboten
C)
ist
C)Überschrift
Mittagsschlaf
ist verboten
C) Mittagsschlaf
ist passt
verboten
2 Welche
am besten zum Text?
D) Mittagsschlaf
Mittagsschlaf
ist
gesund
D)
ist
gesund
D)
Mittagsschlaf
ist
gesund
D)
Mittagsschlaf
ist
gesund
A) Mittagsschlaf stört Biorhythmus
B) Mittagsschlaf stört Konzentration
C) 1Mittagsschlaf
ist verboten
Řešení:
Řešení:
A);
Řešení:
1– –A);A);212–––D)
D)2 – D)
D) 1Mittagsschlaf ist gesund
1
– železniční uzel
1der Eisenbahnknotenpunkt
der Eisenbahnknotenpunkt
– železniční
der Eisenbahnknotenpunkt
– železniční
uzel uzel
Řešení: 1 – A); 2 – D)
1
der Eisenbahnknotenpunkt – železniční uzel
26
2323
23
23
Výchozí
text:stĜednČ
střednědlouhý
dlouhý
text
Výchozí text:
text
Formát
úloh:uzavĜené
uzavřenéúlohy
úlohy
s výběrem
odpovědi
Formát úloh:
s výbČrem
odpovČdi
Příklad:
4.2.3 (zadání
a výchozí
text)
PĜíklad:
4.2.3 (zadání
a výchozí
text)
PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)
Přečtěte text:
si následující
text o Lukášově
cestě do školy. Na základě informací v textu vyberte k úlohám 1–5
Výchozí
stĜednČ dlouhý
text
Formát
úloh:alternativu
uzavĜené úlohy
nejvhodnější
A–D.s výbČrem odpovČdi
Přečtěte si následující text o Lukášově cestě do školy. Na základě informací v textu vyberte k úlohám 1–5
nejvhodnější alternativu A–D.
Mit dem Schiff zur Schule
Lukas, 14 Jahre alt, ärgert sich. Heute Morgen ist der Bus besonders voll. „Sonst
fahre
ich immer
der zehn Minuten später kommt“, sagt er. „Der ist
Mit dem
Schiffmit
zurdem,
Schule
länger und ich bekomme meistens einen Sitzplatz.“ Der Bus fährt direkt vor dem
Lukas,
14inJahre
ärgert
sich. Heute Morgen ist der Bus besonders voll. „Sonst
Haus los,
demalt,
Lukas
wohnt.
fahre ich immer mit dem, der zehn Minuten später kommt“, sagt er. „Der ist
„Märkisches Viertel“ heißt die Gegend, die im Norden von Berlin liegt. Manche
länger und ich bekomme meistens einen Sitzplatz.“ Der Bus fährt direkt vor dem
Leute nennen sie „merkwürdiges Viertel“, weil es hier anders aussieht als in
Haus los, in dem Lukas wohnt.
anderen Stadtvierteln Berlins. Vor 40 Jahren entstand die Siedlung als größtes
„Märkisches
Viertel“ heißt
die Gegend, Das
die im„Märkische
Norden vonViertel“
Berlin liegt.
Manche
Wohnungsbauprojekt
Deutschlands.
besteht
aus
Leute
nennenGrünflächen
sie „merkwürdiges
Viertel“, weil es hier anders aussieht als in
Hochhäusern,
und Geschäften.
anderen Stadtvierteln Berlins. Vor 40 Jahren entstand die Siedlung als größtes
Lukas wurde in Berlin geboren, doch seine Familie lebte zwei Jahre in einer kleinen Stadt in BadenWohnungsbauprojekt Deutschlands. Das „Märkische Viertel“ besteht aus
Württemberg. Vor kurzem sind sie nach Berlin zurückgekehrt. „Ich freue mich darüber, wieder hier zu
Hochhäusern, Grünflächen und Geschäften.
sein, obwohl ich jetzt einen langen Schulweg habe. Hier wohnen alle meine Freunde“, sagt Lukas.
Lukas wurde in Berlin geboren, doch seine Familie lebte zwei Jahre in einer kleinen Stadt in BadenZuerst muss Lukas 20 Minuten mit einem Stadtbus fahren. Dann 15 Minuten in einem Bus nur für Schüler.
Württemberg. Vor kurzem sind sie nach Berlin zurückgekehrt. „Ich freue mich darüber, wieder hier zu
Diesmal kann Lukas sitzen. Alle Schüler im Bus haben dasselbe Ziel: die Insel Scharfenberg im Tegeler See
sein, obwohl ich jetzt einen langen Schulweg habe. Hier wohnen alle meine Freunde“, sagt Lukas.
mitten in Berlin. 80 Schüler wohnen auf der Insel im Internat, 340 kommen jeden Tag aus der Stadt zum
Zuerst
muss Lukas 20 Minuten mit einem Stadtbus fahren. Dann 15 Minuten in einem Bus nur für Schüler.
Unterricht.
Diesmal kann Lukas sitzen. Alle Schüler im Bus haben dasselbe Ziel: die Insel Scharfenberg im Tegeler See
Der Bus fährt durch einen Wald und hält schließlich am Strandbad Tegel. Dann muss man ein kurzes
mitten in Berlin. 80 Schüler wohnen auf der Insel im Internat, 340 kommen jeden
Tag aus der Stadt zum
Stück (etwa 3 Minuten) zu Fuß gehen. Am Ende des Wegs wartet schon die Fähre1 auf die Schüler.
Unterricht.
Lukas ist noch ziemlich müde. Zusammen mit den anderen Schülern geht er eilig auf die Fähre. Zwischen
Der Bus fährt2 durch einen Wald und hält schließlich am Strandbad Tegel. Dann muss man ein kurzes
dem Festland und der Schulinsel liegen nur 100 Meter. Die Fahrt dauert deshalb nur zwei Minuten. Dann
Stück (etwa 3 Minuten) zu Fuß gehen. Am Ende des Wegs wartet schon die Fähre1 auf die Schüler.
gehen Lukas und seine Mitschüler ans Ufer und zu ihren Klassenräumen.
Lukas ist noch ziemlich müde. Zusammen mit den anderen Schülern geht er eilig auf die Fähre. Zwischen
Doch was machen
die Schüler, die verschlafen oder andere Unterrichtszeiten haben? Kein Problem! Alle
dem Festland2 und der Schulinsel liegen nur 100 Meter. Die Fahrt dauert deshalb nur zwei Minuten. Dann
15 Minuten fährt die Fähre zwischen Festland und Insel hin und her. Außerdem gibt es auf beiden Seiten
gehen Lukas und seine Mitschüler ans Ufer und zu ihren Klassenräumen.
kleine Boote, welche den Schülern zur freien Verfügung stehen. Damit dauert die Fahrt ein bisschen
Doch
machen
die Schüler,
die verschlafen oder andere Unterrichtszeiten haben? Kein Problem! Alle
länger,was
denn
sie haben
keinen Motor.
15 Minuten fährt die Fähre zwischen Festland und Insel hin und her. Außerdem gibt es auf beiden
(JumaSeiten
1/2005)
kleine Boote, welche den Schülern zur freien Verfügung stehen. Damit dauert die Fahrt ein bisschen
länger, denn sie haben keinen Motor.
(Juma 1/2005)
1
2
1
2
die Fähre – převoz, trajekt
das Festland – pevnina
die Fähre – převoz, trajekt
das Festland – pevnina
24
24
27
Příklad: 4.2.3 (úlohy)
PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)
1
1
2
2
3
3
4
4
5
5
Warum ist Lukas unzufrieden?
A) Er hat den Bus verpasst.
B) Im Bus sind sehr viele Menschen.
Warum
isthält
Lukas
unzufrieden?
C)
Der Bus
nicht
vor seinem Haus.
A)
hat
den
Bus verpasst.
D) Er
Der
Bus
kommt
zehn Minuten später.
B) Im Bus sind sehr viele Menschen.
C) Der Bus hält nicht vor seinem Haus.
D) Der Bus kommt zehn Minuten später.
Was ist das „Märkische Viertel“?
A) Ein Geschäftszentrum in Berlin.
B) Eine Stadt nördlich von Berlin.
Was
dasim
„Märkische
Viertel“?
C)
Einist
Park
Norden Berlins.
A)
D) Ein Geschäftszentrum
Stadtteil von Berlin.in Berlin.
B) Eine Stadt nördlich von Berlin.
C) Ein Park im Norden Berlins.
D) Ein Stadtteil von Berlin.
Wie fühlt sich Lukas in Berlin?
A) Schlecht, weil er lieber in Baden-Württemberg bleiben wollte.
B) Schlecht, weil er alle Freunde in Baden-Württemberg hat.
Wie
fühlt
sich
in Berlin?
C)
Gut,
weil
seinLukas
Schulweg
nicht so lang ist.
A)
weil
er viele
lieberBekannte
in Baden-Württemberg
bleiben wollte.
D) Schlecht,
Gut, weil er
hier
hat.
B) Schlecht, weil er alle Freunde in Baden-Württemberg hat.
C) Gut, weil sein Schulweg nicht so lang ist.
D) Gut, weil er hier viele Bekannte hat.
Wie sieht Lukas’ Schulweg aus?
Lukas fährt mit
A) einem Stadtbus und mit einem Schiff zur Schule.
Wie
siehtSchulbus
Lukas’ Schulweg
aus? Schiff zur Schule.
B)
einem
und mit einem
Lukas
fährt
mit und mit einem Schiff zur Schule.
C) zwei
Bussen
A)
einem
Stadtbus
mitBus
einem
zur Schule.
D) Schiffen und mitund
einem
zur Schiff
Schule.
B) einem Schulbus und mit einem Schiff zur Schule.
C) zwei Bussen und mit einem Schiff zur Schule.
D) Schiffen und mit einem Bus zur Schule.
Wie kommen die Schüler vom Festland auf die Insel?
A) Sie können mit der Fähre oder mit kleinen Booten fahren.
B) Es gibt eine Fähre, die aber nur am frühen Morgen fährt.
Wie
die
Schüler
Festland
auf die Insel?
C)
Eskommen
gibt kleine
Boote,
die vom
sie mieten
können.
A)
FähreBooten
oder mit
kleinen Booten fahren.
D) Sie können
müssen mit
mit der
eigenen
fahren.
B) Es gibt eine Fähre, die aber nur am frühen Morgen fährt.
C) Es gibt kleine Boote, die sie mieten können.
D) Sie müssen mit eigenen Booten fahren.
Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – D); 4 – C); 5 – A)
Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – D); 4 – C); 5 – A)
28
25
25
PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)
Příklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)
PĜíklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)
Výchozí
text:dlouhý
dlouhýtext
text
(informativní
leták)
Výchozí text:
(informativní
leták)
Formát
úloh:úlohy
úlohydichotomické
dichotomické
Formát úloh:
Přečtěte si tvrzení 1–8 a leták o Monte Kaolinu v bavorském Hirschau. Na základě informací v textu
rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá (P), nebo nepravdivá (N).
P
N
1
Auf dem Monte Kaolino kann man auch bergsteigen.
… …
2
In der Saison ist der Skilift jeden Tag von 9 bis 18 Uhr geöffnet.
… …
3
Behinderte Personen können den Skilift gratis benutzen.
… …
4
Der Gruppenleiter bekommt die Karte für den Skilift kostenlos.
… …
5
Die Verleihpreise für Sandboards sind höher als die Verleihpreise für Big-Foots.
… …
6
Man kann sich Sandboards, aber keine Sandboard-Schuhe ausleihen.
… …
7
Im Preis der Probefahrt ist die Skiausrüstung nicht inbegriffen.
… …
8
Man kann sich auch eine Jahres-Liftkarte inkl. Ski-Verleih besorgen.
… …
26
29
Příklad: 4.2.4 (výchozí text)
PĜíklad: 4.2.4 (výchozí text)
PĜíklad: 4.2.4 (výchozí text)
Der Monte Kaolino in Hirschau
Insgesamt
30 Mio.
Tonnen Sandin
formen
diesen 110 Meter hohen Sandskiberg. Der Monte Kaolino bietet
Der
Monte
Kaolino
Hirschau
jedem etwas: eine 200 m lange Abfahrt mit 30 Slalomtoren, einen Skilift für Skifahrer und Sandboarder, und
Insgesamt
30 Mio. Tonnen
Sand formen
110 Meter hohen Sandskiberg.
DerfürMonte
Kaolino
bietet
eine Kletterstrecke
für Fußgänger
sowiediesen
eine Aussichtsplattform
auf dem Gipfel
alle. Der
Skiclub
Monte
jedem
etwas:
eine
200
m
lange
Abfahrt
mit
30
Slalomtoren,
einen
Skilift
für
Skifahrer
und
Sandboarder,
und
Kaolino bietet außer Skiern und Big Foots auch Sandboards zum Verleih an.
eine Kletterstrecke für Fußgänger sowie eine Aussichtsplattform auf dem Gipfel für alle. Der Skiclub Monte
Öffnungszeiten
des Liftbetriebes:
Kaolino
bietet außer Skiern
und Big Foots auch Sandboards zum Verleih an.
Oktober - Mai
Kein Liftbetrieb
Öffnungszeiten
Mai - Oktoberdes Liftbetriebes:
Montag - Samstag von 9:00 bis 18:00 Uhr
Oktober - Mai
KeinSonntag
Liftbetrieb
von 09:00 bis 12:00 und 13:00 bis 18:00 Uhr
Mai - Oktober
Montag
- Samstag
von
bisUhr
18:00 Uhr
Letzte
Bergfahrt
um9:00
17:55
Sonntag von 09:00 bis 12:00 und 13:00 bis 18:00 Uhr
Liftpreise: für Einzelpersonen 1 Berg- und Talfahrt
Letzte Bergfahrt um 17:55 Uhr
Erwachsene:
€ 2.00
Liftpreise:
für 16
Einzelpersonen
1 Berg- und Talfahrt
Kinder bis
Jahre:
€ 1.00
Erwachsene:
€ 2.00
Behinderte mit gültigem Ausweis:
€ 1.00
Kinder
bis 16 Jahre:
€ 1.00
Kinderkarte
(4 x zahlen/5 x fahren)
€ 4.00
Behinderte
mitmit
gültigem
Ausweis:
Gruppen
mehr als
25 Personen: € 1.00
€ 1.00
Kinderkarte
(4 x zahlen/5
x fahren)
€ 4.00
Der Reiseleiter
(Reiseleiter
frei) muss die
Karten für die Gruppe kaufen.
Gruppen mit mehr als 25 Personen:
€ 1.00
Liftpreise: für Ski-, Big Foot-, und Sandboardfahrer (ohne Ski-Verleih)
Der Reiseleiter (Reiseleiter frei) muss die Karten für die Gruppe kaufen.
Halber Tag = Vormittag
9.00 - 13.30 Uhr:
€ 6.00
Liftpreise:
Big Foot-,13.30
und -Sandboardfahrer
(ohne Ski-Verleih)
Halber für
TagSki-,
= Nachmittag
18.00 Uhr:
€ 6.00
Halber
Tag =Tag:
Vormittag
9.00 - 13.30 Uhr:
€ 6.00
Ganzer
€ 8.00
Halber Tag = Nachmittag 13.30 - 18.00 Uhr:
€ 6.00
Ganzer
Tag:
Verleihpreise:
für Skier und Big Foots € 8.00
inkl. Skischuhe und Skistöcke, ohne Liftbenutzung.*
Verleihpreise:
Skier und Big
Foots
Halber Tagfür
= Vormittag
9.00
- 13.30 Uhr:
€ 10.00
inkl. Halber
Skischuhe
Skistöcke,13.30
ohne –Liftbenutzung.*
Tag und
= Nachmittag
18.00 Uhr:
€ 10.00
Halber
Tag =Tag:
Vormittag
9.00 - 13.30 Uhr:
€ 10.00
Ganzer
€ 13.00
Halber Tag = Nachmittag 13.30 – 18.00 Uhr:
€ 10.00
Ganzer
Tag:
€ 13.00
Verleihpreise:
für Sandboards
ohne Liftbenützung.*
Verleihpreise:
für Sandboards
Sandboard-Schuhe
werden nicht verliehen.
ohneHalber
Liftbenützung.*
Tag = Vormittag
9.00 - 13.30 Uhr:
€ 15.00
Sandboard-Schuhe
werden nicht
verliehen.
Halber Tag = Nachmittag
13.30
- 18.00 Uhr:
€ 15.00
Halber
Tag =Tag:
Vormittag
9.00 - 13.30 Uhr:
€ 15.00
Ganzer
€ 25.00
Halber Tag = Nachmittag 13.30 - 18.00 Uhr:
€ 15.00
Ganzer
Tag:Sie Skier, Big Foots oder Sandboards
€ 25.00
Haben
noch nie ausprobiert? Kein
Problem!
Haben
Sie Skier, Big Foots oder Sandboards noch nie ausprobiert? Kein
Probefahrten:*
Problem!
Skier, Big Foots 1 Stunde
8.00 €
Probefahrten:*
Sandboard
1 Stunde
12.00 €
Skier, Big Foots 1 Stunde
8.00 €
Preise inkl. Skischuhe, Skistöcke und Liftbenutzung.
Sandboard
1 Stunde
12.00 €
Preise
inkl. Skischuhe, Skistöcke und Liftbenutzung.
Jahres-Liftkarten:
für Ski-, Big-Foot - und Sandboardfahrer
Jahres-Liftkarten:
Kinder ab Jahrgang 1993:
€ 40.00
für Ski-,
Big-Footbis
- und
Sandboardfahrer
Erwachsene
Jahrgang
1993:
€ 80.00
Kinder
ab Jahrgang
1993:
€ 40.00
(ohne
Ski-Verleih)
Erwachsene bis Jahrgang 1993:
€ 80.00
*Der SC Monte Kaolino übernimmt keine Haftung für Unfälle bei Zuschauern
(ohne Ski-Verleih)
und Teilnehmern.
*Der Das
SC Monte
Kaolino
übernimmt
keine
Haftung
für Unfälle bei Zuschauern
Skimaterial
wird
auf eigene
Gefahr
ausgeliehen.
und Teilnehmern.
Das Skimaterial wird auf eigene Gefahr ausgeliehen.
(www.scmk.org, 20. 4. 2005, upraveno)
(www.scmk.org, 20. 4. 2005, upraveno)
Řešení: 1 – P; 2 – N; 3 – N; 4 – P; 5 – P; 6 – P; 7 – N; 8 – N
Řešení: 1 – P; 2 – N; 3 – N; 4 – P; 5 – P; 6 – P; 7 – N; 8 – N
30
27
27
Příklad: 4.2.5 (výchozí texty a úlohy)
PĜíklad:
PĜíklad:4.2.5
4.2.5(výchozí
(výchozítexty
textya aúlohy)
úlohy)
Výchozí
texty:krátké
krátké texty
Výchozí
Výchozítexty:
texty: krátkétexty
texty
Formát
úloh:úlohy
úlohypĜiĜazovací
přiřazovací
Formát úloh:
Formát úloh: úlohy pĜiĜazovací
PĜeþtČte
PĜeþtČtesisipĜedstavy
pĜedstavyžákĤ
žákĤootom,
tom,jak
jakstráví
strávíposlední
poslednídny
dnyveveškole
školeaacocoplánují
plánujípo
pozávČreþné
závČreþné
zkoušce.
Ke
každé
výpovČdi
žáka
1–5
pĜiĜaćte
jeden
z
nabízených
výrokĤ
A–G,
který
zkoušce. Ke každé výpovČdi žáka 1–5 pĜiĜaćte jeden z nabízených výrokĤ A–G, kterýnejvíce
nejvíce
odpovídá
odpovídápĜedstavČ
pĜedstavČžáka.
žáka.Dva
Dvavýroky
výrokyjsou
jsounavíc
navícaanebudou
nebudoupoužity.
použity.
WENN
WENNMAN
MANDAS
DASABSCHLUSSZEUGNIS
ABSCHLUSSZEUGNISDER
DERREALSCHULE
REALSCHULEIN
INDER
DERTASCHE
TASCHE
HAT,
BEGINNT
DAS
RICHTIGE
LEBEN
HAT, BEGINNT DAS RICHTIGE LEBEN
Andreas
Andreas
Wir
Wirwollen
wollenabends
abendsininDiskos
Diskosgehen
gehenund
undfeiern.
feiern.Endlich
Endlichdarf
darfman
manlänger
länger
bleiben.
Morgens
kann
ich
ja
ausschlafen.
Für
die
Abschlussfeier
müssen
bleiben. Morgens kann ich ja ausschlafen. Für die Abschlussfeier müssenwir
wir
noch
noch üben.
üben. Wir
Wir spielen
spielen den
den Hit
Hit dieses
dieses Jahres.
Jahres. Den
Den haben
haben wir
wir imim
Musikunterricht
Musikunterrichteinstudiert.
einstudiert.Wenn
Wenndie
dieSchule
Schulewieder
wiederanfängt,
anfängt,beginne
beginneich
icheine
eine
Lehre
als
Chemiker.
Lehre als Chemiker.
Svenja
Svenja
Urlaub
Urlaubmache
macheich
icherst
erstimimnächsten
nächstenJahr.
Jahr.Dieses
DiesesJahr
Jahrwerde
werdeich
ichininder
derWirtschaft
Wirtschaft
meiner
Eltern
arbeiten.
Das
macht
Spaß
und
ich
verdiene
ein
bisschen
meiner Eltern arbeiten. Das macht Spaß und ich verdiene ein bisschenGeld.
Geld.
An
Anden
denWochenenden
WochenendenististZeit
Zeitzum
zumFeiern.
Feiern.Ab
AbAugust
Augusthabe
habeich
icheine
eineLehrstelle
Lehrstelle
als
alsZahnarzthelferin.
Zahnarzthelferin.Die
DieZahnarztpraxis
Zahnarztpraxisististnur
nurfünf
fünfMinuten
Minutenvon
vonzuzuHause
Hause
entfernt.
entfernt.
Torsten
Torsten
Feiern
Feiernwerde
werdeich
ichnicht.
nicht.Ich
Ichhabe
habekeinen
keinenAusbildungsplatz.
Ausbildungsplatz.Ich
Ichversuche
versucheeine
eine
Lehrstelle
als
Informatiker
zu
bekommen.
Über
25
Bewerbungen
Lehrstelle als Informatiker zu bekommen. Über 25 Bewerbungenhabe
habeich
ich
geschrieben
und
nur
Absagen
bekommen.
Ich
habe
keine
Lust,
weiter
auf
die
geschrieben und nur Absagen bekommen. Ich habe keine Lust, weiter auf die
Schule
Schulezuzugehen.
gehen.
Angela
Angela
Wir
Wirwerden
werdenfeiern,
feiern,feiern,
feiern,feiern.
feiern.Ich
Ichfreue
freuemich,
mich,dass
dassich
ichdie
dieSchule
Schulemit
miteinem
einem
guten
Zeugnis
geschafft
habe.
Ich
gehe
noch
drei
Jahre
auf
die
guten Zeugnis geschafft habe. Ich gehe noch drei Jahre auf diehöhere
höhere
Handelsschule
Handelsschuleund
undwerde
werdedann
dannvielleicht
vielleichtPolizistin.
Polizistin.Eigentlich
Eigentlichmöchte
möchteich
ichjaja
viel
viellieber
lieberSängerin
Sängerinwerden,
werden,aber
aberob
obdas
dasklappt?
klappt?Ich
Ichweiß
weißnicht.
nicht.
Nicole
Nicole
An
Anden
denWochenenden
Wochenendenjobbe
jobbeich
ichananeiner
einerTankstelle.
Tankstelle.Außerdem
Außerdembesuche
besucheich
ich
einen
Schreibmaschinenkurs.
Ansonsten
werde
ich
Partys
feiern,
einen Schreibmaschinenkurs. Ansonsten werde ich Partys feiern,ininDiskos
Diskos
gehen
gehen und
und endlich
endlich mal
mal lange
lange ausschlafen.
ausschlafen. ImIm Herbst
Herbst mache
mache ich
ich eine
eine
Ausbildung
als
Justizangestellte
beim
Amtsgericht.
Vorher
habe
ich
vierzig
Ausbildung als Justizangestellte beim Amtsgericht. Vorher habe ich vierzig
Bewerbungen
Bewerbungengeschrieben
geschriebenund
underst
erstzum
zumSchluss
Schlusszwei
zweiZusagen
Zusagenbekommen.
bekommen.
11
22
33
44
55
(Juma 1/98, upraveno)
(Juma 1/98, upraveno)
2828
31
PĜíklad: 4.2.5 (alternativy)
Příklad: 4.2.5 (alternativy)
AUSSAGEN DER SCHÜLER
PĜíklad: 4.2.5 (alternativy)
DER SCHÜLER
A)AUSSAGEN
Will im Unternehmen
der Familie jobben.
B)
A)
Will mit den Eltern in Urlaub fahren.
Will im Unternehmen der Familie jobben.
C)
B)
Hat einen Ausbildungsplatz, der nicht dem Traumberuf entspricht.
Will mit den Eltern in Urlaub fahren.
D)
C)
Bereitet mit der Klasse etwas für die gemeinsame Abschlussparty vor.
Hat einen Ausbildungsplatz, der nicht dem Traumberuf entspricht.
E)
D)
Weiß schon, dass kein Ausbildungsplatz für sie frei ist.
Bereitet mit der Klasse etwas für die gemeinsame Abschlussparty vor.
F)
E)
Hat mehr als eine Bestätigung für den Ausbildungsplatz bekommen.
Weiß schon, dass kein Ausbildungsplatz für sie frei ist.
G)
F)
Hat sich bisher erfolglos um den Wunschberuf beworben.
Hat mehr als eine Bestätigung für den Ausbildungsplatz bekommen.
G)
Hat sich bisher erfolglos um den Wunschberuf beworben.
Schülerin/Schüler
1
Andreas
2
Svenja
3
Torsten
4
Angela
5
Nicole
1
Andreas
2
Svenja
3
Torsten
4
Angela
5
Nicole
Aussage
Schülerin/Schüler
Aussage
Řešení: 1 – D); 2 – A); 3 – G); 4 – C); 5 – F)
29
Řešení: 1 – D); 2 – A); 3 – G); 4 – C); 5 – F)
32
29
4.3
Jazyková kompetence
4.3
KOMPETENCE
4.3 JAZYKOVÁ
JAZYKOVÁ
KOMPETENCE
PĜíklad:
4.3.1
PĜíklad:Příklad:
4.3.1 4.3.1
Výchozí
text:
text
Výchozí
text:krátký
krátký
text
Výchozí
text:
krátký
text
4.3
JAZYKOVÁ
KOMPETENCE
Formát
úloh:
uzavĜené
ss výbČrem
odpovČdi
Formát
úloh:
uzavřené
úlohy
s výběrem
odpovědi
Formát úloh: uzavĜené úlohy
úlohy
výbČrem
odpovČdi
PĜíklad: 4.3.1
Přečtěte
text
Přečtěte si
si následující
následující
text oo biatlonistech.
biatlonistech. KK úlohám
úlohám 1–8
1–8 vyberte
vyberte vždy
vždy jednu
jednu správnou
správnou alternativu
alternativu A–C.
A–C.
Výchozí
text:
krátký text
Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
Sportler
Sportler aus
aus Großbreitenbach
Großbreitenbach
Přečtěte si následující text o biatlonistech. K úlohám 1–8 vyberte vždy jednu správnou alternativu A–C.
Die
Die kleine
kleine thüringische
thüringische Stadt
Stadt Großbreitenbach,
Großbreitenbach, im
im Ilmkreis
Ilmkreis gelegen,
gelegen, ist
ist (1)
(1) _________
_________ der
der vielen
vielen Orte
Orte
unterhalb
des
Rennsteigs,
unterhalb aus
des Großbreitenbach
Rennsteigs, (2)
(2) _________
_________ Jung
Jung und
und Alt
Alt Wintersport
Wintersport treibt.
treibt. Großer
Großer Beliebtheit
Beliebtheit erfreut
erfreut sich
sich
Sportler
(3)
Zeit
ist
aus
Schießen
und
1988
(3) _________
_________
Zeit Biathlon.
Biathlon.
Das
ist eine
eine Kombination
Kombination
aus Langlauf
Langlauf
und
Schießen
und seit
seit vielen
1988 sogar
sogar
Die
kleine thüringische
StadtDas
Großbreitenbach,
im Ilmkreis
gelegen,und
ist (1)
_________
der
Orte
olympische
(4)
_________
olympischedes
(4)Rennsteigs,
_________ ..(2) _________ Jung und Alt Wintersport treibt. Großer Beliebtheit erfreut sich
unterhalb
Auch
solche
wie
stammen
Großbreitenbach.
Auch
solche „Meister“
„Meister“
wie Janett
Janett
Klein
und Andrea
Andrea Henkel
Henkel
stammen
aus
Großbreitenbach.
Andrea
(3)
_________
Zeit Biathlon.
Das istKlein
eine und
Kombination
aus Langlauf
und aus
Schießen
und seit 1988Andrea
sogar
(5)
_________ genauso
genauso wie
wie ihre
ihre Schwester
Schwester im
im Jahr
Jahr 2002
2002 eine
eine Olympiamedaille.
Olympiamedaille.
olympische (4) _________(5)
. _________
Sie
trainiert
heute
(6)
_________
bekannten
Wintersportzentrum
in
Sie Janett
trainiertKlein
heute
(6)Andrea
_________
bekannten
Wintersportzentrum
in Oberhof.
Oberhof.
Auch solche „Meister“ wie
und
Henkel
stammen
aus Großbreitenbach.
Andrea
Von
dort
(7)
weiterer
Biathlonsportler
Weltruf:
Von_________
dort stammt
stammt
(7) _________
_________
ein
weitererim
Biathlonsportler
von
Weltruf: Frank
Frank
(5)
genauso
wie ihre ein
Schwester
Jahr 2002 einevon
Olympiamedaille.
Luck.
Hier
unter
Teilnahme
von
Zuschauern
Luck.
Hier werden
werden
unter
Teilnahme
von (8)
(8) _________
_________
Zuschauern
BiathlonSie
trainiert
heute (6)
_________
bekannten
Wintersportzentrum
in BiathlonOberhof.
Weltcups
organisiert.
Weltcups
organisiert.
Von
dort stammt
(7) _________ ein weiterer Biathlonsportler von Weltruf: Frank
(Freundschaft 2002, upraveno)
(Freundschaft 2002, upraveno)
Luck. Hier werden unter Teilnahme von (8) _________ Zuschauern
Biathlon-
Weltcups organisiert.
(Freundschaft 2002, upraveno)
11
A)
A) ein
ein
B)
B) eine
eine
C)
C) einer
einer
22
1
33
2
44
3
55
4
66
5
77
6
88
7
A)
A)
A)
A)
A)
in
in der
der
ein
zum
zum
A)
A)
A)
A)
in der
Sportarten
Sportarten
zum
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
in
in denen
denen
einer
zu
zu
in denen
Disziplin
Disziplin
zu
A)
A)
A)
A)
A)
A)
A)
A)
A)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
B)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
C)
bekommen
bekommen
Disziplin
in
in den
den
bekommen
auch
auch
in den
vielen
vielen
auch
8
A) viele
A)
A) bekam
bekam
A) Sportarten
im
im
bekam
sofort
sofort
im
viele
viele
sofort
in
in deren
deren
eine
zur
zur
in deren
Spiele
Spiele
zur
bekommt
bekommt
Spiele
ins
ins
bekommt
nicht
nicht
ins
vieler
vieler
nicht
B) vieler
C) vielen
Řešení:
Řešení: 11 –– C);
C); 22 –– C);
C); 33 –– B);
B); 44 –– C);
C); 55 –– A);
A); 66 –– A);
A); 77 –– C);
C); 88 –– C)
C)
30
30
Řešení: 1 – C); 2 – C); 3 – B); 4 – C); 5 – A); 6 – A); 7 – C); 8 – C)
30
33
4.4 DOVEDNOST – PÍSEMNÝ PROJEV
4.4
Písemný projev
4.4 DOVEDNOST
– PÍSEMNÝ PROJEV
PĜíklad: 4.4.1 (zadání písemné práce)
Typ textu: þlánek do školního þasopisu
Příklad:
4.4.1 (zadání
PĜíklad:
4.4.1 (zadání
písemnépísemné
práce) práce)
Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 130–150 slov)
Typ textu:
þasopisu
Typ
textu:þlánek
článekdodoškolního
školního
časopisu
Formát úloh:
otevĜené
úlohy
se se
širokou
odpovČdí
(rozsah
130–150
slov) slov)
Formát
úloh:
otevřené
úlohy
odpovědí
(rozsah
130–150
Školní časopis německé partnerskéširokou
školy vyhlásil
soutěž
o nejlepší
článek na téma „Mein Lieblingsort“.
Rozhodli jste se, že se soutěže zúčastníte. Napište článek v rozsahu 130–150 slov, ve kterém:
Školní časopis německé partnerské školy vyhlásil soutěž o nejlepší článek na téma „Mein Lieblingsort“.
Rozhodli jste se, že se soutěže zúčastníte. Napište článek v rozsahu 130–150 slov, ve kterém:
ƒ
popíšete místo a jeho atmosféru,
ƒ
popíšetedva
místo
a jeho atmosféru,
uvedete
důvody,
proč máte toto místo rád/a,
ƒ
uvedete
důvody,
mátemístem
toto místo
rád/a,
popíšetedva
zážitek,
kterýproč
je s tímto
spojen.
ƒ
popíšete zážitek, který je s tímto místem spojen.
Příklad:
4.4.2 (zadání
Příklad:
4.4.2 (zadání
písemnépísemné
práce) práce)
Typ
textu:
formální
e-mail
Typ textu: formální e-mail
Příklad: 4.4.2 (zadání písemné práce)
Formát
úloh:otevřené
otevřenéúlohy
úlohysese
širokou
odpovědí
(rozsah
70–80
Formát úloh:
širokou
odpovědí
(rozsah
70–80
slov)slov)
Typ textu: formální e-mail
Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (rozsah 70–80 slov)
V červnu plánujete se třídou čtyřdenní pobyt v Linci. Navrhl/a jste, že zkontaktujete informační kancelář
v Linci a pokusíte se zjistit potřebné informace. Na uvedenou adresu napište e-mail v rozsahu 70–80 slov,
V červnu plánujete se třídou čtyřdenní pobyt v Linci. Navrhl/a jste, že zkontaktujete informační kancelář
ve kterém:
v Linci a pokusíte se zjistit potřebné informace. Na uvedenou adresu napište e-mail v rozsahu 70–80 slov,
ve kterém:
ƒ
informujte o plánu své třídy (kdy, kdo, délka pobytu),
ƒ
informujte
o plánu
své ubytování
třídy (kdy, kdo,
délka pobytu),
se
zeptáte na
možnost
a stravování
pro studenty,
ƒ
se zeptáteona
možnost
ubytování
a stravování
pro studenty,
požádáte
zaslání
informací
o kulturních
programech
pořádaných
ƒ
o zaslání informací o kulturních programech pořádaných
vpožádáte
těchto dnech.
v těchto dnech.
31
31
34
4.5
Ústní projev/interakce
Příklad: 4.5.1
Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (délka 15 minut + 15 minut příprava)
Ukázka pracovního listu žáka
35
1
Pracovní list (PL) zkoušejícího je rozšířen o pokyny a otázky k 1. části PL a doplňující otázky k 2. a 3. části.
THEMEN: Verpflegung (P1), Freizeit/Unterhaltung (P2), Prag (P3), Einkaufen/Geschenk (P4)
1. TEIL
SCHÜLERBLATT
Verpflegung
Der Prüfer stellt Ihnen einige Fragen. Beantworten Sie sie bitte möglichst ausführlich. Wenn Sie etwas
nicht verstehen, fragen Sie bitte nach.
2. TEIL
Freizeit/Unterhaltung
Der zweite Teil besteht aus drei Aufgaben. Nehmen Sie dazu die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt. Die
Fotos zeigen zwei verschiedene Veranstaltungen.
1. Aufgabe
Sehen Sie sich die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt an. Wählen Sie ein Bild aus und beschreiben Sie
es. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein:
ƒ Platz/Ort
ƒ Personen
ƒ Kleidung
ƒ Musik
ƒ Atmosphäre
ƒ Sonstiges
2. Aufgabe
Sehen Sie sich die Bilder noch einmal an und vergleichen Sie sie (Was ist ähnlich/gleich/anders?).
Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein:
ƒ Platz/Ort
ƒ Personen
ƒ Kleidung
ƒ Musik
ƒ Atmosphäre
ƒ Sonstiges
3. Aufgabe
Erzählen Sie über Ihre Erfahrung mit einer Musikveranstaltung (z.B. Konzert, Festival, Ball usw.).
33
36
3. TEIL
Prag
In diesem Teil sollen Sie allein sprechen. Stellen Sie sich folgende Situation vor:
Ihre Schule nimmt an einem Schüleraustauschprogramm teil. Sechs Schüler aus Deutschland möchten
nächste Woche nach Prag kommen und 3 Tage hier verbringen. Ihr Lehrer hat Sie beauftragt, diesen
Aufenthalt zu organisieren und die Schüler zu begleiten.
Sie wissen, dass die deutschen Schüler…
ƒ mit dem Zug anreisen.
ƒ in einem Hotel wohnen, in dem sie Frühstück
bekommen.
ƒ gerne Sehenswürdigkeiten besichtigen möchten.
ƒ nicht so viel Taschengeld haben.
Beschreiben Sie jeden einzelnen Tag des Aufenthaltes. Begründen Sie auch Ihre Vorschläge.
Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein:
ƒ Ankunft/Abfahrt
ƒ öffentliche Verkehrsmittel
Tag
ƒ Sehenswürdigkeiten
1
ƒ Kultur und Sport
2
ƒ Einkaufen, Geschenke
3
Vormittag
Nachmittag
vom Hauptbahnhof
abholen
ƒ Sonstiges
4. TEIL
Einkaufen/Geschenk
In diesem Teil der Prüfung führen Sie mit dem Prüfer ein Gespräch. Stellen Sie sich folgende Situation
vor:
Ihre Freundin/Ihr Freund aus Österreich möchte Sie an diesem Wochenende besuchen. Sie und Ihr
Freund (Prüfer) haben vor, ihr/ihm ein Geschenk zu kaufen. Sie sollen mit ihrem Freund (Prüfer) über das
Geschenk sprechen.
Auf dem Extrablatt finden Sie drei Bilder von möglichen Geschenken (4A–4C). Sie können aber auch ein
anderes Geschenk vorschlagen.
Einigen Sie sich mit Ihrem Freund (Prüfer) auf ein Geschenk und sprechen Sie über weitere Einzelheiten
des Geschenkes. Das Gespräch beginnt der Prüfer.
Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein:
ƒ Was könnte man kaufen?
ƒ Wird das Geschenk ihr/ihm gefallen?
ƒ Wo kauft man das Geschenk?
ƒ Wann kauft man das Geschenk?
ƒ Wie viel wird es kosten?
ƒ Sonstiges
34
37
2. TEIL
Freizeit/Unterhaltung
2A
1./2. Aufgabe:
ƒ Platz/Ort
ƒ Personen
ƒ Kleidung
ƒ Musik
ƒ Atmosphäre
ƒ Sonstiges
2B
35
38
4. TEIL
Einkaufen/Geschenk
4A
4B
4C
Sonstiges?
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Was könnte man kaufen?
Wird das Geschenk ihr/ihm gefallen?
Wo kauft man das Geschenk?
Wann kauft man das Geschenk?
Wie viel wird es kosten?
Sonstiges
36
39
40
KATALOG NAJDETE KE STAŽENÍ NA STRÁNKÁCH: www.cermat.cz
www.m2010.cz
Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky
ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK
ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Platnost: od školního roku 2009/2010
Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Schváleno: MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT
Vydáno: březen 2008