mnoho zlého. Oči lidu byly ale slepé. Jeho mysl se naplnila záští a

Velká matka - Madona
J‘utilise des huiles essentielles naturelles
pures pour fixer mes pigments. Je concrétise
la couleur par un parfum, les terres se font air.
Je mémorise la forme dans l‘espace par sa
micro-diffusion.
Logogrames/Logogramy
Ambre-Suganda kokila -Basilic tropical-(Ocimum basilicum)
Sauge sclarée-(Salvia sclarea) Vetiver-(Vetiveria zizanoides)
140x300cm, 2007
L‘énergie photographiée par ma peinture se dessine alors en hors
champs, le vide se fait fluide: passage nécessaire à l‘acte créateur. Quand
le vide se fait plein, temps de la renaissance et de la guérison, un entre-deux
indéfinissable se dévoile, compréhension du monde inconsciente. J‘essaye
de peindre cet instant.
As the twentieth-first century will
Bysta pana Petišky
be spiritual, I believe. I believe in my
perception. What I sense is indefinable.
I paint this indefinable. I try to paint this
energy coming from the in-between, or
from the empty and the full, an energy
who gives substance to the invisible
who link us. I use natural media, I fix
natural pigments with Pure and Natural
Essential Oil and create a micro-diffusion
in the atmosphere. The work is extending
into the spectator’s space, into his
imagination and into his reality as well.
And by their medicinal and olfactory
properties, his own energy is stimulated,
giving substance to the in-between.
Valexia
Renaissance/Znovuzrozeni
Rhododendron sauvage-(Rhododendron
Anthopogon) Palmarosa sauvage(Cymbopogon martinii) Vetiver-(Vetiveria
zizanoides) 170x170cm, 2007.
Jogín
Otmar
Prúša
… a přišla doba, kdy spojenci Šelmy vstupovali
mezi lid pod maskou pokorných sluhů a
šlechetných ochránců, ale páchali v jeho srdcích
mnoho zlého. Oči lidu byly ale slepé. Jeho mysl se naplnila záští a zlobou a skutky lidí v tom čase nebyly dobré. Chudí
a nemocní hořce plakali nad svým osudem, ale nenašel se nikdo, kdo by jim byl oporou, nikdo jim nepodal léku, nikdo
neslyšel jejich nářek. Uši národů zakryla touha po bohatství, králové lidí podlehli mamonu a hrabivosti, svět zahalila
temnota a beznaděj. Nebylo více spravedlnosti, mocní si rozdělili pozemské statky a vládli rukou tvrdou a nelítostnou.
V těch časech zmnožila Šelma své posly a spojence měrou stonásobnou, vstupovali do osudů lidí a řídili jejich činy
podle přání Šelmy. Pak zazněl její zpupný smích nad souší i nad vodami, i postavila Šelma vládce národů proti sobě a
nechala je rozdmýchat strašlivý plamen, který pobořil města a zanesl strašlivý mor mezi vše živé. Oheň hořel tři dny a tři
noci. Svět zhořkl a stal se neplodným, řeky změnily svá koryta a nebe pokryla dlouhá noc, která pohltila Slunce, Měsíc
i hvězdy. Smutno bylo všude po světě, ve chvíli, kdy přišlo poznání, nebylo však možno vzít své skutky zpět. Lid se
obrátil k Šelmě zády a prosil Stvořitele o odpuštění svých hříchů. Nastala doba pokory a chvalozpěvů, opěvujících slávu
Stvořitelovu, v těch časech lid otiskl svou lásku k Nejvyššímu do malířských pláten, jež hlásala jeho moudrost a dobrotu...“
•••
... tu Stvořitel shlédl z výšin nebeských a popatřil na plátna synů a dcer lidského rodu, a viděl, že jejich srdce jsou opět čistá.
I zželelo se mu lidských osudů a vyslechl jejich modliteb. Dne prvního pak vrátil lidu pozemskému modrojasnou nebeskou
báň a ve dni druhém dal svým kajícím se dětem zakusit teplo své bezbřehé lásky. Jeho poslové putovali mezi lidem, šířili
víru v jediného Stvořitele a hlásali pokoru před jeho velikostí a nezměrnou dobrotou. Slunce znovu vysvitlo a naděje
vstoupila po dlouhém čase opět do lidských srdcí. Šťastný lid velebil Stvořitele tak jako před věky a starobylá smlouva
vstoupila znovu v platnost. Dokud člověk nepadne a nenechá se vést zlotřilou Šelmou, nepřijde již čas slzí a smutku...“
Ubi sementem feceris, ita mettes.
Jiří Hons