Lesnicky významné druhy na listnáčích

Ivana Nývltová Matějková
1. Scolytus intricatus (slabší kmene a větve)
2. Agrilus biguttatus (největší škody v tyčkovinách)
3. Platypus cylindrus (matečná chodba dlouhá až 20 cm)
4. Xyleborus monographus (technický škůdce)
5. Xyleborus dryographus (technický škůdce)
6. Trypodendron signatum (technický škůdce)
7. Plagionotus arcuatus (fyziologicko–technický škůdce)
8. Cerambyx cerdo (chráněný druh)
9. Phymatodes testaceus (neodkorněné dřevo)
10. Cossus cossus (až 100 cm dlouhé chodby ve dřevě)
3
Matečná chodba je příčná,
larvální chodby extrémně dlouhé!
Agrilus biguttatus
Xyleborus dryographus
Cerambyx
cerdo
1.
2.
3.
4.
Tortrix viridana (líhnutí housenek v koincidenci s počasím)
Lymantria dispar (hubky na oddencích stromů)
Euproctis chrysorrhoea (hubky na oddencích stromů)
Malacosoma neustrium (vajíčka v prstencích kolem
5.
6.
7.
8.
Operophthera brumata (bezkřídlé samičky)
Erannis defoliaria (bezkřídlé samičky)
Archips crataegana (vajíčka na oddencích do 2 m)
Archips xylosteana
výhonků)
• U všech druhů (kromě Archips sp. a Euproctis
chrysorrhoea) přezimují vajíčka!
Dvojvajíčka dokonale maskována –
kontrola ve fotoeklektorech!
Starší instary housenek žerou ve svinutých listech.
Tortrix viridana
KONTROLA:
• 2 vzorníkové stromy/400 ha
• 2 větve z vrcholu koruny
• 1 větev zespodu
• odebrat na podzim
• vložit do fotoeklektoru
• KRS: 1 vajíčko/1 pupen
• Důsledkem chronických a silných žírů je ztráta na přírůstu, snížení
fruktifikace.
Hubky na oddencích
přezimují!
2 řady vpředu
modrých, v zadní
části červených
bradavek!
Čerstvě vylíhlé housenky jsou jen několik mm velké!
Lymantria dispar
KONTROLA:
• metoda Turčekova - počítání vaječných snůšek na kmenech
• 100 stromů v úhlopříčných liniích
• na jaře
• průměrný počet snůšek se vynásobí číslem 600 (proč?)
• KRS:
• porosty < 40 let = 800 vajíček/1 strom
• porosty 41 - 60 let = 1300 vajíček/1 strom
• porosty 61 - 80 let = 2200 vajíček/1 strom
• porosty 81 - 100 let = 3300 vajíček/ 1 strom
• Jestliže jsou hodnoty překročeny – na jaře kontrola líhnutí
housenek.
Kontrola a
odstraňování
pavučinových
hnízd – a v nich
přezimujících
housenek!
Hubky na spodní
straně listů –
nepřezimují!
Vajíčka kolem
slabších výhonků –
v prstencích.
Šedomodré housenky s bílou
hřbetní linií.
Kladení vajíček v
malých snůškách
do 6 ks.
Kuklení v zemi v hloubce do 15 cm
(nejčastěji do 6 cm).
Samička se zakrnělými
křídly – pahýlky jsou
dobře patrné.
Operophthera brumata
KONTROLA:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
kontrola kukel v půdě
silné žíry mohou být očekávány při četnosti 3 - 5 kukel/m2
lepové pásy na samičky
od poloviny října
příprava pásů: vyberou se 2 - 3 kontrolní místa na každém
stanovišti
1 stanoviště – 5 stromů olepovat v prsní výšce
vzdálenost mezi skupinami stromů by měla být 30 – 40 m
lep na lepový pás nanášíme v tenkém filmu
potřeba jej neustále čistit, odstraňovat zachycené samičky, lep
obnovovat
kontrolu pásů provádět každé 1 - 2 týdny
kontrola pokračuje do poloviny prosince (v závislosti na počasí)
dále se změří obvod kmenů olepovaných stromů
spočítáme počet samic na 1 cm obvodu kmene
KRS: 1 samička/1 cm obvodu kmene
četnost může být rovněž hodnocena na jaře kontrolou vajíček nebo
housenek na 1 pupen
KRS: 2,5 housenky/1 pupen
• lepové pásy nachystat již od
poloviny září
• KRS: 0,4 samičky/1 cm obvodu
kmene
• kontrola vajíček a housenek na 1
pupen
• KRS: 1 a více housenek/1 pupen
Kontrola – vyhledávání
vaječných snůšek na oddencích.
Příznakem napadení jsou chomáčky vaty na povrchu kmenů.
• kontrola: v červnu počítání
vaječných snůšek na 50
stromech
• KRS: 2 - 3 snůšky/1 strom
velmi nápadné housenky
hřbetní kartáčky
chloupků
1. Zeuzera pyrina
2. Leperisinus fraxini (všechny VT)
3. Hylesinus crenatus (oslabené starší stromy)
Defoliant:
4. Prays curtisellus (housenky žerou listy, pupeny)
Druh napadá
zejména slabší
kmínky a větve.
1.
2.
3.
4.
5.
Scolytus scolytus (zavrtávají se do větví)
V dnešní
době vzácné
Scolytus multistriatus
druhy
Scolytus laevis (všechny VT)
(úbytek JM).
Hylesinus crenatus (oslabené starší stromy)
Pteleobius vittatus (mladší stromy, větve starších JM)
Matečné chodby až 10
cm, larvální 15 cm.
Matečné chodby cca 2 – 6
cm dlouhé.
Pteleobius vittatus
Agelastica alni
Nejvýznamnější
defoliant na OL!
1. Saperda populnea (technický škůdce 10 – 15letých TP)
2. Saperda carcharias (žír dospělců na listech, larvy ve
dřevě)
3. Sesia apiformis (nejvíce ohroženy TP 2 – 5 let)
4. Paranthrene tabaniformis (technický škůdce)
Defolianti:
5. Melasoma populi
6. Melasoma tremulae
Larvy listy kostrují, imaga
okénkují.
Zralostní žír dospělců na
listech a výhonech.
Výletový
otvor kulatý –
3 – 4 mm v
průměru.
Napadená
místa vždy
hálkovitě
zduří.
Dospělci žerou na listech a
kůře výhonků.
Larvy vyžírají chodby ve
dřevě.
Housenky v
chodbách 2x
přezimují.
Kromě TP
napadá též
VR.
Larvální chodby 4 –
10 cm dlouhé.
Larvy se zdržují
pohromadě na
spodní straně listů!
Polyfág –
TP,OL,VR, atd.
Scolytus
ratzeburgii
Larvální
chodby
dlouhé 15 –
25 cm.
Fotografie dostupné na:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/528-pilatka_vrbova.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/526-pidalka_podzimni.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/461-belokaz_dubovy.html
http://www.zin.ru/Animalia/Coleoptera/eng/volk_f2.htm
http://www.zin.ru/Animalia/Coleoptera/eng/volk_f2.htm
http://www.lecivapriroda.cz/herbar/dub-letni/
http://www.flickr.com/photos/tristanba/5902761044/in/photostream/
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/539-tesarik_obrovsky.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/454-drvoplen_obecny.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/459-drvoplen_hrusnovy.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/525-obalec_dubovy.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/513-bekyne_velkohlava.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/516-bourovec_prstencity.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/526-pidalka_podzimni.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/531-stetconos_orechovy.html
http://www.profizahrada.cz/ei/cz/00330-J1-buk-lesni/
http://www.agrobon.sk/mojazahrada/buk.htm
http://www.forestryimages.org/browse/detail.cfm?imgnum=2101048
Další zdroje použitých obrázků:
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/463-lykohub_jilmovy.html
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ulmus_glabra_Wych_Elm_bark.jpg
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/511-bazlivec_olsovy.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/511-bazlivec_olsovy.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/449-kozlicek_topolovy.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/448-kozlicek_osikovy.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/523-mandelinka_topolova.html
http://davisla.wordpress.com/2012/04/13/plant-of-the-week-salix-alba/
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/468-belokaz_brezovy.html
http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/468-belokaz_brezovy.html
•
Novák, V., Hrozinka, F., Starý, B.: Atlas hmyzích škůdců lesních dřevin.
Praha: SZN, 1974. 128 s.