Pokus č. 10

Komentáře

Transkript

Pokus č. 10
Pokus č. 10
Téma : Chemické prvky – Kovy – Kovy alkalických
zemin - Hořčík
Název : Reakce hořčíku s vodou
Typ pokusu : demonstrační
Princip : Hořčík je chemický prvek nacházející se ve II.A skupině ( 2. skupině) PSP, patří
mezi kovy alkalických zemin, atomy hořčíku mají 2 valenční elektrony, v přírodě se
vyskytuje pouze vázaný ve sloučeninách.
Hořčík se neuchovává pod petrolejem, ale v suché a dobře uzavíratelné nádobě.
Je to stříbrolesklý, lehký, vysoce hořlavý kov.
Hoření hořčíku lze popsat následující chemickou rovnicí :
2 Mg + O2 → 2 MgO
Reakci zapáleného hořčíku s horkou vodou popisuje další chemická rovnice :
Mg + 2 H2O → Mg(OH)2 + H2
Pokus č. 10
Pomůcky : stojan, síťka, kádinka, kahan, chemické kleště, zápalky
Chemikálie : destilovaná voda, fenolftalein, hořčík - hobliny
Pracovní postup : 1) Zapálíme kahan. Pomocí chemických kleští uchopíme hoblinu hořčíku
a vložíme ji do plamene kahanu. Pozorujeme.
2) Do kádinky ( nebo nějaké vhodné baňky ) nalijeme asi 100 ml vody.
Kádinku postavíme na síťku upevněnou na stojanu a začneme
zahřívat.
Do vody přikápneme několik kapek fenolftaleinu.
V plameni kahanu zapálíme hoblinu hořčíku a vhodíme ji do horké
vody . Pozorujeme.
Fotografie :
Pokus č. 10
Pokus č. 10
Pozorování : 1) Hořčík hoří oslnivým plamenem, který je provázený vydatným dýmem.
Produktem reakce je bílý prášek – směs oxidu hořečnatého MgO a nitridu
hořečnatého Mg3N2.
2) Po vhození zapálené hoblinky hořčíku do horké vody s fenolftaleinem
dojde k prudké reakci provázené prudkým hořením vzniklého vodíku H2.
Fialové zbarvení fenolftaleinu pak dokazuje přítomnost zásaditého prostředí –
vznik hydroxidu hořečnatého Mg(OH)2.
Poznámky, doporučení, vysvětlení :
1) Snadnost zapálení hořčíku dokazuje oprávněnost jeho zařazení do třídy
látek vysoce hořlavých.
Žáci by měli být dopředu upozorněni, aby se nedívali přímo do plamene,
protože se uvolňuje i ultrafialové záření.
2) U této části pokusu je třeba žákům zdůraznit, že po vhození zapáleného
hořčíku do horké vody dojde k hoření reakcí vzniklého unikajícího vodíku.
Pokus slouží také k porovnání reaktivity hořčíku ( jako zástupce kovů
alkalických zemin ) a sodíku ( alkalický kov ) s vodou. Narozdíl od sodíku
reakce hořčíku s vodou probíhá až za horka.
Obrázky :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C4%9B_harmonizovan%C3%BD_syst%C3%A9m_klasifikace_a_
ozna%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_chemik%C3%A1li%C3%AD
http://www.b2bpartner.cz/products/10000797/2091644/
Zdroje :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99%C4%8D%C3%ADk
Čtrnáctová, H. a kol.: Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost. Prospektrum, Praha 2000. 295 s. ISBN
80-7175-057-3
Doulík, P. a kol.: Chemie 8 příručka učitele pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus,
Plzeň 2006. 212 s. ISBN 80-7238-444-9
Škoda, J., Doulík, P.: Chemie 8 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus, Plzeň
2006. 136 s. ISBN 80-7238-442-2

Podobné dokumenty

reakce kovů alkalických zemin

reakce kovů alkalických zemin Pomůcky: zkumavka, skleněná nebo plastová trubička, Chemikálie: roztok Ca(OH)2 – vápenná voda, kyselina chlorovodíková HCl (w = 10 %), fenolftalein Pracovní postup: Asi 3 cm3 vápenné vody nalijeme ...

Více