Newsletter 03 ZDE… - Třebíčské centrum

Transkript

Newsletter 03 ZDE… - Třebíčské centrum
NEWSLETTER III.
INFORMAČNÍ LISTY
O TÉMATECH
KDO?
ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI
NÁSILÍ NA ŽENÁCH
Toto vydání newsletteru je zaměřeno na oblast rovných příležitostí a také domácího násilí v kontextu
genderových stereotypů a již tradičně se pokusíme odpovědět na několik základních otázek.
KDO může změnit pohled společnosti na vnímání žen?
KDO má prospěch z toho, že v naší společnosti v 21. století stále
přetrvává názor, že žena patří „k plotně“?
A KDO pomáhá ženám, které se chtějí aktivně zapojit do veřejného
života, politiky či do řídících a rozhodovacích rolí?
KDO, KDYŽ NE MY,
KDY, KDYŽ NE TEĎ!
Pomůžete nám bortit stereotypy
a mýty o rovných příležitostech?
ZAPOJTE SE I VY.
MATEŘSKÁ A RODINNÁ CENTRA - MÍSTA SEBEREALIZACE ŽEN
Většina mateřských a rodinných center vznikla jako občanská sdružení založená skupinou maminek. Svou činnost většina z nich vykonává dobrovolnicky, většina z nich se
však profesionalizovala a některá centra nabízí komplexní služby pro rodiny na velmi vysoké úrovni. Každá předsedkyně či koordinátorka se pak stává manažerkou, která
musí zvládat jak výkon své profese, tak vést tým spolupracovníků. Některé z nás se během svého působení staly „poloprofesionálními“ ekonomkami, účetními, právničkami,
grafička a PR specialistkami… Nemálo z nás se ze své pozice zapojilo do veřejného života i na poli politické. Mateřská a rodinná centra svým rozsahem činností tedy připravují do dalšího profesního nejen rodiče, ale i své pracovnice… V prvním newsletteru jsme přinesli přehled některých MC v Kraji vysočina, pro doplnění přidáváme další dvě.
CENTRUM PRO RODINU DOUBRAVKA, ŽDÍREC NAD DOUBRAVOU
www.doubravka.estranky.cz
Centrum pro rodinu Doubravka zahájilo činnost v únoru 2012. Nabízí možnost trávení volného času pro rodiče na mateřské či rodičovské dovolené. Společným trávením
času rozvíjí potenciál maminek pro budoucí profesní dráhu. Děti se učí být s ostatními v kolektivu, baví se, tvoří. Zároveň se tím předchází sociálnímu vyloučení. Pořádáme
pravidelné programy, výtvarné tvořivé dílny, dílničky se zpěvem a pohybovými aktivitami, výchovně vzdělávací akce pro rodiče i širokou veřejnost. Spolupracujeme s místní
komunitou, sdružením dobrovolných hasičů, informačním centrem. Poskytujeme základní sociální poradenství, násilí obecně odsuzujeme jako nežádoucí společenský jev.
Iva Blažíčková, zakládající členka CpR, předsedkyně Klubu maminek a koordinátorka centra do srpna 2015
Motivací k založení Centra byla absence podobného zařízení ve městě, kam se přistěhovala s novorozeným synem, a nebylo snadné se seznámit s ostatními maminkami.
Cítila se osamělá a vyloučená. Při organizaci práce v Centru bylo nutno zapojit i manžela, bylo to náročné období, ale výsledek stál za to!
Motto: Nečiň nikomu to, co nechceš, aby činili tobě.
Martina Šindelářová, současná předsedkyně Klubu maminek a koordinátorka CpR.
Již se svým synem se stala pravidelná návštěvnice centra od roku 2012. Nadšená, že se ve městě nacházelo smysluplné zařízení, ve kterém poznala nové tváře a nezapadla
do stereotypu všedního dne. Po narození dcery v roku 2014 dostala novou chuť do práce, a proto se aktivněji zapojila do organizování a vedení centra. Zjistila, že spolupráce s ostatními šikovnými maminkami ji nesmírně baví a naplňuje. Jejím hlavním posláním je vytvoření zázemí pro setkávání maminek na mateřské dovolené a zajištění
zajímavého programu pro nejmenší děti s jejich rodiči či prarodiči. Děkuje předchozí koordinátorce Ivě Blažíčkové za tvrdě vyšlapanou cestu a slibuje, že bude pokračovat
v jejích šlépějích tak, aby byla na chod centra hrdá.
Motto: Jaké si to uděláš, takové to máš.
MC KLUBÍČKO HORNÍ CEREKEV, Z. S.
www.mc-klubicko.cz
Oficiálně vznikl spolek MC Klubíčko Horní Cerekev, z. s. k 1. 1. 2015, fakticky ale toto mateřské centrum existuje už od roku 2004 (zprvu jako samostatná organizace, potom
součást občanského sdružení Naděje). Nabízí bezpečný neutrální prostor pro rodiny s dětmi, programy rozvíjející děti, rodiče a potažmo i ostatní, propaguje nezastupitelnou roli rodiny, spolupracuje s ostatními místními subjekty (škola, školka, knihovna, spolky) i s ostatními organizacemi (BESIP, Oblastní charita Pelhřimov, ADRA). Působí
preventivně v oblasti sociálně-patologických jevů, snaží se podpořit rodiče v konkurenceschopnosti na trhu práce. Informuje o nových trendech i o možnostech řešení
problémů (šikana, násilí na ženách…), podporuje rodiče v jejich roli.
Základní činnosti: Klubíčkové setkávání, cvičení, přednášky, poradenství, jednorázové akce pro děti a jejich rodiče, kurzy.
Mgr. Olga Spálovská, předsedkyně
Vystudovaná učitelka, která má zkušenosti i z vedení jazykové školy. Mateřské centrum Klubíčko převzala už jako zavedenou organizaci. Svou koncepci rozšířila o širší spolupráci s místní komunitou a o větší zapojení seniorů. Má pocit, že co jí bylo na Klubíčku dáno, musí předávat dál jako štafetu a tím nejlépe přispěje k vytvoření místa, kde
bude spokojená ona i její rodina. Společně s vedením organizace byla nucena efektivněji uspořádat svůj čas a cíleně si najít prostor, kdy se věnuje pouze vlastním dětem.
Řídící a rozhodovací role ji učinila sebevědomější, jistější, umožnila jí dostat se do jiných prostředí, než v jakých se do té doby pohybovala, ale i lépe rozmýšlet, co řekne.
A osobní krédo? „I cesta může mít cíl.“
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Supported by a grant from Iceland, Liechtenstein and Norway through the EEA Grants. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz
www.eeagrants.org
DOMÁCÍ NÁSILÍ A GENDEROVÉ STEREOTYPY
Bc. Daria Čapková
Jak už jsme psali v newsletteru číslo 2, specifikum domácího násilí je to, že se odehrává doma „za zavřenými dveřmi“. To je nejvýznačnější příčina, proč zůstává často i celou řadu let skryto okolí, a je to nejpodstatnější důvod, proč se o něj lidé příliš nezajímají. Pokládají to za soukromou
věc. K odbourávání mýtů o domácím násilí nám naši cestu neusnadňují ani zažité stereotypy. Určitě je znáte - „Co se doma uvaří, to se doma
sní.“, „Každá žena si občas zaslouží pár pohlavků, jinak neví, kde je její místo.“, „Všude je něco.“ Svou roli hraje i kultura národa. Násilí jako kulturní
fenomén zahrnuje vzorce chování a stereotypy ve společnosti jako příčina násilí. Jedno přísloví na Slovensku např. říká „Muž, který ženu zbije,
jako by pole zoral“.
Postavení ženy ve společnosti řadu staletí určoval výklad bible, kde na ženu je pohlíženo jako na „majetek muže“ a musí mu být ve všem poslušna. Změna k rovnoprávnému rodinnému soužití započala přicházet, až s příchodem nového tisíciletí a s příchodem emancipace. Česká
republika je ovšem v rámci rovnoprávnosti až na 81. místě v celospolečenském žebříčku na světě.
V dnešní době si ženy budují svoji pozici na trhu práce tak jako muži. Nemálo mužů ale není ochotno se smířit s tím, že to může být právě
jejich partnerka, která dosáhne většího společenského nebo pracovního úspěchu. Dnešní statistiky ukazují na nový fenomén domácího násilí,
kdy oběťmi se často stávají úspěšné ženy.
Je zajímavé, jak někteří lidé vnímají i dnes postavení ženy ve společnosti. Jejich postoj není slučitelný s rovnoprávným postavením obou
pohlaví ve společnosti.
Před první konferencí, která se uskutečnila v rámci tohoto projektu a nesla název „Jsou si muž a žena rovni?, se na sociální síti objevil tento
názor, na který jsme reagovali:
XY: Muži i ženy si nemají být rovni. Nepochopte mě špatně - chci tím říct, že obě pohlaví jsou totálně odlišná, a každé z nich má výhody a nevýhody.
Přirozenější, zajímavější a udržitelnější - než se snažit o tvorbu hermafrodita, je myslím snažit se čerpat ze svých, přirozených výhod. A znát nevýhody
a umět s nimi pracovat.
AM: A přesně to říkáme i my. Ženy a muži nejsou stejní - a je to dobře. Měli b, ale mít stejné šance rozhodovat o svých životech. A o tom rovné příležitosti
jsou ...
XY: To je individuální. Mnohé ženy chtějí, aby za ně (do určité či absolutní míry) rozhodoval muž. Jiné to nechtějí. Není fér vnucovat submisivním
ženám rovnou roli, ani dominantním ženám podřízenou roli. Situace (v našich podmínkách) podle mě nepotřebuje globální řešení, a lokální řešení je
na každém z nás.
AM: Ano, opět máte pravdu. Rozhodně je potřeba vnímat vše individuálně a „lokálně“. Mimochodem Vysočina je opravdu v jistém smyslu mimořádná. Ale nejde jen o individuální vnímání. Několik faktických údajů: nezaměstnanost žen vracejících se po rodičovské dovolené je dvojnásobně vysoká.
Každá šestá žena je obětí násilí. Rozdíl v platech mužů a žen je v evropském průměru 16%, v ČR 19%. Průměrný důchod ženy je cca o 2.200 Kč nižší
než muže. Ženy se daleko častěji dostávají pod hranici chudoby. A tak bychom mohli pokračovat. Ale aby to nebylo jen o ženách. Rovné příležitosti
se věnují i mužům - i muž má přece právo např. zůstat s dětmi doma na rodičovské dovolené, pokud chce a samozřejmě se s partnerkou domluví,
a společnost by to měla respektovat. Zaměstnavatelé jsou zase motivováni, aby umožňovali rodičům skloubit práci i rodinu. RESPEKT je vlastně to,
co všichni chceme. Je to na dlouhé povídání. Nechcete zítra, vlastně už dnes přijít na konferenci? Uvidíte realitu v místních podmínkách... V každém
případě díky za Váš názor. Je fajn diskutovat.
AM: Ještě jedna informace: v rámci našeho projektu ProŽeny se nám ukazují tragické výstupy - např. až 14% žen v řídících a rozhodovacích rolích (u
nás jsou to ženy, které vedou neziskovky v sociálních a prorodinných službách) zažily násilí - buď v minulosti nebo i v současné době. Jsou věci, které
jsou skryté, a je nutné tato témata otevírat a mluvit o nich....
XY: Násilí na ženách samozřejmě neschvaluji, ale malinko mi uniká, co vlastně píšete... mimo jiné, že vedoucí pracovnice jsou u nás (kde, u nás?)
vedoucí neziskovek atp. (pouze?) A jiné ženy (nevedoucí) to mají s praxí ohledně násilí jinak? A jak je to násilí definováno? Každý si pod tím představí
něco jiného.. Nechci situaci zlehčovat, ale pro někoho to může být už jen křivý pohled. Další, podivný a hormonální faktor je, že ženy někdy chtějí násilí.
Vědomě, či podvědomě. Je toto násilí - chtěné, také zahrnuto v průzkumu? Pokud ano, tak jsou výsledky průzkumu nevypovídající.
To je jen malý vzorek, který zde sdílíme, abychom upozornili na to, jak závažný problém to je a jak lehce se mohou podobné stereotypy
stát příčinou násilí…O domácím násilí je nutné mluvit, je nutné šířit informace a osvětu a je nutné proti němu bojovat.
Otevři K Násilí Oči
Jak jsme již informovali v minulém zpravodaji, společná akce OKNO se konala
u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách dne 25.11. a v rámci
kampaně „16 dní aktivismu proti násilí na ženách“. V celém Kraji Vysočina
se do ní zapojilo 11 organizací. Program byl různorodý - od akcí pro celé
rodiny, přes rukodělné dílničky a tvořivé kurzy až po besedy s odborníky.
Doprovodný program nabídl výstavu Bílého kruhu bezpečí. Všechny
zúčastněné subjekty a všechna mateřská a rodinná centra registrovaná
v Síti mateřských center se zároveň zapojily do kampaně „Mlčení bolí“.
Cílem vyvolat diskusi o tomto tématu, apelovat na přítomné, aby otevřeli
oči a přijímali informace, naslouchali a pomáhali pak odbourávat mýty o
násilí (nejen) na ženách. Násilí se týká nás všech a to minimum, co v rámci
prevence můžeme udělat, je naučit se, jak být připraven pomoci.
Tato akce je finančně podpořena Městem Třebíč, Krajem Vysočina a MPSV z dotačního programu Rodina.
POSTAVENÍ ŽENY V BIBLI Mgr. Monika Brzoňová
Postavení muže a ženy v Bibli
Jelikož je Bible založena na patriarchálních principech společnosti v době svého vzniku, je zde jasně vykresleno podřízení ženy
muži a žena je zde chápána jako slabší než muž, a to jak z hlediska fyzické kondice, tak i po stránce intelektuální. V Bibli jsou žena
a muž zobrazováni genderově stereotypním způsobem, což zase odpovídá uspořádání společnosti a sociálním rolím společnosti
v době jejího vzniku.
Naše společnost bez ohledu na to, jestli jsme věřící či nikoli, je založena na křesťanství, tedy na Bibli. Také škola informuje děti
o základních křesťanských otázkách, především v předmětech občanská nauka a dějepis, neboť tyto znalosti patří k základnímu
vzdělání, jehož by se mělo každému jedinci dostat. Vše co nás obklopuje, hraje důležitou roli ve vývoji našich názorů, postojů
či předsudků, utváří duchovní a hodnotovou složku každého z nás. Při zobrazováni muže a ženy v Bibli muži a ženy zastávají genderově stereotypní role a jsou zde často používány genderové stereotypy, na nichž je postavena evropská křesťanská společnost.
Žena zde má pasivní roli pokorné služebnice, je podřízena muži, neboť je chápána jako méněcenná.
Biblická mytologie a její vznik
Na Středním východě bylo přepracování posvátných legend a jejich přepisováni do knižní podoby z velké části dílem kněží.
A tento proces přerodu mýtu a konečné zredukováni mýtů, zákonů a předpisů do jedné svaté knihy byl dokonán vytvořením
první části Bible: Starého Zákona. V této době působila v Palestině skupina židovských kněží, která přepracovala mýty a texty
o židovské historii tak, aby odpovídala jejich záměrům. Toto tvrzení, vysvětluje, proč existuje v Bibli tolik rozporů a nesrovnalostí.
Jedním z příkladů je známé dvojí zpracování mýtu o stvoření ženy. Jeden říká, že muž a žena byli stvořeni Bohem společně
v jednom okamžiku, stejně jako i ostatní zvířata byly za účelem rozmnožováni tvořeni jako samec a samice, zatímco druhá tvrdí,
že žena byla stvořena až dodatečně z Adamova žebra, že nebyla zamýšlena v prvním Božím záměru o stvoření člověka (Dartmouth Bible, 1950).
Druhý příběh o stvoření ženy z Adamova žebra není třeba připomínat, ten je dozajista velmi dobře známý, ale uvedu zde příběh
zmiňovaný jako první, kdy žena a muž byli stvořeni společně, neboť ten je již dosti zapomenut.
Na počátku, dříve než byla stvořena Eva, byla stvořena Lilith, což byla první žena vytvořena s Adamem ve stejný okamžik. Tento
první pár si byl roven ve všech směrech, jak si to přál Stvořitel. Problém nastal záhy, neboť Lilith byla velmi schopná, kdežto Adam
byl naopak dosti omezený a hádali se tedy neustále, kdo z nich bude „mít navrch“. A jelikož se ani jeden z nich nechtěl podřídit,
Lilith se tento ráj přestal zdát pravým rájem a roztáhla křídla a uletěla daleko pryč od tohoto falešného ráje. Adam po ní pátral,
ale marně (Kelenová, 1999).
Žena, muž a křesťanství
Svatí Otcové otevřeně zastávali názor, že žena je horší nežli muž. Například Sv. Augustin přirovnává ženu k živočichu, který nemá
ani pevnost ani stálost, či Sv. Tomáš Aquinský charakterizuje ženu jakožto nepodařeného muže a nazývá jí bytostí příležitostnou,
tato příležitostnost ženy je odvozena z příběhu o stvoření člověka (Beauvoir, 1967).
Tuto příležitostnost ženiny existence symbolizuje vyprávění Genese, kde se objevuje Eva vytvořená z Adamova žebra. Eva nebyla
stvořena zároveň s mužem, nebyla udělána z jiné látky, ani z téže hlíny jako Adam: byla vytažena z boku muže, jenž byl stvořen
jako první a dle prvotního Božího záměru také jako jediný druh člověka. Už její zrození nebylo samostatné, Bůh nezvolil sám od
sebe možnost stvořit ji, aby byla sama sebou, aby ho za to chválila. Určil ji muži, který ho prosil, aby mu stvořil družku, neboť se
cítil jako bytost společenská osamocen a patrně se velmi nudil. Dal ji Adamovi, aby ho uchránil samoty, a tak má žena v manželovi svůj počátek i cíl, je jeho doplňkem v podobě něčeho nepodstatného. Mužova přítomnost na tomto světě je nevyhnutelná
skutečnost a právo, kdežto přítomnost ženina je pouhá, i když šťastná náhoda. Lidství je něco mužského a muž definuje ženu
nikoli samu o sobě, nýbrž v poměru k sobě, nepovažuje ji za autonomní bytost.
Podřízenost ženy muži
Když křesťanští církevní vůdcové a teologové popisují správné sociální role křesťanských žen a mužů, často se odvolávají na učení
svatého Pavla. V jedné z často citovaných pasáží např. Pavel poučuje křesťanky z Efezu: „V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, která spasil. Ale jako církev je podřízena
Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům.“ (Korintským 11:3-5)
Jinde zase Pavel vysvětluje, proč si ženy na náboženských shromážděních musejí zakrývat hlavy, ale muži nikoliv: „Muž si nemá
zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy mužovy. Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže. Muž přece nebyl stvořen pro
ženu, ale žena pro muže.“(Korintským 11:7)
Poddanství ženy muži, chápání ženy jako mužova majetku, se objevuje v celé Bibli, především však ve Starém Zákoně. Toto prohlášení jen dokresluje obraz muže tehdejší společnosti, který je násilný, autoritářský a dominantní (Eislerová, 1995).
Chápání ženy jako mužova, tedy otcova nebo manželova majetku, je patrné také v Biblických příkazech a zákazech, které jsou
určeny k ochraně ženské ctnosti. Nejstrašnějším příkladem tohoto chápání ženy ne jako bytosti svobodné, nezávisle myslící a jednající, ale jako soukromého majetku nějakého muže, otce, pána nebo manžela se objevuje v kapitole 19 Knihy soudců.
Závěr
Bible vznikla v pozdním starověku a je založena na čistě patriarchálních principech, což je dáno dobou, ve které vznikala, postavením ženy a muže ve společnosti v této době a modelu rodiny, jež v této době fungoval. Ženy i muži zde vyobrazeni tedy zastávají
názory, je jim vymezeno místo, postavení ve společnosti a sociální role podle principů panujících v patriarchální společnosti,
společnosti, jež si dřívější svaté texty a mýty upravila tak, aby vyhovovaly jejím záměrům. Ženy a muži jsou zde také popisováni
genderově stereotypním způsobem, u žen je vyzdvihována krása a dobrota, kdežto u muže je důležitý intelekt, síla, zdatnost,
odvaha a čestnost.
REALIZOVANÉ AKTIVITY - KONFERENCE „JSOU SI ŽENA A MUŽ ROVNI?“
Poslední tři měsíce byly plné zajímavých akcí a skvělých zážitků. Za všechny mi dovolte vrátit se ještě k té největší, kterou byla konference
„JSOU SI ŽENA A MUŽ ROVNI?“.
Naším úmyslem bylo pojmout celou konferenci jinak, více interaktivně, aby se mohli zapojit i samotní účastníci. Úvodního zahájení konference,
která se konala pod osobní záštitou Mgr. Petra Krčála, radního Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí, rodinné politiky a prevence sociálně
patologických jevů, se ujal Mgr. Ing. Miroslav Cejpek, DiS., koordinátor komunitního plánování sociálních služeb a prorodinné politiky, který
shrnul výstupy projektu Rovnost šancí na Vysočině a vyzdvihl zejména ocenění, které město Třebíč získalo v rámci soutěže Obec přátelská
rodině. Mgr. Monika Brzoňová svým příspěvkem o postavení mužů a žen z pohledu filosofické antropologie mnohé překvapila. „Dějiny
člověka jsou dějinami muže a ženy, nicméně jsou dějinami, jak je vidí muž.“, říká a přidává ohromující příběhy ze života Indiánů. Po diskusi,
která se rozvinula zejména na téma ženy v křesťanství, pokračoval Mgr. Antonín Křoustek - vedoucí poradny Bílého kruhu bezpečí Jihlava
svou prezentací plnou osobních zkušeností na téma „Násilí na ženách v kontextu rovných příležitostí“. „O kariéře a snech“ a svých osobních
zážitcích a úspěších nám vyprávěla Věra Staňková - novinářka, PR a mediální konzultantka. Apelem jejího projevu se stalo přání dávat si velké
cíle a mít sny. Pokud máme vizi toho, čeho chceme dosáhnout, víme, kam jdeme a můžeme své cíle naplnit. Odpolední program zahrnoval
dva workshopy - „Emoce v komunikaci (nejen) s médii“ s Věrou Staňkovou A „Etické principy v partnerství ženy a muže“ s Monikou Brzoňovou.
První den konference jsme zakončili diskusí o příležitostech a překážkách rovných příležitostech (nejen) v Kraji Vysočina a shodli jsme se jednoznačně na nutnosti realizace konkrétních aktivit a akcí, které budou zacíleny přímo na konkrétní osoby, které pomoc potřebují, a to jak
v oblasti násilí na ženách, tak podpory a motivace žen účastnit se veřejného života. Stereotypy a mýty - to jsou základní bariéry pokroku.
Druhý den konference zahájila Ing. Marie Černá, která je (dle našeho názoru) „srdcem i duší“ prorodinných a sociálních služeb v Třebíči.
Sama přiznává, že slaďování pracovního a rodinného života nebylo vždy jednoduché, ale s hrdostí v hlase vypočítává úspěchy, kterých se
v Třebíči podařilo dosáhnout. Hrdost a nadšení je možné také vycítit z projevu Bc. Lenky Hájkové, zakladatelky a předsedkyně MC Andílci
v Hrotovicích, která na příbězích žen představuje mateřská a rodinná centra jako místa seberealizace a osobního růstu žen. Uvědomuje si, že je
nesmírně důležité ukázat, že mateřská centra mají smysl, pozitivně ovlivňují život celých rodin i komunit. Po nadšeném a emocemi protkaném
úvodu konference přišly na řadu dva příspěvky, které přítomné vrátily do neradostné reality. Klára Čmolíková Cozlová, projektová manažerka, Gender Studies o.p.s. přinesla tragické statistiky prokazující reálnou situaci v ČR, a to nejen v oblasti rozdílů v platech mezi muži a ženami
a dopadů do penzí žen (v národním i mezinárodním kontextu), ale i vlivu rodičovství na zaměstnanost žen. S otázkou „Proč Česká republika
otálí“ prezentovala okolnosti týkající se Istanbulské úmluvy Mgr. Jana Chržová, předsedkyně Českého svazu žen a České ženské lobby, které
svůj život zasvětila boji za lidská práva. Pozitivní tečkou na závěr byl skvělý workshop Mgr. Moniky Nevolové, lektorky, koučky a trenérky
improvizačních dovedností a storytellingu, která nám předala část ze svých tajemství umění improvizace v komunikaci.
Celé dva dny byly plné aktivního přístupu, ženské energie a prožitkového vnímání. Věříme, že angažovanost a informovanost jsou základními
pilíři na cestě boje proti stereotypům, mýtům a generovým konvencím. Víme, že to, co děláme, má smysl. Cítíme, že naše aktivity opravdu
pomáhají. Příběhy dalších dvou žen, které se v slzách v očích svěřily se svým utrpením plným násilí, 46 účastníků a účastnic, 10 lektorujících
odborníků a odbornic a hlavně diskuse, sdílené zkušenosti, nové podněty a nápady - to jsou hlavní výstupy mimořádné konference.
PŘIPRAVOVANÉ AKTIVITY
Připravovaný program na poslední čtvrtletí realizace projektu je opět nabitý akcemi zaměřenými na konkrétní pomoc našim cílovým skupinám,
tak na velké osvětové a vzdělávací kampaně určené veřejnosti. V únoru nás čeká klíčová konference „SPOLEČNĚ PROTI NÁSILÍ“, kterou završíme
intenzivní mezioborovou spolupráci se specializovanými organizacemi a subjekty, které se primárně tématu násilí věnují, tak potvrdíme
skvělou spolupráci s partnerskými organizacemi pracující s rodinami, násilí a jejich rodiny. Připravujeme také poslední podpůrné, motivační
a vzdělávací akce v rámci projektu ProŽeny, naše aktivity v oblasti NÁSILÍ však nekončí. V rámci projektu OKNO (finančně podpořeném Krajem
Vysočina, městem Třebíč a MPSV) i nadále zůstaneme aktivní a budeme realizovat další sérií přednášek, besed a kurzů. Další newsletter přinese podrobné informace a zprostředkuje naše zkušenosti a zážitky z únorové konference - věříme, že budou přínosné (nejen) pro všechny, kdo
se nebudou moci zúčastnit osobně. Poslední hlavní aktivitou je vydání publikace ProŽeny aneb příběhy úspěšných a (ne)obyčejných žen.
Publikace přinese osobní příběhy žen zapojených v projektu, představuje jejich zkušenosti, rady a postřehy, ale i varování, na co si dát pozor
a co nedělat. Naší hlavní motivací při její tvorbě bylo ocenit jejich práci a nasazení a také ohromné odhodlání, se kterým každý den zvládají
svou rodinu, práci i snahu o zlepšování života svých nejbližších i celé komunity.
PODPŮRNÉ, MOTIVAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY LEDEN 2016
6.1.
Kulatý stůl
Síť mateřských center o.s., Praha
AKTIVNÍ ZAPOJENÍ ŽEN DO VEŘEJNÉHO ŽIVOTA
14.1. + 28.1.
MC Zvoneček, Havlíčkův Brod
PSYCHOHYGIENA
Vzdělávací seminář
lektorka LUCIE FENCLOVÁ
14.1. + 28.1.
MC Mraveniště, Bory
JÁ VERSUS JÁ
Vzdělávací seminář
lektorka Mgr. ELEN SEJRKOVÁ
20.1.
Český svaz žen, Havlíčkův Brod
ARTETERAPIÍ K SEBEPOZNÁNÍ
Sebepoznávací kurz
lektorka LENKA SLOVÁKOVÁ
23.1.
Třebíčské centrum o.s., Třebíč
KORÁLKOVÉ OZDOBY
Kreativní kurz
lektorka VĚRA HLŮŠKOVÁ, Mgr. PETRA BLAŽKOVÁ
PODPŮRNÉ, MOTIVAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY ÚNOR 2016
1.2.
CpR Doubravka, Ždírec nad Doubravou
Vzdělávací seminář
MODERNÍ TECHNOLOGIE
PODPŮRNÝ PROSTŘEDEK KOMUNIKACE SLAĎOVÁNÍ RODINY A PRÁCE
lektorka IVA BLAŽÍČKOVÁ, LUCIE ŠINDELÁŘOVÁ
13.2.
Třebíčské centrum o.s., Třebíč
EMOCE V KOMUNIKACI
Sebepoznávací kurz
lektorka Mgr. FÁBEROVÁ
17.2.
Třebíčské centrum o.s., Třebíč
FIMO
Kreativní kurz
lektorka VĚRA HLŮŠKOVÁ, Mgr. PETRA BLAŽKOVÁ
24.+25.2.
Konference
Penzion Rytířsko u Jihlavy
SPOLEČNĚ PROTI NÁSILÍ
27.2.
Třebíčské centrum o.s., Třebíč
Kreativní kurz BIG SHOT
lektorka VĚRA HLŮŠKOVÁ, Mgr. PETRA BLAŽKOVÁ
29.2.
MC Zvoneček, Havlíčkův Brod
PLSTĚNÍ
Kreativní kurz
lektorka Bc. DARIA ČAPKOVÁ, IRENA JAGOŠOVÁ