4. Ústřední orgány a právo starověké římské republiky

Transkript

4. Ústřední orgány a právo starověké římské republiky
Last update: 2010/12/08 22:24
predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
http://www.2015.wz.cz/doku.php?id=predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
4. Ústřední orgány a právo starověké římské
republiky
●
●
510 př. n. l vyhnán poslední král Tarquinius Superbus
dochází k boji plebejů o moc proti patricijům – secese (plebejové chtěli podíl na moci, proto
pohrozili odchodem z Říma a vytvořením vlastního státu, což bylo pro patricije nepřijatelné, tím si
plebejové vynutili určité ústupky a práva)
ustanovení tribuna lidu – tribun plebis, kteří měli právo pomoci plebejům ohroženým ptariciji
(ius auxilii)
ius intercessionis – pr. zákroku – negovat opatření jakéhokoliv ústavního orgánu
byly zřízeny plebejské lidové sněmy – concilia plebis, jejichž usnesení (plebiscita) zavazovala
původně jen plebeje, Hortensiův zákon z roku 287 př. n. l. to prosadil i pro patricije
kodifikace obyčejového práva – Zákon dvanácti desek (Lex duodecim tabularum) – pro ochranu
plebejů před svévolným výkladem práva
Lex canuleia – zrušil zákaz sňatku mezi plebeji a patriciji
plebejové mohli dosahovat vysokých úřednických funkcí
krize republiky Sullova diktatura – neomezená monarchistická moc
období trimuvirů
1. Crassus, Pompeius, Caesar
2. Octavianus, Lepidus, Marcus Antonius
❍
■
■
❍
❍
❍
●
●
Ústavní orgány republiky
●
ústřední pojem impérium = nejvyšší vládní moc, zásadně neomezená a nedílná
právo zákonodárné iniciativy, nejvyšší vojenské velení, jurisdikci, trestní a právní pravomoc –
tyto pravomoci jsou primární, neodvozené, neomezené
omezit je může jen zákon
každý nositel impéria měl celou nejvyšší moc, byl oprávněn ke kterémukoliv aktu vládní moci
❍
❍
❍
Lidové shromáždění (comitia)
●
demokratický prvek = sněmy všech svobodných římských občanů (comitia curiata – organizována
na rodovém principu z doby královské ztratila moc)
comitia centuriata – na timokratickém principu – nejvýznamnější, volil římské úředníky,
rozhodoval ve věcech soudních
comitia tributa – na územním principu – volila nižší úředníky, schvalovala zákony
comitia plebis tributa – plebejské sněmy
byla svolávána nejvyššími úředníky
nejvyšší moc v Římě teoreticky populus romanum, ale impérium comitia neměla, jejich kompetence
se stahovaly na moc zákonodárnou (ale neměla zák. iniciativu, mohly projednávat jen otázky
předložené magistrátem)
❍
❍
❍
●
●
Senát
●
●
●
aristokratický prvek
de iure jen poradní orgán konzulů
členové jmenováni původně konzuly, poté cenzory, funkce doživotně
http://www.2015.wz.cz/
Printed on 2016/10/12 23:50
http://www.2015.wz.cz/doku.php?id=predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
●
●
●
Last update: 2010/12/08 22:24
původně 300 členů, za republiky 600, po Caesarově smrti 1000, za Augusta opět 600
jeho usnesení senatus consultum – neměla sílu zákona, potvrzoval pouze usnesení lidových
shromáždění
správce římských financí
Magistratury
●
●
●
monarchistický prvek
základem moci impérium
magistráti voleni lidovým shromážděním, společnými rysy:
princip anuity – voleni na jeden rok
princip kolegiality – úřady se obsazovaly několika kandidáty, jejichž pravomoci byly stejné
princip bezplatnosti – nedostávali plat
princip odpovědnosti – po skončení období odpovídali za výkon své funkce
zásada intercesse možnost zmařit rozhodnutí kolegy nebo nižšího úředníka
magistratury rozděleny na cum imperio a cum potestate
❍
❍
❍
❍
❍
●
Cum imperio
Konzulát – konzulové
●
●
●
dvojice nejvyšších úředníků, kteří převzali oprávnění vyhnaného krále
voleni centurijním shromážděním, jeden z řad plebejů, jeden z patricijů
vrchní velitelé vojsk, policejní moc, moc rušit rozhodnutí všech úředníků
Diktatura
●
●
jeden z konzulů za mimořádných okolností mohl být jmenován diktátorem – jeho moc byla
neomezená, ani tribun lidu nemohl vůči němu uplatnit veto
jeho moc zaniká okamžitě dosažením cíle
Praetura
●
●
●
zavedeno 367 př. n. l., kdy byli konzulové mimo město → potřeba zajistit soudnictví
původně jen praetor urbanus, později i praetor peregrinus
určoval jen právní základ sporu v procesu, nerozhodoval; pokud se nemohl opřít o normu civilního
práva, uložil soudic, aby rozhodl podle zásady slušnosti – aequitas
Cum potestate
Cenzura
●
●
●
nejdůstojnější republikánská magistratura
vedli evidenci občanů, zařazovali je do skupin podle majetku, později vybírali členy senátu, dozor
nad mravy
byli dva, voleni centurijním shromžděním
Kvestura
●
magistráti nižšího stupně, základem potestas – nižší nařizovací pravomoc
Printed on 2016/10/12 23:50
http://www.2015.wz.cz/
Last update: 2010/12/08 22:24
●
predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
http://www.2015.wz.cz/doku.php?id=predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
správa financí, státní pokladny, archivu,…
Edilita
●
●
4členné kolegium
dozírali na pořádek ve městě, konaly v něm policejní služby, měli zvláštní soudní pravomoc tržních
záležitostech
Prameny práva
Zákon dvanácti desek Lex doudecim tabularum
●
●
●
●
právo bylo podle obyčeje odvozováno od bohů a to pak tlumočili kněží – pontifikové, často
svévolným výkladem → ohrožení plebejů, snažili se o zrovnoprávnění
výsledkem toho kodifikace obyčejového práva – 454 př. n. l. ustavena komise – sestavila deset
desek, které byly shromážděním přijaty, kodifikace ale byla neúplná, dvě desky mu ke schválení
nebyly předloženy, ale shromáždění se vzbouřilo a tyto dvě desky přijalo
sepsány na kamenných deskách, vystaveny na fóru
zničeny už 390 př. n. l. vpádem Galů, nebyly obnoveny, ale předávaly se ústně = systematický
souhrn veškerého práva – rodinné, procesní, dědické, trestní, správní normy
Pontifikální jurisprudence
●
●
pontifikové stále interpretátory práva, řešili případy, kde byl zákon mezerovitý, tím vytvářeli ve
skutečnosti nová pravidla, která nabyla povahu právních norem
vývoj římského soukromého práva probíhal formou interpretatio – výkladu → interpretace je
pramenem práva
Komiciální legislativa
●
●
●
●
zákony přijaté lidovými shromážděními
návrh nového zákona nejdříve zveřejněn s termínem konání sněmu, navrhovatel – rogátor
po přečtení zákona před sněmem se ihned hlasovalo, diskuse nebo obměny se nepřipouštěly
zákon ihned platný a účinný
Ius honorarium
●
●
●
●
●
prétorský edikt
367 př. n. l. zřízen úřad městského prétora, základem moci bylo impérium soudnictví, musel dbát
ba pravidla slušnosti – aequitas
pramenem práva byly vyhlášky – edicta, které prétoři každoročně vydávali, zahrnovaly zásady,
podle nichž budou ve své moci postupovat, mohli je kdykoliv doplnit
edikt se stal souborem prétorského práva
ustálenou formu pak dostal za císaře Hadriána (Edictum perpetuum Hadriani)
Ius gentium
●
●
Neznali princip teritoriality, ale jen personality práva – římské zákony chránily jen římské občany
(výjimkou Latinové), ostatní obyvatelé peregrinové
od roku 242 př. n. l. volen i prétor cizinecký – z jeho činnosti vzešel soubor norem – ius Gentium –
právo národů
http://www.2015.wz.cz/
Printed on 2016/10/12 23:50
http://www.2015.wz.cz/doku.php?id=predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
●
Last update: 2010/12/08 22:24
obsahově regulovalo hlavně peněžní a obchodní styky
Ius naturale
●
převzato z řecké filozofie, idea přirozeného práva
From:
http://www.2015.wz.cz/ - 2015
Permanent link:
http://www.2015.wz.cz/doku.php?id=predmety:pravni_dejiny:podzim_2010:otazka04
Last update: 2010/12/08 22:24
Printed on 2016/10/12 23:50
http://www.2015.wz.cz/

Podobné dokumenty

Adobe PDF

Adobe PDF - 510 p.n.l. se Řím stal republikou (res publica – věc veřejná). Počátky samostatnosti Říma – početné střety se sousedy. Přelom 5.-4. st.p.n.l. pronikly alpskými průsmyky do severní Itálie Keltové ...

Více

stáhnout soubor

stáhnout soubor když právní úprava příliš zaostává za společenskými poměry, jako tomu bylo v době, kdy pro expandující římské impérium platily komiciální zákony z doby, kdy Řím byl ještě větší vesnicí. Proto préto...

Více

veřejný latinský slovník

veřejný latinský slovník PONTIFEX – nejvyšší kněz, měl nejvyšší pravomoc ve věcech státního kultu PRÉTOR – druhá nejvyšší funkce po konsulovi. Jeho úkolem bylo ulehčit konzulovi v plnění jeho úkolů, kromě toho byl i zástup...

Více

III. Římská republika (500 – 27 př.nl)

III. Římská republika (500 – 27 př.nl) s tyranem mu nepřinesly žádnou popularitu, proto se konzulem místo něj stal Publius Valerius  Publicola (přítel lidu). Zákonodárnou složkou se stal senát, který byl původně poradním sborem  staršíc...

Více

1. Doba královská Stručné dějiny starověká Itálie je

1. Doba královská Stručné dějiny starověká Itálie je typy lidových shromáždění=comitií: comitia centuriata (rozhodující otázky, organizována v šesti majetkových třídách plus třída equites), comitia tributa (méně významná rozhodnutí, organizována dle ...

Více

Antický Řím (Etruské období

Antický Řím (Etruské období Konzulové- nejvyšší řád.úředníci, vel.vojsku, soud.pravom., svoláv.senát,shr.lidu, Senát-ohnisko pol.moci; členové jsou bývalí úředníci, doživotně Prétoři- výkon práva, Kvestoři- Starost o stát.fin...

Více

4.A,B - Gymnázium Arabská

4.A,B - Gymnázium Arabská 24. Počátky středověké literatury, latinská literatura českého středověku. Isidorus Etym. XIV, 3, 2-3; Vita Agnetis 25. Středověká latinská vzdělanost a university, dílo J.Husa. Archipoeta X, 13-20...

Více