s. Pořád mně tí naší lajó

i r l * li i k L l U U V T U M
s.
ť I S ÍN 1
L
BKNA
Pořád mně tí naší lajó
H U S O V I C E
Po - rád mně tí
Wg LH- i K
r i rP - p
a já hle
na - ší
Ia - jó,
že
já
se
v no - ci
tó - Iám,
•
K
> ------ N------ U -----1------ 7------ ™
— ť-— „-— ----------------»—
—
5
i ----- f»----- rn4---- ■ ] f -----ř ------ r ------ f n-----i —
v V --1
--------- p — V — H - p v
r 1 r—
- dám po - tě - še - ní,
ke - rý - ho
1. / : Pořád mně tí naší lajó,
že já se v noci tólám,:/
/:a já hledám potěšení,
kerýho já doma nemám.:/
já
do - ma
ne - mám.
2. /:Šak vy ste se, můj tatíčku,
aj, taky tólávali,:/
/:dyž ste za našó matičko,
aj, za mladu chodívali.:/
Jiný text:
1. /:Dyby nebyl pastéř tróbil,
nebyl by mně děvče zbudil,:/
/:ale že on začal tróbit,
musela jít krávy dojit.:/
S.
R. Kučera
2. /:Dyby nebylo svítalo,
bylo by mně děvča dalo:/
/:rozmarýnu zeleného
do šátečka červeného.:/
1900-1939, A 843/96
Jde o píseň rozšířenou v četných variantách hlavně na východní, jižní a severovýchodní Moravě. Častěji začíná
incipitem Všeci ludé povídajú... apod. Část zápisů pokračuje jako naše varianta, další početná skupina má jiný
text, např. ...že já sa neožením... nebo ...že já su ožralčisko, někdy s připojeným refrénem V maštaíi koníček...
Vzhledem k poměrně velkému počtu zápisů je pozoruhodné, že mnoho z nich se zpívá na stejný nápěv, popř.
v různé míře obměňovaný. K těm patří i náš zápis, s výjimkou dvou úvodních taktů, které, na rozdíl od většiny
ostatních, m ají vzestupnou melodickou linii.
21