VY_12_INOVACE_94 Napoleonské války

VY_12_INOVACE_94
NAPOLEONSKÉ VÁLKY – práce s textem
Pro žáky 8. ročníku ZŠ
Člověk a společnost – Dějepis – Modernizace společnosti
Říjen 2011
Mgr. Regina Kokešová
Určeno k rozvíjení čtenářské gramotnosti žáků.
Lze využít pro rozšíření znalostí dané problematiky.
Určeno jako samostatná nebo skupinová práce s textem.
VY_12_INOVACE_94
NAPOLEONSKÉ VÁLKY – práce s textem
Přečti si pozorně článek a odpovídej postupně na otázky (vyhledej informace
v textu). Použit upravený text z http://www.panovnici.cz/napoleon-bonaparte
NAPOLEÓNSKÉ VÁLKY
Invaze do Velké Británie
Napoleon (jako ostatně většina Francouzů) považoval za svého úhlavního nepřítele Velkou Británii, a
tak se rozhodl, že ji musí porazit. Británie se však o plánovaném útoku dozvěděla a požádala
Rakouské císařství o pomoc. To zaútočilo na Napoleona z východu a on musel odjet do bitvy s
Rakušany. Dříve než stačil dorazit k Rakouským jednotkám, dostal zprávu, že jeho loďstvo bylo
rozdrceno v námořní bitvě u Trafalgaru admirálem Nelsonem.
Koho považoval Napoleon za svého úhlavního nepřítele? ………………………………………………
Jak se jmenuje admirál, který Francouze porazil? ………………………..
Tažení proti Rakousku
Když zjistil, že Británii na moři neporazí, nenechal se odradit a pokračoval v plánu bleskové invaze na
kontinentě. Jako dalšího nepřítele si vybral Rakousko, které mělo částečně za vinu jeho prohru s Brity.
Se svou armádou obsadil opuštěnou Vídeň a spěchal se střetnout s Rakouskou armádou na Moravu.
Jelikož mělo Rakousko spojeneckou smlouvu s Ruskem, musel přispěchat car Alexandr I. na pomoc
Habsburkům. Na podzim roku 1805 došlo k střetu 90 000 vojáků z řad armády Rusů a Rakušáků a z
řad Francouzské armády čítající asi „jen“ 75 000 mužů v bitvě u Slavkova (Austerlitz), kde Napoleon
především díky skvělé taktice a disciplíně své armády rozdrtil protivníky.
Tato bitva bývá nazývána Bitva tří císařů, neboť je to jediná bitva v historii, které byli přítomni tři císaři:
- ruský car Alexandr I. Romanov
- rakouský císař František I. Habsbursko-Lotrinský
- císař Francouzů Napoleon I. Bonaparte
Po vítězné bitvě císař Napoleon nocoval na Staré poště a 3.12.1805 zde přijal rakouského vyslance
knížete Liechtensteina,aby dohodli schůzku o uzavření příměří mezi císařem Františkem I. a
Napoleonem. Rusové se po této bitvě rychle stáhli a Rakousko muselo podepsat mír. Tím získal
Bonaparte neomezený vliv v Itálii a Německu. V roce 1806 porazil i Prusko a z jeho záboru Polska
vytvořil Varšavské knížetství. Změnil také mapu Německa: 1806 zaniká Svatá říše římská a Napoleon
zde vytváří Rýnský spolek. Nakonec byl k míru s Francií přinucen i Alexandr I.
Kteří císaři se zúčastnili slavkovské bitvy?
Kdy se bitva odehrála? ……………………………………………………
Které země Napoleon do roku 1806 ovládl? ………………………………………………………………
Která země zanikla? ………………………………………………………………………….
Kontinentální blokáda
Byla vyhlášena 1806 v Berlíně. Byl to zákaz obchodovat s výrobky z Anglie nebo jejích kolonií. Platil
pro všechny jím podrobené země (Německo, Rakousko, Rusko, Itálie, Prusko) a chtěl jí dosáhnout
hospodářského kolapsu Británie. To se mu však nepodařilo.
Kontinentální blokáda měla nepředvídaný pozitivní dopad na rakouské manufaktury, neboť se vlastně
jednalo o superochranářské hospodářské opatření. Takto chráněné manufaktury se mohly rozvíjet bez
anglické konkurence.
Proč byla vyhlášena kontinentální blokáda?
Pro které země platila?
Koho měla poškodit?
Komu prospěla nejvíce?
Ruské tažení
Napoleonova invaze do Ruska dodnes uváděna jako jeden z nejkatastrofálnějších vojenských podniků
v historii. V regulérních bitvách Napoleon zpravidla dosahoval vítězství, ale to nemohlo nic měnit na
faktu, že se jeho logistický systém zhroutil a hlad, zima a namoci kosily jeho vojáky po tisících. Značné
ztráty též způsoboval odpor ruského obyvatelstva a jeho gerilová válka. Napoleon sice dosáhl Moskvy,
ale ta byla z větší části spálena a zbavena zásob a přezimovat se v ní nedalo. Napoleon se tak se
musel začít urychleně vracet, ale nešlo to dost rychle a výsledek byl strašlivý. Do Ruska vtáhl
Napoleon v roce 1812 s armádou, která i se spojenci (ovšem často víceméně nedobrovolnými) čítala
450 000 mužů. Když Rusko v prosinci téhož roku opouštěla, zbývalo z nich jen něco přes 20 000
mužů. Taková katastrofa učinila z francouzských vojsk jen trosku jejich bývalé slávy a reakce byla
logická. Většina násilím sjednocené Evropy povstala a kontinentální systém se zhroutil. K již s ní
válčícím státům, v jejichž čele stály Velká Británie a Rusko, se připojili dosavadní násilím připoutaní
spojenci, zejména Rakousko a Prusko.
Kdy Napoleon vtrhl do Ruska?
Co ho zaskočilo a ničilo jeho armádu?
Kolik měla fr. armáda na počátku války?
Kolik vojáků se z Ruska vrátilo?
Jaké byly ztráty na životech?
Poslechni si text, který ti přečte vyučující a doplň informace.
1. Ve které bitvě se střetla francouzská armáda s koalicí?
2. Kdy to bylo?
3. Co znamenat výsledek bitvy pro politickou kariéru Napoleona?
4. Na který ostrov byl odvezen?
5. Na jak dlouho se zmocnil trůnu v roce 1815?
Zhroucení impéria
Napoleon se nevzdával, urychleně svolával jednotky odevšad, odkud to jen šlo a verboval nové
vojáky. Ze svých zbylých spojenců (hlavně - Poláci a Sasko) ždímal též co se dalo a postavil nové
vojsko. To však již bylo kvalitativně i kvantitativně jen stínem bývalé Velké armády a početní převaha
nepřátel byla zdrcující. Napoleon velmi obratně manévroval a způsoboval nepřátelům i řadu dílčích
porážek, ale prostá přesila jej i přesto zatlačovala pouhým počtem a hrozbami obchvácením a
obklíčením. Nakonec se jeho vojska střetla s nepřátelskou koalicí v tzv. Bitvě národů u Lipska. S
armádou početně výrazně slabší, trpící vyčerpáním a nedostatkem výcviku podstatné části vojáků už
neměl moc šancí, nemluvě o tom, že i kdyby vyhrál, nejspíše by dosáhl pouze odkladu konce. V
průběhu bitvy navíc změnily strany některé německé státy, jejichž armády nebyly zrovna
nejspolehlivější. Napoleonova vojska byla rozdrcena a zahnána na útěk (říjen 1813). Ani teď se
nechtěl vzdát, ale vojska jeho nepřátel táhnoucí na Paříž neměl kdo zastavit. Okupována byla 31.
března 1814. Napoleon nejprve abdikoval ve prospěch svého nezletilého syna (6. dubna), ale takový
postup byl odmítnut, musel tedy abdikovat znovu, zcela bez podmínek (11. duben) a byl poslán do
vyhnanství na ostrov Elba.
Vyhnanství na Elbě a stodenní císařství
V roce 1814 byl protifrancouzskou koalicí donucen vzdát se trůnu a byl vykázán na ostrov Elba. Na
francouzský trůn byl dosazen příbuzný Ludvíka XVI. - Ludvík XVIII. Nebyl však příliš oblíben, čehož
Napoleon využil. Roku 1815 se opět trůnu zmocnil. Na trůnu však pobyl pouze 100 dní než byl
donucen po prohrané bitvě u Waterloo (18. června 1815) 22. června 1815 abdikovat.
Konec života na ostrově sv. Heleny
Napoleon Bonaparte byl zadržen a zbytek svého života strávil na ostrově sv. Heleny jako zajatec Britů.
Na tomto ostrově 5. května 1821 zemřel.
Mylná představa o Napoleonově výšce
Navzdory tradičnímu zobrazení Napoleona Bonaparte není pravdou, že byl nějak zvláště malý. Po své
smrti v roce 1821 byla zaznamenána jeho výška - 5 stop a dva palce. Jednalo se však v té době o
používané francouzské palce. V přepočtu na palce britské byl vysoký 5 stop a 6,5 palce. To z
Napoleona činí jeden metr a 68 centimetrů vysokého muže a díky tomu byl vyšší než-li průměrný
Francouz 19. století. Ke špatným převodům se ještě přidal špatný výklad Napoleonovy francouzské
přezdívky „Le petit corporal“. Nefrankofonní země překládají petit jednoduše jako malý, kdežto
přezdívka vznikla na základě Napoleonova úzkého přátelství se svými vojáky. A nakonec, Napoleon
býval vždy obklopen svou elitní gardou, jejíž členové vždy měli minimálně šest stop.