File

Odpovědnost ISP
Odpovědnost za cizí data při poskytování
internetových služeb
Mgr. Jan Zahradníček
Co je to odpovědnost?



Wikipedie: Odpovědnost je široký právní, morální a etický
pojem, který označuje ručení osoby X za nějakou věc či jednání
Y, případně před nějakou instancí Z.
Způsobilost nebo oprávnění jednat a rozhodovat
samostatně.
Schopnost nést důsledky vlastního jednání.
Odpovědnost v právním smyslu



Sekundární právní povinnost, která vzniká subjektu, který
porušil svoji primární právní povinnost.
Primární právní povinnost je dána:
 zákonem (povolená rychlost, povinnost předcházet škodám,
dodržování závazných technických norem …)
 na základě jiné právní skutečnosti, typicky smlouvy (povinnost
dodat zboží, zákaz vyzradit obchodní tajemství)
Sekundární povinnost znamená povinnost subjektu nést
důsledky protiprávního jednání – porušení primární povinnosti.
Druhy odpovědnosti




Jsou rozlišovány např. dle následku, který musí povinný subjekt
strpět.
 odpovědnost za škodu – povinnost k náhradě škody
 odpovědnost za vady – povinnost vady odstranit nebo dát
adekvátní náhradu či slevu s ceny
 trestněprávní odpovědnost– povinnost nést (vykonat) uložený
trest
Jedno protiprávní jednání může založit více druhů odpovědnosti
(více odpovědnostních vztahů)
Někdy dělení na soukromoprávní x veřejnoprávní odpovědnost
Povinnosti nést následek odpovídá na druhé straně právo
vymáhat její splnění.
Předpoklady vzniku odpovědnosti



Ke vzniku odpovědnosti musí být současně naplněny znaky:
 protiprávní úkon / porušení povinnosti
 škodlivý následek
 příčinná souvislost mezi porušením a následkem
 zpravidla zavinění - subjektivní x objektivní odpovědnost
(odpovědnost za zavinění x odpovědnost za následek)
V případě objektivní odpovědnosti se lze liberovat, tj. zprostit
odpovědnosti – pouze ze zákonných důvodů (pokud prokáže, že
škodě nešlo zabránit ani s vynaložením veškerého úsilí).
Bez možnosti liberace – absolutní odpovědnost.
NÁSLEDEK
PŮVODCE
Odpovědnost pouze sám za sebe?




Zásada - odpovědnost pouze za vlastní jednání či nejednání
(opomenutí)
Dále výjimečně - odpovědnost za cizí jednání, je-li přičitatelné
(dítě, nesvéprávná osoba) + odpovědnost za věci (pes)
Odpovědnost může dopadnout na každého, kdo má (deliktní)
způsobilost:
 všechny osoby právnické
 osoby fyzické - podmínka mentální vyspělosti (věku) a
příčetnosti
Od 1. 1. 2012 rovněž trestní odpovědnost právnických osob za
vymezené skutkové podstaty trestných činů!
Odpovědnost na internetu


základní principy jsou stejné:
 odpovědnost vzniká pouze v případě porušení povinnosti
 primárně odpovědný je ten, kdo porušil povinnost
 naplnění dalších znaků (následek, příčinná souvislost, zavinění)
specifika vztahů na internetu
 anonymita uživatelů – nemožnost dopátrat skutečného škůdce,
poškozený nemá reálnou možnost se hojit
 účinná možnost těch, kdo mají kontrolu nad službami nebo
obsahem, zamezit nebo odstranit následek porušení
 speciální právní úprava vzniku odpovědnosti těchto
prostředníků při poskytování internetových služeb
Odpovědnost ISP – právní úprava




úprava zvláštním zákonem – č. 480/2004 Sb. (ZSIS)
 do jeho přijetí se postupovalo dle obecných pravidel vzniku
odpovědnosti – především porušení prevenční povinnosti
(předcházení škodám)
transpozice směrnice 2000/31/ES – směrnice o elektronickém
obchodu (Information Society Directive)
cílem je vymezit hranice odpovědnosti providera, aby byly jasně
stanoveny podmínky, kdy je založena odpovědnost za obsah
informací jím zprostředkovaných či uložených
úprava podmínek vzniku odpovědnosti vychází z předpokladu, že
ISP mají kontrolu nad daty, která přenášejí či ukládají – tj.
kontrolují poskytovanou službu
Typy ISP
definice:směrnice 2000/31 - „poskytovatelé
zprostředkovatelských služeb“, ZSIS – „poskytovatelé služeb
informační společnosti“
 dělení vychází z typu služeb, který ISP poskytuje:
1. přenášení informací – poskytovatelé připojení
2. dočasné meziukládání informací – caching
3. ukládání informací – hosting
 informace poskytnuté uživatelem, nikoliv vytvořené
providerem (pak mimo režim ZSIS - obecná odpovědnost)
 např. inzertní portál ANO X zpravodajský server NE

Princip „safe harbor“




základní princip, na kterém je založena konstrukce odpovědnosti
ISP – zajišťuje jejich „neodpovědnost“, pokud nedojde k naplnění
určitých podmínek
směrnice 2000/31/ES: „členské státy zajistí, aby ISP nebyl
odpovědný za informace, pokud …“
 vyloučení odpovědnost ISP do okamžiku naplnění stanovených
podmínek
 ztráta safe harbor neznamená vznik odpovědnosti!!!
ZSIS: opačný princip – ISP je odpovědný, pokud …
… menší míra ochrany ISP dle ZSIS?
Odpovědnost poskytovatele připojení




označováno jako „prostý přenos“
§ 3 ZSIS: ISP je odpovědný pouze pokud (alternativně):
 přenos sám iniciuje,
 zvolí uživatele přenášené informace, nebo
 zvolí nebo změní obsah přenášené informace
Směrnice však stanoví požadavek na kumulativní naplnění
podmínek pro vznik odpovědnosti!!!
dle § 6 ZSIS není ISP povinen:
 dohlížet na obsah přenášených informací
 aktivně zjišťovat protiprávnost informace
Odpovědnost poskytovatele cachingu



podstata – dočasné ukládání předchozích odpovědí, snížení
zátěže přenosových tras - služba proxy serverů
§ 4 ZSIS: poskytovatel je odpovědný pokud:
 změní obsah informace
 nedodrží obecně uznávaná pravidla aktualizace informace
 nevyhoví podmínkám přístupu k informaci
 překročí povolené užívání technologie obecně uznávané v
příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace
 pokud neodstraní nebo nezakáže přístup k informaci poté, co
zjistí, že informace byla na místě původu odstraněna
rovněž nemá povinnost aktivně prověřovat obsah (§ 6)
Odpovědnost poskytovatele hostingu



dle § 5 ZSIS je ISP odpovědný pouze tehdy:
 písm. a) mohl-li vědět, že obsah informací nebo jednání
uživatele jsou protiprávní, nebo
 písm. b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze
informace a neprodleně neučinil veškeré kroky k odstranění
nebo znepřístupnění závadného obsahu
odpovídá vždy, pokud vykonává rozhodující vliv na činnost
uživatele
poskytovatel hostingu rovněž nemá povinnost aktivně
prověřovat obsah (§ 6) – zde toto pravidlo nabývá největší
relevance
Odpovědnost dle § 5 písm. a)




„mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze
případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání
uživatele jsou protiprávní“
odpovědnost na principu nevědomé nedbalosti – ISP odpovídá i v
případě, že o protiprávnosti nevěděl, ačkoliv vědět měl a mohl
(„nejširší“ princip)
zprostí se pokud prokáže, že vědět nemohl (nemá povinnost
aktivního monitoringu - § 6 ZSIS)
bude dána spíše výjimečně – např. předchozí prokazatelné
porušení zákona uživatelem a ISP neprovede nezbytné prevenční
kroky (blokace uživatelského účtu)
Odpovědnost dle § 5 písm. b)



„dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu
ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a
neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k
odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací “
současné naplnění dvou podmínek
 prokazatelné nabytí vědomosti o protiprávní povaze, a
 porušení povinnosti neprodleně zjednat nápravu (prokazatelně
zjištěného) protiprávního stavu
princip vědomé nedbalosti – věděl, ale neučinil nic k zamezení
protiprávnosti
Vznik odpovědnosti dle § 5 písm. b)
Prokazatelná vědomost protiprávnosti
Porušení povinnosti neprodleně zakročit
Vznik odpovědnosti ISP
Výkladová rizika § 5 písm. b)



prokazatelná znalost
 jakým způsobem notifikovat?
povinnost zakročit „neprodleně“
 neurčitá lhůta
protiprávnost
 kdy je postavena najisto?
Odpovědnost ISP v judikatuře



MS v Praze …., VS v Praze ….
způsob notifikace:
 zákon nestanoví jakékoliv formální požadavky, lze tedy jakkoliv,
např. i telefonem
 v případě sporu le riziko neunesení důkazního břemene
neprodlená zakročovací povinnost:
 lhůta bude vždy individuální dle povahy případu
 vodítka – technická proveditelnost, charakter notifikace, přesnost
informací, dostupnost odpovědných osob
 3 dny jsou v mezích, měsíc již nikoliv
Kauza „Prolux“ I.



podstata kauzy – poškození dobré pověsti žalobce v důsledku
protiprávního obsahu v diskusním vláknu
I. stupeň: MS v Praze, č. j. 10 Cm 47/2009-39:
 diskusní vlákno obsahuje protiprávní obsah „nad rámec běžné
slušnosti a věcné kritiky“
 podnikatelský záměr žalobce  měl být vědom, že tyto výrazy
mohou poškodit dobrou pověst žalobce
 odpovědnost dle § 5 písm. a) i b) ZSIS
rozsudek I. stupeň – povinnost odstranit celé diskusní vlákno
 nereflektuje to, že zde jsou i informace zcela nezávadné
Kauza „Prolux“ II.

II. stupeň: Vrchní soud v Praze, č. j. 3 Cmo 197/2010-82





zjevná protiprávnost – povinnost odstranit ihned
sporná protiprávnost – musí být postavena najisto
pravomocným rozhodnutím soudu
soud „schválil“ ostřejší kritiku internetových diskusí, pokud je
věcná a reflektuje zkušenost uživatele – pak ISP není povinen
aktivně zasáhnout a zjišťovat pravdivost příspěvků
odmítnutí tzv. paušální kritiky
diskuse nebyla zjevně protiprávní  vyloučení odpovědnosti
ISP dle § 5 písm. a) ZSIS – tento závěr nereflektuje konstrukci
vzniku odpovědnosti dle písm. a) !!!
Kauza „Prolux“ III.
ISP ponechal diskusi přístupnou i po notifikaci – pak je třeba
posoudit odpovědnost dle § 5 písm. b)
 část příspěvku je protiprávní, ale ne zjevně
 dle soudu měl ISP povinnost odstranit tuto část již při notifikaci
 ISP byl odpovědný dle § 5 písm. b) ZSIS, a to zpětně ke dni
nabytí znalosti, resp. neodstranění!!!
rozsudek – povinnost odstranit pouze protiprávní část příspěvku MS pochybil, když nařídil odstranit celé vlákno
 riziko – ISP by musel vždy být schopen posoudit i spornou
protiprávnost a ihned obsah odstranit


Judikatura - závěr



dělení na obsah protiprávní zjevně a obsah, jehož protiprávnost
určí až soud
nelze spoléhat na „svobodu slova“, nutno rozlišovat mezi věcnou
diskusí a paušální kritikou, vulgární výrazy v zásadě nepřípustné
doporučení:
 prověřovat veškeré notifikace na protiprávní obsah
 je třeba brát v úvahu veškeré způsoby notifikace
 v případě protiprávnosti jednat neprodleně
 od podnikatele se vyžaduje profesionalita a vyšší míra
odbornosti, aktivní přístup při prověřování
 zohlednění v obchodních podmínkách služby – výhrada
moderování diskuse, možnost odstranění závadného obsahu
Česká praxe file hostingu/sharingu


filehostingové služby (uložto.cz)
 nemají povinnost odstranit, pokud nejsou prokazatelně
informováni o protiprávním obsahu
 pokud odstraní protiprávní obsah, pak zůstanou neodpovědní
 odstraněný soubor však vzápětí nahradí další
rozhodnutí ve věci Kuky (share-rapid.cz)
 rozsudek pro uznání – absence podrobnějšího odůvodnění
soudem
 petit je „průchozí“ – povinnost neumožnit ukládání souborů s
řetězcem „Kuky“ obsahující chráněné dílo
 povinnost uhradit odškodné: 20,- Kč x 13.397 stáhnutí
A co domény?


KS v Ostravě 23 C 70/2003:
 primární odpovědnost má poskytovatel obsahu, sekundární
poskytovatel prostoru
 pokud je držitel domény odlišný od provozovatele webu, pak
není ISP
 nemůže mít odpovědnost za obsah dle ZSIS, nemá technickou
možnost do obsahu zasáhnout
 pouze obecná odpovědnost
doménové jméno - majetkové právo (majetková hodnota)
 předmětem právních vztahů (převod, prodej…)
 NOZ – právo je věc movitá
Šíření obchodních sdělení I.




§ 7 ZSIS – upravuje šíření obchodních sdělení elektronickými
prostředky – email, SMS
speciální úprava k ZOOÚ, současně se však vztahuje i na ty
kontakty, které nejsou osobním údajem – např. mail [email protected]
osobní údaj – subjekt musí být určitý nebo určitelný – pouze ve
vztahu k FO
obchodní sdělení:
 všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě
internetových stránek, určeného k přímé či nepřímé podpoře
zboží či služeb nebo image podnikatele
 tj. rovněž newslettery, linky na stránky, aktuality apod., neboť
zlepšují image podnikatele
Šíření obchodních sdělení II.


elektronický kontakt lze využít pouze:
 s předchozím souhlasem subjektu (opt-in princip – např.
přihláška k odběru newsletteru) – pak lze zasílat i sdělení třetích
stran, nebo
 pokud získá kontakt od zákazníka v souvislosti s prodejem
zboží nebo služby a zákazník má možnost souhlas se zasíláním
obch. sdělení jednoduše a zdarma odmítnout
obchodní sdělení musí:
 být jako obchodní sdělení označeno
 identifikovat odesílatele
 obsahovat adresu pro zrušení odběru
Šíření obchodních sdělení III.




kupování databází:
 prakticky není legálně využitelné
 subjekt musí dát předchozí souhlas konkrétnímu odesílateli, tj.
souhlas nelze dát předem paušálně pro neurčité odesílatele
dohled vykonává ÚOOÚ
sankce:
 FO (nepodnikatel) pouze přestupek – do 100 tis. Kč
 PO správní delikt - do 10 mil Kč § 7, do 1 mil. Kč § 8
ISP se může domáhat soudní ochrany jménem svých zákazníků
Kontakt
Velíšek& Podpěra advokátní kancelář s.r.o.
Holečkova 105/6, 150 00 Praha 5
Tel.: +420 273 131 311, Fax: +420 273 131 312
e-mail: [email protected], www.akpv.cz
Mgr. Jan Zahradníček
e-mail: [email protected]