Netradičními sporty k aktivnímu odpočinku

KATALOG SPORTŮ 2009
k projektu
Netradičními sporty
k aktivnímu odpočinku
Základní škola Otokara Březiny, Jihlava
Projekt byl podpořen z dotace rozpočtu kraje Vysočina na podporu
naplňování a propagace principů místní Agendy 21 a Zdraví 21.
Sportovní den 2009
Obsah
Obsah ......................................................................................................................................1
Projekt .....................................................................................................................................2
Anketa .....................................................................................................................................3
Badminton ...............................................................................................................................5
Hokejbal ..................................................................................................................................6
Přehazovaná ............................................................................................................................7
Ringo .......................................................................................................................................8
Šipky .......................................................................................................................................9
Trangleball ............................................................................................................................10
Vybíjená ................................................................................................................................ 11
Pétanque ................................................................................................................................12
Stolní tenis ............................................................................................................................13
T-ball .....................................................................................................................................14
Trampolína ............................................................................................................................15
Lanová dráha a lanové překážky...........................................................................................16
Fotbal ....................................................................................................................................18
Lacross ..................................................................................................................................19
Kuličky..................................................................................................................................20
Zdravotní míče – Overbally ..................................................................................................21
Líný tenis ..............................................................................................................................22
Kolečkové (Inline) brusle ....................................................................................................23
Opičí dráha ............................................................................................................................24
Na závěr ................................................................................................................................26
1
Sportovní den 2009
Projekt
Celoškolní projekt Netradičními sporty k aktivnímu odpočinku byl zaměřen na propagaci
a prosazování zdravého životního stylu. Jeho cílem bylo oslovit všechny žáky, jejich rodiče
i širokou veřejnost a nabídnout jim možnost si vyzkoušet celou řadu rekreačních sportů.
Sportovní den
Součástí a vyvrcholením projektu byl sportovní den. V areálu školy byly připraveny
aktivity, které si mohli všichni sami vyzkoušet (petangue, stolní tenis, badbinton, T- ball,
Tragball, lanová dráha, lacross, ... )
Do zápisových kartiček aktivit si žáci nechávali potvrdit, které sporty již absolvovali. Při
splnění stanoveného počtu, mohli vhodit kartu ke slosování o drobné ceny (míčky,
švihadla, minipetanque, pálky na badminton, líný tenis, ... )
Dopoledne bylo určeno pro žáky školy, odpoledne si mohli vyzkoušet aktivity rodiče,
případně veřejnost (plakát na stránkách školy, pozvánka pro rodiče, inzerát - upoutávka
v tisku).
Na přípravě a zajištění aktivit se podíleli žáci 8. a 9. ročníku, učitelé a vychovatelky školní
družiny. Aktivity lanová dráha, T- ball, Trangleball, hokejbal a fotbal byly zajištěny
s jinými organizacemi.
Celou akci doprovázela i anketa na téma využívání volného času a sportu.
Průběh Sportovního dne sledovala redakční rada, která poskytne informace nejen
sdělovacím prostředkům, ale dokončila sestavení tohoto Katalogu aktivit a doplní
internetové stránky školy.
Podzimní sportování
Pondělí před podzimními prázdninami nebylo úplně „obyčejné“, bylo sportovní. Kdo by
nepřivítal den plný sportu a zábavy! Počasí sice připravilo pravý sychravě podzimní den,
ve kterém nešetřilo ani mlhou, ani přeháňkami, ale to zas tak moc nevadilo.
Na žáky čekaly různé činnosti, od těch „známých“ sportů ( např. fotbal, stolní tenis,
přehazovaná…) až po ty, o kterých možná mnozí slyšeli poprvé ( např. trangleball, ringo,
petangue…).
A navíc si je mohli vyzkoušet! Sportovalo se venku, v tělocvičně i na chodbách školy.
Každý si našel „svůj“ sport a pak už jen soutěžit a zahrát si.
2
Sportovní den 2009
Anketa
Zajímalo nás, jak naši žáci tráví volný čas a jak moc sportují. Proto na anketním lístku
odpovídali na následující otázky:
1) Který sport se ti líbí nejvíce?
2) Kolik času denně věnuješ aktivnímu pohybu?
3) Jak trávíš volný čas kromě aktivního pohybu?
Po vyhodnocení odpovědí žáků jsme zjistili, že nejoblíbenějším sportem je fotbal (42 %
dotázaných), na druhém místě je vybíjená (30 % dotázaných) a 28 % odpovědí patřilo
ostatním sportům (např. tenis, florbal, tanec a jiné)
ostatní
28%
vybíjená
30%
fotbal
42%
Více než 2 hodiny denně se věnuje aktivnímu pohybu 19 % dotázaných, méně než
hodinu18 %, nejvíce (63 %) uvedlo, že se věnuje denně aktivnímu pohybu 1 – 2 hodiny.
méně než 1 h
18%
více než 2 h
19%
1 -2h
63%
3
Sportovní den 2009
Kromě aktivního pohybu tráví žáci volný čas poslechem hudby (41 %),u počítače nebo
televize 32 % a zbývajících 27 % ostatními činnostmi (kreslení, četba, atd.).
ostatní činnosti
27%
PC nebo TV
32%
poslech hudby
41%
Plakát ke sportovnímu dni:
26.
4
Sportovní den 2009
Badminton
Badminton je raketový sport pro dva, nebo čtyři hráče. Patří mezi nejstarší sporty na světě
– první doložené záznamy o tomto sportu pocházejí z Číny 7. století. Je jedním
z nejrychlejších sportů vůbec. Hráči musí mít postřeh a výbornou kondici. Během jediného
zápasu často naběhají až několik kilometrů. Cílem je zahrát opeřený míček do pole soupeře
tak, aby jej soupeř nemohl vrátit. Míč se obvykle získá útočným úderem, proto se hráči
snaží zachytit míček co nejvýše nad úrovní sítě a zahrát jej šikmo dolů do soupeřova pole.
Ve čtyřhře, kde kryjí stejnou plochu dva hráči, je obtížnější vyhrát míč pouhým umístěním
a musí hráči spíše spoléhat na prudké útočné údery.
Hřiště pro badminton tvoří obdélník o rozměrech 13,40 x 5,18 m pro dvouhru
a 13,40 x 6,10 m pro čtyřhru, rozdělený uprostřed sítí o výšce 155 cm. Čáry jsou široké
4 cm a vyznačují se směrem do hřiště, takže míč, který padne na čáru, platí jaké správný, tj.
jako míč, který padne uvnitř hřiště. Všechny disciplíny se hrají na dva vítězné sety do
21 bodů a strana, která vyhrála výměnu, vždy získává bod.
U nás ve škole
Počasí badmintonu zrovna nepřálo
V tělocvičně vítr nefouká
5
Sportovní den 2009
Hokejbal
Hokejbal je příbuzný sport s ledním hokejem. Hlavním rozdílem mezi ledním hokejem
a hokejbalem je, že hráči po hřišti nejezdí na bruslích, nýbrž se pohybují po hřišti během ve
sportovní obuvi. Nehraje se s pukem, ale se speciálním plastovým míčkem oranžové barvy,
který se hráči snaží dostat do soupeřovy branky za pomocí hokejek. Hokejbalové hřiště má
obdobný tvar jako hřiště hokejové. Je 52 metrů dlouhé a 26 metrů široké. Rozmístění čar
a bodů pro vhazování je stejné jako v hokeji. Brána je 1,22 metru vysoká a 1,83 metru
široká. V průběhu hry se na hřišti vyskytuje maximálně 6 hráčů z jednoho týmu (5 hráčů
v poli + 1 brankář). Hráči se během hry mohou kdykoli střídat z hráčské lavice. Základní
hrací doba hokejbalového utkání zpravidla trvá 3x15 minut čistého času. Mezi jednotlivými
třetinami je 10 minutová pauza.
K výstroji hráčů patří: hokejka (čepele jsou stejně jako v ledním hokeji zakřivené), přilba,
rukavice, chrániče loktů, chrániče kolen, chrániče holení, dres, kalhoty, stulpny a sportovní
obuv. Míček je vyroben z umělé hmoty. Jeho průměr je 6,6 a 7 cm a váží 60 až 77 gramů.
U nás ve škole
Nácvik a turnaj se uskutečnil za
podpory jihlavského druţstva
hokejbalu pod vedením pana
Pavla Zemana.
Ve vestibulu školy jsme mohl
zhlédnout
výstavku
trofejí
z ligových zápasů.
6
Sportovní den 2009
Přehazovaná
Přehazovaná je týmová míčová hra. Ve školách je často používaná jako průprava
k volejbalu. Hráči se při ní učí správnému výběru místa a postřehu. Hřiště je shodné
s hřištěm na volejbal (9 x 18 m), čáry, 5 cm široké, jsou součástí hřiště. Síť je volejbalová,
1 m široká a 9,5 m dlouhá, výška sítě je 200 cm. Hrací délku sítě vymezují anténky
umístěné na síti nad bočními čarami. Míč je také volejbalový, o hmotnosti přibližně 270 g.
Družstvo je tvořeno max. 12 hráči, z toho je 6 náhradníků. Na hřišti je tedy vždy jen
6 hráčů.
Způsob hry: Míč je možno chytit rukama nebo odrazit kteroukoliv částí těla (i nohama).
S míčem v rukou se smí udělat výkrok, je možné jej odehrát ve výskoku. Míč se přihrává
obouruč vrchem. K zahrání míče do pole soupeře má družstvo možnost max. 3 dotyků,
chycení nebo odraz. Míč musí přeletět přes síť mezi anténkami, nesmí se jich však
dotknout. Hráči nesmějí vstoupit do soupeřova pole, přešlápnout středovou čáru, ani se
dotknout sítě, kteroukoliv částí svého těla.
Hraje se na dva (tři) vítězné sety do 25 bodů.
U nás ve škole
I kdyţ sportovci museli obléci teplé bundy, v kleci na umělém
povrchu se hrálo dobře.
7
Sportovní den 2009
Ringo
Ringo se hraje s gumovým, uvnitř dutým kroužkem o hmotnosti cca 180 g. Princip hry se
podobá volejbalu. Ringo posiluje fyzickou kondici, rozvíjí postřeh a rychlost reakce. Cílem
je hodit kroužek na hrací plochu protihráče tak, aby ho nechytil. Chytí-li ho, má bod. Pokud
nechytí, odhodí jej zpátky na vaši hrací plochu. Kroužek se odhazuje stejnou rukou, jakou
byl chycen. Spoluhráči si však na rozdíl od volejbalu mezi sebou nepřihrávají. Ringo
můžete hrát nejméně ve dvojicích, zábavnější je ale trojice nebo čtveřice hráčů.
Pravidla ringa: Hráči zaujmou na hřišti libovolné postavení. Jeden z hráčů začne vhozením
kroužku, u dvojic a trojic podávají obě strany současně na signál k zahájení hry (tlesknutí,
slovní povel apod.). Podává se z místa ze zadní čáry vlastní poloviny hřiště – stejně jako
u volejbalu. Kroužek se nikdy nesmí odhazovat ve výskoku. Body se získávají za každý
chycený kroužek, jedna strana může získat i dva body za dva chycené kroužky najednou.
Za chyby jako je navlečení kroužku na ruku, dotknutí kroužkem svého těla, těla spoluhráče
nebo sítě, ztrácí hráč jeden bod. Jakmile dosáhne družstvo patnácti bodů, vyhrává.
Rozměry kroužku
Barva kroužku musí být kontrastní, nejlépe modrá a červená (kroužek může být i žíhaný).
U nás ve škole
A začneme s nácvikem.
RINGÓÓÓ
8
Sportovní den 2009
Šipky
Šipky jsou zároveň sportem, sportovním náčiním, ale i zábavnou hrou, při které se házejí
šipky na terč. Šipky patří do kategorie přesnostních sportů (dále např. curling, lukostřelba,
kulečník, pétanque). V šipkách existuje více variant her, nejznámější a nejvíce hrané jsou
501 (301, 701 a další odvozené varianty), Cricket a High Score. Ve variantách 501, 301
a 701 hráč začíná na stanoveném skóre a snaží se co nejrychleji dosáhnout přesné nuly.
Při každé hře se hráči (2 a více) střídají u terče v tzv. kolech, a odhazují své 3 šipky dokud
některý z hráčů nesplní podmínky hry a nevyhraje. Jedné hře se říká též "leg" (termíny
používané v šipkovém sportu jsou i v Česku často přejaté z angličtiny). Utkání se skládá
z předem určeného počtu legů nebo setů (skládající se z legů).
Výška terče se měří od středu, vzdálenost čáry hodu od terče se pohybuje od 2,37 m do
2,41 m v závislosti na lize, které terč patří.
Počítání bodů:
Double - plocha s dvojnásobnou hodnotou hodu.
Single - plocha s normální hodnotou hodu
Treble - plocha s trojnásobnou hodnotou hodu
Vnější střed - jinak modrý střed za 25 bodů
Vnitřní střed - jinak červený střed nebo čistý střed - za 50 (počítá se jako double, i když se
double střed neříká)
Nic - jinak taky ter, asfalt,černé - plocha, jejíž zásah není nijak bodově hodnocený.
U nás ve škole
Trefovat se do terče mohli ţáci jak šipkami
s umělými hroty, tak i míčkem se suchými zipy.
9
Sportovní den 2009
Trangleball
Hra vznikla v roce 1991 v USA. Vytvořil ji Mark Miller z Brooklynu. Velké oblíbenosti
získala na písčitém ostrově nedaleko New Yorku známém jako Fire Island. Trangleball se
dá hrát téměř kdekoliv, nejrozšířenější jsou plážová a tzv. „indoor“ (vnitřní) varianta. Hra
se v současnosti úspěšně šíří do celého světa, její úspěch se přičítá velkému množství
variant hry, které se dají přizpůsobit počtu, věku i pohlaví hráčů. Do České republiky se
dostala díky spolupráci tvůrce hry Marka Millera s Fakultou tělesné kultury v Olomouci.
ZŠ Otokara Březiny je jednou z prvních (ne-li vůbec první) základní školou v ČR, která
trangleball úspěšně nabídla svým žákům.
Je to hra, která se hraje v kulatém poli ohraničeném oranžovými tyčkami. Je rozděleno na
tři části a v každé je jeden hráč z tříčlenného družstva. Hra začíná podáním z levé nebo
pravé stany hracího pole hozením míče o přivrácenou stěnu tranglu - odrazového jehlanu.
Míč musí být umístěný do hracího pole. Poté, co se míč odrazí od tranglu, protihráč
v hracím poli ho musí chytit. Hráč po chycení míče má možnost hned zaútočit. Hozením
míče o trangl, nebo může přihrát spoluhráči stojícímu v jednom z dalších dvou hracích polí.
Pokud míč protihráč nechytne, bod dostane tým hráče, který házel míč. Set vyhrálo
družstvo, které jako první získalo 11 bodů. Hraje se na dva vítězné sety.
U nás ve škole
Tragleball jsme jiţ do školy zakoupili, ţáci mají o hru zájem. Mohli bychom tedy zaloţit
vlastní tragleballové druţstvo.
10
Sportovní den 2009
Vybíjená
Vybíjená je dětská míčová hra, při které se hráči snaží zasáhnout soupeře míčem a vyřadit
ho tak ze hry (vybít). Obvykle proti sobě hrají dvě družstva, z nichž každé obsadí polovinu
hrací plochy. Každé družstvo má kapitána, ten se postaví do zázemí za soupeřovu polovinu.
Na začátku hry se losem určí, kdo má míč. Míč musí být nabitý, tzn., že hráč musí nejprve
chytit míč hozený jiným hráčem, teprve pak může vybíjet, tzn. snažit se zasáhnout míčem
některého ze soupeřů. Hráč, který je zasažen, vypadává a odchází do zázemí za soupeřovu
polovinu. Tam se může dále účastnit hry (nahrávat, vybíjet). Neplatí zásah od země nebo
od stěny. Hráč se také může zachránit, pokud míč chytí. S míčem jsou povolené 3 kroky.
Když jsou vybiti všichni hráči v poli, jde do hry jako poslední kapitán. Tento hráč má
pouze jeden život. První ránu nemá nabitou. Po hřišti se může pohybovat s míčem
driblováním.
Hřiště má rozměry 9 x 18 m, kolem něj jsou 2 m široké pruhy volného místa. Půlící čára
dělí hřiště na dva čtverce 9 x 9 m. Hraje se míčem na volejbal. Družstvo tvoří 10 hráčů
a maximálně dva náhradníci na zápas. Utkání trvá 2 x 7 minut hrubého času. Po poločase si
družstva vymění strany.
Výsledek hry je dán celkovým počtem vybitých hráčů z obou poločasů. Vítězí to družstvo,
které v hrací ploše vybije větší počet soupeřů, případně všechny soupeře už před kratším
časovým limitem.
U nás ve škole
Vybíjená při volbě aktivit vedla. Chtělo se do ní zapsat nejvíce
ţáků, zejména mladších ročníků.
11
Sportovní den 2009
Pétanque
Pétanque je francouzská společenská hra pro dvě 1-3 členná družstva, které se snaží umístit
koule co nejblíže k cíli, který tvoří dřevěná kulička, tzv. prasátko. Princip hry je velmi
jednoduchý, ale dokonalé zvládnutí techniky a taktiky vyžaduje pravidelný trénink.
Výraznou předností tohoto sportu je to, že ho může hrát prakticky každý (ženy s muži,
starci s dětmi, i tělesně postižení se mohou zúčastňovat všech turnajů) a prakticky kdekoliv
(terén hřiště je libovolný).
Hrají proti sobě 2 družstva v počtu 1-3 hráčů. Jako hřiště poslouží rovný písčitý (nebo
jemný štěrk) plácek, dlouhý alespoň 15 metrů. Dále jsou zapotřebí koule na pétanque - asi
7-8 cm v průměru velké ocelové koule, těžké 700-800 g, které se od sebe hezky odrážejí a
které jsou označeny zářezy, aby se od sebe daly rozeznat. Oficiální závodní koule pak ještě
musí mít vyraženo na povrchu jméno výrobce. A nakonec je zapotřebí prasátko - malá
dřevěná kulička asi 3 cm v průměru, nejlépe reflexní barvy.
Začínající hráč namaluje na zem malý kroužek - metu, odkud se pak v průběhu celé hry
hází. V následujících hrách se meta umisťuje na místě, kde skončilo prasátko v minulé hře.
Dále hodí prasátko libovolným směrem 6-10 m daleko (kadeti 6-9 m a děti mohou 5-8 m).
Poté hodí kouli tak, aby skončila co nejblíže prasátku.
Dál se družstva v házení střídají - každé hází tak dlouho, dokud některá z jeho koulí není
prasátku nejblíže. Koule se nesbírají a hází se pořád z toho samého místa. Když jednomu
z družstev koule dojdou, to druhé dohází ty své. To družstvo, které má nakonec kouli
nejblíže, vyhrálo, a získává tolik bodů, kolik má koulí blíže než je nejbližší soupeřova.
Když se spočítají body, hraje se nová hra. Hraje se teď z toho místa, kde původně leželo
prasátko, a začíná družstvo, které vyhrálo. Tradičně se hraje do 13 bodů.
U nás ve škole
Skutečně, petanque lze
hrát v kaţdém věku, bez
velké fyzické náročnosti.
12
Sportovní den 2009
Stolní tenis
Stolní tenis nebo také ping-pong (podle zvuku, který vydávají při hře údery míčku) je
bezkontaktní míčový sport hraný s pálkou. Na rozdíl od podobných sportů, jako jsou tenis,
badminton nebo squash tvoří hrací plochu rozdělenou síťkou na dvě poloviny u ping-pongu
horní deska stolu nad úrovní země, podél které se pohybují hráči. Hraje se buď ve dvou
soupeřících hráčích (tato varianta se nazývá dvouhra) nebo ve dvou soupeřících dvojicích
hráčů (tato varianta se nazývá čtyřhra).
Míček je odehráván výhradně pálkou a to kteroukoliv její částí. Za součást pálky se
považuje i ruka odehrávajícího, která drží pálku, a to až po zápěstí. Správně odehraný
míček se musí alespoň jednou dotknout hrací plochy stolu na soupeřově straně. Předtím se
nesmí (kromě podání) dotknout žádného jiného předmětu kromě síťky. Odehraný míček
nemusí nutně letět nad síťkou - v případě odehrání daleko bokem od stolu může letět i zcela
mimo síťku přímo na soupeřovu polovinu stolu.
Při podání (uvedení míčku do hry) se míček musí po
odehrání nejprve dotknout přesně jednou hrací plochy
stolu na straně odehrávajícího, pak alespoň jednou na
straně soupeře.
Pokud se míček při podání mezi oběma doteky stolu
dotkne také síťky, podání se opakuje.
Hráč získává bod za vítězný míček v těchto případech:
soupeř neodehrál míček správně podle kapitoly o odehrání míčku a o podání
hráč odehrál míček správně a ten se po dopadu na soupeřovu stranu stolu dotknul
následně čehokoliv jiného než soupeřovy pálky
soupeř se jakoukoliv svou částí těla (kromě pálky) dotknul stolu
soupeř se dotknul jakoukoliv částí těla nebo pálkou odehraného míčku dříve, než
mohl dopadnout na soupeřovu polovinu hrací desky stolu
Utkání se skládá z jednotlivých sad (setů) a končí ve chvíli, kdy jeden ze soupeřů vyhraje
předem určený počet sad (obvykle dvě až čtyři). Každá sada se hraje do jedenácti vítězných
míčků dosažených jedním hráčem, hráč musí navíc zvítězit o dva míčky. První sadu
zahajuje podáním vylosovaný hráč, každou další hráč, který nezahajoval předchozí sadu.
U nás ve škole
Stolní tenis si mohou ţáci přijít zahrát i do krouţku školní druţiny. Při pěkném počasí mohou
vyuţívat nový betonový stůl na přestávkovém dvoře.
13
Sportovní den 2009
T-ball
T-ball je průpravná hra pro softbal a baseball určená především dětským věkovým
kategoriím. Hlavní odlišností od softbalu resp. baseballu je, že hráč na pálce neodpaluje
nadhozený míč, ale pálí míč ze stativu (pevného stojanu s pružným zakončením). Díky této
úpravě pravidel je hra pro mladé hráče stále živá, dramatická a dostatečně emotivní
(zatímco při čekání na úspěšný odpal se většina dětí nudí). T-ballové žákovské soutěže mají
v zemích s basebalovými tradicemi značnou popularitu, v ČR se rozvíjejí v masovější míře
v posledních cca pěti letech.
U nás ve škole
T-ball uţ není na naší škole netradičním sportem.
Oblíbili si ho zejména ţáci niţších ročníků.
Jiţ druhým rokem vede zájmový krouţek bývalý ţák
naší školy Martin Tulis.
14
Sportovní den 2009
Trampolína
Říká se, že prvními průkopníky skákání na trampolíně byli eskymáci, kteří k vyhazování
odvážlivců do vzduchu používali mroží kůže způsobem, jakým hasiči zachraňují lidi při
skocích z oken hořících domů. Také středověcí akrobaté předváděli pro potěšení diváků svá
vzdušná cvičení na pružných prknech, které byly na koncích podepřeny špalky.
První skutečnou trampolínu vyvinul francouzský artista du Trampoline, který využil
odrazových schopností záchranné sítě pod visutou hrazdou a upravil ji pro samostatná
cvičení odvážných a atraktivních skoků. Další četné napodobeniny pak již nesly jméno
prvního konstruktéra.
Trampolína je speciální tělocvičné a sportovní náčiní určené pro skákání. Používá se
v praxi jak pro rekreační účely a celkové tělesné posilování, tak i pro gymnastickou
sportovní činnost a závodění. Trampolíny jsou ve sportovní praxi také hodně využívány pro
nácvik a trénink sportovního odvětví zvaného skoky do vody.
Skoky na trampolíně spadají pod sportovní odvětví sportovní gymnastika a jako takové
jsou i olympijským sportem. Závody ve skocích na trampolíně jsou organizovány jako
soutěže jednotlivců, soutěže synchronních dvojic a soutěže družstev a skládají se
z rozřazovacího závodu a z finále. Vítězem závodu je závodník (synchronní pár), který
získal nejvíce bodů v součtu za rozřazovací závod a finále. Vítězem soutěže družstev nebo
závodu Světového poháru je družstvo, závodník (synchronní pár), který získal nejvíce bodů
ve finále.
U nás ve škole
Na trampolíně si také můţete dokázat, ţe na
to máte. Hlavně, ţe je na blízku záchrana.
Na Veletrhu se na trampolíně zatím
předváděli samí chlapci. Nyní to vypadá na
konkurenci?!
15
Sportovní den 2009
Lanová dráha a lanové překáţky
Na první pohled uvidíme několik nepochopitelně visících lan mezi stromy, pár sítí, klád či
pneumatik, při druhém si teprve všimneme nějakého řádu. Až po chvíli zjistíme, že se
nacházíme u lanových překážek. Lanové překážky lze postavit všude tam, kde jsou vhodné
stromy. Lanová centra si však poradila i bez nich a tak se s nimi můžeme setkat třeba
i ve městě. Postavit lanové překážky není natolik obtížné a na první pohled se zdá, že je
může postavit každý. Pro stavbu však platí několik pravidel. Metodikou a bezpečností se
zabývají organizace, které vznikly postupným vývojem. Nejznámější organizací na poli
metodiky a bezpečnosti je Outward Bound,
díky které došlo k velkému rozvoji překážek
po celém světě. V současnosti se lanové
překážky těší velké popularitě, staly se
součástí mnoha volnočasových center, která
zajišťují i mobilní lanové programy
využitelné téměř kdekoli. Základními
pravidly, se kterými musí být všichni
účastníci seznámeni, jsou:
- správně zajištěný sedák
- pokud jsem nahoře, alespoň jedna karabina musí být připnutá na jistícím laně
- na lanové dráze musí být přilba
- na lanové dráze se nesmí pošťuchovat mezi sebou
- prolézt a nespadnou
U nás ve škole
V lese vedle školy se stavělo mobilní lanové centrum jiţ od pěti hodin ráno. Vše bylo perfektně
zajištěno, skupina Halahoj měla pro všechny ţáky připraveny i ochranné pomůcky.
16
Sportovní den 2009
Síla, vůle, odvaha, ...
Kdo jí má víc?
17
Sportovní den 2009
Fotbal
Fotbal je hra, kde hrají proti sobě dva jedenáctičlenné týmy, z nichž každý má jednoho
brankáře, který jako jediný smí používat ruce. Cílem hry je kopnout míč do soupeřovy sítě.
Vítězí družstvo, které vstřelí soupeři více gólů.
Fotbal se obvykle hraje na hrací travnaté ploše ve tvaru obdélníku ohraničeném čárami.
Když se míč dostane za čáru, smí hráč vzít míč do rukou a vhazuje aut. Aut se hází oběma
rukama a hráč musí stát oběma nohama na zemi (nesmí vyskočit). Když se míč dostane za
čáru, která je kolmá k bráně, kope se roh od rohového praporku. Míč se vykopává ze země.
Hráči se navzájem nesmí faulovat, to znamená, že se hráči nesmí strkat rukama, zvedat
nohy do úrovně hlavy, podrážet si nohy apod. Při faulu se kope přímý kop či penalta.
Penalta se kope v případě, že je faul způsoben ve vápně, jinak se kope přímý kop. Za velmi
hrubé fauly se ve fotbale udělují karty. Nejprve žluté pak červené. Ty znamenají vyloučení
hráče ze hry.
U nás ve škole
Výsledky ankety potvrdily, ţe nejpopulárnějším sportem je u nás fotbal.
Je vidět, ţe si kluci rádi zahrají i na hřišti s nestandardními rozměry.
18
Sportovní den 2009
Lacross
Lacrosse vznikl pravděpodobně v severní Americe v oblastí Velkých jezer již před několika
stoletími. Tento sport byl založen indiánským kmenem Irokézů, kteří ho nazývali
„bagataway“, což v překladu znamená „malý bratr války“. Lacrosse sloužil indiánům jako
alternativa k válce při řešení sporů, ale i k udržení kondice. Označení lacrosse vymysleli až
francouzští misionáři. Tento název má původ ve francouzském „la crosse“ („kříž“), neboť
původní indiánská hůl připomínala misionářům berlu biskupa.
Postupem časů se vyvinuly další verze hry. Američané odvodili verzi fieldlacrosse,
Kanaďané vymysleli boxlacrosse. V Česku se také hraje verze český lakros, který má svá
specifika. Na první pohled se odlišuje tím, že se hraje jednoruč. Pak je tu poslední verze,
která je nejmladší – intercross.
Jednotlivé verze her se od sebe liší velikostí hřiště, počtu hráčů a způsobem, jakým je
možné zneškodnit soupeře. Např. intercross je naprosto bezkontaktní sport, soupeře se
nesmíte ani dotknout. Naopak boxlacross je tvrdý, kontaktní sport.
Boxlacrosse hrají týmy po pěti hráčích v poli a jednom brankáři. Hra se hraje na třetiny,
nejčastěji na 20 minut. Hraje se na hřišti přibližně velikosti hokejového hřiště, nejčastěji na
umělém trávníku. Hráči mají chrániče na horní část těla, tj. hruď, ruce, hlavu. Na nohy
chrániče nejsou. Hra začíná takzvaným „Face“. Při něm se na každou stranu hřiště (do
třetiny) postaví dva hráči z každého týmu a dva hráči jdou doprostřed na face. Po face se
jedna strana zmocní míče a má 30 vteřin na střelu na bránu, z čehož je deset vteřin na
překročení poloviny hřiště. Protihráči se je snaží buď přehrát, nebo srazit k zemi.
Lacrossová hůl se skládá z kovové tyče (z různých slitin) o délce přibližně 1 metr, na
jejímž konci je „hlava“, která má umělohmotný pevný obrys a je vypletena síťkou, do níž
se chytá míč. Ten je přibližně stejně velký jako tenisák, jeho váha je zhruba stejná jako
váha hokejového puku a dobře skáče.
U nás ve škole
Lacrossové hole měly na
sportovním dnu premiéru.
19
Sportovní den 2009
Kuličky
Kuličky jsou jednoduchá hra, resp. sport, ve kterém se ve venkovním prostředí hráči snaží
dostat cvrnkáním malé kuličky (obvykle skleněné či hliněné, cca 1 cm v průměru) do důlku
vyhloubeného v zemi. Kuličky mohou hrát lidé muži i ženy všech věkových skupin, neboť
hra není příliš fyzicky namáhavá, významnou roli hraje naopak zkušenost a psychická
vyzrálost.
7 jednoduchých kroků, jak hrát kuličky:
1. Hrají vždy 2 hráči proti sobě. Kuličky mají barevně odlišeny. Cílem hry je dostat jako
první všechny kuličky své barvy do důlku.
2. Nejdřív každý hodí jednu kuličku od čáry hodu k důlku (rozhoz k důlku). Kdo je blíž,
rozhodne, kdo začne v první hře.
3. První hází všechny své kuličky (po jedné nebo i více najednou) z čáry hodu k důlku
a snaží se jej zasáhnout. Pak udělá to samé jeho soupeř.
4. V další části hry se pokračuje cvrnkáním. Každý cvrnká jen do svých kuliček, hráči se
střídají po jednom cvrnku bez ohledu na to, jestli kulička skončila v důlku.
5. Správný cvrnk je definován jako pohyb pouze jednoho prstu, přičemž se smíte dotknout
jen své (jedné) kuličky. Ta pak může zasáhnout jakoukoliv jinou, i soupeřovu.
6. Kdo má první všechny své kuličky v důlku, vyhrává hru. Zápas se většinou hraje na
2 až 3 vítězné hry.
7. Čára hodu je vzdálena od středu důlku 7,5 m, důlek má průměr 10 cm.
U nás ve škole
Počasí nebylo příznivé, počítáme kuličky na umělý důlek.
20
Sportovní den 2009
Zdravotní míče – Overbally
Overball je cvičební pomůcka, která se používá v oblasti rehabilitace a fyzioterapie. S tímto
malým, lehkým, nafukovacím, pružným míčkem o průměru 28 cm lze provádět opravdu
širokou škálu posilovacích, protahovacích a vyrovnávacích cviků, které můžete cvičit nejen
doma, ale také je zařadit do lekcí cvičení při posilování a závěrečném strečinku.
Při cvičení s balančními pomůckami, jako je také overball, dochází k zapojování hlubokého
stabilizačního svalového systému - dna pánevního, šíjových svalů, hlubokých ohýbačů
krku a hlubokých svalů zádových, které spolu s břišním svalstvem fixují páteř.
Protože při denním pohybu namáháme hlavně svaly povrchové, často není náš hluboký
stabilizační svalový systém dostatečně zapojován a je málo vyvinutý, nedrží správně páteř
a my ji pak často přetěžujeme. Cvičení s overbally s využíváním “balancování”
a zapojování hlubokých svalů odstraňuje svalovou nerovnováhu, pomáhá nám správně
zpevnit tělo a zlepšit jeho držení.
Všem, co rádi zkouší něco nového, doporučuji vyzkoušet cvičení s overbally. Overballem
si můžete také podložit židli a sedět na něm v práci či u televize, v autě jím můžete podepřít
bedra. Odlehčíte tak trochu své páteři.
Pro cvičení je ideální nafouknout míček do jedné poloviny až dvou třetin. Čím více jej
nafouknete, tím intenzivněji při cvičení zvýrazníte balanční polohy, při kterých se aktivuje
hluboký stabilizační svalový systém, ale cviky jsou pak obtížnější.
U nás ve škole
Několik let mohli ţáci v rámci školní druţiny navštěvovat krouţek cvičení se zdravotními míči.
Dnes uţ ţáci pouţívají míče jako relaxaci ve výuce, nově se chystáme zařadit overbally
do zdravotního tělocviku.
Prvňáčci však objevili něco nového.
21
Sportovní den 2009
Líný tenis
Líný tenis je průpravná varianta tenisu. Ve zlehčených podmínkách (lehčí míček, menší
odskok míčku atd.) připravuje hráče na přechod ke standardnímu tenisu. Je pro svou
„nenáročnost“ oblíbený napříč širokým spektrem hráčům od těch nejmladších po ty
v důchodovém věku. Hraje se na různých hřištích i površích. Hráči hrají nejčastěji
s raketami z umělé hmoty a lehkým molitanovým míčkem. Vzhledem k malé hmotnosti
míčku je vhodnější hrát uvnitř (bezvětří), avšak při mírném větru a pěkném počasí často
vidíme hráče i na venkovních hřištích.
U nás ve škole
Líný tenis si moc ţáků jako aktivitu nevybralo. Moţná tento druh sportu opravdu neznali, moţná,
měli strach, ţe s ním bude nuda.
Z fotografie je však vidět, ţe ani deváťáci - pomocníci nebyli při nácviku hry líní a znudění.
22
Sportovní den 2009
Kolečkové (Inline) brusle
Inline bruslení je mladý sport, rozšířený po celém světě, který se člení do několika
kategorií. Každá kategorie používá specifický typ brusle. Kondiční variantě (fitness) se
věnuje stále více lidí. Stále více zájemců si získává i inline rychlobruslení. Závody se
konají v mnoha variantách a délkách (od 200m po maratony a dálkové závody), a to jak na
dráze, tak na silnici. Ve skateparcích dovádějí odvážní vyznavači aggressive bruslení na
různých umělých překážkách.
Inline brusle jsou kolečkové brusle, které mají kolečka umístěná v jedné řadě za sebou.
Fitness inline brusle – jsou určeny k rekreačním aktivitám. Jejich konstrukce velmi
usnadňuje kontrolu brusle i pro méně zkušené bruslaře. V závislosti na velikosti (průměru)
koleček a jejich tvrdosti si fitness brusle volí vyznavači rychlé jízdy, nebo naopak klidné
nátury.
Freestyle - jsou typické krátkým rámem a menšími kolečky. Brusle se používá pro slalom
a ježdění v městské zástavbě.
U nás ve škole
Vedoucí i pomocníci aktivity dbali hlavně na to, aby měli všichni
jejich svěřenci chrániče a helmu.
23
Sportovní den 2009
Opičí dráha
Často využívaným prvkem při sportovních aktivitách je i tzv. opičí dráha. Ve své nejčastější
podobě rozvíjí gymnastické dovednosti dětí tím, že je nutí překonávat předepsaným
způsobem postavené překážky.
Příklady překážek a jejich překonávání:
lavičky na délku - přeplazit se přes ně
lavička s užší stranou - přejít ve výponu
bednu rozložíme, tak že 2 spodní díly položíme vedle sebe nadél a přes ně napříč
položíme vrchní díl bedny - plížit se pod bednou
2 kozy - 1. podlézt, 2. přelézt
lavička pověšená na žebřinách - vylézt po žebřinách na lavičku a sklouznout se dolů
překážky (plné míče, kužely) - člunkový běh mezi překážkami
Prvek opičí dráhy je kromě gymnastiky také využívaný v dalších sportovních odvětvích,
kde se rozvíjí obratnost dětí ve spojení se specifickými dovednostmi daného sportu (práce
s míčem, hokejkou, raketou atd.). Ztížením podmínek docílíme zdokonalení těchto
dovedností a jejich následnému snadnějšímu použití ve standardních podmínkách.
U nás ve škole
Opičí dráhy ve sportovní den vyrostly na
chodbách obou budov školy.
V přízemí budovy B vznikla dráha pod záštitou
ţáků 9.B. Kromě přebíhání klasické bedny,
podlézání překáţek se házelo i „sekyrou“
a skládalo se „domino“.
Ţákům 1. tříd připravili jednotlivé úkoly
opičí dráhy ţáci 8.A. I na fotografiích je
vidět, ţe činnosti bavili „malé“ i „velké“.
24
Sportovní den 2009
Některé disciplíny opičí dráhy
znají ţáci 1. ročníku z přestávek
na chodbě. Dnes však byla
chodba atrakcí plná.
Bylo vidět, ţe pohyb a zábava
dětem svědčí.
25
Sportovní den 2009
Na závěr
Poděkování patří všem,
kdo se do příprav a průběhu celého projektu zapojili.
Na Katalogu sportovních aktivit 2009 se podíleli:
Mgr. Miroslava Hodálová a redakční rada
Mgr. Jan Findejs, Mgr. Zdeňka Obrdlíková, Mgr. Vladimír Nekvinda
Fotografovali:
Mgr. Monika Kremláčková, Jitka Lavičková, Renáta Matoušková a Patrik Vyskočil
Základní škola Otokara Březiny, Jihlava
říjen 2009
26