U3V_2016_04_05 - Petra Marikova Vlckova

U3V_2016_04_05 - Petra Marikova Vlckova

VZTAHY EGYPTA, NÚBIE
A PŘEDNÍHO VÝCHODU V
DRUHÉ POLOVINĚ 2.
TISÍCILETÍ I:
BUDOVÁNÍ IMPÉRIA
Petra Maříková
Vlčková
U3V Plzeň LS
2016
05.04.2016
dokončení přednášky z minulé hodiny
AVARIS – TELL ED-DABA´A
 Nejstarší osídlení – První přechodné období (obranný systém V hranice, tzv. Vládcovy zdi).  Původní jméno: Dům Obou cest Achtiho
(odkaz na panovníky 9./10. dynastie) –
známější jako Dům pouštní stezky (Hut‐
waret) = Avaris
 Usazování Asijců již v průběhu Střední říše
 přinášení tradic spojených s Předním východem (architektura, náboženské představy, etc.)
 zatím jediný přesvědčivý důkaz o populaci Asijců žijících na území Egypta z doby Střední říše
 Místo kontaktu pozemních a námořních cest – kontaktní bod mezi Levantou a nilským údolím: významný přístav
PŘEDOVÝCHODNÍ
 t y p representativní a rc h i te k t u r y – t zv. M i tte l s a a l h a u s
 pohřby zem řelýc h v areálu sídliště č i přímo pod domy
 pohřbívá ní o s lů = používání ka rava n
 t y py zbra ní
 t y py kera m ik y
 úst řední ro le Sutecha v panteonu
AVARIS  MARI
VLIVY
MINOJSKÉ FRESKY Z TELL ED-DABY
 Tisíce zlomků ze dvou
královských paláců v Tell edDabě.
 Problém: identita tvůrců: v
minojském stylu a
provedení, s minojským
obsahem X vytvořili je
skutečně Minojci? Nebo jde
o egyptské napodobeniny
 Motivy: labyrint a býčí hlavy,
gryfové, artisté a skokani
skákající přes býky apod.,
lovecké scény, mužské i
ženské postavy v životní
velikosti
 Datace: 18. dynastie – doba
vlády Thutmose III.
VZTAHY EGYPTA, NÚBIE
A PŘEDNÍHO VÝCHODU V
DRUHÉ POLOVINĚ 2.
TISÍCILETÍ I:
BUDOVÁNÍ IMPÉRIA
HISTORICKÉ VYMEZENÍ NOVÉ ŘÍŠE
 absolutní datování: asi 1569-1070
př.n.l.
 dynastie: 18.-20. dynastie
18. dynastie, asi 1569-1215 BC
19. dynastie, asi 1315-1201 BC
20. dynastie, asi 1200-1081 BC
 vrcholné období staroegyptských
dějin
Geopolitické postavení Egypta v
rámci V Středomoří
Kulturní rozmach: hmotná
kultura, umění, literatura
Kulturní odkaz Egypta
 … a pozvolný úpadek (ústup ze
slávy)
18. dynastie:
Pre‐amarnské období
Ahmose I., Amenhotep I., Thustomose I.‐II., Hatšepsut, Thutmose III., Amenhotep II., Thutmose
IV., Amenhotep III.
Amarnské období
Amenhotep IV./Achnaton, Smenchkare, Tutanchamon
Post‐amarnské období
Aje, Haremheb
18. DYNASTIE: PRE-AMARNSKÁ FÁZE
 Ahmose I.: definitivní vyhnání Hyksósů a
rozvrácení pevnosti Šaruhen
 Panovníci: rozsáhlé stavební projekty:
chrámy (Karnak , Luxor) apod.
 Králové – válečníci: Ahmose I., Thutmose I.,
Thutmose III., Amenhotep II.
 Výjimečné postavení královských žen: silná
ekonomická základna – královna Hatšepsut
 Oddělení místa královského pohřbu (Údolí
králů) a zádušního kultu (chrámy milionů let
na Z břehu v Thébách): od Amenhotepa I.
 Nové sbírky náboženské zádušní literatury: Kniha
mrtvých a další
 Vrchol moci: Amenhotep III. „Zlatý král“
 Nárůst moci solárních kultů: Thutmose IV.,
Amenhotep III.
 Postupně: nárůst moci kněží, především
Amonových velekněží: ekonomika, politika
HISTORIE NÚBIE V POZDNÍM 2. TISÍCILETÍ
– KRÁLOVSTVÍ KERMA
 Klasická Kerma (1750-1570 BC)
= Druhé přechodné období
 Opevněné kamenné vesnice: Wádí
es-Sebua
 Rozsah: Asuán – 4. nilský katarakt
(1000 km)
 Kerma: 700 km J od eg. Hranic
 Postupně vzrůstá moc panovníků Wádí es-Sebua
Kermy: nárůst velikosti hrobek,
nárůst počtu eg. předmětů: obchod,
kořist
 SIP: přítomnost Hyksóských, tj.
předovýchodních předmětů v Kermě
 Adaptace egyptských stavebních
postupů, měr, správy apod.
Z Deffůfa, Kerma
 Egyptské prameny:
 Medžájové (Núbie, V poušť):
archeologický projev: Pan-graveculture
 Království Kuš (Horní Núbie): král z
Kuše (heka-Kaš): od Střední říše
 Království Kuš / pozdní Kerma
(1570-1430 BC) = Nová říše,
počátek 18. dynastie
 Kerma ztrácí pevnosti v Dolní
Núbii a přístup ke zdrojům zlata
ve V poušti a následně i obchodní
kontakty se Středomořím (po
vyhnání Hyksósů z Egypta)
 Město i stát Kerma zničeno 15001450: opakované vojenské
expedice Thutmosů I.-III.: město
dobyto (vypáleno) a vypleněno,
královské hrobky vyrabovány
 Nápor Egypťanů + klimatické
změny: zánik kultury pozdní
Kermy
NÚBIJSKÉ KAMPANĚ EGYPTSKÝCH
PANOVNÍKŮ PŘEDAMARNSKÉHO OBDOBÍ
 Ahmose I.
 Potlačení minimálně 2 revolt v Núbii: upevnění nadvlády
+ ustanovení správního centra v Buhénu (2. katarakt)
 Vyplenil Kermu
 Amonhotep I.
 Písemné prameny: vedl minimálně 1 expedici do Núbie
 Vystavění nové pevnosti na ostrově Sai (3. nilský
katarakt)
 Thutmose I.
 Rok 1: revolta ihned po nástupu na trůn: král sám
bojoval a zabil núbijského krále
 2. rok: stéla u Tumbusu: posunutí hranic k 3. nilskému
kataraktu
 Rok 3: c. 1520 BC: dosáhnut 4. nilský katarakt;
rozvrácení Kermy podle písemných pramenů
 Autobiografie vojáka Ahmose, syna Abany (hrobka: ElKáb):
Ahmose I.-Thutmose I.
 Thutmose II.
 1. rok: rebelie v Núbii - potlačení
 Hatšepsut
 9. rok: výprava do Puntu
 minimálně 4 výpravy do Núbie
 Thutmose III.
 jediná výprava do Núbie: 50. rok: 4.
nilský katarakt
 Datování požárových vrstev C14
(1460-1450 BC): do doby vlády
Thutmose III. – svědectví
archeologie
 Umístění vojenské posádky na
Gebel Barkalu (u 4. nilského
kataraktu): chrám boha Amona
 Upevnění hranice na 4. kataraktu:
není důvod udržovat pevnostní
systém kolem 2. kataraktu
VÝPRAVA KRÁLOVNY HATŠEPSUT DO
ZEMĚ PUNT
 9. rok vlády
 Dér el-Bahrí: dolní
kolonáda, vlevo od
rampy
 Královská mise: 5
velkých lodích (délka
21 m) za účelem
získání kadidla a
dalších exotických
produktů
 … a zpětně:
obchodníci z Puntu se
plavili na S, podél
rudomořského pobřeží
GEBEL BARKAL
 400 km S od Chartůmu;
eg. prameny: „Posvátná
hora“
 Dlouhodobě posvátné
místo: celkem 13 chrámů
a 3 paláce
 Bůh Amon
 Hlavní kultovní centrum
Núbie (až do 25. dynastie)
 Thutmose III.: umístění
trvalé vojenské posádky
 2003: společně s
Napatou: seznam
světového kulturního
dědictví UNESCO
 Amenhotep II.: dokončení
stavby chrámů v Núbii
započatých Thutmosem III.:
Asuán, Amada, Kumma
 Thutmose IV.: potlačení
rebelie v 8. roce vlády.
 Doložení kontaktů s Puntem
 Amenhotep III.: expedice do
V pouště – prospektorství
 Vojenská expedice do Núbie: 5.
rok vlády: až k 5. kataraktu,
snad až k Meroe
 Vybudoval chrám zasvěcený
sám sobě: Soleb
 Vybudoval chrám zasvěcený
manželce (Teje): Sedenge
 Výchova synů núbijských
kmenových vládců na
egyptském dvoře
KERMA: CHRÁM POSTAVENÝ EGYPTSKÝM
ZPŮSOBEM
 Lokalita Doukki Gel (600
m) SZ od vnitřního města
Kermy
 Zasvěcení: Amon-re
(Thutmose IV.) a Aton
(Achnaton)
 Datace: polovina 18.
dynastie: Thutmose IV.Achnaton (14. století BC)
 S-J orientace: možná
představuje „hybrid“ mezi
egyptskými a núbijskými
tradicemi
 Následná přestavba: 25.
dynastie (napatští vládci)
SPRÁVA NÚBIE ZA NOVÉ ŘÍŠE
 Správce: titul „vicekrál z Kuše“
 Nejstarší: Ahmose I. a Amenhotep I.
 Široké pole odpovědnosti: získávání a
zpracování drahých surovin; získávání
afrických produktů a jejich přeposílání
do Egypta; stavební a náboženské
projekty v Núbii; udržování stávajících
staveb; vojenské akce.
 Stanoveny 2 provincie:
 Wawat: Dolní Núbie: centrum Aníba;
na krátkou dobu (Tutanchamon):
Faras
 Kuš: Horní Núbie: centrum Amara; na
krátkou dobu (Tutanchamon): Soleb
 Páteř administrativy: egyptská města
se starosty a především eg. populací
rozmístěná ve větších celcích,
núbijských „knížectvích“: Dolní Núbie
3, Horní Núbie: až 6.
VICEKRÁL Z KUŠE
 Vicekrál: když v Núbii – sídlil v
Aníbě; pověřoval své zástupce
(pro každou provincii)
 Hlavní sídlo a pohřby: Théby
 Velmi významná pozice: téměř
nezávislé postavení v Núbii +
za sebou moc a ekonomické
možnosti panovníka
= otázka loajality
 Každoroční tribut do Egypta:
Au, kadidlo, ebenové dřevo,
kůže vzácných zvířat, pštrosí
vejce a pera, vzácná zvířata, …
a lidé
ZÍSKÁVÁNÍ ZLATA
 Hlavní ložiska: Dolní
Núbie: Wádí Allákí
 Eg. správa: zintenzivnění
těžby ve stávajících
lomech + otevírání
nových – vysílání
vojenských výprav s
prospektory do V pouště
(Amenhotep III.- vicekrál
Merimose)
 snaha o získání více
zlata: vzrůstající nároky
vojenských tažení Egypta
na Přední východ
KONTAKT Y EGYPTA S LIBYÍ
 Pro 18. dynastii: téměř
bez informací
 Amenhotep I.: strohá
zpráva o výpravě proti
lidu Kehek (?): snad
jeden z libyjských
kmenů
 Obchodní kontakty:
např. Hatšepsut: …
přivezla jsem produkty
Libye, 700 sloních klů,
množství kůží levhartů
a další věci z této cizí
země…
HISTORIE PŘEDNÍHO VÝCHODU V
POZDNÍM 2. TISÍCILETÍ
 Archeologicky: pozdní doba
bronzová (1550-1200 BC): Ahmose
I. (18. dynastie)-19. dynastie
 Úzké propojení s vojenskými
aktivitami egyptských panovníků
 J Levanta: plně vyvinutý a
hierarchicky uspořádaný svět
městských států: Megiddo, Lachíš,
Jeruzalém, Tell el-Ajjúl
 S Levanta: velké státy: Babylonie,
Asýrie, Mitanni, Chetité
 Syropalestina: propojený systém
mezinárodních vztahů se společým
jazykem (lingua franca): akkadštinou
 Závěr a nástup doby železné:
nástup tzv. mořských národů
MITANNI
 Jedno z hlavních impérií 15.-13. stol.
BC
 vrchol rozmachu: 14. stol.
 zánik: nápor Chetitů a Asyřanů
 Eg. prameny: Naharin, asyrské
prameny: Chanigalbat
 Churrritské obyvatelstvo
 Hlavní centra: Karchemiš, Aleppo,
Ugarit, Qatna, Alalach, Kadeš
 Hlavní město: Waššukkani: přesná
poloha neznámá, někde v SZ Sýrii
 Hlavní panovníci v eg. pramenech:
Šuttarna II. (dcera Giluchepa),
Tušrata (syn Šuttar ty II., dcera
Taduchepa): korespondence s
Amenhotepem III.
VOJENSKÉ VÝPRAVY EGYPTSKÝCH PANOVNÍKŮ
NA PŘEDNÍ VÝCHOD: PRE-AMARNSKÉ OBDOBÍ
 Ahmose I.: asi 22. rok vlády: výprava proti
Sýrii: bárka boha Amona z cedrového dřeva
 Amenhotep I.: drží Tell el- Ajjúl (Šaruhen) a
přilehlou oblast: způsob moci?
 Obchodní kontakty?
 Egyptská nadvláda?
 Polonezávislé městské státy – vazalové
Egypta?
 Nejasné zmínky o lovu v zemi Qedem
(zázemí Byblu) – výprava do Sýrie?
 Thutmose I .: jediná výprava – 3. rok vlády:
překročil řeku Eufrat a vztyčil tam stélu:
boje s říší Mitanni (eg. prameny Naharin):
pravděpodobně v oblasti kolem Karchemiše
 Thutmose II.: žádné výpravy X Egypt byl
uznáván – jeho poslové nebyli napadáni a
nezávislé státy v Syropalestině posílali do
Egypta „tribut“
 Hatšepsut: možná inspekční cesta po
Syropalestině a výprava do Byblu pro
cedrové dřevo X nic jednoznačně prokázáno
NIJA
Tell el-Ajjúl
Šaruhen (?)
THUTMOSE III.
 17 výprav ve 20 letech
(samostatné vlády)
 3 hlavní cíle:
 Nutnost získání kontroly nad
strategicky významnou Levantou
(ekonomická a politická sféra
Egypta)
 Zajištění a zabezpečení přístupu k
pobřeží a jeho přístavům
 Omezit moc Mitanni
 22. rok: Bitva o Megiddo
(koalice 330 vládců městských
států v čele s princem z
Kadeše)
Megiddo
BITVA O MEGIDDO
NÁSLEDUJÍCÍ TAŽENÍ THURMOSE III.
 Rok 22/23: bitva u Megidda,
posádka v Libanonu
 Inspekční cesty a drobné bojové
akce; dobytí Kadeše; od 30.
roku: zajištění přístupu k
syrským přístavům – zlepšení
zásobování vojsk
 Rok 33: překročení Eufratu,
vztyčení stély; přímá
konfrontace s Mitanni; vyplenění
regionu J od Karchemiše
 Roky 34-42: potvrzení
politických a teritoriálních zisků:
opakované rebelie a aliance s
Mitanni
AMENHOTEP II., THUTMOSE IV.
 Amenhotep II.
 Kolísající panství a opakované rebelie (3x) v
Syropalestině – rebelové povzbuzení nárůstem
moci Mitanni: do 9. roku vlády
 Masové deportace do Egypta: 90000 lidí
 Uzavření mírové smlouvy mezi Egyptem a
Mitanni:
 Thutmose IV.
 Nový soupeř: CHETITÉ: nárůst moci
 Uzavření aliance mezi Egyptem a Mitanni
 Pojímá za manželku mitannskou princeznu:
dcera Artatama I.
 Pravidelná výměna poslů, dopisů a darů
 Nejistota v regionu: ovládaná území: 3 oblasti:
 Kanáan (Palestina): centrum Gaza
 Upe (oblast Damašek – údolí Bikaá):
centrum Kumudi
 Amurru (Z Sýrie): centrum Ugarit, Sumur
CHATTI – CHETITÉ
MITANNI
AMENHOTEP III.
 Vrchol prosperity NK
 Edice tzv. komemorativních skarabů: domácí a
zahraniční události
 Sňatek s Tejí, Giluchepou
 Lovy: lvů, divokého dobytka apod.
 Téměř žádné vojenské akce X vzrůstá moc země
Amurru (vojenská expedice v 5. roce?)
 Program vlastní glorifikace: staví jemu
samotnému zasvěcené chrámy: Núbie (Soleb),
Egypt
 Teje: chrám v Sedenze (Núbie)
 Palácový komplex v Malkatě (Z břeh Nilu,
Théby): administrativní centrum rozsáhlé říše
 Periodická výměna diplomatické korespondence
 36. rok:
 Dcera mitannského krále Tušraty, Taduchepa se vdává za
Amenhotepa III.
 Mitannský vládce Tušrata posílá Amenhotepovi III. sochu
bohyně Ištary nadanou léčivými schopnostmi
 Hrobky hodnostářů: přinášení darů:
Syropaslestina, Núbie, Kef tiu (Kréta) apod.
VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A
PŘEDNÍHO VÝCHODU V
POZDNÍM 2. TISÍCILETÍ II.
SVĚT AMARNSKÉHO
ARCHIVU
19.04.2016