Září 2013 - Vítejte na webu KIC Ivančice

Transkript

ZÁŘÍ 2013
Ivančický
zpravodaj
ROČNÍK XLII
Obr. č. 1
Mají to v nohách!
Zleva: Marek Feith, Miroslav Krejčí, Josef Vlčan, Eva Štefulíková, Jana Břínková, Eliška Pavlíková a Zdeněk Matoušek.
Foto Tomáš Navrátil
Letkovský šíp již po osmé
(článek a výsledky na str. xy)
Ivančický zpravodaj ZÁŘÍ 2013
1
3
VÍTEJTE VE ŠKOLE, MILÍ PRVŇÁČCI!
Seznamy žáků zapsaných do 1. tříd
Základní škola T. G. Masaryka
1. A
Třídní učitelka
Mgr. Blanka Valnohová
Michal Brůža
Nicolas Davtyan
Klára Doležalová
Šárka Galová
Barbora Gottvaldová
Zuzana Hladíková
Šimon Kadaňka
Ema Káňová
Nela Klímová
Nicol Kociánová
Adam Kulaš
Monika Loudová
Petr Martínek
Tomáš Mráz
Aneta Musilová
Terezie Růžičková
Sára Šacherová
Jiří Škrovan
Linda Tejralová
Nicole Vidergotová
Viktorie Vítová
Leoš Vorel
1. B
Třídní učitelka
Mgr. Evženie Tručková
Leona Adamová
Klára Blanarovičová
Michal Došek
Samuel Fajmon
Jana Gajacová
Samuel Gurskyy
Jan Homolka
Adéla Homolková
Marie Hrdličková
Veronika Kabelková
Lukáš Kalamár
Lucie Kocábová
Zuzana Konečná
Kryštof Leskour
Petr Malaník
Daniel Melzer
Štěpán Novák
Lukáš Orság
Natali Smejkalová
Zuzana Součková
Adam Štork
Anna Vecková
Základní škola Vladimíra Menšíka
1. A
Třídní učitelka Mgr. Klára Vacková
Natálie Bártlová
Pavel Doupovec
4
1. B
Třídní učitelka Mgr. Ilona Šimková
Anna Balášová
Kristýna Halúzková
Marcela Danielová
Adéla Froncová
Gabriela Havlová
Eliška Hovorková
Aneta Klímová
Magdalena Mrkvicová
Matěj Novotný
Viktorie Svobodová
Jan Šipl
Tomáš Vašíček
Kristýna Vildomcová
Kristýna Zahradníčková
Martin Homolka
Radek Horský
Beatrice Kaniová
Aneta Křivánková
Štěpán Korvas
Eliška Malendová
Rachel Mecerodová
Nela Rausová
Nikolas Schaul
Martina Svobodová
Adéla Tesáčková
Veronika Treuová
Základní škola Němčice
Eliška Albrechtová
Eliška Aldorfová
Klára Brázdová
Karolína Čeperová
Kristýna Doležalová
Vladimír Dubšík
Laura Eibelová
Adéla Gahrová
Adriana Hacarová
Lucie Knížátková
Aneta Komarovová
Karolína Králová
Lukáš Koucký
Jindřich Novák
Veronika Nováková
Magdalena Pavlíková
Matěj Pořízka
Lucie Procházková
Roman Samlík
Jan Sladký
Roman Svoboda
Dominik Široký
Jan Šlimar
Nela Zelinková
Základní škola Řeznovice
Matěj Bis
Taťána Doupovcová
Klára Hejlíková
Helena Chrástová
Zuzana Kopečná
Jan Sec
Eliška Sléhová
Ema Uchytilová
Tobiáš Valehrach
5
Z USNESENÍ RADY MĚSTA
Ve zveřejněném výpisu jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z.č. 101/2000 Sb.
(zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.
15. schůze
konaná dne 24.6.2013
Ö Žádost o umístění sběrných kontejnerů na použité textilie, boty
a hračky – společnost WTORPOL
RM odkládá projednání bodu
a ukládá odboru životního prostředí
vytipovat případná vhodná místa
k umístění sběrných kontejnerů na použité textilie, boty a hračky.
Ö Nabídka prezentace města Ivančice v příloze Evangelického týdeníku Kostnické jiskry
RM neschvaluje využití nabídky
Kostnické Jednoty – Sdružení evangelických křesťanů, o.s., Praha na prezentaci města Ivančice v příloze Evangelického týdeníku Kostnické jiskry.
Hlasováno:
4 proti schválení,
1 pro schválení
Ö Žádost Sboru Jednoty bratrské
v Ivančicích o poskytnutí veřejné
finanční podpory
RM neschvaluje poskytnutí veřejné finanční podpory z rozpočtu města
Ivančice pro rok 2013 Sboru Jednoty
bratrské v Ivančicích za účelem zřízení
sportovní klubovny.
Hlasováno:
4 proti schválení,
1 pro schválení
6
Ö Mateřská škola, Základní škola
a Dětský domov Ivančice – žádost
o vydání stanoviska k činnosti základní školy
RM vydává kladné stanovisko pro
provedení změny ve zřizovací listině
příspěvkové organizace Mateřská
škola, Základní škola a Dětský domov,
Ivančice. Změna se týká navýšení kapacity v základní škole speciální a snížení kapacity v základní škole.
Ö Smlouva o pronájmu kontejnerů
– KTS EKOLOGIE s.r.o.
RM schvaluje Smlouvu o pronájmu
věcí movitých – 4 ks velkoobjemových
kontejnerů za cenu 300,- Kč/měsíc/1 ks
+ 21 % DPH, nájemce je KTS EKOLOGIE s.r.o., Zastávka, IČ 28310942.
Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou.
Ö Dodatek č. 19 ke Smlouvě o vkladu majetku – Svazek vodovodů
a kanalizací Ivančice
RM schvaluje Dodatek č. 19 ke
Smlouvě o vkladu majetku uzavřené
dne 28.1.2003 mezi městem Ivančice
a Svazkem vodovodů a kanalizací Ivančice, IČ 49458892. Tímto dodatkem se
konstatuje hodnota majetku vloženého
do hospodaření svazku k 29.5.2013 ve
výši 151.153.772,- Kč.
Ö Smlouva o právu provést stavbu
– „Nákupní centrum Aventin
Ivančice – objekt opěrná stěna
pro komunikaci“
RM schvaluje Smlouvu o právu
provést stavbu „Nákupní centrum
Aventin Ivančice – objekt opěrná stěna
pro komunikaci“, stavebníkem je NC
Ivančice s.r.o., Znojmo, IČ 29298890.
Ö Souhlas k umístění ochranných
sítí na hřišti v Řeznovicích
RM uděluje TJ Sokol Řeznovice, Ivančice, IČ 44946716, souhlas
k umístění ochranných sítí na hřišti
v Řeznovicích, pozemek p.č. ZE 84/2
v k.ú. Řeznovice, dle předložené situ-
ace za podmínky dodržení podmínek
stanovených ve vyjádření odboru technického a investičního č.j. OTI-/2013
z 19.6.2013.
Ö Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo
s firmou COLAS CZ, a.s. na
„Opravu jižního obchvatu“
RM schvaluje Dodatek č. 1 ke
Smlouvě o dílo s firmou COLAS CZ,
a.s., IČ 26177005, na akci „Oprava
jižního obchvatu“, jedná se o rozšíření
zakázky a prodloužení termínu díla.
Celková cena díla 1.932.891,38 Kč vč.
DPH. Hrazeno bude ze schváleného
rozpočtu oboru technického a investičního na rok 2013.
Oprava Jižního obchvatu.
Foto ze dne 23. 7. 2013.
7
Ö Žádost o poskytnutí veřejné
finanční podpory – Středisko
volného času Ivančice
U tohoto bodu nehlasovala Mgr.
Heřmanová.
RM doporučuje zastupitelstvu města schválit poskytnutí veřejné finanční
podpory Středisku volného času Ivančice v částce 50.000,- Kč na úpravu
budovy na ulici Zemědělská, Ivančice
a současně doporučuje zastupitelstvu
města schválit příslušnou Smlouvu
o poskytnutí dotace.
16. schůze
Ö Umístění sběrných kontejnerů na
použité textilie, boty a hračky
RM bere na vědomí informaci
o místech na území města, kam by
v případě potřeby bylo možné umístit
sběrné kontejnery na použité textilie,
boty a hračky; toho času RM nepovažuje za potřebné umístění sběrných
kontejnerů na použité textilie, boty
a hračky od společnosti WTORPOL.
Ö Smlouva o zveřejňování informací v jízdních řádech do 1.7.2014
– SPEKTRUM Zimmermann
RM schvaluje Smlouvu o zveřejňování informací mezi městem Ivančice
a firmou SPEKTRUM Zimmermann,
Ivančice, IČ 10554491, jejímž předmětem je zveřejňování vybraných
informací o MěÚ Ivančice ve vydávaných jízdních řádech pro Ivančicko.
Smlouva se uzavírá na dobu určitou
do 1.7.2014. Za zveřejnění informací
uhradí město Ivančice částku 2.000,Kč. Hrazeno bude z rezervy rady.
Ö Souhlas k umístění čistírny odpadních vod
RM uděluje I. K., Brno, souhlas
k umístění Evropské čistírny AT 6 na
8
pozemku města p.č. ZE 1158/38 v k.ú.
Němčice u Ivančic dle předloženého
snímku mapy za podmínky, že provoz
čistírny včetně její údržby a přístupu,
příp. příjezdu k ní bude na náklady
žadatele.
Ö Vyřešení majetkoprávních vztahů s Tělocvičnou jednotou Sokol
Němčice
RM schvaluje Dohodu o narovnání
s Tělocvičnou jednotou Sokol Němčice, Ivančice, IČ 65267028. Dohodou
se narovnává užívání pozemků st. 545,
st. 549 a části p.č. 91 v k.ú. Kounické Předměstí za období od 1.6.2011
do 30.6.2013 ve výši 126.000,- Kč.
RM ruší své usnesení 11/R3 ze dne
4.2.2013.
RM doporučuje zastupitelstvu
schválit předloženou Smlouvu o budoucí smlouvě kupní o odkoupení
pozemků st. 545 o výměře 1 708 m2,
st. 549 o výměře 314 m2 a p.č. 91 – ost.
plocha o výměře 3 733 m2 v k.ú. Kounické předměstí od Tělocvičné jednoty
Sokol Němčice.
17. schůze
Ö Vyloučení firmy z výběrového
řízení na dodavatele akce „Rekonstrukce MK ulice Tyršova“
RM schvaluje na základě doporučení komise pro zadávání veřejných
zakázek vyloučení firmy Stanix projekt, s.r.o., Zlín, IČ 28252217, z výběrového řízení akce „Rekonstrukce MK
ulice Tyršova“ a vyřazení její nabídky
z hodnocení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny.
Ö Zpracování projektové dokumentace na akci „Rekonstrukce
Palackého náměstí, Komenského
náměstí, Drůbežního trhu a ulice
Mlýnská“
RM schvaluje text výzvy na zpracování projektové dokumentace na
akci „Rekonstrukce Palackého náměstí, Komenského náměstí, Drůbežního
trhu a ulice Mlýnská“.
18. schůze
Ö Souhlas k užívání místní komunikace - výměna kanal. sběrače,
oprava povrchu komunikace
RM uděluje souhlas firmě VHS
Břeclav s.r.o., IČ 42324149, k užívání
místní komunikace na ulici Sportovní
(severní větev) za účelem výměny kanalizačního sběrače a opravy povrchu
této komunikace.
19. schůze
Ö Petice občanů ve věci zachování
telekomunikačního vedení společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. v lokalitě Stříbský mlýn
RM bere na vědomí petici občanů
v lokalitě Stříbský mlýn v záležitosti
odstranění 3 podpěrných bodů, na kterých je umístěno nadzemní telekomunikační vedení společnosti Telefónica
Czech Republic, a.s. s tím, že RM není
kompetentní zasahovat do správního
řízení v této věci.
Jakmile Telefónica Czech Republic, a.s. navrhne řešení pro zachování
poskytování telekomunikačních služeb
v lokalitě Stříbský mlýn, pokud bude
zapotřebí součinnost města Ivančice,
město ji v rámci svých možností poskytne; o této skutečnosti bude Telefónica Czech Republic, a.s. neprodleně
písemně vyrozuměna.
Ö Příspěvek Skupiny ČEZ – rozdělení nevyčerpaných prostředků
U tohoto bodu Mgr. Heřmanová
nehlasovala.
V návaznosti na usnesení rady č.
4/R7, ze dne 18.3.2013, RM uvolňuje
9
k dočerpání z provozní rezervy nevyčerpané prostředky příspěvku Skupiny ČEZ z roku 2012 v celkové výši
55.030,- Kč pro níže uvedené projekty
a příjemce:
Slavnostní otevření nových prostor
SVČ na Zemědělské 2 v Ivančicích
(Středisko volného času Ivančice
10.000 Kč)
Chovatelská výstava drobného zvířectva (Český svaz chovatelů Ivančice
5.000 Kč),
Projekt „Dětský svět v centru Ivančic“ (Město Ivančice 40.030 Kč).
Ö Příloha č. 3 ke Smlouvě č. 21/10
se společností KTS Ekologie
s.r.o.
RM schvaluje Přílohu č. 3 ke
Smlouvě o sběru, přepravě a odstraňování odpadu ve městě Ivančice č. 21/10
se společností KTS Ekologie s.r.o.,
Zastávka, IČ 28310942.
Ö Zrušení pojmenování ulice Trnová
revokaci usnesení z 2. veřejného zasedání Zastupitelstva města Ivančice
ze dne 9.5.2005 pod bodem č. 9, písm.
F, o pojmenování ulic v městských částech Alexovice, Letkovice, Němčice.
V místní části Němčice se ruší pojmenování ulice Trnová.
Ö Zřízení stanoviště pro stacionární radar AD9 P
RM schvaluje zřízení nového
stanoviště na ul. Ke Karlovu v obci
Ivančice pro stávající stacionární radar
AD9 P a zakoupení příslušenství pro
jeho další umístění.
10
Ö Žádost HK Ivančice o finanční
podporu
města poskytnout finanční podporu
HK Ivančice ve výši 50.000,- Kč na
proběhlý šampionát Mistrovství ČR
v házenkářském desetiboji mladších žákyň 2012-2013, který se konal ve dnech
7.6.-9.6.2013 v městské sportovní hale.
Ö Záměr pronájmu části nebytových prostor – domu Palackého
náměstí 12/27
RM schvaluje záměr pronájmu
části nebytových prostor – domu
Palackého náměstí 27, č.p. 12 na pozemku st. 14/1 v k.ú. Ivančice. Jedná se
o prostory 1. nadzemního podlaží nad
bývalým knihkupectvím na Palackého
náměstí sestávající ze tří místností, šatny, vstupní chodby a 2x WC o celkové
výměře 150 m2.
Ö Zábor veřejného prostranství,
části pozemku p.č. 3163/3 v k.ú.
Ivančice – O. Marek, Ivančice
RM schvaluje zábor veřejného
prostranství, části pozemku p.č. 3163/
3 v k.ú. Ivančice (jedná se o chodník
podél provozovny Oldřich Marek
Snack-bar na Komenského náměstí 18)
dne 7.9.2013, za místní poplatek 10,Kč/m2/den, poplatníkem je O. Marek,
Ivančice, IČ 45609781. Zábor musí být
ukončen nejpozději ve 24.00 hodin.
Ö Přidělení zakázky a schválení
Smlouvy o dílo – „Rekonstrukce
MK ulice Tyršova“
RM na základě doporučení komise
pro zadávání veřejných zakázek přiděIvančický zpravodaj ZÁŘÍ 2013
luje zakázku „Rekonstrukce MK ulice
Tyršova“ firmě COLAS CZ, a.s., IČ
26177005, za cenu 5.996.617,78 Kč
včetně DPH a současně schvaluje pří-
slušnou Smlouvu o dílo. Vybíráno z 5
nabídek. Hrazeno bude ze schváleného
rozpočtu odboru technického a investičního na rok 2013.
Práce na rekonstrukci Tyršovy ulice započaly 12. srpna u MŠ Chřestová a dokončeny by
měly být v polovině října.
11
Ö Schválení Dohody o narovnání
– Valbek, spol. s r.o.
RM schvaluje Dohodu o narovnání
s firmou Valbek, spol. s r.o., Liberec,
IČ 48266230, z důvodu nedodržení
termínů Smlouvy o dílo na zpracování
projektové dokumentace akcí „Okružní
křižovatka – U Tří kohoutů“ a „Okružní křižovatka – Tesařovo náměstí“
z důvodu neovlivnitelného zdržení
předpokládaných termínů na straně
dotčených subjektů.
Ö Schválení Dohody o narovnání
– Ing. Václav PELOUŠEK
RM schvaluje Dohodu o narovnání s firmou Ing. Václav PELOUŠEK,
Brno, IČ 42606519, ohledně nedodržení termínů Smlouvy o dílo na zpracování projektové dokumentace akce
„Rekonstrukce Besedního domu“, ke
kterému došlo z důvodů nezapříčiněných zhotovitelem.
Smlouvy o dílo – kompletní administrace na výzvu SFŽP na
„Zateplení budovy ZŠ Komenského náměstí, Ivančice“
RM na základě doporučení komise pro zadávání veřejných zakázek
přiděluje zakázku na kompletní administraci na výzvu SFŽP na „Zateplení
budovy ZŠ Komenského náměstí,
Ivančice“ firmě Kateřina Holubová,
IČ 62092341, za cenu 133.100,- Kč
včetně DPH a současně schvaluje příslušnou Smlouvu o dílo. Vybíráno ze 3
nabídek. Hrazeno bude ze schváleného
rozpočtu odboru technického a investičního na rok 2013.
12
Smlouvy o dílo – „Šatní skříňky
ZŠ Němčice“
pro zadávání veřejných zakázek přiděluje zakázku na dodávku a montáž
šatních skříněk v přístavbě Základní
školy v Němčicích firmě NADOP-VÝROBA NÁBYTKU, a.s., IČ 63469863,
za cenu 195.854 Kč včetně DPH a současně schvaluje příslušnou Smlouvu
o dílo. Vybíráno ze 3 nabídek. Hrazeno
bude ze schváleného rozpočtu odboru
technického a investičního na rok
2013.
Smlouvy o dílo - „Oprava chodníku na ul. Zemědělská“
pro zadávání veřejných zakázek přiděluje zakázku na akci „Oprava chodníků
na ul. Zemědělská“ firmě NEDO, spol.
s r.o., IČ 46993444, za cenu 325.791,Kč včetně DPH a současně schvaluje
příslušnou Smlouvu o dílo. Vybíráno
ze 3 nabídek. Hrazeno bude ze schváleného rozpočtu odboru technického
a investičního na rok 2013.
Smlouvy o dílo - „Rekonstrukce
VO na ulici Zemědělská“
RM na základě poptávkového řízení
přiděluje zakázku „Rekonstrukce VO
na ulici Zemědělská“ firmě ELEKTRO
Kališ s.r.o., Ivančice, IČ 26950987, za
cenu 126.200,- Kč včetně DPH a současně schvaluje příslušnou Smlouvu
o dílo. Vybíráno ze 4 nabídek. Hrazeno bude ze schváleného rozpočtu
odboru technického a investičního na
rok 2013.
Ö Dohoda o ukončení Smlouvy
s firmou Ing. Arch. Ivan Vašek/
AD Projekt
RM schvaluje Dohodu o ukončení
Smlouvy o dílo ze dne 31.10.2012
s firmou Ing. Arch. Ivan Vašek/AD
Projekt, Brno, IČ 12145513, na zpracování projektové dokumentace akce
„Projektová dokumentace na celkovou
rekonstrukci Palackého náměstí, Komenského náměstí, Drůbežního trhu
a ulice Mlýnská“.
Ö Zrušení zadávacího řízení na
akci „Projektová dokumentace
na celkovou rekonstrukci Palackého náměstí, Komenského
náměstí, Drůbežního trhu a ulice
Mlýnská“ a vyhlášení nové výzvy
pro zadávání veřejných zakázek, v souladu se Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze
zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, v programovém období
2007-2013 platnými v rámci ROP Jihovýchod, ruší zadávací řízení na akci
„Projektová dokumentace na celkovou
rekonstrukci Palackého náměstí, Komenského náměstí, Drůbežního trhu
a ulice Mlýnská“, vzhledem k tomu,
že po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, a ukládá
odboru technickému a investičnímu
provést novou výzvu.
Ö Zplnomocnění společnosti VH
atelier, spol. s r.o.
RM schvaluje zplnomocnění společnosti VH atelier, spol. s r.o., IČ
49437267, aby město zastupovala při
přípravě zpracování a administraci
žádosti o poskytnutí finanční podpory
z Operačního programu Životního
prostředí související s realizací záměrů Revitalizace slepého ramene nivy
Oslavy, k.ú. Ivančice, k.ú. Letkovice
a Revitalizace náhonu v údolní nivě
Oslavy, k.ú. Ivančice, k.ú. Letkovice.
UPOZORNĚNÍ
Městská sportovní hala Ivančice oslaví v září 30 let svého trvání.
Program oslav, který se dokončoval po době uzávěrky IZ, najdete na Oficiálních
stránkách města Ivančic na internetu.
Společenská kronika
Blahopřejeme
Dne 25. září oslaví 79 roků
paní Marie Vojtíšková z Ivančic
Všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a dlouhá léta Božího
požehnání do dalšího života přejí Josef a Lenka
13
Soutěž mladých zahrádkářů
Již počtvrté pořádala Územní rada
Českého zahrádkářského svazu Brno-venkov soutěž Mladý zahrádkář.
Letos tato soutěž proběhla 17. května
v Ivančicích na Základní škole Vladimíra Menšíka. Soutěž zahájila v 8
hodin paní ředitelka školy Mgr. Vokurková, která přivítala předsedu ÚR
Brno-venkov M. Sehnala, místopředsedu ÚR Brno-venkov Mgr. J. Flíčka
a ředitele škol T.G.M., Ivančic-Němčic
a Ořechova, kteří na soutěž doprovodili své žáky.
Potom následovala samotná soutěž,
ve které byli soutěžící rozděleni do
kategorií starší a mladší žáci. Obsahem
soutěže byly písemné testy a praktické
zkoušky ze zahrádkářských znalostí
a dovedností. Soutěž probíhala do
11.30 hod. a po ní bylo dětem poskytnuto malé občerstvení a předány diplomy a věcné ceny.
Předseda Územní rady Brno-venkov děkuje za vstřícný postoj paní
ředitelce Mgr. Vokurkové, která vše
potřebné včetně občerstvení zajistila
a navodila pěknou atmosféru, a panu
učiteli Mgr. Švehlíkovi z pořádající
školy, který se věnoval při soutěži testům za pomoci svých žáků.
Miloš Sehnal, hlavní organizátor z ÚR
ČZS Brno-venkov
Studený máj ve stodole ráj aneb
V máji nemá pastýřovi oschnout hůl
Oba požadavky těchto lidových
pranostik, vycházejících ze zkušeností
zemědělců, byly letos splněny. Letošní
květnové počasí bylo na druhém konci
loňského extrému, kdy loni v květnu
bylo velké teplo a téměř nezapršelo.
Loňskému počasí odpovídala i velmi
slabá úroda pšenice s průměrným
ivančickým výnosem 18 q/ha. Letos se
naopak jaro zemědělcům vydařilo.
Jak tomu odpovídá letošní úroda, na to jsme se zeptali vedoucího
ivančického střediska Agroservisu
Višňová Ing. Oldřich Šulce, který
nám sdělil oficiální údaje, týkající
se Ivančic:
14
letošní výnos
Pšenice 66 q/ha
Řepka
37 q/ha
průměrný výnos
55 q/ha
27 q/ha
Ječmen firma Agroservis Višňová
na ivančických polích nepěstuje a kukuřice je teprve před sklizní.
Žně v Ivančicích započaly před
ivančickou poutí a trvaly 12 dní. Provádělo je 6 kombajnů značky John
Deer, jejichž klimatizované kabiny
jsou vybaveny protiprachovými filtry.
Při teplotách vysoko nad 300C (na slunci naměřeno nad 450C) si kombajnéři
v kabině udržovali příjemnou teplotu
250C.
Chcete-li vědět, v jakých podmínkách se sklízelo obilí ještě před padesáti lety, doporučujeme přečíst si článek
Anděly Muzikářové „Moje maminka,
otec a jejich i náš svět“ (výňatky
z rodinné kroniky), který přinášíme
v tomto čísle.
V. K.
Galerie slavných
V prázdninovém vydání IZ jsme
se mohli v rubrice „Z usnesení rady
města“ dočíst, že Radě města byl podán návrh na zřízení Galerie slavných
v Ivančicích. RM vzala tento návrh na
vědomí a doporučila jej školské komisi
k projednání, a to ve spolupráci s výborem školským, pro mládež a volnočasové aktivity, a výsledek předložit RM
k posouzení.
Myšlenka je to jistě výborná. V historii Ivančic figuruje řada osobností, na
jejichž úspěchy či díla by se nemělo
zapomínat. Důstojné místo by taková
galerie mohla najít v židovské synagoze po její rekonstrukci, kde by pak
také mělo mít své stálé umístění i naše
muzeum, které dnes Ivančicím schází.
V této souvislosti jsem si vzpomněl na ivančickou básnířku, literátku
a překladatelku z francouzštiny Andělu
Muzikářovou (1924–2004). Ve světě
proslavená sice není a v naší Galerii
slavných nejspíš nebude, ale pokaždé,
když si přečtu její překlad eseje Suzane
Renaudové Velikonoce v Čechách,
žasnu. Jakoby se v něm snoubila hudební symfonie s psaným textem.
V letošním létě se mi čirou náhodou
dostal do rukou strojopis jejího krátkého dílka z 80. let min. stol., psaného na
způsob rodinné kroniky. A. Muzikářová v něm ušlechtilou literární formou
popisuje, jak se u nich doma žilo
v malém zemědělském hospodářství
v první polovině 20. století. Podstatnou
část této láskyplné epicko-lyrické prózy otiskujeme, aby v IZ byla navždy
uchována.
Vít Karas
Anděla Muzikářová
Moje maminka, otec a jejich i náš svět
(výňatky z rodinné kroniky)
Maminka ráda četla, a to nejen
noviny a časopisy, ale i dos� náročné
knížky. Mám sešit poznámek, kde si
pořizovala výpisky z četby. Za výběr výpisků by se nemusel stydět ani filosof.
Zajímala ji celá oblast lidského života:
od půdy, kterou milovala a na které
denně pracovala, �hla k duchovním
věcem. Kdyby se narodila v jiné rodině,
možná by byla vystudovala a proslavila
se jako kulturní osobnost. Dědečkovi
(Jan Mucha) nabízeli Němci, ať dá dě�
do německé školy v Ivančicích, že je
budou ša�t, obouvat a dají jim školní
15
potřeby a umožní vzdělání. Dědeček
byl chudý, ale hrdý. Řekl: „S takovou na
mne nechoďte! Já jsem Čech a mé dě�
také budou Češi. Já své dě� do německé školy nedám! Raději ať jsou poc�vými dělníky a Čechy, než poněmčenými
pány.“ Toto se s hrdos� tradovalo v rodině po všechna léta.
Maminka nikdy neželela, že nemohla studovat. Svůj lidský úděl
ztvárňovala tak, že v něm bylo místo
i pro kulturu, pro poezii, pro písně
i pro sebevzdělávání. Večer, když
bylo po práci, sedla si maminka nad
pěknou knížku. Jak to, že nad ní neusnula únavou? Muselo jí to opravdu
zajímat. To ta�nka si vzpomínám, jak
sedí u stolu, před sebou knížku (nejraději četl pohádky a Michala Strogova
od Jules Vernea) a s rukama na knížce
a s hlavou na rukách spí. I to je krásná
vzpomínka.
Když jsem ještě byla maličká, moc
jsem o to stála, aby mi ta�nek vyprávěl před usnu�m pohádky. Ta�nek
přichystal kravám krmení a pi� a pak
si sedl vedle mé postele ve světnici
a vyprávěl. Nejraději jsem měla tři
pohádky, které se pořád opakovaly,
jedna z nich „Jak šel Honzík na proutky“ měla silný sociální náboj, který mi
v těch �chých chvílích před usnu�m
byl touto pohádkou opakovaně předáván. Pohádky jsem znala nazpaměť,
často jsem ta�nkovi napovídala, když
se při vyprávění odmlčel (uměl pěkně
ods�něně a napínavě vyprávět). Občas
u toho i usnul anebo místo oveček,
které přecházely lávku, počítal kopky
16
sena na loučce v Lampárce. To bývaly
pěkné večerní chvíle.
Maminka mezi�m podojila krávy
a nakrmila je. Krávy se u nás na stravu
měly dobře. Dostávaly řezanku – pořezanou zelenou jetelinu se slámou
a plevami, strouhanou řepu, podle sezony řepné řízky (odpad z cukrovaru),
seno a na pi� teplou či vlažnou vodu
s otrubami či šrotem a melasou. Dobře
nám dojívaly a maminka jim napřed
myla vemena vlažnou vodou a ještě
cedívala mléko přes denně čisté bílé
pláténko. Na teplém mléku bývala
čepice z bílé pěny, kterou jsem mívala
ráda. Nové krávy vodíval či vozíval ta�nek ze svého rodného kraje – z hor
– kde vyrůstaly na pastvinách na čerstvém povětří. Mívali jsme krávy silné
a zdravé. Však se také dost těžkých
břemen navozily!
Kuchyňský stůl byl vždy čistě vydrhnutý a uklizený. Stejně čistě vydrhnutá
byla každou sobotu i prkenná podlaha
v kuchyni. Nebylo to samozřejmé.
Vždyť se do kuchyně chodilo v bagančatech z chléva. Z chléva ze dvora se
nanosilo špíny a bláta, i když u vrat
na dvoře byl vždy pevný věchet slámy
místo rohožky. Maminka si však na
čistotu potrpěla, podlaha musela být
taková, „aby se z ní chléb mohl jíst“.
Že na tu údržbu bylo stále třeba dost
energie, je jasné.
Vařilo a jedlo se u nás jednoduše,
ale dobře. Maminka s úsměvem vyprávěla, že brzo po své první svatbě
(brzy ovdověla) se jí „podařily“ takové
knedle, že manžel Jindřich vzal knedle
a šel je ukázat babičce. Pak se ale maminka naučila vařit moc dobré knedle
a všechna ta jednoduchá jídla, přes
týden bezmasá, nám velmi chutnala.
Polévky bramborová, luštěninová, zeleninová, uzená, kmínová, česneková,
hovězí, slepičí, rajská. Omáčky křenová, játrová, rajská, cibulová, pažitková,
kyselá s bramborem a vepřovou nožičkou, nudle, pěry, žemlovka, vdolky,
buchty z černé mouky povidlové ve
všední den a z bílé mouky v neděli,
táče, záviny.
Na svátky bývalo napečeno jednoduché cukroví, vánočka či mazanec
a beránek. V létě bývalo maso jen
v neděli na polévku a do omáčky. Čtvrt
kilogramu, občas drůbež či králík, pro
všechny. Zato v zimě jsme masa užili
– to bývaly opravdové vepřové hody.
Ale vždy to byla jen příloha k bramborám, knedlím nebo chlebu. Můj ta�nek
(druhý manžel maminky) uměl moc
dobře vyudit maso, dalo se jíst syrové,
bylo jako šunka. Vydrželo nám dlouho
do jara.
Ta�nek byl spíš málomluvný, jeho
humor byl spíš drsnější, jadrný. Lásku
mi dával jako malému děvčátku najevo
�m, že mě pohupoval na koleni, u toho
zpíval:
„Když jsem mašíroval přes hranici,
měl jsem bílý kvítek na čepici,
měl jsem bílý kvítek, pěkně bílý, ten
jsem dostal od svý milý,
a já si ten kvíteček za čepici dal,
abych na svou Andělku stále vzpomínal.“
Anebo jinou přitom houpání a natřásání:
„Jak se slečna Máry na náměs�
natřásá, že si namluvila válečného
keťasa.
Nám je to jedno, pro nás to nepla�,
my si dáme zahrát, však to někdo zapla�.“
Vojenská a furiantská – kus jeho
mládí bylo v nich.
Také mi dával svou lásku najevo �m,
že mi jako maličké vyprávěl pohádky,
kreslil neumělou rukou krávu, a když
jsem povyrostla, chodíval se mnou do
našeho lesa na konvalinky. Jen jednou
v životě mě zřezal řemenem, a zaslouženě. Jinak se mnou asi nebyly velké
po�že. Viděla jsem, že oba rodiče pečlivě pracují, že se zodpovědně chovají
vůči všem a všemu, co k nám patřilo.
Viděla jsem, že jsou k sobě navzájem
přímí a pravdomluvní, že se navzájem
respektují a c� i při vší své odlišnos�.
Viděla jsem, že věci Boží jsou u nás na
prvním místě, bezpochyby dík maminčině uvědomělé snaze a otcovu ochotnému srozumění.
V neděli se u nás nikdy nepracovalo, jen třešně se trhávaly, a když bylo
o žních nejisté počasí, šlo se svázat
obilí a postavit do panáků. Jinak bývala neděle u nás opravdu dnem Páně
a dnem odpočinku.
Když jsem chodila do kvarty
ivančického gymnázia, domlouvalo
se doma, že skončím se študováním
a zůstanu při hospodářství. Otec měl
astma, které ho sužovalo čím dál víc.
17
Ivančická kotlina se třemi řekami k tomu bezpochyby také přispívala. Nejhorší to bývalo při mlhavém počasí,
dusíval se, trpěl. Maminka měla toho
jara žloutenku. Ve škole jsme nacvičovali tanečky na majáles. Odpoledne
měl být nácvik a já měla odpoledne
přijet s vozem a s kravami tuším do
Příček pro krmení, které otec přichystal. Profesorka neuznala mojí omluvu
a já si svoje vzdorovitě odtancovala
a odnesla ten vzdor – s přispěním
ostatních připočítaných lotrovinek
– dvojkou z mravu. Dvojka z mravu
na propouštěcím vysvědčení se však
velmi špatně vyjímala, a tak bylo v rodinné radě rozhodnuto, že dochodím
až do oktávy.
Já jsem studovala spíše jen tak
mimochodem, ve škole jsem dávala
dobrý pozor, úlohy jsem si psávala
hned ve škole a hlavně jsem pomáhala
ta�nkovi, na kterém bylo vysílení z nedostatku dechu přímo vidět. Maminka
o svých po�žích nikdy nemluvila, ani
je na sobě nedávala znát. U otce se
zatajit nedaly. Možná v těch letech s ní
bylo vše v pořádku, protože dělala jako
před�m. Rodiče k sobě byli čím dál víc
hodnější a uznalejší
Přišla válka, zas�hla moje rodiče
jako dva stárnoucí, dos� opotřebované lidi. Ještě však se u nás dost
lidí obživilo s mlékem, s moukou, se
sádlem, s vajíčky a naši nikdy nechtěli
nikoho odřít. V době, kdy byli v ivančické koželužně internovány stovky Židů,
chodívali k nám jeden až dva a trochu
jsme jim přilepšovali. Jestli mne paměť
18
neklame, zdá se mi, že jsme si pro
některého z nich šli občas i v neděli
jako na práci, aby si u nás odpočinul
a svátečně se najedl. Když maminka
jednoho mého spolužáka ze Zakřan,
matka více dě�, byla zavřena v ivančickém vězení pro machinace s potravinovými lístky, chodívali jsme za ní
– maminka nebo já – s trochou lepšího
jídla a vlídným slovíčkem pro povzbuzení. Jednou k nám zabrousil mladičký
utečenec, možná zběh, směřoval od
jihu někam na sever, snad do Polska či
ještě dál. Vyspal se u nás, najedl a brzo
ráno jsem ho vedla do lesů, směrem na
Brno. Takové drobné skutky lásky byly
v té době běžné.
Maminka se uměla pěkně smát,
takovým čistým lehounkým smíchem.
Sestra si to příliš nepamatuje, v době,
kdy ona rostla a dorůstala ovdovělé
mamince ještě moc do smíchu nebylo.
Já si však již její smích pamatuji. Nesmála se často, ani příliš hlasitě, spíš
jakoby uvnitř, ale srdečně. Ta�nek byl
vážnější. Když se mu však něco zdálo
humorné, delší dobu se k tomu vracel.
Rád zpíval, ale neměl rád opery. Bylo
to pro jeho přirozený vkus něco vyumělkovaného. Když se z rádia ozvala
operní árie, vždycky poznamenal, že
se už zase nadouvají (povanecku „už
se zase nadóvajó“). Měl rád prostou
krásu přírody a krajiny. Byl snad nejlepší sekáč v Ivančicích, po poli chodíval s kosou lehounce jako král polí,
ale dovedl se zastavit, podívat se na
oblohu a obdivovat měnící se tvary
oblaků, ve kterých viděl fantas�cká
zvířata, hrady a pohádkové výjevy. Už
jsem dlouhá léta nevkročila na naše
pole u Červeného kříže a na Černé,
které obdělává JZD. Až loni, při paběrkování kukuřičných klasů, které zůstaly
po sklizni ležet na poli, jsem po letech
znovu užasla, jak je to krásné pracovat
uprostřed takové krajiny, která se tu
rozpros�rá, a vnímat celým povrchem
těla, všemi smysly tu krásnou prostornost a ohraničenost okolními kopci,
lesy, řekou s topoly, městem u nohou.
Takto zemědělec při své těžké práci žil
uprostřed poezie, aniž si toho byl třeba
vědom. Kolik vůní měl život, od teplého kravského hnoje, přes rozkvetlé
stromy, kosenou jetelinu, voňavé seno,
zralé obilí brzičko ráno a v poledním
žňovém žáru, drcenou slámu, řepné
řízky ještě dýmající v mlhavém říjnovém dni, až po vůni březového prou�
a čerstvé zabijačky. Kolik ods�nů větrů,
kolik ptačích hlásků, kolika drsnos�,
tvrdos�, pichlavos�, hebkos� dotýkaly
se ruce, chodidla a vlastně celé tělo!
Celý člověk byl ustavičně účastný na té
prosté prazákladní skutečnos� života
– na dění v přírodě. To byla nejlepší
výchova k pravdivos�, zodpovědnos�
a pokoře.
Jednou přede žněmi, snad 9. června 1942, přišla velká bouřka. Modlily
jsme se s maminkou v kuchyni při
světle hromničky, otec hlídal rošt v kanálu na dvoře, aby se nezanesl a voda
nepřetekla do síně. Blesk a hrom hned
za �m ve směru naší stodoly, na kterou jsme pro hranici dřeva neviděly.
Stodola je až za zahradou. „To bylo
jako do naší stodoly“, řekla maminka.
A hned dodala: „I kdyby to bylo, museIvančický zpravodaj ZÁŘÍ 2013
li bychom říct: „Pán Bůh dal, Pán Bůh
vzal, buď jeho jméno pochváleno!“
Takové okamžité souznění s Boží vůlí
mne od té doby vždy udivuje, kdykoliv si na tuto chvíli vzpomenu! Bylo to
opravdu do naší stodoly, shořela celá
střecha i se slámou v parníku, senem
na patrech i s plevami v přístěncích.
Naštěs� se podařilo zavčas odstranit
barel s benzínem pro benzínový motor,
který jsme používali. Hasiči také uchránili Kiliánovu novou velkou stodolu,
vzdálenou od naší jenom asi patnáct
metrů. Ten požár měl také mimo jiné
jeden dobrý důsledek. S Kiliánovými
jsme sousedili u Červeného kříže.
Jak ta�nek, tak Rudolf Kilián byli dva
tvrdohlavci. Mezi našimi poli vedla pěšina. Kvůli sádovci (meznímu kameni)
vzali na sebe jednou oba motyky. Teď,
když jsme my byli bez slámy a bez sena
a beze střechy pro úrodu z blízkých žní,
nabídl nám Rudlof Kilián pomoc. Slámu i místo pro sklizené obilí. Rádi jsme
tuto pomoc přijali a nepřátelství bylo
navždy zažehnáno. Ještě ten rok byla
stodola zastřešena a opravena. To už
bylo ta�nkovi šedesát dva roků.
V roce třiačtyřicátém jsem odmaturovala a vzhledem k otcovu zdravotnímu stavu jsem nebyla totálně
nasazena, ale dostala jsem povolení
pracovat při jeho hospodářství. Už to
bylo moc zapotřebí. Astma ho deptalo
čím dál krutěji. Musela jsem se zaučovat do všeho, jen kosení mi ta�nek
nesvěřil a tak jsem se to nenaučila.
Jinak jsem měla všechny práce ráda,
i vyvážení hnoje Skalkou k Žákově luži,
kdy jsme připřahali tře� krávu, aby se
19
více naložilo. Tak chodíval do Skalky
takový konvoj. První šla Andělka, vedla
krávu, ta byla vpředu zapřažená k oje�,
pak šly dvě krávy zapřažené do vozu,
vůz s těžkým, dobře uplácaným hnojem a za ním nebo vedle něj otec. Když
jsme takto vyjeli do kopce, první kráva
se odpřáhla a já jsem s ní šla toutéž
cestou domů. Když jsme takto vyjeli do
kopce, první kráva se odpřáhla a já jsem
s ní šla toutéž cestou domů, ta�nek po
náhorní rovině dojel do Rovných, do
Nových hor, do Klíčků či trochu z kopce
na pole Pod Jakubem, to už šly krávy
jako panenky. Já za�m pomalu kráčela
domů, kráva si občas uškubla zelinku,
já se rozhlížela po širé krajině a zpívala
si, blažená nad tou volnos�. Co na tom,
že jsem doma musela skončit do hnojiště a vyházet hnůj na další fůru. Nic
mi nebylo zatěžko. Vždyť mne za chvíli
čekal další půvabný výlet.
Když jsem již u těch zlepšováků,
nevím, jestli i tento nakonec i pro moji
potěchu nevymyslela maminka. Ona
mívala originální nápady. Tak například ve žních v poledne se s trakařem
muselo ke sv. Jakubu do kopce s pě�-šes� kopami slaměných namočených
povřísel a s plucarem vody a obědem.
V tom poledním žáru do dos� prudkého kopce, to byla fuška! Člověk se
zapo�l! Aby se kráva zbytečně táhla
s vozem, který sám vážil několik centů,
to nám jí bývalo líto. A tak maminka
zapřáhla milou krávu do trakaře, na
který naložila celý tento náklad, a kráva šla, jakoby nic, a my, maminka nebo
já, držely trakař a šly taky jakoby nic.
Kráva si pak poležela odpoledne pod
20
stromem a večer se s námi po prázdnu
jako z výletu vrá�la domů. Když si na
to se sestrou vzpomeneme, vždycky se
tomu musíme zasmát. Maminka měla
prostě odvahu k neobvyklostem, pokud byly rozumné a účelné.
Jednou jsme zase vezly z lesa dříví,
maminka, sestra, já. Jely jsme s nákladem po prudké hrbolaté lesní cestě
od mariánského obrázku. Na zadním
kole byl „kocour“, řetěz, který brzdil.
Maminka šla za vozem, já seděla na
kozlíku, sestra šla před kravami a hrozila bičem, aby je také brzdila. Jenže
na nerovné půdě upadla a kutálela se
před povozem. V té chvíli stará Mazlena zabrala do pro�směru, škr�la se na
svém postraňku, aby udržela vůz, aby
tak obě krávy neudělaly už ani krok,
dokud se sestra neposbírala ze země
a nebyla schopna další chůze. Viděla
jsem v továrně, jak stroj skalpoval
děvče, když zachy�l pramínek jejích
vlasů. Ten stroj byl bez citu a bez rozumu. A naše Stračeny, Mazleny, Běluše
a všechny, jak se během let jmenovaly, měly své rozmary, ale po svém zvířecím způsobu přemýšlely, pamatovaly si a milovaly. Na každé naše pole
trefily, zamířily na ten pravý mostek,
na ten pravý vjezd. Domů trefily úplně
bez vedení odkudkoliv z polí. Olizováním svým drsným jazykem nám někdy
dávaly najevo příchylnost. A jak bylo
dojemné sledovat jejich vztah k tele�,
které porodily! Celý náš život byl tehdy s nimi srostlý a bylo to dobré pro
obě strany. Myslím, že i ta�nek, ač
před�m koňař, nakonec si naše Mazleny zamiloval; aspoň se o ně dobře
staral a pěkně se k nim choval. Bičem
dostávaly málokdy, to už musely něco
provést. Měly jsme lekavou krávu,
která se jednou ulekla černého otvoru
vyzděné studánky Pod Klínkem, uskočila stranou a tak způsobila, že se fůra
s obilím převrhla ze stráně. Nevzpomínám si však, že by za to byla bita,
ale jistě ne ani pochválena! Napříště
však šel vždycky někdo z nás vedle
této krávy, aby tu studánku neviděla.
Nebyla to ostatně vina jen krávy, když
se fůra převrá�la. Na hrbolatých cestách z našich polí, které byly z velké
čás� na okolních kopcích, stávalo se
ledacos. Konec dobrý, všechno dobré.
Nikdy se to nebralo tragicky.
Vždyť při všech těch pracích se žilo
s ustavičným rizikem. Fůry obilí a sena
se musely dobře klást, vázat, a pak se
podařilo naložit velkou, úhlednou fůru.
Ta se pevně svazovala pavézou a někdy
se na těch hrbolatých cestách ani nepohnula. Pak se seno dávalo na půdu
pod střechu a do stodoly „na patra“.
Otec stál na fůře a dlouhými podávkami (dlouhými vidlemi s menším
počtem zubů), podával seno nahoru.
Na půdě pod střechou i na patrech ve
stodole bylo tou dobou dusno a vedro
jako v pekle, po člověku tekly pramínky
potu. Ten, kdo seno odebíral z podávek, se ještě u vikýře trochu nadechl.
Ale ten, kdo kladl seno pod střechu,
koupal se ve vlastním potu. Sestra vypráví, že se jí při takovém ukládání podařilo obměkčit maminku a dosáhnout
povolení k ustřižení copů podle tehdy
nové módy. Mezi dvěma fůrami se jich
ráda zbavila. Ukládání „na patra“ bylo
nebezpečnější než na půdu. „Patra“
pozůstávala z kula�n hustě, ale volně
položených ve výšce asi pě� metrů
nad mlatem, výška nad parníkem, kam
se dávalo obilí a pak sláma, byla ještě
o dva metry větší. My jsme ty sportovní výkony brali jako samozřejmost.
Rodiče vlastně až do své smr�, hlavně
ta�nek, pokud dovolilo astma, všechny
tyto úkony prováděl. Maminka také
ještě po šedesátce. Stejně to bylo
s trháním ovoce. Skoro na každém poli
jsme měli stromy. Jabloně a hrušně
hlavně v Pískách, třešně v Nových horách, Starých horách, Klíčkách a Pod
Jakubem. Švestky jsme měli na mezi
v Klíčkách a Příčkách u Padochova.
V Lamparce na loučce tři až čtyři staré,
až k zemi skloněné, vždy úrodné rozmarýnky s chutnými jablíčky. Od jara
do podzimu bylo tedy co trhat. Trhával
hlavně ta�nek a já, ale ani maminka se
tomu nevyhýbala. Tehdy se trhávalo
z ostrývek, což byla jedna dlouhá kula�na se „šprušlemi“ zasazená do patky
– jakéhosi odmontovatelného podstavce. Ostrývka se dala dobře postavit
do dvojáku větví. Uměla se také otočit,
zlomit, uměl se uvolnit či vypadnout
šprušel. Muselo se to s ní umět a být
opatrný, pak se na ní dobře trhalo (o
nehody nebývala nikdy nouze). Můj
bratranec Fran�šek Kabelka trhá ještě
dnes z ostrývek a má, myslím, jednu
až sedmimetrovou. Třešně se nosily
domů ve dřevěných putnách s popruhy. Měli jsme jednu velkou, snad
dvace�kilovou a jednu menší pětku.
Než člověk donesl takový náklad na
zádech ze Starých hor, vzdálených
dobrou půlhodinu cesty, pořádně se
21
unavil. K tomu mám jednu předmaturitní vzpomínku. V neděli ráno jsem si
dala u holiče udělat lokýnky, protože
v pondělí ráno jsem měla maturovat.
Po mši svaté jsem však šla s ostrývkou
na rameni do Starých hor a po natrhání třešní jsem donesla plnou putnu
domů. Přišla jsem zpocená, a když
jsem se podívala na svoje lokýnky,
s lítos� jsem uviděla, že se rozplynuly.
Tehdy jsem je hořce oplakala. Odmaturovala jsem bez lokýnek.
Ale jinak jsem měla trhání ovoce
ráda. Zvláště ráda jsem trhala třešně
skalky (Skalky jsou tmavé, tvrdé třešně,
velmi dobré chu�, které se v našem
kraji rozšířily kolem poloviny 19. stol.
díky P. Tomáši Procházkovi, obětavému
knězi a po vzoru Sušilově nadšenému
vlastenci – buditeli, který usiloval o všestranné povznesení lidu. Ovocnářství
bylo součás� jeho programu. – pozn.
A.M.) v Klíčkách, na velkých, pěkně
rostlých stromech, kde jsem se mohla
usadit v koruně stromu, rozhlížet se po
�ché zvlněné krajině s dalekou oblohou, zpívat a naslouchat hlasům krajiny.
Tam jsem se cí�la jako královna, volná
jako pták. Myslím, že i naši měli trhání
rádi, nebrali je jako práci, ale spíš jako
odpočinkovou činnost – sbírání božích
darů bez lopocení. Já ovšem, teď ve své
šedesátce, vím, že trhání ovoce je kromě nebezpečnos� i únavné, při vší své
kráse. Na rodičích jsem to v jejich šedesátce jaksi nepozorovala. Byli vytrénovanější? Odolnější? Nedávali, pokud
to šlo, svoji únavu a po�že najevo? I to
bude asi pravda, protože oba vlastně
odešli bez dlouhého stonání.
22
S chlebem se zacházelo velmi uc�vě. Když maminka dělala chleba, tak
vždy v čisťounké díži, čisťounkou kopis� uprostřed kuchyně. Před mísením
se mouka kopis� požehnala křížem.
Každý další úkon začínal žehnáním.
Přes noc stála díže v kuchyni přikrytá
čistým bílým ubrusem. Na hotové
uhnětené bochníky se nožem vyryl
křížek. Než se zakrojilo do bochníku,
také se nožem požehnal třemi křížky.
Pekaře jsme měli přes tři domy, pekl
dobrý chleba. Záleželo ovšem také na
hospodyňce, ba hlavně na ní. Chleba
jsme si tehdy opravdu vážili. Když jsme
našli pohozený nebo upadnutý kousek
chleba nebo pečiva, brala ho maminka
do ruky a dávala ho stranou na trávník
pro mravenečky. Když se na poli nesnědl chléb, donesl se domů oschlý,
okoralý a snědl se s chu�, protože „byl
od zajíčka“. Připomíná mi to vyprávění
sourozenců Muchových z dětství, kdy
večer po bramborách s mlékem byly
by se dě� brzo pídily po chlebíčku,
ale maminka, úsporná hospodyňka,
řekla jim, že „chlebíček už spí“. Vyrostli
všichni zdraví, zdatní, pět z deví� se
dožilo přes osmdesátku.
Studánky v polích jsme milovali
a c�li. Byly zdrojem dobré živé vody
v letních parných dnech, kdy jsme
v té které „tra�“, jak se tehdy říkalo,
pracovali. Nejmilejší a nejvzdálenější
nám byla studánka ve Starohorské
kapličce. Voda crčela přímo v kapličce
do kamenné mísy, studená a dobrá.
Kaplička se starodávným reliéfem
Matky Boží s děťátkem s jehlancovitou
stříškou poskytovala onu dobrodějnou
chladivou �šinu, které je člověku často
tak zapotřebí. A když kolem kapličky
rozkvetly mohutné lípy, rozvoněl se
vzduch takovou lahodou, že se až člověk zajíkal blahem. Kaplička má také
dobrou akus�ku, krásně se v ní rozléhaly mariánské písně. Kolem kapličky
je prostranství přis�něné stromy s lavičkami, na kterých se pěkně odpočívá.
Kaplička bývala tehdy otevřená a nikdo
jí neublížil. Dnes se musí zamykat.
Voda je vyvedena pod prostranstvím
do nádržky. Z celého okolí sem pro ni
lidé jezdí. Starou poutní pěšinu traktory rozoraly, v posledních letech však
se přes celé pole ke kapličce táhne
vozová cesta, uježděná osobními a nákladními auty. Lidé však jen naberou
vodu, u kapličky se ani nezastaví. Jedině v neděli odpoledne sem chodívají
poutníčci z okolí, z�šit se, pomodlit,
poděkovat Ma�čce. A ve žňovém zápase kombajnéři přijdou si na chvilku
lehnout na lavičku a osvěžit se v této
požehnané oáze.
Další milovanou oázou byla pro nás
Lampárka. Když se tu pracovalo, dobře
se odpočívalo na svěží, husté loučce,
vždy bohatě zásobené vodou, která
vyvěrala ze země do stružek přímo na
našem poli, nad loučkou. Na podzim
bývala na louce postavena jednoduchá slaměná bouda – jehlancovitý
přístřešek kvůli hlídání jablek. Prostor
byl ohraničen Knížecím lesem, Špýrami
a Juřenovo zahradou, člověk tu prožíval pocit skrytos� a bezpečí. Staré jabloně se nakláněly nízko nad loučkou,
jejich větve se až dotýkaly země, jako
by člověka braly do své náruče. Po rozpukané kůře nakloněných kmenů i dítě
Jakub Svoboda: Starohorská kaplička na poč. 20. stol.
23
lehce vylezlo do koruny. Ptáci zakřičeli
lesem a �cho se �m ještě prohloubilo.
Tato oáza už vzala za své neuvážlivým
zásahem nadšených planýrovačů.
Dnes je na tom místě mokřina, kde
se mechanizaci nedaří, a tak tu často
vidět stoh slámy, aby se místo využilo.
Odvodňovací strouha, při zplanýrování
loučky vyhloubená, nerespektovala
původní prameniště, a proto je nahouby, ale nikoho už nezajímá, proč a co
s �m bude.
Ještě jednu oázu mělo naše království. Políčko zvané Písky. V zeleném
dolíku v blízkos� divoké rokle, chráněné od severozápadu svatojakubským
kopcem a Oklikami otevírá se políčko
na jih do údolí s řekou, za kterou se
zdvíhají protější zelené a zalesněné
stráně. Cesta do Písků stoupá napřed
na Okliky, vrcholí u rozhledny, ze které
je nádherný pohled do celého dlouhého údolí s mostem starým i novým na
východě a ivančickou kotlinou na západě. Za řekou se zalesněné svahy zdvíhají zase k obzoru. Lesy jsou tu listnaté,
po celý rok se pohled mění. Pak cesta
klesá, točí se kolem rokle a odbočí na
úzké políčko s řadou ovocných stromů
uprostřed. Písky bylo jedno z našich
nejméně úrodných, ale nejmilejších
polí. Také je tu taková skrytost a bezpečná �šina. Ještě dnes rády se sestrou
na toto pole chodíme. Každý hospodář
tu dosazoval stromy. Ta�nek hlavně panenské jabloně, švagr hrušeň,
ořech, jablíčka ontária, i my se sestrou
jsme sázely. Pole je zatravněné, udržované. Kdysi byla tato trať a vlastně celá
tato oblast jediným ovocným sadem.
24
A byla doba, kdy překupník s ovocem
jezdil s nákladním autem přímo sem
do terénu vykupovat ovoce. Dneska
je všechno mnohem těžší a složitější.
A z Písků se poznenáhle stává rekreační oblast s chatami a udržovanými
zahradami.
Už jsem se zmínila o Klíčkách
a svém blaženém království na třešních. Ta trať je v pozemkových knihách
zapsána jako Bratrská. Snad patřívala
českým bratřím. Jsou tu dlouhá, úzká
políčka, která od západu k východu
mírně klesají. Jimi se svažuje k východu svatojakubský kopec. Končí vysokou
mezí, pod kterou se vlní Horní Písky
a dos� prudce se svažují k Oklikám
a k rokli. Další vlna klesá k severu a pak
zase stoupá k lesům, k Tuřance a hrbolku na severovýchodě, který jsme
si pro roman�čnost skal pojmenovali
Macocha. Za ní je Martálské údolí
a Bránický kopec. A na severním obzoru vysoko položená vesnice Hlína. Nudle políček terasovitě stoupají k jihu, až
vrcholí výspou, která je protažením
přímé cesty od kostelíka jakubského.
Ta výspa má úplně horský charakter.
Výhled je odtud na jih, na západ i na
sever. Je to jedno z nejkrásnějších míst
v našem kraji. Naše políčko je skoro
až nejníže položené směrem k severu. K jihu je ohraničeno stoupajícími
terasami a výspou. K severu a západu
je výhled otevřený a je to taková krása
nesmírná, snad pro tu členitost krajiny,
pro tvar těch kopců, pro harmonickou
vyváženost všech vzdálenos� – nevím.
Je v kráse té krajiny něco oslňujícího,
zotavujícího, zakotvujícího, upokojuIvančický zpravodaj ZÁŘÍ 2013
jícího. A tam na jih za výspou je údolí
a protější stráně, železniční mosty
– tam probíhá život, člověk ho spíše
tuší než o něm ví, jako tajemství, i tu
je �cho, jen občas křikne pták anebo
do kopce přeběhne srna nebo laň, je
to i jejich království, i ony asi potřebují
prostor a výhled. Ovšem toto �cho je
opět jiné �cho – �cho jako záření, když
krajina různými sklony svých strání
různě odráží sluneční paprsky a oblaka
a v neviditelném ohnisku krajiny se
pak všechny tyto světelnos� setkávají,
soustřeďují a přetvářejí v �cho, které
naplňuje prostor jako živé, pokojné
vnitřní vyzařování. Tak to cí�m v Klíčkách. Tato trať je již přes třicet roků neobdělávaná, zarostlá travou, divočina
od jara do podzimu obsypaná kví�m
(letos při častých, vydatných deš�ch
záplavou bílé, žluté ...), ve které se člověk skryl, a ta vůně komonice přilákala
snad miliony včel. Tak se asi Bratrské
loučily se svou třice�letou svobodou
– mají být brzo proměněny v několik
terasovitých vinic. Bojím se toho. Lehce se krajině ublíží, a někdy zbytečně
a nenávratně.
Ještě tu byly naše milované lesy
Réhly a Žleby. Žleby až skoro pod Hlinkou – listnatý hájek s pěknou loučkou
u potoka. Tam jsme chodívali s ta�nkem na konvalinky. Hájek stoupal do
kopce, dřevo se muselo zdaleka stahovat k cestě na louce. A cesta z lesa byla
daleká a ob�žná. Možná i proto jsme
častěji „dělali dřevo“ v Réhlích. Prudce
se vystoupalo půlhodinovou chůzí na
Brněnku, dnes se říká na Veselý kopec,
pak se maličko pokleslo do údolí s poIvančický zpravodaj ZÁŘÍ 2013
tokem a loučkami a odtud už stoupal
náš hájek. Kromě listnáčů tam rostla
také řada vzrostlých borovic u cesty,
které tam vysázel Jindřich Schwarz.
Pěkná vozová lesní cesta vedla téměř
podél celého našeho hájku. V předjaří,
když se „dělávalo dřevo“, objevovala se
už první kvítečka podléšťky, sasanky,
dymnivky. Ta�nek kácel, my jsme dřevo zpracovávaly a přibližovaly k cestě.
Bývalo nám tam vždy dobře. Ještě dnes
považuji se sestrou za svátek, když se
můžeme projít v Réhlích. A zpáteční
cesta sestupováním Brněnkou, s rodnou krajinou pod námi je také krásný
zážitek, takový uvolňující a osvobozující. Je to pochopitelné, návraty po
dosažení cíle oblažují.
Rudolf Kondei: Kaplička křížové cesty
v Ivančicích
25
Procvičte si angličtinu
Water Day – Den vody
World Water Day is 22d of March,
but many countries celebrate on different time. This year, 30th of July was
organized Water Day in Ivancice, on
park Rena.
Two volunteers from SVC (Tigranuhi Aleksanyan, volunteers from Armenia and Annalisa Incerti, Italian volunteer) were main coordinators of these
activities. Together with colleagues of
SVC girls prepared and organized games at several stations. Among them
were: games with soap, flour and water.
Weather was perfect for such action. It was hot and sunny. Over 30
children came enjoy the atmosphere,
complete tasks on different stations,
play games and spend time together.
Annalisa says: “The biggest surprise was when we got pictures from kids.
We didn’t expect it. They made them
to say “Thank you” and to support us.
That was great!”
Tigranuhi continues: “It was nice
to see smiles on face of children. They
were happy about games and activities”.
It is just a beginning of a tradition
of organizing Water Day in Ivancice.
Look forward to.
26
22. březen je Světovým dnem vody.
V mnohých zemích se slaví i v jiné
době. V letošním roce, 30. července,
byl organizován Den vody v Ivančicích
v parku Réna.
Dvě dobrovolnice ze Střediska volného času, Tigranuhi Aleksanyan z Arménie a Annalisa Incerti z Itálie, byly
hlavními koordinátorkami této akce.
Společně s kolegy SVČ dívky připravili a organizovali hry na několika
stanovištích. Mezi nimi byly na příklad
hry s mýdlem, moukou a vodou.
Počasí bylo ideální pro takovou
činnost. Bylo horko a slunečno. Více
než 30 dětí si přišlo užít atmosféru,
splnit úkoly na různých stanovištích,
zahrát hry a společně prožít čas.
Annalisa řekla: „Největším překvapením bylo, když jsme dostali
obrázky od dětí. Nečekali jsme to. Oni
je nakreslily, aby mohli říct „děkuji“
a podpořit nás. To bylo skvělé!“
Tigranuhi doplnila: „Bylo hezké
vidět úsměvy na tváři dětí. Líbili se jim
hry a aktivity“.
Tohle může být jen začátek tradice
pořádání Dnu vody v Ivančicích.
Těšíme se na další akce.
Nadiya Malovichko, SVČ Ivančice
STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU IVANČICE
Vás od 2. září 2013 uvítá v nových prostorách na adrese
Zemědělská 2 v Ivančicích
AKCE:
CELOEVROPSKÁ KAMPAŇ ZAMĚŘENÁ NA PRÁVO MLADÝCH
NA INFORMACE
Chceme poukázat na potřebu kvalitních informací pro mládež, jakožto
jednoho ze základních lidských práv.
čtvrtek 5. 9. 2013 od 15.00 hodin
Ivančice, venkovní areál SVČ Ivančice, Zemědělská 2
DEN, KDY SVÍTÍ SVĚTLUŠKY
pondělí 9. 9. 2013
Ivančice, Palackého náměstí
OTEVÍRÁME HORIZONT
Slavnostní otevření nových prostor SVČ Ivančice
neděle 15. 9. 2013 od 14.00 do 18.00 hodin
Pro návštěvníky budou připraveny zábavné aktivity a dovednosti, hry
a soutěže, tvořivá a keramická dílna, aktivity sportovního mobilního
hřiště, ukázky z činnosti zájmových kroužků, otvíraných v novém školním roce, dětský koutek a herna, diskotéka a mnoho dalšího.
občerstvení
Zájmové kroužky pro nový školní rok
Kompletní nabídku zájmových kroužků pro školní rok 2013/2014
naleznete na: www.svcivancice.cz
ZÁPIS DO ZÁJMOVÝCH KROUŽKŮ všech účastníků (dětí i dospělých) proběhne centrálně v budově SVČ Ivančice, Zemědělská 2
v týdnu od 16. 9.–20. 9. 2013 od 9 do 18 hod.
Účastník se může přihlásit i během školního roku, ale nemusí být přijat
z důvodu naplněné kapacity zájmového kroužku.
27
Do třetice (o vlaku) všeho dobrého
To se dneska už nevidí, aby se sešla
ve vlaku partie čtyř karbaníků a rozdala si mariáš. Před takovými třemi
čtvrtěmi století to bylo naprosto běžné.
A víte proč? Protože pro to byly podmínky. Dnes už takové nejsou.
Cestou do Brna se muselo dřív přestupovat u každého vlaku. Dnes jedou
do Brna i z Brna vlaky každou hodinu,
některé přímo, takže cestující jsou rozptýleni. A nejen to. Ony ty vlaky jezdí
taky rychleji a ve stejnou minutu, takže
si stačí pamatovat minutový odjezd
a čekat na vlak příští, jestliže nám ten,
kterým jsme zamýšleli odjet, ujel třeba
před nosem.
Tenkrát to bylo jinak. Ráno jely vlaky dva, něco odpoledne a přes den, dva
zase až večer. Malá frekvence způsobila, že vlaky jezdily ráno do Brna a večer
z Brna přecpané. Že se celou cestou stálo, bylo běžné. To se vymyká představě
dnešních zhýčkaných cestujících.
Sotva vlak zastavil, nahrnulo se do
něj nepředstavitelného lidu. Ti, kteří
jezdili denně, se kupili podle zájmu do
partiček, aby si třeba v pohodě zahráli
durcha nebo žebráka. Kdo byl nejšikovnější, zabral v oddíle s dřevěnými lavicemi proti sobě čtyři místa a nedovolil
je nikým jiným obsadit. To se neobešlo
bez obrblání těch, co museli stát. Než
28
ti ostatní hráči nastoupili, měl vedoucí
rozmícháno a hra se rozproudila. Ti, co
zprvu brblali, nahlíželi hráčům shora,
jak jim jde list, a tak si krátili cestu.
Karbanem žil celý vlak.
Rozdat karty se vyplatilo. Cesta
parním vlakem nespěchala a trvala se
zastávkami skoro dvojnásobek doby
dnešní. Zatímco mariáš v hospodě se
hrál o nějaké haléře, ve vlaku to bylo
za vlídné, někdy i tvrdé slovo.
V jedné z těch partiček byl vedoucím mužík menší postavy, čiperného
pohledu, čtyřicátník Václav. O co byl
menší, o to jej bylo víc slyšet. A on to
dovedl. Byl přece úředníkem na Vojenské správě. Jeho hlášky se rozléhaly po
celém vagonu. Když nešel list, tak se
dovedl i vztekat.
Jednou jsem jel ve společnosti naší
čtveřice a byl svědkem mimořádné
události. Pan Václav se při hře tak rozčílil, že otevřel okno a karty z vlaku vyhodil. Všem na okamžik zatrnulo, než
se rozlehl huronský smích. To se stalo
po ránu. A když zasedla naše společnost po šichtě k cestě zpáteční, vylovil
pan Václav z aktovky karty nové.
Ve světě byla válka, ale mariáš se
hrál ještě dost dlouho.
V jiném oddíle hrála dvojice v poklidu šachy. Jakby ne. Jeden z hráčů,
třicátník Pepa, byl neslyšící, ale mluvil. To se stalo v jeho mládí, kdy už
chodil do školy. Onemocněl na spálu,
která tenkrát byla nebezpečnou chorobou, a ztratil sluch. Vyučil se zahradníkem a pracoval v Zahradnictví města
Brna. Spoluhráč Hubert byl pojišťovák.
Mluvili spolu spoře, jen co bylo třeba:
„Garde! Šach! Mat!“ To musel pan Hubert promluvit tak, aby Pepa jeho ústa,
jeho řeč viděl a odezřel.
Pepa uměl odezírat bezvadně, takže
ztrátu sluchu nahrazoval touto schopností. Jezdil jsem s touto dvojicí rád.
Dalo se číst i občas o něčem mluvit.
I s Pepou jsem rád povídal, zejména o zahradě, abych načerpal z jeho
zkušeností. Protože neslyšel, bylo
zbytečné mluvit s ním hlasitou řečí.
Rozhovor mezi námi probíhal tak, že
já jsem mluvil bez hlasu, on z mých
úst odezíral, ale odpovídal normálně
hlasitě. Došlo k pozoruhodné situaci.
Já, slyšící, jsem nemluvil, on, hluchý,
mluvil hlasitě. I stalo se často, že spolucestující litovali mě do té chvíle, než
jsem se prozradil a vysvětlil, jak je to
s námi ve skutečnosti, jaký význam
má pro neslyšícího naučit se odezírat,
protože jen tak se může ve společnosti
uplatnit.
Při této úsměvné situaci jsem vůbec
netušil, že se vzdělávání a výchova neslyšících stane záhy mým celoživotním
posláním.
§ PRÁVNICKÁ PORADNA §
Dotaz:
Jsem soukromá osoba, nepodnikám, jsem zaměstnána a mám vícero
věřitelů, kterým dlužím za nesplacené půjčky celkově cca 1,500.000,- Kč
včetně úroků z prodlení a smluvních
pokut. Své závazky se snažím sporadicky hradit, ale vím, že celou částku
nebudu schopna do smrti zaplatit.
Přemýšlela jsem o oddlužení. Když
jsem to konzultovala s kolegyněmi
v práci, řekly mi, že slyšely, že mám
okamžitě přestat splácet. Chci se zeptat jak to je s návrhem na oddlužení
a zda opravdu mohu přestat splácet
své dluhy. Ráda bych postupovala
podle zákona, abych neudělala chybu.
Jaroslava K., Říčany
Odpověď:
Návrh na oddlužení upravuje nový
insolvenční zákon. Jednou z podmínek,
které musí dlužník splňovat při podání
návrhu na oddlužení je skutečnost, že
má více věřitelů a závazky minimálně
třicet dnů po splatnosti, což je u Vás
zřejmě splněno.
Pokud hodláte opravdu požádat soud
o oddlužení, doporučuji podat návrh na
oddlužení co nejdříve a své závazky do
té doby opravdu přestat platit, neboť
o výši jejich splátek rozhodne soud.
Návrh na povolení oddlužení můžete podat pouze na formuláři k tomu
určenému a jako přílohu přiložit seznam všeho majetku, který vlastníte
a seznam závazků, které máte po splatnosti, doložit listiny dokládající údaje
29
o Vašich příjmech za poslední tři roky
a sdělit údaje o očekávaných příjmech
v následujících pěti letech.
Dále je nutné doložit písemný
souhlas nezajištěného věřitele, pokud
se s Vámi dohodl na tom, že hodnota
plnění, které při oddlužení obdrží, bude
nižší než 30% jeho pohledávky. Návrh
musí podepsat nejen Váš manžel, který
musí vysloveně uvést, že s povolením
oddlužení souhlasí, ale i případní ručitelé nebo spoludlužníci. Neobsahuje-li
návrh na povolení oddlužení všechny
náležitosti, nebo pokud by byl nesro-
zumitelný nebo neurčitý, insolvenční
soud Vás vyzve k opravě nebo doplnění podání a určí Vám k tomu lhůtu.
Pokud tuto lhůtu překročíte, a podání
nedoplníte, soud Váš návrh na povolení oddlužení odmítne.
Jak je vidět, podání insolvenčního
návrhu je složitý proces, proto Vám
doporučuji insolvenční návrh ještě před
jeho podáním konzultovat s někým,
kdo dané problematice rozumí nebo se
obrátit na naši advokátní kancelář.
JUDr. Petronela Sojková, advokátka
Rosice, Brněnská 555, tel. 546 413 003
Lesní opera Červená Karkulka
Někdy v únoru se nás rodiče začali ptát, zda uděláme přes léto zase
nějakou příměstskou lesní školku. Já
odpovídala: „Pro mě je důležité, aby
si pedagogický tým vydatně odpočinul
a na letních toulkách nasbíral novou
inspiraci, kterou pak bude od září dětem v lese vlívat do žil. Nutit je tedy
do příměstských akcí nebudu.“ Jitka,
hlavní pedagožka, však záhy oznámila,
že „Indiánské léto“ dělat zase určitě
bude, a hned měla plno. Někdy v dubnu přišly doma naše dcerky s tím, že se
chtějí na počítači podívat na Červenou
Karkulku. Zadala jsem sousloví na
youtube a jako první odkaz naskočila
Karkulka od Svěráka. To bylo osudné, zamilovala jsem se do ní, zkuste
to, je to dobrý! Od toho dne nám to
jelo doma furt a furt, a pak i Šípková
Růženka, Budulínek, Dvanáct Měsíčků – vše od Uhlíře a Svěráka coby
„drobné operky do hodin zpěvu“. Před
30
jedním tímto představením Uhlíř, ještě
před oponou, do publika hlásí: „Já děti
miluju, ty snesou všechno“. To byla
poslední kapka na misce vah mého
rozhodování – když všechno, tak pak
i mé režírování lesní opery. A ivančická příměstská Červená Karkulka byla
na světě. Od 8. do 12. července 2013
do lesní školky docházelo na 20 dětí,
našemu dočasnému ansáblu bylo od tří
do čtyřiceti let, na týden se z nás stali
herci, Pěvci, Malíři kulis a Kostyméři.
Den začínal kinem – puštěním originálu na velké plátno. Pak jsme našli to
pravé místo v lese, dostupné pěšky cca
20 minut od zázemí lesní školky, od Víly
Míly (to je ten dům kousek od železňáku,
jak tam jsou pastviny, koně a totem).
Na velké plachty jsme malovali interiér
chaloupky a křoví, sbor ptáčků seděl na
dvou lanech mezi stromy, harmonikářka
Eliška seděla na obráceném vozíku a místo postele jsme přicvakávali houpací síť
– hamaku. O siestách jsme chtěli dětem
číst nějakou dětskou knížku, která by popisovala, jak nějaká parta dětí nacvičuje
divadlo. Leč žádnou takovou jsme nevypátrali (poradíte?). Takže jsme si napsali,
každý den posledních 20 minut, než si pro
děti přišli rodiče. Nese název: „Jak jsme
dělali operu“.
Celý týden byl ukončen páteční
podvečerní premiérou. Děti namalovaly
plakáty, lístky a už je to tady. Divákům
jsem představila dětskou divadelní skupinu ZMatek, a pro ilustraci názvu jim
přečetla pár namátkových vět z naší
knihy. Těsně před roztažením opony
byli diváci upozorněni, že pokud uvidí
dvojmo či trojmo, je to tak v pořádku.
Z počátku tomu nerozuměli, ale jen do
okamžiku, kdy se na scéně objevily
hnedle čtyři Karkulky. Z košíčků jim
čouhaly láhve červeného vína, tu lovečák, tu Vysočina. Pak z křoví vylezli
dva Vlci a Holoubci vskočili do okének
též hnedle čtyři. Nikoho v hledišti pak
už nepřekvapili tři Myslivci a dvě Babičky. Ti nejmenší se houpali na lanech
a měli na sobě krásné škrabošky olepené peřím. Pravda, s harmonikou jsme se
vždycky nepotkali, některé nástupy nám
utekly, jiné jsme předběhli, ale ukázalo
se, že i rodičovské publikum snese téměř
všechno. Dětské hlásky bylo slyšet vždy
tak 10 sekund po hlasitém připomenutí:
„Nahlas, nahlas!“ a tak jsem pojala přesvědčení, že pokud by bylo ještě nějaké
lesní operní pokračování, udělám vše
pro to, aby děti měly mikroporty.
A dál? „Vstupné dobrovolné“ poputuje na podporu vlků v brněnské ZOO,
dětští herci dostali po potlesku cca
140-ti rukou ještě autorské památeční
mince – medaile na krk, a pak vypukla
pravá lesní hostina, kde nechyběla ani
kopečková zmrzlina v kornoutcích
a nakrájený salám od Karkulek i pro
Pány Otce. V sedm bylo po všem, ale
text: „Vidím že slečna, velmi statečná
je, je, je, když takto sama, jde do neznáma, jé, jé, jé“ jsem si zpívala i o týden později při přechodu Tater.
Takže, pane Svěráku, tímto Vám
patří veliký dík za radostnou formu,
která umí k dětem i dospělým dotáhnout hodiny zpěvu. Rodiče potvrdí.
Za Léňu Adolfovou,
harmonikářku Elízu
a příměstské děti lesní školky Za humny
Martina Turečková,
www.zahumny.cz, zápis průběžný
Inzerce
PROFESIONÁLNÍ ČIŠTĚNÍ
EXTRAKČNÍ METODOU
Ø
Ø
Ø
Ø
Ø
Ø
Ø
Ø
Koberce
Sedačky
Čalouněné židle
Křesla
Taburety
Postele
Rohové lavice
Interiéry aut
Pro více informací
volejte na tel. č.:
+420 734 234 734
31
Osmý ročník LETKOVSKÉHO ŠÍPU
(Fotografie Tomáš Navrátila najdete také v barevné příloze)
Jestliže je první srpnová sobota,
musíme být v Letkovicích na již věhlasném Letkovském šípu. Už o něm
vědí všichni amatérští vyznavači cyklistiky v Jihomoravském kraji a Kraji
Vysočina. A s radostí lze konstatovat,
že pověst o závodu dorazila i za hranice. Letos se našeho Šípu zúčastnil
i jezdec z Německa. Martin Oderský
sice prožil mládí v Ivančicích na starém sídlišti, ale nyní žije v SRN. Rádi
jsme jej tu viděli, neboť výrazně přispěl
ke kvalitě jezdeckého pole.
Závod samotný pomalu získává na
vážnosti a letos o něm hodláme informovat širokou cyklistickou obec prostřednictvím časopisu Peloton. Pravda,
zatím si jej cyklistická veřejnost neplete se stejnojmennými evropskými
akcemi – Šípem Vallonským a Šípem
Brabantským, ještě ne, ale za čas, kdo
ví? (Laskavý čtenář jistě promine moji
smělou nadsázku.)
Tropické slunce sice „rozmluvilo“
cyklistickým amatérům ještě početnější
účast, ale co chybělo na kvantitě, bylo
nahrazeno kvalitou. Výsledky uvádím na
závěr článku, proto jenom v krátkosti.
Kategorie Tetiny a stréci, která
jela jen jeden okruh o délce 9.5 km,
našla své vítěze ve Františku Čechovi
a Ludmile Holešínské.
32
Evička Štefulíková v nejhezčím
dresu (Cycles Prefecta) vyhrála kategorii Miss.
Jana Břínková pak kategorii Missis, což jsou jak známo cyklistky poněkud dříve narozené. Také ženy a dívky
absolvovaly pouze jeden okruh.
Kořením kategorie Masters, tedy
věkové skupiny nejstarších jezdců,
bývá již pravidelně souboj dvou Zdeňků. Letos Zdeněk Matoušek opět těsně porazil jmenovce Jocha z Třebíče.
V kategorií Gentlemens jsme
sledovali nádherný souboj mezi legendou našeho závodu Pepou Vlčanem
a již zmíněným „Němcem“ Martinem
Oderským.
V hlavní kategorii si pro vítězství
dojel člen Eurofoamu Brno Miroslav
Krejčí v novém traťovém rekordu 29:49,
což činí rychlostní průměr okolo 39 km/
hod, a to i přes to, že trať byla o něco
delší. O kvalitě účastnického pole svědčí
i to, že jezdec na posledním třicátém
bodovaném místě měl rychlostní průměr 26 km/hod.
Ve zpětné vazbě je příjemné vyslechnout si slova chvály od tradičních
ikon závodu. Zdeněk Joch přivezl člena
svého klubu Karla Ryneše, který skončil v hlavní kategorii na druhém místě,
a Pepa Vlčan svého synovce Luboše,
který je členem AXA Jihlava,
juniorským reprezentantem
a několikanásobným mistrem
republiky v plavání.
Velmi potěšující bylo
vidět diváky sledující úsilí
jezdců v kopci do Nové Vsi.
Atmosféra hodná velkých závodů, které známe z televize.
Také nápisy na kopci se jmény jezdců, sponzorů a hvězd
cyklistického nebe posilovaly
úsilí závodníků, kteří se rvali
nejen s formou soupeřů, ale
i s vedrem. Každý z nich se
nadřel jako datel ve zkamenělém lese, ale úleva při dojezdu
do cíle byla dostatečnou satisOzvučení zajistil František Hutárek
fakcí za martýrium na trati.
Další novinkou, která letos ozdobila
náš závod, byly ceny. Podle ideového
návrhu předsedy klubu je vyrobil (za
přispění sponzorů z podniků kamenictví Oškrdal a Juránek) pan Karel Kubů.
Bez nadsázky lze říci, že si v ničem
nezadaly s cenami na velkých cyklistických závodech, a to i těch, které jsou
v gesci UCI.
Novinkou v neposlední řadě bylo
provedení slavnostního startu jedním
z významných partnerů. Letos jim byl
velký sportovec a příznivec sportu a také znalec cyklistiky Ing. Jan Blatný.
Centrem pořadatelů byl prostor
před domem pan Bílka, kde se odehrávaly i ceremoniály vyhlašování výsledků jakož i podání občerstvení jezdcům
a divákům.
Letkovské časovky se zúčastnila i Eliška
Pořadatelé ocenili i sestry PavlíPavlíková, vítězka Zlatého kola Vysočiny
kovy
za svůj výkon na Zlatém kole
v kategorii dívky 11–14 let. Trať o délce 50
Vysočiny, kde velmi výrazně obě zvikm tam v červnu ujela za 1 hod. a 57 min.
33
ditelnily tolik obdivovaný dres našeho
klubu. Spolu s Markem Feithem jr.
jsou našimi největšími talenty.
Sluší se poděkovat sponzorům kteří
měli největší zásluhu na zdaru celé
akce. Fy Hutira, Jan Blatný, Avelopa,
Penam, Metaldyne, Autoexpres, Ivacar, K-Servis Konečný, DMT Jelínek,
Bauman spol. s r.o., a již zmíněných
Kamenictví Oškrdal a Kamenictví Juránek jsou vedle města Ivančice a ČEZu ti největší. Ostatně tablo partnerů
kolorituje stupně vítězů jako připomínka úspěchu, píle a podpory občanské
pospolitosti.
Velké poděkování pak patří i SDH
Němčice, který spolu se svým velitelem Radkem Halouzkou se staral
o občerstvení čerstvou vodou, které
všichni jezdci rádi využili. Chci poděkovat i TIV která se rovněž průběžně
stará o vzrůstající popularitu závodu,
stejně jako panu Tomáši Navrátilovi za
věrnou a pohotovou fotodokumentaci.
Letos budou všechny akce klubu na
CD a rozdány sponzorům.
Patří se vzpomenout i těch, kteří
se starali o přípravu akce. Pan Mirek
Drybčák, Miloš Havlíček, který navíc
úspěšně reprezentoval barvy klubu
na závodě, paní Kohutová, pan Kubů
a mnozí další, včetně obyvatel nejsportumilovnější městské části vždy připravených ochotně pomáhat s organizací
a provozem závodu v čele s Pavlem
Bílkem. Opravdu velké uznání a poděkování Letkovským, kteří přispívají
k popularizaci nejen tak krásného
sportu jakým cyklistika je, ale i města.
Svědčí o tom skutečnost, že stále více
„přespolních“ nachází čas ve svém
sportovním itineráři pro náš závod.
Velký dík patří i paní Pelajové z ivančického střediska Zdravotnické záchranné služby, která svou mobilitou
byla připravena k eventuálnímu
zásahu. Naštěstí jej nebylo třeba
a za to jsme rádi.
Samozřejmě, najdou se
chybičky, stejně jako v diktátu
žáčka lajdáčka, víme o nich,
není jich málo (mobilní záchody, lepší a pružnější časomíra
atd.) ale snaha o jejich odstranění existuje. Velkým samolibcem pro příští akce může
být počasí. Vždyť tak dobrý
nápad, jako umístit cisternu
s vodou na kopec a umělým
deštěm zpříjemňovat cyklistům jejich pouť k vysněné
Ve velkém vedru ochlazovali závodníky dobrovolní metě, vůbec nemusíme použít,
hasiči z Němčic
protože může být všelijak.
34
Letos organizátoři karlovarského
filmového festivalu položili osmičku
v jeho logu na ležato, což také mělo
symbolizovat nekonečno. Což také
abychom tu naši osmičku stylizovali
do nekonečna.
Chce to jen další píli a sbírání zkušeností a poznatků k vylepšení akce,
aby se náš závod stal ještě věhlasnějším a dělal čest našemu městu.
Jaroslav Pospíchal
foto Tomáš Navrátil
LETKOVSKÝ ŠÍP 2013 – VÝSLEDKY
(Členové klubu Cycles Perfecta Ivančice jsou vyznačeni tučně)
Kategorie ELITE – 18,2 km
(muži 18–44 let)
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
Pozn.
1.
Krejčí Miroslav
77
Eurofoam Brno
29:49
rekord
2.
Rymeš Karel
94
Velosport Joch TR
31:31
3.
Komárek Stanislav
83
HAPE Brno
31:52
4.
Poulík Zdeněk
90
Rosice
33:01
5.
Feith Marek jr.
96
CykloPerfekta Ivančice
33:08
6.
Král Michal
91
Hrušovany u Brna
33:45
7.
Mohelský Lukáš
81
Mohelno
34:56
8.
Porazil Jiří
80
Zastávka
34:58
9.
Šipl Milan
70
CPI
35:05
10.
Havlíček Miloš
71
CPI
35:16
11.
Trejtnar Michal
75
CPI
35:32
12.
Košťál Otakar
73
Cyklo Mikulášek ZN
35:42
13.
Vlčan Luboš
95
Třebíč
37:46
14.
Stratil Ladislav
86
Zbýšov
37:49
15.
Kremláček Petr
93
CPI
40:31
16.
Velev Tomáš
79
PČR Brno/Letkovice
42:22
17.
Rosendorf Luboš
90
Oslavany
44:34
18.
Tůma Václav
77
CPI
44:45
19.
Francálek Miroslav
80
Zbýšov
47:33
20.
Koblížek Václav
73
Sokol Mor.Bránice
49:24
21.
Repčan Vít
75
Letkovice
51:40
U/18
35
Kategorie GENTLEMENS – 18,2 km
(muži 45–59 let)
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
1.
Vlčan Josef
67
Pocoucov
32:28
2.
Oderský Martin
68
SRN
33:38
3.
Feith Marek st.
68
CPI
34:25
4.
Krčál Alois
57
Kralice nad Oslavou
35:44
5.
Gross Vladimír
63
CK Oslavany
39:43
6.
Vašulín Vladislav
59
Hlína
42:33
7.
Navrátil Pavel
59
CK Oslavany
43:48
8.
Rosendorf Luboš
68
CPI
47:11
9.
Nováček Josef
58
Čučice
49:06
Pozn.
Kategorie MASTERS – 18,2 km
(muži 60–74 let)
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
1.
Matoušek Zdeněk
50
MADETA – Ivančice
35:40
2.
Joch Zdeněk
48
Velosport Joch
36:01
3.
Olša František
51
CP Ivančice
37:28
4.
Bělohrad Pavel
43
CPI
41:13
5.
Slouka Jiří
50
Brno
43:02
6.
Novotný František
53
Rsp Staříč
44:30
7.
Pokorný Richard
51
CPI
45:05
8.
Lacko Dušan
48
Zastávka
45:44
9.
Pospíchal Jaroslav
45
CPI
53:33
Drybčák Miroslav
48
CPI
59:53
10.
Pozn.
Kategorie MISS/GRAZIE – 9,5 km
(ženy 18–44 let)
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
1.
Štefulíková Eva
77
CPI
21:35
2.
Řezáčová Petra
72
CK Oslavany
23:44
3.
Dobešová Hana
76
Ivančice
24:45
4.
Pavlíková Eliška
01
CPI/ Třebíč
25:50
5.
Michalčíková Hana
70
Ivančice
28: 05
6.
Pavlíková Klára
04
CPI/Třebíč
33:34
36
Pozn.
12 let
Kategorie MISSIS – 9,5 km
(ženy 45 let a více)
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
1.
Břínková Jana
58
Oslavany
24:16
2.
Holová Renata
67
Brno
28:31
3.
Horníčková Zdena
58
Oslavany
29:15
Pozn.
Kategorie STRÉCI A TETKY – 9,5 km
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
1.
Holešínská Ludmila
64
CP Ivančice
25:12
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
1.
František Čech
52
CPI
20:11
2.
Molent Michal
40
CPI
23:00
3.
Pospíšil Radoslav
58
Ivančice
23:48
4.
Chmelař František
48
RsP Staříč
24:14
Pozn.
Pozn.
BABY (čti bejby) v doprovodu rodičů – kategorie nevyhlašovaná
Poř.
Jméno
Ročník
Příslušnost
Čas
1.
Štork Dominik
99
Ivančice
26:02
2.
Pavlíková Klárka
04
CPI/Třebíč
33:34
Pozn.
Tenis
Barbora Krejčíková je juniorskou mistryní Evropy
Skvělého úspěchu dosáhla Barbora Krejčíková (1995, 4. ITF) v Klosters, kde
nenašla přemožitelku a stala se juniorskou mistryní Evropy ve dvouhře i ve čtyřhře. Bára ve finále porazila Švýcarku Karin Kennel 6:2 6:4. Ve čtyřhře se Bára
radovala po boku Kateřiny Siniakové.
Napsal houba 28.07.2013, www.protenis
37
Pozvánka na výstavu
V rámci letošních Dnů evropského dědictví bude
opět zpřístupněn veřejnosti židovský hřbitov
v Ivančicích. V opraveném interiéru obřadní haly
na židovském hřbitově naleznou návštěvníci několik výstav. Je to již dříve instalovaná výstava
o historii židovské obce v Ivančicích a nové výstavy o pohřbívání u Židů a s tím spojených zvyklostech, výstava zachycující postup revitalizace
celého hřbitova. Regionální muzeum v Mikulově
zapůjčilo panelovou výstavu Moravští zemští rabíni v Mikulově, kteří v tomto městě sídlili od 16.
do 19. století.
Kromě výstav je pro návštěvníky připraven výklad při procházce hřbitovem.
Výstavy a hřbitov bude veřejnosti přístupný
ve dnech 7. a 8. září 2013, vždy v době 9-12, 14-17 hod.
Partnerem obnovy židovského hřbitova v Ivančicích je Skupina ČEZ
Další otevřeou památkou bude Jednota bratrská v Ivančicích
Adresa: Ve Sboru
Ivančice se staly v 50. letech 16. stol. nejvýznamnějším centrem Jednoty bratrské
na jižní Moravě. Bratří zde působili v letech 1536–1623 pod ochranou pánů z Lipé. Provozovali slavnou tiskárnu a knihvazačskou dílnu, vyhlášené gymnásium
i školu nižšího stupně, překládali bibli, provozovali řemesla, měli vinice, pole,
špitál, kostel... Od roku 1558 zde žil 13 let biskup Jan Blahoslav (1523–1571),
jedna z nejvýraznějších postav českého humanismu 16. stol. Roku 1562 vydali
poprvé Nový zákon, přeložený J. Blahoslavem z řečtiny, jako 1. část slavné kralické šestidílné bible. 1575–1588 zde učil Esrom Rüdinger z Wittenbergu, muž
evropského věhlasu.
Památka není běžně přístupná veřejnosti.
38
Ve dnech EHD 2013 otevřeno:
7. a 8. 9. 2013 9.00–17.00
Zpřístupněno okolí základu presbytáře kostela a studny.
Výklad o historii, procházka k jednotlivých budovám areálu. Budovy uvnitř nebudou přístupné, jsou v soukromém užívání. Možnost zažít něco z atmoféry tiskárny
pracující v utajení a vytisknout si linoryt na památku. Luštění chronogramu. Slavnostní odhalování informační tabule – průběžně.
Program zajišťují členové místních protestantských církví.
8. 9. 2013 15.00 bohoslužba na základech presbytáře s písněmi bratrských biskupů
Blahoslava, Augusty, Komenského
Vstupné: zdarma
Kontaktní osoba zodpovědná za otevření památky v době konání EHD:
Mgr. Martina Kadlecová tel. 511 116 235, [email protected]
Bezbariérový přístup: částečně
PROJEKT RŮŽE
Výstava prací studentů Gymnázia Jana Blahoslava
Kdy: 6. září (pátek) – 25. září (středa)
Kde: Památník A. Muchy
Vernisáž ve čtvrtek 5. září v 16.00 hodin
Vstup zdarma
39
DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ
Kdy: 7. září (sobota) – 8. září (neděle)
Otevření těchto památek v Ivančicích
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE – sobota,
neděle 13.00–17.00
KAPLE SV. JAKUBA – sobota, neděle 13.00–17.00
KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE – sobota, neděle 13.00–17.00
ŽIDOVSKÝ HŘBITOV – sobota, neděle 9.00–12.00, 14.00–17.00
PAMÁTKY JEDNOTY BRATRSKÉ – sobota, neděle 9.00–17.00 (výklad historie Jednoty bratrské v Ivančicích, okružní procházka objekty, zpěv
písní J. Blahoslava)
PAMÁTNÍK A. MUCHY – sobota, neděle 9.00–12.00, 13.00–17.00 (stálá
expozice A. Muchy a Vl. Menšíka - bězné vstupné, výstava GJB - Projekt
růže - sklepení, vstup zdarma)
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA V ŘEZNOVICÍCH – sobota, neděle
13.00–17.00
SVATOVÁCLAVSKÉ TRHY
Tradiční trhy, zábavný program, prodej burčáku do vyprodání zásob
Kdy: 27.–28. září (pátek, sobota)
Kde: Palackého náměstí Ivančice, nádvoří radnice
Pátek:
13.30 UKULELE ORCHESTRA
15.30 POPELKA – muzikál ZUŠ Ivančice
17.00 OZZY OSBOURNE – revival
18.30 ŠERMÍŘSKÉ VYSTOUPENÍ – SHŠ Grál Brno
19.00 STEJŠN – rocková kapela
20.30 ŠERMÍŘSKÉ OHŃOVÉ VYSTOUPENÍ – SHŠ Grál Brno
Sobota:
10.00 DUBŇANKA – dechová hudba
13.00 EVELÍNA – folkrocková kapela
15.00 ŽELEZNÝ ZEKON
16.00 BEZ KOFEINU – rocková kapela
18.00 TOMÁŠ LINKA – country
VÝSTAVA BONSAJÍ – pátek i sobota, nádvoří radnice, prodej bonsají,
poradenská služba, ukázky tvarování, pořádá sdružení bonsajistů bítešska
a brněnska
IVANČICKÝ GRILFEST – III. ročník, sobota od 10.00 hodin za doprovodu country kapely GRÝN a KAREL GOTT revival Morava, soutěž
v grilování, možnost přihlášení soutěžních týmů tel. 546 419 467, e-mail:
[email protected], www.ivancice.cz
40
STUPAVA, SKALICA
Celodenní poznávací zájezd
Navštívíme: Skalica - starobylé město s mnoha pozoruhodnými památkami
Stupava - Slavnosti zela - kulturní program, řemeslný jarmark, soutěž ve
vaření kapustnice s ochutnávkami, tradiční slovenské speciality...
Kdy: 5. října (sobota), odjezd od Besedního domu
Doprava: 360 Kč + 20 Kč pojištění
BÍDNÍCI
Světoznámý muzikál
Kdy: 5. října (sobota), odjezd v 8.30 hodin od Besedního domu Ivančice
Kde: Divadlo Goja Music Hall Praha
Účinkují: M. Absolonová, M. Jandová, D. Hůlka, M. Vojtko, K. Brožová,
J. Čvančarová, P. Vítek, D. Uličník, M. Foret a další
Cena: 1020 Kč (vstupenka a doprava)
ZDENĚK TROŠKA
Zábavný pořad „TROŠKA HUMORU NIKOHO NEZABIJE“
Kdy: 10. října (čtvrtek) v 19.00 hodin
Kde: kino Réna Ivančice
Předprodej od pondělí 2. září v KIC Ivan
PROGRAM KINA RÉNA
Kontakt: 546 451 469, 736 601 631
e-mail: [email protected]
(www.kinorena.cz)
ŠMOULOVÉ 2
NEDĚLE 1. 9. v 17 hodin / Dabing
Animovaný / Komedie / Rodinný / DABING/ Vstupné: 100 Kč / Režie: Raja Gosnell
V tomto pokračování animované rodinné komedie Šmoulové, vytvoří zlý čaroděj Gargamel skupinu
zlomyslných tvorů podobných Šmoulům jménem Naughties, aby získal všemocnou, magickou šmoulí
esenci. Ale když zjistí, že to, co chce, mu může dát jen opravdový modrý Šmoula – a jen tajné kouzlo,
které zná Šmoulinka, může proměnit Naughties v opravdové Šmouly
– Gargamel unese Šmoulinku a uvězní ji v Paříži. Předtím než se Gargamel může dozvědět tajemství a ovládnout svět, taťka Šmoula a Šmoulové se vrátí do našeho světa, aby zachránili svou milovanou Šmoulinku..
41
MACHŘI 2
NEDĚLE 1. 9. ve 20 hodin
USA, komedie, titulky, 101 min., vstupné: 120 Kč / Režie: Dennis Dugan
Hrají: Adam Sandler, Salma Hayek, Maya Rudolph, Chris Rock, Kevin
James, Maria Bello, David Spade, Taylor Lautner
Poté, co se Lenny se svou rodinou přestěhoval zpátky do svého rodného města, aby byl ve společnosti svých kamarádů a jejich dětí, zjišťuje, že pokud se ve vaší blízkosti vyskytují bývalí školní rváči,
noví rváči, schizofrenní řidiči autobusů a 400 lidí v kostýmech, schopných vám vtrhnout bez ohlášení
na večírek, je úplně jedno, kde bydlíte, šílenství si vás vždycky nějak najde!
ONE DIRECTION 3D: This Is Us
Čtvrtek 5. 9. v 18 a 20 hodin, Pátek 6. 9. v 18 a 20 hodin,
Sobota 7. 9. v 18 hodin, Neděle 8. 9. v 18 hodin, Sobota 14. 9. v 18 hodin
Délka 104 min., titulky, vstupné 140 Kč, žánr hudební, Režie: Morgan Spurlock
Hudební dokument o současné nejslavnější chlapecké popové skupině One Direction, který zavede
fanoušky a hlavně fanynky této britské kapely nejen na koncertní pódia ale i do zákulisí.
LÍBÁNKY
SOBOTA 7. 9. ve 20 hodin a NEDĚLE 8. 9. ve 20 hodin
ČR, drama, 98 min., vstupné 120 Kč, režie Jan Hřebejk, scénář Petr Jarchovský
Hrají:Aňa Geislerová, Stanislav Majer, Kristýna Nováková-Fuitová, Jiří Černý, Jiří Šesták, David Máj
Nevěsta a ženich – Tereza a Radim – tvoří půvabný pár, navzdory tomu, že oba již prošli manželskou
zkušeností a odnesli si z ní své šrámy. Tereza zklamané srdce, Radim dospívajícího syna. Jsou však
odhodláni zkusit to znovu, jsou přesvědčeni, že tentokrát to vyjde. Ovšem, kdyby se na svatební hostině náhle neobjevil nezvaný host. Jan Benda si brzy získává náklonnost
přítomných. Maminky i tetičky mu podstrojují, muži mu bodře nalévají.
Kdo to však vůbec je? Je to jen neškodný vetřelec, který se obvykle vmísí
do davu s cílem zadarmo se najíst? Nebo se vynořil z minulosti někoho
ze svatebčanů? Některá tajemství by prostě neměla být prozrazena!
LETADLA
NEDĚLE 8. 9. v 15 hodin a SOBOTA 14. 9. v 17 hodin
USA, animovaný, komedie, DABING, délka 85 min, vstupné 100 Kč, 110 Kč
Hlavním hrdinou je Dusty – práškovací letadlo s velkým srdcem a ještě větším snem stát se závodníkem. Jenže Dusty není na závodění stavěný a pak je tu ještě jeden nezanedbatelný problém: bojí
se výšek! Ale Dusty se nevzdá a požádá o pomoc zkušeného námořního
letce Skippera, aby mu pomohl zařadit se mezi závodníky. Uspěje Dusty
v životní zkoušce a vystoupá do výšek, o kterých se mu ani nesnilo?
REVIVAL
ČTVRTEK 12. 9. ve 20 hodin
Film ČR, komedie, délka 120 min., vstupné 90 Kč, režie Alice Nellis
Hrají: Bolek Polívka, Miroslav Krobot, Karel Heřmánek, Marian Geisberg, Vojtěch Dyk, Zuzana
Bydžovská
Komedie Revival vypráví příběh čtyř muzikantů, jejichž rocková skupina SMOKE se za nejasných
okolností rozpadla v roce 1972, a kteří se – každý z jiných důvodů – rozhodli pokusit o její velkolepý
42
comeback. Důvody jsou nejrůznější, peníze, touha po ztracené slávě, touha pomoci kamarádovi, ale
také strach z nemohoucnosti, nemoci a smrti. Stárnoucí muži znovu začínají hrát, znovu si užívají
hudby, kamarádství a života na pódiu, mění se jejich plány a ambice!
ŠMOULOVÉ 2
SOBOTA 21. 9. v 17 hodin a NEDĚLE 22. 9. v 17 hodin / Dabing
Animovaný, komedie, rodinný, vstupné 100 Kč, režie Raja Gosnell
V tomto pokračování animované rodinné komedie Šmoulové, vytvoří zlý čaroděj Gargamel skupinu
zlomyslných tvorů podobných Šmoulům jménem Naughties, aby získal všemocnou, magickou šmoulí
esenci. Ale když zjistí, že to, co chce, mu může dát jen opravdový modrý Šmoula – a jen tajné kouzlo,
které zná Šmoulinka, může proměnit Naughties v opravdové Šmouly – Gargamel unese Šmoulinku
a uvězní ji v Paříži. Předtím než se Gargamel může dozvědět tajemství a ovládnout svět, taťka Šmoula a Šmoulové se vrátí do našeho světa, aby zachránili svou milovanou Šmoulinku..
COLETTE
ČTVRTEK 26. 9. ve 20 hodin
Česko / Slovensko / Nizozemsko, 126 min, drama, romantický, vstupné 100 Kč
Režie: Milan Cieslar, scénář: Arnošt Lustig, Milan Cieslar
Hrají: Clémence Thioly, Jiří Mádl, Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena
Dvořáková, Ivan Franěk, Pavel Rímský, Ondrej Kovaľ, Miroslav Táborský, Václav Chalupa, Sabina Rojková
Milostný příběh zajatců Viliho (Jiří Mádl) a krásné belgické židovky
Colette (Clémence Thioly) vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy
a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží. V osvětimském koncentračním táboře se před námi odhaluje nelítostný svět každodenního boje o přežití.
Vládne tu přísná hierarchie i mezi samotnými vězni. Obchoduje se se vším, co může zachránit život
nebo alespoň na chvíli oddálit smrt. Židovka Colette přijíždí do Osvětimi transportem z Belgie. Vězeň
Vili jí poradí, co má říci při selekci, a tím ji zachrání před smrtí v plynové komoře. Colettiny krásy si
brzy všimne fanatický důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) a zaměstná ji ve své dílně. Nezadržitelně propadá jejímu kouzlu a zároveň se opájí krutostí a mocí nad životem a smrtí rasově méněcenné
bytosti. Navzdory každodennímu utrpení se Vili a Colette sbližují. Jejich láska jim dodává sílu snášet
peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk… Film byl
natočen podle stejnojmenné novely Arnošta Lustiga.
RIDDICK
PÁTEK 27. 9. Ve 20 hodin
USA, Sci-Fi, akční, thriller, 118 min., vstupné 90 Kč, režie: David Twohy
Hrají: Vin Diesel, Karl Urban, Katee Sackhoff, Dave Bautista, Jordi Molla, Raoul Trujillo, Nolan Gerard
Funk, Conrad Pla, Bokeem Woodbine, Neil Napier
Zrazen vlastními druhy a ponechán napospas smrti na pusté planetě. Riddick bojuje o přežití proti
cizím predátorům a stává se silnějším a nebezpečnějším, než kdykoliv předtím. Brzy na to se lovci
odměn z celé galaxie nevědomky stávají pěšáky v jeho plánu na cestě za pomstou. S jeho nepřáteli,
přesně tam, kde je chce mít, rozpoutá Riddick brutální útok pomsty před návratem na svou rodnou
planetu Furya, aby ji zachránil před zničením.
43
DONŠAJNI
SOBOTA 28. 9. v 18 hodin a ve 20 hodin
NEDĚLE 29. 9. ve 20 hodin
ČR, komedie, 120 min., vstupné 110 Kč, režie Jiří Menzel
Hrají: Jan Hartl, Libuše Šafránková, Martin Huba, Jiřina Jirásková, Ivana Chýlková, Emma Smetana,
Václav Kopta, Eva Josefíková, Václav Jílek, Jiří Hájek, Jiří Plachý ml., Jan Jiráň
Operní soubor na malém městě se rozhodne uvést Mozartova Dona Giovanniho. Pohled do zákulisí
příprav odhalí svět opery zbavený pozlátka. Příběh o lásce a zklamání, o hudbě a vášnivém milování
a o lidech, kteří žijí svůj život opeře navzdory.
PŘIPRAVUJEME NA ŘÍJEN
KMOTR, RIVALOVÉ, MACHETE ZABÍJÍ, CARRIE, ESCAPE PLAN, JUSTIN: Jak se stát rytířem, TURBO
Kam za sportem
HÁZENÁ
2. liga mužů, 2. liga starší a mladší dorost
Sobota
28. 9.
17.00
13.00
15.00
muži Ivančice – KP Brno B
dorost st. Ivančice – Polanka n. Odrou
dorost ml. Ivančice – Polanka n. Odrou
KOPANÁ
Neděle
Sobota
Neděle
Neděle
Neděle
Pátek
Sobota
Neděle
Pátek
Sobota
Neděle
Neděle
Neděle
Sobota
Neděle
44
1. 9.
7. 9.
8. 9.
8. 9.
8. 9.
13. 9.
14. 9.
15. 9.
20. 9.
21. 9.
22. 9.
22. 9.
22. 9.
28. 9.
29. 9.
16.30
9.00/10.45
16.30
13.45
16.30
16.00
9.00/10.45
16.00
16.00
13.45/16.00
16.00
13.15
16.00
9.00/10.45
16.00
Ivančice B – Želešice
žáci st./ml. Ivančice – Slatina
Ivančice A – Znojmo
Řeznovice B – Mor. Bránice A
Řeznovice A – Drásov
přípravka Ivančice B – Rosice
žáci st./ml. Ivančice – Rajhrad
Ivančice A – Novosedly
přípravka Ivančice A – Ivančice B
dorost st./ml. Ivančice – Rosice
Ivančice B – Střelice
Řeznovice B – Budkovice
Řeznovice A – Zastávka B
žáci st./ml. Ivančice – Hustopeče
Ivančice A – Ratíškovice
Atletický klub o.s. Ivančice
zve všechny příznivce atletiky na následující sportovní podniky:
19. září 2013 (čtvrtek) ATLETICKÉ ODPOLEDNE
Místo konání: městský stadion na Malovansku od 15.00 hod.,
prezentace od 14.30 hod.
Kategorie: mladší starší žáci a žákyně 11–15 let
Disciplíny: běh na 620 m, běh na 400 m, skok daleký, hod míčkem
21. září 2013 (sobota) BĚH NA BOŽÍ HORU
Místo konání: schody na sídliště na Kocperky u garáží do Letkovic – výběh po
109 schodech
Začátek od 10.00 hod., prezentace od 9.30 hod.
Kategorie: žactvo r. 1998 a mladší
dorost r. 1995–1997
dospělí r. 1994 a starší
Inzerce
Firma TUBESERVIS s.r.o. se sídlem v Ořechově u Brna,
zabývající se výrobou jednoúčelových strojů a zařízení,
přijme do stálého pracovního poměru pracovníky těchto profesí:
● Obráběč kovů-na klasických obráběcích strojích
● Mechanik / montér / seřizovač strojních zařízení
● Programátor / elektrikář / slaboproudých zařízení
požadujeme:
– samostatnost
– produktivitu
– v případě nutnosti časová flexibilita
– technické myšlení
– pečlivost a pozitivní přístup k práci
nabízíme:
– dobré finanční ohodnocení
– zastřešené a vytápěné výrobní prostory
– možnost se vyvíjet
– dlouhodobá spolupráce
– nástup možný ihned
V případě zájmu zasílejte prosím stručný životopis: [email protected] seznam.cz
45
ROSTOU KOLEM NÁS
Další rostliny polí, zahrad a rumišť na Ivančicku (IV)
Od května do podzimu kvete dvouletá komonice lékařská (Melilotus officinalis). Tato až 1,7 m vysoká bylina má žluté květy uspořádané v hroznech. Okraje
trojčetných listů jsou zubaté. Komonici lékařskou najdeme u cesty poblíž Červeného kříže, u železniční tratě pod Kocperkami, u asfaltové silničky naproti kapli
sv. Jakuba, na stráních nad ivančickým hřbitovem a na mnoha dalších místech.
Bolehlav plamatý (Conium maculatum) je jedno až dvouletá rostlina, která při
sušení páchne myšinou. Drobné bílé květy, uspořádané v okolících (květenství),
kvetou od května do srpna. Lodyhy jsou na bázi červeně skvrnité. Bolehlav může
být až dva metry vysoký. Roste na okraji akátin na břehu ramene Oslavy pod Kocperkami, na okraji silnice vedoucí z Alexovic na Pekárku a také v zahradách.
Jednoletá silenka rozsochatá (Silene dichotoma) je středně vysoká bylina.
Kvete od května do podzimu. Květy jsou bílé, přisedlé a typický je pro ni květ
v rozsoše mezi větvemi. Silenku rozsochatou můžeme nalézt na stráních nad ivančickým hřbitovem, na stráních na úpatí Kocperek a jinde.
Drobné citronově žluté květy hulevníku lékařského (Sisymbrium officinale)
rozkvétají v květnu a najdeme je ještě i v říjnu. Tento jedno až dvouletý plevel je
středně vysoký. Roste na levém břehu Jihlavy naproti Řeznovicím.
Od května do srpna kvete nepříjemně páchnoucí řeřicha rumní (Lepidium
ruderale). Tato nízká jednoletá bylina má bílé korunní lístky, které někdy chybí.
Řeřichu rumní nalezneme kolem silničky vedoucí k mostu na Rénu nebo přímo na
ivančických náměstích.
Text a foto RNDr. Zuzan Lotreková
Použitá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002)
IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice,
e-mail: [email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768.
Odpovědný pracovník Vít Karas, tel.: 774 110 547. Cena výtisku 20 Kč.
Tisk Gloria Rosice
46
silenka rozsochatá
komonice lékařská
bolehlav plamatý
hulevník lékařský
řeřicha rumní
47
48

Září 2013 - Vítejte na webu KIC Ivančice

Transkript

Podobné dokumenty

Anna Hrdličková 1.O

Aquapark Istralandia - CHORVATSKO PULA Apartmány

Literární soutěž kategorie L2 Záchrana přítele v akvaparku

Foto: Martin Novák

Zprávička z naší školičky

Test kunnskapene dine 11.

Classic Trainers - sezona 2015 část 1.

Adaptační kurz primy A