Textová část k územnímu plánu obce Nižbor ( v této

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE NIŽBOR
OBJEDNATEL:
Obecní úřad Nižbor
ZHOTOVITEL:
Architekti Bartošek a Vavřík spol. s r.o.
AUTORSKÝ TÝM:
Ing. arch. Michal Bartošek
Ing. arch. Ivan Vavřík
Ing. arch. Milan Němec
Tomáš Vostatek
Magdalena Hledíková
PhDr. Eliška Součková
PhDr. Jan Jílek
Ing. Ivan Dejmal
Ing. Jaroslav Knotek
Ing. Jaroslav Míka
Ing. Václav Pivoňka
Konzultace:
Jiří Pazdera
TERMÍN ZPRACOVÁNÍ:
Červenec 2003
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.
2.
3.
4.
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ
DŘÍVE ZPRACOVANÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A SOUBORNÉHO STANOVISKA
1.
3.
4.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ÚZEMNÍ VAZBY
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, PAMÁTKOVÁ OCHRANA
1.
2.
3.
URBANISTICKÁ KONCEPCE
USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
DOPRAVA A KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
KANALIZACE
VODNÍ TOKY
VYTÁPĚNÍ
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
TELEKOMUNIKACE
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, SKLÁDKY
1.
2.
-
POPIS VÝCHOZÍHO STAVU
NÁVRH VYMEZENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE
VYMEZENÍ LOKALIT ÚSES – GRAFICKÁ PŘÍLOHA V TEXTU
1.
2.
3.
-
VYHODNOCENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE
VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZÁBOR
POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
ZÁBOR ZPF A LPF – GRAFICKÁ PŘÍLOHA V TEXTU
1.
2.
CIVILNÍ OCHRANA
POŽÁRNÍ OCHRANA
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
ZÁKLADNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
OBECNÉ REGULATIVY
RIZIKO
ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ
ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE Z HLEDISKA ZÁSAD UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ
ZÁSADY VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ
ZÁSADY VYUŽITÍ NEZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JEDNOTLIVÉ ČÁSTI OBCE A LOKALITY
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A PLOCHY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU
1.
2.
NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU
II.
III.
STR.
STR.
STR.
STR.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY VÝVOJE OBCE
STR. 3
STR. 3
STR. 10
URBANISTICKÁ KONCEPCE A USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
IV.
STR. 14
STR. 17
STR. 20
KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
V.
STR. 40
STR. 42
ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA
STR. 44
STR. 46
STR. 48
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ A POŽÁRNÍ OCHRANY
STR. 51
STR. 54
VIII.
IX.
ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
STR.
PŘÍLOHA 1 – SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH
PŘÍLOHA 2 – ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY
55
56
57
58
59
60
63
65
69
72
ZMĚNY A AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
STR. 74
STR. 75
X.
-
22
27
29
31
32
32
34
38
39
KONCEPCE MÍSTNÍHO ÚSES
VI.
VII.
1
2
2
2
PŘÍLOHY
I.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Územní plán obce Nižbor
Územní plán slouží pro účely správního rozhodování o umístění činností, dějů (zejména
technologických procesů) a zařízení, obvykle staveb. Ve správním území obce se stanovují
základní zásady utváření území, to jest jeho uspořádání a využití, a obecné a zvláštní
regulativy.
Závaznou částí územního plánu se řídí rozhodování územně a věcně příslušných orgánů
veřejné správy při územním a stavebním řízení, popřípadě při správních řízeních souvisících,
nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, jimiž se zakládá vznik, změna nebo zánik práv a
povinností fyzických a právnických osob při uspořádání a využívání území obce.
Při rozhodování v územním a stavebním řízení, popřípadě v řízeních souvisících musí být
přihlédnuto přednostně k technickým požadavkům stanoveným tímto územním plánem, dále
k obecným technickým požadavkům na výstavbu a k podmínkám stávajícího zastavění
území obce.
1.
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Řešené území:
správní území obce Nižbor (katastrální území Nižbor, Strádonice a Žloukovice), celková
rozloha 2853 ha.
Pořizovatel:
obec Nižbor
Schvalující orgán:
obecní zastupitelstvo Nižbor
Nadřízený orgán územního plánování:
Krajský úřad Středočeského kraje
Zhotovitel:
Architekti Bartošek a Vavřík, spol. s r.o., U 5. Baterie 12, 162 00 Praha 6
Datum vyhotovení ÚP:
07/2003
Mapové podklady:
soubor listů státní mapy ČR základní v měřítku 1 : 50 000, stav k r. 1999, stav VÚSC k
1.1.2000, soubor listů státní mapy ČR odvozené v měřítku 1 : 5 000, stav k r. 1985 - 1998,
soubor listů mapy evidence nemovitostí v měřítku 1 : 2 880, stav k 31.12. 1979 – 31.12.1982,
kopie z 22.7. 1999.
1
2.
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ
-
Zachování a rozvoj přírodního a krajinného bohatství a péče o kulturní dědictví.
-
Zvýšení imigrační přitažlivosti obce nabídkou ploch pro výstavbu bytů.
-
Trvalá péče o životní prostředí, která se v návrhovém období bude soustřeďovat
především na odstranění nepřiměřených dopravních zátěží, na vybavení obce
chybějící technickou infrastrukturou a na kultivaci a péči o veřejnou zeleň.
Územní plán v souladu s § 1, odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. vytváří předpoklady
k zabezpečení trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot ve správním
území obce.
3.
DŘÍVE ZPRACOVANÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE
Pro správní území obce Nižbor doposud nebyla zpracována územně plánovací dokumentace
ani územně plánovací podklad. Platný územní plán Pražské – Středočeské aglomerace, ve
kterém je řešené území zahrnuto, je sice platný, ale obsahově překonaný.
V roce 2000 byl vypracován koncept územního plánu VÚC Pražský region (AURS s.r.o. ve
spolupráci s dalšími subjekty pod vedením ing. arch. Milana Körnera CSc.).
4.
VYHODNOCENÍ
SPLNĚNÍ
ZADÁNÍ
A
SOUBORNÉHO
STANOVISKA
Zadání územního plánu obce Nižbor bylo řádně projednáno a schváleno.
V rámci konceptu územního plánu byly prověřeny plochy pro výstavbu a možnosti rozvoje
technické a dopravní infrastruktury. Byly splněny požadavky na tvorbu a ochranu životního
prostředí a požadavky ochrany ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa a územního
systému ekologické stability a památkové ochrany.
V návrhu územního plánu byl rozsah ploch pro výstavbu upraven podle současné situace a
požadavků obce. Některé lokality byly vzhledem k pokračující výstavbě zahrnuty do
současně zastavěného území, část rozvojových ploch byla vypuštěna.
2
II.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY VÝVOJE OBCE
1.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Řešeným územím je správní území obce Nižbor, tvořené katastrálními územími obcí Nižbor,
Strádonice a Žloukovice.
Řešené území leží severozápadně od města Beroun. Všechna tři sídla ve správním území
obce Nižbor leží v údolí Berounky v poměrné blízkosti Berouna, ale v řídce osídleném
prostoru a mimo hlavní komunikační trasy.
Sousední katastrální území jsou Chyňava, Hýskov, Zdejcina (správní území města Beroun),
Beroun, Zahořany, Trubská, Hudlice, Otročiněves, Nový Jáchymov, Roztoky, Račice,
Sýkořice, Běleč a Bratronice.
2.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ÚZEMNÍ VAZBY
2.1.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
2.1.1. Klimatologie
Řešené území spadá do klimatické oblasti B - mírně teplá, klimatické podoblasti B 3 - mírně
teplá, mírně vlhká s mírnou zimou. Tato oblast je charakterizována průměrnými ročními
teplotami do 7.5 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 mm. V klimatickém
členění území státu dle Quitta spadá řešené území do mírně teplé oblasti MT, do okrsku MT
11. Větry v řešeném území převládají ze západního kvadrantu, zejména od JZ.
2.1.2. Topologie
Řešené území leží ve východní části Křivoklátské pahorkatiny. Jeho osu tvoří hluboké erozní
údolí Berounky. Větší část území leží na pravém břehu. Většina území je pokryta lesem.
Odlesněny jsou pouze údolní polohy, mírnější údolní svahy a plošiny a pozvolné stráně nad
údolními hranami.
V oblasti státní správy ochrany přírody spadá celé území s výjimkou jižního okraje kú
Stradonice do působnosti Správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Řešené území zahrnuje katastrální území obce Nižbor s místní částí Nová Huť, obce
Stradonice s osadou Černov a obec Žloukovice. V okolí všech tří obcí i v kontaktu s nimi jsou
při Berounce a na údolních svazích četné chatařské kolonie využívané zejména obyvateli
berounské a kladenské průmyslové aglomerace.
Nižbor a Žloukovice jsou přímo dostupné železnicí Beroun – Rakovník. Přímé silniční spojení
má Nižbor a to silnicí Beroun - Hýskov - Nižbor - Roztoky - Křivoklát. Žloukovice a Stradonice
jsou s Nižborem spojeny místními komunikacemi, které jsou ukončeny v obcích.
3
Nejnižším místem řešeného území je údolní Berounky u Černova v nadmořské výšce 219 m.
Nejvýše položeným místem v daném území je vrchol vrchu Lísek na jižním okraji katastru
Stradonic, který leží ve výšce 473 m nad mořem.
2.1.3. Hydrologie
Řešené území spadá do povodí Berounky. Berounce přilehlé části území jsou do ní
odvodňovány přímo.
Severozápadní část území je do ní odvodňována říčkou Vůznice a jejími levostrannými
přítoky vodotečí na severní hranici území a lesní vodotečí Suchomýťský potok. Vůznice
pramení v obci Běleč ve výšce 415 m n.m. a ústí zleva do Berounky nad Nižborem
v nadmořské výšce 221 m. Celková délka toku je 8 km (v řešeném území 4.5 km). Západně
od vrchu Míšek na západním okraji řešeného území protéká údolní nádrží Vůznice a severně
od Šnárova vrchu malým rybníkem.
Severovýchodní část území je do Berounky odvodňována Žlubineckým potokem, který před
ústím do Berounky protéká malým rybníkem, a dále krátkou bezejmennou stržovou vodotečí
naproti Stradonicím a potokem Krupka.
Jihozápadní část řešeného území v oblasti Žloukovic je do Berounky odvodňována krátkou
bezejmennou vodotečí, která vytéká z malého rybníčku nad obcí, a lesními toky Křížového
potoka a potoků Čerchov a Lisa. Posledně jmenovaný vytéká z rybníčku u hájovny a ve
strmě klesajícím údolí protéká dvěma malými lesními rybníčky.
Jižní část řešeného území v oblasti Nižboru a Stradonic je do Berounky odvodňována přes
Habrový potok a jeho dva krátké bezejmenné stržové přítoky. Habrový potok pramení 2 km
jihovýchodně od Karlova ve výšce 447 m n.m. a ústí zprava do Berounky v Nižboru
v nadmořské výšce 220 m.
Jihozápadní okraj řešeného je do Berounky odvodňován krátkými stržovými potoky
s nestálou vodou ve Stradonicích a Černově.
Uvedené vodoteče se do Berounky vlévají mezi jejím 41 - 48 říčním km. Jde o následující
dílčí povodí Berounky s čísly hydrologického pořadí:
1-11-03-050 - Berounka (Žloukovice)
1-11-03-051 - Křížový potok
1-11-03-052 - Berounka (Čerchov - Stará mýť)
1-11-03-054 - Benešák
1-11-03-055 - Vůznice
1-11-03-056 - Berounka (Lisa - Šnárova hora)
1-11-03-059 - Habrový potok
1-11-03-060 - Berounka (Nižbor)
1-11-03-061 - Žlubnický potok
1-11-03-062 - Berounka (Zdejcina - Krupka)
4
Okraj území jižně od vrchu Lísek je do Berounky odvodňován Libotickým potokem a
bezejmennou lesní vodotečí přes potok Dibří a Litavku.
Jde o dvě dílčí povodí Litavky s čísly hydrologického pořadí:
1-11-04-051 - potok Dibří
1-11-04-052 - Libotický potok.
V nivě Berounky před Nižborem je jeden a při ústí potoka Čerchov jsou tři vodárensky
využívané objekty spodních vod.
2.1.4. Geomorfologie a geologie
Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží řešené území do
provincie Česká vysočina, subprovincie V Poberounská soustava, oblasti VA Brdská
podsoustava, celku VA-3 Křivoklátská vrchovina, kde leží na rozhraní podcelku VA-3A
Zbirožská vrchovina v okrscích VA-3A-c Hudlická vrchovina (jižní část území na pravém
břehu Berounky) a VA-3A-e Chyňavská pahorkatina (severovýchod území na levém břehu
Berounky), a podcelku VA-3B Lánská pahorkatina v okrsku VA-3B-b Loděnická pahorkatina
(severozápad území na levém břehu Berounky).
Základní geomorfologická struktura řešeného území je dána zdvihem a rozpraskáním
sedimentární desky starohorního moře v třetihorách a následnou erozí ve směru
tektonických poruch barrandienského směru, tj. JZ - SV. Do dnešní podoby je reliéf
vymodelován až čtvrtohorní denundací, zejména erozivní činností toků spadajících ze zbytku
zarovnaného povrchu pahorkatiny do hluboce zaříznutých údolí Vůznice, Habrového potoka
a Berounky.
Po stránce geologické je Loděnická pahorkatina budována proterozoickými břidlicemi a
drobami s vložkami buližníků a spilitů. V Chyňavské pahorkatině se k nim přidávají prvohorní
sedimenty převážně ordovického stáří se železorudnými vrstvami. Vzácně i karbonského
stáří s černým uhlím. Podložní horniny jsou na mnoha místech překryty čtvrtohorními
uloženinami, zejména polohami spraší a štěrkopískovými náplavy říčních teras Berounky.
Hudlická vrchovina je budována proterozoickými břidlicemi a drobami s vložkami buližníků a
s útržky silně zvrásněných ordovických křemenců, diabasů a břidlic s ložisky železných rud.
V okolí řešeného území je evidována řada železorudných ložisek. Ve vlastním řešeném
území však nejsou žádná evidovaná ložiska nerostných surovin ani stará poddolovaná
území. Pouze na jihovýchodních svazích vrchu Lísek jsou drobné jámy po staré povrchové
těžbě železa.
V řešeném území není registrováno žádné sesuvné místo.
2.1.5. Pedologie a ZPF
Hnědozemě na jílových překryvech a svahových hlínách se v řešeném území vyskytují na
planinách jihovýchodně od Stradonic a v okolí Žloukovic, hnědé půdy na písčitých
překryvech starých teras Berounky na planinách v okolí Žloukovic a jihovýchodně od
5
Stradonic, hnědé půdy na proterozoických usazeninách - hlavně břidlicích - potom
roztroušeně v celém odlesněném pásu podél Berounky. Na proterozoické horniny jsou také
vázány mělké hnědé půdy na skalním podkladě a svahové půdy prudkých stržových strání.
Nivní půdy na nivních uloženinách jsou vázány na nivu Berounky a Habrového potoka,
zamokřené půdy niv na nivu levého břehu Berounky u Stradonic, glejové až zbažinělé půdy
úzkých údolí jsou vázány na nivu horního toku Habrového potoka.
2.1.6. Původní přirozená společenstva
Na daném území jde o společenstva olšin – svaz Alno-Padion, která jsou vázána na nivu
Berounky a Habrového potoka a břehové porosty říčky Vůznice. V nižších polohách severní i
jižní části je rekonstrukčně přirozeným společenstvem společenstvo dubohabrových hájů –
svaz Carpinion betuli. Ve středních polohách severní části a na okraji jižní části území je
rekonstrukčně přirozeným společenstvem společenstvo acidofilních doubrav – svaz
Quercion robori-petraeae. Na vrcholcích pahorkatiny a jižně exponovaných svazích v jižní
části území se místy dochovaly porosty přirozené potenciální vegetace společenstva
subxerofilních doubrav – svaz Potentillo-Quercetum. Ve vyšších polohách severní části
území a v jižní části území jižně od Žloukovic a Nižboru je rekonstrukčním společenstvem
společenstvo květnatých bučin - svaz Eu-Fagion. Ve vyšších polohách jižní části území a
v oblasti vrchu Lísek je rekonstrukčním společenstvem společenstvo bikových bučin – svaz
Luzulo-Fagion.
2.1.7. Biogeografické členění
Z fytogeografického hlediska řešené území náleží do fytogeografické oblasti mezofytikum M. (Mesophyticum), obvodu Českomoravské mezofytikum - Českomor. M. (Mesophyticum
Massivi bohemici), podobvodu 32. Křivoklátsko.
Podle nejnovější biogeografické regionace (Dr. M. Culek, 1994) leží řešené území v Provincii
České, v podprovincii 1. Hercynská, v bioregionu 1.19 Křivoklátský.
Dle staršího biogeografického členění území republiky na sosiekoregiony, leží dané území v
sosiekoregionu III.8. Křivoklátská vrchovina. Nižší polohy řešeného území leží ve 2.
vegetačním stupni, vyšší ve 3. vegetačním stupni.
6
2.2.
PŘÍRODA A KRAJINA
Krajina řešeného území má velmi příjemný ráz polopřírodní kulturní zemědělské krajiny.
Přispívá k tomu zejména veliký podíl lesů a členitý reliéf s hlubokými a strmými erozními
údolími vodotečí. Krajina proto láká k rekreačnímu využití a zejména po druhé světové válce
zde vznikly rozsáhlé chatové kolonie.
Území je od roku 1977 součástí Biosférické rezervace Křivoklátsko. Od roku 1978 je
součástí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která byla zřízena výnosem ministerstva
kultury č. 21.972/78 ze dne 24. 11. 1978 a zaujímá rozlohu 63 000 ha. Severozápadní
hranice řešeného území prochází národní přírodní rezervací Vůznice s přirozenými lesními
společenstvy a společenstvy lesostepí, která byla vyhlášena v roce 1984 v celkové rozloze
231 ha.
Těsně za severní hranicí řešeného území západně od Žloukovic se nachází přírodní
rezervace Kabečnice, která byla vyhlášena v roce 1984 v rozloze 25.51 ha.
2.3
ZELEŇ V SÍDLECH
2.3.1. Veřejná zeleň
Nižbor
Základní zeleň v obci tvoří vzrostlé stromy. Ve veřejných prostorech jde o solitérně rostoucí
stromy vně soukromých zahrad. Cíleně sázenou zelení je jednostranné stromořadí křížence
topolu černého při cestě k nádraží. Největší plochou veřejné zeleně v obci je parkově
upravený okraj listnatého lesa na křižovatce silnice do Roztok a cesty nad údolím Habrového
potoka v Nové Huti. Rozsáhlejší, cíleně založená plocha veřejné zeleně v obci není.
Stradonice
Největší plochou veřejné zeleně v obci je úprava návesního prostoru u památníku padlých,
kde je vedle lip užito i nevhodných exotických jehličin (tuje a smrk stříbrný). Sadová úprava
je navíc velmi hustá a vytváří pohledovou barieru která rozbíjí jednotu návesního prostoru.
Tato úprava kontrastuje s východní částí návsi, kde je v travnaté ploše u podchyceného
pramene vody jsou dva vzrostlé stromy lípy srdčité. Veřejnou zelení je i úprava travnatého
pásu před nákupním střediskem, kde jsou vedle kaliny vysázeny pro venkovské prostředí
nevhodné jehličnany (borovice černá, rozkladité formy jalovce a zahradní kultivary tisu).
Žloukovice
V obci nejsou žádné rozsáhlejší plochy cíleně založené veřejné zeleně, a ani zde taková
potřeba nenastává neboť k obci přiléhá z několika stran les, který potřebu vzrostlé zeleně
plně saturuje.
7
2.3.2. Zeleň soukromých zahrad
V zeleni soukromých zahrad se z ovocných dřevin jako stromy základní velikosti uplatňují
především ořešáky a staré exempláře hrušní a třešní. Z neovocných dřevin často v
soukromých zahradách rostou především lípa srdčitá, bříza bílá, dub letní, habr obecný,
modřín opadavý, borovice lesní, smrk ztepilý a zřejmě z náletu i trnovník akát. Ve vlhčích
polohách též vrba bílá a křehká, jasan ztepilý a topoly.
V některých zahradách všech sídel je použito i větší množství zahradních kultivarů
exotických jehličin s esteticky problematickým účinkem. Vzhledem k zachovalému
přírodnímu rázu oblasti i původně venkovskému charakteru sídel řešeného území, je možno
je považovat za jednoznačně nežádoucí. Druhově jsou nejméně vhodné zeravy (thuje),
cypřiše, rozkladité formy jalovce a smrk pichlavý stříbrný.
Ve venkovské zahradě tradičně převládají ovocné stromy. Ty by měly i nadále tvořit největší
podíl v nich rostoucích dřevin. Neovocné dřeviny, užité k úpravě okolí budov a volně rostoucí
v zahradách by měly napříště více odpovídat charakteru širšího okolí a povaze sídla.
Doporučení
Vzhledem k zachovalému přírodnímu rázu oblasti Křivoklátska, i původně venkovskému
charakteru sídel řešeného území, je možno jako jednoznačně nežádoucí dřeviny označit
exotické jehličnany a zejména jejich zahradní kultivary. Druhově jsou nejméně vhodné
zeravy (Thuja sp.), cypřiše (Chamaecyparis sp.) a smrk pichlavý stříbrný (Picea pungens v.
argentea), zejména na veřejně viditelných místech.
Jehličnany by vůbec neměly přesáhnout 10% celkové druhové skladby. Druhově by měla
dominovat přirozeným porostům okolí nebližší borovice lesní (Pinus silvestris) a na vhodných
zastíněných inversních lokalitách jedle bělokorá (Abies alba). Použit může být i modřín
opadavý (Larix decidua) a výjimečně i smrk ztepilý (Picea excelsa).
Z listnatých stromů mohou být dle konkrétních podmínek stanoviště použity dub letní
(Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), dub šípák (Quercus pubescens), buk lesní
(Fagus silvatica), javor mléč (Acer platanoides), javor babyka (Acer campestre), javor klen
(Acer pseudoplatanus), jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia), habr obecný (Carpinus betulus),
lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý(Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula alba),
topol osika (Populus tremula), jeřáb obecný (Sorbus acuparia), jeřáb muk (Sorbus aria),
jeřáb břek (Sorbus torminalis), na vlhčích místech pak vrby (Salix sp.), olše lepkavá (Alnus
glutinosa), topol černý (Populus nigra) a střemcha hroznovitá (Padus racemosa).
V keřovém patře lze použít běžně sadovnicky užívané domácí i cizokrajné dřeviny jako
například šeřík obecný (Syringa vulgaris), pamelník bílý (Symphoricarpos alba), růže (Rosa
sp.), zimolez sp. (Lonicera sp.), pustoryl sp. (Philadelphus sp.), trojpuk sp. (Deutzia sp.)
tavolník (Spiraea sp.), skalník sp. (Cotoneaster sp.), dřišťál sp. (Berberis sp.), meruzalka sp.
(Ribes sp.), zlatice zahradní (Forsythia intermedia), štědřenec odvislý (Laburnum
8
anagyroides), čimišník stromkovitý (Caragana arborescens), netvařec křovitý (Amorpha
fruticosa), rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides), hlošina úzkolistá (Eleagnus
angustifolia), kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum), škumpa ocetná (Rhus tipina),
klokoč speřený (Staphylea pinnata), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), komule sp.
(Buddleia sp.), šácholan sp. (Magnolia sp.), hlohyně červená (Pyracantha coccinea),
kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) apod.
Z keřového patra přirozených porostů v okolí je možno doporučit druhy jako líska obecná
(Corylus avellana), hloh obecný (Crataegus oxyacantha), hloh jednosemenný (Crataegus
monogyna), střemcha pozdní (Padus serotina), svída krvavá (Cornus sanguinea), dřín
obecný (Cornus mas), kalina planá (Viburnum opulus), kalina tušalaj (Viburnum lantana),
ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže šípková (Rosa canina), skalník celokrajný
(Cotoneaster integrima), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), brslen evropský (Euonymus
europaeus), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa) a lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum).
2.4.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Řešené území leží stranou oblasti znečištění ovzduší v inversní berounské kotlině.
Obce nejsou nadměrně obtěžovány ani hlukem ani exhalacemi z dopravy. Jediná průjezdná
silnice Beroun - Hýskov - Nižbor - Roztoky - Křivoklát. není příliš frekventováná. Ostatní
komunikace jsou ryze místního obslužného charakteru.
V obci Nižbor však jsou zdroje znečištění ovzduší, které jsou vedeny v registrech REZO I a
II. Jde o sklárny Rückl, které produkují:
SO2
2.742 t/rok
fluoridy
0.091 t/rok
NOx
2.581 t/rok
chloridy
0.163 t/rok
CO
0.163 t/rok
olovo
0.016 t/rok
TL
0.580 t/rok
arsenik
0.008 t/rok
Plánovaným rozvojem se životní prostředí nezhorší.
9
3.
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI, PAMÁTKOVÁ OCHRANA
3.1.
HISTORICKÝ VÝVOJ OSÍDLENÍ
3.1.1. Nižbor
Osídlení Nižbora vznikalo ve středověku kolem hradu, který byl založen patrně ve 3. čtvrtině
13. století. První písemné zprávy o hradu jsou z 27. září 1265, kdy Přemysl Otakar II. zde
podepisuje listinu, kterou dává Konrádovi z Löwendorfu povolení k založení města Poličky.
V listině je uvedeno jméno hradu „Miessempt“. Vedle tohoto jména se později objevily další
názvy: Misseburch, Misenberg, Nyznburg, Nyžburk, Nižburg, od roku 1785 Nyžbor a v roce
1845 je poprvé uveden název Nižbor.
Za vlády krále Václava II. (1278-1305) byl hrad oblíbeným královským sídlem a místem
důležitých jednání. V té době byl hrad rozšiřován a zvelebován a stál na vrcholu své slávy.
Od roku 1306 po zavraždění Václava III. přecházel hrad do rukou různých majitelů a své
původní slávy již nedosáhl.
Začátkem 17. století byl hrad částečně přestavěn v renesančním slohu a rozšířen.
Osídlení pod hradem, dle původního názvu Nová Huť, se postupně rozšiřovalo. V roce 1538
zde stál pivovar, mlýnec, poplužní dvůr a ovčín. Za třicetileté války byl hrad poškozen,
zničena železná huť a 17 chalup z 20 při ní stojících vypáleno. V roce 1663 byl hrad již
částečně opraven a pod ním v údolí stál hamr, mlýn a několik chalup.
Koncem 17. století přešel hrad do rukou Valdštejnů. Za Jana Josefa z Valdštejna došlo
k rozsáhlé přestavbě hradu na zámek ve střízlivých formách baroka.
Mapa stabilního katastru ukazuje, že osídlení okolo roku 1840 bylo soustředěno zejména
v údolní nivě podél Otročínského potoka až k jezu, kde stával mlýn.
Většina původní zástavby z 18. století ztratila pozdějšími přestavbami svůj původní ráz.
V tomto století se Nižbor rozvíjel zejména na levém břehu Berounky, směrem do strání na
Žlubinec. Nemalý podíl na rozvoji tímto směrem neslo vybudování železnice a založení
sklářské výroby u železniční stanice.
V době mezi dvěma světovými válkami byl Nižbor oblíbeným výletním místem, které bylo
zejména v letních měsících zaplněno výletníky a rekreanty.
Po druhé světové válce se charakter zástavby měřítkově změnil, zejména nevhodným
objemem výstavby.
3.1.2. Strádonice
Oblast katastru Strádonic byla osídlena od pradávných dob. Z hlediska evropského je dobře
známo keltské oppidum, které se proslavilo významnými archeologickými nálezy a zejména
objevem pokladů zlatých mincí zvaných duhovky. Keltské hradiště bylo nejen správním
střediskem celého kraje ale i velkým obchodním a výrobním centrem. Je zde doloženo
vyspělé hrnčířství, slévačství, kovářství a výroba šperků všeho druhu. O tom, že strádonické
10
hradiště
bylo
křižovatkou
evropských
obchodních
cest,
svědčí
množství
nálezů
importovaných výrobků: bronzové a stříbrné nádoby, vinné amfory, skleněné předměty a
mince. Hradiště bylo vyvráceno pravděpodobně okolo začátku našeho letopočtu.
Poté byla oblast osídlena Germány a posléze Slovany, kteří zde však žili jako obyčejní
rolníci.
Poprvé se objevuje název obce v listinách kláštera svatojiřského na pamětním zápisu
vydaném abatyší Anežkou. Zápis vznikl mezi 30.dubnem a 19. prosincem roku 1227.
Jedná se o obec návesního charakteru, která si udržela poměrně zachovalý původní
stavební půdorys.
Usedlosti byly až do začátku 18. století soustředěné okolo návsi, a do strání vybíhala
drobnější stavení. Ve třicátých letech dvacátého století se zástavba začala rozšiřovat podél
komunikace směrem na Nižbor.
3.1.3. Žloukovice
Nejstarší písemná zmínka o Žloukovicích pochází z r.1357. Po založení děkanské kapituly
králem Karlem IV. na hradu Karlštejně náležely Žloukovice spolu s dalšími 17 okolními
vesnicemi ke Karlštejnské kapitule. K hradu Nižboru přináležely pak od r.1382. V roce 1538
za majitele Jana Otty z Losu bylo v obci usazeno 9 chalupníků. Podobně jako Nižbor a
Stradonice přešly i Žloukovice nejprve do majetku hrabat z Valdštejna a dále pak do majetku
knížat z Fürstenbergu. Po třicetileté válce v r.1654 byly ve Žloukovicích obydleny jen 3
chalupy.
Obec se od té doby pomalu zalidňovala. Mapa stabilního katastru ukazuje kompaktní
strukturu osídlení s těžištěm u zvoničky. Po první světové válce začali tuto oblast
navštěvovat milovníci přírody, kteří oceňovali krásu údolí Berounky a okolních hlubokých
lesů. Tak byly založeny první chatové kolonie, které se však zejména v letech sedmdesátých
tohoto století neúměrně rozrostly.
3.2.
PAMÁTKOVÁ OCHRANA
Památkové objekty zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR:
Nižbor
r.č. 360
areál zámku
Původně areál lovčího hrádku, který vznikl ve 3. čtvrti 13. století. Do
zámeckého areálu vede barokní brána, za níž je předdvoří, vymezené po
stranách přízemními budovami, dále schodiště dolů k vlastnímu zámku.
r.č. 360/1
zámek
Zámek tvoří dlouhé křídlo, sestávající z dvoupatrových a patrových budov na
východní straně nádvoří. Na jižní straně přiléhá kostel.
11
r.č. 360/2
kostel Povýšení sv. Kříže
Kostel v barokním slohu z roku 1724 je jednolodní, obdélný, s dvěma bočními
kaplemi, a čtvercovým presbytářem se sakristií v ose. Presbytář a sakristie
jsou sklenuty plackou, loď je plochostropá, boční kaple jsou sklenuty valeným
pásem. V severní části lodi je dvoupatrová kruchta. Ve sklepení pod kostelem
jsou zbytky původní kaple. Šlo o raně gotickou kapli skoro osm metrů dlouhou
a pět a půl metru širokou, zaklenutou křížovou klenbou. Její zdi byly
rozčleněny pískovcovými válcovými příporami a prolomeny profilovanými
výklenky, které sloužily jako sediele.
r.č. 360/3
předdvoří I.
r.č. 360/4
předdvoří II.
r.č. 360/5
spojovací chodba s branou
r.č. 360/6
opěrná zeď předdvoří se schodištěm
r.č. 360/7
brána
r.č. 360/8
opěrná zeď s plotem a pilířky
r.č. 360/9
hradní svahy s opěrnými zídkami
r.č. 360/10
budova (lesní správa)
r.č. 360/11
altán
r.č. 362
areál Fürstenbergské hrobky
r.č. 362/1
hrobka z konce 18.století, klasicistní
r.č. 362/2
litinová deska
r.č. 362/3
mramorový pomník
r.č. 362/4
mohyla
r.č. 362/5
brána
r.č. 362/6
pamětní litinový kříž
r.č. 363
sloupek sv. Jana Nepomuckého
r.č. 364
r.č. 3361
roubená chalupa čp. 100
r.č. 432
hradiště na Žlubinci
Jedná se o malé trojúhelníkové hradiště z prehistorické doby, patrně keltské,
nejspíše pozdně laténské z druhé poloviny prvního tisíciletí př.n.l. Nachází se
na opyši ostrohu nad levým břehem Berounky při ústí potoka Výbrnice v lesní
poloze Žlubinec. Na západní straně je opevnění - dva valy s vnějšími příkopy.
Ve vnitřním prostoru jsou zbytky malého kruhového objektu.
Dává se do souvislosti s protějším oppidem nad Stradonicemi jako strážní
místo nad brodem přes Berounku.
12
Strádonice
r.č. 438
keltské oppidum
Hradiště se rozkládá na rozlehlém izolovaném a strategickém vrchu mezi
Stradonicemi a Nižborem, nad Berounkou a obloukem Habrového potoka. Je
přístupné tzv. Hradskou cestou vedoucí od Stradonic pod východním svahem.
Hradiště bylo obehnáno trojím opevněním, částečně zachovalým, které tvořila
zeď nasucho stavěná tzv. opus gallic. Rozloha hradiště je 82 ha. V prvním
století před naším letopočtem se jednalo o důkladně opevněné výrobní,
obchodní a správní centrum keltského osídlení. Od minulého století jsou
zaznamenány četné nálezy zlatých mincí, nástrojů šperků a dalších předmětů
z bronzu, železa a skla.
r.č. 439
mohylníky v lese „Lísek“
Jedná se celkem o cca 50 mohyl ve třech skupinách. Jedna ojedinělá mohyla
má průměr 12 m. Tyto slovanské mohyly pochází ze starší doby hradištní (7.8. století n.l.).
hřbitovní kaple sv. Liboria
Z let 1838 – 45 podle plánu J. Jiruše, historizující, obdélníková se čtvercovým
presbytářem. Na vnější straně kaple jsou náhrobní desky z roku 1860 a 1876.
Žloukovice
r.č. 415
kaplička - pozdně barokní, čtvercového půdorysu, s vysokou šindelovou
střechou. Vnitřek je plochostropý.
r.č. 416
sroubek čp. 0514
r.č. 417
chalupa čp. 16
r.č. 418
areál hospodářských usedlostí čp. 3
r.č. 418/1
obytné stavení s hospodářskou částí
r.č. 418/2
výměnek
r.č. 418/3
stodola
r.č. 418/4
kolna
r.č. 3362
areál hospodářské usedlosti čp. 5
r.č. 3362/1
obytné stavení
r.č. 3362/2
zeď s brankou
r.č. 3362/3
stodola
r.č. 3362/4
chlívky
r.č. 3362/5
kolna
13
III.
URBANISTICKÁ KONCEPCE A USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
1.
URBANISTICKÁ KONCEPCE
Návrh územního plánu vychází z urbanistických, demografických, sociálně ekonomických a
přírodních kvalit obce a jejího okolí. Cílem je v zájmu vyváženého rozvoje obce využít
existujících pozitivních hodnot území a na minimum omezit stávající negativa.
1.1.
SOUČASNÝ STAV
Obec Nižbor nemá přes svoji velikost významnější obslužný význam pro své okolí. Přibližně
stejně velká obec Hýskov, ležící jihovýchodně od Nižbora směrem k Berounu, má vlastní
obslužnou vybavenost, sousední obce proti proudu Berounky jsou od Nižbora izolovány
zúžením údolí řeky za Žloukovicemi.
Z hlediska počtu obyvatel prošla nejstabilnějším vývojem jádrová obec Nižbor. Pro obě
přičleněné části byl charakteristický silně regresivní vývoj, který vedl k jejich postupnému
vylidňování. V devadesátých letech se počet obyvatel obce jako celku stabilizoval a
v důsledku kladného migračního salda především v jádrové části obce došlo k mírnému
nárůstu. Vývoj přirozenou měnou byl v devadesátých letech regresivní ve všech částech
obce. Věková skladba obyvatelstva byla nepříznivá především v přičleněných částech obce,
demograficky vitální však nebyla ani jádrová obec.
Z urbanistického hlediska lze za největší negativum území považovat velké rozšíření
chatových kolonií, které představují značnou zátěž pro přírodní zázemí obce. V intravilánu je
potom nejvíce patrnou závadou obecně řešení parteru veřejných prostorů, především
nevhodné uspořádání centra obce Nižbor, a zchátralost zámku s okolím. Problematická je
dopravní obsluha některých částí zastavěného území všech tří částí obce, která je zpravidla
způsobena složitými terénními podmínkami, popřípadě prostorovou stísněností historické
zástavby.
Hlavní komparativní výhodou obce jsou vysoké rekreativní kvality dané umístěním v krajině
s velkým podílem lesů a členitým reliéfem hlubokých a strmých erozních údolí Berounky a
jejích přítoků. Území obce je navíc vzhledem ke své poloze mimo hlavní komunikační tahy
relativně málo zatíženo silniční dopravou. Zástavba si v jádrové obci i přičleněných částech
v zásadě uchovala příjemný historický charakter, byť spíše na úrovni jednotlivých objektů
nebo jejich skupin než větších urbanistických souborů.
14
1.2.
NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ
Poloha v přírodně velice atraktivním údolí Berounky, těsná vazba zastavěného území na
přírodní zázemí, dobrá úroveň občanské vybavenosti a dobrá dostupnost Berouna, případně
Prahy, umožňující dojížďku za prací a vyšší občanskou vybaveností, předurčuje obec
především k rozvoji obytné funkce. Z hlediska ekonomického rozvoje obce může být její
poloha mimo hlavní komunikační trasy stejně jako konkurence blízkého Berouna limitujícím
faktorem, na druhou stranu však atraktivita území poskytuje dobré podmínky například pro
rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu. Nežádoucí je z hlediska rozvoje obce další
rozšiřování chatových oblastí.
Podmínkou růstu je podpora stabilizace mladších obyvatel v obci a příchodu nových a to
především:
-
dobudováním technické a dopravní infrastruktury,
-
nízkými cenami pozemků pro výstavbu, a to jak pro bydlení, tak pro podnikání a jejich
zainvestováním,
-
zvýšením rekreativních kvalit obytného prostředí v obci (výsadba a péče o zeleň,
kultivace a zvýšení obytnosti veřejných prostorů a péče o ně, zlepšení sportovní
vybavenosti obce, vytvoření esteticky působivého prostředí v obci ),
-
péčí o kvalitu životního prostředí,
-
podporou ekonomického rozvoje obce a zvýšením nabídky pracovních příležitostí
v místě,
-
podporou zájmových aktivit obyvatel a spolkového života.
Pro rozvoj obytné zástavby jsou vymezeny lokality v jádrové obci i přidružených částech,
některé plochy, jejichž zástavba začala teprve v nedávné době a které poskytují další
rezervy, jsou vedle toho již zahrnuty do současně zastavěného území. Rozvojové plochy pro
obytnou zástavbu jsou vymezeny v Nižboru v lokalitách Ovčín na západě a Žlubinec na
severu obce, ve Strádonicích ve svahu západně od obce a ve Žloukovicích v severní části
obce na volných pozemcích mezi stávající obytnou zástavbou v okolí železniční tratě.
Lokality v maximální možné míře navazují na současně zastavěné území tak, aby se snížila
náročnost jejich napojení na sítě technického vybavení. Za nežádoucí jev při rozvoji obytné
zástavby je třeba považovat solitérní výstavbu mimo vymezené rozvojové plochy, která
s sebou přináší vysoké finanční náklady na zavedení inženýrských sítí a často
problematickou dopravní obsluhu a je vysoce nevhodná z hlediska zachování krajinného
rázu území.
Pro zkvalitnění obytného prostředí v jádrové obci i přičleněných částech je dále žádoucí
kultivace veřejných prostorů, především prostřednictvím nového řešení parteru. Centrum
Nižbora je dnes tvořeno volným prostranstvím s živičným povrchem mezi budovami radnice
s hostincem, školy, nákupního střediska a pošty a benzinovou čerpací stanicí s přilehlým
15
autobusovým nádražím. Přestože je zde soustředěna značná část občanského vybavení
obce, neplní tento prostor v současné podobě dostatečně funkci centra a je potřebné
uvažovat o rozsáhlých úpravách na úrovni řešení parteru. Hlavním veřejným prostorem části
Strádonice je původní náves, která si přes necitlivý zásah v podobě stavby nákupního
střediska a odstranění prostorově významné hmoty domu na nároží ve východní části návsi
uchovala příjemný historický charakter. Nevhodné je však řešení povrchů komunikaci a
především parková úprava okolí pomníku padlých s výsadbou exotických jehličnanů
v západní části návsi. Centrální část Žloukovic je tvořena dobře dochovanou historickou
zástavbou, vlastní centrum obce však představuje nepřesvědčivě definovaný prostor mezi
hostincem a samoobsluhou, který by bylo vhodné přeřešit alespoň na úrovni parkových
úprav. Řešení konkrétních úprav veřejných prostorů sahá nad rámec podrobnosti zpracování
územního plánu, přesto se však jedná o okruh problémů majících vliv na atraktivitu obytného
prostředí obce jako celku a je vhodné uvažovat o jeho zpracování na úrovni regulačního
plánu nebo samostatné projektové dokumentace. Řešením centrálních veřejných prostorů
Nižbora a Strádonic se zabývala studie v rámci programu obnovy vesnice.
Prosperita obce a životní úroveň obyvatel je úzce svázána s prosperitou místní ekonomické
sféry. Nabídka pracovních míst má vliv i na migrační trendy a sociální profil obyvatelstva.
Nejdůležitějším podnikem na území obce je z hlediska jejího ekonomického rozvoje sklárna
Rũckl Crystal a.s., jejíž areál leží v levobřežní části Nižbora v sousedství nádraží. Areál je
obklopen obytnou zástavbou, která znemožňuje jeho rozšiřování, a rezervy pro jeho další
rozvoj je proto třeba hledat v rozsahu jeho dnešní plochy. Dalšími plochami umožňujícími
rozvoj podnikatelských aktivit výrobního charakteru jsou dřevařský areál na severu Nižbora,
poskytující dostatečné plošné rezervy i v dnešním rozsahu, dnes nevyužitá bývalá továrna
společnosti ENIA CZ v sousedství zámku a zemědělský areál v sousedství hřbitova ve
Strádonicích. Při hledání nového využití areálů, případně při rozšiřování stávajících provozů,
je s ohledem na těsnou vazbu areálů na obytnou zástavbu nezbytné klást zvýšený důraz na
šetrnost daného druhu výroby či služeb vůči životnímu prostředí.
Z hlediska krajinného rázu území obce přestavují největší problém rozsáhlé plochy
chatových kolonií, soustředěné především v okolí obce Žloukovice, které jsou problematické
i v jiných ohledech (ochrana životního prostředí, odpadové hospodářství, dopravní obsluha),
a je proto nutné je považovat co do plošného rozsahu i míry zastavěnosti za stabilizované.
Nežádoucí je tedy nejen jejich plošné rozšiřování, ale také výstavba nových nebo výrazné
zvětšování zastavěné plochy a obestavěného prostoru stávajících objektů v rámci
současného rozsahu těchto území. Zcela vyloučeny jsou potom, s výjimkou transformačního
území v sousedství obce Strádonice, přestavby a rekolaudace rekreačních objektů na území
chatových kolonií na objekty k trvalému obývání.
16
Komunikační systém území je ovlivněn především jeho složitou geomorfologickou stavbou
s mnoha strmými údolími, četnými vodotečemi a velkým převýšením. Silniční síť i navazující
systém místních a účelových komunikací v důsledku složitých terénních podmínek a
majetkoprávních poměrů vykazuje některá dopravně problémová místa, jejichž náprava však
není příliš reálná a komunikační systém je proto třeba považovat za stabilizovaný. Přesto je
při případných rekonstrukčních pracích a při napojování rozvojových ploch třeba již od
přípravných fází dbát na dodržení patřičných parametrů nových komunikací.
Územní plán předpokládá v rámci možností dobudování technické infrastruktury v obcích. Tři
dnes navzájem nezávislé vodárenské systémy v jádrové obci (veřejný vodovod v levobřežní
části obce a soukromé vodovody sklárny a bývalé továrny ENIA CZ) budou propojeny do
jednoho, který bude rozšířen i do části Strádonice. V části Žloukovice navrhujeme zachovat
prozatím v zásobování vodou současný stav (zásobování ze soukromých studní), nadále je
však nutno sledovat možnost zřízení vlastního zdroje pro zásobování obyvatel nezávadnou
vodou. Obec Nižbor má uděleno územní rozhodnutí na výstavbu kanalizace a čistírny
odpadních vod. Zástavbu v obci Strádonice navrhujeme připojit na splaškový systém
Nižbora. V obci Žloukovice bude prozatím ponechán současný stav, tj. žumpy a domovní
čistírny odpadních vod. Vybudování stokové sítě bude aktuální při realizaci veřejného
vodovodu. Části Nižbor a Strádonice jsou plynofikovány, o rozšíření pro obec Žloukovice se
v současné době neuvažuje.
2.
USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
2.1.
ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA ČÁSTI, LOKALITY, BLOKY A PARCELY
Správní území obce se člení z hlediska charakteru území na části, jimiž jsou jednotlivá
venkovská sídla v jejím správním území. Části obce se dále člení na lokality, které jako
základní územní jednotky určují na úrovni územního plánu obce funkční typ využití území.
Lokality se z hlediska hmotového a provozního uspořádání dále člení na bloky a z hlediska
plošného uspořádání na pozemky a parcely.
Značení a evidence pozemků a parcel, bloků, lokalit a částí obce je závazné pro veškeré
územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady zpracovávané pro správní
území obce nebo jeho příslušnou část.
2.1.1. Část obce
Jednotlivé části obce jsou tradiční sídliště převážně venkovského typu s bezprostředně
navazujícím krajinným zázemím, s vlastním centrem venkovského typu, s převahou činností,
dějů a zařízení obytných, zemědělských a rekreačních, obvykle pouze v nepřímých
vzájemných vztazích.
17
Jednotlivé části obce jsou jádrová obec Nižbor, značená v textové části a grafických
přílohách „N“, obec Strádonice, značená v textové části a grafických přílohách „S“ a obec
Žloukovice, značená v textové části a grafických přílohách „Z“.
2.1.2. Lokalita
Lokalita je územně vymezená část sídla, tvořící identifikační, regulační a statistický celek
určený pro trvalé sledování vývoje území. Území lokality se obvykle člení na bloky. Zvláštním
případem lokality je blok.
Lokality se značí v grafických a textových přílohách pro účely evidence a digitálního
zpracování třímístným identifikačním znakem, v němž písmeno označuje část obce a dvojice
číslic pořadí lokality v příslušné části obce.
2.1.3. Blok
Lokality se dále člení z hlediska využívání území na bloky, které se z hlediska místních
podmínek uspořádání, zejména podmínek zastavění, člení na pozemky a parcely.
2.1.4. Pozemek a parcela
Pozemkem, parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území, polohovým
určením nemovitosti a katastrálního území, výměrou parcely a identifikací parcel se pro účely
územního plánu a pro účely navazujících regulačních plánů a územně plánovacích podkladů
rozumí pojmy vymezené a užívané obecně závazným právním předpisem. Nejmenší
jednotkou území se z hlediska správního řízení územního, stavebního, popřípadě
souvisícího rozumí parcela.
2.2.
ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY
2.2.1. Zastavitelná území
Zastavitelná území s charakterem obytným
Území s charakterem obytným jsou v textové části a grafických přílohách označena
„N-11, N-12, N-13, N-14, N-15, N-16, N-17, N-18, N-19, N-20, N-21, N-22, N-23, S-01
(s podílem nezastavitelného území veřejných prostranství), S-02, S-03, S-04, S-05, Z01 (s podílem zastavitelných území veřejné vybavenosti), Z-02, Z-03, Z-04, Z-05, Z06, Z-07“.
Zastavitelná území s charakterem smíšeným
Území s charakterem smíšeným jsou v textové části a grafických přílohách označena
„N-24, N-25, N-26, N-27 (s podílem zastavitelného území technické vybavenosti) , N28, N-29, S-09, Z-09“.
Zastavitelná území chatových osad a zahrádkářských kolonií
Území chatových osad a zahrádkářských kolonií nemají v textové části a grafických
přílohách zvláštní označení.
18
Zastavitelná území veřejné vybavenosti
Území veřejné vybavenosti se člení na:
-
Území pro veřejnou správu, školství, kulturu, obchod a služby, v textové části a
grafických přílohách označená „N-01 (s podílem nezastavitelného území
veřejných prostranství a zastavitelného území s charakterem obytným), N-02“ a
dále zahrnutá v zastavitelném území s charakterem obytným označeném „Z01“.
-
Území pro rekreaci a sport, v textové části a grafických přílohách označená „N03, N-04, N-05, N-06, Z-08“,
Zastavitelná území nerušící výroby a služeb
Území nerušící výroby a služeb jsou v textové části a grafických přílohách označena
„N-30, N-31, N-32, S-07, S-08“.
Zastavitelná území technické vybavenosti
Území technické vybavenosti jsou v textové části a grafických přílohách označena „N33, N-34, N-35“, území technické vybavenosti je dále zahrnuto v zastavitelném území
s charakterem smíšeným označeném „N-27“.
Zastavitelná území dopravní vybavenosti
Území dopravní vybavenosti se člení na:
-
Území silničních komunikací (s výjimkou území „N-36“ bez zvláštního označení
v textové části a grafických přílohách),
-
Území železniční dopravy (s výjimkou území „N-37“ bez zvláštního označení
v textové části a grafických přílohách).
2.2.2. Nezastavitelná území
Nezastavitelná území veřejné zeleně
Území veřejné zeleně se člení na:
-
Území zeleně veřejných prostranství, v textové části a grafických přílohách
označená „N-07, N-08, N-09, N-10“,
-
Území hřbitovů, v textové části a grafických přílohách označené „S-06“.
Nezastavitelná území veřejných prostranství
Území veřejných prostranství jsou v textové části a grafických přílohách bez
zvláštního označení zahrnuta v lokalitách N-01 a S-01.
Nezastavitelná území krajinné zeleně
Území krajinné zeleně se člení na:
-
Nezastavitelná území sadů,
-
Nezastavitelná území určená k plnění funkce lesa,
-
Nezastavitelná území zemědělské půdy, luk a ostatní krajinné zeleně.
Nezastavitelná území vodních ploch a toků
19
3.
CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH
PLOCH
3.1.
ROZVOJOVÉ
PLOCHY
PRO
ZASTAVITELNÁ
ÚZEMÍ
S
CHARAKTEREM
OBYTNÝM
lokalita N-16
zástavba na západním okraji obce Nižbor u silnice III/23617 –
vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 56385 m2,
lokalita N-17
zástavba na západním okraji obce Nižbor u silnice III/23617 –
lokalita N-18
zástavba na jižním okraji obce Nižbor v údolí Habrového potoka –
lokalita N-23
zástavba na severním okraji obce Nižbor u bytových domů – vymezena
pro návrhové období do roku 2015, plocha 14565 m2,
lokalita S-04
zástavba ve svahu na západním okraji obce Strádonice – vymezena
pro návrhové období do roku 2015, plocha 22770 m2,
lokalita S-05
zástavba na severozápadním okraji obce Strádonice – vymezena pro
návrhové období do roku 2015, plocha 5960 m2,
lokalita Z-04
zástavba vyplňující volnou plochu na severu obce Žloukovice –
lokalita Z-05
zástavba podél železniční trati na severu obce Žloukovice – vymezena
pro návrhové období do roku 2015, plocha 4825 m2.
lokalita Z-06
lokalita Z-07
3.2.
ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI
PRO REKREACI A SPORT
lokalita N-03
plocha mezi ostrohem nižborského zámku a Berounkou severně od
silnice III/23618 do Žloukovic– vymezena pro návrhové období do roku
2015, plocha 20900 m2.
3.3.
ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A
SLUŽEB
lokalita S-08
plocha navazující na stávající areál severně od centra obce Strádonice
– vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha 12390 m2.
20
3.4
ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ TECHNICKÉ VYBAVENOSTI
lokalita N-35
rozvojová plocha pro výstavbu čistírny odpadních vod v obci Nižbor –
vymezena pro návrhové období do roku 2015, plocha cca 900 m2.
3.5.
ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ ZELENĚ
lokalita N-10
rozvojová plocha pro park v návaznosti na zástavbu lokality N-17 na
západě obce Nižbor – vymezena pro návrhové období do roku 2015,
plocha 6920 m2.
3.6.
TRANSFORMAČNÍ PLOCHY
lokalita N-09
transformace bývalé výtopny areálu ENIA CZ na západě obce Nižbor
na nezastavitelné území zeleně veřejných prostranství – vymezena pro
návrhové období do roku 2015, plocha 5010 m2.
lokalita N-24
transformace části bývalého areálu ENIA CZ na západě obce Nižbor
na zastavitelné území s charakterem smíšeným – vymezena pro
lokalita N-24
transformace části bývalého areálu ENIA CZ na západě obce Nižbor
na zastavitelné území s charakterem smíšeným – vymezena pro
lokalita S-03
transformace chatové kolonie na západě obce Strádonice na
zastavitelné území s charakterem obytným – vymezena pro návrhové
období do roku 2015, plocha 28265 m2.
lokalita S-09
transformace části areálu jižně od obce Strádonice na zastavitelné
území s charakterem smíšeným – vymezena pro návrhové období do
roku 2015, plocha 19530 m2.
lokalita Z-09
transformace části areálu jihozápadně od obce Žloukovice na
zastavitelné území s charakterem smíšeným – vymezena pro návrhové
období do roku 2015, plocha 18760 m2.
21
IV.
KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENOSTI
1.
DOPRAVA A KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ
1.1.
ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY
Správní území obce Nižbor včetně jejích částí Stradonice a Žloukovice leží asi deset
kilometrů severozápadně od centra města Beroun na obou březích Berounky. Údolím při
vodních tocích obvykle procházely nejstarší dopravní cesty, které propojovaly místa osídlení.
Údolím podél Berounky a Mže od nepaměti vedla z Prahy přes Beroun významná obchodní
stezka, zvaná Chebská, směrem na západ Čech a dále do Bavor.
Pro formování komunikačního systému správního území Nižboru jsou nejvýznamnější
sedmdesátá léta devatenáctého století, kdy do území vstoupil nový dopravní prostředek, a to
železniční doprava. Současně se stavbou železniční tratě z Berouna byla údolím řeky
postavena nová silnice vedená v souběhu s dráhou. V této době byly rovněž realizovány
další komunikační stavby a byly upravovány a také postaveny nové cesty vedoucí na sever
k Rakovníku a ke Kladnu. Při předcházející povodni v roce 1872 byl velkou vodou stržen
starý dřevěný most přes Berounku, který propojoval území na obou březích řeky. Avšak již o
dva roky později, v roce 1874, byl postaven nový železný most přes řeku, který sousední
území a obec znovu propojil.
Z hlediska současných širších dopravních vztahů je hlavní dopravní osou území trasa silnice
II/116 vedoucí od Berouna přes Hýskov do Nižboru, která pokračuje dále ve směru na Lány.
Tato trasa v širších vazbách umožňuje propojení mezi dálnicí D5 (II/605) v Berouně a silnicí
RI/6 (II/606) v Novém Strašecí. Na tuto páteřní trasu jsou pak připojeny silnice III. tříd a další
místní a účelové komunikace, které komunikačně zpřístupňují celé řešené správní území.
Po levém břehu řeky je od Berouna vedena železniční trať ČD č. 174 Beroun – Rakovník,
mostem ve Žloukovicích překračuje řeku na její pravý břeh a pokračuje do Roztok a
Křivoklátu. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu
nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území.
1.2.
SILNIČNÍ DOPRAVA
je nosným dopravním oborem, který zajišťuje přímou dopravní obsluhu celého řešeného
území. Komunikační systém území, který se postupně ustálil do současného tvaru, byl však
vždy především ovlivňován složitou geomorfologickou stavbou území. Údolí Berounky
a příčná údolí navazujících vodotečí, poměrně značné výškové převýšení území mezi cca
230m n.m. v údolí řeky a 380m n.m. na Hradišti a Koši a více jak 400m n.m. na vrcholu
Holého vrchu jsou nepříznivými faktory z hlediska možností rozvoje komunikačního systému.
Obtížný terén, bariery vodotečí a tratě a rovněž složité majetkoprávní poměry v území jsou
hlavními faktory, které v každé době významně ovlivňovaly možnosti rozvoje komunikačního
systému území.
22
Silnice II/116
Tato komunikace, v širších dopravních vztazích umožňující propojení tras dálnice D5 a
silnice I/6, je od Berouna vedena po levém břehu řeky většinou v těsném souběhu s tělesem
železniční tratě. V současném stavu je trasa silnice vedena v poměrně skromných
parametrech dvoupruhového uspořádání bez zpevněných krajnic, v určitých úsecích nejsou
zajištěna odpovídající rozhledová pole v trase ani v místech křižovatek a připojení.
V prostoru křižovatky u mostu průjezdní úsek silnice II/116 úrovňově křižuje železniční trať a
stoupá do prostoru Žlubince. Od vrcholu trasy u bytovek silnice klesá v obtížných točkovitých
parametrech k přechodu Vůznice a opouští správní území obce.
I přes tato problémová místa je třeba pro návrhové období silniční trasu považovat za
dlouhodobě stabilizovanou. Návrhem kategorizace silnic I. a II. tříd ČR vydaným ŘSD ČR je
pro výhledové období uvažováno s úpravou silnice II/116 v úseku Beroun – Nižbor v
kategorii S 9.5/70, v úseku Nižbor – Lány pak v kategorii S 7.5/70. V návrhovém období je v
rámci prostředků běžné silniční údržby především uvažováno s postupným řešením úseků a
míst obtížných rozhledových poměrů poměrů v místech připojení navazujících komunikací.
Silnice III/1163
stoupá od křižovatky u bytovek od průjezdního úseku silnice II/116 v obtížných parametrech
pod vrchol Holého vrchu (388m n.m.) a dále již klesá a pokračuje k Bratronicím. Trasu je
třeba považovat za dlouhodobě stabilizovanou.
Silnice III/23617
je napojena na průjezdní úsek silnice II/116 v křižovatce před přejezdem železniční tratě. Po
v nedávné době rekonstruovaném mostě překračuje řeku na pravý břeh do prostoru
křižovatky u čerpací stanice a dále stoupá směrem k Ovčínu. V poněkud zúžených profilech
průjezdní úsek stoupá točkovitou trasou až do prostoru bývalého lihovaru a pokračuje kolem
Ovčína ke Karlovu. Trasu je třeba rovněž považovat za dlouhodobě stabilizovanou.
Silnice III/23617a
je vedena od křižovatky u čerpací stanice územím na pravém břehu řeky do Stradonic.
Obtížným místem trasy je úsek na pomezí mezi nižborským a stradonickým katastrem ve
skromných parametrech šířkových i rozhledových. Před vstupem do stradonické návsi,
v zúženém profilu mezi dvěmi obytnými objekty, je silnice ukončena a trasa dále pokračuje
jako místní komunikace. Trasu je třeba rovněž považovat za dlouhodobě stabilizovanou.
Silnice III/23618
je připojena na průjezdní úsek silnice III/23617 v křižovatce na pravém předmostí u čerpací
stanice. Po pravém břehu je proti toku řeky silnice vedena ve vcelku dobrých parametrech do
Žloukovic. Před vstupem do zastavěného území Žloukovic je silnice ukončena a navazuje na
místní komunikace v obci. Tuto trasu je třeba rovněž považovat za dlouhodobě
stabilizovanou.
23
Silnice III/1166
vstupuje do jižní části řešeného území od Berouna v délce necelých 500 metrů. Silnice je
vedena přes Zdejcinu až do prostoru hájovny Lisa do nadmořské výšky necelých 400 m
n.m., kde je ukončena.
Tyto vyjmenované silnice III. třídy v podstatě vytvářejí komunikační osy částí správního
území a ve zmíněných obtížných podmínkách území je třeba je považovat za dlouhodobě
stabilizované. Pro návrhové období bude v rámci dostupných prostředků zajištěna běžná
silniční údržba, případné úpravy budou realizovány pro vedení kategorie S 7.5/50(40).
1.3.
PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍ DOPRAVY
Přehled o intenzitách provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční
dopravy Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Bohužel zatím nejsou k dispozici výsledky
z posledního sčítání z roku 2000, které by dokladovaly vývoj v posledním období, a tak jsou
pro úplnost uváděny hodnoty již prezentované v průzkumové a rozborové části.
V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zjištěné při předchozích sčítáních v letech 1990
a 1995. Hodnoty jsou uvedeny po jednotlivých sčítacích stanovištích v počtech skutečných
vozidel za 24 hodin průměrného dne příslušného roku.
intenzita dopravy
index
silnice
stanoviště
místo
1990
1995
95/90
II/116
1-3950
Hýskov
2772
3541
1.28
II/116
1-4148
Dřevíč
577
469
0.81
III/23618
1-5210
Žloukovice
303
402
1.33
Lze konstatovat, že tyto údaje celkově dokládají relativně nižší hodnoty zatížení území
silniční dopravou. S ohledem na vazby sídla a uspořádání komunikační sítě širšího území lze
očekávat, že hodnoty z posledního sčítání výrazněji nepřevýší uváděné hodnoty. Z této
úvahy je pak možno odvozovat, že výše navržená kategorizace sítě přenese i předpokládané
výhledové objemy dopravy
1.4.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Zahájením provozu na nové trati Beroun – Rakovník dne 30.4.1876 vstoupil do širšího území
nový
prvek
dopravního
systému.
Železniční
doprava
významně
přispěla
jak
k hospodářskému rozvoji kraje tak ke zlepšení dostupnosti jednotlivých přilehlých sídel.
Dalším významným počinem souvisejícím se stavbou tratě byla pro širší území řada dalších
prací na opravách a stavbách nových komunikací. Všechny tyto práce tak
v podstatě
zformovaly komunikační systém širšího území do jeho dnešní podoby a významně přispěly
k hospodářskému rozmachu celé oblasti. Železniční trať ČD č. 174 Beroun – Rakovník je
zařazena v síti celostátních drah. Trať je jednokolejná, neelektrizovaná. V celém svém
24
průběhu řešeným územím je třeba železniční trať a její zařízení považovat za dlouhodobě
stabilizované, případné rekonstrukční práce nepřesáhnou hranice stávajících drážních
pozemků.
1.5.
SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ
Výše popsané průjezdní úseky silniční sítě vytváří nosný komunikační skelet, ke kterému
jsou dále připojeny místní a účelové komunikace zpřístupňující části obce až jednotlivé
objekty a jednotlivé obhospodařované plochy a pozemky. Uspořádání sítě a její kategorizace
včetně navrhovaných úprav je zachycena v příslušných grafických přílohách.
I přes jistá dopravně problémová místa je třeba navazující systém místních a účelových
komunikací považovat v podstatě za stabilizovaný. Reálné možnosti řešení problémových
míst jsou však poměrně malé a to především s ohledem na zmíněné obtížné terénní
podmínky, složité majetkoprávní poměry a také značnou finanční náročnost řešení. Přesto
při případných rekonstrukčních pracích a při zpřístupňování nově otevíraných lokalit je třeba
již od přípravných fází dbát na zajištění kvalitního a bezpečného komunikačního připojení
lokality.
Nově navrhované lokality určené pro bydlení či jiné funkční využití jsou komunikačně
připojovány na současný systém buď na prodloužení stávajících komunikací nebo novými
komunikacemi obslužného charakteru. Pro čistě obytné lokality bydlení a to jak stavové tak i
návrhové se doporučuje uplatnění dopravně zklidněných komunikací funkční třídy D1 –
obytných ulic.
1.6.
PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA
Atraktivní prostředí širší oblasti celého Poberouní a navazující chráněné krajinné oblasti
Křivoklátska s řadou významných turistických atraktivit nabízí prakticky po celý rok dostatek
příležitostí pro kvalitní rekreaci. Krátká vzdálenost od hlavního města a velice dobrá
dostupnost území jak železniční tak i pravidelnou autobusovou dopravou jsou dobrými
předpoklady pro další rozšíření těchto aktivit. To platí jak pro pěší turistiku tak i v poslední
době stále oblíbenější cykloturistickou rekreaci. S ohledem na nižší intenzity silničního
provozu (krom úseku po silnici II/116 Nižbor – Beroun) lze pro cykloturisticku doporučit
využívání silničních tras a samozřejmě dalších navazujících propojovacích komunikací.
Nižbor je důležitou křižovatkou na síti značených turistických tras. Od Berouna a Strádonic je
po pravém břehu řeky vedena červená trasa, která dále od mostu stoupá ke hradu a po
hřebeni pokračuje do Roztok. Tato trasa je rovněž značena jako cykloturistická trasa č. 38.
Z Nižboru jsou vedeny další trasy – modrá směrem na sever na Chyňavu, žlutá stoupá
k areálu keltského oppida na Hradišti a zelená je vedena jihozápadním směrem do Nového
Jáchymova.
25
1.7.
OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY
je v současné době realizována jak železniční osobní dopravou tak i veřejnou pravidelnou
autobusovou dopravou. Řešené území je zpřístupněno ze železničních zastávek Nižbor a
Žloukovice na trati ČD č. 174 Beroun - Rakovník. V současné době je na trati realizováno
12+11 spojů osobních vlaků, ve stanici Nižbor pak dále zastavují 2+2 rychlíkové spoje.
Návaznost k železniční dopravě a přepravní vztahy ke spádovému území jsou zajišťovány
pravidelnou veřejnou autobusovou dopravou. Lze konstatovat, že v pracovních dnech dnešní
rozsah autobusových spojů zajišťuje základní dopravní obslužnost území. Možnosti rozšíření
počtu spojů a zlepšení současného stavu však přesahuje možnosti této práce a řešení je
třeba hledat v přímých jednáních s dopravci, případně hledat nové možnosti v rámci
podnikatelských aktivit.
Pro návrhové období je zachováno situování stávajících zastávek autobusové dopravy.
V grafických přílohách je proveden zákres docházkových vzdáleností k autobusovým
zastávkám 500 metrů a dále zákres 750 metrové vzdálenosti k železničním zastávkám. Tyto
docházkové vzdálenosti časově odpovídají asi pěti a osmi minutové docházkové době a
představují velice solidní parametry pokrytí území. Zákres docházkových vzdáleností
dokládá vcelku dobré pokrytí převážné části souvisle zastavěného území.
1.8.
OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI
Odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení v řešeném území nepředstavuje
zvláštní problém. S ohledem na výrazně převládající formu rodinného bydlení jsou tyto
potřeby uspokojovány garážovým stáním v rámci vlastních objektů či pozemků. Pro potřeby
bytových domů pak slouží lokality stávajících řadových garáží, jež jsou zakresleny
v grafických přílohách, celkově bylo v těchto lokalitách zjištěno 53 garážových stání.
V souladu s vyhláškou MMR ČR č.137/98 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu, musí nově navrhovaný rodinný dům mít nejméně jedno garážové stání pro každý
byt. Tato stání jsou zajištěna garážovým stáním v domě či na odpovídající ploše na pozemku
rodinného domu.
Pro potřeby vybavenosti slouží menší plochy pro parkování situované v blízkosti těchto
objektů. Největší soustředění parkovacích příležitostí je na pravém předmostí v prostoru u
čerpací stanice, hostince a prodejny potravin. U nově navrhovaných objektů vybavenosti je
třeba počítat se zajištěním odpovídajících počtů stání dle skutečně navrhovaných kapacit
objektů.
Čerpací stanice
pohonných
hmot
situovaná
na
pravém
předmostí slouží
dobře
automobilovému provozu a je ponechávána pro návrhové období ve stávajících plochách.
Servisní služby a další služby pro motoristy jsou zajištěny v kompletní nabídce v nedalekém
Berouně.
26
1.9.
OCHRANNÁ PÁSMA
V souladu se zákonem o drahách č. 266/94 Sb. se ve správním území obce uplatňuje
ochranné pásmo dráhy, vytvářející prostor po obou stranách dráhy vymezené svislými
plochami vedenými ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic
obvodu dráhy.
V souladu se zákonem č. 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, se ve správním území dále
uplatňují ochranná pásma silnic II. a III. třídy vedená ve vzdálenosti 15 m od osy po obou
stranách vozovek.
2.
ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
2.1.
SOUČASNÝ STAV
V obci Nižbor jsou tři nezávislé vodárenské systémy sloužící k zásobování obyvatel i
místního průmyslu pitnou vodou. Jsou to následující vodovody:
Veřejný vodovod ve správě a.s. Vodovody a kanalizace Beroun je vybudován v severní části
obce ne levém břehu Berounky. Zdrojem vody je trubní studna o profilu 324 mm v povodí
Vůznického potoka (lokalita Šňárová) s využitelným odběrem 1.0 l/s. Ze studny je voda
čerpána přívodním řadem PE 90 do jednokomorového vodojemu o obsahu 250 m3
s hladinou na kótě 304.30 m n.m. (Bpv). Z vodojemu je vedena veřejná vodovodní síť
z potrubí PE a PVC 90 až 160, vybavená běžnými armaturami (šoupata, hydranty). Systém
zásobuje bezproblémově cca 500 obyvatel.
Soukromý vodovod skláren Rückl Crystal a.s. zásobuje, kromě vlastního podniku, též
obyvatele přilehlých bytových jednotek. Zdrojem vody je vrtaná studna na levém břehu
Berounky mezi řekou a železniční tratí. Obdobný nedaleký vrt byl v roce 1992 vyřazen
z provozu. Ze zdroje je trvale odebíráno množství cca 1.5 l/s, voda je bakteriologicky
zabezpečena a čerpána řadem DN 80 do vodojemu o obsahu 100 m3, situovaného severně
od skláren. Kapacita systému je dostatečná, kvalita vody vyhovující.
Soukromý vodovod bývalé firmy ENIA CZ a.s. je vybudován na pravém břehu Berounky.
Zdrojem vody je studna o průměru 4.0m, hluboká 8.0m s hladinou vody 4.5 m nade dnem.
Kapacita studny je cca 11 l/s. Nad studnou je čerpací stanice s dvěma čerpadly Nautila o
výkonu Q = 1000 l/min, H = 130 m v.s. Výtlačným potrubí DN 150 (v části zdvojené) je voda
čerpána do vodojemu 2 x 400 m3 s kótou hladiny 335.6 m n.m. Čerpání do vodojemu je
řízeno bezdrátovým signálním spojením s čerpací stanicí. Z vodojemu je veden gravitační
přívodní řad DN 150 do závodu ENIA, kde je úpravna vody. U závodu je na přívodním řadu
odbočka pro dodávku vody pro obec a zámek. Tato voda není bakteriologicky zabezpečená.
Kapacitně systém zcela vyhovuje.
27
Zbývající část obyvatel Nižbora je zásobována pitnou vodou ze soukromých studní převážně
nevyhovující kvality i vydatnosti.
Ochranná pásma - zdroje sloužící k zásobování veřejnosti mají vyhlášena jednotlivá pásma
hygienické ochrany.
V obci Strádonice je veřejná studna v místě zaklenutí místní vodoteče. Studna je osazena
domácí vodárnou, takže odběr je řízen ručně ventilem. Ve studni je též několik sacích potrubí
vedoucích do okolních nemovitostí. Další veřejný odběr vody je umožněn gravitačním
potrubím přivádějícím vodu z prameniště na náves. Většina obyvatel je však zásobována
vodou ze soukromých studní umístěných na vlastním pozemku.
Obyvatelé obce Žloukovice jsou zásobováni pitnou vodou ze soukromých studní
nedostatečné vydatnosti i kvality. Poblíž stavení čp.1 je veřejná studna o profilu 0.9 m,
hluboká 13 m. Voda je bakteriologicky znečištěna a má zvýšený obsah dusičnanů a železa.
V říjnu 1996 dal OÚ zpracovat hydrologickou studii s cílem vyhledat vodní zdroj pro
Žloukovice a v srpnu 1997 byly vyhodnoceny čerpací zkoušky. Výsledek průzkumu však není
jednoznačný.
2.2.
NÁVRH ŘEŠENÍ
Navrhujeme obec zásobovat vodou prostřednictvím jednotného vodárenského systému.
Nejobtížnější
fází
bude
projednat
s jednotlivými
vlastníky
a
provozovateli
dílčích
samostatných soukromých vodovodů jejich zařazení do systému a využívání pro celou obec.
Jako hlavní zdroj vody pro Nižbor navrhujeme využít studnu fy ENIA CZ a.s., jejíž kapacita
převyšuje potřebu obce. Pro zabezpečení kvality vody a bakteriologické zajištění navrhujeme
u stávajícího vodojemu 2 x 400 m3 vybudovat úpravnu vody s tím, že stávající úpravna
v provozovně bude zrušena. Tak bude zajištěna nezávadná pitná voda pro celou obec.
Severní část obce může nadále využívat zdroj v povodí Vůznického potoka (trubní studna) a
stávajícího vodárenského zařízení. Zdroj vodovodu skláren (vrtaná studna) navrhujeme
ponechat jako záložní zdroj nebo využívat jako zdroj užitkové vody pro sklárny.
Vodovodní síť jednotlivých systémů navrhujeme navzájem propojit a soustavou trvale
uzavřených šoupat vytvořit dle konfigurace terénu dvě tlaková pásma :
- vyšší tlakové pásmo s kótou terénu v rozmezí 270 - 330 m n.m.
- nižší tlakové pásmo s kótou terénu v rozmezí 226 - 270 m n.m.
Obec Strádonice, vzhledem k rozvojovým plochám, navrhujeme připojit k vodárenskému
systému obce Nižbor.
V obci Žloukovice navrhujeme ponechat prozatím současný stav v zásobování obyvatel
vodou. Nadále je však nutno sledovat možnost vyhledání vlastního zdroje vody pro
zásobování obyvatel nezávadnou vodou.
28
Výpočet potřeby vody
je stanoven dle směrnice č.9/1973 bývalého MLVH a MZd ČSR s přihlédnutím k současné
ověřené potřebě vody v obdobných obcích.
Pro stanovení specifického množství vody na 1 obyvatele bylo použito ustanovení odst. 4 čl.
IV směrnice 9 a specifická potřeba byla určena ve výši 150 l/obyv. x den.
Výpočet je proveden pro Nižbor včetně Strádonic.
současný počet obyvatel
1340 obyvatel
plánovaná nová zástavba
520 obyvatel
plánovaný počet obyvatel celkem
1860 obyvatel
průměrná denní potřeba vody Qp
bytový fond:
1860 obyv. x 150 l/obyv. x den
=
279 000 l/den
=
37 200 l/den
560 prac. x 80 l/prac. x den
=
44 800 l/den
Qp celkem
=
361 000 l/den
tj. 4.2 l/s
541 500 l/den
tj. 6.3 l/s
občanská a technická vybavenost
1860 obyv. x 20 l/obyv. x den
pracovní příležitost
Maximální denní potřeba vody Qm (nárok na vodní zdroj)
Qm = Qp x kd = 361 000 l/den x 1.5
=
Maximální hodinová potřeba vody Qh (nárok na rozvodnou síť)
Qh = Qm x kh / 24 = 541 500 x 1.8 / 24
3.
KANALIZACE
3.1.
SOUČASNÝ STAV
=
40 610 l/h
tj.11.3 l/s
V obci Nižbor není vybudována soustavná kanalizace. Z převážné části zástavby jsou
odpadní vody sváděny do žump na vyvážení, případně vypouštěny přes domovní čistírny do
dešťových stok, což Okresní úřad v Berouně povoluje.
V levobřežní zástavbě je položen páteřní sběrač jednotné soustavy DN 300 až DN 600
ukončený odlehčovací komorou budoucí čistírny odpadních vod. Uvedený sběrač (stoka A)
je základem budoucího stokového systému v této části obce. V části trasy je položena
souběžná stoka DN 300 až DN 600 odvádějící převážně podzemní vody a místní prameniště
přímo do Berounky. Nová výstavba na severozápadním okraji Nižbora je odkanalizována
splaškovou stokou do domovní čistírny DČB 16/2, kde jsou splašky dočasně čištěny. Bytové
jednotky
skláren
předčišťují
odpadní
vody
před
vypuštěním
do
Berounky
ve
vlastním biologickém septiku.
29
Sklárny Rückl Crystal a.s. čistí odpadní vody ve vlastní čistírně (štěrbinová nádrž
s dodatečně osazenými biodisky). Odpadní technologické vody z brusírny procházejí
dvoustupňovou sedimentací, následně koagulací a koncovou usazovací nádrží. Poté jsou
vypouštěny prostřednictvím dešťové stoky do Berounky.
Firma ENIA CZ a.s. (dnes v likvidaci) má vlastní mechanicko-biologickou čistírnu odpadních
vod (systém Královopolské strojírny) a vyčištěné vody vypouští přes měřící zařízení do strže
s recipientem Berounka. V této části možno uvažovat o třetím stupni čištění.
Obec Nižbor má územní rozhodnutí č.j. Výst 793/94-328-S ze dne 18.8.1994, jehož platnost
byla rozhodnutím č.j. Výst 674/96-328-S ze dne 4.3.1998 prodloužena do 8.9.1999.
Zpracovatelem podkladů pro shora uvedené řízení je ing. Olga Málková, Lumierů 17/455,
152 00 Praha 5. Dokumentace obsahuje návrh stokové sítě a čistírny odpadních vod.
Uvedená projektantka vypracovala v dubnu 1999 studii na odvádění a likvidaci odpadních
vod z rekonstruovaného zámku Nižbor.
V obcích Žloukovice a Strádonice jsou položeny pouze místní dešťové stoky tzv. vesnického
typu. Odpadní vody jsou jímány převážně v bezodtokových žumpách. Ojediněle jsou u
bytových objektů osazeny domovní čistírny s odpadem do zmíněných dešťových stok.
3.2.
NÁVRH ŘEŠENÍ
Při návrhu nové soustavné kanalizace vycházíme jednak z realizovaných nových stok
v severní části obce, jednak respektujeme návrh stokové sítě včetně umístění centrální
čistírny odpadních vod dle územního rozhodnutí. Dokumentace návrhu stokové sítě a ČOV
ing. Málkové byla do územního plánu zcela převzata.
Vzhledem k velmi složité konfiguraci terénu bude nutno v detailu upřesnit stokový systém
zejména v rovinné části podél Berounky (umístění přečerpacích stanic splašků). Za zvážení
stojí též uplatnění netradičních kanalizačních systémů (tlaková a vakuová kanalizace)
zejména pro rozvojové plochy ve Strádonicích. Zástavbu v této lokalitě navrhujeme připojit
na splaškový systém Nižboru s čištěním splašků v centrální čistírně.
V lokalitě Žloukovice bude prozatím ponechán současný stav, tj. žumpy a domovní čistírny
odpadních vod. Vybudování stokové sítě bude aktuální při realizaci veřejného vodovodu.
Výpočet množství splašků
Průměrné denní množství splašků odpovídá potřebě vody, tj. Qd = 4.2 l/s
Dle ČSN 75 6101 „Stokové sítě a kanalizační přípojky“ činí:
maximální hodinové množství Qmax = 4.2 x 2.13
= 9.0 l/s
minimální hodinové množství Qmin
= 2.5 l/s
= 4.2 x 0.6
30
4.
VODNÍ TOKY
Řešené území obce Nižbor, včetně částí Strádonice a Žloukovice, přináleží do
hydrologických pořadí řeky Berounky a jejich přítoků (většinou krátké bezejmenné vodoteče,
výjimkou je Žlubinecký potok a Vůznice na levém břehu Berounky a Habrový (též Otročinský)
potok na pravém břehu).
Dominantní vodotečí území je Berounka v úseku hydrologického pořadí 1-11-03-056, 1-1103-060 a 1-11-03-062. Shora uvedené její přítoky pramení v členitém zalesněném území a v
nezastavěné části území mají přírodní neupravený tvar koryta. Bohatě členité území
umožňuje existenci menších bezejmenných vodotečí, v suchém období často bezvodých viz přiložená situace širších vztahů v měřítku 1:10 000.
Základní hydrologické údaje řeky Berounky v profilu Hýskov (hydrologické pořadí číslo 1-1103-062):
-
průměrný dlouhodobý roční průtok
33.26 m3/s
-
průtok Q100
1 382.00 m3/s
-
průtok Q355
5.02 m3/s
-
hladina velkých vod pro Q100, ř. km 42.242 (Nižbor pod jezem)
227.14 m n.m.
(výškový systém Balt p.v.)
Inundační území je zakresleno ve výkresové dokumentaci.
Údaje o jakosti vody (Berounka ř. km 39.5 - Hýskov)
-
BSK5
7.5 mg/l
-
NO3
20.8 mg/l
-
CHSK
13.1 mg/l
-
NL
24.6 mg/l
-
NH4+
0.8 mg/l
Uvedené údaje jsou z roku 1992.
Z uvedených přítoků Berounky je významný pouze Habrový potok protékající Nižborem.
Jeho základní hydrologické údaje jsou následující:
-
číslo hydrologického pořadí
1-11-03-059
-
plocha povodí
30.29 km2
-
průtok Q355
0.19 m3/s
-
kvalita vody BSK5
4.5 mg/l
Veškeré vodní toky budou pouze udržovány v dobrém funkčním stavu, zásadní úpravy a
změny vodotečí nepředpokládáme.
31
5.
VYTÁPĚNÍ
V současné době je dokončena výstavba středotlakých rozvodů zemního plynu v obci Nižbor
i v obci Stradonice. Jediným místem, kde není rozvod plynu vybudován a kde se s ním ani
výhledově neuvažuje, zůstává obec Žloukovice. V této obci, která má převážně rekreační
charakter, zůstane vytápění v hlavní míře tuhými palivy.
Sklárna Rückl Crystal a.s., přešla v roce 1999 při vytápění na zemní plyn místo hnědého
uhlí. Došlo tak k omezení výskytu znečištění SO2, ale hlavně z důvodu používání zemního
plynu při spalování ve výrobních pecích vzrostlo zatížení emisemi NOx. Na vytápění zemním
plynem přešel i závod ENIA CZ. Společnost ENIA CZ je v současné době v likvidaci.
Z celkového počtu 300 domů v Nižboru je již převážná většina napojena na rozvody zemního
plynu a využívá toto médium pro vytápění, ohřev TUV a částečně i pro vaření. Rovněž ve
Stradonicích, kde je 93 domů, je většina již vytápěna zemním plynem.
6.
ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM
Plynofikace oblasti byla zahájena již v roce 1983, kdy byl tehdy přiveden vysokotlakým
přivaděčem DN 150 svítiplyn a vybudována VTL RS. Středotlaké rozvody byly vedeny
zejména pro potřeby technologické výroby ve Sklárnách Nižbor.
Vlastní plynofikace obce byla započata v druhé polovině 80 let v místní části Šnárová. Další
pokračovaní plynofikace pak bylo od roku 1993 a dokončení plynofikace v roce 1999. V roce
1996 pak proběhla změna topného media, a to ze svítiplynu na zemní plyn. Jsou dokončeny
uliční rozvody a plynofikovány objekty.
Pro rozvojové plochy budou s výstavbou ostatních inženýských sítí postupně dle potřeby
dobudovány i středotlaké rozvody zemního plynu.
SEZNAM SPOTŘEBITELŮ - NIŽBOR
Kategorie velkoodběr:
m3/rok
m3/hod
-
sklárna Rückl Crystal a.s.
2 440 000
500
-
ENIA CZ a.s.
2 200 000
510
-
celkem
4 640 000
1 010
m3/rok
m3/hod
Kategorie maloodběr:
-
obecní úřad
13 260
8
-
základní škola
25 200
14
-
mateřská škola
3 400
5.5
-
TJ Sokol
5 200
3
-
Poděbradské sklárny - tábor
12 500
9
32
-
Hotel Praha
34 000
19
-
České lesy - lesní závod
13 100
6
-
České lesy - lesní správa
4 000
3
-
St. rybářství - dílny
4 500
3.5
-
kotelna domu č.p.245 (16 b.j.)
44 800
20
-
kotelna Lesní závod (4 b.j.)
11 200
5
-
kotelna domu č.p.339 (12 b.j.)
33 600
15
-
sklářské muzeum
14 400
8
-
prodejna potravin
4 000
3
-
zámek
60 000
30
-
vila Rückl
24 000
14
-
nádraží Nižbor
4 000
3
-
zdravotní středisko
9 000
5
-
celkem
320 160
174
SEZNAM SPOTŘEBITELŮ - STRÁDONICE
Kategorie velkoodběr:
není
Kategorie maloodběr:
m3/rok
m3/hod
-
smíšené zboží, hostinec
11 000
5
-
skladiště
10 000
5
-
požární zbrojnice
4 000
2
-
knihovna
8 000
4
-
statek
16 000
8
-
celkem
49 000
24
V kategorii obyvatelstvo je v současné době v obcích Nižbor a Strádonice celkem 389
rodinných domů, z toho trvale obydlených 320. Dále pak je 181 b. j. v bytových domech a
ostatních budovách.
V návrhovém období je počítáno s nárůstem 93 RD v Nižboře a 20 RD ve Strádonicích.
S nárůstem bytových domů se nepočítá.
Z uvedeného lze usuzovat, že na konci návrhového období bude spotřeba plynu vyvolaná
bytovou výstavbou následující :
PŘEDPOKLÁDANÉ POČTY RODINNÝCH DOMŮ A BYTŮ
-
rodinné domy stávající – 389 RD
480 b.j.
-
rodinné domy na konci návrhového období – 538 RD
629 b.j.
-
bytové domy
181 b.j.
33
ODBĚR ZEMNÍHO PLYNU ZA ROK V KATEGORII OBYVATELSTVA – STAV
-
vaření jídel
330 b.j. x 150 m3
=
49.500 m3/rok
(uvažováno 50 %, zbývajících 50 % vaření elektřinou)
-
příprava teplé užitkové vody
330 b.j. x 500 m3
=
165 000 m3/rok
-
vytápění bytů –etáž.
181 b.j. x 1 800 m3
=
325 800 m3/rok
-
vytápění bytů v RD
480 b.j. x 3 000 m3
=
1 440 000 m3/rok
-
celkem
1 980 300 m3/rok
ODBĚR ZEMNÍHO PLYNU ZA ROK V KATEGORII OBYVATELSTVA – NÁVRH
-
vaření jídel
405 b.j. x 150 m3
=
60 750 m3/rok
(uvažováno 50 %, zbývajících 50 % vaření elektřinou)
-
příprava teplé užitkové vody
405 b.j. x 500 m3
=
202 500 m3/rok
-
vytápění bytů – etáž.
181 b.j. x 1 800 m3
=
325 800 m3/rok
-
vytápění bytů v RD
629 b.j. x 3 000 m3
=
1 887 000 m3/rok
-
celkem
2 476 050 m3/rok
CELKOVÉ SPOTŘEBY PLYNU NA KONCI NÁVRHOVÉHO OBDOBÍ
-
velkoodběr
4 640 000 m3/rok
-
maloodběr
369 160 m3/rok
-
obyvatelstvo
2 476 050 m3/rok
-
celkem
7 485 210 m3/rok
7.
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Předmětem řešení jsou stávající energetické sítě NN a VN včetně návrhu nového zařízení
lokalit obcí Nižbor a Strádonice.
NIŽBOR
Obec Nižbor je v současné době napájena z venkovního vedení VN 22 kV přes více
transformačních stanic VN / NN. Rozvody po obci jsou provedeny z části kabelovým
distribučním vedením kabely AYKY a z části venkovním vedením vodiči AlFe a vodiči Cu,
jsou zde použity i venkovní závěsné kabely typu AYKYz. Venkovní vedení je vedeno po
betonových,železných a dřevěných sloupech, dále po střešnících a konzolách které jsou
umístěny přímo na nemovitostech.
Lokalita N-16
Lokalita na jihovýchodním okraji obce při silnici směr Křivoklát bude napojena na nově
vybudovanou trafostanici VN / NN umístěnou na jejím okraji. Vzhledem ke skutečnosti, že
stávající transformační stanice TS 3689 – Aroma v blízkosti lokality je napojena kabelem VN
34
(svodem
z venkovního
vedení
VN),
bude
napojení
nové
trafostanice
provedeno
zasmyčkováním kabelu VN.
Lokalita N-17
Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce při silnici směr Křivoklát na druhé straně
komunikace než lokalita N-30 a bude připojena na nově budovanou trafostanici v této
lokalitě.
Lokalita N-18
Lokalita na jihu Nižbora v údolí Habrového potoka bude napojena prodloužením stávajícího
distribučního vedení NN napájeného ze stávající trafostanice TS 4425 – U hasičárny.
Lokalita N-23
Lokalita leží na severním okraji obce za stávajícími bytovkami a její napojení na rozvod
elektrické energie bude provedeno prodloužením stávajícího kabelového distribučního
vedení NN napájeného ze stávající příhradové transformační stanice TS 3968 – Bytové
jednotky. V případě požadavku na elektrické vytápění je nutné tuto skutečnost zohlednit
v dimenzování nového zařízení a případně provést zvýšení výkonu v transformační stanici.
Přehled nárokovaných příkonů
počet RD
příkon soudobý
příkon soudobý
bez el. vytápění
s el. vytápěním
lokalita N-16
45
225 kW
450 kW
lokalita N-17
40
200 kW
400 kW
lokalita N-18
8
40 kW
80 kW
lokalita N-23
12
60 kW
120 kW
STRÁDONICE
Obec Strádonice je v současné době napájena venkovním vedením VN 22 kV přes
příhradovou transformační stanici VN / NN TS 3530 - Strádonice Obec (dle STE Beroun),
umístěnou u bývalého areálu zemědělské farmy. Část obce je napájena také z nově
vybudované jednosloupové transformační stanice VN/NN č.TS 4519- Strádonice Pod horou
(dle STE Beroun) umístěné na okraji obce při příjezdu od Nižboru.
V katastru obce jsou ještě další dvě transformační stanice VN / NN a to TS 3687 - Strádonice
Chaty (dle STE Beroun), jedná se o sloupovou transformační stanici VN / NN umístěnou za
obcí v lokalitě nazývané Černov, tato trafostanice slouží plnou svou kapacitou pro napájení
rekreačních chat. Poslední transformační stanicí je TS 4032 - Strádonice Chaty (dle STE
Beroun). Jedná se o příhradovou transformační stanici VN / NN umístěnou na levém břehu
řeky Berounky a slouží pro napájení přilehlé chatové oblasti elektrickou energií.
Rozvody elektrické energie po obci případně v chatových oblastech jsou provedeny
venkovním distribučním vedením NN a kabelovým vedením NN. Venkovní vedení je
35
provedeno vodiči AlFe a vodiči Cu po betonových, železných a dřevěných sloupech a dále
po střešnících a konzolách na domech. Kabelová vedení jsou provedena kabely AYKY.
V katastru obce vzniká lokalita pro výstavbu rodinných domků. Jedná se o pozemky mezi
silnicí Nižbor - Strádonice a řekou Berounkou v blízkosti místního hřbitova. Za tímto účelem
byla vybudována nová jednosloupová transformační stanice VN / NN označená podle STE
Beroun jako TS 4519 – Strádonice Pod horou. Z této transformační stanice jsou již
provedeny kabelové vývody NN kabely AYKY směrem k řece, na hranicích stavebních parcel
jsou již vybudovány pilíře pro napojení pozemků na elektrickou energii. Z této nové
transformační stanice byly provedeny také posilovací vývody do stávající distribuční sítě NN
(venkovní vedení při silnici Strádonice – Nižbor).
V případě požadavku na připojení na elektrickou energii na pozemcích v areálu bývalé
zemědělské farmy lze předpokládat napojení ze stávající transformační stanice VN / NN TS
3530 – Strádonice Obec. Tato trafostanice je umístěna v těsném sousedství areálu bývalé
farmy. Ve výše uvedené transformační stanici se dá předpokládat nutnost zvýšení výkonu
v závislosti na požadovaný příkon nové lokality.
Lokalita S-03
Transformační lokalita S-03 se nachází na západě obce Strádonice a její napojení na
elektrickou energii lze předpokládat po zvýšení výkonu ve stávající transformační stanici TS
3530 - Strádonice Obec a provedení nových kabelových rozvodů NN směrem do lokality.
Lokalita S-04
Navrhovaná lokalita S-04 leží na západním okraji obce Strádonice v sousedství lokality S-06
a bude rovněž napojena na posílenou stávající trafostanici TS 3530.
Lokalita S-05
Navrhovaná lokalita S-05 se nachází na severozápadním okraji obce Strádonice při silnici
Strádonice – Nižbor a její napojení na elektrickou energii se dá předpokládat po provedení
prodloužení stávajících nových vývodů distribuční sítě NN 0.4 kV ze stávající nové
transformační stanice TS 4519 – Strádonice Pod horou.
počet RD
příkon soudobý
příkon soudobý
bez el. vytápění
s el. vytápěním
lokalita S-03
20
100 kW
200 kW
lokalita S-04
20
100 kW
200 kW
lokalita S-05
4
20 kW
40 kW
36
ŽLOUKOVICE
V obci Žloukovice je více transformačních stanic VN / NN 22 / 0.4 kV, které mají označení
dle STE a.s. Beroun:
TS 4163 - Za kovárnou - příhradová transformační stanice 22 / 0.4 kV s - vrchním přívodem
22 kV, stanice je umístěná v kopci nad dráhou a slouží pro chatovou oblast.
TS 3552 - Obec - zděná věžová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV,
stanice umístěná při vjezdu do obce slouží plnou kapacitou pro distribuci do obce.
TS 3790 - JZD - sloupová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV,
umístěná v areálu bývalé farmy JZD slouží pro napájení farmy části obce a také chatové
oblasti
TS 4160 - U křížku - jednosloupová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22
kV, umístěná na severovýchodním okraji katastru slouží pro chatovou osadu.
TS 4133 - Chaty - příhradová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22 kV,
umístěná na levém břehu řeky Berounky, slouží pro napájení lokality za řekou (chaty).
TS 3832 - Laktos - chaty - sloupová transformační stanice 22 / 0.4 s vrchním přívodem 22
kV, umístěná v lokalitě chatové osady V seči.
TS 3892 - Na Žlubinci - sloupová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním přívodem 22
kV umístěná na severním okraji obce, slouží pro napájení distribuce do obce.
TS 3968 - Bytové jednotky - příhradová transformační stanice 22 / 0.4 kV s vrchním
přívodem 22 kV umístěná na severozápadním okraji obce u bytových jednotek, slouží pro
napájení do obce.
Transformační stanice 22 / 0.4 kV jsou napájeny z venkovního vedení vysokého napětí 22
kV. Vývody z transformačních stanic směrem do obce popřípadě do chatových oblastí jsou
provedeny pomocí venkovního vedení nízkého napětí 0.4 kV a pomocí kabelového vedení
NN 0.4 kV. Venkovní vedení je provedeno buď vodiči (Cu, AlFe) nebo závěsnými kabely
(AYKYz), svody z vedení pro jednotlivé objekty (odběrná místa) jsou provedeny kabely
AYKY popřípadě AYKYz do pojistkových skříní. Podpěrné body venkovního vedení jsou
betonové, železné (manesmany, střešníky, konzole) nebo dřevěné. Kabelové vedení je
provedeno kabely AYKY. Kapacita transformačních stanic pokrývá požadavky obce
(chatových osad). Pro potřeby eventuálního navýšení příkonů by bylo nutné provést úpravy
sítě NN popřípadě zvýšit počet transformačních stanic.
Lokalita Z-04
Lokalita Z-04 v severní části Žloukovic bude připojena na TS 4163 - 160 kVA (Za kovárnou)
po jejím posílení.
Lokality Z-05, Z-06, Z-07
Zástavba v severní části Žloukovic podél železniční trati bude připojena na stávající
distribuční vedení NN z TS 3552 - Obec po jejím posílení.
37
počet RD
lokalita Z-04
8
lokality Z-05, 06, 07 14
příkon soudobý
příkon soudobý
bez el. vytápění
s el. vytápěním
40 kW
80 kW
70 kW
140 kW
VEDENÍ VN 22 kV V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ
Hlavní vedení VN (venkovní) 22 kV v katastru obcí Nižbor, Žloukovice a Strádonice prochází
z jihovýchodu na severozápad po pravém břehu řeky Berounky a jsou z něho provedeny
odbočky pro jednotlivé transformační stanice. V obci Nižbor přechází hlavní vedení VN 22 kV
z jihu k severu pro napájení několika transformačních stanic v lokalitě okolo skláren. Stožáry
tohoto vedení jsou železobetonové popř. ocelové příhradové a také dřevěné.
OCHRANNÁ PÁSMA
Ochranná pásma jsou stanovena dle energetického zákona č.458/2000 Sb.
Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti
tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a
majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení,
elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací,
informační a telekomunikační techniky.
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami
vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která
činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro
vodiče bez izolace 7m.
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné
vzdálenosti u stožárových (příhradových) a sloupových elektrických stanic s převodem
napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m. U zděných
elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň
nízkého napětí 2 m.
8.
TELEKOMUNIKACE
Z hlediska telekomunikací (pevných linek) jsou nejlépe obslouženy Strádonice. Žloukovice
jsou zatím poddimenzovány, což je problematické z hlediska dalšího rozvoje.
Nižbor je telefonními linkami obsloužen, objevují však jisté deficity. Uvažuje se o dalším
rozšíření kabelového vedení. Je zpracována projektová dokumentace, avšak horizont
realizace je zatím nejasný.
38
9.
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Likvidace domovního odpadu je v řešeném území zajištěna sběrem do individuálně
pronajatých nádob a svozem a ukládáním na skládku mimo řešené území. Sběr tříděného
odpadu (plasty a sklo), který je shromažďován ke svozu do nádob umístěných v centru sídel,
je organizován obcí.
Odpadní vody splaškového charakteru z většiny obytné zástavby jsou sváděny do žump na
vyvážení, případně vypouštěny přes domovní čistírny do dešťových stok. Areály sklárny a
bývalé továrny ENIA CZ mají vlastní čistírny odpadních vod. Navržen je systém splaškové
kanalizace svádějící odpadní vody ze zástavby na území Nižbora a Strádonic do centrální
čistírny.
39
V.
KONCEPCE MÍSTNÍHO ÚSES
1.
POPIS VÝCHOZÍHO STAVU
Pro řešené území, byl Okresním úřadem v Berouně pořízen generel „Lokální územní systém
ekologické stability pro kú Hředle, Knížkovice, Hudlice, N. Jáchymov, Turbín, Trubská,
Zdejčina, Otročiněves, Nižbor, Žloukovice, Stradonice, Hýskov, Chyňava (část)“, který byl
zpracován firmou MM Consult Praha v prosinci 1996.
Tímto generelem je veden údolím Berounky regionální biokoridor (RBK), který do řešeného
území vstupuje z východu od regionálního biocentra Brdatka za hranicí řešeného území.
U Černova se z RBK odděluje lokální biokoridor (LBK), který je veden po toku bezejmenné
vodoteče k lokálnímu biocentru (LBC) Černov, které je vymezeno v rozloze 3 ha na lesních
porostech a pastvině. Odtud je LBK veden lesními porosty k údolí Habrového potoka, kde se
spojuje s LBK vedeným po tomto potoce.
Před Nižborem se RBK větví. Severní větev RBK je vedena po Žlubnickém potoce k LBC
Žlubinec, které je v rozloze 4.64 ha vymezeno v lesních porostech. Před LBC Žlubinec se
z regionálního biokoridoru odděluje lokální biokoridor, který je veden lesními porosty
v náhorních polohách na východ k LBC Krupka, jenž je vymezeno v lesních porostech jižní
stráně stejnojmenného vrchu. Od LBC Žlubinec je RBK veden údolím Žlubnického potoka
k LBC Tesařka, které je vymezeno v rozloze 4 ha v lesních porostech stejnojmenného vrchu.
Před LBC Tesařka se z RBK odděluje LBK, který je veden po bezejmenném přítoku
Žlubnického potoka k LBC U dubu za hranicí řešeného území. V LBC Tesařka se z RBK
odděluje LBK, který je veden dále po Žlubnickém potoce k LBC Pod Tlustou horou za hranicí
řešeného území. Od LBC Tesařka je RBK veden lesními porosty k LBC Pod Holým vrchem,
které je v rozloze 3.25 ha vymezeno v lesních porostech severního svahu stejnojmenného
vrchu. Odtud je RBK veden lesními porosty k RBC Vůznice, které zaujímá rozlohu
stejnojmenné národní přírodní rezervace. Ze severního okraje RBC Vůznice je údolím
Benešova potoka po hranici katastru Nižboru veden LBK k lesnímu LBC Přední Muňava za
východním okrajem řešeného území. Za RBC Vůznice se RBK po toku Vůznice vrací k RBK
v údolí Berounky, se kterým se ústím říčky spojuje.
Za odbočkou RBK po Žlubineckém potoce prochází RBK v údolí Berounky LBC U vody,
které je vymezeno v rozloze 3 ha na lučních porostech pravého břehu Berounky u Stradonic.
Při ústí Habrového potoka do Berounky se z RBK odděluje LBK vedený břehovými porosty
toku k LBC Nová Huť, které je vymezeno v rozloze 5 ha v lesních porostech údolní stráně.
Odtud je LBK veden dál po toku potoka k LBC Za rybníky, které je v rozloze 3.9 ha
vymezeno na lučních porostech potoční nivy. Odtud je LBK veden údolím Habrového potoka
k LBC Habrový potok za hranicí řešeného území. V tomto LBC se LBK větví. Jižní suchá
větev se strží západního svahu vrchu Lísek vrací do řešeného území k LBC Stará paseka,
které je v rozloze 7.58 ha vymezeno v lesních porostech západního svahu vrchu Lísek.
40
Odtud je LBK veden východním směrem k LBC Na Lísku, které je v rozloze 5.93 ha
vymezeno na východním svahu stejnojmenného vrchu. Za tímto LBC opouští LBK řešené
území a je lesními porosty veden k LBC Drábov jižně od Zdejciny.
Za LBC Nová Huť za koncem zástavby obce se z LBK vedeného údolím Habrového potoka
odděluje LBK, který je veden lesními porosty levé údolní stráně k LBC Nad Starou Hutí, které
je v rozloze 5 ha vymezeno v lesních porostech na okraji odlesněné plochy u ovčína při
silnici Nižbor - Roztoky. Odtud je LBK veden krajem lesa až k silnici Nižbor - Otročiněves,
kde se setkává s LBK vedeným okrajem lesa podél silnice.
Mezi Nižborem a ústím Vůznice je v trase RBK na levém břehu Berounky v rozloze 3 ha na
lučních porostech nivy vymezeno LBC Za vodou.
Na pravém břehu Berounky, naproti ústí Vůznice se trasa RBK dotýká LBC Čerchov, které je
v rozloze 4 ha vymezeno na skalách a lesních porostech prudké údolní stráně. V tomto
biocentru se z RBK odděluje LBK, který je veden po potoce Lisa k LBC Lisa , které je
v rozloze 2.95 ha vymezeno v lesních porostech údolního svahu. Od hájovny Lisa , kde
pramení stejnojmenný potok, je LBK veden okrajem lesních porostů podél silnice Nižbor Otročíněves k LBC U hřiště za hranicí řešeného území. Mezi LBC Čerchov a LBC Lisa se
z LBK vedeného po potoce Lisa odděluje LBK, který je veden v západním směru lesními
porosty k LBC Jalovčina, které je v rozloze 7.8 ha vymezeno v lesních porostech mírného
východního svahu Ježkova vrchu. Odtud je LBK veden lesními porosty na východ k údolí
Křížového potoka, kde se setkává s LBK vedeným po tomto toku.
Mezi LBC Čerchov a ústím Křížového potoka se trasa RBK dotýká LBC Skály, které je
v rozloze 6.81 ha vymezeno na skalách a lesních porostech prudké údolní stráně pravého
břehu Berounky.
Při ústí Křížového potoka se z RBK odděluje LBK, který je veden podél toku k LBC Ježkův
vrch, jež je v rozloze 6 ha vymezeno v lesních porostech západního svahu stejnojmenného
vrchu. Odtud je LBK veden dál proti toku Křížového potoka k LBC Červený kříž za hranicí
řešeného území.
Zpracování výše popsaného generelu vycházelo z návrhu Generelu regionálního ÚSES pro
středočeskou oblast, který v roce 1992 vypracoval na zakázku MŽP Atelier U-24 z Prahy.
V roce 1997 ale vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj jako Územně technický podklad (ÚTP)
zcela novou verzi nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability,
která vychází z nového biogeografického členění území republiky, jež bylo dokončeno v roce
1994. Územně technickým podkladem se změnilo jak pojetí, tak i dosavadní vymezení
nadregionálního a regionálního ÚSES. Velikost nadregionálních biocenter (NRBC) je
odvozována vedle vegetačních jednotek od prostorových a potravních nároků velkých savců.
Proto se zvětšila jejich rozloha minimálně na 1000 ha a do jejich území je jako trvalá součást
zahrnována i orná půda. Na nadregionální biokoridory (NRBK) je v novém ÚTP pohlíženo
41
poněkud holisticky jako na pásma zahrnující dle charakteru území spojité i nespojité
skladebné části ÚSES různých trofických, vlhkostních a teplotních řad. NRBK se proto
nevymezují na pozemky či porosty. Územně se vymezuje poloha 50 m široké směrové osy
NRBK a hranice jeho 2 km širokého pásma, ve kterém by měla být zvýšená koncentrace
skladebných částí regionálního a lokálního ÚSES oproti ostatnímu území.
2.
NÁVRH VYMEZENÍ PRO ÚZEMNÍ PLÁN OBCE
2.1.
VYMEZENÍ
V oblasti, do níž širšími vztahy spadá řešené území, je Územně technickým podkladem nově
vymezeno NRBC č. 22 Karlštejn, Koda o rozloze 1000 ha. Po údolní hraně levobřežní stráně
Berounky je od tohoto NRBC vedena suchá pro ochranné pásmo biokoridoru řídící osa
NRBK K55, který spojuje NRBC Karlštejn, Koda s NRBC č. 23 Týřov, Křivoklát. V řešeném
území je do trasy osy tohoto NRBK vloženo generelem nezachycené RBC – č. 1417,
navržené k vymezení v rozloze cca 50 ha v lesních porostech vrchu Žlubinec východně od
Nižboru již „Sjednoceným nadregionálním a regionálním ÚSES, MŽP ČR 1995“. V důsledku
toho bylo dosavadní RBC Brdatka na protějším pravém břehu Berounky poníženo na LBC.
Dále je v ÚTP do osy NRBK K55 vloženo zcela nové RBC č. 1879 Dřevíč II – která je určeno
k vymezení v rozloze cca 50 ha v lesních porostech údolí potoka Řepiště a jeho přítoků,
který se proti Žloukovicím vlévá zleva do Berounky. Do řešeného území RBC č. 1879
Dřevíč II zasahuje jižním okrajem na obou březích Berounky v k.ú. Žloukovice.
Dosavadní regionální biokoridor vedený po toku Berounky byl povýšen na osu vlhké řady
NRBK K55 Týřov, Křivoklát – Karlštejn, Koda. Stávající vymezení regionálního biokoridoru je
změněno na lokální biokoridor, který tak jednoznačně zpřesňuje okrajové polohy osy vlhké
řady nadregionálního biokoridoru. RBC č. 1416 Dřevíč I (dříve RBC Vůznice) je nadále
napojeno na osu vlhké řady NRBK K55 odbočkou lokálního biokoridoru vedeného břehovými
porosty proti toku Vůznice. Změnila se však trasa RBK procházejícího severní částí RBC č.
1416 Dřevíč I. Regionální biokoridor, dříve vedený od Berounky údolím potoka Řepiště a
jeho přítoky k lesním porostům severozápadního okraje RBC Vůznice, je z větší části
zastoupen nově vymezeným RBC č. 1879 Dřevíč II , které je s RBC č. 1416 Dřevíč I spojeno
v jiné poloze nově vymezenou trasou RBK č. 1158 Dřevíč I - Dřevíč II.
Obočení větve RBK po Žlubnickém potoce k RBC č. 1416 Dřevíč I (dříve RBC Vůznice) je v
ÚTP zrušeno. Část trasy tohoto biokoridoru v úseku RBC č. 1416 Dřevíč I – LBC Tesařka je
využita pro nově vymezený RBK č. 1183 M. Plešivec – Dřevíč I, který je veden od nově
vymezeného RBC č. 1529 Malý Plešivec, jež je dále propojeno s RBC Blýskavna, které leží
v ose NRBK K 54 Karlštejn, Koda - Pochvalovská stráň. V řešeném území je tento nový RBK
42
dále veden trasou někdejšího LBK od LBC Tesařka k LBC U dubu za hranicí řešeného
území, který se tím mění na regionální biokoridor. Někdejší RBK mezi LBC Tesařka a ústím
Žlubineckého potoka do Berounky se mění na lokální biokoridor.
2.2.
TABULKA BIOCENTER
název biocentra
RBC č. 1416 Dřevíč I
(dříve Vůznice)
RBC č. 1417 Genová
základna Nižbor
RBC č. 1879 Dřevíč II
LBC Čerchov
LBC Černov
LBC Jalovčina
LBC Ježkův vrch
LBC Krupka
LBC Lisa
LBC Na Lísku
LBC Nad Starou Hutí
LBC Nová Huť
LBC Pod Holým
vrchem
LBC Skály
LBC Stará paseka
LBC Tesařka
LBC U vody
LBC Za rybníky
LBC Za vodou
LBC Žlubinec
2.3.
čísla parcel, na kterých je biocentrum
vymezeno
450/1 část
katastrální území
447/1 část
Nižbor
510/1,2,3,4, 511, 555, 537část
183/1 část
387/1 část
135/1, 137/1,2 část, 146/6,14
378/1 část
378/1 část
559/2 část, 560 část
183/1 část
191 část
221 část
356 část
450/1 část
Žloukovice
Nižbor
Žloukovice
Strádonice
Žloukovice
Žloukovice
Strádonice
Nižbor
Strádonice
Nižbor
Nižbor
Nižbor
387/1 část
193 část
447/1 část
394/1,2,3,4, 512/3 část, 517/3
642/1,2,3,4,5, 643/2
329, 348/3,4,5, 351/1,2 část, 516 část
428/1 část,11
540/4 část
Žloukovice
Strádonice
Nižbor
Nižbor
Strádonice
Nižbor
Nižbor
Strádonice
Nižbor
NÁVRH OPATŘENÍ
Všechny skladebné části ÚSES jsou vymezeny na stávajících porostech a není je třeba
zakládat na zemědělské půdě.
43
VI.
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
1.
VYHODNOCENÍ
ZEMĚDĚLSKÉHO
PŮDNÍHO
FONDU
Žloukovice
584.54
162.60
110.64
19.70
3.90
17.07
11.29
346.18
25.53
5.76
44.47
celkem
2857.69
601.90
378.26
61.53
13.58
52.99
95.54
1988.37
75.55
27.12
164.75
SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE
1.1.
STRUKTURA A PLOCHA PŮDNÍHO FONDU V HA
rozloha katastru
zemědělský půdní fond
orná půda
zahrady
sady
louky
pastviny
lesní půda
vodní plochy
zastavěné území
ostatní plochy
1.2.
Nižbor
1276.13
163.94
102.14
26.36
4.66
16.80
13.98
1009.35
26.82
14.84
61.18
Strádonice
997.02
275.36
165.48
15.47
5.02
19.12
70.27
632.84
23.20
6.52
59.10
VYHODNOCENÍ PŮDNÍHO FONDU
Zemědělsky obdělávané půdy zaujímají rozlohu 525.6 ha a náleží do obilnářské oblasti O2
se slabě nadprůměrnými až průměrnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných a
technických plodin, zejména řepky.
Nejkvalitnější zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany ZPF jsou na ploše 150.7 ha. Středně
kvalitní půdy ve III. třídě ochrany ZPF zaujímají rozlohu 5.0 ha. Méně kvalitní zemědělské
půdy ve IV. třídě ochrany ZPF zaujímají plochu 182.6 ha. Nekvalitní půdy v V. třídě ochrany
ZPF zaujímají rozlohu 187.3 ha. Jde tedy o oblast méně kvalitních až nekvalitních
zemědělských půd.
1.3.
POPIS A ZATŘÍDĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD
Hnědozemě na jílových překryvech a svahových hlínách se v řešeném území vyskytují na
planinách jihovýchodně od Stradonic a v okolí Žloukovic. Jde o plochy s kódem BPEJ
4.20.11 zařazené do III. třídy ochrany půdy, o plochy s kódem BPEJ 4.20.51 a 4.47.12
zařazené do IV. třídy ochrany půdy a o plochy s kódem BPEJ 4.47.13 zařazené do V. třídy
ochrany půdy.
Hnědé půdy na písčitých překryvech starých teras Berounky se v řešeném území vyskytují
na planinách v okolí Žloukovic a jihovýchodně od Stradonic. Jde o plochy s kódem BPEJ
4.21.13 a 4.21.15 zařazené do V. třídy ochrany půdy.
Hnědé půdy na proterozoických usazeninách - hlavně břidlicích - se v řešeném území
vyskytují roztroušeně v celém odlesněném pásu podél Berounky. Jde o plochy s kódem
BPEJ 4.26.11 zařazené do II. třídy ochrany půdy, o plochy s kódem BPEJ 4.26.14 do III.
44
třídy ochrany půdy, o plochy s kódem BPEJ 4.26.04, 4.26.41, 4.26.51 a 4.48.11 zařazené do
IV. třídy ochrany půdy a o plochy s kódem BPEJ 4.25.43, 4.26.54, 4.27.14, 4.27.54 a 4.49.11
zařazené do V. třídy ochrany půdy.
Na proterozoické horniny jsou také vázány mělké hnědé půdy na skalním podkladě a
svahové půdy prudkých stržových strání s kódem BPEJ 4.37.15, 4.37.16, 4.37.45, 4.37.55,
4.40.68, 4.40.77, 4.40.78, 4.40.99, 4.41.67 a 4.41.78 zařazené do V. třídy ochrany půdy.
Nivní půdy na nivních uloženinách jsou vázány na nivu Berounky a Habrového potoka. Jde
o plochy s kódem BPEJ 4.56.00 a 4.58.00 zařazené do I. třídy ochrany půdy a o plochy s
kódem BPEJ 4.55.00 zařazené do IV. třídy ochrany půdy.
Zamokřené půdy niv jsou vázány na nivu levého břehu Berounky u Stradonic, kde jde o
plochu s kódem BPEJ 4.75.43, která je zařazena do V. třídy ochrany půdy.
Glejové až zbažinělé půdy úzkých údolí jsou vázány na nivu horního toku Habrového potoka.
Jde o plochy s kódem BPEJ 4.68.11 a 4.72.01 zařazené do V. třídy ochrany půdy.
Přehledná tabulka bonitního zatřídění zemědělských půd a jejich rozlohy v řešeném
území
třída ochrany zemědělského
půdního fondu
BPEJ I. třídy ochrany ZPF
BPEJ II. třídy ochrany ZPF
BPEJ III. třídy ochrany ZPF
BPEJ IV. třídy ochrany ZPF
BPEJ V. třídy ochrany ZPF
kód BPEJ
4.56.00
4.58.00
4.26.11
4.20.11
4.20.51
4.26.04
4.26.14
4.26.41
4.26.51
4.47.12
4.48.11
4.55.00
4.21.13
4.21.15
4.25.43
4.26.54
4.27.14
4.27.54
4.40.77
4.40.78
4.40.99
4.41.67
4.41.77
4.41.78
4.47.13
4.49.11
4.68.11
4.72.01
4.75.43
rozloha v ha
42.5
0.7
107.5
5.0
19.5
4.0
88.0
9.0
30.6
6.0
14.5
11.0
36.0
4.5
1.0
4.0
15.5
16.0
5.5
31.5
2.0
19.0
6.0
20.0
10.0
3.0
3.8
5.5
4.0
rozloha třídy celkem
43.2
107.5
5.0
182.6
187.3
45
2.
ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
2.1.
STRUKTURA A ROZSAH UVAŽOVANÉHO ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO
FONDU
Pro rozvoj obce Nižbor je konceptem územního plánu navrhována plocha o rozloze 27.7820
ha. Z toho je 0.9140 ha ostatních ploch, 26.3255 ha zemědělské půdy a 1.4565 ha pozemku
určeného k plnění funkcí lesa.
Podrobné údaje o funkčním využití, ploše a struktuře ZPF jednotlivých lokalit navržených k
zástavbě jsou uvedeny v následující tabulce:
označení
lokality
funkční využití plochy
N - 10
veř.vyb. – sport a
rekreace
transformace na
veřejnou zeleň
veřejná zeleň
N - 16
bydlení
N - 17
bydlení
N - 18
N - 23
N - 24
S - 09
Z - 04
bydlení
bydlení
transformace areálu
technické vybavení –
ČOV
transformace chatové
osady na bydlení
bydlení
bydlení
nerušící výroba a
služby
smíšené území
bydlení
Z - 05
Z - 06
Z - 07
Z - 09
bydlení
bydlení
bydlení
transformace areálu
N - 03
N - 09
celková
plocha
(ha)
ostatní a
zastav.
plocha
celkem
2.0900
0.3600
1.7300
kód
BPEJ
třída
ochrany
sazba
--
4.55.00
IV.
3.29
plocha záboru ZPF v ha
orná
TTP
zahrady a
půda
sady
1.7300
--
Kč/m2
Plocha není zemědělská půda
0.6920
--
0.1500 0.1500
-0.5420 0.5420
-5.6385
-1.5400 1.5400
-3.8435 3.8435
-0.2550 0.2550
-4.8760
-0.0450 0.0450
-4.5610 4.5610
-0.2700 0.2700
-0.8120
-0.8120 0.8120
-Plocha není zemědělská půda
Plocha je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa
----------
4.26.14
4.27.54
4.26.41
4.26.51
4.41.67
4.26.14
4.26.51
4.27.54
4.58.00
III.
V.
IV.
IV.
V.
III.
IV.
V.
I.
3.45
1.85
2.96
3.27
0.80
3.45
3.27
1.85
7.53
0.0900
--
0.0900
--
0.0900
--
4.55.00
IV.
3.29
2.8265
0.2300
2.2770
0.5960
---
0.4450
2.1515
2.2770
0.5960
-----
---0.3060
0.4450
2.1515
2.2770
0.2900
4.26.51
4.41.77
4.41.77
4.41.78
IV.
V.
V.
V.
3.27
0.80
0.80
0.78
1.2390
0.2740
0.9650
0.9650
--
--
4.56.00
I.
8.73
1.9530
1.1220
---
1.9530
--0.4825
0.5660
1.0150
-0.7620
0.0700
----
--0.2900
----
4.48.11
4.26.11
4.40.78
4.26.11
4.26.11
4.26.11
IV.
II.
V.
II.
II.
II.
2.88
4.77
0.77
4.77
4.77
4.77
bydlení celkem
17.4350
0.0500
17.3850 13.3900
1.138
2.8570
smíšené území
1.9530
1.9530
1.9530
0.0900
--
veřejné a technické vybavení
2.8720
0.3600
2.5120
2.4220
--
--
nerušící výroba a služby
1.2390
0.2740
0.9650
0.9650
--
--
transformace chaty - bydlení
2.8265
0.2300
2.5965
--
--
2.5965
CELKEM
26.3255
0.9140
25.4115 18.7300
1.2280
5.4535
N - 35
S - 03
S - 04
S - 05
S - 08
1.9530
0.7620
0.3600
0.4825
-0.4825
0.6160 0.0500 0.5660
1.0150
1.0150
Plocha není zemědělská půda
46
2.2.
POPIS LOKALIT ZÁBORU ZPF
Lokalita N - 03 je určena k vybudování kempové louky a rekreačních objektů pro vodní
sporty. Jde o plochu ve středu obce před mostem na pravém břehu řeky v záplavovém
území, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o 2.09 ha mělké nivní půdy na
nivních uloženinách s kódem BPEJ 4.55.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP
ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.
Lokalita N - 10 je určena pro založení parku a souvisí s obytnou výstavbou na sousední
lokalitě N - 17, se kterou v současnosti tvoří jeden hon orné půdy na západním okraji obce
na sever od silnice na Otročiněves. Jde o 0.015 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ
4.26.14, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF
zařazena do III. třídy ochrany zemědělské půdy a o 0.542 ha hnědé půdy na břidlicích
s kódem BPEJ 4.27.54, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy
ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.
Lokalita N - 16 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o plochu na západním okraji
obce na jih od silnice na Otročiněves, která je v současnosti využívána jako orná půda. Jde o
1.54 ha mělké hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.41 a 3.8435 ha hnědé půdy na
břidlicích s kódem BPEJ 4.26.51, které jsou podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k
odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy a o 0.255 ha mělké
hnědé půdy na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.41.67, která je podle Metodického pokynu
OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy.
Lokalita N - 17 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor na západním okraji
obce na sever od silnice na Otročiněves, která je v současnosti využívána jako orná půda.
Jde o 0.045 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.14, která je podle Metodického
pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do III. třídy ochrany zemědělské
půdy, o 4.561 hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.51, která je podle Metodického
pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské
půdy a o 0.27 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.27.54, která je podle
Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany
zemědělské půdy.
Lokalita N - 18 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na při místní
komunikaci na jihu zástavby Nižboru v údolí Habrového potoka, která je v současnosti
využívána jako louka. Jde o 0.8120 ha nivní půdy na nivních uloženinách s kódem BPEJ
4.58.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF
zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy.
Lokalita N - 35 je určena k vybudování čistírny odpadních vod. Jde o plochu na východním
okraji obce na levém břehu Berounky, která je v současnosti využívána jako louka. Jde o
0.09 ha mělké nivní půdy na nivních uloženinách s kódem BPEJ 4.55.00, která je podle
47
Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany
Lokalita S - 03 je chatovou kolonií, kde je umožněna transformace na obytnou zástavbu
umožněná technickým vybavením území pořízeným v souvislosti s výstavbou na sousední
lokalitě S - 04. Je to plocha na okraji plošiny upadající do pravobřežní údolní stráně
bezejmenného přítoku Berounky na západním okraji zástavby Strádonic, která je částečně
zastavěna objekty chat a ve zbývající ploše evidenčně vedena jako zahrady. Jde o 0.445 ha
hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.51, která je podle Metodického pokynu OOLP
MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany zemědělské půdy a o
2.1515 ha mělké hnědé půdy na skalním podkladě s kódem BPEJ 4.41.77, která je podle
Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany
Lokalita S - 04 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na hraně pravobřežní
údolní stráně bezejmenného přítoku Berounky na západním okraji zástavby Strádonic, která
je evidenčně vedena jako sad. Jde o 2.277 ha mělké hnědé půdy na skalním podkladě s
kódem BPEJ 4.41.77, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy
ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.
Lokalita S - 05 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na hraně pravobřežní
údolní stráně Berounky na severozápadním okraji zástavby Strádonic, která je evidenčně
vedena jako louka a sad. Jde o 0.596 ha mělké hnědé půdy na skalním podkladě s kódem
BPEJ 4.41.78, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF
zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy.
Lokalita S - 08 je určena pro nerušící výrobu a služby. Je to plocha v údolí Berounky mezi
starou zástavbou Strádonic a hřbitovem, mezi bývalým zemědělským areálem a Berounkou,
která je zčásti ostatní plochou a z části je ornou půdou. Jde o 0.965 ha nivní půdy na nivních
uloženinách s kódem BPEJ 4.56.00, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k
odnímání půdy ze ZPF zařazena do I. třídy ochrany zemědělské půdy.
Lokalita S - 09 je částí hospodářského areálu jižně od obce Strádonice, která je určena k
transformaci na zastavitelné území se smíšeným charakterem. Evidenčně je vedena jako
orná půda. Jde o 1.953 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.48.11, která je podle
Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do IV. třídy ochrany
Lokalita Z - 04 je určena pro výstavbu rodinných domů. Je to plocha na severním okraji
Žloukovic při železniční trati v proluce stávající zástavby, která je v současné době
využívána jako louka a sad. V horní části lokality jde o 0.36 ha mělké hnědé svažité půdy na
skalním podkladě s kódem BPEJ 4.40.78, která je podle Metodického pokynu OOLP MŽP
ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do V. třídy ochrany zemědělské půdy. Ve spodní části
48
lokality jde o 0.762 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je podle
Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy ochrany
Lokalita Z - 05 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor v jižněji položené
proluce zástavby mezi tratí a Berounkou ve Žloukovicích, která je v současnosti využívána
jako orná půda. Jde o 0.4825 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je
podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy
ochrany zemědělské půdy.
Lokalita Z – 06 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor v severněji položené
proluce zástavby mezi tratí a Berounkou ve Žloukovicích, která je v současnosti využívána
jako orná půda. Jde o 0.566 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je
podle Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy
ochrany zemědělské půdy.
Lokalita Z - 07 je určena pro výstavbu rodinných domů. Jde o prostor na severovýchodním
okraji zástavby mezi tratí a Berounkou ve Žloukovicích, která je v současnosti využívána jako
orná půda. Jde o 1.015 ha hnědé půdy na břidlicích s kódem BPEJ 4.26.11, která je podle
Metodického pokynu OOLP MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF zařazena do II. třídy ochrany
2.3.
ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU ZPF
Plochy pro zástavbu rodinnými domky vycházejí z aktuálního i předpokládaného zájmu o
vhodné pozemky pro výstavbu v obci Nižbor. Lokality navazují na stávající zastavěné území
obce, které rozšiřují v logickém směru jak z hlediska konfigurace terénu, tak i z hlediska
inženýrských sítí.
U všech lokalit navrhovaných pro obytnou zástavbu nepůjde v celé ploše o zábor ZPF. Ten
se bude týkat jen plochy vlastních staveb a zpevněných ploch a na ostatní části pozemků
půjde o změnu kategorie louka a orná půda na kategorii zahrada.
Lokalita pro zřízení kempu a zázemí pro vodní sporty u mostu bude z větší části sekanou
loukou a stavby na ní umístěné budou budovány s ohledem na to, že lokalita leží v
zátopovém území.
Lokalita pro výstavbu ČOV je v spádově nejnižším místě obce a na hraně zátopového území
průtoku Q100, na který bude ochráněna.
2.4.
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
Všechny skladebné části ÚSES jsou vymezeny na stávajících porostech a není je třeba
zakládat na zemědělské půdě.
49
2.5.
POZEMKOVÉ ÚPRAVY
Pro dané území nejsou v současné době pozemkové úpravy navrhovány.
3.
POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
3.1.
STRUKTURA A ROZSAH UVAŽOVANÉHO ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH
K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Pro rozvoj obce Nižbor je územním plánem navrhována plocha o rozloze 1.4565 ha lesní
půdy.
3.2.
POPIS LOKALIT ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Lokalita N-23 - plocha v lokalitě Žlubinec s porostem smíšeného lesa ve věku 20 – 40 let.
Východní okraj této plochy navazuje na stávající sídliště. Severní okraj plochy sousedí přes
cestu s rozsáhlou odlesněnou plochou dřevoskladu.
3.3.
ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA
Obec považuje tuto lokalitu za vhodnou k rozvoji zástavby z hlediska kvality bydlení a
návaznosti kapacitních inženýrských sítí.
50
VII.
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ A POŽÁRNÍ OCHRANY
1.
CIVILNÍ OCHRANA
1.1.
VYMEZENÍ ZÁPLAVOVÝCH, OHROŽENÝCH A OCHRANNÝCH OBLASTÍ
Řešeným územím protékají následující vodoteče:
-
č.h.p. 1-11-03-050 - Berounka (Žloukovice)
-
č.h.p. 1-11-03-051 - Křížový potok
-
č.h.p. 1-11-03-052 - Berounka (Čerchov - Stará mýť)
-
č.h.p. 1-11-03-054 - Benešák
-
č.h.p. 1-11-03-055 - Vůznice
-
č.h.p. 1-11-03-056 - Berounka (Lisa - Šnárova hora)
-
č.h.p. 1-11-03-059 - Habrový potok
-
č.h.p. 1-11-03-060 - Berounka (Nižbor)
-
č.h.p. 1-11-03-061 - Žlubnický potok
-
č.h.p. 1-11-03-062 - Berounka (Zdejcina - Krupka)
-
č.h.p. 1-11-04-051 - potok Dibří
-
č.h.p. 1-11-04-052 - Libotický potok.
Pro Berounku jsou stanovena záplavová území při průtoku Q100, jejichž plocha je však
zřetelně menší než rozsah zátopy při některých povodních v minulosti. Záplavová území jsou
zakreslena v grafických přílohách T.1.1. a L.1. v měřítku 1 : 10000 a T.5. v měřítku 1 : 5000.
Vybřežením vodního toku je ohrožena část zastavěného území jádrové obce i obou
přidružených částí, zejména v jejich centrech, mimo zastavěné území potom rekreační
zástavba podél řeky, především chatová kolonie v levobřežní nivě jižně od Žloukovic.
Nižbor
Záplavové území Q100 zahrnuje celou plochu lokalit N-03, N-05, N-27 a N-35, převážnou
většinu lokality N-26 a jihovýchodní cíp lokality N-28. V bezprostřední blízkosti záplavového
území leží lokality N-01, N-11, N-15 a N-36. Na hranici záplavového území se tak nachází
centrum obce a silnice do Strádonic, levobřežní silniční komunikace do Berouna dokonce
částečně leží na území zátopy.
Strádonice
Ohrožen je především severní výběžek lokality S-01 (historické jádro obce), jejíž
severovýchodní obvod leží na hranici záplavového území, a severovýchodní část lokality S02. Na hranici zátopy leží dále lokalita S-08.
Žloukovice
Záplavové území zahrnuje celou plochu lokality Z-08 a přilehlé rekreační zástavby a
východní okraj lokalit Z-01 (centrum obce) a Z-03. Na hranici zátopy leží lokality Z-05, Z-06 a
Z-07. V záplavovém území leží cca 400 m dlouhý úsek silnice do Nižbora.
51
1.2.
VAROVÁNÍ A VYROZUMĚNÍ OBYVATELSTVA
Pro varování obyvatelstva je nutné zabezpečit pokrytí zastavěného území obce výstražným
signálem elektrických sirén (výkonem min. 3.5 kW), nebo sirén elektronických.
Pro vyrozumění obyvatelstva zabezpečit kvalitní a dostatečnou slyšitelnost místního rozhlasu
v celém zastavěném a zastavitelném území obce.
1.3.
UKRYTÍ OBYVATELSTVA
Počítat s využitím vhodných částí domů, provozních a výrobních objektů a podzemních
prostorů na úpravu pro improvizované úkryty ke snížení destrukčních, radioaktivních,
toxických a infekčních účinků soudobých zbraní, případně radioaktivních a toxických účinků
při haváriích v míru.
Všechny tyto úkryty upravují právnické a fyzické osoby s využitím vlastních zdrojů.
Pro případ neočekávaných živelných pohrom a dalších mimořádných událostí obyvatelstvo
použije úkrytů ve vlastních domech.
1.4.
UKRYTÍ A UBYTOVÁNÍ EVAKUOVANÝCH OSOB
Pro účely shromažďování a provizorního ubytování evakuovaného obyvatelstva lze využít
budovy mateřské a základní školy v Nižboru a dalších veřejných budov v centrech jádrové
obce i přidružených částí. Většina vhodných budov v Nižboru a Žloukovicích však leží
v bezprostřední blízkosti záplavového území.
Stálá ubytovací zařízení s dostatečnou kapacitou na území obce nejsou.
1.5.
EVAKUACE OBYVATELSTVA
V případě ohrožení území obce bude evakuace obyvatelstva probíhat z centrálních
veřejných prostorů jejích jednotlivých částí.
1.6.
HROMADNÁ STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ A VYVAŘOVNY
Na území jádrové obce a přidružených částí se nachází několik veřejných stravovacích
zařízení menší kapacity.
1.7.
SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CIVILNÍ OCHRANY
Uskladnění nezbytného množství materiálu civilní ochrany bude zajištěno v objektech ve
vlastnictví obce, případně orgánů státní správy.
1.8.
ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ OBYVATELSTVA
Pro zabezpečení obyvatelstva je k dispozici nemocnice v Berouně, případně ve vzdálenějším
Kladně. Na území obce se nenachází žádné lůžkové zdravotnické zařízení.
52
1.9.
ZDROJE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V ÚZEMÍ
Skladování nebezpečných látek lze předpokládat v továrních areálech (lokality N-31 a N-31),
zdrojem nebezpečných látek může být benzinová čerpací stanice v lokalitě N-36.
Potenciálním zdrojem nebezpečných látek jsou v současnosti také zemědělské areály
s možností chovu hospodářských zvířat v lokalitách S-07 a Z-09, které budou nadále
využívány k výrobním účelům jiného charakteru (areál S-07 bude rozšířen o plochu S-08).
Silnice v řešeném území mohou být zdrojem nebezpečných nebo toxických látek v případě
havárie nebo solení v zimním období.
1.10
MOŽNOSTI
VYVEZENÍ
A USKLADNĚNÍ
NEBEZPEČNÝCH
LÁTEK
MIMO
HRANICE ZÁSTAVBY
V případě havárií a jiných výjimečných stavů budou vytipovány plochy pro přechodné uložení
nebezpečných látek mimo zastavěné území obce s ohledem na konfiguraci terénu,
převládající směr větrů v dané oblasti a umístění prvků ÚSES, tak aby nedošlo k dalšímu
znehodnocení území nežádoucím šířením těchto látek. Pro transport navrhujeme využít
stávající komunikační síť.
1.11. NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU
V případě narušení funkčnosti vodovodu je po omezenou dobu možné nouzové zásobování
pitnou vodou pomocí cisternových vozů přímo z vodojemu v lokalitě Ovčín v Nižboru.
V případě kontaminace vodovodního systému je nutné zajistit dopravu vody ze zdrojů mimo
řešené území.
1.12
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Na území obce se nenachází vodní elektrárna ani jiný nezávislý zdroj elektrické energie.
Nouzové zásobování je možné pouze pomocí mobilních energocentrál.
1.13. PLOCHY PRO DEKONTAMINACI OSOB, ZVÍŘAT A VOZIDEL
Pro dekontaminaci lze využít stávající čerpací stanici pohonných hmot v Nižboru, která má
zařízení pro usazování nečistot.
1.14.
PLOCHY VYUŽITELNÉ K ZÁCHRANNÝM LIKVIDAČNÍM A OBNOVOVACÍM
PRACEM A PŘEŽITÍ OBYVATELSTVA
Využít plochy veřejných prostranství (návsi a další lokální centra) vázané na základní
komunikační systém obce.
53
1.15
PLOCHY PRO ŘEŠENÍ BEZODKLADNÝCH POHŘEBNÍCH SLUŽEB
Pohřební služby lze realizovat na stávajícím hřbitově ve Strádonicích, popřípadě na plochách
přímo sousedících.
1.16
PLOCHY PRO LIKVIDACI UHYNULÝCH ZVÍŘAT
V případě havarijního stavu řídí likvidaci příslušná nákazová komise podle pohotovostního
plánu. Zahraboviště jsou vybrána podle konkrétní situace a hydrologicky posouzena.
2.
POŽÁRNÍ OCHRANA
1.1.
OBJEKTY POŽÁRNÍ OCHRANY
Požární zbrojnice je umístěna v Nižboru v obytné zástavbě v údolí Habrového potoka.
1.2.
ZDROJE VODY K HAŠENÍ POŽÁRŮ
Obce Nižbor a Strádonice budou napojeny na vodovod, který může sloužit jako požární.
Jako zdroj vody k hašení požáru lze v níže položených částech jádrové obce i přidružených
částí využít Berounky, případně dalších vhodných vodotečí.
54
VIII. ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU
1.
ZÁKLADNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ OBCE
Řešené území se člení z hlediska charakteru území, jímž se rozumí soubor podstatných
přírodně krajinných, sociálně ekonomických a kulturně civilizačních skutečností, jejich
projevů a jejich vzájemných vztahů v celkové struktuře obce a krajiny, na části, jimiž jsou
jednotlivá venkovská sídla ve správním obvodu obce.
Části obce se podle převažujícího urbánního typu, místně utvářeného přírodně krajinnými
podmínkami, dobou vzniku, vazbami na okolí a mírou stability, a dalších skutečností a jejich
projevů a vztahů dále člení na lokality.
Lokality jakožto základní územní jednotky určující na úrovni územního plánu obce funkční
typ využití území se z hlediska hmotového a provozního uspořádání člení dále na bloky a
z hlediska plošného uspořádání na pozemky a parcely.
Značení a evidence pozemků a parcel, bloků, lokalit a částí obce je závazné pro veškeré
územně plánovací dokumentace a pořízené, popřípadě opatřené územně plánovací
podklady zpracovávané pro účely územního plánování, popřípadě příslušného správního
řízení s platností pro celé správní území obce nebo jeho příslušnou část.
1.1.
ČÁSTI OBCE A JEJICH ČLENĚNÍ NA LOKALITY
1.1.1. Část obce
Jednotlivé části obce jsou tradiční sídliště venkovského typu s bezprostředně navazujícím
krajinným zázemím, s vlastním centrem venkovského typu, s převahou činností, dějů a
zařízení obytných, zemědělských a rekreačních, obvykle pouze v nepřímých vzájemných
vztazích.
Jednotlivé části obce jsou jádrová obec Nižbor, značená v textové části a grafických
přílohách „N“, obec Strádonice, značená v textové části a grafických přílohách „S“ a obec
Žloukovice, značená v textové části a grafických přílohách „Z“.
1.1.2. Lokalita
Lokalita je územně vymezená část sídla, tvořící identifikační, regulační a statistický celek
určený pro trvalé sledování vývoje území. Území lokality se obvykle člení na bloky. Zvláštním
případem lokality je blok.
Lokality se značí v grafických a textových přílohách pro účely evidence a digitálního
zpracování třímístným identifikačním znakem, v němž písmeno označuje část obce a dvojice
číslic pořadí lokality v příslušné části obce.
55
1.2.
BLOKY, POZEMKY A PARCELY
1.2.1. Bloky
Lokality se dále člení z hlediska využívání území na bloky, které se z hlediska místních
podmínek uspořádání, zejména podmínek zastavění, člení na pozemky a parcely.
Blokem se rozumí územně vymezená část lokality, tvořící celek charakterizovaný stejnými
základními zásadami utváření území – funkčním typem, avšak nikoli samostatným a
nezávislým postavením v uspořádání obce a v jejím chodu. Zvláštním případem bloku je
uzavřený soubor bloků, zpravidla areál.
1.2.2. Pozemek a parcela
Pozemkem, parcelou, geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území, polohovým
určením nemovitosti a katastrálního území, výměrou parcely a identifikací parcel se pro účely
navazujících regulačních plánů a územně plánovacích podkladů rozumí pojmy vymezené a
užívané obecně závazným právním předpisem. Nejmenší jednotkou území se z hlediska
správního řízení územního, stavebního, popřípadě souvisícího rozumí parcela.
2.
OBECNÉ REGULATIVY
Obecnými regulativy se rozumí nástroje pro utváření, to jest pro využívání a uspořádání
území, jímž je uskutečňování činností, dějů a zřizování a chodu, popřípadě zániku zařízení s
těmito činnostmi souvisících v území, o nichž se rozhoduje v územním nebo stavebním
řízení, popřípadě správním řízení souvisícím, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. Základní
vymezení obecných regulativů je společné pro celé správní území obce. Obecnými
regulativy se pro činnosti, děje nebo zařízení rozumí režim, měřítko a zátěž.
2.1.
REŽIM
Režimem se rozumí určení časových a polohových podmínek výskytu, četnosti, stupně
účinnosti, soustředěnosti, součinu působení (zátěže), popřípadě zvláštního výkonu správy
činností, dějů nebo chodu zařízení ve vymezeném území. Režim činností, dějů, popřípadě
chodu zařízení se obvykle stanovuje pro území lokalit, bloků, popřípadě ochranných pásem
(včetně režimu v hranicích pásma zvýšené památkové ochrany) a chráněných území, avšak
výjimečně může být stanoven i pro jinou část území obce.
Zvláštním případem režimu je areál, jímž se rozumí území lokality, popřípadě souboru bloků,
nečleněné však veřejnými prostranstvími, přesně ohraničené, obvykle jednoúčelově
využívané. Zvláštním případem areálu je areál tvořený územím jednoho bloku. Z hlediska
otevřenosti areálu veřejnosti se rozlišují areály otevřené, a to se stanoveným časovým a
56
provozním
režimem
pro
zpřístupnění
areálu
veřejnosti,
popřípadě
přístupné
bez
stanoveného režimu, a uzavřené, veřejnosti nepřístupné.
2.1.1. Režim rozhraní
Rozhoduje-li se v jednotlivém správním řízení o podmínkách využití území, zejména o
podmínkách umístění stavby na rozhraní území s přípustnou vyšší zátěží a méně přísnými
regulačními podmínkami a území s přípustnou nižší zátěží a regulačními podmínkami
přísnějšími, musí být přihlédnuto k podmínkám stanoveným pro to území, jehož podmínky
využití jsou stanoveny přísněji.
2.2.
MĚŘÍTKO
Měřítkem se rozumí určení velikostních proměnných hodnot, zejména délky, šířky, výšky,
plošné výměry, hmotnosti, objemu a hustoty zařízení, popřípadě činností nebo dějů.
2.3.
ZÁTĚŽ
Zátěží se rozumí souhrn limitních a rizikových působení činností, dějů a zařízení na životní
prostředí a obytnou pohodu obce a určení únosných mezí těchto působení ve vymezených
částech území. Zátěže (rizika a jejich omezení) působené jednotlivými činnostmi, ději anebo
zařízeními nebo souborem takových činností, dějů anebo zařízení mohou být stanoveny pro
celé správní území obce, část obce, lokalitu, blok nebo pro ochranná pásma, popřípadě
chráněná území. Orgán veřejné správy rozhodující ve správním řízení o způsobech využití
území je povinen mezní zátěže území prověřit.
3.
RIZIKO
Rizikem se rozumí taková míra pravděpodobnosti negativního působení činností, dějů nebo
stavu a chodu zařízení, jednotlivých nebo jejich souborů, která ohrožuje okolí znečištěním
nebo havárií se zvláště nebezpečnými důsledky pro stav životního prostředí a pro veřejné
zdraví. Fyzickým nebo právnickým osobám uskutečňujícím takové činnosti, děje nebo
provozujícím taková zařízení a odpovídajícím za jejich stav může být stavebním úřadem jako
orgánem dohledu z důvodů ochrany veřejného zájmu jednotlivě ukládána povinnost
prokázat, že míra rizika nepřesahuje míru uloženou zákonem, jiným obecně závazným
právním předpisem nebo platným správním rozhodnutím. Tento průkaz se provádí v případě
podstatné změny činností, dějů nebo stavu zařízení, popřípadě zahajování činností, dějů
nebo vzniku zařízení nových obvykle předložením odborně ověřených údajů, vyhotovením
odborných posudků nebo analýzy rizik, jejichž součástí je i návrh souboru opatření k odstranění nebo omezení rizik a lhůty k jejich provedení.
57
4.
ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ
4.1.
ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ZASTAVITELNOSTI
4.1.1. Zastavitelná území
Zastavitelným územím se rozumí veškerá území zastavěná, popřípadě území nezastavěná,
avšak k zastavění převážně určená územně plánovací dokumentací.
4.1.2. Nezastavitelná území
Nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec nebo která lze
zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takový účel obecně
závaznými právními předpisy nebo územně plánovací dokumentací.
Nezastavitelným územím jsou zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, zemědělský
půdní fond, prvky ÚSES, ochranná pásma a chráněná území vymezená správními
rozhodnutími v souladu s obecně závaznými právními předpisy, nezastavitelné části
pozemků, popřípadě parcel, a ostatní části správního území obce jako jsou veřejná
prostranství.
Povahu nezastavitelných území mají i části území zastavitelného, je-li podmínka
nezastavitelnosti výslovně pro určité části tohoto území stanovena, zejména z důvodů
technických, prostorových nebo z důvodů ochrany území.
4.2.
ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA MÍRY ZMĚN
4.2.1. Stabilizovaná území
Současně zastavěná, popřípadě nezastavěná území se zachovaným dosavadním
charakterem, který se nebude měnit, s převahou činností záchovných a činností údržbových.
4.2.2. Transformační území
Území s narušeným až velmi narušeným charakterem, předpokládající rozsáhlé a zásadní
změny v utváření území, s převahou činností záchranných a činností obnovných, popřípadě
činností zakládajících zcela nové využívání,
4.2.3. Rozvojová území
Území, která jsou dosud nezastavěná, avšak jsou k zastavění určena a jsou navržena pro
rozvojové činnosti sledující zásadní rozvoj dosavadního utváření území, popřípadě založení
nové územní struktury.
Pro území transformační a rozvojová musí být pořízena a schválena před zahájením
jakýchkoliv změn v jejich využívání a uspořádání územně plánovací dokumentace na
úrovni regulačních plánů.
58
4.3.
ZÁSADY UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA URBÁNNÍHO TYPU
Zásadami utváření území z hlediska urbánního typu se rozumí obecné zásady nakládání s
územím při jeho uspořádání a využívání; zejména stanovují v souladu se stavebním právem
a souvisícími právními předpisy urbanistickou koncepci celého správního území a jeho
jednotlivých částí, určují základní rámce regulace území a vymezují hranice zastavitelného a
nezastavitelného území, stanovují podmínky využití a uspořádání území s ohledem na míru
změn v území uskutečňovaných a stanovují urbanistickou a architektonickou významnost
území a regulační podmínky s těmito skutečnostmi spjaté.
5.
ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE Z HLEDISKA ZÁSAD UTVÁŘENÍ ÚZEMÍ
5.1.
ÚZEMÍ ZASTAVITELNÁ
území s charakterem obytným
území s charakterem smíšeným
území chatových osad a zahrádkářských kolonií
území veřejné vybavenosti
území nerušící výroby a služeb
území technické vybavenosti
území dopravní vybavenosti
5.2.
ÚZEMÍ NEZASTAVITELNÁ
území veřejné zeleně
území veřejných prostranství
území krajinné zeleně
území vodních ploch a toků
59
6.
ZÁSADY VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ
6.1.
ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ S CHARAKTEREM OBYTNÝM
Obvyklé a přípustné jsou výrazně převažující obytné činnosti, děje a zařízení a s nimi
souvisící činnosti, děje a zařízení poskytující chovatelské a pěstitelské zázemí, služby pro
bydlení, a to při individuálních domech, jimiž se rozumí rodinné domy a další stavby pro
bydlení venkovského charakteru, které mají odpovídající užitkové zahrady a vedlejší
chovatelské a zemědělsko-samozásobitelské hospodářství. Obvyklé a přípustné jsou rovněž
činnosti a zařízení rekreační v domech s charakterem venkovského bydlení.
Přípustné jsou rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující služby zdravotní a sociální,
vzdělávací, kulturní a kultovní, sportovní a infrastrukturní nepřekračující místní význam.
Podmíněně přípustné jsou činnosti, děje a zařízení místní správy, obchodu a drobné
řemeslné, sousedství a obytnou pohodu nenarušující činnosti, děje a zařízení dílenské
výrobní středního rozsahu, o celkové podlažní ploše nejvýše 300 m2.
Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží výrazněji narušují venkovské
prostředí lokality nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností, dějů a zařízení
chovatelských a pěstitelských a které v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo
režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento
způsob využití území.
6.2.
ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ S CHARAKTEREM SMÍŠENÝM
Území smíšené s bydlením individuálního charakteru na venkově je obytné území s
různorodou skladbou činností, dějů a zařízení místního, popřípadě lokálního dosahu
v rovnováze činností, dějů a zařízení obytných, převážně ve víceúčelových domech
venkovského charakteru, a činností, dějů a zařízení podnikatelských podstatně nerušících
bydlení.
Obvyklé a přípustné jsou podnikatelské činnosti zaměřené především na poskytování široké
škály služeb, například stravovacích a ubytovacích, zdravotních a sociálních, vzdělávacích,
kulturních a kultovních, sportovních a rekreačních, vážících se zpravidla k charakteru
venkovského bydlení a venkovského hospodaření, a k tomu nezbytná zařízení infrastrukturní
a technická a zařízení dopravní obsluhy a dopravy v klidu, a činností, dějů a zařízení
výrobních středního rozsahu o celkové podlažní ploše nejvýše 1 200 m2 při zastavěné ploše
max. 600 m2, které svým charakterem nepopírají souvislost a neruší soulad s
nezastavitelným územím kulturní krajiny, ani souvislost a soulad s územím zeleně
venkovských usedlostí a rezidenčního bydlení.
Podmíněně je přípustné zejména zřizovat a provozovat na těchto územích obchody, servisní
a výrobní zařízení s kapacitou spojenou s funkcemi hlavního využití do 2 000 m2 celkové
60
podlažní plochy na jeden blok a dále parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby
vyvolané podmíněně přípustným využitím území příslušného bloku.
Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které zátěží nadměrně narušují prostředí
nebo takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností, dějů a zařízení chovatelských a
pěstitelských a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo
režim stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento
6.3.
ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ CHATOVÝCH OSAD A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH KOLONIÍ
Území chatových osad a zahrádkářských kolonií jsou zvláštním případem území určených k
využití pro individuální rekreaci. Obvyklé a přípustné jsou na těchto územích přechodné
pobytové činnosti, děje a zařízení, doplněné drobnými a středními činnostmi, ději a
zařízeními pěstitelskými místního dosahu, popřípadě drobnými činnostmi, ději a zařízeními
chovatelskými.
Přípustné jsou rovněž činnosti rekreační a umístění nezbytných technických zařízení a
zařízení pro individuální dopravu v klidu.
Na plochách určených pro zahrádky je podmíněně přípustné na jednotlivých pozemcích
umísťovat chaty a to nejvýše o vnější půdorysné ploše do 20 m2.
Nepřípustné jsou na těchto územích veškeré činnosti, děje a zařízení, které narušují
prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, například které vyvolávají zvýšené
požadavky infrastrukturní (zejména dopravní), a které buď jednotlivě nebo v souhrnu
překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim stanovený regulačními plány a obecnými
předpisy pro ochranu zdraví pro území zahrádkářských kolonií a chat. Nepřípustné je
zejména zřizovat a provozovat na těchto územích garáže jako samostatné objekty,
popřípadě jako součást staveb přípustných, a jakákoliv zařízení (zejména stavby), která
nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.
6.4.
ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB
Obvyklé a přípustné je umístění činností, dějů a zařízení výlučně zemědělských pěstitelských
a chovatelských, popřípadě výlučně výrobních průmyslových v uzavřených areálech, a to
takových, které nejsou přípustné v jiných zastavěných nebo zastavitelných územích a které
podléhají zvláštnímu režimu.
Přípustné je rovněž provádět související činnosti, děje a zařízení a pro tento účel zejména
zřizovat a provozovat na těchto územích sklady, skladové plochy a komunální provozovny,
zařízení pro obchod a administrativu.
Podmíněně je přípustné umísťování zařízení doplňujících účel využití území; pouze se
stanovením zvláštního režimu je podmíněně přípustné konat činnosti a zřizovat a provozovat
61
zařízení vyžadující mimořádně zvýšenou ochranu před rizikovou zátěží prostředí.
Podmíněně přípustné je rovněž umísťování staveb s byty vlastníků, uživatelů a zaměstnanců
příslušných zařízení.
Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích stavby pro bydlení a nákupní
zařízení.
6.5.
ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ VYBAVENOSTI
Zastavitelným územím pro veřejnou vybavenost se rozumí území s převahou přípustných a
obvyklých činností, dějů a zařízení poskytujících služby netechnického zaměření.
Území určená pro veřejnou vybavenost mají obvykle povahu otevřených areálů (s výjimkou
území pro civilní a požární ochranu), v jejichž rámci jsou poskytovány veřejnosti služby
obecního a vyššího významu a dosahu. Veřejná vybavenost menšího významu a rozsahu je
v podrobnosti grafické dokumentace zahrnuta do ploch obytné zástavby.
Podmíněně přípustné jsou bezprostředně s druhem veřejné vybavenosti souvisící činnosti,
děje anebo zařízení obslužné.
Nepřípustné jsou veškeré činnosti, děje a zařízení, které nadměrně narušují prostředí nebo
takové důsledky vyvolávají druhotně včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských
a které buď jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže, měřítko anebo režim
stanovený regulačními plány a obecně závaznými předpisy o ochraně zdraví pro tento
6.6.
ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ TECHNICKÉ VYBAVENOSTI
Území technické vybavenosti jsou území určená pro umísťování technických činností, dějů a
zařízení k technické obsluze území. Stavby a zařízení technické vybavenosti smí být
umísťovány nejen na územích pro technickou vybavenost, nýbrž i ve všech územích
ostatních, jsou-li určeny pro bezprostřední obsluhu těchto území a nemohou-li se stát
zdrojem závad pro využívání a uspořádání území samotného, popřípadě jeho okolí.
6.7.
ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI
Zastavitelná území dopravní vybavenosti jsou území určená pro umísťování dopravních
činností, dějů a zařízení k dopravní obsluze území.
Člení se na:
-
zastavitelná území železniční dopravy,
-
zastavitelná území silniční dopravy.
Na územích dopravní vybavenosti jsou přípustné rovněž činnosti, děje a zařízení poskytující
služby bezprostředně souvisící s dopravou a dopravní obsluhou území.
62
Podmíněně přípustné jsou na těchto územích doprovodné činnosti, děje a zařízení
poskytující další služby, avšak pouze za předpokladu, že je pro poskytování těchto služeb
stanoven zvláštní režim.
Nepřípustné jsou na těchto územích činnosti, děje a zařízení obytné.
Z hlediska členění území obce na funkční plochy jsou tato území představována plochami
železniční dopravy a státních silnic tvořícími základní komunikační skelet řešeného území.
Místní a účelové komunikace jsou zahrnuty do místně převažujících funkčních kategorií a
jejich trasy jsou patrné z výkresů dopravní infrastruktury.
7.
ZÁSADY VYUŽITÍ NEZASTAVITELNÝCH ÚZEMÍ
Nezastavitelná území jsou nezastavitelné funkční typy území. Povahu nezastavitelných
území mají i části území zastavitelného, je-li podmínka nezastavitelnosti výslovně pro určité
části tohoto území stanovena, zejména z důvodů technických, prostorových nebo z důvodů
ochrany území.
Kromě níže uvedených území jsou nezastavitelná rovněž veškerá území vodních ploch a
toků a jejich aktivní inundace.
Rozsah obvyklých a přípustných, podmíněně přípustných, popřípadě nepřípustných činností,
dějů a zařízení je určen obecně závaznými právními předpisy, popřípadě je určen územním
plánem nebo následnými regulačními plány. V nezastavitelných územích lze umístit stavby
pouze výjimečně, je-li to v jednoznačném souladu se základním účelem využití dotčeného
území a za podmínek stanovených pro jednotlivé funkční typy, tedy pouze jako doplněk
vlastní funkce území (například obsluha parků, hospodářské stavby v lese).
7.1.
NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÉ ZELENĚ
7.1.1. Nezastavitelná území zeleně veřejných prostranství
Území zeleně veřejných prostranství představují soubory vegetačních prvků a vybavenosti,
které jsou součástí urbanistické koncepce obce a jejího krajinného obrazu a plochami pro
každodenní rekreaci obyvatel. Obvyklé a přípustné je provádět na těchto plochách vegetační
úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné
režimy.
Přípustné je na těchto územích rovněž zřizovat a provozovat stavby a zařízení, které svým
charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají k využití území pro základní
účel doplňkovou funkci, například odpočívadla, altánky a podobná zařízení.
Podmíněně je na těchto územích přípustné zejména zřizovat a provozovat parkové a terénní
úpravy s vyšším podílem zpevněných ploch a s tím spojené pomníky a podobná zařízení a
63
umělé vodní plochy vyžadující technické zázemí, a to za podmínek stanovených územním
nebo regulačním plánem.
Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích všechna zařízení (zejména stavby),
která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.
7.1.2. Nezastavitelná území hřbitovů
Území hřbitova tvoří specifickou formu pietní veřejné zeleně.
Obvyklé a přípustné je zejména na těchto územích provádět vegetační úpravy, které svým
charakterem odpovídají funkci území.
Přípustné je na těchto územích rovněž zřizovat a provozovat stavby a zařízení, které svým
charakterem odpovídají způsobu využívání území, zejména stavby sakrální, odpočívadla,
popřípadě obřadní síně.
Podmíněně přípustné činnosti, děje a zařízení se neurčují.
Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby),
která nejsou uvedena jako přípustná.
7.2.
NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Území veřejných prostranství jsou nezastavitelná území v intravilánu určená k veřejnému
využívání, která musí být přístupná veřejnosti.
Veřejná prostranství tvoří zejména návsi, silnice, ulice a místní komunikace, chodníky,
tržiště. Mohou být doplněna drobnými stavbami, vodními prvky a plochami, a to za podmínek
stanovených územním nebo regulačním plánem.
7.3.
NEZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ KRAJINNÉ ZELENĚ
7.3.1. Nezastavitelná území sadů
Obvyklé a přípustné jsou drobné a střední činnosti, děje a zařízení pěstitelské místního
dosahu, popřípadě drobné činnosti, děje a zařízení chovatelské.
Nepřípustné je zřizovat jakákoliv zařízení (zejména stavby), která mají větší plošné nároky
než jsou současně zastavěné pozemky a která nejsou uvedena jako obvyklá a přípustná.
7.3.2. Nezastavitelná území určená k plnění funkce lesa
Území trvale určená k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů. Využívání území je
možné pouze v souladu s těmito předpisy.
Přípustné je rovněž zřizovat a provozovat na těchto územích jednotlivé účelové stavby a
zařízení pro lesní hospodářství místního dosahu.
Podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích účelové komunikace
určené pro obsluhu území.
Nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby),
která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.
64
7.3.3. Nezastavitelná území zemědělské půdy, luk a ostatní krajinné zeleně
Území určená pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území a pro
hospodaření se zemědělskou půdou. Dění v těchto územích je řízeno především přírodními
procesy a kultivovaným zemědělským hospodařením. Plošné regulace se stanovují pro
podporu těchto procesů a jejich ochranu. Pro území krajinné zeleně jsou charakteristické
přirozené, přírodě blízké dřevinné porosty, skupiny dřevin, solitéry s podrostem bylin, keřů i
travních porostů, travní porosty bez dřevin, květnaté louky, bylino-travnatá lada, mokřady.
Obvyklé a přípustné jsou činnosti, děje a zařízení související s péčí o tento charakter území
a s hospodařením se zemědělskou půdou. Na území zemědělského půdního fondu je
přípustné provádět změnu kultury na trvalé travní porosty. Přípustné je rovněž zřizovat a
provozovat pěší a cyklistické stezky.
Podmíněně přípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích účelové
komunikace, drobné sakrální stavby (kapličky, boží muka a podobně), drobné stavby určené
zejména pro vzdělávací a výzkumné funkce (například pozorovací či pěstitelské stanice nebo
informační zařízení).
Nepřípustné je zejména zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména
stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná.
8.
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Limitem se rozumí zákonem, tímto územním plánem, jiným obecně závazným právním
předpisem nebo správním rozhodnutím z důvodů vytváření a ochrany zdravých životních
podmínek a z důvodů péče o obecní hygienu v území určená mezní, jednorázově nebo
trvale nepřekročitelná hodnota vnějšího působení činností, dějů nebo zařízení na okolí.
Překročení limitu může být důvodem pro omezení nebo zákaz takových činností, dějů nebo
provozu takových zařízení, příkaz uvést v uložené lhůtě činnosti, děje nebo zařízení do
řádného stavu, popřípadě může být důvodem pro stanovení zvláštních podmínek pro
uskutečňování činností a dějů nebo pro stav a provoz zařízení. Uvedené skutečnosti je v
případě zahajování činnosti nebo při zřizování nového zařízení žadatel povinen prokázat v
projektové dokumentaci předložené ke stavebnímu řízení, popřípadě nejpozději při
kolaudačním řízení předložením řádně ověřeného měření.
8.1.
LIMITY URBÁNNÍ - PAMÁTKOVÁ PÉČE
Zvláštním případem ploch a staveb ve veřejném zájmu jsou plochy a stavby památkově
hodnotné. Předmětem památkové péče o plochy a stavby, zejména jejich ochrany, je soubor
ploch a staveb zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR:
65
Nižbor
r.č. 360
areál zámku
r.č. 360/1
zámek
r.č. 360/2
kostel Povýšení sv. Kříže
r.č. 360/3
předdvoří I.
r.č. 360/4
předdvoří II.
r.č. 360/5
spojovací chodba s branou
r.č. 360/6
opěrná zeď předdvoří se schodištěm
r.č. 360/7
brána
r.č. 360/8
opěrná zeď s plotem a pilířky
r.č. 360/9
hradní svahy s opěrnými zídkami
r.č. 360/10
budova (lesní správa)
r.č. 360/11
altán
r.č. 362
areál Fürstenbergské hrobky
r.č. 362/1
hrobka z konce 18.století, klasicistní
r.č. 362/2
litinová deska
r.č. 362/3
mramorový pomník
r.č. 362/4
mohyla
r.č. 362/5
brána
r.č. 362/6
pamětní litinový kříž
r.č. 363
r.č. 364
r.č. 3361
roubená chalupa čp. 100
r.č. 432
hradiště na Žlubinci
Strádonice
r.č. 438
keltské oppidum
r.č. 439
mohylníky v lese „Lísek“
hřbitovní kaple sv. Liboria
Žloukovice
r.č. 415
kaplička
r.č. 416
sroubek čp. 0514
r.č. 417
chalupa čp. 16
r.č. 418
areál hospodářských usedlostí čp. 3
r.č. 418/1
obytné stavení s hospodářskou částí
r.č. 418/2
výměnek
r.č. 418/3
stodola
r.č. 418/4
kolna
66
r.č. 3362
areál hospodářské usedlosti čp. 5
r.č. 3362/1
obytné stavení
r.č. 3362/2
zeď s brankou
r.č. 3362/3
stodola
r.č. 3362/4
chlívky
r.č. 3362/5
kolna
8.2.
LIMITY KRAJINNÉ A PŘÍRODNÍ
8.2.1. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
Převážná část řešeného území leží v hranicích Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko
zřízené výnosem ministerstva kultury č. 21.972/78 ze dne 24. 11. 1978.
8.2.2. Národní přírodní rezervace Vůznice
Severozápadní hranice řešeného území prochází národní přírodní rezervací Vůznice s
přirozenými lesními společenstvy a společenstvy lesostepí, která byla vyhlášena v roce
1984.
8.2.3. Ochranná pásma lesa
Režim všech pozemků určených k plnění funkcí lesa včetně jejich ochranných pásem se řídí
zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích (Lesní zákon).
8.3.
LIMITY VODOHOSPODÁŘSKÉ
8.3.1. Ochranná pásma vodních toků
6 m od hran koryta na každou stranu
8.3.2. Zátopové území
V územním plánu je vyznačena hranice zaplavovaného území v nivě Berounky. Pro
investiční výstavbu a hospodaření na volných plochách v území inundace je stanoven
zvláštní režim:
1. je zakázáno skladovat volně na plochách větší množství odplavitelného materiálu,
2. je zakázáno umisťovat zařízení s možností hrozby pro kvalitu vody při zaplavení (ropné a
hygienicky závadné produkty),
3. nepřipouští se nová výstavba obytných budov,
4. stávající stavby budou při rekonstrukcích uzpůsobeny tak, aby obytná podlaží byla nad
úrovní kulminační hladiny povodně - pod touto úrovní smí být umisťovány pouze
doprovodné provozy,
5. veškerá kanalizační potrubí a stoky, jimiž by mohla vnikat do území voda musí být proti
nepřímému zaplavení vybaveny systémem uzávěrů,
6. pro potřebu nezbytného čerpání srážkové vody musí být zabezpečena stabilní a mobilní
čerpadla,
67
7. možnosti krátkodobého zaplavení vodou musí být přizpůsobeny konstrukce stavebních
objektů a zvolené konstrukční materiály (beton a zvláště kvalitně pálené keramické
materiály), objekty budou dobře založeny a obrys objektů opevněn či jinak uzpůsoben
proti možnosti eroze povrchu terénu u objektu a podemletí objektu samého.
8.3.3. Ochranná pásma vodních zdrojů
V nivě Berounky západně od Nižbora leží na protilehlých březích dva vodní zdroje
s vyhlášenými ochrannými pásmy, jejichž rozsah je zakreslen v přiložené dokumentaci.
8.4.
LIMITY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI
8.4.1. Ochranná drážní pásma
Regionální dráhy - 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic pozemku dráhy,
vlečky - 30 m od osy krajní koleje.
8.4.2. Ochranná pásma silnic
Ochranná pásma silnic mimo souvisle zastavěné území od osy po obou stranách vozovky:
silnice II. a III. třídy
8.5.
15 m
LIMITY TECHNICKÉ VYBAVENOSTI
8.5.1. Ochranná pásma zařízení pro zásobování plynem
Ochranná pásma plynovodní od osy potrubí na každou stranu:
plynovody a přípojky do DN 200
4m
nízkotlak a středotlak v zastaveném území obce
1m
Bezpečnostní pásma plynovodní od osy potrubí na každou stranu:
vysokotlaké plynovody do DN 250
20 m
regulační stanice VTL / STL popř. NTL
10 m
8.5.2. Ochranná pásma zařízení pro zásobování elektrickou energií
Ochranná pásma elektrických vedení od krajních vodičů na každou stranu:
nadzemní vedení VN 22 kV
7m
podzemní vedení VN do 110 kV
1m
Ochranná pásma transformačních stanic:
sloupové a stožárové z úrovně 1 –52 kV na NN
7m
zděné z úrovně 1 – 52 kV na NN
2m
8.5.3. Ochranná pásma sdělovacích kabelů
1.5 m na každou stranu
8.5.4. Ochranná pásma vodovodních řadů
2 m na každou stranu
68
ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JEDNOTLIVÉ ČÁSTI
9.
OBCE A LOKALITY
Závazné regulační podmínky s určením pro jednotlivé části obce a lokality, případně bloky
nebo parcely, se stanovují průnikem vymezených skupin znaků charakteru, to jest průnikem
obecných regulativů, zásad utváření území a zásad využití zastavitelných popřípadě
nezastavitelných území.
V případě potřeby se u jednotlivých lokalit vyznačují mimo tento rámec i zvláštní regulativy,
popřípadě požadavek na vypracování územně plánovacího podkladu nebo navazující
územně plánovací dokumentace.
9.1.
ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO JÁDROVOU OBEC NIŽBOR
Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území jádrové obce Nižbor označené „N“ zahrnuje:
1. lokalitu N-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti pro veřejnou
správu, školství, kulturu, obchod a služby s podílem nezastavitelného území veřejných
prostranství a zastavitelného území s charakterem obytným,
2. lokalitu N-02, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti pro veřejnou
správu, školství, kulturu, obchod a služby,
3. lokalitu N-03, zastavitelnou, rozvojovou, území veřejné vybavenosti pro rekreaci a sport,
4. lokality N-04, N-05 a N-06, zastavitelné, stabilizované, území pro veřejné vybavenosti
rekreaci a sport,
5. lokality N-07 a N-08, nezastavitelné, stabilizované, území zeleně veřejných prostranství,
6. lokalitu N-09, nezastavitelnou, transformační, území zeleně veřejných prostranství
s izolovanou plochou zastavitelnou, území veřejné vybavenosti pro kulturu,
7. lokalitu N-10, nezastavitelnou, rozvojovou, území zeleně veřejných prostranství,
8. lokality N-11, N-12, N-13, N-14, N-15, N-19, N-20, N-21 a N-22, zastavitelné,
stabilizované, území s charakterem obytným,
9. lokality N-16, N-17, N-18 a N-23, zastavitelné, rozvojové, území s charakterem obytným,
10. lokality N-24 a N-25, zastavitelné, transformační, území s charakterem smíšeným,
11. lokality N-26, N-28 a N-29, zastavitelné, stabilizované, území s charakterem smíšeným,
12. lokalitu N-27, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem smíšeným s podílem
zastavitelného území technické vybavenosti,
13. lokality N-30, N-31 a N-32, zastavitelné, stabilizované, území nerušící výroby a služeb,
14. lokality N-33 a N-34, zastavitelné, stabilizované, území technické vybavenosti,
15. lokalitu N-35, zastavitelnou, rozvojovou, území technické vybavenosti,
16. lokalitu N-36, zastavitelnou, stabilizovanou, území silničních komunikací,
69
17. lokalitu N-37, zastavitelnou, stabilizovanou, území železniční dopravy.
Pro uchování, obnovu a rozvoj charakteru obce se dále ukládá:
a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokality N-16 a N-17 regulačním
plánem,
b) zajišťovat regeneraci historické zástavby, popřípadě doplňovat stávající strukturu
zástavbou nenarušující její charakter,
c) dbát o plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně a zvyšovat jejich obytnost,
d) při zástavbě lokalit N-16 a N-17 respektovat následující zvláštní regulativy:
-
minimální plocha parcely 900 m2,
-
z toho maximální plocha zastavěná 200 m2,
-
maximální výška objektu 2 nadzemní podlaží.
9.2.
ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ČÁST STRÁDONICE
Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části obce Strádonice označené „S“ zahrnuje:
1. lokalitu S-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem obytným s podílem
nezastavitelného území veřejných prostranství,
2. lokalitu S-02, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem obytným,
3. lokalitu S-03, zastavitelnou, transformační, území s charakterem obytným,
4. lokality S-04 a S-05, zastavitelné, rozvojové, území s charakterem obytným,
5. lokalitu S-06, nezastavitelnou, stabilizovanou, území hřbitovů,
6. lokalitu S-07, zastavitelnou, stabilizovanou, území nerušící výroby a služeb,
7. lokalitu S-08, zastavitelnou, rozvojovou, území nerušící výroby a služeb,
8. lokalitu S-09, zastavitelnou, transformační, území s charakterem smíšeným.
a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokality S-09 a S-10 regulačním
plánem,
d) při zástavbě lokalit S-04 a S-05 respektovat následující zvláštní regulativy:
-
-
-
70
9.3.
ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ČÁST ŽLOUKOVICE
Zastavěné a zastavitelné (rozvojové) území části obce Žloukovice označené „Z“ zahrnuje:
1. lokalitu Z-01, zastavitelnou, stabilizovanou, území s charakterem obytným s podílem
zastavitelného území veřejné vybavenosti pro obchod a služby,
2. lokality Z-02 a Z-03, zastavitelné, stabilizované, území s charakterem obytným,
3. lokality Z-04, Z-05, Z-06 a Z-07, zastavitelné, rozvojové, území s charakterem obytným,
4. lokalitu Z-08, zastavitelnou, stabilizovanou, území veřejné vybavenosti pro rekreaci a
sport,
5. lokalitu Z-09, zastavitelnou, transformační, území s charakterem smíšeným.
a) určit podrobné plošné a prostorové regulativy pro lokalitu Z-04 regulačním plánem,
d) při zástavbě lokality Z-04 respektovat následující zvláštní regulativy:
-
-
-
9.4.
ZÁVAZNÉ REGULAČNÍ PODMÍNKY PRO ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ CHATOVÝCH
OSAD A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH KOLONIÍ
Rozsáhlé plochy chatových osad, rozptýlené především v okolí části Žloukovice, svou
rozlohou a počtem přechodných obyvatel neúměrně zatěžují území obce, narušují charakter
jejího přírodního zázemí a v jejich rámci nelze splnit základní požadavky z hlediska dopravní
obsluhy, napojení na technickou infrastrukturu a pokrytí veřejnými službami typu odvozu
odpadků či dozoru bezpečnostních orgánů. Jsou proto považovány za plošně a funkčně
stabilizované a o jejich dalším rozvoji se neuvažuje.
Pro uchování a obnovu charakteru krajinného a přírodního zázemí obce se ukládá:
a) zamezit plošnému rozšiřování chatových osad,
b) zamezit výstavbě nových objektů v rámci stávajících zastavitelných území chatových
osad a zahrádkářských kolonií,
c) zamezit výraznějšímu zvětšování zastavěné plochy a obestavěného prostoru stávajících
rekreačních objektů a jejich transformaci na stavby sloužící k trvalému obývání.
71
10.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A PLOCHY VE VEŘEJNÉM
ZÁJMU
10.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ
Pozemky nebo stavby, k nimž jsou dotčena práva vlastnická nebo práva příbuzná pro
veřejně prospěšný účel a které byly určeny jako veřejně prospěšné stavby, jsou jako takové
označeny v grafické a textové části územně plánovací dokumentace, je jim poskytována
územní a souvisící ochrana. K provedení veřejně prospěšných staveb podle územního plánu
musí být upřesněny podmínky zpracováním navazující územně plánovací dokumentace,
popřípadě dokumentace projektové.
V případě pochybností se určením, zda se jedná o veřejně prospěšnou stavbu stanovenou
územně plánovací dokumentací, a jejím upřesněním pověřuje Obecní úřad Nižbor.
1. Pro vybudování soustavné veřejné kanalizace v jádrové obci Nižbor a přidružené části
Strádonice se stanovuje následující veřejně prospěšná stavba:
K1 – stavba čistírny odpadních vod. Dotčený pozemek podle čísla mapy evidence
nemovitostí je 399/1 v k.ú. Nižbor.
10.2. PLOCHY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU
Pozemky, k nimž jsou dotčena práva vlastnická nebo práva příbuzná pro veřejně prospěšný
účel a které byly určeny jako plochy ve veřejném zájmu, jsou jako takové označeny v
grafické a textové části územně plánovací dokumentace, je jim poskytována územní a
souvisící ochrana.
1. Pro ochranu kulturního a historického dědictví jsou jako plochy ve veřejném zájmu
navrženy plochy a stavby památkově hodnotné představované souborem ploch a staveb
zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (viz. kapitola 8. závazné části
územního plánu Limity využití území).
2. Územní systém ekologické stability. Územní systém ekologické stability jako systém
území se zvláštní právní ochranou tvoří biokoridory a biocentra vymezené v návrhu
místního systému ekologické stability. Územním systémem ekologické stability krajiny se
v souladu s obecnými právními předpisy rozumí v prostoru spojitá a v čase trvající síť
biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, která stavem svých vnitřních podmínek
umožňuje trvalou existenci a rozmnožování přirozeného genofondu krajiny. Územní
systém ekologické stability sám o sobě ekologickou stabilitu nevytváří, přispívá jen k
72
vytvoření prostorových předpokladů pro její uplatnění. Soubor prvků ekologické stability
je vyjmenován v samostatné kapitole a vyznačen v grafické příloze K.1.1.
Čísla parcel, na kterých jsou vymezena biocentra, viz tabulka biocenter:
název biocentra
RBC č. 1416 Dřevíč I
(dříve Vůznice)
RBC č. 1417 Genová
základna Nižbor
RBC č. 1879 Dřevíč II
LBC Čerchov
LBC Černov
LBC Jalovčina
LBC Ježkův vrch
LBC Krupka
LBC Lisa
LBC Na Lísku
LBC Nad Starou Hutí
LBC Nová Huť
LBC Pod Holým vrchem
LBC Skály
LBC Stará paseka
LBC Tesařka
LBC U vody
LBC Za rybníky
LBC Za vodou
LBC Žlubinec
čísla parcel, na kterých je biocentrum
vymezeno
450/1 část
katastrální území
447/1 část
Nižbor
510/1,2,3,4, 511, 555, 537část
183/1 část
387/1 část
135/1, 137/1,2 část, 146/6,14
378/1 část
378/1 část
559/2 část, 560 část
183/1 část
191 část
221 část
356 část
450/1 část
387/1 část
193 část
447/1 část
394/1,2,3,4, 512/3 část, 517/3
642/1,2,3,4,5, 643/2
329, 348/3,4,5, 351/1,2 část, 516 část
428/1 část,11
540/4 část
Žloukovice
Nižbor
Žloukovice
Strádonice
Žloukovice
Žloukovice
Strádonice
Nižbor
Strádonice
Nižbor
Nižbor
Nižbor
Žloukovice
Strádonice
Nižbor
Nižbor
Strádonice
Nižbor
Nižbor
Strádonice
Nižbor
73
IX.
ZMĚNY A AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
1.
NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
Územní plán je a musí být „živým dokumentem“ politickým i správním. Lhůty aktualizace jsou
navrženy tak, aby umožňovaly pravidelné sledování a vyhodnocování územního plánu a to
v rozdílné podrobnosti a v rozdílných časových horizontech s přihlédnutím k trvalým vazbám
s politickým a správním rozhodováním o obci a celém správním území.
Územní plán tedy před pevným časovým rozvrhem upřednostňování naplnění jednotlivých
priorit, jejichž horizont nelze dogmaticky naplánovat, poskytuje odborný technický podklad
pro rozhodování podle aktuálních potřeb obce.
1.1.
KAŽDOROČNÍ AKTUALIZACE
Každoročně při přípravě rozpočtu bude prováděna revize územního plánu a k tomuto datu
budou soustředěny případné návrhy na změny podané občany obce, podnikatelskými
subjekty, popřípadě jinými osobami či orgány.
1.2.
ČTYŘLETÁ AKTUALIZACE
Jedenkrát za čtyři roky (tj. jedenkrát za volební období) bude prováděna rozsáhlejší revize
aktuálnosti územního plánu, a to z důvodů jeho propojení s politickými programy stran tak,
aby byla zajištěna kontinuita správy obce a rozhodování o prioritách rozvoje.
1.3.
NÁVRHOVÉ OBDOBÍ
Návrhové období územního plánu je stanoveno na dvanáct let (tři volební období), neboť se
tato doba jeví jako přiměřená možnostem realizování větších investičních akcí (staveb
významnějších
pozemních
komunikací,
krajinných
úprav,
zdrojů
a
sítí
technické
infrastruktury a obdobných investic). V období delším je možné pouze velmi přibližně
odhadovat příští možnosti vývoje.
74
2.
ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU
2.1.
PROVÁDĚNÍ ZMĚN
Změny závazných ustanovení územního plánu obce Nižbor projednává a schvaluje
zastupitelstvo obce. Změny závazných ustanovení se vždy vyhlašují obecně závaznou
vyhláškou obce.
O změnách směrných ustanovení územně plánovací dokumentace obce Nižbor rozhoduje
zastupitelstvo obce.
2.2.
NÁLEŽITOSTI PODÁVÁNÍ NÁVRHŮ ZMĚN
Návrhy změn územně plánovací dokumentace jsou oprávněny podat dotčené orgány veřejné
správy, občanská sdružení a občanské iniciativy ustanovené v souladu s obecnými právními
předpisy a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, popřípadě fyzické nebo právnické
osoby, které na věci prokázaly nepochybný právní zájem.
Návrh na změnu územně plánovací dokumentace se podává zastupitelstvu obce Nižbor.
Návrh na změnu územně plánovací dokumentace musí obsahovat tyto náležitosti:
a) určení žadatele, popřípadě žadatelů uvedením jména, popřípadě obchodního názvu a
adresy nebo sídla,
b) osvědčení nepochybného právního zájmu na podání návrhu,
c) předmět změny územně plánovací dokumentace s uvedením rozsahu a důvodů, pro něž
má být změna provedena včetně posudku o vlivu na životní prostředí, vyplývá-li
vypracování takového posudku ze zákona, z platného správního rozhodnutí nebo ukládáli pro dotčené území takovou povinnost územně plánovací dokumentace,
d) určení druhů a parcelních čísel dotčených pozemků podle katastrální evidence s
uvedením vlastnických a jiných práv a se zvláštním uvedením dotčených ochranných
pásem a chráněných území.
Návrh na změnu územně plánovací dokumentace může obsahovat:
a) situační výkres v měřítku přiměřeném rozsahu navrhované změny, zejména urbanistické
a architektonické řešení,
b) předběžná stanoviska a souhlasy dotčených fyzických a právnických osob a orgánů
veřejné správy,
c) posudek o vlivu na životní prostředí, není-li vypracování takového posudku uloženo
zákonem, platným správním rozhodnutím nebo neukládá-li takovou povinnost pro
dotčené území platná územně plánovací dokumentace.
Fyzické a právnické osoby, jejich sdružení a orgány oprávněné k podání návrhů změn musí
být při projednávání změn územně plánovací dokumentace vyzvány jednotlivě písemně k
vyjádření ve lhůtě ne delší třiceti dnů od vydání výzvy k vyjádření.
75
X.
PŘÍLOHY
Územní plán obce Nižbor – příloha 1
PŘÍLOHA 1 – SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH
I.
ARCHITEKTURA A KRAJINA
V.1.
ŠIRŠÍ VZTAHY
m 1 : 50 000
A.1.1. KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMÍ
m 1 : 10 000
A.1.2. FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
m 1 : 5 000
A.2.1. PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY A AREÁLY
m 1 : 10 000
B.1.2. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
m 1 : 5 000
K.1.1. KRAJINNÉ A ÚZEMNÍ VAZBY
m 1 : 10 000
L.1.1. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
m 1 : 10 000
II.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
D.1.1. DOPRAVNÍ OBSLUHA ÚZEMÍ
m 1 : 10 000
D.1.2. DOPRAVNÍ OBSLUHA INTRAVILÁNU
m 1 : 5 000
T.1.1. KONCEPCE VEDENÍ VODOVODU A KANALIZACE
m 1 : 10 000
T.1.2. KONCEPCE VEDENÍ VODOVODU A KANALIZACE
m 1 : 5 000
T.2.1. KONCEPCE VEDENÍ ELEKTŘINY A INFORMAČNÍCH KABELŮ
m 1 : 10 000
T.2.2. KONCEPCE VEDENÍ ELEKTŘINY A INFORMAČNÍCH KABELŮ
m 1 : 5 000
T.3.1. KONCEPCE VEDENÍ PLYNOVODU
m 1 : 10 000
T.3.2. KONCEPCE VEDENÍ PLYNOVODU
m 1 : 5 000
Územní plán obce Nižbor– příloha 2
PŘÍLOHA 2 - ÚZEMNÍ PLÁN OBCE - ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY
ÚVODNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ
ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍ ŘÁD (STAVEBNÍ
ZÁKON) A SYSTÉM VEŘEJNÉ SPRÁVY VČETNĚ KATASTRU NEMOVITOSTÍ / LEGISLATIVA
OBCE/MĚSTA
ÚSTAVNÍ PŘEDPOKLADY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
• ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997
Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
• usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění
ústavního zákona č. 162/1998 Sb.
• zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.
• zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.,
zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.
• zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona
č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 107/2002 Sb.
• nařízení vlády č. 364/1999 Sb., kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při
zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
• vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ OBECNĚ
• zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona
č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona
č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. [úplné znění zákon č. 197/1998 Sb.], ve znění nálezu ÚS
č. 95/2000 Sb., nálezu ÚS č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb.,
zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb. [úplné znění zákon č.
109/2001 Sb.], ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
• vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci
• vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
• vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb
osobami s omezenou schopností pohybu a orientace
• zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a
zákona č. 275/1994 Sb., usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 276/1994 Sb. a
nálezu Ústavního soudu ČR č. 168/1995 Sb.
• sdělení MMR ČR č. 310/2000 Sb., jímž se uveřejňuje podle § 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,
seznam okresních a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. ledna 2001
(zveřejněno v částce 118/2001 Sb.)
SOUBOR ÚZEMNÍCH PLÁNŮ VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ
• usnesení vlády č. 155/1976 ze dne 23. června 1976, o závazných částech územního plánu
rajónu Pražské středočeská aglomerace, ve znění usnesení vlády č. 24/1986 ze dne 21. ledna
1986 a usnesení vlády č. 516/1995 ze dne 13. září 1995 (nařízení vlády č. 260/1995 Sb.)
• usnesení vlády č. 151/1988 ze dne 18. května 1988, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Hradecko - pardubické sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení
vlády č. 71/1997 ze dne 12. února 1997 (nařízení vlády č. 64/1997 Sb.) a usnesení vlády č.
191/2001 ze dne 26. února 2001 (sdělení MMR ČR č. 113/2001 Sb.)
• usnesení vlády č. 313/1984 ze dne 12. prosince 1984, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Kladno - Slaný
• usnesení vlády č. 723/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Mladá (nařízení vlády č. 11/1995 Sb.)
• usnesení vlády č. 147/1986 ze dne 10. června 1986, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace
• usnesení vlády č. 352/1992 ze dne 13. května 1992, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Šumava
1
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
usnesení vlády č. 336/1988 ze dne 21. prosince 1988, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č.
534/1991 ze dne 20. prosince 1991 a ve znění usnesení vlády č. 177/1994 ze dne 6. dubna 1994
(nařízení vlády č. 104/1994 Sb.)
zákon č. 168/2001 Sb., o dálničním obchvatu Plzně
usnesení vlády č. 8/1977 ze dne 12. ledna 1977, o závazných částech územního plánu velkého
územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, ve znění usnesení vlády č. 172/1985 ze dne 9.
července 1985
usnesení vlády č. 256/1987 ze dne 10. listopadu 1987, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Karlovarsko-chebské sídelní regionální aglomerace
usnesení vlády č. 485/1995 ze dne 30. srpna 1995, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku okresu Cheb (nařízení vlády č. 259/1995 Sb.)
usnesení vlády č. 76/1984 ze dne 11. dubna 1984, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Liberecké sídelní regionální aglomerace
velkého územního celku Krkonoše (nařízení vlády č. 232/1994 Sb.)
usnesení vlády č. 722/1994 ze dne 19. prosince 1994, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Ralsko (nařízení vlády č. 10/1995 Sb.)
usnesení vlády č. 612/1994 ze dne 2. listopadu 1994, kterým se vyhlašuje závazná část
územního plánu velkého územního celku „Ropovod Ingolstadt“ (nařízení vlády ČR č. 271/1994
Sb.)
usnesení vlády č. 64/1985 ze dne 13. března 1985, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace, ve znění usnesení vlády č.
196/1994 ze dne 13. dubna 1994 (nařízení vlády č. 105/1994 Sb.) a sdělení MMR č. 392/2000 Sb.
velkého územního celku Jeseníky (nařízení vlády č. 233/1994 Sb.)
usnesení vlády č. 150/1994 ze dne 23. března 1994, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Zlínské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 87/1994 Sb.), ve
znění nařízení vlády č. 213/1997 Sb. a sdělení MMR č. 393/2000 Sb.
usnesení vlády č. 447/1994 ze dne 17. srpna 1994, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Ostravské sídelní regionální aglomerace (nařízení vlády č. 185/1994
Sb.), ve znění usnesení vlády č. 395/1998 ze dne 10. června 1998 (nařízení vlády č. 143/1998
Sb.) a sdělení MMR č. 466/2000 Sb.
usnesení 17. plen. zas. SVČ KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Šluknovsko
usnesení vlády č. 187/1998 ze dne 19. března 1998, kterým se vyhlašuje závazná část
územního plánu velkého územního celku okresu Hodonín (nařízení vlády č. 144/1998 Sb.)
rozkaz FMNO ČSSR ze dne 20. září 1989, o závazných částech územního plánu Vojenského
újezdu Hradiště
usnesení SVČ KNV ze dne 22. prosince 1981, o závazných částech územního plánu velkého
územního celku Českolipska
usnesení rady VČ KNV č. 66/1974 ze dne 29. dubna 1974, o závazných částech územního plánu
rajónu Adršpašsko - Broumovsko
usnesení rady VČ KNV č. 122/1969 ze dne 30. června 1969, o závazných částech územního
plánu rajónu Orlické hory a podhůří
usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 30. srpna 1981, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku okresu Břeclav, ve znění plen. zas. JM KNV ze dne 28. června 1988,
usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 13. prosince 1988, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Českomoravské vysočiny - změny a doplňky
usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 27. června 1989, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku Znojmo
usnesení plen. zas. JM KNV ze dne 26. června 1990, o závazných částech územního plánu
velkého územního celku CHKO Podyjí
usnesení rady SM KNV č. 213/11/1972 ze dne 16. května 1972, o závazných částech územního
plánu rajónu Beskydy
usnesení rady SM KNV č. 867/44/1973 ze dne 7. srpna 1973, o závazných částech územního
plánu rajónu Haná
usnesení rady SM KNV č. 1283/67/1974 ze dne 25. června 1974, o závazných částech
územního plánu rajonu Opavsko-Oderské vrchy
2
•
usnesení plen. zas. SM KNV č. 12/VII/1983 ze dne 22. prosince 1983, o závazných částech
územního plánu velkého územního celku Frýdek-Místek, Nový Jičín - Rožnov pod Radhoštěm
•
usnesení vlády č. 110/1996 ze dne 7. února 1996, kterým se vyhlašuje závazná část územního
plánu velkého územního celku okresu Litoměřice (nařízení vlády ČR č. 64/1996 Sb.)
nařízení vlády ČR č. 212/1997 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého
územního celku Olomoucké aglomerace
usnesení vlády č. 473/1998 ze dne 1. července 1998 o schválení územního plánu velkého
územního celku Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a jeho závazné části (sdělení MMR ČR
č. 192/1998 Sb.)
sdělení MMR ČR č. 143/2002 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého
územního celku Beskydy
•
•
•
VEŘEJNÁ SPRÁVA
• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění ve znění zákona č. 273/2001 Sb.,
zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 313/2002
Sb.
• zákon č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí,
ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 114/2000 Sb. a zákona č.
132/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 398/2000 Sb.], ve znění zákona č. 277/2002 Sb.
• zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č.
338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona
č. 185/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.
• vyhláška MV č. 326/2000 Sb., o způsobech označování ulic a ostatních veřejných prostranství
názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a
přečíslování budov a o postupu oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení
čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
•
zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č.
273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona
č. 312/2002 Sb.
•
zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č.
320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb. a zákona č. 231/2002 Sb.
zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích,
zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění
zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2001 Sb. a zákona č. 86/2002 Sb.
zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do
majetku krajů, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., zákona č. 408/2001 Sb. a zákona č. 290/2002 Sb.
•
•
•
•
•
zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb.
zákon č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech,
úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č.
266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 a zákona č. 218/2000 Sb.
KATASTR NEMOVITOSTÍ
• zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění
Sb. [úplné znění zákon č. 172/2000 Sb.], ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
• vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky
• nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České
republiky a evidence obyvatel
• zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem ve znění
zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a
zákona č. 120/2001 Sb.
• vyhláška ČÚZK č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č.
90/1996 Sb., a zákon č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon),
ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 179/1998 Sb. [oprava chyby v částce č.
77/1998], vyhlášky č. 113/2000 Sb. a vyhlášky č. 163/2001 Sb.
3
•
•
•
•
•
•
•
•
vyhláška ČÚZK č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. a vyhlášky č.
99/1994 Sb.
zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994
Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č.
186/2001 Sb. [úplné znění zákon č. 289/2001 Sb.]
zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisících s
jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 186/2001 Sb. [úplné znění zákon č.
289/2001 Sb.]
vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění
vyhlášky č. 212/1995 Sb. a vyhlášky č. 365/2001 Sb.
vyhláška ČÚZK č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a
katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů
nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová
díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání
vyhláška MZe č. 380/2001 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými
průměrnými cenami zemědělských pozemků
oznámení MZe č. 225/1992 Sb., o vydání výnosu o zařazení územních technických jednotek
(katastrálních území) do produkčních ekonomických skupin
STATISTICKÁ ZJIŠŤOVÁNÍ A INFORMACE O ÚZEMÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ
SPRÁVĚ
• zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.
• zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001
• vyhláška ČSÚ č. 393/2001 Sb., kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2002
• opatření ČSÚ k zavedení Standardní klasifikace produkce [částka č. 69/1993 Sb.]
• opatření ČSÚ k zavedení Odvětvové klasifikace ekonomických činností [částka č. 77/1993 Sb.]
• opatření ČSÚ ke Klasifikaci územních statistických jednotek – CZ-NUTS ze dne 27. dubna 1999
(vyhlášeným v částce 33/1999 Sb.), ve znění opatření ze dne 15. června 2001 (vyhlášeným v
částce 88/2001 Sb.)
• zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů
č. 227/2000 Sb.
• usnesení vlády ČR č. 448 ze dne 18. srpna 1993 o schválení Standardu státního informačního
systému k územní identifikaci, včetně Standardu SIS, vydaného MH ČR
• vyhláška č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací
• vyhláška č. 21/1985 sb., o soustavě vědeckotechnických informací
• zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve
znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000
Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), zákona č. 363/2000
Sb.,a zákona č. 60/2001 Sb., nálezu ÚS č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č.
310/2002 Sb.
• nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění
nařízení vlády č. 89/1999 Sb., nařízení vlády č. 152/1999 Sb., nařízení vlády č. 17/2001 Sb.,
nařízení vlády č. 275/2001 Sb. a nařízení vlády č. 403/2001 Sb.
• vyhláška NBÚ č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o
postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a
skartaci utajovaných písemností, ve znění vyhlášky č. 338/1999 Sb. a vyhlášky č. 391/2001 Sb.
• vyhláška NBÚ č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s
utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu
• vyhláška NBÚ č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností,
provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu
• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.,
• zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000
Sb.
4
LEGISLATIVA OBCÍ
• usnesení vlády ČR č. 236 ze dne 10. července 1991, k návrhu zásad pro vydávání obecně
závazných vyhlášek okresními úřady a obcemi ve věcech státní správy
• usnesení vlády ČR č. 188 ze dne 18. června 1998, o Legislativních pravidlech vlády
5
PŘÍRODNÍ A KRAJINNÉ
PROSTŘEDÍ
PODMÍNKY
/
PŘÍRODNÍ
SLOŽKY
ŽIVOTNÍHO
KRAJINNÁ INFRASTRUKTURA / OCHRANA PROSTŘEDÍ
ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO PÉČI O PŘÍRODNÍ A KRAJINNÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ / OVZDUŠÍ / VODY / LESY / ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND VČETNĚ POZEMKOVÝCH
ÚPRAV / NEROSTNÉ BOHATSTVÍ OBCE/MĚSTA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OBECNĚ
• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č.
100/2001 Sb.
• zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve
znění zákona č. 309/2002 Sb.
• zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000
Sb.
• zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí,
ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb.
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
• vyhláška MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek
souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru
znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva
ČNR č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu ÚS ČR č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997
Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č.
• vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody
a krajiny, ve znění vyhlášky č. 85/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 190/2000 Sb.
• metodický pokyn MŽP ČR č.j. 600/760/94-OOP2490/1994 k postupu zadávání, zpracování a
schvalování dokumentace místního systému ekologické stability
[+ soubor právních předpisů pro vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí,
přírodních parků a dalších plošně chráněných území dle zákona o ochraně přírody a krajiny, a to
mimo jiné:
NÁRODNÍ PARKY
• nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví
podmínky jeho ochrany, ve znění redakčního sdělení o opravě chyby (částka 72/1991 Sb. sídlo správy Vimperk)
• nařízení vlády ČR č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví
podmínky jeho ochrany, ve znění nařízení vlády č. 24/1996 Sb. (sídlo správy Znojmo)
• nařízení vlády ČR č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví
podmínky jeho ochrany (sídlo správy Vrchlabí)
• zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona
č. 309/2002 Sb.
• vyhláška MŽP č. 118/2002 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České
Švýcarsko
CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI
• výnos MK ČSR č.j. 5573/1973, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Beskydy (sídlo
správy Rožnov pod Radhoštěm)
• výnos MK ČSR č.j. 17644/1980, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty
(sídlo správy Luhačovice)
• výnos MK ČSR č.j. 17332/1981, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Blaník (sídlo
správy Louňovice pod Blaníkem)
6
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vyhláška MŽP ČR č. 197/1989 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Blanský les
(sídlo správy Český Krumlov)
vyhláška MŽP ČR č. 157/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast
Broumovsko (sídlo správy Police nad Metují)
výnos MK ČSR č.j. 6883/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast České
středohoří (sídlo správy Litoměřice)
výnos MK ČSR č.j. 4947/1972, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Český kras
(sídlo správy Karlštejn)
výnos MK č.j. 70261/1954, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Český ráj (sídlo
správy Turnov)
výnos MK ČSR č.j. 9886/1969, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Jeseníky (sídlo
správy Malá Morávka)
výnos MK ČSR č.j. 13853/1967, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Jizerské hory
(sídlo správy Liberec)
výnos MK ČSR č.j. 6070/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Kokořínsko
(sídlo správy Mělník)
výnos MK ČSR č.j. 21973/1978, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
(sídlo správy Křivoklát)
výnos MK ČSR č.j. 4946/1972, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Labské
pískovce (sídlo správy Děčín)
vyhláška MŽP ČR č. 464/1990 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Litovelské
Pomoraví (sídlo správy Olomouc)
výnos MK ČSR č.j. 6227/1975, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Lužické hory
(sídlo správy Jablonné v Podještědí)
výnos MŠK č.j. 18001/1955, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Moravský kras
(sídlo správy Blansko)
výnos MK ČSR č.j. 16369/1969, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Orlické hory
(sídlo správy Rychnov nad Kněžnou)
výnos MK ČSR č.j. 5790/1976, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Pálava (sídlo
správy Mikulov)
vyhláška MŽP ČR č. 155/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Poodří
(sídlo správy Ostrava)
výnos MK ČSR č.j. 7657/1974, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Slavkovský les
(sídlo správy Mariánské Lázně)
výnos MK č.j. 53855/1963, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Šumava, ve znění
výnosu MK ČSR č.j. 5954/1975 (sídlo správy Vimperk)
vyhláška MŽP č. 422/2001 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti
Šumava
výnos MK ČSR č.j. 22737/1979, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Třeboňsko
(sídlo správy Třeboň)
výnos MK ČSR č.j. 8908/1970, kterým se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy
(sídlo správy Žďár nad Sázavou)
vyhláška MŽP ČR č. 156/1991 Sb., kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Železné
hory (sídlo správy Nasavrky)
7
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE
• NPR vyhlášené do roku 1991 jsou evidovány na MŽP ČR
• vyhláška MŽP ČR č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic,
Čtyři palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení
státních přírodních rezervací Bukové kopce, Holina, Fajmanovy skály a Klenky, Chynínské
buky, Kokšín, Lopata, Míšovské buky, Lípa, Třímanské skály, Habrova seč, Žákova hora,
Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění vyhlášky č. 432/2000 Sb.
• vyhláška MŽP ČR č. 17/1997 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Ransko a
stanoví její bližší ochranné podmínky
• vyhláška MŽP č. 105/1997 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Vývěvy
Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky
• vyhláška MŽP č. 200/1999 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace
Jizerskohorské bučiny a její ochranné pásmo a stanovují její bližší ochranné podmínky
• vyhláška MŽP č. 85/2000 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Mazák a
stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky a kterou se mění vyhláška č.
395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, a výnos MK ČSR č.j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 (reg. v
částce 49/1988 Sb.)
• vyhláška MŽP č. 192/2000 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Čerchovské
hvozdy a stanoví její ochranné pásmo a bližší ochranné podmínky
• vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za
památkové zóny
NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKY
• vyhláška MŽP č. 81/1998 Sb., kterou se vyhlašuje přírodní památka Na Plachtě 2 a stanoví
její bližší ochranné podmínky
• vyhláška MŽP č. 236/1999 Sb., kterou se vyhlašuje národní přírodní památka Bozkovské
dolomitové jeskyně a stanoví její bližší ochranné podmínky
KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY
• vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za
památkové zóny [Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), LibějovickoLomecko (okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek),
Římovsko (okres České Budějovice), Chudenicko (okres Domažlice a okrtes Klatovy), Plasko
(okres Plzeň-sever), Valečsko (okres Karlovy Vary a okres Louny), Areál bojiště bitvy u
Přestanova, Chlumce a Varvažova (okres Ústí nad Labem a okres Teplice), Lembersko (okres
Česká Lípa), Zahrádecko (okres Česká Lípa), Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (okres
Hradec Králové), Slatiňansko-Slavicko (okres Chrudim), Náměšťsko (okres Třebíč)], ve znění
vyhlášky č. 158/2002 Sb.
• vyhláška MK č. 157/2002 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za
památkové zóny [Čimelicko-rakovicko (Písek), Vranovsko-bítovsko (Zmojmo a Třebíč)]
OVZDUŠÍ
• zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně
ovzduší)
• zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve
znění zákona č. 211/1993 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 212/1994 Sb.], ve
znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
• směrnice č. HE 58/1981, o zásadních hygienických požadavcích a o nejvyšších přípustných
koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění (částka
14/1981 Sb.)
• zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země
• vyhláška MŽP č. 110/2000 Sb., kterou se stanoví celkové roční nejvyšší přípustné množství látek
poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které mohou být vyrobeny nebo
dovezeny v roce 2000 až 2002
• vyhláška MŽP č. 277/1995 Sb., kterou se stanoví množství látek poškozujících nebo ohrožujících
ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby
ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby v letech 2000 a 2002
• vyhláška MŽP ČR č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky
provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, s opravou chyb uvedených
v částce 88/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 97/2000 Sb.
8
•
•
•
vyhláška MŽP ČR č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší
a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá opatření k
ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 279/1993 Sb.
vyhláška MŽP č. 122/1995 Sb., kterou se stanoví emisní limity pro lakovny se spotřebou nad 10
tun nátěrových materiálů ročně
opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 (částka č. 84/1991 Sb.) k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně
ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění opatření FVŽP ze dne 23. června 1992 (částka č.
84/1992 Sb.) a vyhlášky č. 122/1995 Sb. - přílohy č. 1, 2 a 3 zrušeny vyhláškou č. 117/1997 Sb.
VODY
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č.
76/2002 Sb.
• vyhláška MZe č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí
• vyhláška MZe č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody
• vyhláška MŽP č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
• směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení,
vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování
pitnou vodou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží (částka 20/1979 Sb.), ve
• nařízení vlády ČR č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně
znečištění vod
• vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob
provádění činností souvisejících se správou vodních toků
• vyhláška MZe č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních
děl
• vyhláška MZe č. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím
pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně
• vyhláška MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování
záplavových území
• vyhláška MZe č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly
• vyhláška MLVH ČSR č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné vodohospodářské
evidenci
• vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích o
vodní bilanci
• vyhláška MZe č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o
náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
• vyhláška MZe č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění
funkcí lesa
CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD
• nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy,
Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy
• nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev
a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Příhradská pánev a
Kvartér řeky Moravy
• nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy,
Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky
•
•
•
•
•
•
•
•
zákon č. 305/2000 Sb., o povodích
vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro
stanovení a změny ochranných pásem vodních toků
usnesení vlády České republiky č. 373 z května 1992 k Programu revitalizace říčních systémů
zákon č. 305/2000 Sb., o povodích
vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a určuje se seznam
vodohospodářsky významných vodních toků
nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi
9
LÉČIVÉ ZDROJE
• zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,
přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb.
• vyhláška MZd č. 370/2001 Sb., o zkoušce odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad
využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod
• vyhláška MZd č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na
životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o
využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní
minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních
léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních)
• nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální
vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody
• směrnice MZd a ÚGÚ o provádění vrtných prací, podléhajících hornímu zákonu a jiných zemních
prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů - publikováno v částce 51/1959 Ú.l.
LÁZEŇSKÉ STATUTY [SOUBORY VYHLÁŠENÝCH OCHRANNÝCH PÁSEM LÉČIVÝCH ZDROJŮ]
• částka 16/1956 Ú.l. - statut lázní přiznán těmto městům: Karlovy vary, Mariánské Lázně,
Františkovy Lázně, Teplice, Poděbrady, Luhačovice
• částka 78/1959 Ú.l. - statut lázní přiznán obci Janské Lázně
• částka 15/1979 Sb. - statut lázní přiznán obci Běloves
• částka 19/1984 Sb. - statut lázní přiznán obci Lázně Kynžvart
LESY
• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění
zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 254/2001 Sb.
a zákona č. 76/2002 Sb.
• vyhláška MZe č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o
ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
• vyhláška MZe č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí
• vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení
hospodářských souborů
• vyhláška MZe č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování
• vyhláška MZe č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa, ve
znění vyhlášky č. 236/2000 Sb.
• vyhláška MPO č. 193/1995 Sb., kterou se stanoví způsob a výše náhrad za omezení vlastnických
práv na lesních pozemcích a lesních porostech u venkovních vedení elektřiny a u plynovodů
• nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se prohlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001
až 2004
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND / POZEMKOVÉ ÚPRAVY
• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.
a zákona č. 98/1999 Sb. [úplné znění zákon č. 231/1999 Sb.], ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a
• vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního
fondu
• vyhláška č. 98/1992 Sb., o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem
• vyhláška MZe č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu
melioračních a zpevňujících dřevin a na poskytování náhrad zvýšených nákladů
• vyhláška MZe č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování zemědělských porostů
• zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb.
• nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře
mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a
programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria jejich posuzování
• vyhláška MZe č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství
• zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních
předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., zákona č. 50/2002 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb.
• vyhláška MZe č. 297/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 115/1995 Sb.,
o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 194/2002 Sb.
10
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vyhláška MZe č. 298/2000 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských obcí, seznam viničních tratí
a jejich vymezení a seznam odrůd révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů
lze vyrábět víno s přívlastkem, ve znění vyhlášky č. 228/2001 Sb.
vyhláška MZe č. 299/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti při uvádění údajů na obalu vína
nebo výrobků z hroznů révy vinné a další podrobnosti označování vína a výrobků z hroznů révy
vinné
zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb. a zákona č. 258/2000
Sb.
vyhláška MZe č. 318/2000 Sb., kterou se provádí zákon na ochranu chmele
zákonné opatření předsednictva NS č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin
vyhláška č. 151/1957 Ú.l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin, ve znění
vyhláška MZe č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu
melioračních a zpevňujících dřevin a na poskytování náhrad zvýšených nákladů
vyhláška MZe č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování zemědělských porostů
zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb.
zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a
o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře
mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a
programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria jejich posuzování, ve znění nařízení
vlády č. 500/2001 Sb.
nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za
uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro
prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001
Sb. a nařízení vlády č. 294/2002 Sb.
zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.
229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů, veznění a zákona č. 309/2002 Sb.
zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.,
zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb.,
nálezu ÚS č. 3/2000 Sb., zákona č. 66/2000 Sb. a zákona č. 308/2000 Sb. [úplné znění zákon č.
396/2000 Sb.], ve znění zákona č. 313/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 148/2002 Sb.
a zákona č. 260/2002 Sb.
vyhláška MF č. 98/1992 Sb., o způsobu náhrady nákladů pozemkových úprav hrazených státem
nařízení vlády č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech
nařízení vlády č. 51/1993 Sb., o způsobu finančního vypořádání za nájem pozemků přidělených
pozemkovým úřadem
vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně
ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci
nařízení vlády č. 1/1999 Sb., kterým se stanoví pravidla pro poskytování podpory v zemědělství
na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů
nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a
aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním věcí,
identifikací parcel a vyměřením pozemků
11
NEROSTNÉ BOHATSTVÍ A GEOLOGIE
• zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č.
541/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 439/1992 Sb.], ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č.
168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona
č. 315/2001 Sb. a zákona č. 61/2002 Sb.
• zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č.
543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 66/2001 Sb.]
• vyhláška č. 8/1989 Sb., o registraci geologických prací, o odevzdávání a zpřístupňování jejich
výsledků, o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění vyhlášky č. 363/1992
Sb. a vyhlášky č. 282/2001 Sb.
• vyhláška MŽP č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací
• vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky č. 351/2000 Sb.
• vyhláška č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů
• vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích
• vyhláška č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru
• vyhláška č. 497/1992, o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů
• vyhláška ČBÚ č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů, ve
znění vyhlášky č. 120/1993 Sb.
• zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění
zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 440/1992 Sb.], ve znění
Sb.
• vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých
činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb.
• vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a
ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění
vyhlášky ČBÚ č. 242/1993 Sb. a vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb.
12
URBANISOVANÉ (ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ) ÚZEMÍ / UMĚLÉ (URBÁNNÍ)
SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
URBANISTICKÁ KONCEPCE / UTVÁŘENÍ (USPOŘÁDÁNÍ / STRUKTURY A
VYUŽITÍ / FUNKCE) V ÚZEMÍ
ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ZASTAVĚNOU ČÁST ÚZEMÍ (VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
ZÁSTAVBY) A PÉČI O KULTURNÍ BOHATSTVÍ OBCE/MĚSTA
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ / STAVEBNÍ ŘÁD
• vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona
• vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
• vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb
osobami s omezenou schopností pohybu a orientace
PAMÁTKOVÁ PÉČE
• zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., ve znění
zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000
Sb., zákona č. 61/2001 Sb. a zákona č. 146/2001 Sb.
• vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči, ve znění vyhlášky č. 139/1999 Sb.
• sdělení č. 159/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
• vyhláška č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové
zóny, ve znění vyhlášky č. 251/1995 Sb.
• vyhláška č. 363/1992 Sb., o zajišťování starých důlních děl a vedení jejich registru
• usnesení vlády ČR č. 209 z roku 1992 k Programu regenerace městských památkových
rezervací a městských památkových zón
• usnesení vlády ČR č. 110 z roku 1995 k Programu záchrany architektonického dědictví
• usnesení vlády č. 278/1998 ze dne 22. dubna 1998, o Koncepci účinnější péče o památkový
fond v České republice
SOUBOR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO VYHLÁŠENÍ PLOŠNÉ OCHRANY ÚZEMÍ, A TO MIMO JINÉ:
PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY
• zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky
• nařízení vlády č. 118/1993 Sb., o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla
Parlamentu České republiky, ve znění nařízení vlády č. 182/1996 Sb.
• nařízení vlády ČSR č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, která se
vymezuje katastrálním územím Starého Města a Josefova, Malé Strany, Hradčan s Pražským
hradem a Nového Města s Vyšehradem a částmi přilehlých katastrálních území
• vyhláška č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové
zóny, ve znění vyhlášky č. 251/1995 Sb.
• vyhláška č. 249/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za
památkové zóny a vyhláška Jihočeského KNV ze dne 19.11.1991, o prohlášení památkových
zón ve městech a obcích Jihočeského kraje: Korno, Mořinka, Olešná (Beroun), Jestřebice, Lobeč,
Sitné, Střezivojice, Vidim (Mělník), Březinka, Kluky, Loukov, Skalsko, Střehom (Mladá Boleslav),
Pojedy, Sovenice, Vinice (Nymburk), Lensedly (P.-východ), Debrno (P.-západ), Račany (Příbram),
Bavorovice, Bošilec, Božejov, Břehov, Dobčice, Dynín, Kojákovice, Lipanovice, Munice,
Opatovice, Rožnov, Vitín, Zbudov (České Budějovice), Čertyně, Krnín, Mirkovice, Pernek (Český
Krumlov), Lutová, Nová Ves, Pístina, Plačovice, Ponědrážka, Příbraz, Žíteč (Jindřichův Hradec),
Budičovice, Krašovice, Květov, Putim, Smrkovice, Tuklety, Varvažov, Zahrádka, Žebrákov (Písek),
Chalupy, Lažiště, Libotyně, Mahouš, Třešňový Újezdec, Vitějovice, Zvěřetice (Prachatice),
Jiřetice, Kloub, Koječín, Křtětice, Kváskovice, Zechovice (Strakonice), Bechyňská Smoleč,
Nedvědice, Ounuz, Svinky (Tábor), Kanice, Klenčí pod Čerchovem, Pocinovice u Kdyně, Stráž u
Domažlic, Trhanov (Domažlice), Dolní Lažany (Cheb), Beranov, Kojsovice, Kosmová, Popovice
13
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
(Karlovy Vary), Břežany, Hradešice, Ostřetice, Poleň, Velké Hydčice (Klatovy), Bolevec, Bukovec,
Červený Hrádek, Křimice, Lobzy, Radčice, Újezd (Plzeň-město), Lipnice, Mítov, Řesanice,
Tymákov, Zahrádka (Plzeň-jih), Dolany, Dýšina, Hlince, Jarov, Kyšice, Lhota, Nynice, Olešovice,
Radějov, Studená (Plzeň-sever), Dobřív, Jablečno, Podmokly, Vejvanov (Rokycany), Dolní
Rychnov, Královské Poříčí (Sokolov), Horní Jadruž, Chodský Újezd, Pačín, Prostiboř, Zadní
Chodo (Tachov), Bukovec, Kravaře, Sloup, Tubož, Velenice (Česká Lípa), Kamenická Stráň,
Vysoká Lípa (Děčín), Brocno, Dolní Nezly, Chotiněves, Rašovice, Slatina, Soběnice, Srdov
(Litoměřice), Stekník (Louny), Petrovice (Havlíčkův Brod), Svobodné Hamr (Chrudim), Karlov,
Nové Smrkovice, Studeňany (Jičín), Veselka (Blansko), Tuřany-Brněnské Ivanovice (Brno-město),
Javorník-Kopánky, Vápenky (Hodonín), Boňov (Třebíč), Lysovice, Zvonovice (Vyškov), Šatov,
Vratěnín (Znojmo), Ubušínek (Žďár nad Sázavou), Rataje, Senička (Olomouc), Lhotka u Přerova,
Stará Ves (Přerov), Dlouhomilov, Jakubovice, Palonín (Šumperk), Malá Morávka, Žďárský PotokStará Ves (Bruntál), Komorní Lhotka (Frýdek-Místek), Velké Karlovice-Podťaté (Vsetín)
vyhláška č. 250/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za
památkové zóny
nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení ucelených částí vybraných měst a obcí s
dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace: Stodůlky (P.5), Ruzyně (P.6),
Třebíz (Kladno), Dobřeň, Nosálov, Nové Osinalice, Olešno (Mělník), Mužský, Víska (Mladá
Boleslav), Bošín (Nymburk), Dobrovíz (P.-západ), Drahenice (Příbram), Holašovice, Malé
Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří (České Budějovice), Dobrá, Stachy, Vodice, Volary
(Prachatice), Nahořany (Strakonice), Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží (Tábor),
Doubrava, Nový Drahov (Cheb), Dobršín (Klatovy), Božkov, Černice, Koterov (Plzeň-město),
Ostrovec (Rokycany), Janovice, Lhota, Rané, Žďár (Česká Lípa), Rumburk-Šmilovského ulice
(Děčín), Jizerka, Železný Brod-Trávníky (Jablonec nad Nisou), Starý Týn (Litoměřice), Zubrnice
(Ústí nad Labem), Hlinsko-Betlém (Chrudim), Vesec (Jičín), Křinice (Náchod), Horní Štěpanice,
Lomnice nad Popelkou-Karlov (Semily), Pavlov (Břeclav), Blatnice-Stará Hora (Hodonín), RymiceHejnice (Kroměříž), Dešov (Třebíč), Veletiny-Stará Hora, Vlčnov-Kojiny (Uherské Hradiště),
Krátká, Křižánky (Žďár nad Sázavou), Příkazy (Olomouc), Heřmanovice (Bruntál) a Lipina (Opava)
vyhláška MK ČR č. 208/1996 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za
památkové zóny [Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), Libějovicko-Lomecko
(okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek), Římovsko
(okres České Budějovice), Chudenicko (okres Domažlice a okrtes Klatovy), Plasko (okres Plzeňsever), Valečsko (okres Karlovy Vary a okres Louny), Areál bojiště bitvy u Přestanova, Chlumce a
Varvažova (okres Ústí nad Labem a okres Teplice), Lembersko (okres Česká Lípa), Zahrádecko
(okres Česká Lípa), Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (okres Hradec Králové), SlatiňanskoSlavicko (okres Chrudim), Náměšťsko (okres Třebíč)], ve znění vyhlášky č. 158/2002 Sb.
vyhláška MK č. 157/2002 Sb., o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za
památkové zóny [Čimelicko-rakovicko (Písek), Vranovsko-bítovsko (Zmojmo a Třebíč)]
nařízení vlády ČR č. 443/1992 Sb., o prohlášení území historického jádra města Františkovy
Lázně a pevnosti Terezín za památkové rezervace
vyhláška MK ČR č. 475/1992 Sb., o prohlášení území bojiště Slavkov za památkovou zónu
vyhláška MK ČR č. 484/1992 Sb., o prohlášení lednicko-valtického areálu za památkovou zónu
nařízení vlády č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu
výnos z roku 1969, kterým se prohlašuje historické jádro města Štramberka za památkovou
rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1969 - částka 24/1969 Sb.)
výnos z roku 1969, kterým se prohlašuje historické jádro města Pelhřimov za památkovou
výnos z roku 1970, kterým se prohlašuje historické jádro města Nového Města nad Metují za
památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1970 - částka 37/1970 Sb.)
výnos z roku 1970, kterým se prohlašuje historické jádro města Telč za památkovou rezervaci
(Věstník MŠ a MK ČSR 1970 - částka 37/1970 Sb.)
výnos č. 17596/75-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Domažlic za památkovou
rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 12/1975 - částka 30/1975 Sb.)
výnos z roku 1976, kterým se prohlašuje historické jádro města Telč za památkovou rezervaci
výnos č. 15869/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Kroměříže za památkovou
rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 7/1978)
výnos č. 15868/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Kadaně za památkovou
rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 7/1978)
výnos č. 22260/78-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Litoměřic za památkovou
rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1978)
14
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
výnos č. 24756/79-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Lokte za památkovou
výnos č. 13602/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Úštěku za památkovou
výnos č. 13603/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Moravské Třebové za
památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR č. 9/1980 - částka 32/1980 Sb.)
výnos č. 7096/80-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města České Budějovice za
výnos z roku 1981, kterým se prohlašuje historické jádro města Cheb za památkovou rezervaci
výnos z roku 1981, kterým se prohlašuje historické jádro města Prachatice za památkovou
výnos č. 7292/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Jihlavy za památkovou
výnos č. 7645/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Horšovský Týn za
výnos č. 7646/82-VI/1, kterým se prohlašuje historické jádro města Mikulov za památkovou
výnos č. 14442/83-VI/1, kterým se prohlašuje soubor vinných sklepů „Plže“ v obci Petrov za
památkovou rezervaci (Věstník MŠ a MK ČSR 1983)
výnos č. 16417/87-VI/1, o prohlášení historických jader měst Kutné Hory, Českého Krumlova,
Jindřichova Hradce, Slavonic, Tábora, Žatce, Hradce Králové, Jičína, Josefova, Litomyšle,
Pardubic, Znojma, Nového Jičína, Olomouce, obce Kuks s přilehlým komplexem bývalého
hospitálu a souborem plastik v Betlémě, souboru technických památek Stará Huť v Josefském
údolí u Olomučan a archeologických lokalit libodřický mohylník, Slavníkovské Libice, Třísova,
Tašovic, Bíliny, České Lhotice, Starých Zámků u Líšně a Břeclavi-Pohanska za památkové
rezervace (Věstník MŠMT a MK ČSR č. 8-9/1989)
nařízení vlády č. 54/1989 Sb., o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna,
Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace
PAMÁTKOVÉ REZERVACE A ZÓNY V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE
• rozhodnutí odboru kultury NVP č.j. Kul/5-932/81, o určení ochranného pásma památkové
rezervace hlavního města Prahy
• vyhláška č. 15/1991 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za
památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany (Osada Buďánka, MČ Praha 5; Vilová kolonie
Ořechovka, MČ Praha 6; Osada Rybáře, MČ Praha 7; Staré Ďáblice, MČ Praha-Ďáblice;
Kralovice, MČ Praha-Kralovice)
• vyhláška č. 10/1993 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za
památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany (Vinohrady, Žižkov, Vršovice, MČ Praha 2, 3
a 10; Nusle, MČ Praha 2 a 4; Karlín, MČ Praha 8; Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice, MČ Praha
6 a 7; Smíchov, MČ Praha 5; Staré Bohnice, MČ Praha 8; Stará Hostivař, MČ Praha 10;
Barrandov, MČ Praha 5; Baba, MČ Praha 6)
SOUBOR KULTURNÍCH PAMÁTEK/NÁRODNÍCH KULTURNÍCH PAMÁTEK
OBYVATELSTVO / DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE
• ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997
Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
• usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění
ústavního zákona č. 162/1998 Sb.
• zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů
(zákon o evidenci obyvatel)
• vyhláška MV č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských
průkazech a zákon o cestovních dokladech
č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb.,
• zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., zákona č.
151/2002 Sb. a zákona č. 259/2002 Sb.
• zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
15
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.,
nařízení vlády č. 364/1999 Sb., kterým se upravuje součinnost orgánů státní správy s obcemi při
zajišťování povinností obcí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
vyhláška č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících
zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve
znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000
Sb. (oprava chyb, částka č. 44/2000 Sb.; ve znění zákona č. 6/2002 Sb.), zákona č. 363/2000
Sb.,a zákona č. 60/2001 Sb., nálezu ÚS č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb. a zákona č.
310/2002 Sb.
nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění
nařízení vlády č. 89/1999 Sb., nařízení vlády č. 152/1999 Sb. a nařízení vlády č. 17/2001 Sb.
zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb.,
zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona
č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb.
zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů
(zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů
zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001
16
INFRASTRUKTURA DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA / DOPRAVNÍ VYBAVENOST ÚZEMÍ
ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU A VYBAVENOST V
ÚZEMÍ OBCE/MĚSTA
DOPRAVA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH
• zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění
zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb.
• zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů,
ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 311/2002 Sb.
• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č.
132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb. a zákona č. 259/2002 Sb.
• zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně
zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o
změně souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona
č. 307/1999 Sb. [oprava tiskové chyby publikována ve Sbírce v částce 71/2001], ve znění zákona
č. 478/2001 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb.
• vyhláška MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění
vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb. a vyhlášky č. 367/2001 Sb.
• zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997
Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 150/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 1/2001 Sb.] a ve
znění zákona č. 361/2000 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb.
• vyhláška MD č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě
• vyhláška MDS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
• vyhláška MV č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky č. 197/1958 Ú.l.,
vyhlášky č. 141/1960 Sb., vyhlášky č. 87/1964 Sb., vyhlášky č. 53/1965 Sb., zákona ČNR č.
146/1971 Sb., vyhlášky č. 32/1972 Sb., vyhlášky č. 103/1978 Sb., zákona č. 68/1979 Sb.,
vyhlášky č. 69/1981 Sb., vyhlášky č. 34/1984 Sb., vyhlášky č. 102/1995 Sb., zákona č. 12/1997
Sb. a vyhlášky č. 64/1998 Sb.
• zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991
Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o
Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů
DRÁŽNÍ (ŽELEZNIČNÍ) DOPRAVA
• zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb.,
zákona č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.) a zákona č. 132/2000 Sb. [úplné znění
zákon č. 35/2001 Sb.], ve znění zákona č. 77/2002 Sb., nálezu ÚS č. 144/2002 Sb. zákona č.
175/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
• zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb. [úplné znění zákon č.
218/1993 Sb.]
• vyhláška MD č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky
č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb. a vyhlášky č. 413/2001 Sb.
• vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č.
242/1996 Sb. a vyhlášky č. 174/2000 Sb.
• vyhláška MDS č. 36/2001 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o
vymezení souběžné osobní dopravy
• vyhláška MDS č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu
určených technických zařízení a jejich konkretizaci (Řád určených technických zařízení), ve znění
vyhlášky MDS č. 279/2000 Sb. a nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
• nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění
nařízení vlády č. 294/2000 Sb.
• nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob
17
LETECKÁ DOPRAVA
• zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.
• úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb.
• vyhláška MDS č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o
změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb.
• výnos FMD č.j. 19958/73-020, kterým se vydává Předpis L-14 Letiště (částka 35/1973 Sb.), ve
znění výnosu FMD č.j. 9512/87 (částka 24/1987 Sb.)
• výnos FMDS č.j. 25228/80-20, LZ Letiště pro letecké práce v zemědělství, lesním a vodním
hospodářství (částka 16/1981 Sb.), ve znění výnosu FMD č.j. 8262/87-20 (částka 35/1988 Sb.)
• výnos FMD č.j. 6505/1985-20, kterým se vydává Předpis L-14/OP Ochranná pásma pozemních
leteckých zařízení (částka 11/1985 Sb.)
• výnos FMD č.j. 18268/1985-20, kterým se vydává Předpis L-16 Ochrana životního prostředí, sv.
I. - Hluk letadel (částka 13/1986 Sb.), ve znění oznámení č. 360/1990 Sb.
VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA
76/2002 Sb.
• vyhláška MZe č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí
• vyhláška MZe č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních
děl
• zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č.
254/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
• vyhláška MDS č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné
havárii a dopravě nebezpečných věcí
• vyhláška MDS č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních
cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb.
• vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních vestách
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA / TECHNICKÁ VYBAVENOST ÚZEMÍ
ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU A VYBAVENOST V
ÚZEMÍ OBCE/MĚSTA
VODOHOSPODÁŘSTVÍ
76/2002 Sb.
• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých
zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
• zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
• směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení,
• vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích
pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
• směrnice č. 13123/806/OSS MLVH ČSR pro vypracování návrhů kanalizačních řádů (reg.) částka 16/1975 Sb. (Směrnice uveřejněná ve Věstníku MLVH ČSR, částka 8, ročník 1975)
18
•
•
•
vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích o
vodní bilanci
vyhláška MZe č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o
náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
ENERGETIKA A PODNIKÁNÍ V ENERGETICE - PLYNÁRENSTVÍ, ELEKTRÁRENSTVÍ A
TEPLÁRENSTVÍ
• zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb.,
• vyhláška č. MPO ČR č. 154/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti udělování licencí pro
podnikání v energetických odvětvích
• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
• nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické
koncepce
• vyhláška MPO č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě
elektřiny a tepelné energie
• vyhláška MPO č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu
tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie
• vyhláška MPO č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové
vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a
požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné
energie konečným spotřebitelům
• vyhláška MPO č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při přenosu,
distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie
• vyhláška MPO č. 212/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti pro přípravu a uskutečňování
kombinované výroby elektřiny a tepla
• vyhláška MPO č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě
tepla v budovách
• vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu
• vyhláška MPO č. 214/2001 Sb., kterou se stanoví vymezení zdrojů energie, které budou
hodnoceny jako obnovitelné
• vyhláška MPO č. 165/2001 Sb., o Dispečerském řádu plynárenské soustavy České republiky
• vyhláška MPO č. 166/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o činnostech Ústředního
plynárenského dispečinku
• vyhláška MPO č. 167/2001 Sb., o stavech nouze v plynárenství
• zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.
(ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č.
310/2002 Sb.
• vyhláška č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o
způsobech výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky
č. 196/1996 Sb.
• vyhláška MPO č. 223/2001 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu podílu odběratele na účelně
vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepelné energie
a způsob výpočtu škody vzniklé držiteli autorizace neoprávněným odběrem tepelné energie
• vyhláška MPO č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z
kombinované výroby elektřiny a tepla
• vyhláška ERÚ č. 306/2001 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v
elektroenergetice
• vyhláška MPO č. 225/2001 Sb., kterou se stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v
teplárenství
• vyhláška MPO č. 219/2001 Sb., o postupu v případě hrozícího nebo stávajícího stavu nouze v
elektroenergetice
• vyhláška ERÚ č. 439/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb,
nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého
kapitálu v energetice
• vyhláška ERÚ č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a
zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu
19
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vyhláška č. 220/2001 Sb., o dispečerském řádu elektrizační soustavy České republiky
vyhláška MPO č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační
soustavě
vyhláška MPO č. 19/2002 Sb., kterou se stanoví způsob organizace krátkodobého trhu s
elektřinou
vyhláška č. 224/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozdělení nákladů za dodávku tepelné
energie na jednotlivá odběrná místa
nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční
vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních
objektů, ve znění nařízení vlády č. 308/1997 Sb.
nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na
podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů
vyhláška MMR č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou
energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
vyhláška ERÚ č. 329/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky připojení a dodávek plynu pro
chráněné zákazníky
vyhláška MPO č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a
distribučních soustav v plynárenství
vyhláška ERÚ č. 377/2001 Sb., o Energetickém regulačním fondu, kterou se stanoví způsob
výběru určeného držitele licence, způsob výpočtu prokazatelné ztráty a výše včetně pravidel
placení finančních příspěvků do tohoto fondu
nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování
vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného
záchranného systému
SPOJE (TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE)
• zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č.
• vyhláška MDS ČR č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika koncových bodů a
rozhraní veřejné telekomunikační sítě
• vyhláška MDS č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality
služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence
• vyhláška MDS č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních okruhů a jejich
technických parametrech
• vyhláška MDS č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy o propojení a
přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách přístupu k síti a propojení sítí a připojení
neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím
• vyhláška MDS č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační koncová a rádiová
zařízení
• vyhláška MDS č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně vybavených koncových
telefonních zařízení
• vyhláška MDS č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné
ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence
• vyhláška MV č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro
odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu
• sdělení ČTÚ č. 394/2000 Sb., o vyhlášení číslovacího plánu veřejných telefonních sítí
• sdělení ČTÚ č. 488/2001 Sb., o vyhlášení číslovacího plánu signalizačních bodů signalizačních
sítí signalizačního systému č. 7
• směrnice FMS ze dne 25. 7. 1978, k provádění staveb v resortu spojů a o kolaudaci
telekomunikačních staveb nepodléhajících stavebnímu povolení (registrováno v částce 32/1978
Sb.)
• zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších
zákonů (oprava tiskových chyb částka 120/2001 Sb., částka 138/2001 Sb.) a zákona č. 309/2002
Sb.
• zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994
Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb.
• zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994
Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 192/2002 Sb.
20
ODPADY A UKLÁDÁNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK / ODPADY TUHÉ, KAPALNÉ A PLYNNÉ
• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.
• zákon č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadu
• vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů, Seznam nebezpečných
odpadů a států pro účely vývozu, dovozu, tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k
vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)
• vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady
• vyhláška MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
• vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými
terfenyly,
monometyltetrachlordifenylmetanem,
monometyldichlordifenylmetanem,
monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v
koncentraci větší než 50 mgkg-1 (o nakládání s PCB)
• vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
• vyhláška MPO č. 115/2002 Sb., o podrobnostech nakládání s obaly
• vyhláška MŽP č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých
výrobků
ODPADY A UKLÁDÁNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK / NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEDY
JADERNÁ ENERGIE A IONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ
• zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.
(ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č.
310/2002 Sb.
• vyhláška SÚJB č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu,
skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování
zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji
ionizujícího záření a dalších zařízení pro práci s nimi (o typovém schvalování)
• vyhláška SÚJB č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených
radionuklidových zářičů
• vyhláška SÚJB č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o
jejich zařazování do jednotlivých kategorií
• vyhláška SÚJB č. 145/1997 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a o jejich zařazování
do jednotlivých kategorií
• vyhláška SÚJB č. 146/1997 Sb., kterou se stanoví pro činnosti, které mají bezprostřední vliv na
jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na
kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování
oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k
přípravě vybraných pracovníků
• vyhláška SÚJB č. 179/2002 Sb., kterou se stanoví seznam vybraných položek a položek dvojího
použití v jaderné oblasti
• vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně
• vyhláška SÚJB č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s
využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a
rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd
• vyhláška SÚJB č. 215/1997 Sb., o kritériích na umísťování jaderných zařízení a velmi
významných zdrojů ionizujícího záření
• vyhláška SÚJB č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných
zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního
plánu a havarijního řádu
• vyhláška SÚJB č. 106/1998 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných
zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu
• vyhláška SÚJB č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti
• vyhláška SÚJB č. 196/1999 Sb., o vyřazování jaderných zařízení nebo pracovišť s významnými
nebo velmi významnými zdroji ionizujícího záření v provozu
• sdělení MZV č. 67/1998 Sb., o sjednání Úmluvy o jaderné bezpečnosti
• vyhláška č. 324/1999 Sb., kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu,
na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách
21
CHEMICKÉ LÁTKY
• zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisících se zákazem chemických zbraní a o
změně a doplnění stavebního zákona v platném znění, živnostenského zákona v platném znění a
trestního zákona v platném znění, ve znění zákona č. 249/2000 Sb.
• vyhláška MPO č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisících se
zákazem chemických zbraní
• zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000
Sb.,a zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
• zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dílčích opatřeních s tím souvisících, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
• vyhláška MZd č. 251/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování toxicity chemických látek
a přípravků, ve znění vyhlášky č. 208/2001 Sb.
• vyhláška MZd č. 299/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a
chemických vlastností chemických látek a chemických přípravků a vlastnosti chemických látek a
chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí
• vyhláška č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků,
jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, ve znění vyhlášky č. 390/2000 Sb.
• vyhláška č. 85/1999 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování hořlavosti a oxidačních
vlastností chemických látek a chemických přípravků
• vyhláška č. 302/1998 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky odborné způsobilosti a postup při
jejím ověřování, postup prokazování zdravotní způsobilosti, postup při udělování a odnímání
autorizace, seznam vybraných nebezpečných látek a přípravků, jejichž dovoz a vývoz je možný
pouze se souhlasem MŽP, obsah žádosti o dovoz a vývoz a způsob a podrobnosti vedení
evidence a oznamování nebezpečných chemických látek a přípravků, ve znění vyhlášky č.
391/2000 Sb.
• vyhláška č. 283/2001 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, postupu při ověřování jejich
dodržování, postupu při vydávání osvědčení a postupu kontroly dodržování zásad správné
laboratorní praxe při zkoušení vlastností chemických látek a chemických přípravků (zásady
správné laboratorní praxe)
• vyhláška č. 306/1998 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických
látek pro životní prostředí
• vyhláška ČBÚ č. 316/1998 Sb., kterou se stanoví metoda pro zjišťování výbušnosti chemických
látek a chemických přípravků
• nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických
látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud
klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb. (oprava
tiskových chyb částka 120/2001 Sb.)
• vyhláška MPO č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných
chemických látek a přípravků
• vyhláška MZd č. 250/1998 Sb., o registraci chemických látek, ve znění vyhlášky č. 50/2001 Sb.
• vyhláška MZd č. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných
chemických látek pro zdraví člověka
• vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a
rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
OSTATNÍ NEBEZPEČNÉ LÁTKY A JEDY
• zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických
(biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona
• nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního řízení stanoví, co se považuje za
jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění nařízení vlády č. 40/2002 Sb.
• vyhláška MŽP č. 10/2002 Sb., kterou se stanoví seznam nebezpečných látek, které mohou
představovat závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí
• vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin
• vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání
odpadů v podzemních prostorech
22
OCHRANA OVZDUŠÍ PŘED EMISEMI A IMISEMI
• zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně
ovzduší)
• zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve
znění zákona č. 211/1993 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 212/1994 Sb.], ve
znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
• směrnice č. HE 58/1981, o zásadních hygienických požadavcích a o nejvyšších přípustných
koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění (částka
14/1981 Sb.)
• zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země
• vyhláška MŽP č. 110/2000 Sb., kterou se stanoví celkové roční nejvyšší přípustné množství látek
poškozujících nebo ohrožujících ozónovou vrstvu Země, které mohou být vyrobeny nebo
dovezeny v roce 2000 až 2002
ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby
ozónovou vrstvu Země, které jsou určeny pro zajištění základní potřeby v letech 2000 a 2002
• vyhláška MŽP ČR č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky
provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, s opravou chyb uvedených
v částce 88/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 97/2000 Sb.
• vyhláška MŽP ČR č. 41/1992 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší
a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá opatření k
ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 279/1993 Sb.
• vyhláška MŽP č. 122/1995 Sb., kterou se stanoví emisní limity pro lakovny se spotřebou nad 10
tun nátěrových materiálů ročně
• opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 (částka č. 84/1991 Sb.) k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně
ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění opatření FVŽP ze dne 23. června 1992 (částka č.
84/1992 Sb.) a vyhlášky č. 122/1995 Sb. - přílohy č. 1, 2 a 3 zrušeny vyhláškou č. 117/1997 Sb.
OCHRANA ÚZEMÍ PŘED HLUKEM A VIBRACEMI A ZÁŘENÍM
• vyhláška MZD č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
• nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
POŽÁRNÍ OCHRANA
• zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č.
40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb. [úplné znění zákon č. 91/1995 Sb.], ve znění zákona č.
163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 67/2001
Sb.]
• zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých
zákonů
• vyhláška č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některé ustanovení zákona o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů (s výjimkou ustanovení § 1 až § 100 a § 108 až § 116)
• vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně
• nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně
23
EKONOMICKÁ INFRASTRUKTURA
ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ÚZEMNÍ EKONOMII / DANĚ A ROZPOČTOVÉ
HOSPODAŘENÍ / ÚVĚRY / FONDY / ÚČELOVÉ DOTACE PRO OBCE/MĚSTA
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění ve znění zákona č. 273/2001 Sb.,
Sb.
zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným
celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č.
492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), ve znění zákona č. 483/2001 Sb.
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č.
320/2001 Sb. a zákona č. 450/2001 Sb.
vyhláška MF č. 311/2001 Sb., o stanovení procenta, kterým se každá obec podílí na stanovené
procentní části celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů
vyhláška MF č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a
dobrovolných svazků obcí
vyhláška č. 10/1997 Sb. HMP, o výši koeficientů pro výpočet sazby daně z nemovitostí
zákon č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb.,
o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška MF č. 93/2002 Sb., o stanovení procenta, kterým se každá obec podílí na 1,5 % z
celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních
požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů, s výjimkou daně z příjmů
fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby
zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve
znění zákona č. 492/2000 Sb. (oprava tiskové chyby částka 150/2001 Sb.), zákona č. 229/2001
Sb. (oprava tiskových chyb částka 87/2001 Sb.), zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb.,
zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona č. 219/2000
Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č.
364/2000 Sb. a zákona č. 130/2002 Sb.
vyhláška MF č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s
majetkem státu
zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do
majetku krajů, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., zákona č. 408/2001 Sb. a zákona č. 290/2002 Sb.
zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků z majetku České
republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a
souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a
závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí,
ve znění zákona č. 485/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 114/2000 Sb. a zákona č.
132/2000 Sb. [úplné znění zákon č. 398/2000 Sb.], ve znění zákona č. 277/2002 Sb.
zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na
jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb.,
zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 210/1993
104/2000 Sb., zákona č. 211/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona
č. 15/2002 Sb.
vyhláška MZe č. 380/2001 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými
průměrnými cenami zemědělských pozemků
oznámení MZe č. 225/1992 Sb., o vydání výnosu o zařazení územních technických jednotek
(katastrálních území) do produkčních ekonomických skupin
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování
majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
vyhláška MF č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o
oceňování a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění vyhlášky č.
127/1999 Sb., vyhlášky č. 173/2000 Sb. (oprava tiskové chyby publikována v částce 70/2000 Sb.)
a vyhlášky č. 338/2001 Sb.
24
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o
působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu
národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů
nařízení vlády č. 481/2000 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou
dotace ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů, ve znění nařízení vlády č. 294/2001 Sb.
a nařízení vlády č. 141/2002 Sb.
nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části
úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace
nebo regenerace bytových panelových domů
nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu
regenerace panelových sídlišť
nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního
úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb., nařízení vlády č. 70/1998 Sb.
a nařízení vlády č. 226/1999 Sb.
nařízení vlády č. 396/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na opravy a
modernizace bytů
vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové
výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášky č. 74/1989 Sb.,
vyhlášky č. 73/1991 Sb., vyhlášky č. 398/1992 Sb., vyhlášky č. 89/1998 Sb. a vyhlášky č.
385/2000 Sb.
nařízení vlády č. 97/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru
na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu osobami mladšími 36 let
nařízení vlády č. 251/1994 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování a finanční
vypořádání dotace ze státního rozpočtu na tepelnou energii dodávanou k vytápění domovních
objektů, ve znění nařízení vlády č. 308/1997 Sb.
zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991
Sb., ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.,
zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb.,
nálezu ÚS č. 3/2000 Sb., zákona č. 66/2000 Sb. a zákona č. 308/2000 Sb. [úplné znění zákon č.
396/2000 Sb.]
usnesení vlády ČR č. 209 z roku 1992 k Programu regenerace městských památkových
rezervací a městských památkových zón
usnesení vlády ČR č. 110 z roku 1995 k Programu záchrany architektonického dědictví
usnesení vlády ČR z 21. května 1991 k Programu obnovy vesnice
zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
ROZVOJOVÝ POTENCIÁL, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
OCHRANA PROSTŘEDÍ, ZVLÁŠTNÍ VEŘEJNÝ ZÁJEM
ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PÉČE O ZDRAVÍ (OCHRANA ZDRAVÍ A ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH
PODMÍNEK) A HUMANITÁRNÍ HYGIENA / LÁZEŇSTVÍ / VETERINÁRNÍ HYGIENA OBCE/MĚSTA
PÉČE O ZDRAVÍ LIDU / HUMANITÁRNÍ HYGIENA
• zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990
Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., [úplné znění zákon č. 86/1992 Sb.], ve
znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č.
307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu ÚS č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona
č. 71/2000 Sb. (ve znění zákona č. 86/2002 Sb.), zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000
260/2001 Sb. a zákona č. 290/2002 Sb.
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č.
• zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001
Sb.
25
•
•
•
•
•
•
vyhláška MZd č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví, ve znění zákona č. 256/2001
Sb.
zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o ochraně zdravých životních
podmínek, ve znění zákona č. 137/1982 Sb. a zákona č. 14/1997 Sb.
vyhláška MZD č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
směrnice HE 51/1979 - HEM-324.2-1, o základních hygienických zásadách pro stanovení,
metodický návod MZd č. HEM-300-12. 06. 1992, pro posuzování chovů zvířat z hlediska péče o
vytváření a ochranu zdravých životních podmínek
LÁZEŇSTVÍ
• zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod,
přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb.
• vyhláška MZd č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých
zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na
životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o
využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní
minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních
léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních)
• nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální
vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody
• směrnice MZd a ÚGÚ o provádění vrtných prací, podléhajících hornímu zákonu a jiných zemních
prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů - publikováno v částce 51/1959 Ú.l.
SOUBOR PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ K URČENÍ ZDROJŮ PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH A MINERÁLNÍCH
VOD
SOUBOR PŘEDPISŮ URČUJÍCÍCH OCHRANNÁ PÁSMA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ
VETERINÁRNÍ HYGIENA
• zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona
č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
• vyhláška MZe č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o
veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a
jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o
veterinární asanaci a o atestačním studiu, ve znění vyhlášky č. 399/2001 Sb.
ZÁKLADNÍ ŘÍDÍCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO ZVLÁŠTNÍ REŽIMY V ÚZEMÍ / VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ
STAVBY / VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ / CIVILNÍ OCHRANA / KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A
PREVENCE HAVÁRIÍ OBCE/MĚSTA
ZVLÁŠTNÍ REŽIMY V ÚZEMÍ / VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ
CIVILNÍ OCHRANA / KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
• ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č.
300/2000 Sb.
• zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky
• zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
• vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného
záchranného systému
• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
26
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o
krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých
souvisejících zákonů
vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové
stavy
zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou
a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území)
vyhláška MF č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu
nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém
živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných
pro zpracování přehledu
vyhláška MŠMT č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb.,
o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování,
využití a ochranu důlních děl, vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování
preventivních technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol
usnesení vlády ČR č. 660/1993 k provádění civilní obrany a ochrany
zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů
PREVENCE HAVÁRIÍ
•
•
•
•
•
zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými
chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dílčích opatřeních s tím souvisících, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb.
nařízení vlády č. 6/2000 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu
prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při
provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole
vyhláška MŽP č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné
havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie
vyhláška MŽP č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a
způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy,
zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního
plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených
veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování
vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a
rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
27

Textová část k územnímu plánu obce Nižbor ( v této

Transkript

Podobné dokumenty

ÚP_Lukavice P+R

Vodní cesty a plavba 2/2010 - Dunaj-Odra-Labe

Černostrakaté Novinky 3/2013 - Svaz chovatelů holštýnského skotu

Mořinský kurýr č.55 2010

Ve ř ejn á vyhl á š ka