ÚP_Lukavice P+R

Transkript

ÚP_Lukavice P+R

ÚP LUKAVICE – PRŮZKUMY A ROZBORY
Ú Z E M N Í
P L Á N
O B C E
LUKAVICE
PRŮZKUMY A ROZBORY
___________________________________________________________________
z.č. 2 / 099 / 07
A – TEXTOVÁ ČÁST
CELKOVÝ SEZNAM PŘÍLOH:
A – TEXTOVÁ ČÁST
B – VÝKRESOVÁ ČÁST
- Výkres limitů využití území vč. záměrů na provedení změn v území
1 : 10 000
- Výkres problémů k řešení vč. znázornění hodnot území …….…
1 : 10 000
- Výkres stávajícího funkčního využití …….………………………….
1 : 10 000
_______________________________________________________________________________
A – PROJEKT Pardubice . 02 / 2008
1
Obsah:
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................. 3
A.1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ........................................................................................................................... 3
A.2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPP A ÚPD A KONCEPTU ŘEŠENÍ NEBO NÁVRHU
ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ....................................................................................................................... 3
B. PRŮZKUMY A ROZBORY .............................................................................................. 4
B.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE ......................................................... 4
B.2 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................................................... 4
B.2.1 Geomorfologie, geografie .......................................................................................................... 4
B.2.2 Geologie, hydrogeologie ............................................................................................................ 5
B.2.3 Pedologie ................................................................................................................................... 7
B.2.4 Hydrologie.................................................................................................................................. 7
B.2.5 Klimatologie ............................................................................................................................... 8
B.3 OCHRANNÁ PÁSMA.............................................................................................................................. 8
B.4 DEMOGRAFIE.................................................................................................................................... 11
B.4.1 Počet obyvatel stávající ........................................................................................................... 11
B.4.2 Bytový fond stávající ............................................................................................................... 12
B.5 URBANISTICKÁ KONCEPCE................................................................................................................. 13
5.1 Širší vztahy .................................................................................................................................. 13
5.2 Kulturní a stavební hodnoty území.............................................................................................. 13
5.3 Urbanistická a architektonická struktura ..................................................................................... 20
B.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST.................................................................................................................. 22
B.7 DOPRAVA ......................................................................................................................................... 24
7.1 Širší vztahy v řešeném území ..................................................................................................... 24
7.2 Železniční doprava ...................................................................................................................... 25
7.3 Silniční doprava........................................................................................................................... 25
7.4 Pěší a cyklisté ............................................................................................................................. 26
7.7 Doprava v klidu............................................................................................................................ 27
7.8 Dopravní zařízení ........................................................................................................................ 27
7.9 Ochranná pásma......................................................................................................................... 28
B.8 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ..................................................................................................................... 28
8.1 Vodní toky a plochy .................................................................................................................... 28
8.2 Vodovod ..................................................................................................................................... 30
8.3 Kanalizace.................................................................................................................................. 31
B.9 ELEKTROROZVODY .......................................................................................................................... 33
B.10 SPOJE............................................................................................................................................. 34
B.11 PLYNOVODY .................................................................................................................................... 35
B.12 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .............................................................................................................. 36
B.13 VÝROBA A TĚŽBA............................................................................................................................. 39
13.1 Průmyslová výroba................................................................................................................... 39
13.2 Zemědělská výroba .................................................................................................................. 40
13.3 Těžba ....................................................................................................................................... 40
B.14 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................................................ 41
B.16 OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ ......................................................................................................... 45
B.17 ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 46
2
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Název obce
Okres
Objednatel akce
Zpracovatel akce
: Lukavice
: Chrudim
: Obec Lukavice
: Ing. arch. Petr Kopecký
A - PROJEKT, Jiráskova 1275, Pardubice
Datum zpracování : Průzkumy a rozbory - únor 2008
A.1. Hlavní cíle řešení
Hlavními cíli je stanovení rozvojových ploch především pro bytovou výstavbu
v obci a posouzení návazné občanské a technické vybavenosti a dopravy podle
aktuálních požadavků, potřeb a možností v území. Je třeba určit kriteria pro možný
rozvoj a navrhnout urbanistické a funkční řešení katastrálního území obce, jež bude
podkladem pro koordinaci činností v řešeném území.
A.2. Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPP a ÚPD a konceptu řešení
nebo návrhu územního plánu obce
Pro obec Lukavice (vč. místních částí Lukavička, Výsonín, Vížky, Radochlín a
Loučky) byly dosud z územně plánovacích podkladů zpracovány US Lukavice –
úprava středu obce (Drupos Pardubice 9/89), SPVRD Lukavice (Drupos Pardubice
3/83 a 12/85), US Žumberk – Vížky (SURPMO Praha 2/92), US Výsonín
(ing.arch.Češka – Projekce 8/92) a US Lukavice (ing. arch. Petr Kopecký 3/2000).
Tato dokumentace zastarala jak po stránce obsahové (zejména nové
požadavky na obytná území, aktuální stav inženýrských sítí, atd.), tak formální
(zpracovaní na starších mapových podkladech, potřeba zpracovat dokumentaci
digitálně dle platné legislativy, apod.).
Pro zpracování akce byly k dispozici následující podklady:
- rastrová digitální data map evidence nemovitostí a pozemkového katastru
- základní mapy 1 : 10 000 - rastrová digitální data map
- US Lukavice (ing. arch. Petr Kopecký 3/2000)
- Generel ÚSES map. list 13-44-03 (Agroprojekt Vys. Mýto)
- Generel míst. SES map. list 13-42-23 (Atelier sad. a kraj. tvorby Baladová –
Kulová)
- digitální data tras stávajících rozvodů plynu (VČP HK 2006)
- digitální data PD vodovodu
- digitální data (situace) PD splaškové kanalizace (ing. M. Bažant,
Mediumprojekt 2008)
3
B. PRŮZKUMY A ROZBORY
B.1.
Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce
Řešené území je vymezeno třemi katastrálními územími – Lukavice, Výsonín a
Vížky - o celkové rozloze 944 ha. Hranice řešeného území je vyznačena v grafické
části ve výkrese limitů i stávajícího funkčního využití území.
B.2
Přírodní podmínky
B.2.1 Geomorfologie, geografie
Obec Lukavice leží ve střední části okresu Chrudim cca 8 km jihovýchodně od
Chrudimi, resp. 4 km jihovýchodně od Slatiňan. Nachází se východně komunikace
první třídy I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S. po obou stranách silnice třetí třídy
35817 Lukavice – Lukavička Žumberk, resp. 35814 Bítovany – Lukavice – I/37, které
z hlavní komunikace I/37 odbočují. K obci náleží i místní části Lukavička – těsně
navazuje na Lukavice z jihovýchodu; Výsonín – jihozápadně od Lukavic ve vzdálenosti
cca 1,5 km; Vížky – jižně cca 2 km od centra Lukavic; Radochlín – jižně cca 2,5 km;
Loučky – jižně cca 3 km.
Geomorfologické zatřídění řešeného území je podle Zeměpisného lexikonu
ČSR následující :
Nejsevernější část území je zařazena následovně:
systém hercynský
podsystém hercynská pohoří
provincie Česká vysočina
subprovincie Česká tabule
oblast Východočeská tabule
celek Svitavská pahorkatina
podcelek Chrudimská tabule
okrsek Hrochotýnecká tabule
Reliéf tohoto území lze celkově charakterizovat jako slabě rozčleněný, erozněakumulační. Dominantním prvkem reliéfu jsou strukturně denudační plošiny na
křídových segmentech, často s relikty pleistocenních říčních teras a sprašovým
pokryvem. Tabule je rozčleněna mělce zaříznutými vodními toky, u Chrudimky je
vyvinuta údolní niva.
Zbývající část řešeného území je poměrně výrazně oddělená terénním zdvihem
JZ Slatiňan a je zařazena takto:
systém hercynský
podsystém hercynská pohoří
provincie Česká vysočina
Česko-moravská soustava
subprovincie -
4
oblast celek podcelek okrsek -
Českomoravská vrchovina
Železné hory
Sečská vrchovina
Kameničská vrchovina (Z) a Skutečská pahorkatina (V)
Jedná se o blok zemské kůry, nakloněný jednostranným výzdvihem podél
železnohorského zlomu. Tím je dán příkrý svah Železných hor, který se nachází na
zlomovém pásu i mírný sklon území k SV. Reliéf území má erozní charakter, místy
strukturně podmíněný (suky odolnějších prvohorních břidlic).
Geomorfologický reliéf odpovídá hercynským a starším vrásno – zlomovým
strukturám Českého masívu.
Terénní reliéf je zvlněný , na severu území klesá k údolí pravostranného přítoku
Chrudimky, v západní části klesá ke Křižanovické vodní nádrži, zvýšená střední část
řešeného území na jihu klesá do údolí Kvíteckého potoka. Rozsah nadmořských
výšek v řešeném území se pohybuje od 290 – 395 m n.m.
Z celkové výměry katastrů 944 ha činí zemědělská půda 616 ha, z toho : orná
půda 491 ha, zahrady 32 ha, sady 9 ha, trvalé travní porosty 84 ha, dále lesní půda
231 ha, vodní plochy 18 ha, zastavěné plochy 18 ha a ostatní plochy 61 ha.
B.2.2 Geologie, hydrogeologie
Řešené území z hlediska geologického patří v předkvartérních regionálněgeologických jednotkách do území české křídové pánve a nasavrckého masívu.
V kvartérních regionálně-geologických jednotkách patří do oblasti nížin nejsevernější
část území a do oblasti pahorkatin zbývající část území. V geologické stavbě území
lze rozlišit několik strukturních pater. Zasahuje mladší paleozoikum, lukavická skupina
a starší paleozoikum, prvohorní, druhohorní a čtvrtohorní geologické útvary. Okolí
Lukavice jsou pískovce, porfyrtoidy lukavického typu, dále též porfyroidy trpišovské,
felzitický křemenný porfyr, diluviální hlíny a jílovité písky se štěrkem, paleoandezity a
křižanovická biotická žula.
Geologický průzkum pro účely této akce nebyl samostatně zpracován.
Vzhledem k zástavbě v obci se dají předpokládat pro jednoduché stavby (rodinné
domky, drobnější objekty občanské vybavenosti) geologicky vhodné podmínky. Před
zahájením rozsáhlejších nebo složitějších staveb je třeba provést na místě stavby
geologický průzkum základových podmínek.
Jižně od Lukavic, resp. východně od Vížek se nachází CHLÚ a dobývací
prostor Vížky stavebního kamene pro organizaci Silnice a.s., Hradec Králové.
V řešeném území se nachází několik poddolovaných území po těžbě nerud.
Rozsahově největší je v obci Lukavice a zaujímá historický střed obce a pokračuje
SSZ ke komunikaci I.tř. a je klasifikováno jako nebezpečné. Dalšími poddolovanými
územími jsou poddolovaná území s nízkým nebezpečím, a to Výsonín – Skalka –
Jahodnice – Lukavička, s málo pravděpodobnými projevy na povrch (č.1342005
5
Výsonín-Skalka, 1342007 Výsonín, 1342004 Lukavice, 1342009 Lukavice-Lukavička,
1342008 Lukavice-Jahodnice) .
Za zmínku stojí historie poddolovaného území v Lukavici (odvodňovací štoly
pyritových dolů jsou chráněnými památkami):
„První písemný doklad o dolování a zpracování pyritu v Lukavici pochází z 12.12.1609
– těžař Michal Urban. Další zpráva je z první poloviny 17. století. Změna politické
situace po bitvě na Bílé hoře, třicetiletá válka znemožnila obnovu těžby. V roce 1703
dochází k novému pronájmu pražskému těžařstvu, provoz byl rychle obnoven, ale po
třech letech dochází opět k soudním sporům, které se vlekly 34 let. Teprve až od roku
1754 se dá mluvit o skutečném rozvoji těžby. V roce 1755 byla provedena revize
stávajícího stavu, proveden návrh na další postup a zhotovena první mapka zdejších
dolů. Podle dochované zprávy byly tehdy přístupné tři šachty – hlavní těžní jáma
„Svatého Bartoloměje“, hluboká 20m, jáma „U správcova domu“ v místě šachty
„Svatého Vavřince“, hluboká 12 m a jáma „U kovárny“, hluboká 16 m. Těžba se sice
zvyšuje, ale zůstává na primitivní úrovni, následkem dochází k zatopení dolů. V roce
1759 opět přijíždí do Lukavice Alexius de Adda a opět sepisuje novou zprávu s dalším
doporučeným postupem. Přes nejasnosti obsažené v této zprávě (v místě ,kde
původně uvádí šachtu „U správcova domu“ píše nyní o hloubení nové jámy „Svatého
Jana“, která má nahradit zatopenou šachtu „Svatého Bartoloměje“) je jistý další
úspěšný rozvoj a v 60. letech 18. století je založena nová šachta „Vilemína“,
zpřístupňující jižní část revíru. K největšímu rozmachu dochází koncem 18. století.
Všechny zdejší šachty jsou propojeny a ložisko je rozfáráno do hloubky 80 m, dále je
vyražena asi 1,5 km dlouhá odvodňovací štola „Karl-Vincenc“, ústící SZ od obce k
údolí Chrudimky. Počátkem 19. století je dosaženo téměř stometrové hloubky, ve 30.
letech 19. století je ložisko dobýváno již do 200 metrů hloubky. Hlavní šachta „Svatého
Bartoloměje“ (šachta ve středu obce pod obecním úřadem) dosáhla 110 m. V této
době je provoz chemické továrny závislý hlavně na místní těžbě. Postupně však
vzrůstají náklady a odbytová krize počátkem 60. let vynutí omezení těžby. Problémy
působí zatopení nejhlubších obzorů, agresivní prostředí kyselých důlních vod. Od 70.
let 19.století je možno pozorovat výrazné oddělování dolu a zvyšování autonomie
továrny, které do té doby tvořily jeden hospodářský celek. Nastává postupný pokles
produkce pyritu a důl přestává být rentabilní. K definitivnímu ukončení těžby dochází
v roce 1892.
Začátkem 50. let 20.století dochází k novému průzkumu zdejšího ložiska. Od r.1953
dochází k báňskému ověřování, zmáhání šachet označených jako Lš I, II, III, IV. Práce
byly však ukončeny vesměs téhož roku a vyhodnoceny jako negativní. Od roku 1954
nebyl v Lukavici prováděn žádný další hornický průzkum.“
(převzato z práce „Rozsah starých báňských děl v okolí obce Lukavice“ – Geofond
ČR, Kutná Hora 1995).
Radonový průzkum nebyl v rámci této akce dle smlouvy s objednatelem pro
řešené území zpracován. Je proto nutné před zahájením vlastní výstavby provést v
jednotlivých lokalitách radonový průzkum a podle jeho výsledku případně navrhnout
příslušná opatření, v nejkrajnějším případě v lokalitě neprovádět bytovou či občanskou
výstavbu a nahradit ji funkcí nebytovou.
Dle webových stránek Krajského úřadu Pardubice vyplývá, že v jižní polovině
řešeného území se nachází radiometricky anomální území se středním (zahrnuje
území severně od Vížek – jižní až jihovýchodní část katastru Lukavice,
6
severovýchodní až jihozápadní část katastru Vížek, obec Vížky a jižní část obce
Radochlín) i nejvyšším radonovým zatížením (zahrnuje území severozápadní část
katastru Vížek a jihovýchodní část katastru Výsonín, dále pak jihovýchodní až
východní část katastru Vížky).
V řešeném území se nevyskytuje území ohrožené sesuvem ani jiná svahová
deformace.
B.2.3 Pedologie
Na vzniku jednotlivých genetických půdních představitelů mají rozhodující vliv
přírodní podmínky, především pak vlastnosti půdotvorných substrátů a dále reliéf
terénu, klimatické podmínky a poměry hydrologické.
Vzhledem k rozdílnému charakteru terénu jsou zastoupeny různé genetické
typy půd. V nejsevernější části řešeného území se vyskytují půdy rendziny středně
těžké až těžké, severní část řešeného území zaujímají kvalitní půdy – hnědozemě.
V nivě Chrudimky jsou zastoupeny nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké,
s příznivými vláhovými poměry. V nejvýše položených, většinou zalesněných partiích
s vyššími srážkami se vyskytují podzolové půdy na různých substrátech.
B.2.4 Hydrologie
Dle hydrologického členění ČR řešené území náleží do povodí Labe 1 – 00 –
00, dílčího povodí 1 – 03 – 03 Chrudimka a celkem 3 povodí čtvrtého řádu :
1 – 03 – 03 – 033 Chrudimka
1 – 03 – 03 – 096 Ležák
1 – 03 – 03 – 031 Chrudimka
Z hlediska hydrologických poměrů území náleží do povodí středního Labe a do
povodí Chrudimky. Hydrogeologicky se jedná o rajóny 653 (Kutnohorské krystalinikum
a Železné hory), 431 (Chrudimská křída). Ústředním recipientem Chrudimka
s pravostranným přítokem a Ležák s levostranným přítokem Kvíteckým potokem. Oba
tyto recipienty protékají po hranicích řešeného území. Hydrologickou síť doplňují
meliorační svodnice bez významnějšího vlastního povodí.
Část západní hranice řešeného území tvoří vodní nádrž Křižanovice II. Ve
východní části řešeného území se nachází vybudovaná nádrž – rybník při vodním toku
Ležák, dále v obci Lukavice je Prádelný rybník (na jeho přítoku v lesích jsou další dva
rybníčky), v lesích jižní části katastru Výsonína se nachází rybník Zaháj a další dva
rybníky – Loučecký a Nový - se nacházejí v jižní části řešeného území.
Značná část pozemků je meliorována.
7
Koryta toků jsou převážně přirozená a ekologicky hodnotná. Toky mají
charakter potoční až bystřinný s poměrně vysokou samočisticí schopností. Úpravy
toků, pokud jsou provedeny jsou staršího data a potřebují rekonstrukci. Vzhledem
k charakteru území (podhůří Železných hor) nedoporučují se stavební úpravy koryt
toků z krajinářských a hydrologických důvodů.
B.2.5 Klimatologie
Řešené území se nachází v mírně teplé oblasti (MT10), rajón MT10 je
definován dlouhým létem, teplým, mírně suchým, přechodné období krátké, mírně
teplé jaro a podzim, zima krátká, mírně teplá, velmi suchá, s krátkým trváním sněhové
pokrývky.
Klimatické charakteristiky:
počet letních dnů
počet dnů s prům. teplotou 10°C a více
počet mrazových dnů
počet ledových dnů
průměrná teplota v lednu
průměrná teplota v červenci
průměrný počet dnů se srážkami +1mm
srážkový úhrn za vegetační období
srážkový úhrn v zimním období
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
MT10
40 - 50
140 - 160
110 - 130
30 - 40
-2 - -3
17 - 18
100 - 120
400 - 450
200 - 250
50 - 60
120 - 150
40 - 50
Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7-7,5°C, pr ůměrný roční úhrn srážek
550-650mm, s přibývající intenzitou směrem k Železným horám.
B.3
Ochranná pásma
Jihozápadní okraj řešeném území spadá do chráněné krajinné oblasti
(CHKO) Železné hory (totožné území náleží také do krajinné památkové zóny
Slatiňansko-Slavicko stanovené Vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb. s účinností od
1.8.1996), rovněž do jihozápadního okraje řešeného území zasahuje přírodní
rezervace Strádovské Peklo, při jihovýchodním okraji řeš. území leží významný
krajinný prvek (VKP) Kvítecký potok registrovaný dle zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny.
Poznámka: Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona
č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, všechny lesy, rašeliniště, vodní toky,
rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části přírody může za významný krajinný prvek vyhlásit příslušný
městský úřad a to procesem tzv. registrace významného krajinného prvku.
Západně centra Lukavic je památný strom – dub letní. Vřešeném území se
nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast soustavy Natura 2000.
8
Východně od Vížek se nachází CHLÚ a dobývací prostor Vížky stavebního
kamene pro organizaci Silnice a.s., Hradec Králové.
Jahodnice – Lukavička, s málo pravděpodobnými projevy na povrch (dle vyjádření
Geofondu č.1342005 Výsonín-Skalka, 1342007 Výsonín, 1342004 Lukavice, 1342009
Lukavice-Lukavička, 1342008 Lukavice-Jahodnice) .
V jižní polovině řešeného území se nachází radiometricky anomální území se
středním (zahrnuje území severně od Vížek – jižní až jihovýchodní část katastru
Lukavice, severovýchodní až jihozápadní část katastru Vížek, obec Vížky a jižní část
obce Radochlín) i nejvyšším radonovým zatížením (zahrnuje území severozápadní
část katastru Vížek a jihovýchodní část katastru Výsonín, dále pak jihovýchodní až
deformace.
Do území nezasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV).
Dle zákona je podél lesních pozemků stanoveno ochranné pásmo lesa v šíři
50 m, přičemž lesní pozemky se vyskytují zejména v jihozápadní části řešeného
území.
Dle dostupných informací se v severozápadním okraji katastru Lukavic vyskytují
území se starými ekologickými zátěžemi.
Z hlediska ochrany archeologických památek se jedná o území
s archeologickými nálezy. Stavebníci jsou proto povinni podle § 22, odst. 2 zákona č.
20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů oznámit svůj záměr při zásazích do
půdního profilu již od doby příprav Archeologickému ústavu AV ČR.
Z pásem hygienické ochrany a ochranných pásem inženýrských sítí se v
řešeném území vyskytují:
- ochranné pásmo komunikací
- I. a III. třídy – 50 resp.15 m od osy vozovky,
- ochranná pásma elektro:
- vrchní primární vedení 35 kV – 10 m od krajního vodiče u stávajícího
vedení, příp. 7 m pro nová zařízení ( dle zák. č. 222 z r. 1995).
- trafostanice VN/NN stožárová – pro stávající zařízení 10 m od oplocení
nebo zdi, příp. 7 m pro nová zařízení
- ochranné pásmo plynovodů :
- VTL plynovody – 8 resp. od vnějšího obrysu u profilu 500 mm a 4 m u
profilu 200 mm.
9
-
STL plynovody a přípojky v zastav. území obce 1 m od obrysu na obě
strany, 2 x 4 m měřeno kolmo na obrys vedení mimo zastavěné území
Ochranné pásmo - zemědělských objektů v zemědělských areálech nebylo
vyhlášeno. Podrobněji viz kapitola B.13 Výroba.
10
B.4
Demografie
B.4.1 Počet obyvatel stávající
Základním podkladem pro zpracování této stati jsou údaje z publikace Obce
v číslech, okres Chrudim (ČSÚ 1991) a výsledky Sčítání lidu, domů a bytů z roku
2001, převzaté z webových stránek Českého statistického úřadu :
Obec Lukavice měla v následujících letech tento počet obyvatel :
Rok
1869
1900
1930
1950
1961
1970
1980
1991
1996
2001
2006
1 034
1 066
1 037
881
833
800
749
679
749
753
845
Počet
obyvatel
Z tabulky je zřejmé, že pro období po 2. světové válce je příznačný prakticky
neustálý úbytek obyvatel. V posledních letech se vývoj počtu obyvatel podařilo nejen
stabilizovat, ale dochází i k nárůstu. Proto lze předpokládat v nejbližších letech
obdobnou tendenci.
V roce (2001) činil podíl mužů 379 (50,3 %) a žen 374 (49,7 %).
V roce 2001 mělo obyvatelstvo obce Lukavice následující věkovou strukturu:
Věkové
0-4
5-14
15-19
20-29
30-39
40-49
50-59
60-64
65-74
Rozmezí
75+
Celkem
nezj.
Počet
obyvatel
372
94
52
122
103
129
84
33
54
45
753
Z tohoto počtu bylo 17,4 % obyvatel v předproduktivním věku (0-14), 65,1 %
v produktivním věku (15-59) a 17,5 % obyvatel ve věku poproduktivním (60 a více).
Skladba ekonomicky aktivních obyvatel podle odvětví :
Zemědělství, lesnictví, rybolov
28
Průmysl
106
Stavebnictví
35
Obchod, opravy motorových vozidel
38
Doprava, pošty a telekomunikace
33
Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení
16
Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnost
35
Ekonomicky aktivní celkem
381
Obyvatelstvo celkem
753
11
Skladba obyvatelstva podle vyjížďky do zaměstnání :
Vyjíždějící do zaměstnání
296
v rámci obce
22
v rámci okresu
217
v rámci kraje
21
do jiného kraje
16
Vyjíždějící do zaměstnání denně mimo obec
224
Žáci vyjíždějící denně mimo obec
70
Ekonomická aktivita obyvatel se realizuje převážně mimo obec především v
sekundární sféře hospodářství a obec je z tohoto pohledu sídelním útvarem obytným.
V obci a blízkém okolí je malý počet pracovních příležitostí (viz vyjížďka do
zaměstnání). Na druhé straně má obec poměrně kvalitní životní prostředí, přičemž
vzrůstá zájem o stavební parcely v kvalitnějším životním prostředí v blízkosti větších
měst. Výhodou Lukavice je blízkost města Chrudim (8 km) a Slatiňan (4km), které jsou
ve vyjížďce za prací i za běžnými službami dominantní. Proto se zejména za
předpokladu vzniku nových pracovních příležitostí dá předpokládat reálný zájem o
navržené stavební parcely a plochy pro podnikatelské aktivity. Nutným předpokladem
pro eventuelní větší výstavbu je dobudování infrastruktury (především kanalizace a
ČOV).
B.4.2 Bytový fond stávající
Základním podkladem pro zpracování této stati jsou výsledky Sčítání lidu, domů
a bytů z roku 2001, převzaté z webových stránek Českého statistického úřadu.
V obci bylo v následujících letech trvale obydlených domů:
1930
1950
(trvale obydl.+neobydl.)
Trvale obydl.domy
Počet RD
Trvale obydl. byty
Objekty indiv. rekreace
z toho vyčl. rekr. chalupy
182
-
212
-
1970
1991
1996
(pouze trvale obydlené)
2001
195
180
198
-
212
209
237
195
192
211
-
195
190
211
96
1
Stav bytového fondu je převážně průměrný, v místních částech někdy až
podprůměrný. Většina domů je buď ve vyhovujícím stavu nebo jsou schopny
modernizací, rekonstrukcí či realizací půdních vestaveb apod. V území nejsou
požadavky na plošné asanační zásahy.
Z hlediska sídelního potenciálu však Lukavice má vedle trvalého bydlení i
bydlení občasné v rámci individuální rekreace.
12
B.5
Urbanistická koncepce
5.1 Širší vztahy
Lukavice leží ve střední části okresu Chrudim cca 8 km jihovýchodně od
Chrudimi, resp. 4 km jihovýchodně od Slatiňan. Nachází se východně komunikace
první třídy I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S. po obou stranách silnice třetí třídy
z hlavní komunikace I/37 odbočují.
K obci náleží i místní části Lukavička – těsně navazuje na Lukavice
z jihovýchodu; Výsonín – jihozápadně od Lukavic ve vzdálenosti cca 1,5 km; Vížky –
jižně cca 2 km od centra Lukavic; Radochlín – jižně cca 2,5 km; Loučky – jižně cca 3
km.
Terénní řešeného území je zvlněný, na severu území klesá k údolí
pravostranného přítoku Chrudimky, v západní části klesá ke Křižanovické vodní
nádrži, zvýšená střední část řešeného území na jihu klesá do údolí Kvíteckého potoka.
Rozsah nadmořských výšek v řešeném území se pohybuje od 290 – 395 m n.m.
Z hlediska státní správy spadá obec Lukavice do působnosti Krajského úřadu
Pardubického kraje a Městského úřadu Chrudim. Nejužší vazby jak co se týče
občanské vybavenosti, tak dojížďky do zaměstnání má obec na blízké Slatiňany a
Chrudim.
Nejbližšími okolními obcemi (sousedními katastry) jsou: Slatňany (cca 4 km
severně), Orel (cca 4 km severovýchodně), Bítovany (cca 2 km severovýchodně),
Žumberk (cca 2 km jihovýchodně), Nasavrky (cca 6 km jihozápadně), Svídnice (cca 3
km západně).
5.2 Kulturní a stavební hodnoty území
První písemné zprávy o obci Lukavice jsou dle publikace "Obce v číslech okres
Chrudim" (vydané Českým statistickým úřadem) z roku 1312 (o Lukavičce rovněž
z roku 1312, o Výsonínu z r. 1438, o Vížkách z r. 1487, o Radochlínu z r. 1494 a o
Loučkách rovněž z r. 1494).
V obci doporučujeme věnovat zvláštní pozornost nemovitostem lidové
architektury určující regionální ráz obce, historickému půdorysu a panoramatu sídla.
Z hlediska ochrany archeologických památek se jedná o území
s archeologickými nálezy. Stavebníci jsou proto povinni podle § 22, odst. 2 zákona č.
20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů oznámit svůj záměr při zásazích do
půdního profilu již od doby příprav Archeologickému ústavu AV ČR.
Do řešeného území zasahuje okraj Krajinné památkové zóny SlatiňanskoSlavicko prohlášené Vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb. s účinností od 1.8.1996. její
hranice byla zakreslena do výkresové části.
13
V obci jsou dle webových stránek Národního památkového ústavu následující
registrované nemovité kulturní památky:
-
-
ev. č. 38435/6-4624 Lukavice - odvodňovací štola pyritových dolů (která
vychází z prostoru bývalého ředitelství lukavických pyritových dolů z 2. pol.
18. století - dnešní budova OÚ - podél silnice III. třídy směrem
severozápadním k toku Chrudimky
ev. č. 50881/6-6049 Loučky - zemědělský dům a oplocení č.p. 3
ev. č. 42249/6-4970 Výsonín - tvrziště „Kočičí hrádek“ při komunikaci
Lukavička – Žumberk
ev. č. 17130/6-904 Výsonín – hrad Strádov, zřícenina při pravém břehu
Chrudimky
Podkladem k dalším údajům byly webové stránky obce:
Lukavice
„Podle ústního podání stávala tvrz na ostrohu nad potokem Holetínkou
jihovýchodně od Lukavice. Ostroh spadá na třech stranách strmě do údolí potoka a jen
na západě je v úrovni okolního terénu. Dodnes je toto místo nazýváno Hrádek. Hrádek
je okrouhlý a je obklopen valem a příkopem. Na západní straně je dvojitý příkop a val.
Zbytky zdiva se nepodařilo nalézt. Pro značnou rozlohu Hrádku nelze ani vyloučit, že
v těchto místech mohlo být i prehistorické nebo hradištní opevnění podstatně starší.
Je možné, že tuto tvrz později nahradila jiná, která stála ve vsi Velké Lukavici v místě
zvaném Na hrádku.
Lukavice se poprvé připomíná v listině z roku 1312. Z roku 1318 pochází
zmínka o Radslavovi z Lukavice. V období 14. a 15. století je jméno Lukavice spojeno
s rodem vladyků z Lukavice. Ti se aktivně účastnili politického života země a ves drželi
nejméně do roku 1494. První zprávy o nich máme ze 14. století: Jiří Lukavský z
Lukavice (zemřel 1361) měl syny Heřmana a Haška. Lukavičtí Hašek, Jan starší, Jan
mladší a Půta roku 1415 zpečetili stížný list proti upálení mistra Jana Husa, roku 1440
se Čáslavského sjezdu účastnili Jan, Jan Šilhavý a Hašek. Roku 1448 se Hašek a
jeden z Janů objevuje v řadách vojska Jiřího z Poděbrad při dobytí Prahy. Lukavici
držel ještě v letech 1484 a 1494 blíže neurčený Jan Lukavský, ale nedlouho poté ji
prodal.
První zpráva o lukavické tvrzi je z roku 1494, kdy jí Vladislav II. Jagelonský,
který ji získal od Kateřiny z Adršpachu, daroval spolu s dvorem, obcí Velká Lukavice a
dalšími šesti vesnicemi Čeňkovi Kunovi z Kunštátu. Roku 1509, když už tvrz patřila
Janu Janovskému ze Soutic, který ji připojil ke svému žumbereckému panství, přepadl
tvrz a celé panství zemský škůdce Jiří Býchorský. Lukavickou tvrz vypálil a při požáru
zahynulo 9 lidí. Tvrz však byla nejspíš brzy obnovena, protože při prodeji
žumbereckého panství roku 1510 Mikuláši Trčkovi z Lípy není zmínka o jejím
poškození. V držení Trčků ztrácí tvrz na významu, jelikož přestala sloužit jako centrum
samostatného statku a rychle pustla. V roce 1529 připadla Janovským ze Soutic a byla
připojena ke statku Orel společně s Kunčím, Radochlínem, Vížkami a Loučkami. V té
době je tvrz uváděna již jako pustá a naposledy je zmiňována roku 1616.
Po Alšově smrti 1552 převzal orelské zboží jeho mladší syn Jan Janovský, který
dosáhl úřadu krajského hejtmana. Zemřel v roce 1574 na tuberkulózu, pozůstalé
Janovy sestry prodaly orelské zboží svému švagru Janu Kekulovi ze Stradonic, ten
rozšířil statky o zboží strádovské a nasavrcké (1585), takže Lukavice i Lukavička byly
14
součástí poměrně velkého panství. To se ovšem rozdrobilo po Kekulově smrti roku
1589. Nejstarší Kekulova dcera Anna, manželka Jindřicha Kunaty Dobřenského,
musela jako věno vydat své mladší sestře Barboře Lukavici, Kunčí a část Orle. Tím se
takřka na sto let pomyslně rozdělily cesty Lukavice Velké a Malé.
Do osudů orelského panství s Lukavičkou významě zasáhla třicetiletá válka.
Zboží převzal Karel Kunata Dobřenský (1625). Karel Kunata padl roku 1647 poblíže
Valů, když chtěl potrestat loupeživé císařské vojáky, takže majetek převzala do správy
jeho manželka Žofie z Třibřich a také Jaroslav st. Kunata Dobřenský. Historie rodu
Dobřenských a statku Orel se tím pomalu uzavírá. Majetku se ujal roku 1657 Kunata
Lev a po 11 letech jeho bratr Václav Kryštof Dobřenský, jenž v době selských
nepokojů v letech 1680 - 1683 zastával úřad krajského hejtmana. S ním vymřel roku
1683 rod po meči. Statek Orel i s Lukavičkou připadl Václavovým sestrám Markétě,
Františce a Elišce Lukrécii, které 12. května 1683 toto dědictví (orelskou tvrz, vsi Orel,
Lukavičku, Vížky, Loučky a Radochlín, dále kostel sv. Jiří a zpustlý kostelíček
Navštívení P. Marie v Orli, dvůr, pivovar, chmelnice, zahrady a ovčín) prodaly za 32
000 zlatých rýnských Rudolfovi Václavovi hraběti ze Schönfeldu na Schönwaldu a
Seči. Menší část vsi Orel s Kunčím a Lukavicí byla po roce 1589 v držení Barbory,
dcery Jana Kekuleho. Později se domohl tohoto zboží Albrecht Kekule ze Stradonic.
Ten odkázal celé panství svému strýci Vilému Divišovi Kekulemu avšak pro jeho
nepřátelský postoj vůči císaři Ferdinandu II byl majetek v pobělohorské době
zkonfiskován a odprodán. Majitelem se stal roku 1623 František de Couriers rytmistr v
císařském Ferdinandově vojsku.
Když zemřel František de Couriers a zemřel i jeho jediný jeho syn František,
zdědila všechen majetek vdova Rosina, jež se znovu provdala za Rudolfa Václava
hraběte ze Schönfeldu. Po Rudolfovi dědí Lukavici a Lukavičku kromě jiného, Josef
František ze Schönfeldu jenž velkorysými nákupy okolních statků založil rozsáhlé
nasavrcké panství.
Po smrti Josefa Františeka ze Schönfeldu v roce 1737, se jeho dcera Kateřina,
dědička značného majetku, vdala za Jana Adama z Auerspergu, držitele panství
žlebského. Celistvost takto vzniklého ohromného panství trvala až na změny při
pozemkové reformě po I. světové válce prakticky až do roku 1945.
Vybrané zajímavé události z kroniky Lukavice od roku 1947:
29. června 1947 oslavila strana čsl. sociálně demokratická 40. výročí založení
organizace strany. Této oslavy se zúčastnil ministr průmyslu Bohumil Laušman. Na
tehdejší dobu byla tato slavnost neobyčejná tím, že za doby lístkového systému bylo
připraveno nebývalé pohostinství. Bez lístků byly podávány párky, gulášová polévka
a sladké pečivo po domácnostech pečené. Při této oslavě byla otevřena hornická
výstava k 250 výročí dolování v Lukavici.
Léto 1947. Je strašné sucho, katastrofální neúroda. Rok 1948. Na výzvu Kl.
Gottwalda byl i v naší obci ustanoven AVNF.
30. května 1948 se konaly volby do Národního shromáždění v budově obecné
školy. Představitelé Národní fronty se dohodli na společné kandidátce.
Rok 1949 byl rokem, kdy byla zahájena naše 1. pětiletka. MNV v Lukavici
zařadil na 1. rok Pětiletky zřízení místního rozhlasu v obci, pokračování v opravách
školy, údržba obecních cest. V měsíci srpnu 1949 byl dán do provozu místní rozhlas v
obci Lukavice. Celkový náklad na toto zařízení činil 83 925 Kč.
15
Rok 1950. K zahájení školního roku odeslalo žactvo a učitelský sbor dopisy
Kanceláři prezidenta republiky, vládě republiky, Ministerstvu školství, KV KSČ Pardubice, ÚV KSČ - Praha a OV - KSČ - Chrudim, v nichž slibují svědomitou práci a
plnění všech úkolů na ně kladených.
Rok 1952. Práce s obnovou dolování trvaly asi od roku 1947, kdy bylo
započato s geofysikálním měřením do roku 1953. Celkem bylo zde zaměstnáno na
250 lidí, z toho bylo asi 20 horníků z Mostecka. Zaměstnání tu hledali také ti, kteří byli
dáni k dispozici úřadu práce z akce „70 tisíc“, která měla ozdravit přebujelý úřednický
systém, lidé nespolehliví a tak tu byli zaměstnanci ze všech koutů naší země, lidé
různých povolání i různých charakterů. Ženy byly zaměstnány při obsluze vrtáků. V
obou hostincích bylo denně veselo, výdělky byly značné.
K zlepšení zásobování obyvatelstva zřídilo Lidové spotřební družstvo v
obvodech okresu obchodní střediska s názvem Selpo. V naší obci bylo toto středisko
zřízeno 1. března 1953.
V naší obci už více než rok probíhá přesvědčovací akce zemědělců pro jejich
vstup do Jednotného zemědělského družstva. V řadě obcí našeho okresu již
družstevníci na zelených lánech společně hospodaří.
V 1. pololetí 1953 zřízen okrsek SNB. MNV přidělil k tomuto účelu úřadovnu v 1.
poschodí budovy zámku. K 1. červnu 1953 byla provedena měnová reforma. Zásady
jejího provádění byly následující: každý občan naší vlasti si vyměnil za 300 Kčs staré
měny 60 Kčs v nových penězích, tj. v poměru 1 : 5. Ostatní peníze v hotovostech se
měnily v poměru 1 : 50. Vklady obyvatelstva vložené u peněžních ústavů a
nepřesahujících částku 10 000 Kčs se mění v poměru 1 : 5. ostatní vklady, které tuto
výši přesahují se mění 1 : 50. Od tohoto dne t. j. 1.6. se ruší potravinové lístky,
šatenky, lístky na mýdlo, tabačenky, odběrné poukazy na obuv i ostatní textilie, které
byly těmito odběrnými poukazy vázány a zavádí se volný prodej veškerého zboží. A
tak nyní více než po deseti letech můžeme opět volně nakupovat.
Rok 1954. Žáci zdejší školy již po několik let sbírají léčivé rostliny a umísťují se
v okresních i krajských soutěžích na čelních místech. V letošním roce se škola
umístila v krajské soutěži na 1. místě a tak získala zvukový promítací přístroj značky
Almo. Z výtěžku sběru rostlin, který žáci věnovali škole byl zakoupen pro školu
gramofon na obyčejné i dlouhohrající desky. Plán sběru bylin byl školou splněna na
991%.
Rok 1955. Osvětová beseda zajistila pro naši obec pravidelné zájezdy
putovního kina. Putovní kino promítá pravidelně dvakrát měsíčně vždy dva celovečerní
filmy. Účast na těchto filmových představeních je velmi dobrá a činí v průměru 120
návštěvníků.
24.1.1956 bylo v naší obci založeno JZD IV. typu. Družstvo začínalo hospodařit
na výměře jen kolem 50 ha, což představovalo slabou šestinu zemědělské půdy v
katastru.
Rok 1957. V budově zámku byla zřízena dětská poradna. Do poradny, která je
každých čtrnáct dní dojíždí dětská lékařka. A tak odpadá našim maminkám
nepohodlné cestování do jiné obce k pravidelným zdravotním prohlídkám.
Rok 1959. Na pestré a veselé besídce k MDŽ předal předseda MNV matkám,
které vychovali více než pět dětí čestný odznak „Mateřství“. Paní Žemličková, která
vychovala 11 dětí, byla vyznamenána na ONV. Provádí se generální oprava školy, je
odpracováno mnoho brigádnických hodin. V obci byly zahájeny agrotechnické úpravy
katastru, byly rozorány meze a vytvořeny větší lány pozemků, které vyhovují
nastupující mechanizaci. Soukromé pozemky byly vyděleny na okraj aby nenarušovaly
hony. JZD započalo se stavbou čtyřřadového moderního kravína, ve kterém bude
16
možné ustájit 170 dojnic. Na výstavbě se zavázali občané odpracovat 2397
brigádnických hodin.
Místní JZD bylo počátkem roku 1960 sloučeno s JZD Výsonín. Nové sloučené
družstvo nese název „JZD Rozkvět“. Sloučené JZD bude hospodařit na celkové
výměře 420 ha. Dochází k sloučení obcí Lukavice a Výsonína v jeden územní i
politický celek. Spotřební družstvo Jednota zahájilo generální opravu hostince „Na
křižovatce“.
Rok 1962. Státní spořitelna Chrudim zrušila se souhlasem MNV v Lukavici svou
pobočku s dřívějším názvem Kampelička. V obci byla zřízena Krajskou správou spojů
Pardubice automatická telefonní ústředna pro padesát účastníků. V obci Lukavice bylo
pokračováno v budování kanalizace a spolu s JZD na úpravách vozovek.
Rok 1963. Prodejna textilu nevykazuje stanovenou produktivitu ani na
polodenní pracovní dobu a proto zástupci vedení Jednoty navrhli její uzavření. Rada
MNV tento návrh schválila. Daleko horší problém byl postaven před radu MNV v
souvislosti s druhou prodejnou „Potraviny“. V této prodejně se vyskytli pilousi. Na
společné schůzi rady spolu se zástupci složek Národní fronty a Jednoty bylo
rozhodnuto přemístit prodejnu potravin dočasně do sálu hostince u Kopeckých. Tím
byla znemožněna až dosud velmi dobrá činnost Tělocvičné jednoty Sokol, která přišla
o tělocvičnu. Provedení desinfekce v objektu u Kohotů se nemohlo omezit jen na
prostory prodejny ale bylo nutné rozšířit hubení pilousů na celý půdní prostor, kde bylo
jejich semeniště. Tento náročný úkol nebylo možno splnit i proto, že by nebyla
zaručena záruka jejich dalšího výskytu. Řešení tohoto problému zůstalo na mrtvém
bodě.
Rok 1964. „Sedm statečných“ pod tímto titulkem uvedla čsl. televize Praha ve
sportovním vysílání „Kamera chválí“ ukázku nácviku spartakiádních sedmi cvičenců mužů z Lukavice, kteří se připravují na CS 1965 v Praze. Proč právě tento název?
Tělocvičná jednota Sokol v Lukavici přišla o svou tělocvičnu spotřební deružstvo
Jednota tam totiž zatím přestěhovalo svoji prodejnu potravin, ale ani za této svízelné
situace se naši muži nesmířili s tím, že by měli přerušit již tradiční účast na
spartakiádě v Praze. Bylo jich sedm a na ně se přijel podívat s kamerou štáb sportovní
redakce a natočil za jakých podmínek se také dá cvičit, když nechybí obětavost a elán.
A tyto vlastnosti našim „sedmi statečným“ určitě nechybí a jistě budou viděti i na
Strahově.
Obcí vedla 13. etapa cyklistického „Závodu míru“. Chtěli jsme pestrobarevný
peloton co nejlépe v naší obci přivítat. Na výzdobě trasy závodu se podílelo velké
množství našich občanů a mládeže. Můžeme s radostí konstatovat, že s takovou
iniciativou a ochotou přispěti každý svým dílem ke zdaru této akce, se nesetkáváme
často. Naše obec připravila závodníkům radostné a krásné přijetí a svou výzdobou
patřila k nejlepším v okrese Chrudim. Tak to ocenily i okresní noviny Budovatel.
Rok 1965. Bylo s konečnou platností ukončeno jednání o sloučení JZD Rozkvět
Lukavice s JZD Svídnice. V Lukavici byla schválena po dlouhém jednání s vedením
SDJ se sídlem v Hlinsku výstavba nové samoobsluhy. Staveniště bylo vybráno v
prostoru za stávajícím hostincem „Na křižovatce“, kde bude nutno zbourat stodolu a
provést geologický průzkum, protože tento prostor se nachází v místech, kde se dříve
dolovalo. MNV zajistí z místních občanů brigádníky, kteří při výstavbě pomohou.
Přípravě oslav 20. výročí osvobození byla věnována již od samého začátku
roku náležitá pozornost. Komise pro oslavy ustanovená MNV uspořádala v období od
ledna do května řadu akcí, ze kterých je třeba uvést přednášky o „Výchovném
působení všech činitelů na podporu práce školy v roce 20. výročí osvobození“,
17
přednáška s besedou „O komunistické výchově mládeže“. Hlavní oslavy byly zahájeny
8. května lampiónovýn průvodem k památníkům padlých ve Výsoníně a v Lukavici.
Slavnost pokračovala v přeplněném sále hostince Jednoty slavnostním zasedáním
MNV. Byl přednesen projev, který zhodnotil práci ONV za uplynulých 20 let budování
naší socialistické vlasti. Po něm promluvil předseda MO KSČ o dvacetiletém
pracovním úsilí občanů naší obce, složek NF a MNV na zvelebení obce. V další části
byly předány odměny, které věnoval ONV zasloužilým pracovníkům v Lidosprávě.
Odměny za práci v akci „Z“ na škole. Při této slavnostní příležitosti složili noví pionýři
ZDŠ v Lukavici svůj slavnostní pionýrský slib. Šátky novým pionýrům uvázali s.
poslanec Fryš a s. předseda MNV Holub. Na závěr zasedání provedli žáci ZDŠ
besídku, ve které předvedli pásma básní, budovatelských písní a tanců za doprovodu
hudebního kroužku. V chatové oblasti v Dolích byla zřízena vodní nádrž na řece
Holetínce, která bude sloužit jako koupaliště.
Roky 1966 - 1970. Za toto období nebyly nalezeny na MNV v Lukavici potřebné
písemné doklady zápisy z plenárních zasedání a rad MNV ze kterých by mohl kronikář
čerpat údaje. A proto budou jednotlivé akce MNV z tohoto období zaznamenány s
přibližnými časovými údaji, jak byly získány od bývalých funkcionářů MNV.
Energetické závody provedly v celé obci obnovu el. sítě. Dosavadní vedení bylo
nahrazeno novým, starý transformátor u zastávky byl zrušen a nahrazen novým, který
byl postaven za školní zahradou. Při této akci bylo též nahrazeno dosavadní veřejné
osvětlením novými výbojkovými světly.
Kdo dnes přijde do zasedací místnosti v budově MNV v Lukavici, nikdo by
nehledal v této hezké zasedačce, že je to bývalé skladiště uhlí. Veškeré akce se
odbývaly buď v úřadovně MNV nebo v hospodě, kde nebylo pro takovouto činnost to
nejvhodnější prostředí. MNV vyřešil tuto svízelnou situaci zrušením skladiště uhlí a tím
získal prostornou místnost, kterou adaptací upravil.
Likvidace hald. Uprostřed obce se nacházejí staré haldy. Další geologické vrty
byly prováděny v oblasti Doly, u Vížek a pod Skalkou. Na těchto lokalitách vyrostly
další haldy vytěženého materiálu. MNV spolu s JZD se obrátily na Báňské stavby
Ostrava. Materiálem z hald byly zaváženy staré písníky v okolí obce. Staré haldy byly
z větší části urovnány a pokryty zeminou.
MNV spolu se spotřebním družstvem Jednota provedl rozsáhlé úpravy v
hostinci v Lukavici.
V roce 1968 bylo položeno 100m kanalizace v úseku Lukavička a provedena
kanalizace ve Výsoníně o celkové délce 360 m.
K Mezinárodnímu dni dětí probíhly každý rok na hřišti v Lukavici různé sportovní
hry a závody. Tyto akce pořádala škola spolu s tělovýchovnou jednotou Sokol. V roce
1969 oslavila těl. jednota Sokol Lukavice své padesátileté trvání.
Rok 1971. Z rozhodnutí ONV v Chrudimi schválila rada MNV v Lukavici
výstavbu dalších 14ti rekreačních chat v oblati Doly. Počet zájemců o parcely vysoko
překračuje toto číslo a proto rada MNV si vyhradila právo přidělit vytyčené parcely
především občanům, kteří mají k naši obci bližší vztah, nebo pocházejí z obce.
Parcely budou předány do trvalého užívání za poplatek 4 Kčs za každý m2 přidělené
plochy.
Oslav Svátku práce se účastní naši občané již tradičně v Slatiňanech. V
letošním roce bylo v májovém průvodu z naší obce 12 krojovaných požárníků, 35
pionýrů a dalších 45 občanů. V přehlídce alegorických vozů se představil i alegorický
vůz našeho JZD.
Vedle již tradičních plesů, proběhlo několik tanečních zábav a zejména zábavy
na
tanečním
parketu
v
zámeckém
parku
jsou
velmi
oblíbeny.
18
V roce 1971 probíhala filmová představení během celého roku. Celkem bylo
promítnuto 46 celovečerních filmů a 34 krátkých filmů.
15. dubna 1972 proběhla v naší obci národní směna za účasti 78 občanů. Bylo
dosaženo velmi dobrých pracovních výsledků. Byla provedena výměna krytiny na
zbývajících částech budov zámku. a vyčištěn zámecký park.
8. dubna 1972 byl proveden zkušební vrt na získání vody pro výstavbu
vodovodu pro obec. Kvalita vody po několikrát opakovaných zkouškách vykazovala
vykazovala 10x vyšší obsah radioaktivity než připouští státní norma. Tímto pokusem o
získání vody pro obec výstavba vodovodu v letošním roce skončila.
V místní části obce v Lukavičce postavena autobusová čekárna. Čekárna je
plechová, z větší části prosklená, takže umožňuje dobrý výhled na přijíždějící
autobusy.
Od 1. dubna otevřena nová prodejna masa v budově Jednoty. Dosavadní
prodejna masa u Čechlovských byla uzavřena. Manželé Čechlovských pracovali v
prodejně 38let za tyto služby jim MNV v Lukavici poděkoval a odevzdal upomínkový
dárek.
V prosinci byl ustanoven a schválen Sbor pro občanské záležitosti SPOZ.
Náborem bylo získáno 40 žen za členky svazu. 29. listopadu 1975 uspořádal SPOZ v
Lukavici první besedu s důchodci.
MNV v Lukavici podal žádost na ONV v Chrudimi o postavení MŠ v Lukavici.
Stavební místo bylo vybráno a schváleno v prostoru Štěpnice za ZDŠ. Rok 1974.
Přípravy na výstavbu MŠ probíhly téměř během celého tohoto roku. Agitační dvojice
složené z poslanců MNV a z výboru NF navštívily jednotlivé rodiny, aby získaly jejich
závazky hlavně na výstavbu MŠ i na jiné plánované akce. Podařilo se získat celkem
6380 hodin.
V okresní soutěži v názorné agitaci se umístila naše OB na třetím místě ve své
kategorii.
Rok 1976. Na počátku roku 1976 došlo ke sloučení JZD Rozkvět s JZD Vížky.
Sloučené družstvo zahrnuje nyní tyto obce: Lukavici, Svídnici, Výsonín, Vížky, Loučky,
Radochlín, Podlíšťany, Obořici, Libáň, Prahotice, Ochoz, Ctětín, Ctětínek, Vranov,
Kvítek, Strkov a Bratroňov. Celková výměra nyní činí 1750 ha zemědělské půdy. Nově
sloučené družstvo přijalo nový název „JZD Podlesí“ se sídlem v Lukavici.
Rok 1977. Na silnici před křižovatkou před hostincem Jednoty došlo k havárii
zabetonované důlní šachty, která se propadla. Na likvidaci této propadlé šachty bylo
spotřebováno 19 plně naložených nákladních aut Tatra 138. Kámen byl dovážen
z lomu Žumberk.
Místní národní výbor není spokojen s postupem prací na stavbě mateřské školy.
Školské stavby Ústí nad Orlicí zahájili práce jen se třemi pracovníky, kteří po krátkém
čase zase zmizeli a stavba i po mnohých urgencích u vyšších orgánů i stavebních
závodů nepokračuje. Teprve k 25. říjnu 1979 OSP Ústí n. Orlicí definitivně hrubou
stavbu školky MNV předal, ale neprovedl práce za 7000 Kč. Pro brigádníky nastala
velmi těžká práce. Jen v roce 1980 bylo na stavbě školky odpracováno celkem 15187
brigádnických hodin.
30. srpen 1980 - den slavnostního otevření nové moderní mateřské školky.
Slavnost zahájil předs. VO KSČ s. Josef Vaško, který přivítal delegaci OV KSČ a
ONV. Nové školské zařízení plně odpovídá moderním požadavkům na výchovu dětí
předškolního věku a v praxi ukazuje, jaký význam přikládá naše socialistická
společnost péči o děti a mládež. Slavnost byla zakončena v hostinci Jednoty taneční
veselicí.
Rok 1981. Byly dokončeny a kolaudovány další rodinné domky.
19
Výsonín
Obec Výsonín patřila dříve k panství Strádovskému. První nepřímá zpráva o
hradu Strádov je v roce 1374, kdy ho vlastnil Jaroš Lacembok ze Strádova jako patron
kostela a kláštera na Práčově, který leží proti hradu Strádov nad levým břehem
Chrudimky.
V roce 1383 se stal majitelem Jošův syn Jindřich Lacembok ze Strádova a v
roce 1409 Bleh z Lipky a ze Strádova. Za jeho vlády na jaře 1421 husitská vojska
dobila klášter a ovládla i Strádov. První přímá zpráva je až z roku 1438, kdy hrad
odkoupili spolu s městečkem Nasavrky a devíti vesnicemi Aleš z Bítovan, Beneš z
Křivého a Jan z Lipky. V roce 1444 panství náleželo Janu Slonovi ze Seslavce a v této
době snad i v důsledku válečných událostí doby husitské hrad zpustl. Pustý hrad v
roce 1457 připadá králi Ladislavovi. Hrad nebyl obnoven, neboť středisko panství se v
polovině 15. století přesunulo do Nasavrk. Zpustlý hrad se naposledy připomíná v roce
1595.
Vížky,Radochlín, Loučky
V 17. století patří Vížky, Radochlín i Loučky k orelskému statku, který byl v
majetku rodu Dobřenských.
Podle soupisu poddaných podle víry z r. 1651 jsou Vížky označeny jako Vyskov
a jsou uvedeny pouze dvě obydlené usedlosti sedláka Jakuba Urválka a chalupníka
Jana Adamů. Ve vsi Radochyni je deset dospělých obyvatel a ve vsi Loučkách dva.
Od roku 1683 patří obce rodu hrabat ze Schönfeldu a v roce 1737 přechází do
majetku Auerspergů.
5.3 Urbanistická a architektonická struktura
Obec Lukavice se rozkládá při komunikačním kříži silnic třetí třídy odbočujících
z komunikace I/37 na Žumberk a na Bítovany.
Původní zástavba Lukavice je soustředěna kolem těchto komunikací. Její forma
je nepravidelná, shluková vázaná k větvené silnici. Jako celek se obec jeví jako
provozně, prostorově i kompozičně neurčitá a tím i neuzavřená pro další rozšiřování.
Obec má určitý náznak návsi při hlavní křižovatce výše uvedených silnic, který bude
vhodné dále dotvořit a podpořit je jako centrum obce.
Vlastní obec je z urbanistického hlediska poměrně zachovalá, strukturu však
výrazně narušuje zemědělský areál a areál drobné výroby a podnikatelské činnosti ve
východní části obce, které svým měřítkem a objemem budov nezapadají do
urbanistické struktury ani panoramat obce.
Přidružená místní část obce Lukavička se rozkládá rovněž při silnicích třetí třídy
z Lukavice na Žumberk a z ní zhruba ve středu odbočující silnice na Vížky. Původní
zástavba je opět soustředěna kolem těchto komunikací. Její forma je rovněž
nepravidelná, shluková vázaná k větvené silnici. Obec má v centrální části kolem
hlavní křižovatky také určitý náznak návsi, který bude vhodné dále dotvořit.
20
Další přidružené místní části Vížky a Výsonín se rozkládají při komunikacích
třetí třídy z Lukavičky, resp. odbočující východně z I/37. Původní zástavba je opět
soustředěna kolem průchozí komunikace. Její forma je rovněž nepravidelná, shluková
vázaná k silnici.
Poslední dvě přidružené místní části obce Radochlín a Loučky jsou tvořeny
pouze minimálním shlukem obytných (rekreačních) objektů při místní obslužné
komunikaci v jižní části řešeného území.
Architektonický výraz budov je převážně venkovského typu bez výrazných
solitérů. Některé objekty vzniklé v posledních letech jsou z hlediska architektonického
nevhodné, nezapadají do stávající zástavby a často jsou problematické i z hlediska
uživatelského. Jedná se především o nevhodné nástavby, přístavby apod. a objekty
s plochými střechami. Tyto objekty by bylo vhodné upravit do architektonicky
kvalitnější podoby.
V řešeném území obce Lukavice jsou zastoupeny následující funkce:
-
bydlení včetně hospodářského vybavení
občanská a technická vybavenost
zemědělská výroba
drobná průmyslová výroba, podnikání a řemesla
sport a rekreace
doprava
Bydlení (objekty s příslušným hospodářským zázemím) představuje největší část
současně zastavěných ploch v obci. Část obytných objektů je využívána k rekreaci
(hlavně rekreační chalupy v místních částech).
Občanská vybavenost – hlavní objekty jsou soustředěny v centrální části při hlavní
křižovatce a v západní části obce.
Zemědělská výroba je zastoupena v řešeném území především zemědělskými areály
v západním a východním okraji Lukavic a ve Vížkách.
Drobná výroba, řemesla a sklady jsou zastoupeny v řešeném území soukromými
objekty, které jsou umístěny zejména v jihovýchodním okraji Lukavic a ve Vížkách.
Ostatní drobné podnikatelské subjekty, řemeslnické provozy a živnosti jsou umístěny
jednotlivě v rámci celého zastavěného území.
Plochy pro tělovýchovu a sport se nacházejí v severním okraji Lukavic (za zámkem).
Plochy pro rodinnou rekreaci jsou zastoupeny v okrajových částech katastrů obce
menšími rekreační areály chatových kolonií – ve východní části nad lomem
v Žumberku, v severozápadní části za komunikací I/37 - Pilce, dále v okrajových
částech lesů západně i východně komunikace I/37.
Plochy veřejné zeleně jsou významněji zastoupeny jednak plochou na bývalých
výsypkách v jižní části Lukavic a v okolí rybníka rovněž v jižní části obce. Ostatní
drobné plochy zeleně jsou rozptýlené po celém sídle. Významnou linií zeleně, která
prochází celým sídlem, vytváří břehová zeleň podél Lukavického potoka.
21
Řešeným územím prochází v západní části komunikace první třídy I/37 Pardubice Chrudim – Žďár zhruba ve směru sever – jih, a dále zhruba z ní odbočující silnice třetí
třídy východním a jihovýchodním směrem na Lukavice a Žumberk.
V ostatních částech řešeného území se rozprostírá neurbanizované území zahrnující
zemědělskou půdu a plochy, krajinnou zeleň a lesní plochy, vodní plochy a toky.
Z výše uvedeného vyplývá, že v řešeném území se vzájemně prolíná řada
funkcí, které ovlivňují jak negativně tak pozitivně vlastní obec, a bude je proto nutno
co nejlépe koordinovat, aby nedocházelo ke vzájemným střetům.
B.6
Občanská vybavenost
Stávající občanská vybavenost je rozmístěna převážně podél hlavní průjezdní
komunikace III/35525; vyšší vybavenost je dostupná v blízkém městě Hlinsku, resp
Skutči.
V obci je občanská vybavenost zastoupena následujícími zařízeními :
22
Lukavice, Lukavička
• Státní správa
- Obecní úřad – lukavický zámek – střední část obce, vyhovuje
• Školství a výchova
- základní škola – 1. stupeň - v západní části obce
- mateřská škola (cca 50 dětí) – v západní části obce
• Kultura
- knihovna - v objektu OÚ ve střední části obce
• Tělovýchova a sport
- sportovní hřiště s vybavením a lesopark – v severním okraji střední části
obce
• Obchod
- prodejna smíšeného zboží Jednota – ve střední části obce
- velkoobchod s nápoji + maloprodej – v západní části obce
• Stravovací a ubytovací zařízení
- restaurace „Na křižovatce“ - v obci není ubytovací veřejné zařízení, v rámci bytové zástavby jsou
jednotlivé možnosti soukromého ubytování.
• Služby
- soukromé provozy, jejichž charakter je na pomezí občanské vybavenosti a
drobné výroby či řemesel viz též kap. 13.1 umístěné v rámci bytové
zástavby nebo přímo v rodinných domech, přesný výčet není uváděn,
protože skladba a počet provozoven se průběžně velice často měn (např.
autoopravna, truhlářská dílna, autodoprava – Rulík, zpracování skla,
pneuservis, autodílna – J. Šimon, opravy karoserií a mech. práce, atd.)
- hasičská zbrojnice
Výsonín:
smíšené zboží
restaurant „Skalka“
hasičská zbrojnice
truhlárna
Vížky:
hospoda „Na Vížkách“
hasičská zbrojnice
K lékaři obyvatelé Lukavice a místních částí dojíždí do Slatiňan, na poštu
rovněž, na 2. stupeň základní školy dojíždí děti také do Slatiňan.
Souhrnné zhodnocení stávající obč. vybavenosti
Z výše uvedeného vyplývá, že skladba občanského vybavení je poměrně
bohatá a dané kategorii a velikosti obce vyhovuje. Chybí pouze lékař, pošta, event.
některé služby (ty by bylo prostorově možno umístit v budově zámku). Rozsah obč.
vybavenosti je nutno posuzovat i s ohledem na poměrně blízká a dostupná okolní
města (především Slatiňany a Chrudim), kde je příslušná obč. vybavenost dostupná.
23
Větší rozvoj především z ekonomického hlediska není v současné, ani blízké
budoucnosti reálný. Rozvoj této oblasti postupně zabezpečuje převážně soukromý
sektor.
Lokalizace jednotlivých objektů občanské vybavenosti je zřejmá z výkresové
části a je částečně soustředěna v centrální části obce.
Docházková vzdálenost v současné době v Lukavici na stávající občanskou
vybavenost převážně vyhovuje, v místních přidružených částech obce nevyhovuje, to
znamená, že přesahuje 500 m.
Stavební stav stávajících objektů občanské vybavenosti je průměrný, v
řadě případů vyžaduje modernizaci či rekonstrukci.
B.7 Doprava
7.1 Širší vztahy v řešeném území
V řešeném území je zastoupena doprava silniční, pěší a cyklistická.
24
Ve východním okraji řešeného území prochází zhruba ve směru sever - jih
komunikace první třídy I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S.
Obec se nachází východně komunikace I/37 po obou stranách silnice třetí třídy
z hlavní komunikace I/37 odbočují.
V obcích není žádný podnik s významnou dopravní obsluhou.
Dálnice řešeným územím neprochází a není plánována ani výhledově.
7.2 Železniční doprava
Řešeným územím železniční doprava neprochází. Severně řešeného území
prochází trať Chrudim – Slatiňany – Chrast – Skuteč s nejbližší zastávkou v Zaječicích
(cca 3 km) či ve Slatiňanech ( cca 4 km) .
7.3 Silniční doprava
Dálnice - řešeným územím neprochází stávající ani navrhované trasy.
Stávající silnice:
I/37 Chrudim – Nasavrky –Žďár n.S
prochází v západním okraji řešeného území zhruba ve směru sever – jih, trasa je
plánována na kategorii S 11,5.
III/35817 Lukavice – Lukavička – Žumberk
odbočuje z hlavní silnice I/37 a prochází obcí zhruba od SZ k JV a kříží se v centru
Lukavice s komunikací III/35814
III/35814 Bítovany – Lukavice – I/37
odbočuje z hlavní silnice I/37 a prochází obcí zhruba od Z k V a kříží se v centru
Lukavice s komunikací III/35817
III/33769 Lukavička – Vížky – Podlíšťany
odbočuje v centru Lukavičky ze silnice 35817
III/0379
odbočuje ze silnice I/37 zhruba východním směrem do centra Výsonína.
Silnice třetí třídy jsou poměrně málo frekventovaná a pro jejich předpokládanou
intenzitu dopravy bude vyhovující kategorie S 7,5/60 v redukované šířce. Silnice mají
živičný povrch v celkem dobrém stavu.
Vzhledem ke kategorii silnice a nízkým intenzitám dopravy v obci se na výše
uvedených komunikacích III.tř. sčítání dopravy neprovádí.
25
Na hlavní silnice v obci i místních částech navazují účelové místní a obslužné
komunikace, které mají místní charakter a zajišťují dopravní obslužnost v rámci
řešeného území. Slouží pro obsluhu v obci, jsou v její správě a jsou většinou slepé.
Místní komunikace mají většinou povrch živičný ( penetrace ), místy nově obnovený
povrch, místy mírně narušený nebo štěrkový.
7.4 Pěší a cyklisté
Chodníky pro pěší jsou vybudovány převážně v centrální části Lukavice a v
dílčích částech obce při hlavních komunikacích.
Ve výhledu doporučujeme, aby trasy silnic třetí třídy byly upraveny na
komunikaci s minimálně jednostranným chodníkem pro pěší a cyklisty v celém
rozsahu zastavěného území.
Samostatné cyklistické stezky nejsou zřízeny. Lze předpokládat, že cyklisté na
silnicích III. tř a na místních komunikacích budou využívat jízdních pruhů s ostatními
vozidly.
Řešeným územím prochází značená cyklotrasa regionálního významu v úseku
Slatiňany – Lukavice – Vížky č. 4113 (po komunikaci III/35817) a místního významu
Bítovany – Lukavice – Výsonín č. 4118 (po komunikaci III/355814).
V řešeném území je třeba zohlednit požadavky vyhlášky č. 369/2001 Sb. tak,
aby byla zabezpečena optimální tvorba bezbariérového životního prostředí.
7.5 Dopravní závady
Na výše uvedených komunikacích se v řešeném území nenacházejí výrazné
dopravní závady.
7.6 Hromadná doprava
Hromadná doprava osob autobusy je v obci Lukavice vedena jednak po silnici I.
třídy západně obce a především po průběžných komunikacích třetí třídy centrem obce.
Zastávky autobusů jsou v centru Lukavice - naproti OÚ (vč. kryté čekárny), naproti
prodejně Jednoty a za křižovatkou na silnici směrem na Zaječice; v Lukavičce v centru
u křižovatky (vč. kryté čekárny), ve Vížkách v centru naproti hasičské zbrojnici a
v Loučkách u rybníka. Na silnici I/37 jsou zastávky u křižovatky na Svídnici u
pneuservisu (vč. kryté čekárny) a u restaurace Skalka u křižovatky na Výsonín.
V obci jsou vedeny tyto linky (CONNEX) :
linka
___________________________________________________________________
600 130
Havl. Brod – Nasavrky – Lukavice – Slatiňany – Chrudim – Pardubice
26
620 340
Hlinsko – Miřetice – Slatiňany – Chrudim
cca 3 x denně
cca 2 x denně
620 870
Hlinsko – Miřetice – Chrudim
cca 6 x denně
620 871
Chrudim – Smrček – Miřetice – Včelákov
cca 3 x denně
620 890
Chrudim – Lukavice – Ctětín – Nasavrky
cca 4 x denně
620 810
Horní Bradlo – Trhová Kamenice – Nasavrky – Chrudim – Pardubice
cca 6 x denně
Autobusové zastavky (převážně s čekárnami jsou v centru Lukavic,
V Lukavičce, v Lukavicích u ZŠ, na komunikaci 1/37 – Lukavice Na mýtě, u Výsonína
Lukavice Skalka a ve Vížkách.
Umístění zastávek a docházková vzdálenost jsou v převážné většině
vyhovující, je třeba zajistit důsledné oddělení zálivů pro autobusové zastávky.
7.7 Doprava v klidu
Protože se jedná převážně o zástavbu rodinných domů, je odstavování vozidel
zajištěno v garážích na soukromých pozemcích. Parkování je pro návštěvy možné
převážně na soukromých pozemcích, případně na místních komunikacích za splnění
podmínek zákona č. 361/2000 Sb. a 30/2001 Sb.
U stávajících objektů občanské vybavenosti jsou umístěna menší parkoviště
nebo odstavné plochy.
Na ostatních silnicích a místních komunikacích je možné parkovat na jízdních
pruzích za splnění podmínek zákona č. 361/2000 Sb.. Ve výhledu je nutné při
výstavbě občanské vybavenosti pamatovat na zajištění a vybudování potřebných
ploch pro parkování.
Pro ( zejména nově budované ) podnikatelské aktivity a občanskou vybavenost
je nutné dle ČSN 73 61 10 zajistit potřebný počet parkovacích stání pro pracovníky
i zákazníky, a to nejlépe na vlastních pozemcích.
7.8 Dopravní zařízení
Čerpací stanice PHM v obci není. Při východním okraji zastavěného území je
umístěn autoservis a pneuservis .
Pro případné servisy a další objekty sloužící motoristům je nutné, aby na jejich
pozemcích byla jako součást stavby realizována potřebná stání pro stupeň
automobilizace 1 : 3.
27
7.9 Ochranná pásma
Ochranné pásmo silnic dle silničního zákona č. 13/1997 Sb. je stanoveno mimo
souvisle zastavěné území a je u kategorie silnic :
- I. třídy
- III. třídy
……. 50 m od osy vozovky na obě strany
……. 15 m od osy vozovky na obě strany
V zastavěném území se zřizují ochranná pásma podle směrnice pro technická
opatření civilní ochrany.
Z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z pozemní dopravy a
podle pokynů MVT ČSR/1979 je zdrojem hluku pozemní komunikace, kde průměrná
intenzita dopravy je vyšší než 30 vozidel/hodinu, tj. 550 voz./den.
B.8
Vodní hospodářství
8.1 Vodní toky a plochy
Dle hydrologického členění ČR řešené území náleží do povodí Labe 1 – 00 –
00, dílčího povodí 1 – 03 – 03 Chrudimka a celkem 3 povodí čtvrtého řádu :
1 – 03 – 03 – 033 Chrudimka
1 – 03 – 03 – 096 Ležák
28
1 – 03 – 03 – 031
Chrudimka
Z hlediska hydrologických poměrů území náleží do povodí středního Labe a do
povodí Chrudimky. Hydrogeologicky se jedná o rajóny 653 (Kutnohorské krystalinikum
a Železné hory), 431 (Chrudimská křída). Ústředním recipientem Chrudimka
s pravostranným přítokem a Ležák s levostranným přítokem Kvíteckým potokem. Oba
tyto recipienty protékají po hranicích řešeného území. Hydrologickou síť doplňují
meliorační svodnice bez významnějšího vlastního povodí.
Správci uvedených vodních toků jsou :
Chrudimka – Povodí Labe
Kvítecký potok – Lesy ČR
Ležák – Lesy ČR, Povodí Labe
ostatní bezejmenné toky – SMS Chrudim a Lesy ČR
Část západní hranice řešeného území tvoří vodní nádrž Křižanovice II. Ve
východní části řešeného území se nachází vybudovaná nádrž – rybník při vodním toku
Ležák, dále v obci Lukavice je Prádelný rybník (na jeho přítoku v lesích jsou další dva
rybníčky), v lesích jižní části katastru Výsonína se nachází rybník Zaháj a další dva
rybníky – Loučecký a Nový - se nacházejí v jižní části řešeného území.
Značná část pozemků je meliorována.
Koryta toků jsou převážně přirozená a ekologicky hodnotná. Toky mají
charakter potoční až bystřinný s poměrně vysokou samočisticí schopností. Úpravy
toků, pokud jsou provedeny jsou staršího data a potřebují rekonstrukci. Vzhledem
k charakteru území (podhůří Železných hor) nedoporučují se stavební úpravy koryt
toků z krajinářských a hydrologických důvodů.
Hranice inundačního (záplavového) území byla v řešeném území zpracována
pro tok Chrudimky. Toto záplavové území zasahuje do k.ú. Lukavice pouze při
západní hranici směrem ke k.ú. Svídnice, kde ohrožuje několik stávajících obytných
objektů v blízkosti toku Chrudimky.
Povodňový plán obec nemá vypracován. Dle informací z obce dochází při
větších vodách k záplavám pouze u Chrudimky, drobnější vodní toky zsatavěné území
obce vzhledem k jejich velikosti a konfiguraci terénu neohrožují.
U vodních toků je třeba provádět pravidelné čištění a údržbu. Podél vodních
toků je nutné ponechat pruhy v šíři 8, resp. 6 m od břehové čáry po obou stranách
toků dle zák. 254/2001 Sb. o vodách. Umísťování staveb vymezuje § 17 vodního
zákona.
Je nutné zachovávat břehové porosty po obou březích toku a případné zásahy
do tohoto porostu je nutno projednat se správcem toku.
29
8.2 Vodovod
• Lukavice, Lukavička
V obci Lukavice a místních částech, Lukavičky a Výsonín je vybudován veřejný
vodovod ve vlastnictví a VAK Chrudim a. s. pro celé zastavěné území, s možností
napojení nově navržených lokalit. Lukavice jsou zásobeny ze skupinového vodovodu
přes vodojem Trpišov 300 m3 s kótou dna 350,50 m n.m. Tento vodojem je napojen na
vodárenskou skupinu zásobovanou z úpravny vody Slatiňany – Monako a tudíž na
vodárenskou nádrž Práčov.
Výhled
Běžná údržba a provozní opatření.
Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou
Obec je napojena na systém skupinového vodovodu Chrudim a VSVČ.
Zdrojové zabezpečení celého systému skupinového vodovodu je velmi vysoké, dělené
na dostatečně kapacitní nezávislé podzemní a povrchové zdroje ÚV Práčov,
prameniště Podlažice a prameniště Markovice s event. dotací i z VSVČ zdrojů pro
Pardubicko resp. i Hradec Králové (intervenční zdroj Orlice). Předpokladem jsou nutná
provozní opatření na vodojemech v podobě posilovacích provisorních čerpacích
stanic.
Při narušení dopravního systému je možné užitkovou vodu zajistit z domovních
studní. Pitnou vodu dovážet cisternou z podzemního zdroje Podlažice (V8 – 30 l/sec)
ze vzdálenosti 11 km.
• Výsonín
V místní části je vybudován veřejný vodovod připojený z obce Lukavice a je
tedy součástí skupinového vodovodu Chrudim. Vysonín stejně jako Lukavice je
zásoben ze skupinového vodovodu přes vodojem Trpišov 300 m3 s kótou dna 350,50
m n.m. Vodovodem jsou zásobeny nemovitosti na kótách terénu max. 337 m n.m.
Výhled
Běžná údržba a provozní opatření.
Totožné jako u výše uvedených Lukavic.
• Vížky
Nemovitosti jsou zásobeny pitnou vodou z domovních studní. Kapacita studní
se snižuje, což se přisuzuje nedalekému lomu s těžbou kamene (žula) a
s pravidelnými trhacími pracemi (200 m východně u Žumberka).
Informace o kvalitě vody nejsou k dispozici.
30
Výhled
Původní návrh napojit obec na veřejný vodovod v Lukavici – Lukavičce a tedy
skupinový vodovod Chrudim se obec rozhodla změnit.
Obec zajistila v obci Vížky provedení hydrogeologického vrtu s kapacitou 30
m3/den a měla záměr vybudovat ve Vížkách z tohoto vrtu veřejný vodovod a
eventuelně napojit výhledově i další lokalitu Loučky. Voda z vrtu obsahuje Fe, Mn a
Radon. V roce 2003 byl vypracován projekt k územnímu řízení a požádáno o dotaci ze
státního rozpočtu u MZe ČR. Návrh zahrnuje výstavbu úpravny vody na 10 m3/den
s ATS s akumulační nádrží 20 m3 a vodovodní řady PVC 90 v délce 800 m.
Vodovod byl dle této koncepce v místní části realizován.
Z místních studní u nemovitostí vodu využívat jako užitkovou a pitnou vodu
dovážet balenou.
• Radochlín
V místní části Radochlín není vybudován veřejný vodovod a jako zdroje vody
slouží staré šachtové a jedna vrtaná studna. Jako kolektor podzemní vody slouží
především svrchní křída korycanského souvrství. Hloubka studen je 4 – 12 m, vrtaná
studna je hluboká 25 m.
Množství vody v domovních studnách je místy nedostatečné, kvalita vody není
blíže sledována.
Výhled
Pokud budou srážkové deficity dlouhodobé, navrhujeme v první fázi provést
hydrogeologický průzkum, který by zhodnotil efekt možnosti prohloubení studní.
Zřízení veřejného vodovodu a připojením na vodovod v lokalitě Vížky by bylo
neúměrně nákladné.
Z místních studní u nemovitostí vodu využívat jako užitkovou a pitnou vodu
dovážet balenou.
8.3 Kanalizace
Odkanalizování pro obě tyto části bude společné. V současnosti jsou splaškové
vody z jednotlivých objektů svedeny buď do vyvážecích žump, nebo do septiků s
vypouštěním přečištěné vody do vodoteče. Toto řešení však v současnosti, s
31
postupující výstavbou nevyhovuje hygienickým požadavkům. V části obce je rovněž
vybudována dešťová kanalizace, která je, dle informací z obce poměrně hluboká.
Výhledově bude využita jako dešťová kanalizace.
V současné době je zpracovávána projektová dokumentace na splaškovou
kanalizaci (ing. M. Bažant, Mediumprojekt 2008). Čistírna odpadních vod je navržena
v nejnižším místě obce Lukavice, mezi Lukavickým potokem a tzv. starou silnicí.
• Výsonín
Ve Výsoníně není veřejná kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny
povrchovými odpady do místní vodoteče. Splaškové vody jsou likvidovány částečně
v septicích s trativody (20 %) a částečně v bezodtokových jímkách na vyvážení (80
%).
Místní vodoteč pravidelně v létě vysychá.
Výhled
Výsonín je navrženo napojit na kanalizační systém Lukavice. V dokumentaci
pro územní řízení na stavbu splaškové kanalizace, ČOV a odželezovací stanice
Lukavice – Výsonín je navržena ve Výsoníně kombinace splaškové gravitační a
tlakové kanalizace s přečerpáním splašků do kanalizace Lukavice. Gravitační stoky
v délce 1.300 m je DN 250, tlakové stoky rPE 63 – 90 od 3 přečerpacích stanic mají
délku 450 m.Čerpací stanice s kapacitou 2 – 4l/sec.
Realizace po r. 2015.
• Vížky
Ve Vížkách je dešťová kanalizace, do které jsou zaústěny přepady ze septiků u
nemovitostí (100 %).
Firma Falco (výroba krmného masa, jatka) má ČOV typu TOPAS, za kterou je
zařazena ještě stabilizační nádrž (soukromé vlastnictví). Obecní kanalizace je
vyústěna do stabilizační nádrže. Odpad z nádrže je zaústěn do údolnice směřující do
potoka Ležák.
Podle sdělení vlastníka jatek ČOV Topas kapacitně nevyhovuje a bude
nahrazena ČOV jiného typu.
Výhled
Navrhujeme zachovat v místní části individuelní likvidaci splaškových vod u
nemovitostí.
Provést revizi technického stavu septiků, vypracovat provozní řád kanalizace a
tuto zaústit do odpadu až pod stabilizační nádrž v soukromém vlastnictví firmy Falco.
32
S ohledem na absenci dostatečně vodné vodoteče doplnit existující septiky o zemní
filtry dle zákona č. 254/2001 Sb. § 38.
• Radochlín
Místní část nemá veřejnou kanalizaci. Dešťové vody odtékají povrchovými
odpady, částečně zatrubenými.
Splaškové vody jsou shromažďovány v bezodtokových nepropustných jímkách.
Kaly jsou vyváženy na zemědělské pozemky.
Výhled
Individuelní způsob likvidace splaškových vod zůstane zachován i v budoucnu.
Kaly likvidovat ve smyslu vyhl. č. 382/2001 Sb. zaoráním na zemědělských
pozemcích.
Do doby vybudování veřejné kanalizace napojené na ČOV budou odpadní vody
u jednotlivých novostaveb likvidovány pomocí žump na vyvážení a jednotlivě
posuzovány vodohospodářskými orgány. Větší lokality s rozsáhlejší výstavbou budou
podmíněny realizací kanalizace.
B.9
Elektrorozvody
Primární vedení
Obec Lukavice a místní části Lukavička, Výsonín, Vížky, Loučky a Radochlín
jsou zásobovány el. energií ze stáv. systému VN 35 kV č. 931- Rozvodna Hlinsko.
33
Uvedené vedení VN je řešeno jako vrchní síť, osazená na beton. stožárech.
Kmenové vedení č. 931 prochází napříč k.ú. obce Lukavice, tj. od západu k východu.
Z uvedeného kmen. vedení VN jsou řešeny přípojky VN pro jednotlivé trafostanice v
řešeném území.
Trafostanice VN / NN
č.
název
1.
č. 616 Lukavice obec
2.
č. 1231 Lukavice - ZD
3.
č. 1267 Lukavice - RD
4.
č. 551 Lukavička
5.
č. 1385 Lukavice Hliník
typ
BTS
BTS
BTS
BTS 3 – sloupová
BTS
trafo
do 630 kVA
do 400 kVA
do 630 kVA
do 250 kVA
• Výsonín
č.
název
1.
č. 521 Výsonín – obec
typ
PTS
trafo
do 250 kVA
• Vížky
č.
název
1.
Vížky – lom
2.
č. 553 Vížky – obec
č.1083 Vížky – silnice
3.
typ
PTS
BTS 3 sloupová
BTS 4 sloupová
trafo
do 100 kVA
do 100 kVA
do 630 kVA
• Radochlín
č.
název
1.
č. 1287 Radochlín – obec
typ
BTS do 400 kVA
trafo
100 kVA
• Loučky
č.
název
1.
č. 1137 Loučky – obec
typ
PTS do 400 kVA
trafo
100 kVA
Sekundární rozvody NN
Stáv. sekundární rozvodná síť v obci Lukavice a místních částech Lukavička,
Výsonín, Vížky, Radochlín a Loučky je provedena převážně vrchní sítí AlFe na
beton. stožárech. Část sek. rozvodů je řešena zemními kabely vč. přípojek (novější
zástavba). Veřejné osvětlení v obci je řešeno svítidly se sodík. zdroji, osazenými na
sad. stožárech. Veřejné osvětlení je průběžně doplňováno a rozšiřováno dle potřeb
obce.
B.10 Spoje
Podle sdělení zástupce Telefónica O2 Czech Republic a.s. v Pardubicích jsou
Lukavice připojeny na digitální telefonní ústřednu umístěnou v budově lukavického
zámku. Kabelizace řešeného území proběhla v letech 1996 a 1997 a má rezervu pro
objekty v navrhovaných lokalitách.
34
Jižní část řešeného území (Vížky, Radochlín a Loučky) je napojena na ústřednu
v Nasavrkách.
Vzhledem k výše uvedenému požadavek na umístění telefonní ústředny v
Lukavici není a nebude uplatňován ani do budoucna.
Řešeným územím prochází ve střední části zhruba ve směru sever – jih dvě
trasy dálkových kabelů, které jsou zakresleny ve výkresové části.
S ohledem na možné střety zájmů při budování dalších inženýrských sítí
Telefónica O2 a.s. upozorňuje na nutnost dodržovat normu ČSN 736005 Prostorové
uspořádání sítí technického vybavení v celém řešeném území.
Návrhy konkrétního řešení je nutno konzultovat s Telefónica O2 a.s. včetně
koordinací s ostatními rozvody v území.
Dle ÚP VÚC Pardubického kraje prochází nad k.ú. Lukavice v současné době 2
paprsky radioreléové trasy veřejné komunikační sítě v severozápadním okraji katastru
a další paprsek nad Vížkami.
B.11 Plynovody
Pro celou oblast byla zpracována „Technická studie plynofikace Lukavice a
okolí“ (GPS v.o.s. Pardubice, 1996). Dle této studie je technicky možno zásobovat
prakticky veškeré objekty v dané oblasti. Východně obce po okraji Lukavičky a Vížek
zhruba ve směru sever – jih prochází vysokotlaký plynovod DN 500, PN 25. Z této
trasy odbočuje při severovýchodním okraji Lukavičky VTL přípojka k bývalému areálu
35
ZD a regulační stanici; z této přípojky byla provedena další VTL odbočka k nové
regulační stanici na severovýchodním okraji zastavěné části Lukavičky. Návrh je řešen
jako STL rozvod z jedné VTL RS 2000/2/1, umístěné při severovýchodním okraji
Lukavičky poblíž stávající průmyslové RS pro bývalé ZD Lukavice. Místní plynovodní
síť je řešena středotlakým systémem s provozním tlakem 0,3 MPa. Jedná se
v podstatě o liniové rozvětvené plynovody, které pokud dojde k plynofikaci celé oblasti
budou vykazovat značné vzdálenosti. Pro každé odběrní místo musí být osazen
samostatný středotlaký regulátor tlaku plynu, který bude mít již charakter odběrního
plynového zařízení.
V současné době je plynofikována vlastní obec Lukavice a místní části
Lukavička a Výsonín, na které byly v souladu s výše uvedenou studií zpracovány
projekty plynofikace („Plynofikace obce Lukavice I. etapa – 1. - 3. stavba; GPS v.o.s.
Pardubice, V.1998).
Z regulační stanice jsou provedeny vlastní středotlaké rozvody po Lukavici a
Lukavičce prakticky ke všem objektům v rámci uliční sítě. Z Lukavice odbočuje
směrem jihozápadním STL větev pro zásobení Výsonína. Prochází opět celým
zastavěným územím v uliční síti a končí u motorestu „Skalka“ u silnice I/37.
Potrubí je provedeno z lPE (lineární polyetylén) v dimenzi D 50 až 110 a
uloženo vesměs v zelených pásech podél komunikací a v kraji polí, v nezbytných
případech v krajnicích komunikací.
Případné další prodloužení je dle uvedené studie navrženo směrem jižním
z Lukavičky na Vížky a dále na Loučky s odbočkou na Radochlín (a pokračuje dále na
jih na Částkov atd.). Jsou uvažovány profily D 63 a D 50. Toto prodloužení dosud
nebylo realizováno a v nejbližších letech se s nim nepočítá.
Rozvody mají dostatečnou rezervu pro event. napojení navrhované bytové
zástavby. Výše uvedené trasy jsou zakresleny ve výkresu limitů dle digitálních
podkladů skutečného provedení plynovodů.
B.12 Odpadové hospodářství
V obci i v jejím blízkém okolí není perspektivní skládka tuhých domovních
odpadů. Protože v okolí obce není možno zřídit regulovanou skládku TDO, je nutno
počítat s organizovaným svozem odpadu.
36
Likvidace odpadů je ve stávající době v obci řešena svozem odpadu z popelnic
a kontejnerů firmou EKO Hlinecko na regulovanou skládku v Srní. Tříděný odpad je
shromažďován do mobilních kontejnerů umístěných na několika místech v obci i
místních částech a svážen. Ve střední části obce (při severní straně plochy bývalých
výsypek je zřízen oplocený sběrný dvůr.
Dle podkladů KÚ Pardubice jsou v řešeném území evidovány následující
v tabulce uvedené lokality černých skládek, dnes již uzavřených, ale plně
nerekultivovaných. Nachází se rozptýleně po celém katastru obce.
Výtah z evidenčních listů skládek (stav r.2000):
č.
308
míst. název
p. č./střety
Paramo
k.ú. Kunčí
309
u rybníka
Prádelný
k.ú. Lukavice
310
Místní trať
k.ú. Výsonín
311
Pod hrobkou
k.ú. Výsonín
typ
ekofaktor
4
celk.ek.
riziko
44
průmysl. odp. tuhý
ukončená mimo
provoz,
? rekultivovaná
? upravená
bez těsnění
2
plocha 15 000m
charakter odpadu ter. průzk.
nezjistit, odpad. sklo,
staveb. suť,
odpad vytvrz. plastů,
TDO, ODO, odpad kabelů
komun. odp. tuhý
3
33
ukončená
upravená,bez těsnění
2
plocha 4000m
charakter odp. ter. průzk.
nezjistitelný, rostl. odp.,
TDO
komun. odp. tuhý
3
ukončená
divoká, upravená
bez těsnění
2
plocha 750m
nezjistitelný,
odpad. sklo, keramika,
železný šrot, vytvrz. plasty
komun. odp. tuhý
3
užívaná (r.2000)
divoká, bez úprav
bez těsnění
2
plocha 160m
rostl. odp., odp. dřeva
staveb. suť, výkop. zemina,
železný šrot,
opdad vytvrz. plastů,
odp. pryže a pneu,
textil. odpad,
navrhovaná opatření
předběžná
geobotanický
průzkum
plynometrický
průzkum
vyklizení zbytk., problémových nebo separovatelných odpadů
finální
podle výsled.
předběž.
etapy
ponechání
v součas.
stavu
32
ponechání
v součas.
stavu
32
vyklizení
37
312
Na Kraslavce
k.ú. Vížky
313
Hrádek.
u Žumberka
k.ú. Lukavice
800
Jahodnice
k.ú. Lukavice
801
za Stupníkem
k.ú. Lukavice
802
za Paramem
k.ú. Lukavice
804
Na borovém
kopci
TDO, ODO, eternit
komun. odp. tuhý
3
užívaná (r.2000)
divoká, bez úprav
bez těsnění
2
plocha 450m
odp. dřeva, odp. papír
železný šrot,
odp. pryže a pneu,
textil. odpad,
TDO, ODO
komun. odp. tuhý
3
ukončená
divoká,
bez těsnění
odp. dřeva,
staveb. suť,
železný šrot,
textil. odpad,
TDO, ODO
komun. odp. tuhý
2
občas.užív. (r.2000)
divoká, bez úprav
bez těsnění
staveb. suť,
železný šrot,
odp. pryže a pneu,
textil. odpad,
TDO, ODO
?komun. odp. tuhý
2
ukončená
divoká, bez úprav
těsnění -jiné
nezjistitelný,
železný šrot,
komun. odp. tuhý
4
užívaná (r.2000)
divoká, bez úprav
bez těsnění
2
plocha 1225m
nezjistitelný,
rostl. odp., odpad. papír,
staveb. suť,
železný šrot,
textil. odpad,
TDO, ODO, eternit
komun. odp. tuhý
3
užívaná (r.2000)
32
zatěsnění
32
zatěsnění
21
zatěsnění
22
úprava terénu
42
geobotanický
průzkum
podle výsled.
předběž.
etapy
33
vyklizení zbytk., problémových nebo sepa-
zatěsnění
38
k.ú. Vížky
805
nad vsí
k.ú. Výsonín
divoká, bez úprav
bez těsnění
nezjistitelný,
odpad dřeva,
staveb. suť, výkop. zemina,
železný šrot,
odp. pryže a pneu,
textil. odpad,
TDO, ODO, skelná vata
?prům. odp. tuhý
3
užívaná (r.2000)
divoká, bez úprav
bez těsnění
2
plocha 2500m
odpad dřeva,
staveb. suť,
rovatelných odpadů
33
zatěsnění
Pozn. :
ekofaktor 4 = skládka nebezpečná (ohrožující biosféru)
ekofaktor 3 = skládka potencionálně nebezpečná nebo v terénu nedostatečně charakterizovatelná
ekofaktor 2 = skládka mírně znečišťující biosféru
celkové ekologické riziko
- první číslice = ekofaktor
E
3
- druhá číslice = velikost (exponent E v rovnici objem = x * 10 m )
Z uvedeného výčtu se rozsahem a „kvalitou“ vymyká bývalá skládka PARAMA,
která sice leží na sousedním katastru Slatiňan, ale ohrožuje území Lukavického
katastru. Na rekultivaci již byl zpracován projekt – „Rekultivace skládky průmyslových
odpadů Lukavice – Kunčí (Agroprojekt Pardubice, stř. Vysoké Mýto, M. Tuček,
6/1995)“. V prostoru bývalého pískového lomu byly v minulosti ukládány odpadní
tekuté pryskyřice z výroby závodu PARAMO Pardubice. Po ukončení skládky pryskyřic
nebyla skládka zrekultivována, ale používána pro ukládání různých tuhých odpadů.
Zatížením uložených pryskyřic dalším odpadem zřejmě došlo k porušení ochranné
hrázky a výronu slečových jazyků v severozápadním okraji skládky. Pro zabránění
postupu jazyků byly nasypány v obvodě skládky zemní hrázky ke staré silnici a
k Lukavickému potoku. V současné době je povrch skládky překryt zeminou a oset
travou. Výše uvedený projekt doporučuje jednak trvale sledovat kvalitu cenomanské
zvodně v prostoru skládky v průzkumných vrtech a dále vytvoření stabilizační hráze
podél západního a jižního okraje skládky z kamenitého materiálu. Do stabilizační
hráze bude zapřen nově upravený, dosypaný a minerálním těsněním utěsněný
obvodový svah skládky. Další podrobnosti viz textová část uvedeného projektu, ze
kterého byly údaje převzaty.
B.13
Nové černé skládky v řešeném území nebyly při průzkumech zjištěny.
Výroba a těžba
13.1 Průmyslová výroba
39
Průmyslová výroba se v řešeném území nevyskytuje, je zastoupena pouze
okrajově menšími provozy a drobnou řemeslnou výrobou (která je na rozhraní výroby
a občanské vybavenosti, kde jsou provozy rovněž uvedeny).
Drobná výroba, řemesla jsou representovány následujícími areály, objekty a
provozy zejména v areálu při jihovýchodním okraji obce:
Lukavice a Lukavička
PRO-MAN překladiště a úprava regálových zakladačů, autodoprava Rulík,
UMIKOV výroba lesních návěsů na dřevo, další sklady, truhlářská dílna, zpracování
skla, pneuservis, autodílna – J. Šimon, opravy karoserií a mech. práce, atd.
Výsonín
truhlárna
Vížky
FALCO - výroba konzerv pro psy
Výše uvedené areály drobné výroby a řemesel jsou umístěny v rámci bytové
zástavby v obci po celém zastavěném území, lokalizace je zřejmá z výkresové části.
13.2 Zemědělská výroba
Zemědělská výroba je v obci zastoupena zejména zemědělským areálem ZD
Lukavice s.r.o. ve Vížkách a Lukavici, dále drobnějšími soukromými zemědělskými
objekty.
V areálu Lukavice v jihozápadní části obce jsou následující objekty :
sklady
administrativní budova, dílny
V areálu Lukavice na východním okraji obce jsou následující objekty :
posklizňová linka
kravín (174ks) – v souč. prázdné
V areálu Vížky jsou následující objekty :
sklady
jímka
silážní žlaby
odchovna dobytka (v současné době prázdné)
Dále je severozápadně Vížek salaš s výběhem pro krávy.
Ochranná hygienická pásma nebyla stanovena.
13.3 Těžba
Těžba se v současné době v řešeném území vyskytuje v jedné lokalitě při
jihovýchodním okraji řešeného území, východně Vížek. M Silnice zde těží stavební
40
kámen. Doprava materiálu směrem severním prochází bohužel přes Lukavičku a
Lukavice, a tím obec značně zatěžuje. Těžební prostor a hranice chráněného
ložiskového území jsou vyznačeny ve výkresové části, přičemž současný dobývací
prostor je umístěn v severní polovině CHLÚ. Plánovaný postup těžby jižním směrem.
B.14 Životní prostředí
14.1 Zájmová území ochrany přírody
41
Jihozápadní okraj řešeném území spadá do chráněné krajinné oblasti
(CHKO) Železné hory (totožné území náleží také do krajinné památkové zóny
Slatiňansko-Slavicko stanovené Vyhláškou MK ČR č. 208/1996 Sb. s účinností od
1.8.1996), rovněž do jihozápadního okraje řešeného území zasahuje přírodní
rezervace Strádovské Peklo, při jihovýchodním okraji řeš. území leží významný
krajinný prvek (VKP) Kvítecký potok registrovaný dle zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny.
Poznámka: Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona
č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, všechny lesy, rašeliniště, vodní toky,
rybníky, jezera a údolní nivy. Jiné části přírody může za významný krajinný prvek vyhlásit příslušný
městský úřad a to procesem tzv. registrace významného krajinného prvku.
Západně centra Lukavic je památný strom – dub letní. Vřešeném území se
nenachází evropsky významná lokalita ani ptačí oblast soustavy Natura 2000.
Východně od Vížek se nachází CHLÚ a dobývací prostor Vížky stavebního
kamene pro organizaci Silnice a.s., Hradec Králové.
Jahodnice – Lukavička, s málo pravděpodobnými projevy na povrch (dle vyjádření
Geofondu č.1342005 Výsonín-Skalka, 1342007 Výsonín, 1342004 Lukavice, 1342009
Lukavice-Lukavička, 1342008 Lukavice-Jahodnice) .
V jižní polovině řešeného území se nachází radiometricky anomální území se
středním (zahrnuje území severně od Vížek – jižní až jihovýchodní část katastru
Lukavice, severovýchodní až jihozápadní část katastru Vížek, obec Vížky a jižní část
obce Radochlín) i nejvyšším radonovým zatížením (zahrnuje území severozápadní
část katastru Vížek a jihovýchodní část katastru Výsonín, dále pak jihovýchodní až
deformace.
Do území nezasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV).
Dle zákona je podél lesních pozemků stanoveno ochranné pásmo lesa v šíři
50 m, přičemž lesní pozemky se vyskytují zejména v jihozápadní části řešeného
území.
Dle dostupných informací se v severozápadním okraji katastru Lukavic vyskytují
území se starými ekologickými zátěžemi (bývalá skládka PARAMA).
14.2 Územní systém ekologické stability – ÚSES
Řešené území je z hlediska problematiky ÚSES zahrnuto v dokumentaci
Generel ÚSES map. list 13-44-03 (Agroprojekt Vys. Mýto) a Generel míst. SES map.
42
list 13-42-23 (Atelier sad. a kraj. tvorby Baladová – Kulová) - generely budou sloužit
jako podklad pro zapracování územního systému ekologické stability do územního
plánu obce.
V rámci ÚSES nebyly v řešeném území vymezeny žádné prvky nadregionálního
významu.
V řešeném území se nachází následující regionální prvky ÚSES:
RBC 897 – Slavická obora – vymezené (stávající), v jihozápadním okraji
řešeného území
RBK 1364 – Slavická obora, Bítovanka – vymezený (stávající), v jižním okraji
řešeného území
RBK 1344 – Presy, Slavická obora – vymezený (stávající), v západnímokraji
řešeného území
V rámci lokálního ÚSES byly v řešeném území vymezeny následující prvky
lokálního významu :
- LBC13 – lokální biocentrum „Prádelný rybník“ – vymezené, střední část řešeného
území
- LBC14 – lokální biocentrum „Hrobce“ – vymezené, severní část řešeného území
- LBC20 – lokální biocentrum „V dolích“ – vymezené, východní část řešeného území
- LBK12 – lokální biokoridor „pravostranný přítok Chrudimky od Libáně“ – částečně
vymezený, střední část řešeného území
- LBK19 – lokální biokoridor „Ležák“ – vymezený, jihovýchodní část řešeného území
- LBK2 – lokální biokoridor „Loučky“ – vymezený, jižní okraj řešeného území
- LBK9 – lokální biokoridor „Kvítecký potok“ – vymezený, jihovýchodní okraj
řešeného území
14.3
Zemědělský půdní fond
Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj, který kromě svých
přirozených primárních funkcí plní také funkci základního výrobního prostředku
člověka.
Řešené území náleží do klimatického regionu 3 (teplá oblast) a 5 (mírně teplá
oblast). Terénní reliéf je zvlněný , na severu území klesá k údolí pravostranného
přítoku Chrudimky, v západní části klesá ke Křižanovické vodní nádrži, zvýšená
střední část řešeného území na jihu klesá do údolí Kvíteckého potoka. Rozsah
nadmořských výšek v řešeném území se pohybuje od 290 – 395 m n.m.
Řešené území patří do skupiny půd :
- hnědozemě (na sprašové hlíně – 11, na hlinitých zeminách – 13)
- illimerizovaných půd (na hlinitých svahovinách – 15)
- rendzin (na opukách a karbonátech středně těžkého až těžkého rázu – 19)
- hnědých půd a mělkých půd (29,30,31,32)
43
- mramorované půdy (středně těžké illim. půdy na svahovině – 46, středně
těžké oglejené na svahovině – 47, lehčí, středně těžké až těžké na žul.
horninách - 50)
- nivních poloh (nivní středně těžkého rázu – 56)
- hydromorfní půdy (71)
Katastrální území Lukavice se nachází v zemědělské výrobní oblasti Ř3
(řepařská – horší), přírodní stanoviště HM11 (nejnižší intenzita výroby - obilnářství),
zemědělská přírodní oblast N4 (nížinná). Katastrální území Výsonín se nachází v
zemědělské výrobní oblasti B2 (bramborářská – střední), přírodní stanoviště HM13
(nejnižší intenzita výroby - obilnářství), zemědělská přírodní oblast N4 (nížinná).
Katastrální území Vížky se nachází v zemědělské výrobní oblasti B1 (bramborářská –
dobrá), přírodní stanoviště P7 (mírně podprůměrná intenzita výroby – obilnářskobramborářská), zemědělská přírodní oblast P2 (pahorkatinná).
Z celkové výměry katastrů 944 ha činí zemědělská půda 616 ha, z toho: orná
půda 491 ha, zahrady 32 ha, sady 9 ha, trvalé travní porosty 84 ha, dále lesní půda
231 ha, vodní plochy 18 ha, zastavěné plochy 18 ha a ostatní plochy 61 ha.
Celkový přehled o struktuře půdního fondu :
celková rozloha k.ú. Lukavice,
Výsonín, Vížky
944 ha
%
zemědělská půda
616 ha
65
z toho: orná půda
zahrady
sady
TTP
491 ha
32 ha
9 ha
84 ha
52
3
1
9
lesní půda
vodní plochy
zastavěné plochy
ostatní plochy
231 ha
18 ha
18 ha
61 ha
24
2
2
6
Hodnota koeficientu ekologické stability (KES), což je poměr součtu ekologicky
stabilních ploch (lesní půda, louky a pastviny, vodní plochy, zahrady, sady) k součtu
ekologicky labilních ploch (orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy), pro řešené
k.ú. nabývá hodnot : k.ú. Lukavice 0,34 - což odpovídá nadprůměrně intenzivně
využívané území se značným porušením přírodních struktur; k.ú. Vížky 0,99 – v území
převažují přírodní prvky; k.ú. Výsonín 1,16 - v území rovněž převažují přírodní prvky.
To je dáno charakterem území v poměrně přírodní krajině, ale se značným
zastoupením orné půdy.
44
14.4 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ( PUPFL )
Lesní půda zabírá v řešeném území celkem 231 ha, což je 24 % plochy k.ú,
přičemž lesní pozemky se vyskytují zejména v jižní polovině řešeného území.
Převážná část lesů je ve vlastnictví Lesů ČR.
Dle schválené kategorizace lesů náleží všechny lesy v řešeném území do
kategorie lesů zvláštního určení, subkategorie 3e, t.j. lesy postihované exhalacemi tak,
že vyžadují odlišný způsob hospodaření. Tyto lesy jsou zařazeny do pásma ohrožení
C, kde se předpokládá životnost smrku 80 let.
Z hlediska druhové skladby převládají jehličnaté porosty s převahou smrku.
Tyto porosty jsou sice hospodářsky hodnotné, ale z hlediska USES naprosto
nevhodné, neodpovídající přirozené druhové skladbě 2.a 3. vegetačního stupně , který
v daném území silně převažuje.
Vyšší zastoupení listnáčů je především v nivě a přilehlých svazích nad
Chrudimkou a jejími přítoky (DB, JL, OL, KL, JS).
Zdravotní stav porostů je ohrožen. SM je napaden kůrovcem, trpí vádovkou,
červenou hnilobou a větrem. Dubové porosty jsou mozaikovitě napadeny
tracheomykozou.
Změny funkčního využití na les ani změny kategorizace lesů nebo jejich
prostorové a druhové skladby se v návrhu ÚP nepředpokládají, rovněž veškeré
návrhové plochy budou situovány mimo lesní pozemky.
B.16
Okruhy problémů k řešení
Obecně budou respektována a zakreslena veškerá ochranná pásma vyplývající
z průzkumů a rozborů, tj. ochranná pásma komunikací, inženýrských sítí, hlavní prvky
45
ÚSES, event. významné krajinné prvky, ochranná pásma vodních zdrojů atd., stejně
jako stávající komunikační síť.
V rámci průzkumů a rozborů byly vytipovány následující problémy a střety,
jejichž řešení bude navrženo v rámci následující etapy – návrhu ÚP (problémy
k řešení byly stanoveny i s přihlédnutím k vytipovaným lokalitám, které jsou orientačně
zakresleny ve výkrese limitů využití území):
-
rozsah návrhových lokalit na pozemcích I. a II. třídy ochrany ZPF
potřeba vytipovat návrhové plochy pro drobnou výrobu a řemesla a jejich
koordinace s okolními plochami pro bydlení
-
v některých uvažovaných návrhových plochách nutnost koordinace se stávajícími
trasami inženýrských sítí a jejich ochrannými pásmy
-
určení funkčního využití bytové zástavby v místních částech (zejména Radochlín a
Loučky)
B.17 Závěr
ÚP Lukavice bude řešit územní rozvoj obce a funkční využití pozemků
v rozsahu řešeného území.
Průzkumy a rozbory jsou první etapou zpracování ÚP a jsou přímým
podkladem pro vypracování návrhu zadání územního plánu a následně návrhu ÚP.
Územní plán bude zpracován z hlediska urbanistické struktury i architektury
objektů. V ÚP je třeba určit kriteria pro možný rozvoj v daném území a navrhnout
urbanistické a funkční řešení katastrálních území obce, jež bude podkladem pro
koordinaci činností v řešeném území.
Pardubice, únor 2008
Ing. arch. P. Kopecký
A-PROJEKT Pardubice
46

ÚP_Lukavice P+R

Transkript

Podobné dokumenty

victrix x 12-24 2 i

Cyklotrasy

Komunální odpady

Textová část k územnímu plánu obce Nižbor ( v této

Územní plánování - EnviMod

Pondělní výlety - Geopark Železné hory

Červen - Borovnice