LABORATORNÍ PRÁCE č.3 Téma

LABORATORNÍ PRÁCE č.3
Téma: Voda, vodík, kyslík
Úkol č.1: Příprava bezvodého síranu měďnatého
a stanovení krystalové vody v pentahydrátu síranu měďnatého.
Chemikálie:
pentahydrát síranu měďnatého
Pomůcky:
třecí miska s paličkou
chemická lžička
žíhací kelímek s víčkem
chemické kleště
keramický trojhran
varný kruh
chemický stojan
Postup práce:
V třecí misce jemně rozetřeme asi 3g pentahydrátu síranu měďnatého (skalice
modré).
Na analytických vahách zvážíme s přesností na 0,01g rozetřenou modrou
skalici, kterou opatrně nasypeme do žíhacího kelímku o známé hmotnosti.
Kelímek s látkou se vloží do keramického trojhranu a žíhá se za občasného
pootočení zahřátými chemickými kleštěmi, dokud se modrá látka nezmění v
bílou.
Je třeba žíhat opatrně, protože již při teplotě
rozkladu bezvodé soli,
CuSO4
260oC dochází k dalšímu
CuO + SO3
což se projeví nežádoucím tmavnutím bílé látky.
Po vychladnutí se kelímek s látkou znovu zváží a zjistí se hmotnost
vyžíhaného bezvodého síranu měďnatého.
Bezvodý síran měďnatý uchovejte v žíhacím kelímku přikrytém víčkem pro
účely příštího pokusu.
Do protokolu zpracujte tyto úkoly:
1. Z výše změřených hodnot zjistěte procentuální obsah krystalové vody v
pentahydrátu síranu měďnatého.
2. Hodnoty získané pokusem ověřte teoretickým výpočtem.
3. Pomocí hmotností, naměřených při pokusu, vypočítejte počet molekul
krystalové vody, které obsahuje skalice modrá.
Mr (CuSO4 ) n.Mr ( H 2 O )
Mr (CuSO4 )
m1
m2
n=?
m1 je hmotnost vzorku před žíháním
m2 je hmotnost vzorku po žíhání
4. Porovnejte se známou hodnotou n.
5. Výsledky vysvětlete.
Úkol č.2: Tekutý písek.
Pozor !!! Celý postup nastuduj ze stránky čt port 8.10.2008
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/340-tekutypisek/video/
Chemikálie:
O,5 litru vody, 600g kukuřičného škrobu .
Pomůcky:
Mísa na salát ( každá skupina donese z domu !!!)
Postup práce:
Zvažte 600 gramů kukuřičného škrobu , dejte jej do misky. a přidejte půl litru
vody. Přelévejte ji do misky opatrně, postupně. A zároveň míchejte. Když
zrychlíte pohyb, tak se z ní stává pevná látka. Můžete ji nabrat, zkoušet udělat
kuličku. Povolíte, tak se rozteče.
Do protokolu zpracujte tyto úkoly:
1. Vysvětlete pojem dilatant liquids
2. Vysvětlete, jak byste se dostali z tekutého písku.
Úkol č.3:Příprava vodíku reakcí kovu s kyselinou
Chemikálie:
kyselina chlorovodíková – 10 %, granulovaný zinek
Pomůcky:
aparatura na vyvíjení a jímání plynu viz obrázek aparatury ( případně jiná
alternativa dle pokynů učitele)
Princip:
K přípravě vodíku používáme nejčastěji zinek a kyselinu chlorovodíkovou.
Zinek leží v elektrochemické řadě napětí vlevo od vodíku, má tedy větší
schopnost ztrácet valenční elektrony než vodík, a proto je schopen jej vytěsnit
z kyselin.
Aparatura – obr.
Postup práce :
Sestavíme aparaturu na vývoj plynu dle obrázku. Z dělící nálevky přikapáváme ke granulkám zinku
kyselinu chlorovodíkovou. Uvolněný plyn jímáme do zkumavky naplněné vodou. Po naplnění
zkumavky plynem ji přiložíme ústím k zapálené špejli. Štěknutí ve zkumavce prozradí přítomnost
třaskavé směsi, směs vodíku a vzduchu. Pokus několikrát opakujeme. Štěknutí slábne. Při dalších
experimentech plyn ve zkumavce jen hoří, zkumavka obsahuje jen čistý vodík. Stěny zkumavky se
orosí. Dál můžeme zavádět vodík do mýdlové vody , popřípadě do plechovky od Coca Coly ( vše za
bezprostředního dozoru učitele) a následně zapálit.
Rovnice reakce:
2 H2 + O2 → 2 H2O
Zn + 2HCl → ZnCl2 + H2
Úkol č.3: Příprava kyslíku rozkladem peroxidu vodíku.
Chemikálie:
oxid manganičitý, peroxid vodíku
Pomůcky:
zkumavka z těžkotavitelného skla ( popř. E.baňka ), držák se svorkou, kahan,
špejle
Postup práce:
Do velké zkumavky nalijeme asi 10 cm3 roztoku peroxidu vodíku. Pozorujeme
pomalý únik bublinek kyslíku z roztoku, ale ke vznícení doutnající špejle nad
hladinou peroxidu vodíku vodíku nedochází. Po přidání asi 0,1g práškového
MnO2 k roztoku peroxidu vodíku začne probíhat bouřlivý rozklad peroxidu
vodíku vodíku a v unikajícím kyslíku dochází ke vznícení doutnající špejle.
Do protokolu zpracujte tyto úkoly:
6. Zapiš rovnici reakce
Úkol č.4: Vlastnosti kyslíku.
Chemikálie:
Dřevěné uhlí, síra, sodík, práškové železo ( žiletka obalená sírou)
Pomůcky:
chemická lžička, spalovací lžička, E.baňka nebo odměrný válec, kahan
Postup práce:
Příslušné látky zahřejeme nad kahanem na spalovací lžičce, síru zapálíme a
vložíme do kyslíkové atmosféry
Do protokolu zpracujte tyto úkoly:
3. Doplňte chemické rovnice reakcí.