č.24 - Oblastní charita Horažďovice

Farní zpravodaj
Farnosti Horažďovice
Červen 2013 (24)
Na pouti
Dobrotivý Bože, požehnej mému putování. Jsem na cestě k poutnímu místu, kde se
modlilo už mnoho lidí, kteří tu z modlitby čerpali posilu, útěchu a uzdravení. Beru
s sebou všechny své záležitosti a starosti. Rozhodl jsem se jít na tuto pouť, abych se
modlil za sebe i za všechny, kteří mi leží na srdci.
Už cesta sama je obrazem mého života. Vyrazil jsem z domova a teď putuji. Po celý
svůj život jsem na cestě, pořád putuji. Na své pouti procházím proměnou. Nemohu
zůstat stát u toho, čeho jsem dosáhl. Chci se víc a víc proměňovat tak, aby mnou
stále více prostupoval Tvůj Duch. Putuji k cíli, k Tobě. Ty sám jsi cílem mého
putování. Tato pouť je obrazem pozemského putování, jehož cíl je ve Tvém věčném
příbytku, který jsi připravil. Buď se mnou při mém putování. Dej se mi novým
způsobem poznat na poutním místě, k němuž putuji. Dej mi zakusit svou blízkost.
Daruj mi důvěru, že za Tebou mohu přicházet se vším, co mne dotýká, že slyšíš a
vyslýcháš mé prosby a že mě zahrnuješ svou láskou.
HODNOTA ÚSMĚVU
Úsměv nestojí nic a přináší mnoho.
Obohacuje toho, kdo jej přijímá, aniž by ochuzoval toho, který ho dává.
Trvá jen chviličku, ale vzpomínka na něj je někdy věčná.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat.
Úsměv přináší štěstí do domu, ve starostech je oporou, je citlivým znakem přátelství.
V únavě přináší odpočinek, ve znechucení a ve smutku je potěchou a pro každou bolest
je přirozeným lekem.
Je dobré, že si ho není možné koupit, ani půjčit, protože má hodnotu chvíle, kdy se dává.
A kdybys někoho potkal a on neměl pro tebe úsměv, i když na něj čekáš, bud velkodušný
a oblaž ho svým úsměvem ty, protože nikdo tak nepotřebuje úsměv jako ten, kdo ho nemá pro
druhé.
HISTORIE FARNOSTI
Kaple svatého Jana Nepomuckého – Zářečí
Hned v první den druhé poloviny mariánského měsíce května se slaví
svátek snad nejpopulárnějšího českého (a téţ bavorského) patrona
svatého Jana Nepomuckého. Památku tohoto mučedníka zobrazují sochy
a kapličky snad ve stovkách českých a moravských měst a obcí. I
v Horaţďovicích připomínají Johánka z Pomuku dvě kapličky (na Zářečí
a při klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie) a jedna solitérní
plastika světce v Mayerově ulici.
Ačkoliv je osobnost svatého Jana Nepomuckého označována za českého
národního světce, narodil se v německy hovořící rodině rychtáře
Welflina v nedalekém Pomuku (dnešním Nepomuku). Kdy se Jan či
Johánek narodil, přesně nevíme, stalo se tak někdy v období 1340-1350.
Základní vzdělání získal přímo ve svém rodišti ve škole proslulého
cisterciáckého pomuckého kláštera. Tento mocný konvent však nepřeţil
běsnění husitských válek, část osazenstva pak ještě po nějaký čas ţivořila v rozvalinách.
Vraťme se však k postavě našeho světce. Nejprve dle dobových písemných zpráv zastával
úřad písaře v arcibiskupské kanceláři, posléze pracoval deset let jako veřejný notář. Poté, co
přijal kněţské svěcení, stal se oltářníkem jedné z kaplí Svatovítské katedrály, později i
farářem u svatého Havla a svatého Jiljí v Praze. Při plném pracovním zatíţení roku 1381
vystudoval právo na praţské univerzitě a získal titul bakaláře. Poté si svoji odbornou právní
kvalifikaci zvýšil pětiletým pobytem na vyhlášené univerzitě v Padově. Stal se kanovníkem
vyšehradské kapituly a roku 1389 jej praţský arcibiskup Jan z Jenštejna jmenoval generálním
vikářem praţské arcidiecéze. Jan z Jenštejna se však dostal do váţného sporu s poněkud
impulzivně jednajícím českým králem Václavem IV. ohledně práva na obsazování far, coţ se
stalo osudným i Janu Nepomuckému. Václav IV. se za kaţdou cenu snaţil omezit moc Jana
z Jenštejna zaloţením nového biskupství v Kladrubech u Stříbra, čemuţ však pohotový Jan
z Jenštejna spolu se svými spolupracovníky stihl včas zabránit. Arcibiskup se sice
královskému hněvu vyhnul, ovšem zatčení čtyř věrných (mezi nimi i Jana Nepomuckého)
zamezit nedokázal. Právě Johánek se stal obětí brutálního mučení za účasti samotného krále.
Jeho mrtvé tělo vhozené do Vltavy dle legendy nalezli rybáři, jeţ k němu dovedla pětice
zářících hvězd. Ostatky světce jsou uloţeny pod skvostným náhrobkem v katedrále svatého
Víta v Praze. Svatořečení se Jan Nepomucký dočkal poměrně pozdě 19. 3. 1729 zásluhou
papeţe Benedikta XIII.
Při našem putování za kaplemi zůstaneme v Horaţďovicích,
a sice v kdysi samostatné obci Zářečí. Protoţe nízko
poloţené Zářečí neustále ohroţovaly povodně, není divu, ţe
roku 1824 při zdi Panské zahrady (Sterngarten) zaloţil
romantický snílek kníţe Jan Bernard z Rumerskirchu (drţel
Horaţďovice 1796-1834) kapli svatého Jana Nepomuckého.
O tom, ţe uvedený šlechtic svatyni vskutku nechal vystavět,
vypovídá text v pásu pod hlavní římsou, letopočet 1729
skrytý v textu ovšem pomýlil celou řadu badatelů. Nejde
totiţ o rok výstavby, ale o rok svatořečení svatého Jana
Nepomuckého. Štítek na zdi při kapli pomocí rysek ukazuje,
kam aţ dostoupila vodní hladina při ničivých záplavách v letech 1853, 1881, 1954, 1993 a
2002.
(Mgr. Roman Vaněk)
SVÁTOST EUCHARISTIE
Eucharistie patří mezi tzv. iniciační svátosti (křest, biřmování, eucharistie).
Kristus ji ustanovil při Poslední večeři. Je to srdce a vrchol ţivota církve.
Mše svatá není jen krásný liturgický obřad. Součástí slavení eucharistie je
vţdy: hlásání Boţího slova, díkůvzdání Bohu Otci za všechna jeho
dobrodiní, především za dar jeho Syna, proměňování chleba a vína a účast
na liturgické hostině prostřednictvím přijímání Těla a Krve Páně. Kdyţ při
mši sv. slyšíme slova:
„Toto je moje Tělo, které se za vás vydává,… Toto je má Krev, která se za vás prolévá“,
zpřítomňuje se na oltáři Jeţíšova oběť na kříţi, a má se dotknout kaţdého z nás. V tu chvíli se
z chleba a vína stává Tělo a Krev Krista, a dokud způsoby trvají, je v nich
Kristus přítomný.
Ke svatému přijímání můţe přistoupit ten kdo je pokřtěn, na přijetí této
svátosti byl připraven, je ve stavu milosti posvěcující, tedy neţije v těţkém
hříchu ani není podroben nějakému církevnímu trestu, který by ho z této
svátosti vylučoval, a - pokud není svobodný či ovdovělý - ţije v církevně
platném manţelství. Je-li si někdo vědom, ţe se dopustil smrtelného hříchu, nesmí přistoupit
k přijímání, pokud předtím nedostal rozhřešení ve svátosti smíření.
Podruhé během jednoho dne lze přijímat, pokud se tak děje při mši sv. (tedy ne při bohosluţbě
slova) nebo v nebezpečí smrti (viaticum). Po prvním svatém přijímání je kaţdý věřící povinen
přijmout svaté přijímání alespoň jedenkrát do roka. Toto přikázání se má splnit v době
velikonoční, (CIC, kán. 917, 921)
Eucharistický půst: „Kdo chce přijmout svátost Oltářní, ať se zdrží alespoň jednu hodinu před
svatým přijímáním jakéhokoli pokrmu s výjimkou čisté vody a léků. Věkem pokročilí a trpící
nějakou nemocí, jakož i ti, kdo je ošetřují, mohou přijmout svaté přijímání, i když
v předchozí hodině něco pojedli.“(CIC, kán.919). Věřící, kteří eucharistický půst
nedodrţeli, nesmí k eucharistii přistoupit, mohou však vykonat duchovní svaté
přijímání, tedy sjednotit se s eucharistií v modlitbě, bez jejího fyzického přijetí.
Protoţe v Oltářní svátosti je přítomen sám Kristus, jsme povinni ji uctívat kultem
adorace. Návštěva Nejsvětější svátosti je důkazem vděčnosti, znamením lásky a
patřičného vztahu vůči Kristu Pánu. Kdyţ jdeme kolem kostela, máme aspoň
myšlenkou pozdravit Pána Jeţíše ve svatostánku.

V květnu vyšla v nakladatelství Paseka knížka o svatém Otci
Papež František: O nebi a zemi (Bergoglio Jorge, Skorka Abraham)
Papeţ František se ještě jako Kardinál Jorge Mario Bergoglio pravidelně
scházel se svým přítelem rabínem Abrahamem Skorkou, aby spolu
debatovali o otázkách víry, o Bohu i ďáblu, vině a odpuštění, politice,
globalizaci, vědě a konfliktech současného světa. Nakonec se rozhodli, ţe
svoje rozpravy zpracují do podoby knihy.
Dialog obou přátel a zároveň představitelů svých náboţenských obcí
vyniká hloubkou a přesností, ale současně odpovídá srozumitelnou a svěţí
formou na otázky, které si kaţdý den kladou věřící i lidé, kteří se k
ţádnému náboţenství nehlásí.
V této čtivé, aktuální, myšlenkami nabité knize nalezneme: Názory hlavy katolické církve na
svět kolem nás. Širokou škálu témat, někdy i kontroverzních. Jiskřící dialog dvou velkých
osobností současnosti
(Kníţku můţete si zakoupit v knihkupectví v Ševčíkově ulici u paní Kotrbové)
První učedníci Ježíše Krista –
apoštol Jakub Vetší
Jakub pocházel z Betsaidy u Genezaretského jezera v Palestině. Jeho rodiče
byli rybáři Zebedeus a Salome, jeho bratrem byl Jan, apoštol a evangelista.
Jeţíš ho povolal hned po Petrovi a jeho bratru Ondřejovi i s mladším
bratrem Janem, kdyţ na lodi společně se svým otcem spravovali sítě (viz Mt
4,21-22 nebo Mk 1,19-20). Byli totiţ rybáři a ve svém
řemesle zřejmě i podnikatelé, neboť měli najaté pomocníky
(viz Mk 1,20). Podle evangelia oba opustili otce i loď a šli
za ním.
Podle jedné pozdější tradice sahající k Isidorovi ze Sevilly
hlásal Jakub evangelium ve Španělsku, které bylo
důleţitým regionem římské říše. Jiná tradice uvádí, ţe jeho
hlavním působištěm byl Jeruzalém a Samařsko. Podle ní se
Španělsko stalo aţ domovem jeho ostatků. O jeho
legendárních cestách však není spolehlivých
Umučení sv. Jakuba od Albrechta Dürera pramenů. Naprosto spolehlivé je, ţe v
Jeruzalémě byl kolem velikonoc roku 44 zatčen vojáky Heroda Agrippy I.,
který byl vnukem Heroda Velikého, a na příkaz krále sťat mečem. Jakubovu
popravu uvádějí Skutky apoštolské (viz Sk 12,2) a hodnověrná zpráva o ní
existuje také od dějepisce Eusébia ve spisech Klementa Alexandrijského. Jakub byl první z
dvanácti Kristových apoštolů, který podstoupil mučednickou smrt.

Světci a patroni v měsíci červnu
Sv. JAN NEPOMUK NEUMANN (19.června)
Jan Nepomuk Neumann se narodil 28. března 1811 v Prachaticích na
Šumavě. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích, kde roku 1831
vstoupil do kněţského semináře a kde také přijal niţší svěcení. Pak studoval
teologii, filosofii a přírodní vědy v Praze. Neumann se uţ v Praze naučil
anglicky, dopisoval si s americkými biskupy a získal jejich pozvání. Roku
1836 se vydal pěšky do Paříţe a dále do Le Havru, kde 20. dubna 1836
nastoupil na loď a 1. června přistál v New Yorku. Uţ 25. června jej biskup
Dubois vysvětil na kněze a Neumann odešel jako farář do Williamsville
blízko Niagarských vodopádů. Dostavěl místní kostel, zaloţil školu a
obcházel farnost o rozloze téměř 1500 km². Roku 1840 se vyčerpáním
zhroutil a byl převezen do kláštera redemptoristů v Pittsburghu. Po noviciátu byl roku 1842
přijat do řádu v Baltimore v Marylandu, 1844 se stal představeným domu a roku 1847 celé
řádové provincie. Neustále cestoval, zakládal školy a kostely a roku 1851 se stal farářem v
Baltimore, kde ţilo mnoho imigrantů. Napsal a vydal dva katechismy a biblickou dějepravu.
Kdyţ roku 1852 zemřel biskup ve Filadelfii, navrhl baltimorský arcibiskup Neumanna na toto
místo a ten byl 28. března 1852 vysvěcen na biskupa. Za osm let svého působení zaloţil téměř
sto škol a přes 80 kostelů, reformoval kněţský seminář a velmi podporoval i jiné řády, které
tam tehdy působily. V roce 1854 se vydal do Říma na slavnostní kongregaci a byl přijat v
osobní audienci papeţem. Na zpáteční cestě se zastavil v rodných Prachaticích a i kdyţ cestu
tajil, obyvatelé města mu přichystali slavné přijetí, o němţ je český záznam v tamní matrice.
Po návratu do USA se dále věnoval své práci a 5. ledna 1860 ve věku nedoţitých 49 let se na
ulici zhroutil a zemřel.
Abychom se lépe poznali – aneb malá zpověď.
Jan Buriánek – místostarosta města Horažďovice
Curriculum vitae – krátký životopis
Narodil jsem se 20. 6. 1968 ve Strakonicích. Základní školu jsem
vychodil v Horaţďovicích. Dále jsem vystudoval SPŠ ve Volyni –
obor dřevařství. Po ukončení dvouleté základní vojenské sluţby
jsem 12 let pracoval ve Stavebním podniku na závodě v Sušici
jako vedoucí střediska dokončovacích prací pro profese – truhlář,
tesař, klempíř a sklenář. Od roku 2002 působím v komunální
politice a jiţ druhé volební období vykonávám funkci
místostarosty. Od roku 2010 téţ působím jako zastupitel
plzeňského kraje. Ve svých volných chvílích, kterých je hodně
málo se snaţím věnovat rodině, hudbě a sportu. Hraji aktivně tenis
a stolní tenis – na soutěţní úrovni.
1)
Jste v tomto volebním období místostarostou, (pravou
rukou starosty) troufnete si říci, jste-li na něco hrdý, co se v našem městě podařilo a co
by jste rád ještě prosadil ? Jako místostarosta jsem zodpovědný za provozní záleţitosti
města. Například provoz příspěvkových organizací města -základních a mateřských škol, dále
pak organizačních sloţek města – Aquaparku, muzea, knihovny a technických sluţeb. Ţivot
města se skládá z kaţdodenních „malých“ potřebných činností, které si mnohdy ani
neuvědomujeme a nemusí jít vţdy o „velké věci“. Přesto zmíním některé dokončené větší
investiční akce. Například zdařilá rekonstrukce Aquaparku, rozšíření CZT a výměna oken a
zateplení bytového fondu v sídlišti Blatenská ul., výměna oken a zateplení obou mateřských
škol. Dále před námi stojí jedna z největších investičních akcí a tou je rekonstrukce náměstí ve
stávající architektonické podobě. Z hlediska „provozních záleţitostí“ jsem také velmi rád za
vstřícnou komunikaci a spolupráci fary a radnice, kdy se daří řešit jednotlivé potřeby a
záleţitosti.
2) Myslíte si, že církevní restituce, tolik parlamentem odkládané, by pomohly našemu
městu ? Ano! Neboť se tím odblokují pozemky a majetky se kterými města a obce, nemohli
vůbec a nebo jen omezeně nakládat. Nevyuţitých a zanedbaných ploch a nemovitostí je v
našem městě, jak se mohou všichni přesvědčit opravdu mnoho. Přejme si, aby se tento
problém co nejdříve vyřešil ku prospěchu všech zainteresovaných stran. Příkladem můţe být
areál kláštera a bývalý děkanský statek, objekty které jsou téměř v centru města, ale bohuţel
jen částečně vyuţité a ve velmi špatném stavu.
3) Známe Vás jako aktivním muzikantem a zpěvákem chrámového kytarového sboru,
co Vás v duchovní hudbě obohacuje ? Začnu krátkým pohledem do historie. Zdejší „
kytarovku“ uvedli v činnost řádové sestry a dále pak na dlouhá desetiletí byla duší sboru paní
Marie Kubíčková, která s námi pořád zpívá i kdyţ u jiného „ kapelníka“. V dnešní době určují
muzikantský směr Magda Šebková a Eliška Grolmusová. Obohacením jak jste se ptal je pro
mne samotný fakt, ţe dlouhá léta (od ministrantských dob – 36 let) můţu být součástí
zajímavého uskupení zpěváků a muzikantů, kteří se snaţí o jinou hudební formu oslavy při
mších, poutích a jiných událostech. V neposlední řadě je to i známé rčení, které mi opakovala
moje babička, kdo zpěvem Boha oslavuje – dvojnásob tak činí. (děkuji za rozhovor)
Vzpomínka
NOC KOSTELŮ
24. května v podvečer se otevřely chrámové dveře našich kostelů. Horaţďovická farnost
přizvala na tuto akci církev Československou husitskou vedenou farářkou Miroslavou
Jarolímovou a Křesťanské společenství v Horaţďovicích v čele Mgr. Vladimírem Ledvinou.
Slavnostní večer zahájil P. Petr Koutský mší svatou v kostele sv.Petra a Pavla při které nás
obohatili duchovním slovem farářka Jarolímová a Mgr. Ledvina ve svých kázáních a po
bohosluţbě nám pohladil ducha hudební pěvecký soubor Prácheň pod taktovkou sbormistra
Stanislava Smítky. Po té jsme se odebrali do modlitebny sboru Československé husitské, kde
pokračoval koncert hudebního tělesa Prácheň proloţený duchovními básněmi. Na to nás
seznámil pan Kovář se sborem Křesťanského společenství. Dále se představila hudební
skupina tohoto sboru. Závěr patřil otci Petru Koutskému výkladem s postavením
Křesťanských církví ve světě. Toto ekumenické setkání u příleţitosti celoevropské akce „Noci
kostelů“ se setkalo s velkým zájmem a
s příslibem, ţe se opět setkáme v příštím
roce.
Rozpis pravidelných mší svatých
Co čeká farnost v červnu 2013
2.června v kostele sv. Maří Magdaleny
Malém Boru přijmou poprvé Pána Jeţíše
v Eucharistii Jindra Nováček , Petra
Jelínková a Anička Kotišová
*- Mše svatá v klášterním kostele
Nanebevzetí Panny Marie
8.června se bude konat vikariátní dětská
pouť v Nalţovských Horách ( 9:00-16:30)
/Mise Cyrila a Metoděje na Velké Moravě/

Zveme farníky na slavnostní poutní mše svaté:
16.června - FRYMBURK 11:00
(sv. Antonína Paduánského)
/nebude mše sv. v Nezamyslicích/
23.června – ŢICHOVICE 11:00
(sv. Aloise) /nebude mše sv. v Nezamyslicích/
24.června – HORAŢĎOVICE 17:30
(v kostele sv. Jana Křtitele)
30.června – HORAŢĎOVICE 09:30
(v děkanském kostele sv. Petra a Pavla)

Informační list farnosti Horaţďovice.
Vydává: Jiří Vašků mobil: 728 300 488 E-mail: [email protected]