Trubače - dendroZ

Transkript

Trubače - dendroZ
stujeme okrasné d eviny pro globální oteplení
ást speciální
III. Truba e - nádherné a vd né popínavé d eviny
Truba e jsou nádherné a p i správné pé i po celé léto nep etr it kvetoucí pnoucí
eviny. Jsou gigantických rozm , podobn jako mnohem znám í wistarie, kterým se do
jisté míry podobají svým olist ním. Na rozdíl od wistarií nejsou oplétavé (ovíjivé) a kvetou
oproti pár jarním týdn m kvetení wistárií p i správné a pom rn nenáro né pé i celé léto.
Nejsou p íbuzné wistáriím, které pat í do eledi Leguminoseae, zatímco truba e do eledi
Bignoniaceae. Ve volné p írod rostou v inou na okrajích sv tlých les a háj p i skalních
útesech a zídkách, ke kterým se p ichycují krátkými pom rn etnými a hustými p epivými
ko ínky vyrustajícími na stonku naproti list m. Jsou to tedy spí e ke e dor stající vý ky i p es
10m se silnými dlouhými k ivolakými star ími v tvemi a proto i jiný eský název k ivou . Listy
jsou vst ícné, lichozpe ené, jednotlivé lístky jsou kopinaté a hrub pilovité. Velmi nápadné,
krásné, dlouze trubkovité p ticípé kv ty jsou uspo ádány v kone ných vrcholících i latách.
Jsou oran ové ervené a luté dle kultivaru a uvnit je jejich hrdlo v inou arlatové. V
írod rosotou ve dvou základních druzích a od sebe velmi daleko le ících oblastech. Zatím u
nás znám í truba ko enující Campsis radicans je domovem v jihovýchodní ásti USA
od Floridy a do New Jersey a na západ a do Missouri a Texasu. Odolný je a do zóny 5
dle USDA Hardiness Zones. Má men í kv ty ne asijský druh truba velkokv tý Campsis
grandiflora rostoucí dnes divoce více mén pouze ve st ední ín v provinciích Hubei a
Jiangxi, odkud se jako d evina kulturní okrasná roz ila a do Koreje a Japonska, kde té
jako v ín vznikaly a byly zas zapomenuty její mnohé kultivary. Bohu el p i své nesporné a
daleko v í kráse ne kterou oplývá Campsis radicans je Campsis grandiflora - nominátní
druh z volné p írody odolný pouze do zóny 7 (USDA Hardiness zones) a to pouze za
podmínky, e je mu na zimu zaji na taková p ikrývka ko en , která zabra uje promrznutí
dy v oblasti jeho ko enové soustavy a zárove taková p ikrývka, která umo uje p ístup
vzduchu ke ko en m a není p es zimu zdrojem stagnující vlhkosti v oblasti ko enové soustavy
truba e. To tedy znamená, e truba velkokv tý Campsis grandiflora alespo jeho
nominátní druh je i pro nejteplej í oblasti R d evinou problémovou z hlediska její zimní
odolnosti. Truba e v eobecn zásluhou svých du natých tlustých ko en umí perfektn
hospoda it s vodou p i dlouhém období letního sucha i úpalu, nesná ejí v ak práv kv li
takovým svým ko en m t kou a vododr nou p du a vy adují p du lehkou, propustnou
záh evnou, by u paty kmene jim prospívá p ikrytí této ásti d eviny p ed paprsky slunce
jakou nízkou pokryvnou rostlinou nap . druhem Pachysandra terminalis. Chceme-li je
esto vysadit do t í p dy, kdy jinou prost v lokalit výsadby nemáme, je nejlep í vykopat
pom rn dost velkou výsadbovou jámu a tu na dn dob e drená ovat a naplnit p dou jinou a
to lehkou. Práv nevhodné vlastnosti p dy jsou asto tou první p inou neúsp chu p i
stování truba . Druhou p inou neúsp chu v jejich p stování je patný vodní re im. U
mladých rostlin vysazených p i zdi v jejím srá kovém stínu musíme d evinu ob as i zavla it.
První velkou um lou závlahu d láme a p i ra ení truba e a pak zavla ujeme velmi opatrn a
hlavn nikoliv asto nýbr v intervalu 2-3 týdn nárazov . V ervnu, kdy d evina za ne bujn
ir stat, závlahové dávky zvý íme, av ak nezkrátíme interval mezi nimi a zaleváme mladou
evinu tak asi do p lky zá í. Poté ji um lou závlahu neaplikujeme a hlavn se vyst íháme
toho doslova ulít d evinu na zimu po átkem listopadu. Ko eny truba kv li své du natosti
jsou náchylné k houbovým chorobám a hnilobám. Dal í nutnou podmínkou zdárného
vegetování tuba a jejich bohatého kvetení je jejich umíst ní do správné polohy. Optimální
polohou je ji ní a jihozápadní ze domu, mén vhodná je jihovýchodní ze , na které b hem
krátkého intervalu dochází v p edja í asto k prudkému výkyvu teploty p i slunném p edjarním
dni jemu p edcházel no ní mráz. Av ak v echno to dobré, co jsme pro úsp ch na eho truba e
ud lali, musíme je korunovat správným ezem a to zásadn v únoru jakmile pominou ty
nejv í mrazy. Ze svých 25letých zku eností s truba i na své zahrad mohu doporu it to, e
evinu se ízneme na ja e velmi hluboko po její jarní výsadb a v následujících letech její
letorosty zkracujeme jen mírn v únoru a po vyra ení je odstraníme dodate
uschlé v tve
resp. p ír stky. Do star ího d eva zásadn ne eme a na ja e zkracujeme pouze lo ské
letorosty. A a nám za pár let d evina vyplní prostor, který jsme ji p edur ili, tak ji po neme v
únoru ezat podobným typem ezu, jak se e vinná réva. Tak e lo ské letorosty zakrátíme
na 1-2 páry vst ícn na letorostech umíst ných o ek. Tím zajistíme v následujícím vegeta ním
období bujný r st letorost a bohatou násadu kv ve vrcholících letorost , a jeliko kv ty ve
vrcholíku vykvétají postupn , truba pak kvete velice dlouho - konkrétn na mé zahrad je to
od prvních letních dn a do poloviny íjna. A tak, kdy je d evina dosp lá, jediná má pé e o
ní se omezí na ten únorový ez a v n kterých letech ji jednou maximáln dvakrát v pr hu
vegetace post íknu post ikem proti m icím. Jeliko je to d evina neoplétavá tak ji musím n jak
ke zdi uchycovat, t eba jednoduchou ale pevnou úzkou pergolou.
Truba ko enující Campsis radicans má mnoho etné kultivary, z nich n které upadly asem
v zapomenutí. Velmi hodnotným kultivarem pro svou ist tmav lutou barvu kv je
kultivar Campsis radicans 'Flava' syn. Campsis radicans 'Yellow Trumpet' Velmi
hodnotnými kultivary jsou té Campsis radicans 'Flamenco' a Campsis radicans 'Florida',
jeliko mají svítiv ervenou barvu kv a kvetou ji jako velmi mladé rostliny asto ji
prvním rokem po naroubování kultivaru na ko eny nominátního druhu. Je pochopitelné, e
oby nominátní druhy truba lákaly zahradníky ke k ení, které se v ak rozhodn neda í
snadno. Koncem 19. století se poda ilo blízko Milána v Itálii ve kolkách brat í Tagliabue
ení, které bylo pozd ji pojmenováno jako Campsis x tagliabuana 'Madame Galen'.
Tento velmi astný hybrid zd dil po svých nominátních rodi ích mimo ádné vlastnosti,
velikostí kv dokonce o n co málo pr
rem koruny kv tu 8-10cm p ed il svého rodi e
Campsis grandiflora, od jeho více mén r ovolososové sv tlej í barvy se odli il i barevn .
A tak kultivar 'Madame Galen' zd lil po druhém rodi i Campsis radicans výrazn í
oran ov ervenou barvu a hlavn podstatn v í mrazuvzdornost a tak se truba Campsis
tagliabuana 'Madame Galen' dá bez problém a v inou i bez zimní p ikrývky ko en
stovat od zóny 6 USDA Hardiness Zones. Tím se stal kultivarem truba e vhodným pro
inu území eské republiky do slunných teplých poloh na ji ních a jihozápadních zdích a v
teplých uzav ených patiech i pro chladn í oblasti R. Jeho nejv í p vab spo ívá práv ve
velikosti kv a velkém pr
ru své kv tní koruny. Je té jako d evina men í a daleko mén
invasivní ne Campsis radicans a roste spí e ke ovit , ne aby byl pnoucí, co m e mít té
svoji hodnotu. Jeho kv tní laty jsou rozvoln né a tak pom rn dlouho kvete, by sou asn je v
lat rozkv tlých men í po et jednotlivých kv . Mohu jej jenom v ele doporu it i z mé vlastní
zku enosti ze své zahrady v elákovicích. Toto k ení nominátních Campsis grandiflora s
Campsis radicans láká p stitele - autory nových kultivar i v dob sou asné. A asto F1
hybridy jsou dále zp tn k eny a cílem zp tné hybridizace se stává nejen velikost kv ,
nýbr i dosa ení netradi ní barvy kv a hlavn dlouhé období nep etr itého a bohatého
kvetení. A tak v dob dosti nedávné spat il sv tlo sv ta p ekrásný kultivar Campsis
tagliabuana 'Indian Summer', který byl na mezinárodním kolka ském veletrhu
Plantarium v nizozemském m st Boskoop v r. 1998 ocen n zlatou medailí a Cenou nejlep í
novinky a ozna en jako d evina budoucnosti pro své velmi bohaté kvetení zasahující a do dní
indiánského (babího) léta, dále pro velice u truba ojedin lý odstín meru kovo-oran ové
barvy a té proto. e kvete ji jako jednoletý roubovanec. P esto se brzy na la dal í novinka v
kultivarech truba , vedle které je nominátní druh Campsis radicans jen pouhý primitivní
nudný a bujný plevel a i velkokv tý a p vabný kultivar Campsis tagliabuana 'Madame
Galen' té pon kud únavný a nudný. Tento nový kultivar byl získán panem J.C.
Raulstonem, zakladatelem sv toznámého Raulston Arboretum p i North Carolina State
University jako klonová selekce z klon získaných v Ji ní Koreji z rostlin Campsis
grandiflora a kultivarov byl pojmenován jako Campsis grandiflora 'Morning Calm'
esky Jit ní klid. Trubka jeho kv má delikátní meru kov oran ovou barvu prokvetlou
tmav oran avými ilkami a jeho velká koruna vypadá jako polita polevou korálové erven ,
rum lky i syt oran ové barvy a to v závislosti na denní hodin a v ku kv tu. Barevnost jeho
kv tu tak p edstavuje vyvá enost zá e i nuance barev. A v í touto spletitou barevností
edstavuje jeho kv t sm lý výrazný zá ivý efekt na vzdálenost ji od 5 metr . Jeho
kultivarové jméno odrá í náladu východu slunce za raního ml ného oparu a rosy. Kvete od
po átku ervence a do prvního mrazu a hlavn pro na e podmínky je zajímavý tím, e je zimo
a mrazuvzdorný do zóny 6 dle USDA Hardiness Zones, ím je podstatn mrazuvzdorn í
ne nominátní druh Campsis grandiflora a spolu s kultivarem Campsis tagliabuana
'Madame Galen' roz uje i do eské republiky mo nost úsp ného p stování velkokv tých
truba . Ze svých vlastních zku eností bych se p imlouval za správnou komercializaci truba ,
kdy se nabízí sestavit lutý Campsis radicans 'Flava', ohniv ervený Campsis radicans
'Flamenco', sv tle oran ový Campsis tagliabuana 'Indian Summer', mimo ádn
velkokv tý Campsis tagliabuana 'Madame Galen' a barevn nádherný a velkokv tý
Campsis grandiflora 'Morning Calm' do kolekce 5 rostlin a na nákup celé kolekce
poskytovat zajímavou mno stevní slevu a to zejména pro velkoodb ratele, kte í tou í vyu ít
nádhery, velkoleposti, bujnosti, skromnosti a neúnavného kvetení truba pro zkrá lení na ich
st, ve ejné i soukromé zelen . Snad fotografie ní e hovo í dosti výmluvn .
Campsis radicans 'Flava'
naho e Campsis grandiflora
dole Campsis grandiflora detail kv
Campsis tagliabuana 'Indian Summer'
Campsis grandiflora 'Morning Calm'
Campsis 'Madame Galen'
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Podobné dokumenty

Obsah

Obsah Svou knihou, která byla poprvé vydána v Austrálii, vykračuje pan Kaviraj na zcela novou cestu v péči o rostliny. Během své dlouholeté homeopatické praxe vypozoroval paralely mezi člověkem a rostlin...

Více

s.17-22 - evida.cz

s.17-22 - evida.cz a nad erným mo em sílilo Rusko, Osmané stále naléhav ji cítili nutnost zabezpe it p ístup ke své metropoli. V ústí Bosporu tak vznikaly b hem 17. a 18. století nové pevnosti (nap . v Garipce). Mode...

Více

Graph theory

Graph theory Tato práce se, jak uº z názvu vyplývá, zabývá teorií graf·, tedy pom¥rn¥ mladou oblastí matematiky, která se ov²em na st°edních ²kolách p°íli² podrobn¥ neprobírá. V první £ásti je budována pot°ebná...

Více

Nomenklatorika 2

Nomenklatorika 2 Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Nomenklatorika 2 Základní zásady botanické nomenklatury

Více

Obsah kanabinoidů v konopí setém

Obsah kanabinoidů v konopí setém 3. 3. Poţadavky konopí setého na stanoviště Konopí je možné v podmínkách ČR pěstovat ve všech úrodnějších oblastech, jižní forma potřebuje roční sumu teplot 2 200 až 2 800 °C, kterých nemusí být d...

Více