Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)

Transkript

Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)
Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)
•Napsal uživatel •
••Čtvrtek•, 30 •Duben• 2009 16:16• - •Aktualizováno•
••Pátek•, 16 •Říjen• 2009 01:02•
Stovková řada
Koncem léta 1966 začalo Volvo vyrábět v Torslandě nový typ automobilu střední třídy,
jehož označení bylo složeno ze třech číslic. První číslice znamenala sérii, druhá počet
válců a třetí počet dveří. Série zahrnovala dvoudveřový model 142, čtyřdveřový sedan
144 a pětidveřové kombi
145
, které se ve verzi se zvýšenou střechou jmenovalo Express. Velký důraz kladlo Volvo
opět na
aktivní
a pasivní bezpečnost.
Nové
modely stovkové řady byly například vybaveny dvouokruhovým brzdovým
systémem
, deformačními zónami vpředu a vzadu, kotoučovými brzdami na všech kolech
a bezpečnostním sloupkem volantu.
Vozy poháněl osvědčený čtyřválec s rozvodem OHV o zdvihovém objemu 1778 cm 3 .
V základním provedení měl výkon 55 kW (75 k) při 4600 ot/min. Výkonnější verze S se dvěma
horizontálními
karburátory SU dávala rovných 100 koní (73,6 kW) a dosahovala rychlosti 165 km/h. Proti
svému předchůdci (Amazon) měly vozy řady 142/144/145 hranatější karoserii s širokou maskou
1/6
Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)
•Napsal uživatel •
••Čtvrtek•, 30 •Duben• 2009 16:16• - •Aktualizováno•
••Pátek•, 16 •Říjen• 2009 01:02•
chladiče.
Koncem roku 1968 se začala vyrábět luxusní verze Volvo 164 s třílitrovým řadovým šestiválcem
(96 kW/130 k). Čtyřdveřová karoserie vycházela z typu 144, měla ale delší příď, odlišnou
masku chladiče a luxusní
interiér
s koženým čalouněním a dřevem obloženou přístrojovou deskou. Pro modelový rok 1973 byl
připraven typ 164E s elektronickým vstřikováním paliva Bosch. Existovala i verze
s automatickou převodovkou Borg Warner. Do roku 1975 se vyrobilo přes 146 tisíc vozů typu
164. Maska chladiče byla ozdobena šikmou lištou se znakem, která se stala typickým znakem
vozů Volvo až do dnešních dnů.
Vytrvalec (série 200)
Stovková řada (typy 142,144,145 a 164) byla na podzim 1974 nahrazena sérií 200. Tvarové
řešení karoserie vycházelo z předchůdce. Není divu, vždyť autorem byl stejný designér, Jan
Wilsgaard. Hranaté karoserii dominovala mohutná příď spojující masku chladiče, světlomety
a směrovky do jednoho celku. Vůz s rozměry 4898 x 1710 x 1475 mm poskytoval pěti
cestujícím dostatek pohodlí a pozadu nezůstával ani zavazadlový prostor (objem 0,6 m 3 ).
Série 240, poháněná čtyřválci 2127 cm 3 , se prodávala v šesti verzích (dvoudveřové 242L,
242DL a 242GT
, čtyřdveřové 244DL a 244GL, nechybělo ani kombi 245L a 245DL
). Ve verzi DL měl motor výkon 71 kW (97 k), verze GL se vstřikováním paliva Bosch Jetronic
mohla počítat s 90 kW (123 k). V roce 1979 byla nabídka motorů rozšířena o vznětový
šestiválec s objemem 2383 cm
3
(60,5 kW/82 k) a přeplňovaný motor pro typ 244 Turbo s výkonem 114 kW (155 k). Volvo řady
240 se stalo rekordmanem firmy v délce výroby (19 let) i počtu vyrobených vozů (2,8 milionu).
2/6
Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)
•Napsal uživatel •
••Čtvrtek•, 30 •Duben• 2009 16:16• - •Aktualizováno•
••Pátek•, 16 •Říjen• 2009 01:02•
3
Pro
sérii
260
(verze
264DL
a 264GLE
)změněno
byl
šestiválec
OHC
s objemem
2664
cm
a výkonem
a kromě
i prodloužená
oficiálního
103
kW
názvu
(140
k).
B27E
Tento
se
motor
mu
říkalo
bylzvolen
vyvinut
PRV
nebo
ve
spolupráci
podle
místa
s Peugeotem
výroby
Douvrin.
Existovala
verze
se
sedadly
ve
třech
řadách
a délkou
5,6
m.
Nechyběla
pochopitelně
ani
verze
kombi
.V
roce
1977
byla
řada
260
doplněna
o dvoudveřové
kupé
Volvo
262C
v italské
km/h.
ukončena.
Značení
karosárně
262C
Bertone.
bylo
v roce
Poháněl
1980
jej
šestiválec
navidlicový
PRV,
262
Coupé,
se
kterým
rok
se
poté
vůz
s karoserií
byla
dokázal
alea Renaultem
výroba
navrženou
rozjet
na 190
Společně s Holanďany
Na začátku sedmdesátých let odkoupilo Volvo od nizozemské firmy DAF divizi osobních vozů
a v roce 1975 začalo dodávat typ Volvo 66, což byl jen mírně přepracovaný DAF 66 s karoserií
navrženou Michelottim. Tento malý vůz byl známý svojí převodovkou Variomatic s plynule
měnitelnými převody. Na výběr byly verze s motorem 1,1 l (DL) a 1,3 l (GL). Proti původnímu
modelu DAF mělo Volvo 66 několik
úprav ,
zvyšujících bezpečnost: větší nárazníky, odlišná sedadla s opěrkami hlavy, dveře s ocelovými
výztuhami a bezpečnostní sloupek volantu.
O rok později se v nizozemské továrně NedCar v Bornu začal vyrábět model Volvo 343, jehož
vývoj začal ještě u firmy DAF a byl dokončen švédskými techniky. Dodával se s motorem 1,4 l
(55,5 kW). Byl prvním automobilem s katalyzátorem vybaveným lambda sondou, redukující
škodlivé
látky
ve výfukových
plynech
. Později byla tato řada doplněna modelem 360 se stupňovitou zádí, k jehož pohonu sloužil
dvoulitrový čtyřválec s rozvodem OHC (70 kW).
3/6
Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)
•Napsal uživatel •
••Čtvrtek•, 30 •Duben• 2009 16:16• - •Aktualizováno•
••Pátek•, 16 •Říjen• 2009 01:02•
Dalším holandským Volvem byla neobvykle řešená kombinace kombi a kupé, třídveřový model
480
. Bylo to první sériové Volvo s předním pohonem, vyráběné od roku 1986 v nizozemském
Helmondu. Vstřikový čtyřválec 1,7 l od Renaulta dával 80 kW (109 k), ve verzi s katalyzátorem
o 10 kW méně. Největší výkon mělo
Volvo 480 Turbo
(88 kW) se stejnou karoserií, obohacenou o přídavné světlomety. Existovala i otevřená verze
modelu 480 s ručně obsluhovanou plátěnou střechou.
Úspěch čtyřistaosmdesátky vedl k rozhodnutí doplnit nabídku konstrukčně podobným
sedanem, rovněž s předním pohonem. Pětidveřové Volvo 440 se vyrábělo v Helmondu od roku
1988 a o rok později bylo doplněno o tříprostorovou variantu se stupňovitou zádí a zvětšeným
zavazadlovým prostorem, nazvanou
Volvo 460. Řada 440/460
používala opět motory vyvinuté ve spolupráci s Renaultem (uvažovalo se dokonce o spojení
obou firem) v atmosférické i přeplňované verzi. V roce 1994 byla tato řada
modernizována
(nová maska chladiče, oblejší tvary) a obměněna paleta motorů (1,8 l/66 kW, 2,0 l/81 kW a 1,7 l
Turbo/88 kW).
Velké auto, větší bezpečnost
Rok 1982 byl pro automobilku Volvo významný uvedením modelové řady 700. Tato řada
velkých vozů vyšší střední třídy zahrnovala čtyřválcové modely 740 (objem 2316 cm 3 , výkon
103 kW resp. 127 kW s přeplňováním) a modely
760
4/6
Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)
•Napsal uživatel •
••Čtvrtek•, 30 •Duben• 2009 16:16• - •Aktualizováno•
••Pátek•, 16 •Říjen• 2009 01:02•
s šestiválcovými motory. V nabídce byl vidlicový zážehový šestiválec 2649 cm
3
s výkonem 115 kW (156 k) a vznětový přeplňovaný řadový šestiválec s objemem 2,4 litru (81
kW/110 k). Vozy řady 740/760 s rozvorem 2770 mm a délkou 4785 mm se dodávaly jako
čtyřdveřové limuzíny nebo prostorné pětidveřové kombi (od roku 1985).
Spolupráce s italskou karosárnou Bertone pokračovala návrhem dvoudveřového luxusního čtyř
až pětimístného kupé Volvo 780. V letech 1985 – 1990 se jich vyrobilo 8500 kusů s motory V6
Turbo (120 kW/163 k) a s šestiválcovými turbodiesely (95 kW/129 k). Bertone dokázal zmírnit
příliš ostré hrany základní řady a navázat na kupé 262C.
Ještě luxusnější a také o něco elegantnější byly sedany a kombi 940/960, prezentované v roce
1990 (facelift 1994). Tyto
vlajkové lodě
značky Volvo s rozměry 4870 x 1750 x 1420 mm poháněly řadové čtyřválce 2316 cm
3
(96 kW/130 k) a řadové šestiválce 2470 cm3 (125 kW/170 k). Vrcholem nabídky byla
prodloužená verze 960 Executive s motorem 6V 3,0 l (176 kW/239 k).
K revoluční změně konstrukce automobilů Volvo došlo v roce 1991, kdy se představil typ 850
s vpředu napříč uloženými pětiválci a pohonem předních kol. Moderní zážehové pětiválce
5/6
Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (2. díl)
•Napsal uživatel •
••Čtvrtek•, 30 •Duben• 2009 16:16• - •Aktualizováno•
••Pátek•, 16 •Říjen• 2009 01:02•
z lehkých slitin měly ve dvouventilovém provedení výkon 103 kW (140 k), čtyřventilové měly
125 kW (170 k) a přeplňované dokonce 165 kW (224 k). Vzhledově zůstal typ 850 věrný
krabicovým tvarům svých předchůdců, měl ale sportovnější charakter a překvapivě dobrý
součinitel odporu vzduchu 0,32. Volvo 850 mělo jako první sériový automobil boční
bezpečnostní vaky a systém SIPS na ochranu před bočním nárazem.
Kombi
bylo proti sedanu delší o 50 mm (4710 proti 4660 mm) a typickým znakem byla koncová světla
protažená nahoru až k hraně střechy.
Do nedávné minulosti, současnosti a tak trochu i budoucnosti automobilky Volvo se podíváme
ve třetí části tohoto příspěvku.
6/6