Program v PDF - Západočeské divadlo v Chebu
Transkript
Program v PDF - Západočeské divadlo v Chebu
Miloš MACOUREK Václav VORLÍČEK Divadelní adaptace / Zdeněk Bartoš Marta Ljubková Režie / Zdeněk Bartoš Dramaturgie a texty písní / Marta Ljubková Scéna / Pavel Kodeda Kostýmy / Andrea Králová Hudba / Matěj Kroupa * Pohybová spolupráce / Blanka Burianová PREMIÉRA 31. PROSINCE 2009 Obsazení: Evelyna Kelettiová / Radmila Urbanová Molly / Pavla Janiššová Fanny Stubová / Nápovědka / Eva Navrátilová Komorná Reportérka / Asistentka / Diana Toniková První herec Reportérka / Asistentka / Klára Štěpánková Otisová / Druhý herec Stuart Hample / Král / Jan Čížek Steiner / Petr Konáš Bobo / David Beneš Generál Otis / Petr Batěk Herec Warren / Desátník / Jindřich Kotula Profesor Somr / Tajemník / Pavel Marek Bloom / Desátník / Jindřich Skopec Oscar XV. / Alfréd Keletti / Martin Jurajda Strážník Režisér / Šéfredaktor / Kamil Prachař Televizní zprávy hlásí / Jarmila Šimčíková * V inscenaci je použita píseň Pane, vy jste vdova! ze stejnojmenného filmu (hudba Svatopluk Havelka, text Pavel Kopta). O AUTORECH Václav Vorlíček (* 3. června 1930 v Praze) V letech 1951-1956 vystudoval režii na pražské FAMU, jako asistent režie nastoupil do Filmového studia Barrandov. Na začátku 60. let zahájil samostatnou režijní práci. U diváků poprvé zabodoval parodií na komiksové seriály Kdo chce zabít Jessii? Svou parketu našel v tvorbě dobrodružně laděných a utopických komedií a pohádek. ● Mimořádně plodný byl jeho tvůrčí tandem se scénáristou Milošem Macourkem. Spolu vytvořili i crazy komedii Pane, vy jste vdova! (1970), která opět zaznamenala mimořádný divácký úspěch doma i v zahraničí, a představitelce hlavní role, Ivě Janžurové, přinesla ocenění nejlepší herečky festivalu v Terstu. ● V 70. letech patřil Vorlíček k nejvytíženějším československým režisérům. Vedle normalizační době poplatné trilogie Bouřlivé víno, Zralé víno a Mladé víno pokračoval v sérii zdařilých pohádkových komedií pro všechny generace. Největší ohlas zaznamenaly Tři oříšky pro Popelku na motivy klasické pohádky Boženy Němcové, následovala komedie edie Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků dníků v ČeČe chách, adaptace Šípkové Růženky enky Jak se budí princezny a film Princ a Večernice na motivy pohádky o Měěsíčníku, Slunečníku a Větrníku. Na utopickou linii své ... A JAK TO CELÉ VZNIKLO Miloš Macourek (2. prosince 1926 – 30. září 2002) tvorby navázal Vorlíček crazy komedií Což takhle dát si špenát opět podle námětu svého dvorního scenáristy Miloše Macourka. ● V 80. letech se Vorlíček věnoval hlavně televizním projektům: vrcholem se stal slavný třináctidílný pohádkový seriál Arabela natočený v koprodukci s Westdeutcher Rundfunk. Na tento úspěch navázal seriály Létající Čestmír a Křeček v noční košili. Po roce 1989 připravil Vorlíček pokračování: Arabela se vrací a v koprodukci s německým partnerem vznikly filmové pohádky Kouzelný měšec, Pták Ohnivák a Jezerní královna. V současné době pracuje na filmu Saxana – veletrh strašidel, který má být pokračováním snímku Dívka na koštěti. ● Václav Vorlíček natočil 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé patří do zlatého fondu české kinematografie a získaly desítky ocenění na filmových festivalech doma i v zahraničí. Jeho filmy se staly neodmyslitelnou součástí vánočních svátků nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí, a patří k nejsledovanějším televizním vizním pořadům. (podle www.csfd.cz) Básník, prozaik, televizní a filmový scenárista, autor knih pro děti a mládež. Za války byl totálně nasazen, poté pokračoval ve studiu, roku 1946 odešel do Prahy a střídal různá zaměstnání. V 60. letech byl dramaturgem, později scénáristou Filmového studia Barrandov. Napsal scénáře, případně spolupracoval na scénářích k těmto celovečerním filmům Václava Vorlíčka: V roce 1967 svět obletěla zpráva o první úspěšné transplantaci srdce, kterou uskutečnil profesor Christian Neetling Barnard v Kapském městě. Společně s Milošem Macourkem jsme zrovna po úspěchu bláznivé komedie Kdo chce zabít Jessii? vymýšleli nový námět na komedii a řekli jsme si, že když jihoafrický profesor může transplanto- Z ROZHOVORU S VÁCLAVEM VORLÍČKEM Základem vašich úspěchů byla především spolupráce se scenáristou Milošem Macourkem. Jak jste se seznámili? Ve vlaku, cestou na úplně první ročník filmového festivalu ve Zlíně, tenkrát Gottwaldově, v roce 1960. Zapovídali jsme se spolu na chodbičce toho „rychlíku“, který jel Kdo chce zabít Jessii?, 1966 Pane, vy jste vdova!, 1970 ● Dívka na koštěti, 1971 ● Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, 1974 ● Což takhle dát si špenát, 1977 ● Bouřlivé víno, 1976 ● Zralé víno, 1981 ● Mladé víno, 1986 ● Rumburak, 1984 ● Kouzelný měšec, 1996 ● Pt Pták Ohnivák, 1997 ● Je Jezerní královna, 1998 ● Mach, Ma Šebestová a kouzelné sluchátko, 2001; vat srdce, proč bychom se nemohli pokusit ho trumfnout skoro sedm hodin. Sjednotili jsme se na oboustranném a transplantovat rovnou mozek. Okamžitě jsme se začali zájmu o výtvarné umění. Jen jsme si ve Zlíně dali kávu, předhánět v nápadech, jaké komediální možnosti to dává. hned jsme šli do místní galerie. Ještě ve vlaku do Zlína Zjistili jsme, že těch možností je přímo nekonečná řada, jsme se ale domluvili, že spolu uděláme film. Já jsem mu jen to uspořádat a dát tomu tvar scénáře. Jako prostředí, pod pečetí tajemství svěřil záměr oživit komiksové posta- ve kterém se měl děj odehrávat, jsme zvolili jakési blíže vy a vrhnout je do reality. Na to Miloš okamžitě slyšel, pro- nespecifikované evropské království s osvíceným a sym- tože se znal s Kájou Saudkem, poloilegálním malířem ko- patickým panovníkem, na kterého má být spáchán atentát. miksů. Ke spolupráci ale došlo až asi po třech letech, kdy Už jsme skoro začali splétat děj, když se objevila nabídka, jsme s námětem odjeli k Macourkovi na chalupu. Během v létě příštího roku. Odjeli jsme s rodinami na Hvar a schá- S Milošem Macourkem jste spolupracoval s přestávkami dále k filmům Oldřicha Lipského: zeli se denně na pláži, usadili se kousek od rodin na vel- třicet let. Jak práce probíhala? Za Zabil jsem Einsteina, pánové, 1969 Čtyři vraždy stačí, drahoušku!, 1970 Čt ● Še Šest medvědů s Cibulkou, 1972 ● Ci Cirkus v cirkuse, 1975 kém plochém balvanu a bod po bodu skládali budoucí pří- Miloš se nemohl dočkat teplých jarních dnů, tak na jaře vy- běh. Když jsme narazili na nějakou slibnou situaci, hlasi- rážel do slovinského Piranu. Rozpracovali jsme námět, Mi- tě jsme se rozchechtali, až se rodiny obávaly, že nás po- loš odjel a za pár dní zavolal, abych přijel, že už s tím trochu stihl úpal. Tak jsme si v tom příjemném prostředí připra- pohnul. Tak jsem dorazil a místo chození na pláž jsme seděli ad dalších. Pro Františka A. Brabce napsal scénář k filmům Král Ubu, 1996, a Kytice, 2000. S režisérem Vorlíčkem napsal také Ubu scénáře k dětským televizním seriálům Arabela (1981) a Arabescé la se s vrací (1991), Létající Čestmír (1985) a Křeček v noční košili (1986). Je rovněž autorem scénářů k seriálům Bambinot (r. Jaro(19 slav Dudek, 1983,) a Bubu a Filip (1996, r. Milan Šteindler). Podjeho scénářů vzniklo od 60. let více než sto animovaných fille je mů. mů V 70. a 80. letech pracoval v tvůrčím týmu s Adolfem Bornem a Jaroslavem Doubravou; výsledkem společné práce jsou slavné slav večerníčky Mach a Šebestová (1976-83) či Žofka a spol. (1986-89). (19 Macourek debutoval jako básník sbírkou Člověk by nevěřil Ma svým očím. Veškerou jeho tvorbu spojuje hravost, optimismus, svý humor a nadsázka, žánrová inklinace k bajce, moderní pohádhum ce, fantazijní povídce, crazy komedii, případně ke komediální sci-fi. Macourkův humor vyrůstá nejen z pohádkové nebo snosciobrazotvornosti, malířského vidění, z asociativní hry slovních vé o hříček a nonsensu, ale často i ze satirického výsměchu, parahříč doxu a nadsázky. Uvolněná fantazie jeho próz i filmů tak přitadox huje nejen děti, ale i dospělého čtenáře a diváka. vili materiál na napsání scénáře. Blížil se konec prázdnin v kuchyňce u stolu, u kterého se nejlépe psalo, slunce pra- a odjezd. Domů jsme se vrátili dvacátého srpna a v noci mi žilo a my dělali na scénáři. Večer jsme si šli zaplavat a pove-- volal kamarád sochař Demartini, že nás obsazují Rusové. čeřet prstace a kalamáry. Já jsem pak odjel s hotovým scé-- Po tom šoku a následujících vzrušených dnech nebylo ani a nářem a Miloš si tam ještě napsal třeba další dva díly Macha pomyšlení na soustředěnou práci. K té jsme se mohli vrá- a Šebestové. Dokud nepřišel podzim. (Slovník české literatury) Václav Vorlíček ● ● ● ● kterou jsme nemohli odmítnout a na dlouhý čas jsme se tří týdnů byl scénář na Kdo chce zabít Jessii?, náš první museli věnovat něčemu jinému. Odložili jsme popsané blo- společný film, hotov. ky a těšili se, až se k práci vrátíme, což se nám podařilo až tit až v hlubokém podzimu. Republika se naplnila „spřátelenými“ vojsky, která měla vrátit do „bratrského svazku“ A hádali jste se? ekonomicky výhodnou kolonii, které se zachtělo žít nor- Jéje! Někdy hodně. Přečetl jsem si větu a už jsem to viděll málním životem. Tak jsme se rozhodli, že hned na začátku i slyšel na plátně. Tak jsem třeba řekl: „Ale diváci musejí vi-- děje moudrý král Rosebud zruší armádu. To ovšem zname- dět, že někdo tam tu knihu položil!“ Miloš na to: „Blbost!““ nalo mnoho úprav, nebo raději další verzi scénáře, na což Tak jsem mu nakreslil, jak to vidím. Miloš se na to podíval,, jsme měli dost času. Další verze byly celkem čtyři a mě- u obrátil stránku nazpátek a vepsal tam: „... a odložila knihu nil se také název filmu. První byl Ledvinky paní Steinero- na kraj stolu“ a jedovatě dodal: „Abys měl klid!“ Miloš byll vé, další zněl Kdo chce zabít krále, pod kterým jsem film docela hysterik a já flegmatik. Tak jsme se dobře doplňova-- natočil a nakonec Pane, vy jste dvojnásobná vdova. Z če- li. Společnou prací jsme se báječně bavili. Ty hádky byly ně-- hož jsme nakonec tu dvojnásobnou vyhodili. Film měl pre- a kdy i velmi ostré, ale většinou měly svůj smysl. Scénář na miéru 21. ledna 1971 a brzy na něj stály fronty. Zanedlou- h film Pane, vy jste vdova! prošel asi šesti verzemi v hádkách ho ale zmizel z kin, protože se konal sjezd přeorané KSČ ě i v řehotu. Těší mě, že ty naše filmy drží dodnes pohromadě a do kin se vrátil až po té „slávě“. a baví diváky i po čtyřiceti letech. 9) (výběr z rozhovoru pro časopis Reflex č. 39/2009) Inspice / Martin Janošec Nápověda / Květa Pospíšilová Světla / Ladislav Schejbal Zvuk / Radek Šnajdr Garde / Anna Dlugošová, Eliška Jagobová Vlásenky / Jana Chroustová Rekvizity / Martin Beseda Zřizovatelem Západočeského divadla je město Cheb. Inscenace vznikla za finanční podpory ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje. Ředitel / Miloš Růžička Umělecký šéf / Zdeněk Bartoš Program vydalo Západočeské divadlo v Chebu Program připravila / Marta Ljubková Grafická úprava / Andrea Dobrkovská Foto / Michal Mráka Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura občanské sdružení, Krátkého 1,190 03 Praha 9 - Vysočany a Aura-Pont s.r.o., Veslařský ostrov 62, 147 00 Praha 4. Informace a prodej vstupenek v obchodním oddělení divadla, tel. 354 432 522 Rezervace on-line na Cena programu 15 Kč