MARTINŮ, B.: Songs, Vol. 3 (Wallingerová, Koukl) 8.573387 www
Transkript
MARTINŮ, B.: Songs, Vol. 3 (Wallingerová, Koukl) 8.573387 www
MARTINŮ, B.: Songs, Vol. 3 (Wallingerová, Koukl) www.naxos.com/catalogue/item.asp?item_code=8.573387 8.573387 Pisničky na jednu stránku, H.294 (1943) Text: Popular Songs On One Page Text: Popular [1] Rosička The Dew Sluníčko zachodí za les javorový, a rosička padá na stromek višnový. Padaj ty rosičko na můj rozmaryján, jak on mi uroste milému ho podám. The sun is sinking behind the grove of maples and dew is falling on the cherry tree. Fall, dew, on my rosemary,- as soon as it grows I’ll give it to my beloved. [2] Otevření slovečkem Unlocked By A Word Zamykej, maměnka zamykej kuchynu, aj, máš hezku dceru, ukrademe ti ju. šak sem zamykala z ocela zámečkem, přišel tam syneček otevřel slovečkem. Lock your kitchen, mother, as you have a pretty daughter we’ll steal her from you.I did use a lock of steel, a lad came along and opened it with a word. [3] Cesta k mile A Ride To My Beloved Aj! Stupaj, stupaj, stupaj, můj koníčku na most abych já se dostal k mé panence na noc. Stupaj, stupaj, stupaj, můj koníčku vrané, abych já se dostal do cizího kraje. Do cizího kraje do cizí dědiny, aby o mně lidi dycky nemluvili. Ay, step on,... over the bridge, my steed, take me to my girl for the night. Step on,... my raven horse, take me to the strange land. Strange land, strange village, so that people would stop talking about me. [4] Chodniček Footpath Půjdeme, půjdeme chodníčku nevíme. Dobřì lidé vědá, oni nám povědá. Půjdeme, půjdeme přes hory zelené, budeme tam sbírat maliny červené. Maliny červené a jahody zralé, už my si vedeme to děvčátko švarné. We shall go,... not knowing the way. Good people know the way, they’ll tell us. We shall go,... over the green mountains, picking red raspberries. Red raspberries and ripe strawberries, and now we are leading the pretty lass. [5] U mamĕnky At Home With Mother Dyž sem u maměnky byla, dycky sem se dobře měla. Těžko mně dělat nedali, o službách mně povídali. Povol sobě, zlaté dítě, dokud su já na tom světě. Až já s tého světa zendu, naděláš se ledakomu. Naděláš se, nenajíš se, oškubaná nachodíš se. Nech je v pátek, nech je v svátek, budeš chodit v jedných šatech. Každý o tebe zavadí, jak na cestě o kamení, dyž ti Pán Bůh zdraví vezme, žáden na tě nepohlédne. When I lived with at mother’s, I always had a good time. They never let me do any hard work, told me about service. Take it easy, golden child, while I am still alive. When I depart this world, you’ll toil enough for all sorts. You’ll toil, starve, wear rags. Be it a Friday or a Holy Day, you’ll have to wear the same clothes. People will avoid you like a rock in their path. When the Lord takes your health, no one will look at you. [6] Sen panny Marie A Dream Of The Virgin Usnula, usnula, ja, Maria v ráji, ja Maria v ráji ja, v ráji na kraji. Uzdál se jí sníček, u jejího srdéčka, vyrůstla ji na něm krásná jablonečka. A ešče se ptala, čím ty luky kvitnů, tu červenu růži či matičku Boži? A ešče se ptala, čim to pole kvitne, tu bíìlu liliju či pannu Mariju? A ešče se ptala, čím ty hory kvitnů, kým zeleným listem čili pánem Kristem? I fell asleep, I , Mary in Paradise,... I, in Paradise at the edge. She had a dream, near her heart, a lovely little apple tree it was, growing there. And she asked what are those flowers in the meadow, are they a red rose or the Mother of God? And she asked what is that flower in the field, is it a white lily or the Virgin Mary? And she asked what are the blossoms on the mountains, a green leaf or our Lord Christ? [7] Rozmarýn Rosemary Pod našima oknama rozmarýn prokvìtá, chodívá k nám šohajko, ode mna ho pýtà. Nepytaj ho ode mna, ode mna od samej lez ho pytaj od otca, od mamičky mojej. Já mám takýh rodičů, co mia rádi majů, pridi k nám šohajko, oni mia ti daju. Under our windows rosemary is growing, a boy comes visiting, asking me for it. Don’t ask me, as my father, ask my mother. I have parents who love me. Come, lad, come and visit, they’ll give me to you. Pisničky na dvě stránky, H.302 (1944) Text: Popular Songs On Two Pages Text: Popular [8] Dĕvče z Moravy Moravian Girl Přiletěl ptáček z cizí krajiny, donesl psaní, v něm pozdravení. Bych se podíval do země české, že jsou tam taky děvčátka hezké. Zůstanu radši v Jihlavském kraji, najdu se děvče hezké z Moravy. Moravka chodí přímo jak svíce, každá má k chlapcům upřímné srdce. Flying from afar flew a little bird, in his beak a note bearing me good news. Come, visit our land, dear land of the Czechs, there, too, you will find many fair young girls. But here I will stay in Moravia fair I will find a girl; handsome sweet and gay. Our Moravian girls they are tall and proud, they have open hearts sincere with their lads. ⓟ & © 2015 Naxos Rights US, Inc. Page 1 of 5 MARTINŮ, B.: Songs, Vol. 3 (Wallingerová, Koukl) www.naxos.com/catalogue/item.asp?item_code=8.573387 8.573387 [9] Sůsedova stajna The Neighbour’s Stable U sůseda nová stajna a v tej stajně koně vrané, a kdo na ně sedat bude, kdo by jiný jak syneček? A čím on jich krmit bude, pěknů drobunků sekanků, z čeho on jich pojit bude, z pěkné ze zlaté putenky. Kaj su na nich jezdit bude, v čirém poli chytat lanky, chytl on am pěknů lanku, lanku, lanku, jménem Anku. Měla ona zlaté rožky, rožky a stříbrné nožky, ty rožky jí ulomíme a džbánku z nich nalat dáme. Kdo z tych džbánků pijat bude, kdož by jiný jak syneček. A co on z nich pijat bude, což by jinší jak vínečko. Our neighbour has a new stable, in that stable fine black horses, I wonder who will ride on them surely none other then their son. Tell me on what will he feed them? Newly cut sweet smelling fresh hay. Tell me from what are they drinking? Drinking from buckets of pure gold. I wonder where he will ride them, over the downs he went hunting, there he has run down a young doe, sweet young doe, her name was Anka, Her little antlers were golden, her dainty hooves were of silver, those little hooves we will break up, melt them down into fine goblets. Who will drink out of the goblets? Surely no other than their son. Tell me what will he drink from them? He will drink naught else but good wine. [10] Nadĕje Hope Hlavěnka mě bolí, srdéčko ve mě hrá, že můj šohajíček jiné panenko má. Jiné panenko má, jiné dary nosí, a já mám náděju, že se mě naprosí. Že se mě naprosí, na kolínka klekne, nebude na tom dost, ješče klobok smekne. Nesmeké, synečku, nesmeké kloboka, at lidi neřekno, že jsu Boží muka. že jsu Boží muka, co na poli stojí, že za mno pacholek černooké chodí. How my head is aching! And my poor beating heart, tells me that my own lad, has taken a new love. Has taken a new love, to her he has brought gifts and all I have is hope; will he forgiveness beg? On his knees he will beg, on his knees entreat me, but that will not suffice, his hat he must take off. Do not take off your hat, do not doff it to me Or the others will say, I am a wayside cross. A wayside cross am I, standing within the field, and there will come to pray, my own darkeyed lady. [11] Hlásný Chodí hlásný po dědině, vesele si prospěvuje, Krista Pána zvelebuje. Ach mlč hlásníčku nespí vý, neb mě usnul můj rozmilý, na mých rukách pěkných bílých. Nerada bych ho vzbudila, nerada bych mu snu zrušila, by ho hlava nebolela, by ho hlava nebolela. The Nightwatchman All night, all night walks the night watch, gaily singing all to himself, praising God and Lord Jesus Christ. Oh, cease your singing old night watch, for now my love has gone to sleep, fallen asleep in my white arms. I would not care to waken him, I would not care to spoil his dream, for then his head is sure to ache, for then his head is sure to ache. [12] Tajná láska Secret Love Chceme my se, chceme, ale potajemně. Neznaj se, děvčico, mezi ludma ke mně. Jak se nemám znáti, dyž to ludé věd‘a, dyž tvé černé oči dycky po mně hled‘á. Ah we want each other, ah, but still in secret. Keep away my own love when we go with others. Our secret we’ll not keep, for the others know it, for your two dark eyes are ever searching for me. [13] Boží muka The Wayside Cross U Brněnské Boží moke, klečí tam šohaj sepna roke. Přišla k němu jeho milá, a ptala se ho, co tam dělá. Nedělám to milá mnoho, jenom se modlím Páno Boho. Habe mě dal Pán Boh ščestí, habych já dostal děvče hezký. By the wayside stands an old cross, there knelt a lad with folded hands. By there came his only true love, what are you doing there, she asked him. Here my loved one I do not do much, Iwas just praying, praying to God. I will beg that I may be happy, beg him that I may get a fair lassy. [14] Zvolenovci chlapci Lads Of Zvolen Zvolenovcí hezcí chlapci, nosí každý šátek v kapsí. A šáteček pěkný, bílý, a kraje má malovaný. Kerý dáme mládencovi Horákovýmu Frantovi? Dáme my mu ten růžový, od Kačenky Chaloupkovy. To je děvče jako kvítek, dáme za ni dvacetníček. Estli vy to dobře víte, dvacetníček dostanete! Jak bychom to nevěděli, dyž sme vás spolu viděli, v tej komůrce ste seděli, spolu ste se milovali! Lads of Zvolen, they are handsome, each a kerchief in his pocket, every kerchief fine white linen, with a gay embroided border. Now which kerchief shall be given to the lad called Franta Horák? We sill give him the fine pink one from Kačenka Chaloupková. She’s a lassy like a blossom, We will pay a sixpence for her, Let me tell you if you know it, you will get a sixpence also. Why should we not know the whole thing we have seen them both together sitting in the little back room, hugging, kissing one another. Niponari, H.68a (1912) Japanese Folk-Songs [15] Modrá hodina The Blue Hour Zříš, kterak divně tak, líně, mdle měsíc na výšin šplhá lem až vyleze až na vrchol, hle. Přinese noc. Přinese noc a lásky sen! Přinese noc a lásky sen. You see how strangely, lazily, feebly the moon climbs the rim till it reaches the top. See. It ushers in the night. The night and the dream of love. The night… [16] Stáří Old Age Kdys ozdobil můj tmavý vlas sníh květu vichrem setřesený. Ó, jak to bylo plno krás. Ó jak to bylo plno krás. Ach. Však sníh, jenž zdobí dnes můj vlas, květ již netkal větrem zanesený. Ne! Den po dni, rok rokem zas. Jej tkal den po dni rok s rokem zas. Ach. My dark hair was once adorned with a windblown flower’s snow. Oh, how beautiful it was. Oh, how beautiful... Ah, the snow that now adorns has no need for wind to blow. No! It’s woven day by day and year again. It’s woven… Ah. ⓟ & © 2015 Naxos Rights US, Inc. Page 2 of 5 MARTINŮ, B.: Songs, Vol. 3 (Wallingerová, Koukl) www.naxos.com/catalogue/item.asp?item_code=8.573387 8.573387 [17] Vzpomínka Reminiscence Mně urval vítr listí vše i kvítí. Máj umřel. Máj jenž dávno bled již byl a něm. Máj umřel. Jen na rukávě mém mi zbyla hedvábném ta sladká vůně květu slívy tkví ti. The wind has torn all my leaves and flowers. May has died. The May that paled long ago and fell silent. May is dead. Only the sweet smell of a plum’s flower lingers on my silken sleeve. [18] Prosnĕný život A Lifetime Spent Dreaming Květiny kvetly barvami chvěly vzití svůj divý prám zžela jsem zářně, zžela jsem zářně. Květiny mřely, kvetly a mřely kvetly a mřely marně ach marně! marně, ach marně. Flowers bloomed with vibrant colours, my wondrous raft a lucid sight,… Flowers died, bloomed and died,…in vain, oh in vain!... [19] Stopy ve snĕhu Footprints In The Snow Na hoře Mingosina tam kde je jen led jsem našla v zářném sněhu stop jeho sled A v mysli šla jsem též s ním cestou v před . V hvězd třpytu překročil tu vyso ký skalní hřbet a v mysli šla jsem též za ním cestou v před. On the Mingosina mountain in the snow I found his footprints. And in my mind I walked on with him. In the shimmering starlight he scaled the rocky crest and in my mind I followed him on his way ahead. [20] Pohled nazpĕt A Look Back Je podzim již a prší, slyš! Bez barev, vůně svět je již. Co z květů je, co ze mně as? Vše dáno větrům na pospas. Já k lásce zvala jsem cukrujíc děcko zpozdilé! Ach kterak slasti polibky zmizely hle ni úsměv v cestu nezaplá! Již je dávno podzim, prší, slyš. Již je dávno podzim. Autumn is already here and it is raining, listen! The world is without colour, without scent. What has become of the flowers, of me? All given up to the wind. I billed and cooed inviting love from an overgrown child! Oh, how the blissful kisses waned,look, no smile shines down along my path. Autumn has long been here, it is raining, listen. Autumn… [21] U posvátného jexera Sněží kvítí. Závoj mlhy tkají tajemné. V sluch křik ti zní, kachen v háji Ivarském. Hejna tmavých stínů tančí v reji kolem. Srdce mé má tíž! Až příštím rokem kachen křik zazní polem, jich neuslyším víc! Dvĕ pisnĕ na txty negerské poesie, H.232bis (1932) [22] Ukolébavka Jedné noci plakal malý černoch v Tenessie, protože neni bilý! Jeho matka jej zlibala. Neplač me dětátko, neplač, mé sladké dítě, zazpívám ti ukolébavku! Neplač, má malá, černá růže, zamkni očka svý, neplač, že jsi černý! Tak jako havran very, že jeho dítě je bilé, tak tvoje matka věří, že jsi růží, když andělé ti dali kadeře tvé černé a zapletli ti do nich plamen slunečný! A proto myslím, že jsi tak černý a tvé srdce, miláčku, tak sněžné. Ach neplač, ach neplač, hajej, jsi maminčina malá, černá růže! By The Sacred Lake It’s snowing petals. A curtain of mysterious mist. You hear the cry of the ducks in the grove. Flocks of dark shadows dancing around. My heart is heavy! Next year when the ducks begin to call I’ll hear nothing any more! Two Songs To Negro Folk Poems Lullaby One night a little black boy in Tennessee cried because he was not white! His mother kissed him. Don’t cry, baby, don’t cry, my sweet child, I’ll sing you a lullaby. Don’t cry, my little black rose, close your eyes, don’t cry for being black! Just as the raven believes its child is white, so does your mother believe you are a rose, for the angels have given you your black curls and laced them with the sun’s flame! That’s why I think you are so black and your heart, darling, is as white as snow. Oh, do not cry, you are your mother’s little black rose! Longing [23] Touha Buum, buum, buum! Bavlníková pole, ó pole bavlníková, za vodou svítí rudé jazyky, zy vodou hajá černá dívenka! O,ó,ó. Buum, buum, buum! Zpívejte, zelení ptáci, zpévejte ptáci zelení, přelet’te pole bavlníková! Za vodou shořel měsíc, za vodou hajá černá dívenka! O,ó,ó! Boom, boom, boom! Cotton fields, oh, cotton fields, over the water red tongues are glistening, over the water a black little girl is sleeping! Oh,… Boom,… Sing, green birds, sing,…fly across the cotton fields! Over the water the moon has burned down, over the water a black little girl is sleeping. Oh, … [24] Má matička, H.34/1 Text: Josef Václav Sládek (1845-1912) My Mother Text: Josef Václav Sládek (1845-1912) Po dalekém moři táhnou plachty bílé, provází je vítr z břehu na daleké míle. Pluje bílá lodka černotmavým mořem, jen se vy mi neutrapte má matičko hořem. Má matička doma, jak jen lehá, vstává, div si nevypláče oči do krvava. Má matička stará, pláče jenom zticha, ale i přes dálné moře srdce ji do slýchá ale i přes dálné moře srdce ji doslýchá. Slyš matičko vítr někdy plachty ztrhne. a to tvoje naříkání srdce mi utrhne! ⓟ & © 2015 Naxos Rights US, Inc. On the far sea white sails are flying, followed by wind from the shore. A white boat is sailing on the jet-black sea, do not worry yourself to death, mother. My mother at home gets up as soon as she lies down, her eyes full of tears are red. My old mother only cries quietly, yet my heart hears her from beyond the sea... Listen, mother, the wind rips the sails sometimes, and your crying is ripping my heart. Page 3 of 5 MARTINŮ, B.: Songs, Vol. 3 (Wallingerová, Koukl) www.naxos.com/catalogue/item.asp?item_code=8.573387 8.573387 [25] To všechno už jen bylo, H.55 It Is All Gone To všechno už jen bylo, a nevrátí se zpět co srdce snilo, žilo, co bylo trn a květ. Od známých milých tváří jdu, poutník, nevím kam, tak mnozí šli mi dříve, jdu jako oni sám. It is all gone and will not return, what the heart dreamt, lived, what used to be both bloom and thorn. The faces I know and love I leave a pilgrim, heading for the unknown, like many that have gone before, I walk alone. [26] Ach, ozvi se, H.8bis Lyricist unknown Oh, Speak Lyricist unknown Ach, ozvi se, a rozhr n záclony, má duše zamlká své sestře aspon okamžik, naproti vyjdi. O nelze mi, v mých vlasech popel jest já v rouchu žíněném, a tváří bolem zkřivenou splývaly slzy. Ach ozvi se, a rozhrn záclony má duše neštastná, své sestře aspon okamžik ukaž své líce. Ach nemohu! Mně slzy krvavé ted oči zalily a drásám líce studené v divokém smutku Ach ozvi se, a rozhrn záclony, má duše zklamaná, at sestra aspon na okamžik pohlédne na tě. Už nevyjdu, už cesty nevidím neb oči ve slzách mě utonuly palčivých a zhasly navždy. O, duše má! tož aspon k tomu svol, by duše sesterská, ti vtiskla smutný polibek poslední v ziti. Už umlkla a uvnitř ticho jest tak smutné, hrobové. Ted‘ zazněl pláč tam kvílivý, umírá duše. Oh, speak and draw open the curtains, my silent soul, do meet your sister just for a moment. Oh, I cannot. With ashes in my hair and a hairshirt for my garb and tears streaming down my tormented cheek. Oh,speak and draw open the curtains, my unhappy soul, do show your face to your sister just for a moment. Oh, I cannot. With tears and blood flooding my eyes and with my cold face contorted by wild sorrow. Oh, speak and draw open the curtains, my disenchanted soul, let your sister see you just for a moment. I’ll not step out, I cannot see my way any more, for my eyes have drowned in searing tears and their light has gone out for ever. Oh, my soul, let then your sister give you a sorrowful kiss, the last while there is life. She is quiet now, the inner silence is sad, grave-like. Some wailing is heard, a soul is dying. [27] O modrých očich, H.70 Text: Václav Martinek Blue Eyes Text: Václav Martinek Tak potřeštění tvrdí básníci, že z modravého oka plá jarní nebe čisté, zářící pomněnka u potoka, že z něho tryská milé duše jas, jež tolik city zmámí, že dávná touha víří zas a zas, jen po nich myšlenkami. Nu víte, člověk leccos popírá a zasměje se zkrátka, že z modrých očí nebe vyzírá a pohádky zář sladká. Dnes zachytil jsem modrých očí svit a víra má je živá a hříchem strašlivým je nevěřit co modré oko skrývá! Ted všecko co jen tvrdí básníci už zbožně v duchu měřím v hrud biju se já hříšník kající a všemu, všemu věřím. Some crazy poets hold that from the blue of eyes pure vernal sky and sparkling forget-me-not shine, a dear soul’s brightness casts a spell and age-old memories of longing start to stir. You know how one laughs and denies that from the blue pours out the sky and fairy-tale sweet light. I glimpsed the blue eyes’ rays today and felt my faith revive and know the sin it is to doubt the mystery they hide! What poets say I in my heart now judge and penitently beat my breast, for I a sinner now believe it all,… [28] Růže, H.54 Text: Augustin Eugen Mužík (1859–1925) Růžičko májová k rozvití hotová, rozvívej se moje kráso květinko bláhová. To drobné poupátko, rozkvete zakrátko však dá nebe rozvije se i moje děvčátko. Má holka maličká májová růžička vezmu si tu růži s keře a jí od tatíčka. The Rose Text: Augustin Eugen Mužík (1859–1925) May rose, ready to burst, open up, my beauty, my fond little flower. The little bud will soon burst and, as Heaven will have it, so will my little girl. My girl is a May rose. I’ll pluck the rose from the bush and the girl from her father. [29] Svitaj, Bože svitaj, H.76 Popular Shine, God, Shine Popular Svitaj, Bože svitaj, aby skorej den byl, nech sa já podívám v kerém domku sem byl. Byl sem já v domečku, majů tam cerečku, majů obrovnanů červenů hlinečku. zalíčené vápnem. Okénko zastřené cinobrovým šátkem. Dvérka malované, nechod tam šohajku je tam čarované! Shine, God, shine, bring forth the dawn so that I can see which house I was in. It was a cottage, they have a daughter there, it’s painted red and primped out in white, the window curtained with a cinnabar wrap, the doors decorated. Don’t go there, boy, it’s enchanted. [30] Pravý počet, H.34/2 Text: Robert Mužík The Right Tally Text: Robert Mužík šel jsem s milou zvečera, cestičkou kol jezera, smáli jsme se zpívali, a na hvězdy se dívali. Jak jsme přišli k doubravě, stromy, keře zvědavě dívaly se za námi a kývali si hlavami. A já jsem si zazpíval, hubičku jsem si jednu vzal, "Zmýlil jsi se. to mi věř, byly dvě" tak šeptal keř. "A já viděl v hájku tom tři že byly!" šuměl strom. Voda řekla: "Mnohem víc, bylo jich až na tisíc!" Mlčte, nač nás pomlouvat? všichni máte pravdu snad, nejdřív jedna, potom víc, až jich bylo na tisíc! I walked with my love one evening along the path by the lake, we laughed and sang, watched the stars. As we reached the oak grove the trees and shrubs watched us curiously and nodded their heads. And I sang, stole a single kiss, “you are wrong, you took two,” hissed a shrub. “And I in the grove saw there were three,” hummed a tree. The water said: “There were many more, up to a thousand more!” Keep quiet, why gossip about us? You may all be right, first there was one, than more, a thousand may be the score! [31] V dejte mnĕ, matičko, H.53 Text: Kazimierz Przerwa-Tetmajer (1865–1940) Marry Me Off, Mother Text: Kazimierz Przerwa-Tetmajer (1865–1940) Vdejte mně matičko, dokud jsem mladá, vdejte mně za toho, koho mám ráda, až budu stará, na vocet zbudu, ubohé srdéčko neodbudu. Vdejte, Marry me off, mother, while I am young, give me to the man I love. When I am old, left on the shelf, I’ll never set my heart at rest. Marry me ⓟ & © 2015 Naxos Rights US, Inc. Page 4 of 5 MARTINŮ, B.: Songs, Vol. 3 (Wallingerová, Koukl) www.naxos.com/catalogue/item.asp?item_code=8.573387 8.573387 ach provdejte, matičko Hanu. Kdopak se ohlédne na starou pannu Až bude Hana stařičká panna, pak bude od chlapců nevšimana. off, oh, marry off your Hanna, mother. Who will look at an old maid? When Hanna is an old maid, she won’t be noticed by the lads. [32] Písnička o Haničce, H.80 Text: Josef Kalus (1855–1934) Song About Hanička Text: Josef Kalus (1855–1934) Rozběh se Honzíček z vojny k rodné chatce, pomýlil chodníček kdes na křižovatce: místo rovnou k městu, měří k horám cestu. Zabloudil Honzíček k podolanské stráni, uslyšel z políček dívčí helekání: helekala Hanka liběj nad skřivánka. Naslouchá Honziček hlava se mu točí: do sličných tváříček do čarovných oči hledí Haně zmámen pak si ji vzal...Amen. Johnnie ran from the army, heading for the cottage, his birthplace. He lost his way at a crossroads. Instead of home, he turned towards the mountains. He wound his way towards the fells, heard a girl singing: it was Hanna, her singing more pleasing than a lark’s. Johnnie listens, his head spinning: he is looking into Hanna’s lovely face, bewitching eyes, dazed. After that he married her…Amen. English translations by Karel Janovicky ⓟ & © 2015 Naxos Rights US, Inc. Page 5 of 5