katyň - Spolek Verbum et musica

SPOLEK
VERBUM ET MUSICA
společně s náboženskou obcí
Církve československé husitské Brno II
si dovoluje pozvat milovníky filmu v rámci cyklu
SETKÁNÍ
na podvečer nazvaný
Povídání o filmu,
který je tentokrát věnován filmu
Andrzej Wajda
KATYŇ
Pořadem provází Mgr. Miroslav Kubíček
18. 3. 2016
v 18:00 hod.
Sbor Církve československé husitské
Nové Sady 32 a
Brno II
Pořad se koná za finanční podpory statutárního města Brna
Mediální partner:
KATYŇ
Je tomu již hodná řádka
let, co jsme začali s naším
cyklem „Povídání o filmu“. V
prvním
čase
jsme
se
programově
soustředili
na
filmy, které nějakým způsobem
ztvárňovaly
poselství
evangelia, ať již přímo, anebo
do jisté míry polemicky.
Postupem času jsme šli dál.
K otázkám
obecněji
náboženským, humanistickým,
všeobecně lidským, ale někdy i
politickým. A tak jsme měli
možnost shlédnout snímky jako Misie, Škola Malého stromu, Gandhí, ale i
animované snímky Krysař (režisér Jan Barta) a Muž, který sázel stromy. Prošli
jsme několika zásadními filmy Ingmara Bergmana i Andreje Tarkovského
(doufám, že jsme tím ještě neskončili).
Prozatím zde ještě nepadlo jméno polského režiséra Andrzeje Wajdy. Toto
jméno má ve světové kinematografii nesmírně velikou váhu, ale doposud jaksi
nebyl důvod v našem cyklu některý z jeho filmů uvést. Rozhodl jsem se to
napravit až nyní, a sice jedním z jeho posledních filmů – Katyň.
Otázka, která možná padne, může znít: jaké místo má tento film v cyklu,
který se snaží určitým způsobem doplňovat biblické hodiny v naší církvi? Má zde
vůbec co dělat? Neodchylujeme se tímto až příliš a nemístně od víry k politice?
Jsem přesvědčen, bytostně přesvědčen, že ne. Ať se nám to líbí, anebo ne,
jde o něco jako „spojené nádoby“. Jakmile začaly být z jakéhokoli důvodu
oddělovány, mělo to katastrofální dopad pro obě strany.
V minulém roce jsme vzpomínali na Jana Husa, při příležitosti šestistého
výročí jeho mučednické smrti. K jakým otázkám se on obracel? O čem hovořil?
Rozmělňoval snad nějaká sterilní náboženská témata? Ne – vyjadřoval se
k aktuálním problémům, na ně ukazoval při každém svém kázání. A to by mělo
být úkolem církve stále. Přece i my žijeme v tomto světě, v této společnosti, a
bytostně se nás týkají a dotýkají ty problémy, které ohrožují kohokoli dalšího, ať je
křesťanem, anebo ne.
„Nepřidáš
se
k většině, páchá-li zlo,“
tak je to napsáno ve
druhé knize Mojžíšově.
(Ex 23,2) A k tomuto
tématu také směřuje
Wajdův film. A právě
v tomto smyslu se dnes
stává velmi aktuálním.
Na
samotném
začátku
filmu
jsme
svědky velké davové
scény. Anebo přesněji –
jde o střetnutí dvou
davů.
Na
železničním mostě
se setkávají dva
davy, oba na útěku.
Ti ze západní strany
utíkají před nacisty,
ti z opačné strany
před
komunisty.
Taková byla situace
v tehdejším Polsku:
spřátelené strany, tj.
nacistické Německo
a
komunistický
Sovětský svaz, si
zemi
zkrátka
rozdělily.
A
bezprostředně nato následoval jeden z nejodpornějších zločinů války, kterou – jak
jsme byli zvyklí po celá desetiletí slýchat – nerozpoutalo pouze nacistické
Německo, ale v tehdejším spojenectví s ním i Stalinův Sovětský svaz.
Bezprostředně nato si své účty vyřídili Sověti s polským národem, s jeho
vojenským vedením a s jeho inteligencí. Šlo o bezprecedentní masakr
v katyňském lese.
Andrzej Wajda se k tomuto tématu, předpokládám, neobrátil pouze na
základě svého vlasteneckého cítění, ale i z důvodu osobních: jeho otec byl totiž
jednou z obětí katyňského masakru. Ale Wajda nehodlal pouze ukázat zrůdnost
události samotné, jako velice citlivého a hluboce vnímavého umělce ho zajímaly i
další souvislosti, anebo, přesněji řečeno, následky.
Scény krutého masakru jako takového zabírají – překvapivě – pouze několik
závěrečných minut filmu, pouze v jakési reminiscenci všeho. Centrem filmu není
ani období války, jako spíše doba poválečného Polska. A právě zde je skutečné
jádro toho, na co chtěl Wajda poukázat: vůbec nic se nezměnilo. Režim nacistický
byl vystřídán režimem bolševickým, co zůstalo stále stejné, nezměněné a stále
působící, byl – strach. O pravdě nebylo možno hovořit nahlas, neboť jedině
nastolená ideologie byla Pravdou. A tak ti, kteří tak nesmyslně zahynuli, zahynuli
vlastně zcela zbytečně a všechny souvislosti a skutečnosti měly již navždycky
zmizet. Neboť – jak slyšíme
z úst jednoho z protagonistů
příběhů – to, co je nyní, je
již navždycky. A nedá se
s tím nic dělat.
Ale právě proto, aby
tomu tak nebylo, natočil
Andrzej Wajda tento film. A
právě proto, že opět čím dál
víc nacházejí sluchu a
podpory ti, pro které je lež
jediným
vyjadřovacím
prostředkem, pro které je
moc jediným cílem a násilí
jediným
způsobem
k dosažení kýžené moci, pro které je člověk pouhým nástrojem k použití a lidská
svoboda jen směšně naivním a vlastně v podstatě prázdným pojmem, právě proto
je zapotřebí si znovu tyto příběhy připomínat.
Andrzej
Wajda
natočil výjimečný film,
především
z toho
důvodu, že dokázal tak
citlivě, bez jakéhokoli
poučování
a
mentorování, ale právě
proto naprosto dokonale
zobrazit
podobu
největšího zla, které nám
lidem hrozí. Zla, které se
šikovně převléká za
dobro. Podobu lži, která
se vydává za Pravdu.
Podobu násilí, které
samo sebe prohlásilo za Nejvyšší Svobodu. Právě z těchto důvodů má tento film
své důležité místo v našem cyklu. Možná bychom rádi hovořili o tom, že podobné
věci jsou pouze starou minulostí, za kterou je zapotřebí konečně udělat již onu
příslovečnou „tlustou čáru“. Ale právě tato minulost se nám teď, byť v nových
souvislostech, začíná znovu vkrádat do našeho života.
Miroslav Kubíček
Základní informace
Český název: Katyň
Originální název: Katyn
Česká premiéra: 18. září 2008
Světová premiéra: 21. září 2007
Natočeno: Polsko 2007
Režie: Andrzej Wajda
Scénář: Andrzej Wajda, Andrzej Mularczyk
Kamera: Pawel Edelman
Hrají: Joachim Paul Assböck (Sturmbannfuehrer Mueller), Waldemar Barwinski,
Stanislawa Celiňská (Stasia), Andrzej Chyra (Jerzy), Magdalena Cielecka
(Agnieszka), Alicja Dabrowska (herečka), Jan Englert (Generál), Sergei Garmash
(sovětský úředník), Wiktoria Gasiewska (Nika), Agnieszka Glinska (Irena),
Krzysztof Globisz (profesor chemie), Agnieszka Kawiorska (mladá Ewa), Joanna
Kawiorska (Ewa), Krzysztof Kolberger (kněz), Maja Komorowská (Andrzejova
matka), Wladyslaw Kowalski (Andrezjův otec), Maria Maj (hlas), Pawel
Malaszynski (Piotr), Maciej Mikolajczyk, Andrzej Mlynarczyk, Maja Ostaszewska
(Anna), Antoni Pawlicki (Tadeusz), Jakub Przebindowski (mladý kněz), Anna
Radwan (Elzbieta), Danuta Stenka (generálova žena), Artur Zmijewski (Andrzej)
Délka: 126 minut
Žánr: Drama / Historický / Válečný