pdf zde... - Muzeum Cheb

Transkript

Sborník muzea Karlovarského kraje 21 (2013)
Průzkum fauny motýlů (Lepidoptera) v Národní
přírodní rezervaci Soos u Františkových Lázní
Jiří Vávra
Úvod
V průběhu měsíců září – říjen 2008 a dvou sezón v letech 2009 a 2010 byl uskutečněn v hranicích národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní inventarizační lepidopterologický průzkum pro účely obnovy plánů péče NPR Soos a pro účel vyhlášení EVL Soos (kódové
označení CZ0410150). Po dokončení terénních prací byl vytvořen komentovaný seznam zjištěných stenotopních druhů motýlů s poznámkami o biotopech a stanovištích, v nichž byl
druh zjištěn, společně s poznámkami o vzácnosti či jedinečnosti výskytu a s případným uvedením konkrétního ohrožení s návrhy managementových opatření pro ochranu zjištěných
motýlích druhů.
Studie shrnuje výsledky průzkumů všech tří let. Jsou také zahrnuty ojedinělé nálezy autora z jara roku 2008. Tabulkové přehledy obsahují pro úplnost i výsledky obdobných průzkumů jiných autorů uskutečněných na lokalitě v letech minulých (Ebenhöh 1975, Svobodová
et al. 1987, Elsner et al., nepubl. – údaje z let 1994 až 1998). Nálezy těchto autorů nejsou ve
většině případů opatřeny komentářem s ohledem na nedostupnost nálezových dat. Součástí
tohoto příspěvku jsou doporučení pro úpravu plánu péče realizovaného na biotopech rezervace i na plochách uvažované evropsky významné lokality (EVL), které zahrnují cenné biotopy ležící mimo hranici stávající NPR.
METODIKA
V průběhu září a října roku 2008 a dále v období březen–říjen 2009 a 2010 probíhal inventarizační průzkum motýlů v cca 14 denních intervalech, přičemž konkrétní termíny exkurzí
závisely především na chodu počasí s cílem dosáhnout optimálních výsledků v průběhu celodenních sběrů i nočních lovů na světlo. Závěrem sezóny v září a říjnu byla činnost zaměřena především na sběr nedospělých stadií. Housenky některých druhů, u nichž nebylo možno uspokojivě provést determinaci, byly přeneseny do laboratorního chovu, kde setrvaly do
doby jarního líhnutí imág.
Byly používány tyto metody průzkumu:
– evidence imág v průběhu dne,
– evidence vývojových stadií včetně požerků,
– chov nedospělých stadií v laboratorním chovu v průběhu roku,
– denní odchyt a následná preparace imág v případě obtížně determinovatelných druhů,
– noční lov imág na světlo s použitím přenosné svítilny se zdrojem světla atraktivním pro
druhy s noční aktivitou (zářivková trubice FL-6BL).
Průzkumy byly prováděny pokud možno rozptýleně po celé ploše chráněného území,
aby byly zastiženy rozličné typy biotopů. Pozornost byla věnována i některým atraktivním
biotopům ležícím mimo území dnešní NPR, na plochách, které leží v hranicích EVL Soos. To
se týká především rašelinných biotopů za severní a východní hranicí NPR podél toku Sázek.
157
158
PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | Jiří Vávra
Byla pořizována fotografická dokumentace vývojových stadií i dospělců v přirozeném
prostředí. Determinace minujících druhů byla prováděna porovnáním požerků s herbářovými
položkami a fotodokumentací autora.
Pro názvosloví motýlů byl použit aktuální literární zdroj (L aštůvka & L iška 2011, pracovní
verze z podzimu roku 2010).
Nálezy byly zhodnoceny metodou vypracovanou autorem průzkumu (Vávra 2008), která
vznikla jako obecně použitelný metodický pokyn platný v podmínkách ČR, pro účely hodnocení zachovalosti a původnosti biotopů s využitím analýzy motýlích druhů jakožto indikátorů.
Zvolený přístup využívá kromě vazby druhu na určitý typ biotopu a vazby na živnou rostlinu
také četnost výskytu resp. vzácnost (na základě současných znalostí) druhu v podmínkách
České republiky. Tato vzájemná provázanost hodnocených charakteristik (stanoviště – rostlina – vzácnost) do značné míry snižuje míru rizika neobjektivního posuzování indikační hodnoty jednotlivých druhů. Metoda rozděluje druhy motýlů do čtyř indikačních skupin (indikátor 1 až 4) na základě potravní vazby, vazby na stanoviště a četnosti výskytu. Pro stanovení
indikační hodnoty druhů je použit jednoduchý vzorec I = P + S + V, kde I = indikační hodnota, P = potravní vazba, S = stanovištní vazba a V = vzácnost (viz tab. 1).
Jednotlivé stupně indikační hodnoty (viz tab. 1) lze popsat následovně:
Indikátor 1. stupně – druh výrazně stenotopní, nejčastěji monofágní, omezeně rozšířený
a málo početný.
Indikátor 2. stupně – druh stenotopní, nejčastěji oligofágní, omezeně rozšířený a málo početný, rozšířenější a početnější ve srovnání s indikátorem 1. stupně.
Indikátor 3. stupně – druh s užší vazbou na stanoviště a oligofágní nebo s volnější vazbou
na stanoviště a monofágní, dosti rozšířený.
Indikátor 4. stupně – druh eurytopní, hojný a rozšířený, nejčastěji polyfágní, někdy oligofágní i monofágní, ale vázaný na druh rostliny všeobecně rozšířený.
Tab. 1:Hodnocení motýlích druhů jako indikátorů zachovalosti biotopů pro účely jejich
ochrany.
Hlediska
Bodové hodnocení
Potravní vazba (P)
Druh polyfágní – prakticky bez vyjádřitelné vazby na určitou živnou rostlinu
1
Druh omezeně polyfágní – vázaný na druhy rostlin různých čeledí
2
Druh oligofágní – vázaný na několik rodů téže čeledi
3
Druh omezeně oligofágní – vázaný na několik druhů téhož rodu
4
Druh monofágní – vázaný na jediný druh rostliny
5
Stanovištní vazba (S)
Druh eurytopní – bez vazby na určitý typ stanoviště
1
Druh oligotopní – vázaný na skupinu příbuzných biotopů
2
Druh stenotopní – striktně vázaný na jediný typ stanoviště
3
Průzkum fauny motýlů (Lepidoptera) v Národní přírodní rezervaci Soos
Hlediska
Bodové hodnocení
Vzácnost – četnost výskytu na základě dosavadních znalostí (V)
Druh rozšířený a početný
1
Druh rozšířený ale nehojný
2
Ojedinělé nálezy z většího počtu lokalit
3
Ojedinělé nálezy z malého počtu lokalit
4
Ojedinělé nálezy z jediné lokality
5
Indikační význam druhů na základě bodového hodnocení (I)
Indikátor 1. stupně
11 až 13
9 až 10
7 až 8
3 až 6
Biotop, na němž jsou přítomny indikátory 1. nebo 2. stupně (viz tab. 1), případně obou
těchto kategorií, lze považovat ve většině případů za velice kvalitní z hlediska přírodovědeckého. Více informací o kvalitě biotopů na základě přítomnosti jednotlivých indikátorů lze nalézt v metodice (Vávra 2008) nebo v průzkumu fauny motýlů EVL Kaňon Ohře (Vávra 2012).
Druhy hodnocené jako indikátory 1. a 2. stupně jsou stručně komentovány. Komentáře
jsou orientovány bionomicky. Stručně je uvedena případná potřeba úpravy managementu
směřující ke zlepšení podmínek pro úspěšný vývoj stenotopních druhů na jejich stanovištích,
a to souhrnně pro všechny druhy. Zaznamenané druhy motýlů jsou v systematickém pořadí
uvedeny v příloze č. 1.
Charakteristika území
Přírodní komplex Soos je tvořen rašelinnými lesy, rašeliništi a slatiništi. Je situován severovýchodně obce Hájek, 3,8 km severovýchodně od Františkových Lázní. Území Soosu je
unikátním souborem lesních a nelesních stanovišť. Část území tvoří lesní společenstva, ta
jsou zastoupena zejména charakteristicky vyvinutými rašelinnými březinami. Najdeme zde
také rašelinné brusnicové bory a suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť. V západní části
rašelinných komplexů se nacházejí fragmenty blatkového boru. Část území je porostlá kulturními lesy s převahou smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Podél
vodních toků se nacházejí porosty mokřadních jasenin a olšin. Otevřené části rašelinných
ploch vyplňují společenstva přechodových rašelinišť (obr. 2) a společenstva zrašelinělých
půd s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba). V místech s vývěry minerálních pramenů
se vytvořila vegetace slanisk. Do ní řadíme též druhově chudé (díky extrémním podmínkám)
slanomilné rákosiny. V okrajových partiích holých zasolených půd, které jsou téměř bez vegetace, jsou vyvinuty slanomilné trávníky. Na křemelině, kde se uchytila bříza pýřitá (Betula
pubescens), se vyvinuly chudé, řídké trávníky s dominancí psinečků (Agrostis sp. div.). Podél
toků a vodních kanálů se vyskytují společenstva vegetace vysokých ostřic. Často zastoupené
jsou rákosiny eutrofních stojatých vod s dominantním orobincem širokolistým (Typha latifolia) a rákosem obecným (Phragmites australis). Jezírka nedaleko obce Kateřina jsou tvořena
159
160
Obr. 1: Mapa území s vyznačením hranice NPR Soos.
společenstvy vegetace parožnatek. Na vodních plochách se uplatňuje vegetace přirozeně
eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a vegetace
oligotrofních jezírek a tůní. Luční společenstva zastupují degradované vlhké pcháčové louky
s dominantní metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), smilkové louky, fragmenty vegetace
bezkolencových luk a zejména při hranicích NPR Soos a v jejím okolí mezické ovsíkové louky
(podle web1).
Na velké části území se v 19. století a v první polovině 20. století těžila rašelina a slatina
(topný materiál, lázeňské účely) a v centrální části též křemelina na výrobu žáruvzdorných cihel, izolačních obkladů, prášků a loužení minerálních solí. V okrajových částech se též těžily
jíly. Těžební práce (na území dnešní NPR Soos byly zcela ukončeny až vyhlášením rezervace
v roce 1964) si vyžádaly vybudování odvodňovacích kanálů, které způsobily snížení hladiny
podzemní vody (Z ahradnický & M ackovčín 2004). Vegetace Soosu je tak z velké části druhotná, často jde sukcesní stádia na různých typech substrátů. Těžba jílů pokračuje v širším okolí
NPR dodnes.
Inventarizační průzkum motýlí fauny probíhal převážně v hranicích stávající NPR Soos, jejíž hranice je znázorněna na obr. 1.
Výsledky A DISKUsE
Lepidopterologický průzkum provedený v průběhu několika náhodných exkurzí v průběhu
roku 2008 přinesl informaci o výskytu celkem 77 druhů motýlů především ze skupiny druhů
minujících. V roce 2009 v období březen–říjen bylo zaevidováno celkem 580 druhů motýlů,
za stejné období roku 2010 bylo zaevidováno 660 druhů. V součtu za všechny tři průzkumné
Obr. 2: Živé rašeliniště v západní části NPR Soos. Foto Jiří Vávra, 8. 10. 2008.
roky bylo autorem zaevidováno celkem 760 druhů motýlů. Spolu s nálezy autorů z let minulých je z biotopů NPR Soos evidováno 936 druhů motýlů.
Z druhů (760) zaevidovaných autorem této studie je celkem 20 druhů (2,7 %) indikátorem 1. stupně (druhy vyhraněně stenotopní), celkem 62 druhy (8,1 %) jsou stenotopní 2.
stupně indikační hodnoty, celkem 202 druhy (26,3 %) je významnými indikátory 3. stupně
vypovídající o rovnováze motýlí taxocenózy a zbývajících celkem 475 druhů (62,7 %) je eurytopních bez zvláštní vazby ke stanovištím národní přírodní rezervace Soos. Jeden druh z důvodu neznámých charakteristik není z hlediska jeho indikační hodnoty do statistiky zařazen.
V duchu výše uvedené metodiky lze toto složení motýlí taxocenózy hodnotit jako nadprůměrně kvalitní, s vysokým zastoupením stenotopních druhů, s nevšedně vysokým zastoupením důležitých indikátorů 3. stupně vypovídajícím o panující biotopové rovnováze
a nezvykle nízkým zastoupením druhů eurytopních bez vazby ke stanovišti. Statistické zhodnocení druhového složení řadí území NPR Soos mezi jedny z nejvyhraněnějších chráněných
území České republiky.
Tabulka v příloze tohoto textu přináší informace i o druzích motýlů evidovaných v minulých letech autory studií zaměřených na motýlí faunu rezervace. Jde o práce E benhöh
(1975) a Svobodová et al. (1987). Tabulka uvádí indikační hodnotu druhů ve smyslu uvedené
metodiky.
Druhy stenotopní – indikátory 1. a 2.stupně – nalezené autorem v letech 2008 až 2010,
jsou stručně komentovány. Taktéž je uvedena případná potřeba úpravy managementu směřovaného ke zlepšení podmínek pro trvalý úspěšný vývoj stenotopních druhů na posuzovaných biotopech. Ve stati komentující stenotopní druhy jsou uvedeny i druhy nalezené
výše uvedenými sběrateli v letech minulých, avšak bez uvedení nálezových dat, která buď
161
162
nebyla autorovi dostupná, nebo nebylo možno je ověřit. Komentáře jsou zaměřeny na bionomii. Bionomické informace vycházejí z literárních údajů uvedených v literárním přehledu
a z osobních poznatků autora.
KomentářE ke stenotopním druhům
Indikátory 1. stupně:
Phylloporia bistrigella (Haworth, 1828) (bez českého názvu)
Larva žije v červenci až srpnu v listové mině břízy, preferuje juvenilní exempláře břízy pýřité
(Betula pubescens) rostoucí na rašelinných biotopech (viz obr. 9). Imága létají od pozdního
května do pozdního července. V NPR Soos rozšířena pravděpodobně ve všech rašelinných
březinách a na těchto biotopech druh nejspíše dobře prosperuje. Jednotlivé listové miny
nalezeny na podzim roku 2009 na pěti dílčích lokalitách rezervace výhradně v porostech
rašelinných březin. Druh zaznamenán i v nepublikované práci kolektivu autorů Elsner et al
(nepubl.) – v roce 1995 Liška a v roce 1997 Elsner.
Phyllonorycter anderidae (Fletcher, 1885) (klíněnka)
Velmi lokální druh žijící výhradně na semenáčcích břízy bělokoré (Betula pendula) a břízy
pýřité (Betula pubescens). V České republice je znám kromě NPR Soos pouze z Dokeské pánve, kde je široce rozšířen i mimo vysloveně rašelinné biotopy, které preferuje. Na rašelinných
biotopech v NPR Soos je velmi hojně zastoupen a žije na obou druzích bříz. Imága létají hojně na světlo, snadno jsou k nalezení miny v průběhu září a října. Druh na lokalitě velmi dobře
prosperuje. Je uváděn i kolektivem autorů Elsner et al. (nepubl.) – Liška v letech 1994, 1995,
1996 a Petrů v letech 1994, 1996, 1997.
Acrolepiopsis betulella (Curtis, 1850) (molík)
Druh s pochybným statutem druhu, zřejmě jde jen o barevnou formu druhu A. ursinella (Weber, 1945) s neznámým geografickým rozšířením a stanovištní vazbou. Je pravděpodobné, že
jde o záměnu s druhem Acrolepia autumnitella Curtis, 1838, který je na lokalitě dosti hojný.
Uvádí Liška z roku 1996 a Elsner z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Glyphipterix haworthana (Stephens, 1834) (klínovníček suchopýrový)
Lokální rašelinný tyrfofilní druh vyvíjející se na semenech suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum) a úzkolistého (E. angustifolium) na podmáčených rašelinných loukách. Na
všech vhodných biotopech NPR Soos je tento druh k zastižení v průběhu dne a především
v podvečer, celkem ojediněle přilétá na světlo. Dne 20. 5. 2010 byly chyceny tři exempláře
na rašelinných biotopech centrální a západní části NPR, také za východní hranicí NPR na
plochách EVL. Uváděn také kolektivem autorů Elsner et al. s údaji o dalších výskytech druhu
v Krušných horách, v Dokeské pánvi (Vávra et al. 1996) a na Šumavě.
Ethmia dodecea (Haworth, 1828) (skvrnuška)
Elsner et al. (nepubl.) komentují tento významný nález takto: Velmi zřídka zaznamenávaný
druh, jehož nález v NPR Soos doplňuje znalost o jeho rozšíření na území ČR. Larva žije na
Lithospermum officinale. Nález zaznamenal Skyva v roce 1995. Autor tohoto příspěvku tento druh nezaznamenal. Živná rostlina se na biotopech ani v blízkém okolí nevyskytuje. Údaj
vyžaduje ověření.
Scythris palustris (Zeller, 1855) (smutníček)
Velmi lokální druh smutníčka, o jehož rozšíření v České republice je známo jen málo údajů. Druh obývá rašelinné biotopy, housenka se živí dle literárních údajů (B engtsson 1997)
Obr. 3: Dospělec přástevníka hluchavkového (Callimorpha dominula). Foto Jiří Vávra, 9. 5. 2009.
mechem kostrbatcem zeleným (Rhytidiadelphus squarosus), v jehož porostech si vytváří
z jemného přediva chodbičky, v nichž se ukrývá. První publikovaný údaj pochází z Jestřebí
u Doks (starý nález Zimmermanna z roku 1932 – Bengtsson et al. 1991). Druh byl v oblasti Dokeska potvrzen autorem tohoto textu v roce 2002 v NPR Novozámecký rybník (Vávra 2002).
Kolektiv autorů (Elsner et al., nepubl.) uvádí tento druh jako hojný na zkoumané lokalitě, a to
z rašelinného biotopu východně od silnice do Kateřiny (Elsner v letech 1995, 1997 a Petrů
v roce 1997). Dne 5. 7. 2010 byl zjištěn v jediném exempláři na rašelinné louce mimo hranici
NPR Soos, na plochách, které byly připojeny k chráněnému území v rámci připravované EVL.
Monochroa suffusella (Douglas, 1850) (makadlovka)
Lokální druh makadlovky žijící pravděpodobně na suchopýru úzkolistém (Eriophorum angustifolium) v listových minách a v lodyze. Maximum nálezů bylo učiněno v bohatých porostech
bařičky bahenní (Triglochin palustre), nelze proto vyloučit ani tuto rostlinu jako živnou. Imága létala v červnu a červenci v letech 2008 a 2010 především v podvečer na všech vhodných
biotopech s uvedenou bařičkou bahenní. Jako nový druh pro Českou republiku byl publikován z NPR Hradčanské rybníky u Mimoně (Vávra et al. 1996). Na rašelinných biotopech
rezervace velmi dobře prosperuje. V roce 1995 druh na lokalitě evidoval Liška (Elsner et al.,
nepubl.). Dne 8. 8. 2013 byl výskyt tohoto druhu autorem potvrzena také na rašelinných biotopech ve zhlaví Mariánského rybníka u Doks.
Syncopacma larseniella Gozmány, 1957 (makadlovka)
Lokální druh makadlovky vázaný na mokřadní biotopy s porosty štírovníku bahenního (Lotus
uliginosus). Druh byl nalézán ve stadiu imág (7. 7. 2009) i jako housenka (1. 5. 2009) mezi
sepředenými listy živné rostliny na okrajích olšových porostů na přechodu do otevřeného
rašeliniště, kde opad listů olše s obsahem dusíkatých látek umožňuje růst štírovníku, který
vyžaduje poněkud vyšší obsah živin v substrátu. Jako nový druh pro Českou republiku byl
publikován z NPR Hradčanské rybníky u Mimoně (Vávra et al. 1996). Na lokalitě druh zaznamenal také Liška v roce 1995 (Elsner et al., nepubl.).
163
164
Acleris lorquiniana (Duponchel, 1835) (obaleč)
V České republice velmi lokální druh obaleče obývající bažinaté louky a rozvolněné rákosiny.
Housenka žije ve dvou generacích v lodyhách, mezi listy a na semenech kypreje (Lythrum
salicaria). Poprvé byl publikován z lokality Černiš u Českých Budějovic, autorem tohoto textu
byl zjištěn na obdobných biotopech, také v NPR Hrabanovské černavy v Polabí. Nález v oblasti Soosu je důležitý faunistický údaj potvrzující výskyt druhu v České republice. V NPR Soos
(dva exempláře 13. 7. 2010) byl zjištěn v jižním cípu rezervace v rozvolněných rákosinách
a také mimo hranici NPR v části zahrnuté do EVL.
Gynnidomorpha vectisana (Humphries et Westwood, 1845) (obaleč)
Elsner et al. (nepubl.) komentují tento velmi významný nález takto: Halofilní druh, který má
v NPR Soos pravděpodobně jediný recentní výskyt v Čechách. Na lokalitě se vyskytuje ve
značném množství, v rezervaci je potravně vázán na Triglochin palustre. Lokalita zmíněná
v tomto komentáři leží ve středu NPR Soos s hojnými výskyty mofet a silně zasoleným substrátem. Nález je nutno považovat za jeden z nejvýznamnějších učiněných ve zkoumaném
území. Druh konkrétně sbíral Liška v roce 1995.
Bactra lacteana Caradja, 1916 (obaleč)
Ve střední Evropě jde o široce rozšířený druh obaleče, avšak většinou lokální, na místech
výskytu může být hojný. Obývá svěží louky a okraje olšin s porosty ostřic, na nichž se vyvíjejí housenky. Jediný exemplář zjištěn 10. 8. 2010 v rašelinné louce s porosty ostřic a rákosu
mimo území NPR, v části, která je součástí EVL Soos.
Prochoreutis sehestediana (Fabricius, 1776) (molovenka)
Relativně vzácný druh obývající vlhké louky a okraje rákosin a olšin s porosty šišáku (Scutellaria sp. div.), na jehož listech žijí housenky. Vyskytuje se většinou společně s příbuzným
druhem Prochoreutis myllerana (Fabricius, 1794), který je však mnohem hojnější a rozšířenější. Zjištěn dne 10. 8. 2010 v jediném exempláři mimo hranici NPR Soos na ploše EVL.
Epermenia falciformis (Haworth, 1828) (zoubkovníček)
Lokální druh obývající bažinaté biotopy, na nichž se vyvíjejí jeho housenky mezi listy děhele
lesního (Angelica sylvestris). V současné době existuje nemnoho faunistických údajů o výskytu tohoto druhu v České republice, a proto je tento nový nález důležitý jako potvrzení
výskytu. Jediný exemplář byl chycen 10. 6. 2010 mimo hranici NPR Soos těsně za jejím východním okrajem, na ploše EVL.
Buckleria paludum (Zeller, 1839) (pernatuška rosnatková)
Lokální druh pernatušky, jejíž housenky žijí na květních lodyhách, květech a tobolkách
rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Imága bylo možno na většině míst s výskytem
živné rostliny nalézt v letech 2009 a 2010 v podvečer od května do srpna, někdy relativně
hojně. Druh uvádějí i autoři dřívějších průzkumů – Petrů v letech 1994, 1997, Liška a Skyva
v letech 1994, 1995 a Novák v roce 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Crambus silvella (Hübner, 1813) (travařík)
Ve střední Evropě velmi vzácný a lokální druh vázaný na rašelinné biotopy, na nichž žije v lehkém předivu na rozličných ostřicích (Carex sp. div.). V NPR Soos byl chytán na otevřených
rašelinných stanovištích v první dekádě srpna. Na biotopech NPR Soos dobře prosperuje.
Obzvláště hojně byl zjištěn 10. 8. 2010 na plochách rašelinných luk za východní hranicí rezervace podél toku Sázek. Druh uvádějí rovněž autoři Elsner, Liška, Petrů a Skyva z let 1995,
1996, 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Obr. 4: Dospělec hnědáska chastavcového (Euphydryas aurinia). Foto Jiří Vávra, 20. 5. 2009.
Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761) (ohniváček modrolemý)
Především v horských a podhorských oblastech lokálně hojný druh ohniváčka, jehož housenky se vyvíjejí na šťovíku kyselém (Rumex acetosa) na vlhkých loukách a pastvinách. Nepočetná populace byla zastižena mimo hranici NPR Soos za její východní hranicí na kontaktu
rašelinných luk a nitrofilních stanovišť s živnou rostlinou (10. 6. 2009 tři samečci). Druh vyžaduje mozaikovité sečení lučních biotopů s živnou rostlinou, časově odstupňované.
Vacciniina optilete (Knoch, 1781) (modrásek stříbroskvrnný)
Velmi vzácný a lokální druh, který se vyskytuje nejhojněji na šumavských rašeliništích, a to
vždy v maloplošných porostech vlochyně (Vaccinium uliginosum) umístěných v odlišných
přilehlých biotopech. Sokolovsko a Chebsko, spolu s velmi maloplošným výskytem na Českolipsku, jsou posledními izolovanými místy s výskytem slabých populací tohoto nanejvýš
ohroženého druhu modráska. Druh byl zaznamenán v roce 1996 Liškou, Petrů a Skyvou (Elsner et al., nepubl.). Je uváděn rovněž v práci Svobodové a kol. (Svobodová et al. 1987).
Melitaea diamina (Lang, 1789) (hnědásek rozrazilový)
Dnes velmi lokální druh hnědáska vázaného na mokřadní a rašelinné biotopy, žijící na kozlíku lékařském (Valeriana officinalis) a k. dvoudomém (V. dioica). Housenky žijí ve společném
hnízdě na listech, po přezimování pak jednotlivě. Nepočetná populace (10. 6. 2009, tři samečci) byla zjištěna za východním okrajem NPR Soos na mokřadním biotopu na okraji olšiny
při potoce Sádek. Pro podporu druhu je třeba potlačovat šíření porostu olší do mokřadních
mírně eutrofních bylinných porostů.
Euphydryas aurinia (Rottemburg, 1775) (hnědásek chrastavcový)
Velmi lokální druh hnědáska (viz obr. 4 a zadní předsádka), který je vázán na mokřadní biotopy charakteru bezkolencových luk, kde žije na listech čertkusu lučního (Succisa pratensis).
Housenky žijí po celou dobu vývoje pospolitě, kuklí se na listech. Druh je ohrožen především sukcesními procesy lučního porostu po trvalém poklesu hladiny podzemní vody, který
165
166
Obr. 5: Velmi atraktivní zavíječ bahenní (Ostrinia palustralis) je na mokřadních biotopech NPR Soos hojně
zastoupen. Foto Jiří Vávra, 31. 5. 2009.
umožní nástup trav potlačující úspěšný rozvoj populací živné rostliny. Není však vhodné provádět sečení bezkolencových luk způsobem cíleným pouze na tento jediný druh. Je potřeba
mít na paměti, že živná rostlina čertkus luční (Succisa pratensis) je druh osidlující široké
spektrum biotopů, přičemž dlouhodobá existence některých z nich není vázána na víceméně
pravidelně sečení, ale spíše na stabilitu abiotických podmínek. Byly pozorovány dílčí populace na plochách bez jakýchkoliv zásahů velmi dobře prosperující jen díky vhodným stanovištním podmínkám – především vysoké hladině podzemní vody, která se v určitých částech
roku pohybuje při povrchu terénu, což eliminuje rozvoj zapojeného travního drnu potlačujícího rozvoj čertkusu. Druh se vyskytuje početně i mimo dnešní hranici NPR východně na plochách rašelinných luk při potoce Sázek. Dne 20. 5. 2009 pozorován v letu ve východní části
NPR i mimo hranice. Druh uvádějí rovněž Petrů v roce 1994 a Liška a Skyva v letech 1994
a 1995 (Elsner et al., nepubl.). Je uváděn rovněž Svobodovou a kol. (Svobodová et al. 1987).
Boloria aquilonaris (Stichel, 1908) (perleťovec severní)
Velmi lokální druh perleťovce, jehož housenky žijí monofágně na klikvě bahenní (Oxycoccus
palustris) rostoucí na otevřených partiích vrchovišť. Druh se vyskytuje v České republice jen
na Třeboňsku, Šumavě, v Krušných horách a Chebsku (B eneš et al. 2002). Jeho výskyt je
uváděn také z CHKO Slavkovský les z rašelinné louky pod vrchem Tokaniště (PR Rašeliniště
u myslivny; P. Tájková, Správa CHKO Slavkovský les, ústní sdělení). Pro jeho rozšíření na lokalitě NPR Soos je doporučeno otevřít ostrůvkovitým vykácením borovic rašelinné biotopy
především západně silnice do Kateřiny. Imága pozorována za letu v západní části NPR i mimo
východní hranici rezervace na rašeliništi s porostem klikvy, 10. 6. 2009. Druh uvádějí rovněž
autoři Elsner, Liška, Petrů, Skyva, Novák z let 1996 a 1997 (Elsner et al., nepubl.). Je uváděn
rovněž Svobodovou a kol. (Svobodová et al. 1987).
Coenonympha tullia (Müller, 1764) (okáč stříbrooký)
Nanejvýš vzácný, lokální a ohrožený druh žijící na ostřicových a rašelinných loukách na suchopýru pochvatém a širolistém (Eriophorum vaginatum, E. latifolium). Dnes nejhojněji na
šumavských a třeboňských rašeliništích, na mnohých dřívějších lokalitách rozptýlených ve
vyšších polohách Čech vyhynul nebo je před vyhynutím v důsledku sukcesních procesů.
Druh vyžaduje otevřené mokřadní biotopy s živnou rostlinou. Za vyhynulý druh je považován
i na Chebsku. Autoři Liška, Petrů, Skyva uvádějí jeho výskyt V NPR Soos ještě v roce 1996
(Elsner et al., nepubl.), autor tohoto textu jeho výskyt nepotvrdil.
Lampropteryx otregiata (Metcalfe, 1917) (píďalka prameništní)
Lokální a vzácný druh píďalky žijící na rašelinných loukách a vrchovištích na svízeli bahenním
(Galium palustre) a s. slatinném (G. uliginosum). Jde údajně o boreomontánní prvek, jeho
výskyt na NPR Soos je dosti překvapivý s ohledem na nadmořskou výšku lokality. Zjištěn byl
na třech lokalitách v rámci NPR Soos (20. 5. 2009, 5. 8. 2009, 25. 8. 2010), je zřejmě přítomen i na dalších místech na vhodných stanovištích. Druh uvádějí i Liška a Skyva z let 1994
a 1995 (Elsner et al., nepubl.).
Anticollix sparsata (Treitschke, 1828) (píďalička zejkovaná)
Lokální druh píďalky žijící na okrajích vrbových a olšových porostů na listech vrbiny obecné
(Lysimachia vulgaris). Imága létají těsně před setměním v porostech živné rostliny, na světlo
přilétají zřídka. V NPR Soos byl tento druh zjištěn jednotlivě rozptýleně v území na vhodných
biotopech (dokladový materiál 7. 7. 2009).
Leucania obsoleta (Hübner, 1803) (plavokřídlec pobřežní)
Lokální druh můry žijící na rákosu (Phragmites australis) na zachovalých biotopech. V NPR
Soos byl chytán na světlo na okrajích rákosových porostů na kontaktu s náletovými březovými porosty a s rašelinnými březinami, kde rákosiny pronikají mezi porosty břízy (dokladový
materiál 20. 5. 2009). Ochrana druhu spočívá v zachování souvislých rákosin na původních
stanovištích. Druh uvádí rovněž Elsner v roce 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Indikátory 2. stupně:
Eriocrania cicatricella (Zetterstedt, 1839) (drobnokřídlík březový)
Poměrně rozšířený druh s časně jarním letem imág, vázaný na světlé březové porosty na
prosluněných stanovištích. Housenka vytváří v mladých březových listech velké puchýřnaté
miny a po dokončení larválního vývoje se kuklí v lehkém zápředku na zemi. Druh nachází na
lokalitě mnoho vhodných stanovišť v náletových březových porostech lemujících mokřadní
biotopy (imága za letu 7. 4. 2010). Druh zaznamenán také Liškou v roce 1998 ve zprávě kolektivu autorů Elsner et al. (nepubl.).
Stigmella lapponica (Wocke, 1862) (drobníček)
Lokální druh, o jehož výskytu v České republice je dostupných jen málo údajů. Obývá listnaté
lesy – jejich okraje a světliny, housenka minuje listy břízy. Uváděn je mezi nálezy kolektivu
autorů Elsner et al. (nepubl., zaznamenal Petrů v roce 1996), autorem tohoto textu byl zjištěn
ve dvou exemplářích v průběhu nočního svícení (15. 4. 2009) v západní části NPR v rámci
rozvolněných porostů rašelinných borů. Jeho výskyt lze očekávat na dalších místech rezervace. Současný stav porostů v rezervaci druhu vyhovuje.
167
168
Stigmella confusella (Wood et Walsingham, 1894) (drobníček)
Lokální druh žijící převážně na bříze pýřité (Betula pubescens), preferuje rašelinné biotopy.
V době podzimních průzkumů (8. 10. 2008) nalezeny jen opuštěné miny rozptýleně všude
v rašelinných březinách svazu Betulion pubescentis. Imága létala na světlo v květnu. Uváděn
rovněž v nepublikované práci kolektivu autorů Elsner et al. (nepubl.) – nálezy Petrů a Liška
v roce 1996 a Petrů v roce 1997.
Stigmella alnetella (Stainton, 1856) (drobníček)
Poměrně rozšířený druh minující listy olše lepkavé (Alnus glutinosa) na okrajích olšových
porostů. Místy početné miny s housenkami i již opuštěné byly nalézány všude na místech
s výskytem živné rostliny, 10. 10. 2009.
Stigmella stettinensis (Heinemann, 1871) (drobníček)
Druh vázaný na hrušeň domácí (Pyrus communis), o jeho rozšíření je prozatím velmi málo
údajů, vzhledem k tomu, že byl teprve nedávno odlišen od příbuzného druhu S. minusculella
(Vávra et al. 2008). Druh nemá vazbu na rašelinné biotopy. Opuštěné miny na hrušni ve zbytku ovocného sadu ve východní části rezervace, 5. 8. 2009.
Stigmella poterii (Stainton, 1857) (drobníček)
Velmi lokální druh rašelinných biotopů žijící na mochně bahenní (Potentilla palustris)
a mochně nátržníku (Potentilla erecta). V roce 2009 bylo celkem nalezeno cca 15 min, z toho
5 s housenkami (laboratorní chov) bylo nalezeno v rámci bažinných olšin a bezkolencových
luk severně od bahenních „sopek“ a mimo hranici NPR při východním cípu rezervace. Pro
podporu tohoto lokálního druhu je nezbytné zachování především hydropedologických poměrů dnešních stanovišť, které umožňuje existenci otevřených podmáčených stanovišť se
živnou rostlinou.
Stigmella assimilella (Zeller, 1848) (drobníček)
Poměrně lokální, avšak široce rozšířený druh vázaný na mladé exempláře osiky (Populus tremula) a topolu bílého (P. alba) rostoucí ve světlých lesích a v lesních okrajích. Zaznamenal
pouze Petrů v roce 1996 (Elsner et al., nepubl.).
Ectoedemia minimella (Zetterstedt, 1839) (drobníček)
Velmi lokální druh spíše vyšších až horských poloh rašelinných biotopů. Housenka vytváří
na listech bříz plochou minu. Údajů o výskytu tohoto druhu v České republice je velmi málo,
proto záznam ve zprávě kolektivu autorů Elsner et al. (nepubl.; sbíral Petrů v roce 1996) je
velmi cenný z hlediska zoogeografického.
Heliozela resplendella (Stainton, 1851) (bronzovníček olšový)
Lokální druh žijící ve zvláštní mině v řapíku a listové čepeli olše lepkavé (Alnus glutinosa).
Jedna opuštěná mina byla nalezena v roce 2008 v srpnu na okraji olšového porostu v západní části rezervace západně silnice do Kateřiny při okraji živých rašelinišť s hrotnosemenkou
bílou (Rhynchospora alba). Další nálezy byly učiněny na více lokalitách v červenci v roce
2009, a to i mimo NPR Soos, vždy šlo o osluněné okraje zachovalých olšových porostů.
Bucculatrix albedinella (Zeller, 1839) (chobotníček)
Lokální druh vázaný na listnaté lesy, nejde o druh s vazbou na rašelinné biotopy rezervace.
Housenka zpočátku minuje, později skeletuje listy jilmu, zde pravděpodobně jilmu ladního
(Ulmus minor). Zaznamenán pouze Liškou v roce 1995 (Elsner et al., nepubl.).
Bucculatrix cidarella (Zeller, 1839) (chobotníček)
Poměrně rozšířený druh dobře zachovalých olšin žijící v mině a později skeletující listy olše
lepkavé (Alnus glutinosa). V NPR jde o hojný druh přítomný ve všech olšových porostech.
Miny na listech nalézány v roce 2008, 2009, 2010 především před opadem listů na podzim.
Acrolepia autumnitella Curtis, 1838 (molík)
Význačný druh bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Housenky vytvářejí nápadné puchýřnaté miny v listech lilku potměchuti (Solanum dulcamara). Početné miny s housenkami
zjištěny na podzim v roce 2008 při potoku Sázek při východní hranici rezervace, na podzim
v roce 2009 také mimo rezervaci v bažinné olšině při východním okraji chráněného území
a také na dalších biotopech bažinných olšin uvnitř rezervace. Na biotopech NPR Soos dobře
prosperuje. Druh Acrolepiopsis betulella (Curtis, 1850) uváděný kolektivem autorů Elsner et
al. je ve skutečnosti s největší pravděpodobností tento druh, s nímž jej lze snadno zaměnit.
Glyphipterix forsterella (Fabricius, 1781) (klínovníček)
Lokální druh, jehož housenky žijí v semenech různých druhů ostřic. Vyskytuje se rozptýleně
na mnohých podmáčených stanovištích rezervace, především na kontaktu živých rašelinišť
s rašelinnými březinami. Dne 20. 5. 2009 tři exempláře.
Ethmia quadrillella (Goeze, 1783) (skvrnuška)
Lokální druh žijící v olšinách na různých druzích brutnákovitých, např. pomněnce (Myosotis
sp. div.), kostivalu lékařském (Symphytum officinale). Jediný exemplář chycen 7. 7. 2009 při
potoce Sázek za východní hranicí NPR Soos.
Depressaria sordidatella Tengström, 1848 (plochuška)
Lokální druh žijící na vlhkých lučních biotopech. Housenka žije na listech rozličných mrkvovitých rostlin, v NPR Soos pravděpodobně nejčastěji na smldníku bahenním (Peucedanum
palustre) a děheli lesním (Angelica sylvestris), a to na mokřadních loukách na přechodu
mezi rákosinami a rašelinnými březinami. Druh zjištěn v průběhu srpna 2009 na více místech
rezervace i mimo její hranice. Druh uvádí též Elsner et. al. (nepubl.), nalezl Liška v roce 1998.
Pleurota bicostella (Clerck, 1759) (krásněnka dvoulemá)
Lokální druh žijící na vřesu na rozličných stanovištích, na rašelinných biotopech se vřesem
dosahují populace vyšší abundance. V NPR Soos jde o poměrně vzácně zastoupený druh,
zjištěn byl v červenci a srpnu 2009 při jižním okraji rezervace na sušším stanovišti, také mimo
rezervaci za jejím jihovýchodním okrajem na rašelinném biotopu s klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). Žije také v řidších rašelinných borech s podrostem vřesu a klikvy v západní
části rezervace. Pro podporu druhu je doporučeno otevření stávajících sušších březových porostů ve východní části rezervace na vyvýšených polohách mimo dosah podzemní vody, kde
je možno očekávat spontánní rozvoj náhradních společenstev s dominantním vřesem.
Elachista albidella (Nylander, 1848) (trávníček)
Poměrně lokální druh minující v listech různých ostřic (Carex sp. div.), skřípiny lesní (Scirpus
sylvaticus) a suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium). Druh je vázán na ostřicové
porosty (Carex acutiformis) v podrostu olšin. Zjištěn v jednotlivých exemplářích v termínech
7. 7. 2008, 20. 5. 2009. Druh uvádí i kolektiv autorů (Elsner et al., nepubl.), konkrétně druh
sbíral Liška v roce 1995.
Elachista alpinella Stainton, 1854 (trávníček)
Lokální druh rašelinných luk žijící v minách na listech různých druhů ostřic. Imága létají
od pozdního července do září. V NPR Soos zastižen (7. 7. 2008) výhradně v přechodových
169
170
zónách mezi živým rašeliništěm a rašelinnou březinou či rašelinným borem v západní i východní části rezervace. Druh uvádí i kolektiv autorů (Elsner et al., nepubl.), konkrétně druh
sbíral Elsner v roce 1995.
Elachista pomerana Frey, 1870 (trávníček)
Lokální druh vázaný na vlhké až bažinaté biotopy v blízkosti vodních toků a nádrží, žijící v listových minách chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a zblochanu vzplývavého (Glyceria fluitans), pravděpodobně také na dalších vlhkomilných travách. Druh je z NPR Soos udáván Elsnerem z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.), 10. 8. 2010 byl zjištěn autorem na rašelinné
louce za východní hranicí rezervace na ploše EVL.
Coleophora alnifoliae Barasch, 1934 (pouzdrovníček)
Lokální druh vázaný na dobře zachovalé olšiny, poměrně rozšířený po celém území rezervace na vhodných biotopech. Housenka minuje listy olše lepkavé (Alnus glutinosa) a šedé
(A. incana) ve zvláštně utvářeném listovém vaku. Vykusuje v listech rezavě zbarvené miny.
Především v břehových porostech potoka Sázek a na jižních okrajích olšových porostů rašelinných partií vaky s housenkami v květnu – červnu v letech 2009 a 2010. Uvádí též Elsner et
al. (nepubl.), konkrétně Liška v roce 1995.
Coleophora vacciniella Herrich-Schäffer, 1861 (pouzdrovníček)
Lokální druh vázaný na biotopy s výskytem brusinky (Vaccinium vitis-idaea), borůvky (Vaccinium myrtillus), vlochyně (Vaccinium uliginosum), rojovníku (Ledum palustre). Jde převážně
o rašelinné biotopy na původních a dobře zachovalých stanovištích. Dva vaky s housenkami
byly nalezeny v říjnu před přezimováním v roce 2008 v plošně omezeném porostu vlochyně
v západní části rezervace jižně nejzápadnější rašelinné enklávy. Pro podporu druhu je doporučeno prosvětlení borových porostů v západní části rezervace vykácením stromového patra
v nejvlhčích místech, čímž by došlo k propojení živých rašelinišť při silnici do Kateřiny a západního rašeliniště.
Coleophora betulella Heinemann, 1876 (pouzdrovníček)
Pravděpodobně v rezervaci obecně rozšířený druh vyvíjející se v larválním stadiu v černém
pistolovém vaku na listech břízy. Kuklí se většinou na hlavním žebru listu na jeho svrchní
straně. Imága přilétají na světlo (28. 6. 2010 jedno imágo). Vaky s housenkami byly nalézány
v květnu v letech 2009 a 2010 rozptýleně v březových prosvětlených porostech na rašelinných enklávách v celém území rezervace. Uvádí též Elsner et al. (nepubl.), konkrétně sbírali
Liška v roce 1995 a Elsner v roce 1997.
Coleophora graminicolella Heinemann, 1876 (pouzdrovníček)
Lokální druh pouzdrovníčka, jehož housenky žijí zpočátku v tobolkách smolničky obecné
(Lychnis viscaria), v závěru larválního vývoje si vytvářejí béžový trubkovitý vak. Housenka se
živí semeny. Smolnička roste pouze na suchých výslunných stanovištích mimo území NPR
Soos, a proto tento druh nemá žádnou vazbu na rašelinné a mokřadní biotopy rezervace.
Druh eviduje pouze Liška 1995 (Elsner et al., nepubl.).
Mompha locupletella (Denis et Schiffermüller, 1775) (vrbkovníček)
Lokální druh vrbkovníčka, jehož housenky žijí v bílých listových minách na listech vrbovek,
v NPR Soos na vrbovce bahenní (Epilobium palustre) na rašelinných loukách, v okrajích rákosin a na rašeliništích v přechodové zóně do olšin a rašelinných březin. Zjištěn ve stadiu housenek dne 7. 7. 2009 (imága 17. 7. 2009) na několika dílčích lokalitách obdobného charakteru, dá se předpokládat, že je přítomen na těchto stanovištích i na dalších místech rezervace.
Mompha sturnipennella (Treitschke, 1833) (vrbkovníček)
Druh jehličnatých či smíšených lesních okrajů a pasek. Housenka žije ve dvou generacích na
vrbovce úzkolisté (Epilobium angustifolium), v první generaci vytváří hálku v lodyze, ve druhé
generaci žije v tobolkách. Druh uvádí dvojice autorů Liška, Skyva v letech 1994 a 1995 (Elsner
et al., nepubl.).
Mompha divisella Herrich-Schäffer, 1854 (vrbkovníček lodyhový)
Velmi lokální druh vrbkovníčka, jehož housenky žijí v lodyze vrbovky bahenní (Epilobium
palustre), na níž vytváří hálky. Jediný exemplář byl nalezen v rašelinné březině jihovýchodně
Kateřiny po přezimování 15. 4. 2009.
Neofaculta infernella (Herrich-Schäffer, 1854) (makadlovka)
Typický druh rašelinných biotopů žijící na vřesovištích ve vyšších nadmořských výškách.
V NPR Soos byl jeho výskyt potvrzen na jediné lokalitě, a to na malém vřesovišti v malém
terénním úpadu při jižní hranici rezervace, 10. 6. 2009. Dá se předpokládat jeho výskyt i na
dalších sušších okrajích rašelinišť (přechodová zóna do rašelinných březin) s řidším zapojením stromového patra. Pro podporu druhu lze doporučit odstranění náletových bříz v místech sušších partií rezervace na vyvýšeninách pocházejících z historické těžby křemeliny,
které jsou předurčeny v sukcesi k rozvoji náhradních vřesových společenstev. Pro úspěšnou
sukcesi v tomto směru je však nutné potlačit expandující rychle rostoucí břízy.
Monochroa lucidella (Stephens, 1834)
Autoři (Elsner et al., nepubl.) komentují tento nález takto: Velmi rozšířený, ale extrémně lokální a vzácný druh s vazbou na Juncus sp. a Scirpus sylvaticus s podobnými ekologickými
nároky jako Monochroa conspersella (Herrich-Schäffer, 1854), tedy s vazbou na mokřadní
otevřené biotopy s živnou rostlinou. Nález učinil Liška v roce 1995.
Brachmia blandella (Fabricius, 1798) (makadlovka)
Poměrně vzácný druh vázaný na rozličné biotopy. Housenka žije pravděpodobně na různých
druzích vikvovitých bylin. V NPR Soos byl loven výhradně na okrajích živých rašelinišť na přechodu do olšin, kde na biotopech se zvýšeným obsahem dusíkatých látek z opadu olšového
listí rostou bohaté populace štírovníku bahenního (Lotus uliginosus), který je jeho pravděpodobnou živnou rostlinou (28. 6., 9. 7. 2010, tři imága). Druh uvádějí z roku 1995 také autoři
Elsner a Liška (Elsner et al., nepubl.).
Phalonidia manniana (Fischer von Röslerstamm, 1839) (obalečík)
Lokální obaleč žijící v okrajích olšin na vrbině obecné (Lysimachia vulgaris). Imága poletující
kolem živných rostlin se dají chytit při stmívání. Jediné imágo bylo chyceno 28. 6. 2010 mimo
hranici NPR při toku Sázku.
Acleris shepherdana (Stephens, 1852) (obaleč)
Lokální druh obaleče bezkolencových luk žijící v listovém zápředku na tužebníku jilmovém
(Filipendula ulmaria) a krvavci totenu (Sanguisorba officinalis). Imága létají od srpna do října, často společně s příbuzným druhem A. aspersana, který je mnohem hojnější a s volnější
vazbou na stanoviště – obývá i stepní biotopy charakteru sveřepových širokolistých trávníků.
Jediné imágo bylo chyceno 10. 8. 2010 na rašelinné louce s porosty bezkolence při potoku
Sázek za východní hranicí stávající NPR Soos.
Epinotia bilunana (Haworth, 1811) (obaleč)
Poměrně lokální druh obaleče s vazbou na vlhčí biotopy s porosty bříz, v jejichž jehnědách
žijí housenky – živí se semeny. Druh je široce rozšířen ve střední Evropě, avšak vzácný. Zjištěn
171
172
ve větším počtu ve stadiu imág dne 10. 6. 2010 při jihovýchodním okraji NPR Soos v rozvolněných porostech bříz na přechodu do sušších partií s porosty vřesu. Sbírali též autoři Elsner,
Liška, Skyva v letech 1994, 1995, 1996 a 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Epinotia rubiginosana (Herrich-Schäffer, 1851)
Většinou vzácně se vyskytující druh jehličnatých a smíšených lesů žijící mezi sepředenými
jehlicemi smrku a borovice. Vazba druhu na rašelinné biotopy rezervace není zřejmě žádná.
Druh byl zaznamenán v roce 1995 Liškou a Skyvou (Elsner et al., nepubl.).
Apotomis sauciana (Frölich, 1828) (obaleč)
Poměrně lokální obaleč žijící především na borůvce (Vaccinium myrtillus) v jehličnatých lesích a na rašeliništích, především ve vyšších polohách. V NPR Soos výhradně v rámci rašelinných borů i sušších druhotných borových porostů s podrostem borůvky, 9. 7. 2010 v západní a centrální části zájmového území. Druh rovněž sbíral v roce 1995 Elsner (Elsner et al.,
nepubl.).
Phiaris palustrana (Lienig et Zeller, 1846) (obaleč)
Dosti lokální druh obaleče žijící v jehličnatých lesích a na rašeliništích na meších. Hojnější je
v horských polohách. V NPR Soos byl zaznamenán v letu přes den (7. 7. 2009) na více místech na přechodu mezi živým rašeliništěm a rašelinným borem, případně i rašelinnou březinou. Sbíral též Skyva v roce 1997 (Elsner et al., nepubl.). Uvádí též Svobodová et al. (1987).
Phiaris bipunctana (Fabricius, 1794) (obaleč dvoutečný)
Rozšířený druh obaleče vázaného především na vyšší polohy, žije na borůvce (Vaccinium
myrtillus) a brusince (V. vitis-idaea) v rámci brusinkových reliktních borů a rašelinišť. V NPR
Soos byl zjištěn početně v průběhu dne 7. 7. 2009 na mnoha rašelinných biotopech po celé
rezervaci.
Eucosma campoliliana (Denis et Schiffermüller, 1775) (obaleč)
Nepříliš vzácný druh obaleče vázaný na lesní světliny, kde žije na listech starčku, na NPR
Soos jde především o starček hajní (Senecio ovatus). Druh nemá vazbu na rašelinné biotopy
rezervace. V okrajových lesních partiích dne 7. 7. 2009 v průběhu dne i na světlo. Uvádí rovněž Elsner z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Pammene obscurana (Stephens, 1834) obaleč)
Lokální obaleč žijící v larválním stadiu v jehnědách bříz v březových a smíšených lesních porostech. Na území NPR Soos nachází velmi příhodné podmínky pro svou existenci, avšak nálezy jsou velmi vzácné s ohledem ke způsobu života imág – jen neochotně přilétají na světlo.
Druh uvádí pouze Elsner z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Prochoreutis myllerana (Fabricius, 1794) (molovenka)
Druh okrajů rákosin a mokrých luk žijící mezi listy šišáku vroubkovaného (Scutellaria galericulata). V NPR Soos byl zjišťován dne 20. 5. 2009 na více dílčích lokalitách, vždy na okrajích
rákosin, kde v porostu se kromě rákosu obecného (Phragmites australis) uplatňují ještě další
druhy bylin, zatímco hlouběji v rákosovém porostu se již nevyskytuje. Žije rovněž v ostřicových loukách se sklonem k zrašelinění.
Crombrugghia distans (Zeller, 1847) (pernatuška škardová)
Druh pernatušky, jejíž housenky žijí na škardě vláskovité (Crepis capillaris) na vysychavých
lučních a stepních biotopech. To předurčuje, že druh nemá vazbu na rašelinné biotopy NPR
Soos. Byl zjištěn ve velmi početných populacích ve dnech 5. 8. 2008 a 5. 8. 2009 na jižním
okraji rezervace na kontaktu se sečenou loukou na úzkém stepním pruhu s porosty smilkového společenstva (Violion caninae) na podkladu kyselých minerálních zvětralin.
Pselnophorus heterodactyla (Müller, 1764) (pernatuška lociková)
Velmi vzácný druh pernatušky vyšších poloh, obývá podhorské listnaté a smíšené lesy,
v nichž žije od podzimu do jara na listech věsenky nachové (Prenanthes purpurea), kapustky
obecné (Lapsana communis) a mléčky zední (Mycelis muralis). Jediné imágo bylo chyceno
dne 28. 6. 2010, a to ve smíšeném lese v západní části NPR, na rozhraní s nepůvodním smrkovým porostem, t. č. smýceným.
Hellinsia didactylites (Ström, 1783) (pernatuška bělošedá)
Nepříliš vzácný druh pernatušky vyskytující se na lesních světlinách, mezích, pasekách s výskytem živných rostlin, kterými jsou různé druhy jestřábníků – zední (Hieracium murorum),
okoličnatý (H. umbellatum), savojský (H. sabaudum), chlupáček (Hieracium pilosella). V NPR
Soos byl nalézán v sušších lesních partiích (10. 6. 2009). Vazba druhu na rašelinné biotopy
není žádná. Druh uvádějí i sběratelé Petrů (z roku 1994) a Skyva (z roku 1995) (Elsner et al.,
nepubl.).
Ortholepis betulae (Goeze, 1778) (zavíječ)
Poměrně lokální druh, jehož housenky žijí mezi sepředenými listy břízy. Druh uvádějí autoři
Skyva z roku 1995, Elsner a Petrů z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Sciota rhenella (Zincken, 1818) (zavíječ)
Poměrně lokální druh obývající většinou nivní polohy vodních toků, kde žije housenka mezi
sepředenými listy topolů (Populus sp. div.). Vazba druhu na biotopy NPR Soos není žádná.
Jediný údaj uvádí Petrů z roku 1994 (Elsner et al., nepubl.).
Apomyelois bistriatella (Hulst, 1887) (zavíječ)
Zavíječ se zajímavou bionomií – housenky žijí v choroších (Daldinia concentrica) na břízách,
olších a lískách, v nichž vyžírají chodbičky. Vazba na rašelinné biotopy rezervace není žádná.
Jediné imágo na světlo dne 5. 8. 2009 v březovém porostu jihovýchodně od Kateřiny. Rovněž
Skyva (nález v roce 1995) uvádí tento druh z území NPR Soos (Elsner et al., nepubl.).
Eudonia pallida (Curtis, 1827) (šedovníček)
Lokální druh mokřadních až bažinných biotopů, na nichž žije na meších rostoucích při bázi
dřevin, např. vrby popelavé (Salix cinerea). Druh se v chráněném území vyskytuje rozptýleně v místech kontaktu otevřených mokřadů s porosty dřevin, především vrb (5. 8. 2009, 10.
8. 2010 na světlo). Druh uvádějí z roku 1995 také autoři Elsner, Liška a Skyva (Elsner et al.,
nepubl.).
Crambus uliginosellus Zeller, 1850 (travařík)
Bez bližšího komentáře uvádějí nález tohoto velmi lokálního druhu vázaného na mokřadní
a rašelinné biotopy autoři Liška, Petrů a Skyva z let 1995, 1996 a 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Nález je nutno označit za jeden z nejvýznamnějších na území NPR Soos. Housenky žijí na
různých mokřadních travách.
Catoptria osthelderi (de Lattin, 1950) (travařík)
Lokální druh obývající většinou písčité nebo vápencové biotopy s porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). Je habituálně nerozlišitelný od příbuzného druhu Catoptria permutatellus
(Herrich-Schäffer, 1848). Housenky obou druhů žijí na meších porůstajících skalní podklad či
kmeny stromů. Na lokalitě byl zjištěn v průběhu července 2010 v sušších partiích borového
173
174
porostu v nejzápadnější části NPR Soos. Druh je uváděn také Elsnerem z roku 1995 (Elsner
et al., nepubl.).
Catoptria margaritella (Denis et Schiffermüller, 1775) (travařík bělopruhý)
Stenotopní druh zavíječe žijícího na meších na mokřadních biotopech, především rašelinného charakteru, hojnější je ve vyšších polohách. Na vhodných biotopech bývá hojný. V NPR
Soos se vyskytuje na rašelinných biotopech i mimo hranici rezervace na plochách EVL (7. 7.
2009 za dne větší počet imág v porostech s klikvou bahenní). Je uváděn rovněž Elsnerem,
Liškou, Petrů, Skyvou z let 1995, 1996 a 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Donacaula forficella (Thunberg, 1794) (travařík lemovaný)
Poměrně hojný druh zavíječe žijícího v litorálním pásmu stojatých vodních ploch a na podmáčených biotopech s vyvinutou mokřadní vegetací. Housenka zpočátku minuje listy, později žije ve vaku na zblochanu vodním (Glyceria maxima), z. vzplývavém (G. fluitans) a různých vlhkomilných ostřicích (Carex sp. div.). Imága létala za soumraku a přilétala jednotlivě
na světlo (7. 7. 2010) v okrajových zónách rákosových porostů a podmáčených olšin v jižní
části rezervace a mimo ni.
Cataclysta lemnata (Linnaeus, 1758) (vílenka okřehková)
Poměrně běžný druh zavíječe podčeledi Nymphulinae, jenž je striktně vázán na malé alespoň částečně zastíněné vodní plochy s porosty okřehku (Lemna). Housenka se živí jeho listy
a vytváří si vakovitý zápředek, v němž se ukrývá. V NPR Soos byla početná imága poletující
v blízkosti vodních ploch registrována rozptýleně po celé rezervaci ve dnech 5. 8. 2009 a 25.
8. 2010).
Nymphula nitidulata (Hufnagel, 1767) (vílenka zevarová)
Lokální druh zavíječe, jehož housenky se živí výhradně zevarem, zde z. vzpřímeným (Sparganium erectum). Imága létající v podvečer ve vegetaci litorálního pásma vodní plochy byla
pozorována pouze na dvou lokalitách rezervace, a to při vodní ploše východně cesty do Kateřiny a v jižní části rezervace, a to dne 5. 8. 2009, dvě imága. Druh uvádějí rovněž Liška a Skyva z roku 1995, bez bližších údajů.
Phlyctaenia perlucidalis (Hübner, 1809) (zavíječ)
Velmi lokální a vzácný druh zavíječe, jehož housenky žijí na listech pcháče zelinného (Cirsium oleraceum) a osetu (C. arvense) na vlhkých až mokrých stanovištích, v okrajích rákosin
a olšin, často na rašelinných substrátech. Jediné imágo bylo chyceno západně cesty do Kateřiny na okraji rašelinné louky s řídkým porostem rákosu dne 28. 6. 2010. Uvádí rovněž Petrů
z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Ostrinia palustralis (Hübner, 1796) (zavíječ bahenní)
Lokální druh velmi nápadně zbarveného zavíječe (viz obr. 5 a zadní předsádka), který žije od
konce léta v podzemní části šťovíku vodního (Rumex aquaticus), později housenka vystupuje
do nadzemní části rostliny, kde si buduje v duté lodyze příbytek, v němž se kuklí. Imága létají
během dne v květnu a červnu, přilétají také na světlo. V NPR Soos se druh vyskytuje relativně hojně na všech vhodných stanovištích, což jsou okraje rákosin s hladinou vody těsně pod
povrchem nebo nad povrchem terénu. Druh se vyskytuje v dobře prosperujících populacích,
zjišťován byl ve stadiu housenek před přezimováním v roce 2008 a po přezimování imága
v letech 2009 a 2010. Druh uvádějí rovněž Elsner, Liška, Novák, Skyva z let 1994, 1995, 1997
(Elsner et al., nepubl.).
Obr. 6: Poměrně nehojný druh vyšších poloh můřice březová (Tetheella fluctuosa). Foto Jiří Vávra, 6. 6. 2010.
Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775) (ohniváček modrolesklý)
Lokální druh chudých středně vlhkých až vlhkých luk, zrašelinělých luk a rašelinišť, kde žije na
listech šťovíku, nejčastěji šťovíku menším (Rumex acetosella) a š. kyselém (Rumex acetosa).
Na studované lokalitě byl zjišťován jednotlivě za východní hranicí rezervace (10. 6. 2009).
Polyommatus amandus (Schneider, 1792) (modrásek ušlechtilý)
Poměrně rozšířený druh modráska žijícího na různých biotopech od vlhkých až mokrých po
sušší. Housenka žije na vikvi ptačí (Vicia cracca). Na biotopech NPR Soos byl zjišťován jednotlivě při jihovýchodním okraji chráněného území, kde nalézá vhodné květnaté luční biotopy s živnou rostlinou (v průběhu června v letech 2009 a 2010 větší počet imág v letu).
Zaznamenán také Liškou a Skyvou v letech 1994 a 1995 (Elsner et al., nepubl.). Uvádí rovněž
Svobodová et al. (1987).
Boloria euphrosyne (Linnaeus, 1758) (perleťovec fialkový)
Prozatím relativně běžný druh perleťovce žijícího na otevřených lučních biotopech na různých druzích fialek (Viola sp. div.), v NPR Soos nejspíše na violce psí (Viola canina). Nejde
o typický druh rašelinných biotopů chráněných v rámci NPR Soos, svým výskytem je vázán
spíše na sušší okrajové partie s porosty smilky tuhé (Nardus stricta) s příměsí živné rostliny v porostech svazu Violion caninae. Imága v letu dne 10. 6. 2009 v jižní části rezervace
a na sušších biotopech podél Lužního potoka mimo hranici NPR. Druh uvádějí rovněž Elsner
a Novák v roce 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Tetheella fluctuosa (Hübner, 1803) (můřice březová)
Druh můřice (viz obr. 6) spíše vyšších poloh žijící v listnatých a smíšených lesích na listech
břízy (Betula sp.). Několik imág bylo zaevidováno při nočním lovu na světlo západně cesty
175
176
do Kateřiny v porostu olšiny dne 13. 7. 2010. Druh uvádějí i Skyva z roku 1995, Petrů z roku
1996, Novák z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Arichanna melanaria (Linnaeus, 1758) (různorožec borůvkový)
Lokální rašelinný (tyrfofilní) druh píďalky žijící na rašelinných biotopech na listech vlochyně
(Vaccinium uliginosum) a rojovníku bahenního (Ledum palustre). Jediné imágo bylo zaregistrováno při nočním lovu na světlo na jižním okraji otevřené rašelinné enklávy v západní části
rezervace, poblíž maloplošného porostu vlochyně, dne 13. 7. 2010.
Orthonama vittata (Borkhausen, 1794) (píďalka vachtová)
Lokální druh píďalky žijící na mokřadních biotopech na listech a květech svízele bahenního
(Galium palustre). Imága přilétají na světlo, někdy poměrně hojně. V NPR Soos byl zjišťován
na kontaktu otevřených rašelinných biotopů s vrbovými porosty, na světlo dne 10. 6. 2010.
Druh je uváděn i Liškou a Skyvou z let 1994 a 1995 a Novákem z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.). Uvádí též Svobodová et al. (1987).
Ecliptopera capitata (Herrich-Schäffer, 1839) (píďalka žlutavá)
Nepříliš typický druh pro biotopy NPR Soos. Obývá vlhké lesní biotopy s porosty netýkavky
nedůtklivé (Impatiens noli-tangere). Přilétal na světlo na biotopech s kompaktním lesním
porostem mimo typické rašelinné enklávy rezervace, má minimální vazbu na rašelinné biotopy, jež jsou předmětem ochrany (v průběhu června po oba průzkumné roky větší počet
imág v podvečer a na světlo). Druh uvádí i Elsner z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.). Uvádí
též Svobodová et al. (1987).
Perizoma hydratum (Treitschke, 1829) (píďalka silenková)
Druh bez vazby na rašelinné biotopy NPR Soos. Housenka žije v okrajových partiích rezervace při jižním okraji na květech a tobolkách smolničky obecné (Lychnis viscaria). Nalezeny
malé housenky v tobolkách (10. 6. 2009), vzácně přilétala imága na světlo (9. 7. 2010). Druh
uvádí i Elsner z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.). Uvádí též Svobodová et al. (1987).
Pasiphila chloerata (Mabille, 1870) (píďalička trnková)
Lokální druh vázaný na teplé křovité lemy a meze, kde žije na jaře v květních pupenech
a květech trnky (Prunus spinosa). Druh uvádí pouze Skyva z roku 1995 (E lsner et al., nepubl.). Druh nemá žádnou vazbu na rašelinné a mokřadní biotopy NPR Soos.
Pterapherapteryx sexalata (Retzius, 1783) (šedokřídlec vrbový)
Velmi lokální druh píďalky žijící na listech křovitých vrb (Salix purpurea, S. cinerea, S. aurita)
na mokřadních stanovištích. Jednotlivě přilétala imága na světlo (28. 6. 2010). Druh je uváděn i Skyvou z roku 1995 (Elsner et al., nepubl.).
Peridea anceps (Goeze, 1781) (hřbetozubec plachý)
Druh zcela bez vazby na rašelinné biotopy NPR Soos. Housenka žije v teplejších polohách
v doubravách na listech dubu (Quercus sp. div.) Jedno imágo přilétlo na světlo dne 20. 5.
2008 v na jihozápadní hranici NPR při železnici. Druh uvádí i Novák z roku 1997 (Elsner et al.,
nepubl.).
Acronicta menyanthydis (Esper, 1789) (šípověnka vachtová)
Velmi lokální druh můry obývající rašelinné biotopy, na nichž žije na vachtě trojlisté (Menyanthes trifoliata), ale také na vlochyni (Vaccinium uliginosum), údajně též na vrbě (Salix sp.
div.) a bříze (Betula sp. div.). Dvě imága přilétla na světlo dne 20. 5. 2008. Druh je uváděn
i Liškou a Skyvou z let 1994, 1995 a Elsnerem z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Macrochilo cribrumalis (Hübner, 1793) (žlutavka bahenní)
Lokální druh můry žijící na vlhkých lučních biotopech a mokřadech na různých druzích ostřic
(Carex sp. div.), sítin (Juncus sp. div.) a bik (Luzula sp. div.). V NPR Soos byl jednotlivě nacházen v porostech těchto rostlin na okrajích vodních ploch na biotopech vysokých ostřic svazu
Magnocaricion a dále na rašelinných biotopech s pronikajícími trsnatými ostřicemi a sítinami, především za dne při procházení porostů (7. 7. 2009). Druh uvádějí i Liška, Skyva, Petrů
z let 1995, 1996 a 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Lithacodia uncula (Clerck, 1759) (světlopáska bahenní)
Lokální druh můrky vázaný na mokřadní biotopy, žijící na různých ostřicích (Carex sp. div.).
V NPR Soos jednotlivě zjišťován na zrašelinělých loukách za dne v průběhu května ve všech
průzkumných letech. Druh uvádějí i autoři v práci Elsner et al. (nepubl.) a Svobodová et. al.
(1987).
Chilodes maritimus (Tauscher, 1806) (rákosnice proměnlivá)
Lokální druh můry obývající okrajové partie vodních nádrží s typicky vyvinutými porosty vysoké mokřadní vegetace rákosin. Housenky žijí na orobinci (Typha sp. div.) a rákosu obecném (Phragmites australis). Imága přilétala na světlo v okrajových těžko přístupných partiích
vodních ploch ve středu rezervace se souvislými porosty obou živných rostlin (28. 6. 2010).
Druh uvádí i Elsner z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.).
Celaena haworthii (Curtis, 1829) (šedavka mokřadní)
Velmi lokální a vzácná můra s vazbou na rašelinné a mokřadní biotopy. Housenka žije na
suchopýrech (Eriophorum sp. div.) a sítinách (Juncus sp. div.). Druh je uváděn autory Petrů
z roku 1994, Liška a Skyva z let 1994 a 1995 a Skyva z roku 1997 (Elsner et al., nepubl.). Autor tohoto textu tuto můru v průběhu svých průzkumů nezastihl.
Photedes minima (Haworth, 1809) (travařka nejmenší)
Lokální můrka, na místech výskytu často poměrně hojná. Obývá vlhké louky s kolísající hladinou podzemní vody, na nichž žije na metlici trsnaté (Deschampsia cespitosa). Rozptýleně byla zjišťována v průběhu denních pochůzek při procházení terénu, jednotlivě přilétala
na světlo na vhodných biotopech rezervace (červen 2009 v několika termínech jednotlivě).
Druh uvádějí rovněž autoři Elsner, Liška, Petrů, Skyva z let 1995, 1996, 1997 (Elsner et al.,
nepubl.).
Orthosia populeti (Fabricius, 1781) (jarnice topolová)
Lokální můra žijící na topolu osice (Populus tremula) v rámci smíšených a listnatých lesů.
Zjištěna v průběhu dvou jarních exkurzí v dubnu (15. 4. 2009, 7. 4. 2010) v okrajových partiích rezervace v porostech osiky ve smíšených lesních porostech západně cesty do Kateřiny.
Lycophotia porphyrea (Denis et Schiffermüller, 1775) (osenice pruhovaná)
Lokální druh můry obývající vřesové a rašelinné biotopy v borových lesích. Housenka žije na
vřesu (Calluna vulgaris). Jediné imágo chyceno na okraji otevřené rašelinné enklávy v západní části rezervace dne 13. 7. 2010. Druh je uváděn i autorským kolektivem (Elsner et al.,
nepubl.), konkrétně Skyvou a Elsnerem z roku 1995.
Bena bicolorana (Fuessly, 1775) (zeleněnka dubová)
Rozšířený, avšak nehojný druh dobových porostů, housenka žije na dubu a kuklí se v typickém lodičkovitém zámotku většinou na větvi či borce kmene. Druh nemá žádnou vazbu na
rašelinné biotopy NPR Soos, obývá okrajové sušší a teplé partie s porosty dubu. Druh zaznamenal pouze Novák v roce 1997 (Elsner et al., nepubl.).
177
178
Thumatha senex (Hübner, 1808) (lišejníkovec mokřadní)
Lokální druh rašelinných biotopů a zrašelinělých luk žijící na meších a snad také lišejnících.
Imága létají při stmívání poměrně hojně nad bylinnou vegetací, také přilétávají jednotlivě na
světlo. Druh je zřejmě široce rozšířen po celém území rezervace, nalézán byl v dostupných
partiích rašelinných biotopů v průběhu července ve všech průzkumných letech. Druh byl zaznamenán také Elsnerem v letech 1995 a 1997, Petrů v roce 1997 a Skyvou v roce 1995 (Elsner
et al., nepubl.). Uvádí jej rovněž Ebenhöh (1975) a Svobodová et al. (1987).
Pochybné nálezy či nálezy vyžadující ověření
Svobodová et al. (1987), včetně v této práci citovaného autora Ebenhöh (1975), uvádí některé
druhy, jejichž výskyt na biotopech NPR Soos je velmi nepravděpodobný, případně nálezy vyžadují ověření či potvrzení. Jde o tyto druhy:
Catoptria myella (Hübner, 1796) – nepochybně mylná determinace. Uváděný druh je znám
jen z alpské a karpatské oblasti.
Jordanita globulariae (Hübner, 1793) – žije na stepních biotopech ve velkých listových minách na chrpě luční (Centaurea jacea). Biotopy přítomné v hranicích NPR Soos ani v jejím
okolí neodpovídají nárokům tohoto druhu. Pravděpodobně záměna s příbuzným druhem
Adscita statices (Linnaeus, 1758). Ten však dalšími autory zaznamenán také nebyl. Nepravděpodobný údaj.
Zygaena trifolii (Esper, 1783) – velmi lokální druh vřetenušky, který obývá mokřadní biotopy přítomné v NPR Soos, avšak jinými autory zjištěn nebyl. Housenka žije na štírovníku bahenním (Lotus uliginosus). Je velmi snadná záměna s příbuzným druhem Zygaena lonicerae
(Scheven, 1777), ani tento druh však žádným z autorů zjištěn nebyl. Druh teoreticky může na
biotopech NPR existovat, nutno ověřit.
Agdistis adactyla (Hübner, 1819) – lokální druh pernatušky vázané na výslunné suché biotopy, housenka žije na pelyňku ladním (Artemisia campestris). Tato rostlina neroste ani na
biotopech NPR Soos a ni v blízkém okolí. Nepravděpodobný údaj.
Limenitis populi (Linnaeus, 1758) – druh uvádí pouze Ebenhöh (1975) bez bližších údajů.
Jde o druh ohrožený ve smyslu vyhlášky č. 395/92 Sb. Jeho výskyt v lemových porostech
vodních toků nelze vyloučit.
Brenthis ino (Rottemburg, 1775) – druh uvádí pouze Ebenhöh (1975) bez bližších údajů. Žije
na mokřadních loukách na krvavci totenu (Sanguisorba officinalis) a tužebníku jilmovém (Filipendula ulmaria), jeho výskyt na biotopech NPR Soos nelze vyloučit.
Boloria dia (Linnaeus, 1767) – druh uvádí pouze Svobodová et al. (1987) ze zasolených centrálních partií NPR Soos, a to opakovaně. Jde o stepní teplomilný prvek žijící na violce srstnaté
(Viola hirsuta) a v. psí (V. canina). Výskyt uvnitř rašelinných biotopů rezervace je více než nepravděpodobný, v okrajových partiích nelze vyloučit.
Lythria purpuraria (Linnaeus, 1758) – druh uvádí pouze Ebenhöh (1975) bez bližších údajů.
Housenka žije na truskavci ptačím (Polygonum aviculare), který roste na šlapaných okrajích
cest a úhorech. Výskyt nelze vyloučit, je však možná a pravděpodobná záměna s příbuzným
druhem Lythria cruentaria (Hufnagel, 1767), který žije na šťovíku menším (Rumex acetosella), který je rozšířený na sušších okrajích rezervace, vřesovištích, smilkových trávnících apod.
Pareulype berberata (Denis et Schiffermüller, 1775) – druh uvádí pouze Svobodová et al.
(1987). Housenka žije na dřišťálu obecném (Berberis vulgaris) na teplých křovinatých biotopech, na plochách NPR Soos je jeho výskyt velmi nepravděpodobný. Je možné zalétnutí ze
sousedních teplých křovinatých biotopů mimo hranice NPR Soos.
Euphyia frustata (Treitschke, 1828) – druh uvádí pouze Svobodová et al. (1987). Výskyt tohoto teplomilného lithokolního druhu, vázaného především na vápencový skalní podklad, je
na biotopech NPR Soos nanejvýš nepravděpodobný.
Aplocera praeformata (Hübner, 1826) – druh uváděný pouze Ebenhöhem (Ebenhöh 1975),
zatímco Svobodová et al. (1987) uvádí pouze příbuzný druh Aplocera plagiata (Linnaeus,
1758). Teoreticky oba druhy mohou být v NPR Soos přítomny, nicméně druh A. praeformata
je druhem horských a podhorských poloh. Ostatní autoři neuvádějí ani jeden z těchto příbuzných druhů.
Acronicta euphorbiae (Denis et Schiffermüller, 1775) – druh uváděný pouze Svobodovou
a kol. (Svobodová et al. 1987). Druh stepních a výhřevných stanovišť, jehož housenka žije na
pryšci (Euphorbia sp. div.) a šťovíku (Rumex sp. div.). Jde o velmi lokální a vzácný druh, jehož
výskyt v okrajových suchých partiích NPR Soos nelze vyloučit.
Dicycla oo (Linnaeus, 1758) – výskyt tohoto vzácného teplomilného druhu vázaného především na šipákové teplomilné doubravy uvádí pouze Svobodová et al. (1987). S ohledem k datu
uváděného u nálezu (srpen a září) lze oprávněně tvrdit, že jde o omyl při determinaci, ačkoliv
jde o druh téměř s ničím nezaměnitelný (D. oo létá na přelomu května a června, výjimečně
v červenci).
Rhizedra lutosa (Hübner, 1803) – druh uváděný pouze Ebenhöhohem (E benhöh 1975).
Ostatní autoři druh nezastihli, avšak výskyt na mokřadních biotopech NPR Soos je více jak
pravděpodobný. Imága létají velmi pozdě na podzim, housenky žijí v lodyhách rákosu obecného (Phragmites australis) na okrajích vodních ploch.
Papestra biren (Goeze, 1781) – druh uváděný pouze Svobodovou a kol. (Svobodová et al.
1987). Jde o boreomontánní druh žijící na mokřadních a rašelinných biotopech na různých
druzích vrb (Salix sp. div.) a brusnic (Vaccinium sp. div.). Výskyt na biotopech NPR Soos je více jak pravděpodobný, ačkoliv ostatní tento druh nezaznamenali.
Orthosia opima (Hübner, 1809) – druh uváděný pouze Svobodovou a kol. (Svobodová et al.
1987). Je vázán na bažinné a rašelinné olšiny, které se na území NPR Soos vyskytují, jeho přítomnost ve zkoumaném území je velice pravděpodobná.
Rhyacia lucipeta (Denis et Schiffermüller, 1775) – druh uváděný pouze Svobodovou a kol.
(Svobodová et al. 1987). Jde o xeromontánní prvek obývající výhřevná stanoviště ve vyšších
nadmořských výškách. Těžiště rozšíření je v jižních částech Evropy. Výskyt na biotopech NPR
Soos je dosti nepravděpodobný.
Xestia ashworthii (Doubleday, 1855) – druh uvádí pouze Svobodová et al. (1987). I tento
druh je xeromontánním prvkem, velmi vzácným a lokálním. Výskyt na okrajových partiích
NPR Soos je nutno ověřit, podobně jako v případě předchozího druhu, bez ověření jsou oba
tyto údaje velmi nevěrohodné.
179
180
Druhy chráněné národní a evropskou legislativou
Ebenhöh (1975) uvádí výskyt těchto ohrožených druhů motýlů:
Papilio machaon Linnaeus, 1758 – výskyt imág i vývoj housenek byl na biotopech NPR
Soos potvrzen J. Vávrou v letech 2009 a 2010. Pozorován byl (stejně jako před lety Ebenhöhem) v okrajových jihovýchodních částech rezervace.
Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758) – výskyt je možný, zřejmě jde o zalétnuvší imága
z výhřevných křovinatých biotopů v okolí. Pozorován uvedeným autorem v okrajových jihovýchodních částech rezervace.
Apatura iris (Linnaeus, 1758) – výskyt je možný v porostech vrb a osik podél vodotečí a na
okrajových mokřadních biotopů. Pozorován uvedeným autorem v okrajových částech severního cípu rezervace.
Limenitis populi (Linnaeus, 1758) – výskyt je možný na obdobných biotopech jako u předchozího druhu. Pozorován uvedeným autorem v okrajových částech severního cípu rezervace.
Euphydryas aurinia (Rottemburg, 1775) – druh byl v území zaznamenán při všemi citovanými autory. Bližší komentář viz str. 165.
Druhy obsažené v červeném seznamu ohrožených druhů motýlů České
republiky
Tato kapitola obsahuje soupis druhů motýlů zjištěných na biotopech NPR Soos a přilehlých
mokřadních biotopech, hodnocených jako druhy ohrožené ve smyslu práce Vávra (2010).
V tabulce 2 jsou současně údaje převzaté z práce autorského kolektivu Farkač et al. (2005).
Sloupec „Zdůvodnění“ stručně uvádí důvody vedoucí k zařazení druhu autorem (Vávra 2010)
do navrženého seznamu ohrožených druhů.
Tab. 2: Druhy Červeného seznamu. Zkratky označují stupeň ohrožení podle Vávra (2010)
– „O“: druh ohrožený, „SO“: druh silně ohrožený, „KO“: druh kriticky ohrožený a Farkač
et al. (2005) – „NT“: druh téměř ohrožený (near threatened), „VU1“: druh zranitelný
(vulnerable), „EN“druh ohrožený (endangered) a „CR“ druh kriticky ohrožený (critically
endangered).
Soupis druhů
Stigmella poterii (Stainton, 1857)
Vávra
2010
O
Phyllonorycter anderidae (Fletcher,
1885)
Glyphipterix haworthana (Stephens,
1834)
Farkač
et al.
2005
Poznámka Zdůvodnění
Úbytek kvalitních rašelinných biotopů
a zrašelinělých luk s živnou rostlinou
VU
O
Ústup živné rostliny v důsledku imisního
zatížení v lesích
Soupis druhů
Vávra
2010
Farkač
et al.
2005
Poznámka Zdůvodnění
Scythris palustris (Zeller, 1855)
O
Zánik vhodných mokřadních biotopů
v důsledku přerušeného hospodaření,
zanedbaná údržba
Monochroa divisella (Douglas,
1850)
O
Maloplošný výskyt vhodných rašelinných
biotopů s živnou rostlinou
Monochroa suffusella (Douglas,
1850)
O
Maloplošný výskyt vhodných rašelinných
Syncopacma larseniella Gozmány,
1957
O
Vysoušení a zarůstání mokřadů s živnou
rostlinou
Gynnidomorpha vectisana
(Humphries et Westwood, 1845)
SO
Acleris lorquiniana (Duponchel,
1835)
VU
Velmi izolovaný výskyt zasolených biotopů
s živnou rostlinou
NT
Buckleria paludum (Zeller, 1839)
SO
VU
Izolovanost vhodných mokřadních biotopů
s živnou rostlinou, zánik v sukcesním
procesu
Ostrinia palustralis (Hübner, 1796)
SO
VU
Zánik vhodných mokřadních biotopů se
souvislými porosty živné rostliny
Lycaena alciphron (Rottemburg,
1775)
O
VU
Změna způsobu využívání krajiny,
ukončení pastvy
Vacciniina optilete (Knoch, 1781)
SO
VU
Výrazná izolovanost vhodných rašelinných
Melitaea cinxia (Linnaeus, 1758)
O
Melitaea diamina (Lang, 1789)
O
EN
Euphydryas aurinia (Rottemburg,
1775)
SO
CR
Boloria euphrosyne (Linnaeus,
1758)
Zánik vhodných biotopů v sukcesním
procesu
Odvodňování vhodných mokřadních
biotopů, sukcesní změny vedoucí k ústupu
živné rostliny
Natura
2000
Odvodňování bezkolencových luk s živnou
rostlinou, sukcesní změny
VU
Boloria aquilonaris (Stichel, 1908)
SO
EN
Plošná omezenost a snadná zranitelnost
vhodných rašelinných biotopů
Coenonympha tullia (Müller, 1764)
KO
CR
Kritický ústup vhodných mokřadních
biotopů s živnými rostlinami v důsledku
zanedbané údržby
Arichanna melanaria (Linnaeus,
1758)
O
VU
Izolovanost biotopů charakteru rašelinných
brusinkových borů s živnými rostlinami
Orthonama vittata (Borkhausen,
1794)
VU
Lampropteryx otregiata (Metcalfe,
1917)
NT
Celaena haworthii (Curtis, 1829)
Lycophotia molothina (Esper, 1789)
VU
O
EN
Sukcesní změny na biotopech charakteru
vřesovišť a rašelinných borů, zalesňování,
odvodňování
181
182
Doporučení pro plán péče v NPR Soos a na plochách uvažované evropsky
významné lokality
S odvoláním na konstatování uvedená výše v komentářích k jednotlivým indikačně významným druhům, lze shrnout doporučení pro management v rámci NPR Soos a uvažované evropsky významné lokality takto:
• Většina mokřadních a bažinných biotopů typických pro NPR Soos a pro plochy podél potoka Sázek východně stávajícího chráněného území pod soutokem s Lužním potokem
nevyžaduje žádná managementová opatření. Je doporučeno prozatím ponechat biotopy
jejich přirozenému sukcesnímu vývoji, pouze je vhodné v pětiletých intervalech odstraňovat náletové olše z bažinatých eutrofnějších biotopů.
• Sušší partie na mírně vyvýšených plochách ve východní části rezervace pokryté lesním
porostem s dominancí břízy ve stromovém patře a vřesem v bylinném patře je doporučeno zčásti zbavit stromového patra a umožnit tak nástup ranných sukcesních procesů na
uvolněných plochách.
• Sušší luční partie bez stromového patra nebo jen s řídkým náletovým porostem bříz
a krušiny olšové v jižní části rezervace je doporučeno mozaikovitě a časově odstupňovaně vyžínat pro potlačení šíření náletových dřevin a ruderálních bylin – vratiče obecného,
chrastice rákosovité, ovsíku vyvýšeného.
• Vlhké borové porosty západně cesty do Kateřiny je doporučeno místně zbavit stromového patra a vytvořit tak propojení mezi otevřenými rašelinnými biotopy při cestě a živým
rašeliništěm v západní části NPR. Rozšíří se tak vhodné stanovištní podmínky pro řadu
cenných rašelinných druhů rostlin a hmyzu vyžadujících oslunění.
• Je doporučeno odstranit veškeré smrkové monokultury – západní část rezervace a uvolněné plochy ponechat sukcesním procesům.
• Naopak není doporučeno vyžínání vlhkých bezkolencových luk cílené pouze k ochraně
jediného druhu motýla, konkrétně hnědáska Euphydryas aurinia. Jde o nevšedně druhově bohaté biotopy, které hostí širokou škálu dalších druhů fytofágního hmyzu, jejichž
vývojový cyklus může být úzce pojatým managementem cíleným na podporu jediného
druhu závažně narušen. Pro účinnou ochranu hnědáska Euphydryas aurinia postačí na
mnoha místech především zachování vhodných hydropedologických poměrů. Prosperita
živné rostliny (čertkusu lučního) na těchto loukách je často závislá především na možnosti konkurovat dalším druhům bylin lučního porostu. To je umožněno neměnným hydropedologickým režimem – kolísáním hladiny podzemní vody blízko pod povrchem, které omezuje expanzi konkurenčně silných druhů bylin a trav. V oblasti Soosu bylo zjištěno,
že hnědásek chrastavcový a jeho živná rostlina nejlépe prosperují na stanovištích rašelinné louky, kde je hladina podzemní vody těsně při povrchu terénu.
• Plochy podél toku Sázku východně NPR Soos jsou kryty cennými mokřadními biotopy,
které se nenacházejí uvnitř stávající rezervace. Plochy doposud bez jakýchkoliv pěstebních zásahů jsou významným stanovištěm uváděného druhu hnědáska, který zde nachází velmi příhodné podmínky pro svůj vývoj. Tyto biotopy zasluhují plnou ochranu v rámci
EVL.
• Je doporučeno těmto velmi pestrým mokřadním stanovištím věnovat další pozornost
a provést zde další detailní průzkumy jednotlivých skupin bezobratlých i vegetačního krytu. Byly zde zjištěny velmi bohaté populace rosnatky okrouhlolisté, prhy arniky, klikvy, tolije bahenní, vachty trojlisté.
• Plochu rezervace je doporučeno rozšířit v západní části směrem jižním až k cestě vedoucí
podél železniční trati.
Obr. 7: Housenka běžného druhu píďalky maliníkové (Mesoleuca albicillata). Foto Jiří Vávra, 21. 7. 2010.
Shrnutí
Průzkumy roku 2008 měly charakter úvodní rekognoskace a umožnily, s ohledem na pokročilé datum zahájení prací, pouze evidenci druhů s pozdní dobou letu a vývojových stadií
především minujících druhů. Výsledky průzkumů roku 2009, ačkoliv obsahují zjištění velkého
počtu motýlích druhů, byly poznamenány nepřízní počasí, která trvala od 8. června zhruba
do poloviny července. Závěr sezóny 2009 byl poznamenán předchozím suchým a teplým
počasím, v důsledku čehož došlo k mnohem dřívějšímu opadu listí stromů, což znemožnilo
podzimní sběr a fotodokumentaci vývojových stadií minujících a skeletujících druhů. Průzkumy roku 2010 byly negativně ovlivněny velmi chladným červnem a chladným a deštivým
koncem sezóny v září a říjnu.
V průběhu průzkumných prací byly provedeny tyto práce:
• Inventarizační průzkum v oboru denní a noční motýli pro plán péče a jako podklad pro
vyhlášení EVL Soos. S ohledem na zaměření průzkumu na celý řád motýli nebyla použita
„Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území“, neboť ta se omezuje
jen na vybrané čeledi řádu a vyžaduje početnější průzkumný tým a náročné technické
vybavení. Pro zhodnocení nálezů byla naopak použita metoda autora průzkumů publikovaná v roce 2008 (Vávra 2008), umožňující zhodnocení zachovalosti a původnosti studovaných biotopů na základě studia komplexní motýlí taxocenózy.
• Stenotopní druhy jsou stručně komentovány, je uvedena stanovištní vazba a lokalizace
nálezů, je uvedena vzácnost druhu a jedinečnost nálezů, v případě ohrožení druhu stávajícími podmínkami panujícími na stanovišti je tato skutečnost uvedena, případně je
uveden návrh úpravy managementu vedoucí ke zlepšení podmínek pro existenci druhu.
Soupis zjištěných druhů motýlů tvoří tabulkovou přílohu textu.
Výše komentované stenotopní druhy mají vazbu na biotopy NPR Soos – viz v tab. 3.
183
184
Tab. 3: Vazba stenotopních druhů na biotopy NPR Soos: 1 – porosty bříz v okrajových
partiích rašelinných biotopů, rašelinné březiny a rašelinné bory; 2 – břehové porosty
vodotečí charakteru ptačincové olšiny, 3 – mokřadní, rašelinné a bezkolencové luční
porosty, 4 – porosty křovitých vrb s dominancí vrby popelavé, 5 – sušší listnaté
a smíšené lesní porosty v okrajových partiích rezervace, 6 – živá rašeliniště a slatiniště,
7 – sušší porosty se vřesem a smilkou tuhou, 8 – silně mineralizované polohy se sporou
vegetací, 9 – rákosové porosty a eutrofní porosty okrajů vodních ploch, 10 – ovsíkové
mezotrofní luční porosty a 11 – biotopy mimo NPR Soos.
Druh
IH
1
Eriocrania cicatricella (Zetterstedt, 1839)
II
x
Stigmella lapponica (Wocke, 1862)
II
x
Stigmella confusella (Wood et Walsingham, 1894)
II
x
Stigmella alnetella (Stainton, 1856)
II
Stigmella stettinensis (Heinemann, 1871)
II
Stigmella assimilella (Zeller, 1848)
II
II
Ectoedemia minimella (Zetterstedt, 1839)
II
Heliozela resplendella (Stainton, 1851)
II
Phylloporia bistrigella (Haworth, 1828)
I
Bucculatrix albedinella (Zeller, 1839)
II
Bucculatrix cidarella (Zeller, 1839)
II
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Phyllonorycter anderidae (Fletcher, 1885)
I
Acrolepia autumnitella Curtis, 1838
II
Glyphipterix haworthana (Stephens, 1834)
I
Glyphipterix forsterella (Fabricius, 1781)
II
Ethmia dodecea (Haworth, 1828)
I
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ethmia quadrillella (Goeze, 1783)
II
Depressaria sordidatella Tengström, 1848
II
Pleurota bicostella (Clerck, 1759)
II
Elachista albidella (Nylander, 1848)
II
x
Elachista alpinella Stainton, 1854
II
x
Elachista pomerana Frey, 1870
II
x
x
x
I
Coleophora alnifoliae Barasch, 1934
II
Coleophora vacciniella Herrich-Schäffer, 1861
II
x
Coleophora betulella Heinemann, 1876
II
x
x
x
x
x
x
x
Coleophora graminicolella Heinemann, 1876
I
Mompha locupletella (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
x
Mompha propinquella (Stainton, 1851)
II
x
x
Mompha divisella Herrich-Schäffer, 1854
II
x
Mompha sturnipennella (Treitschke, 1833)
II
II
Monochroa suffusella (Douglas, 1850)
I
x
x
x
x
x
x
IH
1
Syncopacma larseniella Gozmány, 1957
Druh
I
x
Neofaculta infernella (Herrich-Schäffer, 1854)
II
Brachmia blandella (Fabricius, 1798)
II
x
Phalonidia manniana (Fischer von Röslerstamm, 1839)
II
x
Gynnidomorpha vectisana (Humphries et Westwood,
1845)
II
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11
x
x
x
x
Acleris shepherdana (Stephens, 1852)
II
Acleris lorquiniana (Duponchel, 1835)
I
Bactra lacteana Caradja, 1916
I
Apotomis sauciana (Frölich, 1828)
II
x
Phiaris palustrana (Lienig et Zeller, 1846)
II
x
Phiaris bipunctana (Fabricius, 1794)
II
x
Epinotia bilunana (Haworth, 1811)
II
x
II
x
Eucosma campoliliana (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
Pammene obscurana (Stephens, 1834)
II
Prochoreutis myllerana (Fabricius, 1794)
II
x
Prochoreutis sehestediana (Fabricius, 1776)
I
x
Epermenia falciformis (Haworth, 1828)
I
x
x
x
x
x
x
x
I
Crombrugghia distans (Zeller, 1847)
II
Pselnophorus heterodactyla (Müller, 1764)
II
x
Hellinsia didactylites (Ström, 1783)
II
x
Apomyelois bistriatella (Hulst, 1887)
II
Eudonia pallida (Curtis, 1827)
II
x
x
x
x
Crambus silvella (Hübner, 1813)
I
x
x
Crambus uliginosellus Zeller, 1850
II
x
x
Catoptria margaritella (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
x
Donacaula forficella (Thunberg, 1794)
II
x
Cataclysta lemnata (Linnaeus, 1758)
II
x
Nymphula nitidulata (Hufnagel, 1767)
II
x
Phlyctaenia perlucidalis (Hübner, 1809)
II
x
I
x
Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775)
II
Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761)
I
I
x
x
x
Polyommatus amandus (Schneider, 1792)
II
Limenitis populi (Linnaeus, 1758)
II
x
I
x
Euphydryas aurinia (Rottemburg, 1775)
I
x
Brenthis ino (Rottemburg, 1775)
II
Boloria euphrosyne (Linnaeus, 1758)
II
x
x
x
x
x
185
186
Druh
IH
1
2
3
4
5
I
6
7
8
9
10 11
x
I
Tetheella fluctuosa (Hübner, 1803)
II
Arichanna melanaria (Linnaeus, 1758)
II
Lythria purpuraria (Linnaeus, 1758)
II
Orthonama vittata (Borkhausen, 1794)
II
x
Lampropteryx otregiata (Metcalfe, 1917)
I
x
Ecliptopera capitata (Herrich-Schäffer, 1839)
II
Perizoma hydratum (Treitschke, 1829)
II
Pasiphila chloerata (Mabille, 1870)
II
Anticollix sparsata (Treitschke, 1828)
I
Pterapherapteryx sexalata (Retzius, 1783)
II
Peridea anceps (Goeze, 1781)
II
Acronicta menyanthydis (Esper, 1789)
II
Macrochilo cribrumalis (Hübner, 1793)
II
Lithacodia uncula (Clerck, 1759)
II
Chilodes maritimus (Tauscher, 1806)
II
Rhizedra lutosa (Hübner, 1803)
II
II
Photedes minima (Haworth, 1809)
II
Papestra biren (Goeze, 1781)
II
Leucania obsoleta (Hübner, 1803)
I
Orthosia populeti (Fabricius, 1781)
II
Orthosia opima (Hübner, 1809)
II
x
Lycophotia porphyrea (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
Bena bicolorana (Fuessly, 1775)
II
Thumatha senex (Hübner, 1808)
II
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Z tohoto tabulkového přehledu lze snadno vyčíst druhovou rozmanitost stenotopních druhů
pro jednotlivé typy biotopů NPR Soos.
1– porosty bříz v okrajových partiích rašelinných biotopů, rašelinné březiny a rašelinné bory.
Jde o mnohdy velmi vyhraněné biotopy, především v případě rašelinných březin. Celkem je
na tyto biotopy vázáno 21 stenotopních druhů motýlů, z nichž nejcennější jsou např. Stigmella confusella, S. lapponica, Phylloporia bistrigella, Monochroa lucidella, Syncopacma larseniella, Phalonidia manniana, Vacciniina optilete, Arichana melanaria, Anticollix sparsata.
2 – břehové porosty vodotečí charakteru ptačincové olšiny. K těmto porostům jsou řazeny
i eutrofní bylinné porosty rostoucí v zastínění stromového patra. Celkem bylo zastiženo na
těchto biotopech 14 stenotopních druhů, mezi nimi je nutno uvést především druhy Heliozella resplendella, Acrolepia autumnitella, Ethmia dodecea, Coleophora alnifoliae, Phalonidia
manniana, Melitaea diamina, Anticollix sparsata, Acronicta menyanthydis.
3 – mokřadní, rašelinné a bezkolencové luční porosty. Na tyto biotopy je vázáno celkem 23
stenotopních motýlích druhů. Z nich je nutno uvést především druhy Stigmella poterii, Glyphipterix haworthana, Elachista alpinella, E. pomerana, Scythris palustris, Mompha locupletella, Acleris shepherdana, Prochoreutis sehestediana, Epermenia falciformis, Crambus uliginosellus, Acronicta menyanthydis, Celaena haworthii.
4 – porosty křovitých vrb s dominancí vrby popelavé. Na tyto biotopy není vázáno příliš stenotopních druhů, jde o druhy Eudonia pallida, Orthonama vittata, Lampropteryx otregiata
a Pterapherapteryx sexalata.
5 – sušší listnaté a smíšené lesní porosty v okrajových partiích rezervace. Na těchto biotopech, které příliš nesouvisejí s předmětem ochrany v NPR Soos, bylo zaevidováno celkem 15
stenotopních druhů motýlů. Jde např. o druhy Stigmella assimilella, Bucculatrix albedinella,
Pammene obscurana, Epinotia rubiginosana, Pselnophorus heterodactyla, Apomyelois bistriatella, Papestra biren.
6 – živá rašeliniště a slatiniště. Z těchto biotopů velmi typických pro studované území je uváděno celkem 22 stenotopních druhů motýlů. Typickými druhy jsou Phyllonorycter anderidae,
Glyphipterix haworthana, Elachista alpinella, Scythris palustris, Coleophora vacciniella, Monochroa lucidella, M. suffusella, Syncopacma larseniella, Buckleria paludum, Crambus uliginosellus, Euphydryas aurinia, Boloria aquilonaris, Orthonama vittata, Lampropteryx otregiata, Celaena haworthii, Thumatha senex.
7 – sušší porosty se vřesem a smilkou tuhou. Na tyto biotopy, které se nacházejí v okrajových partiích rezervace, je vázáno celkem 7 stenotopních druhů motýlů. Jde o druhy Pleurota
bicostella, Coleophora graminicolella, Neofaculta infernella, Crombrugghia distans, Boloria
euphrosyne, Lythria purpuraria a Perizoma hydratum.
8 – silně mineralizované polohy se sporou vegetací. Na toto velmi vyhraněné stanoviště je
vázán jediný stenotopní druh motýla, a to Gynnidomorpha vectisana.
9 – rákosové porosty a eutrofní porosty okrajů vodních ploch. Motýlí taxocenóza tohoto velmi vyhraněného biotopu je zastoupena druhy celkem 10 stenotopními Mompha locupletella,
M. propinquella, Mompha divisella, Acleris lorquiniana, Bactra lacteana, Donacaula forficella, Cataclysta lemnata, Nymphula nitidulata, Phlyctaenia perlucidalis, Ostrinia palustralis.
10 – ovsíkové mezotrofní luční porosty. Nejde o typické biotopy, které jsou předmětem
ochrany v hranicích NPR Soos, v bezprostředním sousedství jsou však zachovány v poměrně
kvalitních formách. Motýlí taxocenóza obsahuje několik stenotopních druhů. Jde o Lycaena
alciphron, L. hippothoe a Polyommatus ammandus.
11 – biotopy mimo NPR Soos. Mezi stenotopními druhy zaregistrovaným i v průběhu průzkumných prací byl zjištěn druh Stigmella stettinensis, který je vázán na růžovité dřeviny rostoucí mimo území NPR Soos, případně na zbytky ovocného sadu ve východní části rezervace. Podobně Pasiphila chloerata je vázána na teplé křoviny s dominancí trnky mimo hranice
rezervace.
187
188
LITERATURA
B eneš J., Konvičk a M., D voř ák J., F ric Z., H avelda Z., Pavlíčko A., V r abec V. & W eidenhoffer Z.
(2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I., II. – SOM, Praha, 857 p.
Bengtsson B. (1997): Scythrididae. – In: Huemer P., K arsholt O. & Lyneborg L. [eds], Microlepidoptera of Europe 2: 1–301.
Bengtsson B., K rampl F., L iška J., Patočka J. & Turčáni M. (1991): Faunistic records from Czechoslovakia. Lepidoptera: Gracillariidae, Oecophoridae, Elachistidae, Coleophoridae, Cosmopterigidae, Scythrididae, Gelechiidae, Tortricidae, Pyralidae, Geometridae. – Acta Entomologica Bohemoslovaca 88: 75–79.
Ebenhöh J. (1975): Inventarizační průzkum SPR Soos. – Ms. [Depon. in: AOPK ČR, středisko
Plzeň.]
Elsner G., L iška J., P etrů M. & Skyva J. (nepubl.): Zpráva o výsledcích inventarizačního průzkumu Lepidopter v NPR Soos. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské
Lázně.]
Farkač J., K rál D. & Škorpík M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 p.
L aštůvka Z. & L iška J. (2010): Seznam motýlů České republiky. Checklist of Lepidoptera of the
Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). http//www.lepidoptera.wz.cz/. [cit. 2010-08-08]
L aštůvka Z. & L iška J. (2011): Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). – Biocont laboratory, Brno, 148 p.
Svobodová Z., Staňková T. & Svoboda O. (1987): Motýli (Lepidoptera) státní přírodní rezervace
Soos. – Zpravodaj Muzea Západočeského kraje, Příroda, 34–35: 37–52.
Vávra J. (2002): Změny populací motýlů (Insecta, Lepidoptera) v národní přírodní rezervaci
Novozámecký rybník v souvislosti s managementem, p. 157–170. – In: Turoňová D. [ed.],
2002: Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník: přírodovědecké průzkumy a péče
o chráněná území, Příroda, Praha, 20, 176 p.
Vávra J. (2008): Návrh metodiky hodnocení kvality přírodních habitatů s použitím taxocenózy
motýlů. – Fauna Bohemiae septentrionalis, Supplementum 5, 33: 228 p.
Vávra J. (2010): Návrh Červeného seznamu ohrožených druhů motýlů České republiky. –Fauna Bohemiae septentrionalis, Supplementum 6, 35: 5–63.
Vávra J., L iška J., N ěmý J., Dobrovodský T., Elsner G., L aštůvka A., L aštůvka Z., P etrů M., Šiman J.,
Š umpich J. & Tomáš P. (2008): Faunistic records from the Czech Republic – 257. Lepidoptera: Eriocraniidae, Nepticulidae, Tineidae, Depressariidae, Oecophoridae, Elachistidae,
Scythrididae, Cosmopterigidae, Gelechiidae, Tortricidae, Pyralidae, Nymphalidae, Noctuidae. – Klapalekiana 44: 87–92.
Vávra J., Novák I., L iška J. & Skyva J. (1996): Motýlí fauna přírodní rezervace „Hradčanské rybníky“ u Mimoně (Lepidoptera). – Klapalekiana 32: 89–121.
web1:
http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000104247 [cit. 2010-08-08]
Z ahradnický J. & M ackovčin P. [eds] (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. Chráněná území ČR XI., p.
158–159, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.
Příloha č. 1: Systematický soupis druhů motýlů NPR Soos
Příloha přináší kromě údajů zjištěných autorem této studie též informace o druzích motýlů
evidovaných v minulých letech autory studií zaměřených na motýlí faunu Soosu. Jde o práci kolektivu Svobodová et al. (1987), která v sobě zahrnuje též údaje z práce autorů Ebenhöh
(1975) – v tabulce jde o sloupec označený Sv, a o dosud nepublikovanou práci kolektivu autorů Elsner, Liška, Petrů, Skyva z let 1994–1998 (Elsner et al., nepubl.) – v tabulce sloupec
označený E. Další sloupce tabulky shrnují nálezy autora tohoto textu z podzimu roku 2008
– v tabulce sloupec označený V08, z roku 2009 (V09) a z roku 2010 (V10). Poslední sloupec
označený Ne vyznačuje křížkem 25 druhů, jejichž výskyt na lokalitě považuje autor za nevěrohodný či zasluhující ověření. Mezi těmito údaji jsou druhy, jejichž výskyt na biotopech
rezervace je velmi nepravděpodobný, resp. je natolik zajímavý, že je třeba na tyto druhy zaměřit pozornost při příštích průzkumech. Tabulka uvádí indikační hodnotu druhů ve smyslu
uvedené metodiky. Druhy jsou uvedeny pole L aštůvka & L iška (2011). Názvy čeledí a řazení
druhů do čeledí vycházejí z názoru na systém platný v srpnu 2010 (L aštůvka & L iška 2010).
Sloupec IH označuje indikační hodnotu druhu ve smyslu citované metodiky (Vávra 2008).
Druh
IH
Sv
E
V08
V09
V10
Micropterigidae
Micropterix calthella (Linnaeus, 1761)
IV
Micropterix aruncella (Scopoli, 1763)
IV
x
x
x
Eriocraniidae
Dyseriocrania subpurpurella (Haworth, 1828)
III
Eriocrania unimaculella (Zetterstedt, 1839)
IV
x
x
Eriocrania sparrmannella (Bosc, 1791)
III
x
x
Eriocrania cicatricella (Zetterstedt, 1839)
II
x
x
x
x
Hepialidae
Triodia sylvina (Linnaeus, 1761)
IV
x
Pharmacis fusconebulosa (De Geer, 1778)
III
x
Phymatopus hecta (Linnaeus, 1758)
IV
Hepialus humuli (Linnaeus, 1758)
III
x
x
x
x
x
Nepticulidae
Stigmella lapponica (Wocke, 1862)
II
x
Stigmella confusella (Wood et Walsingham, 1894)
II
x
x
x
Stigmella betulicola (Stainton, 1856)
IV
x
x
x
x
Stigmella luteella (Stainton, 1857)
III
x
x
x
Stigmella glutinosae (Stainton, 1858)
III
x
Stigmella alnetella (Stainton, 1856)
II
x
Stigmella microtheriella (Stainton, 1854)
IV
x
x
Stigmella thuringiaca (Petry, 1904)
III
x
x
Stigmella oxyacanthella (Stainton, 1854)
IV
x
Stigmella stettinensis (Heinemann, 1871)
II
Stigmella salicis (Stainton, 1854)
IV
Stigmella trimaculella (Haworth, 1828)
IV
x
Stigmella assimilella (Zeller, 1848)
II
x
x
x
x
x
x
Ne
189
190
Druh
IH
Stigmella splendidissimella (Herrich-Schäffer, 1855)
IV
Sv
E
V08
x
II
x
Stigmella basiguttella (Heinemann, 1862)
III
x
V09
V10
x
x
Stigmella ruficapitella (Haworth, 1828)
IV
Stigmella atricapitella (Haworth, 1828)
IV
Trifurcula eurema (Tutt, 1899)
III
Ectoedemia septembrella (Stainton, 1849)
IV
Ectoedemia argyropeza (Zeller, 1839)
III
Ectoedemia heringi (Toll, 1934)
III
x
x
Ectoedemia occultella (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
Ectoedemia minimella (Zetterstedt, 1839)
II
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Heliozelidae
Heliozela resplendella (Stainton, 1851)
II
x
x
x
x
x
Adelidae
Nemophora degeerella (Linnaeus, 1758)
IV
Nemophora cupriacella (Hübner, 1819)
III
Nemophora minimella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Nematopogon swammerdamella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Incurvariidae
Incurvaria pectinea Haworth, 1828
IV
x
x
Phylloporia bistrigella (Haworth, 1828)
I
x
x
Tischeria ekebladella (Bjerkander, 1795)
IV
x
Coptotriche marginea (Haworth, 1828)
IV
x
Tischeriidae
x
x
x
x
Coptotriche heinemanni Wocke, 1871
III
x
Coptotriche angusticollella (Duponchel, 1843)
IV
x
Tineidae
Infurcitinea ignicomella (Heydenreich, 1851)
III
Montescardia tessulatella (Lienig et Zeller, 1846)
IV
x
x
x
Morophaga choragella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Archinemapogon yildizae Koçak, 1981
III
x
Nemaxera betulinella (Paykull, 1785)
III
x
Nemapogon granella (Linnaeus, 1758)
IV
Nemapogon cloacella (Haworth, 1828)
IV
x
Nemapogon wolffiella Karsholt et Nielsen, 1976
III
x
Tinea semifulvella Haworth, 1828
IV
x
x
Tinea trinotella Thunberg, 1794
IV
Monopis laevigella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Monopis weaverella (Scott, 1858)
IV
x
x
x
Monopis obviella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Monopis monachella (Hübner, 1796)
IV
x
x
x
x
x
x
x
Ne
Druh
IH
Sv
E
V08
V09
V10
x
x
x
x
x
x
Ne
Psychidae
Dahlica triquetrella (Hübner, 1813)
IV
Siederia listerella (Linnaeus, 1758)
III
Taleporia tubulosa (Retzius, 1783)
IV
x
Bacotia claustrella (Bruand, 1845)
III
x
Proutia betulina (Zeller, 1839)
IV
x
x
x
Psyche casta (Pallas, 1767)
IV
x
x
x
Psyche crassiorella (Bruand, 1851)
III
x
x
Canephora hirsuta (Poda, 1761)
IV
Sterrhopterix fusca (Haworth, 1809)
IV
x
Sterrhopterix standfussi (Wocke, 1851)
III
x
x
x
x
x
x
Bucculatricidae
Bucculatrix noltei Petry, 1912
IV
Bucculatrix albedinella (Zeller, 1839)
II
x
x
x
x
x
Bucculatrix demaryella (Duponchel, 1840)
III
Bucculatrix cidarella (Zeller, 1839)
II
x
Bucculatrix thoracella (Thunberg, 1794)
IV
x
Bucculatrix frangutella (Goeze, 1783)
IV
x
x
x
x
Gracillariidae
Caloptilia betulicola (Hering, 1928)
III
x
x
x
x
Caloptilia stigmatella (Fabricius, 1781)
III
x
x
x
x
Caloptilia syringella (Fabricius, 1794)
IV
Euspilapteryx auroguttella (Stephens, 1835)
IV
x
Calybites phasianipennella (Hübner, 1813)
IV
x
Leucospilapteryx omissella (Stainton, 1848)
III
Parornix devoniella (Stainton, 1850)
IV
Parornix anglicella (Stainton, 1850)
IV
Parornix betulae (Stainton, 1854)
IV
x
Cameraria ohridella Deschka et Dimić, 1986
IV
x
Phyllonorycter harrisella (Linnaeus, 1761)
IV
Phyllonorycter roboris (Zeller, 1839)
IV
x
Phyllonorycter maestingella (Müller, 1764)
III
x
Phyllonorycter lautella (Zeller, 1846)
IV
x
Phyllonorycter heegeriella (Zeller, 1846)
III
x
Phyllonorycter rajella (Linnaeus, 1758)
III
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Phyllonorycter esperellus (Goeze, 1783)
III
Phyllonorycter cavella (Zeller, 1846)
IV
Phyllonorycter ulmifoliella (Hübner, 1817)
IV
x
x
x
x
Phyllonorycter anderidae (Fletcher, 1885)
I
x
x
x
x
Phyllonorycter stettinensis (Nickerl, 1852)
III
x
x
Phyllonorycter kleemannella (Fabricius, 1781)
III
x
x
Phyllonorycter froelichiella (Zeller, 1839)
III
x
x
x
x
191
192
Druh
IH
Phyllonorycter emberizaepennella (Bouché, 1834)
IV
Sv
E
V08
V09
V10
Phyllonorycter oxyacanthae (Frey, 1856)
IV
Phyllonorycter sorbi (Frey, 1855)
IV
x
x
x
x
x
x
x
Phyllonorycter sagitella (Bjerkander, 1790)
III
x
Phyllonorycter salictella (Zeller, 1846)
III
x
x
x
Phyllonorycter hilarella (Zetterstedt, 1839)
III
Phyllonorycter salicicolella (Sircom, 1848)
IV
x
x
Phyllonorycter issikii (Kumata, 1963)
IV
x
x
Phyllocnistis saligna (Zeller, 1839)
IV
x
x
Phyllocnistis labyrinthella (Bjerkander, 1790)
III
Ne
x
x
x
x
Yponomeutidae
Yponomeuta evonymella (Linnaeus, 1758)
III
Yponomeuta malinellus Zeller, 1838
IV
Yponomeuta cagnagella (Hübner, 1813)
IV
Swammerdamia caesiella (Hübner, 1796)
III
x
Swammerdamia pyrella (de Villers, 1789)
IV
x
Paraswammerdamia albicapitella (Scharfenberg, 1805)
III
Cedestis gysseleniella Zeller, 1839
III
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Praydidae
Atemelia torquatella (Lienig et Zeller, 1846)
III
Prays fraxinella (Bjerkander, 1784)
IV
Argyresthia brockeella (Hübner, 1813)
IV
Argyresthia goedartella (Linnaeus, 1758)
IV
Argyresthia pygmaeella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Argyresthia retinella Zeller, 1839
IV
x
Argyresthia conjugella Zeller, 1839
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ypsolophidae
Ypsolopha scabrella (Linnaeus, 1761)
III
x
Ypsolopha parenthesella (Linnaeus, 1761)
IV
x
IV
x
Acrolepiopsis betulella (Curtis, 1850)
I
x
Acrolepia autumnitella Curtis, 1838
II
Plutellidae
Plutella xylostella (Linnaeus, 1758)
x
x
x
x
Acrolepiidae
x
x
Glyphipteriginae
Orthotaelia sparganella (Thunberg, 1788)
III
x
Glyphipterix haworthana (Stephens, 1834)
I
x
x
x
Glyphipterix forsterella (Fabricius, 1781)
II
x
x
Glyphipterix simpliciella (Stephens, 1834)
IV
x
x
Lyonetiidae
Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Druh
IH
Sv
E
V08
V09
V10
Ethmiidae
Ethmia dodecea (Haworth, 1828)
I
Ethmia quadrillella (Goeze, 1783)
II
x
x
Depressariidae
Semioscopis avellanella (Hübner, 1793)
IV
Agonopterix ocellana (Fabricius, 1775)
III
Agonopterix conterminella (Zeller, 1839)
III
Agonopterix liturosa (Haworth, 1811)
III
x
x
Agonopterix alstroemeriana (Clerck, 1759)
III
x
x
x
Agonopterix heracliana (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Agonopterix ciliella (Stainton, 1849)
IV
x
x
x
Agonopterix arenella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Agonopterix propinquella (Treitschke, 1835)
III
x
Depressaria albipunctella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Depressaria sordidatella Tengström, 1848
II
x
x
x
Depressaria heraclei (Retzius, 1783)
IV
x
x
x
IV
x
x
x
Bisigna procerella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
Denisia similella (Hübner, 1796)
IV
Endrosis sarcitrella (Linnaeus, 1758)
IV
x
Borkhausenia minutella (Linnaeus, 1758)
IV
x
Oecophora bractella (Linnaeus, 1758)
III
Harpella forficella (Scopoli, 1763)
IV
Carcina quercana (Fabricius, 1775)
IV
Pleurota bicostella (Clerck, 1759)
II
x
x
x
x
Oecophoridae
Diurnea fagella (Denis et Schiffermüller, 1775)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Elachistidae
Elachista albidella (Nylander, 1848)
II
x
x
Elachista alpinella Stainton, 1854
II
x
x
Elachista albifrontella (Hübner, 1817)
IV
x
x
Elachista bifasciella Treitschke, 1833
III
Elachista apicipunctella Stainton, 1849
III
x
Elachista pomerana Frey, 1870
II
x
Elachista canapennella (Hübner, 1813)
III
x
x
Elachista maculicerusella Bruand, 1859
IV
Elachista argentella (Clerck, 1759)
IV
x
x
Elachista pollinariella Zeller, 1839
III
x
x
Elachista subalbidella Schläger, 1847
III
x
Elachista bisulcella (Duponchel, 1843)
III
x
x
x
x
x
x
x
Scythrididae
I
x
x
Ne
193
194
Druh
IH
Sv
E
V08
V09
V10
Ne
Batrachedridae
Batrachedra praeangusta (Haworth, 1828)
IV
x
Batrachedra pinicolella (Zeller, 1839)
III
x
Coleophoridae
Coleophora adjectella Herrich-Schäffer, 1861
III
Coleophora milvipennis Zeller, 1839
III
x
x
Coleophora alnifoliae Barasch, 1934
II
x
x
Coleophora siccifolia Stainton, 1856
III
x
Coleophora coracipennella (Hübner, 1796)
IV
Coleophora serratella (Linnaeus, 1761)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Coleophora spinella (Schrank, 1802)
III
Coleophora lusciniaepennella (Treitschke, 1833)
III
x
Coleophora vacciniella Herrich-Schäffer, 1861
II
x
Coleophora violacea (Ström, 1783)
IV
x
x
x
Coleophora orbitella Zeller, 1849
III
x
x
x
Coleophora binderella (Kollar, 1832)
III
x
Coleophora ahenella Heinemann, 1876
IV
Coleophora alcyonipennella (Kollar, 1832)
III
Coleophora discordella Zeller, 1849
III
Coleophora albidella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Coleophora betulella Heinemann, 1876
II
x
x
x
Coleophora laricella (Hübner, 1817)
IV
x
x
x
Coleophora caespititiella Zeller, 1839
III
x
x
Coleophora glaucicolella Wood, 1892
III
x
Coleophora otidipennella (Hübner, 1817)
III
x
Coleophora alticolella Zeller, 1849
III
x
Coleophora therinella Tengström, 1848
IV
x
Coleophora peribenanderi Toll, 1943
III
Coleophora trochilella (Duponchel, 1843)
IV
Coleophora striatipennella (Nylander, 1848)
III
Coleophora tanaceti Mühlig, 1865
IV
Coleophora argentula (Stephens, 1834)
Coleophora graminicolella Heinemann, 1876
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
III
x
x
x
I
x
x
Momphidae
Mompha langiella (Hübner, 1796)
III
Mompha raschkiella (Zeller, 1839)
III
Mompha locupletella (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
Mompha conturbatella (Hübner, 1819)
III
Mompha propinquella (Stainton, 1851)
II
Mompha divisella Herrich-Schäffer, 1854
II
Mompha sturnipennella (Treitschke, 1833)
II
Mompha epilobiella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Druh
IH
Sv
E
V08
V09
V10
Blastobasidae
Hypatopa binotella (Thunberg, 1794)
IV
x
x
Amphisbatidae
Pseudatemelia josephinae (Toll, 1956)
IV
Pseudatemelia flavifrontella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
Cosmopterigidae
Sorhagenia janiszewskae Riedl, 1962
III
Limnaecia phragmitella Stainton, 1851
III
x
Isophrictis striatella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Metzneria lappella (Linnaeus, 1758)
IV
x
Argolamprotes micella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Monochroa tenebrella (Hübner, 1817)
IV
Monochroa conspersella (Herrich-Schäffer, 1854)
III
x
II
x
Monochroa suffusella (Douglas, 1850)
I
x
Monochroa hornigi (Staudinger, 1883)
IV
Eulamprotes unicolorella (Duponchel, 1843)
IV
Bryotropha terrella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Bryotropha galbanella (Zeller, 1839)
III
Bryotropha senectella (Zeller, 1839)
x
x
x
Gelechiidae
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
Bryotropha similis (Stainton, 1854)
IV
x
Bryotropha affinis (Haworth, 1828)
IV
x
Recurvaria leucatella (Clerck, 1759)
IV
x
Exoteleia dodecella (Linnaeus, 1758)
IV
Stenolechia gemmella (Linnaeus, 1758)
IV
x
Carpatolechia alburnella (Zeller, 1839)
IV
x
Carpatolechia notatella (Hübner, 1813)
III
x
Carpatolechia proximella (Hübner, 1796)
IV
x
Teleiopsis diffinis (Haworth, 1828)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Gelechia sororculella (Hübner, 1817)
III
x
Gelechia muscosella Zeller, 1839
IV
x
x
Mirificarma lentiginosella (Zeller, 1839)
III
x
x
Chionodes luctuella (Hübner, 1793)
III
x
Chionodes fumatella (Douglas, 1850)
IV
x
Chionodes ignorantella (Herrich-Schäffer, 1854)
III
Neofriseria peliella (Treitschke, 1835)
III
x
x
x
Prolita sexpunctella (Fabricius, 1794)
III
Athrips mouffetella (Linnaeus, 1758)
IV
x
Scrobipalpa acuminatella (Sircom, 1850)
IV
x
Scrobipalpula psilella (Herrich-Schäffer, 1854)
III
x
Syncopacma larseniella Gozmány, 1957
I
x
x
x
x
x
x
Ne
195
196
Druh
IH
V09
V10
Anacampsis populella (Clerck, 1759)
IV
Sv
E
x
V08
x
x
Anacampsis blattariella (Hübner, 1796)
III
x
x
x
Hypatima rhomboidella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Neofaculta infernella (Herrich-Schäffer, 1854)
II
Brachmia blandella (Fabricius, 1798)
II
x
x
x
Helcystogramma rufescens (Haworth, 1828)
III
x
x
x
Acompsia cinerella (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
Ne
x
Limacodidae
Apoda limacodes (Hufnagel, 1766)
IV
x
Zygaenidae
Jordanita globulariae (Hübner, 1793)
II
Zygaena viciae (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Zygaena trifolii (Esper, 1783)
II
x
x
x
x
x
Sesiidae
Sesia melanocephala Dalman, 1816
III
x
Synanthedon scoliaeformis (Borkhausen, 1789)
III
x
Cossidae
Zeuzera pyrina (Linnaeus, 1761)
IV
x
Tortricidae
Phalonidia gilvicomana (Zeller, 1847)
IV
Phalonidia manniana (Fischer von Röslerstamm, 1839)
II
Gynnidomorpha vectisana (Humphries et Westwood, 1845)
II
Agapeta hamana (Linnaeus, 1758)
IV
Agapeta zoegana (Linnaeus, 1767)
IV
Eupoecilia angustana (Hübner, 1799)
III
Eupoecilia ambiguella (Hübner, 1796)
IV
Aethes margaritana (Haworth, 1811)
III
x
Aethes smeathmanniana (Fabricius, 1781)
IV
x
x
x
Aethes cnicana (Westwood, 1854)
IV
x
x
x
Cochylidia implicitana (Wocke, 1856)
IV
x
x
x
Cochylis nana (Haworth, 1811)
III
x
x
x
Tortrix viridana (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Acleris laterana (Fabricius, 1794)
IV
x
x
x
Acleris shepherdana (Stephens, 1852)
II
Acleris aspersana (Hübner, 1817)
IV
Acleris notana (Donovan, 1806)
IV
Acleris variegana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Acleris logiana (Clerck, 1759)
III
Acleris hastiana (Linnaeus, 1758)
III
Acleris lipsiana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Acleris rufana (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Acleris lorquiniana (Duponchel, 1835)
I
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Druh
IH
Acleris emargana (Fabricius, 1775)
IV
Cnephasia communana (Herrich-Schäffer, 1851)
IV
Cnephasia stephensiana (Doubleday, 1849)
IV
Sv
E
V08
V09
V10
x
x
x
x
x
Cnephasia pumicana (Zeller, 1847)
III
x
x
Cnephasia pasiuana (Hübner, 1799)
IV
x
x
Cnephasia alticolana (Herrich-Schäffer, 1851)
IV
x
Cnephasia asseclana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Cnephasia genitalana Pierce et Metcalfe, 1922
IV
Eulia ministrana (Linnaeus, 1758)
IV
Epagoge grotiana (Fabricius, 1781)
x
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
Paramesia gnomana (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
Capua vulgana (Frölich, 1828)
IV
x
x
x
Archips podana (Scopoli, 1763)
IV
x
Archips xylosteana (Linnaeus, 1758)
IV
x
Choristoneura diversana (Hübner, 1817)
IV
Choristoneura hebenstreitella (Müller, 1764)
IV
x
Argyrotaenia ljungiana (Thunberg, 1797)
IV
Ptycholoma lecheana (Linnaeus, 1758)
IV
Pandemis corylana (Fabricius, 1794)
IV
Pandemis cerasana (Hübner, 1786)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
Pandemis heparana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Pandemis dumetana (Treitschke, 1835)
IV
Syndemis musculana (Hübner, 1799)
IV
x
Aphelia paleana (Hübner, 1793)
IV
x
x
Aphelia unitana (Hübner, 1799)
IV
x
x
Clepsis senecionana (Hübner, 1819)
IV
Clepsis spectrana (Treitschke, 1830)
III
x
x
x
Clepsis pallidana (Fabricius, 1776)
IV
x
Adoxophyes orana (Fischer von Röslerstamm, 1834)
IV
x
x
x
Bactra lancealana (Hübner, 1799)
III
x
x
x
Bactra lacteana Caradja, 1916
I
Endothenia ericetana (Humphries et Westwood, 1845)
III
x
Endothenia quadrimaculana (Haworth, 1811)
IV
x
Eudemis porphyrana (Hübner, 1799)
IV
Pseudosciaphila branderiana (Linnaeus, 1758)
III
x
Apotomis inundana (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
Apotomis turbidana Hübner, 1825
IV
x
x
Apotomis betuletana (Haworth, 1811)
IV
Apotomis capreana (Hübner, 1817)
IV
Apotomis sororculana (Zetterstedt, 1839)
III
x
x
x
Apotomis sauciana (Frölich, 1828)
II
x
x
x
Orthotaenia undulana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ne
197
198
Druh
IH
Sv
E
Hedya salicella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Hedya pruniana (Hübner, 1799)
IV
Hedya ochroleucana (Frölich, 1828)
III
V08
V09
V10
x
x
x
x
Celypha rufana (Scopoli, 1763)
III
x
Celypha lacunana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Celypha rivulana (Scopoli, 1763)
IV
x
x
x
Phiaris umbrosana (Freyer, 1842)
IV
x
x
x
Phiaris schulziana (Fabricius, 1776)
III
x
x
Phiaris micana (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Phiaris palustrana (Lienig et Zeller, 1846)
II
x
x
x
Phiaris bipunctana (Fabricius, 1794)
II
Olethreutes arcuella (Clerck, 1759)
IV
Piniphila bifasciana (Haworth, 1811)
IV
x
x
x
Pseudohermenias abietana (Fabricius, 1787)
IV
x
x
x
Lobesia reliquana (Hübner, 1825)
IV
Rhopobota naevana (Hübner, 1817)
IV
x
Spilonota ocellana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Spilonota laricana (Heinemann, 1863)
III
x
x
x
x
x
x
x
x
Epinotia trigonella (Linnaeus, 1758)
III
x
x
Epinotia solandriana (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Epinotia brunnichana (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
x
Epinotia caprana (Fabricius, 1798)
III
Epinotia subocellana (Donovan, 1806)
IV
x
x
Epinotia bilunana (Haworth, 1811)
II
x
Epinotia ramella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Epinotia demarniana (Fischer von Röslerstamm, 1840)
IV
x
x
x
Epinotia immundana (Fischer von Röslerstamm, 1839)
IV
Epinotia tetraquetrana (Haworth, 1811)
IV
x
x
x
Epinotia nisella (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
Epinotia tenerana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Epinotia tedella (Clerck, 1759)
IV
x
x
II
x
Epinotia nanana (Treitschke, 1835)
IV
Eucosma balatonana (Osthelder, 1937)
III
x
Eucosma cana (Haworth, 1811)
IV
x
x
x
Eucosma campoliliana (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
x
x
Gypsonoma dealbana (Frölich, 1828)
IV
Gypsonoma minutana (Hübner, 1799)
IV
Gypsonoma oppressana (Treitschke, 1835)
IV
Epiblema grandaevana (Lienig et Zeller, 1846)
III
x
x
Epiblema foenella (Linnaeus, 1758)
III
Epiblema sticticana (Fabricius, 1794)
IV
Epiblema scutulana (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ne
Druh
IH
Epiblema hepaticana (Treitschke, 1835)
III
Sv
E
V08
V09
V10
Ne
x
Notocelia cynosbatella (Linnaeus, 1758)
IV
x
Notocelia uddmanniana (Linnaeus, 1758)
III
x
Notocelia roborana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Pseudococcyx turionella (Linnaeus, 1758)
III
x
Retinia resinella (Linnaeus, 1758)
IV
Rhyacionia pinicolana (Doubleday, 1849)
IV
x
Ancylis laetana (Fabricius, 1775)
IV
x
Ancylis comptana (Frölich, 1828)
III
x
Ancylis unculana (Haworth, 1811)
IV
Ancylis uncella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Ancylis mitterbacheriana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Ancylis upupana (Treitschke, 1835)
III
Ancylis geminana (Donovan, 1806)
III
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ancylis achatana (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
Ancylis badiana (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Ancylis apicella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Grapholita jungiella (Clerck, 1759)
IV
Grapholita compositella (Fabricius, 1775)
IV
x
x
Grapholita coronillana (Lienig et Zeller, 1846)
IV
Lathronympha strigana (Fabricius, 1775)
IV
Pammene gallicana (Guenée, 1845)
III
Pammene obscurana (Stephens, 1834)
II
x
x
x
x
x
x
x
x
Pammene populana (Fabricius, 1787)
III
Dichrorampha petiverella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Dichrorampha plumbagana (Treitschke, 1830)
III
x
x
x
Dichrorampha sequana (Hübner, 1799)
IV
Dichrorampha vancouverana McDunnough, 1935
IV
x
x
Dichrorampha sedatana (Busck, 1906)
IV
x
x
Dichrorampha aeratana (Pierce et Metcalfe, 1915)
IV
x
x
x
Choreutidae
Anthophila fabriciana (Linnaeus, 1767)
III
Prochoreutis myllerana (Fabricius, 1794)
II
Prochoreutis sehestediana (Fabricius, 1776)
I
x
x
x
x
x
x
Schreckensteiniidae
Schreckensteinia festaliella (Hübner, 1819)
III
x
Epermeniidae
Phaulernis fulviguttella (Zeller, 1839)
IV
x
Epermenia falciformis (Haworth, 1828)
I
x
Epermenia chaerophyllella (Goeze, 1783)
III
x
Pterophoridae
Agdistis adactyla (Hübner, 1819)
II
Platyptilia gonodactyla (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
199
200
Druh
IH
V09
V10
Gillmeria pallidactyla (Haworth, 1811)
III
Sv
E
x
V08
x
x
Gillmeria ochrodactyla (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
Stenoptilia pterodactyla (Linnaeus, 1761)
III
x
x
x
I
x
x
x
Oxyptilus pilosellae (Zeller, 1841)
III
x
x
x
Oxyptilus chrysodactyla (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Crombrugghia distans (Zeller, 1847)
II
x
x
Pselnophorus heterodactyla (Müller, 1764)
II
Pterophorus pentadactylus (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Hellinsia didactylites (Ström, 1783)
II
x
x
x
Hellinsia lienigianus (Zeller, 1852)
III
x
Emmelina monodactyla (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Pyralidae
Galleria mellonella (Linnaeus, 1758)
IV
Pyralis farinalis (Linnaeus, 1758)
IV
Hypsopygia costalis (Fabricius, 1775)
IV
Cryptoblabes bistriga (Haworth, 1811)
III
Ortholepis betulae (Goeze, 1778) změna z III na II
II
x
x
x
Matilella fusca (Haworth, 1811)
IV
x
x
x
x
x
Sciota rhenella (Zincken, 1818)
III
x
Sciota hostilis (Stephens, 1834)
III
x
Laodamia faecella (Zeller, 1839)
?
x
x
Pempelia palumbella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Dioryctria abietella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Phycita roborella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Hypochalcia ahenella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Conobathra repandana (Fabricius, 1798)
III
Trachycera advenella (Zincken, 1818)
IV
x
x
Apomyelois bistriatella (Hulst, 1887)
II
x
x
Assara terebrella (Zincken, 1818)
III
x
x
x
x
x
Crambidae
Scoparia subfusca Haworth, 1811
III
x
Scoparia ambigualis (Treitschke, 1829)
III
x
x
x
Scoparia ancipitella (La Harpe, 1855)
III
x
x
x
Scoparia pyralella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Eudonia lacustrata (Panzer, 1804)
IV
x
x
Eudonia pallida (Curtis, 1827)
II
x
x
x
Eudonia truncicolella (Stainton, 1849)
IV
x
x
x
Eudonia mercurella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Calamotropha paludella (Hübner, 1824)
III
x
x
x
Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Crambus pascuella (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Crambus silvella (Hübner, 1813)
I
x
x
x
Ne
Druh
IH
Crambus uliginosellus Zeller, 1850
II
Sv
E
V08
V09
V10
Crambus pratella (Linnaeus, 1758)
III
Crambus lathoniellus (Zincken, 1817)
IV
x
x
x
Crambus perlella (Scopoli, 1763)
III
x
x
x
Agriphila tristella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Agriphila inquinatella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Agriphila straminella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Catoptria permutatellus (Herrich-Schäffer, 1848)
III
x
x
x
Catoptria osthelderi (de Lattin, 1950) změna z III na II
II
x
x
Catoptria pinella (Linnaeus, 1758)
III
x
x
Catoptria myella (Hübner, 1796)
?
Catoptria margaritella (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
x
x
Catoptria falsella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Pediasia luteella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Donacaula forficella (Thunberg, 1794)
II
Elophila nymphaeata (Linnaeus, 1758)
III
Acentria ephemerella (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Cataclysta lemnata (Linnaeus, 1758)
II
x
x
x
Nymphula nitidulata (Hufnagel, 1767)
II
x
x
Evergestis pallidata (Hufnagel, 1767)
III
Udea ferrugalis (Hübner, 1796)
IV
Udea lutealis (Hübner, 1809)
IV
x
x
x
Udea prunalis (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Pyrausta purpuralis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Perinephela lancealis (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Phlyctaenia coronata (Hufnagel, 1767)
IV
x
x
x
Phlyctaenia perlucidalis (Hübner, 1809)
II
x
Psammotis pulveralis (Hübner, 1796)
III
I
Ostrinia nubilalis (Hübner, 1796)
IV
Eurrhypara hortulata (Linnaeus, 1758)
IV
x
Pleuroptya ruralis (Scopoli, 1763)
IV
x
Nomophila noctuella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Lasiocampidae
Lasiocampa trifolii (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758)
IV
Dendrolimus pini (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Endromidae
Endromis versicolora (Linnaeus, 1758)
Ne
x
IV
x
Sphinx pinastri Linnaeus, 1758
IV
x
x
x
x
Mimas tiliae (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Smerinthus ocellatus (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Sphinginae
201
202
Druh
IH
Sv
E
Laothoe populi (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Hyles gallii (Rottemburg, 1775)
III
Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Deilephila porcellus (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Erynnis tages (Linnaeus, 1758)
IV
x
Pyrgus malvae (Linnaeus, 1758)
IV
x
Carterocephalus palaemon (Pallas, 1771)
III
Thymelicus sylvestris (Poda, 1761)
III
Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808)
V08
V09
V10
x
x
x
x
Ne
x
Hesperiidae
x
x
x
x
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
x
Hesperia comma (Linnaeus, 1758)
III
x
Ochlodes sylvanus (Esper, 1777)
IV
x
x
x
x
x
x
Papilionidae
Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758)
III
x
Papilio machaon Linnaeus, 1758
III
x
Pieridae
Leptidea reali Reissinger, 1989
III
x
x
Pieris brassicae (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Pieris rapae (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Pieris napi (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758)
IV
Colias hyale (Linnaeus, 1758)
IV
x
Colias crocea (Fourcroy, 1785)
IV
x
Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761)
IV
x
x
x
Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758)
III
x
x
x
Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775)
II
x
x
Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761)
I
x
x
Callophrys rubi (Linnaeus, 1758)
IV
Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758)
IV
Plebejus argus (Linnaeus, 1758)
III
x
Lycaenidae
x
x
x
x
x
x
x
x
x
I
x
x
Polyommatus amandus (Schneider, 1792)
II
x
x
Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775)
IV
x
x
x
x
x
Nymphalidae
Apatura iris (Linnaeus, 1758)
III
Apatura ilia (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Limenitis populi (Linnaeus, 1758)
II
x
Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758)
IV
x
Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758)
IV
x
Inachis io (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
x
x
x
Druh
IH
Sv
E
V09
V10
Aglais urticae (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
V08
x
x
Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Vanessa cardui (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Polygonia c-album (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
III
x
x
x
x
Melitaea cinxia (Linnaeus, 1758)
III
x
I
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Melitaea athalia (Rottemburg, 1775)
IV
Euphydryas aurinia (Rottemburg, 1775)
I
Argynnis paphia (Linnaeus, 1758)
III
Argynnis aglaja (Linnaeus, 1758)
III
x
Issoria lathonia (Linnaeus, 1758)
IV
x
Brenthis ino (Rottemburg, 1775)
II
x
Boloria selene (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Boloria euphrosyne (Linnaeus, 1758)
II
x
x
x
Boloria dia (Linnaeus, 1767)
II
x
I
x
x
x
x
Melanargia galathea (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Erebia aethiops (Esper, 1777)
III
x
Erebia medusa (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
x
Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Aphantopus hyperantus (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
I
Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761)
III
x
Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788)
III
x
x
x
Pararge aegeria (Linnaeus, 1758), viz obr. 8
IV
x
x
Lasiommata megera (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
Lasiommata maera (Linnaeus, 1758)
III
x
Falcaria lacertinaria (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Drepana falcataria (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Thyatira batis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Habrosyne pyritoides (Hufnagel, 1766)
III
x
x
x
x
Tethea or (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Tetheella fluctuosa (Hübner, 1803)
II
Ochropacha duplaris (Linnaeus, 1761)
IV
Achlya flavicornis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
x
x
Drepanidae
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Geometridae
Archiearis parthenias (Linnaeus, 1761)
III
Abraxas sylvata (Scopoli, 1763)
IV
Lomaspilis marginata (Linnaeus, 1758)
IV
Ne
x
x
x
x
x
x
203
204
Druh
IH
Ligdia adustata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Sv
V09
V10
x
x
x
Macaria notata (Linnaeus, 1758)
IV
Macaria alternaria (Hübner, 1809)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
Macaria liturata (Clerck, 1759)
IV
Macaria brunneata (Thunberg, 1784)
IV
x
x
x
x
x
x
Chiasmia clathrata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Plagodis dolabraria (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
x
Opisthograptis luteolata (Linnaeus, 1758)
IV
x
Epione repandaria (Hufnagel, 1767)
IV
x
Epione vespertaria (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
x
Pseudopanthera macularia (Linnaeus, 1758)
IV
Cepphis advenaria (Hübner, 1790)
IV
x
x
x
x
Ennomos autumnaria (Werneburg, 1859)
IV
Ennomos alniaria (Linnaeus, 1758)
III
x
Ennomos fuscantaria (Haworth, 1809)
III
x
Selenia dentaria (Fabricius, 1775)
IV
x
x
x
Selenia tetralunaria (Hufnagel, 1767)
IV
x
x
x
Odontopera bidentata (Clerck, 1759)
IV
x
Crocallis elinguaria (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Ourapteryx sambucaria (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Colotois pennaria (Linnaeus, 1761)
IV
x
Lycia hirtaria (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
x
Biston strataria (Hufnagel, 1767)
III
x
x
x
x
Biston betularia (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Peribatodes rhomboidaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Peribatodes secundaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Cleora cinctaria (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Deileptenia ribeata (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
x
Alcis repandata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Alcis bastelbergeri (Hirschke, 1908)
IV
x
x
x
x
Arichanna melanaria (Linnaeus, 1758)
II
Hypomecis roboraria (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Hypomecis punctinalis (Scopoli, 1763)
IV
x
x
x
Ectropis crepuscularia (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Aethalura punctulata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Ematurga atomaria (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Bupalus piniaria (Linnaeus, 1758)
IV
Cabera pusaria (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Cabera exanthemata (Scopoli, 1763)
IV
x
x
x
x
Lomographa bimaculata (Fabricius, 1775)
IV
x
x
Lomographa temerata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Campaea margaritata (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
x
x
E
V08
Ne
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Druh
IH
Sv
Charissa obscurata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Siona lineata (Scopoli, 1763)
IV
x
Geometra papilionaria (Linnaeus, 1758)
IV
x
Thalera fimbrialis (Scopoli, 1763)
IV
x
Jodis putata (Linnaeus, 1758)
III
Cyclophora albipunctata (Hufnagel, 1767)
III
Cyclophora linearia (Hübner, 1799)
III
Timandra comae Schmidt, 1931
IV
x
Scopula immorata (Linnaeus, 1758)
IV
x
Scopula nigropunctata (Hufnagel, 1767)
IV
Scopula rubiginata (Hufnagel, 1767)
IV
Scopula marginepunctata (Goeze, 1781)
IV
Scopula immutata (Linnaeus, 1758)
IV
Scopula ternata Schrank, 1802
III
Scopula floslactata (Haworth, 1809)
IV
Idaea muricata (Hufnagel, 1767)
IV
x
Idaea dimidiata (Hufnagel, 1767)
IV
Idaea serpentata (Hufnagel, 1767)
x
E
V08
V09
V10
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ne
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
x
Idaea sylvestraria (Hübner, 1799)
III
x
x
Idaea biselata (Hufnagel, 1767)
IV
Idaea emarginata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Idaea aversata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Idaea straminata (Borkhausen, 1794)
IV
x
x
x
x
Lythria purpuraria (Linnaeus, 1758)
II
x
Scotopteryx chenopodiata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
x
Scotopteryx luridata (Hufnagel, 1767)
III
Orthonama vittata (Borkhausen, 1794)
II
x
x
Xanthorhoe biriviata (Borkhausen, 1794)
III
x
x
x
Xanthorhoe designata (Hufnagel, 1767)
IV
x
x
x
Xanthorhoe spadicearia (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Xanthorhoe ferrugata (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
x
Xanthorhoe quadrifasciata (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
x
Xanthorhoe montanata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Xanthorhoe fluctuata (Linnaeus, 1758)
IV
x
Catarhoe cuculata (Hufnagel, 1767)
III
x
x
x
Epirrhoe hastulata (Hübner, 1790)
III
x
Epirrhoe tristata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Epirrhoe alternata (Müller, 1764)
IV
x
x
x
x
Camptogramma bilineatum (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Entephria caesiata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
Earophila badiata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
Mesoleuca albicillata (Linnaeus, 1758), viz obr. 7
III
x
x
x
x
205
206
Druh
IH
Sv
Pelurga comitata (Linnaeus, 1758)
IV
x
Spargania luctuata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Lampropteryx suffumata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
E
V08
V09
V10
x
x
x
x
Ne
x
Lampropteryx otregiata (Metcalfe, 1917)
I
Cosmorhoe ocellata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Eulithis testata (Linnaeus, 1761)
III
x
x
x
x
Eulithis populata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Eulithis pyraliata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Ecliptopera silaceata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Ecliptopera capitata (Herrich-Schäffer, 1839)
II
x
x
x
x
Dysstroma citrata (Linnaeus, 1761)
IV
x
Dysstroma truncata (Hufnagel, 1767)
IV
x
x
x
x
x
x
x
Cidaria fulvata (Forster, 1771)
III
x
Thera firmata (Hübner, 1822)
III
x
x
Thera obeliscata (Hübner, 1787)
III
x
x
Thera variata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Electrophaes corylata (Thunberg, 1792)
IV
x
x
x
Colostygia olivata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Colostygia pectinataria (Knoch, 1781)
IV
x
x
x
Hydriomena furcata (Thunberg, 1784)
IV
x
x
x
x
Hydriomena impluviata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Pareulype berberata (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
x
x
x
x
x
Rheumaptera hastata (Linnaeus, 1758)
III
x
Hydria undulata (Linnaeus, 1758)
IV
x
Euphyia unangulata (Haworth, 1809)
IV
Euphyia frustata (Treitschke, 1828)
II
x
Epirrita dilutata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Epirrita christyi (Allen, 1906)
IV
x
Perizoma alchemillatum (Linnaeus, 1758)
IV
x
Perizoma hydratum (Treitschke, 1829)
II
x
Mesotype parallelolineata (Retzius, 1783)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Eupithecia abietaria (Goeze, 1781)
III
x
x
x
Eupithecia virgaureata Doubleday, 1861
IV
x
x
x
Eupithecia tripunctaria Herrich-Schäffer, 1852
IV
x
x
x
Eupithecia lariciata (Freyer, 1842)
IV
x
x
x
Eupithecia tantillaria Boisduval, 1840
IV
x
x
x
Eupithecia lanceata (Hübner, 1825)
IV
x
x
x
Eupithecia centaureata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Eupithecia extraversaria Herrich-Schäffer, 1852
III
x
x
x
Eupithecia vulgata (Haworth, 1809)
IV
x
x
x
Eupithecia satyrata (Hübner, 1813)
IV
x
x
Eupithecia absinthiata (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
x
Druh
IH
V09
V10
Eupithecia trisignaria Herrich-Schäffer, 1848
IV
Sv
E
x
V08
x
x
Eupithecia subumbrata (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Eupithecia subfuscata (Haworth, 1809)
IV
x
x
Eupithecia succenturiata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
Eupithecia icterata (de Villers, 1789)
IV
x
x
x
Gymnoscelis rufifasciata (Haworth, 1809)
IV
x
Chloroclystis v-ata (Haworth, 1809)
IV
Pasiphila rectangulata (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Pasiphila chloerata (Mabille, 1870)
II
Pasiphila debiliata (Hübner, 1817)
III
Anticollix sparsata (Treitschke, 1828)
I
x
Chesias legatella (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Aplocera plagiata (Linnaeus, 1758)
III
Aplocera praeformata (Hübner, 1826)
II
x
Odezia atrata (Linnaeus, 1758)
III
x
Hydrelia flammeolaria (Hufnagel, 1767)
Hydrelia sylvata (Denis et Schiffermüller, 1775)
Euchoeca nebulata (Scopoli, 1763)
IV
Minoa murinata (Scopoli, 1763)
IV
x
Lobophora halterata (Hufnagel, 1767)
III
x
x
x
x
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
III
x
x
x
Trichopteryx polycommata (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Trichopteryx carpinata (Borkhausen, 1794)
IV
x
x
Pterapherapteryx sexalata (Retzius, 1783)
II
x
x
Acasis viretata (Hübner, 1799)
III
x
x
x
x
Notodontidae
Cerura vinula (Linnaeus, 1758)
IV
Cerura erminea (Esper, 1783)
III
Furcula bicuspis (Borkhausen, 1790)
III
Ne
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Stauropus fagi (Linnaeus, 1758)
IV
x
Harpyia milhauseri (Fabricius, 1775)
III
x
Drymonia dodonaea (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Drymonia ruficornis (Hufnagel, 1766)
III
Drymonia obliterata (Esper, 1785)
III
Notodonta dromedarius (Linnaeus, 1767)
IV
x
Notodonta tritophus (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
Notodonta ziczac (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Peridea anceps (Goeze, 1781)
II
Pheosia gnoma (Fabricius, 1776)
III
x
Pheosia tremula (Clerck, 1759)
IV
x
Leucodonta bicoloria (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
x
Pterostoma palpina (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
x
Ptilodon capucina (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
207
208
Druh
IH
Ptilodon cucullina (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Sv
E
V08
V09
V10
Ne
x
Odontosia carmelita (Esper, 1798)
III
Phalera bucephala (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Clostera curtula (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Clostera anachoreta (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
Clostera pigra (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
x
x
Noctuidae
Acronicta megacephala (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Acronicta alni (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
x
Acronicta psi (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Acronicta aceris (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Acronicta leporina (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Acronicta menyanthydis (Esper, 1789)
II
x
x
Acronicta auricoma (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Acronicta euphorbiae (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
Acronicta rumicis (Linnaeus, 1758)
IV
x
Craniophora ligustri (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
Macrochilo cribrumalis (Hübner, 1793)
x
x
x
x
x
x
x
x
II
x
x
x
Herminia tarsicrinalis (Knoch, 1782)
IV
x
x
x
Herminia grisealis (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Zanclognatha tarsipennalis Treitschke, 1835
IV
x
x
x
Hypenodes humidalis Doubleday, 1850
III
x
x
x
Catocala fraxini (Linnaeus, 1758)
IV
x
Lygephila pastinum (Treitschke, 1826)
IV
x
Lygephila craccae (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
Callistege mi (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
Euclidia glyphica (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Laspeyria flexula (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
x
x
Scoliopteryx libatrix (Linnaeus, 1758)
III
x
x
x
Hypena crassalis (Fabricius, 1787)
IV
x
x
x
Hypena rostralis (Linnaeus, 1758)
IV
x
Hypena proboscidalis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Rivula sericealis (Scopoli, 1763)
IV
x
x
x
x
Parascotia fuliginaria (Linnaeus, 1761)
III
x
x
x
Colobochyla salicalis (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
Macdunnoughia confusa (Stephens, 1850)
IV
x
x
x
x
x
Plusia festucae (Linnaeus, 1758)
III
Plusia putnami (Grote, 1873)
III
Diachrysia chrysitis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Autographa gamma (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Autographa pulchrina (Haworth, 1809)
IV
x
x
x
x
Autographa bractea (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Druh
IH
Sv
Abrostola tripartita (Hufnagel, 1766)
IV
x
Protodeltote pygarga (Hufnagel, 1766)
IV
x
Deltote bankiana (Fabricius, 1775)
III
Deltote deceptoria (Scopoli, 1763)
IV
Lithacodia uncula (Clerck, 1759)
II
Trisateles emortualis (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Cucullia umbratica (Linnaeus, 1758)
IV
x
Calophasia lunula (Hufnagel, 1766)
IV
x
Amphipyra tragopoginis (Clerck, 1759)
IV
x
Panthea coenobita (Esper, 1785)
III
Colocasia coryli (Linnaeus, 1758)
IV
Heliothis peltigera (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Elaphria venustula (Hübner, 1790)
IV
Caradrina morpheus (Hufnagel, 1766)
IV
x
Hoplodrina octogenaria (Goeze, 1781)
IV
x
Hoplodrina blanda (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Hoplodrina ambigua (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
E
V08
V09
V10
Ne
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Chilodes maritimus (Tauscher, 1806)
II
x
x
x
Charanyca ferruginea (Esper, 1785)
IV
x
x
x
Hyppa rectilinea (Esper, 1788)
III
x
Actinotia polyodon (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
Phlogophora meticulosa (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Euplexia lucipara (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Enargia paleacea (Esper, 1788)
IV
x
x
x
x
Ipimorpha subtusa (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Cosmia trapezina (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Cosmia pyralina (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Dicycla oo (Linnaeus, 1758)
II
x
x
Parastichtis suspecta (Hübner, 1817)
III
x
x
Apterogenum ypsillon (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Xanthia togata (Esper, 1788)
III
x
Xanthia icteritia (Hufnagel, 1766)
IV
x
Xanthia ocellaris (Borkhausen, 1792)
IV
Agrochola litura (Linnaeus, 1761)
IV
x
Agrochola helvola (Linnaeus, 1758)
IV
x
Agrochola lota (Clerck, 1759)
IV
Agrochola macilenta (Hübner, 1809)
IV
Agrochola circellaris (Hufnagel, 1766)
IV
Conistra vaccinii (Linnaeus, 1761)
IV
x
Brachylomia viminalis (Fabricius, 1777)
III
x
Lithophane socia (Hufnagel, 1766)
IV
Lithomoia solidaginis (Hübner, 1803)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
209
210
Druh
IH
Sv
Eupsilia transversa (Hufnagel, 1766)
IV
x
E
V08
V09
Antitype chi (Linnaeus, 1758)
IV
x
Mniotype satura (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Apamea crenata (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
Apamea anceps (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Apamea sordens (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
Apamea unanimis (Hübner, 1813)
III
x
Abromias monoglypha (Hufnagel, 1766)
IV
Abromias lithoxylaea (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Abromias sublustris (Esper, 1788)
III
Abromias furva (Denis et Schiffermüller, 1775)
Abromias lateritia (Hufnagel, 1766)
x
x
V10
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
III
x
x
IV
x
Abromias rubrirena (Treitschke, 1825)
III
Lateroligia ophiogramma (Esper, 1794)
III
x
Oligia strigilis (Linnaeus, 1758)
IV
x
Oligia latruncula (Denis et Schiffermüller, 1775)
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
Mesoligia literosa (Haworth, 1809)
III
x
x
x
Mesapamea secalis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Luperina testacea (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Rhizedra lutosa (Hübner, 1803)
II
x
Amphipoea oculea (Linnaeus, 1761)
IV
x
Amphipoea fucosa (Freyer, 1830)
III
x
x
x
Hydraecia micacea (Esper, 1789)
IV
x
Gortyna flavago (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
Crypsedra gemmea (Treitschke, 1825)
III
x
x
x
Helotropa leucostigma (Hübner, 1808)
III
x
x
x
II
x
Nonagria typhae (Thunberg, 1784)
III
x
x
x
Capsula sparganii (Esper, 1790)
III
x
x
x
Denticucullus pygmina (Haworth, 1809)
III
x
x
x
Photedes minima (Haworth, 1809)
II
x
x
x
Hadula trifolii (Hufnagel, 1766)
IV
x
Polia bombycina (Hufnagel, 1766)
IV
x
Polia hepatica (Clerck, 1759)
III
x
x
x
Polia nebulosa (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
x
x
Lacanobia w-latinum (Hufnagel, 1766)
IV
x
Lacanobia thalassina (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
x
x
Lacanobia contigua (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Lacanobia oleracea (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
Lacanobia amurensis (Staudinger, 1901)
III
Melanchra persicariae (Linnaeus, 1761)
IV
x
x
x
x
Ceramica pisi (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ne
Druh
IH
Sv
Papestra biren (Goeze, 1781)
II
x
Hada plebeja (Linnaeus, 1761)
IV
x
Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758)
IV
E
V08
V09
x
x
V10
Ne
x
x
x
Sideridis rivularis (Fabricius, 1775)
IV
x
Hadena compta (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
Lasionycta imbecilla (Fabricius, 1794)
III
x
x
x
Cerapteryx graminis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Tholera decimalis (Poda, 1761)
IV
x
x
x
x
Tholera cespitis (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Mythimna pudorina (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
x
x
Mythimna conigera (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Mythimna pallens (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Mythimna impura (Hübner, 1808)
IV
x
x
x
x
Mythimna albipuncta (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Mythimna ferrago (Fabricius, 1787)
IV
x
x
x
Mythimna l-album (Linnaeus, 1767)
IV
x
x
x
Leucania obsoleta (Hübner, 1803)
I
x
x
x
Leucania comma (Linnaeus, 1761)
III
x
x
x
Panolis flammea (Denis et Schiffermüller, 1775)
III
x
x
Orthosia incerta (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
x
Orthosia cerasi (Fabricius, 1775)
IV
x
x
x
Orthosia cruda (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Orthosia populeti (Fabricius, 1781)
II
Orthosia gracilis (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Orthosia opima (Hübner, 1809)
II
x
Orthosia gothica (Linnaeus, 1758)
IV
Perigrapha munda (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
Ochropleura plecta (Linnaeus, 1761)
Axylia putris (Linnaeus, 1761)
x
x
x
x
x
x
x
x
IV
x
x
x
x
IV
x
x
x
x
Diarsia mendica (Fabricius, 1775)
IV
x
Diarsia brunnea (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Diarsia rubi (Vieweg, 1790)
IV
x
x
x
Noctua pronuba (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Noctua comes Hübner, 1813
IV
x
Noctua fimbriata (Schreber, 1759)
IV
x
x
x
Noctua janthina Denis et Schiffermüller, 1775
IV
x
Lycophotia porphyrea (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
x
x
Rhyacia lucipeta (Denis et Schiffermüller, 1775)
II
x
Eurois occulta (Linnaeus, 1758)
III
x
x
x
x
x
x
Opigena polygona (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
Graphiphora augur (Fabricius, 1775)
IV
x
x
x
Xestia c-nigrum (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
211
212
Obr. 8: Kukla okáče pýrového (Pararge aegeria). Foto Jiří Vávra, 4. 10. 2009.
Druh
IH
Sv
E
V09
V10
Xestia ditrapezium (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
V08
x
x
Xestia triangulum (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
x
x
Xestia ashworthii (Doubleday, 1855)
II
x
Xestia baja (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Xestia stigmatica (Hübner, 1813)
IV
x
x
x
Xestia sexstrigata (Haworth, 1809)
IV
x
x
x
Xestia xanthographa (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
x
Cerastis rubricosa (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Anaplectoides prasinus (Denis et Schiffermüller, 1775)
IV
x
x
x
Euxoa nigricans (Linnaeus, 1761)
IV
x
x
x
Agrotis clavis (Hufnagel, 1766)
III
x
Agrotis exclamationis (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Agrotis ipsilon (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Lymantriidae
Orgyia antiqua (Linnaeus, 1758)
IV
Calliteara pudibunda (Linnaeus, 1758)
IV
x
Arctornis l-nigrum (Müller, 1764)
III
x
Lymantria monacha (Linnaeus, 1758)
IV
x
Lymantria dispar (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
x
Nolidae
Nola cucullatella (Linnaeus, 1758)
III
Nola confusalis (Herrich-Schäffer, 1847)
III
Nycteola revayana (Scopoli, 1772)
IV
Ne
x
x
x
x
Obr. 9: Listová mina druhu Phylloporia bistrigella na bříze pýřité vyplněná trusem. Housenka přezimuje ve
vykrojeném oválném vaku, na snímku patrném. Foto Jiří Vávra, 9. 7. 2009.
Druh
IH
Bena bicolorana (Fuessly, 1775)
II
Sv
E
Pseudoips prasinana (Linnaeus, 1781)
IV
x
Earias clorana (Linnaeus, 1761)
III
V08
V09
V10
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Arctiidae
Thumatha senex (Hübner, 1808)
II
Miltochrista miniata (Forster, 1771)
IV
Cybosia mesomella (Linnaeus, 1758)
IV
Atolmis rubricollis (Linnaeus, 1758)
III
Eilema lutarella (Linnaeus, 1758)
III
x
x
x
x
Eilema complana (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Eilema lurideola (Zincken, 1817)
IV
x
x
x
x
Eilema depressum (Esper, 1787)
IV
x
x
x
Spilosoma lubricipeda (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Spilosoma luteum (Hufnagel, 1766)
IV
x
x
x
x
Spilosoma urticae (Esper, 1789)
IV
x
x
Diaphora mendica (Clerck, 1759)
IV
x
x
x
x
Phragmatobia fuliginosa (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Arctia caja (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Diacrisia sannio (Linnaeus, 1758)
IV
x
x
x
x
Callimorpha dominula (Linnaeus, 1758), viz obr. 3 na str. 163
III
x
x
x
x
x
x
Ne
213
214
summary
Lepidopteran (Lepidoptera) of the National Nature Reserve Soos near Františkovy
Lázně
Jiří Vávra
During the three years of research (2008–2010) 760 lepidopteran species were recorded. Together with the former findings, 936 lepidopteran species were documented in the habitats of
National Nature Reserve Soos. Twenty of recently recorded 760 species (2,7%) are the 1st grade
indicators (extremely stenotopic species). Sixty-two species (8,1%) are the 2nd grade indicators
(stenotopic species) and 202 species (26,3%) represents important indicators of the 3rd grade
showing the stability of the lepidopteran fauna. The rest of species (475; 62,7%) is eurytopic
without special relation to the stand. One species was not included to the statistic evaluation,
because its characteristics of indication value are still not known. Using this method, the lepidopteran taxa of National Nature Reserve Soos seems to be highly valuable with high proportion
of stenotopic species and important 3rd grade indicators showing the stability of biotopes. The
proportion of eurytopic species without relation to the stand was unusually low. The statistical
evaluation of the composition of the lepidopteran fauna of the studied area documents that National Nature Reserve Soos belongs to the most valuable protected areas of the Czech Republic.

pdf zde... - Muzeum Cheb

Transkript

Podobné dokumenty

pdf zde... - Muzeum Cheb

pdf zde... - Muzeum Cheb

monitoring řádu lepidoptera v národním parku velká fatra

Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu fauny motýlů

Krvavec_mensi-bakalarka

Motýli lokality Dehetník (Hradec Králové-Svinary)