Horní právo a bezpečnostní předpisy - HGF

Transkript

Souhrn podkladů z literatury a legislativy
k výukovému předmětu
HORNÍ PRÁVO A BEZPEČNOSTNÍ
PŘEDPISY
Přibil 2015
září
2016
Obsah :
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
Historie horního práva .................................................................................................................................... 5
Ochrana nerostných zdrojů a bezpečnosti práce a provozu v právních normách vyšší právní síly (1/93 Sb.,
2/93 Sb., 44/88 Sb., 61/88 Sb., 262/06 Sb.) .................................................................................................. 13
Zákonné a podzákonné obecně závazné předpisy horního práva (44/88 Sb., 61/88 Sb., 157/09 Sb.,
85/12 Sb., 83/13 Sb., 259/14 Sb., 62/88 Sb., prováděcí předpisy) ............................................................... 19
Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostů, výhradní ložisko – definice a právní ochrana podle znění
horního zákona (§2 – 7 44/88 Sb.)............................................................................................................... 22
Hornická činnost (§2 61/88 Sb.) .................................................................................................................. 24
Činnost prováděná hornickým způsobem (§3 61/88 Sb.) ........................................................................... 25
Ložiskový průzkum, (§ 11-12, 31 44/88 Sb., 62/88 Sb., 369/04 Sb.) .......................................................... 26
Zásoby ložiska, klasifikace zásob, podmínky využitelnosti (§ 13-14 44/88 Sb., § 15-18 369/04 Sb.) ........ 32
Osvědčení o ložisku, ochrana nerostného bohatství, chráněná ložisková území (§6, §10, 15-19, 43 44/88
Sb., 364/92 Sb.) ............................................................................................................................................ 35
Osvědčení o odborné způsobilosti v oboru hornictví (§5 61/88 Sb., 298/05 Sb., 206/01 Sb.) ..................... 41
Oprávnění k hornické činnosti (§3, 5 61/88 Sb., 15/95 Sb.) ........................................................................ 51
Oprávnění k dobývání - dobývací prostor (§ 10, 25–29 44/88 Sb., 172/92 Sb.).......................................... 53
Povolení k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, POPD, plán využívání ložiska,
ohlašování (§ 23 44/88 Sb., § 5,10,17 61/88 Sb., §5-8 104/88 Sb.- přílohy, § 1-3 175/92 Sb.) ................. 59
Střety zájmů, vstupy na pozemky (§ 15, 17 61/88 Sb., §10, 31, 33 44/88 Sb., § 14 62/88 Sb.) .................. 67
Hospodárné využívání výhradních ložisek (§ 11, 30, 32 44/88 Sb.,§ 10 61/88 Sb., § 13 62/88 Sb., § 2-4
104/88 Sb.) ................................................................................................................................................... 69
Stav zásob výhradních ložisek, evidence zásob, vykazování, odpisy a vypořádání (§2, 9a 62/88 Sb., § 10,
13,14, 29 44/88 Sb., 497/92 Sb., § 4 172/92 Sb.) ........................................................................................ 73
Úhrady a finanční rezervy v souvislosti s hornickou činností (62/88 Sb., 44/88 Sb.§33a-33w, 98/16 Sb.) . 82
Důlní škody a jejich náhrada (§ 24, 33, 37 44/88 Sb., §6 104/88 Sb.) ......................................................... 89
Vybrané legislativní postupy v hornictví (44/88 Sb., 61/88 Sb., 62/88 Sb., 15/95 Sb., 369/04 Sb., 364/92
Sb., 298/05 Sb., 172/92 Sb., 104/88 Sb., 497/92 Sb.) ................................................................................... 91
Historický vývoj bezpečnostních předpisů ................................................................................................. 102
Přehled bezpečnostních předpisů hornictví (22/89 Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97
Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.) ................................................................................... 106
Vyhláška ČBU 22/1989 Sb., hlavní okruhy, rozsah platnosti, výklad pojmů ............................................. 108
Povinnost dodržovat a odpovědnost za dodržování BP, dokumentace a záznamy (262/06 Sb., 22/89 Sb.,
26/89 Sb., 55/96 Sb.) .................................................................................................................................. 117
Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci v hornictví (361/2007 Sb., 272/2011 Sb. )................. 122
Bezpečnost technického provozu (§38 44/88 Sb., § 5,8 61/88 Sb., 392/03 Sb., 74/02 Sb., 22/97 Sb.,
175/08 Sb.) ................................................................................................................................................. 129
Integrace státu do hornictví (Státní báňská správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo ŽP) . 138
Státní báňská správa, působnost, organizace, úkoly, obvody působnosti, sankce (61/88 Sb., 394/11 Sb.) 141
Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo ŽP, působnost a kompetence v oblasti hornictví. .......... 150
4
1. Historie horního práva
Zdroj: Makárius, R.: Zákon č. 44./1988 Sb. přestává být horním zákonem. Uhlí rudy GP, 5/2012.
„Horní právo je již více jak 750 let charakterizováno dvěma atributy – horním regálem a horní svobodou.
Prvý z nich – horní regál vyjadřuje výlučné právo, dříve panovníka, později státu, vlastnit, resp. disponovat
ložisky vyhrazených nerostů. …..Druhým z atributů horního práva – horní svoboda byla vyjádřením vůle
panovníka, později státu, umožnit … vyhrazené nerosty dobývat“.
Zdroj : Makárius, R.: České horní právo I., Montanex, Ostrava 1999.
Hornictví jako průmyslové odvětví mělo vždy významné postavení ve všech historických
etapách vývoje našeho státu. Bohatství ložisek vzácných kovů, především zlata a stříbra ve
středověku, uhlí v době průmyslové expanze XVIII. a XIX. století, stejně jako radioaktivních
surovin v době nejnovější, určovaly hospodářský a tedy i politický význam jednotlivých zemí
a států. Nerostné bohatství Čech vyneslo mimořádné postavení mezi evropskými panovníky
nejenom Přemyslovcům, z nichž král Otakar II. si vysloužil lichotivý přívlastek „zlatý král",
ale i jeho následovníkům z ostatních panovnických dynastií. Obě tyto skutečnosti, existence
nerostného bohatství země i jeho význam pro politickou moc, motivovaly dva ze základních
rysů vývoje horního práva.
Počátky horního práva nutno hledat, a to stejně jako i u jiných právních oborů, v právu
obyčejovém. Jeho kořeny sahají až do období před Kristem, kdy si toto právo osvojili
zejména Egypťané a Féničané a později i Řekové a Římané. Poslední z nich dali tomuto
právu pevné zásady, které se později promítly i do středověkého horního práva psaného.
Vznik a vývoj psaného horního práva je neodlučitelný od hornictví v užším slova smyslu,
tj. od hlubinného dobývání užitkových nerostů. To, že české horní právo je prvým psaným
právem svého druhu v celé Střední Evropě, že horní právo jihlavské a kutnohorské sloužilo za
vzor právním řádům mnohých zemí Evropy, nelze odtrhnout od příčiny, respektive podnětu,
kterým byla bohatá ložiska stříbrných rud v Čechách a jejích intenzivní dobývání. Od XIII.
století postupně nacházená a dobývaná ložiska stříbrných rud v Jihlavě, Havlíčkově Brodě,
Kolíně, Kutné Hoře, Jáchymově a Příbrami byla dostatečným důvodem nejenom
k zdokonalování, ale i vydávání nových právních norem tohoto oboru. Přímá závislost
horního práva na intenzitě těžby a dalším zpracování nerostných surovin je jedním ze
specifických rysů, který tento právní obor provází prakticky až do současnosti. Druhým
významným rysem horního zákonodárství je dynamičnost jeho vývoje vyjádřená nejenom
schopnosti přizpůsobovat se ekonomickým poměrům, ale i schopnosti rychle reagovat na
změny a pokrok ve vývoji báňské techniky.
Světový věhlas českého horního práva byl založen právem jihlavským a právem
kutnohorským. Toto právo, mnohdy také označováno jako právo české, je nejstarším
v Evropě sepsaným souborem norem tohoto oboru. Geneze českého horního práva spočívá ve
dvou samostatných pramenech, a to v starším právu jihlavském a v mladším právu
kutnohorském.
V roce 1249, po urovnání sporu mezi českým králem Václavem I. a jeho synem
Přemyslem, využívají jihlavští králova slibu a povolnosti, který jim odměnou za válečnou
pomoc potvrzuje Listinu svobod a práv, jejíž podstatou byla řada právních ustanovení
upravujících dolování bohatých stříbrných rud jihlavského rulového pásma. Šestnáct
základních článků, později označovaných jako „Jura montium et montanorum" (Právo
5
hornické), určených nejenom jihlavským měšťanům, ale i všem horníkům v Českém
království, bylo jejích držiteli na základe statutárního práva intenzivně doplňováno
a rozšiřováno novými články a soudními nálezy. Normy jihlavského práva pronikaly nejenom
do celých Čech, ale i do Slezska, Polska a dalších zemí.
Kontinuita věhlasu českého středověkého hornictví byla zachována objevem na tehdejší
dobu nebývalých nalezišť stříbra v okolí Kutné Hory. Tato lokalita již na konci XIII. století
svým nerostným bohatstvím zastínila význam jihlavských dolů. Neobyčejně rychlý rozvoj
těžby v kutnohorské oblasti nutně vyžadoval i právní úpravu báňského podnikání. Jihlava,
která ochotně poskytovala poučení a opisy svých privilegií cizině, je odmítla poskytnout
místu, které v bezprostřední blízkosti vyvstalo jako její nežádoucí konkurent. Již v roce 1300,
to je dřivé, než byla Kutná Hora povýšena na královské horní město, vyhlašuje, a to
především pro ní, král Václav II. své „Ius regále montanorum“ (Horní právo královské) knihu královského horního práva, které si, i když po četných úpravách, dochovalo svoji
platnost až do XIX. století. Je oprávněnou domněnkou, že autorem významného díla je
vlašský právník Gozzius z Ometá, který byl nejenom výborným znalcem římského práva, ale
i horního pravá českého.
Celý zákon je založen na zásadě horního regálu (výnos z těžby zlata a stříbra připadá
králi), který zde král, na rozdíl od práva jihlavského, výslovně vyhlašuje. Po stránce obsahové
je tento zákoník souhlasný s právem jihlavským, a můžeme jej proto pokládat za jeho
zdokonalené pokračování. O jeho dokonalosti svědčí i to, že byl přeložen nejenom do
němčiny a polštiny, ale mj. i do španělštiny, a že byl rozšířen do celé řady zemí včetně Jižní
Ameriky.
Václav II. uděluje kutnohorským dolům horní řád
Zdroj: Otevřená encyklopedie „Wikipedie CZ“, Václav II, 2010,
URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Václav II.
Čtrnácté století je vrcholem slávy kutnohorského dobývání. Již koncem XIV. století vsak
byly tyto bohaté partie vyčerpány. Úpadek dolování v Kutné Hoře omezil a snížil význam
českého horního práva.
6
Horní regál se ve své době vztahoval pouze na těžbu zlata a stříbra. Výčet
vyhrazených nerostů rozšířil teprve Karel IV., který ve Zlate bule v roce 1356 prohlásil za
předmět horního regálu i měď, cín železo a olovo a jakékoliv jiné kovy.
Pro XV. a XVI. století je v Čechách charakteristický úpadek centrální panovnické moci ve
prospěch měst a pozemkových vlastníků, pro které mělo být udělování svobod, výsad
a fristuňků pobídkou k intenzivnějšímu báňskému podnikání. V době, kdy v oselském pásmu
kutnohorské lokality živořily poslední šachty, otevírá se u krušnohorské osady Konradsgrunu
nové veliké bohatství v podobě stříbrných rudných žil. Podnikavý šlechtic hrabe Štěpán Šlik
ve velmi krátké době buduje z této obce nové město - Jáchymov a v jeho okolí hustou siť
šachet a štol, které otevřely hlubinné bohatství loketského kraje. Opíraje se o všeobecnou
horní svobodu, kterou rodu Šliků údajně udělil král Vladislav, vydává hrabě Šlik v roce
1518 horní řád, který ve sto šesti článcích zpracoval Jindřich z Kónneritzu. Předlohou pro
tuto normu mu byl pokrokový horní řád saského města Annabergu. Vyhlášením tohoto řádu
Šlikové prakticky popřeli existenci královského regálu, a to nejenom horního, ale
i mincovního. I přes tento hrubý zásah do práva panovníka král Ludvík v roce 1520 tento
horní řád společně s právem výkupu stříbra a ražení mincí potvrdil a Jáchymov povýšil na
královské horní město. Ve stejném roce tato práva schválil i stavovský sněm. Král Ludvik
brzy pochopil, že podcenil rozsah rudného bohatství Jáchymova a jeho význam pro českého
panovníka. Radikálněji postupoval jeho nástupce Ferdinand I. který na sněmu v roce 1527
uplatnil královský nárok na horní i mincovní regál. Ve smlouvě, kterou byli Šlikové roku
1528 nuceni s králem uzavřít, uhájili pouhý desátek z hor při současné ztrátě práva na odběr
stříbra i ražbu mincí. Tímto krokem však iniciativa Ferdinanda I. nekončí. Neurovnané
poměry mezí panovníkem, horními městy a pozemkovou vrchností se rozhodl radikálně řešit
smlouvou se stavy, kterou uzavřel v roce 1534. Podstatu tohoto „narovnání o hory a kovy"
tvoři tyto stěžejní zásady:
1. Stavům se přiznává právo na tzv. nižší kovy, ke kterým se řadí měď, cín, železo,
olovo, rtuť, a to s právem urbury (stanovený podíl na výnosu těžby). Tímto ustanovením
vzniká stavovský horní regál.
2. Pokud jde o zlato a stříbro, platí královský horní regál, avšak odlišně upravený pro
doly nové a doly staré. U starých dolů má vlastník pozemku nárok na polovinu urbury s tím,
že druhá polovina náleží králi společně s právem na odběr kovů. Na nových dolech platí
královský regál podle úpravy jáchymovského horního řádu.
3. Mincovní regál je výhradně královský
4. Horní orgány se dělí na orgány ústřední (mincmistr a mincovní úředníci) podřízené králi,
orgány společné pro krále i vrchnost (desátník a přepalovač) a ostatní orgánové (rychtář a
přísežní), kteří jsou podřízeni pouze vrchnosti. Králi vsak přísluší výkon dozoru nad všemi
doly, a to prostřednictvím nejvyššího mincmistra.
Narovnání o hory a kovy mělo platnost pouze pro Čechy. Báňské poměry na Moravě
upravil Ferdinand I. teprve roku 1562, a to tak, že u všech dolů upustil na dobu 6 let od
desátku s tím, že zde uplatnil zásady jáchymovského horního řádu.
Majitelé loketského panství, povzbuzení narovnáním o hory a kovy, které pokládali za
významný kompromis, vydali v roce 1541, a to bez králova souhlasu, nový horní řad
jáchymovský, kterým si podřídili jak správu hor, tak i jáchymovský horní soud. Spor, který
7
mezi nimi a králem nadále trval, byl předmětem řízení před zemským soudem, na kterém
Štěpán Šlik krále urazil, byl uvězněn a propuštěn teprve na základě prohlášení, kterým
panovníkovi postoupil hory a kovy, a to se všemi právy včetně desátku. Tento mu sice král na
přechodnou dobu deseti let postoupil, avšak po šmalkaldské válce ztratil tento bohatý
šlechtický rod i tato zbývající práva. Rokem 1547 jáchymovské doly definitivně připadají
královské koruně.
V roce 1548 vydal Ferdinand I. pro Jáchymov nový královský horní řád, který vychází
ze systematiky Ius regále montanorum Václava II. Jáchymovský horní rád výslovně
vyhlašuje horní i mincovní regál jako výsostné právo panovníka, který je také pozemkovým
vlastníkem a do jehož mincoven musí být pod dozorem královského úředníka odevzdán
veškerý stříbrný výtěžek hor. Nejvyšším horním orgánem ustanovuje královského horního
hejtmana, který společně s ostatními horními orgány je podřízen královské komoře. Rovněž
tak i horní soud podléhá královskému hornímu hejtmanu, který je odvolací stolicí soudu,
z jehož rozhodnutí se lze odvolat pouze ke králi. V soudním řízení se převážně uplatnila
písemná forma jednání. Tento řád, na rozdíl od řádů starších, obsahoval i ustanovení o řízení
exekučním.
Horní řád jáchymovský však nelze pokládat za přepis saského rádu, ani za jeho jediný
pramen. Jednotlivá ustanovení převzatá z annabergského zákoníku byla citlivě přizpůsobena
českým poměrům a v mnohých případech použil zákonodárce předpisy horního práva
českého. Tento řád, mnohdy označovaný jako horní právo německé, ochotně přijímala další
Česká horní města, jako Příbram, Jílové, Rudolfov a další. Přijetím a rozšířením
jáchymovských horních řádů, při současném setrvání některých královských i stavovských
hor na právu jihlavsko-kutnohorském, vznikl v českém horním právu dualismus, ve kterém si
však převahu vynutilo novější právo jáchymovské.
Jáchymovské horní právo vytvořilo významnou kapitolu v dějinách českého horního
zákonodárství. Ferdinandův královský horní rád z roku 1548 byl vzorem pro horní řády
vypracované a dané době některým horním městům, např. Starému Hengstu a Slavkovu,
stejně jako i pro dále zmíněnou reformaci Českého práva kutnohorského v roce 1604.
Zdroj : Agricola, J.: De re metallica libris XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví),
první vydání Froben Episcopius Basilej 1556, převzato z – Montanex Ostrava 2001.
8
K okleštění královského horního regálu ve prospěch měst a pozemkové vrchnosti, která ani
po prvém kompromisu nepřestala usilovat o další posílení hospodářské moci, došlo v roce
1575, a to dohodou mezi Maxmiliánem II a českými stavy. Tímto „novým narovnáním
o hory a kovy" byl sice kompromis z roku 1534 ponechán v platností, avšak byly v něm
provedeny změny :
1. královský regál byl na dobu 25 let snížen na jednu čtvrtinu urbury s tím, že pozemkové
vrchnosti patří tři čtvrtiny,
2.
byla zvýšená cena za stříbro dodávané do královských mincoven,
3. královský regál rozšířen o kamennou sůl a regál stavovský o síru, vitriol a kamenec.
V tomto narovnaní byly znovu potvrzeny svobody a privilegia horních měst, výslovně
Kutné Hory, Kašperských Hor, Jílového a Knínu.
Od konce XVI. století vyznám dolování rudných ložisek upadal. Marnou se ukázala
i snaha císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II., kteří udělováním řady svobod
a privilegií usilovali o zvýšení ekonomického efektu hornického podnikání. Protože však
samo hornictví v hospodářském životě českého státu XVI. a XVII. století nedávalo podnět
k další zákonodárné činnosti, zůstaly středověké horní řády doplněné a pozměněné řadou
lokálních změn až do první poloviny XIX. století.
Počátky úsilí o sjednocení právních řádů se datují již od XVI. století, kdy císař Rudolf II.
pověřil Viléma z Opperštorfu vypracovat návrh nové zákonné úpravy horních práv. Tento
návrh, předložený 14. 4. 1579 českému sněmu však nebyl přijat. Stejnou myšlenkou se
zabývala i císařovna Marie Terezie, která usilovala o zpracování jednoho horního řádu pro
všechny země České koruny. V roce 1766 nařídila úřadu nejvyššího mincmistra, aby
shromáždil platné české horní zákony a na jejich podkladě vypracoval nový obecný horní řád.
Tento úkol na sebe převzal Piethner z Lichtenfelsu, který nejenom pořídil soubor všech
českých horních zákonů a nařízení, ale vypracoval i osnovu obnoveného horního rádu pro
království České, markrabství Moravské a vévodství Slezské. Stavové však zmařili i tento,
v pořadí již druhy unifikační pokus. Bezvýslednou se ukázala i snaha císaře Josefa II., který
dvorským dekretem ze 7. 6. 1786 ustanovil komisí pro zpracování nového horního řádu. Ta
však do horního zákonodárství přinesla pozitivní změnu pouze ve formě úpravy důlních měr.
Na počátku XIX. století již šlechta nestačí svým finančním kapitálem krýt nutné investice
a v zostřujícím se konkurenčním boji postupuje své pozice rychle bohatnoucí buržoazii.
Vyhrocuje se boj mezi buržoazní hospodářskou mocí a feudálním právem, které preferovalo
podnikatele z řad šlechty. Touto atmosférou je poznamenán vývoj horního práva XIX. století
až do revolučních přeměn v roce 1848. V této době poznáváme horní právo jako soubor
roztříštěných právních norem v nepřehledném systému feudálních zákonů, doplňovaných
a pozměňovaných radou dvorských dekretů novější doby.
Revoluční léta 1848-1849 se stala katalyzátorem ve zdlouhavém procesu reformace
a unifikace horního práva. Produktem této doby byla i myšlenka rozšířit působnost
připravované normy na celé Rakousko, včetně Uher. Realizace této myšlenky se ujal Karel
Scheuchenstuel, který návrh nového zákona pod označením „Motive" v roce 1849 předložil
k připomínkám. Byli to především největší báňští podnikatele, představitelé průmyslové
buržoazie, kteří požadovali další změny v zákonné předloze. Tímto čtyřikrát přepracovaným
9
návrhem byl legislativní proces prvé poloviny XIX. století ukončen. Císařským patentem
z 23. 5. 1854 byl v říšském zákoníku z roku 1854 pod č. 146 vydán „Obecný horní
zákon“ s platností pro celou Rakouskou monarchii včetně Uher.
Zdroj : ASPI
146/1854 ř.z.
Císařský patent
ze dne 23. května 1854
Obecný horní zákon (ve znění předpisů jej měnících a doplňujících ke dni 1. 1. 1930)
Horní regál
§3
Horním regálem se rozumí zeměpanské výsostné právo, vyhrazující výlučně
nejvyššímu zeměpánu nakládati volně s určitými nerosty, nalezenými v jejich přirozených
ložiskách.
Předmětem horního regálu jsou veškeré nerosty, jichž lze využití pro jejich obsah
kovů, síry, kamence, skalice nebo kuchyňské soli, dále vody cementové, tuha a živice a
konečně veškeré druhy černého a hnědého uhlí. Takové nerosty se nazývají nerosty
vyhrazenými.
Císařský patent č. 146/1854 ř.z. byl zrušen zákonem č. 41/1957 Sb.
Podíl na procesu novelizace přinesl i mohutný rozmach uhelného hornictví, kdy podle
dostupných statistik vzrostla těžba kamenného uhlí v českých zemích ze 429 152 tun v roce
1848 na 10119615 tun v roce 1902 (objev uhlí v Severních Čechách 1550, na Slezské Ostravě
1763, pravidelná těžby na Landeku – 1784). Báňští podnikatelé nemohli připustit, aby
rozmach uhelného průmyslu byl bržděn zákonnými bariérami, ale naopak žádali, aby
zákonodárství tento vývoj podporovalo a podněcovalo – nová organizace báňských úřadů
(12/1894 ř.z.), zřízení závodních dozorců, sociální změny o zaměstnávání, pracovní době
nedělním klidu v hornictví (115/1884 ř.z.), osmihodinová pracovní doba v hor. (91/1918 Sb.).
Zásadní změny pro hornictví přinesl rok 1945, a to zejména vydáním dekretu prezidenta
republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Do státního
vlastnictví přešly všechny podniky provozované podle obecného horního zákona a podniky
a práva na vyhledáváni a těžbu živíc. V roce 1948 byly zákonem č. 114/1948 Sb. znárodněny
podniky na těžbu rašeliny, podniky na těžbu křemence, mastku, sádrovce a dalších nerudních
surovin. Do podstaty obecného horního zákona rozhodujícím způsobem zasáhla Ústava 9.
května z roku 1948, a to ustanovením § 148, podle kterého bylo nerostné bohatství
prohlášeno národním majetkem.
Nový horní zákon po znárodnění byl vydán pod číslem č. 41/1957 Sb., nese název
„Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon)“. Při tvorbě zákona se vycházelo
z ústavní zásady, že nerostné bohatství je národním bohatstvím základním a nenahraditelným,
kterému je nutno poskytovat zákonnou ochranu.
10
41/1957 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. července 1957
o využití nerostného bohatství (horní zákon)
§3
Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené
(1) Vyhrazené nerosty jsou:
1. radioaktivní nerosty;
2. všechny druhy uhlí, živice (zejména nafta, zemní asfalt, zemní dehet, zemní vosk, naftové
zemní plyny, živičné břidlice) a methan;
3. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, prvky vzácných zemin, germanium a jiné
prvky s vlastnostmi polovodičů, anebo jejich sloučeniny;
4. nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět síru nebo její sloučeniny;
5. kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli;
6. cementové a jiné minerální vody, které pro obsah nerostných látek mohou být průmyslově
zpracovány;
7. nerosty obsahující fosfor, které se hodí k průmyslovému zpracování na umělá hnojiva a
sloučeniny fosforu;
8. magnesit, osinek (asbest) a tuha;
9. halloysit, kaolin, keramické jíly (zejména jíly žáruvzdorné a vysokohodnotné), keramické
lupky, křemelina (infusoriová hlinka), mastek, formovací písek, sklářský písek, sádrovec,
anhydrit, slída, těživec (baryt), živec a živcový pegmatit;
10. bentonit, minerální barviva, malířské hlinky a valchařské hlíny;
11. kazivec, technicky použitelné krystaly nerostů, dále polodrahokamy a drahokamy;
12. mramor a travertin;
13. křemen, křemenec, vápenec, dolomit, vápencový slín, čedič, trachyt a znělec, pokud se
tyto nerosty hodí k chemicko-technologickému zpracování nebo ke zpracování tavením.
(2) Ostatní nerosty jsou nevyhrazené nerosty.
(3) Vzniknou-li pochybnosti, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo
nevyhrazeným, rozhodne o tom ústřední orgán geologický.
Zákon č. 41/1957 byl zrušen zákonem č. 44/1988 Sb.
11
Horní zákon č. 44/1988 Sb. - rozšířil zejména pojem a význam nerosného bohatství,
nově upravil vlastnictví k ložiskům a podrobněji stanovil ložiskový průzkum. Byly uzákoněny
takové právní instituty jako ochrana nerostného bohatství, chráněné ložiskově území,
povolování staveb v těchto územích a pod. Byly vytvořeny nové právní instituty jako
uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách, uskladňování
radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech a průmyslové využívání tepelné
energie zemské kůry, označené jako zvláštní zásahy do zemské kůry.
Zákon č. 61/1988 Sb. stanovil podmínky provádění hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem, uzákonil báňskou záchrannou službu, podmínky pro výrobu,
používání výbušnin a zacházení s nimi a nově konstituoval orgány státní báňské správy včetně
jejich práv a povinností.
Zjednodušený historický přehled :
13. století – 1249
Václav I., „Jura montium et montanorum" (Jihlavský horní řád)
Listina svobod a práv, šestnáct základních článků, později určených
nejenom jihlavským měšťanům, ale i všem horníkům v Českém
království.
14. století – 1300
Václav II., „Ius regále montanorum“ (Kutnohorský horní řád)
Kniha královského horního práva, která si po četných úpravách,
dochovala svoji platnost až do XIX. století. Byl vyhlášen horní regál.
16. století – 1518
hrabě Šlik (Jáchymov), „Horní řád“
Sto šest článků z předlohy překladu horního řádu ze saského města
Annaberg . Horní řád se opíral o všeobecnou horní svobodu.
16. století – 1548
Ferdinand I., (pro Jáchymov) “Nový královský horní řád"
vyhlašuje horní i mincovní regál jako výsostné právo panovníka.
19. století – 1854
Císařským patentem – „Obecný horní zákon č.146/1854 ř.z.“
§ 3 Horní regál – rudy kovů, síra, kamence, skalice nebo kuchyňské
soli, vody cementové, tuha a živice a veškeré druhy černého a hnědého
uhlí. Takové nerosty se nazývají nerosty vyhrazenými.
20. století – 1957
41/1957 Sb. „Zákon o využití nerostného bohatství (horní zákon)“
20. století – 1988
Zákon č. 44/1988 Sb., Zákon č. 61/1988 Sb.
(současně účinné zákony)
12
2. Ochrana nerostných zdrojů a bezpečnosti práce
a provozu v právních normách vyšší právní síly (1/93
Sb., 2/93 Sb., 44/88 Sb., 61/88 Sb., 262/06 Sb.)
1/1993 Sb.
ÚSTAVA
ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 16. prosince 1992
Čl.7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
2/1993 Sb.
USNESENÍ
předsednictva České národní rady
ze dne 16. prosince 1992
o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního
pořádku České republiky
HLAVA ČTVRTÁ
Hospodářská, sociální a kulturní práva
Čl.28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní
podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.
Čl.29
(1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při
práci a na zvláštní pracovní podmínky.
(2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních
vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.
(3) Podrobnosti stanoví zákon.
Čl.35
(1) Každý má právo na příznivé životní prostředí.
(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních
zdrojů.
(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní
zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.
13
44/1988 Sb.
ZÁKON
o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
(24x novelizován do září 2016)
Změna: 541/1991 Sb., 10/1993 Sb., 168/1993 Sb., 168/1993 Sb. (část), 366/2000 Sb., 132/2000 Sb. ,
258/2000 Sb., 315/2001 Sb., 61/2002 Sb. 320/2002 Sb.,150/2003 Sb., 3/2005 Sb., 386/2005 Sb., 313/2006 Sb.,
186/2006 Sb., 296/2007 Sb., 157/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 85/2012 Sb., 350/2012 Sb.,
498/2012 Sb., 257/2013 Sb., 89/2016 Sb. (účinnost zákona 89/2016 Sb. od 1.1.2017 - Úhrady)
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
ČÁST DRUHÁ
Povinnosti organizace při využívání výhradního ložiska
ČÁST TŘETÍ
Ložiskový průzkum a hospodaření se zásobami výhradních ložisek
ČÁST ČTVRTÁ
Ochrana nerostného bohatství
ČÁST PÁTÁ
nadpis vypuštěn
Nakládání s pozemky
ČÁST ŠESTÁ
Výstavba dolů a lomů
ČÁST SEDMÁ
Dobývání výhradních ložisek
ČÁST OSMÁ
Úhrady
ČÁST DEVÁTÁ
Jiné zásahy do zemské kůry
ČÁST DESÁTÁ
Důlní škody a jejich náhrada
ČÁST JEDENÁCTÁ / ČÁST DVANÁCTÁ
Společná/Přechodná a závěrečná ustanovení
Poz.: Horní zákon 44/1988 Sb. se cíleně zabývá hornickou činností, která je z hlediska těžby
zaměřena na ložiska vyhrazených nerostů, neupravuje činnost prováděnou hornickým
způsobem, která je z hlediska těžby zaměřena na ložiska nevyhrazených nerostů. Činnosti
prováděné hornickým způsobem se Horní zákon dotýká jen okrajově.
Ve své podstatě toto vyplývá z pojmenování zákona, „Zákon o ochraně a využití
nerostného bohatství“, z definice nerostného bohatství §5 Horního zákona – „Nerostné
bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů“ .
14
Bezpečnost práce a provozu v zákonu č. 44/1988 Sb. :
§ 23
Projektování, výstavba a rekonstrukce dolů a lomů
(2) Dokumentace staveb
uvedených v odstavci 1 (doly, lomy, výsypky, odvaly, odkaliště)
musí kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat
…
e) bezpečnost provozu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zajištění důlních děl, větrání,
čerpání a odvádění důlních vod, ochranu proti výbuchům, průvalům, požárům a otřesům,
jakož i proti průtržím hornin, uhlí a plynů,
…
§ 30
Hospodárné využívání výhradních ložisek
(1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně …. přitom musí být dodrženy zásady
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu …. .
§ 32
Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány ….
(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat ……bezpečnost provozu.
§ 38
Bezpečnost provozu
Při hornické činnosti jsou organizace a orgány povinny zajišťovat bezpečnost
provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné služby, bezodkladně
odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, zejména
bezpečnost a ochranu zdraví při práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací
opatření.
15
61/1988 Sb.
ZÁKON
o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
(37 x novelizován do září 2016)
Změna: 425/1990 Sb., 542/1991 Sb., 169/1993 Sb., 128/1999 Sb., 71/2000 Sb., 124/2000 Sb., 315/2001 Sb.,
206/2002 Sb., 320/2002 Sb., 227/2003 Sb., 315/2001 Sb. (část), 206/2002 Sb. (část), 226/2003 Sb., 3/2005 Sb.,
386/2005 Sb., 313/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 296/2007 Sb., 376/2007 Sb., 124/2008 Sb.,
189/2008 Sb., 274/2008 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 155/2010 Sb., 184/2011 Sb.,
375/2011 Sb., 18/2012 Sb., 184/2011 Sb. (část)., 64/2014 Sb., 250/2014 Sb., 206/2015 Sb., 204/2015 Sb.,
320/2015 Sb., 91/2016 Sb.
ČÁST PRVNÍ
ČÁST DRUHÁ
Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem
ČÁST TŘETÍ
Výbušniny
ČÁST ČTVRTÁ
Podzemní objekty
ČÁST PÁTÁ
Státní báňská správa
ČÁST ŠESTÁ
Správní delikty
ČÁST SEDMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Bezpečnost práce a provozu v zákonu č. 61/1988 Sb. :
§1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje
…
d) podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví osob, bezpečnost provozu a ochranu
pracovního prostředí …
§5
(1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí být
dodrženy zásady ochrany a využití nerostného bohatství, požadavky hospodárného využívání
ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, zásady báňské
technologie, jakož i požadavky ochrany pracovního prostředí.
16
§ 5b
Báňský projektant
(2) Báňský projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované
projektové dokumentace (dále jen „projekt“) a za proveditelnost, technickou úroveň
a bezpečnost děl a staveb uvedených v odstavci 1, pokud byly provedeny podle jím
zpracovaného projektu.
§6
(1) Organizace je při své činnosti povinna zajistit a kontrolovat dodržování tohoto
zákona, horního zákona a předpisů vydaných na jejich základě, jakož i zvláštních právních
předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a pracovní
podmínky při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem.
(2) Organizace je povinna učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření
a bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy, které by mohly ohrozit provoz organizace nebo
zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost života a zdraví lidí. V rámci havarijní
prevence je organizace povinna učinit opatření zejména k předcházení vzniku požárů
a výbuchů, průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů, jakož i vzniku důlních otřesů
a erupcí.
(4) Organizace vykonávající hornickou činnost je povinna zřídit útvar, popřípadě
ustanovit odborně způsobilého pracovníka pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu, pracovníka pro řízení likvidace závažných provozních
nehod (havárií) a vypracovat plány jejich zdolávání.
(6) Český báňský úřad podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem
a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu
při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem včetně bezpečnosti
používaných technických zařízení a požární ochrany v podzemí,
b) požadavky na havarijní prevenci a na plány zdolávání závažných provozních nehod
(havárií),
c) zjišťování příčin závažných provozních nehod (havárií) a pracovních úrazů a jejich
evidenci a registraci,
d) hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií),
závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení.
17
262/2006 Sb.
ZÁKON
zákoník práce
(49x novelizován do září 2016)
ČÁST PÁTÁ
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
HLAVA I - PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
§ 101 (BOZP součást pracovních povinností)
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při
práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu
práce (dále jen "rizika").
(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle
odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí
pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu
pracovních míst, která zastávají.
§ 102 (Prevence rizik)
(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat ….. a hodnotit rizika a přijímat
opatření k jejich odstranění …..
(4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout
opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo
minimalizováno.
HLAVA II -POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI
ZAMĚSTNANCE
§ 103 (Zaměstnavatel je povinen)
§ 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí
a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
§ 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání
§ 106 Práva a povinnosti zaměstnance
HLAVA III - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 107 (Další požadavky BOZP stanoví zákon)
§ 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
18
3. Zákonné a podzákonné obecně závazné předpisy
horního práva (44/88 Sb., 61/88 Sb., 157/09 Sb.,
85/12 Sb., 83/13 Sb., 259/14 Sb., 62/88 Sb., prováděcí
předpisy)
Horní právo ČR je tvořeno 6ti zákony a více jak 50ti vyhláškami (47 v působnosti SBS, 2 vyhlášky MPO,
3 MŽP)
Zákonné právní normy :
44/1988 Sb. - Zákon ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
61/1988 Sb. - Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
157/2009 Sb. - Zákon o nakládání s těžebním odpadem
85/2012 Sb. - Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur
83/2013 Sb. - Zákon o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
259/2014 Sb. - Zákon o prekurzorech výbušnin (zákon o prekurzorech výbušnin)
(62/1988 Sb. - Zákon o geologických pracích, (ložiskový průzkum))
Úplný výpis prováděcích předpisů vydaných v působnosti ČBÚ :
(v září 2016 bylo v platnosti 47 vyhlášek ČBÚ, Zdroj : http://www.cbusbs.cz/index.php/modules-menu.html)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
Vyhláška MD a ÚBÚ č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice,
Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin,
Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a
ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem
Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí,
hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu,
úpravě a zušlechťování nerostů,
Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů,
celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů,
Vyhláška ČBÚ č. 99/1992 Sb., o … ukládání odpadů v podzemních prostorech,
Vyhláška ČBÚ č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech,
Vyhláška ČBÚ č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů,
Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezp. provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti ….
Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých
činnostech prováděných hornickým způsobem,
Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podm. pro stavbu a provoz důlního požárního vodovodu
Vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů a zařízení pro
rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl,
Vyhláška ČBÚ č. 5/1994 Sb., kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního a uhelného
prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech
Vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení protivýbuchových
uzávěr prachových a vodních
Vyhláška ČBÚ č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin,
Vyhláška ČBÚ č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým
způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností
Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin,
Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze
a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem
19
22. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí,
23. Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl,
24. Vyhláška ČBÚ č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu
25. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích
26. Vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití
a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních,
technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol
27. Vyhláška ČBÚ č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb.
28. Vyhláška ČBÚ č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu
29. Vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci
30. Vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních
31. Vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných
při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
32. Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech
33. Vyhláška ČBÚ č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných událostí a nebezpečných stavů, závažných
provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení
34. Vyhláška č. 293/2003 Sb., o bližších podmínkách a vlastnostech výbušnin pro použití v rizikových
podmínkách nebo v rizikovém prostředí a o přezkušování vlastností těchto výbušnin
35. Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená
technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hor. způsobem
36. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
37. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o BOZP a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s neb. důlních otřesů
38. Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické
činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve
znění vyhlášky ČBÚ č. 240/2006 Sb.
39. Vyhláška č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb.,
40. Vyhláška č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů
41. Vyhláška č. 153/2008 Sb., o vzorech tiskopisů žádostí o udělení povolení k předávání, nabývání,
vývozu, dovozu a tranzitu výbušnin
42. Vyhláška č. 378/2008 Sb., o stanovení procesu schvalování plastických trhavin , …
43. Vyhláška č. 428/2009 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem
44. Vyhláška č. 429/2009 Sb., o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem …
45. Vyhláška č. 394/2011 Sb., o sídlech obvodních báňských úřadů.
46. Vyhláška č. 123/2014 Sb., o bezpečnostních a technických požadavcích na zacházení
s pyrotechnickými výrobky
47. Vyhláška č. 288/2015 Sb. o provádění ohňostrojných prací
Poz. šedě podbarveno - předpisy zahrnuté ve výukovém předmětu HPBP (celkem 14 předpisů),
nevýrazný text
- předpis, který nemá věcný obsah, pouze zrušuje předpis.
Do kvantitativního přehledu prováděcích předpisů HP (podzákonných obecně závazných
předpisů) nutno zahrnout následující vyhlášky vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu
a Ministerstvem životního prostředí :
Vyhláška MPO č. 497/1992 Sb. o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů
Vyhláška MH č. 617/1992 Sb. o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých
vyhrazených nerostů (bude zrušena od 1.1.2017)
Vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru
Vyhláška MŽP č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích
Vyhláška MŽP č. 206/2001 Sb. o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět
a vyhod. geol. práce (ložiskový průzkum)
Poz. Do oblasti ochrany zdraví při práci v hornictví účinně zasahují např. „hygienické předpisy“ aj. např.:
20
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Prováděcí předpisy zahrnuté ve výukovém předmětu „HPBP“ :
(celkem 24 předpisů) :
104/1988 Sb. Vyhláška o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování
a ohlašování hor. činn.
22/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor.
činn. .. v podzemí
26/1989 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor.
činn. .. na povrchu
51/1989 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při úpravě
a zušlechťování nerostů
172/1992 Sb. Vyhláška o dobývacích prostorech
363/1992 Sb. Vyhláška MŽP zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru
364/1992 Sb. Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích
497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů
617/1992 Sb. Vyhláška MH o placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých
vyhrazených nerostů (zrušena od 1.1.2017)
15/1995 Sb. Vyhláška o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým
způsobem ...
202/1995 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elektrických zařízeních při
hornické činn....
55/1996 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci při činnosti prováděné hornickým
způsobem v podzemí
52/1997 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních
důlních děl
35/1998 Sb. Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
239/1998 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zd. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy
a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích
361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět
a vyhod. geol. Práce
74/2002 Sb. Vyhláška o vyhrazených elektrických zařízeních
392/2003 Sb. Vyhláška o bezpečnosti provozu technických zařízení
415/2003 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě
a chůzi
659/2004 Sb. Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím
otřesů
298/2005 Sb. Vyhláška o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při
hornické činnosti.
176/2008 Sb. Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení
394/2011 Sb. Vyhláška o sídlech obvodních báňských úřadů.
98/2016 Sb. Nařízení vlády o sazbách úhrady (účinnost od 1.1.2017)
Poz., žlutě podbarveno - předpisy vydané jinými legislativními orgány než ČBÚ
21
4. Nerostné bohatství, nerosty, rozdělení nerostů,
výhradní ložisko – definice a právní ochrana podle
znění horního zákona (§2 – 7 44/88 Sb.)
44/1988 Sb.
ZÁKON
§2
Nerosty
(1) Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části zemské
kůry.
(2) Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují
a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené
nerosty,
b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově
získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých
zdrojů,
c) rašelina,
d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené
nerosty v dobyvatelném množství,
e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva.
§3
Rozdělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené
(1) Vyhrazené nerosty jsou
a) radioaktivní nerosty,
b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a
bituminosní horniny,
c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
d) magnezit,
e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva,
bentonit,
h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s
vlastnostmi polovodičů,
i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově
dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a
zeolit,
l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou
vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,
m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).
(2) Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.
22
(3) V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným,
rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s ministerstvem životního prostředí
České republiky.
§4
Ložisko nerostů
Ložiskem nerostů podle tohoto zákona (dále jen "ložisko") je přírodní nahromadění
nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které
vznikly hornickou činností 1) a obsahují nerosty.
§5
Nerostné bohatství
(1) Nerostné bohatství podle tohoto zákona tvoří ložiska vyhrazených nerostů (dále jen
"výhradní ložiska").
(2) Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.
§ 5a
Organizace
Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti*) při splnění podmínek
stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních
ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona.
*) právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a fyzické osoby, které podnikají na základě
živnostenského nebo jiného než živnostenského oprávnění.
§6
Výhradní ložisko
(1) Zjistí-li se vyhrazený nerost*) v množství a jakosti, které umožňují důvodně
očekávat jeho nahromadění, vydá Ministerstvo životního prostředí osvědčení o výhradním
ložisku.
(2) Osvědčení o výhradním ložisku zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu
průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního
plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání nebo průzkum
výhradního ložiska.
*) zjištění, ke kterému došlo v důsledku vyhledávání nebo geologického průzkumu.
§7
Ložisko nevyhrazených nerostů
Ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku *).
*) Výjimku tvoří ložiska nevyhrazených nerostů o kterých bylo rozhodnuto do roku 1991, že
jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství, nyní viz § 43a HZ :
§ 43a
23
Přechodná ustanovení k úpravám účinným od nabytí účinnosti zákona České národní
rady č. 541/1991 Sb.
(1) Ložiska nevyhrazených nerostů, o nichž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní
správy, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství podle dosavadních
předpisů, se považují nadále za výhradní ložiska podle tohoto zákona (tj. podle zákona
541/1991 Sb.)
5. Hornická činnost (§2 61/88 Sb.)
61/1988 Sb.
ZÁKON
§2
Hornická činnost
Hornickou činností se podle tohoto zákona rozumí
a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (dále jen "výhradní ložiska"),
b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek,
c) zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů,
d) úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním,
e) zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených
v písmenech a) až d),
f) zvláštní zásahy do zemské kůry,
g) zajišťování a likvidace starých důlních děl,
h) báňská záchranná služba,
i) důlně měřická činnost.
Poz. Výňatek ze stanoviska ČBÚ č.j. 341/423.06/98 ze dne 4.5.1998 :
… Za součást „hornické činnosti" je nutné považovat všechny činnosti, které s otvírkou,
přípravou a dobýváním a dalšími činnostmi podle § 2 zákona přímo technologicky souvisejí
nebo s nimi souvisejí z hlediska údržby zařízení. Jsou tedy neoddělitelnou součástí výrobně
technologického procesu. Součásti hornické činnosti tedy je např. důlní doprava, čerpání vod
a další činnosti včetně výstavbových prací vázaných k těmto činnostem, tedy včetně výstavby
kolejových tratí důlní dráhy nebo pasových dopravníků, výstavby čerpací stanice, provedení
revize elektrozařízení apod. …
24
6. Činnost prováděná hornickým způsobem (§3 61/88
Sb.)
61/1988 Sb.
ZÁKON
§3
Činnost prováděná hornickým způsobem
Činností prováděnou hornickým způsobem se podle tohoto zákona rozumí
a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů
prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek
nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu,
b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy
a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou
odstraňování nánosů při údržbě vodních toků,
c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce),
d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu,
e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje
více než 100 000 m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb,
f) vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3,
g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí,
h) práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na
jejich udržování v bezpečném stavu,
i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů *), jakož
i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny.
*) Definice dílčích kategorií viz vyhl. ČBÚ č. 55/1996 Sb. §2 Výklad pojmů, např. studna –
odst.1 písm. m) „Studna - svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určená pro
vodohospodářské účely“ (Poz. Při povolování vodohospodářských děl, tedy i studní, není SBS
dotčeným orgánem, studny povoluje příslušný vodohospodářský orgán, který povolení studny
pouze oznámí obvodnímu báňskému úřadu.)
§4
Odstranění pochybností
V pochybnostech, zda jde o hornickou činnost a nebo zda jde o činnost prováděnou
hornickým způsobem, rozhodne Český báňský úřad po projednání s dotčenými ústředními
orgány státní správy.
§ 20
Ostatní činnosti prováděné hornickým způsobem (mimo těžbu)
(1) Činnosti prováděné hornickým způsobem uvedené v § 3 písm. b) až i) provádějí
organizace podle zvláštních předpisů *). Obvodní báňský úřad příslušný k výkonu vrchního
dozoru nad činností prováděnou hornickým způsobem podle § 3 písm. i) je dotčeným
orgánem v řízeních o povolení staveb, jejichž součástí tato činnost je, a vydává v takových
řízeních závazná stanoviska.
25
*) Např. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 62/1988 Sb.
o geologických pracích, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), aj.
Poz. Dozor SBS nad ostatní činnosti prováděné hornickým způsobem se týká dodržování
báňských a jiných obecně závazných předpisů upravujících BOZP a bezpečnost technického
provozu (např. podle vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb., č. 55/1996 Sb., NV 361/2007 Sb.)
7. Ložiskový průzkum, (§ 11-12, 31 44/88 Sb., 62/88 Sb.,
369/04 Sb.)
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST TŘETÍ
§ 11
Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek
(1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a výhradních ložisek
nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je stanoveno
podle zvláštních právních předpisů (62/1988 Sb.).
(2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny
z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství
a) ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny využitelné nerosty
ložiska a jejich užitkové složky,
b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se výstavba dolů a lomů,
otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska mohly projektovat a uskutečňovat podle
zásad báňské technologie a aby se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska,
c) používat takové metody a postupy, aby nedošlo k znemožnění nebo ztížení využití
výhradního ložiska nebo jeho části a k neodůvodněným ztrátám zásob výhradního ložiska,
d) zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na
jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné
obecné zájmy,
e) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu provést opatření, aby se nezmařila důlní díla a
neztížilo provádění dalšího průzkumu a využití výhradního ložiska.
(3) Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu
výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle
zvláštních předpisů (62/1988 Sb.).
26
(4) Organizace, které se stanovilo území pro vyhledávání a průzkum výhradního
ložiska, platí roční úhradu z tohoto území podle zvláštních předpisů. (62/1988 Sb.).
(5) Provádění geologických prací upravují zvláštní předpisy (62/1988 Sb.).
(6) Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu
a obchodu a s Českým báňským úřadem podrobněji stanoví obecně závazným právním
předpisem postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany
a hospodárného využití nerostného bohatství.
§ 12
Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu
Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání (§ 11) přírodní nahromadění vyhrazeného
nerostu, je povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu
průmyslu a obchodu.
ČÁST SEDMÁ
§ 31
Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek
…..
(3) K upřesnění znalostí o množství a kvalitě zásob, o geologických
a báňskotechnických podmínkách dobývání je organizace povinna v průběhu dobývání
zabezpečit v nezbytném předstihu v hranicích svého dobývacího prostoru další průzkum
ložiska. Na tento průzkum se vztahují obdobně ustanovení § 11.
62/1988 Sb.
ZÁKON
o geologických pracích
ČÁST PRVNÍ
§2
Geologické práce
(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum
a geologický průzkum …..
…..
(2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení
geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologickou stavbu území, její prvky
a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.
27
(3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se
zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se
podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry,
hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí.
(4) Ložiskový průzkum se člení na etapu
a) vyhledávání ....(na základě vypočtu“ zásob vyhledaných“ dojde k zaevidování ložiska)
b) průzkum ....(výpočet „zásob prozkoumaných“ je nutný před stanovení dob. prostoru)
c) těžebního průzkumu ....
ČÁST DRUHÁ
Oprávnění k provádění geologických prací
§3
Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení
odborné způsobilosti
(1) Geologické práce
a) prováděné v rámci podnikatelské činnosti,
b) prováděné se zásahem do pozemku,
c) jejichž výsledky slouží k plnění práv a povinností orgánů veřejné správy
jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze ty fyzické a právnické
osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy, u nichž tyto práce řídí a za jejich
výkon odpovídá fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce
projektovat, provádět a vyhodnocovat (206/2001 Sb.), (dále jen "odpovědný řešitel
geologických prací").
…..
(3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje
ministerstvo (ŽP). Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti
odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou.
(4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru,
odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů,
odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů a
bezúhonnost. .....
§4
Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů
a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na
průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má
oprávnění k hornické činnosti (15/1995 Sb.) (dále jen "zadavatel") .
.....
(4) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo na vyhledávání a průzkum
výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.
28
(6) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým
obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném
souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími
stranami povrchového obrazce.
....
(10) Ministerstvo (ŽP) vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. ...
Evidence průzkumných území MŽP : http://www.env.cz/www/geo-research.nsf
§ 4a
(4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území,
popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti
území a podmínky pro provádění prací. …
§ 4b
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum
(1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek,
jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý
i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se
každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.
.....
ČÁST TŘETÍ
Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací
§6
Projektování geologických prací
(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací,...
...
(3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než
30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna
zaslat krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do
pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací ...
...
§7
Evidence geologických prací
(1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se
geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace
provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto
prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci
potvrzení.
...
29
§9
Provádění geologických prací
(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně
v souladu s projektem geologických prací.
(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas
dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále
jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny
a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění
geologických prací.
…
§ 9a
Podávání návrhů a oznámení
(1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat
a) ministerstvu (ŽP)
1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,
2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím
právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování
stanoví ministerstvo vyhláškou,
3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací
prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,
…
§ 12
Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací
(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě
schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému
uchovávání České geologické službě.
(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce
1 Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují
pro svou činnost.
(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může
vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické
nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou
osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou
případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu
nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě. .....
30
369/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací …
§ 15
Vyhodnocování výsledků geologických prací
(1) Prvotním výsledkem řešení geologického úkolu jsou údaje, měření, pozorování,
poznatky a odebrané vzorky a další geologická dokumentace o všech skutečnostech zjištěných
při řešení geologického úkolu.
(2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává souhrnná
geologická dokumentace (368/2004Sb. Vyhláška o geologické dokumentaci) .
(3) Organizace vyhodnotí všechny získané údaje, poznatky a dosažené prvotní
výsledky geologických prací v závěrečné zprávě, .....
....
(5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů, dokumentuje se tato
skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů.
§ 16
Závěrečná zpráva
(1) Závěrečná zpráva dokumentuje průběh a výsledky provedených geologických
prací ....
(2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu zpracovává
podle přílohy č. 4, 5 nebo 6. ....
...
(5) Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta smluvně, zpracuje
organizace závěrečnou zprávu do 6 měsíců od ukončení terénních, laboratorních nebo
speciálních prací.
Přílohy VYHLÁŠKY 369/2004 Sb.
Příl.1 Podmínky využitelnosti zásob nerostů
Příl.2 Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování do
kategorií
Příl.3 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu
Příl.4 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující výpočet
vyhledaných zásob
Příl.5 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem
prozkoumaných zásob
Příl.6 Osnova likvidačního výpočtu zásob
Příl.7 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob
podzemních vod
Příl.8 Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních vod
a jejich klasifikaci
Příl.9 Rizikové geofaktory životního prostředí
Příl.10 Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů
31
Průzkumná území, zdroj – Česká geologická služba
Zdroj 2016 : Česká geologická služba – Surovinový informační systém
URL : http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5
8. Zásoby ložiska, klasifikace zásob, podmínky
využitelnosti (§ 13-14 44/88 Sb., § 15-18 369/04 Sb.)
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST TŘETÍ
§ 13
Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti
(1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů
ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho
dobývání.
(2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti
zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů,
geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje
vhodnost zásob výhradních ložisek k využití.
§ 14
32
Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob
výhradních ložisek
(1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí
vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace.
(2) Zásoby výhradního ložiska se ve výpočtech zásob klasifikují
a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho úložních poměrů nebo
jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňsko-technických podmínek na
zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových
složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti,
b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a
vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska, a
zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím
technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v
budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj,
c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností
provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v
ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v
pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů.
Ostatní zásoby jsou zásoby volné.
Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24 odst. 1),
uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby").
Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních
ztrát souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek.
(3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace.
Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu životního
prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.
(4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti
výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
369/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových
geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
§ 15
Vyhodnocování výsledků geologických prací
…
(2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává souhrnná
geologická dokumentace (368/2004Sb. Vyhláška o geologické dokumentaci) .
....
skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů.
33
§ 16
Závěrečná zpráva
podle přílohy č. 4 (zásoby vyhledané), č. 5 (zásoby prozkoumané), nebo 6 (likvidační výpočet
zásob)
(5) V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů se prognózní
zdroje nerostů vyhodnocují a klasifikují v kategoriích uvedených v příloze č. 2. Evidenční list
prognózních zdrojů nerostů, který je součástí vyhodnocení, se zpracovává na tiskopise
zveřejněném ve Věstníku ministerstva.
§ 17
Podmínky využitelnosti
(1) Podmínky využitelnosti se zpracovávají způsobem a v rozsahu uvedeném v příloze
č. 1, a to s přihlédnutím k průběžným výsledkům vyhledávání nebo průzkumu ložiska tak, aby
byly schváleny před zahájením výpočtu zásob.
§ 18
Výpočet nebo přepočet zásob nerostů
(1) Při výpočtech nebo přepočtech zásob nerostů se vychází z
a) podmínek využitelnosti zásob,
.....
(6) Bližší náležitosti postupu při výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů jsou
obsaženy v příloze č. 10.
Přílohy VYHLÁŠKY 369/2004 Sb.
Příl.1 Podmínky využitelnosti zásob nerostů
Příl.2 Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů a jejich zařazování do
kategorií
Příl.3 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu
Příl.4 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu obsahující výpočet
vyhledaných zásob
Příl.5 Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu s výpočtem
prozkoumaných zásob
Příl.6 Osnova likvidačního výpočtu zásob
Příl.7 Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu s výpočtem zásob
podzemních vod
Příl.8 Podmínky pro odhady a výpočty zásob využitelného množství podzemních vod
a jejich klasifikaci
Příl.9 Rizikové geofaktory životního prostředí
Příl.10 Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů
Příloha 1
34
Podmínky využitelnosti zásob nerostů
Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím rozsahu a způsobem:
1. Množství nerostu ….. Základní podmínkou pro stanovení minimálního množství zásob
nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných nákladů na vyhledání a průzkum
ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska, likvidaci následků dobývání (sanace,
rekultivace, důlní škody), zahrnutí všech úhrad a poplatků vyplývajících z právních předpisů
nebo ze smluvních ujednání, představujících závazky vzniklé v procesu osvojování ložiska od
počátečního průzkumu až po definitivní ukončení činnosti na ložisku. K těmto nákladům
(investičním i provozním) se připočítají veškeré daně, cla, odvody a jiné poplatky vyplývající
z finančních předpisů upravujících podnikání a očekávanou výši zisku z podnikání, a to po
celou dobu činnosti na ložisku. Souhrn všech těchto položek vytváří celkovou finanční sumu,
kterou musí pokrýt produkce nerostných surovin z ložiska. Tato suma představuje minimální
ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a splnění všech
finančních povinností. …. Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů je nutno
přihlédnout k očekávanému ekonomickému vývoji v období předpokládané produkce z
ložiska. …. Výpočet nebo modelové stanovení nebo odhad minimálního ekonomického
potenciálu ložiska určuje minimální množství zásob na ložisku.
2. Jakost nerostu se vyjadřuje …. dosažení tržně odbytelné produkce
3. Geologické ukazatele …
4. Báňsko technické podmínky ….
5. Ekologické podmínky …
6. Další ukazatele (střetům zájmů …) …
9. Osvědčení o ložisku, ochrana nerostného bohatství,
chráněná ložisková území (§6, §10, 15-19, 43 44/88
Sb., 364/92 Sb.)
44/1988 Sb.
ZÁKON
§6
Výhradní ložisko
(1) Zjistí-li se vyhrazený nerost *) v množství a jakosti, které umožňují důvodně
ložisku.
(2) Osvědčení o výhradním ložisku**) zašle Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu, obvodnímu báňskému úřadu, orgánu
územního plánování, stavebnímu úřadu a organizaci, pro niž bylo provedeno vyhledávání
nebo průzkum výhradního ložiska.
**) Hornická ročenka 2015 - k 1.1 2016 bylo evidováno 297 osvědčení o výhradním ložisku.
35
§ 10
(1) Organizace je povinna
a) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení chráněného ložiskového území,
e) navrhnout stanovení, změnu, popřípadě zrušení dobývacího prostoru,
…
ČÁST ČTVRTÁ
Ochrana nerostného bohatství
§ 15
Zabezpečení ochrany nerostného bohatství při územně plánovací činnosti
(1) K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního
plánování zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací
činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách
poskytovaných jim ministerstvem životního prostředí České republiky; přitom postupují
podle zvláštních předpisů (zákon o obcích, drahách, telekomunikacích, péči o zdraví lidu,
zemědělském půdním fondu, vodách, lesích, ochraně přírody, památkové péči) a jsou povinni
navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem
chráněných obecných zájmů nejvýhodnější.
(2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský
úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje
z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. Ministerstvo životního prostředí,
Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním
plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství.
§ 16
Chráněné ložiskové území
(1) Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se
zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území.
(2) Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které
nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání
výhradního ložiska.
(3) Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období
vyhledávání nebo průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku (§ 6).
(4) Orgán, který stanovil chráněné ložiskové území, zašle potřebné podklady pro zápis
do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu.
36
§ 17
Stanovení chráněného ložiskového území
(1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání
s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti
s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po
dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
(2) Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahájí na návrh organizace
nebo z podnětu orgánu státní správy. Návrh se doloží osvědčením o výhradním ložisku
a návrhem hranic chráněného ložiskového území.
(3) Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze
navrhovatel. Zahájení řízení oznámí ministerstvo životního prostředí České republiky
dotčeným orgánům státní správy, orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu.
Ministerstvo životního prostředí České republiky nařídí ústní jednání spojené podle potřeby
s místním šetřením a současně upozorní, že stanoviska uvedených orgánů státní správy
a připomínky a návrhy účastníka se mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak
ministerstvo životního prostředí České republiky k nim nemusí přihlédnout. Jestliže některý
z uvedených orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení delší čas, ministerstvo
životního prostředí České republiky na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím
přiměřeně prodlouží.
(4) V řízení o stanovení chráněného ložiskového území posoudí ministerstvo životního
prostředí České republiky návrh a podklady z hlediska požadavků na ochranu výhradního
ložiska, zabezpečí stanoviska orgánů státní správy uvedených v odstavci 3 a posoudí
připomínky a návrhy účastníka.
(5) Hranice chráněného ložiskového území se vyznačí v územně plánovací
dokumentaci.
...
§ 18
Omezení některých činností v chráněném ložiskovém území
(1) V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat
stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného
stanoviska dotčeného orgánu podle tohoto zákona.
...
§ 19
Umisťování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území
(1) Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které
nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů
(stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti,
vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro
umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení.
....
37
ČÁST JEDENÁCTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 43
Přechodná ustanovení
(4) … V případech, kdy nebylo stanoveno chráněné území, se dobývací prostor
stanovený podle dosavadních předpisů považuje též za chráněné ložiskové území podle tohoto
zákona.
…
364/1992 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva životního prostředí České republiky
o chráněných ložiskových územích
Návrh na stanovení chráněného ložiskového území
§1
(1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území předkládá právnická nebo
fyzická osoba, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku (dále jen "ložisko")
nebo právnická osoba, která byla pověřena zabezpečit ochranu a evidenci ložiska 2) (dále jen
"navrhovatel").
(2) Návrh obsahuje
a) obchodní jméno navrhovatele, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště,
popřípadě místo podnikání, liší-li se od bydliště,
b) základní údaje o ložisku, kterými jsou označení ložiska podle evidence ložisek, druhu
nerostu, rozsah, tvar a hloubka uložení ložiska,
c) název chráněného ložiskového území, označení a souřadnice vrcholů jeho geometrického
obrazce, jeho plošný obsah a zdůvodnění navrhovaných hranic chráněného ložiskového
území,
d) název a identifikační číslo katastrálního území a název a kód okresu, v nichž leží chráněné
ložiskové území; jestliže chráněné ložiskové území leží v několika katastrálních územích,
uvedou se názvy a identifikační čísla všech těchto katastrálních území, popřípadě názvy a
kódy dalších okresů, do nichž chráněné ložiskové území zasahuje,
e) údaje o jiných chráněných územích a ochranných pásmech v navrhovaném chráněném
ložiskovém území,
f) návrh podmínek ochrany ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání.
(3) K návrhu se přiloží
a) mapa povrchové situace v dostatečně velkém měřítku, které nesmí být menší než 1:25000.
Do mapy se zakreslí hranice chráněného ložiskového území a pokud je to možné i svislý
průmět obrysů ložiska do tohoto území, dále hranice jiného dříve stanoveného chráněného
ložiskového území nebo dobývacího prostoru, označení a souřadnice vrcholů jejich
geometrických obrazců a hranice jiných chráněných území, popřípadě ochranných pásem,
b) osvědčení o ložisku. (podle §6, 44/88 Sb.)
....
38
§2
(1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území včetně příloh předkládá
navrhovatel ve dvou vyhotoveních ministerstvu životního prostředí České republiky (dále jen
"ministerstvo"). Mapu povrchové situace podle § 1 odst. 3 písm. a) upravenou podle výsledků
řízení je navrhovatel povinen předložit na vyžádání ministerstva v potřebném počtu
vyhotovení.
(2) Ministerstvo oznámí zahájení řízení o stanovení chráněného ložiskového území
všem orgánům uvedeným v § 17 odst. 3 horního zákona , obvodnímu báňskému úřadu a
ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.
§3
Rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území
(1) V rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území se uvedou dále podle § 1
odst. 2 písm. a) až d) a podmínky ochrany ložiska.
(2) Chráněné ložiskové území se označí názvem katastrálního území, v němž leží
chráněné ložiskové území nebo jeho největší část, s označením ložiska podle evidence
ložisek. Jestliže se v tomtéž katastrálním území stanoví další chráněné ložiskové území,
označí se názvem katastrálního území a římskou číslicí.
(3) Hranice chráněného ložiskového území na povrchu se stanoví uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami. Vrcholy geometrického obrazce se určují v
platném souřadnicovém systému. Souřadnice vrcholů se zjistí odměřením z mapy nebo
měřickými metodami.
(4) V podmínkách ochrany ložiska se stanoví zejména zákaz, omezení nebo způsob
zřizování staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisejí s dobýváním
ložiska a které by mohly znemožnit nebo ztížit jeho dobývání, s přihlédnutím k požadavkům
dotčených orgánů státní správy.
(5) Ministerstvo doručí rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, jehož
přílohou je mapa povrchové situace podle § 1 odst. 3 písm. a) upravená podle výsledků řízení,
a) navrhovateli,
b) orgánu územního plánování a stavebnímu úřadu,
c) ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky,
d) obvodnímu báňskému úřadu,
e) okresnímu úřadu,
f) popřípadě obcím.
...
§4
Změna a zrušení chráněného ložiskového území
(1) Navrhovatel je povinen navrhnout
a) změnu chráněného ložiskového území, jestliže se na základě průzkumu ložiska změnily
základní údaje o ložisku uvedené v § 1 odst. 2 písm. b),
39
b) zrušení chráněného ložiskového území, jestliže pominuly důvody ochrany ložiska proti
znemožnění nebo ztížení jeho dobývání.
(2) Na řízení o změně a zrušení chráněného ložiskového území se vztahují přiměřeně
ustanovení § 1 až 3.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto o zrušení chráněného ložiskového území podle odstavce 1
písm. b) a v podzemních prostorách je úložiště odpadů, je provozovatel zařízení pro ukládání
odpadů povinen navrhnout stanovení chráněného území podle § 6.
§5
Evidence chráněných ložiskových území
Evidence chráněných ložiskových území obsahuje
a) evidenční knihu,
b) rejstřík katastrálních území, do nichž chráněné ložiskové území zasahuje,
c) sbírku listin.
Chráněná ložisková území, zdroj – Česká geologická služba
40
10.
Osvědčení o odborné způsobilosti v oboru
hornictví (§5 61/88 Sb., 298/05 Sb., 206/01 Sb.)
61/1988 Sb.
ZÁKON
§5
Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
(2) … Před vydáním povolení k …. musí organizace doložit, že provádění těchto
činností bude řídit a za jejich kvalitu odpovídat osoba s odbornou způsobilostí ….
298/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 12. července 2005
o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů
§1
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) odborná kvalifikace - způsobilost k výkonu hornické činnosti a činnosti prováděné
hornickým způsobem prokazovaná předepsaným ukončeným vzděláním a předepsanou
odbornou praxí při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem,
b) odborná způsobilost - naplnění odborné kvalifikace a prokázání znalostí z právních
předpisů (§ 3 odst. 1), a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon činnosti,
c) ukončené vzdělání - úspěšné ukončení studia, ve kterém se vyučují technické obory
potřebné k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České
republice, jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky. Prokazuje se dokladem o ukončeném
vzdělání,
….
41
§2
Odborně kvalifikovaná osoba
(1) Fyzické osoby ustanovené k zajištění odborného a bezpečného výkonu hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem musí splňovat tuto odbornou kvalifikaci:
a) Závodní dolu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na dole. Musí mít odbornou kvalifikaci
alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky.
b) Závodní lomu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem
1. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun. Musí mít
odbornou kvalifikaci alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi
při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky,
2. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun. Musí mít
odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi
při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky nebo
alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou
a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň
čtyři roky.
c) Závodní je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti nebo
činnosti prováděné hornickým způsobem na provozech, kde není stanovena funkce závodního
dolu nebo závodního lomu. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského
studijního programu a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň dva roky, nebo
čtyři roky.
d) Bezpečnostní technik je fyzická osoba způsobilá pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti nebo činnosti
prováděné hornickým způsobem. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň
bakalářského studijního programu a odbornou praxi v příslušné regulované činnosti alespoň
dva roky, nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného
maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým
způsobem alespoň čtyři roky.
e) Báňský projektant je fyzická osoba způsobilá projektovat nebo navrhovat objekty
a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým
způsobem, vypracovávat plány a dokumentaci týkající se hornické činnosti nebo činnosti
prováděné hornickým způsobem, pokud nejsou upraveny zvláštním právním předpisem. Musí
mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu a odbornou
praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok,
nebo alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného
maturitou a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým
způsobem alespoň čtyři roky.
42
f) Projektant instalací elektrických zařízení je fyzická osoba způsobilá projektovat instalace
elektrických zařízení používané při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým
způsobem a vypracovávat související plány a dokumentaci. Musí mít odbornou kvalifikaci v
rozsahu alespoň magisterského studijního programu 3) a odbornou praxi při hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok nebo alespoň odbornou
kvalifikaci v rozsahu středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a odbornou praxi při
hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky.
g) Geomechanik je fyzická osoba způsobilá vypracovávat dokumentaci, projektovat a řídit
činnost v protiotřesové oblasti. Musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň
magisterského studijního programu a odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti
prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky.
h) Hodnotitel rizik ukládání odpadů je fyzická osoba způsobilá vypracovávat integrovanou
analýzu úložiště a provádět hodnocení rizik ukládání odpadů v podzemních úložištích . Musí
praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky.
i) Vedoucí větrání je fyzická osoba způsobilá k řízení větrání dolu při hornické činnosti. Musí
praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň tři roky.
j) Odborný znalec jako fyzická osoba stanovená Českým báňským úřadem je oprávněn
zpracovávat :
1. odborné posudky a stanoviska pro posuzování stability podzemních objektů a
dalších prostor vytvářených činností prováděnou hornickým způsobem16),
2. odborné posudky a stanoviska a provádět zkoušky u vybraných důlních strojů,
zařízení, přístrojů a pomůcek a
musí mít odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň magisterského studijního programu3) a
odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň
čtyři roky. Český báňský úřad přihlédne při stanovení odborného znalce k jeho technickým a
odborným znalostem, délce odborné nebo vědecké praxe a k znalosti obecně závazných
právních předpisů,
k) Technický dozor je fyzická osoba ustanovená ke kontrole výkonu odborné a bezpečné
činnosti zaměstnanců, dodržování technologických předpisů, předpisů upravujících
bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnosti provozu a pracovních podmínek.
Technický dozor pro vedení důlních a podzemních děl musí mít odbornou kvalifikaci v
rozsahu alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou praxi při hornické
činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň šest měsíců. Technický dozor
pro výkon speciálních činností (zejména strojní, elektro, chemické, stavební) musí mít
alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru.
l) Projektant instalací strojního zařízení jako fyzická osoba způsobilá projektovat instalace
strojních zařízení používané při hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým
způsobem a vypracovávat související plány a dokumentaci musí mít odbornou kvalifikaci
získanou absolvováním alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi při
hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň jeden rok nebo
alespoň odbornou kvalifikaci v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou a odbornou
praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky,
43
m) Hlavní důlní měřič jako fyzická osoba způsobilá provádět a řídit důlně měřickou činnost.
Je odpovědná za správnost a úplnost vyhotovené důlně měřické dokumentace a její odborné
vedení, doplňování a uchovávání musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním
alespoň magisterského studijního programu a odbornou praxi ve výkonu důlně měřické
činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva
roky,
n) Důlní měřič jako fyzická osoba způsobilá provádět a řídit jednotlivá měření při důlně
měřické činnosti. Je odpovědná za správnost a úplnost jednotlivých měření a vyhotovených
jednotlivých částí důlně měřické dokumentace, které tato osoba prováděla nebo řídila při
důlně měřické činnosti, musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň
bakalářského studijního programu nebo v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou. V
případě středního vzdělání s maturitní zkouškou musí mít odbornou praxi ve výkonu důlně
měřické činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň
jeden rok.
(2) Má-li být funkce závodního dolu, závodního, bezpečnostního technika,
projektanta, geomechanika, vedoucího větrání, technického dozoru a předáka vykonávána na
plynujícím dole, na dole nebezpečném důlními otřesy, průtržemi hornin a plynů nebo na
uhelném dole, požaduje se, aby alespoň polovina předepsané odborné praxe byla vykonána na
dole s obdobnými podmínkami.
§3
Odborná způsobilost
(1) Znalost právních předpisů upravujících ochranu a využívání ložisek nerostů,
bezpečnost provozu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovní podmínky při hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, požární ochranu, bezpečnost technických
zařízení, zabezpečení chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, používání
výbušnin při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i
schopnost jejich uplatnění při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým
způsobem, a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon práce nebo funkce, se
ověřuje zkouškou.
(2) Odborná způsobilost závodního je oprávněním též k výkonu regulovaných činností
uvedených v ustanovení § 4 písm. d) a k).
§4
Ověřování odborné způsobilosti
Orgány státní báňské správy ověřují odbornou způsobilost
a) závodního dolu,
b) závodního lomu,
c) závodního,
d) bezpečnostního technika,
e) báňského projektanta,
f) projektanta instalací elektrických zařízení,
44
g) geomechanika,
h) hodnotitele rizik ukládání odpadů,
i) vedoucího větrání,
j) odborného znalce,
k) technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl,
l) projektanta instalací strojního zařízení,
m) hlavního důlního měřiče,
n) důlního měřiče.
§5
Postup ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy
(1) Odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v § 4 ověřují orgány státní
báňské správy, a to zkouškou před komisemi stanovenými předsedou Českého báňského
úřadu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
(2) Ke zkoušce se podává přihláška místně příslušnému orgánu státní báňské správy.
K přihlášce se přikládají úředně ověřené kopie dokladů o odborné kvalifikaci a doklady o
dosavadní činnosti v oblasti hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.
(3) Ke zkoušce může být připuštěna fyzická osoba, která předložila doklady stanovené
v odstavci 2.
(4) Fyzické osoby uvedené v § 4 písm. a) až i) a l) až m) s přihláškou dále předloží
vzorovou dokumentaci k získání požadované odborné způsobilosti, kterou zpracovaly nebo se
na jejím zpracování podílely.
(5) Při ověřování odborné způsobilosti závodního dolu a závodního lomu podle
odstavce 1 komise rovněž ověří a posoudí dosavadní výsledky při výkonu technických funkcí
a schopnosti řešit provozní situace a mimořádné události.
(6) Výsledek zkoušky se hodnotí stupni vyhověl nebo nevyhověl. Do výsledku
zkoušky bude rovněž zahrnuto hodnocení z hlediska platných bezpečnostních předpisů v
zpracované dokumentaci podle odstavce 4. O zkoušce se vyhotoví záznam, ve kterém se
uvedou otázky, hodnocení odpovědí, hodnocení předložené dokumentace podle odstavce 4,
výsledek zkoušky a podpisy zkušební komise. Zkouška může být opakována nejvýše
jedenkrát v termínu stanoveném zkušební komisí, a to až po uplynutí doby 3 měsíců.
(7) Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný správní orgán zaměstnanci
osvědčení o odborné způsobilosti s vymezením druhu hornické činnosti nebo činnosti
prováděné hornickým způsobem.
§6
Platnost osvědčení
Osvědčení o odborné způsobilosti je platné 5 let ode dne jeho vystavení. Platnost
osvědčení o odborné způsobilosti lze opakovaně prodloužit na základě úspěšně vykonané
periodické zkoušky podle ustanovení § 8 o dalších 5 let.
45
§7
Ověřování odborné způsobilosti organizací
(1) Odbornou způsobilost fyzických osob zajišťujících v organizaci odborný a
bezpečný výkon hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem ověřuje
zkouškou organizace, u níž jsou v pracovním nebo obdobném poměru, pokud ji neověřují
orgány státní báňské správy.
(2) Odbornou způsobilost fyzických osob zajišťujících v organizaci při hornické
činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem technický dozor nad odborným a
bezpečným výkonem speciálních činností, zejména elektro, strojní, chemické, stavební
ověřuje zkouškou organizace.
(3) Znalost bezpečnostních předpisů u fyzických osob, jejichž odbornou způsobilost
ověřuje organizace, a fyzických osob, které nevykonávají opakované ověření odborné
způsobilosti, se ověřuje zkouškou před komisí organizace. Zkoušky se opakují ve lhůtě do tří
let od předcházející zkoušky.
Hlava II
OPAKOVANÉ OVĚŘENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
§8
Periodické zkoušky
(1) Fyzické osoby, jejichž odborná způsobilost uvedená v ustanovení § 4 písm. a) až i)
a l) až n) je ověřována orgány státní báňské správy, se musí podrobit opakovanému ověření
odborné způsobilosti (dále jen "periodická zkouška") v rozsahu potřebném pro výkon
činnosti.
(2) Periodická zkouška se provádí ve lhůtě do pěti let od předchozí zkoušky.
(3) Periodická zkouška se koná před komisí stanovenou předsedou Českého báňského
úřadu. Žádost o periodickou zkoušku je třeba podat příslušnému orgánu státní báňské správy
nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 2.
(4) Periodická zkouška podle odstavce 2 může být opakována nejvýše jedenkrát v
termínu stanoveném zkušební komisí.
(5) O periodické zkoušce se vyhotoví záznam, který obsahuje údaje podle ustanovení
§ 5 odst. 6.
(6) Datum vykonání periodické zkoušky a platnost osvědčení vyznačí příslušný
správní orgán na rubu osvědčení.
46
Příloha č.1 vyhlášky 298/2005 Sb. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání
a přípravy vyžadované v České republice pro výkon vybraných regulovaných činností
1. Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České
republice pro výkon závodního dolu:
- mineralogie a petrografie,
- hornictví,
- mechanika hornin a zemin,
- geologie,
- hornická geomechanika,
- dobývání ložisek,
- ražení podzemních důlních děl,
- důlní měřictví,
- větrání dolu,
- hornická rizika a záchranářství,
- horní právo a bezpečnostní předpisy,
- zahlazení hornické činnosti a rekultivace,
- zajištění likvidace dolů,
- vlivy poddolování,
- trhací práce.
republice pro výkon závodního lomu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1 této vyhl. (> 500 tis.):
- mineralogie a petrografie,
- hornictví,
- mechanika hornin a zemin,
- geologie,
- geodézie,
- trhací práce.
republice pro výkon závodního lomu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2 této vyhl. (> 500 tis.):
- geologie,
- trhací práce.
.....
republice pro výkon činnosti technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl podle
§ 2 odst. 1 písm. k) této vyhlášky:
a) hornictví nebo základy podzemního a inženýrského stavitelství nebo studijní předmět
podobného obsahu,
b) strojírenství nebo strojní zařízení,
c) dobývání ložisek nebo ražení podzemních děl nebo studijní předmět podobného obsahu,
d) trhací práce,
e) bezpečnostní předpisy.“.
47
206/2001 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické
práce
§1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje obory, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost projektovat,
provádět a vyhodnocovat geologické práce (dále jen "odborná způsobilost"), stanoví doklady
potřebné k prokázání odborné způsobilosti, rozsah potřebných znalostí právních předpisů
souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob
evidence a zveřejňování vydaných rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti (dále jen
"osvědčení").
§2
Obory odborné způsobilosti
(1) Odborná způsobilost se osvědčuje pro obory zkoumání geologické stavby,
ložisková geologie, hydrogeologie, inženýrská geologie, environmentální geologie, sanační
geologie, geochemie a geofyzika. Tyto obory se uvádějí na kulatém razítku odpovědného
řešitele geologických prací.
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zkoumáním geologické stavby geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) zákona ,
b) ložiskovou geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a e) zákona ,
c) hydrogeologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona , pokud se týkají
hydrogeologie,
d) inženýrskou geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. d) zákona , pokud se
týkají inženýrské geologie,
e) environmentální geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. f) zákona ,
f) sanační geologií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. g) zákona ,
g) geochemií geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona , pokud jsou
prováděny pouze geochemickými metodami,
h) geofyzikou geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona , pokud jsou
prováděny pouze geofyzikálními metodami.
§3
Podmínky odborné způsobilosti
Fyzická osoba žádající o osvědčení (dále jen "žadatel") musí splňovat tyto podmínky:
a) bezúhonnost,
b) vysokoškolské vzdělání v oblasti přírodních nebo technických věd s geologickým
zaměřením a praxi v oboru v délce nejméně tří let nebo úplné střední odborné vzdělání s
geologickým zaměřením s praxí v oboru nejméně pěti let,
48
c) podíl na řešení geologických úkolů; prokazuje se autorstvím nebo autorským podílem na
celkovém řešení geologických úkolů v oboru, pro který se žádá osvědčení, nebo autorstvím
publikací zaměřených na požadovaný obor,
d) odborná úroveň dosavadních prací (§ 5),
e) složení zkoušky ze znalosti právních předpisů souvisejících s geologickou činností (dále
jen "znalost právních předpisů") (§ 6).
....
§4
Postup při ověřování odborné způsobilosti
.....
(2) Ověřování odborné způsobilosti se zahajuje na základě písemné žádosti podané
žadatelem Ministerstvu životního prostředí (dále jen "ministerstvo").
(3) Žádost obsahuje .....
(4) Ministerstvo vydává osvědčení na dobu neurčitou, a to na základě splnění
podmínek uvedených v § 3. V osvědčení vymezí obor geologických prací podle § 2, pro které
osvědčení platí.
§5
Posouzení odborné úrovně dosavadních prací
(1) Odborná úroveň dosavadních prací se posuzuje hodnocením předložených prací
odbornými garanty. Pro získání osvědčení je nezbytné, aby žadatel obdržel kladné hodnocení
a doporučení nejméně dvou odborných garantů.
(2) Posouzení odborné úrovně dosavadních prací musí být provedeno písemně a
odborný garant v něm musí podrobně uvést důvody, pro které doporučuje, či nedoporučuje
přiznání odborné způsobilosti. Tyto důvody musí být opřeny o posouzení odborné úrovně
dosavadních prací, popřípadě dalších geologických prací, jejichž autorem je prokazatelně
žadatel. Hodnocení musí být odborným garantem podepsáno a datováno.
(3) Odborné garanty pro jednotlivé obory geologických prací jmenuje a odvolává
ministerstvo z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Pro každý obor je
jmenováno nejvýše 7 odborných garantů. Doporučení na jmenování, která předkládají
stavovská a profesní sdružení geologů a geologických organizací, musí obsahovat profesní
profil navrhovaného odborného garanta a podrobné věcné odůvodnění.
Příklady počtu osob, kterým byla SBS ověřena odborná způsobilost v roce 2015 :
(Zdroj: Hornická ročenka 2015)





59 osvědčení k výkonu funkce závodního dolu,
41 osvědčení k výkonu funkce závodního lomu s těžbou nad 500kt/rok,
26 osvědčení k výkonu funkce závodního lomu s těžbou do 500kt/rok,
79 jiná báňská osvědčení (důlní měřič, projektant, bezpečnostní technik),
…
49
Regulované činnosti oboru hornictví podle vyhlášky ČBÚ č. 298/2005 Sb.
VYHLÁŠKA 298/2005 Sb. o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost
při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem
Teoretické a praktické oblasti, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadované v České republice pro
výkon regulovaných činností podle vyhlášky ČBÚ č. 298/2005 Sb. vyučované na institutu 542 VŠBTUO :
-
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
50
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Likvidace
dolů
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Hornická
geofyzika
X
X
X
Hornická
geomechani.
X
X
Mechanika
hornin a zem.
bakalářské
X
X
X
X
X
X
X
X
Dobývání
ložisek
X
X
X
Hornictví
Závodního dolu
Závodního lomu>500
Závodního lomu<500
Závodní, bezp.tech.
Vedoucího větrání
Technicky dozor
Projektant-elekto
Geomechanik
Hodnotitel rizik
Hlavní důlní měřič
Důlní měřič
Projektant-stroj.zař.
magisterské
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
středoškolské
vzdělání
Obsah vzdělání pro
regulované činnosti
oboru hornictví
ČBÚ 298/2005 Sb.
Větrání dolů
Zjednodušený přehled četnosti požadavků ČBÚ na vybrané teoretické oblastí (výukové předměty,
tj. obsah vzdělání) podle vyhlášky č. 298/2005 Sb. :
Hornická
rizika a zachr.

hornictví,
dobývání ložisek,
horní právo a bezpečnostní předpisy,
hornická rizika a záchranářství,
větrání dolu,
mechanika hornin a zemin,
hornická geomechanika,
hornická geofyzika,
hydrogeologie a odvodňování,
likvidace dolů,
hornictví a životní prostředí,
zahlazení hornické činnosti a rekultivace
Horní právo a
bezp. předp.

X
X
11.
Oprávnění k hornické činnosti (§3, 5 61/88 Sb.,
15/95 Sb.)
61/1988 Sb.
ZÁKON
§ 3a
Organizace
Za organizace podle tohoto zákona se považují právnické osoby nebo fyzické osoby
oprávněné k podnikání, pokud vykonávají některou z činností uvedených v části druhé nebo
třetí tohoto zákona.
§5
(2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může vykonávat
pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy pro tyto činnosti vydáno
oprávnění. …
…
VYHLÁŠKA
15/1995 Sb.
Českého báňského úřadu
o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k
projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností
§1
(1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož
i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo
činnosti prováděné hornickým způsobem (dále jen "oprávnění"), lze vydat právnické nebo
fyzické osobě, která prokáže, že je odborně způsobilá sama nebo prostřednictvím k tomu
odborně způsobilých zaměstnanců (závodní, závodní dolu, závodní lomu nebo projektant)
zabezpečovat činnosti v rozsahu požadovaného oprávnění.
(2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, v jehož obvodu
působnosti 1) má právnická nebo fyzická osoba sídlo, popřípadě místo podnikání nebo
bydliště. Není-li takové místo na území České republiky, řídí se příslušnost podle místa
zamýšlené činnosti, k níž je oprávnění třeba.
(3) Oprávnění může být vykonáváno na celém území České republiky.
§2
(1) Právnická nebo fyzická osoba v žádosti o vydání oprávnění uvede
a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení,
b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště,
c) identifikační číslo, popřípadě rodné číslo,
d) požadovaný předmět činnosti (§2, §3, 61/1988 Sb.),
51
e) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo závodního, popřípadě závodního dolu nebo
závodního lomu nebo projektanta, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce.
(2) K žádosti se připojí doklady, popřípadě jejich ověřené kopie, kterými právnická
nebo fyzická osoba prokáže skutečnosti uvedené v odstavci 1.
(3) Požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis.
§3
(1) V oprávnění se uvede:
a) obchodní jméno, popřípadě jméno a příjmení,
b) sídlo, popřípadě místo podnikání nebo bydliště,
c) identifikační číslo, popřípadě rodné číslo,
d) předmět činnosti,
e) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo závodního, popřípadě závodního dolu nebo
závodního lomu nebo projektanta, včetně jeho osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce, 4)
f) datum vydání oprávnění.
(2) Obvodní báňský úřad zašle opis oprávnění příslušnému správci daně a orgánu
státní statistiky.
§4
(1) Oprávnění pozbývá platnosti
a) uplynutím doby platnosti, pokud byla v oprávnění uvedena,
b) zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby,
c) zánikem platnosti osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce nebo ukončením
pracovněprávního nebo jiného obdobného poměru závodního, popřípadě závodního dolu nebo
závodního lomu nebo projektanta, neuzavře-li právnická, popřípadě fyzická osoba ke dni
skončení tohoto poměru nový obdobný poměr s odborně způsobilou osobou. ........
(2) Právnická nebo fyzická osoba je povinna oznámit obvodnímu báňskému úřadu
všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o
oprávnění, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn. Opis rozhodnutí o změnách
zašle obvodní báňský úřad orgánům uvedeným v § 3 odst. 2.
44/1988 Sb. (horní zákon)
§ 24
Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
(1) Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením
dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím
prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. .......
52
12.
Oprávnění k dobývání - dobývací prostor (§ 10,
25–29 44/88 Sb., 172/92 Sb.)
44/1988 Sb.
ZÁKON
§ 10
…
…
ČÁST SEDMÁ
§ 24
Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím
prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem. Předloží-li
organizace současně se žádostí o stanovení dobývacího prostoru plán otvírky, přípravy a
dobývání výhradního ložiska, včetně dokladu o vypořádání střetu zájmů, a jsou-li splněny
ostatní zákonem stanovené podmínky, spojí obvodní báňský úřad správní řízení o stanovení
dobývacího prostoru se správním řízením o povolení hornické činnosti podle zvláštního
právního předpisu.
(2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace
předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem
průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na
splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky
a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum
výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má
organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud
zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na
průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit
organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději
však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro
vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.
…
(11) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle
odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad
o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci
oprávnění odnímá.
53
§ 25
Dobývací prostor
(1) Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu,
uložení, tvaru a mocnosti výhradního ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní poměry tak,
aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze
stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních
ložisek a k vlivu dobývání.
(2) Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to
vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska.
.....
§ 26
Hranice dobývacího prostoru
(1) Hranice dobývacího prostoru na povrchu se stanoví uzavřeným geometrickým
obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují souřadnicemi, udanými v platném
souřadnicovém systému. Jeho prostorové hranice pod povrchem se zpravidla stanoví svislými
rovinami, které procházejí povrchovými hranicemi. Výjimečně se tyto prostorové hranice
mohou stanovit podle přirozených hranic. Dobývací prostor může být vymezen i hloubkově.
(2) Obvodní báňský úřad může nařídit, aby hranice dobývacího prostoru byly
vyznačeny pomezními značkami na povrchu, popřípadě i v důlních dílech, zejména je-li to
třeba v zákonem chráněném obecném zájmu nebo z hlediska chráněných zájmů vlastníků
(správců, uživatelů) nemovitostí, které leží v hranicích dobývacího prostoru, anebo z hlediska
zájmů organizací, jejichž dobývací prostory sousedí.
(3) Hranice stanoveného dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování
v územně plánovací dokumentaci.
§ 27
Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru
(1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti
s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem
územního plánování a stavebním úřadem.
...
(8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh
organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo
nebo bylo trvale zastaveno.
54
§ 28
Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru
(1) Řízení o stanovení, změnách a zrušení dobývacího prostoru (dále jen "řízení o
stanovení dobývacího prostoru") se zahajuje na návrh organizace nebo z podnětu obvodního
báňského úřadu. Návrh se doloží:
a) rozhodnutím o stanovení chráněného ložiskového území,
b) předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí vydaným podle § 24 odst. 2,
c) dokladem, že organizace může provádět hornickou činnost,
d) doklady a dokumentací stanovenou prováděcími předpisy k tomuto zákonu, popřípadě
zvláštními předpisy. Obvodní báňský úřad může stanovit, že se k návrhu přiloží další
nezbytné doklady pro spolehlivé posouzení návrhu, především z hlediska ochrany a
hospodárného využití výhradního ložiska, důsledků jeho dobývání, jakož i z hlediska dopadu
na právem chráněné obecné zájmy,
e) seznamem fyzických a právnických osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a
jsou navrhovateli známy,
f) u výhradních ložisek též žádostí o povolení otvírky, přípravy a dobývání, pokud organizace
žádá současně o stanovení dobývacího prostoru a o povolení hornické činnosti.
.......
(3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru
dotčeným orgánům státní správy a všem známým účastníkům řízení nejpozději 7 dní před
ústním jednáním a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním šetřením. Současně
upozorní účastníky, že své připomínky a návrhy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání,
jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Orgány, které se k návrhu na stanovení dobývacího
prostoru vyjadřovaly podle zvláštních předpisů, 5) se již k řízení nepřizvou.
(4) Dotčené orgány státní správy oznámí svá stanoviska ve lhůtě, kterou určí obvodní
báňský úřad a která nesmí být kratší než 15 dní, jinak k nim nemusí být přihlédnuto. Jestliže
některý z orgánů státní správy potřebuje na řádné posouzení návrhu delší čas, obvodní báňský
úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
.........
(8) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vymezí obvodní báňský úřad
dobývací prostor a stanoví podmínky, kterými se zabezpečí zákonem chráněné obecné zájmy
v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení.
.......
§ 29
Evidence
(1) Evidenci osvědčení o výhradním ložisku vede Ministerstvo životního prostředí.
(1) Evidenci chráněných ložiskových území vede Ministerstvo životního prostředí.
(3) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad v knihách
dobývacích prostorů. Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů vede Český báňský úřad.
(4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob výhradních
ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky.
55
172/1992 Sb.
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu o dobývacích prostorech
ČÁST PRVNÍ
Dobývací prostor
§1
Název dobývacího prostoru
(1) Dobývací prostor se označí názvem katastrálního území, v němž leží dobývací
prostor nebo jeho největší část.
(2) Jestliže se v témže katastrálním území stanoví další dobývací prostor, označí se
názvem podle odstavce 1 a římskou číslicí.
§2
Návrh na stanovení dobývacího prostoru
(1) Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace obvodnímu
báňskému úřadu. Jestliže dobývací prostor zasahuje do obvodu působnosti více obvodních
báňských úřadů, předkládá se návrh obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu působnosti
leží největší část dobývacího prostoru.
(2) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení o stanovení dobývacího prostoru
územnímu orgánu Ministerstva životního prostředí.
(3) Návrh obsahuje
a) název, sídlo a identifikační číslo organizace,
b) název dobývacího prostoru, jeho plošný obsah, označení a souřadnice vrcholů
geometrického obrazce, popřípadě jeho výškové ohraničení a zdůvodnění hranic dobývacího
prostoru; souřadnice vrcholů se zjistí odsunutím z mapy nebo měřickými metodami,
c) název a identifikační číslo katastrálního území s názvem a kódem okresu, v němž leží
dobývací prostor,
d) nerost nebo skupinu nerostů výhradního ložiska, rozsah, uložení, tvar a mocnost ložiska,
charakter jeho tektonického porušení a množství zásob, 4)
e) termín předpokládaného započetí dobývání výhradního ložiska a nejvyšší uvažovaný objem
roční těžby,
f) způsob dobývání a jeho vliv na povrch,
g) závěry projednání návrhu na stanovení dobývacího prostoru, 5) který se dotýká zájmů
chráněných podle zvláštních předpisů, 6) s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jimž
přísluší ochrana těchto zájmů,
h) název a sídlo organizace, která dobývá totéž nebo sousední ložisko.
(4) K návrhu se přiloží
a) kopie mapy povrchu v měřítku do 1:25 000 včetně se zakreslením hranic dobývacího
prostoru a vrcholů jeho geometrického obrazce, ......
b) seznam souřadnic vrcholů s hodnotami uvedenými s přesností na celé metry, výpočet
plošného obsahu dobývacího prostoru s přesností na m2 .......
56
c) posouzený výpočet zásob ......
d) osvědčení o výhradním ložisku,
e) rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území, pokud bylo stanoveno,
f) předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru,
g) při dobývání s vlivem na povrch seznam dotčených pozemků .....
h) seznam a adresy fyzických a právnických osob, které jsou účastníky řízení,
i) doklady a dokumentaci stanovenou prováděcími předpisy k hornímu zákonu, případně
zvláštními právními předpisy,
j) kopii příslušné části územně plánovací dokumentace ....
k) návrh řešení komplexní úpravy území ..... souhrnný plán sanace a rekultivace .....
l) doklad, že organizace je oprávněna vykonávat hornickou činnost,
m) stanovisko o posouzení vlivu na životní prostředí (Zákon č. 100/2001Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí)
n) rozhodnutí, popřípadě stanoviska orgánů a organizací, jimž přísluší ochrana zákonem
chráněných zájmů podle zvláštních právních předpisů.
...
§3
Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru
(1) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru se uvede
a) název, sídlo a identifikační číslo organizace, která bude výhradní ložisko dobývat,
b) název dobývacího prostoru, název a identifikační číslo katastrálního území 1) s názvem a
kódem okresu, 2) v němž leží dobývací prostor,
c) souřadnice vrcholů a plošný obsah geometrického obrazce, plošný obsah jednotlivých
katastrálních zemí či jejich částí, na který se dobývací prostor nalézá, popřípadě výškové
označení dobývacího prostoru,
d) druh nerostu nebo skupina nerostů výhradního ložiska, pro jehož dobývání se stanoví
dobývací prostor,
e) omezení nebo zvláštní technické podmínky dobývání pro zajištění zákonem chráněných
obecných zájmů podle zvláštních předpisů 6) vyplývajících z výsledků řízení o stanovení
dobývacího prostoru,
f) termín započetí dobývání výhradního ložiska,
g) podmínky vztahující se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky.
...
§5
Evidence dobývacích prostorů
(1) Evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede obvodní báňský úřad.
(2) Evidence sestává z
a) evidenční knihy,
b) pomocných rejstříků,
c) sbírky listin.
(3) Souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn vede Český báňský úřad.
...
57
Dobývací prostory ČR - informační zdroje :
ČBÚ - tabulka dobývacích prostor ČR: http://www.cbusbs.cz/index.php/menu-types.html
(ČBÚ – ke dni 31.7.2016 bylo evidováno 981 dobývacích prostorů)
ČRÚ - souhrnná evidence dob. prostor - ČBÚ:
http://www.cbusbs.cz/docs/tezcinnost07.xls
Dobývací prostory, zdroj - Česká geologická služba :
-
58
těžené
netěžené
13.
Povolení k hornické činnosti a činnosti prováděné
hornickým způsobem, POPD, plán využívání ložiska,
ohlašování (§ 23 44/88 Sb., § 5,10,17 61/88 Sb., §5-8
104/88 Sb.- přílohy, § 1-3 175/92 Sb.)
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST ŠESTÁ
§ 23
(3) Důlní díla a důlní stavby pod povrchem povoluje orgán státní báňské správy.
(4) V dobývacím prostoru obvodní báňský úřad rozhoduje též o umístění a povolení
staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i úpravě
a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a skladů výbušnin,
s výjimkou staveb náležejících do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (např.
radioaktivní látky, energetická zařízení) a staveb vodních děl. Orgán státní báňské správy
povoluje a kolauduje též stavby úložných míst, nejde-li o odkaliště.
(5) Důlní díla a stavby uvedené v odstavcích 3 a 4 povoluje orgán státní báňské správy
republiky zpravidla v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska.
§ 32
Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace
hlavních důlních děl a lomů
(1) Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna
vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek.
(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky a
přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při
použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky,
přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod
vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků
včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6 a § 37a).
…
(5) Podrobnosti o plánech otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a o plánech
zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů stanoví Český báňský úřad obecně závazným
právním předpisem.
59
61/1988 Sb.
ZÁKON
§5
…
(2) … Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může
organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona
nebo podle zvláštních právních předpisů (stavební zákon) …
…
§ 10
Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl
a lomů
(1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad.
Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání
a předepsanou dokumentaci. …
(2) Součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů
na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem
dobývání výhradního ložiska.
…
Řízení o povolení hornické činnosti
§ 17
(1) Žádost o povolení hornické činnosti …. předkládá organizace s předepsanou
dokumentací a doklady nejpozději 3 měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu
báňskému úřadu.
(2) Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí
být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů.
…
(4) Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 2 měsíců od jejího podání
§ 18
(1) Účastníky řízení o povolení hornické činnosti jsou žadatel, investor, vlastník
důlního díla a občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být
povolením dotčeny, a obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.
(2) Povolení hornické činnosti podle odstavce 1 vydává obvodní báňský úřad na
základě řízení spojeného s místním šetřením; náklady na znalecké posudky, které jsou
potřebné v řízení uhradí žadatel.
(3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy
a účastníkům řízení nejpozději 10 dnů před ústním jednáním, popřípadě místním šetřením. …
60
§ 20
Ostatní činnosti prováděné hornickým způsobem (mimo těžbu)
(1) Činnosti prováděné hornickým způsobem uvedené v § 3 písm. b) až i) provádějí
organizace podle zvláštních předpisů *). Obvodní báňský úřad příslušný k výkonu vrchního
dozoru nad činností prováděnou hornickým způsobem podle § 3 písm. i) je dotčeným
orgánem v řízeních o povolení staveb, jejichž součástí tato činnost je, a vydává v takových
řízeních závazná stanoviska.
*) Např. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 62/1988 Sb.
o geologických pracích, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), aj.
104/1988 Sb.
Vyhláška
o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické
činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem
§5
Druhy povolení hornické činnosti
Povolení obvodního báňského úřadu se vyžaduje pro tyto hornické činnosti:
a) pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly, a to svislými důlními díly
o hloubce větší než 40 m, vodorovnými či úklonnými důlními díly o délce větší než 100 m,
nebo i uvedenými důlními díly kratšími, jestliže z nich jsou ražena další důlní díla, jejichž
délka spolu s uvedenými díly přesáhne 100 m; povolení se vyžaduje také pro zajištění
a likvidaci těchto důlních děl,
b) pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska, jakož i pro zajištění důlních děl
a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů,
c) pro zvláštní zásahy do zemské kůry včetně vyhledávání a průzkumu provedeného důlními
díly pro tyto účely, pokud tato díla svým rozsahem odpovídají podmínkám uvedeným
v písmenu a),
d) pro zajištění a likvidaci starých důlních děl včetně jejich zjišťování, pokud zjišťování se
provádí důlními díly v rozsahu uvedeném v písmenu a).
§6
Žádost o povolení hornické činnosti
(1) Žádost o povolení hornické činnosti (dále jen "žádost") obsahuje
a) název (obchodní jméno), identifikační číslo organizace a sídlo organizace,
b) druh hornické činnosti, pro kterou se žádá povolení,
c) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, bližší označení místa
činnosti, parcelní čísla pozemků dotčených plánovanou hornickou činností,
d) při hornické činnosti podle § 5 písm. b) údaje o stanovení chráněného ložiskového území
a dobývacího prostoru a jejich změnách,
e) při hornické činnosti podle § 5 písm. c) údaje o stanovení chráněného území pro zvláštní
zásahy do zemské kůry,
61
f) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení hornické činnosti,
g) název (obchodní jméno) a sídlo zpracovatele plánu, popřípadě dokumentace a organizace,
která bude provádět některé práce hornické činnosti pro organizaci uvedenou v písmenu a),
h) názvy (obchodní jména) a adresy účastníků řízení o povolení hornické činnosti.
(2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro
a) vyhledávání a průzkum výhradního ložiska důlními díly dokumentaci podle přílohy č. 1,
b) zajištění a likvidaci důlních děl při vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska důlními
díly dokumentaci podle přílohy č. 2,
c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska
1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3,
2. ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán těžební
otvírky a těžby podle přílohy č. 4,
3. loužením pomocí vrtů z povrchu plán přípravy, otvírky a dobývání loužicího pole podle
přílohy č. 5,
d) zajištění důlních děl a lomů a likvidace hlavních důlních děl a lomů
1. při hlubinném a povrchovém způsobu dobývání plán zajištění důlních děl a lomů
a likvidace hlavních důlních děl a lomů podle přílohy č. 6,
2. při těžbě ropy, hořlavého zemního plynu a technicky využitelného přírodního plynu plán
zajištění a likvidace vrtů a sond podle přílohy č. 7,
3. při dobývání loužením pomocí vrtů z povrchu plán zajištění a likvidace loužicího pole
podle přílohy č. 8,
e) zvláštní zásahy do zemské kůry dokumentaci podle příloh č. 9, 10 a 12,
f) zajištění a likvidace starých důlních děl plán zajištění a likvidace starých důlních děl podle
přílohy č. 11.
(3) Organizace přiloží k žádosti
a) doklady o vyřešení střetu zájmů, jestliže hornickou činností jsou ohroženy objekty a zájmy
chráněné podle zvláštních právních předpisů,
b) seznam výjimek, které byly pro plánovanou hornickou činnost organizaci povoleny
příslušným orgánem,
c) zhodnocení vlivu hornické činnosti na povrch,
d) závěrečnou zprávu o výsledcích ložiskového průzkumu, nebo doklad o povolení prací
v případě, že tento průzkum nebyl ukončen,
e) výsledek hospodaření se zásobami výhradního ložiska, jde-li o povolení k zajištění důlních
děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů,
f) stanovisko vydané podle zvláštního právního předpisu (EIA podle zákona č. 100/2001
Sb. o posuzován vlivu na životní prostředí), pokud podle tohoto předpisu má být zpracováno,
g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených
vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv
včetně časového průběhu jejich vytváření,
h) vyčíslení předpokládaných nákladů na sanaci a rekultivaci pozemků 9b) dotčených vlivem
dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv včetně
časového průběhu jejich vytváření,
i) výpis z obchodního rejstříku a kopii oprávnění k hornické činnosti.
...
(5) Žádost se předkládá obvodnímu báňskému úřadu ve dvou vyhotoveních.
62
§8
Rozhodnutí o povolení hornické činnosti a přípustnost změn v plánech a dokumentaci
(1) Obvodní báňský úřad v řízení o povolení hornické činnosti přezkoumá
a) úplnost žádosti,
b) vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů,
c) dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního
ložiska.
(2) V rozhodnutí o povolení hornické činnosti obvodní báňský úřad stanoví podle
potřeby podmínky hornické činnosti a rozhodne o námitkách účastníka řízení.
(3) Obvodní báňský úřad zašle organizaci spolu s rozhodnutím o povolení hornické
činnosti jedno ověřené vyhotovení plánu, popřípadě dokumentace.
.......
Část třetí
Ohlašování hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
§ 10
Předmět ohlašování
(1) Organizace ohlašuje zahájení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým
způsobem (dále jen "činnost"), jakož i její přerušení na dobu delší než 30 dnů obvodnímu
……
§ 13
Ohlašovací lhůty
(1) Organizace je povinna ohlásit zahájení, přerušení na dobu delší než 30 dnů a ukončení
činnosti nejméně 8 dní předem …
Příloha č. 3 vyhlášky č. 104/1988 Sb.
Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hlubinným a povrchovým
způsobem
1. Textová část
1.1 Geologie a hospodaření se zásobami výhradního ložiska.
1.1.1 Stručná geologická, stratigrafická, petrografická a hydrogeologická
charakteristika výhradního ložiska.
1.1.2 Stavy zásob výhradního ložiska v plánem dotčené části, vykázané v evidenci
zásob podle dosavadního stavu prozkoumanosti.
1.1.3 Plánované změny zásob výhradního ložiska:
a) přírůstky, úbytky, převody zásob a jejich odpisy,
b) výrubnost a znečištění,
c) konečný stav zásob.
1.1.4 Rozčlenění zásob podle připravenosti k dobývání.
1.1.5 Předpokládané množství a kvalita zásob vázaných v ochranných pilířích, důvody
vázanosti a opatření k jejich pozdějšímu vydobytí.
63
1.1.6 Rozmístění, množství a kvalita zásob, jejichž dobývání bude plánovanou
otvírkou, přípravou a dobývání ztíženo nebo ohroženo, a opatření na jejich
ochranu nebo vydobytí.
1.1.7 Podmínky využitelnosti zásob, jejich výpočet a množství vytěžitelných zásob v
plánem dotčené části ložiska.
1.2 Otvírka, příprava a dobývání.
1.2.1 Zajištění podmínek uvedených v rozhodnutích o stanovení chráněného
ložiskového území a dobývacího prostoru.
1.2.2 Plánovaný další průzkum.
1.2.3 Způsob otvírky, přípravy a dobývání, jejich členění, časová i věcná návaznost
prací; zajištění předstihu průzkumu, otvírky a přípravy před dobýváním, u
lomů předstihu skrývky, postup dobývání zásob.
1.2.4 Dobývací metody, údaje o jejich schválení, zdůvodnění jejich použití; zvláštní
opatření při zavádění nových dobývacích metod.
1.2.5 Generální svahy skrývky, lomu a parametry skrývkových a těžebních řezů;
umístění a časový sled provozování výsypek a odvalů, jejich projektované
kapacity a životnosti; generální svahy výsypek, parametry výsypkových
stupňů; opatření proti sesuvům.
1.2.6 Opatření při vedení prací u hranic dobývacího prostoru; údaje o důlních dílech
nebo plánovaných prací v sousedním dobývacím prostoru, pokud by se práce
mohly vzájemně ovlivňovat, a potřebná opatření.
1.2.7 Způsob rozpojování hornin.
1.2.8 Umístění důlních staveb pod povrchem a důlních staveb sloužících otvírce,
přípravě nebo dobývání výhradního ložiska v lomu a skrývkách v hranicích
vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těžby,
popřípadě na území vystaveném přímým účinkům těžby, pokud nebyla
provedena rekultivace pozemku.
1.2.9 Mechanizace a elektrizace, důlní doprava, rozvod vody a zajištění provozu
materiálem.
1.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu a ochrana objektů a zájmů
chráněných podle zvláštních předpisů.
1.3.1 Základní opatření proti nebezpečí
a) výbuchu plynů a prachů,
b) samovznícení požárů v podzemí,
c) průvalů vod a bahnin,
d) průtrží hornin, uhlí a plynů,
e) důlních otřesů,
f) ionizujícího záření,
g) sesuvů v lomech, na odvalech a výsypkách,
h) jiných nebezpečných jevů.
1.3.2 Základní systémy větrání dolu nebo jeho částí, popř. jednotlivých samostatných
větrních oddělení, klimatizace a degazace, opatření proti prašnosti; větrání
hlubokých lomů. Na dolech ostravsko-karvinského revíru výpočet objemového
průtoku množství větrů vedeného porubem, provedený na základě prognózy
plynodajnosti, a to při rozvíjení porubu, provozování porubu a jeho likvidaci.
1.3.3 Odvodňování:
a) jímání a odvádění důlních vod,
b) nakládání s důlními vodami.
64
1.3.4 Přehled objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů dotčených
plánovanou činností, způsob zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí
orgánů a dohody s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana; údaje o
intenzitě přetvoření povrchového terénu, na němž jsou příslušné objekty a
zájmy situovány, včetně předpokládaného pohybu hladiny podzemních vod.
1.4 Úprava a zušlechťování:
a) způsob dopravy k úpravě a zušlechťování,
b) které složky vydobytých nerostů budou při úpravě a zušlechťování využity,
c) množství a kvalita vsázky nerostů do úpravárenského procesu,
d) technologie úpravy a zušlechťování,
e) výtěžnost,
f) množství a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, způsob jejich ukládání,
g) množství a kvalita odpadu a jeho uložení, rozhodnutí o zřízení, změně nebo likvidaci
odvalu, odkaliště a podmínky těchto rozhodnutí,
h) základní opatření proti vzniku závažných provozních nehod (havárií).
1.5 Posouzení v plánu navržených důlních děl se zřetelem jejich případného využití
pro jiné účely.
1.6 Plán sanace i rekultivace území dotčeného těžbou:
a) technický plán a harmonogram prací,
b) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a
rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání,
c) návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření.
2. Grafická část
2.1 Mapa povrchové situace a důlní situace a řezy v rozsahu plánované hornické
činnosti ve vhodném měřítku s vyznačením skutečností potřebných pro
posouzení údajů podle bodů 1.2 a 1.3.
2.2 Mapa bloků zásob dotčené oblasti s vyznačením hlavních tektonických poruch,
předpokládaných úbytků odpisů zásob a vytěžitelných zásob.
2.3 Mapa větrání ve vhodném měřítku, popřípadě ve zvláštní projekci (například
isometrické, axonometrické) s vyznačením bezpečnostních objektů a zařízení
pro klimatizaci; kanonické schéma větrání.
2.4 Plán rozvodu energií, odvodňovacích a degazačních zařízení.
2.5 Charakteristické geologické řezy a řezy s určením pracovních horizontů (řezů,
etáží).
2.6 Zvláštní přílohy pro doly a lomy se složitými geologickými, hydrogeologickými a
báňsko-technickými poměry (například doly s nebezpečím důlních otřesů,
průvalů vod a bahnin, průtrží hornin, uhlí a plynů).
175/1992 Sb.
VYHLÁŠKA
o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů
§1
65
Vyhláška stanoví podrobnější podmínky využívání ložisek nevyhrazených nerostů
(dále jen "ložiska") právnickým nebo fyzickým osobám (dále jen "organizace"), které na
základě oprávnění
a) dobývají ložiska, popřípadě které vydobyté nevyhrazené nerosty v souvislosti s dobýváním
též upravují nebo zušlechťují,
b) zajišťují a likvidují hlavní důlní díla a lomy při činnosti uvedené v písmenu a).
§2
(1) Žádost o povolení dobývání ložiska předkládá organizace obvodnímu báňskému
úřadu ve dvou vyhotoveních alespoň dva měsíce před zahájením dobývání.
(2) Žádost o povolení dobývání ložiska obsahuje:
a) název, identifikační číslo a sídlo organizace, která bude ložisko dobývat,
b) název a identifikační číslo katastrálního území, název a kód okresu, parcelní čísla
pozemků, popřípadě bližší označení místa činnosti,
c) plánované zahájení a ukončení, popřípadě přerušení dobývání ložiska.
(3) K žádosti se přiloží:
a) územní rozhodnutí,
b) doklad o oprávnění pro činnost prováděnou hornickým způsobem,
c) plán využívání ložiska podle přílohy č. 1,
......
(5) Plán využívání ložiska schvaluje závodní, popřípadě závodní dolu nebo závodní lomu.
V jednotlivých částech plánu se musí uvést datum vyhotovení, jména a podpisy zpracovatelů
a jejich funkce.
§3
Obvodní báňský úřad v řízení o povolení dobývání ložiska přezkoumá úplnost žádosti,
plán využívání a zajištění ochrany zákonem chráněných zájmů a objektů. O věci rozhodne
nejpozději do dvou měsíců od podání, případně jeho doplnění a zašle organizaci s povolením
dobývání ložiska jedno vyhotovení plánu využívání ložiska.
Poz. Výňatek ze stanoviska ČBÚ č.j. 677/96 ze dne 9.3.1997 :
Vyhledávání a průzkum nevyhrazených nerostů :
…. Tato činnost není povolována báňskými úřady, které zde vykonávají pouze vrchní
dozor. V § 4c zákona ČNR č. 62/1988 Sb., se pouze stanoví, že „vyhledávání a průzkum
ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody
s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak". Jelikož v těchto případech
je povolujícím orgánem stavební úřad, a to podle… Stavebního zákona, probíhá příslušné
řízení podle stavebního zákona.
66
14.
Střety zájmů, vstupy na pozemky (§ 15, 17 61/88
Sb., §10, 31, 33 44/88 Sb., § 14 62/88 Sb.)
61/1988 Sb.
ZÁKON
Řízení o povolení hornické činnosti
§ 17
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST DRUHÁ
§ 10
….
d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce,
přípravě a dobývání výhradního ložiska především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní
prostředí,
….
§ 33
Řešení střetů zájmů
(1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné
podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou
organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů,
povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní
využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů.
(2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy
a dobývání dohodnout se s orgány a fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší
ochrana objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má
chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu
k zaujetí stanoviska.....
(3) Nedošlo-li k dohodě podle odstavce 2 nebo jestliže krajský úřad nesouhlasí
s dohodou, rozhodne o řešení střetů zájmů Ministerstvo průmyslu a obchodu po
67
projednání s Ministerstvem životního prostředí České republiky a Českým báňským
úřadem v součinnosti s ostatními dotčenými ústředními orgány státní správy, a to
s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu.
.....
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na zařazení příslušných prací do
plánu zajištění důlních děl a lomů nebo do plánu likvidace hlavních důlních děl a lomů.
§ 31
Povinnosti a oprávnění organizace při dobývání výhradních ložisek
(4) Pro účely dobývání výhradního ložiska je organizace oprávněna zřizovat v hranicích
dobývacího prostoru, a pokud je to nutné i mimo něj, stavby a provozní zařízení, které jsou
potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska a pro úpravu nebo
zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro dopravu všech
zařízení a hmot.
61/1988 Sb.
ZÁKON
Vstup na cizí nemovitosti
§ 15
(1) Při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i při úpravě
a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, při zřizování,
zajišťování důlních děl a lomů, nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů, včetně jejich
zařízení, při zřizování a provozu odvalů, výsypek a odkališť, při zajišťování nebo likvidaci
starých důlních děl a při zvláštních zásazích do zemské kůry jsou pracovníci orgánů
a organizací oprávněni v nezbytném rozsahu, po předchozím oznámení vlastníkovi (správci,
uživateli), vstupovat na cizí nemovitosti, provádět obhlídku, popřípadě zaměření a používat
je ke zřizování a udržování měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů
a jiných měřických zařízení.
(2) Orgány a organizace za účelem výkonu oprávnění podle odstavce 1 mohou též
v nezbytném rozsahu, pokud tak neučiní na jejich žádost a na jejich náklad v přiměřené lhůtě
vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, provést na vlastní náklad nezbytné úpravy půdy,
odvětvit a odstraňovat porosty překážející obhlídce a používání měřických a hraničních
značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení.
(3) Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 jsou orgány a organizace povinny dbát,
aby co nejméně zasahovaly do práv a právem chráněných zájmů vlastníků (správců,
uživatelů) nemovitostí.
….
68
62/1988 Sb.
ZÁKON
§ 14
Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání
(1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou
organizace povinny před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo,
není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění
geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i
provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb;
ustanovení zvláštních právních předpisů2a) zůstávají nedotčena.
(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný krajský úřad
o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti
strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce
nemovitosti lze vydat pouze ve veřejném zájmu, není-li v rozporu se státní surovinovou
politikou, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou, za náhradu, a pokud tento zákon nestanoví
jinak, podle zvláštního právního předpisu,7a) pro
a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,
b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního
rozpočtu,
….
15.
Hospodárné využívání výhradních ložisek (§ 11,
30, 32 44/88 Sb.,§ 10 61/88 Sb., § 13 62/88 Sb., § 2-4
104/88 Sb.)
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST TŘETÍ
§ 11
Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek
….
(2) Při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek jsou organizace povinny
z hlediska ochrany a racionálního využití nerostného bohatství
a) ověřovat výhradní ložisko tak, aby se zjistily a vyhodnotily všechny využitelné nerosty
ložiska a jejich užitkové složky,
69
b) ověřovat vývoj a úložní poměry výhradního ložiska tak, aby se výstavba dolů a lomů,
otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska mohly projektovat a uskutečňovat podle
zásad báňské technologie a aby se zabezpečilo racionální využití zásob výhradního ložiska,
…
ČÁST ŠESTÁ
§ 23
(2) Dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 (projektová dokumentace) musí
kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy zajišťovat
a) hospodárné využívání výhradních ložisek,
…
ČÁST SEDMÁ
§ 25
Dobývací prostor
aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. …
§ 30
(1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. Hospodárným využíváním
výhradních ložisek se rozumí jejich dobývání a úprava a zušlechťování vydobytých nerostů
podle zásad uvedených v odstavci 2 s přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým
podmínkám; přitom musí být dodrženy zásady báňské technologie, bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu a vyloučeny neodůvodněné nepříznivé vlivy na
pracovní a životní prostředí.
(2) Při úpravě a zušlechťování nerostů, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, je
zakázáno využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných postupů využívajících
kyanidové sloučeniny. Tento zákaz platí pro samostatné použití kyanidového loužení v
jakémkoli měřítku i pro jeho použití v kombinaci s jinými metodami úpravy a zušlechťování
nerostů.
(3) Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména
a) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co nejúplněji s co
nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené výhradně na bohaté části ložiska
není dovoleno,
70
b) řádně využít vydobyté nerosty při jejich úpravě a zušlechťování prováděných v souvislosti
s jejich dobýváním,
c) vhodně ukládat průvodní nerosty současně dobývané, avšak dočasně nevyužívané a vést
jejich evidenci,
d) vhodným způsobem ukládat skrývkové hmoty a hlušiny a podle možnosti je účelně
využívat.
…
(7) Dobývaní výhradního ložiska nesmí být zastaveno, aniž bylo zajištěno, že pozdější
jeho dobývání bude technicky možné a hospodářsky účelné a bezpečné, leč by zastavení
dobývání vyžadoval důležitý zákonem chráněný obecný zájem, především bezpečnost života
nebo ochrana zdraví lidí.
§ 32
(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky
a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání … .
…
61/1988 Sb.
ZÁKON
§ 10
Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek, zajištění a likvidace důlních děl a
lomů
…
(3) Při dobývání výhradních ložisek se mohou používat jen dobývací metody, které
zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, hospodárné dobývání,
požadovanou výrubnost a přípustný stupeň znečištění. Druhy dobývacích metod a rozsah
jejich použití musí být uvedeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání. Nové dobývací
metody musí organizace vyzkoušet a vyhodnotit; do technologie dobývání je smí zavést jen se
souhlasem obvodního báňského úřadu.
…
§ 19
Dobývání ložiska nevyhrazeného nerostu
…
4) Organizace, která dobývá ložisko nevyhrazeného nerostu, popřípadě v souvislosti
s dobýváním nerosty upravuje nebo zušlechťuje, je povinna dodržovat podmínky
hospodárného a bezpečného dobývání ložiska.
…
71
62/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST TŘETÍ
Projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací
§ 13
Využití výsledků geologických prací při územním plánování
(1) Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků
geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných
a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich
hospodárné využití.
104/1988 Sb.
Vyhláška
Část první
§2
Výrubnost, znečištění a ztráty
(1) Při dobývání výhradního ložiska je nutno používat takové dobývací metody, které
umožní vydobýt bilanční zásoby výhradního ložiska s co největší výrubností (u tuhých
nerostů), popřípadě vytěžitelností (u kapalných a plynných nerostů, jakož i při loužení), s co
nejmenšími ztrátami a co nejmenším znečištěním, které jsou technicky i ekonomicky
zdůvodněny.
(2) Organizace je povinna v plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska
nebo jeho části navrhnout a zdůvodnit dobývací metodu a z ní vyplývající výrubnost
(vytěžitelnost), znečištění a ztráty.
§3
Výtěžnost
Při úpravě a zušlechťování nerostů, jestliže se provádějí v souvislosti s jejich
dobýváním, je nutno používat takové postupy, které umožní co nejúplnější využití
vydobytých nerostů s co největší výtěžností jejich užitkových složek. Postup úpravy a
zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost je organizace povinna
zahrnout do plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska.
72
§4
Zjišťování výsledků, jejich evidence a využití
(1) Organizace je povinna zjišťovat a evidovat množství hmot ukládaných na
odvalech, výsypkách a odkalištích a dále
a) při dobývání výhradního ložiska výrubnost (vytěžitelnost), znečištění a ztráty,
b) při úpravě a zušlechťování vydobytých nerostů obsah jejich užitkových a škodlivých
složek ve vsázce, v poloproduktech, v konečném produktu úpravy a zušlechťování
a v odpadu.
(2) Organizace sleduje a eviduje u dobývaných nerostů a doprovodných hornin
v potřebném rozsahu petrografické a mineralogické složení, způsob a formu výskytu
a vzájemné vztahy, obsah a chemické vazby užitkových a škodlivých složek a fyzikálněmechanické a chemicko-technologické vlastnosti.
(3) Organizace využívá výsledky podle odstavců 1 a 2 při plánování a řízení otvírky,
přípravy a dobývání výhradního ložiska, jakož i úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů.
(4) Organizace eviduje údaje potřebné pro stanovení výše úhrad z vydobytých
vyhrazených nerostů a z dobývacích prostorů.
16.
Stav zásob výhradních ložisek, evidence zásob,
vykazování, odpisy a vypořádání (§2, 9a 62/88 Sb., §
10, 13,14, 29 44/88 Sb., 497/92 Sb., § 4 172/92 Sb.)
62/1988 Sb.
ZÁKON
§2
Geologické práce
(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum
ageologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje
b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání
geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,
73
§ 9a
Podávání návrhů a oznámení
a) ministerstvu (MŽP)
1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST DRUHÁ
§ 10
….
c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny,
ČÁST TŘETÍ
§ 13
Zásoby výhradního ložiska a podmínky jeho využitelnosti
(1) Zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů
ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho
dobývání.
(2) Podkladem pro výpočet zásob výhradního ložiska jsou podmínky využitelnosti
zásob. Podmínky využitelnosti zásob jsou souborem ukazatelů množství, jakosti nerostů,
geologických, báňsko-technických, ekologických a jiných ukazatelů, podle nichž se posuzuje
vhodnost zásob výhradních ložisek k využití.
§ 14
Klasifikace zásob výhradních ložisek, posuzování a schvalování výpočtu zásob
(1) Výsledky vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska se vyhodnocují. Součástí
vyhodnocení je výpočet zásob, který zabezpečuje organizace.
(2) ….. Ve výpočtu zásob, který je součástí návrhu na povolení hornické činnosti (§ 24
odst. 1), uvede organizace zásoby, které plánuje k vytěžení (dále jen "vytěžitelné zásoby").
Vytěžitelné zásoby jsou bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát
souvisejících se zvolenou technologií dobývání nebo s vlivem přírodních podmínek.
74
…
(3) Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho posouzení zabezpečuje organizace.
Výpočet zásob výhradního ložiska s posouzením odesílá organizace Ministerstvu
životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a obvodnímu báňskému úřadu.
(4) Klasifikaci zásob a postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti
výpočtu podrobněji upraví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním
předpisem.
ČÁST SEDMÁ
§ 29
Evidence
....
(4) Ministerstvo životního prostředí vede souhrnnou evidenci zásob výhradních
ložisek a podle této evidence vede bilanci zásob nerostných surovin České republiky.
…..
497/1992 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky
o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů
§1
Zásady evidence zásob výhradních ložisek
(1) Zásoby výhradních ložisek se vymezují v členění upraveném zvláštními předpisy
(§ 14, 44/88 Sb.). Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska
se evidují a vykazují.
(2) V případech určených ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky (dále jen "ministerstvo") se zásoby výhradních ložisek evidují a vykazují podle
technologických typů (např. kaolín pro výrobu porcelánu, kaolín pro papírenský průmysl aj.),
popřípadě též podle užitkových složek (např. zásoby neželezných kovů obsažených
v evidovaných zásobách rud).
§2
Vedení evidence zásob právnickými a fyzickými osobami
(1) Právnická a fyzická osoba, která má povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek
vyhrazených nerostů, popřípadě oprávnění k dobývání výhradního ložiska (dále jen
"organizace"), je povinna evidovat stav a změny jeho zásob.
(2) Východiskem evidence je stav zásob výhradního ložiska podle posledního
schváleného výpočtu zásob. Změny stavu zásob výhradního ložiska se evidují a dokumentují
podle příčin jejich vzniku, a to
75
a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o výhradním ložisku a jeho zásobách
průzkumem a novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se
geologickou dokumentací,
b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
c) těžebními ztrátami zahrnujícími zásoby, které zůstaly nevydobyty v dobývané části ložiska
a nejsou odepsány, popřípadě byly vyvezeny s hlušinou na odval nebo výsypku; prokazují se
geologickou dokumentací a evidencí těžby,
d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti zásob, nového schváleného
výpočtu zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových
podmínek využitelnosti zásob s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového
výpočtu zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob,
e) smluvním převodem části dobývacího prostoru na jinou právnickou nebo fyzickou osobu;
prokazují se dokladem o převodu,
f) odpisem zásob; prokazují se rozhodnutím o odpisu zásob výhradního ložiska.
§3
Vykazování zásob organizací
(1) Organizace je povinna vykazovat zásoby výhradního ložiska, které eviduje, a to na
statistickém výkaze vydávaném ministerstvem. Statistický výkaz obsahuje i seznam
evidovaných druhů nerostů, jejich technologických typů a užitkových složek. Vyplněný
statistický výkaz o stavu zásob výhradního ložiska k 1. lednu kalendářního roku
a o změnách zásob v uplynulém roce zasílá organizace do 1. března kalendářního roku
ministerstvu. Výkazy jsou součástí geologické dokumentace výhradního ložiska.
(2) Výkazy o stavu a změnách zásob výhradních ložisek přezkoumává ministerstvo
v součinnosti s Českým báňským úřadem z hlediska jejich úplnosti, spolehlivosti a návaznosti
na předcházející výkazy. Podle výsledku přezkoumání výkazů zabezpečí uvedené ústřední
orgány odstranění zjištěných nedostatků.
§4
Souhrnná evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek
(1) Evidence stavu a změn zásob výhradních ložisek obsahuje úplné a každoročně
aktualizované údaje o ověřené nerostné základně v České republice z hlediska její nerostné
skladby, územního rozmístění, množství a jakosti zásob výhradních ložisek a stavu jejich
využívání.
(2) Souhrnná evidence zásob výhradních ložisek nerostů zahrnuje/
a) rejstřík zásob výhradních ložisek,
b) výkazy organizací o stavu a změnách zásob výhradních ložisek (§ 4 odst. 1),
c) soubor dokladů, zejména osvědčení o výhradním ložisku, podmínky využitelnosti zásob,
doklad o schválení výpočtu zásob, smlouva o převodu dobývacího prostoru na jinou
organizaci, předchozí souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru a další listiny
dokládající hospodaření s výhradním ložiskem.
76
§5
Vedení bilance zásob výhradních ložisek
(1) Ministerstvo vede podle souhrnné evidence zásob výhradních ložisek bilanci zásob
výhradních ložisek České republiky, která obsahuje zejména
a) přehled využívaných zásob jednotlivých výhradních ložisek uspořádaný podle druhů
nerostů, popřípadě jejich technologických typů a užitkových složek a podle územního členění
(okres, popřípadě pánev) s názvem organizace a údajem o stanovení dobývacího prostoru a
o využívání ložiska,
b) změny stavu zásob výhradních ložisek za uplynulý rok s údaji jejich příčin [§ 2 odst. 2
písm. a) až f)],
c) přehled využívaných zásob výhradních ložisek podle druhů nerostů, popřípadě podle jejich
technologických typů a užitkových složek členěný podle jejich využívání, a to
1. stavy zásob k 1. lednu uplynulého roku,
2. stavy zásob k 1. lednu kalendářního roku.
(2) V bilanci zásob výhradních ložisek se uvádějí geologické zásoby v členění na
bilanční zásoby vyhledané, bilanční zásoby prozkoumané a souhrnně zásoby nebilanční,
a zásoby vytěžitelné.
Zásoby se vykazují na tiskopise V3-01 dostupném na webu České geologické služby:
http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/statisticke-vykazy/vykaz-geo
http://www.geology.cz/extranet/sgs/nerostne-suroviny/statisticke-vykazy/vykaz-geo/geov3mzp.rtf
77
78
79
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST TŘETÍ
§ 14a
Odpis zásob výhradních ložisek
(1) Odpisem zásob výhradních ložisek se rozumí jejich vynětí z evidence zásob nebo
jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních.
(2) Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat
a) z důvodů zvlášť složitých báňsko-technických, bezpečnostních nebo geologických poměrů
souvisejících s přírodními podmínkami nebo vzniklých nepředvídanými událostmi,
b) jde-li o zásoby části výhradního ložiska, jejichž vydobytí není hospodářsky účelné,
c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména
ochranu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto zásob.
(3) Nebilanční zásoby výhradního ložiska je možno odepsat, není-li předpoklad jejich
využití ani v budoucnosti.
(4) Za důvod odpisu zásob výhradního ložiska se nepovažují změny ve stavu
zásob způsobené
a) doplněním a zpřesněním dosavadních znalostí o vývoji ložiska a jeho zásob průzkumem a
novými poznatky zjištěnými otvírkou, přípravou a dobýváním; prokazují se geologickou
dokumentací (§ 39),
b) vydobytím zásob; prokazují se geologickou dokumentací a evidencí těžby,
c) těžebními ztrátami, které zahrnují nevydobyté zásoby v dobývané části ložiska, a nejsou
odepsány, a nerostné suroviny vyvezené s hlušinou na odval nebo na výsypku; prokazují se
geologickou dokumentací a evidencí těžby,
d) přehodnocením zásob podle nových podmínek využitelnosti, novým schváleným
výpočtem zásob nebo vázáním, popřípadě uvolněním zásob; prokazují se stanovením nových
podmínek využitelnosti s příslušným přehodnocením zásob nebo schválením nového výpočtu
zásob, popřípadě rozhodnutím o vázání nebo uvolnění zásob,
e) odevzdáním nebo převzetím ložiska; prokazují se dokladem o předání výhradního ložiska
nebo jeho části.
80
§ 14b
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska
(1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu
otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo
likvidace hlavních důlních děl a lomů, jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné
vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis.
(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní
správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí
organizace.
(3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje
a) název a sídlo organizace,
b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob
a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob
nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních,
c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu,
d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to
ve čtyřech vyhotoveních,
e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné
k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu,
f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního prostředí.
§ 14c
Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska
(1) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhoduje v období vyhledávání
a průzkumu výhradního ložiska Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem ministerstva
životního prostředí České republiky; v období projektování výstavby dolů a lomů a při
dobývání výhradního ložiska rozhoduje o odpisu ministerstvo hospodářství České republiky
po projednání s Českým báňským úřadem.
(2) O návrhu na odpis malého množství zásob výhradního ložiska rozhoduje obvodní
báňský úřad. Malým množstvím zásob se rozumí množství zásob nepřesahující v kalendářním
roce celkově 5 % plánované roční těžby na ložisku, nejvýše však v jednotlivém případě
100 000 t nebo 50 000 m3 a u zemního plynu 500 000 m3.
(3) Rozhodnutí o odpisu zásob výhradního ložiska obsahuje
a) množství odepisovaných zásob, jejich místní určení a stručné zdůvodnění odpisu,
b) rozhodnutí, zda se odepisované zásoby vyjímají z evidence zásob nebo zda se převádějí
z bilančních zásob do zásob nebilančních,
81
c) opatření k ochraně zásob převáděných z bilančních zásob do zásob nebilančních, s ohledem
na možnost jejich pozdějšího využití.
(4) O návrhu na odpis zásob výhradního ložiska rozhodnou orgány uvedené
v odstavcích 1 a 2 do jednoho měsíce ode dne předložení návrhu.
…
172/1992 Sb.
VYHLÁŠKA
o dobývacích prostorech
§4
Změna a zrušení dobývacího prostoru
(1) Organizace navrhne
…
b) zrušení dobývacího prostoru, jestliže bylo dobývání výhradního ložiska trvale zastaveno,
byly odepsány zásoby a byla ukončena likvidace hlavních důlních děl a lomů.
…
17.
Úhrady a finanční rezervy v souvislosti
s hornickou činností (62/88 Sb., 44/88 Sb.§33a-33w,
98/16 Sb.)
62/1988 Sb.
ZÁKON
České národní rady
§ 4b
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum
(1) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek,
jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí v prvním roce 2 000 Kč za každý i
započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se
každý další rok zvyšuje o 1 000 Kč za každý km2.
82
44/1988 Sb.
ZÁKON
ČÁST OSMÁ
Úhrady
(účinnost od 1. 1. 2017)
HLAVA I
ÚHRADA Z DOBÝVACÍHO PROSTORU
§ 33a
Subjekt úhrady
(1) Poplatníkem úhrady z dobývacího prostoru je držitel dobývacího prostoru.
…
§ 33c
Základ úhrady
Základem úhrady je plocha dobývacího prostoru vymezená na povrchu v hektarech.
§ 33d
Sazba úhrady
(1) Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč.
(2) Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 1 000 Kč, jestliže v dobývacím
prostoru je povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního
ložiska.
§ 33e
Výpočet úhrady
Úhrada z dobývacího prostoru se vypočte jako součin základu zaokrouhleného na
celé hektary nahoru a sazby úhrady.
§ 33f
Úhradové období
(1) Úhradovým obdobím je kalendářní rok.
…
§ 33g
Rozpočtové určení
(1) Výnos úhrady z dobývacího prostoru je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se
dobývací prostor nachází.
83
HLAVA II
ÚHRADA Z VYDOBYTÝCH NEROSTŮ
§ 33h
Subjekt úhrady
(1) Poplatníkem úhrady z vydobytých nerostů je
a) držitel dobývacího prostoru,
b) organizace, která vydobyté nerosty získala při provádění ložiskového průzkumu ve
stanoveném průzkumném území, nebo
c) ten, kdo provádí nepovolené dobývání výhradního ložiska nebo neoprávněně provádí
ložiskový průzkum, při kterém získal vyhrazený nerost.
§ 33i
Předmět úhrady
(1) Předmětem úhrady jsou vydobyté nerosty.
(2) Vydobytými nerosty se pro účely úhrady z vydobytých nerostů rozumí
a) nerosty, pro které byl stanoven dobývací prostor a které byly v daném úhradovém období
vydobyty na základě povolení hornické činnosti,
b) vyhrazené nerosty získané v daném úhradovém období při provádění ložiskového
průzkumu ve stanoveném průzkumném území, nebo
c) vyhrazené nerosty získané nepovoleným dobýváním výhradního ložiska nebo neoprávněně
prováděným ložiskovým průzkumem.
§ 33j
Dílčí základy úhrady
(1) Dílčí základ úhrady tvoří množství jednotlivého druhu vydobytých nerostů
vykazovaného jako čistá těžba v dobývacím prostoru, která představuje úbytek zásob jejich
vydobytím v jednotkách množství a je určena k dalšímu zpracování nebo k odbytu. Do této
těžby není zahrnuto znečištění ani vnitřní ani vnější ztráty. Čistá těžba se zjišťuje a eviduje
důlně měřickou a geologickou dokumentací.
(2) Dílčí základ úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem tvoří
množství tepla obsaženého ve vydobytém hnědém uhlí. Toto množství tepla se určí jako
součin
84
a) množství vydobytého hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem, vykazovaného
jako čistá těžba v dobývacím prostoru, která představuje úbytek zásob jejich vydobytím v
jednotkách množství; do této těžby není zahrnuto znečištění ani vnitřní ani vnější ztráty, a
b) výhřevnosti tohoto uhlí zjištěné váženým průměrem z výsledků měření akreditované
laboratoře, které nesmí být starší než 1 rok; výhřevnost se určí podle technické normy, která
stanoví požadavky na jakost tuhých paliv.
…
§ 33k
Sazba úhrady
(1) Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí
nejvýše částku odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy
vydobytých nerostů.
(2) Vláda stanoví nařízením sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady (98/2016
Sb.).
(3) Výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve
lhůtách nejméně pěti let.
§ 33l
Výpočet úhrady
(1) Úhrada z vydobytých nerostů se vypočte jako součet dílčích úhrad a zaokrouhlí se
na celé stokoruny nahoru.
(2) Dílčí úhrada se vypočte jako součin dílčího základu úhrady a sazby pro tento dílčí
základ úhrady.
§ 33m
Úhradové období
Úhradovým obdobím je kalendářní rok.
§ 33n
Rozpočtové určení úhrady
(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši
a) dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z
1. 33 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově
prováděno, a
2. 67 % příjmem státního rozpočtu,
b) dílčích úhrad z hnědého uhlí dobývaného hlubinným způsobem nebo z černého uhlí je z
1. 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání černého uhlí nebo hnědého
uhlí hlubinně prováděno, a
85
c) dílčí úhrady z radioaktivních nerostů je z
1. 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání radioaktivních nerostů
prováděno, a
d) dílčích úhrad z ropy nebo z hořlavého zemního plynu je z
1. 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ropy nebo hořlavého zemního
plynu prováděno, a
2. 25 % příjmem státního rozpočtu, nebo
e) ostatní dílčí úhrady jsou z
1. 38 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno,
a
2. 62 % příjmem státního rozpočtu.
…
HLAVA III
SPRÁVA ÚHRAD
§ 33p
Správce úhrady
(1) Správu úhrady z dobývacího prostoru a úhrady z vydobytých nerostů vykonává
obvodní báňský úřad, v jehož obvodu působnosti …
…
§ 33r
Záznamní povinnost pro účely úhrady z vydobytých nerostů
(1) Poplatník úhrady z vydobytých nerostů, který je držitelem dobývacího prostoru,
nebo organizace, která vyhrazené nerosty získala při provádění ložiskového průzkumu ve
stanoveném průzkumném území, jsou povinni
a) vést evidenci vydobytých nerostů, a to v členění potřebném pro sestavení úhradového
přiznání z vydobytých nerostů,
…
(4) Evidence vydobytých nerostů se uchovává po dobu 10 let od skončení úhradového
období, kterého se dokumentace nebo údaj týká.
§ 33s
Úhradové přiznání
(1) Poplatník úhrady z dobývacího prostoru a poplatník úhrady z vydobytých nerostů
s výjimkou poplatníka podle § 33h odst. 1 písm. c) jsou povinni podat úhradové přiznání.
(2) Úhradové přiznání k úhradě z dobývacího prostoru se podává nejpozději do konce
druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, jímž začíná běh úhradového období.
Úhradové přiznání k úhradě z vydobytých nerostů se podává vždy nejpozději do konce třetího
kalendářního měsíce po uplynutí úhradového období.
…
86
§ 33t
Záloha na úhradu z vydobytých nerostů
(1) Úhrada z vydobytých nerostů podle § 33i odst. 2 písm. a) se platí prostřednictvím
záloh za zálohové období.
…
(3) Zálohy činí 20 % z předchozí úhrady, …
…
(5) Zálohy jsou splatné do konce třetího, šestého a dvanáctého kalendářního měsíce
zálohového období. …
§ 33w
Prominutí úhrady z vydobytých nerostů
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasem Ministerstva financí, Ministerstva
životního prostředí, Českého báňského úřadu a obce, na jejímž území dochází k dobývání
výhradních ložisek, může na žádost poplatníka úhrady z vydobytých nerostů prominout
úhradu z vydobytých nerostů, pokud poplatník k žádosti doloží, že předmětný důl nebo lom
byl postižen havárií na dobývaném výhradním ložisku a havárie zapříčinila hmotné škody,
popřípadě ušlý zisk ve výši alespoň 70 % úhrady z vydobytých nerostů za předcházející
úhradové období; žádost musí být doložena potvrzením příslušného obvodního báňského
úřadu.
…
98/2016 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
o sazbách úhrady
(účinnost od 1.1.2017)
§1
Sazby úhrady z vydobytých nerostů
Sazby úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady jsou uvedeny
v příloze k tomuto nařízení.
Příl. Sazby úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------Nerost, skupina nerostů
Jednotka
Sazba v Kč
za jednotku
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------Ropa
m3
558,00
3
Hořlavý zemní plyn
m
0,27
Uran
t
5 834,13
Cesium
kg
160 782,00
Cín
t
22 726,00
Lithium
t
10 692,00
Mangan
t
2 308,00
87
Měď
t
7 115,00
Rubidium
kg
114 103,00
Wolfram
t
46 625,00
Zlato
kg
40 919,00
Drahé kameny - vltavín
kg
1 939,59
Drahé kameny - granáty
kg
1 500,00
Drahé kameny - hmoty SiO2
kg
10,00
Diatomit
t
4,95
Sklářský a slévárenský písek
t
8,24
Bentonit
t
3,32
Nerosty používané pro kamenickou výrobu, m3
17,55
Sádrovec
t
21,84
Grafit
t
30,00
Technicky využitelné krystaly nerostů
t
15,00
Keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce
t
34,74
Kaolin
t
30,00
Křemen, křemenec, dolomit, slin, čedič,
t
4,36
trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k
chemicko-technologickému zpracování nebo
zpracování tavením,
Živec
t
13,73
Wollastonit
t
5,00
Vysokoprocentní vápenec
t
10,55
Ostatní vápence a cementářské suroviny
t
3,25
Uhlí černé
t
9,90
Uhlí hnědé dobývané povrchovým způsobem GJ
1,18
Uhlí hnědé dobývané hlubinně
t
3,88
Stavební kámen
m3
2,91
3
Štěrkopísky
m
3,39
Cihlářské suroviny
m3
1,40
Ostatní nerosty
t
50,37
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z „Hornické ročenky 2015“ :
Úhrady z dobývacích prostorů (100 Kč ha/rok) :
- 360 organizací uhradilo z 962 dobývacích prostorů celkem 13 775 516,- Kč, přerozděleno 916 obcím
Úhrady z vydobytých nerostů
- 232 organizací uhradilo z 503 dobývacích prostorů celkem 517 591 188,- Kč, přerozděleno- 388 mil. Kč obcím
- 129mil. Kč stát.r.
88
18.
Důlní škody a jejich náhrada (§ 24, 33, 37 44/88
Sb., §6 104/88 Sb.)
62/1988 Sb.
ZÁKON
§ 16
Náhrada škody
(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 2 a § 15 (vstup na
pozemky…) se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 2 a §
15 (vstup na pozemky…) uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu,
popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.
(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením
do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.
(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 2, (vstup na pozemky…)
popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl
podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na
přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne
doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku
ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a
průzkumných děl, jinak právo zaniká.
(5) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními díly, platí
o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy (44/88 Sb.).
44/1988 Sb.
ZÁKON
§ 32
…
(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání musí zajišťovat dostatečný předstih otvírky
a přípravy výhradního ložiska před dobýváním a jeho hospodárné a plynulé dobývání při
použití vhodných dobývacích metod a zajištění bezpečnosti provozu. Součástí plánů otvírky,
přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání důlních škod
vzniklých v souvislosti s plánovanou činností a na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků
včetně návrhu na výši a způsob vytvoření potřebné finanční rezervy (§ 31 odst. 6 a § 37a).
89
ČÁST DEVÁTÁ
Důlní škody a jejich náhrada
§ 36
Důlní škody
(1) Za důlní škody se považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním
a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek,
zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým,
výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů,
prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do
zemské kůry.
(2) Za důlní škodu se považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení
vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených
v odstavci 1.
(3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s
výjimkou případů uvedených v § 37 odst. 7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace
zprostí jen prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené
v odstavci 1.
§ 37
Náhrada důlních škod
(1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Organizace, která způsobila ztrátu vody, podstatné snížení vydatnosti jejího zdroje
nebo zhoršení její jakosti, je povinna zajistit poškozenému náhradní zdroj nebo dodávku
vody, popřípadě nahradit škodu úhradou nákladů spojených s jejím obstaráním, jestliže je
poškozený účelně a hospodárně vynaložil sám, jinak o náhradě ztráty podzemní vody platí
zvláštní předpisy. 20)
(3) Nahrazují se též prokázané náklady účelně vynaložené na preventivně zajišťovací
opatření, která směřují k odvrácení nebo zmírnění následků hrozících vlivem činností
uvedených v § 36. Za preventivní zajišťovací opatření se nepovažují opatření prováděná na
stavbách a zařízeních podle podmínek stanovených stavebním povolením nebo zvláštními
předpisy pro nově zřizovanou stavbu nebo zařízení z hlediska možných vlivů činností
uvedených v § 36.
…
(5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území
stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy
činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu;
současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo
poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na
způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. …
90
§ 37a
Vytváření finančních rezerv
(1) K zajištění vypořádání důlních škod je organizace povinna vytvářet rezervu
finančních prostředků. … (viz okruh č. 17)
104/1988 Sb.
Vyhláška
§6
Žádost o povolení hornické činnost
…
(3) Organizace přiloží k žádosti
…
g) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod dotčených
vlivem dobývání výhradního ložiska a návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv
včetně časového průběhu jejich vytváření,
…
19.
Vybrané legislativní postupy v hornictví (44/88
Sb., 61/88 Sb., 62/88 Sb., 15/95 Sb., 369/04 Sb., 364/92
Sb., 298/05 Sb., 172/92 Sb., 104/88 Sb., 497/92 Sb.)
Posloupnost plnění vybraných legislativních požadavků horního práva ČR ve vztahu k využívání
nerostného bohatství od zjištění nahromadění vyhrazeného nerostu až ke zrušení dobývacího prostoru :
 Oznámení nahromadění vyhrazeného nerostu
Ložiskový průzkum :









Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce
Oprávnění k hornické činnosti (ložiskový průzkum)
Stanovení průzkumného území
Vypracování projektu geologických prací
Zaevidování geologických prací
Provedení geologických prací
Odevzdání výsledků geologických prací
Vydání osvědčení o ložisku
Vyhlášení chráněného ložiskového území
91
Dobývání ložisek :









Odborná způsobilost k hornické činnosti
Oprávnění k hornické činnosti
Předběžný souhlas MŽP
Oprávnění k dobývání - stanovení dobývacího prostoru
Zpracování technické dokumentace (POPD)
Vyřešení střetu zájmu
Povolení k hornické činnosti
Hospodárné využívání zásob
Evidence a vykazování zásob
 Úhrady a rezervy
 Vypořádání důlních škod
 Zrušení dobývacího prostoru
 Oznámení nahromadění vyhrazeného nerostu
ZÁKON č. 44/1988 Sb. ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
§ 12 Oznamování přírodního nahromadění vyhrazeného nerostu
Kdo zjistí mimo povolené vyhledávání přírodní nahromadění vyhrazeného nerostu, je
povinen to bezodkladně oznámit Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu
a obchodu.
Ložiskový průzkum :
 Odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat
geologické práce
ZÁKON č. 62/1988 Sb. o geologických pracích
§ 3 Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení
odborné způsobilosti
(3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje
ministerstvo (ŽP). Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti
odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na dobu neurčitou.
VYHLÁŠKA č. 206/2001 Sb. MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět
a vyhodnocovat geologické práce
92
…
(4) Ministerstvo vydává osvědčení na dobu neurčitou, a to na základě splnění
podmínek uvedených v § 3. V osvědčení vymezí obor geologických prací podle § 2, pro které
osvědčení platí.
 Oprávnění k hornické činnosti
VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým
způsobem
§1
(1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i
k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo
(2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, ….
…
 Stanovení průzkumného území
ZÁKON 62/1988 Sb. o geologických pracích
§ 4 Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a
průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na
průzkumném území, které je stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má
oprávnění k hornické činnosti (dále jen "zadavatel").
.....
(5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým
obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném
souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími
stranami povrchového obrazce.
....
(9) Ministerstvo ŽP vede souhrnnou evidenci stanovených průzkumných území. ...
 Vypracování projektu geologických prací
ZÁKON č. 62/1988 Sb. o geologických pracích
§ 6 Projektování geologických prací
93
(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, …..
VYHLÁŠKA 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací,
oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
§ 4 Postup při projektování geologických prací
(3) K zajištění geologického úkolu se zpracovává projekt geologických prací (dále jen
"projekt"), … .
 Zaevidování geologických prací
§ 7 Evidence geologických prací
(1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se
geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace
provádějící geologické práce. Ta je povinna tyto podklady do 30 dnů před zahájením těchto
prací odevzdat České geologické službě, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci
potvrzení.
 Provedení geologických prací
§ 9 Provádění geologických prací
(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v
souladu s projektem geologických prací.
(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas
dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále
jen "geologická dokumentace"). ….
§ 9a Podávání návrhů a oznámení
a) ministerstvu
….
3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických
prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,
 Odevzdání výsledků geologických prací
94
§ 12 Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací
(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě
schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě k trvalému
uchovávání České geologické službě.
(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1
Česká geologická služba zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro
svou činnost.
(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může
vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné
právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo
fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání
s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může
uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací České geologické službě. .....
…
VYHLÁŠKA 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací,
oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
§ 15 Vyhodnocování výsledků geologických prací
....
skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů. …
§ 16 Závěrečná zpráva
…
podle přílohy č. 4 (zásoby vyhledané), č. 5 (zásoby prozkoumané), nebo 6 (likvidační výpočet
zásob)
 Vydání osvědčení o ložisku
ZÁKON 44/1988 Sb. ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
§ 6 Výhradní ložisko
(1) Zjistí-li se vyhrazený nerost v množství*) a jakosti, které umožňují důvodně
ložisku.
 Vyhlášení chráněného ložiskového území
ZÁKON 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
§ 17 Stanovení chráněného ložiskového území
95
(1) Chráněné ložiskové území stanoví ministerstvo životního prostředí po projednání
s orgánem kraje v přenesené působnosti České republiky rozhodnutím vydaným v součinnosti
s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, obvodním báňským úřadem a po
dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem.
VYHLÁŠKA 364/1992 Sb.ministerstva životního prostředí České republiky
o chráněných ložiskových územích
§ 1 Návrh na stanovení chráněného ložiskového území
(1) Návrh na stanovení chráněného ložiskového území předkládá právnická nebo
fyzická osoba, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku (dále jen "ložisko")
nebo právnická osoba, která byla pověřena zabezpečit ochranu a evidenci ložiska 2) (dále jen
"navrhovatel").
Dobývání ložisek :
 Odborná způsobilost k hornické činnosti
VYHLÁŠKA 298/2005 Sb.o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při
hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých
právních předpisů
§ 2 Odborně kvalifikovaná osoba
…
b) Závodní lomu je fyzická osoba odpovědná za bezpečné a odborné řízení hornické činnosti
nebo činnosti prováděné hornickým způsobem
1. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu vyšší než 500 tisíc tun. Musí mít
odbornou kvalifikaci alespoň v rozsahu magisterského studijního programu a odbornou praxi
při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň čtyři roky,
2. na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu nižší než 500 tisíc tun. Musí mít
odbornou kvalifikaci v rozsahu alespoň bakalářského studijního programu a odbornou praxi
při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem alespoň dva roky nebo
čtyři roky.
…
§ 5 Postup ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy
(1) Odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v § 4 ověřují orgány státní
báňské správy, a to zkouškou před komisemi stanovenými předsedou Českého báňského
úřadu. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
........
(7) Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá příslušný správní orgán zaměstnanci
osvědčení o odborné způsobilosti.
96
 Oprávnění k hornické činnosti
VYHLÁŠKA 15/1995 Sb. o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým
způsobem
§1
(1) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož
i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo
(2) K vydání oprávnění je místně příslušný obvodní báňský úřad, … .
…
 Předběžný souhlas MŽP
§ 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
…
(2) K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace
předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem
průmyslu a obchodu. Předchozí souhlas může Ministerstvo životního prostředí vázat na
splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky České republiky
a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum
výhradních ložisek. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má
organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel. Pokud
zadavatel neuplatní přednostní nárok, může přednostní nárok uplatnit organizace, která se na
průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit
organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději
však do jednoho roku od ukončení platnosti rozhodnutí o stanovení průzkumného území pro
vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u Ministerstva životního prostředí.
 Oprávnění k dobývání – dobývací prostor
§ 24Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
dobývacího prostoru. …
97
§ 25 Dobývací prostor
aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Při stanovení dobývacího prostoru se vychází ze
stanoveného chráněného ložiskového území a musí se přihlédnout i k dobývání sousedních
ložisek a k vlivu dobývání.
…
VYHLÁŠKA 172/1992 Sb. Českého báňského úřadu o dobývacích prostorech
…
§ 2 Návrh na stanovení dobývacího prostoru
(1) Návrh na stanovení dobývacího prostoru předkládá organizace obvodnímu
báňskému úřadu. …
…
 Zpracování technické dokumentace (POPD)
§ 32 Plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a plány zajištění a likvidace
(1) Organizace, jíž vzniklo oprávnění k dobývání výhradních ložisek je povinna
vypracovat plány otvírky, přípravy a dobývání těchto ložisek.
…
VZHLÁŠKA 104/1988 Sb. Českého báňského úřadu o hospodárném využívání výhradních
ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné
hornickým způsobem
§ 6 Žádost o povolení hornické činnosti
(2) Organizace vyhotoví a předloží se žádostí pro
…
c) otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska
1. hlubinným a povrchovým způsobem plán otvírky, přípravy a dobývání podle přílohy č. 3,
…
 Vyřešení střetu zájmů
ZÁKON č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
§ 17 (Řízení o povolení hornické činnosti)
98
§ 33 Řešení střetů zájmů
(1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné
podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou
organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů,
povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní
využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů.
 Povolení k hornické činnosti
ZÁKON č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
§ 5 Povinnosti organizací při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
(2) Hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem může organizace
provádět jen na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, horního zákona ne
…
§ 10 Otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek …
(1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek povoluje obvodní báňský úřad.
Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání
a předepsanou dokumentaci.
…
§ 17 (Řízení o povolení hornické činnosti)
…
(4) Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 2 měsíců od jejího podání
§32a, §37a,
Vyhláška 617/92 Sb.
99
 Hospodárné využívání zásob
§ 30 Hospodárné využívání výhradních ložisek
(1) Výhradní ložiska se musí využívat hospodárně. …
(3) Při využívání výhradních ložisek je nutno zejména
a) vydobýt zásoby výhradních ložisek včetně průvodních nerostů co nejúplněji s co
nejmenšími ztrátami a znečištěním; dobývání zaměřené výhradně na bohaté části ložiska
není dovoleno, …
 Evidence a vykazování zásob
§ 10
…
c) evidovat stav zásob výhradního ložiska a jeho změny,
…
VYHLÁŠKA č. 497/1992 Sb. ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů
§ 1 Zásady evidence zásob výhradních ložisek
(1) … Vymezené zásoby všech vyhodnocených druhů nerostů výhradního ložiska se
evidují a vykazují.
§ 3 Vykazování zásob organizací
(1) Organizace je povinna vykazovat zásoby výhradního ložiska, které eviduje, a to na
statistickém výkaze vydávaném ministerstvem. Statistický výkaz obsahuje i seznam
evidovaných druhů nerostů, jejich technologických typů a užitkových složek. Vyplněný
statistický výkaz o stavu zásob výhradního ložiska k 1. lednu kalendářního roku
a o změnách zásob v uplynulém roce zasílá organizace do 1. března kalendářního roku
ministerstvu. Výkazy jsou součástí geologické dokumentace výhradního ložiska.
100
§33a-33w (účinnost od 1.1.2017), § 37a
Nařízení vlády 98/2016 Sb. (účinnost od 1.1.2017)
 Náhrada důlních škod
§ 36 Důlní škody
(3) Za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena ......
§ 37 Náhrada důlních škod
(1) Na vypořádání důlní škody se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území
stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy
činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu;
současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo
poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na
způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. ..........
 Zrušení dobývacího prostoru
§ 10
…
…
§ 27 Stanovení, změny a zrušení dobývacího prostoru
(1) Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti
s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí a s orgánem
územního plánování a stavebním úřadem.
...
101
(8) Obvodní báňský úřad za podmínek podle odstavce 1 dobývací prostor na návrh
organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo
nebo bylo trvale zastaveno.
VYHLÁŠKA č. 172/1992 Sb. o dobývacích prostorech
§ 4 Změna a zrušení dobývacího prostoru
(1) Organizace navrhne
…
b) zrušení dobývacího prostoru, jestliže bylo dobývání výhradního ložiska trvale zastaveno,
byly odepsány zásoby a byla ukončena likvidace hlavních důlních děl a lomů.
…
20.
Historický vývoj bezpečnostních předpisů
Zdroj : Makarius, R.: Historický vývoj bezpečnostních předpisů pro hlubinné dobývání. Montanex, Ostrava,
1997, ISBN 80-85780-78-X.
S bezpečnostními předpisy v té podobě, v jaké je známe v současnosti, se setkáváme
teprve ve druhé polovině XIX. století. V dobách nejstarších se vždy jednalo o nepsané
pracovní zásady, které horníci dobrovolně ve vlastním zájmu více či méně dodržovali.
Respektování těchto zásad bylo součástí tzv. „hornického fortelu" … .
V hornické profesi se vždy tvrdilo, že bezpečnostní předpisy jsou »psány krví«. Tato
tradice se opírá o skutečnost, že zejména velké důlní havárie ovlivnily, a to mnohdy
rozhodujícím způsobem, vývoj bezpečnostních předpisů. Zdrojem byly velmi drahé poznatky
ze šetření důlních nehod a havárií. Významný vliv na vývoj bezpečnostních předpisů měly
hlavně důlní havárie na Ostravsku v konci XIX. století, havárie na francouzském dole
Courrier, stejně jako katastrofa na severočeském hnědouhelném dole Nelson v roce 1934.
Bezpečnostní předpisy pro hornictví byly vždy z hlediska právního systému pokládány za
součást horního práva, ve kterém tvořily (a tvoří) důležitou a tematicky ucelenou skupinu
podzákonných právních norem.
Historický vývoj ve středověku
Počátky českého, ale i světového horního práva se datují do XIII století. Jihlava, v jejímž
okolí byla bohatá naleziště stříbrných rud, dala českému hornictví psané „Jura montium et
montanorum“ (Právo hornické), listinu o 16 článcích, kterou si v roce 1249 měšťané tohoto
významného středověkého města vymohli na králi Václavu I. a jeho vládychtivém synu
Přemyslu Otakaru I. Svým obsahem je Jihlavské právo souborem výsad hornického podnikání
102
městského patriciátu, pro nějž bylo zajištění bezpečnosti havířů problémem zcela podřadným.
To vyplývalo i z charakteru výrobních vztahů a výrobních sil té doby, kdy většina podnikatelů
byla samostatnými havíři - podnikateli, kteří společně s rodinnými příslušníky rudná ložiska
vyhledávali a dobývali. Protože riziko hornické práce nesl každý z podnikatelů sám,
nevznikla ani nutnost pravidla bezpečné práce písemně formulovat.
Podstatné změny ve výrobních vztazích přineslo teprve XV. století, kdy se havíř dostává
do postavení námezdního dělníka zaměstnávaného těžařstvem. Tento pracovní vztah je již
zcela běžný na Jáchymovsku, jež se stává významným střediskem rudného dobývání
v následujícím století.
Základními právními normami, jež v českých zemích upravovaly nejen báňské podnikání,
ale i výrobní vztahy, bylo „Ius regále montanorum“ (Horní právo královské), krále
Václava II. z roku 1300 a jáchymovské horní řády ze 16. století. Nacházíme v nich již
některá ustanovení, jež se dotýkají bezpečnosti práce a kontroly nad jejich dodržováním :
-
„Ius regále montanorum“ (1300) - za stav dolu odpovídali lezci čili štajgéři, kterým
bylo uloženo „dnem i nocí hory prolézati a pod mocí účinné přísahy v dolech opraviti
k obecnému užitku všechny věci, které opraveny mají býti“,
-
„Ius regále montanorum“ (1300) - kapitola VIII. knihy č. 2 - zajišťovala ochranu
životů horníků –. ukládá tzv. „cimrmanům“ povinnost „odstranit nebezpečí, které by
pádem horniny hrozilo, opravovat dřevěné pracovní povály, opravovat stojky a vše, co
by hrozilo zhroucením“,
-
„Horní řád Štěpána Šlika“ (1518) - přiznává havíři, který „v jámě nebo při jiné
podobné práci pro těžaře utrpí úraz na údech, zlomeninu ruky nebo nohy, nebo újmě
škodu v podobných případech“, placení mzdy a nákladů na léčení po dobu až osmi
týdnů.
Historický vývoj v moderních dějinách
S vývojem techniky byly pro báňské revíry nebo jednotlivé doly vydávány předpisy, jež
měly charakter předpisu nejen technologického, ale i bezpečnostního, např. úpravy postupu
při trhací práci vydané po roce 1827 nebo zvláštní řád k fárání mužstva na anenském
stoupacím stroji, tzv. »fahrkunstu« vydaný v Příbrami v 19. století.
Na vydávání tehdejších bezpečnostních předpisů se podíleli jednak provozovatelé dolů těžaři, kteří je stanovili jako součást pracovních podmínek svých zaměstnanců, jednak
pozemková vrchnost, popřípadě panovník, kteří některé zásady zakotvili do horních předpisů
vydaných pro různé revíry, např. Horní řád Ferdinanda I. z roku 1552 nebo Maxmiliána z
roku 1565. Tento stav trval až do vydání Obecného horního zákona z roku 1854, č. 146 ř.z.,
který všechny do té doby platné horní řády zrušil.
103
Císařský patent č. 146/1854 ř.z. ze dne 23. května 1854 Obecný horní zákon
Rok 1854 představuje významný mezník v legislativní oblasti bezpečnostních předpisů.
Přijetím tohoto kodexu byl zároveň dokončen proces kodifikace a unifikace horního práva na
celém území tehdejší Rakousko-Uherské monarchie. Tato právní norma obsahující 285
paragrafů utříděných do 16 dílů upravovala zákonné podmínky kutání a propůjčky, způsob
postoupení pozemků, náhradu důlních škod, organizaci těžařstev, vrchní dozor báňské správy
apod. Z hlediska sledovaného vývoje bezpečnostních předpisů pro oblast hlubinného
dobývání nerostů je tento zákon důležitý v tom, že v § 220 o.h.z. vybavil báňské úřady
pravomocí vrchního dozoru nad provozem hor. Toto ustanovení bylo zákonným podkladem
pro vydávání bezpečnostních předpisů, které ve smyslu tohoto zákona chránily veřejný zájem.
Bezpečnostní předpisy té doby se opíraly i o § 221 písm. c) o.h.z., podle kterého „jsou báňské
úřady povinny vydávati všelijaká nařízení, jichž jest třeba k tomu, aby bylo zajištěno plnění
předpisů horního zákona".
Obecný horní zákon č. 146/1854 ř.z. již vytýčil hlavní zásady bezpečnosti práce, a to
stanovením povinností udržovat povrchová nebo podzemní díla v řádném provozu, tj. tak,
„aby byla co možná nejvíce zajištěna proti každému nebezpečí pro osoby a majetek". Přitom
mezi potřebná bezpečnostní opatření určil především: ohrazení povrchových vstupů do dolu
proti pádu lidí a zvířat do nich, dostatečné zajištění drobivých a zbořením hrozících důlních
děl, opatření lezních šachet hlubších 18 m, denní prohlídky a zajištění strojů, odstranění
náčiní, jehož používání ohrožuje bezpečnost dělníků, věnování pozornosti horninám
nebezpečným vznikem požárů, správnému větrání, používání osvědčených bezpečnostních
lamp v dolech s třaskavými plyny, zabezpečení první pomoci při úrazech a nehodách apod.
Vývoj bezpečnostních předpisů od počátku průmyslové expanze, která v českých zemí
nastala ve 2. polovině 19. století, byl do konce 20. století formován zejména v těchto
oblastech :
Současný stav
báňské legislativy
(hlubinné hornictví)
Oblasti historického vývoje
báňských BP
v 19. – 20. století
-
důlní větrání
osvětlování dolů
trhací práce
zneškodňování uhelného prachu
havarijní směrnice
důlní záchranářství
doprava, chůze a jízda lidí
vedení důlních děl
strojní a elektrická zařízení
Vyhláška ČBÚ č.
22/1989 Sb., část IV.
22/1989 Sb., část VIII.
72/1988 Sb.
22/1989 Sb., část V.
71/2002 Sb.
447/2001Sb.
22/1989 Sb., část IX.
22/1989 Sb., část III.
22/1989 Sb., část VIII.
Vývoj bezpečnostních předpisů po vydání horního zákona č. 41/1957 Sb.
Pevná struktura bezpečnostních předpisů se začala vytvářet v 60. letech, a to na základě
zákonného zmocnění daného § 57 odst. l písm. d) horního zákona č. 41/1957 Sb. V uvedené
době existovala základní řada bezpečnostních předpisů, kterou tvořily:
104
- bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 9000/1961 pro hlubinné uhelné doly,
- bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 9500/1963 pro uhelné lomy,
- bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 5000/1958 pro vyhledávání, průzkum a dobývání
rudných a nerudných ložisek,
- bezpečnostní předpis výnos ÚBÚ č.j. 8000/1963 pro těžbu ropy a zemního plynu a pro
vrtné a geofyzikální práce.
Od tohoto, možno říci optimálního systému, bylo ke škodě věci upuštěno přípravou
bezpečnostního předpisu, který byl v roce 1971 vydán jako výnos ČBÚ č.j. 1/1971. Tím, že
uvedená norma platila pro všechny organizace podléhající hornímu zákonu, završovala
i nežádoucí unifikační proces, kdy pro hornictví platil jediný společný předpis. K jeho
zásadním nevýhodám patřil značný rozsah a jeho platnost pro velký počet adresátů, kterým
tento předpis poskytoval četné informace pro jejich činnost mnohdy nepotřebné. Z hlediska
uvedených nevýhod bylo pro budoucnost od systému jediného bezpečnostního kodexu
upuštěno. Praxe potvrdila, že kodifikace bezpečnostních předpisů je možná pouze do určitého
stádia, po jehož překročení se právní norma stává neadresnou a také složitěji aplikovatelnou.
Vývoj bezpečnostních předpisů po vydání horního zákona č. 44/1988 Sb.
Po relativně krátkém působení výnosu ČBÚ č.j. 1/1971 bylo v roce 1976 rozhodnuto
o jeho zásadní novele. V tomto procesu byla přijata strategie přijetí předpisů s obecným
obsahem (Obecné předpisy) a předpisy upravující činnosti, kterými se zabývá omezený počet
pracovníků (Průřezové předpisy/specifické předpisy).
Výsledkem legislativních prací, které naplnily zmocnění daného § 6 odst. 6 zákona ČNR
č. 61/1988 Sb., byl (v 90. létech 20. stol.) tento základní soubor horních a bezpečnostních
předpisů:
A/ Obecné předpisy
1. Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.
3. Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí
4. Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu
při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích
B/ Průřezové předpisy (specifické předpisy)
provozu při úpravě a zušlechťování nerostů.
2. Výnos ČBÚ č. 12/1982 Ú.v. ČSR o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti
provozu při svislé dopravě a chůzi, dnes č. 415/2003 Sb.
105
3. Vyhláška ČBÚ č. 72/1988 Sb., o výbušninách
4. Vyhláška ČBÚ č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě, dnes č. 447/2001 Sb.
5. Vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti
a některých činnostech prováděných hornickým způsobem
Uvedený přehled není vyčerpávající (především vůči současnému stavu), ale obsahuje pouze
ty normy, které tvořily základní prvky soustavy horních a bezpečnostních předpisů (v 90.
létech, 20 stol.).
Na významné změny v hornictví v 90. létech minulého století bylo nutno urychleně
reagovat i tvorbou bezpečnostních předpisů jako podzákonných aktů upravujících bezpečnost
práce a ochranu zdraví při práci. Struktura bezpečnostních předpisů a časový harmonogram
jejich tvorby byl odsouhlasen kolegiem předsedy Českého báňského úřadu v roce 1990.
21.
Přehled bezpečnostních předpisů hornictví (22/89
Sb., 26/89 Sb., 51/89 Sb., 202/95 Sb., 55/96 Sb.,52/97
Sb., 35/98 Sb., 239/98 Sb., 415/03 Sb., 659/04 Sb.)
22/1989 Sb.
26/1989 Sb.
51/1989 Sb.
202/1995 Sb.
55/1996 Sb.
52/1997 Sb.
35/1998 Sb.
239/1998 Sb.
415/2003 Sb.
659/2004 Sb.
Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor.
činn. .. v podzemí
Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor.
činn. .. na povrchu
Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při úpravě a
zušlechťování nerostů
Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elektrických zařízeních při
hornické činn....
Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci při činnosti prováděné hornickým
způsobem v podzemí
Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních
důlních děl
Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Vyhláška o bezp. a ochr. zd. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy
a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích
Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě
a chůzi
Vyhláška o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím
otřesů
106
provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve
znění vyhlášky ČBÚ č. 477/1991 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ
č. 3/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 54/1996 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 109/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ
č. 434/2000 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb. a vyhlášky
č. 298/2005 Sb.
provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve
znění vyhlášky ČBÚ č. 340/1992 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 8/1994 Sb., vyhlášky ČBÚ
č. 236/1998 Sb., vyhlášky ČBÚ č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 142/2004 Sb. a vyhlášky
č. 298/2005 Sb.
provozu při úpravě a zušlechťování nerostů,
4. Vyhláška ČBÚ č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin
a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 340/2001 Sb.
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu
a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 76/1996 Sb.
6. Vyhláška ČBÚ č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky ČBÚ č. 342/2001
Sb. a vyhlášky č. 200/2006 Sb.
7. Vyhláška ČBÚ č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné
práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění
vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb.
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění
vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb. a 592/2004 Sb.
práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu
provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích
a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky
ČBÚ č. 360/2001 Sb. a vyhlášky č. 298/2005 Sb.
12. Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
107
13. Vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu
v dolech s nebezpečím důlních otřesů
Vybrané hygienické předpisy :
1. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací
2. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
3. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky
poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících
a desinfekčních prostředků.
22.
Vyhláška ČBU 22/1989 Sb., hlavní okruhy, rozsah
platnosti, výklad pojmů
22/1989 Sb.
VYHLÁŠKA
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti
a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí
Změna: 477/1991 Sb., 340/1992 Sb., 3/1994 Sb., 54/1996 Sb., 109/1998 Sb., 434/2000 Sb.,
330/2002 Sb., 330/2002 Sb. (část), 141/2004 Sb., 298/2005 Sb., 282/2007 Sb., 361/2009 Sb.
361/2009 Sb., 35/2010 Sb.,176/2011 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České
národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ -Všeobecná ustanovení
DÍL PRVNÍ - Úvodní ustanovení,
DÍL DRUHÝ - Objekty, pracoviště a zařízení,
DÍL TŘETÍ - Pracovníci,
DÍL ČTVRTÝ - Mimořádné události,
DÍL PÁTÝ - Základní dokumentace
ČÁST DRUHÁ - Požadavky na pracovní prostředí
ČÁST TŘETÍ – Vedení důlních děl
DÍL PRVNÍ - Všeobecná ustanovení
DÍL DRUHÝ – Ražení a zajišťování důlních děl
DÍL TŘETÍ – Dobývací práce
108
DÍL ČTVRTÝ - Údržba a likvidace důlních děl
DÍL PÁTÝ - Zvláštní ustanovení pro doly s nebezpečím důlních otřesů
ČÁST ČTVRTÁ – Větrání dolů
DÍL PRVNÍ - Větrání plynujících a uhelných dolů
DÍL DRUHÝ – Větrání neplynujících neuhelných dolů
ČÁST PÁTÁ - Ochrana dolů proti výbuchu uhelného prachu
DÍL DRUHÝ – Zneškodňování uhelného prachu
DÍL TŘETÍ – Ochrana proti přenosu výbuchu uhelného prachu
ČÁST ŠESTÁ - Požární ochrana
DÍL PRVNÍ - Všeobecná ustanovení o požární ochraně
DÍL DRUHÝ – Opatření proti vzniku důlních požárů
DÍL TŘETÍ – Zdolávání důlních požárů
DÍL ČTVRTÝ - Zpřístupňování uzavřených požářišť
ČÁST SEDMÁ - Odvodňování dolů
DÍL PRVNÍ - Ochrana proti přítokům a průvalům vod
DÍL DRUHÝ - Čerpání důlních vod
DÍL TŘETÍ - Měření, záznamy a dokumentace
ČÁST OSMÁ - Elektrická a strojní zařízení
DÍL PRVNÍ - Společná ustanovení
DÍL DRUHÝ -Elektrická zařízení
DÍL TŘETÍ - Strojní zařízení
ČÁST DEVÁTÁ - Chůze, doprava a skladování
DÍL PRVNÍ - Cesty pro chůzi a dopravu
DÍL DRUHÝ – Doprava
DÍL TŘETÍ - Skladování hmot a materiálů
ČÁST DESÁTÁ - Přechodná a závěrečná ustanovení
Celkem 332 §, 3 přílohy
Rozsah platnosti
§1
Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1b) požadavky
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost
práce a provozu") při hornické činnosti v podzemí a při dobývání nevyhrazených nerostů
v podzemí, včetně objektů a zařízení na povrchu, které souvisejí s těmito činnostmi. .......
109
§2
Výklad pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) mobilní (pohyblivý) stroj takový stroj, který se při své pracovní činnosti pohybuje z místa
na místo,
b) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro
připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz
apod.),
c) důl provozní celek, který zpravidla tvoří z hlediska větrání samostatnou technickou
jednotku bez ohledu na to, jak je po stránce organizační nazýván,
d) důlní dílo podzemní prostor vytvořený hornickou činností; za důlní dílo se považuje
i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za
důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt,
e) důlní požár nežádoucí a nekontrolované hoření; za důlní požár se považuje i proces
samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo
životy lidí nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu,
f) návěští nebo předvěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem,
značkou, nápisem nebo návěstním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
g) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod
nebo poruch technických zařízení; za ochranné zařízení se považuje i zajišťovací zařízení
dobývacího stroje,
h) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem
ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části
elektrických zařízení pod napětím apod.),
ch) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový
vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo
chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,
i) podzemní dílo podzemní prostor vytvořený činností prováděnou hornickým způsobem,
j) porub jen stěnový porub; ostatní pracoviště pro dobývání ložisek jsou dobývky,
k) polostrmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon 22 až 60 stupňů od vodorovné
roviny,
l) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníku zvýšené
nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen
stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,
m) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických
zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností,
n) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo
elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,
o) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných
ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech
kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených
podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku
překročení, případně podkročení stanovených hodnot,
p) samostatné větrní oddělení soustava důlních děl, kterými jsou vedeny důlní větry od místa,
kde se ještě nepoužité důlní větry oddělují od spojených nebo hlavních vtažných větrních
proudů až do místa, kde se po použití na pracovištích spojují s jinými výdušnými větry nebo
s venkovní atmosférou. Při tom se nepřihlíží k použití větrů pro větrání otvírkových
a podobných důlních děl, ražených ze spojeného vtažného nebo výdušného větrního proudu,
110
q) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž
pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím
jiným než dozorem,
r) strmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon větší než 60 stupňů od vodorovné
roviny,
s) šachtici hloubené důlní nebo podzemní dílo kruhového průřezu s průměrem do 2,2 metrů
nebo pravoúhlého průřezu do 3,75 metrů čtverečních o maximální hloubce 40 metrů; za
šachtici se považuje i hloubená studna,
t) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném
stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy
zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení
prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
u) úpadně vedený větrní proud takový větrní proud, který je veden v důlním díle, jehož
generální úklon od vodorovné roviny směrem dolů přesahuje 2 cm.m -1,
v) vedení důlních děl proces vytváření nebo likvidace důlních děl. Zahrnuje ražení,
vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci důlních nebo
podzemních děl a dobývání výhradních ložisek,
w) zařízení požární ochrany zařízení sloužící k ochraně před požáry a k hašení požárů včetně
požární zbrojnice, skladů a nářadí, požární techniky, hasicích prostředků a jiných věcných
prostředků požární ochrany, kouřových a požárních dveří a poklopů, přípravných
protipožárních hrází apod.
(2) Pro účely této vyhlášky se dále považuje za
a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 4000 kg,
b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet
mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,
…
23.
55/1996 Sb.
VYHLÁŠKA
o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu
při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí
Změna: 238/1998 Sb., 144/2004 Sb., 298/2005 Sb., 265/2012 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona
České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
111
HLAVA PRVNÍ
HLAVA DRUHÁ
HLAVA TŘETÍ
HLAVA ČTVRTÁ
HLAVA PÁTÁ
- Úvodní ustanovení
- Objekty, pracoviště a zařízení
- Zaměstnanci
- Závažné pracovní úrazy, závažné událostí, závažné
provozní nehody a nebezpečné stavy
- Dokumentace
ČÁST DRUHÁ –Vedení děl v podzemí a podzemní sanační práce
HLAVA PRVNÍ
HLAVA DRUHÁ
HLAVA TŘETÍ
HLAVA ČTVRTÁ
- Všeobecná ustanovení
- Vedení děl v podzemí a podzemní sanační práce
- Trvalá výztuž (ostění) děl v podzemí
- Odvaly
ČÁST TŘETÍ -Větrání
ČÁST ČTVRTÁ - Požární ochrana
ČÁST PÁTÁ - Odvodňování
ČÁST ŠESTÁ - Osvětlování
ČÁST SEDMÁ - Stavebně montážní práce v podzemí
ČÁST OSMÁ - Práce ve výškách a nad volnou hloubkou
ČÁST DEVÁTÁ - Elektrická a strojní zařízení
HLAVA PRVNÍ
HLAVA DRUHÁ
HLAVA TŘETÍ
HLAVA ČTVRTÁ
- Společná ustanovení
- Elektrická zařízení
- Strojní zařízení
- Energetická a ostatní zařízení
ČÁST DESÁTÁ – Chůze, doprava a skladování
HLAVA PRVNÍ
HLAVA DRUHÁ
HLAVA TŘETÍ
HLAVA ČTVRTÁ
- Cesty pro chůzi a dopravu
- Doprava
- Svislá doprava
- Skladování hmot a materiálů
ČÁST JEDENÁCTÁ – Přechodná, závěrečná a zrušovací ustanovení
Celkem 168 §, 3 přílohy
112
§1
Rozsah platnosti
(1) Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1a) požadavky
práce a provozu") při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
(2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů
v podzemí.
§2
Výklad pojmů
a) jámu dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45 stupňů,
jehož délka přesahuje 50 m; kratší než uvedená délka, nejméně však 3 m, je-li průřez větší než
3,75 m2,
b) komín dovrchně ražené dílo v podzemí, jehož délka je větší než průměr nebo delší strana
půdorysného rozměru a úklon od vodorovné roviny je větší než 45 stupňů,
c) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou,
nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
d) dotykové předvěští výstražný prvek, např. zavěšené tyče nebo pásy, který dotykem v
předstihu upozorňuje účastníka dopravy na blížící se překážku na dopravní cestě,
e) ochranné zařízení zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch
technických zařízení,
f) ochrannou vzdálenost vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život
nebo zdraví fyzických osob (dále jen "osob"),
g) otevřený oheň záměrné kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin
tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo
h) pracovní postup druh provozní dokumentace uvádějící sled jednotlivých pracovních
operací a související bezpečnostní opatření,
i) pracoviště prostor určený zaměstnanci k výkonu jeho pracovní činnosti; z hlediska větrání a
chůze se za pracoviště považuje jen to místo v podzemí, kde se razí, zajišťuje, zmáhá nebo
likviduje podzemní dílo,
j) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo
k) spodní mez výbušnosti nejnižší koncentrace hořlavé látky nebo jejich směsí v ovzduší, při
níž vzniká nebezpečí výbuchu,
l) stavební šachtu jáma, jejíž hloubka nepřesáhne 20 m,
m) studnu svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určené pro vodohospodářské
účely,
n) šachtici dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45 stupňů,
jehož průřez nepřesahuje 3,75 m2 a hloubka je větší než 3 m, nejvýše však 50 m,
o) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v bezpečném a provozuschopném
zařízení, jakož i montáž a demontáž částí v rozsahu potřebném k provedení prohlídek,
zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
113
p) vedení děl v podzemí proces vytváření nebo likvidace děl v podzemí. Zahrnuje ražení,
vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci děl v podzemí,
q) výztuž (ostění) soubor stavebních prvků sloužících k zajištění díla v podzemí proti
uvolňování horniny, deformaci horskými tlaky a podobně,
r) výstroj veškeré vybavení díla v podzemí potřebné pro jeho výstavbu a provoz,
s) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg,
t) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet
mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou.
(2) Dále se pro účely této vyhlášky považuje za
a) podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený ražením nebo hloubením při činnosti
prováděné hornickým způsobem1), staré nebo trvale opuštěné důlní dílo nebo zpřístupněná
část jeskyně3). Je jím i velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud se v nich mohou zdržovat
osoby. Za podzemní dílo se považuje podzemní stavba i mělce uložená podzemní liniová
stavba, zejména ražená kanalizace a kolektor,
b) mělce uložené podzemní dílo podzemní dílo s nadložím menším, než je šířka jeho výrubu,
c) štolu podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45o od vodorovné roviny
s hrubým průřezem menším než 16 m2,
d) tunel podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45o od vodorovné roviny
s hrubým průřezem 16 m2 a větším,
e) ražení protlakem souhrn operací nutných k rozpojení a odtěžení horniny za účelem
protlačování roury o průměru nejméně 0,8 m,
f) observační tunelovací metodu způsob ražení, který umožňuje operativně měnit způsob
zajištění stability výrubu na základě skutečně zastižených geologických a
inženýrskogeologických podmínek,
g) prozatímní výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability provedeného
výrubu v podzemním díle jen na nezbytně nutnou dobu,
h) dočasnou výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla
do doby zajištění stability podzemního díla trvalou výztuží,
i) trvalou výztuž soubor technologických prvků sloužících k zajištění stability podzemního
díla po celou dobu jeho stanovené životnosti,
…
24.
26/1989 Sb.
VYHLÁŠKA
a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
Změna: 340/1992 Sb., 8/1994 Sb., 236/1998 Sb., 434/2000 Sb., 142/2004 Sb., 298/2005 Sb.
240/2009 Sb.
114
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České
národní rady č. 61/1988 Sb. , o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
DÍL PRVNÍ - Úvodní ustanovení,
DÍL DRUHÝ - Objekty, pracoviště a zařízení,
DÍL TŘETÍ - Pracovníci,
DÍL ČTVRTÝ - Mimořádné události,
DÍL PÁTÝ - Základní dokumentace
ČÁST DRUHÁ - Požadavky na pracovní prostředí
ČÁST TŘETÍ - Dobývání a výsypkové hospodářství
DÍL DRUHÝ - Dobývací práce
DÍL TŘETÍ - Výsypkové hospodářství
ČÁST ČTVRTÁ - Vyhledávací, průzkumné a obdobné práce
ČÁST PÁTÁ - Odvodňování lomů
DÍL PRVNÍ - Ochrana proti přítokům a průvalům vod
DÍL DRUHÝ - Čerpání důlních vod
DÍL TŘETÍ - Měření, záznamy a dokumentace
ČÁST ŠESTÁ - Elektrická a strojní zařízení
DÍL PRVNÍ - Společná ustanovení
DÍL DRUHÝ -Elektrická zařízení
DÍL TŘETÍ - Strojní zařízení
ČÁST SEDMÁ - Chůze, doprava a skladování
DÍL PRVNÍ - Cesty pro chůzi a dopravu
DÍL DRUHÝ – Doprava
DÍL TŘETÍ - Skladování hmot a materiálů
ČÁST OSMÁ -Přechodná a závěrečná ustanovení
Celkem 180 §
§1
Rozsah platnosti
(1) Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství požadavky
práce a provozu") při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na
povrchu.
115
(2) Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti
s jejich dobýváním a na těžbu a úpravu ropy a plynů, na těžbu nerostů loužením, na vrtné
a geofyzikální práce, na podzemní uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových
strukturách a v podzemních prostorech, na ukládání kapalných odpadů a důlních vod do
přírodních horninových struktur a na průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry.
§2
Výklad pojmů
a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg,
b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet
mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,
c) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro
připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz
apod.),
d) důlní dílo povrchový prostor v zemské kůře vytvořený hornickou činností. Jde zejména o
důlní dílo průzkumné, otvírkové, připravené, dílo sloužící k dobývání a důlní dílo při
povrchovém dobývání (lomu, skrývkové a těžební řezy, etáže apod.),
e) důlní požár nežádoucí a nekontrolovaná hoření; za důlní požár se považuje i proces
samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo
životy lidí nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu,
f) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou,
nápisem nebo návěštím znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
g) odkop široký zářez do svahu,
h) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránicí vzniku úrazů, provozních nehod
nebo poruch technických zařízení,
ch) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a
zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části
strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.),
i) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin
tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo
j) povrchový prostor prostor vytvořený v zemské kůře činností prováděnou hornickým
způsobem. Jde zejména o lom, těžební řez, etáž apod.,
k) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických
zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností,
l) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníku zvýšené
nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen
stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,
m) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo
n) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných
ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě kontrolují bezpečný provoz
daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by
mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení
stanovených hodnot,
o) rýhu zářez do zemské kůry, jehož délka přesahuje hloubku a šířku,
116
p) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž
pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím
jiným než dozorem,
r) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném
zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení
prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
s) výkop zářez do zemské kůry se stabilním úklonem boku, jehož délka přesahuje hloubku
a šířka dna je nejméně 0,6 m.
…
25.
Povinnost dodržovat a odpovědnost za
dodržování BP, dokumentace a záznamy (262/06 Sb.,
22/89 Sb., 26/89 Sb., 55/96 Sb.)
262/2006 Sb.
Zákoník práce
ČÁST PÁTÁ
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
HLAVA I
PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
§ 101
(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci
s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce
(dále jen "rizika").
(2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce
1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních
povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst,
která zastávají.
.............
(5) Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na
všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
(6) Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí
zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.
117
HLAVA II
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE, PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE
§ 103
............
(2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady
a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům,
s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána,
a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první
zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále
a) při změně
1. pracovního zařazení,
2. druhu práce,
..............
(3) Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení
dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být
školení podle věty první pravidelně opakováno ..........
§ 106
Práva a povinnosti zaměstnance
...............
(4) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost,
o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho
jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních
a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je
povinen
a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu
zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,
b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným
zvláštními právními předpisy 32) ,
c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného
chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní
prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a
svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky 35) na pracovištích
zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na
pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům
kouření vystaveni také nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na
zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají
118
pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je
součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno ..,
22/1989 Sb.
VYHLÁŠKA
55/1996 Sb.
VYHLÁŠKA
o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu
při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí
26/1989 Sb.
VYHLÁŠKA
a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu
22/1989 Sb. § 17
26/1989 Sb. § 15
Povinnosti pracovníků
(1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav
pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle § 18
(22/89Sb.), § 16 (26/89 Sb.) . V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.
(2) Kromě případů uvedených v § 14 odst. 5, § 45 odst. 5, § 61, 63, 64, 65 a 71 (22/89
Sb.), § 12 ods. 5 (26/89 Sb.) nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v
nich a odstraňovat jejich případná označení.
(3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky,
při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti
práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné
práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních,
hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí
a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.
…
119
55/1996 Sb.
§ 9a
Zaměstnanci
(1) Zaměstnanci ověřují bezpečný stav pracoviště před započetím práce i během ní. Při
ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku práci zastaví, oznámí toto ohrožení
předákovi a postupují podle § 9b. V práci je možno pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.
(2) Kromě případů uvedených v § 8 odst. 2 se nesmí vstupovat do ohrožených míst,
zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.
(3) Zaměstnanci používají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci
postupují podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce
22/1989 Sb.
26/1989 Sb.
§3
Odpovědnost za dodržování vyhlášky
Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností
stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví organizační řád.
55/1996 Sb.
§ 2a
(1) Povinnost zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení za dodržování této
vyhlášky stanoví organizace ve vnitřním předpisu.
(2) Při ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem obvodnímu báňskému
úřadu oznamuje organizace osobu závodního a jeho identifikační údaje. Závodní se při
výkonu své činnosti považuje za vedoucího zaměstnance.
22/1989 Sb. § 5
26/1989 Sb. § 5
55/1996 Sb. §16
Provozní dokumentace
(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno,
musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní
postup, dopravní řád, provozní řád nebo návod k použití. Pro zajištění bezpečného a
odborného řízení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem schvaluje
provozní dokumentaci závodní lomu nebo závodní.
(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních
operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení,
120
prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k
zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.
(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění
bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo
zařízení, technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody
výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.
(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na
místní podmínky.
(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.
(6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací
v rozsahu, který se jich týká.
(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro
pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.
(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud
při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní
dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.
22/1989 Sb. § 23
26/1989 Sb. § 21
55/1996 Sb. § 16
Dokumentace a záznamy
(1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu
nebo zvláštními předpisy musí být vedeny
a) evidenční kniha, která musí obsahovat
1. základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém
vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních
rozhodnutích,
2. základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí
o povolení k jejich uvedení do provozu,
3. základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách,
b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní
báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů
společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu
a racionálního využívání ložisek,
c) kniha hrází, (22/89 Sb., 55/89 Sb.)
d) kniha odvodňování,
e) kniha důlních požárů, (22/89 Sb., 55/89 Sb.)
f) kniha mimořádných událostí,
121
g) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek
a předepsaných prohlídek.
(2) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být
vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až g).
(3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy
k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny
způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.
(4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni
zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy
uchovány nejméně jeden rok.
(5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce
a provozu musí být vedeny záznamy.
26.
Hygienické požadavky na ochranu zdraví při práci
v hornictví (361/2007 Sb., 272/2011 Sb. )
361/2007 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
ČÁST PRVNÍ ČÁST DRUHÁ -
PŘEDMĚT ÚPRAVY
RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH
PODMÍNEK










Tepelná zátěž
Ochranné nápoje
Toxické plyny
Prach
Chemické karcinogeny (olovo, azbest ....)
Fyzická zátěž
Ruční manipulace s břemeny
Psychická zátěž
Zraková zátěž
Biologickými činiteli
122
ČÁST TŘETÍ
- DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ
POŽADAVKY NA PŘACOVIŠTĚ A
PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ








ČÁST ČTVRTÁ -
Větrání pracovišť
Osvětlení pracovišť
Prostory pracoviště
Zobrazovací jednotky
Prostory s biologickými činiteli
Zásobování vodou
Sanitární zařízení
Úklid, malování
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ
Přílohy NV 361/2007 Sb.
Příloha 1
Příloha 2
Příloha 3
Příloha 4
Příloha 5
Příloha 6
Příloha 7
Příloha 8
Příloha 9
Příloha 10
Třídy práce a hodnoty související s rizikovými faktory, které jsou důsledkem
nepříznivých mikroklimatických podmínek
Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení (Oxid
uhelnatý PEL=30 mg.m-3, NPK-P=150 mg.m-3)
Prach, jeho hygienické limity a postup jejich stanovení (PEL uhlí = 10 mg.m-3)
Příkladný seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu
Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení (hmotnost
břemene - muži max. 50 kg /10 000 kg.sm-1, ženy 20 kg/6 500 kg.sm-1)
Požadavky na větrání pracovišť se zvláštními nároky na čistotu ovzduší
Biologické činitele, jejich zařazení do skupin, značení a požadavky na
pracoviště
Dosahy horních končetin
Přípustné síly pro ovladače
Výsledné teploty a výměna vzduchu v sanitárních zařízeních
123
Příklady hygienických požadavků z příloh NV 361/2007 Sb. :
Příloha 1A, tab. č. 3
Příloha 1 část C
Dlouhodobě a krátkodobě únosná doby práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob
jejich stanovení a způsob stanovení režimu práce a odpočinku
1. Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až 45.
2. Na pracovišti, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (t g) a suchou teplotou
vzduchu (t a) je menší než 1st. C, lze použít pro stanovení únosné doby práce hodnoty naměřené suchým
teploměrem.
3. Na pracovišti, kde krátkodobě únosná doba práce (t max) je kratší než dlouhodobě únosná doba práce
(t sm), musí být stanoven režim práce a odpočinku.
4. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t max) a dlouhodobě únosná doba práce (t sm)
podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku, avšak směnová efektivní
pracovní doba (PD ef) nesmí překročit dlouhodobě únosnou dobu práce (t sm ).
5. Směnová efektivní pracovní doba (PD ef) se vypočte podle vzorce:
PD ef = 480 - t d - t pnp - t sm (min),
kde
t d - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními
prostředky a chůze na pracoviště v úklonu do 3 stupňů a t a = < 26 st. C,
t pnp - podmínečně nutné přestávky v práci, například čekací doba po trhací práci,
t sm - normativ směnových časů, například pracovní porada, osobní potřeba, odstrojení a ustrojení,
pracovní rozhovor, osobní očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního právního předpisu.
6. Pracovní cyklus (c) je dán podílem dlouhodobě únosné doby práce (t sm) a krátkodobě únosné práce
(t max), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů (tprc) se
vypočte podle vzorce:
124
Délka
c = t sm/t max
jednoho pracovního cyklu (t prc)
t prc = t sm/c (min)
se vypočte
podle vzorce:
Celková doba pracovních cyklů (t prc) se vypočte podle vzorce:
suma t prc = t prc . c (min)
7. Minimální doba trvání jedné přestávky (tp) nesmí být kratší než 30 minut.
8. Celková doba trvání přestávek za směnu (suma p) se vypočte podle vzorce:
suma p = t p . (c - 1) (min)
9. V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu
nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty:
rh(%)
T s st. C
do 60
31
61 - 75
30
76 - 90
29
91 - 100
28
Tabulky č. 1 - 45
Dlouhodobě a krátkodobě únosná práce
na důlních pracovištích v minutách
-----------------------------------------------------------------*) Pozn. ASPI: Tabulky nebyly z technických důvodů do
zařazeny. Jsou k dispozici ve formátu pdf na adrese
ASPI
Celkem 45 tabulek rozdělených podle vzájemných kombinací hodnot parametrů v a  :
v = do 0.49, 0.99, 1.49, 1.99, 2,0 a více
 = 56-60, 61-65, 66-70, 71-75, 76-80, 81-85, 86-90, 91-95, 96-99
125
m.s-1
%
126
127
272/2011 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
ČÁST PRVNÍ
ČÁST DRUHÁ
ČÁST TŘETÍ
ČÁST ČTVRTÁ
ČÁST PÁTÁ
ČÁST ŠESTÁ
- PŘEDMĚT ÚPRAVY
- HLUK NA PRACOVIŠTI
- HLUK V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH
PROSTORECH STAVEB, V CHRÁNĚNÝCH
VENKOVNÍCH PROSTORECH STAVEB A
CHRÁNĚNÉM VENKOVNÍM PROSTORU
- VIBRACE NA PRACOVIŠTÍCH
- VIBRACE V CHRÁNĚNÝCH VNITŘNÍCH
PROSTORECH STAVEB A NA PRACOVIŠTÍCH
- ZPŮSOB MĚŘENÍ A HODNOCENÍ HLUKU
A VIBRACÍ
HLUK NA PRACOVIŠTI
§3
Ustálený a proměnný hluk
(1) Přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci vyjádřený
a) ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB, nebo
b) expozicí zvuku A EA,8h se rovná 3640 Pa2s, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána
práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci
vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB.
(3) Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a
skladování, s výjimkou pracovišť uvedených v odstavci 2, kde hluk nevzniká pracovní
činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím
zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se
rovná 70 dB.
§ 10
Minimální rozsah opatření k omezení expozice hluku
(1) Pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k
odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A stanovené pro
osmihodinovou směnu přípustný expoziční limit 80 dB, nebo že průměrná hodnota
špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout
zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti
kmitočtů daného hluku.
(2) Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 dB, respektive nejvyšší
přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní
prostředky zaměstnanci používali.
128
27.
Bezpečnost technického provozu (§38 44/88 Sb.,
§ 5,8 61/88 Sb., 392/03 Sb., 74/02 Sb., 22/97 Sb.,
175/08 Sb.)
Legislativu bezpečnosti technického provozu v hornictví je možné rozdělit na :
-
bezpečnost důlních děl a souvisejících provozů,
bezpečnost technických zařízení.
Obě oblasti jsou upraveny řadou ustanovení zákonných a podzákonných předpisů horního
práva, včetně individuálních nařízení státní báňské správy. Oblast bezpečnosti technických
zařízení účinně upravuje právo bezpečnosti výrobků (Z 22/1997 Sb.), nelze opomenout
požadavky části V. zákoníku práce.
Bezpečnost důlních děl a souvisejících provozů
Bezpečnost důlních děl zahrnuje jejich bezpečnou výstavbu, provozování, zajišťování,
případně bezpečnou likvidaci. Do předmětné oblasti je třeba zahrnout také bezpečnost
souvisejících provozů, např. úpraven aj. Danou problematiku upravují četná zákonná
ustanovení (viz okruh 2) a řada obecných a specifických podzákonných předpisů horního
práva.
44/1988 Sb.
ZÁKON
§ 38
Bezpečnost provozu
Při hornické činnosti jsou organizace a orgány povinny zajišťovat bezpečnost
provozu včetně havarijní prevence a plnění úkolů báňské záchranné služby, bezodkladně
odstraňovat nebezpečné stavy ohrožující zákonem chráněný obecný zájem, zejména
bezpečnost a ochranu zdraví při práci a učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací
opatření.
61/1988 Sb.
ZÁKON
§ 5b
…
(2) Báňský projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované
projektové dokumentace (dále jen „projekt“) a za proveditelnost, technickou úroveň a
129
bezpečnost děl a staveb uvedených v odstavci 1, pokud byly provedeny podle jím
zpracovaného projektu.
…
(6) Český báňský úřad podrobněji upraví obecně závazným právním předpisem
a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při
hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem včetně bezpečnosti používaných
technických zařízení a požární ochrany v podzemí,
Vybrané podzákonné předpisy horního práva upravující bezpečnost provozu :
Obecné předpisy
 Vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
 Vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.
 Vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb., o o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
 Vyhláška ČBÚ č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti.
provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích.
 Vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek,
o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým
způsobem.
Specifické předpisy
Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
provozu při úpravě a zušlechťování nerostů
Vyhláška ČBÚ č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení
ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů
Vyhláška ČBÚ č. 2/1994 Sb., kterou se stanoví podmínky pro stavbu a provoz důlního
požárního vodovodu
Vyhláška ČBÚ č. 4/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na provedení a stavbu objektů
a zařízení pro rozvod a izolaci větrů a uzavírání důlních děl
130
Vyhláška ČBÚ č. 5/1994 Sb., kterou se stanoví způsob odběru a rozboru vzorků inertního
a uhelného prachu a směsi inertního a uhelného prachu v uhelných dolech
Vyhláška ČBÚ č. 10/1994 Sb., kterou se stanoví technické podmínky provedení
protivýbuchových uzávěr prachových a vodních
Vyhláška ČBÚ č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl
Vyhláška ČBÚ č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci
Vyhláška ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících
dolech
Vyhláška ČBÚ č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi
Vyhláška ČBÚ č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti
provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů
Vyhláška ČBÚ č. 49/2008 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních
objektů.
Bezpečnost technických zařízení
Technická zařízení používaná v hornictví ČR podléhají :
- báńské legislativě ČR
- Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické čínnosti, §6, § 8 Technická zařízení
- Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení
a požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová.
- Vyhláška č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních.
- Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických
zařízení používaných při HČ a ČPHZ
- řada ustanovení bezp. předpisů ČBÚ, např. V 22/1989 Sb., část 8.- el.zař.,
- integrovaným evropským předpisům
- Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky
- řada ustanovení tzv. „Technických předpisů“ (podle §3 22/1997 Sb.), četná
nařízení vlády o technických požadavcích na výrobky (harmonizované
směrnice EU), např. NV 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní
zařízení, NV 23/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na zařízení
a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu,
-
Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků
131
Vybraná báňská legislativa ČR v oblasti bezpečnosti technických zařízení :
61/1988 Sb.
ZÁKON
ODDÍL DRUHÝ
Základní podmínky hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem
§6
…
(3) Organizace je dále povinna
…
h) používat ke své činnosti pouze výrobky, které byly podle zvláštních právních předpisů *)
ověřeny jako bezpečné.
…
*) Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky
§8
Technická zařízení
(1) Při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem se mohou
používat jen technická zařízení a pomůcky, které odpovídají předpisům k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(2) Způsobilost technických zařízení a pomůcek se prověřuje jejich pravidelnými
prohlídkami, zkouškami a revizemi, které mohou provádět jen k tomu oprávnění a odborně
způsobilí pracovníci.
(3) Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek musí být před prvním
použitím v podzemí povoleny k použití Českým báňským úřadem *). Český báňský úřad při
vydání tohoto povolení současně stanoví, které vybrané důlní stroje, zařízení, přístroje
a pomůcky podléhají pravidelným zkouškám. Provedení zkoušek a předložení odborných
posudků potřebných k vydání povolení určí Český báňský úřad a zabezpečí ten, kdo
o povolení žádá.
(4) Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem stanoví vybrané důlní
stroje, zařízení, přístroje a pomůcky, jakož i podmínky jejich přezkušování, postup při
povolování jejich typů, podmínky jejich používání a odborné orgány, pracoviště a znalce,
kteří jsou oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky podle odstavce 3.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí u výrobků před jejich uvedením na
trh, jsou-li stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona (§12 Z 22/97 Sb.)
pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
(7) Ke zkouškám a odborným posudkům provedeným v některém členském státě
Evropské unie, v Turecku nebo ve státě Evropského sdružení volného obchodu, který je
smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Český báňský úřad přihlédne
při vydávání povolení podle odstavce 3.
132
§ 8a
(1) Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení
zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to
zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.
*) Zdroj ČBÚ: Přehled vybraných důlních zařízení, která byla v letech 1997-2005 povolena
státní báňskou správou do užívání ... viz. http://www.cbusbs.cz/index.php/vybrana-dulnizarizeni.html. Vstupem České republiky do Evropské unie došlo v roce 2005 ke zrušení
vyhlášky ČBÚ č. 73/2002 Sb., o vybraných důlních zařízeních, kterou se režim povolování
řídil. Technické podmínky, za kterých lze provozovat do té doby schválená zařízení, zůstávají
v platnosti.
Poz. Novelizace vyhlášky ČBÚ č. 415/2003 Sb. o bezpečnosti provozu při svislé dopravě
a chůzi stanovila v §2a, že těžní zařízení je vybraným důlním zařízením. V daném případě
bylo naplněno ustanovení §8 odst. 4 Z 61/1988 Sb.. Nařízení vlády č. 175/2008 Sb.
o technických požadavcích na strojní zařízení se na důlní těžní zařízení tímto nevztahuje.
392/2003 Sb.
VYHLÁŠKA
o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická
zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné
§1
Předmět úpravy
(1) Vyhláška
a) stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na technických
zařízeních a bezpečnosti jejich provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu") při hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem,2)
b) stanoví, která technická zařízení se považují za vyhrazená, a jejich zařazení do tříd,
c) stanoví požadavky na výrobu vyhrazených technických zařízení tlakových,
d) vymezuje předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací provozujících
vyhrazená technická zařízení, na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a na odbornou
způsobilost dalších fyzických osob.
§6
Vyhrazená technická zařízení
(1) Za vyhrazená technická zařízení tlaková se považují
a) kotle a tlakové nádoby stabilní, pokud jejich nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 baru
a jejich objem přesahuje 10 litrů a součin jejich nejvyššího pracovního tlaku a objemu
přesahuje 100 bar . litr,
b) tlakové nádoby k dopravě plynů, pokud jejich nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 baru.
(2) Za vyhrazená technická zařízení zdvihací se považují zdvihací zařízení
s motorovým pohonem, a to
a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů o nosnosti přesahující 3200 kg,
b) pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu přesahující 3 m,
c) stavební výtahy s výškou zdvihu přesahující 3 m, pokud se jimi dopravují také osoby,
133
d) výtahy o nosnosti přesahující 100 kg a výšce zdvihu přesahující 2 m, které jsou trvalou
součástí staveb,
e) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy,
f) dopravní zařízení ve svislých podzemních dílech.
(3) Za vyhrazená technická zařízení plynová se považují technická zařízení
a) na úpravu nebo skladování plynů,
b) pro plnění nádob plyny, jakož i pro zvyšování a snižování tlaku plynů,
c) pro spotřebu plynů spalováním, včetně plynových turbín,
d) pro těžbu a uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách
a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin),18) s výjimkou přírodních
horninových struktur, podzemních prostor, vrtů a sond a jejich vybavení,
e) pro rozvod plynů, s výjimkou rozvodů plynů se souhrnným vnitřním objemem menším
nebo rovným 0,01 m3.
(4) Součástí vyhrazených technických zařízení je jejich bezpečnostní a tlaková výstroj.
74/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
o vyhrazených elektrických zařízeních
§1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví, která technická zařízení při hornické činnosti a činnosti
prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejícími se považují za
vyhrazená elektrická zařízení.
(2) Vyhláška dále blíže vymezuje předpoklady kladené na odbornou způsobilost
organizací provozujících vyhrazené elektrické zařízení, a to z hlediska potřebného
technického vybavení a odborné způsobilosti jejich zaměstnanců.
§2
Vyhrazená elektrická zařízení
(1) Vyhrazeným elektrickým zařízením je:
a) elektrické zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů a par, elektrické zařízení
v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu prachů nebo výbušnin, elektrické zařízení
v prostorech z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných
a elektrické zařízení v plynujících dolech a uhelných dolech a také zařízení, kterým je v
souvislosti s těmito prostory a doly zajištěna ochrana před bleskem a před nebezpečnými
účinky statické elektřiny,
b) elektrické zařízení silové v ostatních prostorech a s tímto zařízením související spínací
a řídicí zařízení; za spínací a řídicí zařízení se považují i ovládací a bezpečnostní obvody.
134
(2) Za vyhrazené elektrické zařízení se nepovažuje:
a) elektrické zařízení držené v ruce do napětí 400 V střídavých nebo 440 V stejnosměrných,
pokud toto není pevně připojené k elektrické síti,
b) elektrické zařízení přenosné do napětí 400 V střídavých nebo 440 V stejnosměrných,
pokud toto není pevně připojené k elektrické síti,
c) elektrické zařízení nepřenosné nebo upevněné do napětí 400 V střídavých nebo 440 V
stejnosměrných, pokud toto není pevně připojené k elektrické síti,
d) pohyblivé přívody a šňůrová vedení pro elektrická zařízení do napětí 400 V střídavých
nebo 440 V stejnosměrných, která mají průřez fázového nebo krajního vodiče 6 mm 2 nebo
menší, pokud nejsou pevně připojená k elektrické síti.
22/1989 Sb.
VYHLÁŠKA
ČÁST OSMÁ
Elektrická a strojní zařízení
§ 232
Zařazování prostorů plynujících dolů z hlediska nebezpečí výbuchu metanu
(1) Podzemní prostory plynujících dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu metanu
a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na
a) prostory bez nebezpečí výbuchu metanu (dále jen "prostory BNM"),
b) prostory s nebezpečím výbuchu metanu (dále jen "prostory SNM").
(2) Jako prostory BNM se zařazují … koncentrace metanu v důlním ovzduší
nepřesáhne 0,25 % …
§ 242
Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení
(1) Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru BNM 0,25 %, mohou
v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení uvedená v odstavci 2 a ta zařízení,
o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto prostoru
musí být vypnuta.
(2) V prostorech SNM mohou být používána pouze zařízení kategorie M1 a M2*).
V prostoru SNM, pro který je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu
podle § 83 odst. 5 písm. b), mohou být používána pouze zařízení kategorie M1.
135
(3) Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší v prostoru SNM 1,5 %,
mohou v tomto prostoru zůstat v provozu jen elektrická zařízení kategorie M1 a ta
zařízení, o kterých tak rozhodne vedoucí likvidace havárie. Ostatní elektrická zařízení v tomto
prostoru musí být vypnuta.
*) NAŘÍZENÍ VLÁDY 23/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy
určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Příloha č. 1:
a) Kategorie M 1(metan 1) zařízení určeno pro použití v podzemních částech dolů ohrožených metanem nebo
hořlavým prachem … zůstává funkční za přítomnosti výbušné atmosféry …
b) Kategorie M 2 (metan 2) zařízení určeno pro použití v podzemních částech dolů s pravděpodobným
ohrožením metanem nebo hořlavým prachem …. bude v případě vzniku výbušné atmosféry vypnuto. …
Integrované evropské předpisy
22/1997 Sb.
ZÁKON
o technických požadavcích na výrobky
§1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje
a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře
ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný
zájem, (dále jen "oprávněný zájem"),
b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do
provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou
dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků
…
Posuzování shody
§ 12
(1) Vláda nařízeními stanoví
a) výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto
musí být posouzena shoda (dále jen "stanovené výrobky" *) ….
…
*) Před uvedením stanoveného výrobku na trh musí být vydáno písemné ES prohlášení
o shodě a výrobek musí být označen označením CE. Výrobce vydává ES prohlášení o shodě
(conformity declaration) na základě posouzení daného výrobku podle konkrétního nařízení
vlády. Posouzení zajišťují autorizované osoby (AO) http://www.unmz.cz/urad/ao-aktualni-seznam,
např. AO 202 Strojírenský zkušební ústav, s.p v Brně pro směrnici 2006/42/ES o strojním
zařízení, tj. NV 176/2008 Sb. o technických požadavcích na strojní zařízení.
§ 18
Dozor
(1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobky jsou uváděny a dodávány na trh nebo do provozu
v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem … zda výrobky nejsou neoprávněně
136
opatřovány označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, nebo
jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce, nebo
v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy :
a) Český báňský úřad,
b) Drážní úřad,
c) popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví
(dále jen „orgány dozoru“).
176/2008 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
o technických požadavcích na strojní zařízení
(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje technické
požadavky na
a) strojní zařízení,
b) vyměnitelná přídavná zařízení,
c) bezpečnostní součásti,
d) příslušenství pro zdvihání,
e) řetězy, lana a popruhy,
f) odnímatelná mechanická převodová zařízení,
g) neúplná strojní zařízení.
§5
Postupy posuzování shody
(1) K posouzení shody strojních zařízení s tímto nařízením použije výrobce nebo jeho
zplnomocněný zástupce jeden z postupů posuzování shody podle odstavců 2 až 4.
(2) Není-li strojní zařízení uvedeno v příloze č. 4 k tomuto nařízení, použije výrobce
nebo jeho zplnomocněný zástupce postup posuzování shody interním řízením výroby
strojních zařízení podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení.
…
Příloha 4
KATEGORIE STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ, U NICHŽ MUSÍ BÝT UPLATNĚN JEDEN
Z POSTUPŮ UVEDENÝCH V § 5 ODST. 3 A 4
…
12. Strojní zařízení pro práce v podzemí těchto typů:
12.1. lokomotivy a brzdné vozy,
12.2. hydraulicky ovládané mechanizované výztuže.
13. Ručně nakládané vozy pro sběr domovního odpadu s lisovacím zařízením.
…
137
28.
Integrace státu do hornictví (Státní báňská
správa, Ministerstvo průmyslu a obchodu,
Ministerstvo ŽP)
Ústřední (legislativní) orgány státní správy založené kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb.v platném znění
2/1969 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. ledna 1969
o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky
(do září 2016 novelizován 85x, poslední novela 188/2016 Sb.)
ČÁST PRVNÍ
Zřízení ústředních orgánů státní správy
§1
V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády:
1. Ministerstvo financí,
2. Ministerstvo zahraničních věcí,
3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
4. Ministerstvo kultury,
5. Ministerstvo práce a sociálních věcí,
6. Ministerstvo zdravotnictví,
7. Ministerstvo spravedlnosti,
8. Ministerstvo vnitra,
9. Ministerstvo průmyslu a obchodu,
10. Ministerstvo pro místní rozvoj,
11. Ministerstvo zemědělství,
12. Ministerstvo obrany,
13. Ministerstvo dopravy,
14. Ministerstvo životního prostředí,
§2
(1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:
1. Český statistický úřad,
2. Český úřad zeměměřický a katastrální,
3. Český báňský úřad,
4. Úřad průmyslového vlastnictví,
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,
6. Správa státních hmotných rezerv,
7. Státní úřad pro jadernou bezpečnost,
8. Národní bezpečnostní úřad,
9. Energetický regulační úřad,
10. Úřad vlády České republiky,
11. Český telekomunikační úřad.
12. Úřad pro ochranu osobních údajů,
13. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
138
§ 13
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro
a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové
politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování
ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,
...
§ 19
(1) Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí.
(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené
akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší,
pro ochranu přírody a krajiny, pro oblast provozování zoologických zahrad, pro ochranu zemědělského půdního
fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů
a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro
posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, ......
...
§ 20
Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy uvedené v části první (dále jen "ministerstva") plní v
okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly
vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních
organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné.
§ 24
Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují
návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy,
jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů
potřebná opatření k nápravě.
61/1988 Sb.
ZÁKON
(37 x novelizován do září 2016, poslední novela 91/2016 Sb.)
ČÁST PÁTÁ
Státní báňská správa
§ 38
Organizace státní báňské správy
(1) Orgány státní báňské správy jsou
a) Český báňský úřad v Praze jako ústřední orgán státní báňské správy České republiky,
b) obvodní báňské úřady s působností
1. Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského,
2. Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského,
3. Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského,
4. Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého,
139
5. Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického,
6. Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského,
7. Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého,
8. Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina.
(2) Sídla obvodních báňských úřadů stanoví Český báňský úřad vyhláškou. (394/2011 Sb.)
(3) V čele Českého báňského úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr,
jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(4) V čele obvodního báňského úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o
státní službě.
(5) Český báňský úřad může v zájmu zhospodárnění výkonu státní báňské správy nebo v jiném
důležitém zájmu
a) pověřit plněním některých úkolů státní báňské správy jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad nebo je
sám převzít,
b) pověřit obvodní báňský úřad některými úkoly, které jinak přísluší Českému báňskému úřadu.
(6) Český báňský úřad zajišťuje osobní a věcné potřeby obvodních báňských úřadů.
§ 39
Působnost orgánů státní báňské správy
(1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor
a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují
ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky
hornické činnosti a nakládáním s výbušninami,
b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně
závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických
zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost
nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami,
c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů.
.......
62/1988 Sb.
ZÁKON
§ 17
Státní geologická služba
(1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území,
ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizicích.
(2) Pro výkon státní geologické služby zřídí ministerstvo (MŽP) Českou geologickou službu.
140
29.
Státní báňská správa, působnost, organizace,
úkoly, obvody působnosti, sankce (61/88 Sb., 394/11
Sb.)
Český báňský úřad
Kozí 4,
110 01 Praha 1 - Staré Město
Tel: 221 775 311, Fax: 221 775 363
Úřední hodiny:
Pondělí až čtvrtek:
08:00 - 15:00
Předseda ČBÚ
jmenován a odvoláván vládou České republiky
Ing. Martin Štemberka
Zdroj : http://www.cbusbs.cz/
Státní báňská správa zaměstnávala v roce 2014 v průměru 183 zaměstnanců (222 – 2006).
Zdroj ČBÚ červen 2015 : http://www.cbusbs.cz/index.php/tiskovy-servis/item/518-statni-banska-sprava-aaktualni-banska-problematika.html - Ve státní báňské správě (Český báňský úřad a 8 obvodních báňských
úřadů) pracovalo 183 zaměstnanců (průměrný přepočtený evidenční stav 2014) a ze státního rozpočtu bylo za
rok 2014 vyčerpáno 125 645 055,- Kč.
Působnost :
61/1988 Sb. § 39 Působnost orgánů státní báňské správy
(1) Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor
a) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě,
pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění
chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládáním s výbušninami,
b) nad dodržováním horního zákona, tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich základě a
jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při
práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v
organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým
způsobem a při nakládání s výbušninami,
c) nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů.
141
Organizační schéma SBS :
Zdroj: Hornická ročenka 2015
Obvodní báňské úřady
(394/2011 Sb.)
8 obvodních báňských úřadů
Území ČR je rozděleno na 8 obvodů, ve kterých báňské úřady vykonávají vrchní dozor státní
báňské správy.
Delimitace působnosti OBÚ
OBÚ v Praze pro území hlavního města Prahy a pro úz. kr. Středočeského,
OBÚ v Plzni pro území krajů Plzeňského a Jihočeského,
OBÚ v Sokolově pro území kraje Karlovarského,
OBÚ v Mostě pro území kraje Ústeckého,
OBÚ v Hradci Králové pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického,
OBÚ v Brně pro území krajů Jihomoravského a Zlínského,
OBÚ v Ostravě pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého,
OBÚ v Liberci pro území krajů Libereckého a Vysočina.
142
Delimitace působnosti obvodních báňských úřadů
Zdroj ČBÚ 2016 : http://www.cbusbs.cz/index.php/obvodni-bansky-urad/delimitace.html
Obvodní báňský úřad Ostrava – zdroj 2016 :
Předseda:
Bc. Ing. Libor Hroch
Úřední hodiny:
Po
Út
St
Čt
Pá
06:30 - 17:00
zavřeno
06:30 - 17:00
zavřeno
zavřeno
Kontaktní informace:
Adresa:
OBÚ Ostrava
Veleslavínova 18
P.O. BOX 103
728 03 Ostrava 1
Mail: [email protected]
Telefon: 596 100 211
Fax:
596 111 805
143
http://www.cbusbs.cz/index.php/obu-v-ostrave.html
Oblastní působnost - území kraje Moravskoslezského a Olomouckého,
Zdroj 2016 : http://www.cbusbs.cz/index.php/obu-v-ostrave.html
Úkoly státní báňské správy :
(Zdroj 2016: http://www.cbusbs.cz/index.php/statni-banska-sprava/pusobnost.html)
Vrchní dozor je vykonáván orgány státní báňské správy nad







hornickou činností,
činností prováděnou hornickým způsobem,
požární ochranou v podzemí,
dodržováním pracovních podmínek
o v hornických organizacích,
o při nakládáni s výbušninami,
nakládáním s těžebním odpadem
podzemními objekty
placením úhrad z dobývacích prostorů a vydobytých nerostů.
Orgány státní báňské správy kontrolují, zda hornické organizace vykonávají tyto činnosti
v souladu se



zákonem č. 44/1988 Sb., zákonem č. 61/1988 Sb. a zákonem č. 157/2009 Sb.
předpisy vydanými na jejich základě (horní a bezpečnostní předpisy)
a jinými obecně závaznými právními předpisy (např. zákoníkem práce, nařízením vlády o evidenci
a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení,
vyhláškou o placení úhrad z dobývacího prostoru a vydobytých nerostů výhradních ložisek apod.),
pokud se dotýkají hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání
s výbušninami.
144
Formy výkonu vrchního dozoru
1. ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí
a provádí zvláštní prověrky,
2. provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje,
jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, zákona č. 61/1988 Sb. a předpisů
vydaných na jejich základě,
3. dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla
a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a
prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení hlavních a
obvodních báňských záchranných stanic; může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím
k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou
záchrannou službu,
4. ukládá opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při nakládání s
výbušninami a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky.
Státní báňská správa dozoruje celkem 2909 organizací (2016) :
Zdroj : http://www.cbusbs.cz/index.php/obvodni-bansky-urad/dozorovane-organizace.html
(Seznam organizací dozorovaných ČBÚ: http://www.cbusbs.cz/index.php/organizace.html)








6 uhelných akciových společností s celkovou roční těžbou kolem 47 mil. tun uhlí, s počtem 18,5
tisíc pracovníků zajišťujících těžbu,
5 společností provádějících těžbu ropy a zemního plynu, nebo provozují podzemní zásobníky plynu
cca 600 společností s oprávněním k těžbě nerudních surovin, z nichž 290 v roce 2010 těžbu
provádělo,
123 společností provádějících geologické a vrtné a geofyzikální práce,
169 organizací specializující se na podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, na
ražení štol a tunelů, jakož i na vytváření podzemních prostor o objemu větším než 300 m3 horniny,
57 společností specializujících se na výkon trhacích prací,
17 společností, které vyrábějí výbušniny,
4 hlavní báňské záchranné stanice a jim podřízené závodní báňské záchranné stanice
a dále



práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržováním v bezpečném stavu,
práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), např. pro muzejní
expozice s veřejně přístupným podzemím,
činnosti související s podzemními zásobníky plynu a další.
Sankce SBS :
1.
ČBÚ nebo OBÚ
o organizaci do 5 000 000,- Kč
o pracovníkovi organizace do 100 000,- Kč
o propadnutí věci (výbušnin)
145
Z výroční zprávy ČBÚ o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2015 :
Zdroj 2016 : http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html
„V průběhu roku 2015 udělily orgány SBS při výkonu vrchního dozoru pokuty v celkové výši 3.038,15 tis. Kč…..
byly uloženy blokové pokuty v celkové výši 373,15 tis. Kč … ve správním řízení bylo orgány SBS uloženy
právnickým osobám pokuty ve výši 2.665 tis.“
„V souladu s § 42 zákona č. 61/1988 Sb. bylo vydáno v roce 2014 báňskými inspektory celkem 29
závazných příkazů k zastavení provozu organizace nebo její části.
Příklady správní agendy SBS v roce 2015:

258 oprávnění k hornické činnosti nebo ČPHZ,

183 povolení k otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek,

18 povolení k těžbě ložisek nevyhrazených nerostů,

103 povolení plánu likvidace nebo zajištění,

22 povolení trhacích prací malého rozsahu,

50 povolení trhacích prací velkého rozsahu,

13 povolení ohňostrojných prací,

3005 stanovisek k územnímu plánu

37 povolení k čerpání rezerv finančních prostředků na sanace a rekultivace,

…
61/1988 Sb.
ZÁKON
§ 40
Český báňský úřad
(1) Český báňský úřad plní úkoly vrchního dozoru orgánů státní báňské správy.
(2) Český báňský úřad řídí výkon státní báňské správy a činnost obvodních báňských
úřadů a rozhoduje o odvoláních proti jejich rozhodnutím a povoluje předávání a nabývání
výbušnin, vývoz nebo dovoz výbušnin a tranzit výbušnin přes území České republiky.
(3) Při výkonu vrchního dozoru Český báňský úřad
a) ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní
prověrky,
146
b) provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní
báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, tohoto zákona a předpisů
vydaných na jejich základě,
c) dává souhlas ke zřízení, popřípadě nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic,
stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje
podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích
pracovníků ...
(5) Český báňský úřad
a) vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn,
(viz http://www.cbusbs.cz/index.php/dobyvaci-prostory.html,
http://www.cbusbs.cz/docs/tezcinnost07.xls)
b) řídí a koordinuje vývoj a výzkum v oblasti působnosti státní báňské správy, který je
financován ze státních prostředků, ...
d) povoluje jednotlivé druhy výbušnin ...
...
(6) Český báňský úřad dále
a) zpracovává v součinnosti s hlavním hygienikem koncepci bezpečnosti a ochrany zdraví při
hornické činnosti v dolech, a to po projednání s organizacemi reprezentujícími dotčené
zaměstnavatele a zaměstnance, kteří se podílejí na jejím uskutečňování, a tuto koncepci podle
potřeby aktualizuje,
...
c) eviduje údaje o pracovních úrazech, provozních nehodách a nebezpečných událostech, ke
kterým došlo při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání
s výbušninami; z těchto údajů sestavuje roční statistiky, které zveřejňuje,
(viz : http://www.cbusbs.cz/index.php/urazovost-a-nehodovost.html)
...
§ 41
Obvodní báňské úřady
(1) Při výkonu vrchního dozoru obvodní báňské úřady
a) provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny
povinnosti vyplývající z horního zákona , tohoto zákona a předpisů vydaných na jejich
základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při
práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické
činnosti, výrobu výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím ,
jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární
ochraně v podzemí,
b) zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a
závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu
organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci,
147
c) nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí
závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména
bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě
majetku a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu
organizace nebo jeho části, popřípadě jejich technických zařízení, až do odstranění závad,
d) dozírají na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou
způsobilost jejich vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských
záchranných stanic,
e) dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují
zdroje a příčiny úrazovosti,
f) prověřují, zda organizace vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou
hornickým způsobem je způsobilá projektovat a vyrábět vyhrazená technická zařízení sloužící
k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, vydávají jí
příslušné povolení, popřípadě jí toto povolení odnímají,
g) kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení,
h) prověřují zkouškami znalost předpisů uvedených v písmenu a) u pracovníků, kterou tito
pracovníci potřebují k výkonu řídících a kontrolních funkcí. Posuzují odbornou způsobilost
pracovníků k výkonu vybraných funkcí a vydávají jim osvědčení nebo oprávnění k výkonu
funkcí, popřípadě jim tato osvědčení nebo oprávnění odnímají,
i) poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům
o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
j) vykonávají správu úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých nerostů výhradních ložisek,
včetně úroků z prodlení,
k) vedou evidenci o osobách, kterým vydaly osvědčení nebo průkaz odborné způsobilosti
podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě, a o vydání těchto dokladů
informují Český báňský úřad.
l) vedou evidenci podzemních objektů.
(2) Obvodní báňské úřady dále
a) stanoví, mění nebo ruší dobývací prostory a vedou jejich evidenci,
b) povolují otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek a ve stanovených případech
vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly; před zastavením provozu v důlních dílech a
lomech povolují jejich zajištění nebo povolují likvidaci hlavních důlních děl a lomů,
c) schvalují v rámci povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek návrh na
vytvoření finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků
dotčených vlivem dobývání a rozhodují o jejich čerpání,
148
d) mohou nařídit vyhotovení nebo doplnění důlně měřické a geologické dokumentace, pokud
chybí, jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady,
e) povolují zvláštní zásady do zemské kůry a zajištění nebo likvidaci starých důlních děl,
f) nařizují, aby část výhradního ložiska v dobývacím prostoru jedné organizace vydobyla jiná
organizace nebo aby si organizace zřídila důlní dílo v dobývacím prostoru jiné organizace,
jestliže je to z hlediska veřejného zájmu, zejména bezpečnosti provozu, nezbytně nutné; stejně
postupují, jestliže je nezbytně nutné společné užívání důlních děl a zařízení,
g) stanoví nezbytná opatření, zejména pořadí a způsob vydobytí výhradních ložisek, jestliže
by otvírkou, přípravou a dobýváním byl ohrožen provoz nebo využití výhradních ložisek v
dobývacím prostoru jiné organizace,
h) povolují dobývání ložisek nevyhrazených nerostů,
i) povolují trhací práce při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a
trhací práce při ostatních činnostech a ohňostrojné práce,
j) povolují umístění, stavbu a užívání skladů výbušnin v případech a za podmínek
stanovených v § 31,
k) schvalují služební řády závodních báňských záchranných stanic,
l) kontrolují v pravidelných intervalech vytváření finančních pro vypořádání rezerv pro
vypořádání důlních škod a pro sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání
výhradních ložisek. O průběhu těchto kontrol vedou evidenci,
m) plní další úkoly vyplývající pro ně z horního zákona , tohoto zákona a jiných obecně
závazných právních předpisů.
(3) Při vybírání a vymáhání pohledávek státu a obcí postupují obvodní báňské úřady
podle zvláštního právního předpisu. V řízení před soudy vystupují obvodní báňské úřady jako
organizační složky státu samostatně jménem České republiky.
Báňští inspektoři
§ 42
(1) Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru vykonává Český
báňský úřad ústředními báňskými inspektory a obvodní báňské úřady obvodními báňskými
inspektory (dále jen "báňský inspektor"). Báňské inspektory ustanovuje předseda Českého
báňského úřadu.
(2) Báňský inspektor je oprávněn
a) provádět úkony potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků
závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů a přesvědčovat se u
technických pracovníků o jejich znalosti předpisů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a),
149
b) dávat závazné příkazy, aby byly odstraněny zjištěné závady a nedostatky, a při zřejmém a
bezprostředním ohrožení zákonem chráněných obecných zájmů, zejména bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, bezpečnosti provozu a technických zařízení, popřípadě majetku,
dávat závazné příkazy k zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích
technických zařízení, a to v nezbytném rozsahu až do odstranění závad, včetně příkazů k
vyvedení pracovníků do bezpečí; dále je oprávněn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu nařizovat nezbytná opatření. Závazný příkaz může být dán ústně
nebo písemně; pokud byl dán ústně, je inspektor povinen po ukončení inspekce nebo kontroly
jej písemně zaznamenat,
c) zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, zjistí-li, že je vykonávána v
rozporu s právními předpisy,
d) zadržet průkaz o odborné způsobilosti vydaný orgánem státní báňské správy v případech
hrubého nebo opakovaného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a bezpečnosti provozu.
(3) Báňský inspektor se při výkonu své činnosti prokazuje průkazem Českého
báňského úřadu.
30.
Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo
ŽP, působnost a kompetence v oblasti hornictví.
Ministerstvo průmyslu a obchodu - http://www.mpo.cz/
Ministr průmyslu a obchodu Ing. Jan Mládek, CSc.
Adresa:
Na Františku 32
110 15 Praha 1 - Staré Město
Tel: (+420) 224 851 111
E-mail: [email protected]
Internet: http://www.mpo.cz
Zdroj: www.mpo.cz
Prováděcí obecně závazné předpisy související s oborem hornictví vydané MPO :
497/1992 Sb. Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů
98/2016 Sb. Vyhláška MPO o sazbách úhrady (účinnost od 1.1.2017)
150
Organizační schéma MPO 2016:
celkem 9 sekcí
Hlavní činností a působnost odborů hornictví a surovinové a energetické bezpečnosti MPO :

Odbor zodpovídá za přípravu politiky v oblasti nerostných surovin v rámci tvorby
jednotné surovinové politiky a za přípravu energetické politiky.
Surovinová politika ČR (2000)

Provádí výkon státní správy v oblasti využívání nerostného bohatství a ve věcech
komoditních burz zaměřených na zboží nezemědělského charakteru.
Zodpovídá za výkon resortní statistické služby v oblasti nerostných surovin
a energetického hospodářství.
Statistika těžby uhlí ČR
http://download.mpo.cz/get/26649/26699/295939/priloha001.doc

http://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/statistiky-energetika/




Zabezpečuje koordinační a informační funkci vůči SSHR (Správa státních hmotných
rezerv)
Spolupracuje na zaměření a přípravě právních norem dotýkajících se nerostných surovin
a energetického hospodářství.
Spolupracuje se SEI, ČEA a ERÚ z hlediska národohospodářského na důležitých
otázkách energetické strategie.
Sleduje vývoj politiky EU, dokumentů a legislativy EU v rámci přípravy podkladů
spojených s našim členstvím v Evropské unii a spolupracuje s odborem koordinace s EU,
a to především prostřednictvím členů sekretariátu RKS a zástupců OKEU v sektorových
skupinách RKS
151
Stanoviska a rozhodnutí MP v oboru horního práva :
(Zdroj : Hornická ročenka 2015)
Rozhodnutí
-
rozhoduje v součinnosti s MŽP o zařazení nerostů podle § 3 Z 44/1988 Sb.
(1 rozhodnutí v roce 2014, v roce 2015 nebylo vydáno žádné rozhodnutí)
-
rozhoduje o odpisu zásob podle § 14c Z 44/1988 Sb. (17 rozhodnutí v roce 2015)
-
rozhoduje v součinnosti s MŽP, ČBÚ a s dotčenými orgány státní správy a se
souhlasem obcí o snížení a osvobození od úhrad podle § 32a Z 44/1988 Sb. (žádné
rozhodnutí v roce 2015)
-
rozhoduje o řešení střetů zájmů v součinnosti s MŽP, ČBÚ s ostatními dotčenými
ústředními orgány státní správy a s přihlédnutím ke stanovisku krajského úřadu podle
§ 33 odst. 3 Z 44/1988 Sb. (3 rozhodnutí v roce 2015)
Stanoviska
-
uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje,
k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného
bohatství podle § 15, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (1765 stanovisek v roce 2015)
-
uplatňuje stanoviska (u MŽP) ke stanovení chráněného ložiskového území podle § 17
Z 44/1988 Sb. (24 stanovisek v roce 2015)
-
uplatňuje stanoviska (u MŽP) k předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího
prostoru podle § 24, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (45 stanovisek v roce 2014)
-
uplatňuje stanoviska (u MŽP) ke stanovení průzkumného území podle §4a Z 62/1988
Sb. (17 stanovisek v roce 2014)
Informace o činnosti odboru hornictví MP – viz „Hornická ročenka 2015, Montanex, Ostrava 2016“.
152
Ministerstvo životního prostředí
- www.mzp.cz
www.mzp.cz
Ministr životního prostředí
www.mzp.cz
Ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec
MŽP
Vršovická 1445/65
Praha 10, 100 10
Ústředna: +420-2-6712-1111
Fax: +420-2-6731-0308
E-mail: [email protected]
Zdroj : www.mzp.cz
Prováděcí obecně závazné předpisy související s oborem hornictví a geologie vydané
MŽP :
363/1992 Sb. Vyhláška MŽP o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru
364/1992 Sb. Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích
206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět
a vyhod. geol. práce
282/2001 Sb. Vyhláška MŽP o evidenci geologických prací
368/2004 Sb. Vyhláška MŽP o geologické dokumentaci
369/2004 Sb. Vyhláška MŽP o projektování, provádění a vyhodnocování geologických
prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob
Organizační schéma MŽP :
153
MŽP je ústředním orgánem státní správy pro:
* ochranu přirozené akumulace vod
* ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod
* ochranu ovzduší
* ochranu přírody a krajiny
* ochranu zemědělského půdního fondu
* výkon státní geologické služby
* ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod
* geologické práce a ekologický dohled nad těžbou
* odpadové hospodářství
* posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují
hranice státu
* myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích
* státní ekologickou politiku
Rezortní organizace :
Česká geologická služba http://www.geology.cz
Adresa :
Klárov 3
118 21 Praha 1
Organizační členění ČGS http://www.geology.cz/extranet/onas/organizacni-cleneni
Předmět činnosti České geologické služby
Česká geologická služba je podle § 17 zákona č. 62/1988 Sb. pověřena výkonem
státní geologické služby na území České republiky. Je jedinou institucí, jejímž
posláním je soustavný výzkum geologické stavby v rozsahu celého území ČR.
Historie České geologické služby sahá do roku 1919. ČGS je rezortním výzkumným
ústavem MŽP ČR.
Česká geologická služba (ČGS) provádí v rámci výkonu státní geologické služby
činností, mezi které patří především:








výzkum, využití a ochrana přírodních nerostných zdrojů se zřetelem
k zachování ekologické rovnováhy přírodního prostředí a lidské činnosti
získávání, dokumentace a vyhodnocování geologických informací
poskytování odborné podpory pro rozhodování ve věcech státního
a veřejného zájmu
zabezpečování činnosti archivu zvláštního významu
vykonávání funkce archivního, dokumentačního, informačního a studijního
centra pro poskytování geologických informací o území České republiky
veřejnosti
shromažďování, trvalé uchovávání, odborné zpracovávání
a zpřístupňování výsledků geologických prací s cílem umožňovat jejich
využití odbornou veřejností
projektování, provádění a vyhodnocování geologických prácí pro potřeby státu
včetně zadávání veřejných zakázek
výzkum a posudková činnost v oblasti geologických rizik a ekologických zátěží
154






činnost zkušebních laboratoří, rozvoj laboratorních a analytických metod
organické a anorganické geochemie, zajišťování akreditace pro chemickou
analytiku vzorků hornin, půd a vod
tvorba a trvalá aktualizace geologických databází, vedení archivu a geologické
knihovny, rozvoj moderních metod digitální kartografie a technologií GIS
vydavatelská činnost zaměřená zejména na vydávání geologických map
území České republiky a map od nich odvozených, dále odborných
a populárně vědeckých geologických publikací a metodických příruček z oboru
aplikované geologie v rámci působnosti státní geologické služby
spolupráce se zahraničními institucemi, řešení mezinárodních programů
a projektů a realizace projektů zahraniční rozvojové pomoci České republiky
spolupráce s vysokými školami, výzkumnými ústavy organizacemi jak
resortními, tak mimorezortními na výchově vědeckých odborníků, při
popularizaci přírodních věd a ochraně životního prostředí
pedagogická činnost
Rozhodovací a správní činnost odboru geologie MŽP (Hornická ročenka 2015):
Rozhodnutí
-
rozhoduje o stanovení průzkumného území podle §4 Z 62/1988 Sb. (25 stanovisek
v roce 2015)
-
vydává osvědčení o výhradním ložisku podle § 6 Z 44/1988 Sb. (v roce 2015 nebylo
vydáno žádné rozhodnutí)
-
rozhoduje o stanovení chráněného ložiskového územích podle § 17 Z 44/1988 Sb.
(v roce 2016 bylo vydáno 12 zrušení, 6 stanovených CHLÚ ze starších podkladů)
-
rozhoduje o vydání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru podle
§ 24, odst. 2 Z 44/1988 Sb. (25 stanovisek v roce 2014)
Správní činnost
-
eviduje osvědčení o výhradním ložisku podle § 29 Z 44/1988 Sb. (297 osvědčení
k 1.1.2016)
-
eviduje chráněná ložisková území podle § 29 Z 44/1988 Sb. (1072 CHLÚ k 1.1.2015)
-
vede souhrnnou evidenci a bilanci zásob výhradních ložisek podle § 29 Z 44/1988 Sb.
(k 1.1.2016 bylo evidováno1497 výhradních ložisek, povinnost evidovat a vykazovat
stav zásob podle § 10 a 29 Z 44/1988 Sb. mělo v roce 2015 celkem 318 těžebních
organizací - statistický výkaz Geo V3-01)
-
vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací pro
obor „ložiskové geologie“ podle §3 Z 62/1988 Sb. (3 osoby v roce 2016)
Informace o činnosti MŽP – viz „Hornická ročenka 2015, Montanex, Ostrava 2016.
155
Doporučená literatura :
Makárius, R.: Horní zákon, Anagram, Ostrava, 2012, ISBN 978-80-7342-237-0.
Makárius, R.: Z dějin královské , císařské a státní báňské správy. Montanex, Ostrava, ISBN: 80-7225-130-9.
Makárius, R.: České horní právo, díl 1. Montanex, Ostrava 1999, ISBN: 80-7225-033-7.
Makárius, R.: České horní právo, díl 2. Montanex, Ostrava, ISBN: 80-7225-038-8.
Makarius, R.: Historický vývoj bezpečnostních předpisů pro hlubinné dobývání. Montanex, Ostrava,
1997, ISBN 80-85780-78-X.
Makárius, R., Luks, J.: Horní právo II – stanoviska k zákonu č. 44/1988 Sb. a k zákonu č. 61/1988 Sb.,
Montanex, Ostrava 2005, ISBN: 80-7225-197-X.
Šeděnka, K.: Horní a související předpisy v otázkách a odp., Montanex, Ostrava 2006., ISBN: 80-7225-066-3.
„Hornická ročenka 2015“, Montanex, Ostrava, 2016.
Související předpisy :
1/1993 Sb.
2/1993 Sb.
44/1988 Sb.
22/1997 Sb.
262/2006 Sb.
309/2006 Sb.
61/1998 Sb.
62/1988 Sb.
157/2009 Sb.
83/2013 Sb.
369/2004 Sb.
364/1992 Sb.
172/1992 Sb.
497/1992 Sb.
104/1988 Sb.
298/2005 Sb.
206/2001 Sb.
15/1995 Sb.
22/1989 Sb.
26/1989 Sb.
51/1989 Sb.
202/1995 Sb.
55/1996 Sb.
52/1997 Sb.
35/1998 Sb.
239/1998 Sb.
74/2002 Sb.
392/2003 Sb.
415/2003 Sb.
659/2004 Sb.
176/2008 Sb.
394/2011 Sb.
361/2007 Sb.
272/2011 Sb.
98/2016 Sb.
Ústava České republiky
Usnesení ČNR o vyhlášení Listina základ. práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR
Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
Zákon o technických požadavcích na výrobky
Zákoník práce
Zákon, kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovně právních vztazích ....
Zákon o hornické činnosti
Zákon o geologických pracích
Zákon o nakládání s těžebním odpadem
Zákon o označování a sledování výbušnin pro civilní použití
Vyhláška MŽP o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací
Vyhláška MŽP o chráněných ložiskových územích
Vyhláška ČBÚ o dobývacích prostorech
Vyhláška MPO o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů
Vyhláška ČBÚ o hospodárném využívání výhrad. ložisek, o povolování a ohlašování hor. činn.
Vyhláška ČBÚ o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hor. činnosti
Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způs. projektovat, provádět a vyhod. geologické práce
Vyhláška ČBÚ o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ...
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. . v podzemí
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochraně zdraví při práci a bezp. provozu při hor. činn. .. na povrchu
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. prov. při úpravě a zušlechťování nerostů
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při obsluze a práci na elekt. zařízeních při hornické činn....
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci při činn. prováděné hor. způsobem v podzemí
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při likvidaci hlavních důlních děl
Vyhláška ČBÚ o požadavcích k zajištění bezpečnosti ..... důlní dráhy hnědouhelného lomu
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při těžbě a úpravě ropy
Vyhláška ČBÚ o vyhrazených elektrických zařízeních
Vyhláška ČBÚ o bezp. provozu technických zařízení a o vyhr. tech. zařízeních
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu při svislé dopravě a chůzi
Vyhláška ČBÚ o bezp. a ochr. zdr. při práci a bezp. provozu v dolech s nebezpečím otřesů
Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení
Vyhláška o sídlech obvodních báňských úřadů
Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády o sazbách úhrady
Přístup na ASPI (Automatizovaný systém právních informací – elektronická Sbírka zákonů), verze 2014,
je zprostředkován návodem na vytvoření zástupce pro spouštění ASPI z areálu VŠB-TUO nebo přes VPN ze
vzdáleného počítače. Návod je umístěn na adrese http://idoc.vsb.cz/xwiki/wiki/infra/view/pc/aspi-instal
Sbírka zákonů na portálu MV:
http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx
Souhrn studijních podkladů je dostupný na http://homen.vsb.cz/~ada70
156

Horní právo a bezpečnostní předpisy - HGF

Transkript

Podobné dokumenty

LOŽISKA

Snišování počtu poruch lošisek motorů œ změněné postupy

vyhláška č. 175_1992

50% Sleva na kolová ložiska a náboje

TECH-MASTERS: White Supreme Grease

PDF, 1.05 MB

3.4 BÁŇSKÁ TECHNIKA A BEZPEČNOST

MM 1018 - vyrovnání mezer u mostních ložisek ve