4 / 2006 - Hlas mučedníků

MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY
Skryté kameny v základech církve
Robert Thomas
† 1866
Velšan Robert Thomas, první protestantský
misionáø v Severní Koreji zemøel ještì døíve,
než získal jediného køesanského konvertitu.
Mnozí proto mìli pocit, že jeho život vyšel naprázdno.
Køesanská misie v Koreji zahájila svou èinnost již koncem sedmnáctého století. Katoliètí
misionáøi byli tak úspìšní, že v roce 1863 nechala tamní vláda, obávající se zahranièního vlivu, povraždit osm tisíc køesanù.
Robert Thomas strávil øadu let pøípravou na
svou misi. V roce 1865 dorazil k pobøeží Koreje, aby se dovìdìl co nejvíce o tamním lidu
a jeho jazyku. Pro nedostatek materiálù
v korejštinì musel Thomas rozdávat traktáty
a Nové Zákony v èínštinì. Brzy se ale musel vrátit do Èíny, kde následujícího roku zemøela jeho
manželka.
V roce 1866 podnikl Robert Thomas, vyzbrojen pìti sty èínskými Biblemi, cestu do Pchjongjangu, nynìjšího hlavního mìsta Severní Koreje. Plul na americké bitevní lodi nesoucí jméno
General Sherman. V srpnu toho roku loï vplula do øeky Teadong, a její velení nereagovalo
na výzvy tamních úøadù, aby jejich plavidlo tyto
vody ihned opustilo. Tato arogance se nakonec
stala všem lidem na lodi osudnou.
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka.
V prosinci vychází dvojèíslo.
Toto periodikum je registrováno u Ministerstva
kultury ÈR pod evidenèním èíslem
MK ÈR E 12970
Bulletin vydává obèanské sdružení
POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdružení patøí:
•poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm
• informovat veøejnost o pronásledování køesanù
• podporovat vydávání literatury, která vypovídá
o køesanských muèednících a svìdcích víry.
Obèanské sdružení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian
Association (ICA).
Pìt hlavních zásad této misijní organizace je založeno na biblickém verši epištoly Židùm 13,3:
1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Ježíši Kristu pro-
Jak loï plula øekou, házel Robert evangelizaèní traktáty na bøeh. Pak ale loï najela na
mìlèinu. Korejští vojáci na bøehu se domnívali,
že tito cizinci mají nepøátelské úmysly a loï zapálili. Následnì maèetami zabíjeli všechny, kteøí pak hledali záchranu na bøehu. Když Robert
Thomas cítil, že se blíží jeho konec, napøáhl smìrem ke korejským vojákùm ruku, ve které držel
jednu ze svých èervených Biblí a øekl korejsky:
Ježíš, Ježíš!“ Na to mu útoèníci usekli hlavu
a hodili ji do øeky.
V roce 1891 došlo k zvláštnímu objevu, který odhalil Boží intervenci tzv. neúspìšné misie
Roberta Thomase. Jistý návštìvník korejského
hostince si všiml nezvyklého polepení zdí – šlo
o stránky èervenì tištìné èínské Bible. Vlastník
hostince se jmenoval Park a byl to právì ten
voják, který ukonèil život Roberta Thomase.
Pozdìji pochopil, že šlo o dobrého èlovìka
a proto si vzal onu èínskou Bibli, èetl jí a pozdìji
uvìøil v Krista. Park potom nalepil stránky Bible na stìnu ve svém hostinci. Øekl: „Mnozí hosté, kteøí pøicházeli z celé Severní Koreje, èetli
moje „biblické“ stìny.
Dnes asi stovka severokorejských rodin tajnì uctívá Krista poblíž místa, kde byl zabit Robert Thomas, první misionáø v Severní Koreji.
Prostøednictvím jeho pøíkladu zjevuje Bùh nevystopovatelné cesty, kterými nechává pøicházet evangelium k èlovìku. Boží šlépìje se objevují i tam, kde my kráèet nemùžeme.
– Hlas muèedníkù, USA, øíjen 2006
následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci.
2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám
køesanských muèedníkù.
3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením
v bývalých komunistických zemích.
4. Nejrùznìjším zpùsobem se snažit získávat pro
Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech.
5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných
na køesanech.
Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese:
Hlas muèedníkù
pošt. pøihrádka 21
377 01 Jindøichùv Hradec
Úèet pro dobrovolné pøíspìvky:
ÈSOB Jindøichùv Hradec
è. ú.: 131257607/0300
HLAS MUÈEDNÍKÙ
È L E N
M E Z I N Á R O D N Í
K Ø E S  A N S K É
A S O C I A C E I C A
4 / 2006
Napøíè Íránem se tajnì scházejí malé skupinky mladých lidí, aby spoleènì studovali Bibli.
Ti, kteøí nesou køíž pro Krista
Zprávy ze svìta
Køesané v Íránu
Prùrvy nebeského svìtla
Nakladatelství STEFANOS pøipravuje:
Sam Wellman: JAN KALVÍN
Biografie jednoho z otcù reformace. Jan Kalvín se narodil ve francouzském Noyonu. V roce 1523, když mu
bylo ètrnáct let, ho jeho otec poslal studovat latinu a
práva na Paøížskou univerzitu. V roce 1532 získal
v Orléansu titul doktora práv. Kalvínovým prvním dílem bylo vydání Senekova spisu De Clementia, který
opatøil zevrubným komentáøem. V roce 1536 pøesídlil
Kalvín do švýcarské Ženevy. Když byl z mìsta svými
protivníky vypuzen, sloužil v letech 1538–1541 jako
kazatel v tehdy francouzském Štrasburku. Pak se vrátil
do Ženevy, kde žil až do své smrti. V roce 1539 se Kalvín oženil s vdovou Idelettou de Bure, která mìla dvì
dìti a která konvertovala od anabaptismu. Jejich jediný syn zemøel pouhé dva týdny po
porodu. O své manželce Kalvín napsal, že mu byla pomocnicí ve službì, nikdy mu nestále
v cestì, nikdy ho nezatìžovala zbyteènými problémy a mìla ohromného ducha. Kalvín
sám byl mimoøádnì pracovitým èlovìkem, který i pøes znaènì chatrné zdraví pracoval
doslova dnem i nocí. Když ho jeho pøátelé napomínali, aby více odpoèíval, odpovìdìl:
„Cože! Až Pán pøijde, mìl by mì zastihnout jak lenoším?“
Zatímco reformátoøi, jakými byl Jan Hus nebo Martin Luther, byli osobnostmi stojícími na poèátku velkých reformaèních hnutí, Kalvín byl vynikající logik, který se snažil
vnést do uèení reformace systém. Byl výbornì obeznámen jak se spisy ranné církve, tak
se støedovìkými uèenci. Nejvìtším Kalvínovým dílem jsou nespornì Instituce køesanského náboženství, které patøí k základním, dodnes studovaným teologickým spisùm.
Aèkoliv v dospìlosti Kalvín strávil vìtšinu svého života v Ženevì, jeho spisy šíøily
jeho myšlenky daleko za hranice tohoto mìsta a daly základ vzniku reformované církve
po celé Evropì a pozdìji i ve zbytku svìta.
Kalvínùv životopis vycházející v nakladatelství STEFANOS je psán velice
ètivým a poutavým jazykem, neskrývá i problematické stránky osobnosti velkého reformátora a pøibližuje tak život tohoto pøedního køesanského myslitele každému, kdo se zajímá o historii církve.
Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 str., doporuèená prodejní cena 215 Kè
Kniha vyjde zaèátkem prosince
MIMOØÁDNÁ NABÍDKA!!!
Objednáte-li si knihu JAN KALVÍN do 30. listopadu 2006,
dostanete ji za zvýhodnìnou nakladatelskou cenu 170 Kè
Nabízený titul i další knihy nakladatelství STEFANOS si mùžete objednat na naší adrese,
uvedené na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno.
BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ
Neuchylujte se napravo ani nalevo
ÑUdÏlejte, cokoli v·m na¯ÌdÌ.ì
(Jan 2,5)
Terezie z Lisieux byla nejmladöÌ dcerou chud˝ch rodiˢ. Jednou o V·nocÌch
p¯ed nÌ postavili bednu hraËek, kterÈ zbyly po jejÌch staröÌch sestr·ch, a zeptali
se jÌ, kter· z hraËek se jÌ lÌbÌ a kterou by chtÏla. OdpovÏdÏla: ÑVybrala jsem
si vöechny.ì V patn·cti letech vstoupila do karmelitskÈho kl·ötera. Tam si
mÏla vybrat jednu z k¯esùansk˝ch ctnostÌ, na kterou by se pak zvl·öù zamϯila a usilovala o nÌ ze vöech nejvÌce. Tehdy opÏt odpovÏdÏla: ÑVybrala jsem si
vöechny.ì
Dokonce i matka P·nÏ n·s uËÌ, abychom udÏlali vöechno, co jejÌ Syn ¯Ìk·,
bez nÏjakÈho rozliöov·nÌ. Pokud si volÌte mezi BoûÌmi p¯ik·z·nÌmi, pak je to
vpravdÏ jako byste ¯Ìkali: ÑNechci dÏlat, co mi p¯ikazuje, ale co se mi lÌbÌ.ì
MusÌme poslouchat jako voj·ci, musÌme jÌt do boje, kdyû je vyd·n rozkaz,
a to i kdyû to znamen· jistou smrt, a musÌme takÈ poslechnout BoûÌ rozkaz,
i kdyû to moûn· sami povaûujeme za zahanbujÌcÌ kapitulaci.
MojûÌö lidu ¯ekl: ÑBedlivÏ dodrûujte, co v·m p¯ik·zal Hospodin, v·ö B˘h,
neuchylujte se napravo ani nalevoì (Deut. 5,32). VÌte, ûe p¯ik·z·nÌ majÌ
pravou a levou stranu?
P¯ik·z·nÌ pravÌ: ÑNepokradeö.ì M˘ûete kr·st ze sobeck˝ch d˘vod˘, abyste
mÏli vÌce pro sebe. M˘ûete ale takÈ kr·st, abyste pomohli chud˝m. Nebudete lh·t. M˘ûete lh·t pro sv˘j vlastnÌ prospÏch, ale m˘ûete lh·t, abyste zachr·nili ûivoty druh˝ch. Jsou h¯Ìchy na pr·vÏ i na levÈ stranÏ, ale n·m je uloûeno
v˘bec nediskutovat, kdyû B˘h p¯ikazuje. Jsme jednoduöe posluönÌ a vyh˝b·me
se h¯Ìchu.
M·me vöeobecn· pravidla, kter· jsou absolutnÌ, a nem·me û·dnÈ zvl·ötnÌ
p¯ik·z·nÌ jednat odliönÏ p¯i nÏjak˝ch mimo¯·dn˝ch okolnostech. NejvyööÌm
mϯÌtkem je vöak l·ska. »iÚme vöechno, co n·m B˘h p¯ikazuje, aù jiû se n·m
to zd· jakkoli divnÈ nebo nevhodnÈ.
ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights
Můžete nám psát na naši e-mailovou adresu: [email protected]
Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách:
www.persecution.com, www.persecution.net
Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese:
mucednici.prayer.cz
RICHARD WURMBRAND NAPSAL
Ti, kteøí nesou køíž pro Krista
ÑÖ a pak p¯ijÔ, n·sleduj mne a vezmi k¯Ìûì
(Marek 10,21 éilk˘v p¯ekl.)
DrazÌ brat¯i a sestry!
Jednou vypukl v lese velk˝ poû·r a jeho ohromnÈ plameny uvidÏl
jeden mal˝ pt·Ëek. Rychle letÏl k ¯ece, vzal do svÈho zob·Ëku dvÏ
nebo t¯i kapky vody a letÏl na mÌsto poû·ru, a tam tu troöku vody
upustil do plamen˘. A pak to opakoval znovu a znovu aû byl nakonec
tak vyËerp·n, ûe spadl p¯Ìmo do ohnÏ. Tento pt·Ëek sice nedok·zal
uhasit ohromnÈ plameny, ale zaz·¯il vroucÌ l·skou a p¯Ìkladem obÏtov·nÌ vlastnÌho ûivota pro uhaöenÌ poû·ru.
Ani my nedok·ûeme uhasit ohnÏ marxismu, isl·mu, hinduismu nebo jinÈ
filosofie, ale v naöich srdcÌch ho¯Ì plameny l·sky pro naöe bratry a sestry,
kte¯Ì trpÌ pod takov˝mi systÈmy. Naöi spolupracovnÌci Ëasto paöujÌ Bible do
zemÌ nesvobody. Kaûd˝, kdo se vr·tÌ z takovÈ cesty, vypr·vÌ tent˝û p¯ÌbÏh:
Ñäli jsme je povzbudit, ale vracÌme se sami povzbuzenÌ, plameny l·sky, kterÈ
ho¯Ì v jejich nitru.ì
Jsme p¯esvÏdËeni, ûe od tÏchto pron·sledovan˝ch brat¯Ì se m˘ûeme nauËit mnohem trvanlivÏjöÌmu typu k¯esùanstvÌ. Kdyû jsem odeöel z Rumunska,
vypr·vÏl jsem p¯ÌbÏhy sv˝ch spoluvÏzÚ˘, kte¯Ì se pro nemocnÈ druhy vzd·vali kostky cukru nebo krajÌce chleba a kte¯Ì pro Krista obÏtovali i svÈ
ûivoty. Vûdycky jsem ale p¯ipojoval nalÈhavou pozn·mku, ûe mnozÌ pr·vÏ
tak trpÌ i dnes, i dnes jsou lidÈ pro Krista zabÌjeni nebo muËeni.
Po shrom·ûdÏnÌ obvykle za mnou nÏkdo p¯iöel a ¯Ìkal: ÑCÌtÌm se tak
zahanben. Jsem bÌdn˝m k¯esùanem. Jsem vlastnÏ jen odpadlick˝ k¯esùan, co
m·m dÏlat?ì
ÿekl jsem: ÑVolej Haleluja!
No, jak m˘ûeö volat, haleluja, nad tÌm, ûe jsi odpadlick˝m k¯esùanem?
Samoz¯ejmÏ m˘ûeö volat haleluja, protoûe pokud jsi odpadlick˝m k¯esùanem
je to velice dobr˝ d˘kaz, ûe jsi k¯esùan. Pouze k¯esùan m˘ûe b˝t odpadlick˝m. Pouze k¯esùan m˘ûe b˝t bÌdn˝m k¯esùanem. A pouze k¯esùan m˘ûe b˝t
öpatn˝m k¯esùanem.
Potkali se dva psi. Jeden byl bernard˝n a druh˝ roztomil˝ mopslÌk, takov˝
ten mal˝ pes, co se v·m vejde do kapsy. Ten velk˝ pes ¯ekl tomu malÈmu:
1
ÑJakûe! Ty se odvaûujeö ¯Ìkat, ûe jsi pes?ì V tom roztomilÈm pejskovi byla
sice mal· duöiËka, ale odpovÏdÏl: ÑNo, uzn·v·m, ûe nejsem pes velk˝ jako
ty, ale ani ty nem˘ûeö ¯Ìci, ûe jsem koËka, jsem po¯·d jeötÏ pes, i kdyû tak
mal˝.ì Odpadlick˝ k¯esùan je k¯esùan. I k¯esùan, kter˝ upadl do velikÈho
h¯Ìchu je k¯esùan. I v nÏm je alespoÚ jiskra BoûÌ l·sky.
ChtÏl bych v·m ¯Ìci, co stalo v Rumunsku. Pat¯Ì k nÏmu provincie Besar·bie, kterou n·m ukradli SovÏti. Kdyû p¯iöla sovÏtsk· arm·da do jednÈ vesnice v tÈto provincii, odvedli vöechny k¯esùany, asi kolem dvou set, do pole,
a p¯ik·zali jim, aby si vykopali hroby. MÏli b˝t zast¯eleni jen kv˘li tomu, ûe
jsou k¯esùanÈ.
Vykop·nÌ hrob˘ pro dvÏ stÏ lidÌ zabere nÏkolik hodin Ëasu. Kdyû byli
hotovi, kapit·n, kter˝ popravu ¯Ìdil, ¯ekl: ÑKdo se z¯ekne Krista, m˘ûe okamûitÏ odejÌt dom˘. Kdo to odmÌtne, bude zast¯elen. M·te deset minut na
rozmyölenou.ì
NÏkte¯Ì se rozhodli z˘stat vÏrnÌ Kristu. NÏkte¯Ì, aby si zachr·nili ûivot, vÌru
zap¯eli. DomnÌvali se, ûe si ûivot zachr·niliÖ a p¯itom ho ztratili! A tak öli
dom˘.
ZatÌmco öli tito dom˘, bÏûel nÏjak˝ ËlovÏk z vesnice. Byl jiû d¯Ìve vylouËen z cÌrkve pro p·ch·nÌ z·vaûn˝ch h¯Ìch˘. BÏûel a jiû z daleka k¯iËel:
ÑZast¯elte mne takÈ, zast¯elte mÏ takÈ! Jsem öpatn˝ k¯esùan, ale öpatn˝ k¯esùan
je takÈ k¯esùan. äpatn˝ k¯esùan m· takÈ pr·vo zem¯Ìt pro Krista.ì
Od tÏchto hrdin˘ vÌry se m˘ûeme mnohÈmu nauËit. Ve vÏzenÌ jsem vidÏl
kolem sebe umÌrat mnoho k¯esùan˘. UmÌrali a jejich poslednÌ slova znÏla:
ÑMilovan˝ JeûÌöi.ì NevÌm kolik h¯Ìch˘ sp·chali bÏhem sv˝ch ûivot˘. Byli to
jen lidÈ. Kdyû p¯iöel jejich konec, takÈ byli v nebezpeËÌ, ûe zap¯ou Krista, ale
v srdci jim vûdy svÌtila alespoÚ trocha l·sky k Bohu.
I dnes v mnoha zemÌchÖ zemÌch komunistick˝ch, muslimsk˝ch i na
dalöÌch mÌstech jsou k¯esùanÈ nemilosrdnÏ pron·sledov·ni a dokonce vraûdÏni. NÏkte¯Ì jsou zaûiva up·leni. K¯esùanskÈ dÌvky jsou n·silnÏ br·ny z jejich
rodin. Jen si zkuste p¯edstavit, co to znamen·. Mohly by se takovÈmu osudu
vyhnout, kdyby ¯ekly t¯i prost· slova: ÑZ¯Ìk·m se Krista.ì Tyto naöe sestry,
o jak˝ druh sester vlastnÏ jde, jde o odpadlickÈ Ëi slabÈ k¯esùanky? Moûn·
upadly do jednoho Ëi vÌce h¯Ìch˘ neû by ¯ekly ta t¯i slova niËÌcÌ jejich duöi,
Ñz¯Ìk·m se Kristaì. M·te i dnes ve sv˝ch sborech takovÈ k¯esùanyÖ desetitisÌce tÏch, kte¯Ì trpÌ. K¯esùanÈ by nemÏli nikdy propadat zoufalstvÌ. K¯esùan
m· na obranu mocnou hradbu, a to kdykoli pozvedne sv˘j hlas ke zpÏvu.
M·me mocnÈho Spasitele, kter˝ n·s m˘ûe provÈst jakoukoli situacÌ a m˘ûe
zp˘sobit, ûe se naöe ûivoty zmÏnÌ v n·dhernÈ.
JeûÌö s·m miloval zp˘sobem najzazöÌmÖ v GetsemaneÖ na k¯Ìûi. V l·sce
neustal, ani kdyû ho k¯iûovali. äpatn˝ nebo vlaûn˝ k¯esùan je sice takÈ
k¯esùan, ale je oöklivÈ b˝t vlaûn˝m k¯esùanem, k¯esùanem povrchnÌm. M·me
velikÈho Spasitele. UËme se od nÏho vÈst svatÈ a ËistÈ ûivoty.
Omlouv·m se, ale nejsem velk˝m kazatelem. BÏhem Ëtrn·cti let ve vÏzenÌ
jsem ani jednou nezahlÈdl Bibli. Co je to ale za kazatele, kter˝ ani nevidÏl
Bibli? Kdyû jsem se vr·til z vÏzenÌ, nepamatoval jsem si toho z Bible ani
tolik, kolik toho dnes z Bible zn· moje vnuËka.
2
Uvaûte samiÖ nebylo by spr·vnÈ, abyste svÈ k¯esùanskÈ ûivoty ûili na
heroickÈ ˙rovni? Vr·tit se, pokud jste odpadli? Moûn· nÏjak pat¯Ìte k cÌrkvi,
ale vaöe srdce neho¯Ì pro Krista, jako ho¯Ì Jeho pro n·s. P¯em˝ölejte o tom.
Pokud cÌtÌte, ûe by ve vaöem ûivotÏ mÏlo dojÌt ke zmÏnÏ, n·ö Spasitel je
p¯ipraven v·s p¯ijmout.
Ptal jsem je jednoho americkÈho kazatele, proË musÌ vöichni sklonit hlavu
a zav¯Ìt oËi a nedÌvat se kolem sebe, kdyû ËinÌ v˝zvu. ÿekl mi, ûe by lidÈ
nemuseli jÌt dop¯edu, kdyû by je nÏkdo pozoroval.
Jestliûe nejsou p¯ipraveni strpÏt ani to, ûe se na nÏ nÏkdo dÌv·, jak by
mohli snÈst, kdyû by jim nÏkdo d·val jÌst a pÌt v˝kaly a moË, jak jsme to
zaûili ve vÏzenÌ? Jak by sn·öeli b˝t pro JeûÌöe lÈta ve vÏzenÌ?
Existuje k¯esùanstvÌ, kdy ËlovÏk vyd·v· celÈ svÈ srdce Bohu. Kdyû nÏkdo
¯ekne: ÑAno, moje k¯esùanstvÌ je velmi, velmi bÌdnÈ. Nemiloval jsem nebeskÈho éenicha v·önivÏ a z celÈho srdce. Je mi to lÌto. Dnes si p¯eji st·t se
skuteËn˝m k¯esùanem.ì B˘h bude nad v·mi s j·sotem prozpÏvovat (Sofonj·ö
3,17; podle NIV). Dovedete si to p¯edstavit? »lovÏk dok·ûe, aby B˘h zpÌval.
Pokud si p¯ejete b˝t tÌm, kdo nese k¯Ìû, a z Krista se opravdu radovat, pak
k nÏmu p¯ijÔte pr·vÏ dnes.
V Kristu V·ö
Richard Wurmbrand
[Richard Wurmbrand (1909 ñ2001) ñ rumunsk˝ lutersk˝ far·¯, kter˝ byl pro
svou vÌru vÏznÏn 14 let v komunistickÈm ûal·¯i. Po odchodu na Z·pad zaloûil se
svou manûelkou Sabinou v roce 1967 mezin·rodnÌ misijnÌ organizaci, jejÌmû cÌlem
je pom·hat pron·sledovan˝m k¯esùan˘m. Tento Ël·nek poch·zÌ z d¯ÌvÏjöÌho anglickÈho zpravodaje Hlasu muËednÌk˘. ]
ZPRÁVY ZE SVÌTA
SRÍ LANKA
Nᚠúkol: napomoci pøípravì další
generace køesanských
pracovníkù
V roce 2004 oslovila Národní køesanská evangelická aliance Srí Lanky (NKEASR) zástupce Hlasu muèedníkù v Kanadì
a požádala o pomoc pøi budování ètyø støedisek, které se mají starat o vzdìlávání nových domorodých misionáøù. Vìtšina novì
obrácených je totiž bez potøebných finanèních prostøedkù a nemùže se tudíž stát denními studenty biblických škol a semináøù.
Plánovaná støediska pak mají za úkol pøi
minimálních nákladech zpøístupnit biblické vzdìlání tìm nejchudším, kteøí by pøitom nemuseli opouštìt své komunity.
V tìchto støediscích vyuèují své pøedmìty øádní uèitelé z biblických škol, kteøí sem
každý mìsíc na jeden týden pøijíždìjí. Délka tìchto kurzù je nìco málo pøes dva roky
a po dokonèení studia jsou absolventi pøipraveni sloužit ve svých sborech a komunitách.
Hlas muèedníkù postavil ètyøi støediska. Tøi v oblasti Sinhálcù a jedno na seve3
ru, kde žijí Tamilové. Vzhledem k intoleranci èásti buddhistù a hinduistù zakoušejí všechna ètyøi støediska protivenství. Zejména studenti ze ètvrtého støediska se
v souèasnosti scházejí z bezpeènostních
dùvodù na jiném místì. Dvì ze zmínìných
støedisek jsem nedávno navštívil.
Prvním z nich je støedisko v Polonnaruwa, kde je nyní dvanáct studentù z pìti
rùzných denominací. Také tam mìli rùzné
potíže. Nìkolikrát jim ukradli vchodové
dveøe. Navzdory všemu zde ale výuka
pokraèuje. Støedisko má dvì místnosti –
uèebnu a knihovnu. Knihy však byly kvùli
problémùm pøemístìny jinam. Nìkteøí studenti dokonce ve støedisku spí i v noci, aby
budovu bránili proti pøípadným útoèníkùm.
Další støedisko se nachází ve vesnici
Kumburumoolai, která leží asi 30 km od
mìsta Batticaloa, kde má svou oblastní
kanceláø NKEASR. Jelikož nìkteøí tamní
obyvatelé spatøovali v tomto køesanském
støedisku hrozbu buddhistické víøe, budovu, která byla vystavìna za peníze Hlasu
muèedníkù, nedávno vypálili. NKEASR
nyní støedisko znovu na své vlastní náklady obnovuje. Obnova zahrnuje i vylepšení
pøedchozího stavu – sklepení, zavedení
elektøiny, vysázení stromù – dosud byla
budova vystavena pøímému slunci a bylo
v ní vedro i pro domorodce.
Obnovovací práce budou dokonèeny bìhem nìkolika mìsícù. Ve snaze zabránit
dalším pøípadným útokùm, vystavìla na
témž pozemku spøátelená misijní organizace Operace Mobilizace jakési spoleèenské centrum, které místním obyvatelùm
nabízí možnost konat rùzné akce. Panuje
tedy urèitá nadìje, že tímto zpùsobem køesané navážou lepší vzájemné vztahy
s ostatními obyvateli, a ustanou projevy
násilí.
Po návštìvì tohoto støediska nᚠtým
odcestoval do oblastní kanceláøe NKEASR,
abychom se tam setkali se sedmnácti stu4
Studenti jednoho z†k¯esùansk˝ch st¯edisek, kterÈ pom·hal Hlas muËednÌk˘ budovat na SrÌ
Lance.
denty, kteøí právì navštìvovali biblický
kurz. Na naší otázku, co chtìjí dìlat po
ukonèení kurzu, odpovìdìli všichni svornì, že chtìjí jako pastoøi sloužit ve svých
komunitách.
Bylo velmi pøínosné vidìt zdejší život
a dìní. Vìøím, že naše finanèní podpora
byla využita dobrým zpùsobem. Tito køesané naplòují ve svém národì svou pravou
duchovní køesanskou úlohu.
– Klaas Brobbel, Hlas muèedníkù,
Kanada, èerven 2006
INDIE
Brutální vražda pastora
8. èervna ráno byl šestasedmdesátiletý
pastor Prem Kumar telefonicky požádán,
aby vedl veèerní modlitební setkání ve vesnici Rampur Thanda v indickém státì Ándhrapradéš. I když mìl pastor Kumar urèité
podezøení, že se mùže jednat o nìco nekalého, souhlasil. Svého syna však povìøil,
aby mu každých tøicet minut volal na mobilní telefon. Když dorazil na smluvené
místo, kde mìl být podle úmluvy vyzvednut, setkal se tam se skupinou nìjakých cizincù. Jeho podezøení se ještì zvýšilo a proto požádal v telefonu syna, aby mu volal
ještì èastìji.
O tøi hodiny pozdìji byl jeho telefon již
nedostupný. Ještì veèer, když s ním jeho
syn ztratil spojení, zaèali po nìm jeho nejbližší intenzivnì pátrat. Nakonec našli pas-
torovo mrtvé tìlo v lese poblíž Rumpur
Thanda. Násilníci pastora oèividnì ubili
kameny – jeho hlava byla takøka rozbita
k nepoznání.
Policie sice pøípad vyšetøovala, ale záhy
popøela, že by se jednalo o nábožensky motivovaný útok. Jako motiv vraždy policie
uvedla osobní rivalitu. Pastorùv syn však
trvá na tom, že jeho otec nemìl žádné osobní nepøátele a z vraždy velmi silnì podezøívá hinduistické militanty. A to i vzhledem k tomu, že v posledních letech se již
podobné incidenty v tomto indickém státì
pøihodily a náboženské napìtí zde vykazuje vzrùstající tendenci.
– Hlas muèedníkù, Kanada, 2006
BÌLORUSKO
Pokutování církve pokraèuje
Bìloruská vláda pokraèuje v akcích proti „neregistrovaným“ církvím. Jedním z takových pøípadù je pokutování letnièního
pastora z malého mìsta Povitje na jihozápadu zemì èástkou 150 000 rublù (asi
1 500 Kè). Dùvodem vymìøení pokuty bylo
organizování bohoslužebných shromáždìní bez dovolení státních úøadù. Podle zpráv
agentury Forum 18 pøišel 17. kvìtna do
domu pastora Ilji Radkevièe policista a informoval ho o obvinìní, které bylo proti
nìmu vzneseno. Kongregace, kterou pastor Radkeviè spravuje, již existuje od roku
1944 a od té doby musela pokutu zaplatit
již mnohokrát.
Podobnou situaci zakouší i sbor Nový
život v Minsku, jehož vìøící odporují nucenému prodeji své sborové budovy. Mìstský majetkový soud v Minsku 21. èervence rozhodl, že sbor musí prodat svou
budovu za zlomkovou cenu její skuteèné
hodnoty (tato budova vznikla tím, že si vìøící za velkých nákladù pøestavìli nìkdejší
kravín). 4. srpna církev podala poslední
odvolání a uveøejnila rovnìž svùj otevøený dopis bìloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, ve kterém ho požá-
dala o intervenci. 4. srpna pak byla pastorovi sboru Vjaèeslavu Gonèarenkovi vymìøena pokuta jeden milion rublù (asi
10 500 Kè) za organizování nelegálních
bohoslužeb. Tato pokuta je tøicetinásobkem minimální mìsíèní mzdy v Bìlorusku.
Posledním zaznamenaným pøípadem je
pokuta stopadesátinásobku minimální
mzdy, která byla vymìøena Sergeji Poznjakovièi, pastorovi jednoho z nejvìtších letnièních sborù v zemi. Dùvodem byl hromadný køest sedmdesáti vìøících v jednom
jezeøe provedený bez pøedchozího úøedního povolení. Úøady souèasnì vymìøily
menší pokutu i pøíslušnému biskupovi, pod
kterého pastor Poznjakoviè spadá.
Pokutování neregistrovaných církví se
v Bìlorusku stává natolik bìžné, že mnoho sborù si už ani na nìco takového nestìžuje. Nikolaj Sinkovec, pøedstavený Baptistické unie pro agenturu Forum 18 uvedl,
že jejich sbory sotva vìnují pozornost všem
pokutám, které jim byly vymìøeny. „Zpoèátku jsme se tím skuteènì zabývali. Ale
teï jsme již tím nekoneèným pokutováním
velmi unaveni. A se snažíme, aby o tom
veøejnost vìdìla, nebo ne, vyjde to nastejno. Nakonec to jsme èinili po celou tu dobu.
Lidé mi o tom øeknou jen když to je už nesnesitelné. Tamní církevní pøedstavitelé
rovnìž pro kanadskou kanceláø Hlasu muèedníkù vyjádøili pøesvìdèení, že si vláda
z pokutování církví udìlala lukrativní zdroj
pøíjmù.
Pamatujme na nelehkou situaci bìloruských køesanù ve svých modlitbách.
– Hlas muèedníkù, Kanada,
srpen–záøí 2006
INDONÉSIE
Køesanský podnikatel odsouzen
za evangelizaci
Muslim Abram Bentar uvìøil v roce
2000 v Ježíše Krista. Když se o tøi roky pozdìji nechal pokøtít, øekl svému pastorovi,
že chce evangelizovat muslimy. Svému roz5
hodnutí zùstal vìrný a evangelizaènì pùsobí mezi muslimy v mìstì Tasikmalaya
(Západní Jáva). K svému svìdectví využívá i svou profesi obchodníka s textilem.
Podle indonéských zdrojù Hlasu muèedníkù hovoøil 7. bøezna Bentar ve svém
domì se svými muslimskými bratry, když
do domu náhle vnikli tøi muži a Bentara
napadli. Muži ho vytáhli z domu, kde již
èekali další útoèníci a spoleènì ho zaèali
bít. V tom pokraèovali až do pøíchodu policie. Nakonec byl obvinìn z pokusu obracet
muslimy na køesanskou víru.
V kvìtnu stanul Bentar pøed soudem.
U soudu proti nìmu jako svìdci vypovídali i jeho bratøi a tvrdili, že se pokoušel získat pro køesanství také je. Soudce ho odsoudil ke ètyøem a pùl rokùm vìzení.
Když pracovník Hlasu muèedníkù hovoøil s Bentarovou ženou Kristowati, poprosila nás o tøi Bible, která chtìla dát svému
manželovi. Ten svìdèí o Kristu i spoluobyvatelùm své vìzeòské cely.
– Hlas muèedníkù, Kanada, 2006
Snaha o likvidaci køesanských
organizací
V posledních dnech jsme obdrželi dvì
zprávy z Indonésie, které vypovídají
o vzrùstajícím tlaku na køesanské organizace.
Podle právy agentury Compass Direct
z 25. dubna 2006 napadla 8. dubna v okrese Západní Bekasi (západní Jáva) skupina
muslimských studentù køesanskou sociální organizaci Apostolic Nation Building
Foundation (ABB) a požadovala, aby
v oblasti ukonèila veškerou èinnost. Muslimští studenti to odùvodòovali tím, že tato
organizace usiluje o christianizaci tamního obyvatelstva. Celou situaci monitorovala policie, ale nedošlo k žádnému násilí. Sarah Fifi, øeditelka ABB, popøela, že jsou
operující církví: „Jsme køesanskou sociální institucí, neziskovou a nezávislou,“
uvedla øeditelka. Máme vlastní vizi na po6
sílení našeho národa prostøednictvím
vzdìlání, bezplatné poskytnutí lékù a programy týkající se životního prostøedí – tedy
všechno to, co této komunitì prospívá.“ Je
to již celkem popáté, co byla ABB vyzvána,
aby ukonèila svou èinnost.
Indonéské zdroje Hlasu muèedníkù pøinesly zprávu, že jedna domácí církev
v Západní Jávì se 23. dubna dostala do
obklíèení zhruba dvìma stovkami militantních muslimù, kteøí požadovali, aby se
køesané pøestali scházet v prostorách za
tímto úèelem pronajatým. Vlastník komplexu pod tímto bezprostøedním tlakem souhlasil, že se v jeho prostorách køesanská
shromáždìní konat nebudou. Zástup radikálù se na to odebral do jednoho skladu,
který byl køesany rovnìž využíván jako
shromaždištì. Ještì než tam zástup dorazil, køesané odtud odešli a majitel budovu uzamkl. Demonstranti však pøítomným
strážcùm objektu vyhrožovali, že jestli se
tam budou nadále scházet køesané, pøijdou znovu.
Jelikož dochází k obtížím pøi získávání
povolení ke stavbì církevních budov, poøádají mnohé sbory radìji bohoslužby ve
svých domovech. Muslimští radikálové
kvùli tomu vyvíjejí v posledních mìsících
tlak na úøady i køesany, aby tato setkání
pøestala.
Pamatujme v modlitbách na indonéské køesany, aby nepropadali únavì, nedali se zastrašit a dál vìrnì pracovali pro
Boží království. Vyprošujme jim moudrost i ochranu uprostøed nejrùznìjších
potíží.
– Hlas muèedníkù, Kanada,
èerven 2006
KOMORY
Uvìznìní v ráji
Apoštol Pavel nikdy nikam necestoval
jako turista. Kdyby on cestoval na Komory
(Comoros), nádherné vulkanické souostroví mezi Mozambikem a Madagaskarem,
pravdìpodobnì by sledoval tuto zemi zpoza zamøížovaného okna.
Køesany v hlavním mìstì Moroni postihl totiž právì tento osud. V kvìtnu bylo
v tomto mìstì zatèeno pìt køesanù jen za
to, že „provozovali køesanské aktivity“.
Šlo o manžele, kteøí vedli biblické studium,
jednoho patnáctiletého, velice horlivého
konvertitu, jistého muslima, který se zajímal o evangelium a vlastníka domu, kde
se skupinka scházela. Manželka vedoucího
skupinky byla zatèena za prozelytství pøi
návštìvì svého manžela ve vìzení. O dva
dny pozdìji byla pøemístìna do ženského
vìzení, kde byla znásilnìna dozorci. Nakonec ji propustili na svobodu. Ètyøi zbylí
muži byli odsouzeni jen k tøímìsíènímu
vìzení, aèkoli islámský imám pro nì požadoval vìtší trest.
Ale z Boží milosti byli všichni ètyøi muži
již po mìsíci (11. èervence 2006) propuštìni na svobodu.
Muslimské náboženské úøady pokraèují v èinìní tìžkostí všem tamním køesanùm. Policie na Komorách nyní pátrá po
nìkolika dalších køesanech, vèetnì jednoho úplnì nového konvertity, který byl velmi aktivní pøi zhotovování kopií filmu Ježíš. V zemi, kde je kolem osmi set mešit
a ani jediný kostel, vládne jako prezident
muslimský klerik Ahmad Abdalláh Mohamed Sambi.
– Hlas muèedníkù, USA, záøí 2006
BHÚTÁN
Dva køesané posláni bez soudu
do vìzení
Dva køesané byli v buddhistickém království Bhútánu kvùli svému køesanskému pøesvìdèení odsouzeni k nìkolikaletému vìzení. Benjamin Dhunigana (32)
a John Dai (35) byli 8. ledna 2006 zatèeni
a od té doby zùstávají ve vìzení. Tento týden jim byl bez øádného soudního procesu vymìøen trest. Dhunigana byl odsouzen
na tøi a pùl roku do vìzení a Dai na tøi roky
do vìzení. Dostali deset dní na to, aby se
odvolali. Oba chtìjí proti rozsudku bojovat za pomoci jednoho prominentního advokáta.
Tamní zdroj Hlasu muèedníkù uvedl, že
Dhunigana byl horlivým evangelistou, který pùsobil po celé zemi a snažil se oslovit
zejména buddhistické mnichy. 7. ledna cestoval spoleènì s Daiem automobilem a na
cestì zastavili jedné ženì a nabídli ji, že jí
svezou. Ženu zavezli až k jejímu domu
a ona trvala, že se musejí zastavit u ní doma
a s její rodinou poveèeøet. Oba muži souhlasili a po veèeøi jí øekli, že by jí rádi promítli film o Ježíši. Žena vyjádøila pøání pozvat na film také své sousedy a tak se dùm
brzy zaplnil lidmi sledujícími film o Kristu.
Následujícího dne byli Dhunigana i Dai zatèeni. Zdroje Hlasu muèedníkù vyjádøili
pøesvìdèení, že evangelisty udal nìkdo ze
sousedù ženy. Oba muži jsou ženatí a mají
dìti. Místní køesané slíbili, že se o rodiny
zatèených postarají.
Podle nejnovìjších zpráv byli oba muži
pøemístìni do jiného vìzení. O jaké vìzení
jde však známo není a rodinám úøady neumožòují je jakkoli kontaktovat. Podle posledních zpráv byli oba køesané státními
zamìstnanci a z dùvodu zatèení pøišli
o práci. Pamatujme na tyto vìznìné køesany ve svých modlitbách.
– Hlas muèedníkù, USA, záøí 2006
Hlas muËednÌk˘ podporuje k¯esùany
v†Bh˙t·nu. Muû v†pruhovanÈm odÏvu pat¯Ì
k†naöim dlouholet˝m spolupracovnÌk˘m
a†distributor˘m naöÌ literatury.
7
INDONÉSIE
Justièní vražda tøí køesanù
Tøi køesané ze støední oblasti Sulawesi
byli 22. záøí zastøeleni popravèí èetou. Proti popravì protestovaly tisíce tamních køesanù a v celé oblasti vzrùstá napìtí.
Šedesátiletý Fabianus Tibo, devìtatøicetiletý Dominggus da Silva a osmaètyøicetiletý Marinus Riwu byli odsoueni k smrti za
údajné podnìcování sektáøského násilí
a údajné zabíjení muslimù bìhem muslimsko-køesanského konfliktu ve støední Sulawesi v roce 2000. Aèkoli byla øada dùkazù, vèetnì svìdectví minimálnì tøinácti
osob, která dokazovala nevinu tìchto tøí
mužù, indonéský soud je jednoduše ignoroval a projevoval vùèi nim silnou zaujatost, evidentnì kvùli tomu, že šlo o køesany. Aèkoli se sektáøského násilí úèastnily
tisíce muslimù, nebyl ani jeden muslim obžalován a odsouzen.
Bìhem soudu pøed budovou demonstrovali ozbrojení muslimové a žádali pro
tøi obžalované køesany trest smrti a právní
zástupci obžalovaných byli trvale zastrašováni a bylo jim dokonce vyhrožováno
smrtí.
Humanitární spoleènosti øadu mìsícù
proti popravì tøí køesanù protestovaly a
vyzývaly indonéské úøady aby muže propustily, protože bylo evidentní, že nebyli
odsouzeni ve spravedlivém a objektivním
procesu. Zainteresovaný pracovník spoleènosti Jubilee Campaign k tomu uvádí:
„Indonéská vláda dala opìt jednoznaènì
najevo svou naprostou lhostejnost k postavení køesanù.“
Tím, že tyto tøi nevinné lidi nechaly popravit, prokázaly indonéské úøady, že se
neštítí ani justièní vraždy, jen aby ve své
zemi uspokojily narùstající muslimské fundamentalistické lobby. Budeme dál bedlivì sledovat, zda indonéské úøady koneènì
potrestají ty muslimy, kteøí jsou odpovìdní za vraždìní køesanù ve støední Sulawesi a Moluckých ostrovech.
– JUBILEE CAMPAIGN, Velká
Británie, 22. záøí 2006
PRONÁSLEDOVANÁ CÍRKEV DNES
Køesané v Íránu
DuchovnÌ boj
Jednoho letoönÌho h¯ejivÈho jarnÌho dne studovaly spoleËnÏ t¯i studentky
PÌsmo ve svÈm pokoji na koleji. Jedna z nich mÏla pod postelÌ schovan˝
navÌc jeden Nov˝ Z·kon. Po mÌstnosti se r˘znÏ nach·zely k¯esùanskÈ trakt·ty, kompaktnÌ disky s k¯esùanskou hudbou a takÈ videokazety s filmem JeûÌö.
Po vöech tÏchto materi·lech byla mezi jejich zvÏdav˝mi spoluû·ky velk·
popt·vka.
N·hle se rozletÏly dve¯e mÌstnosti a dovnit¯ vtrhla skupina vousat˝ch
muû˘ ñ ölo o p¯ÌsluönÌky tzv. Pasdaran (radik·lnÌ isl·msk· revoluËnÌ garda
tvo¯en· p¯ev·ûnÏ tajn˝mi policisty v civilu, kte¯Ì majÌ za ˙kol br·nit revoluci.
Vtrh·vajÌ bez ohl·öenÌ do podez¯el˝ch dom·cnostÌ, öpehujÌ na ve¯ejnosti,
atd.). Jeden z muû˘ se rozk¯ikl na studentky: ÑKde jste vzaly tyto knihy? Kdo
v·m je dal?ì DÌvky se st·hly do kouta. Dva dalöÌ muûi v mÌstnosti p¯ehazo8
vali vöechno vzh˘ru nohama, zotevÌrali kaûdou sk¯ÌÚku a vöechno prohled·vali. Kontrolovali zejmÈna vöechny knihy a z nalezen˝ch Ñur·ûliv˝chì k¯esùansk˝ch knih, disk˘, trakt·t˘ a videokazet udÏlali malou hromadu.
HlavnÌ policista se k dÌvk·m otoËil znovu a opÏt se ptal: ÑNa koho jste
napojeny? To nemohlo b˝t vytiötÏno v Õr·nu. Jste vyzvÏdaËky.ì
K¯ehkÈ dÌvky tak¯ka nemluvily, ale jedna z nich zaöpitla: ÑAle Isa (JeûÌö) je
v kor·nu takÈ zmÌnÏn jako prorok!ì
Kdyû policistÈ pobrali zabavenÈ materi·ly, odvedli dÌvky dol˘ do vstupnÌ
haly. Byla tak¯ka p˘lnoc.
DvÏ neoznaËen· auta odvezla celou policejnÌ skupinu i jejÌ Ñtrofejeì na
policejnÌ stanici. Jelikoû v Õr·nu jsou tisÌce novÏ obr·cen˝ch mlad˝ch lidÌ,
neölo v û·dnÈm p¯ÌpadÏ o ojedinÏl˝ p¯Ìpad. Letos na ja¯e se jednalo jen
o jeden z mnoha.
Na policejnÌ stanici se vyöet¯ovatel na dÌvky znovu obo¯il: ÑNa koho jste
napojeny?ì V jednÈ ruce drûel k¯esùanskou knihu a v druhÈ ruce videokazetu
a snaûil se dÌvky manipulovat: ÑK¯esùanÈ jsou povaûov·ni za ËestnÈ lidi.
Pokud jste k¯esùanky, musÌte n·m vöechno popravdÏ povÏdÏt.ì
T¯i mladÈ ûeny ale z˘staly pevnÈ a sÌù vϯÌcÌch nevyzradily. Na ot·zky
vyöet¯ovatel˘ odmÌtly odpovÌdat. Nakonec je odvedli do jakÈsi vedlejöÌ mÌstnosti, kde je zamkli. Jedna z dÌvek zaËala strachy k¯iËet. B·ly se totiû, ûe je
tam chtÏjÌ zn·silnit. PozdÏji o tom vypr·vÏly: ÑV mÌstnosti byla skoro tma.
Vöechny jsme se drûely za ruce a spoleËnÏ jsme se modlily: ÇProsÌme TÏ,
Boûe OtËe, shlÈdni na n·s. ProsÌme, poöli n·m nÏkoho na pomoc.ëì
Byla jedna hodina r·no. Na koleji se seöli p¯·telÈ zadrûen˝ch dÌvek
a spoleËnÏ o celÈ situaci diskutovali. Na jistÈm mÌstÏ ve mÏstÏ zvonil v tuto
dobu telefon a probudil jistÈho muûe z hlubokÈho sp·nku. Ten se oblÈkl,
nasedl do automobilu a vydal se na cestu k policejnÌ stanici. ZatËenÈ dÌvky
sice spat¯it nesmÏl, ale s policisty uËinil tichou dohodu.
9
T¯i mladÈ ûeny se jeötÏ modlily, kdyû se dve¯e mÌstnosti otev¯ely a policista
jim pokynul rukou, aby öly ven. Dovedl je aû za vchodovÈ dve¯e. Na ulici
nebyl nikdo. DÌvky se domnÌvaly, ûe budou p¯evezeny do nÏjakÈho vÏzenÌ.
Ale mÌsto toho jim policista ¯ekl: ÑM˘ûete jÌt.ì Pak zmizel ve dve¯Ìch a ty se
za nÌm zav¯ely.
Kdyû dÌvky zaËaly dÏkovat Bohu, najednou si vöimly, ûe se k nim blÌûÌ
nÏjak˝ muû. Tento BoûÌ sluûebnÌk jim ¯ekl: ÑPojÔte k mÈmu autu, odvezu v·s
k vaöim rodiˢm.ì DÌvky si chtÏly sednout na zadnÌ sedadlo ale musely
nejd¯Ìve sklidit hromadu k¯esùanskÈ literatury, kter· na nÏm leûela.
Kdyû auto projÌûdÏlo noËnÌmi ulicemi, dÌvky se zaËaly, plnÈ Ëerstv˝ch
emocÌ a radosti, vz·jemnÏ ubezpeËovat, ûe chtÏjÌ pokraËovat v evangelizaci.
Muû je nejprve radÏji odvezl na kontrolu do nemocnice, protoûe od vyöet¯ovatel˘ dostaly nÏkolik surov˝ch ran. NaötÏstÌ se uk·zalo, ûe û·dnÈ v·ûnÏjöÌ
zranÏnÌ neutrpÏly. Pak je muû odvezl dom˘ jejich rodiˢm.
NÏkolik dnÌ se dÌvky radÏji ve ökole ani na koleji neuk·zaly. ChtÏly
poËkat, aû cel· vÏc trochu vychladne. TakÈ se ob·valy, aby je p¯ÌsluönÌci
Pasdaran nesledovali. Vl·da m· mezi studenty ¯adu tajn˝ch spolupracovnÌk˘, kte¯Ì öpehujÌ svÈ kolegy a zjiöùujÌ, kdo by mohl b˝t povaûov·n za politickÈho Ëi duchovnÌho ÑnevϯÌcÌhoì.
N·sledujÌcÌ t˝den, kdyû se dÌvky vr·tily jiû na kolej, p¯ich·zeli k nim na
pokoj desÌtky spoluû·k˘. MnozÌ se chtÏli dovÏdÏt nÏjakÈ podrobnosti, jak˝
zloËin to vlastnÏ sp·chaly. ÑJeûÌö n·s vysvobodil!ì prohlaöovaly dÌvky. ÑModlily jsme se v temnÈ mÌstnosti a tu se n·hle otev¯ely dve¯eÖ!ì MnozÌ z jejich
p¯·tel se teÔ chtÏli o JeûÌöi dovÏdÏt nÏco vÌce. A tak propuötÏnÈ dÌvky
nemeökaly a rozd·valy vöem z·jemc˘m NovÈ Z·kony. Jejich p˘lnoËnÌ vysvoboditel byl vskutku JeûÌöov˝m n·strojem.
Tento tajemn˝ k¯esùansk˝ muû, kter˝ je o p˘lnoci odvezl z policejnÌ stanice
k jejich rodiˢm, mi o tÏchto dÌvk·ch s·m vypr·vÏl. Mohu ¯Ìci, ûe jeho pr·ce
nebyla snadn·, jak jsem poznal z jeho ponÏkud zachmu¯enÈ tv·¯e. Na sv˝ch
mnoh˝ch n·vötÏv·ch Ìr·nsk˝ch mÏst jsem se setkal s ¯adou takov˝ch hrdin˘
vÌry. NynÌ tento muû sedÏl naproti mnÏ a pokraËoval ve svÈm vypr·vÏnÌ:
ÑKdyû jsem se vr·til tÈ noci dom˘, potom, co jsem odvezl ty studentky,
zmocnila se mÏ trochu ˙zkost. Modlil jsem se: ÇBoûe, jak m·m teÔ pokraËovat
v tÈto pr·ci? TeÔ nastanou potÌûe.ë Kdyû jsem se odebral na l˘ûko, vzpomnÏl
jsem si na osmdes·t pastor˘, kterÈ zatkli v z·¯Ì 2004 na cÌrkevnÌ konferenci
v Karaj. Pasto¯i nÏkolika ofici·lnÌch sbor˘ ñ presbyteri·nsk˝ch a letniËnÌch
byli p¯i vyöet¯ov·nÌ umuËeni. A za novÈho prezidenta je situace jeötÏ horöÌ.
TÈ noci jsem mÏl sen. Zd·lo se mi, ûe mÏ vysl˝chajÌ a bijÌ. Pak jsem slyöel
hlas: ÇJeûÌö je tv˘j Spasitel a Uzdravovatel.ë Kdyû mÏ zatknou nebo zabijÌ,
budou o mnÏ rozhlaöovat, ûe jsem öpeh. To bych nerad. Mnohem lepöÌ by
bylo, kdybych byl zn·m jako k¯esùan.
Toho veËera kdy byly ty t¯i studentky na policejnÌ stanici, bylo v mÈm
domÏ pok¯tÏno sedm nov˝ch vϯÌcÌch. Jedna dÌvka, kter· chtÏla b˝t pok¯tÏna, musela cestovat 76 hodin autobusem, aby se setkala s dalöÌmi k¯esùany.
NÏkdo jÌ takÈ dal Bibli. Vana v mÈm domÏ je sice mal·, ale jiû jsme v nÌ
pok¯tili mnoho lidÌ.
10
Kdyû JeûÌö pravÌ, jdi, pak zkr·tka musÌme jÌt. I kdyû m·me nynÌ tak
öpatnÈho prezidenta, p¯esto se n·m poda¯ilo zaloûit dalöÌ Ëty¯i dom·cÌ buÚky, dvÏ v mÈm mÏstÏ a dvÏ na dalöÌch mÌstech zemÏ.
NenÌ to zase tak tÏûkÈ. VÏtöina muslim˘ kor·n ani neËetla. FanatikovÈ,
kte¯Ì se chtÏjÌ dostat k moci se podobajÌ farizej˘m, kte¯Ì öpehovali JeûÌöe.
V naöÌ zemi trpÌ ¯ada lidÌ nÏjakou chorobou, dalöÌ majÌ r˘znÈ jinÈ problÈmy.
NenavötÏvujeme je, abychom jim k·zali. J· jsem p¯ijal JeûÌöe jiû jako dÌtÏ
a prostÏ jim p¯edkl·d·m tutÈû cestu, kterou kr·ËÌm s·m. ZaËÌn·me vûdycky
tam, kde vidÌme, ûe jsou nejvÌce zranÏnÌ. Pt·me se jich, zda se za nÏ
m˘ûeme modlit, a nikdy jsme se nesetkali s odmÌtnutÌm. Takto se n·m
otev¯ely jiû mnohÈ dve¯e a to je pro n·s velk˝m potÏöenÌm. Jako muslim
jsem kdysi uctÌval mrtvÈho, nynÌ uctÌv·m toho, kter˝ je ûiv˝ na vÏky vÏk˘.ì
Z·pas s Ñprofesorem Krokod˝lemì
Jako k¯esùanÈ bychom mÏli b˝t zn·mi pro svou l·sku jeden k druhÈmu,
souËasnÏ se vöak nesmÌme divit, kdyû se budou proti n·m srocovat vöelijacÌ
apoötolÈ nen·visti, kte¯Ì se domnÌvajÌ, ûe kdyû n·s zabijÌ, vykonajÌ tÌm dobr˝
skutek (Jan 16,2). Jak na to odpovÌme, jako k¯esùansk· misie?
Õr·nsk˝ prezident Mahm˙d AhmadÌneû·d je celosvÏtovÏ zn·m pro sv·
fanatick· stanoviska ñ nap¯Ìklad p¯edpovÏdi, ûe bÏhem nÏkolika let se objevÌ dvan·ct˝ mahdÌ neboli prorok, nebo pro svÈ demagogickÈ a nen·vistnÈ
v˝roky proti Izraeli. JakÈ duchovnÌ sÌly a vlivy jsou vöak za tÌmto muûem?
22. kvÏtna uve¯ejnily noviny U. S. News and World Report popis Ñprofesora Krokod˝laì, kter˝ je osobnÌm duchovnÌm mentorem prezidenta Mahm˙da AhmadÌneû·da. Jmenuje se ajatoll·h Mesbah Yazdi a p¯ezdÌvajÌ mu
Ñkrokod˝lì pro jeho p¯ÌsnÈ postoje k ot·zk·m vl·dnÌ politiky i pomÏr˘
v tamnÌ spoleËnosti a rovnÏû pro podporov·nÌ sebevraûedn˝ch misÌ v˘Ëi
tÏm, kte¯Ì jsou povaûov·ni za nep¯·tele isl·mu.
Byl jsem v Teher·nu pr·vÏ kdyû tam bili na ulicÌch
studenty. Policie um˝vala
z dlaûby krev zranÏn˝ch.
MladÌ lidÈ tu protestovali
proti tomu, ûe jimi volenÌ
kandid·ti do parlamentu byli
p¯ed volbami zamÌt·ni mullahy tzv. DozorËÌ rady. V Õr·nu nenÌ demokracie ani to
nenÌ republika v pravÈm slova smyslu. Vl·dne mu sbÌrka Ñkrokod˝l˘ì s ledov˝m
srdcem. Profesor Krokod˝l ñ
Yazdi ñ prohl·sil: ÑRepublika je ËistÏ jen p¯echodn˝m AËkoli prezident AhmadÌneû·d vystupuje coby Ìr·nsk˝
mezistupnÏm k ËistÈmu is- v˘dce, DozorËÌ rada mullah˘ m· v†rukou moc i†urËov·nÌ
st·tnÌ politiky.
l·mskÈmu st·tu.ì
11
DuchovnÌ s ledov˝m srdcem a tajnÌ policistÈ v civilu kontrolujÌ Ìr·nskou
spoleËnost, kter· z·pasÌ s t¯iceti procentnÌ nezamÏstnanostÌ a se svÏtovÏ
nejvyööÌm p¯Ìr˘stkem lidÌ z·visl˝ch na drog·ch. Kde je za takovÈ situace
nejvÏtöÌ p¯Ìleûitost pro k¯esùany? Ti, kte¯Ì jen st·le ËekajÌ na dobrÈ podmÌnky,
se p¯Ìleûitosti nakonec nikdy nechopÌ. V Õr·nu kultura nen·visti na druhÈ
stranÏ produkuje velikou ûÌzeÚ po l·sce. Õr·nci jsou nen·vistÌ jiû unaveni. Ti
Õr·nci se kter˝mi jsem se setkal, byli p¯ipraveni na setk·nÌ s apoötoly JeûÌöovy l·sky.
Bylo by jednoduchÈ volat po z·pasu s Ìr·nsk˝mi Ñkrokod˝lyì prost¯ednictvÌm nÏjakÈ ozbrojenÈ revoluce. Od roku 1980 pat¯Ì Õr·n k nejvÏtöÌm v˝vozc˘m terorismu na svÏtÏ. P¯esto jako k¯esùansk· misie zd˘razÚujeme jinou
rovinu v·lky, o kterÈ takÈ hovo¯Ì PÌsmo.
VidÏli jsme mladÈ lidi, kte¯Ì se na n·s p¯i snÌdani p¯Ìmo tlaËili, abychom
jim ¯ekli nÏco novÈho o JeûÌöi, kdyû veËer p¯edtÌm od n·s dostali NovÈ
Z·kony. VÌm, ûe v Õr·nu dnes existujÌ tisÌce nov˝ch k¯esùan˘, sm˝ölejÌcÌch
protiteroristicky. CelÈ rodiny jsou takto vylouËeny z tohoto nen·vistnÈho
kruhu a p¯ijÌmajÌ l·sku Kristovu. (NÏkte¯Ì tvrdÌ ûe jde doslova o statisÌce, jinÌ
dokonce hovo¯Ì v ËÌslech blÌûÌcÌch se milionu).
»etl jsem, ûe zniËenÌ ir·nskÈho nukle·rnÌho potenci·lu by si vyû·dalo asi
1 000 leteck˝ch ˙tok˘. Naöe k¯esùanskÈ p˘sobenÌ v Õr·nu trv· jiû vÌce jak
deset let a p¯in·öÌ nynÌ ovoce. KaûdodennÏ prost¯ednictvÌm naöÌ literatury
a rozhlasovÈho vysÌl·nÌ podnik·me mnoûstvÌ ˙tok˘ proti tvrdosti a nen·visti
a to nikoli zbranÏmi pozemsk˝ch arm·d, ale skrze l·sku Kristovu. Nic na
tom nem˘ûe zmÏnit ani tamnÌ n·boûensk· tyranie.
Mezi naöe tamnÌ spolupracovnÌky se poËÌt· i jist˝ lÈka¯ a jeho manûelka.
Jednoho veËera jsme u nich v bytÏ sedÏli dlouho do noci p¯i spoleËnÈ
konverzaci. Bohuûel n·ö p¯ekladatel nakonec nep¯iöel a tak se rozhovor
omezoval na z·kladnÌ tÈmata. Doktorova manûelka v jednu chvÌli otev¯ela
svou Bibli v jazyce farsi a uk·zala na 5. kapitolu 1. epiötoly Janovy. Kdyû
jsme z nedalekÈ meöity zaslechli vol·nÌ muezzina vyz˝vajÌcÌ k veËernÌm
modlitb·m, nalistoval jsem si tuto pas·û ve svÈ Bibli a Ëetl: ÑNeboù kdo se
narodil z Boha, p¯em·h· svÏt. A to vÌtÏzstvÌ, kterÈ p¯emohlo svÏt je vaöe
vÌra. Kdo jin˝ p¯em·h· svÏt, ne-li ten, kdo vϯÌ, ûe JeûÌö je syn BoûÌì (veröe
4ñ5).
PodobnÏ jako ir·nötÌ vϯÌcÌ i my z·pasÌme s krokod˝ly, kte¯Ì n·s chtÏjÌ
zad·vit. Na ulicÌch, ve ökol·ch, obchodech, vöude na n·s d˝ch· tent˝û duch
svÏta. Ale m·me totÈû zaslÌbenÌ. V knize ZjevenÌ 12,11 Ëteme zaslÌbenÌ, ûe
nad ûalobcem vÌtÏzÌme krvÌ Ber·nkovou a slovem naöeho svÏdectvÌ. Õr·nötÌ
vϯÌcÌ n·s sv˝m svÏdectvÌm k tÈto v̯e povzbuzujÌ.
Letos v lÈtÏ jsme dokonËili knihu nazvanou ÑZoufalstvÌ pro Bohaì (Desperate for God) obsahujÌcÌ svÏdectvÌ z ir·nskÈ podzemnÌ cÌrkve. MnozÌ jsou
p¯esvÏdËeni, ûe v Õr·nu se dnes obracÌ ke k¯esùanstvÌ nejvÌce muslim˘ z celÈho
isl·mskÈho svÏta. Ti, kte¯Ì jsou unaveni nen·vistÌ, se radostnÏ vrhajÌ do
JeûÌöovy n·ruËe. ParadoxnÏ je tedy Õr·n z hlediska p¯ijÌm·nÌ evangelia jednÌm z nejotev¯enÏjöÌch n·rod˘ na svÏtÏ.
Zde je nÏkolik v˝Úatk˘ z uvedenÈ knihy Desperate for God:
12
LÈka¯ se nevzd·v·
ÑProtoûe jsem odmÌtal nechat si nar˘st vousy, nosit öaty jako nosili druzÌ
a öpehovat druhÈ, byl jsem n·silnÏ p¯eloûen na jinÈ mÌsto, ale dÌky tomu
mnozÌ p¯iöli k P·nu. Z tohoto d˘vodu mÏ chtÏly ˙¯ady izolovat a znovu
p¯eloûit na mÌsto vzd·lenÈ 160 km. A tak jsem byl p¯inucen pracovat Ëty¯i
roky na zdravotnÌm st¯edisku ve venkovskÈm mÏstÏ a kaûdodennÏ tam
dojÌûdÏt. Do mÈ ordinace p¯ich·zelo mÏsÌËnÏ na t¯i sta lidÌ, a to i ze vzd·len˝ch mÌst v pouöti. R·no jsem velmi brzy vst·val a cestoval pouötÌ 160 km do
svÈ ordinace a veËer zase zpÏt. ⁄¯ady se domnÌvaly, jak mÏ potrestaly, ale
JeûÌö mojÌ situaci pouûil k tomu, ûe jsem se mohl setkat s mnoha nov˝mi
lidmiÖì
Nakonec mÏ ale zatkli a uvÏznili v cele na policejnÌm ¯editelstvÌ.
V tÈto dvouposchoÔovÈ budovÏ se odehr·valo muËenÌ vÏzÚ˘ v p¯ÌzemÌ
a v pat¯e probÌhaly v˝slechy. I kdyû mi zav·zali oËi, poznal jsem, ûe mÏ
vedou dol˘ do p¯ÌzemÌ. Vstoupil jsem do mÌstnosti, kde jsem pozdÏji vidÏl,
ûe m· jedinÈ dve¯e a û·dnÈ okno. Slyöel jsem rozkaz: ÇSednÏte si!ë Pak mi
nÏkdo sundal ö·tek z oËÌ. Do oËÌ mi svÌtilo prudkÈ svÏtlo, takûe jsem ani
nedok·zal rozeznat, kdo mÏ vlastnÏ vyöet¯uje. Muû vedle svÏtla ¯ekl: ÇÿeknÏte n·m pravdu, bude to pro v·s polehËujÌcÌ okolnost. ÿeknÏte n·m vöechno,
co podnik·te a my v·s vyökrtneme ze seznamu podez¯el˝ch. Zjistili jsme, ûe
k v·m do ordinace chodÌ jistÌ podez¯elÌ lidÈ, evidentnÏ p¯Ìmo za v·mi, a to
soukromÏ. Jde o nÏjakÈ Afg·nce a ArmÈny. ÿeknÏte n·m, o co jde.ë Dostal
jsem trochu strach, ale odpovÏdÏl jsem: ÇVöichni, kte¯Ì za mnou chodÌ,
p¯ich·zejÌ za mnou pouze jako za lÈka¯em. Pot¯ebujÌ pomocÖë
(PozdÏji byl lÈka¯ propuötÏn)
KaûdÈ dva nebo t¯i roky se musÌme stÏhovat. Uû jsme se stÏhovali celkem
asi öestkr·t. Toto je za uplynul˝ch t¯in·ct let jiû naöe sedmÈ bydliötÏ, ale to
nenÌ d˘leûitÈ. NelpÌme na nÏjakÈm svÈm pozemskÈm domovÏ, protoûe vÌme,
kde je n·ö prav˝ domov. Jsme vûdy p¯ipravenÌ odejÌt do tohoto pravÈho
domova, kter˝ m·me u JeûÌöe. NebojÌm se smrti, protoûe vÌm, kam p˘jdu
a mnoh· zaslÌbenÌ v BoûÌm slovÏ mÏ o tom st·le ujiöùujÌ.
Studentka
ÑSedÏla jsem ve druhÈ ¯adÏ od zadu v posluch·rnÏ, kde bylo asi dvÏ
stÏ student˘. Najednou jsem to nevydrûela, odloûila jsem pero a p¯ihl·sila
se. UËitel v tradiËnÌm ustrojenÌ a plnovousem p¯eruöil v˝klad a podÌval se
na mne. P¯edn·öel i historii isl·mu v Õr·nu. Zeptala jsem se: ÇProË se to
stalo? Podle isl·mu by se nemÏla prolÈvat krev neboù je to p¯ece n·boûenstvÌ pokoje. Ti lidÈ by p¯ece nemÏli pouûÌvat zbranÏ, myslÌm meËe
a podobnÏÖë
UËitel nejprve mlËky hledÏl do sv˝ch pozn·mek. Moûn· cÌtil, ûe bych
mohla b˝t k¯esùanka anebo tou ot·zkou sledovat nÏco jinÈho. Kdyû jsem
poloûila svou ot·zku, vöichni studenti se obr·tili a dÌvali se na mnÏ. NÏkdo
¯ekl: ÇYeah, to je spr·vn· ot·zka.ë UËitel totiû pr·vÏ hovo¯il o zabÌjenÌ nevϯÌcÌch v Isfah·nu, kdyû ArabovÈ p¯ed staletÌmi napadli Õr·n a zabili p¯itom
velkÈ mnoûstvÌ lidÌ.
13
V posluch·rnÏ pak mnohÈ studentky pokraËovaly v tlumenÈ konverzaci
na toto tÈma. UËitel nakonec zabouchal do stolu a d˘raznÏ je napomenul:
ÇBuÔte ticho!ë Na mojÌ ot·zku vöak nikdy neodpovÏdÏl, ale jen mi s·m
pokl·dal r˘znÈ ot·zky. Od tÈ doby mÏ v˘bec nezn·mkoval. MÏla jsem proto
velik˝ strach, ûe o mnÏ informoval policii. Kdyû jsem se tenkr·t zeptala, tak
jsem strach nemÏla, ale nynÌ, kdyû jsem o tom zpÏtnÏ uvaûovala, jsem se
velmi b·laÖ
(Tato studentka sv˝m spoluû·k˘m tajnÏ svÏdËila o JeûÌöi.)
ÑDala jsem Bibli svÈ tetÏ. DalöÌ Bibli jsem dala jednomu ¯idiËi autobusu,
kter˝ n·s vozÌ do ökoly. Kdyû jsem n·sledujÌcÌho r·na p¯iöla na zast·vku,
¯idiË mi ¯ekl: ÑJe to ˙ûasn· kniha. M·m z nÌ velikou radost.ì
Evangelizace v autobusu
RovnÏû jin· mlad· ûena vyuûÌv· jÌzdu autobusem k vyd·v·nÌ svÏdectvÌ
o v̯e v Krista. ÑZjiöùuji, ûe jsem byla osvobozena od tolika öpatn˝ch
a obtÌûn˝ch vÏcÌ a lidÈ kolem mnÏ ûijÌ v tomtÈû druhu vÏzenÌ jako jsem ûila
i j·. Proto jim musÌm ¯Ìkat, kdo mÏ z toho vöeho vysvobodil. PozdÏji jsem
dokonce tyto konvertity z autobusu sama vyuËovala. ZaËala jsem knihou
Genesis a snaûila se uk·zat, jak vöe v PÌsmu smϯuje ke k¯Ìûi.ì
Õr·nsk˝ prezident prohl·sil, ûe zemi oËistÌ od vöech, kte¯Ì z isl·mu konvertovali ke k¯esùanstvÌ. V televizi hnÏvivÏ prohl·sil: ÑKaûd˝ mÏsÌc odpadne ke
Kristu 600 muslim˘.ì Ve skuteËnosti je vöak toto ËÌslo rozhodnÏ mnohem
vyööÌ.
A jak˝ je postoj Ìr·nsk˝ch k¯esùan˘, kte¯Ì proûili p¯epadenÌ policiÌ, podobnÏ jako ty studentky na koleji? Bylo uû pozdÏ veËer, kdyû jsem se
rozch·zel s ¯idiËem, kter˝ zachr·nil z vÏzenÌ ty studentky z koleje. Setkal
jsem se s nÌm jiû d¯Ìve, p¯i jednÈ ze sv˝ch minul˝ch n·vötÏv Õr·nu. Tehdy
mi vypr·vÏl, jak ho na ulici ztloukl policista v civilu za to, ûe nÏkomu dal
k¯esùansk˝ trakt·t.
NynÌ, kdyû jsme se louËili, vstal tento odv·ûn˝
k¯esùan ze ûidle a ¯ekl: ÑNesmÌme v û·dnÈm p¯ÌpadÏ
propadat strachu. MusÌme
pokraËovat ve svÏdectvÌ
o Kristu. Je to s n·mi, jako
kdyû B˘h poslal berana, aby
uöet¯il Iz·ka. Kdyû n·m B˘h
d·v· v srdci pokyn, abychom rozd·vali Bible, vÌme,
ûe m˘ûeme b˝t obÏtov·ni.
Ale jsme na to p¯ipraveni.
ZatÌmco jim Ìr·nsk˝ prezident vyhroûuje meËem po- DuchovnÌ literaturu a†Nov˝ Z·kon, kter˝ v†jazyce farsi
msty, bojujÌ k¯esùanÈ s kro- vytiskl pro k¯esùany v†Õr·nu Hlas muËednÌk˘.
kod˝lem meËem BoûÌho
14
slova (éid˘m 4,12). VÏdÌ, ûe P·n p¯em·h· vöechny takovÈ krokod˝ly Ñsv˝m
tvrd˝m, velk˝m a pevn˝m meËemì (Izaj·ö 21,1).
K¯esùanÈ v Õr·nu jsou zvÏstovateli l·sky svÈho Spasitele. Nemohou si
pomoci, ale musÌ tuto zvÏst vy¯izovat ostatnÌm. Tiskneme pro nÏ dalöÌ materi·ly a knihy a tak vych·zÌme vst¯Ìc touze tÏch, kte¯Ì sami nic tisknout
nesmÏjÌ. V duchovnÌ bitvÏ o Õr·n je nenech·me padnout.
ñ Tom White, Hlas muËednÌk˘, USA, srpen 2006
ÚVAHA TOMA WHITA
Prùrvy nebeského
svìtla
Je pro mne zvl·ötnÌm povzbuzenÌm vidÏt,
jak k¯esùanstvÌ na mnoh˝ch mÌstech svÏta roste
uprost¯ed spoleËnosti pono¯enÈ do naprostÈ
temnoty. Slavn˝ kazatel Charles Spurgeon kdysi napsal: Ñ»·st BoûÌ rodiny obvykle ûije ve
stÌnu: ti jsou jako rozkoönÈ kvÏtiny, jejichû kvÏt
nenÌ nikde jinde tak pÏkn˝ jako v temnotÏ
a v nepropustn˝ch mok¯in·ch lesa.ì
Dobr·, sice nejsme kvÏtiny, ale divil bych
se, kdyby toto tÈma neölo rozvinout do nÏjak˝ch dalöÌch duchovnÌch aplikacÌ. ZaËal jsem
hledat odkazy, proË jsou nÏkterÈ kvÏtiny schopnÈ r˘st ve stÌnu a objevil
jsem termÌn ÑsvÏteln· skvrnaì. David Ellsworth z MichigenskÈ univerzity
popisuje toto svÏtlo, kterÈ dok·ûe prorazit i hust˝ les: ÑRostliny rostoucÌ ve
stÌnu dok·ûÌ kompenzovat niûöÌ osvit vyuûÌv·nÌm doËasn˝ch pr˘rev intenzivnÏjöÌho svÏtla jako n·hradnÌho zdroje.
V ¯adÏ Ël·nk˘, kterÈ jsem proËetl, je svÏteln· skvrna popisov·na jako
ÑmÌsto vyööÌ intenzity sluneËnÌho z·¯enÌ, kterÈ na listy dopad· v kr·tkÈm
ËasovÈm intervalu a kterÈ poskytuje aû 50 % dennÌho z·¯enÌ.ì OstatnÌ stadia
tÏchto pr˘rev svÏtla Ñdok·ûÌ opat¯it aû 80 % dennÌho z·¯enÌì. Jin˝ Ël·nek
tvrdÌ, ûe rostlina dok·ûe toto svÏtlo pohltit v okamûiku fotosyntÈzy.
PÌöi tento Ël·nek p¯i svÈm zp·teËnÌm letu z Indie, kde jsem se setkal
s k¯esùany kmene Dalit. Slovo ÑDalitì znamen· rozdrcen˝ nebo zlomen˝.
Oni dokonce nejsou uzn·v·ni ani jako kasta ale stojÌ spoleËensky jeötÏ nÌû
neû nejniûöÌ uzn·van· skupina. ÿada hinduist˘ z vyööÌch kast s nimi jedn·
jako s odpadem. Radik·lnÌ hinduistÈ jsou plnÌ nen·visti, kdyû pr·vÏ tito lidÈ
dost·vajÌ svobodu a d˘stojnost ve v̯e v Krista. Tito k¯esùanötÌ konvertitÈ
jsou biti, l·mou jim konËetiny, a jsou zn·mÈ i p¯Ìpady vraûd. Pastor Isaac
Raju byl zavraûdÏn, jeho tÏlo rozsek·no a d·no do plastikovÈho pytle.
15
I kdyû brut·lnÌ ˙toky proti k¯esùan˘m v Indii st·le nar˘stajÌ, indickÈ st·ty
mÌsto ochrany k¯esùan˘ p¯ijÌmajÌ z·kony, podle nichû se tzv. ÑnucenÈ konverzeì trestajÌ vÏzenÌm. DesetitisÌce lidÌ z kmene Dalit i tak p¯ijÌm· Krista.
Uprost¯ed temnoty zmatku, kterÈ vyvol·v· n·boûenstvÌ tisÌc˘ boh˘, jeû
navÌc slouûÌ k jejich potlaËov·nÌ je pochopitelnÈ, ûe kr·tkÈ pr˘rvy nejvyööÌho
svÏtla ñ evangelia Spasitele JeûÌöe Krista ñ blahod·rn˝m zp˘sobem promÏÚujÌ ÑsvraötÏlÈ listyì jejich ûivota.
NovÌ k¯esùanötÌ konvertitÈ, mnozÌ negramotnÌ, vyuûÌvajÌ dalöÌch pr˘rev
evangelijnÌho svÏtla ËtenÌm PÌsma a spoleËn˝mi dom·cÌmi shrom·ûdÏnÌmi.
A to i navzdory tomu, ûe jim nÏkdy rozhnÏvanÌ hinduistÈ h·zejÌ do oken
velkÈ kameny. Byli jsme svÏdky hromadnÈho k¯tu nov˝ch vϯÌcÌch, kte¯Ì
cestovali stovky kilometr˘, aby se s n·mi setkali a aby p¯ijali k¯est. Kv˘li
velikÈmu nep¯·telstvÌ nemohli b˝t pok¯tÏni doma.
Darovali jsme jim NovÈ Z·kony. NÏkte¯Ì se teprve uËÌ ËÌst, jinÌ jiû chodÌ do
biblickÈ ökoly. Kdyû jsme s nimi probÌrali p¯ÌbÏh prvnÌho muËednÌka ätÏp·na, mnozÌ DalitovÈ, zejmÈna vdovy, si z oËÌ utÌrali slzy.
Jejich z·pas je intensivnÌ neboù sÌly temnoty se snaûÌ veökerÈ duchovnÌ
svÏtlo zablokovat. Na ja¯e tohoto roku po¯·dali radik·lnÌ hinduistÈ z extrÈmistickÈ strany RSS tzv. rekonverznÌ setk·nÌ, na kterÈ p¯ivedli 350 novÏ
uvϯivöÌch k¯esùan˘ ve st·tÏ Orissa, aby ve¯ejnÏ provedli hinduistickÈ ritu·ly.
(ParadoxnÏ vÏtöina tÏchto k¯esùan˘ p¯edtÌm nebyla hinduisty, ale animisty.
Modleme se za nÏ!) K¯esùanskÈ ökoly se v Indii st·vajÌ terËi ˙tok˘, sirotËince
jsou n·silnÏ uzavÌr·ny, evangelistÈ jsou biti, ale navzdory vöemu od naöich
tamnÌch spolupracovnÌk˘ slyöÌme o pr˘rv·ch nebeskÈho svÏtla, o tom, jak
evangelium pror·ûÌ temn˝ les a p¯ich·zÌ aû k tÏm nejniûöÌm vrstv·m indickÈ
spoleËnosti.
Na svÈ poslednÌ n·vötÏvÏ Indie jsem se setkal s mladou dalitskou rodinou.
Byli to k¯esùanötÌ manûelÈ Shanti, se svou ûenou Suvarnou a dvÏma syny.
Shanti byl hinduista, kter˝ kdysi h·zel k¯esùan˘m kameny do oken. Pak ho
ale osvÌtila pr˘rva svÏtla a on poznal BoûÌ l·sku a odpuötÏnÌ skrze Krista.
Pak navötÏvoval biblickou ökolu a nynÌ organizuje ve svÈm domovÏ setk·v·nÌ k¯esùan˘. éije p¯itom v tradiËnÏ silnÈ hinduistickÈ oblasti. Ned·vno ho
hinduistÈ dokonce ztloukli. Toho odpoledne, kdy jsem se s nÌm setkal, mÏl
velice naspÏch: ÑM·me dnes veËer shrom·ûdÏnÌ v naöem bytÏ. M· ûena
zpÌv· a j· k·ûu. ÿada lidÌ jiû p¯ijala JeûÌöe.ì
Kdekoli ûijeme, v jakÈmkoli st·diu zralosti vÌry, mÏli bychom b˝t souË·stÌ
pr˘rev Ducha svatÈho a p¯in·öet svÏtlo evangelia i na mÌsta leûÌcÌ v nejhluböÌ
temnotÏ. Jednoho dne vöechna temnota pomine a my nebudeme pot¯ebovat
ani svÌËku, ani slunce, protoûe P·n B˘h bude naöÌm svÏtlem. UvidÌme jeho
tv·¯, jeho jmÈno bude naps·no na naöich Ëelech a my s nÌm budeme
kralovat na vÏky vÏk˘.
16
Nakladatelství STEFANOS pøipravuje:
Sam Wellman: JAN KALVÍN
Biografie jednoho z otcù reformace. Jan Kalvín se narodil ve francouzském Noyonu. V roce 1523, když mu
bylo ètrnáct let, ho jeho otec poslal studovat latinu a
práva na Paøížskou univerzitu. V roce 1532 získal
v Orléansu titul doktora práv. Kalvínovým prvním dílem bylo vydání Senekova spisu De Clementia, který
opatøil zevrubným komentáøem. V roce 1536 pøesídlil
Kalvín do švýcarské Ženevy. Když byl z mìsta svými
protivníky vypuzen, sloužil v letech 1538–1541 jako
kazatel v tehdy francouzském Štrasburku. Pak se vrátil
do Ženevy, kde žil až do své smrti. V roce 1539 se Kalvín oženil s vdovou Idelettou de Bure, která mìla dvì
dìti a která konvertovala od anabaptismu. Jejich jediný syn zemøel pouhé dva týdny po
porodu. O své manželce Kalvín napsal, že mu byla pomocnicí ve službì, nikdy mu nestále
v cestì, nikdy ho nezatìžovala zbyteènými problémy a mìla ohromného ducha. Kalvín
sám byl mimoøádnì pracovitým èlovìkem, který i pøes znaènì chatrné zdraví pracoval
doslova dnem i nocí. Když ho jeho pøátelé napomínali, aby více odpoèíval, odpovìdìl:
„Cože! Až Pán pøijde, mìl by mì zastihnout jak lenoším?“
Zatímco reformátoøi, jakými byl Jan Hus nebo Martin Luther, byli osobnostmi stojícími na poèátku velkých reformaèních hnutí, Kalvín byl vynikající logik, který se snažil
vnést do uèení reformace systém. Byl výbornì obeznámen jak se spisy ranné církve, tak
se støedovìkými uèenci. Nejvìtším Kalvínovým dílem jsou nespornì Instituce køesanského náboženství, které patøí k základním, dodnes studovaným teologickým spisùm.
Aèkoliv v dospìlosti Kalvín strávil vìtšinu svého života v Ženevì, jeho spisy šíøily
jeho myšlenky daleko za hranice tohoto mìsta a daly základ vzniku reformované církve
po celé Evropì a pozdìji i ve zbytku svìta.
Kalvínùv životopis vycházející v nakladatelství STEFANOS je psán velice
ètivým a poutavým jazykem, neskrývá i problematické stránky osobnosti velkého reformátora a pøibližuje tak život tohoto pøedního køesanského myslitele každému, kdo se zajímá o historii církve.
Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 str., doporuèená prodejní cena 215 Kè
Kniha vyjde zaèátkem prosince
MIMOØÁDNÁ NABÍDKA!!!
Objednáte-li si knihu JAN KALVÍN do 30. listopadu 2006,
dostanete ji za zvýhodnìnou nakladatelskou cenu 170 Kè
Nabízený titul i další knihy nakladatelství STEFANOS si mùžete objednat na naší adrese,
uvedené na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno.
BIBLICKÉ ZAMYŠLENÍ
Neuchylujte se napravo ani nalevo
ÑUdÏlejte, cokoli v·m na¯ÌdÌ.ì
(Jan 2,5)
Terezie z Lisieux byla nejmladöÌ dcerou chud˝ch rodiˢ. Jednou o V·nocÌch
p¯ed nÌ postavili bednu hraËek, kterÈ zbyly po jejÌch staröÌch sestr·ch, a zeptali
se jÌ, kter· z hraËek se jÌ lÌbÌ a kterou by chtÏla. OdpovÏdÏla: ÑVybrala jsem
si vöechny.ì V patn·cti letech vstoupila do karmelitskÈho kl·ötera. Tam si
mÏla vybrat jednu z k¯esùansk˝ch ctnostÌ, na kterou by se pak zvl·öù zamϯila a usilovala o nÌ ze vöech nejvÌce. Tehdy opÏt odpovÏdÏla: ÑVybrala jsem si
vöechny.ì
Dokonce i matka P·nÏ n·s uËÌ, abychom udÏlali vöechno, co jejÌ Syn ¯Ìk·,
bez nÏjakÈho rozliöov·nÌ. Pokud si volÌte mezi BoûÌmi p¯ik·z·nÌmi, pak je to
vpravdÏ jako byste ¯Ìkali: ÑNechci dÏlat, co mi p¯ikazuje, ale co se mi lÌbÌ.ì
MusÌme poslouchat jako voj·ci, musÌme jÌt do boje, kdyû je vyd·n rozkaz,
a to i kdyû to znamen· jistou smrt, a musÌme takÈ poslechnout BoûÌ rozkaz,
i kdyû to moûn· sami povaûujeme za zahanbujÌcÌ kapitulaci.
MojûÌö lidu ¯ekl: ÑBedlivÏ dodrûujte, co v·m p¯ik·zal Hospodin, v·ö B˘h,
neuchylujte se napravo ani nalevoì (Deut. 5,32). VÌte, ûe p¯ik·z·nÌ majÌ
pravou a levou stranu?
P¯ik·z·nÌ pravÌ: ÑNepokradeö.ì M˘ûete kr·st ze sobeck˝ch d˘vod˘, abyste
mÏli vÌce pro sebe. M˘ûete ale takÈ kr·st, abyste pomohli chud˝m. Nebudete lh·t. M˘ûete lh·t pro sv˘j vlastnÌ prospÏch, ale m˘ûete lh·t, abyste zachr·nili ûivoty druh˝ch. Jsou h¯Ìchy na pr·vÏ i na levÈ stranÏ, ale n·m je uloûeno
v˘bec nediskutovat, kdyû B˘h p¯ikazuje. Jsme jednoduöe posluönÌ a vyh˝b·me
se h¯Ìchu.
M·me vöeobecn· pravidla, kter· jsou absolutnÌ, a nem·me û·dnÈ zvl·ötnÌ
p¯ik·z·nÌ jednat odliönÏ p¯i nÏjak˝ch mimo¯·dn˝ch okolnostech. NejvyööÌm
mϯÌtkem je vöak l·ska. »iÚme vöechno, co n·m B˘h p¯ikazuje, aù jiû se n·m
to zd· jakkoli divnÈ nebo nevhodnÈ.
ñ Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching toward the Heights
Můžete nám psát na naši e-mailovou adresu: [email protected]
Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách:
www.persecution.com, www.persecution.net
Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese:
mucednici.prayer.cz
MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY
Skryté kameny v základech církve
Robert Thomas
† 1866
Velšan Robert Thomas, první protestantský
misionáø v Severní Koreji zemøel ještì døíve,
než získal jediného køesanského konvertitu.
Mnozí proto mìli pocit, že jeho život vyšel naprázdno.
Køesanská misie v Koreji zahájila svou èinnost již koncem sedmnáctého století. Katoliètí
misionáøi byli tak úspìšní, že v roce 1863 nechala tamní vláda, obávající se zahranièního vlivu, povraždit osm tisíc køesanù.
Robert Thomas strávil øadu let pøípravou na
svou misi. V roce 1865 dorazil k pobøeží Koreje, aby se dovìdìl co nejvíce o tamním lidu
a jeho jazyku. Pro nedostatek materiálù
v korejštinì musel Thomas rozdávat traktáty
a Nové Zákony v èínštinì. Brzy se ale musel vrátit do Èíny, kde následujícího roku zemøela jeho
manželka.
V roce 1866 podnikl Robert Thomas, vyzbrojen pìti sty èínskými Biblemi, cestu do Pchjongjangu, nynìjšího hlavního mìsta Severní Koreje. Plul na americké bitevní lodi nesoucí jméno
General Sherman. V srpnu toho roku loï vplula do øeky Teadong, a její velení nereagovalo
na výzvy tamních úøadù, aby jejich plavidlo tyto
vody ihned opustilo. Tato arogance se nakonec
stala všem lidem na lodi osudnou.
Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka.
V prosinci vychází dvojèíslo.
Toto periodikum je registrováno u Ministerstva
kultury ÈR pod evidenèním èíslem
MK ÈR E 12970
Bulletin vydává obèanské sdružení
POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI
K hlavním cílùm tohoto sdružení patøí:
•poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm
• informovat veøejnost o pronásledování køesanù
• podporovat vydávání literatury, která vypovídá
o køesanských muèednících a svìdcích víry.
Obèanské sdružení úzce spolupracuje s celosvìtovou misijní organizací International Christian
Association (ICA).
Pìt hlavních zásad této misijní organizace je založeno na biblickém verši epištoly Židùm 13,3:
1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Ježíši Kristu pro-
Jak loï plula øekou, házel Robert evangelizaèní traktáty na bøeh. Pak ale loï najela na
mìlèinu. Korejští vojáci na bøehu se domnívali,
že tito cizinci mají nepøátelské úmysly a loï zapálili. Následnì maèetami zabíjeli všechny, kteøí pak hledali záchranu na bøehu. Když Robert
Thomas cítil, že se blíží jeho konec, napøáhl smìrem ke korejským vojákùm ruku, ve které držel
jednu ze svých èervených Biblí a øekl korejsky:
Ježíš, Ježíš!“ Na to mu útoèníci usekli hlavu
a hodili ji do øeky.
V roce 1891 došlo k zvláštnímu objevu, který odhalil Boží intervenci tzv. neúspìšné misie
Roberta Thomase. Jistý návštìvník korejského
hostince si všiml nezvyklého polepení zdí – šlo
o stránky èervenì tištìné èínské Bible. Vlastník
hostince se jmenoval Park a byl to právì ten
voják, který ukonèil život Roberta Thomase.
Pozdìji pochopil, že šlo o dobrého èlovìka
a proto si vzal onu èínskou Bibli, èetl jí a pozdìji
uvìøil v Krista. Park potom nalepil stránky Bible na stìnu ve svém hostinci. Øekl: „Mnozí hosté, kteøí pøicházeli z celé Severní Koreje, èetli
moje „biblické“ stìny.
Dnes asi stovka severokorejských rodin tajnì uctívá Krista poblíž místa, kde byl zabit Robert Thomas, první misionáø v Severní Koreji.
Prostøednictvím jeho pøíkladu zjevuje Bùh nevystopovatelné cesty, kterými nechává pøicházet evangelium k èlovìku. Boží šlépìje se objevují i tam, kde my kráèet nemùžeme.
– Hlas muèedníkù, USA, øíjen 2006
následováni, prostøednictvím køesanské literatury, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších forem pomoci.
2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám
køesanských muèedníkù.
3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utrpením
v bývalých komunistických zemích.
4. Nejrùznìjším zpùsobem se snažit získávat pro
Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køesanù v totalitních zemích a problémových oblastech.
5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných
na køesanech.
Tento bulletin lze bezplatnì objednat na adrese:
Hlas muèedníkù
pošt. pøihrádka 21
377 01 Jindøichùv Hradec
Úèet pro dobrovolné pøíspìvky:
ÈSOB Jindøichùv Hradec
è. ú.: 131257607/0300
HLAS MUÈEDNÍKÙ
È L E N
M E Z I N Á R O D N Í
K Ø E S  A N S K É
A S O C I A C E I C A
4 / 2006
Napøíè Íránem se tajnì scházejí malé skupinky mladých lidí, aby spoleènì studovali Bibli.
Ti, kteøí nesou køíž pro Krista
Zprávy ze svìta
Køesané v Íránu
Prùrvy nebeského svìtla