ukázka čísla

Existenciáln -analytické sebezkušenostní okénko
DIALOGOS
OB ASNÍK SPOLE NOSTI PRO LOGOTERAPII
A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZU
Zápis z ve!ejné "lenské výro"ní sch#ze SLEA dne 29.11.2003
Zpráva o hospoda!ení SLEA za rok 2004
Jakou barvu,
barvy, melodii,
tvar... má moje
„existence“?
Co je pro mne
v poslední dob
v mém život
„výzvou“, co mne
oslovuje a cítím, že
by bylo dobré realizovat?
V jakých situacích
života cítím
„existuji“? Jak
toto „existuji“
prožívám?
Vzd$lávání v roce 2005
Hannah Arendtová % filozofické kontexty
logoterapie a existenciální analýzy
Možnosti a meze existenciáln$-analytické psychoterapie
u t$žké poruchy afektivity
Co mne v t chto
jarních dnech
„h!eje“, t ší?
Existence „Zp!sob bytí "lov#ka, který spo"ívá v tom, že se "lov#k stále nachází v ur"ité situaci, která se ho dotýká, p$íp. oslovuje a tím, že se s ní setká a dá odpov#%, dojde k existenci
(existování). (z pst. výcviku v LZ a EA)
2. ÍSLO ! DUBEN 2005
DIALOGOS 2 (duben 2005)
Spole nost pro logoterapii a existenciální
analýzu Praha
Volutová 2523, Praha 5, 158 00, 0723-932 830
otevírá
psychoterapeutický výcvik
v logoterapii a existenciální analýze
výcvik je akreditován pro zdravotnictví a spl uje požadavky EAP
Termín zahájení:
Vedoucí výcviku:
Cena výcviku:
Termín zahájení:
Vedoucí výcviku:
Cena výcviku:
4. b!h
!íjen 2005
PhDr. Jana Božuková
2000 K"/víkend
sleva pro studenty 1700K"/víkend
5. b!h
duben 2006
PhDr. Dana Krausová
Mgr. Martina Vondrová
2000 K"/víkend
sleva pro studenty 1700K"/víkend
Racionálním „Jmenujte mi jeden rozumný d%vod, pro$ chcete
terapeutem: na nádraží.“
Esoterikem: „Pokud tam opravdu chceš, pak také cestu najdeš.“
Lé"itelem: „Pro odpov#( pot"ebujeme pozitivní energii, ud#lejme kruh
síly.“
Sociologem: „Záleží na tom, kterou jedete t"ídou.“
Neuroligvistickým
programátorem: „P"edstav si, že už tam jsi. Které kroky jsi pro to u$inil?“
Psychodramatikem: „Tak si to p"ehrajeme. Najdi n#koho, kdo by ti mohl
p"edstavovat nádraží.“
Kou"em: „Když vám ten problém p"edžvýkám, tak se ten problém
natrvalo neodstraní.“
Benchmaker: „Kdo umí ten problém nejlépe vy"ešit? Vezm#te si z n#j
p"íklad.“
Moderátorem: „Napište si na karti$ky všechna možná "ešení.“
Trenérem pam$ti: „Která mnemotechnická pom%cka by Vám mohla být p"i
vzpomínání nápomocná?“
Manažerem: „Moc se neptejte a jd#te sm#le do toho.“
Sociálním pracovníkem: „Z%sta&te, kde jste. Už pro Vás jedu.“
U"itelem: „Kdybyste dával pozor, nemusel byste se m# ptát.“
P!ihlášky se jménem a kontaktní adresou zasílejte do konce "ervna 2005 na adresu
SLEA, Volutová 2523, 158 00 Praha 5
(netýká se t#ch, kte!í jsou již vedeni v databázi zájemc$)
Zuba!em: „Mohu Vám to "íci, ale neproplácí to pojiš'ovna.“
Poradcem pro !ízení „Sestavte si pracovní skupinu a ud#lejte brainstorming. Sejdekvality: me se zde op#t za hodinu.“
Registrovaní zájemci budou písemn# vyrozum#ni o termínech p!ijímacích pohovor$.
z n#m"iny p$eložil Martin Wagenknecht, redak"n# upraveno
Bližší informace www.volny.cz/slea
nebo tel.: 0723-932 830 (ve er)
23
DIALOGOS 2 (duben 2005)
DIALOGOS 2 (duben 2005)
Psychoterapeutická „mezism rová p!íru"ka“
Jak se dostat na nádraží
Jak se tady
Ptá se "lov$k v cizím m$st$:
„Jak se tady dostanu na nádraží?“
A je mu odpov$zeno:
dostanu na
nádraží?
Vážení "tená!i,
Jdete tam
s vnit!ním
souhlasem?
Rogerianem: „Hmm, vy byste cht#l v#d#t,
kde je nádraží...“
Psychoanalytikem: „Vy myslíte tu tmavou
jeskyni, kam po"ád n#co
dlouhého tam a zpátky,
tam a zpátky vjíždí?
Behavioristou: „Zdvihn#te pravou nohu!
Posu&te ji dop"edu! Položte
ji na zem. Ano, velmi dob"e,
tady máte bonbón!“
držíte v rukou druhé $íslo zpravodaje Spole$nosti pro logoterapii a existenciální
analýzu.
Na následujících stránkách naleznete n#kolik „retro“ informací, týkajících se $innosti
SLEA v minulém a p"edminulém roce, informace aktuální pro tento kalendá!ní rok
a n$kolik nad"asových p!ísp$vk# pro nasycení a odleh$ení vaší „existenciáln#analytické mysli“.
Rádi bychom naplnili vizi $asopisu Dialogos p"edest"enou v jeho prvním $ísle, tzn.
u$inili ho platformou pro sdílení informací a d#ní na poli logoterapie a existenciální
analýzy. V#"íme, že se $asový interval mezi tímto $íslem zpravodaje, $íslem
následujícím a všemi dalšími budoucími $ísly podstatn# zkrátí a že vám bude Dialogos
k dispozici pravideln# v p%lro$ních intervalech, tedy že se z ob$asníku stane
„p%lro$ník“.
V#"íme, že vás níže uvedené informace a p"ísp#vky osloví a naleznete v nich užite$nou
inspiraci.
P"íjemné jarní dny!
Gestaltistou: „Poddej se úpln# pocitu, že chceš na nádraží.“
Alena Vítová
Hypnoterapeutem: „Zav"ete o$i. Vaše podv#domí zná cestu na nádraží.“
Kreativním „Skákejte tak dlouho na jedné noze, dokud vám hlava neuvolní
terapeutem: n#jaký nápad.“
Provokativním
terapeutem: „Vsadím se, že tam nikdy nedojdete!“
Terapeutem „Vra'te se v $ase zpátky, p"ed vaše zrození. Která karma vás stále
minulých život#: znovu nutí být odkázán na pomoc druhých?“
Systemickým „)íkám si, co by tomu asi "ekla vaše matka, kdyby jí tuto otázku
terapeutem: dal váš otec?“
Bioenergetikem: „D#lejte ššš, ššš, ššš a proci'te, co se stane.“
Logoterapeutem: „Jaký to má pro vás smysl, jít na nádraží“
Existenciálním
analytikem: „Jdete tam s vnit"ním souhlasem?“
22
DIALOGOS ! Ob$asník Spole$nosti pro logoterapii a existenciální analýzu
REDAKCE: Alena Vítová
VYDÁVÁ: Spole$nost pro logoterapii a existenciální analýzu (SLEA) ! $len
mezinárodní spole$nosti pro logoterapii a existenciáln#-analytickou terapii (ISEAP)
Adresa: Volutová 2523/39, 158 00 Praha 8
Telefon: +420 723 932 830
Internet: www.volny.cz/slea
E-mail: [email protected]
I O: 69058407
Bankovní ú"et: 1934772359/0800
Pro $leny SLEA zdarma. asopis je možné si objednat na adrese SLEA.
Nevyžádané p"ísp#vky se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na krácení p"ísp#vk% a jejich stylistické
a jazykové úpravy. Redakce nenese odpov#dnost za obsahovou správnost uve"ejn#ných p"ísp#vk%.
3
DIALOGOS 2 (duben 2005)
2003
DIALOGOS 2 (duben 2005)
Dopl ova!ka
1.
Zápis z ve!ejné "lenské výro"ní sch#ze SLEA
dne 29.11.2003
lenská sch%ze se konala v prostorách pedagogicko-psychologické poradny Kovák% 9,
Praha. Dr. Jana Božuková p"ítomné p"ivítala a seznámila s následujícím programem:
!
zpráva o innosti
!
!
!
!
2.
3.
4.
5.
zpráva o hospoda!ení
6.
zpráva revizní komise
7.
r"zné
diskuse
8.
9.
Následovalo jednomyslné schválení programu všemi p ítomnými.
Zpráva o innosti: p!ednesla J. Božuková
Spole!nost má 73 !len". Podle stanov SLEA bylo ukon!eno druhé volební období výboru
SLEA. Nové volby prob#hly koresponden!ní formou a na základ# jejich výsledk" byl zvolen nový výkonný výbor v tomto složení:
1. Charakteristika existence – „limitovanost“ v trvání
2. Ztráta smyslu, „smysluprázdno“
!
p!edsedkyn# Dr. Jana Božuková
3. Charakteristika existence – „nezam#nitelnost“
!
zástupce p!edsedkyn# PhDr. Dana Krausová
4. To, o! dle logoterapie jde v život# !lov#ku p edevším, vyjád eno ecky
!
zapisovatel Mgr. Alena Vítová
!
zástupce zapisovatele Mgr. Martina Vondrová
5. Nezbytný d"sledek svobody, nesení d"sledk" za vlastní rozhodování a jednání, odpovídání na výzvy života
!
pokladník PhDr. Martin Wagenknecht
!
zástupce pokladníka PhDr. David Svoboda
!
zástupce pro styk s ve!ejností PhDr. Tomáš Rodný
!
p!ísedící MUDr. Dagmar K!ížková
Dále byli zvoleni !lenové širšího výboru
!
smír í komise Mgr.Elena Strupková
!
revizní komise Mgr. Tomáš Vašák
6. „Sebeodstup“, podmínka zaujetí postoje
7. „Duchovní dynamika v polárním poli nap#tí, kde jeden pól je p edstavován smyslem,
který má být napln#n, a druhý !lov#kem, jenž jej má naplnit“ (Frankl, V. E.: $lov#k
hledá smysl. Psychoanalytické nakladatelství, Praha 1994.)
8. „Sebep esažení“, zapomenutí na sebe, „prop"j!ení“ se n#!emu v život#
9. Charakteristika existence – „neopakovatelnost“
Výbor se pracovn# za uplynulé volební období setkal celkem osmkrát. Na ja e 2002 získala
4
21
DIALOGOS 2 (duben 2005)
DIALOGOS 2 (duben 2005)
osoba, sv#domí, schopnost fenomenologického pohledu, naléhaní a úkol p ítomné
chvíle …a mnohé další…Jsou to pojmy, které i dnes !ekáme a hledáme spíše v teologii
a filosofii, než v psychoterapii !i psychiatrii.
SLEA od $eské psychoterapeutické spole!nosti $LS JEP zkrácenou akreditaci, která byla
poskytnuta do roku 2003. Nyní je znovu o akreditaci požádáno a je ve fázi dodání podklad", pot ebných pro její p iznání.
V letech 1920-1930, kdy Frankl vytvá el základní kontury svého u!ení, byli tyto pojmy
a jejich obsahy výhradn# doménou filosofie a teologie. Je pom#rn# známé, že se Frankl
o teze mnohých filosof" opíral, vycházel z nich a postupn# je rozpracovával. Zdrojem
mu byly práce Maxe Schelera, S. Kierkegaarda, G.W.F. Hegera, E. Husserla, M.
Heideggera a dalších. V#tšinou se jedná o p edstavitele existenciální filosofie a
fenomenologie. T#m z Vás, kterým p ipadá zajímavé znát, nebo objevovat filosofické
kontexty LT a EA, bych nicmén# ráda p ipomn#la ženu, které bylo v dob# Franklových
za!átk" asi tak šestnáct let.
V sou!asné dob# probíhají dva psychoterapeutické a jeden poradenský výcvik. Výcvik Praha II má 20 frekventant" a je ve fázi klinické vzd#lávací !ásti. Výcvik Praha III má 19 frekventant" a je v po!áte!ní fázi teoretického vzd#lávání. Poradenský výcvik má 14 frekventant" a je v polovin# p edepsaného vzd#lávání. Dana Krausová p edstavila základní strukturu vzd#lávání spolu s otazníky nad dalším pokra!ováním poradenských výcvik". Otazníky
se vztahují k sou!asnému p edepsanému rozsahu poradenského vzd#lávání. Rozsah stanovuje kurikulum p evzaté dle stanov GLE-Víde%. V podmínkách !eských požadavk" je však
rozsah poradenského výcviku dosta!ující pro psychoterapeutický výcvik.
Hannah Arendtová se narodila v Hannoveru v roce 1906, v asimilované židovské
rodin#. Studovala u Edmunda Husserla, Martina Heideggera, Rudolfa Bultmanna,
Karla Jasperse… Je vnímána nejenom jako filosofka, ale také jako politi!ka. Politicky
lad#né, jsou knihy, které jsou !eské ve ejnosti spíše známé. Jedná se o popis a analýzu
procesu s masovým vrahem žid" v dob# druhé sv#tové války v knize Eichmann
v Jeruzalém# (Eichmann in Jerusalem, 1963, esky 1995), a dále o analýzu
antisemitismu, imperialismu a totalitarismu v knize P"vod Totalitarismu I-III: I.
Antisemitismus, II. Imperialismus, III. Totalitarismus (The Origins of
Totalitarianism,1951, esky 1996 ). V obou p ípadech p ístup Hannah Arendtové
p edstavuje, spíše než analýzu dostupných fakt", logických souvislostí a d"sledk",
snahu o pozorné se dívání na skute!nost bez p edsudk" a hotových záv#r". Snahu o
prosté vnímání událostí a to i s tíhou, kterou v nás zanechávají. Výsledkem takovéhoto
fenomenologického postoje - který využívá dobových písemných materiál", jakými
jsou novinové zprávy a literatura dané doby, její konvence, zákony, politická a
ekonomická situace - je plastický popis situace, který nám umožní zaujímat nové
postoje k problému, aniž by nabízel kone!né odpov#di.
Dílo, které je ryze filosofickou prací, nese název Život ducha (The Life of the Mind I,
II, 1978, esky 2001). Nicmén# byl to práv# proces s Eichmannem, který v Arendtové
vyvolal základní otázky této práce. Píše: Na Eichmannovi nebylo nic, „co by
ukazovalo na specificky zlé motivy a jediné, co bylo pozoruhodné na jeho d!ív#jším
chování i na chování sou asném p!i výsleších u soudu a p!edchozích policejních
výsleších, bylo n#co ist# negativního: nebyla to hloupost, ale bezmyšlenkovitost.“
Tento zážitek ur!il základní osnovu díla, která nás v jednotlivých oddílech s nadpisy,
jako je „Co nás nutí myslet?“, !i „ Kde jsme, když myslíme?“ strukturovan# provede
osaháním si pojmu myšlení, upozorní na sv#t jev" a jeho vliv na lidské chování.
Výsledná teze pak p edstavuje myšlení, jako podmínku pro jednání s-v#domím a jako
podmínku, která chrání p ed jednáním redukovaným na pouhé reagování na sv#t.
20
Martina Vondrová
Prob#hly dva p ednáškové dny pro Logoterapii a existenciální analýzu. V roce 2002 byly
tématem úzkostné poruchy, v roce 2003 poruchy depresivní. M. Wagenknecht a
E. Strupková vedli dlouhodobý kurz pro Linku Bezpe!í. A. Vítová p ednášela v rámci vzd#lávacího programu k es&anské akademie. D. Krausová opakovan# p ipravuje pro Slezskou
Diakonii cyklus p ednášek. J. Božuková p edstavila výcvikové vzd#lání v logoterapii a
existenciální analýze v rámci n#kolikadenního seminá e „Vyber si sv"j výcvik“. V lednu
roku 2003 vyšel ob!asník Dialogos, který p ipravila A. Vítová a M. Rokytová.
Zpráva o hospoda!ení: p!ednesl M. Wagenknecht
Stav financí na ú!tu k 1.1.2001 byl 38 056,5 K!, k 31.12.2002 50 339 K!, k 31.10.2003
70635,8 K!. Da%ové p iznání za rok 2001, 2002 pro spole!nost vyhotovil pan Ladislav
Šmakal. Celkový stav financí k 31.10.2003 je zpráva M. Wagenknechta.
Zpráva revizní komise: p!ednesla M. Lhotová
R"zné: p!ednesla A. Vítová
SLEA byla vyzvána, aby využila k vlastní prezentaci prostor Psychoterapeutických list".
SLEA byla znovu požádána o ú!ast na seminá i „Vyber si sv"j výcvik“. SLEA byla požádána $PS o zajišt#ní odpoledního bloku p ednášek v Léka ském dom# (Purky%ka).
V sou!asné dob# jsou k dispozici t i internetové adresy vhodné pro internetovou konferenci:
SLEA, SLEA-info pro !leny, SLEA – pro !leny výboru.
Diskuse:
Je možné požádat o akreditaci poradenského výcviku na Ministerstvu školství a sociálních
v#cí a informovat se o jeho uplatn#ní na Unii ošet ovatelek. Je žádoucí posílat upomínky za
neplacení !lenských p ísp#vk", forma upomínek bude vypracována na výboru
Zapsala Martina Vondrová
5
DIALOGOS 2 (duben 2005)
2004
Sch#ze výboru „SLEA VIZE“
V lét# 2004 se konala dvoudenní sch"ze !len" výboru spole!nosti. Jejím programem
byla krom# jiného reflexe 5. dne pro logoterapii a existenciální analýzu, diskuse o budoucím rozvoji SLEA ' další vzd#lávání, publika!ní !innost, pracovní skupina „tým“.
$lenové výboru se rozhodli z d"vodu dobré efektivity této formy práce o opakování
tohoto „prodlouženého výboru“ i v p íštím roce.
Zpráva o hospoda"ení SLEA
52470,29683,22787,-
Celkový p!íjem
Celkové výdaje
Hospodá!ský výsledek za rok 2004
struktura p!íjm":
!lenské p ísp#vky
konference
10% z vedení výcvik"
2800,28870,20800,-
struktura výdaj":
inzerce
poštovné
3572,1713,-
kancelá ské pot eby
poplatky bance
konference pohošt#ní
369,1143,7448,-
drobné služby (kopírování AJ.)
5720,5
registrace domény
tisk index"
5100,4617,5
Da%ové p iznání za rok 2004 pro spole!nost op#t zdarma vyhotovil a podepsal pan
Ladislav Šmakal, za což mu srde!n# d#kujeme.
Martin Wagenknecht, pokladník spole nosti SLEA
6
DIALOGOS 2 (duben 2005)
A já vidím ješt# jeden rozm#r: pomáháte d#tem, které trpí. P i tom dodnes sama nesete
stopy po ztrát# domova a teplého místa. Vaše deprese jsou tou stopou. Tím, že dáváte
d#tem to, co jste sama bolestn# pot ebovala – teplo, zájem, blízkost- dáváte svému
vlastnímu prožitému utrpení hluboký smysl. Tato souvislost paní Hanu velmi oslovila a
posílila.
A jaký je záv#r?
V každém !lov#ku je osoba, která v sob# má sílu postavit se psychofyzickému, které
onemocn#lo a umož%uje zacházet se svým onemocn#ním i s tím, co z"stává nemocí
nedot!eno. Na p íkladu Hany je vid#t, že na za!átku terapie je d"ležitá otev enost
možnostem v"bec. Omezením se pak stávají konkrétní možnosti konkrétního !lov#ka
s konkrétní diagnózou. U paní Hany hloubka bolestného prožitku v rané fázi života
spolu s biologickými a genetickým !initeli tvo í meze. M"žeme vid#t, že p esto
z"stává mnohé. Zacházet se svojí p ítomností, se sebou i s depresí. Nakonec to nejvíce
stabilizující v terapii je opravdový a autenticky prožívající vztah. Jak Frankl píše :
Prožívat a vykonávat logoterapii znamená nabídnout !ást sebe sama, aby se díl toho
druhého probudil k životu. Je to nabuzení noetické síly v !lov#ku. Jak dál íká „To
nejvnit n#jší v nás nem"že onemocn#t“. To pacient"m dává nad#ji, kompetenci a
smysl. A práci terapeut" pak !iní smysluplnou a fascinující.
Hannah Arendtová $ filozofické kontexty logoterapie
a existenciální analýzy
Na logoterapii a existenciální analýze bývá zpravidla oce%ována a zd"raz%ována ta !ást
látky, která pojednává o noetické dimenzi !lov#ka.
Mnozí z nás, p i bezprost ední snaze porozum#t obsahu této dimenze, správn# tuší a
vkládají otázku po smyslu konkrétního lidského života. Noetické dimenzi rozumí také,
jako jakémusi duchovnímu orgánu, který je schopný až fyzicky trp#t pokud vyhodnotí
žitý život jako nesmysluplný… Jiní vnímají noetickou dimenzi jako prostor pro
duchovní otázky, náboženská témata, víru.
Pokud bych m#la sama za sebe vyjád it co možná nejstru!n#ji obsah noetické dimenze,
tak jak jí rozumím v rámci logoterapie a existenciální analýzy, definovala bych ji jako
prostor, kde má každý z nás možnost prožít sama sebe, jako svobodného a
zodpov#dného !lov#ka Zárove% má také každý z nás možnost, z prožitku této svobody
a zodpov#dnosti, jednat. Práv# v noetické dimenzi zabydlel V.E. Frankl pojmy jako je
19
DIALOGOS 2 (duben 2005)
podobný hr"ze z opušt#nosti a ztracenosti. A tento pocit ješt# siln#jší zná z velké
deprese. Dál již nebylo možné jít. Vyjád ila to takto: Chci od toho pry!, zbláznila bych
se, nevydržela bych to, tam nikdy nebudu schopna se podívat, zas bych byla
v nemocnici. Narazili jsme v terapii na jasn# omezující faktor. Z"staly jsme tedy jen u
vysv#tlení na základ# hypotézy o malém dít#ti, které prožilo nesrozumitelné odlou!ení
od blízkých lidí, od d"v#rn# známých a pro ni teplých vztah" a které p išlo do
neznámého, studeného a cizího. Pravd#podobn# nechápalo, jak je možné, že práv# ji se
mohl n#kdo tak snadno vzdát. Ztratila teplé hnízdo a nové už nenašla. Nebyla pak
znovu rodinou p ijata. Odezva na tuto hypotézu bylo mrtvo a prázdno. Nebyla ani
schopna prožitku k matce, i když racionáln# chápala, že by bylo logické se t eba
hn#vat.
Protože pracovala d íve v nemocnici, použili jsme p íkladu malých d#tí, které reagují
nejd íve siln# bou liv# na ztrátu maminky, poté se propadají do hluboké apatie a
d#tského zoufalství. Tento obraz anakliktické deprese posloužil jako možné vysv#tlení
jejích depresí spolu s biologickými a genetickými !initeli. Nazvali jsme její depresi:
plá! a zoufalství malé Hanky. P esto, že sama v depresi neplá!e. Jarní a podzimní
zhoršení deprese mají te( své jméno a svým zp"sobem nachází Hana k nim zvláštní
osobní vztah – íká „beru Hanu do náru!e“. Když se schoulí pod deku, p edstavuje si,
jak to malé dít# chce zah át a pot#šit, i když mnoho necítí. V tomto období se snaží
v#dom# brát malé d#ti svých známých do náru!e. U toho je !áste!n# schopna prožitku
– lítosti nad sebou. Jednou se jí poda ilo p i poslechu hudby pod dekou, že se
rozplakala. To, co jí pohnulo, byla p edstava, že s tím malým, opušt#ným dít#tem
tehdy v místnosti p eci jenom n#kdo byl – našla pro sebe, že to byl B"h.
V život# Hany nastal navzdory t#žké diagnóze pohyb. Snížená medikace a subjektivní
posílení nakonec vedly k jejímu zapojení do sv#ta práce. Za!ala pracovat na plný
úvazek. Od nástupu do zam#stnání je v terapii op#t velkým tématem p ítomnost:
zacházení s !asem, odpo!inkem, s t#lesnými signály, pravidelná hygiena duše – reflexe
pocit", v!asné ešení konfliktních situací – tedy zacházení se sebou a se svým
omezením, které trvá. Je to omezení v podob# snížené schopnosti zát#že, k ehké
struktury a kolísavé hladiny deprese od lehké po st edn# t#žkou. I v manželství došlo
!áste!n# k oživení vztahu v komunikaci, p ibylo více prožitk" na úkor fungování
v perfektním stylu. V sou!asné dob# jsme se v terapii odklonili od biografické práce,
nebo& jak Hana sama íká „nemá tolik energie a síly na pohled zpátky. To by jí p íliš
vy!erpávalo. Tak jak to je te( pojmenováno jí sta!í. Te( žije život a návrat do prožitk"
minulosti by neunesla“.
DIALOGOS 2 (duben 2005)
Informace o vzd%lávání
# 5. Den logoterapie a existenciální analýzy
V sobotu 24.4.2004 prob#hl v Psychiatrické lé!ebn# Bohnice 5. Den logoterapie a existenciální analýzy s názvem „Mohu být sám sebou?“ Po!et ú!astník": 115. Podrobn#jší informace budou uvedeny v ro!ence, kterou SLEA p ipravuje k vydání.
# Purky$ka
23.3.2004
24 ú!astník" / 10'12 !len" SLEA
Téma: Využití existenciální analýzy ve zdravotnictví
Martin Wagenknecht: EA na obezitologii
Dana Krausová: EA na kardiologii
Bernadetta K ížková: EA na psychiatrii
Martina Vondrová: teoretický úvod k EA
# „Vyber si sv"j výcvik“
Každoro!n# po ádá Fokus pro lidi, kte í hledají vhodný psychoterapeutický výcvik. Jedná
se prezentaci výcvik" r"zných sm#r". V roce 2004 se akce konala již podruhé. V roce 2003
p edstavila logoterapii a existenciální analýzu Jana Božuková, v roce 2004 Dana Krausová.
Ob# prezentace se sekaly s pozitivním ohlasem u ú!astník"; p edpokládá se ú!ast SLEA
i v tomto roce.
# Pracovní skupina pro logoterapii a existenciální analýzu
Byla zahájena 18.10. 2004 v 18 hodin v prostorách Pedagogicko psychologické poradny
Prahy západ – Kovák" 9, Praha 5 a dále se koná každé t etí pond#lí v m#síci. P ípadné zm#ny budou uve ejn#ny na www SLEA.
Knihovna SLEA
Od srpna 2004 je ve SLEA knihovn# k dispozici !asopis European Psychotherapy
(ro!ník 4, !. 1, 2003) ' !asopis pro psychoterapeutický výzkum a praxi, se speciálním
tématem existenciální analýza. $asopis je k dispozici ve formátu PDF také na internetu: http://www.cip-medien.com/html/volume_4_-_2003.html
Nedávno jsme mluvily o její práci: Co vás na té práci posiluje? Moje práce má smysl.
Cítím to. A jaký vidíte? Pomáhám d#tem a já ty d#ti mám moc ráda.
18
7
DIALOGOS 2 (duben 2005)
DIALOGOS 2 (duben 2005)
OBSAH %ÍSLA
!
Godela v. Kirchbach: General Introduction to Logotherapy and Existential Analysis
!
Alfried Längle: The Art of Involving the Person – The Existential Fundamental
Motivations
as Structure of the Motivational Process
!
Alfried Längle: The Method of „Personal Existential Analysis“
!
Silvia Längle: Levels of Operation for the Application of Existential-Analytical
Methods
!
Lilo Tutsch: Of the Phenomenology and Therapy of Narcissistic Personality
Disturbance
!
Michael Kundi, Elisabeth Wurst, Alfried Längle: Existential Analytical Aspects
of Mental Health
!
Christian Furnica: The „Para-Existential“ Personality Disorder
!
Alfried Längle: Burnout – Existential Meaning and Possibilities of Prevention
!
Anton Nindl, Alfried Längle, Jochen Sauer: The Relationship Between Existential Fulfilment and Burnout – Poster
!
Anton Nindl: Attitudes towards Suicide, Existential Motivation and Self Reported Suicidal Phenomena – Poster
!
Alfried Längle, Christa Orgler, Michael Kundi: The Existence Scale (ES)
!
Christopher Wurm: Is „Addiction“ a Helpful Concept? An Existential View.
depresi její sílu. S neustálou reflexí zát#že p icházela Hana se svými aktuálními tématy
z b#žného dne i z minulosti, které ji zam#stnávaly: z manželství, ze vztahu k
sourozenc"m, k p átel"m, k rodi!"m, její vztah k sexualit#. O ad# z nich mluvila
poprvé s n#kým druhým a v#tšinou byly obsazeny zna!nou úzkostí a pocity viny.
V této dob# byla Hana na lithiu a na udržovací dávce Anafrnilu, p esto jsme pohyb
v terapeutické práci st ídav# vyvažovali. Hana nacházela spoustu šuplík", kde m#la
p epln#no zážitky, ale kde nikdo dlouho nebo v"bec neuklízel. Drželi jsme se d"sledn#
popisu situací a zpracováním emocí, které se p i popisu spontánn# vyno ily. Aktivn#
jsme emocionální prožitek vzhledem k nízké toleranci zát#že neotvírali. Úleva
p icházela i s pouhým vyslovením. Hana m#la ve své depresi problém plakat nebo se
zlobit. K jejímu obrazu deprese pat ila neschopnost citového projevu. Objevovaly se
z ídka nesm#le první reakce hn#vu. Pozd#ji dovedla slovn# vyjád it lítost i chu& plakat.
Více se objevovaly ale pocity viny, špatnosti, bezcennosti, marnosti a bezvýznamnosti.
K matce cítila prázdno.
Kompletní seznam literatury knihovny najdete na www.volny.cz/slea.
P"eklad sborníku Emotion und Existenz
$lenové pražské výcvikové skupiny v logoterapii a existencialni analýze (Praha II)
v roce 2004 zapo!ali p eklad !ásti sborníku Emotion und Existenz (po adatel A. Längle, Víde% 2003). Texty se chystají vydat pro vnit ní pot ebu SLEA a umístit na internetových stránkách spole!nosti. Obracíme se touto cestou na p ípadné spolupracovníky,
kte í by byli ochotni p eložit t eba jednu kapitolu nebo pomoci s redakci !eského textu.
P"jde patrn# o práci bez honorá e. Jedná se o kapitoly o délce patnácti až dvaceti stran.
Bližší informace si m"žete vyžádat na e-mailové adrese [email protected].
8
Jednou p išla a na papí e p inesla co cítí v tom prázdnu: zd#šení, strnutí, je to víc než
zoufalství, trpná ztráta všeho i sebe, beze smyslu, bez života, bez d#je, naprosto nic se
nehýbe, všechno stojí, stav úplného zavržení mne a všeho, naprostá ztráta smyslu mé
osoby, mého bytí. To stálo na tom papíru. Nazvali jsme to dno deprese, ke kterému se
více necht#la vracet. Na delší dobu jsme se proto od toho odklonili. Po !ase se znovu
k tématu vrátila, protože zažila na ulici nával podobného pocitu zmrtvení a ochromení,
Byla tma, svítily jen lampy a okna v domech a ona tam byla sama. Cht#la tomu
porozum#t. Znovu vyvstávala otázka zda další práce nezp"sobí zhoršení deprese nebo
desintegraci.
Pracovaly jsme s fotkami a pokoušeli jsem se o rekonstrukci životního p íb#hu.
Narodila se jako t etí dít# matce, která sama trp#la depresemi, nezvládala práci a t i d#ti
bez manžela, odložila Hanu tedy v roce a p"l k babi!ce, kde za!ala žít. Mezitím se jí
narodila mladší sestra, kterou si matka nechala u sebe a spolu s jejími sourozenci a
novým otcem žili jako rodina – ale bez Hany. Hanu pak ve !ty ech letech znovu
prarodi!e vrátili do rodiny. Pamatuje si, že její o p#t let starší sestra ji hodn# bila a celé
d#tství až do dosp#losti ji šikanovala. Matka se t#mito sourozeneckými vztahy nem#la
kapacitu se zabývat. A tak Hana z"stávala ve své opušt#nosti sama, plakávala do
polštá e po ve!erech a žila v neustálém strachu a hladu po blízkém vztahu. Samotná
rekonstrukce jejího p íb#hu byla emocionáln# velmi náro!ná, bylo t eba dávat dlouhé
pauzy k nabírání sil, protože ada vzpomínek m#la trýznivý náboj, Prožitky t#chto
událostí vyvolávalo prožitky jí známé z hluboké deprese, ale vždy po krátké dob#
odezn#ly a Hana se celkov# cítila zase o n#co lépe.
Jedna vzpomínka byla až symbolická. Studený, velký a !erný pokoj, je tam úpln#
sama, jediné, co vidí, jsou sv#tla v oknech naproti v dom#, tam vidí lidi. Prožitek
17
DIALOGOS 2 (duben 2005)
DIALOGOS 2 (duben 2005)
rozladu, jak to vypadalo d íve, kdy mohu o!ekávat podobnou reakci. Znovu tím byl
nabuzován vztah k sob#, zárove% jsme se obraceli by& diferencovan# k její vlastní
emocionalit# a prožívání. Tuto zát#ž bylo nutné st ídat s fázemi odleh!ení, spo!inutí,
jen tak na!erpání sil.. Osv#d!ilo se doslova st ídání obsah" sezení. Nabírání sil. Pohled
nazp#t. Reflexe, co to zp"sobuje. Bezprost edn# obrat k prožívání vyvolávalo tíse%..
Lehce docházelo ke zhoršení nálady. Ale v !ase se pak ukazovalo, že posilující pro
Hanu bylo uv#domování si, že m"že -by& omezen#- zacházet se svými pocity, m"že
mít !áste!n# pod kontrolou nástup deprese, m"že rozum#t n#kterým souvislostem,
m"že promyslet, co ud#lá, když se deprese zhorší. Objevovala, že se nemusí tolik bát a
zvyšovala se její kompetence k sob#.
Jeden moment z rozhovoru: Depresi, které se bojí namalovala jako velkou !ernou kouli
a v ní schoulenou nahou postavi!ku. Rozhovor prob#hl p ibližn# takto: „Jak je v té
kouli?“ „Je tam tma a hrozn# se bojím. Nic nem"žu.“ „Ale ta postavi!ka se m"že
trochu narovnat. Mohla by tu kouli taky i prozkoumat.“ „To m# nenapadlo. Stejn# je
tam ale úplná tma.“ „Mohla by aspo% cítit rukama její st#ny.“ „No jo, st#ny. Ta
postavi!ka ví, že za tou st#nou je život, to cítí, tam ví, že se po depresi vrátí, to ji drží.
Život tam pokra!uje dál.“ „Když jste byla v nemocnici mohla jste n#co ud#lat, abyste
nez"stala schoulená v !erné kouli?“ „Mohla jsem si povídat, když mi již bylo lépe.“
„A když vám bylo h" ? Bylo n#co?“ „Mohla jsem si sednout na posteli.“ „Co ješt#
byste mohla?“ „ M"žu si u!esat vlasy.“ Objevování t#chto drobných v#cí pro Hanu
m#lo posilující význam. Nabuzovaly noetickou sílu, že stále n#co m"že, se sebou i
s onemocn#ním.
K odleh!ení zát#že deprese pat í i tematizování suicidia. Hana zná z nejt#žších chvil
pocit, že chce um ít, aby to utrpení skon!ilo, ale ví, že jí drží léky a její víra v Boha –
v# í, že jí v depresi nenechá po ád, že jednou deprese skon!í. Chu& se zabít v kulminaci
deprese je silná a doslova by pot ebovala být fyzicky držena, pomohlo by jí to. Když
tyto stavy odezní, má paní Hana postoj k životu, že život si nedala a nechce si ho vzít,
necht#la by d#tem p ivodit utrpení. Ukázalo se ale, že u paní Hany bylo téma
sebevraždy emocionáln# velmi zát#žové, stáli jsme na hranici jejích možností
s tématem více pracovat.
T#mito rozhovory jsme se stále více p ibližovali k její vlastní emocionalit#. V každém
sezení u m# vyvstávala otázka, zda unese Hanina emocionalita blízkost i nep íjemného
nebo bolestivého? Co to ud#lá? V#novali jsme hodn# !asu vysv#tlování psychoterapie
jako takové, co se v ní d#je, na !em je založena, o co v ní jde. Tím pádem, co se
s Hanou m"že dít a jak tomu rozum#t. Oporou se nám stala metafora její lé!by: Životní
události jsme p ipodobnili takovým spodním proud"m, které když p ijde velké voda –
deprese, roztá!í jejich dynamiku, prožitkový náboj ve v#tší proud, který svojí silou pak
více škodí. Bolestivým témat"m jsme pak íkaly !išt#ní spodních proud". Že bereme
16
2005
„&lenská karti!ka“ – nový
doklad o !lenství ve SLEA
$lenové SLEA tuto karti!ku potvrzující
!lenství obdrží po zaplacení !lenského
p ísp#vku na rok 2005 (p ísp#vek !iní 300
K!, !lenové na mate ské !i rodi!ovské
dovolené a studenti mají 50 K! slevu).
Vzd%lávání v logoterapii a existenciální analýze
6. Den logoterapie a existenciální analýzy
Termín: 12. listopadu 2005
Místo: Psychiatrická lé!ebna Bohnice
Téma: Existenciáln#-analytický p ístup k sexualit#
Bližší informace budou uve ejn#ny na www SLEA a v Psychologii dnes.
# Psychoterapeutické výcviky
Na podzim roku 2005 bude pod vedením Jany Božukové zahájen 4. b#h psychoterapeutického výcviku. Novými koterapeuty budou Alena Vítová a Martin Wagenknecht.
Bližší informace na stran# 2.
# Pracovní skupina pro logoterapii a existenciální analýzu
Pokra!uje pravideln#, jako v roce 2004.
# Cyklus šesti setkání pro zájemce z !ad odborné ve!ejnosti
SLEA uvažuje o rozší ení nabídky vzd#lávacích akcí jak pro !leny spole!nosti, tak pro
zájemce z ad odborné ve ejnosti. Jedná se o jednodenní nebo n#kolikadenní setkání
formou workshopu, p ednášky v domluveném !ase, na r"zná témata týkající se existenciální analýzy a logoterapie. SLEA zajistí tento servis: místo k pronájmu prostor a bodové ohodnocení vzd#lávání. Hledají se lekto!i pro toto vzd&lávání (podmínkou lektorství je dokon!ená seminární !ást psychoterapeutického výcviku v logoterapii a existenciální analýze, tzn. ukon!ená teoretická a klinická !ást). Zájemci o lektorskou !innost v této vzd#lávací nabídce, kontaktujte Danu Krausovou – telefon SLEA
723932830, event. p es www.volny.cz/slea.
9
DIALOGOS 2 (duben 2005)
Ro!enka SLEA
Publikace obsahující p ehled p ednáškové !innosti SLEA za rok 2004 spolu s n#kterými z t#chto p ísp#vk". Pro !leny SLEA zdarma; !lenové spole!nosti ji obdrží poštou do
konce kv#tna 2005. Ostatní zájemci si ji mohou objednat na adrese SLEA.
Spolupráce s redakcí ob!asníku Dialogos
Vítáme všechny, kdo by m#li chu& spolupracovat na p íprav# tohoto ob!asníku. Možnými formami spolupráce jsou nap .:
! p eklad cizojazy!ných odborných text" (p evážn# z n#meckého jazyka)
! vlastní p ísp#vky (kazuistika, úvaha, p ednáška, recenze) zam# ené na logoterapii
a existenciální analýzu bližší informace: Alena Vítová, tel.: 737 472 140,
[email protected]
DIALOGOS 2 (duben 2005)
To první, co bylo možné paní Han# nabídnout v terapii byl vztah. Prostor, kde m"že
dob e být, bez pocitu ohrožení, tak jak je, s tím, co prožívá, bez hodnocení, bez nárok",
prost# vztah, kde je p ijata. Paní Hana více ni!eho ani nebyla schopna. Jejím nejv#tším
výkonem bylo dojít dvakrát týdn# na psychoterapeutickou hodinu, po zbytek týdne
nebyla zatím schopna v#tší fyzické i psychické zát#že. Ukazovalo se, že jen tak se
chodit oh át bylo samo velkým výkonem. Paní Hana se neustále omlouvala za svoji
neschopnost, za svojí ml!enlivost, že zabírá !as, že m# obt#žuje. Být 50 minut bez
nárok" a požadavk" na sebe bylo pro ni prvním terapeutickým úkolem.
S p ibývající energií jsme za!aly v#novat pozornost kognitivní práci . V rozhovorech
se v této dob# objevovala témata jako právo odpo!ívat, vyspat se podle pot eby, ud#lat
si v k esle pod dekou teplo a pít !aj. Hana se u!ila prožít chvíle nap . ve van# s teplou
vodou a p#nou, nic nemuset. Smyslem této práce bylo zminimalizovat nároky na sebe
v domácím prost edí, vrátit se k elementárnímu prožitku „cítit, že jsem“ a to nejprve na
t#lesné úrovni. Drobné pokroky jako dojít si koupit do obchodu p#nu do koupele nebo
vyhledat doma ve sk íni teplou larisu – nabuzovaly postupn# vztah k sob#. „Jen tak být
v okamžiku“ se ukazovalo, že je pro ni nové a dosud nepoznané. Její životní styl
v dob#, kdy jí bývalo lépe, byl plný výkonu od rána do ve!era – va ení, uklízení,
domácí práce, neustále fungovala. Nedovedla si v"bec p edstavit, co by se stalo, kdyby
se zastavila, to, co jí spolehliv# zastavovalo, byly jen deprese.
Pozd#ji, v kontextu jednoho rozhovoru o pot eb# neustále podávat výkony, jsme
s humorem – tedy v ur!ité sebedistanci – vytvo ili reflexi, že její životní styl vyvolává
p edstavu, že kdyby mohla mluvit p i narození, tak už to první, co by ekla, by bylo:
„promi%te, já si to odpracuji“. Jakoby si svou existenci musela výkonem od!init.
$ím více jí p ibývala energie, tím více však sílil strach, že se ta hluboká, t#žká deprese
zase vrátí. Bojí se jí, nerozumí jí. Nerozeznává dob e její po!áte!ní signály, je to
takový nep ítel, kterého nezná a tak se mu t#žko brání. Bylo nutné vysv#tlit depresi
jako onemocn#ní, její zákonitosti a za!ít se velmi opatrn# dívat na prožívání deprese,
zejména jejích po!átk". Nízký práh snášenlivosti stresu, zp"soboval, že na jakoukoliv
zát#ž reagovala zhoršením nálady. Zvolila jsem proto hodn# strukturující zp"sob práce,
který je obecn# doporu!ován p i práci s psychotickými pacienty – strukturu jako n#co,
co jistí. – vysv#tlování, objas%ování, pro pocity hledání metafor, ilustrací, p irovnání,
!ili pocit"m, které mohou vyvolat zát#ž, dávat z vn#jšku jméno, tvar a podobu. Úzkost
byla zví e, které !íhá, deprese byl ledovec po kterém šplhá ze dna vzh"ru nebo !erná
koule. Hana p inášela i konkrétní obrázky z !asopis", které jí pomáhaly vyjád it tyto
pocity. Takové rozhovory byly bezpe!n#jší a mén# ohrožující.
Velkou pozornost jsme v#novali schopnosti rozlišit na základ# p edcházejících
zkušeností tzv. varovné signály, že se deprese hlásí. Jak poznám, že jsem vy!erpaná, na
!em to vidím, že se zhoršuje výkonnost, jaké situace to jsou, které provokují depresivní
10
15
DIALOGOS 2 (duben 2005)
tedy s psychotickou hloubkou. Manžel mi položil otázku: zda psychoterapie by mohla
p inést zlepšení.
Hana p išla na první setkání t i týdny po propušt#ní z kliniky. Byla pomalá, t#žko se jí
hovo ilo, ve tvá i bylo vid#t únavu a vnit ní trýze%. M#la bohatou medikaci: Lithium,
Amitriptilin, Zoloft, Anafranil, Neurol, Rohypnol. Na klinice se ú!astnila pracovní
terapie, t#locviku a autogenního tréninku. Skupinová psychoterapie jí nebyla
doporu!ena. A také individuáln# s ní nikdo nepracoval. U psychoterapeuta je nyní
poprvé. Stála jsem tedy i já p ed otázkou, jaké jsou zde možnosti a jaké meze.
Podívejme se krátce do sou!asnosti.
V lednu letošního roku paní Hana zapo!ala !tvrtý rok terapie. Od nástupu
psychoterapeutické lé!by pacientka již nebyla hospitalizovaná. Bere lithium a
udržovací dávku Anafranilu, na ja e a na podzim jí léka dávku Anafranilu podle
pot eby zvyšuje. P ed devíti m#síci nastoupila pacientka na plný úvazek do zam#stnání.
Z"stává depresivní, ale jejími slovy je to kontrolovaná deprese, která jí dovoluje žít
v rámci možností. Co se tedy odehrálo v on#ch t ech letech terapie?
Vra&me se na samotný po!átek, k otázce, co m"žeme pacientovi nabídnout ve výše
popsaném stavu deprese.
V zásad#, obecn# lze rozlišit dv# oblasti psychoterapeutické práce – jednak podp"rnou
!ást, tj. práci s depresí samotnou, !ili zacházení s onemocn#ním a s tím, co z"stává
zdravé. A jednak vlastní psychoterapii, tzn. terapii základní hodnoty svého života
v biografické práci na úrovni 2. ZOM.
Cílem podp"rné práce je ve vytvo eném vztahu se zam# it na sou!asnost, hledat
s pacientem na !em nejvíce ztrácí sílu, abychom dosáhli odleh!ení a zamezili dalšímu
vy!erpávání.. Nap . vysv#tlení deprese, vytvá ení struktury direktivním vedením,
tematizování sebevraždy, minimalizování výkonu, samoz ejm# léky, PN. D"razem na
p ítomnost posilujeme ty oblasti, kde pacient sílu !erpá, tzn. hledáme s pacientem to,
co ješt# m"že, co ješt# zbývá. Tím vším nakonec je dáván do pohybu a posilován vztah
k sob# a vztah k minimálním hodnotám. To je tedy podp"rná práce.
Ve vlastní psychoterapeutické práci se p es pacientovu vnit ní pot ebu perfektního
fungování a výkonu postupn# dostáváme k prožitku základní hodnoty zejména v jeho
životním p íb#hu. U t#žkých depresí ale z"stává t#žišt# práce v podp"rné !ásti. Tam,
kde to stav pacienta dovolí, m"žeme velmi diferencovan# jít i do vlastní psychoterapie
(jak uvidíme i na p íkladu Hany), ale v zásad# platí, že u endogenních depresí
z"stáváme na úrovni práce s depresí.
14
DIALOGOS 2 (duben 2005)
Možnosti a meze existenciáln%-analytické
psychoterapie u t%žké poruchy afektivity
Dana Krausová
P!edneseno na 4. Dni logoterapie
a existenciální analýzy, Praha 2003.
Vážené kolegyn# a kolegové,
myslím, že budou se mnou souhlasit ti, kte í n#kdy p ipravovali referát na odborné
téma, že jedním z pocit" na za!átku p ípravy je taková zvláštní tíse% p i pohledu na
složitost tématu, a to s otázkou – jak uchopit alespo% !ást této složitosti a srozumiteln#
p edat. Vybavil úryvek z Citadely, který mám moc ráda: „$lov#k, který chce pomocí
e!i a logických výklad" uchopit a vyjád it celého !lov#ka, je jako dít#, které se postaví
s kbelí!kem a lopatkou u hory Atlasu a p edstavuje si, že horu uchopí a p enese jinam“.
Exupéry íká, že až dodnes se nau!il pojmout z !lov#ka jen chabou !ást. To mi rezonuje s tím, co už tady v podstat# v jiné podob# zazn#lo – že !lov#ka a život nelze cele vystihnout !i vysv#tlit, totéž pak platí i o problematice deprese a její lé!b#.
D#kuji koleg"m za jejich referáty, které vytvo ily dobrou p"du pro poslední sd#lení.
Chci se spolu s vámi zamyslet nad možnostmi existenciáln# analytické psychoterapie a
zárove% reflektovat její meze a omezení v práci s pacientem, který má diagnózu t#žké
afektivní poruchy.
Již jsme slyšeli, že deprese je porucha, která se odehrává na druhé základní osobní
motivaci. Depresivní pacient nenachází pln# prožitou odpov#( na otázku: žiji rád?,
mám rád život? Dochází u n#j k narušení emocionálního prožitku hodnot sv#ta,
hodnoty života a hodnoty svého vlastního života, !ili k poruše emocionálního prožitku
toho, že žije. Sv#t jej v podstat# netáhne, nep itahuje a ze života se pak ztrácí pohyb,
vše je pomalé, smutné nebo neživé. Pacient není schopen íct: je dob e, že jsem, Život
je pro n#j jakoby mrtvý a tuto emocionální prázdnotu – pokud mu ješt# sta!í fyzické
síly – zahání zvýšeným výkonem až k úplnému vy!erpání. A to pak s plným klinickým
obrazem deprese, jak jsme mohli dob e uvid#t již v prvním referátu.
Klasifikace depresivních poruch z klinického hlediska p edstavuje pestrou paletu
jednotlivých typ" poruch, které známe z mezinárodní klasifikaci nemocí. Starší
klasifikace depresivních poruch d#lila onemocn#ní na tzv. endogenní a exogenní. Tím
se již vyjad ovala k p"vodu onemocn#ní. Endogenní onemocn#ní bylo a dosud je
chápáno jako biologicky vzniklé, na základ# narušených biochemických proces"
v organismu, !asto geneticky podmín#né. Schází zjevný vn#jší psychologický d"vod
onemocn#ní, pokud existuje, je pojímán spíše jako spoušt#! onemocn#ní. Naproti tomu
exogenní onemocn#ní má jasnou vn#jší psychogenní p í!inu, deprese je chápána jako
11
DIALOGOS 2 (duben 2005)
reakce na n#jakou ztrátu !i traumatizující zážitek nebo jako výraz osobnostních
charakteristik pacienta, tzv. neurotická deprese. Toto d#lení podle p í!in ale v praxi
ukázalo, že dochází ke kategorizaci, která na druhou stranu velmi zjednodušuje. A to
jak p í!iny onemocn#ní, tak svým zp"sobem i obraz onemocn#ní i možnosti lé!by. Co
tím myslím konkrétn#?
V dob#, kdy jsem pracovala v psychiatrické lé!ebn#, bylo to ješt# p ed revolucí, se
hojn# používala diagnostika s endogenní a exogenní terminologií. M#la jsem možnost
zahlédnout i rizika, ke kterým vede jakákoliv zjednodušující kategorizace. Personál se
ve zkrácené jazykové form# mezi sebou informoval o závažnosti a hloubce
onemocn#ní pacienta i o možnostech lé!by. Tak jsem se nau!ila jakýsi zkrácený
slovník – Endogenní znamenalo: t#žší projev nemoci, medikace antidepresivy a
neuroleptiky a pro psychoterapii pacient nedoporu!en. Naproti tomu exogenní v sob#
neslo jakési nevyslovené odleh!ení závažnosti stavu a pacient se ú!astnil
psychoterapeutického programu. $ili v rozlišení endogenní a exogenní byl již tak
trochu p edpoklad úsp#šnosti terapie !i p edem p edstava o její užite!nosti nebo
smyslu.
Víme, že etiologie deprese není dosud jednozna!ná. Sou!asná klasifikace poruch
opouští od p í!inného d#lení a z"stává u fenomenologického popisu klinických
projev". Depresi pojímá jako multifaktoriální tj. že na vzniku deprese se podílí jak
neurobiologické a genetické, tak i psychosociální faktory. Práv# toto pojetí otevírá
v#tší prostor psychoterapeutické lé!b#.
Psychiatr Ján Praško v !asopise Psychiatrie o depresivních poruchách píše:
Nejrozší en#jší lé!bou a ve v#tšin# p ípad" také nejosv#d!en#jší je použití
antidepresiv. Je to základní lé!ba deprese. Dopl%kovou lé!bou je psychoterapie. U
mírné deprese m"že dostate!n# pomoci samotná psychoterapie. Od st edn# t#žké
deprese jsou zapot ebí léky a optimální je kombinace antidepresiv a psychoterapie.
Tolik citát. Lze tomu rozum#t tak, že – podle tohoto názoru – jsou léky hlavní formou
lé!by deprese. Pokud ale pacient nastoupí psychoterapeutickou lé!bu, lé!ebné
možnosti se prohloubí..
D íve než p"jdeme ke konkrétnímu zp"sobu práce, podívejme se, jaké možnosti otevírá
EA pojetí !lov#ka jako takové. A pro! považuji za d"ležité se u tohoto teoretického
pozadí zdržet?
Protože pro každou psychoterapii je podstatné, jak vidí a jak chápe !lov#ka. Je tím
ovlivn#n pohled na pacienta ješt# d íve, než se s ním poprvé setkáme, je tím ovlivn#n
zp"sob práce i nasm#rování terapeutického úsilí. Existenciáln#-analytické pojetí
!lov#ka se opírá o trojí dimenzi !lov#ka. To nové, s !ím Frankl do psychoterapie p išel
12
DIALOGOS 2 (duben 2005)
je, že krom# dimenze fyzické a psychické, zd"raznil dimenzi t etí – noetickou,
duchovní.
$lov#ku jako t#lesné bytosti jde o uchování zdraví svého t#la. Jako duševní bytosti jde
!lov#ku o uplatn#ní jeho vitálních sil a o pohodu, !lov#k usiluje o p íjemné pocity, o
odstran#ní nap#tí a frustrace, a to podle svých osobnostních vloh. A to nové
v psychoterapii – že !lov#ku, jako duchovní bytosti – osob# – jde o rozpoznání toho, co
je a zachovat se nejlepším možným zp"sobem. $ili vnit ní osob# jde o smysl, svobodu,
hodnoty.
Tyto t i dimenze jsou v"!i sob# navzájem ve zvláštním vztahu. Dimenze fyzická a
psychická tvo í vzájemn# propojenou jednotu a v"!i této jednot# stojí nezávisle
dimenze noetická. Tzn., že !lov#k sám sebe chápe jako kormidelníka na lodi svého
psychofyzi!na.
Jinými slovy osoba v !lov#ku má schopnost vyrovnat se s tím, co je t#lesn#-duševní.
To znamená, že každý !lov#k m"že vytvo it odstup od sebe, vystupovat a jednat sám
v"!i sob#, tedy i v"!i svému onemocn#ní, tedy i depresi.
Frankl postavil svojí antropologii na skute!nosti, že to nejvnit n#jší v nás – osoba –
nem"že onemocn#t. Co to konkrétn# znamená pro každodenní práci s pacientem?
Každý pacient nese v sob# psychofyzické, každý pacient je nositelem noetické síly,
schopnosti vnit ní osoby, která mu umož%uje navzdory onemocn#ní se svým životem a
se svojí nemocí odpov#dn# zacházet, porozum#t ji, nahlédnout, unést, zacházet s tím,
co z"stává. Tak, aby to bylo dobré a smysluplné. $ili nabudit k životu to zdravé, co
z"stává.
Jak tedy vypadá konkrétní psychoterapeutická práce s pacientem, který má diagnózu
t#žké afektivní poruchy?
P edstavím vám pacientku Hanu. Je jí 40 let, je vdaná, vzd#láním st edoškola!ka. Pro
deprese není schopna pracovat a je v domácnosti. První se telefonicky kontaktoval její
manžel a dostala jsem tyto informace:
Trpí endogenními depresemi od 19 let, byla ambulantn# lé!ena, intenzita depresí se
postupn# celkov# zhoršuje s v#kem a prohlubuje se více na ja e a na podzim, depresi
n#kdy vyst ídá krátká hypomanická epizoda. Za poslední roky je trvale v depresivním
stavu, bez zdravého mezidobí a zhoršující se stav vyústil v hospitalizaci. Ta trvala 9
týdn", nezabíraly léky, dostávala elektrošoky, celkem 9. P i hospitalizaci léka i
vzhledem k hluboké psychomotorické retardaci její diagnózu zm#nili na
maniodepresivní psychózu. Podle nové klasifikace nemocí pacientka tedy trp#la
bipolární afektivní poruchou s t#žkou depresivní fází patrn# s psychotickými p íznaky,
13