barbarská sídliště

BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ
SIEDLUNGEN DER BARBAREN
Chronologische, wirtschaftliche und historische Aspekte
ihrer Entwicklung aus der Sicht der neuen
archäologischen Forschung
(Archäologie der Barbaren 2007)
SPISY ARCHEOLOGICKÉHO ÚSTAVU AV ČR BRNO
37
Eduard Droberjar — Balázs Komoróczy — Dagmar Vachůtová
(edd.)
BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ
Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich
vývoje ve světle nových archeologických výzkumů
(Archeologie barbarů 2007)
ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV
AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY BRNO, V. V. I.
BRNO 2008
Editoři: Eduard Droberjar, Balázs Komoróczy a Dagmar Vachůtová
Redakce, sazba a obálka: Michal Lutovský
Kniha vyšla v rámci
výzkumného záměru Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., č. 10507,
výzkumného záměru Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno č. MSM 0021622427
a s přispěním Katedry praktické a experimentální archeologie FF Univerzity Hradec Králové.
Vydání knihy významně podpořili
doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i.,
a prof. Zdeněk Měřínský, CSc., ředitel Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno.
© Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., 2008
ISBN 80-86023-89-3
PŘEDMLUVA
Publikace, kterou předkládáme badatelské veřejnosti, se zabývá vybranými aspekty vývoje barbarských
sídlišť na území Čech, Moravy a jihozápadního Slovenska (labsko-germánský okruh), resp. Polska
(przeworská kultura). Problematika sídlištní archeologie závěru doby železné, doby římské a stěhování
národů patří v současné době k vysoce aktuálním úkolům protohistorického bádání. Sídlištní výzkum se
v barbariku musí nutně opírat o tři nosné pilíře: heuristiku využívající všech moderních metodických postupů oboru – analýzu a zveřejnění nálezových celků – syntézu se zvláštním zřetelem na širší historické
souvislosti. Základem bádání o barbarských sídlištích musí být heuristika: provádění progresivních cílených systematických výzkumů a získávání nových pramenů aplikací široké škály metod nedestruktivní
archeologie (jejíž výsledky se již nyní odrážejí např. ve značném nárůstu kovových artefaktů z povrchových vrstev sídlištních lokalit). Smyslem heuristické práce je poskytnout kvalitativně i kvantitativně reprezentativní soubor archeologických dat pro fundovanou analýzu, která se musí zabývat i doposud
opomíjenou environmentální stránkou barbarských sídlišť. Jelikož protohistorická archeologie je archeologií historických komunit, neustále – v návaznosti na aktuální dílčí výsledky heuristiky a jejich
analýz – se musí naše bádání pokoušet přispět také k řešení závažných historických otázek, týkajících se
vývoje jednotlivých germánských kmenových útvarů. Za zvlášť přínosné v tomto směru můžeme na územích, jejichž pramenům je tato kniha věnována, považovat zkoumání všech aspektů kontaktů germánských společenstev a vyspělé antické civilizace římského impéria. Mimořádný význam pro chronologizaci sídlištního vývoje a pro možnost synchronizace protohistorických archeologických pramenů
s absolutně-chronologickými historickými daty lze připsat událostem a důsledkům římského vojenského zásahu ve středním Podunají v době tzv. markomanských válek. Nezbytným společným znakem
všech dílčích fází sídlištního bádání je pak včasná publikace výsledků, k čemuž chce svým dílem přispět
také tato publikace.
Jednotlivé kapitoly této knihy zpracovávají dílčí témata, která byla autory přednesena a za účasti
dalších badatelů diskutována na III. protohistorické konferenci ve dnech 29. 10. – 2. 11. 2007 v Mikulově, jejímž hlavním tématem bylo: „Sídliště, sídlištní objekty a nálezy a jejich význam pro chronologii
protohistorického vývoje“. Kniha vychází ve Spisech Archeologického ústavu AV ČR Brno a její podtitul
„Archeologie barbarů 2007“ prozrazuje, že je volným pokračováním této konferenční řady.
Knihu věnujeme doc. PhDr. Jaroslavu Tejralovi, DrSc., k významnému životnímu jubileu.
Brno – Hradec Králové
květen 2008
Eduard Droberjar
Balázs Komoróczy
Dagmar Vachůtová
5
VORWORT
Diese Publikation, die wir der breiten Forschungsöffentlichkeit vorlegen, beschäftigt sich mit ausgewählten Aspekten der Entwicklung der barbarischen Siedlungen in Böhmen, Mähren und in der südwestlichen Slowakei (elbgermanischer Kulturkreis), bzw. in Polen (Przeworsk Kultur). Die Problematik
der Siedlungsarchäologie der ausgehenden Eisenzeit, der Römischen Kaiserzeit und der Völkerwanderungszeit gehört heutzutage zu den höchstaktuellen Aufgaben der frühgeschichtlichen Forschung. Die
Erforschung der Siedlungen im Barbarikum muss unbedingt auf drei Tragsäulen basieren: Heuristik, die
alle modernen methodischen Fachabläufe anwendet – Analyse und Veröffentlichung der Fundkomplexe
– Synthese mit besonderer Einbeziehung der breiteren historischen Zusammenhänge. Die Grundlage
der Forschung der barbarischen Siedlungen muss die Heuristik darstellen: Durchführung progressiver
gezielter systematischer Grabungen und Gewinnung neuer Quellen mittels Anwendung breiter Skala
nichtdestruktiver Methoden (deren Ergebnisse sich bereits heute z.B. in großem Zuwachs der Metallartefakte aus den oberen Schichten der Siedlungslokalitäten widerspiegeln). Der Sinn der heuristischen
Arbeit ist die Bereitstellung einer sowohl qualitativ, als auch quantitativ repräsentativen Menge archäologischer Daten für eine fundierte Analyse, die sich auch mit der bisher vernachlässigten environmentalen Seite der barbarischen Siedlungen beschäftigen muss. Da die frühgeschichtliche Archäologie eine
Archäologie historischer Gesellschaften ist, muss sich unsere Forschung stets bemühen, in Anbindung
an aktuelle Teilergebnisse der Heuristik und ihrer Analysen, zur Lösung bedeutender historischer Fragen bezüglich der Entwicklung einzelner germanischer Stammgebilde beizutragen. Auf den Gebieten,
deren Quellen diese Publikation gewidmet ist, können wir in dieser Hinsicht als besonders bedeutend die
Erforschung aller Aspekte der Kontakte germanischer Völker mit der hochentwickelten Zivilisation des
Römischen Imperiums halten. Eine außerordentliche Bedeutung für die Chronologie der Siedlungsentwicklung und für die Möglichkeit der Synchronisierung frühgeschichtlicher archäologischer Quellen
mit absolut-chronologischen historischen Daten kann den Folgen des römischen militärischen Angriffs
im mittleren Donauraum in Zeiten der sog. Markomannenkriege zugeschrieben werden. Ein unentbehrlicher gemeinsamer Nenner aller Teilphasen der Siedlungsforschung ist die rechtzeitige Veröffentlichung der Ergebnisse. Hierzu möchte auch diese Publikation beitragen.
In den einzelnen Kapiteln dieses Buches werden Themen behandelt, die von den Autoren unter der
Teilnahme weiterer Forscher an der III. frühgeschichtlichen Konferenz in den Tagen von 29. 11.–2. 11.
2007 in Mikulov vorgetragen und diskutiert wurden. Das Hauptthema dieser Konferenz war: „Siedlungen, Siedlungsobjekte und -funde und deren Bedeutung für die Chronologie der frühgeschichtlichen
Entwicklung“. Das Buch wird in der Schriftenreihe des Archäologischen Instituts AV ČR Brno herausgegeben und ihr Untertitel „Archeologie barbarů 2007“ verrät, dass sie eine freie Fortsetzung dieser
Konferenzreihe darstellt.
Dieses Buch widmen wir Herrn Doz. Dr. Jaroslav Tejral zu seinem bedeutenden Lebensjubiläum.
Brno – Hradec Králové
Mai 2008
Eduard Droberjar
6
Balázs Komoróczy
Dagmar Vachůtová
OBSAH
I. PŘEHLED PROBLEMATIKY BARBARSKÝCH SÍDLIŠŤ V PROTOHISTORICKÉ ARCHEOLOGII
Überblick der Problematik der barbarischen Siedlungen in der Archäologie der Frühgeschichte
E duar d Dr ob e rj a r
Aktuální stav výzkumu labsko-germánských sídlišť doby římské a doby stěhování národů v Čechách . . 11
Der aktuelle Forschungsstand der elbgermanischen Siedlungen der römischen Kaiserzeit
und der völkerwanderungszeitlichen Siedlungen in Böhmen
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Dagm ar Vac h ů tová
Stručný přehled bádání o sídlištích doby římské na Moravě
Kurze Übersicht der kaiserzeitlichen Siedlungsforschung in Mähren
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
V ladim ír Var s i k
Germánske sídliská na juhozápadnom Slovensku. Stručný prehľad bádania
Germanische Siedlungen in der Südwestslowakei. Kurze Forschungsübersicht
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
M ac iej K ar wow s ki
Stan badań nad osadami kultury przeworskiej w Polsce
Zum Stand der Siedlungsforschung der Przeworsk-Kultur in Polen
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
II. KULTURNÍ A CHRONOLOGICKÉ ASPEKTY SÍDLIŠTNÍHO VÝVOJE U POLABSKÝCH GERMÁNŮ
Kulturelle und chronologische Aspekte der Siedlungsentwicklung bei der Elbgermanen
Jar os lav Tejra l
Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje . . . . . . . . . . . . 67
Zu den Besonderheiten der kaiserzeitlichen Siedlungsentwicklung nördlich des mittleren Donauraumes . . . . . . 98
E duar d Dr ob e rj a r
K chronologii nejstarších labsko-germánských (svébských) sídlišť v Čechách
Zur Chronologie der ältesten elbgermanischen (suebischen) Siedlungen in Böhmen
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109
Pet r Z av ř el
Současný stav výzkumu sídlišť doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách . . . . . . . . . . . . 111
Der gegenwärtige Forschungsstand zu den römer- und völkerwanderungszeitlichen
Siedlungen in Südböhmen
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
Ján B elja k – Ti tu s Ko l n ík
Štruktúra a vývoj germánskej osady v Štúrove
Struktur und Entwicklung der germanischen Siedlung in Štúrovo
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
David V íc h
Nálezy doby římské v jižní části Malé Hané
Die Funde aus der Kaiserzeit im südlichen Teil der Boskovice-Furche
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Radko S edlá č ek – Ja k u b H a l a ma – Ja n Jíl ek
Nové germánské sídliště s nálezem terry sigillaty v Mikulovicích, okr. Pardubice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
New germanic settlement with Terra Sigillata finding in Mikulovice, Pardubice District . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175
Fra nt iš ek K a š p á rek
Germánské sídliště z doby římské ve Slatinicích na Olomoucku
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
Germanische Siedlung aus der späteren römischen Kaiserzeit in Slatinice (Bez. Olomouc) . . . . . . . . . . . . . . . 199
M ila n Kuc ha ř ík – Mic h a l Bu re š – Iva n a P l einer ová – Jar osl av Ji ř ík
Nové poznatky k osídlení západního okraje Prahy v 5. století
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201
New contributions to the settlement of the western outskirts of Prague during the 5th Century A. D. . . . . . . . . 231
A gnies z k a R e s z c z y ń s k a
Pohřeb z doby stěhování národů na sídlišti Trmice-Ústí nad Labem v kontextu obdobných nálezů . . . . 233
Eine Bestattung aus der Völkerwanderungszeit im Raum der Siedlung Trmice-Ústí nad Labem
im Kontext den ähnlichen Befunden
. . . . . . . . . . . . . . . . . . 241
III. KULTURNÍ A CHRONOLOGICKÉ ASPEKTY SÍDLIŠTNÍHO VÝVOJE PRZEWORSKÉ KULTURY
Kulturelle und chronologische Aspekte der Siedlungsentwicklung in der Przeworsk-Kultur
A ndr zej M ic h a ł ow s ki
Piece ziemne ze stan. 1 w Szymanowicach (Szymkowie), woj. Dolnośląskie.
Przyczynek do poznania struktury osad kultury przeworskiej
Die Erdöfen aus der Fst. 1 in Szymanowice (Szymkowo), woi. Niederschlesien.
Beitrag zur Erkennung der Struktur von Siedlungen der Przeworsk Kultur
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257
7
Pio t r Łuc z kiewic z
Sobieszyn, Fdst. 14, pow. Ryki, Wojw. lubelskie. Eine Siedlung der Przeworsk-Kultur
aus der jüngeren vorrömischen Eisenzeit und der frührömischen Kaiserzeit in Ostpolen . . . . . . . . . . . . 259
Osada kultury przeworskiej z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich
w Sobieszynie, stan. 14, pow. Ryki, woj. lubelskie
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
I wo na F lor kiewic z
Dakische Elemente in der frühen Römischen Kaiserzeit in der Przeworsk-Kultur
auf dem Gebiet Polens
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279
Elementy dackie w kulturze przeworskiej we wczesnym okresie rzymskim na obszarze Polski . . . . . . . . . . . . . 303
M ar ek O lędz ki
The Settlement Complex of Wólka Domaniowska near Radom.
Summing up of Archeological Investigation
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 305
Zespół osadniczy z Wólki Domaniowskiej koło Radomia. Podsumowanie wyników badań . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
M ar c in Juś ci ń s ki
Tarkawica, st. 5 – osada kultury przeworskiej ze środkowego okresu rzymskiego
na Lubelszczyźnie (Polska)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327
Tarkawica, Fdst. 5 – kaiserzeitliche Siedlung der Przeworsk-Kultur aus der Lubliner-Region (Ostpolen) . . . . . . 343
Da niel Ż y c h l i ń s ki
Giecz i Cieśle – osady ludności kultury przeworskiej z okresu wędrówek ludów w Wielkopolsce . . . . . . 345
Giecz und Cieśle – zwei völkerwanderungszeitliche Siedlungen der Przeworsk-Kultur aus Großpolen . . . . . . 361
IV. ŘÍMSKÉ VOJENSKÉ AKTIVITY NA ÚZEMÍ PODUNAJSKÝCH SVÉBŮ
Römische Militäraktivitäten auf dem Gebiet der Sueben im mittleren Donauraum
B a láz s Ko m o ró c z y
Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech 1994–2007
Hradisko (Burgstall) at Mušov in the light of results of excavations in 1994–2007
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437
S oňa K la nic ová
Horizont nálezů z období markomanských válek na příkladu terry sigillaty z Hradiska u Mušova . . . . . . 439
Der Fundhorizont der Markomannenkriege am Beispiel der Terra Sigillata aus dem Burgstall bei Mušov . . . . 451
M ar ek K a láb ek
Nové doklady římských a germánských aktivit v okolí Hulína
New Evidence of Roman and Germanic Activities in the Neighbourhood of Hulín
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460
M ar ek V lac h
Římský krátkodobý tábor a nové nálezy z doby římské z Charvátské Nové Vsi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461
Das römische kurzfristige Lager und neue Funde der römischen Kaiserzeit in Charvátská Nová Ves . . . . . . . . 467
K r is t ián E ls c h ek – Já n R a j tá r
Ein temporäres römisches Feldlager in Závod (Westslowakei)
Rímsky poľný tábor v Závode (západné Slovensko)
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476
V. VARIA
M ac iej K ar wow s ki
Ręcznie lepiona ceramika z osady kultury lateńskiej w Prellenkirchen w Dolnej Austrii . . . . . . . . . . . . . . 481
Die Handgefertigte Keramik aus der Siedlung der Latènekultur in Prellenkirchen Niederösterreich . . . . . . . . . 492
I gor B azov s ký – R a d o s l av Č a m ba l – M i l oš Gregor
Výrobné objekty z neskorej doby laténskej v Chorvátskom Grobe, časť Čierna Voda . . . . . . . . . . . . . . . . 495
Spätlatènezeitliche Produktionsobjekte in Chorvátsky Grob, Ortsteil Čierna Voda
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513
Jar os lav J iř ík – J i ř í Váv ra
Druhá etapa výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů v Praze-Zličíně
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 517
Die zweite Etappe der Ausgrabung des völkerwanderungszeitlichen Gräberfeldes in Prag-Zličín . . . . . . . . . . . 530
K r is t ý na Ur ba n ová
Soubor textilních pozůstatků z doby stěhování národů ze sbírek
oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze
Fragments of textiles from Migration Period from collection
of Departement of Pre- and Protohistory of National Museum
8
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 531
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540
EDUARD DROBERJAR – BALÁZS KOMORÓCZY – DAGMAR VACHŮTOVÁ (EDD.)
BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ
CHRONOLOGICKÉ, EKONOMICKÉ A HISTORICKÉ ASPEKTY JEJICH VÝVOJE
VE SVĚTLE NOVÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ
BRNO 2008, S. 469–478
EIN TEMPORÄRES RÖMISCHES FELDLAGER IN ZÁVOD
(WESTSLOWAKEI)
Kristián Elschek – Ján Rajtár
Während einer Flugprospektion im Jahre 1998 konnte in Závod ein regelmäßiges rechteckiges Gebilde
mit abgerundeten Ecken, mit den Ausmaßen 230×170 m, entdeckt werden (Abb. 1:1). Das Gebilde
wurde als römisches temporäres Feldlager interpretiert (Blažová – Kuzma – Rajtár 2000, 41). Während einer Geländebegehung konnten Funde aus der Bronzezeit, Latènezeit, der römischen Kaiserzeit
und aus dem frühen Mittelalter, 8.–9. Jahrhundert, entdeckt werden (Elschek – Marková 2000, 64).
Im Jahre 1999 wurde durch Flugprospektion eine weitere Linie mit abgerundeter
1
Ecke entdeckt (Abb. 1:2), die zur Vermutung führte, dass es sich um die Spur eines
zweiten römischen Lagers handeln könnte
(Kuzma – Blažová – Bartík – Rajtár 2001,
112, 114, Abb. 69:2). Auf der Fundstelle hat
man deshalb eine geophysikalische Prospektion mit einem Cäsium-Magnetometer
(Smartmag SM-4G, Empfindlichkeit von
0,01 nT) durchgeführt. Die Messung wurde
von J. Tirpák auf einer Fläche von 200 mal
275 m realisiert. Die Prospektion bestätigte
den Verlauf des Wehrgrabens eines Lagers
wie auch mehrere Grubenobjekte (Abb.
2
2:2). Es war möglich bei Geländebegehungen mit einem Metallsuchgerät weitere
Kleinfunde auf der Fundstelle aufsammeln.
Eine bronzene Keulenkopfnadel (Abb. 3:1)
gehört in die jüngere Bronzezeit. Aus der
jüngeren Eisenzeit stammt ein Fibelfragment der mittellatènzeitlichen Konstruktion
(Abb. 3:2). Die Mehrheit der Funde stammt
aus der römischen Kaiserzeit. Ein Griffbruchstück von einem Bronzeeimer in Vogelkopfform (Abb. 3:3) ist nach J. Tejral
(Tejral 1995, 235, Abb. 11:2; 12) in die tiberische, bzw. claudisch-frühflavische Zeit
Abb. 1. Závod, Bz. Malacky. 1 – Luftbild von 1998 mit
zu datieren. Zu provinzialrömischen Erdeutlichem Grabenverlauf des römischen temporären Lagers
und der eingetieften Objekte; 2 – Luftbild von 1999
zeugnissen gehörten: ein profilierter Bronmit
Grabenverlauf des römischen temporären Lagers
zebeschlag (Abb. 3:7), eine Bronzeglocke
469
1
2
Abb. 2. Závod, Bz. Malacky. 1 – Grabenverlauf des römischen temporären Lagers
und der weiteren Linie mit abgerundeter
Ecke, die Position der Erkundungsschnitte P1
und P2 (von M. Bartík zusammengestellt);
2 – Ergebnisse der geophysikalischen
Messungen, Grabenverlauf des römischen
temporären Lagers und der eingetieften
Objekte (von J. Tirpák zusammengestellt)
(Abb. 3:10), ein Bronzenietnagel mit halbkugeligem Kopf (Abb. 3:6) und ein Fragment von einem plastisch
verzierten hohlem Bleigegenstand (Abb. 3:4). Germanischen Ursprungs sind Bruchstücke von zwei
Bronzefibeln (Abb. 3:5,9) und eine Eisenspitze – Feuerstahl oder Pfriem (Abb. 3:8). Die zwei römischen
Münzen sind (Bestimmung von E. Kolníková) ein Denar von Vespasianus aus den Jahren 69–71 und ein
Antoninianus wahrscheinlich von Gallienus (253–268). Die vier Fragmente von Terra Sigillata sind
nach der Bestimmung von K. Kuzmová Produkte aus Rheinzabern und Westendorf, diese Importkeramik ist in die 2. Hälfte des 2. und die 1. Hälfte des 3. Jahrhunderts datiert (Abb. 3:12–15). Aus dem 8. Jahrhundert stammt ein Riemenendbeschlag aus Bronze (Abb. 3:11).
2006 wurde auf der Fundstelle eine kleinflächige Erkundungsgrabung durchgeführt. Es wurden
zwei Suchschnitte angelegt, der erste an der Ostfront des Lagers (Abb. 2:1, P1), der zweite im Bereich
der vorausgesetzten Kreuzung des Lagergrabens mit der anderen Grabenlinie (Abb. 2:1, P2).
Im Suchschnitt 1 hat man im Querschnitt einen 300–310 cm breiten und noch 165–170 cm tiefen
Spitzgraben freigelegt (Abb. 4:A). Im oberen Teil der Verfüllung wurde eine Wandscherbe vom Topf470
Abb. 3. Závod, Bz. Malacky. Lesefunde. 1–3, 5–7, 9–11 – Bronze; 4 – Blei; 8 – Eisen; 12–15 – Terra Sigillata
471
Abb. 4. Závod, Bz. Malacky. A – nördliches Profil des Grabens im Schnitt P1 (1 – Ackerboden; 2 – schwarzbraune
Verfüllung des Grabens; 3 – braune und graubraune Schicht unter dem Ackerboden; 4 – gelber Sand;
5 – Ofendestruktion). Funde von der Verfüllung des Grabens: 1 – Terra Sigillata; 4 – eiserne Feuerstahlspitze;
10–11 – Keramik. Funde von der Umgebung der Objektverfüllung 1/2006: 2 – bronzene Pfeilspitze;
3 – Knochenröhrchen; 5–9 – Keramik
472
Abb. 5. Závod, Bz. Malacky. Westliches
Profil und Grundriss des Schnittes
und der verbreiterter Fläche P2
(1 – Ackerboden; 2 – schwarzbraune
Grubenverfüllung; 4 – dunkelbraune
Verfüllung der Rinne, der Gruben
und des Objekts 2/2006; 5 – graubraune
Schicht unter dem Ackerboden;
6 – graugelber Schottersand)
gefäß des 8.–9. Jahrhunderts gefunden (Abb. 4:11). Etwas tiefer lag ein Fragment von einer Terra Sigillata-Schüssel Drag. 37 (Abb. 4:1). Nach Bestimmung von K. Kuzmová handelte es sich um ein Produkt
aus Rheinzabern (Bereich der Meister Victor II. – Januco) vom Ende des 2. bis ersten Drittel des 3.
Jahrhunderts. Im der Grabenverfüllung hat man eine Eisenspitze – wahrscheinlich Feuerstahl (Abb.
4:4), und ein Bruchstück einer wannenförmigen germanischen Schüssel (Abb. 4:10) gefunden.
Wannenförmige germanische Gefäße spielten möglicherweise eine Rolle bei germanischen Kultpraktiken und gehören nach T. Kolník den Zeitstufen B2 und C3 an (Kolník 1993, 113–115). Der Graben störte ein älteres Siedlungsobjekt (1/2006) aus der jüngeren Bronzezeit (Čaka-Kultur), vom Objekt
stammen: das Bruchstück eines Webgewichtes aus Ton, eine bronzene Pfeilspitze (Abb. 4:2), Knochenröhrchen (Abb. 4:3) und Keramikbruchstücke (Abb. 4:5–9).
Im Suchschnitt 2 hat man einen 400 cm breiten und 155 cm tiefen Spitzgraben, einige Gruben und
eine schräg verlaufende 70–80 cm breite Rinne freigelegt (Abb. 5). Aus ihren Verfüllungen hat man
keine Funde gewonnen, nur im Ackerboden vom Nordteil des Suchschnitts hat man einige latènezeitliche Grafittonscherben gefunden. Die Befundsituation im Suchschnitt ermöglichte nicht das chronologische Verhältnis zwischen dem Lagergraben und der Rinne zu erklären, deshalb wurde es um eine
Fläche von etwa 10×8 m verbreitet. Hier hat man festgestellt, dass der Graben eine ältere Rinne überla473
Abb. 6. Závod, Bz. Malacky. Funde von der Verfüllung und der Umgebung des Objekts 2/2006: 1 – Bruchstück
eines Riemenbeschlags, Bronze; 2 – Anhänger, Bronze; 3–4, 7–8 – provinzialrömische Keramik;
5–6, 9 – germanische Keramik
474
Abb. 7. Závod, Bz. Malacky. Germanische Keramik aus der Verfüllung des Objekts 2/2006
475
gerte (Abb. 5). Auf der Grabungsfläche hat man zugleich ein jüngeres Siedlungsobjekt (2/2006), ein
germanisches Grubenhaus das den Graben des Lagers störte freigelegt. Aus der Verfüllung des Grubenhauses mit Sechspfosten-Konstruktion stammte das Fragment eines bronzenen Riemenendbeschlags
(Abb. 6:1), Bruchstücke vom provinzialrömischer (Abb. 6:3–4) und germanischer Keramik. Zu germanischen Erzeugnissen gehörten Töpfe (Abb. 6:5–6,9; 7:1–4), Schüsseln (Abb. 7:5) und größere topfförmige Vorratsgefäße (Abb. 7:6–7). In der Schicht in der Umgebung des Grubenhauses hat man noch einen bronzenen Eichelanhänger mit Ringöse (Abb. 6:2) von provinzialrömischer Herkunft gefunden
(Gschwindt 2004, 172, Taf. 52:C508–C509; Oldenstein 1976, 158–160, Taf. 42:414–416). Das Grubenhaus aus der ersten Hälfte des 3. Jahrhunderts hatte eine unüblich kleine Innenfläche von 310×240
cm, die längliche Achse war vom südöstlicher und nordwestlicher Orientierung.
Zusammenfassung
Die Untersuchungen in Závod bestätigten die Existenz eines römischen temporären Feldlagers, das
sehr wahrscheinlich in die Zeit der Markomannekriege (166–180 nach Chr.) gehört. Weitere Funde
weisen auf eine germanische Besiedlung der Fundstelle aus der älteren und der jüngeren römischen
Kaiserzeit hin. Die ältere Rinne stammt vielleicht aus der Latènezeit. Die ältere Besiedlung der Fundstelle ist durch das Objekt aus der jüngeren Bronzezeit belegt, die jüngeren Funde deuten auf eine spätere Nachbesiedlung im 8.–9. Jahrhundert n. Chr. hin.
LITERATÚRA
Blažová, E. – Kuzma, I. – Rajtár, J. 2000: Letecký prieskum na Slovensku, AVANS v roku 1998, 36–46.
Elschek, K. – Marková, K. 2000: Prieskum v Závode, AVANS v roku 1998, 64, 221–223.
Gschwindt, M. 2004: Abusina. Das römische Auxiliarkastell Eining an der Donau vom 1. bis 5. Jahrhundert n. Chr.
Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 53. München.
Kuzma, I. – Blažová, E. – Bartík, M. – Rajtár, J. 2001: Letecká prospekcia na Slovensku, AVANS v roku 2000, 112–
125, 269–271.
Kolník, T. 1993: K výskytu, etnickému určeniu a funkcii kvadratických a vaničkovitých misiek z doby rímskej na
Slovensku. In: Východoslovenský pravek 4. Košice, 111–116.
Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Studien zu Beschlägen und Zierat an der Ausrüstung der römischen Auxiliareinheiten des obergermanisch-rätischen Limesgebietes aus dem zweiten und
dritten Jahrhundert n. Chr., Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 57, 49–284.
Tejral, J. 1995: Zur Frage der frühesten elbgermanischen Machzentren nördlich der mittleren Donau am Beispiel
des römischen Importes. In: J. Tejral – K. Pieta – J. Rajtár, Kelten, Germanen, Römer im Mitteldonaugebiet.
Vom Ausklang der Latène-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Brno–Nitra, 225– 265.
RÍMSKY POĽNÝ TÁBOR V ZÁVODE (ZÁPADNÉ SLOVENSKO)
Pri leteckom prieskume v roku 1998 sa v katastri obce Závod (okr. Malacky) objavil pravidelný obdĺžnikový útvar so zaoblenými nárožiami. Bol ohraničený tmavšou líniou ktorá sa črtala v obilnom láne. Jeho
rozmery dosahovali približne 230×170 m. Severozápadné nárožie nebolo viditeľné, pretože sčasti zachádzalo do lužného lesa (obr. 1:1). Z charakteristického pôdorysného tvaru i rozmerov bolo zrejmé, že sú to
stopy dočasného rímskeho poľného tábora ohraničeného priekopou. Okrem priekopy sa v obilí črtali viaceré zahĺbené sídliskové objekty (Blažová – Kuzma – Rajtár 2000, 41). Povrchový zber na nálezisku potvrdil osídlenie polohy v praveku, v dobe laténskej, rímskej a v slovanskom období (Elschek – Marková
2000, 64).
Počas následného leteckého snímkovania sa objavil iný úsek línie so zaobleným nárožím, ktorý pretínal
plochu skoršie objaveného tábora v juhozápadnej časti (obr. 1:2). Predpokladalo sa, že by mohlo ísť o druhý
476
dočasný rímsky poľný tábor (Kuzma – Blažová – Bartík – Rajtár 2001, 112, 114, obr. 69:2). V rokoch
2000 a 2001 sa na lokalite uskutočnilo geofyzikálne meranie céziovým magnetometrom (J. Tirpák). Plocha
pre geofyziku bola určená na základe geodetického zameranie podľa leteckých snímok (M. Bartík a E. Blažová). Na výslednej mape geofyzikálneho merania bol dobre badateľný priebeh priekopy tábora a viaceré
zahĺbené objekty. Menej zreteľný bol priebeh druhej zahĺbenej línie (obr. 2:2). Pokračovanie v povrchovej
prospekcii prinieslo ďalšie nálezy z doby bronzovej (obr. 3:1), laténskej (obr. 3:2), slovansko-avarského obdobia (obr. 3:11), ale predovšetkým z doby rímskej. Rímskeho pôvodu je zlomok držadla zrejme z bronzového vedra v tvare vtáčej hlavičky (obr. 3:3) z tiberiovského, resp. klaudiovského až včasnofláviovského obdobia (Tejral 1995, 235, Abb. 11:2; 12). Z provincií pochádza fragment dutého, plasticky zdobeného
oloveného predmetu (obr. 3:4), bronzové profilované nábytkové kovanie v tvare šachovej figúrky pešiaka
s ulomeným železným hrotom (obr. 3:7), bronzový zvonček (obr. 3:10), malý bronzový nit s polguľovitou
hlavicou (obr. 3:6) a dve rímske mince Vespasiana z r. 69–71 a Galliena z r. 253–268 (podľa určenia E. Kolníkovej). Germánskeho pôvodu sú zlomky dvoch bronzových spôn (obr. 3:5,9) a železný hrot kresadla alebo
šidla (obr. 3:8). Fragmenty terry sigillaty sú podľa určenia K. Kuzmovej výrobkami z dielní v Rheinzaberne
a vo Westerndorfe. Tieto patria do doby od 2. polovice 2. do 1. polovice 3. storočia (obr. 3:12–15).
V roku 2006 sa na nálezisku uskutočnil zisťovací výskum ktorého cieľom bolo overenie predpokladanej
existencie dvoch dočasných rímskych poľných táborov. Pre výber dvoch sondážnych rezov poslúžila analýza
leteckých snímok a výsledky geofyzikálneho merania.
Rez 1 bol vytýčený priečne na priebeh priekopy východného frontu tábora, v mieste s predpokladanou
superpozíciou s ďalšími zahĺbenými objektmi (obr. 2:1,P1). Zistená priekopa mala hrotitý tvar s mierne zaobleným dnom. Na rozhraní ornice a hnedej vrstvy pod ňou mala šírku 300–310 cm, jej dno zahĺbené do
žltého piesku siahalo 165–170 cm od terajšej úrovne povrchu (obr. 4:A). Pri východnej stene vo vrchnej časti
bola orbou deštruovaná piecka z vápencových kameňov s prepálenou vrstvičkou a kúskami železnej trosky.
V zásype priekopy pod deštruovanou pieckou sa našiel okrajový črep hrncovitej nádoby hnedočiernej farby,
datovateľný do 8.–9. storočia (obr. 4:11). Hlbšie v zásype ležal fragment reliéfne zdobenej misky terry sigillaty Drag. 37 (obr. 4:1). Podľa určenia K. Kuzmovej je to výrobok z dielne v Rheinzaberne, z okruhu majstrov Victor II Januco z konca 2. až prvej tretiny 3. storočia. V zásype sa našiel i železný hrot kresadla (obr.
4:4) a zlomok plytkej misky s vaničkovite zaobleným ústím (obr. 4:10). T. Kolník (1993, 113–115) predpokladá dobu výskytu podobných misiek od stupňa B2 až po C3, pričom ich dáva do súvislosti s určitými kultovými praktikami. V južnom smere priekopa porušila starší sídliskový objekt (1/2006) z mladšej doby bronzovej (čakanská kultúra). Vo vrstve nad tvrdo dupanou podlahou objektu a v jeho okolí sa našiel bronzový
hrot šípu (obr. 4:2), kostená rúrka (obr. 4:3) a zlomky keramiky (obr. 4:5–9).
Rez 2 bol umiestnený do priestoru, kde sa mala pretínať priekopa tábora s druhou zahĺbenou líniou
(obr. 2:1,P2). V zisťovacej sonde sa ukázal priebeh 400 cm širokej priekopy tábora. V profile sa javila ako
hrotitá so zaobleným dnom v hĺbke 155 cm od súčasného povrchu. Nakoľko sa nezistil vzťah priekopy tábora k druhej zahĺbenej línii bola plocha rozšírená (obr. 5). Podarilo sa zistiť, že priekopa tábora prerezala zásyp staršieho žľabu. Zároveň sa odkryl mladší sídliskový objekt (2/2006), ktorého výplň sčasti prekrývala zásyp priekopy. Bola to pomerne malá polozemnicá o rozmeroch 310×240 cm so šesťkolovou
nosnou konštrukciou. V jej výplni sa našiel fragment hornej časti drobného bronzového nákončia remeňa
(obr. 6:1) a zlomky rímsko-provinciálnej i germánskej keramiky. Z provinciálnych výrobkov sú zastúpené
nádoby (hrnce alebo džbány) tehlovej keramiky s červeno maľovanou výzdobou v pásoch (obr. 6:3–4) a šedé prstencové misky (obr. 6:7–8). Z germánskej v rukách hnetenej keramiky sa vyskytli hrncovité tvary,
niektoré s uchom, zdobené väčšinou rytou výzdobou, niekedy s presekávaným okrajom (obr. 6:5–6,9; 7:1–
4), misky (obr. 7:5) a väčšie hrncovité zásobnicové nádoby (obr. 7:6–7). Vo vrstve vedľa objektu sa našiel
ešte bronzový prívesok tvarom pripomínajúci žaluď s polkruhovým uškom (obr. 6:2), ktorý je zrejme
rímsko-provinciálneho pôvodu (Gschwindt 2004, 172, Taf. 52:C508–C509; Oldenstein 1976, 158–160,
Taf. 42: 414–416). Na základe nálezov možno tento objekt datovať rámcovo do 1. polovice 3. storočia.
Výskum v Závode potvrdil existenciu len jedného dočasného rímskeho poľného tábora chráneného hrotitou priekopou. Nálezy z výplne priekopy, ako aj jej prekrytie germánskym sídliskovým objektom z 1. polovice 3. storočia potvrdzujú pôvodný predpoklad, že zrejme pochádza z obdobia markomanských vojen.
Ďalšie nálezy poukazujú na germánske osídlenie v staršej i v mladšej dobe rímskej. Druhú líniu so zaobleným nárožím, ktorá sa zreteľne črtala na leteckých snímkach, možno stotožniť s priebehom žľabu zo star477
šieho, snáď laténskeho obdobia. Staršie osídlenie polohy okrem zberových nálezov dokladá objekt z mladšej doby bronzovej, neskoršie osídlenie kamenná piecka z 8.–9. storočia.
KRISTIÁN ELSCHEK, JÁN RAJTÁR
ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV SAV, AKADEMICKÁ 2, SK-949 21 NITRA
478