Stažení souboru ClanekQVT_2004.

VÝVOJ TKACÍ TECHNIKY A TKACÍ STROJE NA VÝSTAVÁCH ITMA
Ing. Petr Tumajer, Ph.D.
Technická Univerzita Liberec
Hálkova 6, 461 17 Liberec, Česká Republika
e-mail: [email protected]
1. Úvod
Tento článek se zabývá analýzou vývoje tkacích strojů na základě poznatků získaných na
výstavách textilních strojů ITMA. V části „Historie vývoje výkonu tkacích strojů na výstavách ITMA
v roce 1967 až 2003“ jsou grafickou formou prezentovány hodnoty maximálních výkonů jednotlivých
tkacích systémů (bezčlunkových). Na základě těchto grafů jsou zhodnoceny trendy vývoje
bezčlunkových strojů v uvedeném časovém období. V části „Tkací stroje na výstavě ITMA v roce
1995, 1999 a 2003“ je uveden podrobnější popis situace v oblasti tkací techniky. Je zde uveden
přehled hlavních výrobců tkacích strojů a analýza vývoje je provedena nejen z hlediska dosaženého
výkonu, ale i z hlediska sortimentu vyráběných tkanin a vybavení tkacích strojů prošlupním zařízením.
Jsou zde uvedeny rovněž počty vystavených tkacích strojů a poznatky o vývoji jejich konstrukce.
V závěrečné části článku je na základě uvedených poznatků proveden odhad perspektiv dalšího vývoje
jednotlivých tkacích systémů.
2. Historie vývoje výkonu tkacích strojů na výstavách ITMA v roce 1967 až 2003
Od vynálezu mechanického člunkového tkacího stroje na konci 17. století přes jeho podstatné
vylepšení zarážkovými systémy a automatickou výměnou cívek na konci 18. století rostl útkový výkon
stavů (U [m/min zatkaného útku]) jen zvolna. Hlavní překážkou růstu výkonů byl způsob zanášení
útku. Vysoká hmotnost člunku se zásobou útku omezuje maximální výkon stavu na hodnotu cca. 350
m/min. Proto byl v 50. letech 20. století zahájen vývoj bezčlunkových tkacích strojů s cílem dosažení
vyšších výkonů. Hlavním prostředkem dosažení tohoto cíle byla redukce hmot, jež se pohybují
v prošlupu. Člunek (s hmotou řádu 1000 g) je nahrazen skřipcem (100 g), proudem vody (10 g) nebo
vzduchu (< 1g). S redukcí hmot prohozních členů bylo možné zvyšovat rychlosti zanášení útku a tím i
otáčky tkacích strojů n (1/min). Útkový výkon U = n.l (l je paprsková šíře v m) se podařilo výrazně
zvýšit. V této době se stává hlavním parametrem v konkurenční soutěži jednotlivých výrobců tkacích
strojů dosažený výkon. Soutěžním fórem se staly především světové výstavy textilních strojů (ATME
v USA, OTEMAS v Japonsku,CITME v Číně …). V roce 1951 byla uspořádána v Evropě první
výstava textilních strojů ITMA (Internationale Textilmaschinen Ausstellung). Tato výstava potom
byla organizována pravidelně se čtyřletou periodou v různých evropských městech a stala se
nejvýznamnější přehlídkou výrobců textilních strojů ve druhé polovině 20. století. Na výstavách
ITMA byly předváděny výkony špičkových tkacích strojů (nazývaných „Formule 1“). Protože tyto
stroje ukazují maximum toho, co lze v dané době se soudobou strojírenskou i textilní technologií v
textilním oboru zrealizovat, byly výsledky výstav ITMA přesnou mírou dosaženého pokroku. Jak již
bylo výše uvedeno, hlavní prioritou výrobců tkacích strojů byl dosažený výkon. Rozvoj výkonů
jednotlivých bezčlunkových tkacích strojů podle špičkových hodnot předvedených na výstavách
ITMA v letech 1967 až 2003 je znázorněn grafy na obrázku číslo 1 a 2.
Obr. 1
1
1500
1600
1430
1505
1400
1400
1470
1500
1299
1482
1420
1400
1300
1270
1300
1250
1200
U (m/min)
U (m/min)
1200
1100
1000
960
1100
1000
900
820
900
840
820
800
820
800
700
700
700
650
700
670
650
640
600
600
1967
1971
1975
1979
1983
1987
1991
1995
1999
1967
2003
1971
1975
1979
1983
1987
3500
1995
3500
2900
3000
2890
1999
2003
3222
2890
3000
2550
2500
2450
2500
2496
2500
2200
2000
2200
U (m/min)
U (m/min)
1991
Rok
Rok
1740
1350
1500
2000
1600
1500
1260
1100
820
1000
850
1000
600
540
500
500
0
0
0
1967
1971
1975
1979
1983
1987
1991
1995
1999
2003
1967
1971
1975
1979
1983
Rok
1987
1991
1995
1999
Rok
7000
6088
6000
4773
5000
U (m/min)
4198
4000
Stroje s paralelním prošlupem
Stroje se sériovým prošlupem
3000
2000
2029
1979
1983
2200
1782
2000
1560
1000
0
0
0
1967
1971
1975
1987
1991
1995
1999
2003
Rok
Obr. 2
Na základě výše uvedených grafů provedeme zhodnocení vývoje výkonů jednotlivých tkacích
systémů v daném časovém období (rok 1967 až 2003). Rok 1967 určuje v tomto případě výchozí
pozici pro jednoprošlupní tkací stroje bezčlunkové. V tomto roce dosahují tryskové tkací stroje nižších
výkonů (hydraulické stroje – 600 m/min, pneumatické stroje – 540 m/min) než stroje skřipcové (650
m/min) a stroje jehlové (670 m/min). Tryskové stroje však byly v této době charakterizovány vysokým
potenciálem růstu výkonu a to z důvodu velmi malé hmotnosti prohozního média, jež umožňovala
další zvyšování rychlosti zanášení útku a otáček stroje. V roce 1971 se na výstavě objevuje další tkací
systém: víceprošlupní stroj (s paralelním prošlupem). Hlavní potenciál růstu výkonu tohoto systému
nespočívá ve zvyšování rychlosti zanášení útku a otáček stroje ale v jeho principu 1, jež umožňuje
současně zanášet více útků. Tato skutečnost umožnila dosažení vysokého výkonu těchto strojů (1 560
m/min) v porovnání se stroji jednoprošlupními (pneumatické stroje: 850 m/min, hydraulické stroje:
820 m/min, jehlové stroje: 650 m/min a skřipcové stroje: 640 m/min). V tomto roce se tedy plně
rozvinula soutěž o dosažení maximálních výkonů tkacích strojů. Další vývoj výkonu jednotlivých
tkacích systémů je určen výše uvedenými grafy. Tvar těchto křivek je pro jednotlivé tkací systémy
Prošlupy se otevírají ve vlnách uspořádaných vedle sebe po celé šíři stroje a postupujících od okraje osnovy
napříč strojem. Prošlupní vlny v sobě unášejí útky uložené do vhodných prohozních prvků (zanašečů). S
postupem zanašečů napříč stavem uvnitř prošlupních vln se útky ze zanašečů vytahují, přisouvají se ke tkanině a
průběžně se k ní přirážejí jeden vedle druhého.
1
2
2003
určen především počátečním potenciálem růstu výkonu a dostupnými technickými možnostmi, jež
tento potenciál umožní využít.
•
•
•
Jehlové stroje: Počáteční potenciál růstu výkonu je poměrně malý. V roce 1967 je maximální
útkový výkon dosažen na jehlovém stroji (670 m/min) , tj. výkonové možnosti tohoto systému
jsou vzhledem k technickým možnostem dané doby poměrně vyčerpány. Po určitou dobu (rok
1967 až 1975) dochází ke stagnaci nebo pouze k velmi pozvolnému růstu výkonů: rok 1971:
650 m/min, rok 1975: 700 m/min. V roce 1979 dochází ke zvýšení výkonu na hodnotu 820
m/min a v roce 1983 došlo zatím k nejvýraznějšímu nárůstu výkonu jehlových strojů na
hodnotu 1 270 m/min (nárůst výkonu mezi rokem 1979 a 1983: 450 m/min). Tento výkonový
skok byl umožněn především optimalizací způsobu zanášení útku 2 a aplikací nových materiálů
(uhlíkových vláken, plastů) při výrobě ohebných jehel. Nový potenciál růstu výkonu je tedy
v tomto případě získán opět redukcí hmot, jež se pohybují v prošlupu (snížení hmotnosti
jehel). V roce 1987 byl uvedený potenciál růstu výkonu dále využit a dochází k nárůstu
výkonu na hodnotu 1 470 m/min. V roce 1991 však dochází k poklesu výkonu na hodnotu
1250 m/min. Tento pokles je možné zdůvodnit obchodní strategií firem. Jehlové tkací stroje
byly předvedeny při výrobě náročnějších druhů tkanin (žakárové tkaniny apod.) a maximální
výkon nebyl v tomto případě hlavní prioritou a to především v případě firmy Vamatex, jež
dosáhla uvedeného maximálního výkonu v roce 1987. Jehlový stroj s maximálním výkonem
byl v roce 1991 předveden na stánku firmy Tsudakoma. V roce 1995 je předveden jehlový
stroj s maximálním výkonem 1 420 m/min (opět firmou Vamatex). Maximální výkon se tedy
vrací zhruba na hodnotu z roku 1987. V dalších letech výkon jehlových strojů stagnuje: rok
1999: 1 505 m/min, rok 2003: 1 482. Shrnutí: Výkonová křivka jehlových strojů má
„esovitý“ charakter: Počáteční stagnace v oblasti nižších výkonů (do 820 m/min)
odpovídá období od roku 1967 až do roku 1979. V letech 1983 až 1987 dochází
k prudkému nárůstu výkonu na hodnotu 1 470 m/min a v dalších letech (rok 1991 až
2003) stagnuje s různými výkyvy pod hodnotou historického maxima 1 505 m/min.
Skřipcové stroje: U skřipcových strojů byla počáteční situace obdobná jako u strojů
jehlových, tj. počáteční potenciál růstu výkonu byl v dané době. poměrně malý. Proto je i
počáteční průběh výkonové křivky těchto dvou systémů obdobný. V letech 1967 až 1975
dochází ke stagnaci nebo velmi pozvolnému růstu výkonů: rok 1967: 650 m/min, rok 1971:
640 m/min, rok 1975: 700 m/min. V roce 1979 dochází k mírnému zvýšení výkonu na
hodnotu 820 m/min a v následujících letech (1973 až 1987) výkony na této hodnotě opět
stagnují: rok 1983: 820 m/min, rok 1987: 840 m/min. V roce 1991 došlo ke zvýšení výkonu na
hodnotu 960 m/min a v roce 1995 došlo zatím k nejvýraznějšímu nárůstu výkonu skřipcových
strojů na hodnotu 1 430 m/min (nárůst výkonu mezi rokem 1991 a 1995: 470 m/min). Tento
výkonový skok byl umožněn především optimalizací způsobu zanášení útku 3 a aplikací
elektronických prvků. V letech 1999 a 2003 výkon skřipcových strojů klesá: rok 1999: 1400
m/min, rok 2003: 1 299 m/min. Příčiny tohoto poklesu jsou rozebrány ve třetí kapitole „Tkací
stroje na výstavě ITMA v roce 1995, 1999 a 2003. Shrnutí: Výkonová křivka skřipcových
strojů má opět přibližně „esovitý“ charakter: Počáteční stagnace v oblasti nižších
výkonů má v tomto případě dvě úrovně. V letech 1997 až 1975 se pohyboval útkový
výkon v nižších hodnotách (640 m/min až 700 m/min). Na vyšší úroveň se dostává v roce
1979 a na hodnotách z intervalu 820 m/min až 840 m/min stagnuje až do roku 1987.
V letech 1991 až 1995 dochází k prudkému nárůstu výkonu na hodnotu historického
maxima 1 430 m/min. V následujících letech dochází ke snižování výkonu.
Hydraulické stroje: Počáteční potenciál růstu výkonu je vysoký. V období od roku 1967 až
do roku 1991 dochází k neustálému růstu výkonu: rok 1967: 600 m/min, rok 1971: 820
m/min, rok 1975: 1 350 m/min, rok 1979: 1 740 m/min, rok 1983: 2 200 m/min, rok 1987: 2
Ze všech různých způsobů zanášení útku na jehlových strojích se jako nejperspektivnější projevil systém
Dewas, tj. zanášení útku pomocí dvou ohebných jehel s předáním konce útku uprostřed prošlupu.
3
Od roku 1987 jsou vystavovány výhradně skřipcové tkací stroje se systémem zanášení útku firmy Sulzer:
V oběhu je několik skřipců, které jsou postupně vystřelovány zleva doprava. Po zanesení útku je skřipec
dopraven na transportní pás, jež přepravuje skřipec na prohozní stranu.
2
3
•
•
450 m/min a rok 1991: 2 900 m/min. V letech 1995 a 1999 dochází k určitému kolísání hodnot
maximálního výkonu: rok 1995: 2 500 m/min, rok 1999: 2 890 m/min. V roce 2003 nebyly
hydraulické stroje vystaveny. Příčiny těchto jevů jsou rozebrány ve třetí kapitole „Tkací stroje
na výstavě ITMA v roce 1995, 1999 a 2003“. Shrnutí: Výkonová křivka hydraulických
strojů má v období od roku 1967 až do roku 1991 „rostoucí“ charakter. Výkon vzrostl
z počáteční hodnoty 600 m/min na hodnotu 2 900 m/min bez výraznějších výkyvů a
období stagnací. Výkony dosažené v roce 1995 (2 500 m/min) a v roce 1999 (2 890 m/min)
však naznačují, že potenciál růstu výkonu hydraulických strojů je již vyčerpán.
Pneumatické stroje: Počáteční situace je zde obdobná jako u hydraulických strojů, tj.
počáteční potenciál růstu výkonu je vysoký. Průběh výkonové křivky je proto obdobný jako u
hydraulických strojů. Výkony rostou od roku 1967 až do roku 1999: rok 1967: 540 m/min, rok
1971: 850 m/min, rok 1975: 1 100 m/min, rok 1979: 1260 m/min, rok 1983: 1 600 m/min, rok:
1987: 2 200 m/min, rok 1991: 2 550 m/min, rok 1995: 2 890 m/min, rok 1999: 3 222 m/min.
V roce 2003 došlo k poklesu výkonu na hodnotu 2 496 m/min. Příčina tohoto poklesu je
rozebrána ve třetí kapitole „Tkací stroje na výstavě ITMA v roce 1995, 1999 a 2003“. Shrnutí:
Výkonová křivka pneumatických strojů má v období od roku 1967 až do roku 1999
„rostoucí“ charakter. Výkon vzrostl z počáteční hodnoty 540 m/min na hodnotu 3 222
m/min bez výraznějších výkyvů a období stagnací.
Víceprošlupní stroje: Růst výkonu víceprošlupních strojů s paralelním prošlupem v letech
1971 až 1987 byl plynulý, ale poměrně pozvolný: rok 1971: 1 560 m/min, rok 1975: 1 782
m/min, rok 1979: 2 000 m/min, rok 1983: 2 029 m/min, rok 1987: 2 200 m/min. Tato
skutečnost byla způsobena především nedostatečnými technickými možnostmi pro realizaci
tohoto systému a jeho složitostí. V roce 1991 nebyly víceprošlupní stroje vystaveny. Důvodem
byl především rychlý růst výkonu tryskových strojů. V roce 1987 byl maximální výkon
pneumatického stroje na stejné úrovni jako výkon víceprošlupního stroje (2 200 m/min) a
výkon hydraulického stroje byl vyšší (2 450 m/min). Výrobci se soustředili především na další
vývoj jednprošlupních strojů. Přesto byl v roce 1995 opět víceprošlupní stroj vystaven.
Tentokrát se jednalo o stroj se sériovým prošlupem 4. Počáteční potenciál růstu výkonu tohoto
stroje byl vysoký. Z počáteční hodnoty 4 198 m/min v roce 1995 narostl výkon na hodnotu
6088 m/min v roce 1999 (nárůst výkonu mezi rokem 1995 a 1999: 1 890 m/min). V roce 2003
došlo k poklesu výkonu na hodnotu 4 773 m/min. . Příčina tohoto jevu je rozebrána ve třetí
kapitole „Tkací stroje na výstavě ITMA v roce 1995, 1999 a 2003“. Shrnutí: Pozvolný růst
výkonu víceprošlupních tkacích strojů s paralelním prošlupem v letech 1971 (1 560
m/min) až 1987 (2 200 m/min) způsobil ukončení jejich vývoje a od roku 1995 až do roku
2003 byly vystaveny víceprošlupní stroje s prošlupem sériovým s hodnotami výkonu od
4198 m/min do 6 088 m/min.
Průběhy výkonu u jednotlivých tkacích systémů se vzájemně ovlivňovaly a tvar výkonových
křivek do jisté míry určuje zažité představy o přednostech a nevýhodách daného systému: „Rostoucí“
charakter výkonové křivky tryskových strojů je určen intenzivní snahou výrobců a konstruktérů o
využití vysokého počátečního potenciálu růstu výkonu těchto systémů. Na výstavách potom byly tyto
stroje prezentovány jako „Formule 1“ u kterých je hlavním kritériem dosažený výkon. Z důvodu
dosažení vysokého výkonu byly ve většině případů tyto stroje vybaveny jednodušším prošlupním
zařízením (např. klikové prošlupní zařízení) a vyráběly lehčí druhy jednodušších tkanin. Z tohoto
důvodu vznikla představa, že hlavni výhodou tryskových strojů je vysoký výkon a nevýhodou
malá použitelnost (flexibilita). „Esovitý“ charakter výkonové křivky jehlových a skřipcových strojů
byl charakterizován určitými časovými úseky stagnace výkonu. V těchto obdobích nebyly tyto stroje
předváděny jako „Formule 1“ s cílem upoutat maximálním výkonem, ale byly využity pro předvedení
výroby těžších a náročnějších druhů tkanin (těžké technické tkaniny, žakárové tkaniny…) Z tohoto
důvodu vznikla představa, že hlavní výhodou skřipcových a jehlových strojů je vysoká flexibilita
a nevýhodou malý výkon. Příkladem vzájemného vlivu vývoje jednotlivých tkacích systémů je
Prošlupy se otevírají v celé šíři stroje, a to současně v několika řadách za sebou. Otevřené prošlupy pak
postupují z hloubky osnovy směrem k čelu tkaniny a unášejí s sebou útky zanesené do jednotlivých prošlupů
pomocí vzduchu. Útky se pak v celé šíři najednou přirážejí ke tkanině jeden za druhým.
4
4
výkonová křivka víceprošlupních strojů. Růst výkonu tryskových tkacích strojů byl v tomto
případě hlavní příčinou pozastavení vývoje víceprošlupních strojů s paralelním prošlupem a
s určitou pauzou se objevil nový princip: víceprošlupní stroj s prošlupem sériovým.
Na poslední výstavě ITMA v roce 2003 došlo k poklesu maximálního dosaženého výkonu u
všech vystavených tkacích systémů. Tento jev byl zaznamenán poprvé v historii konání výstav ITMA.
V následující kapitole proto uvedeme podrobnější poznatky, jež byly v minulosti získány na výstavách
ITMA v roce 1995, 1999 a 2003 a na základě těchto poznatků se pokusíme tento jev vysvětlit a
odhadnout perspektivy vývoje jednotlivých tkacích systémů.
3. Tkací stroje na výstavě ITMA v roce 1995, 1999 a 2003.
V tabulce 1 je uveden přehled hlavních výrobců tkacích strojů 5 na výstavách ITMA v roce
1995, 1999 a 2003. V závorce je uveden celkový počet tkacích strojů vystavených danou firmou 6 a
počet strojů vybavených žakárovým prošlupním zařízením: (počet strojů / počet strojů se žakárovým
zařízením). Tato tabulka znázorňuje změnu skladby vystavovatelů v jednotlivých letech.
ITMA 1995
Milán - Itálie
17. 10. – 26.10.
ITMA 1999
ITMA 1995
ITMA 1999
ITMA 2003
PICANOL (12 / 2)
DORNIER (8 / 4)
PANTER (8 / 2)
SOMET (12 / 2)
VAMATEX (14 / 3)
PICANOL (11 / 1)
DORNIER (9 / 3)
PANTER (4 / 2)
SOMET (14 / 5)
VAMATEX (9 / 5)
PICANOL (10 / 2)
DORNIER (6 / 3)
PANTER (3 / 1)
SULZER RUTI (12 / 2)
SULZER TEXTIL (21 / 6)
TEXILMACH (1 / 0)
TEXTILMACH (1 / 0)
Paříž – Francie
1.6. – 10.6.
ITMA 2003
Birmingham – Anglie
22.10. – 29.10.
počet firem
počet strojů
ZBROJOVKA VSETÍN
(3 / 0)
TSUDAKOMA (13 / 2)
TOYODA (8 / 1)
MONIG /ELITEX/ (2 / 0)
NUOVO PIGNONE (8 / 3)
PROMATECH (6 / 2)
SULZER TEXTIL
(6 / 0)
SMIT TEXTILE
(5 / 0)
TEXTILMACH
(1 / 0)
TRUSTFIN VSETÍN
(4 / 0)
TSUDAKOMA (8 / 1)
TOYODA (6 / 0)
12
101 / 21
10
87 / 23
VÚTS LIBEREC
(2 / 0)
8
39 / 7
Tab. 1
Mezi stabilní vystavovatele v uvedeném období patří firmy PICANOL, DORNIER,
PANTER, TEXTILMACH. Firmy SOMET a VAMATEX se v roce 2003 spojily a představily své
výrobky na společném stánku pod označením PROMATECH. Firma SULZER RUTI se v roce 1999
transformuje na firmu SULZER TEXTIL. V roce 2002 se firma SULZER TEXTIL stala členem
skupiny ITEMA-GROUP, jejíž součástí jsou i další vystavovatelé 7. Tím dochází k dominantnímu
postavení této skupiny na trhu jehlových strojů. V důsledku zásahu antitrastové komise EU došlo
k rozdělení firmy SULZER TEXTIL na několik částí a vzniku firmy SMIT 8. Tato firma v roce 2003
představila na samostatném stánku stroje vyvinuté firmou SULZER TEXTIL. Firma ZBROJOVKA
VSETÍN se v roce 1999 transformuje na firmu TRUSTFIN VSETÍN a v roce 2003 se výstavy
V přehledu nejsou zahrnuti výrobci speciálních strojů (například stroje pro výrobu stuh, koberců a pod.)
Jsou započítány pouze stroje předvedené na stánku dané firmy
7
PROMATECH, SULZER TEXTIL, FIMTEXTILE, SAVIO
8
SMIT bylo jméno společnosti, jež v roce 1958 začala jako první sériově vyrábět jehlové stroje
5
6
5
neúčastní. Firmy TSUDAKOMA a TOYODA se v roce 2003 rovněž výstavy neúčastní. Firmy
MONING /ELITEX/ a NUOVO PIGNONE se v daném období zúčastnily výstavy pouze v roce 1995.
V roce 2003 vystavuje tkací stroje firma VÚTS LIBEREC.
Uvedené firmy se podílejí na zastoupení jednotlivých tkacích systémů na výstavě ITMA tímto
způsobem:
Rok 1995: VAMATEX - jehlové stroje (14 / 3), TSUDAKOMA - pneumatické stroje (10 / 2)
a hydraulické stroje (3 / 0), SULZER RUTI - skřipcové stroje (6 / 1), jehlové stroje (3 / 1),
pneumatické stroje (2 / 0) a víceprošlupní stroj (1 / 0), PICANOL - jehlové stroje (5 / 1) a pneumatické
stroje (7 / 1), SOMET - jehlové stroje (9 / 2) a pneumatické stroje (3 / 0), DORNIER - jehlové stroje
(4 / 2) a pneumatické stroje (4 / 2), PANTER - jehlové stroje (8 / 2), TOYODA - pneumatické stroje
(8 / 1), NUOVO PIGNONE - jehlové stroje (6 / 2) a pneumatické stroje (2 / 1), ZBROJOVKA
VSETÍN - pneumatické stroje (3 / 0), MONING /ELITEX/ - hydraulické stroje (2 / 0),
TEXTILMACH - skřipcový stroj (1 / 0).
Rok 1999: SULZER-TEXTIL – skřipcové stroje (5 / 0), jehlové stroje (12 / 5), pneumatické
stroje (2 / 1) a víceprošlupní stroje (2 / 0), SOMET – jehlové stroje (8 / 3) a pneumatické stroje (6 / 2),
PICANOL – jehlové stroje (5 / 0) a pneumatické stroje (6 / 1), DORNIER – jehlové stroje (4 / 1) a
pneumatické stroje (5 / 2), VAMATEX – jehlové stroje (9 / 5), TSUDAKOMA – pneumatické stroje
(6 / 1) a hydraulické stroje (2 / 0), TOYODA – pneumatické stroje (3 / 0), hydraulické stroje (3 / 0),
PANTER – jehlové stroje (4 / 2) TRUSTFIN VSETÍN – pneumatické stroje (3 / 0), hydraulický stroj
(1 / 0), TEXTILMACH – skřipcový stroj (1 / 0).
Rok 2003: PICANOL – jehlové stroje (5 / 1) a pneumatické stroje (5 / 1), PROMATECH –
jehlové stroje (4 / 2) a pneumatické stroje (2 / 0), SULZER TEXTIL – skřipcové stroje (2 / 0), jehlové
stroje (1 / 0), pneumatické stroje (2 / 0) a víceprošlupní stroj (1 / 0), DORNIER – jehlové stroje (3 / 1)
a pneumatické stroje (3 / 1), SMIT TEXTILE – jehlové stroje (4 / 0) a pneumatický stroj (1 / 0),
PANTER – jehlové stroje (3 / 1), VÚTS LIBEREC – pneumatické stroje (2 / 0), TEXTILMACH –
skřipcový stroj (1 / 0).
V tabulce 2 jsou uvedeny celkové počty tkacích strojů předvedených na výstavách ITMA a
v závorce je uvedeno procentuální zastoupení jednotlivých tkacích systémů. Dále je zde uveden počet
tkacích strojů vybavených žakárovým prošlupním zařízení a v závorce je uvedeno jejich procentuální
zastoupení pro daný tkací systém. Tabulka je doplněna počtem vystavovatelů (firem) daného tkacího
systému.
počet strojů
- se žakárovým zař.
počet vystavovatelů
skřipcové
7 (6,9%)
1 (14,3%)
2
počet strojů
- se žakárovým zař.
počet vystavovatelů
6 (6,9%)
0 (0,0%)
2
počet strojů
- se žakárovým zař.
počet vystavovatelů
3 (7,7%)
0 (0,0%)
2
ITMA 1995
jehlové
pneumatické
49 (48,5%)
39 (38,6%)
13 (26,5%)
7 (17,9%)
7
8
ITMA 1999
42 (48,3%)
31 (35,6%)
16 (38,1%)
7 (22,6%)
5
7
ITMA 2003
20 (51,2%)
15 (38,5%)
5 (25.0%)
2 (13,3%)
6
6
Tab. 2
hydraulické
5 (5,0%)
0 (0,0 %)
2
víceprošlupní
1 (1.0%)
0 (0,0%)
1
6 (6,9%)
0 (0,0%)
3
2 (2,3%)
0 (0,0%)
1
0 (0,0%)
0 (0,0%)
0
1 (2,6%)
0 (0,0%)
1
Na obrázku číslo 3 jsou graficky znázorněny počty tkacích strojů a jejich procentuální
zastoupení.Z grafů je zřejmé, že celkový počet vystavených tkacích strojů měl v daném časovém
období klesající tendenci. K výraznějším změnám v procentuálním zastoupení jednotlivých systému
však nedocházelo. Největším počtem vystavených exponátů byly zastoupeny vždy stroje jehlové.
Pneumatické stroje byly zastoupeny menším počtem exponátů, ale tento rozdíl se v roce 2003 snížil
(rozdíl v počtu vystavených jehlových a pneumatických strojů – rok 1999: 10, rok 1999: 11, rok 2003:
5). Ostatní tkací systémy byly prezentovány v podstatně menší míře. V daném období byly na
výstavách ITMA prezentovány především jehlové a pneumatické tkací stroje.
6
Procentuální zastoupení tkacích systémů
Počty tkacích strojů na výstavách ITMA
120
100%
100
80%
80
60%
víceprošlupní stroje
hydraulické stroje
pneumatické stroje
jehlové stroje
skřipcové stroje
60
víceprošlupní stroje
hydraulické stroje
pneumatické stroje
jehlové stroje
skřipcové stroje
40%
40
20%
20
0%
0
ITMA 1995
ITMA 1999
ITMA 1995
ITMA 2003
Obr. 3
ITMA 1999
ITMA 2003
V části „Historie vývoje výkonu tkacích strojů na výstavách ITMA v roce 1967 až 2003“jsou
uvedeny maximální hodnoty výkonu pro jednotlivé tkací systémy. Déle uvedeme podrobnější popis
tkacích strojů (dále označovaných jako „Formule 1“), jež těchto hodnot dosáhly v letech 1995, 1999 a
2003.:
Rok 1995: SKŘIPCOVÝ STROJ - výrobce: SULZER RUTI, typ: P7200 B390 N2 EP R K3,
útkový výkon: 1 430 m/min, otáčky: 400 ot/min, paprsková šíře: 2 x 178,9 cm, osnova: 94 tex bavlna
22 nití/1cm, útek: 107 tex bavlna 18 nití/1cm, tkanina: 400 g/m2, vačkové prošlupní zařízení.
JEHLOVÝ STROJ - výrobce: VAMATEX , typ: P 1001 e.s.h. 3600, útkový výkon: 1 420 m/min,
otáčky: 420 ot/min, paprsková šíře: 337 cm, osnova: 16 tex bavlna 21 nití/1cm, útek: 22 tex bavlna 16
nití/1cm, tkanina: 70 g/m2, vačkové prošlupní zařízení. PNEUMATICKÝ STROJ - výrobce:
TSUDAKOMA, typ: ZAX-190-2C-4S, útkový výkon: 2 890 m/min, otáčky: 1 700 ot/min, paprsková
šíře: 170 cm, osnova: 15 tex bavlna 63 nití/1cm, útek: 15 tex bavlna 24 nití/1cm, tkanina: 130 g/m2,
klikové prošlupní zařízení. HYDRAULICKÝ STROJ – výrobce: TSUDAKOMA , typ: ZW405-1401C-4S, útkový výkon: 2 500 m/min, otáčky: 2 000 ot/min, paprsková šíře: 125 cm, osnova: 8,4 tex
nylon 38 nití/1cm, útek: 8,4 tex nylon 30 nití/1cm, tkanina: 57 g/m2, klikové prošlupní zařízení.
VÍCEPROŠLUPNÍ STROJ - výrobce: SULZER RUTI , typ: M 8300 B 190, útkový výkon: 4 198
m/min, otáčky: 550 ot/min, paprsková šíře: 190 cm, osnova: 30 tex bavlna 23 nití/1cm, útek: 20 tex
bavlna 22 nití/1cm, tkanina: 113 g/m2, plátnová vazba.
Rok 1999: SKŘIPCOVÝ STROJ - výrobce: SULZER TEXTIL, typ: P7300 B390 N2 EP R
D1, útkový výkon: 1 400 m/min, otáčky: 360 ot/min, paprsková šíře: 2 x 194 cm, osnova: 84 tex
bavlna 21 nití/1cm, útek: 60 tex bavlna 16 nití/1cm, tkanina: 272 g/m2, vačkové prošlupní zařízení.
JEHLOVÝ STROJ - výrobce: SOMET , typ: SUPER EXCEL 3600 , útkový výkon: 1 505 m/min,
otáčky: 430 ot/min, paprsková šíře: 350 cm, osnova: 62 tex bavlna 25 nití/1cm, útek: 100 tex bavlna
29 nití/1cm, tkanina: 445 g/m2, listový stroj. PNEUMATICKÝ STROJ - výrobce: TSUDAKOMA,
typ: ZAX-190-2C-4S, útkový výkon: 3 222 m/min, otáčky: 1 800 ot/min, paprsková šíře: 179 cm,
osnova: 84 tex bavlna 26 nití/1cm, útek: 98 tex bavlna 18 nití/1cm, tkanina: 395 g/m2, vačkové
prošlupní zařízení. HYDRAULICKÝ STROJ – výrobce: TOYODA, typ: LW1F-190CS-EF-602,
útkový výkon: 2 890 m/min, otáčky: 1 520 ot/min, paprsková šíře: 190 cm, osnova: 10 tex nylon 36
nití/1cm, útek: 10 tex nylon 30 nití/1cm, tkanina: 66 g/m2, klikové prošlupní zařízení.
VÍCEPROŠLUPNÍ STROJ - výrobce: SULZER TEXTIL , typ: M 8300 B 190, útkový výkon: 6 088
m/min, otáčky: 807 ot/min, paprsková šíře: 188,5 cm, osnova: 30 tex bavlna 23 nití/1cm, útek: 30 tex
bavlna 22 nití/1cm, tkanina: 135 g/m2, plátnová vazba.
Rok 2003: SKŘIPCOVÝ STROJ - výrobce: SULZER TEXTIL, typ: P7300 B390 N4 SP D
12, útkový výkon: 1 299 m/min, otáčky: 370 ot/min, paprsková šíře: 351 cm, osnova: 7,5 tex bavlna
76 nití/1cm, útek: 5 tex bavlna 144 nití/1cm, tkanina: 129 g/m2, listový stroj. JEHLOVÝ STROJ výrobce: PICANOL , typ: GAMMAX-4-R 360, útkový výkon: 1 482 m/min, otáčky: 420 ot/min,
paprsková šíře: 2 x 176,4 cm, osnova: 70 tex bavlna 22 nití/1cm, útek: 100 tex bavlna 20 nití/1cm,
tkanina: 354 g/m2, vačkové prošlupní zařízení. PNEUMATICKÝ STROJ - výrobce: PROMATECH,
typ: MYTHOS TEC 3400 mm, útkový výkon: 2 496 m/min, otáčky: 780 ot/min, paprsková šíře: 320
cm, osnova: 10 tex bavlna 68 nití/1cm, útek: 10 tex bavlna 42 nití/1cm, tkanina: 110 g/m2,listový stroj.
VÍCEPROŠLUPNÍ STROJ - výrobce: SULZER TEXTIL , typ: M 8300 B 190, útkový výkon: 4 773
m/min, otáčky: 706 ot/min, paprsková šíře: 169 cm, osnova: 22 tex polyester/bavlna 40 nití/1cm, útek:
32 tex polyester/bavlna 20 nití/1cm, tkanina: 152 g/m2, keprová vazba.
7
Na obrázku číslo 4 jsou grafickou formou znázorněny parametry strojů s maximálním
útkovým výkonem („Formule 1“).
Max imální út k o vý výk o n
skřipcové stroje
jehlové stroje
pneumatické stroje
hydraulické stroje
víceprošlupní stroje
7000
6088
6000
5000
4773
4198
U (m/min)
4000
3222
2890
3000
2890
2500
2496
2000
1430
1420
1400
1505
1299
1482
1000
0
0
ITMA 1995
ITMA 1999
ITMA 2003
Ot áč k y s t ro jů s max imálním út k o vým výk o nem
2500
2000
2000
1800
1700
1520
n (ot/min)
1500
1000
807
780
706
550
500
430
420
400
370
360
420
0
0
ITMA 1995
ITMA 1999
ITMA 2003
Papr sková šíř e str oj ů s m axim álním útkovým výkonem
450
388
400
358
351
350
337
350
353
320
Šp (cm)
300
250
190
200
190
179
170
150
188
169
125
100
50
0
0
ITMA 1995
ITMA 1999
ITMA 2003
2
Hmo t no s t m t k aniny vyráb ěné na s t ro jíc h s max imálním út k o vým výk o nem
500
445
450
400
395
400
354
350
300
2
M (g/m )
272
250
200
152
150
135
130
113
129
110
100
70
66
57
50
0
0
ITMA 1995
ITMA 1999
Obr. 4
8
ITMA 2003
Jednoprošlupní stroje: Z grafů je zřejmé, že „Formule 1“ skřipcových a jehlových strojů byly
v roce 1995 a 1999 předvedeny v provedení s výrazně vyšší paprskovou šíří l (m) a nižšími otáčkami n
(ot./min) než „Formule 1“ pneumatických a hydraulických strojů a výsledný útkový výkon U = n.l je
vyšší v případě pneumatických a hydraulických strojů. V roce 2003 byla „Formule 1“ pneumatických
strojů předvedena v provedení s výrazně vyšší paprskovou šíří a nižšími otáčkami než v roce 1999.
Tyto parametry se přiblížily hodnotám dosaženým na skřipcových a jehlových strojích a v porovnání
s rokem 1999 byl na pneumatickém stroji dosažen nižší útkový výkon. Hydraulické stroje nebyly
v roce 2003 vystaveny. Paprsková šíře je parametr, jež ovlivňuje nejen útkový výkon ale také
použitelnost tkacího stroje při výrobě tkaniny o určité požadované šíři. „Formule 1“ pneumatických
strojů výrazně zvýšila v roce 2003 svou použitelnost z hlediska výroby tkanin s vyšší šíří a v
různých vazbách (použité prošlupní zařízení v roce 1995: klikové, 1999: vačkové, 2003: listové) na
úkor dosaženého výkonu.
Poznámka: Maximální otáčky byly v roce 2003 dosaženy na pneumatickém stroji SULZER TEXTIL, typ: L5400 B 190 N 2 L,
útkový výkon: 1 900 m/min, otáčky: 1000 ot/min, paprsková šíře: 190 cm, osnova: 35 tex bavlna/lycra 27 nití/1cm, útek: 35 tex, bavlna/lycra
18 nití/1cm, tkanina: 189 g/m2 pánská obleková tkanina. Vzhledem k nižšímu útkovému výkonu není tento stroj zařazen v kategorii
„Formule 1“.
Jako doplňující informace o použitelnosti tkacích strojů jsou uvedeny údaje o hmotnosti
vyráběné tkaniny. Tkanina s vyšší hmotností (denim) byla v roce 1995 vyráběna na skřipcovém stroji
a „Formule 1“ ostatních tkacích systémů vyráběly lehčí druhy tkanin (jehlový stroj: lehká bavlněná
tkanina, pneumatický stroj: košilovina, hydraulický stroj: nylonové plátno). V roce 1999 byla
předvedena výroba tkanin s vyšší hmotností (denim) na „Formulích 1“ skřipcových, jehlových a
pneumatických strojů a na hydraulickém stroji byla vyráběna tkanina s nižší hmotností (nylonové
plátno). V roce 1999 dosáhl nejvyššího útkového výkonu i otáček pneumatický stroj. Výsledky z roku
1999 proto prokázaly, že pneumatické stroje jsou schopny vyrábět tkaniny s vysokou hmotností
(395 g/m2) při vysokých tkacích frekvencích (1 800 ot/min) a výkonech (3 222 m/min). V roce
2003 byly „Formule 1“ všech tkacích systémů předvedeny při výrobě tkanin s nižší hmotností
v porovnání s rokem 1999. Tkanina s nejvyšší hmotností byla předvedena na jehlovém stroji (denim) a
na „Formulích 1“ ostatních tkacích systémů byly vyráběny lehčí druhy tkaniny (skřipcový stroj:
dekorační tkanina, pneumatický stroj: technická tkanina).
Shrnutí: Výše uvedené poznatky do jisté míry vyvracejí zažité představy o výhodách
jednotlivých tkacích systému, jež jsou uvedeny v kapitole „Historie vývoje výkonu tkacích strojů
na výstavách ITMA v roce 1967 až 2003“. Především vývoj pneumatických strojů a jejich
prezentace na výstavách ITMA v letech 1995, 1999 a 2003 jsou charakterizovány snahou o
zvýšení jejich použitelnosti v oblasti výroby tkanin s vyšší hmotností i šířkou a to při vysokém
výkonu.
Víceprošlupní stroje: Víceprošlupní stroje byly předvedeny při výrobě středně těžkých
bavlněných tkanin v plátnové nebo keprové vazbě (rok 1995: 113 g/m2 - plátno, rok 1999: 135 g/m2 –
plátno a 128 g/m2 – kepr, rok 2003: 152 g/m2 – kepr) a v šíři do 190 cm (rok 1995: 190 cm, rok 1999:
188,5 cm a 169,5 cm, rok 2003: 169 cm) V roce 1999 byly předvedeny dva víceprošlupní stroje a to
při výrobě tkaniny v plátnové vazbě („Formule 1“) a při výrobě tkaniny v keprové vazbě (osnova: 25
tex, polyester/bavlna, 26 nití/1cm, útek: 35 tex, polyester/bavlna 18 nití/1cm, paprsková šíře: 169,5
cm). Výroba tkaniny v keprové vazbě byla v roce 1999 předvedena s výkonem 4 188 m/min. V roce
2003 byl předveden jeden víceprošlupní stroj při výrobě tkaniny v keprové vazbě („Formule 1“)
s výkonem 4 773 m/min. Při výrobě tkanin v keprové vazbě tedy došlo k nárůstu výkonu
víceprošlupních strojů.
Víceprošlupní tkací stroje předvedené na výstavách ITMA v roce 1995, 1999 a 2003 jsou
charakterizovány poměrně omezenými vazebními možnostmi (zatím předvedeno pouze plátno a
kepr) a malou flexibilitou v porovnání se stroji jednoprošlupními. Výhodou těchto strojů je
vysoký útkový výkon.
Použitelnost a flexibilitu tkacích strojů v různých oblastech výroby výrazně ovlivňuje použité
prošlupní zařízení. Z výše uvedeného popisu tkacích strojů s maximálním útkovým výkonem
(„Formule 1“) vyplývá, že tyto stroje jsou vybaveny klikovým, vačkovým nebo listovým prošlupním
zařízením. V této skupině se nevyskytují stroje vybavené žakárovým prošlupním zařízením. Proto dále
uvedeme některé doplňující informace z této oblasti.
9
Na obrázku číslo 5 jsou grafickou formou znázorněny počty tkacích strojů vybavených
žakárovým prošlupním zařízením a jejich procentuální zastoupení pro jednotlivé tkací systémy 9.
Procentuální zastoupení tkacích strojů se žakárovým zařízením pro jednotlivé tkací systémy
Počet tkacích strojů vybavených žakárovým zařízením
45
25
40
20
35
30
15
25
pneumatické stroje
jehlové stroje
skřipcové stroje
skřipcové stroje
jehlové stroje
pneumatické stroje
20
10
15
10
5
5
0
0
ITMA 1995
ITMA 1999
ITMA 1995
ITMA 2003
ITMA 1999
Obr. 5
ITMA 2003
V daném období byla na výstavě ITMA prezentována žakárová prošlupní zařízení na
jehlových a pneumatických strojích. Skřipcový stroj vybavený žakárovým zařízením byl vystaven
pouze v roce 1995 a hydraulické i víceprošlupní stroje nebyly žakárovým zařízením vybaveny.
Dále uvedeme pro jednotlivé tkací systémy podrobnější popis tkacích strojů vybavených
žakárovým zařízením, jež na výstavách ITMA v roce 1995, 1999 a 2003 dosáhly maximálních
výkonů. Hodnoty výkonu těchto strojů jsou grafickou formou znázorněny na obrázku číslo 6.
Rok 1995: SKŘIPCOVÝ STROJ - výrobce: SULZER RUTI, typ: P7200 S330 N6JK3,
útkový výkon: 1 260 m/min, otáčky: 400 ot/min, paprsková šíře: 2 x 156,6 cm, osnova: 7,6 tex
polyester 100 nití/1cm, útek: 15 tex polyester 45 nití/1cm, tkanina: 143 g/m2.. JEHLOVÝ STROJ výrobce: SOMET , typ: THEMA11 EXCEL, útkový výkon: 1 141 m/min, otáčky: 360 ot/min,
paprsková šíře: 317,5 cm, osnova: 7 tex filament 83 nití/1cm, útek: 7tex filament 44 nití/1cm, tkanina:
89 g/m2. PNEUMATICKÝ STROJ - výrobce: TSUDAKOMA, typ: ZAX-230-6C-J, útkový výkon: 1
640 m/min, otáčky: 800 ot/min, paprsková šíře: 205 cm, osnova: 5,6 tex polyester 80 nití/1cm, útek:
5,6 tex polyester 33 nití/1cm, tkanina: 63 g/m2.
Rok 1999: JEHLOVÝ STROJ - výrobce: VAMATEX , typ: LEONARDO h. 3200, útkový
výkon: 1 440 m/min, otáčky: 470 ot/min, paprsková šíře: 307 cm, osnova: 50 tex bavlna 26 nití/1cm,
útek: 68 tex bavlna 26 nití/1cm, tkanina: 307 g/m2. PNEUMATICKÝ STROJ - výrobce: DORNIER,
typ: LWV 8/J, útkový výkon: 2 520 m/min, otáčky: 600 ot/min, paprsková šíře: 420 cm, osnova: 15
tex polyester 39 nití/1cm, útek: 29 tex bavlna 26 nití/1cm, tkanina: 134 g/m2.
Rok 2003: JEHLOVÝ STROJ - výrobce: PROMATECH , typ: ALPHA 3200 mm Jaquard,
útkový výkon: 1 445 m/min, otáčky: 485 ot/min, paprsková šíře: 298 cm, osnova: 16 tex polyester 65
nití/1cm, útek: 150 tex žinilka 40 nití/1cm, tkanina: 704 g/m2 (potahová tkanina). PNEUMATICKÝ
STROJ - výrobce: DORNIER, typ: ATVF 8/J, útkový výkon: 1 750 m/min, otáčky: 700 ot/min,
paprsková šíře: 2 x 125 cm, osnova: 60 tex polyester 25 nití/1cm, útek: 60 tex bavlna 18 nití/1cm,
tkanina: 233 g/m2 (froté tkanina).
Maximální útkový výkon strojů se žakárovým zařízením
3000
2520
2500
2000
U (m/min)
1750
1640
1445
1440
1500
1260
1141
1000
500
0
0
0
ITMA 1995
ITMA 1999
ITMA 2003
Obr. 6
9
Údaje jsou uvedeny v tabulce 2
10
skřipcové stroje
jehlové stroje
pneumatické stroje
Tkací stroje vybavené žakárovým prošlupním zařízením nedosáhly špičkových výkonů. Tato
skutečnost nebyla způsobena přímo použitím tohoto typu prošlupního mechanismu. Na všech strojích
byly použity elektronické žakárové mechanismy, jež umožňují dosažení vysokých tkacích frekvencí.
Z popisu tkacích strojů však vyplývá, že na strojích vybavených žakárovým prošlupním zařízením
byly zpracovávány „choulostivější“ druhy textilních materiálů (např. hedvábí) a vyráběny „náročnější“
druhy tkanin (potahové tkaniny, smyčkové tkaniny a pod) v porovnání se stroji „Formule 1“ (bavlněné
tkaniny).
Dále stručně uvedeme charakteristické prvky strojů a významné novinky prezentované na
výstavách ITMA v daném období.:
• Mechanické prvky jsou nahrazovány elektronickými prvky: Použití krokových motorů
pro pohon barevné záměny skřipcových a jehlových strojů, pohon mechanismů pro
zpevňování krajů tkaniny perlinkovou vazbou, pohon zařízení pro stříhání útku a
pohon drsného válu (elektronický zbožový regulátor). Použití servomotorů: pohon
osnovního válu (elektronický osnovní regulátor). Nejvýznamněji se tento trend
projevil v konstrukci pohonu a přírazného mechanismu. V roce 1999 představila firma
PICANOL jehlový stroj s pohonem bez mechanické spojky a brzdy - SUMO
(SUperMOtor). V roce 2003 byl tento pohon použit již na většině tkacích strojů
(jehlových i pneumatických) vystavených firmou PICANOL. Pohon bez mechanické
spojky a brzdy představily v roce 2003 další firmy.: Firma PROMATECH předvedla
pohon HI-DRIVE na jehlových i pneumatických strojích a firma PANTER předvedla
pohon D.D.MOTOR (Direct Drive Motor) na jehlových strojích. Jako
nejprogresivnější se jevila koncepce pohonu a přírazného mechanismu tkacího stroje
CAM EL (vačky pro pohon bidla jsou nahrazeny servomotorem), jež byl vystaven
v roce 2003 firmou VÚTS LIBEREC.
• Jednotlivé mechanismy a zařízení tkacích strojů (odměřovače, dávkovače, prošlupní
zařízení atd.) jsou koncipovány jako samostatné funkční celky vybavené vlastním
pohonem a mikroprocesorem. Tyto funkční celky jsou často vyráběny
specializovanými výrobci. Součinnost jednotlivých zařízení je zajištěna jejich
vzájemným propojením přes centrální počítač, tj. zapojením těchto zařízení do
„počítačové sítě“. Tento vývojový trend vyžaduje vytvoření určité normy ve vzájemné
komunikaci a způsobu propojení jednotlivých zařízení. Na výstavě ITMA 2003 získal
dominantní postavení systém CAN-Bus 10 a proto se tento systém jeví z hlediska
vytvoření elektronického komunikačního standardu na tkacích strojích jako velmi
perspektivní.
• V oblasti prošlupních mechanismů byl nejvýznamnější novinkou pozitivní žakárový
stroj UNISHED (nucený zdvih i stah nitěnky bez pružinových protistahů), jež byl
předveden firmou GROSSE v roce 1999 a 2003.
• Konstrukce předvedených strojů byla přizpůsobena systémům QSC (Quick Style
Change – rychlá změna druhu vyráběné tkaniny) Tyto systémy byly předváděny
formou ukázek v roce 1995 a 1999. V roce 2003 již tyto systémy předváděny nebyly.
• Z hlediska principu tvorby tkaniny byl nejvýznamnější novinkou víceprošlupní
stroj se sériovým prošlupem. Tyto stroje byly předvedeny firmou SULZER RUTI a
SULZER TEXTIL v roce 1995, 1999 a 2003. Jako novinku lze označit výraznější
zastoupení tkacích strojů pro výrobu tkanin v perlinkové vazbě na výstavě ITMA
2003 (počet strojů: 5, procentuální zastoupení: 12,8%). Dále uvedeme podrobnější
popis těchto strojů:
1)
výrobce: PICANOL, typ: GAMmax-4-R 250, útkový výkon: 1 053 m/min, otáčky:
450 ot/min, paprsková šíře: 234 cm, osnova: 68 tex sklo 22 nití/1cm, útek: 68 tex
sklo 21 nití/1cm, zanášení útku: jehlou,
2)
výrobce: PICANOL, typ: OMNIplus-2-P 280, útkový výkon: 2 106 m/min, otáčky:
780 ot/min, paprsková šíře: 270 cm, osnova: 23 tex polyamid 28 nití/1cm, útek: 23
tex polyamid 28 nití/1cm, zanášení útku: pneumaticky,
Tento systém byl představen firmou DORNIER již v roce 1989. Jeho významnější rozšíření však bylo
zaznamenáno až na výstavě ITMA 2003.
10
11
3)
4)
5)
výrobce: DORNIER, typ: AWSL 4/-, útkový výkon: 2 340 m/min, otáčky: 450
ot/min, paprsková šíře: 520 cm, osnova: 45 tex polypropylen 6 nití/1cm, útek: 140
tex polypropylen 2 nití/1cm, zanášení útku: pneumaticky,
výrobce: SULZER TEXTIL, typ: L9400 P 540 N 2 L, útkový výkon: 2 238 m/min,
otáčky: 420 ot/min, paprsková šíře: 533 cm, osnova: 34 tex polypropylén 6
nití/1cm, útek: 140 tex polypropylén 3 nití/1cm, zanášení útku: pneumaticky,
výrobce: VÚTS LIBEREC, typ: CAM EL, útkový výkon: 1 495 m/min, otáčky:
650 ot/min, paprsková šíře: 203 cm, osnova: 136 tex sklo 5 nití/1cm, útek: 136 tex
sklo 2 nití/1cm, zanášení útku: pneumaticky.
4. Závěr
Jak již bylo dříve uvedeno, došlo v roce 2003 u všech tkacích systémů k poklesu maximálního
výkonu v porovnání s rokem 1999. V případě skřipcových a jehlových strojů byl tento pokles poměrně
malý a představuje spíše stagnaci tohoto parametru. Výraznější pokles byl zaznamenán u
pneumatických strojů a stroje hydraulické nebyly vystaveny. Hlavní příčinou tohoto jevu je neúčast
firmy TSUDAKOMA na výstavě ITMA 2003. Tato firma se zúčastnila v roce 2003 výstavy
SHANGAITEX 11 v Číně (10. 12. – 13.12.) a na této výstavě předvedla pneumatický stroj ZAX-N190-2C-C6 s otáčkami 1 900 ot/min, paprskovou šíří 176 cm a útkovým výkonem 3 344 (m/min).
Vzhledem k tomu, že maximální hodnota otáček dosažená na výstavě ITMA 2003 byla 1000 ot./min a
maximální hodnota výkonu byla 2 496 m/min, neodpovídají tyto hodnoty maximu v celosvětovém
měřítku. K poklesu maximálního výkonu víceprošlupních strojů došlo vlivem vazby vyráběné tkaniny
(podrobnější zdůvodnění je uvedeno v předcházející kapitole).
Z hlediska počtu vystavených strojů byly na výstavách ITMA v daném období prezentovány
především jehlové a pneumatické stroje. Vzhledem k tomu, že v uvedeném období se podařilo výrazně
zvýšit flexibilitu pneumatických strojů a vyřešit jejich použití v oblasti různých speciálních oborů
(výroba smyčkových tkanin, výroba tkanin v perlinkové vazbě a pod.) lze do budoucna předpokládat
jejich výraznější uplatnění na úkor strojů jehlových. V oblastech výroby jednodušších tkanin, ve
kterých není požadována vysoká flexibilita, lze předpokládat uplatnění víceprošlupních strojů.
Literatura:
[1] NOSEK, S.: Technické perspektivy tkací techniky na konci 20. století, sborník QVT 1998.
[2] TUMAJER, P.: Zprávy z výstavy ITMA 1995, 1999 a 2003.
[3] Internetové stránky výrobců tkacích strojů:
PICANOL: http://www.picanol.be
DORNIER: http://www.lindauer-dornier.com
PANTER: http://www.panter.it
PROMATECH: http://www.promatech.it
SULZER TEXTIL: http://www.sultex.com
SMIT TEXTILE: http://www.smit-textile.com
TEXTILMACH: http://www.textilmach.com
VÚTS LIBEREC: http://www.vuts.cz
TSUDAKOMA: http://www.tsudakoma.co.jp
Tato práce vznikla v rámci grantu GAČR s názvem „Harmonizace mechanických impedancí tkacího
stroje a textilního obložení ke zvýšení výkonu a kvality výrobku“. (registrační číslo: 101/03/0990)
Kromě firem PROMATECH, TEXTILMACH a VÚTS LIBEREC se této výstavy zúčastnily všichni výrobci
uvedení v tabulce 1.
11
12