all - Myslivecký spolek Golčův Jeníkov

all - Myslivecký spolek Golčův Jeníkov

Leží pøede mnou velká objemná kniha. Z jejích stránek, psaných
úhledným rukopisem, na nás dýchne vùnì lesa i støelného prachu.
Pojïme spoleènì zalistovat kronikou lidí, milujících les a pøírodu
tak, že jsou ochotni jí obìtovat každou hodinu svého volného èasu,
kronikou jeníkovských myslivcù.
ŠEDESÁT ZELENÝCH LET
II. díl: Pøed pùl stoletím
Myslivci se tehdy scházeli v hostinci U Jelena (Riegerova ul.), Èerný Orel (dnes
Lanete), od r. 1952 se ustálilo jejich schùzování U Slunce. Kronika nám též
prozradí, jaká byla v tomto roce dodávka: 2 ks srnèího, 66 koroptví, 78 zajícù,
12 bažantù.
Na jaøe pøíštího roku jeden z èlenù, pan Christ, pronajal Mysliveckému sdružení
svùj pozemek u obory, èímž získali myslivci krmivovou základnu pro pìstování
objemu i jádra. Pozdìji, v r. 1960, vyøešili myslivci své zásobování krmivem
jednodušeji: Uzavøeli smlouvu s JZD, podle níž jim družstvo dodávalo krmivo
za odpracované brigádnické hodiny.
Již v r. 1953 byly k jeníkovské honitbì pøipojeny i Nasavrky, Øímovice a Kobylí
Hlava, tedy již 7 let pøed katastrálním slouèením tìchto obcí s G. Jeníkovem.
Myslivci peèují i o to, aby zvìø mìla potøebné podmínky pro život a aby krajina
byla hezká i pro oèi èlovìèí. Vysazovali tehdy remízky jehliènanù i topoly za
drùbežárnou a ve Vohanèickém údolí, upravují lesík Skalka pro bažanty.
Snad si ještì vzpomeneme na dobové vtipy o tom, jakou výhodu mìli tehdy
zajíci dostali se bez pasu a víza a zadarmo „na západ“, což se leckterému
Èechovi nepoštìstilo. Ano, zajícù bylo u nás tolik, že je bylo možno odchytávat
a živé exportovat k vysazení do Francie. V r. 1958 se tak z jeníkovska
vystìhovalo 80 zajícù, o rok pozdìji 89 zajícù, 70 bažantù, 45 koroptví.
I v tìchto letech myslivci pokraèují ve výsadbì stromkù, staví v okolí posedy i
krmelce, zúèastòují se okrskových soutìží ve støelbì na asfaltové holuby,
pokouší se o vlastní spolkový chov štìòat. Smutnou stránkou je tehdy
mixomatóza, kvùli níž musí být vybíjení divocí králíci.
Zima 1959/60 znamená pohromu pro srnèí zvìø: Je napadena podkožní
støeèkovitostí, která znamenala vysoký úhyn zvìøe. Proti tomu myslivci bojují
øádnou asanací stanoviš srnèí zvìøe kolem krmelcù a ochranou ptactva, které
se živí larvami tohoto parazita.
Mnohem horší kalamita však toho jara zastihla lesy na celém území republiky.
19 - 20. bøezna 1960 napadly spousty mokrého tìžkého snìhu. Stromy se
lámaly jako sirky, mlází se vyvracelo. Dobrou ètvrtinu stromù, hlavnì
jehliènatých, bylo nutno vykácet. Pøi likvidaci škod pomáhalo i Myslivecké
sdružení, každý myslivec si dal závazek zpracovat 3 m3. Celá jeníkovská
myslivecká spoleènost tak zpracovala 93 m3 døeva.
1. èervenec 1960 znamená, krom zmìny jména státu na Èeskoslovenskou
socialistickou republiku, i katastrální reformu. Bylo vytvoøeno 10 krajù +
hlavní mìsto Praha, asi polovina okresù oproti pùvodnímu stavu, byly slouèeny
obce. Tato katastrální reforma se pochopitelnì dotýkala i myslivcù, kterým se
tak rozšíøily honitby. Dosavadní Èeskoslovenská myslivecká jednota se
pøetvoøila na ÈESKOSLOVENSKÝ MYSLIVECKÝ SVAZ.
Pochopitelnì hlavní zamìøení myslivecké èinnosti se tím nemìní. Peèují o zvìø
a o vhodné pøírodní podmínky pro její život, svými pravidelnými brigádami
pomáhají ÈS.státní lesùm v r. 1960 to bylo napø. mýcení a zakládání školky v
Oboøe, se svými psy se zúèastòují každoroèních kynologických zkoušek
Vrcholem sezóny jsou vždy pochopitelnì hony, provádìl se i odchyt. Pan Hájek
si vyrobil vlastní líheò, v níž líhnul nalezená opuštìná vejce bažantù a koroptví a
peèoval o vylíhnutá kuøata až do vypuštìní. Toho roku tak vypustil do pøírody
73 malých bažantù a 8 koroptví.
V r. 1961 došel jeníkovské spoleènosti objednaný výr. Myslivci jej chtìli použít
na hubení pernaté škodné, výr však záhy pošel na diftérii.
V r. 1962 si myslivci v kronice stìžují na vlhké a studené jaro i poèátek léta,
které mìlo nepøíznivý vliv na pøírùstky zvìøe. Došlo k nadmìrnému úhynu
mláïat, zastuzení vajec a vyplavování hnízd. Podzimní hony byly pro zmìnu
pøerušeny opatøeními vyhlášenými proti slintavce a kulhavce, která se vyskytla
v okolí. V tomto roce ale také myslivci udìlali notný kus práce pøi výsadbì
remízkù ve stráních Vohanèického údolí, aby zde mìli bažanti podmínky pro
hnízdìní, a na øímovických pastvištích si postavili støelnici na asfaltové holuby.
Naprostou samozøejmostí se nám dnes zdá každoroèní hon na kachny. Ale
kronika nás pouèí, že tomu tak nebylo vždy, že první hon, a to na Pøelejvaèi, se
konal 26. srpna 1962.
Pøi odchytu u Podmok a u Luckého mlýna 18.II.1963 bylo chyceno 33 zajícù a
21 bažantù. Pomáhalo pøi tom i 35 dìtí za mzdu 5 Kès na osobu, za což pro
srovnání si tehdy mohly koupit 5 zmrzlin, ale bylo možno se za pìtikorunu i
naobìdvat v restauraci nižší cenové skupiny.
Teï taková malá statistika: V r. 1964 mìla honitba MS Golèùv Jeníkov rozlohu
1818 ha a èlenové na ni mìli postaveno 19 posedù, 2 umìlé nory, 4 seníky, 1
chatu, 13 krmelcù pro srnèí, 2 krmelce pøenosné pro zajíce, 21 krmelcù pro
bažanty, 1 pro koroptve. K té nejvìtší stavbì a investici se jeníkovští myslivci
odhodlali v roce 1965. Byla to líheò bažantù a koroptví. Zaøízení líhnì s
kapacitou 3500 ks vajec koupili od místního JZD, od potìžského JZD
montovanou 17 m dlouhou stavbu a pustili se do budování své základny u
hájovny v Kopaninách. Tím se zaèala psát i nová kapitola v historii
jeníkovského MS.
V r. 1965 se dožil úctyhodných 80 let, a to v plném zdraví a èinorodosti, snad
nejvìrnìjší milovník myslivosti i pøírody a všech
živých tvorù, pan Josef Pikhart. Pøeètìme si, jak
krásnì se o nìm píše v kronice:
„Láska k pøírodì a myslivosti se u nìho projevila už v
útlém mládí. Byl vynikajícím støelcem, lovcem, ale
zejména vášnivým milovníkem živých zvíøat. Svìdèí o
tom øada pøípadù, kdy choval doma ochoèená vzácná
zvíøata srstnatá i pernatá. Vidìl jsem fotografie jeho s
vydrou, mìl ochoèenou kunu, která mu sedala na
ramenou, mìl doma krotké divoké kachny,
vypìstované z opuštìných vajec, bažanty a koroptve,
a to všechno tak krotké, že mu zobaly z ruky. Vidìl
jsem u nìho ochoèenou lišku, ochoèenou srnu a
voliéru plnou rùzného ptactva. Nauèil nejednoho
špaèka zpívat rùzné nápìvy a dokonce i mluvit. Mìl
bìhem své lovecké èinnosti mnoho psù, a to vždy psù
velmi dobrých. Umìl on to se psy znamenitì,
parforsním zpùsobem nauèil tøeba
tøíroèního surového psa takovým
výkonùm, že to byl potom nejlepší
aportér. Své výchovné metody pøedvedl
na pøíkladu psa Toníka Steklého, se
kterým Toník nic nemohl svést. Tento
pes pøes dva roky starý nechtìl vùbec
aportovat. Josef se tehdy nabídl, že
nauèí bìhem pùldne psa aportovat
bezvadnì. Milého fouska odvedl domù a
vzal jej do cviku. Veèer vítìzoslavnì
pøedvedl psa fouska bez fousù, jak zcela
bezvadnì nese v mordì zajíce a pøedává
zvìø dle pøedpisu. Vousy ovšem pøi
drezùøe zmizely. Sám rád uvádìl, jak
nauèil jednoho psa kouøit dýmku, kterou
pøedtím zapálil, a pes prý bafal jak
starý foøt.
Josef je známý v širém okolí jako
vynikající zoologický preparátor jak
zvìøe pernaté, tak i srstnaté. Jeho
pracovna vyhlíží jako zoologický
kabinet a jeho lože je obklopeno celou
øadou vycpaných zvíøat a ptákù.
Josef nevyniká nikterak fyzickou zdatností, je ho trochu malý kousek, zato pøíroda ho
obdaøila kvetoucím zdravím, èilostí a životním optimismem. Ve spoleènosti nechybí na
žádné brigádì a jeho výkon pøes vysoký vìk jest obdivuhodný. To jsou asi hlavní
charakteristiky Pikhartovy osobnosti.“
(dle kroniky zpracoval Ludìk Šimek)
Vzpomínka
Už jen ve vzpomínkách žijí naši drazí rodièe - pan Alois Sommer a
paní Marie Sommerová, kteøí by se v letošním roce dožili 100 a 95
let. Opustili nás pøed 25 a 18 lety.
Stále s láskou vzpomínají a dìkují všem, kdo vzpomenou s námi.
Alena Ašenbrennerová a PhDr. Jiøí Sommer s rodinami
holuby. O rok pozdìji vysazovali les pro
zmìnu u Kobylí Hlavy. Mìsíc myslivosti
oslavili 26.èervna táborákem v
Kopaninách, které se stávají centrem
jeníkovských myslivcù.
Èeský myslivecký svaz v r. 1980 má 123 000 èlenù v 4 643 mysliveckých
sdruženích.
Poèátek osmdesátých let se vyznaèuje mírnými zimami, dalo by se tedy
pøedpokládat že pøíznivými pro zvìø (vzpomeòme však na
nezapomenutelný pøelom poèasí o silvestrovské noci 1979, kdy se
odpoledne zelenala tráva a zpívali ptáci pøi teplotì 17°C a ráno nás uvítalo
mrazem a snìhovým popraškem). Skuteènost je však taková, že drobné
zvìøe, zajícù, bažantù a koroptví, zaèalo ubývat. Zpoèátku to myslivci
pøièítali na vrub dravcùm, pøíèinou však bylo zemìdìlství - chemické
hubení škùdcù, likvidace pøirozených úkrytù v polích. Což se projevilo pøi
každoroèním odchytu
u Bøezinky a u
Vohanèic - jen 22
zajícù.
V minulém díle jsme
se rozlouèili s panem
Antonínem Steklým,
èlovìkem, který stál u
zrodu jeníkovského
MS, pro nìhož les a
pøíroda byly vším a
který nás opustil
25.února 1975.
Myslivci se rozhodli,
že na jeho poèest
budou každoroènì
poøádat memoriál Soutìž o putovní
pohár Antonína
Steklého, v níž budou
soutìžit jeníkovské a
okolních sdružení v
disciplinách
kynologických i
støeleckých. Nápad se ujal, první roèník se uskuteènil 27.záøí 1980 v
Kopaninách za úèasti MS Leština, Bratèice, Vilémov a G.Jeníkov.
Soutìžilo se v kynologických disciplínách - dohledávka, vleèka se zajícem
a bažantem, práce psa ve vodì, pøinášení z ohrádky a klid po výstøelu.
Støelecké discipliny byly støelba na asfaltové terèe 2x10 ran, na
pohyblivého zajíce 1x10 ran, malorážkou na terè divoèáka 2x10 ran. Kdo
vyhrál?
1.Leština, 2. Bratèice, 3. G.Jeníkov 4. Vilémov, hlavnì však zvítìzila dobrá
myšlenka a vznikla tím zajímavá tradice. Pøíštím poøadatelem se stalo
vítìzné mužstvo - Leština.
V r.1980 JZD propùjèilo Mysliveckému sdružení do užívání stráò nad
Øímovickým rybníkem, aby
jeho èást využilo k pìstování
objemového krmiva, èást
osázelo krytem pro zvìø.
Oblibì se tìší kulturní akce,
které pravidelnì MS poøádá.
Myslivecký ples vždy zahajuje
plesovou sezónu, v tìchto
letech na nìm hrává
chotìboøský Meloryt nebo
kapela ROH Zetor H.Brod, v
létì zase myslivci poøádají
zábavy na svém parketu v
Kopaninách. Tam hrával
Krokus JZD Potìhy.
Ale nejen zábava je na
programu. V r.1981 vysázeli 5
000 stromkù za Chlumkem a
cvièí se ve støelbì z malorážky
na svazarmovské støelnici ve
Vohanèickém údolí, pozdìji na
vlastní støelnici v Kopaninách,
kde se støílelo i na asfaltové
Vyskytla se vzteklina, kterou myslivci
léèí tím, že v honitbì rozmísují
medikované krmivo po snìhové
pokrývce.
21.ledna 1983 provádìla komise OV
ÈMS kontrolu mysliveckých zaøízení v
úsecích Kopaniny a Vohanèice a jejich
stav vyhodnotila jako dobrý rovnomìrné rozmístìní v honitbì,
údržba, pravidelné zavážení.
Opìt je tu výroèí založení spoleènosti, již
35., a tím i pøíležitost k vyznamenání
nejlepších èlenù. Tentokrát byli
vyhodnoceni pánové Málek, Fabián,
Forman, Prášek, Rak, Ronovský,
Rùžièka, Štìrba, Zlata. Toho roku se však jeníkovská myslivost rozlouèila s jedním ze
zakládajících èlenù, ukáznìným a svìdomitým èlovìkem Aloisem Sommerem, jenž
byl 27 let finanèním hospodáøem spoleènosti.
Aby si i rodiny myslivcù užili
mužù, trávících tolik volného
èasu v polích a lesích, uspoøádali
16. èervna 1984 zájezd na
Macochu a do sklípku ve Velkých
Pavlovicích.
O rok pozdìji se jelo opìt na
Moravu, tentokrát však do Brna
na Celostátní výstavu trofejí s
mezinárodní úèastí.
V èervnu 1985 procházel naší
honitbou jelen šesterák 80 kg.
Bohužel, právì u nás smutnì
skonèil: U Valtrových rybníèkù
ho zachytil vlak.
V. roèník Putovního poháru
A.Steklého se konal zase jednou v
Kopaninách 28. srpna 1984 a
soutìžní družstva se umístila:
1.Vilémov, 2. Bratèice, 3. Leština,
4. Habry, 5. G.Jeníkov.
Ještì o jedné výstavì se tu
zmiòme. Konala se 9. bøezna
1986 v Havlíèkovì Brodì a
støíbrnou medaili na ni získala
srnèí trofej Václava Kotena,
Bohužel, její støelec se tohoto
ocení již nedoèkal. Zemøel 10.
února ve vìku 63 let.
Ještì jedno smutné louèení nás tu
èeká. 11. bøezna1986 ve vìku 77
let odešel do vìèné honitby pan
Karel Zlata, zakládající èlen
spoleènosti a velký milovník
pøírody, ale i významná osobnost
mìsta - dlouholetý øeditel školy,
pøedseda TJ Sokol, jeden z
hlavních èinitelù kulturního
života v G.Jeníkovì.
Rokem 1986 se poèíná i volierový chov divokých kachen v Kopaninách a jejich
vypouštìní na Pøelívaè. Poèíná 15. èervna vysazením 220 káèat. Nevýhodou umìlého
odchovu však je, že se pak na podzim špatnì loví nechtìjí létat.
Loòský neúspìch v Poháru A.Steklého jeníkovské družstvo napravilo 13.záøí 1986 ve
složení Ronovský, Víšek, Rak, Vrdský, Koten, èímž pøipadá poøádání pøíštího roèníku
do Jeníkova.
Kronikáø pan Bedøich Bárta vede v kronice
množství ulovené zvìøe za rok 1986:
srnèí
52 ks
zajíc
8 ks
bažant
8 ks
kachna
170 ks
holub høivnáè
8 ks
èerná
2 ks
a Karel Krenk.
pøesnou statistiku. Díky ní známe i
611 kg
28 kg
8 kg
187 kg
4 kg
160 kg - odstøel: Antonín Vrdský