vydání č. 4 - Asociace prádelen a čistíren

Transkript

vydání č. 4 - Asociace prádelen a čistíren
235
4
ZÁ¤Í
2007
ASOCIACE PRÁDELEN A âISTÍREN
616 00 BRNO ● El. Voraãické 27 ● telefon/fax 549 245 642
E–mail: [email protected] ● www.apac.cz
Dal‰í ãíslo vyjde 12. 10. 2007
Uzávûrka pro inzerci
nejpozdûji do 14. 9. 2007
â. ú. 111 97 40 297/0100
KOLEGIUM a CLEANTECH 2007
VáÏení ãlenové Asociace,
opût pfii‰el ãas, abychom Vás nenásilnou formou
pozvali na na‰i nejdÛleÏitûj‰í akci roku, kterou je
leto‰ní KOLEGIUM a V˘stava CLEANTECH
2007. Obû spoleãná fóra pofiádáme jedenkrát za rok
a snaÏíme se vÏdy udrÏet pravideln˘ termín, takÏe
doufáme, Ïe jste si jiÏ vyhradili ãas a na‰eho spoleãného setkání se zúãastníte. Pozvánky jste jiÏ jistû obdrÏeli, tedy víte, jak˘ bude program a máte
pfiedstavu co na v˘stavû uvidíte.
Málokdo z Vás si ale uvûdomí, Ïe leto‰ní akce je tro‰ku mimofiádná tím, Ïe zahajujeme jiÏ druhou desítku
tûchto pro nበobor dÛleÏit˘ch odborn˘ch setkání.
Chceme Vám tímto pfiipomenout , Ïe akce typu INTERCLEAN a CLEANTECH jsme zaãali pro Vás pfiipravovat v roce 1997, kdy jsme uspofiádali první roãník
Mezinárodní konference INTERCLEAN 97. Konference byla úspû‰ná a pfiedsednictvo rozhodlo, Ïe se bude
pofiádat pravidelnû v tfiílet˘ch cyklech. Ale co mezi tím?
Tak tuto otázku jsme vyfie‰ili pofiádáním v˘stav CLEANTECH spoleãnû s Kolegiem. Musíme se pfiiznat, Ïe
organizace v˘stavy pro nás nebyla jednoduchá, hlavnû
z hlediska domluvy s hotelem VoronûÏ. Pfiedstava, Ïe
do kongresového sálu naskládáme prádelenské a ãistírenské stroje vzbuzovala v pracovnících hotelu obavy.
Domnívali se, Ïe to Kongresov˘ sál nemÛÏe pfieãkat
bez úhony. Takovéto obavy se nám podafiilo definitivnû rozpt˘lit aÏ po ukonãení v˘stavy.
V˘stava probûhla bez problémÛ a byla hodnocena
jako úspû‰ná jak vámi, tak pracovníky hotelu. Pro nás
je jistû zajímavé zji‰tûní, Ïe tato akce byla prÛkopníkem v pofiádání v˘stav podobného druhu v kongresové hale i v rámci jin˘ch oborÛ. Dnes je Kongresov˘
a V˘stavní sál hotelu VoronûÏ termínovû tak zaplnûn
rÛzn˘mi v˘stavami, Ïe je velmi obtíÏné si na‰e obvyklé termíny získat a udrÏet.
Jistû jste si v‰imli pfii ãtení pozvánky, Ïe oproti minul˘m programÛm v˘stav jsme letos provedli men‰í zmûnu. Tradiãnû zahájíme první den dopoledne blokem
odborn˘ch pfiedná‰ek na v‰eobecné téma prádelenství
a ãistírenství. Odpolední program po Kolegiu jsme v‰ak
svûfiili do rukou Komise pro chemické ãistûní. TakÏe
kromû pravideln˘ch pfiedná‰ek vystavovatelÛ se mÛÏete tû‰it na program, kter˘ pro Vás pfiipravila pí Stejskalová a Ing. Adamy. Tradiãnû pro Vás také uspofiádáme
v pondûlí Spoleãensk˘ veãer s rautem a cimbálovou
muzikou v Moravské chalupû. Druh˘ den programu
bude tradiãnû vûnován oboru prádelen, a jako obvykle
jej zahájíme zajímavou pfiedná‰kou RNDr. Pazdziory,
CSc.
Zmûnou oproti dfiívûj‰í rokÛm je i posun termínu
konaní v˘stavy o jeden den dopfiedu. Tradiãnû se na‰e
akce konaly v úter˘ a stfiedu, letos zahajujeme v pondûlí a v˘stava konãí v úter˘ po obûdû. Doufáme, Ïe tato
zmûna nebude mít vliv na va‰e rozhodování, zda se
v˘stavy zúãastnit ãi nikoliv.
Na závûr trochu organizaãních pokynÛ. Prosíme Vás
o peãlivé vyplnûní v‰ech údajÛ na pfiihlá‰ce, neboÈ
musíme splnit povinnosti pfiedepsané daÀov˘m zákonem a vystavit pro Vás platn˘ daÀov˘ doklad. Prosíme
Vás také o dodrÏení termínu pro odeslání pfiihlá‰ek,
Jak je uveden v pozvánce. Velice nám tím usnadníte organizaci v˘stavy.
Na závûr Vás je‰tû jednou co nejsrdeãnûji zveme na
leto‰ní jubilejní akci a doufáme, Ïe se nûco nového
dozvíte a také pobavíte.
- sekretariát -
Tímto snímkem vám chceme pfiipomenout atmosféru první Mezinárodní konference INTERCLEAN 1997, která zahájila nepfieru‰ovanou fiadu na‰ich konferencí a v˘stav. Vzpomínáme na úãastníky tehdej‰ího pfiedsednictva konference, zleva : p. ·tulpa za slovenské Spoleãenstvo PâaF, president
na‰í Asociace Ing. Milan Venclík, primátorka mûsta Brna JUDr. Dagmar Lastovecká, ãlen pfiedsednictva na‰í Asociace Ing. chem. Ing. ek. Jifií Koãí (zesnul v roce 2006), president CINET pan Theodor
Lagrange, president maìarského svazu prádelen a ãistíren pan Csillag, a posléze pan Ing. Richter,
zastupující nûmecké spoleãenstvo. Pfii pohledu na tento snímek pfiedsednictva konference si s lítostí
uvûdomujeme, Ïe ãas je neúprosn˘.
PROGRAM V¯STAVY
ASOCIACE PRÁDELEN A âISTÍREN
si Vás dovoluje pozvat na
V¯STAVU
PRÁDELENSKÉ
A âISTÍRENSKÉ TECHNIKY
CLEANTECH ’07
15. 10. Pondûlí dopoledne
10.00 - 10.15 Zahájení, projev presidenta Asociace
10.15 - 13.00 odborné pfiedná‰ky - legislativa a praxe
(podrobn˘ rozvrh bude k dispozici
pfied zahájením)
13.00 - 14.00 spoleãn˘ obûd
odpoledne
14.00 - 15.00 KOLEGIUM Asociace
15.00 - 18.00 doprovodné pfiedná‰ky
- komise pro CHEMICKÉ âISTÍRNY,
pí Stejskalová, Ing. Adamy
- Vladislav DAVID-CHIMEX, Praha
- KOVOSLUÎBA OTS, a.s. Praha
- TRIMOR servis, s.r.o. âesk˘ Tû‰ín
- SOTEX, sdruÏení Brno
- LICOLOR a.s., Liberec
- VVM-IPSO, s.r.o., Fulnek
19.00 - 24.00 - Spoleãensk˘ veãer s rautem
16. 10. Úter˘ dopoledne
9.00 - 13.00 doprovodné pfiedná‰ky
- RNDr. Pazdziora, CSc.
- ECOLAB HYGIENE, s.r.o., Brno
- PRIMUS CE, s.r.o., Pfiíbor
- L.C.E. ODRY, s.r.o., Odry
- GEMATEX, s.r.o., Sezemice
- COMINFO, a.s., Zlín
- PRAGOPERUN, s.r.o., Praha
- MERON, a.s., Fulnek
- PROCTER a GAMBLE CR, s.r.o.,
Rakovník
odpoledne
13.00 - 14.00 spoleãn˘ obûd
ukonãení v˘stavy
(Úpravy programu vyhrazeny)
a
PROGRAM KOLEGIA
KOLEGIUM
ASOCIACE PRÁDELEN A âISTÍREN
ASOCIACE PRÁDELEN A âISTÍREN
15.–16. fiíjna 2007
BRNO
hotel VORONùÎ
Kongresov˘ sál hotelu VoronûÏ, pondûlí 15. fiíjna 2007 ve 14.00 hod.
1. Zahájení
2. Volba komisí
3. Zpráva o ãinnosti pfiedsednictva Asociace za uplynulé období
4. Zpráva dozorãí rady a schválení rozpoãtu Asociace na rok 2007
5. RÛzné, 6. Usnesení a závûr
Diskuse se pfiedpokládá ke kaÏdému bodu samostatnû
-
PRÁDELENSKÉ KAPITOLY
(23)
Membránové procesy v prádelenství
ces, pfii kterém se zneãi‰tûná kapalina vede tlakem
pfies filtraãní membránu. Tyto filtraãní systémy
jsou rÛzné podle velikosti ãásti, které chceme
z kapaliny odfiltrovat, a jejich pfiehled i s velikostmi ãástic nûkter˘ch znám˘ch látek je
v následující tabulce.
Tyto procesy jsou dobr˘m pfiíkladem pfiekotného v˘voje technologií v posledních letech. Je‰tû
pfied 20-30 lety ‰lo o drahé a exkluzivní procesy
farmaceutického a chemického prÛmyslu a dnes
pronikly do sluÏeb!
Membránová filtrace je fyzikální dûlicí pro-
Elektronov˘ mikroskop
Skenovací mikroskop
Ionty
Molekuly
Makromolekuly
Velikost
ãástic
v mikrometrech
Velikost
ãástic
v Angströmech
0,001
1
0,01
10
2 3 5 8
0,1
100
2 3 5 8
1
103
2 3 5 8
soli ve
vodním rozt.
10
104
2 3 5 8
saze
Optick˘ mikroskop
Mikroãástice
2 3 5 8
silikagel kol.
polomûr
atomu
písek
Deionizace
Deionizace odstraní zbytky kovov˘ch iontÛ
a také anionty.
Homogenizaãní Tank slouÏí na jímání pfiedupravené vody
a je zásobníkem pfied reverzní osmosou.
tank
ãerv.
krvinky
polutanty
RO
aktivní
uhlí
olejové emulze a koloidní roztoky
azbestová vlákna
Zmûkãováním se odstraÀují nerozpustné
vápenaté a hofieãnaté soli.
mlha
albumin
tenzidy
Zmûkãování
2 3 5 8
uheln˘ prach
indigo
Základní filtrací se odstraní také chlor
a nízkomolekulární uhlovodíky.
vlasy
bakterie
Ïelatina
Uhlí, písek
107
buÀky kvasinek
koufi
cukr
2 3 5 8
Vlastní osmotické zafiízení produkuje vodu
nejvy‰‰í jakosti.
odvod vody
Pfied vlastní reverzní osmózou se voda musí pfiedupravit
mouka
U zneãistûn˘ch odpadních vod je pfiedúprava
snad
je‰tû dÛleÏitûj‰í. Obsahuje velké mnoÏství
Odpovídající
Mikrofiltrace
Reverzní osmoza
nerozpustn˘ch
neãistot (pigmentové, bavlnûná
filtraãní
systémy
vlákna, tuky) a rozpu‰tûn˘ch organick˘ch (tenziBûÏná filtrace
Nano a ultrafiltrace
dy, bílkoviny, barviva, aminokyseliny) i anorga1 Micrometer=10-6 Meter=104 Angström
nick˘ch látek (soli), které by membránové proceMembránové separaãní systémy
sy naru‰ily.
ve vztahu k velikosti ãástic a znám˘m látkám
Jedny z prvních zku‰eností s odpadní vodou
V˘sledkem membránové filtrace je obyãejnû Míru zahu‰tûní koncentrátu lze volit. Volba musí z prádelny, které se pozdûji potvrdily, byly popsáãisté rozpou‰tûdlo (voda) a zahu‰tûn˘ koncentrát b˘t uváÏlivá, protoÏe se stoupající koncentrací ny s ãistûním vody z praní montérek pfii
70 °C a jsou uvedeny v tabulce.
neãistot. Dûlicí schopnost procesu se ovlivÀuje v˘kon membránové jednotky klesá.
v˘bûrem membrány z hlediska velikosti pórÛ. Od
Substance
pÛvodní voda
permeát koncentrát
bûÏné filtrace se membránová li‰í v nûkolika
AOX
0,77 mg/l
0,17 mg/l 100 mg/l
ohledech:
Uhlovodíky
200 ”
5,00 ”
3000 ”
- smûrem proudûní
Mûì
65 ”
1,00 ”
250 ”
Chrom
Nikl
Olovo
Kadmium
Îelezo
Neion. tenz.
Anion. tenz.
Pfii bûÏné filtraci proudí zneãi‰tûn˘ i filtrovan˘ roztok stejn˘m smûrem
Pfii membránové filtraci
zfiltrovan˘ roztok vytéká kolmo
k pÛvodnímu smûru
- velikostí filtrovan˘ch ãástic – u bûÏn˘ch filtrací
je tato velikost od 1 do 1000 mikrometrÛ, u membránov˘ch jen 0,001 aÏ 1 mikrometr a lze jí oddûlovat i molekuly nebo ionty
- filtraãními tlaky, které jsou u reverzní osmózy aÏ
100 barÛ
- konstrukcí a materiálem membrán
- v˘sledkem filtrace: u filtrace bûÏné je obyãejnû
neãistota zachycena jako prstovit˘ nebo pevn˘ filtraãní koláã, u membránové je zahu‰tûna do tekutého koncentrátu a ãistá frakce se naz˘vá permeát.
V prádelenství se membránové procesy vyuÏívají k ãistûní odpadních vod anebo k pfiípravû velmi ãisté vody pro ãisté praní (viz kapitola 22). âistí se odpadní vody, které nelze pro pfiekroãení limitÛ nûkter˘ch neãistot (napfi. tûÏké kovy) vypou‰tût
do kanalizace. Membránov˘mi metodami lze
recyklovat aÏ 80 % technologické vody.
Prakticky jsou membrány nejãastûji konstruovány jako válcové nebo ploché, také spirálové, kapilární atd. Vlastní membrána je umístûna
na vnitfiní stranû válcového nosného tubusu, kter˘m proudí ãi‰tûná kapalina. Membrána se postupnû zaná‰í a v urãit˘ch intervalech se musí ãistit
(napfi. proplachem nebo profouknutím vzduchem),
Konstrukãnû se moduly s membránami fie‰í tak,
aby v jednotce prostoru byla co nejvût‰í filtraãní
plocha (napfi. 20 m2/m3). Membrány se vyrábûjí
z rÛzn˘ch materiálÛ (polymerních kompozitÛ,
keramiky) a sloÏení se utajuje. V kaÏdém pfiípadû
musí b˘t „‰ity na míru” procesu, ve kterém se pouÏívají (z hlediska velikosti neãistot, druhu, pH, teploty, koncentrace neãistot a jejich sloÏení atp.).
2007/4 str. 2
a v 1. a 2. máchání, permeát z mikrofiltrace kombinované s nanofiltací je pouÏiteln˘ bez omezení
místo technologické vody. Îivotnost membrán se
udává na 5-10 let a závisí na sloÏení odpadní vody.
Válcové moduly se dají lehce po ãástech vymûÀovat. Nebezpeãí bakteriální kontaminace se ãelí pfiídavkem biocidÛ. Ekonomické údaje o provozu vût‰inou schází, opakovanû se objevuje údaj, Ïe investice se vyplácí pfii cenû vody kolem 3 EUR/m3.
vodovodní voda
1000
106
pigmentová barviva
viry
Relativní velikost
nûkter˘ch látek
100
105
endogen. pyrogeny
iony kovÛ
Viditelné ãástice
Makroãástice
vy vody tak, Ïe se nejdfiíve musí odstranit hrubé
neãistoty, a poté postupnû stále jemnûj‰í. V opaãném pfiípadû by se filtraãní membrána okamÏitû
zanesla. MoÏnou pfiedúpravu vody pfied reverzní
osmózou ukazuje následující tabulka s jednotliv˘mi kroky pfiedúpravy: (tyto pfiedúpravy samozfiejmû membránové procesy zdraÏují investiãnû i provoznû).
2
3
3
0,20
80
622
20
”
”
”
”
”
”
”
ménû 0,1 ”
20
dtto
25
dtto
40
dtto
5
0,10 ”
150
15,00 ” 21 100
2,30 ”
391
Ideální stav z hlediska prádelny je úplná recyklace
vody a ãásteãná tenzidÛ. Pfiiná‰í ov‰em celou fiadu
problémÛ ekonomick˘ch i technick˘ch.
Praktick˘ch systémÛ na ãistûní odpadních vod
s vyuÏitím mikrofiltrace bylo popsáno mnoho. Vût‰inou jsou kombinovány s klasickou filtrací a biologick˘m ãistûním obyãejnû v pofiadí: hrubá filtrace – odluãovaã olejov˘ch neãistot – biologické
ãistûní – ultrafiltrace – reverzní osmóza – (UV dezinfekce) – (dávkování dezinfekãní pfiísady) – praãka. Na fie‰ení se podílely v˘zkumné ústavy i vysoké ‰koly a byly realizovány v rezortu zdravotnick˘ch,komunálních i prÛmyslov˘ch prádelen. Jedním z cílÛ v˘zkumu byla také recyklace tenzidÛ
pouÏit˘ch k praní. Pokud by byly realizována,
dostáváme se k ideálnímu recyklaãnímu systému, kter˘ je na schématu. V plné mífie zatím realizován nebyl.
”
”
”
”
”
”
”
Schéma válcového modulu pro ãi‰tûní odpadní
Praktick˘ v˘kon membránové filtrace byl akcepvody mikrofiltrací. Princip mikrofiltrace, na rozPfii ideální recyklaci se tenzidy vrací do okruhu
2
díl od filtrace bûÏné, je kfiíÏov˘, a to znamená, Ïe tovateln˘ (asi 100 l za hod. na 1 m membrány), zpût z nanofiltrace a ãistá voda z reverzní osmosy.
vyãi‰tûná voda odchází v kolmém smûru k pfiicháze- permeát byl svûtl˘ a ãir˘, koncentrát naproti tomu
UmoÏnil by recyklaci asi 80 % (snad aÏ 90%)
jící vodû odpadní a k odcházejícímu koncentrátu. pfiipomínal olej a obsahoval 80-90 % vody. Jeho
V praxi dûlíme membránové filtrace na tfii
pochody:
- mikrofiltraci, kterou oddûlujeme relativnû nejvût‰í ãástice o velikosti 0,03 aÏ 10 mikrometrÛ,
v podstatû tedy nerozpu‰tûné látky. Tlak potfiebn˘
k mikrofiltraci je kolem 3 barÛ
- ultrafiltraci – ta z roztoku odstraní vysokomolekulární látky o velikosti 0,001 aÏ 0,1 mikrometrÛ a o molekulové hmotnosti 1000 aÏ 100 000
a u nanofiltrace (coÏ je velmi jemná ultrafiltrace)
100 aÏ 2000. Ultrafiltrací (a nanofiltrací) lze oddûlit mikroemulze, makromolekuly amicely a nanofiltrací i velké molekuly, oligomery a polyvalentní ionty. Filtraãní tlak u ultrafiltrace je kolem 10
barÛ
V praxi jsou válcové
moduly fiazeny za
sebou a filtrovan˘
roztok proudí z jednoho do druhého.
- reverzní osmóza je schopna z roztoku odstranit v‰echny nerozpustné i rozpustné látky a to aÏ
do molekulární hmotnosti 200 aÏ 5000. Potfiebn˘
filtraãní tlak je 20-60 barÛ, v˘jimeãnû aÏ 100 barÛ.
Proces je nároãn˘ na energii, ale lze ním oddûlit
i organická rozpou‰tûdla, soli a ionty.
Pfii jakékoliv filtraci odpadní vody nebo pfiípravû ãisté vody se uplatÀuje zásada postupné úpra-
mnoÏství je 0,7-1,5 % z mnoÏství zfiltrované
odpadní vody. To znamená, Ïe napfi. pfii vyprání 5
tun montérek a spotfiebû vody 10 1/kg odpadá 50
000 l odpadní vody, ze které membránovou filtrací vznikne cca 500 litrÛ koncentrátu. Ten pfiedstavuje nebezpeãn˘ odpad a musí b˘t také tak likvidován.
vody a aÏ 50 % tenzidÛ. Ty se totiÏ pfii praní nespotfiebovávají a uplatÀuje se jen jejich fyzikální pÛsobení pfii sniÏování povrchového napûtí. V odpadních vodách jsou neÏádoucí pfiímûsí. Ultrafiltací se
dají oddûlit bez problémÛ, protoÏe agregují do micel
a ty jsou dost velké na zachycení ultrafiltraãní membránou. Neodstraní se samozfiejmû úplnû.
Jin˘m membránov˘m procesem vyuÏiteln˘m
v prádelenství je pfiíprava kvalitní vody reverzní osmózou. Voda odpovídá kvalitou destilované
a je pouÏitelná k ãistému praní (viz kapitola 22),
k napájení kotlÛ nebo vyvíjeãÛ k pfiípravû ãisté
páry. Zatímco filtrace je pojem obecnû znám˘,
osmóza vyÏaduje vysvûtlení. PoslouÏí k nûmu
následující obrázek:
Závûry z membránového ãistûní odpadních
vod lze formulovat takto:
- bez problémÛ se dají dodrÏet zákonné limity
neãistot v odpadních vodách, AOX, uhlovodíkÛ
i kovÛ
- neionogenní tenzidy neovlivÀují ãinnost membrány
- nevratnû mÛÏe membránu blokovat tvrdá voda
v kombinaci s metakfiemiãitany, pH by nemûlo
klesnout pod 10
- systém mikrofiltrace závisí na praném sortimentu a pouÏit˘ch pracích prostfiedcích
- ze systému odpadá asi 100 ml koncentrátu na
1 kg prádla. Je zfiedûn˘ a pfied dal‰ím zpracováním
by se mûl zahustit (napfi. odpafiením s vyuÏitím Schéma osmózy. Molekuly vody pfiecházejí do roztoku cukodpadního tepla)
ru zleva do prava. Na membránu pÛsobí osmotick˘ tlak roz- metoda je v praxi vyuÏitelná a permeát odpo- toku cukru. Roztok se zfieìuje.
vídá vodovodní vodû.
Optimistické v˘sledky vedly k praktickému
vyuÏití technologie v prádelenství. Dnes v‰echny
velké prádelny firem zab˘vajících se pÛjãováním
odûvÛ pro prÛmysl (napfi. Meva) membránovou
technologií vyuÏívají. Na trhu jsou desítky nabídek a v roce 2000 dorazila první i do âR (od firmy
Kunze). Do roku 2005 realizace u nás scházela, coÏ
je dáno cenou vody, limity zneãistûní, poplatky za
nû, ekonomick˘m postavením prádelen atd.
U jednodu‰‰ích systémÛ s pouhou mikrofiltrací
se permeát pouÏívá v pfiedepírce, hlavním praní
Schéma reverzní osmózy. Nádoba je uzavfiená a na roztok
cukru pÛsobíme tlakem vy‰‰í neÏ je osmotick˘. Osmotick˘
tlak je pfiekonán a molekuly vody proudí opaãnû zprava do
leva. Roztok se zahu‰Èuje.
(Pokraãování na str. 3)
INFORMÁTOR
PRÁDELENSKÉ KAPITOLY
(Pokraãování ze str. 2)
Osmóza je dÛleÏitá pro Ïivot bunûk v‰ech
organismÛ, protoÏe polopropustné membrány
obklopují buÀky a umoÏÀují látkovou v˘mûnu.
âím je molekula men‰í, tím má vût‰í osmotick˘ tlak, napfi. 1% roztok síranu sodného 2,530
atm, sacharózy 0,686 atm. Osmotick˘ tlak také
závisí na koncentraci látky v roztoku a teplotû
roztoku. Ze schématu také vypl˘vá, Ïe reverzní osmóza je dûj opaãn˘ a pokud pÛsobíme na
roztok tlakem vy‰‰ím neÏ je osmotick˘, molekuly vody pfiecházejí pfies membránu, vzniká
závûry: Zpracuje aÏ 8,4 m3/h odpadní vody, ze
které získá 6,5 m3/h permeátu v kvalitû odpovídajícímu pitné vodû. Recyklací se získá 75 aÏ
80 % vody pÛvodnû spotfiebované. ProtoÏe proces probíhá pfii teplotû 60 oC, ‰etfií se znaãné
mnoÏství tepla potfiebného k ohfievu lázní. CelJedním z praktick˘ch pfiíkladÛ vyuÏití reverz- kové úspory byly vykalkulovány na asi 35
ní osmózy na ãistûní odpadních vod v prádel- EUR/t suchého prádla. Zafiízení s podobn˘mi
nách je systém H.E.R.O. (=Henkel Ecolab parametry dodává i nûmecká firma Kunze.
Reverse Osmosis). Prádelnám je nabízen od
Zafiízení na odsolování vody je na trhu celá
roku 2000 a po uvedení na trh byl zevrubnû
odzkou‰en Institutem Hohenstein s tûmito fiada (viz napfi. Internet). SniÏují ve vodû obsah
ãist˘ permeát a roztok se zahu‰Èuje. To je
mechanismus reverzní osmózy pfii praktickém
vyuÏití. Napfiíklad k odsolování mofiské vody
na pitnou, coÏ je dûj jiÏ léta vyuÏívan˘ na ponorkách, lodích napfi. v Arabsk˘ch emirátech.
(23)
solí pod 1 mg/l a vodivost pod 20 mikrosiemens
na cm. Nejvût‰í od u nás známé firmy Earth
Resources má hodinov˘ v˘kon 5 m3, ale
v nabídce pro trh jsou i v˘kony desetinásobné.
Pro laboratofie jsou naopak k dispozici zafiízení malá.
Membránové procesy jsou nespornû zajímavé technologie, ale jen pro velké a dobfie prosperující prádelny, protoÏe na milionové investiãní náklady kaÏd˘ investor nedosáhne.
Ing. Zdenûk Kadlãík
PRÁDELENSKÉ KAPITOLY
(24)
Jaká hygienická rizika ãekají v prádelnû?
Ty tam jsou doby, kdy pradleny cel˘ den
lopotily u bubnov˘ch praãek a pfii pfiekládání prádla do odstfiedivek v oblacích páry
a kaluÏích vody, a kdy jedin˘m pracovním
odûvem byla gumová zástûra a holínky.
V polobotkách bylo lépe se prádelnû
vyhnout. Pracovní podmínky se neuvûfiitelnû za pár let zlep‰ily, ale i dnes si pradleny
zasluhují na‰i úctu a respekt, kdyÏ opravdu
intenzivnû pracují za mizernou mzdu
a v podmínkách, které zdaleka nejsou ideální. Kdysi v âSR pracovalo v prádelnách na
20 000 pracovníkÛ, dnes odhadem asi tfietina tohoto stavu a pfiijatelné pracovní podmínky jsou v zájmu zamûstnancÛ i zamûstnavatelÛ.
Pro prádelny platí totéÏ, co pro jiné prÛmyslové obory: ãím modernûj‰í provoz, tím pfiijatelnûj‰í pracovní prostfiedí a men‰í profesní riziko.
V ãase psaní této kapitoly byla u nás je‰tû fiada
prádelen morálnû i fyzicky zastaral˘ch se star˘m
strojním zafiízením a ‰patn˘m pracovním prostfiedím ve stavebnû nevyhovujícím prostoru.
Stav se sice trvale zlep‰uje, ale protoÏe je obor
v útlumu, ne dost rychle.
Jaká hygienická rizika pfiiná‰í pracovní
prostfiedí prádelen? Ta nejdÛleÏitûj‰í lze shrnout následovnû:
- ‰kodlivé pÛsobení chemick˘ch látek
- neodpovídající mikroklimatické podmínky
- hluk a otfiesy
- mikrobiologické zneãistûní
- lokální svalovûkosterní zátûÏ
- úrazy.
·kodlivé pÛsobení chemick˘ch látek se dnes
v˘raznû omezuje automatick˘mi dávkovaãi pracích prostfiedkÛ s vylouãením ruãní manipulace,
kterou provádí jen 1-2 manipulaãní pracovníci
a ostatní personál je rizik u‰etfien. Vût‰í nebezpeãí hrozí od tekut˘ch pfiípravkÛ a hadicové
vedení od dávkovacích ãerpadel po praãky, u silnû Ïírav˘ch chemikálií (dezinfekãní prostfiedky,
alkalické pfiísady) by mûlo b˘t po celé délce uloÏeno do chrániãky.
Hygiena rukou patfií k základním pravidlÛm
hygieny zejména v prádelnách zdravotnick˘ch,
potravináfisk˘ch a hotelov˘ch, a rovnûÏ znamená urãitou zátûÏ organismu chemick˘mi látkami, kdyÏ pfii mytí a dezinfekci rukou dochází
k pfiímému kontaktu pokoÏky s nimi. âasté mytí
a dezinfekce rukou je u citliv˘ch osob spojeno
s dráÏdûním pokoÏky nebo i alergick˘mi projevy. Dezinfekce rukou se v prádelnû musí provádût minimálnû:
- pfied zaãátkem práce
- pfii pfiestávkách v práci a náv‰tûvû záchodu
- pfii pfiechodu ze ‰pinavé ãásti prádelny do
ãisté
- po ka‰li nebo k˘chání, kdyÏ si ústa chráníme
rukou.
a s ním manipulují. Na vedení prádelny jsou tako- bûÏn˘ Ïehliã
10-15 kW
vá hygienická opatfiení, která sníÏí riziko na mini- kabinetová souprava
kolem 10 kW
- tunelfini‰er 10 kW a více podle velikosti mum. Pfii nedodrÏování v‰ech hygienick˘ch
opatfiení lze vylouãit i moÏnost virové nákazy.
Hluk není pro prádelnu Ïádná typická zátûÏ. Nejvût‰í obavy vyvolává virus HIV, ten je v‰ak
Pfii mûfiení v pomûrnû star˘ch prádelnách byla velmi citliv˘ a niãí se v pracích lázních, bûlícícelosmûnová zátûÏ v rozmezí 75-83 dB (A). mi a dezinfekãními pfiísadami a teplotou nad
Hluãnost je samozfiejmû v rÛzn˘ch ãástech prá- 60 oC. Chybí dÛkazy o jakékoliv moÏné pfienodelny rozdílná, nejvût‰í u praãek, nejmen‰í v pfií- sové cestû v prádelnû. S jednou v˘jimkou: nebezjmu a expedici. Na tyto rozdíly tfieba pfii mûfiení peãné je prádlo prosáknuté tûlními tekutinami
pamatovat. Nejvût‰ím zdrojem hluku jsou staré a zneãistûné fekáliemi anebo v prádlem zapomepraãky PAC 120 a PAC 181, u kter˘ch pfii odstfie- nuté pouÏité prostfiedky zdravotnické techniky
dûní lze namûfiit hodnoty aÏ k 95 dB(A). I staré (skalpely, injekãní stfiíkaãky). Dosud popsané pfiísu‰iãe LSB a PSB 120 jsou hluãné s 80-85 dB(A). pady pfienosu viru HIV v prádelnû byly zpÛsoU nov˘ch strojÛ je hluãnost mnohem men‰í. Nej- beny poranûním infikovan˘m pfiedmûtem. Podhluãnûj‰í jsou velké su‰iãe pracích linek 75-77 le zahraniãních pramenÛ není nositel viru HIV
db(A), vkladaãe a skladaãe s podobnou hluã- pro prádelnu Ïádn˘m nebezpeãím a mÛÏe v ní
ností. Tunelfini‰ery mají hluãnost pfies 70 dB(A). pracovat jako plnohodnotn˘ pracovník! Je ov‰em
Odstfieìující praãky PAC 120 a 181 jsou otázka, jak by byl pfiijat spoluzamûstnanci. Dodri zdrojem vibrací stejnû jako men‰í neodpruÏe- Ïování v‰ech hygienick˘ch standardÛ zaruãuje
né praãky (Milnor, Primus aj.). Odstfiedûní i ochranu pfied infekãní hepatitidou A a B a rotaov‰em trvá jen kolem 10 % z celkové délky cyk- viry, které vyvolávají infekce zaÏívacího traktu.
lu a vibrace lze pro tento krátk˘ ãas tolerovat.
Lokální svalovûkosterní zátûÏ a z ní vypl˘vající zdravotní problémy jsou u prádelensk˘ch
pracovníkÛ popisovány teprve nedávno. Mimo
jiné se jimi zab˘vá i fyzioterapeutka A. M. Fogetti. Vychází se z faktu, Ïe mnozí pracovníci prádelen (i ãistíren) zÛstávají na neschopence pro
bolesti kloubÛ a zad. I pracovníci pomûrnû mladí, ktefií pfii práci vykonávají opakovanû stále
stejné pohyby. Je jistou ironií, Ïe navzdory v‰em
mechanizaãním prostfiedkÛm, které lidstvo vynalezlo, stále je‰tû vût‰ina aktivit spojen˘ch se zvedáním, posunováním, taháním a pohybováním
pfiedmûtÛ vÛbec vyÏaduje lidské svaly. Zvedání
v prádelnû není málo: prádlo se ruãnû manipuluje nûkolikrát a to pfii pfiíjmu, plnûní praãek,
vyprazdÀování praãek, tfiídûní po praní, Ïehlení
a v expedici. Prádlo pfiejde pfies ruce pradlen ‰estPro biologické riziko zavedlo nafiízení vlády ã. krát a v malé prádelnû, která pere 1 t/den prádla
zmanipuluje pár pradlen 6000 kg prádla!
178/2001 Sb. zvlá‰tní symbol.
V‰echny tyto manipulace jsou spojeny s vûtMikrobiologické zneãistûní je zevrubnû ‰ím nebo men‰ím úklonem trupu, pfii vybírání
popsáno se v‰emi jeho aspekty v kapitole (8). vozíkÛ hodnû hlubok˘m.
Zde je tfieba zdÛraznit, Ïe do prádelny se skuteãSpou‰tûcím mechanismem pro svalovûkosternû se ‰pinav˘m prádlem dostávají mikroorga- ní potíÏe je mnohokrát opakovan˘ stejn˘ pohyb.
nismy, které mohou vyvolat infekãní onemoc- Proto musí b˘t pfii práci v prádelnû zaji‰tûna rotanûní ãlovûka. Jejich pfiítomnost byla opakovanû ce pracovi‰tû. To je koneckoncÛ i v souladu
v prádelnách potvrzena. V âR existuje nûkolik s nafiízením vlády ã. 178/2001 § 7, kter˘ hovofií
prádelen, které se opakovanû (a dobrovolnû!) o fyzické zátûÏi pracovníkÛ. Poãítejte se mnou:
podrobují mikrobiologické kontrole. Jde o prá- pfii Ïehlení na lisech se nûkteré pohyby opakují
delny, které perou pfieváÏnû zdravotnické prádlo. urãitû 200x/smûnu tj. témûfi 50 000x/rok, pfii tfiíZ v˘sledkÛ provûrek vypl˘vají závûry, které sto- dûní prádla po su‰ení na hlavním tfiídícím páse
jí za zvefiejnûní:
v tunelové lince i 1000x/smûnu, a to jiÏ jsou sta- v pfiíjmu prádla se opakovanû potvrzuje kon- tisíce stejn˘ch pohybÛ za rok!
taminace prádla patogenní a podmínûnû patogenní mikroflorou (napfi. Enterococcus faecalis,
Staphylococcus aureus, Pseodomonas aeroginosa)
- kromû prádla se kontaminace potvrzuje na
dopravních vozících, umyvadlech, skluzech,
regálech a stûnách
- v˘skyt mikrobÛ na rukou pracovnic je velk˘
a bûÏnû pouÏívané textilní rukavice pfied mikrobní kontaminací nechrání
- v prostfiedí prádelny jiÏ byly zachyceny
nemocniãní multirezistentní kmeny, pfiedev‰ím
Enterococcus faecalis
- mimofiádnû mikrobiologicky zneãi‰tûné jsou
molitanové podloÏky z nemocniãního prostfiedí.
KaÏdé mytí nebo dezinfekce je tedy zásahem
do pfiirozené fyziologie pokoÏky a její rovnováhy. M˘dlo vym˘vá bariérové lipidy a zeslabuje
ochrannou bariéru, dezinfekãní prostfiedky ovlivÀují pfiirozenou mikrofloru pokoÏky. Pfiesto se
bez mytí a dezinfekce neobejdeme, protoÏe ‰pinavé ruce jsou nejãastûj‰í pfiíãinou kontaminace
ãistého prádla. Na o‰etfiování rukou se musí volit
osvûdãené prostfiedky renomovan˘ch v˘robcÛ
·kodlivé pÛsobení chemick˘ch látek se v prá- vãetnû kvalitních regeneraãních krémÛ, které
delnách uplatnit mÛÏe. Témûfi v‰echny prací jsou úãinné a nedráÏdí.
a pomocné prostfiedky patfií mezi látky Ïíravé
nebo dráÏdivé. Ze zákona ã. 356/2003 Sb. platí
Mikroklimatické podmínky prádelny jsou
pro Ïíravé látky zvlá‰tní ustanovení o volnû dány její stavební dispozicí a moÏností vûtrání.
dostupn˘ch pravidlech vyvû‰en˘ch v provozu Mûly by zaruãit vhodnou teplotu, vlhkost a dodro bezpeãném nakládání s tûmito látkami. Nesmí Ïení povolen˘ch koncentraãních limitÛ chemicchybût v Ïádné prádelnû! V roce 2002 bylo v âR k˘ch látek a prachÛ. Jejich pfiekroãení v prádelzaznamenáno 653 pfiípadÛ pracovních úrazÛ zpÛ- nû nehrozí, protoÏe tûkavé organické chemické
soben˘ch chemick˘mi látkami. Pfiíãinou byla látky se v prádelnû nepouÏívají a koncentrace
nesprávná manipulace s dezinfekãními, pracími textilního prachu ani v nejhor‰ím pfiípadû nepfiea jin˘mi prostfiedky, také s kyselinami a louhy. kroãí povolen˘ koncentraãní limit 2 mg/m3 vzduTedy látkami, které vesmûs v prádelnû jsou. chu. Vûtrání mÛÏe b˘t pfiirozené nebo nucené.
V porovnání s celkem 70 000 úrazy se zdá b˘t Pfiirozené staãí po vût‰inu roku, má-li prádelna
ãetnost chemick˘ch úrazÛ banálnû nízká, ale kaÏ- dostateãnou svûtlost (nad 5 m), je-li stfiecha opatd˘ úraz znamená ‰ok, bolesti i finanãní ztráty. fiená otevírateln˘mi svûtlíky a kdyÏ je prádelna
Alkalita vût‰iny pracích prostfiedkÛ je vysoká, okny orientována na sever a od západu a jihu
protoÏe ‰pína se nejlépe odepírá pfii vysokém pH, odstínûna pfied sluncem. Tato opatfiení jsou ãasa nûkdy se alkalické pfiísady (na bázi louhu, to úãinnûj‰í neÏ obrovské vzduchotechnické
metakfiemiãitanu sodného, sody) je‰tû do lázní kombajny, které navrhují na‰i projektanti a ktepfiidávají. Jsou to úãinné Ïíraviny se zhoubn˘m ré jsou investiãnû i provoznû pro prádelnu neúúãinkem na pokoÏku a zejména na oãi. Podobnû nosné. Îádná opatfiení v‰ak nezvládnou tropicnebezpeãná jsou i bûlidla a dezinfekãní pfiísady ké dny s vnûj‰í teplotu nad 30 oC. Ty znamenají
aÈ chloraãní, nebo kyslíkové. Bez ochrann˘ch pro personál obrovskou tepelnou zátûÏ a vím
pomÛcek s nimi manipulovat nelze!
o dnu, kdy byla v prádelnû bezprostfiednû u strojÛ namûfiena teplota 42 oC. Pfiitom ‰lo o velmi
slu‰nou prádelnu se stropem ve v˘‰i 7 m! TakoXi
C
vá teplota je mezní a nûkteré pracovnice byly
blízko kolapsu.
V moderních prádelnách s nov˘m zafiízením
jsou teploty v provozní hale mnohem niωí neÏ
v prádelnách star˘ch. DÛvodem je dokonal˘ stav
rozvodÛ páry a kondenzátu s perfektní izolací
a zakapotovaná technologie s minimalizovan˘mi úniky tepla do okolí. Pro zajímavost uvádím
V˘straÏné symboly nebezpeãnosti podle pfiílo- mnoÏství vyzáfieného tepla u moderních stroMikrobiologické riziko tedy v prádelnû exi- Pfii jakékoliv ruãní ãinnosti se tûlo nemá oh˘bat
hy ã. 4 k nafiízení vlády ã. 25/1999 Sb. Mezi látky jÛ podle údajÛ v˘robcÛ:
stuje a nejvíce ohroÏenou skupinou jsou v‰ich- ani v zádech a ani v oblasti krku
- tunelová praãka
kolem 20 kW
Ïíravé nebo dráÏdivé patfií prakticky v‰echny pra(Pokraãování na str. 7)
cí a pomocné prostfiedky.
ni, kdo pfiicházejí do styku se ‰pinav˘m prádlem
- su‰iãe pro prací linku
0-15 kW
INFORMÁTOR
2007/4 str. 3
Budou u nás mincové pradlenky?
Mincové samoobsluÏné prádelny se v zahraniãí
naz˘vají laundrette, coÏ lze ãesky pfiekládat jako pradlenka. Do Evropy doputovaly po druhé svûtové válce
z USA a ujaly se pfiedev‰ím v Británii. K pfiedpokládanému pfiekotnému v˘voji jejich poãtu v‰ak nedo‰lo,
protoÏe pfied 30-40 lety nastal boom domácích praãek,
které se dostaly témûfi do kaÏdé domácnosti a mincové
pradlenky nemûly zákazníky. Dnes se ov‰em situace
radikálnû mûní: Ïivotní úroveÀ roste, lidem se lépe dafií
a mají pfiíjmy dostateãné na to, aby prali v pradlenkách.
V jejich vût‰ích praãkách se navíc dají vyprat i objemné sortimenty. Roste také poãet jednoosobov˘ch
domácností, které si praãky tfieba z prostorov˘ch dÛvodÛ anebo z nechuti k praní doma, nekupují. Je také skupina obyvatelstva, která mincovou pradlenku bere jako
pfiíleÏitost ke spoleãenskému styku se sousedkami nebo
lidmi vÛbec. V˘sledkem je, Ïe poãet pradlenek
v západní Evropû roste, napfi. v Itálii o 10 % roãnû.
TûÏi‰tû jejich v˘stavby se pfiesouvá i do men‰ích mûst
s 30 000 a ménû obyvateli. Dal‰ímu rozvoji brání pfiedev‰ím rostoucí cena elektrické energie - ta je v Evropû stále draωí a stroje v pradlenkách jsou vût‰inou elektrické. V˘chodiskem by byl plynov˘ ohfiev, ten je ale
investiãnû nároãnûj‰í. MoÏná ideální fie‰ení by byl
ohfiev olejem s centrálním ohfievn˘m kotlíkem.
Investofii do nov˘ch pradlenek nejsou vût‰inou pradláci, ale lidé rÛzného povolání, ktefií mají nadbyteãné
prostfiedky a ty chtûjí investovat. Tfieba pro dÛchodce
(ne u nás!) je to vítané pfiilep‰ení k dÛchodu. V USA
v roce 2004 byla v˘stavba tûchto samoobsluÏn˘ch pradlenek vyhodnocena jako „investice roku” s 50% návratností. Zfiizovat se mohou v rÛzn˘ch málo vyuÏit˘ch
prostorách - napfi. tradiãní ãistírna s velkou plochou
mÛÏe ãást vyãlenit pro pradlenku. U nás vzniká spousta prostorÛ po zru‰en˘ch potravináfisk˘ch obchodech
a to zpravidla v centrech mûst.
Zafiízení pradlenek musí b˘t pohodové, pfiíjemné,
lahodné pro oãi. Interiér by mûl spí‰e pfiipomínat ob˘vají pokoj neÏ technick˘ prostor. Samozfiejmostí se stávají obrázky na stûnách, reprohudba, internet, televize,
nápojové automaty. To v‰e pfiitahuje zákazníky
a náv‰tûvníky vÛbec - tfieba pfii fotbalov˘ch utkáních
se nûkteré pradlenky zmûnily na spoleãenskou míst-
nost a majitelÛm to vÛbec nevadí, ba naopak, neboÈ
náv‰tûvníci se mohou zmûnit na zákazníky.
Strojní vybavení musí b˘t technicky na v˘‰i, stroje
musí b˘t s v˘razn˘m designem, ekonomické, ‰etfiící ãas
a se snadnou obsluhou. Základem jsou vysokootáãkové
praãky na 6-18 kg s vlastním mincovníkem nebo zapojené na centrální platební pult, su‰iãe s kontrolovan˘m
prÛbûhem su‰ení a stejn˘m zpÛsobem placení. Nejsouli stroje s mincovníky, musí b˘t instalován centrální platební pult s obsluhou nebo i bez. Nemûl by chybût automat na smûnu penûz a dÛkladné (graficky podloÏené)
instrukce k obsluze zafiízení. Prostor zpestfií pokojové
rostliny. Stroje musí b˘t bez boãní údrÏby, aby mohly
b˘t fiazeny tûsnû vedle sebe. Otvírací hodiny co nejdel‰í, typicky od 8.00 do 22.00 hodin.
JiÏ víte, Ïe v Itálii jsou stovky firem vyrábûjících
strojní zafiízení pro men‰í prádelny a ãistírny. Ty (napfi.
Imesa, Renzacci) vidí v pradlenkách vítanou moÏnost
rozvoje v˘roby a dodávají vhodné zafiízení. Jedna studie mluví o poãáteãní investici (patrnû do strojÛ)
30-70 000 EUR (tj. 870 tis. AÏ 2 mil. Kã) s tím, Ïe oãekávaná mûsíãní trÏba mÛÏe b˘t kolem 6 000 EUR.
V pradlenkách se rozvíjí pfiedplatitelská sluÏba zákazník si pfiedem rÛznou formou pfiedplatí uÏívání
pradlenky a s kartou „platí” u centrálního pultu. Pro
pfiedplatitele jsou ceny niωí a pradlenka si takto buduje vítan˘ stál˘ okruh zákazníkÛ. Místo karty mÛÏe pfiedplatitel dostat také plastov˘ klíã, kter˘ otvírá pfiístup ke
sluÏbám. To nemusí b˘t jen praãka, ale také automat
na nápoje nebo dokonce i automat na teplé jídlo. Zaãínají se tvofiit fietûzce stejn˘ch pradlenek. Ty mají stejn˘ image, vnitfiní zafiízení a sluÏby v celé zemi nebo
dokonce pfiesahující i hranice jedné zemû. Napfi. Renzacci nabízí fietûzec s názvem „Vodní svût”. Ten je pfiedmûtem stálého vylep‰ování spojeného s reklamními
kampanûmi. Vylep‰ení se t˘ká napfi. úspor vody a energie, recyklace lázní, platebních systémÛ apod. Ani pradlenky nechtûjí zaostávat za velk˘mi prádelnami.
Dal‰í v˘voj v âeské republice v této oblasti tûÏko
pfiedvídat. Cítíme-li se ale souãástí Evropy, potom bude
v˘voj obdobn˘ jako v jin˘ch evropsk˘ch zemích, ale
opoÏdûn˘ o nûkolik let. Pradlenky by se tedy mohly
uplatnit i u nás.
-izk-
POZVÁNKA
na spoleãenské setkání
zástupcÛ chemick˘ch ãistíren
Asociace prádelen a ãistíren si dovoluje pozvat zástupce chemick˘ch ãistíren
na dal‰í spoleãenské setkání spojené s odborn˘m programem.
Setkání se bude konat ve stfiedu 19. záfií 2007 od 17 hodin v salónku restaurace PIZZERIA MANNA, Urxova 5, 186 00 Praha 8 - Karlín.
Odbornou pfiedná‰ku na téma „Nové trendy technologie pracích prostfiedkÛ”
pfiednese pan Jifií Kepl z firmy MPD Plus s.r.o. Úãastníci jsou vybídnuti,
aby si pfiipravili konkrétní otázky t˘kající se problematiky pracích prostfiedkÛ
nebo si s sebou pfiinesli obaly konkrétních pracích prostfiedkÛ,
které pouÏívají ve sv˘ch provozech.
Vstupné pro ãleny APaâ je 50 Kã a pro neãleny 250 Kã.
Závazné objednávky posílejte na e-mailovou adresu: [email protected]
nebo volejte na 323 601 350. Poãet míst je omezen.
Objednávky posílejte nejpozdûji do 17. záfií 2007.
Nov˘ prací systém Multimatic
Multi-Wash-Waschschleudermaschine firmy
Multimatic se nabízí pro plnûní od 18 kg po 200 kg
v rÛzném provedení pro prÛmyslové prádelny a
v provedení max. 100 kg i pro praní zdravotnického
prádla.
Su‰iã Multi-Wash (s plnûním od 15 aÏ po 25 kg) je
opatfien plynov˘m nebo parním ohfievem a má ãelné
plnûní. Sériovû je vybaven programovateln˘m ovládáním, systémem pro zpûtné získávání tepla a elektronickou kontrolou su‰ení. V˘robce hodlá toto zafiízení vyrábût ve velkém poãtu kusÛ a pfiedpokládá
slu‰n˘ odbyt, protoÏe pomûfi cena/v˘kon má b˘t velmi pfiíznivá. Nejvût‰í v˘kon v praní je 500 kg/hod. Pra-
cí systém Ws 50 je kombinací krátké tunelové praãky
a odstfiedivky a je pfiihlá‰en k patentování. Pfiedepírka
a hlavní praní probíhá v praãce a poté se v odstfiedivce (!) máchá a odstfieìuje. Jednotlivé dávky prádla jsou
oddûleny. Souãástí v˘bavy je v˘mûník tepla lázní a na
obsluhu nenároãn˘ filtr na zachytávání vláken.
Pfiedpokládá se, Ïe prací systém bude doplÀován
vysocev˘konn˘m Ïehliãem Multi-Wash s vífiiv˘m
korytem s prÛmûrem válce 500-1200 mm. Îehliã je
vybaven fiízením Telemecanique. K Ïehliãi se dodává
vkladaã a skladaã. Navíc bude v nabídce i skladaã froté a tvarového prádla a pfiivádûcí systém pro Ïehliã. Îe
by ideální fie‰ení pro men‰í prádelny?
-izk-
Souãástí tunelov˘ch pracích linek mÛÏe b˘t tento SU·Iâ MILNOR 75 072. Pojme aÏ 250 kg prádla.
Moderní praãka 100-200 kg SEA 40 N z âíny.
INFORMACE
PRO PRADLÁKY
Letos v srpnu obdrÏel Textilní zku‰ební
ústav v Brnû od nûmeckého INTEXU - coÏ je
Spolek pro servisní sluÏby v textilním oboru
- zajímav˘ ãasopis, vydávan˘ pro ãleny tohoto sdruÏení.
V uvedeném ãísle, které má název „Branchenkompendium”, se vûnuje v˘hledÛm
a trendÛm textilního oboru v Nûmecku, ãásteãnû i v Rakousku, ·v˘carsku a v zemích jiÏní Evropy. Podrobnûji rozebírá i problematiku v sortimentech zdravotnického prádla, prádla pro sociální a peãovatelské sluÏby i prádla pro hotely a pohostinství.
Soubornû tak podává mnoho informací, které mohou b˘t prospû‰né i pro na‰e prádelenské firmy, zvlá‰tû ty, které se zab˘vají pÛjãováním prádla a dal‰ích textilních v˘robkÛ.
Uveden˘ ãasopis je zájemcÛm k dispozici
v TZÚ Brno, kde si jej mohou zapÛjãit k prostudování.
- sekretariát 2007/4 str. 4
Laboratorní zafiízení na pfiípravu ãisté vody reverzní osmózou GORO Aqua 100 mûla v nabídce firma
Merck pro v˘kon aÏ 100 l/h.
INFORMÁTOR
UdrÏiteln˘ rozvoj v prÛmyslov˘ch prádelnách
·est tréninkov˘ch modulÛ zamûfien˘ch na udrÏiteln˘
rozvoj v prádelnách, jak u‰etfiit energii, vodu, páru . . .,
se vytváfií v rámci mezinárodního projektu Leonardo da
Vinci. Textilní zku‰ební ústav spolupracuje na tomto
projektu a pfiipravuje pro ãeské prádelny pfieklady tûchto modulÛ do ãe‰tiny. V‰echny moduly a dal‰í informace o projektu jsou k dispozici na internetové stránce
www.laundry-sustainability.eu.
O projektu
Projekt UdrÏiteln˘ rozvoj v prádelnách byl zahájen v lednu
2006 a spolupracují na nûm organizace z Nûmecka, Belgie,
Nizozemska, Polska a âeské republiky. Prostfiednictvím TZÚ
se do projektu zapojila také prádelna Chri‰tof z Vy‰kova a slovenská prádelna Stuhl v Trnavû.
Projekt je rozdûlen na 6 samostatn˘ch vzdûlávacích modulÛ
- M1 - Voda v prádelnách; M2 - Technologická zafiízení; M3 Praní; M4 - Energie a detergenty; M5 - Recyklace vody a energie; M6 - Specifické aspekty udrÏitelného rozvoje v prádelnách.
Jak na to
KaÏd˘ modul je rozdûlen na jednotlivé prezentace, které je
moÏné vyuÏít jako podkladov˘ materiál k prezenãnímu ‰kolení zamûstnancÛ, ale také jako uãební texty pro samostudium.
Souãástí prezentací jsou kromû textÛ také obrázky, pfiíklady,
grafy apod. Prezentace jsou ve formátu pdf a posunují se ‰ipkami. Komu nevyhovuje ãtení z obrazovky, je moÏné zaslat
elektronickou verzi na poÏádání e-mailem. Prezentace, jejich
obsah a zamûfiení, jsou urãeny pro bûÏné pracovníky prádelen
a mûly by slouÏit k lep‰ímu pochopení náplnû a úãelu jejich pracovních ãinností, zejména z pohledu úspory nákladÛ, ochrany
Ïivotního prostfiedí (úspora vody, páry, energie).
V souãasné dobû jsou na internetu k dispozici zejména anglická a nûmecká verze prezentací zdarma. âeské verze jsou
v procesu pfiekládání a budou postupnû na webovou stránku projektu doplÀovány.
Testování znalostí
Vzhledem k tomu, Ïe jde o vzdûlávací projekt, je moÏné také
otestovat znalosti pracovníkÛ, ktefií se vzdûlávání zúãastní. Ke
kaÏdému modulu je vypracovaná sada otázek, ze kter˘ch je moÏné vygenerovat zku‰ební test. Je moÏné také pfiipravit komplexní
zku‰ební test ze v‰ech vzdûlávacích modulÛ.
Zku‰ební provoz aplikace
V‰e je k nalezení na adrese www.laundry-sustainability.eu.
V pfiípadû, Ïe máte zájem se zapojit do testování a vylaìování
aplikace, napi‰te nám prosím na adresu: [email protected]. Va‰e
zpûtná vazba bude pro nás velk˘m pfiínosem. Odladíme chyby
a vãas mÛÏeme na základû Va‰ich pfiipomínek aplikaci upravit.
Projekt UdrÏitelnost v prádelnách je spolufinancován z Evropské unie z projektu Leonardo da Vinci a bude zakonãen v záfií
2007.
Petra Dufková, Textilní zku‰ební ústav, Brno
e-mail: [email protected]
Jak se pfiipravit na zavedení RABC?
Na internetu!
víte, Ïe bude potfieba nejprve vበprovoz na tento systém pfiipravit. Nejde jen o to, aby v‰echny procesy byly nastaveny
správnû, ale zamûstnanci, byli pouãeni a seznámeni se v‰emi
zmûnami, které mÛÏe RABC pfiinést. V rámci mezinárodního
projektu Leonardo byly vytvofieny tréninkové moduly pro
zamûstnance prádelen, které by mûly pomoci lépe pochopit
cel˘ systém a dát návody jak se v rámci systému biokontaminace chovat.
Vzdûlávacích modulÛ je 6.
Vzdûlávací moduly zamûfiené na správné zavedení RABC
v prádelnû a i v souãasnosti fie‰en˘ projekt udrÏitelného rozvoje v prádelnách, jsou v˘sledkem spolupráce s v˘zkumn˘m institutem wfk v Krefeldu
Díky TZÚ mají ãeské a slovenské prádelny k dispozici návody, jak správnû zavést evropskou normu zamûfienou na riziko
biokontaminací v prádelensk˘ch provozech.
www.rabc-wfk.cm
Pokud uvaÏujete o zavedení RABC ve va‰í prádelnû, jistû
PROKLÁDACÍ PRAâKA IPSO HM 165
bude vítan˘m obohacením trhu
Na pravém obrázku jsou otevfieny oboje dvefie - vlevo vkládací, vpravo vykládací. Praãka je na 16 kg, má 1000 ot/min pfii odstfiedûní, elektrické nebo
parní topení, v x ‰ x h = 1370 x 980 x 940, hmotnost 330 kg, motor 2,2 kW
moÏnost pfiipojení automatick˘ch dávkovaãÛ atd.
INFORMÁTOR
Otevírání a zavírání vnitfiního bubnu je automatické. Za pozornost stojí, Ïe
v konstrukci vzniká i podobná praãka vût‰í (22 kg) i men‰í (10 kg). Zejména malé prokládací praãky na trhu schází a klasické stroje naru‰ují princip
oddûlené ãisté a ‰pinavé strany prádelny.
2007/4 str. 5
Novinky oboru - XIX.
Novinky oboru - XX.
Prádlo pro zdravotnictví je jiné neÏ b˘valo
Vodivé textilie
Prádelny v západních zemích jsou neoddûlitelnû spjaty s pÛjãováním prádla a odûvÛ – ve
zdravotnictví tento podíl pfiedstavuje 80-90 %.
ProtoÏe konkurence nespí, nabízí se i pro pÛjãování nové a nové v˘robky, o kter˘ch se na‰emu
zdravotnictví mÛÏe jen zdát. Porovnejte následující novinky se skuteãností v na‰ich nemocnicích,
s roztrhan˘mi a vetch˘mi prostûradly, noãními
ko‰ilemi pro pacienty ãi opotfiebovan˘m obleãením pro personál!
Pracovní obleãení zdravotníkÛ je ãím dál ãastûji zhotovováno ze smûsov˘ch tkanin s pfiísadou
streãov˘ch vláken (napfi. Klopmannova kolekce
Comfort Stretch). Materiál umoÏÀuje neru‰en˘
pohyb nositele, vysok˘ komfort no‰ení, nekrãivost a snadnou údrÏbu. Poslední novinkou v této
oblasti je vlákno Dow XLA lastol, které tvofií 5%
podíl streãe ve smûsové tkaninû ComfortecStretch pro pracovní odûvy pro zdravotnictví.
Streãov˘ materiál se stává standardem natolik, Ïe
odhady fiíkají, Ïe v roce 2007 bude asi 20 % odûvÛ pro zdravotníky obsahovat streãové vlákno.
V˘robky se streãov˘m vláknem se perou bez potíÏí. Uvedená prognóza je v˘zvou pro v‰echny firmy, které pÛjãují prádlo pro zdravotníky i u nás.
V evropské praxi jsou ãím dál bûÏnûj‰í odûvy
pro zdravotníky (a také potravináfisk˘ prÛmysl)
s úpravou protibakteriální (napfi. Bioguard), které mohou souãasnû potlaãovat i zápach. PÛvodnû pro italsk˘ ãerven˘ kfiíÏ byl vyvinut materiál
Cleanstat. Je to lehká PES tkanina (180 g/cm2)
s antistatick˘mi vlastnostmi a barierovou funkcí.
Lze ji dodat i v nekrãivé úpravû nebo úpravû chránící pfied kapaln˘mi chemikáliemi. Z tkaniny se
‰ijí kombinézy, kalhoty, ko‰ile a kazajky pro fiidiãe sanitek a pracovníky záchrann˘ch sluÏeb.
Do loÏnin pronikají pfiikr˘vky z mikrovláken
(v˘robky Hoppe). Jsou lehké, pfiíjemné na omak
a hfiejivé. Vyrábûjí se v rÛzn˘ch barvách. Pro
inkontinentní pacienty jsou urãeny laminátové
podloÏky. I po 250 cyklech zadrÏí spolehlivû 1,8
litrÛ tekutin a navíc jsou pfiíjemnû vzorované kostkou. Pro pacienty se nabízejí noãní ko‰ile mnoha barev a vzorÛ ze smûsov˘ch materiálÛ. Vysok˘ komfort zdravotníkÛm nabízí nová fiada firmy
CJD Clinic. Je módní a navíc materiál obsahuje
20 % lnu, kter˘ chladí a je pfiíjemn˘ pro letní no‰ení. Na trhu jsou nové generace smûsí PES + bavlna. Jejich pfiedstavitelem je Beirtex od firmy Beirholmus. Na rozdíl od smûsí bûÏn˘ch, které se
vyrábí smícháním PES a ba, je v tomto pfiípadû
tkaní provedeno tak, Ïe bavlna obepíná chemické vlákno, takÏe nositel má pocit no‰ení bavlny.
Teprve se uvidí, kde se nov˘ v˘robek uplatní nejvíce, zatím startuje v loÏninách. Nespí ani v˘robci bavlnûn˘ch textilií a snaÏí se smûsím konkurovat. Napfi. Brugelmann pfiinesl na trh kolekci pracovního ochranného obleãení ze 100% bavlny,
která je zvlá‰tním zpÛsobem upravena tak, aby se
odûv dal bezproblémovû Ïehlit v tunelfini‰eru.
Hladkost má b˘t stejná jako u smûsí, odûv je mûkk˘ a dobfie se nosí, úprava nevyvolává Ïádné alergické projevy.
Podíl froté textilií v evropském zdravotnictví
je neskonale vy‰‰í neÏ v na‰em. Navíc do dobfie
zaveden˘ch klinik proniká froté nejkvalitnûj‰í.
Jeho nejvût‰ím dodavatelem pro nûmeck˘ trh je
Zajímavosti
● Od fiíjna 2005 platí v EU nov˘ zákon
o detergentech. Vyluãuje pouÏívání jin˘ch neÏ
biologicky odbourateln˘ch tenzidÛ, pfiedepisuje,
jak má b˘t oznaãeno balení (uvedena musí b˘t
kaÏdá obsaÏená substance v mnoÏství více neÏ 0,2
%), jmenovitû se musí uvádût potenciální alergeny, zpÛsob dávkování. Detergenty pro prÛmyslové pouÏití ponesou informaci „Produkt je urãen
k profesionálnímu pouÏití”.
● PouÏití antibakteriálních textilií s obsahem
stfiíbra se neustále ve zdravotnictví roz‰ifiuje.
Moderní materiály mají velkou úãinnost a pfiitom
obsahují jen 2-3 % vláken se stfiíbrem (pfied tím
to bylo kolem 8 %). Za pov‰imnutí stojí, Ïe tyto
textilie nemohou b˘t bílé, protoÏe stfiíbro ãasem
tmavne. Vyrábí se tedy se stfiední barevností.
● V Nûmecku mûli podobné problémy s uãÀovsk˘m ‰kolstvím jako u nás: uãÀÛ neustále ub˘valo. Nyní se karta obrátila a od roku 2004 do
roku 2006 stoupl poãet uãÀÛ o 120. Celkem se v
roce 2006 uãilo pro fiemesla a prÛmysl 876 uãÀÛ
– to by v na‰ich podmínkách znamenalo mít
kolem 120 uãÀÛ.
2007/4 str. 6
domácí firma Dyckhoff. Její novou nabídku pfiedstavuje materiál Deluxe: vyrábí se v 12 módních
barvách (nejmodernûj‰í jsou hnûdá, olivová,
koÀaková). Lícová strana je smûsí bavlny a modalu, rubová ze speciálních dut˘ch vláken. Lícová
strana má atraktivní lesk, rubová v˘bornû saje.
Dodává se jiÏ i froté s bioaktivními vlákny. Dyckhoff má na 3500 zákazníkÛ z celého svûta. Dennû vyrobí 15 000 froté v˘robkÛ s vahou 15 000
kg. Je jedním z mála producentÛ, ktefií dûlají froté tkané i pletené a v˘roba bûÏí od roku 1948. Za
zmínku stojí, Ïe Dyckhoff vyrábí i jiÏ zmínûné
biaoktivní froté s obsahem stfiíbra a antimikrobiálními vlastnostmi a Ïe ve v˘robním portfoliu je
i speciální froté, jehoÏ osnova se skládá z 3 000
jemn˘ch vláken. Jen pro zajímavost: pfied 150 lety
nevûdûla Evropa o froté nic, aã jeho kofieny sahají daleko do minulosti pfiedního Orientu.
V˘robky pro zdravotnictví (napfi. operaãní
plá‰tû) se stále ãastûji objektivnû testují na míru
komfortu. Ta je totiÏ dnes metodami, které vyvinul Hohensteiner Institut, objektivnû mûfiitelná
a vyjadfiuje se stupnicí 1 (velmi dobrá) aÏ 6 (nedostateãná). Pro zákazníka má visaãka s hodnotou
komfortu mimofiádn˘ v˘znam.
O rezistentních mikrobech z prostfiedí nemocnic jsme psali jiÏ nejednou. OhroÏují personál
i pacienty. âím je jich v nemocniãním prostfiedí
ménû, tím je riziko men‰í a kaÏdá metoda, i kdyÏ
neobvyklá, která jejich poãet zmen‰uje, stojí za
pozornost. Na kolínské Humboldtovû klinice zkou‰eli závûsy a záclony z Treviry CS Bioactive, která obsahuje aktivní stfiíbro a porovnávali s bûÏn˘mi PES textiliemi. V˘sledek udivil. Na baktericidní textilii byl poãet nebezpeãn˘ch nosokomiálních kmenÛ o 83 % niωí a nûkteré druhy zmizely
vÛbec. TakÏe Trevira se osvûdãila. Pere se pfii niωích teplotách bez dal‰ího omezení. V˘robek pro
trh se jmenuje Drapilux Bioaktiv. Za zmínku stojí i materiál Drapilux Air. Jde o úpravu nehofilav˘ch PES závûsovin a dekoraãních látek podle
japonského patentu. Závûsy jsou nejen nehofilavé,
ale souãasnû odbourávají i zápachy v místnosti.
Úpravnick˘ prostfiedek je schopen katalyticky
odbourávat pachové látky produkované domácími zvífiaty, koufiením, vafiením, záchodem atd.
Odbourání zápachu má i kladn˘ vliv na stabilizaci imunitního systému a je pr˘ tak úãinné, Ïe napfi.
host v hotelu nepozná, Ïe pfied ním byl v pokoji
ubytován siln˘ kufiák. Drapilux Air se mÛÏe prát
pfii teplotách 30-40 °C a snese opakované praní.
Podobn˘m v˘robkem je Acti-Breeze od firmy Ado
(coÏ je nejvût‰í v˘robce záclonovin a dekoraãních
látek v Nûmecku). Jde rovnûÏ o protipachovou
úpravu s katalyzátorem, kter˘ ‰tûpí zapáchající látky na oxid uhliãit˘ a vodu. Katalyzátor je aktivován sluneãním záfiením.
PÛjãování zdravotnick˘ch textilií dostává stále
nové impulsy. Jedním z nich je v roce 2005 zaloÏená firma Leo Systém GmbH. Zakladatelé mají
dlouhou praxi vpÛjãovatelsk˘ch firmách arozhodli
se vnést do pÛjãování nov˘ vítr. Leo sdruÏuje mnohé prádelny, které perou v místû a také tam pÛjãují. Samozfiejmû podle jednotn˘ch zásad kontrolovan˘ch centrálou. Koncept Leo je postaven na tfiech
modulech: Leo Tex (zaji‰Èuje loÏninami a pracovním prádlem oddûlení nemocnic), Leo Med (stará
se o operaãní textilie) a Leo Care (zaji‰Èuje pÛjãováním obyvatelstvo). Partnefii systému tûsnû spolupracují a vymûÀují se zku‰enosti. V‰echny ãinnosti a sluÏby se pfiedpokládají na nejvy‰‰í úrovni.
Vsouãasnosti je vsíti Leo 13 partnerÛ, 1500 zamûstnancÛ a starají se o 100 000 lÛÏek ve zdravotnictví.
PÛjãování se v sousedním Nûmecku bere natolik
váÏnû, Ïe Institut Hohenstein dokonãil zvlá‰tní
katalog poÏadavkÛ kvality na leasované prádlo
podle standardu 701 ff. Katalog je vítanou pomÛckou pro v‰echny, ktefií s pÛjãováním pfiicházejí do
styku.
Podle EN 13795 jsou operaãní textilie zdravotnick˘m prostfiedkem, na kter˘ se kladou mimofiádné poÏadavky. Jedním z nejlep‰ích materiálÛ
jsou stálé v˘robky W. L. Gore and Associates
GmbH, Putzbrunn. V˘roba probíhá jiÏ 15 let
v divizi Gore Medical Fabrics. Jde o laminátové
textilie s definovan˘mi bariérov˘mi vlastnostmi.
Jejich základem je PTFE membrána, která je nalaminována mezi dvû vrstvy PES utkaného z nekoneãného vlákna. Z tohoto základního materiálu se
potom ‰ijí zvlá‰tní technologií operaãní plá‰tû
(mají napfi. podlepované ‰vy). Goretexové materiály jsou dnes na operaãních sálech samozfiejmostí a bez problémÛ splÀují poÏadavky normy
13795 i pro skupinu High Performance.
-izk-
BûÏn˘ záÏitek: vystupujete po jízdû z auta
a najednou dostanete slu‰nou elektrickou ránu.
Proã? Tfiením odûvu o sedadlo vznikl elektrick˘
náboj, kter˘ se vybil pfies vበuzemnûn˘ prst.
Nebezpeãné ne, ale nepfiíjemné ano. Obecnû tfiením dvou látek elektricky ‰patnû vodiv˘ch tzv. dielektrik, vzniká elektrick˘ náboj. Je tím vût‰í, ãím
je vût‰í tfiecí plocha, tfiení intenzivnûj‰í a vût‰í rozdíl v tzv. dielektrick˘ch konstantách obou tfien˘ch
látek. Textilie z chemick˘ch vláken se nabíjejí
vÏdy, protoÏe ‰patnû vedou elektrick˘ proud. Z pfiírodních vláken ne, tyto jsou totiÏ navlhavé a tím
i ãásteãnû vodivé. Nejvût‰í náboje vznikají tfiením
kombinace polyamid + polvinylchlorid a polyamid + polyakrylonitril.
Elektrické náboje se tvofií také pohybem (pfieléváním) nevodiv˘ch kapalin, napfi. benzinu nebo
také pohybem pevn˘ch látek v kapalinû ãi vzduchu. Proto se benzin mÛÏe pfieváÏet jen kovov˘ch
vodiv˘ch kanystrech a pokud jsou z plastu, jde
o certifikovan˘ vodiv˘ plast. Proto také vznikaly
náboje pfii kdysi obvyklém ãistûní ‰atstva v technickém benzinu 150/200 a jeho následovném su‰ení. V minulosti bylo v tûchto ãistírnách zaznamenáno nûkolik poÏárÛ a dnes se s problémem pot˘kají konstruktéfii KWL ãisticích strojÛ.
Pfiíãinou tûchto jevÛ je tzv. elektrická dvojvrstva vznikajíc v nepatrné tlou‰Èce (desítky nanometrÛ) na povrchu tûles. Pfii tûsném doteku tûles jsou
náboje malé, jen tisícíny aÏ desetitisíciny volt, ale
pfii oddálení tûles napûtí prudce vzroste na tisíce voltÛ. To je jiÏ slu‰n˘ náboj, kter˘ se dotykem s uzemnûn˘m kovov˘m pfiedmûtem pfieskokem v˘boje
neutralizuje. Udává se, Ïe délka v˘boje 1 cm odpovídá pfieskokovému napûtí 30 000 V. BûÏné v˘boje mají délku 2-3 mm, coÏ odpovídá napûtí 60009000 V. Takov˘ v˘boj je pro ãlovûk ne‰kodn˘, ale
nepfiíjemn˘. MÛÏe ale zpÛsobit explozi benzinov˘ch par, a proto pro provoz uhlovodíkov˘ch ãisticích strojÛ platí pfiísná bezpeãnostní pravidla. Elektricky nabit˘ povrch pfiitahuje ãásteãky ‰píny
a neãistot, které se na nich usazují, coÏ je také na
závadu (viz obrazovka televize nebo poãítaãe).
Vedení elektfiiny je závislé na vodivosti materiálu. Ta není stálá a zvy‰uje se napfi. s teplotou,
vlhkostí atp. Vodivost se ãasto vyjadfiuje objemov˘m odporem (jednotkou je ohm.cm):
Stfiíbro
Mûì
Ocel
Uhlík
Vodivé polymery
1,63.10-6
1,72.10-6
72.10-6
-4
2,2.10 aÏ 10.10-3
10-2 aÏ 10-3
Tabulka potvrzuje známou zku‰enost, Ïe nejlépe vede elektrick˘ proud stfiíbro a mûì, o nûco
ménû ocel a slu‰n˘m vodiãem je i uhlík. Nejnovûji se vyrábí zvlá‰tní vodivé vlákno polyanilin
(Pani, Anion), které má objemov˘ odpor 10.
V˘roba vodiv˘ch textilií je hitem textilního
prÛmyslu posledních let. PouÏívají se pro v˘robu
pracovních odûvÛ v‰ude tam, kde by pfieskok jiskry mohl vést k v˘buchu, anebo kde povrchov˘
náboj statické elektfiiny ru‰í v˘robu. V˘buch hrozí v provozech zpracovávajících hofilavé a v˘bu‰né látky, coÏ jsou rafinérie, v˘roba rozpou‰tûdel,
léãiv atp. V˘bu‰n˘ je ale i jemn˘ prach (doly, ml˘ny). I v nemocnicích jsou pracovi‰tû vyÏadující
vodivé odûvy, napfi. jednotky intenzivní péãe, kyslíkové stany, operaãní sály. Pro operátora není zajisté nic pfiíjemného, kdyÏ se mu plá‰È v dÛsledku
elektrostatické náboje „lepí na tûlo” a pfieskok jiskry mezi jeho tûlem a zafiízením sálu je zcela
nemysliteln˘. Vodivé textilie se uplatÀují
i v domácnosti a odvádûjí náboje z kobercÛ a nábytkov˘ch textilií, potahÛ pohovek a kfiesel, plastov˘ch podlah atp. Tvorba elektrick˘ch nábojÛ brání prÛchodu papíru pfies kopírky a faxy a koneckoncÛ náboje nechceme ani na Ïehlicích linkách.
V prádelnách zatím zpracováváme pfieváÏnû bavlnu, ale s rostoucím podílem textilií z chemick˘ch
vláken porostou i problémy s tvorbou elektrostatick˘ch nábojÛ. Nejvût‰ím odbûratelem vodiv˘ch
textilií je ale elektronick˘ prÛmysl. V˘roba miniaturních a superpfiesn˘ch souãástek a ãipÛ je elektrick˘m nábojem nepfiípustnû ru‰ena a nabit˘
povrch pfiitahuje neÏádoucím zpÛsobem ãásteãky
prachu a neãistot.
Jak k vodiv˘m textiliím dospût? Cesty jsou
rÛzné:
- lze pfiedev‰ím aplikovat antistatické úpravnické prostfiedky, a to jiÏ pfii v˘robû vláken. Dûje
se tak obecnû, protoÏe pfii vysok˘ch rychlostech
zpracování náboje ru‰í. Tyto úpravy nejsou pfiíli‰
úãinné a praním nebo ãistûním se odstraÀují a musí
se tedy obnovovat, napfi. v posledním máchání.
Antistatika pro prádelny prádlo i zmûkãují a jsou
ãasto zaloÏena na kvartéyarních amoniov˘ch slouãeninách.
- Zatkávaná kovová vlákna odvádûjí náboj
z textilie dokonale. PouÏívají se vlákna ocelová,
mosazná, mûdûná i stfiíbrná. Do textilního materiálu se ale zapracovávají obtíÏnû a ‰patnû se smû‰ují se základními textilními vlákny navíc zhor‰ují omak, kter˘ se stává kovov˘m. Místo kovov˘ch
vláken lze základní vlákno pokr˘t kovovou vodivou solí, napfi. sirníkem mûìnat˘m. Úãinnost úpravy není pfiíli‰ velká. S kovy se pracuje také tak, Ïe
se pfiímo naná‰ejí na povrch vláken, vlákna se
pokovují (metalizují). Hliníkem se mohou pokovovat za vakua lze je pokovovat i chemicky – tato
metoda je ve v˘voji.
- Pfiítomnost uhlíku na vláknech. Ten mÛÏe b˘t
uloÏen na povrchu vláken nebo v jejich struktufie.
V˘teãnou vodivost mají ãistá uhlíková vlákna zatkaná do textilie. Nev˘hodou je, Ïe uhlík je ãern˘
a ãasto nepfiijatelnû mûní barvu textilie. Uhlíková
vlákna se dají i galvanicky pokovovat – vznikají tak
napfi. kompozitní materiály pro leteck˘ prÛmysl.
- Vlákna z vodiv˘ch polymerÛ. Vedla k nim
úvaha, Ïe by bylo nejlépe vyrobit vlákno vodivé
pfiímo, tedy z vodiv˘ch polymerÛ. Tûmi jsou napfi.
polyacetylén, polytrop apolyfenylén. K jejich plnému uplatnûní v praxi je tfieba vyfie‰it je‰tû spoustu
praktick˘ch problémÛ se zpracovatelnosti odolnosti vÛãi svûtlu a teplotû atd. Vodiv˘m vláknem
je také jiÏ zmínûn˘ polyanilin.
Hodnû exkluzivní pouÏití vodiv˘ch vláken je
spojeno s textilií, která by dovedla odstínit elektromagnetická záfiení. Tomu jsou lidé vystaveni
v mífie stále vy‰‰í a zdá se, Ïe lidskému zdraví nijak
neprospívá. V této souvislosti se jiÏ objevují první regulaãní opatfiení ve formû norem (DIN VDE
6848). Vodivé odstíÀující textilie by chránily osoby dlouhodobû exponované v zónû záfiení, mohly
by se pouÏít pro odstiÀující tûsnûní mikrovlnek
a jin˘ch záfiiãÛ. Na tûchto úlohách zatím intenzivnû pracuje v˘zkum.
Co z toho v‰eho vypl˘vá pro prádelenskou praxi: Urãitû se mÛÏeme pfiipravit na to, Ïe podíl vodiv˘ch textilií se bude v prádelnách zvy‰ovat. O tom,
jak se budou prát a Ïehlit, nelze zatím spekulovat.
Jejich paleta je ‰iroká (a bude je‰tû ‰ir‰í), v˘robní
technologie rÛzné a vlastnosti rozdílné. I z hlediska praní. Pro pradláky tak budou jedin˘m zdrojem
informací symboly údrÏby a v pfiípadû velk˘ch
zakázek materiálov˘ list v˘robce. Ten se samozfiejmû musí vyÏádat.
-izk-
SEZNAM ZA¤ÍZENÍ K ODPRODEJI
typ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
r.v.
Kannegiesser - vkladaã
EMK 35-02-2/4/1
1990
Textima - Ïehliã
11220/35-4-0,8
1979
AMKO - skladaã
2/2-1 (2/1-2)
1988
AMKO - stohovaã
ASL
1988
(Jedná se o sestavu Ïehlící linky na velké kusy. Zafiízení v provozu.
Odstaveno bude 10/2007.)
Kannegiesser - kabinet
KRA - V
1990
Kannegiesser - lis - límec
XKK/B
1990
Kannegiesse - lis - rukávy
DKA
1990
(Jedná se o kabinetovou soupravu. Zafiízení po GO, není v provozu.)
Peters - skladaã
MC-2700-2-2
(Zafiízení není provozováno.)
PRAKOM Brno, a. s., Komárovské nábfieÏí 10, 617 00 Brno
ing. Paulík : 777 237 268, 545 425 022
e-mail: [email protected]
INFORMÁTOR
PRÁDELENSKÉ KAPITOLY (24)
(Dokonãení ze str. 3)
Pfii opakovan˘ch pohybech se ãasto vytváfiejí
zlozvyky, které potíÏe dále zhor‰ují, napfi. oh˘bání trupu pfii Ïehlení nebo oh˘bání v krãní ãásti
pátefie. Pfii práci ve stoje by mûl t˘ trup vzpfiímen.
Pfiíli‰ vysoko umístûn˘ ovládací pedál (vlevo) mÛÏe
zpÛsobit bolesti kolena. Správná poloha je vpravo.
Nevhodná ergonometrie strojÛ a jejich ovladaãÛ problém dále zhor‰uje. Staãí ‰patnû (vysoko) umístûn˘ pedál, kter˘ se za smûnu aktivuje
více neÏ 100x, a následkem jsou bolesti kolenního kloubu.
Nejvût‰í zatíÏení pátefie je spojeno s nevhodn˘m
zvedáním a pfiená‰ením bfiemen. I kdyÏ je
mechanizací omezeno na minimum, pfiená‰ení
nákladÛ se v prádelnách (i ãistírnách) nevyhneme.
O tûchto vûcech nejsou pracovníci prádelen,
ba ani mistfii informováni, a pomÛÏe pouze specializované ‰kolení. Stav se bude spí‰e zhor‰ovat, protoÏe podle Ústavu zdravotnick˘ch informací v roce 1997 figurovaly nemoci pohybového aparátu v pfiíãinách pracovní neschopnosti na
druhém místû (za nemocemi d˘chacího ústrojí)
se 14 % a lidé z tûchto dÛvodÛ prostonali
Pfii zvedání bfiemen se mají vÏdy pokrãit nohy 360 000 dní. Od roku 1970 se poãet tûchto pfiípadÛ zv˘‰il o polovinu. Podle oficiálních praa zvedat pohybem nohou, ne zad.
menÛ kloubními potíÏemi, bolestí hlavy a zad
trpí kaÏd˘ pát˘ Evropan!
V prádelnách dochází i k úrazÛm. V b˘valé âSR se vykazovala roãnû asi 1 000 úrazÛ,
z toho v 1/3 pfiípadÛ byly pfiíãinou stroje a v 1/3
Proto dnes v˘robci strojÛ konzultují umístûní
ovládacích a kontrolních prvkÛ, pracovní v˘‰ku a dosah obsluhy se speciality na ergonometrii.
Pokud pfiená‰íte bfiemeno, je lépe zatíÏit rovnomûrnû obû ruce (vlevo). Pfii zatíÏení rukou by se
nemûla oh˘bat záda a namáhat pátefi (vpravo).
hladká, zneãistûná a zaolejovaná podlaha. Dnes
je úrazÛ v˘raznû ménû (ménû zamûstnancÛ,
vy‰‰í úroveÀ prádelen) a jde o úrazy lehãí. âasto jsou to popáleniny dotekem s parním nebo
kondenzátním potrubím a úrazy spojené
s pádem na kluzké podlaze.
Témûfi vymizely tûÏké úrazy rukou pfii Ïehlení zpÛsobené vtaÏením ruky do Ïehliãe. Je to
dÛsledek bezpeãnostní v˘bavy novûj‰ích strojÛ, která tento úraz vyluãuje a také strojního
vkládání prádla. Nedomnívám se, Ïe by dnes
úrazy byly klíãov˘m problémem pracovního
prostfiedí prádelen.
Hygiena pracovního prostfiedí je dnes regulována mnoha pfiedpisy. Ty se dodrÏují tu více, tu
ménû. Zásadní v˘znam mají osobní postoje pracovníkÛ vedení. Jsou-li dostateãnû vnímaví, je
prádelna po hygienické stránce v pofiádku, rizika malá, úrazy neãetné a lidé spokojeni.
Ing. Zdenûk Kadlãík
Novinky oboru - XXI.
Tunelová praãka Jensen-Senking MediLine
Správné pracovní v˘‰ky pfii Ïehlení podle Neumanna a dosah pfii práci na lise (Ïehlicím nebo Pfii pfiená‰ení nákladu vyvaÏujte náklad stfiídadeta‰ovacím stole).
vû jednou i druhou nohou.
Je‰tû k minulému Intercleanu
Jen nedávno se nám dostalo do rukou ã. 12/2006 ATOK Revue. Je zajímavé, protoÏe hodnotí i Interclean a jeho ãást vztahující se k pÛjãování prádla. Hodnocení lepro
na‰e podniky neschopné domluvy nelichotivé, ale objektivní. Ostatnû, pfieãtûte si ho.
PÒJâOVÁNÍ PRÁDLA
– SEKCE KONFERENCE INTERCLEAN
Poprvé se letos Interclean rozrostl programovû
o dal‰í oblast zajímající ãleny Asociace. Pronájem
prádla není samozfiejmû nová problematika. UÏ dvakrát jsme pofiádali specializovanou konferenci Texrent, která se s Intercleanem stfiídala. Programovou
náplÀ zaji‰Èoval Textilní zku‰ební ústav ve spolupráci s Institutem Hohenstein. Letos v‰ak do‰lo
k termínové kolizi a pofiádání dvou mezinárodních
konferencí, i kdyÏ jedné na jafie a jedné na podzim
se jevilo dost riskantní. Dospûli jsme tedy k programové dohodû a rozdûlili Interclean na plenární
zasedání a dvû sekce – pÛjãování prádla a chemické ãistûní.
Na plenární zasedání jsme si pozvali pfiedná‰ející
z mezinárodních i národních asociací s tím, Ïe by bylo
dobré vûdût, jak to dûlají jinde. Myslíme si, Ïe se nám
tato ãást programu docela povedla a informace byly
ilustrativní a snad i inspirativní.
Problematiãtûj‰í uÏ byla odpolední panelová diskuse. Na‰ím zámûrem bylo udûlat si rekapitulaci
toho, co máme u nás v této oblasti hotovo, a prodiskutujeme spolu se zahraniãními hosty co a jak by ‰lo
zlep‰it. Konstatujeme, Ïe máme v podstatû na stejné
úrovni technickou a pfiedpisovou podporu. PouÏíváme stejné Evropské a mezinárodní normy ISO
a spolupracujeme se zahraniãními partnery na jejich
tvorbû. V této mezinárodní spolupráci patfiíme mezi
ty aktivnûj‰í a máme tedy moÏnost bezprostfiednû
ovlivnit to co se v Evropû dûje.
Jak v‰ak ukázala následná diskuse, jsme velice
málo aktivní v tom, abychom se spoleãnû dohodli na
tom, jak ovlivÀovat vlastní trh a dodavatelsko-odbûratelské vztahy na nûm. Snad to bylo jen velikostí
auditoria, Ïe se názory úãastníkÛ diskuse dostávaly
jen tûÏko na vefiejnost.
Nicménû problémy se nakonec podafiilo identifikovat. Lze je pojmenovat takto:
- neochota prádelen spolupracovat pfii spoleãném pÛsobení na potenciální klienty
Jen tfii z témûfi ‰edesáti pfiítomn˘ch projevili ochotu sdruÏit prostfiedky na vytvofiení informaãní broÏury o pronájmu prádla. Intex, SdruÏení pronajímatelÛ textilu v Nûmecku má pro své ãleny broÏuru
i cel˘ program pÛsobení na potenciální klijnty „Intexmed”
- nezájem o celkové informace o ekonomické
situaci oboru a neochotna poskytovat informace
o sobû
U nás je návratnost dotazníkÛ 20 % na jak˘koliv
i neekonomick˘ dotaz, v Nûmecku 75 % pfii sestavování „Branchenkompendium”: na otázku, proã je
tomu tak, odpovûdûli nûmeãtí kolegové, Ïe ãlenové
sdruÏení Intex jsou pfiesvûdãeni o dÛleÏitosti tûchto
INFORMÁTOR
integrovan˘ch údajÛ pfii jednání s klienty i státní správou a samosprávou.
- nespolehlivost dodavatelÛ z textilní branÏe
Stále se opakující st˘skání na neplnûní termínÛ
i kvality, zejména na neschopnost udrÏet kvalitu dlouhodobû. Problémem jsou nedostatky v obchodním
a lidském jednání mezi prádelnami a textilkami.
Z diskuse nicménû vyplynulo i to, Ïe vût‰ina prádelen se dnes pot˘ká s notoricky znám˘mi problémy
na trhu prádelensk˘mi sluÏbami, zejména
- s konkurencí prádelen zejména zdravotnick˘ch
zafiízení postaven˘ch ãi rekonstruovan˘ch ze státních
pfiíspûvkÛ
- s úvûrováním státních zdravotnick˘ch zafiízení
v dÛsledku neúnosnû dlouh˘ch splatností faktur za
prádelenské sluÏby
- nepfiimûfienû nízk˘mi cenami sluÏeb vyvolan˘mi mimo jiné i konkurenãními nabídkami prádelen,
které aÏ tolik netrápí otázky kvality a hygieny sluÏeb
a ãasto se nezab˘vají otázkou obnovy a modernizace sv˘ch provozÛ
Z toho dÛvodu zfiejmû odkládají své zapojení do
propagace systémÛ pronájmu.
To by bylo pochopitelné, kdyby se prádelny snaÏily napfied aktivnû fie‰it uvedené problémy prádelenského sektoru. Pravdou ov‰em je, Ïe znaãná ãást
prádelen oãekává, Ïe to za nû nûkdo vyfie‰í. Nejsou
vût‰inou ani ochotny zpfiístupnit údaje, které by
pomohly pfiesvûdãit pfiíslu‰né orgány i ‰irokou vefiejnost o neudrÏitelnosti stávajících pomûrÛ a nutnosti
zmûn organizaci ãi kontrole financování prádelensk˘ch sluÏeb ve vefiejném sektoru.
Dnes jiÏ není situace, Ïe by na‰e prádelny zásadnû technologicky zastávala za provozy západní Evropy. Problém je v tom, Ïe pfii srovnatelném vybavení
mají na‰e prádelny v˘raznû niωí produktivitu. A tu
nepfiíznivû ovlivÀuje zejména roztfií‰tûnost sortimentu jak materiálová, tak stfiihová, a to ãasto
i v zakázkách jednoho klienta. Vzhledem k tomu, Ïe
se zaãíná smazávat v˘hoda v˘raznû niωích nákladov˘ch sloÏek, protoÏe rostoucí ceny energií, médií
a pracovní síly se srovnávají s ostatními zemûmi
Evropského spoleãenství, bude otázka zv˘‰ení produktivity klíãovou pro konkurenceschopnost prádelny. ¤e‰ení se nabízí – nahradit alespoÀ u velk˘ch
klientÛ stávající v‰ehochuÈ systémov˘m prádlem –
tedy pfiesvûdãit i je o v˘hodách pronájmu prádla.
Je zfiejmé, Ïe nelze úspû‰nû vyfie‰it problémy ãeského prádelenství bez souãasného prosazení systémÛ pronájmÛ prádla. Vûfiíme, Ïe se podafií nastartovat spolupráci souãasn˘ch i potenciálních pronajímatelÛ prádla a vytvofiit tfieba na platformû Asociace prádelen a ãistíren obdobu sdruÏení fungujících
v Nûmecku, Holandsku ãi jin˘ch západoevropsk˘ch
zemích ku prospûchu sv˘ch aktivních ãlenÛ.
Souãasné tunelové praãky Senking navazují
na pfiedcházející fiadu P (p-25 aÏ P-72) a firma
má ve v˘robû tûchto praãek dlouholetou tradici
a mnoho zku‰eností. Sídlí v Hilversumu a roãnû dílny opustí na 75 praãek. První tunelovou
praãku Senking vyrobil jiÏ v roce 1968 jako
Transit Washer. PÛvodní praãky byly protiproudé v celé délce se ‰roubovicí v ose komor
a mnoha nízk˘mi Ïebry. Mûly nûkteré nedostatky, které vedly k pfiekonstruování. Základní
zmûnou byla vyosená ‰roubovice, sníÏení poãtu
Ïeber, zv˘‰ení jejich v˘‰ky a protiproud
v máchání. Základním modelem dnes je praãka
Universal, velmi ãasto v 13komorovém provedení s nûkter˘mi komorami dvojit˘mi. Jejich
rozmístûní a poãet urãuje zákazník s pfiihlédnutím na oãekávan˘ pfievaÏující sortiment. Praãka
k˘ve na obû strany v úhlu 285°, prádlo se pfieklápí do dal‰í komory pfietoãením o 360°. Praãka má dvû záchytné nádrÏe na recyklovanou
vodu. V této praãce lze prát prakticky v‰echny
sortimenty. BûÏn˘ cyklus je 2minutov˘ a pfii velmi ‰pinavém sortimentu se prodluÏuje. Rychlost kyvu lze regulovat od 0,8 m/sek po 1,2
m/sek. Od praãky Universal je odvozen model
SL. Na trhu se objevil v roce 2002 a fie‰ení SL
bylo pozdûji patentováno. Prací systém je stejn˘, praãka ale nemá záchytné nádrÏe a recyklovaná voda se sbírá v jedné nebo dvou (u del‰ích
tunelÛ) centrálních rourách a odpou‰tûní
z komor i jejich napou‰tûní recyklem je velmi
pfiesnû regulován poãítaãem. Kontrola pfies prÛtokomûry je absolutní a stejnû tak postoupnost
jednotliv˘ch krokÛ. Praãka bez nádrÏí je hygieniãtûj‰í, a proto pfiedev‰ím urãena pro praní zdravotnického prádla. Za zmínku stojí, Ïe Senking
dÛslednû u tunelov˘ch praãek dodrÏuje pomûr
prÛmûru a ‰ífiky komor 1:0,45, kter˘ povaÏuje
za optimální z hlediska pohybu prádla a tím
i v˘sledku praní. Praãky samozfiejmû mohou b˘t
vystrojeny filtry a to buì kaskádov˘mi nebo
s filtraãními patronami. Spotfieba vody u star‰ích modelÛ se udávala na 7-9 l/kg prádla,
u modelÛ novûj‰ích na 5-7 l/kg.
Vrcholem typové fiady praãek Jensen-Senking je v bfieznu 2006 zákazníkÛm pfiedstavená
praãka Universal MediLine. Tato praãka ztûlesÀuje v‰echny moÏné (ba i nemoÏné) pfiedstavy o hygienické praní. Její konstrukce
vychází z evropsk˘ch trendÛ poslední doby,
zdÛrazÀujících co nejvy‰‰í moÏnou hygienickou úroveÀ praní. Navíc, protoÏe je praãka
urãena i k praní zdravotnick˘ch prostfiedkÛ pro
operaãní sály, které jsou validovány, je i praãka povaÏována za zafiízení podléhající validaci
a technologie v ní probíhající jsou proto validovány. Hygienické testování praãky provedl
Hyg Cen (Centrum fuer Hygiene und medizinische Produktsicherheit) se sídlem ve Schwerinu a dál bylo prakticky ovûfieno nûkolikamûsíãním provozem prototypu ve ·védsku.
V˘sledkem je certifikace podle tfiídy 2a nûmeckého zákona o certifikaci medicínsk˘ch prostfiedkÛ a medicínské prostfiedky se v ní mohou
prát bez omezení.
Pfiístup konstruktérÛ stojí docela za zmínku:
do detailÛ rozebrali starou a dlouho pouÏíva-
nou tunelovou praãku a poté zkoumali, kde
a kolik neãistot se usazuje ve spojovacích potrubích, meziplá‰Èovém prostoru, v˘pustn˘ch ventilech atp. Cíl znûl: zabránit tomuto usazování
a krom toho fie‰it praãku tak, aby se dala úplnû
vypustit, protoÏe bez vody (vlhkosti) bakterie
Ïít nemohou. Praãka má tedy tyto zvlá‰tnosti:
- je vyrobena z kvalitní le‰tûné nerezové ocele, co do povrchÛ potravináfiské kvality
- lze ji kompletnû dezinfikovat párou, k ãemu
slouÏí zvlá‰tní program spu‰tûn˘ jednoduch˘m
tlaãítkem. Pfied vyprázdnûním poslední komory se termicky dezinfikuje sekce pfiedepíky, praní i máchání
- praãku lze zcela vypustit. V ãerpadlech,
potrubích, ventilech atd. nezÛstává Ïádná voda
a zbytky lázní. Vypou‰tûní se pfiedpokládá kaÏd˘ den po ukonãení praní. Na vypu‰tûní praãky
existuje opût program.
- v praãce je vylouãeno míchání lázní
- praãka zcela spolehlivû udrÏuje nastavené
parametry (tepoty, ãasy, dávky), a pfii jakékoliv
odchylce sama zastaví
- v‰echna místa jsou dostupná k ãistûní a dezinfekci. Proto jsou napfi. na dvojit˘ch bubnech
inspekãní otvory
- komor s dvojit˘mi bubny je co nejménû
- praãka nemá Ïádné nádrÏe
- vstupní skluzová násypka na prádlo je opatfiena zasouvacím krytem, kter˘ umoÏÀuje sterilizaci párou
- vzorkovaãe nejsou trvale namontovány na
komorách, ale jsou odnímatelné a ãistitelné
- byl pfiekonstruován lis i odstfiedivka tak, aby
zafiízení nezadrÏovala vodu a byla snadno ãistitelná, aã hygienické pÛvodní provedení bylo
patentováno jiÏ v roce 1994
- praãka nemá Ïádná slepá zakonãení
- v‰echny prÛtoky vody a lázní jsou snímány
indukãními prÛtokomûry a v‰echny naprogramované teploty se trvale snímají ãidly.
V dÛsledku v‰ech tûchto opatfiení je praãka asi
o 40 % draωí neÏ bûÏná praãka. SL. Je urãena
zákazníkÛm, ktefií dávají hygienickému praní
ultimativnû pfiednost. Praãka se vyrábí v 7 aÏ
16komorovém provedení pro dávky 25 kg
s v˘konem 350-500 kg/hod. v 7-20komorovém
pro 36 a 50 kg s v˘konem 504-1440 kg/hod.
resp. 700-2000 kg/hod a v provedení o 7-14
komorách pro dávky 72 kg a hodinov˘ v˘kon
1008-2016 kg/hod. V˘kony se rozumí pfii jmenovitém plnûní a 2minutovém cyklu.
Jen pro úplnost dodávám, Ïe fiada praãek Jensen-Senking konãí dnes u typu HighLine – tato
praãka mÛÏe prát rotaãním i k˘vav˘m pohybem a je zfietelnou odpovûdí na Rotaflex firmy
Kannegiesser. Kromû toho se nabízí i krátk˘
5komorov˘ tunel s odstfiedivkou, plnicím zafiízením a 2-3 su‰iãkami WCS 360/500 (Washroom Compact Systém) s hodinov˘m v˘konem
360 aÏ 500 kg prádla a spotfiebou vody jen 5 litrÛ/kg prádla. Podobnou linku uvedl na trh i Multimatic jako Multi-Wash-Waschschleudermaschine s v˘konem 500 kg/hod. Trh zkrátka nespí
a pfiipravuje dal‰í a dal‰í novinky.
-izk2007/4 str. 7
INFORMÁTOR – Vydává Asociace prádelen a ãistíren, 616 00 Brno, El. Voraãické 27, telefon/fax: 549 245 642, IâO 64 32 69 51. Sazba: Palatin CZ, s. r. o., Kounicova 13, Brno. Vychází 6x roãnû. Toto ãíslo vy‰lo v nákladu
850 v˘tiskÛ. Vytiskla MORAVIA TISK VY·KOV. Za obsah odpovídá ing. Milan Venclík, prezident Asociace prádelen a ãistíren. Vydavatel podle zákona není odpovûdn˘ za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátÛ. Registrace u Min. kultury âR,
registrováno pod MK âR 6593 podle § 7 zák. 46/2000 Sb.

Podobné dokumenty

07 rekontextualizace.qxd

07 rekontextualizace.qxd snaÏil odvrátit ekonomickou depresi)

Více

vydání č. 1 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 1 - Asociace prádelen a čistíren nového zákoníku práce se budeme vûnovat v pfií‰tím ãísle ãasopisu Informátor. Proto se nebudeme zab˘vat podrobnûji jeho rozborem, ale zamûfiíme se spí‰e na nûkteré oblasti dot˘kající se úãetnictví a ...

Více

vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren

vydání č. 2 - Asociace prádelen a čistíren obsah Ïeleza a manganu), prÛbûh praní (teploty, ãasy, hladiny), bûlení (koncentrace aktivního chloru nebo kyslíku) i Ïehlení (základní parametry páry a Ïehliãe). Nûkteré z tûchto kontrol jsou v na‰...

Více

obsah - Obec Tisá

obsah - Obec Tisá vafiili pokrmy vût‰inou z jim dostupn˘ch potravin. Vydatná, rozmanitá a jednoduchá, tak lze charakterizovat kuchyni horsk˘ch oblastí. KvÛli hospodáfiské situaci se na talífi dostávaly pfiedev‰ím pokrmy...

Více

PSEUDOVůDA

PSEUDOVůDA onemocnûní. Îádná z tûchto diagnóz Psychiatr Matthew Dumont, kter˘ napsal o fanení doloÏena vûdeck˘m dÛkazem o biologické chorole‰n˘ch nárocích DSM na vûdeckou váÏnost a spobû nebo du‰evní nemoci j...

Více

revize a opravy lékařských přístrojů

revize a opravy lékařských přístrojů V  současné době může revizní prohlídky vykonávat pouze osoba právnická nebo podnikající fyzická - která obdržela od  ITI Praha oprávnění organizace k výkonu této činnosti, na základě kterého jí by...

Více