9 - Senožaty

Ročník XV., č. 9
Cena: 10,- Kč
www.senozaty.cz
září 2013
SENOŽATSKÉ NOVINY
Senožaty
Nečice
Tukleky
Otavožaty
Léto někam odletělo –
nám se za ním běžet chtělo.
V září, v říjnu přijde zas –
babí léto, krásný čas.
(říkanka)
Jiljí jasný – podzim krásný. (1. září)
Když na svatého Jiljí prší,
celý podzim voda crčí.
Na den Jiljí hromy a blesky
– čtyři týdny mokré stezky
Pýcha předchází pád
a namyšlenost zkázu.
(Z Přísloví krále Šalomouna)
Zprávy z 33. zasedání
Zastupitelstva obce Senožaty
Po prázdninové přestávce se ve
středu 28. srpna 2013 uskutečnilo
v pořadí třicáté třetí zasedání Zastupitelstva obce Senožaty.
Bylo rozhodnuto zveřejnit záměr
prodeje pozemku parcelní číslo 53/5
o výměře 50 m2 a 53/1 o výměře
230 m2 v katastrálním území Tukleky.
Během července a srpna pokračovaly stavební práce v domě č. p. 82
v Senožatech. Vedoucím firmy panem Jar. Nápravníkem byla za měsíc
červenec předložena faktura k proplacení v částce 115 381,- Kč bez DPH.
V této sumě je zahrnuto především
uhrazení zateplovacích desek a montáž lešení.
Na vědomí byla vzata žádost pana
Vladimíra Nováka na přidělení většího obecního bytu a žádost paní Thi
Hanh Vu na přidělení bytu v domě
č. p. 82 v Senožatech.
Ze Státního fondu životního prostředí ČR bylo zasláno rozhodnutí
o přidělení dotace na akci: Revitalizace centra obce Senožaty. Celá akce
je v hodnotě 574 948,- Kč, dotace činí
75 %, tj. 431 211,- Kč, vlastní zdroj
– 25 % je 143 737,- Kč. Výsadba keřů
a úpravy s vylepšením stavu trávníků
budou dodělány během podzimního období. V souvislosti s touto akcí
se zastupitelé seznámili se smlouvou
o poskytnutí finanční podpory mezi
naší obcí a Státním fondem životního
prostředí ČR a následně ji schválili.
S firmou E.ON Distribuce, a. s. byla
schválena smlouva o zřízení práva
odpovídajícího věcnému břemenu
na akci: Senožaty, Hošek – kabel NN.
Jedná se o elektrickou přípojku nízkého napětí k novostavbě pana Jana
Hoška ml., kdy kabely jsou uloženy
v obecních pozemcích.
Dále byly schváleny prodeje pozemků, které se nacházejí pod nově
vybudovanými trafostanicemi. Jedná
se o pozemek parcelní číslo 1100/46
o výměře 44 m2 v lokalitě Za Sady
a pozemek parcelní číslo stavební
466 o výměře 7 m2 a 2316/5 o výměře
22 m2 v areálu základní školy naproti
autobusové zastávce. Cena byla stanovena na 200 Kč/m2.
září 2013
Z operačního programu životního prostředí byl zaslán registrační
list na akci: Základní škola Senožaty
– opatření na úsporu energie. Devadesáti procentní dotace na tuto akci
bude činit 21 073 382,- Kč. Na této
stavbě je počítáno se zateplením celé
budovy školy, výměnou všech oken
a změnou vytápění (propan – butan).
V současné době se dolaďují všechny
potřebné legislativní a administrativní náležitosti. Ve věstníku veřejných
zakázek byly zveřejněny všechny potřebné údaje a vyhlášeno výběrové
řízení na zhotovitele akce. Z tohoto
důvodu byla schválena výběrová komise na posouzení nabídek. Ta bude
pracovat ve složení: Ing. Jakub Tošner, Ing. Libor Novák, Mgr. Zdeněk
Vaněk, Vladimír Šiman a Ing. Jaroslav
Strachota.
Úspěšní jsme byli s žádostí o finanční podporu na akci: Lipová alej
pod Zaječím vrchem. Dle projektu
by zde mělo dojít k vysázení 51 kusů
vzrostlých lip a založení několika
keřů. Tato akce se uskuteční v jarních
měsících příštího roku.
Příští zasedání zastupitelstva obce
se uskuteční ve středu 25. 9. 2013
v 18:00 hodin v zasedací místnosti
Obecního úřadu v Senožatech.
Zdeněk Vaněk
1
SENOŽATSKÉ
Otazky
a odpovědi
Otázka:
Kdy naposled byl odebrán vzorek
vody k analýze z Jelení studánky?
Odpověď:
Rozbor vody z Jelení studánky nechává naše obec udělat jednou ročně,
většinou v období hlavních prázdnin.
Máme k dispozici analýzu z 17. července 2013 a můžu všechny občany, kteří
si pro vodu jezdí, ubezpečit, že je v pořádku a má parametry kojenecké vody.
Zdeněk Vaněk
NOVINY
Obec Senožaty vyhlašuje
humanitární sbírku
Vybíráme tyto věci: letní a zimní oblečení (dámské, pánské, dětské),
lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony, látky ( minimálně 1 m2,
prosíme, nedávejte nám odřezky a zbytky látek), domácí potřeby – nádobí
bílé i černé, skleničky – vše nepoškozené, vatované a péřové přikrývky,
polštáře, deky, obuv – veškerou nepoškozenou, hračky – nepoškozené
a kompletní.
Věci, které vzít nemůžeme: ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku,
matrace, koberce – z ekologických důvodů, nábytek, jízdní kola a dětské
kočárky, znečistěný a vlhký textil.
Sbírka se uskuteční ve dnech: středa 11.9., čtvrtek 12. 9. a pátek 13. 9.
Věci se budou vybírat v hasičárně v Senožatech,
vždy v době od 15:00 hodin do 18:00 hodin.
Důležité upozornění: věci budeme vybírat zabalené v igelitových pytlích
či krabicích, aby se nepoškodily transportem. Děkujeme za Vaši pomoc.
VOTAVOŽATSKÝ PLOTY 2013
#Pohoda #Náves
#ObrazyNaPlotech #Malby
#Fotografie #Léto #Teplíčko
#Slunce #Vysočina
#Sousedé ...
Spousta dalších hesel se nabízí
k přiblížení atmosféry, která provázela letošní výstavu obrazů a fotografií
v Otavožatech.
Hlavními vystavujícími autory byli
malíři Jiří Kotek a Martin Maršík, jako
hosté vystavovali malíř Petr Adamec
a fotograf Roman Kadlec. Odpoledne
návštěvníkům výstavy na návsi zahráli
Marcel Kříž a Pohublá Zrzka a bylo zde
možné si též zakoupit něco k občerstvení.
V průběhu celého dne otavožatskou náves navštívilo přes 200 lidí,
mezi nimi i humpolecký rodák žijící
v Kanadě, akademický malíř Dušan Kadlec, čehož si iniciátor výstavy, pan Jiří
Kotek, velmi váží. Vděčný je též všem,
kteří se podíleli na přípravě celého dne.
Pro ty, kteří nemohli 17. srpna do
Otavožat zavítat, je zde ke zhlédnutí
pár fotografí, které alespoň náznakem
přibližují pohodovou atmosféru dne
a vzorové letní počasí.
Lucie Skálová
září 2013
2
SENOŽATSKÉ
NOVINY
Foto: LS
Pan Jiří Kotek vítá návštěvníky a zahajuje hudební vystoupení
září 2013
3
SENOŽATSKÉ
S
rpnový výšlap se odehrál netypicky
ve všední den. Vyrazili jsme v úterý
20. srpna. Před prodejnou v Senožatech
se nás v osm sešlo sedm – paní Durasová z Hořic, z místních paní Davidová Z.,
Kelíšková J., Kulovaná A., Marešová L.,
Pohanová L. a já.
Dvěma auty se přes Křelovice dojelo
k želivské Kocandě, tam se zaparkovala
auta. Po chvilce za námi přijeli manželé
Koktovi s vnukem Tadeášem, byla nás
tedy rovná desítka.
Po silnici se středně rychlým tempem mašírovalo k Červené Řečici. Před
vchodem do tamějšího zámku jsme
Nedaleko Červené Řečice
stáli v půl desáté. S panem kastelánem
Vlčkem jsem měla domluvenou prohlídku, věnoval se nám hned po příchodu. Následující hodinu jsme trávili
s ním v útrobách silně zdevastovaného
objektu. Ale to již řada oprav proběhla
– především oprava severní poloviny
střechy o rozloze 350 m2. Kam se oko
podívá, tam je třeba opravovat. Plány
jsou velké, teď ještě potřebný přísun
peněz. A v případě červenořečického
panství se nejedná jenom o miliony, jde
o miliardy. Blýská se snad na lepší časy,
neboť zámek by měl být zařazen do kategorie národní kulturní památka. I tak
ZEMĚ LEŽÍCÍ
NA SLUNEČNÉ
STRANĚ ALP
září 2013
NOVINY
se jedná o běh na dlouhou trať – která
generace uvidí do krásy „vyloupnutý“
zámek, těžko dnes říct.
Pan Vlček na nás zasvěceně chrlil
jednu informaci za druhou, je vidět, jak
je s celým objektem srostlý.
Koho zajímá historie, ale i současnost této lokality, může se průběžně
informovat i na webových stránkách
–
www.zamek-cervenarecice.cz/cs/.
Článek s názvem „Zámek v Červené
Řečici sloužil i jako archiv“ vyšel v úterý
13. srpna v Pelhřimovském deníku.
Od zámku jsme zamířili k nedaleké restauraci a dali si kávy, Tadeáš měl
limo.
Kolem jedenácté se pokračovalo
v trase. Po žluté zamířily naše kroky
k Brtné, pohybovali jsme se kolem
vody, kolem Trnávky. Z Brtné se stezkou
zamířilo k Želivu, asi ve 13:00 jsme vyšli
u kapličky proti želivské škole.
Paní Pohanová si zavolala „taxi“ =
manžela, nabral ji v Želivě a ujížděli do
Humpolce. Ostatní jsme došli ke Kocandě a tady si dali zasloužený oběd.
Už nám kručelo v žaludcích. Necelá hodinka zde strávená proběhla samozřejmě příjemně – dlabanec podle výběru
(všem chutnalo) a povídalo se.
Po 14:00 jsme se rozloučili s Koktovic rodinou a hurá domů. Trasa se líbila,
přibylo nám takových 13 km, počasí nezklamalo = ač zataženo, nezmokli jsme.
V září čeká v Humpolci „Špekáček.“
Irena Strnadová
T
ak píší v průvodci. Asi na tom
něco bude, pokud ráno bylo pěkně, bylo pěkně celý den. Žádné rychlé
změny počasí, odpolední hřmění či
déšť, na které jsem zvyklá z Vysokých
Tater.
Letos o dovolené jsme navštívili
Slovinsko. Je to malá země s 2 020 000
obyvateli, ale dokáže uspokojit téměř
každého. Jsou zde vysoké hory, jeskyně
jako z pohádky, termální lázně, jezera,
hrady,kousek moře, pocházejí odtud
vznešení bělouši Lipicáni……
Naším cílem byly Julské Alpy, a to
Slovinský Triglavský národní park s nejvyšší horou Triglav. Ubytovali jsme se
v městečku Kranjska Gora, z kterého
byl nádherný výhled na hory, a odtud
jsme podnikali naše túry do nádherné přírody. Skály zde mají bílou barvu,
a když na ně zasvítí sluníčko, vypadá to,
4
SENOŽATSKÉ
Ve středu nás probudil déšť, hory se
schovaly do mraků, a tak to chtělo jiný
program. Jeli jsme do oblasti Kras, kde
se nachází jedna z nejhezčích a největších krápníkových jeskyní na světě –
Postojna. V jeskyni jezdí vláček, protože
by cesta trvala několik hodin. Pěšky se
jde 1,5 km obrovskými sály s překrásnými krápníky všech tvarů a velikostí. Jednou jdete po můstku, potom hluboko
pod ním… Byla jsem nadšená. Škoda,
že se tam nesmí fotit. I když na fotce to
není ono, to se prostě musí vidět. 10 km
od jeskyně se nachází jeskynní Predjamský hrad. Je postaven ve 123 m vysoké dutině převislé skály. V roce 1990
začali hrad obnovovat, dostal nový
krov a krytinu, snaží se vytvořit podobu ze 16. století. Pod hradem je krasová
jeskyně, kterou utvářela řeka Lokva (tu
jsme nenavštívili).
Domů jsme se vraceli se spoustou
zážitků, krásných vzpomínek, s něja-
kými těmi našlapanými kilometry a já
s velkým puchýřem na patě. Myslím, že
budu na tuto dovolenou dlouho vzpomínat, a nejen na to, co jsme viděli.
Drahomíra Kolmanová
Foto: manželé Kolmanovi
že na nich leží sníh. S tím opravdovým
sněhem jsme se také setkali. Jsou různá
zákoutí, kde leží i přesto, že bylo v horách poměrně teplo.
Jeden den jsme si udělali výlet do
lázeňského města Bled. Je zde průzračné horské jezero uprostřed s ostrůvkem, na kterém je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Můžete se tam
nechat dovézt na pramici. Na vysokém
útesu nad jezerem trůní mohutný hrad.
V jezeře se můžete též vykoupat. Dále
jsme pokračovali k Bohinjskému jezeru
(největší ve Slovinsku) ležícímu uprostřed Triglavského národního parku.
Nedaleko od jezera je vodopád Savica.
Cesta lanovkou na horu Vogel byla příjemná a ne tak namáhavá jako ostatní
pěší výstupy. Byl zde nádherný výhled
na pohoří a na nejvyšší horu. Pásly se
zde ovečky a ani se nás nebály. Škoda,
že jsme lanovku neobjevili dříve, dala
by se nahoře podniknout nějaká túra.
NOVINY
září 2013
5
SENOŽATSKÉ
NOVINY
Nezapomeňte
se s našimi
čtenáři podělit
o své zážitky
z dovolených
a prázdnin,
či alespoň poslat
pozdrav z cest
a zúčastněte
se soutěže
o předplatné SN
na příští rok!
čtenářům
a ochránců přírody) všem
Pozdrav z VS TOPu (tábor
Ing. Strachotová
na
ole
Zv
od
ATELIÉROVÝ OBĚŠENEC
Za tímto hrozným nadpisem se skrývá obyčejná náhoda a troška recese. Stalo se ve Zdislavicích v roce 1969, kdy režisér Evald Schorm točil v této obci film
„Den sedmý, osmá noc“. Zážitků bylo
mnoho. Od setkání s herci Bekem a paní
Fialovou přes asistenci při natáčení ve
škole až po přílet helikoptéry a focení
malého Luďka na stupátku. Do výtvarných vzpomínek snad patří i tato:
Spřátelil jsem se s řadou lidí z filmového štábu a dostal od nich masku
zloducha z filmu „Fantom Morrisvillu“.
Pěkně hororová světlešedá hlava z umělé
hmoty. V té době jsme se Slávkem Kadlecem budovali na školní půdě malý ateliér
pro děti i pro mé využití. Police, místo
pro sezení, malířský stojan. No – a do
okna tohoto půdního prostoru jsem zavěsil na provázku šedou hlavu fantoma.
Pro vylepšení a ozvláštnění ateliérového
vzhledu. Nedomyslel jsem ale další souvislosti a události.
Naproti škole bydlela jistá paní, která ze svých oken bystrým okem sledovala
veškeré dění ve Zdislavicích. A co se dělo
dál, znám jen z vyprávění. Pozorovala
ruch před školou, když ji cosi mimořádného přimělo pozvednout oči schované
za brýlemi.
DŘEVOPRODEJ SENOŽATY JIŘÍ POHAN
Překližka vodovzdorná protiskluzová
Deska DURELIS (na podlahy, záklopy)
Palubky a podlahy SM, lazury Remmers
Dveře a obložky, dveřní prahy, kliky
Okenní parapety vnější a vnitřní
Dřevěné brikety: buk + dub
(bal.10 kg 48 Kč)
Nový sortiment nástrojů
www.truhlarstvipohan.cz, e-mail: [email protected]
tel. 606 168 299, 721 327 254, 606 433 483
září 2013
Hrůza!
V půdním okně školy – oběšenec!
Úlek! Fantazie zapracovala a milá
paní ihned běžela ohlásit hrozný nález
řediteli školy. Vše se pochopitelně vysvětlilo. Ale já jsem musel „hlavu“ odstranit.
Zůstala asi na školní půdě a snad již nikoho nevylekala.
Základní škola ve Zdislavicích
SALON RELAX
budova Obecního úřadu Senožaty
MASÁŽE, PEDIKÚRA, MANIKÚRA
,
PRODEJ VÝROBKŮ
FIRMY SALOOS
a ČAJE, MASTI
BYLINKÁŘE PAVLA VÁNI
Těším se na Vaši návštěvu!
Barbora Jarošová
604 671 141
6
SENOŽATSKÉ
Významné životní jubileum
v září oslavuje:
Hrubešová Hana, Senožaty
55 let
Blahopřejeme
k uzavření sňatku:
♥ 5. 7. 2013
Michaela Urbánková a Ladislav Mareš,
Senožaty
NOVINY
Výkup
padaných jablek
Senožaty – kasárna,
od 8. 9. 2013,
středa + sobota + neděle,
14–16 hod.
Těším se na spolupráci.
L. Švec, tel.: 776 302 176
Gemeinsam mehr erreichen. Společně dosáhneme více.
V Senožatech se letošního ročníku Dne otevřených
ateliérů zúčastní dva výtvarníci:
Boháček Pavel, SO i NE 9–16
ŘEZBÁŘ
Ukázka řezbářských prací – především betlémů, dále pak
podložky pod lovecké trofeje a sakrální řezby.
Senožaty 253,
GPS: N 49°34.005‘, E 15°11.772‘
http://rezbarstvibohacek.webnode.cz/
Skálová Lucie, SO i NE 13–17
GRAFIČKA/MALÍŘKA
Ukázka vlastní malířské tvorby – akvarel, olej. Ukázka
vektorové grafiky – počítačová grafika v Adobe Illustrator.
Senožaty 75,
GPS: N 49°34.167‘, E 15°11.899‘
www.primagrafika.cz
Informace o dalších otevřených ateliérech v Kraji
Vysočina na www.vysocina-kultura.cz.
září 2013
Dny otevřených ateliérů 2013.
Kdy? 5. a 6. října 2013
Kde? U Vás, ve Vašich ateliérech, dílnách a galeriích
V Kraji Vysočina se podzimní slavnost výtvarného umění nazvaná Dny otevřených ateliérů, uskuteční již potřetí.
Dny otevřených ateliérů jsou svátkem výtvarného umění, na
kterém výtvarníci a umělečtí řemeslníci zpřístupní svá tvůrčí zázemí. Návštěvníci se tak mohou osobně setkat s tvůrci v jejich domácím prostředí. Navázat dialog a poznat jejich práci jinak, než jsou
zvyklí z běžných výstav. V některých ateliérech si lidé mohou použité výtvarné techniky a postupy vyzkoušet. Stranou nezůstanou ani
regionální galerie. V některých z nich se návštěvníci setkají s tvůrci,
kteří budou svou tvorbu sami komentovat. Akce se mohou účastnit
všichni umělci působící v regionu Vysočiny, tedy jak profesionálové, tak i výtvarníci „amatéři“.
První rok v Kraji Vysočina otevřelo svůj ateliér pět desítek vystavujících a cestu k nim našla tisícovka návštěvníků. V minulém roce
to byla už stovka přihlášených ateliérů a dílen, kterými prošlo téměř pět tisícovek zvědavců.
www.vysocina-kultura.cz
7
SENOŽATSKÉ
NOVINY
ním a pokýváním hlavy hodlá zaplatit
požadovanou částku. Usmívám se i já.
Beru od kupujícího jen pětistovku.
A přidávám originální grafický list!
POKUTA
Měl jsem výstavu v Košeticích. I dovezl obrazy autem, nainstaloval – a úvahu o návštěvě blízkých rodných Senožat
realizoval. A pak návrat do Vlašimi.
Spokojeně jedu, jedu – sjíždím táhlý
kopec do údolíčka pod Košeticemi. Levá
zatáčka je opravdu hodně přehledná,
ale plná čára! Jako vždy v tomto místě
„řežu“ trochu zákrutu – přes zmiňovanou plnou čáru. Opravdu se nemohlo
nic stát, měl jsem dokonalý přehled! Pokračuji do kopečka k obci – a tam policajt! STOP! Zastavuji, jedno auto již
stojí přede mnou.
„Pane řidiči – porušil jste předpisy –
jste si toho vědom?“
Až teď mi dochází – plná čára!
Pokuta!
„Bude to za stovku!“
Hledám v peněžence, mám tam nějaké drobné a pětistovku.
Podávám ji uniformě, ale ta, že
nemá nazpět – a že tam mám drobné!
Viděl!
Ano, ale jsou to jen 2 papírové dvacky.
„Tak mi dejte čtyřicet korun!“
Docela uznalý příslušník. Platím
tedy svoji první pokutu a při každé cestě
na Vysočinu v zatáčce vzpomenu a pravidla neporušuji.
Pokračování pod zn. „Si non e vero,
e bene trovato“:
Druhý den je v Košeticích vernisáž.
Hezký kulturní program, velká návštěvnost. I zájem o vystavené obrazy. Přichází a oslovuje mne manželská dvojice.
Vybrala si obrázek za 500 Kčs. Otáčím
se – ááá – „uniforma“ v civilu. Asi mne
také poznal, ale před ženou na sobě nedává nic znát. Já také ne.
„Ano, obrázek je volný, dostanu…
540 korun!“
Paní se poněkud diví – „pod obrázkem je cena 500“ – ale již „civil“ s úsměvem vyndává peněženku a s pochope-
PRAŠTĚNEJ MALÍŘ
aneb JAK BLANÍK
ZAÚTOČIL NA PŘÍHODU
O malířích a kumštýřích vůbec se
často říká, že jsou praštění, potrhlí, svérázní, pošahaní. Pokud se zařadím mezi
malíře, jsem taky praštěný. A „praštěnej“
doslova. Jak k tomu došlo?
Moje výstava v Divišově končila
začátkem května 1985. Byla to společná akce šperkaře Rozkovce a intarzisty
Voříška s pěkným zahájením od Slávka
Kadlece i kulturním programem Vlašimského ženského sboru. Po skončení
jsem jel autem pro obrazy a naplnil našeho žigulíka až po střechu. Do kufru
i na sedačky. Obrazy byly skoro všechny!
A večer jsem se vracel do Vlašimi…
Tma.
Reflektory jako hladové jazýčky olizovaly silnici, já spokojeně řídil BNA
58-78 a v myšlenkách se vracel k zážitkům z výstavy. Hezky to dopadlo, mohu
být spokojen.
Výborný byl obraz „Divišov“ zhotovený špachtlovou technikou.
Ten se povedl! Nebo to umím?
I velké obrazy Blaníků se líbily.
Myšlenky těkaly z tématu na téma…
Nad Divišovem je prudká zatáčka
vpravo. Pro mne celkem neznámá trasa,
noc a světla, myšlenková nesoustředěnost - jedu celkem svižně. Na poslední
chvíli zpozoruji zatáčku a já si to šinu
rovně!!
Prudce brzdím a je tady „útok“! Při
brzdění se velké obrazy v širokých rámech setrvačností posunuly ze zadních
sedadel vpřed – a PIC – Příhodu do
vazu!
Chviličku jsem nevěděl, kde jsem, co
se děje.
Určitý pud sebezáchovy zafungoval.
Dokončuji brzdění, srovnávám volant – zastavuji.
Obrazy vracím zpět na sedadlo.
V duchu se tituluji nelichotivými slovy
(nebo i nahlas – jsem v autě sám!), dotykem kontroluji vaz i hlavu a jedu dál.
Trochu rozdýchaný, zapocený, ale
jedu.
A volně!
Měl jsem štěstíčko – a je tady i poučeníčko!
Od té doby „praštěný“ Příhoda jezdí
opatrněji nejen s nákladem obrazů.
OCENĚNÍ
Výtvarné ocenění? S věkem a životní
zkušeností člověka se určitě stává méně
podstatným, ale potěší – a povzbudí. Ať
už je to prosté zhodnocení obrazu „to
je dobrý – umíš – to se ti povedlo“ – či
„makej dál!“ Rád připomínám odpověď
jednoho již nežijícího malíře, který na
pochvalu „Mistře – to se vám povedlo“
– reagoval:
„Hovnajs – já to umím!“
Mne určitě potěšily i ceny z celostátní
soutěže pedagogů (Hrabyně, Plzeň) – či
ministerské ohodnocení za oblast kultury, které jsem přebíral v Rytířském sále
Valdštejnského paláce v Praze (1987).
Ale jednoho originálního ocenění se mi
dostalo při instalování výstavy Sdružení
výtvarníků České republiky na Chodovské tvrzi.
Dodal jsem dva větší obrazy
(60 x 90) a dva menší. Docela slušné
úrovně, byl jsem spokojen. Spolu s ostatními malíři jsme rozmísťovali díla, debatovali, hodnotili. Já stihl atmosféru
příprav zaznamenávat i na videokameru. A právě tento moderní přístroj zachytil následující…
Natáčím v sále, kde je nainstalován
i Příhoda. Přes shromážděné výtvarníky
i plešku Štefana Škapíka zachycuji obrazy visící na stěně, nikdo o té mé „špionáži“ neví, jsou soustředěni na obrazy
i slova našeho předsedy. Štefan od plic
a srdečně hodnotí díla z Podblanicka:
„Jak to ten Standa dělá?! Já bych to
tak nenamaloval, i kdybych se pos…!“
Předsedo – díky!
To je tedy hodnocení!
Upřímná a pro mne uznalá slova,
ale při finálním zpracování na kazetu
jsem je překryl hudbou…
Vydává 12x ročně OÚ v Senožatech. Redakce, korektury: Mgr. Irena Strnadová, grafické zpracování: Lucie Skálová.
Povoleno OkÚ Pelhřimov pod označením: MK ČR E 11396, tisk: OÚ Senožaty, nákladem 160 ks, cena 10,- Kč.
Datum uzávěrky je vždy 25. předcházejícího měsíce.
Své příspěvky zasílejte e-mailem na adresu: [email protected]
září 2013
8