P Í LOHY - Obec Nosálov

Transkript

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Rozbory
Chráněné krajinné oblasti
Kokořínsko - Máchův kraj
PŘÍLOHY
Textové přílohy
č. 1 Nařízení vlády č. 176/2014 Sb., kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast
Kokořínsko - Máchův kraj
č. 2 Zřizovací předpis Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady
č. 3 Podrobná specifikace evropsky významných lokalit
č. 4 Přehled průzkumů a výzkumů
č. 5 Model přirozené skladby dřevin podle souborů lesních typů a lesních typů
č. 6 Vyhláška č. 177/2014 Sb. o vymezení zón ochrany přírody Chráněné
krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
č. 7 Doporučená opatření k zachování populací druhů ptáků v Ptačí oblasti ČeskolipskoDokeské pískovce a mokřady
Mapové přílohy
č. 1 Orientační mapa
č. 2 Zonace
č. 3 MZCHÚ, památné stromy
č. 4 Natura 2000
č. 5 Správní členění
č. 6 ÚSES
č. 7 Vlastnictví lesů
č. 8 Kategorie lesů
č. 9 Honitby
č.10 Turistika
č. 11 Geologické podmínky
č. 12 Prvky krajinného rázu
Příloha č. 1
176/2014 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 9. dubna 2014,
kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj
Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
§1
Vymezení chráněné krajinné oblasti
K zajištění ochrany přírody a krajiny Kokořínska a Dokeska se vyhlašuje Chráněná
krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj.
§2
Poslání chráněné krajinné oblasti
(1) Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního
prostředí, zejména ekosystémů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování a
obnova ekologických funkcí území a zachování typického charakteru krajiny za současného
rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.
(2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je unikátní krajina Dubska,
Mšenska, Liběchovska, Kokořínského dolu, Jestřebska, Dokeska, Podbezdězí, Ralska,
Polomených hor a nivy Ploučnice, Liběchovky a Pšovky s jedinečným geomorfologickým
utvářením, jako jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, skalní města a kaňonovitá
údolí, kvádrové pískovce, neovulkanické vrchy, přirozeně meandrující tok řeky Ploučnice a
údolí potoků Liběchovky a Pšovky, harmonicky utvářená krajina se zachovalými
ekologickými funkcemi formovaná dlouhodobou činností člověka s významným podílem
přírodě blízkých lesních, skalních, lučních, vodních a mokřadních ekosystémů a na ně
vázaných vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, s významným
zastoupením dřevin rostoucích mimo les a řadou kulturních a historických památek a souborů
lidové architektury, které dotváří charakteristický ráz této krajiny. Předmětem ochrany jsou
také typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky významné lokality
a ptačí oblast na území chráněné krajinné oblasti.
§3
Vymezení chráněné krajinné oblasti
(1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského kraje, Ústeckého
kraje a Libereckého kraje a je rozdělena do dvou částí, kokořínské a dokeské.
(2) Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou uvedeny v příloze
č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je uvedeno v
příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§4
Členění chráněné krajinné oblasti
Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody.
§5
Bližší ochranné podmínky
(1) Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem
příslušného orgánu ochrany přírody
a) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké a jiné obdobné tratě, trasy a stezky,
b) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními mimo letiště1),
c) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých
jisticích prostředků,
d) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s písmenem
c),
e) provozovat na vodních tocích a plochách vodní sporty,
f) upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet příčné překážky, stupně a prahy,
zasahovat do břehových porostů či přemisťovat sedimenty,
g) odstraňovat litorální porosty rybníků a jiných vodních ploch a plovoucí nebo ponořenou
vegetaci,
h) odbahňovat rybníky a jiné vodní plochy a ukládat vytěžené sedimenty,
i) provádět podzemní vrty za účelem průzkumu a odběru vod vyjma vrtů a studen pro osobní
potřebu, nebo
j) pořádat a organizovat akce s účastí více než 100 účastníků mimo zastavěné území obce.
(2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k činnostem
uvedeným v odstavci 1 písm. e), g), h) a j) na vodní ploše Máchova jezera.
(3) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v
chráněné krajinné oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou
stabilitu, významné geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.
(4) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají
povinnosti z jiného právního předpisu2), tak, aby přispěly k zachování nebo zlepšení přirozené
druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně chráněné krajinné oblasti budou přednostně
využívat přirozenou obnovu lesních porostů.
(5) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby
oprávněné podle jiného právního předpisu3) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek
pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě
blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt
vodních toků postupují tyto osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká
koryta vodních toků.
§6
Přechodné ustanovení
Rozhodnutí vydaná Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podle dosavadních
právních předpisů zůstávají v platnosti.
§7
Zrušovací ustanovení
Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19. března 1976 č. j.
6070/76 o zřízení chráněné krajinné oblasti „Kokořínsko“, rozprostírající se ve Středočeském
kraji na území okresu Mělník a v Severočeském kraji na území okresů Česká Lípa a
Litoměřice se zrušuje.
§8
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr životního prostředí:
Mgr. Brabec v. r.
____________________
1) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 176/2014 Sb.
Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj má dvě nespojité části, část
Kokořínsko a část Dokesko, a rozkládá se v katastrálních územích Bezdědice, Bezděz, Blatce,
Blíževedly, Boreček, Bosyně, Brenná, Brocno, Březinka u Kokořína, Bylochov, Deštná u
Dubé, Dobřeň, Dobranov, Doksy u Máchova jezera, Dolní Zimoř, Domašice, Dražejov u
Dubé, Dřevčice, Dubá, Heřmaničky u Dobranova, Heřmánky, Holany, Houska, Hradčany nad
Ploučnicí, Hvězda pod Vlhoštěm, Chcebuz, Chodeč u Mělníka, Chudolazy, Janova Ves,
Jestřebí u České Lípy, Jestřebice u Kokořína, Ješovice, Kanina, Kokořín, Korce, Kravaře v
Čechách, Kruh v Podbezdězí, Kuřívody, Lhota u Dřevčic, Lhotka u Mělníka, Liběchov,
Libovice, Litice, Lobeč u Mšena, Loubí pod Vlhoštěm, Luka, Medonosy, Mošnice, Mšeno,
Nebužely, Nedamov, Nosálov, Obora v Podbezdězí, Okna v Podbezdězí, Okřešice u České
Lípy, Olešno, Osinalice, Ostré, Pavličky, Provodín, Rašovice u Kalovic, Sedlec u Mšena,
Sitné, Skalka u Blíževedel, Skramouš, Srní u České Lípy, Strachaly, Střednice, Střemy,
Střezivojice, Stvolínky, Šemanovice, Tachov u Doks, Truskavna, Tubož, Tuhaň u Dubé,
Tuhanec, Tupadly, Újezd u Chcebuze, Velký Újezd u Chorušic, Veselí nad Ploučnicí, Vidim,
Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vojetín, Vrchbělá, Vysoká u Mělníka, Zakšín, Zátyní, Žďár v
Podbezdězí, Ždírec v Podbezdězí, Želízy a Žizníkov.
Část Kokořínsko (popis od jihu směr západ)
Hranice vede od křižovatky silnic II/273 a III/25931 u vlakového nádraží Lhotka u
Mělníka po silnici III/25931 severním směrem v délce cca 500 m k bývalému železničnímu
přejezdu zrušené železnice ze Lhotky do Střednice a odsud v trase zrušené železnice
[pozemek č. 2035 v katastrálním území (dále jen "k.ú.") Vysoká u Mělníka] až k místní
komunikaci (pozemek č. 1850 v k.ú. Vysoká u Mělníka), po které směřuje na sever přes
Bundol do Vysoké. Ve Vysoké pokračuje po této místní komunikaci na křižovatku se silnicí
III/2733 u kostela, dále po uvedené silnici západním směrem obcí cca 300 m až na odbočení
severním směrem na místní komunikaci směr Chodeč, kterým prochází po přerušené místní
komunikaci (pozemky č. 656/2, st. 11 a 654/2 v k.ú. Chodeč u Mělníka) a napojuje se na
silnici III/2738, po které směřuje severním směrem přes Horní Zimoř na křižovatku se silnicí
III/27310, po které pokračuje západním směrem až na silnici I/9. Po této silnici prochází obcí
Želízy až na odbočení po místní komunikaci ke koupališti (pozemky č. 1046, 1047 a 1048 v
k.ú. Želízy) a od křižovatky místních komunikací u koupaliště západním směrem po místní
komunikaci (pozemek č. 1058 v k.ú. Želízy) cca 500 m kolem chat až místu odbočení na lesní
cestu západním směrem nejdříve kopírující chatovou zástavbu (od pozemku č. 442/81 až k
pozemku č. 442/83 vše v k.ú. Liběchov) a dále po lesní cestě přes pozemky č. 442/1 a 442/74
v k.ú. Liběchov (dle geodetického zaměření hranic) k pozemku č. 439 v k.ú. Liběchov, po
jeho jižní hranici na cestu č. 1272 v k.ú. Liběchov, kterou přechází na jižní cíp lesního
pozemku č. 297 v k.ú. Liběchov. Odtud pokračuje severozápadním směrem po hranici lesa až
na místní komunikaci z Liběchova (od zemědělského areálu) do Ješovic, po které pokračuje
až do Ješovic k památnému stromu lípy. Odtud jde směrem severozápadním po místní
komunikaci a dále polní cestou k jižnímu cípu lesního pozemku č. 294 v k.ú. Ješovice a dále
po lesní cestě vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli, z rozcestí u Mariánské kaple
směřuje severozápadním směrem po lesní a dále polní cestě do Brocna, kterým prochází přes
náves na silnici III/26118 a směřuje do Chcebuze. Zde odbočuje na silnici III/26123 přes
Veselí do Újezdu, kde odbočuje na místní komunikaci (převážně pozemek č. 447 v k.ú. Újezd
u Chcebuze) severním směrem na křižovatku se silnicí III/2693, kde uhýbá směrem
východním v délce cca 700 m, pak odbočuje na místní komunikaci (pozemek č. 561 v k.ú.
Mošnice) do Mošnice. Hranice odtud ubíhá proti proudu potoka Obrtka (Obrocký potok) do
Tuhaně až k silnici III/2695, po které pokračuje na křižovatku se silnicí II/260. Odtud z
Tuhaně pokračuje po silnici II/260 přes Tuhanec, Obrok, Domašice na křižovatku u Skalky,
odkud pokračuje po silnici III/2605 do Blíževedel a za obcí Blíževedly přechází na těleso
železnice (trať Litoměřice - Úštěk - Česká Lípa), které kopíruje směrem severním, později
východním až za železniční stanici Stvolínky, kde na železničním mostě přes Bobří potok na
něj přechází a ve směru toku hranice kopíruje severní až východní hranice pozemků č. 393,
388, 384 a 385, vše v k.ú. Stvolínky, a dále přechází po břehu Dolanského rybníka jižním a
dále jihovýchodním směrem až k jeho východnímu okraji a dále se vrací směrem západním až
k přítoku Litického potoka, po potoku pokračuje proti jeho proudu až k silnici III/2606, po
které odbočuje východním směrem do Holan, které prochází až na křižovatku se silnicí
III/2601. Po této silnici pokračuje směrem na Dubou, na křižovatce se silnicí III/2603 na ni
přechází a přes Sušici se vrací na silnici III/2601 a pokračuje přes Dřevčice do Dubé, kterou
prochází ulicemi Dlouhá, Českolipská, Sadová a Nedamovská (částečně již silnice III/27325)
až na křižovatku u Černého rybníka, kde odbočuje na silnici III/2705 a vede přes Korce k
Tachovu, kde cca 600 m před zástavbou odbočuje na polní cestu a pokračuje jihovýchodním
směrem až k místní komunikaci z Tachova a po ní pokračuje směrem na Ždírec. Před ním se
napojuje na silnici III/27325, pokračuje v původní trase silnice přes Ždírec a Luka na
křižovatku se silnicí II/273, po které pokračuje jižním směrem do Žďáru a dále přes Nosálov,
Lobeč, Mšeno k obci Nebužely, kde ze silnice II/273 odbočuje do Nebužel, které prochází v
trase staré silnice (pozemky č. 1961/9 a 1961/13 v k.ú. Nebužely), vrací se na silnici II/273 a
pokračuje přes Střemy až na křižovatku se silnicí III/25931 (výchozí místo popisu).
Část Dokesko (popis od jihu směr západ)
Z jižního okraje pozemku č. 1225 v k.ú. Bezděz (Stará mělnická cesta) vede hranice
cca 1500 m severozápadním směrem po hranici lesa (resp. lesních pozemků - pozemků
určených k plnění funkcí lesa) až k místní komunikaci (pozemek č. 1129/1 v k.ú. Bezděz), po
které směřuje k obci Bezděz, před vlastní obcí přechází na jižní hranici pozemků č. 672/1 a
681/4 v k.ú. Bezděz až na místní komunikaci - pozemek č. 1138 v k.ú. Bezděz, po ní směřuje
nejdříve severovýchodním směrem, přechází na místní komunikaci (pozemky č. 1120 a 1112
v k.ú. Bezděz) směrem jižním, na místní komunikaci č. 1113/1 v k.ú. Bezděz pokračuje cca
250 m směrem severovýchodním, poté přechází na jižní hranici pozemku č. 1252/1 v k.ú.
Bezděz, kterou kopíruje v délce cca 235 m, přechází na přístupovou cestu k hradu Bezděz
(pozemky č. 1104/4 a 1104/1 v k.ú. Bezděz) po které se vrací cca 175 m k obci Bezděz až k
hranici zastavěného území, které dále kopíruje směrem západním (po jižní hranici pozemků č.
184 a 1078/2 v k.ú. Bezděz) v délce cca 500 m, přechází opět na jižní hranici pozemku č.
1252/1 v k.ú. Bezděz v jeho jiné části a směřuje k Máchově stezce, která je po opuštění obce
Bezděz v souběhu s hranicí pozemku. Po Máchově stezce pokračuje severozápadním směrem
cca 2500 m (kopíruje stezku), po lesní cestě na pozemku č. 1181/1 v k.ú. Bezděz přichází na
křižovatku lesních cest a pokračuje po lesní cestě (pozemek č. 1182 v k. ú. Bezděz a další)
směrem jihozápadním cca 1400 m až k silnici I/38. Po této silnici pokračuje cca 215 m
směrem severozápadním až k vodoteči na pozemku č. 743/2 v k.ú. Obora v Podbezdězí, po ní
odbočuje směrem severním, přechází na pozemek Poselského rybníka (pozemek č. 142/1 v
k.ú. Obora v Podbezdězí), po jehož západní hranici obchází sídlo Obora, na jeho severním
okraji se vrací zpět na silnici I/38, po které pokračuje cca 250 m severozápadním směrem až
na křižovatku s místní komunikací, po níž pokračuje cca 500 m k rekreačnímu areálu Poslův
mlýn, kde přechází opět na pozemek Poselského rybníka. Ze severního okraje Poselského
rybníka pak po hranici lesních pozemků obchází rekreační areál po jeho východním a
severním okraji, odtud pokračuje po místní komunikaci na pozemku č. 3094 v k.ú. Doksy u
Máchova jezera 120 m severovýchodním směrem, obchází pozemek č. 3063 v k.ú. Doksy u
Máchova jezera (tento pozemek není v chráněné krajinné oblasti a z křižovatky cest na
severním cípu jmenovaného pozemku pokračuje severním směrem po místní komunikaci na
pozemku č. 3072 v k.ú. Doksy u Máchova jezera a dále po místní komunikaci na pozemku č.
3070 a 1301 v k.ú. Doksy u Máchova jezera severozápadním směrem na okraj zástavby města
Doksy, před ní odbočuje a po východní hranici zastavěného území pokračuje k silnici II/270,
přičemž pozemky č. 1381, 3006/6, 1299 a 1298 nejsou v oblasti. Po silnici II/270 směřuje cca
1000 m severovýchodním směrem až ke křížení s potokem Jordán, po jeho toku (po proudu)
pokračuje cca 130 m, zde uhýbá východním směrem po hranici lesa (oblast zahrnuje nivu,
nezahrnuje lesní pozemky s rekreační zástavbou) v délce cca 640 m až k jižnímu cípu
pozemku Máchova jezera (pozemek č. 2613/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera), pokračuje po
břehu Máchova jezera směrem severozápadním (zahrnuje pozemek Máchova jezera včetně
přiléhajících pozemků shodně s hranicí Národní přírodní památky Swamp a jejího ochranného
pásma), po břehu Máchova jezera kolem Klůčku do Dokeské zátoky, kterou zahrnuje včetně
pozemku č. 2637/1 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, z Dokeské zátoky pokračuje po břehu
Máchova jezera (hranici pozemku) až ke sdruženému objektu výpusti, zahrnuje pozemky
hráze a výpusti (pozemky se zapsanou stavbou vodního díla - hráze v KN) a pozemek č.
2544/3 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, zahrnuje vrch Šroubený (pozemek č. 26001/1 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera) a obchází pozemky areálu Hotelu Borný a vrací se na hranici
pozemku Máchova jezera, pokračuje na sever a zahrnuje pozemky č. 2612, 2611/1 a 2600/8 v
k.ú. Doksy u Máchova jezera a po západní hranici pozemku č. 2936/6 v k.ú. Doksy u
Máchova jezera přechází na silnici III/0381. Po silnici jde cca 340 m severozápadním směrem
a poté přechází na místní komunikaci č. 1895/4 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po níž
pokračuje severozápadním směrem cca 900 m až na křižovatku s lesní cestou č. 1907/1 v k.ú.
Doksy u Máchova jezera, po které směřuje cca 150 jižním směrem. Zde přechází na lesní
cestu č. 1876 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které směřuje západním směrem až k
železnici (trať č. 080), po tělese železnice směřuje cca 240 m jižním směrem, po severní
hranici pozemku č. 1870 v k.ú. Doksy u Máchova jezera přechází na Mlýnský (Robečský)
potok, po kterém po proudu potoka pokračuje cca 160 m a přechází na lesní cestu (pozemek č.
1790 v k.ú. Doksy u Máchova jezera), po které směřuje na jihozápad až na křižovatku s lesní
cestou č. 1789 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po ní pokračuje směrem severozápadním k
lesní cestě č. 1783 v k.ú. Doksy u Máchova jezera, po které pokračuje jižním směrem na
křižovatku s lesní cestou (pozemek č. 1781 v k.ú. Doksy u Máchova jezera) a po této lesní
cestě jde až na silnici I/38. Po ní pokračuje severozápadním směrem cca 1420 m, poté
přechází na vodoteč na pozemcích č. 729/2 a 729/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy směrem
severovýchodním až k místní komunikaci na pozemku č. 727 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po
ní směřuje cca 185 m do obce Jestřebí, kopíruje západní a severní hranici pozemku č. 725/1 v
k.ú. Jestřebí u České Lípy až k severnímu cípu pozemku, kde hranice přechází na vodoteč
(pozemek č. 683 v k.ú. Jestřebí u České Lípy), po jejím toku prochází až k potoku Libuška
(pozemek č. 731/1 v k.ú. Jestřebí u České Lípy), po jejím toku pokračuje cca 160 m, kolmo
přechází silnici III/26832 na severovýchodní hranici pozemku č. 226 v k.ú. Jestřebí u České
Lípy. Odtud hranice obchází zastavěné území obce Jestřebí a pokračuje po lesní cestě
severozápadním směrem ve shodě s hranicí Národní přírodní rezervace (dále jen "NPR")
Novozámecký rybník až za objekt vodárny, za kterou opouští hranici NPR a po lesní cestě
(pozemek č. 556/6 v k.ú. Jestřebí u České Lípy) pokračuje jižním směrem na polní cestu na
pozemku č. 741 v k.ú. Jestřebí u České Lípy, po které se jihovýchodním směrem dostává na
silnici I/9. Po ní směřuje v délce cca 2900 m k obci Zahrádky, kde přechází na hranici
pozemku č. 579 v k.ú. Jestřebí u České Lípy a zejména na hranici NPR Novozámecký rybník,
po hranici NPR obchází přilehlé pole "U kovárny" a areál restaurace "U staré pošty" ,
pokračuje po hrázi rybníka a dále východním směrem po břehu rybníka (a hranici NPR) až k
místu střetu s místní komunikací na pozemku č. 816/1 v k.ú. Zahrádky u České Lípy, po této
komunikaci obchází v délce cca 1250 m zástavbu osady Karasy, po hranici zastavěného
území obchází poslední statek směrem severním a stejně tak pokračuje po západní hranici
pozemku č. 576 v k.ú. Zahrádky u České Lípy na pozemek č. 195/1 v k.ú. Srní u České Lípy,
po kterém pokračuje v délce cca 310 m směrem severozápadním, přechází na západní hranici
pozemku č. 201/1 v k.ú. Srní u České Lípy a po ní prochází v celé délce cca 950 m a dále po
místní komunikaci na pozemku č. 201/2 v k.ú. Srní u České Lípy se dostává na silnici
III/26833, po které pokračuje až do sídla Srní u České Lípy, kde přechází na silnici III/26832
a po ní pokračuje severovýchodním směrem v délce cca 1850 m, kde přechází na
Kummerskou cestu (lesní cesta na pozemku č. 518/1 v k.ú. Veselí nad Ploučnicí a 653/1 v k.ú.
Okřešice u České Lípy), po které směřuje severozápadním směrem až k železnici (trať č.
080), po železničním tělese pokračuje nejprve směrem severozápadním, obloukem se po
železničním tělese stáčí k severovýchodu a pokračuje směrem severovýchodním (trať č. 086).
Cca 1000 m před železniční stanicí Zákupy přechází na východní hranici k.ú. Vítkov u
Dobranova, po které směřuje směrem jižním, přechází na hranici k.ú. Vlčí důl a po ní směřuje
jihovýchodním směrem až na silnici III/26832, po ní se stáčí severozápadním směrem k
Brennskému mlýnu v délce cca 1250 m, kde ze silnice odbočuje na polní cestu na pozemku č.
868/1 v k.ú. Brenná jižním směrem, přechází na pozemek č. 159/1 v k.ú. Brenná, dále
pokračuje východním směrem po severní hranici nivy pravostranného přítoku Ploučnice
(Ferdinandova strouha) - po severní hranici pozemků č. 731/2, 109/1, 864/2, 106/1, 106/2,
716/1, 716/2, 713, 689/1, 689/2 a 675/2, přetíná polní cestu na pozemku č. 927/1 a pokračuje
jihovýchodním směrem po polní cestě na pozemku č. 926/1, vše v k.ú. Brenná. Po této již
lesní cestě pokračuje jihovýchodním směrem (pozemek č. 1005/1 v k.ú. Brenná), dále po lesní
cestě na severním okraji lesních pozemků č. 1006/7 a 1002, pozemkem č. 1015 až na
pozemek stále pokračující lesní cesty na pozemku č. 1032, vše v k.ú. Brenná. Lesní cesta
přechází na pozemek č. 134 v k.ú. Boreček, po které prochází východním směrem lesními
porosty až na křižovatku s lesní cestou č. 153 v k.ú. Boreček, po které se dostává na silnici
II/270. Po silnici jde jižním směrem do Hradčan v délce cca 2500 m, v Hradčanech před
rybníkem odbočuje na místní komunikaci (pozemky č. 482/1 a 482/2 v k.ú. Hradčany nad
Ploučnicí) a pokračuje stále jihovýchodním směrem již po lesní cestě v délce cca 200 m na
pozemku č. 497 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí, zde přechází na severní hranici pozemků č.
523, 542, 566 a 567, západní a severní hranici pozemků č. 571, 131/2, 137/2 a 131/3 vše v
k.ú. Hradčany nad Ploučnicí. V nejsevernějším bodě posledně jmenované parcely přechází na
lesní cestu na pozemku č. 121 v k.ú. Hradčany nad Ploučnicí, po ní směřuje jihovýchodním
směrem cca 390 m až na silnici II/268. Po ní směřuje jihovýchodním směrem v délce cca
3800 m, před sídlem Kuřívody odbočuje jihozápadním směrem na polní cestu na pozemku
č.338 v k.ú. Kuřívody, po které pokračuje cca 1000 m, přechází na západní a jižní hranici
pozemku č. 277, dále po jižní hranici pozemku č. 275, západní hranici pozemků č. 271 a 252
a dále po lesní cestě na pozemku č. 246 vše v k.ú. Kuřívody až na silnici I/272, po které
pokračuje v délce cca 4400 m jižním směrem. Zde odbočuje na lesní cestu na pozemku č. 35 v
k.ú. Vrchbělá (proti areálu staveb Jezová), po které vede v délce cca 590 m jihozápadním
směrem. Odtud hranice prochází pozemkem č. 39/1 v k.ú. Vrchbělá dle prostorového
rozdělení lesa a geodetického zaměření západním směrem k hranici s pozemkem č. 523 v k.ú.
Vrchbělá, tuto hranici sleduje v délce cca 60 m severním směrem a opět západním směrem
přetíná pozemek č. 523 v k.ú. Vrchbělá, dle geodetického zaměření, na místní komunikaci na
pozemku č. 825/1 v k.ú. Vrchbělá. Po této cestě v délce cca 385 m pokračuje směrem jižním a
později západním na křižovatku (již na pozemku č. 525/20 v k.ú. Vrchbělá). Z této křižovatky
je hranice opět dána geodetickým zaměřením v délce 1026 m. Tato zaměřená hranice fyzicky
sleduje z křižovatky asfaltovou komunikaci v délce cca 180 m směrem západním (obloukem
po komunikaci), uhýbá severozápadním směrem v délce cca 400 m po okraji lesa (nejedná se
o lesní pozemek), obloukem se jižním směrem za zemním valem a dále v délce cca 400 m
dostává na hranici pozemku č. 525/1 v k.ú. Vrchbělá, po ní směřuje západním směrem až na
Starou Mělnickou cestu k výchozímu místu popisu.
Poznámky
1. Při popisu hranice využívajícím pozemky podle evidence katastru nemovitostí
nejsou zohledněny pozemky malých velikostí a jejich hranice.
2. Pokud je hranice vedena po komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové
těleso komunikace nebo železniční trati, jakoby ležely vně území chráněné krajinné oblasti.
3. Popis hranice podle evidence katastru nemovitostí odpovídá stavu platnému ke dni
12. prosince 2012.
Orientační grafické znázornění Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Příloha č. 2
Nařízení vlády č. 598/20044 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko - Dokeské
pískovce a mokřady
598
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 27. října 2004,
kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady
Vláda nařizuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:
§1
Předmět úpravy
(1) Vymezuje se Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady (dále jen „ptačí
oblast“).
(2) Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace jeřába popelavého (Grus grus),
motáka pochopa (Circus aeruginosus), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), skřivana
lesního (Lullula arborea) a slavíka modráčka (Luscinia svecica) a jejich biotopy.
(3) Cílem ochrany druhů ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných
pro druhy ptáků podle odstavce 2 v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek
pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.
§2
Vymezení ptačí oblasti
(1) Ptačí oblast se rozkládá na území Libereckého a Středočeského kraje, v katastrálních
územích Bezděz, Boreček, Brenná, Doksy u Máchova Jezera, Heřmaničky u Dobranova,
Hradčany nad Ploučnicí, Jestřebí u České Lípy, Kuřivody, Provodín, Srní u České Lípy,
Veselí nad Ploučnicí, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vrchbělá, Zahrádky u České Lípy a
Žizníkov.
(2) Územní vymezení a popis hranice ptačí oblasti jsou obsaženy v příloze č. 1 k tomuto
nařízení, orientační grafické znázornění ptačí oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto
nařízení.
(3) Mapové podklady v měřítku 1 : 50 000, v nichž je zakresleno území ptačí oblasti, jsou
uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody1) a v elektronické podobě na Ministerstvu
životního prostředí, Správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, na Krajském úřadu
Libereckého kraje a Krajském úřadu Středočeského kraje, Vojenském lesním úřadu a
obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se ptačí oblast
nachází.
§3
Činnosti, ke kterým je třeba souhlas
orgánu ochrany přírody
(1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody2) lze v ptačí
oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné3) území obcí,
a) vstupovat do litorálních porostů rybníků v době od 1. března do 31. července, s výjimkou
vlastníků a nájemců pozemků a uživatelů honiteb za účelem péče o vypuštěné kachny,
b) odstraňovat litorální porosty,
c) provádět činnosti vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody,
která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je ptačí oblast zřízena,
d) provádět leteckou aplikaci biocidů,
e) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití4),
f) vytyčovat nové turistické a cyklistické trasy5),
g) organizovat sportovní soutěže a jiné akce s hromadnou účastí, realizované mimo stálé
sportovní areály a vyznačené turistické trasy,
h) provádět celoplošnou přípravu půdy (včetně mechanické přípravy půdy v pruzích), před
umělou výsadbou shrnováním svrchní humózní vrstvy v období od 1. dubna do 31.
července, pozemků určených k plnění funkcí lesa,
i) zavádět intenzivní chovy zvěře,
j) vypouštět uměle odchované kachny,
k) měnit výši vodní hladiny na rybnících v době od 1. března do 31. července o více než 20
cm v časovém úseku kratším než 14 dnů.
(2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba
a) k činnostem prováděným podle odstavce 1 písm. c), jde-li o postup v souladu
s manipulačními řády vodních děl6),
b) k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. k) v případě povodňové, havarijní nebo
mimořádné klimatické situace,
c) při realizaci činností k zajištění provozní způsobilosti pozemní komunikace7),
d) k činnostem podle odstavce 1 písm. a) a b) v ochranném pásmu dráhy podle zvláštního
právního předpisu8),
e) k činnostem podle odstavce 1 písm. h), jestliže byly ohlášeny nejméně 15 dnů předem
příslušnému orgánu ochrany přírody.
§4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
JUDr. Gross v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Ambrozek v. r.
1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004
Sb.
2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č.
218/2004 Sb.
3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.
§ 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální
zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., a zákona č. 120/2000 Sb.
5) Například § 3 odst. 4 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích.
6) § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon).
7) § 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
8) § 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
Územní vymezení a popis hranice Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady
Za mostem železniční trati Česká Lípa - Zákupy vede hranice ptačí oblasti přes řeku
Ploučnici cca 290m po trati severovýchodním směrem. Pokračuje na jihovýchod po cestě*)
k osadě Vítkov a dále po místní komunikaci**) do Heřmaniček. Asi 90m před mostem přes
Ploučnici pokračuje hranice ptačí oblasti východně, po cestě lesem směrem na osadu Vlčí
Důl. Vede po cestě po jižním okraji osady na západ od obce (kóta 269). Odtud jde dále po
cestě jihovýchodním směrem, nejdříve po loukách a pak lesem až k mostu přes říčku
Svitavku a dále na silnici Zákupy - Srní u České Lípy7). Po této silnici***) jde na jihozápad ke
křižovatce se silnicí od osady Brenná a následně pokračuje jihozápadně asi 100m k odbočce
polní cesty na jihovýchod. Po této cestě jde směrem k nivě řeky Ploučnice, dále přes
Ferdinandovu strouhu, jihovýchodně lesem, loukami a dále pokračuje po lesní cestě při okraji
nivy na jihovýchod necelých 5 km. V místě U papírny u mostku přes Ploučnici se stáčí
k severovýchodu a po cestě při okraji nivy Ploučnice na jejím pravém břehu vede k osadě
Boreček. Odtud jde hranice po silnici č. II/270 cca 500m na jihozápad přes most přes
Ploučnici a poté na lesní cestu vedoucí jihozápadním směrem k okraji nivy Ploučnice na
jejím levém břehu.
Při okraji nivy vede po cestě směrem jihozápadním až k elektrovodu VN a v jeho trase přes
nivu Hradčanského potoka až k samotnému potoku. Po jeho proudu cca 200 m západním
směrem k cestě a po ní jižním směrem ke třem domům v nejzápadnější části osady
Hradčany a zde hranice obchází nejzápadnější dům (čp. 404). Odtud dále po lesní cestě
směrem jihovýchodním, přechází místní komunikaci Hradčany - Veselí na starou tankovou
cestu a po ní obchází osadu Hradčany po její jihozápadní hranici, přechází silnici č. II/270 a
pokračuje dále po staré tankové cestě podél elektrovodu VN cca 550 m, pak se připojuje
k hranici PR Hradčansdké rybníky, po které jde na sever a východ. Dosahuje lesní cestu
v lesním oddělení č. 63 Lesního hospodářského celku Hradčany, po níž jde
severovýchodním směrem až na zpevněnou cestu vedoucí z Hradčan na jihovýchod lesem
kolem Hradčanského rybníka a odtud na jihovýchod dále přes bývalé vojenské objekty u
rybníka Držník na tzv. Starou lipskou cestu. Po této cestě na východ asi 1400m až k hrázi
rybníka Vavroušek. Zde odbočuje po cestě k severu k východnímu okraji přistávacích drah
bývalého Hradčanského letiště. Po kraji drah až k nejvýchodněji položeným bývalým
hangárům a poté po lesní cestě zhruba 250m na jihovýchod, pak odbočuje na sever po lesní
cestě a jde asi 300m. Zde přechází hranice ptačí oblasti na cestu vedoucí lesním průsekem
na jihovýchod. Dosahuje silnice č. II/268, po níž pokračuje na jihovýchod asi 700m. Zde se
napojuje na lesní cestu vedoucí na jih, po 500m dosahuje lesní cesty v průseku, kterou
přetíná a pokračuje dále lesním průsekem až k východním cípu Černého rybníka a poté
průsekem asi 270m na jihovýchod. Po komunikaci k bývalým vojenským objektům odbočuje
na jihozápad ke kótě 283m a poté pokračuje dále cca 220m na jihozápad po okraji lesa
podél bývalých vojenských objektů a dále stále po okraji lesa cca 500 m na jihovýchod ke
kótě 289 m a cca 370 m na severovýchod až k lesní cestě u kóty 286 m. Pak jde hranice
ptačí oblasti na jihovýchod po lesní cestě nad tzv. Lesním údolím. U kóty 298m se připojuje
k Staré lipské cestě. Po této cestě jde jihovýchodním směrem až k začátku bezlesí u Kuřívod
a dále podél východního okraje lesa na jih, vedle bývalých vojenských objektů. Pokračuje po
okraji lesa (při okraji bezlesí) na lesní cestu, která se jihovýchodním obloukem dostává na
silnici č. II/272 Kuřívody - Bělá pod Bezdězem. Po ní zhruba 4500m na jih směrem k Bělé
pod Bezdězem až k odbočce k uprchlickém táboru (u kóty 301).
U kóty 301 lesní cestou na jihozápad ke kótě 315, dále lesním průsekem na západ asi 250m
dolů do údolí potoka Bělá k severnímu okraji nejvýše položeného rybníka. Po asfaltové
komunikaci vedoucí na západ dnem údolí asi 500m směrem k Bělé pod Bezdězem, bočním
údolím na severozápad po lesní cestě k okraji lesa. Po okraji lesa až ke kótě 284m
v Selském dole. Po cestě vedoucí dnem Selského dolu na severozápad k okraji bývalé
vojenské střelnice Vrchbělá. Odtud přímo na západ asi 900m k místu, kde tzv. Stará
mělnická cesta vchází do lesního porostu. Na severozápad po cestě mezi polem a lesem ke
kótě 348 a ke komunikaci od zemědělského areálu Dvůr-Bezděz. Po této silnici na západ
lesem a mezi loukami do obce Bezděz. U školy odbočuje k severu a po cestě dosahuje lesa
při úpatí hory Bezděz. Hranice vede po okraji lesa na západní okraj obce a dále po cestě,
která je značenou turistickou stezkou na severozápad. Po této stezce cca 1300m, podél
hájovny při západním úpatí Malého Bezdězu. Po lesní cestě na severozápad při úpatí
Slatinných vrchů k hájovně U tří borovic a dál k hrázi Břehyňského rybmka. Po silnici č. 270
na západ cca 800m ke křížení s potokem Jordán, po proudu podél Jordánu a dál po hranici
louky a lesa severozápadním směrem po hranici nivy Robečského potoka: Následně od
hranice lesa a po lesní cestě lesem severozápadním směrem až k okraji lesa na břehu
Máchova jezera na výběžku Klůček v úrovni Kachního ostrůvku. Odtud přímo na východ přes
záliv Máchova jezera k severní hranici NPR Swamp.
Hranice pokračuje po cestě při hranicích NPR Swamp a dále po lesní cestě, vedoucí při
silnici Staré Splavy - Břehyně u Robečského potoka, k myslivně. Překonává silnici Staré
Splavy - Břehyně u Robečského potoka a jde lesní cestou na severním okraji nivy
Robečského potoka do obce Břehyně na silnici č. II/270. Po této silnici severovýchodním
směrem na Mimoň asi 1900m k hranicím NPR Břehyně - Pecopala k okraji skalního města
Pecopala.
Po lesní silničce jižně od střelnice z místa zvaného Cikánský smrk cca 3400m při severním
úpatí vrchu Malý Borný až na silnici Břehyně - Staré Splavy. U autokempu Borný odbočuje
ze silnice a jde dále severozápadně po cestě pod elektrovodem směrem k Dvojdomí až ke
kótě 263. Hranice vede jižně po lesní cestě a po 150m na západ po cestě a přes kótu 262
k železnici Provodín - Staré Splavy. Po železnici jde směrem ke Starým Splavům cca 220m,
poté odbočuje podél vodoteče na jihozápad k Robečskému potoku, po jehož proudu jde
severozápadním směrem asi 160m. Poté odbočuje lesním průsekem ke kótě 259m a po
lesní cestě se stáčí nejdříve k severozápadu a poté k jihozápadu k silnici č. I/38. Po silnici
vede na severozápad asi 1 km. Pak odbočuje k severu podél odvodňovacího kanálu. Po
400m dosahuje okraje lesa a pokračuje stále podél vodoteče na severozápad až
k severovýchodnímu okraji zástavby obce Jestřebí. Po cestě při okraji NPR Novozámecký
rybník jde k hřišti na severozápadním konci obce. Za hřištěm na jih k silnici č. I/9, po ní jde
na severozápad za Mnichovskou průrvu přes Bobři potok. Za ní u kóty 257m vede podél
severozápadní hranice NPR Novozámecký rybník do Zahrádek:
Za hrází Novozámeckého rybníka pokračuje hranice ptačí oblasti východním směrem při
jeho břehu na komunikaci Karasy - Provodín až ke statku Za Vízkem a po polní cestě na
sever k úpatí Kraví hory do místa U rozcestí. Při jižním úpatí Kraví hory jde lesní cestou na
východ až na místní komunikaci u železniční trati ze Srní u České Lípy do Provodína. Po
tělese trati jižně asi 700m směrem k Provodínu, poté po cestě k hranicím rezervace
Novozámecký rybník a dále podél rezervace. Souběžně s Robečském potokem k silnici
Jestřebí - Provodín, po ní na severovýchod 280m do Provodína. Odbočuje na jihovýchod po
místní komunikaci k objektu Slunečního dvora. Hranice objektu obchází z jihu, přechází
železnici a lesní cestou, která je hranicí k.ú., vede na severovýchod po cestě k okraji lesa a
pak k samotě Senná Brána. Od samoty pokračuje po lesní komunikaci na severovýchod až
na lesní silnici vedoucí od Hradčan. Po ní jde k severozápadu cca 1100m, schází po cestě
k nivě řeky Ploučnice, ze severu míjí samoty Veselí až k silnici Srní u Č. Lípy - Brenná,
kterou hranice přetíná. Areál vepřína v Brenné míjí ze severu, po lesní cestě jde na západ
v komplexu Vřesoviště. Po 1600 m jde po cestě k severovýchodu a na sever, k západnímu
konci hráze Heřmanického rybníka. Odtud po cestě na severozápad, pak na severovýchod
k zastávce Žízníkov železniční trati Č. Lípa - Zákupy a po železnici k mostu přes řeku
Ploučnici.
Vysvětlivky:
*)
Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po cestě, je tím vyjádřeno, že vede po okraji
cesty, a to okraji směřujícím dovnitř ptačí oblasti.
**)
Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po pozemní komunikaci, je tím vyjádřeno, že
vede po hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.
***)
Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je tím vyjádřeno, že vede po
hraně silničního pomocného pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.
Orientační grafické znázornění Ptačí oblasti Českolipsko - Dokeské pískovce
Příloha č. 3
Podrobná specifikace evropsky významných lokalit
Kokořínsko
Kód lokality: CZ0214013
Rozloha: 9679.7813 ha
Nadmořská výška: 177–508 m n. m.
Poloha:
Rozsáhlá oblast ležící v. a sv. od Mělníka, většina plochy se nalézá v lesnaté části CHKO
Kokořínsko a pokryty jsou také dva potoky, Liběchovka a Pšovka, protékající Kokořínskem.
Pšovka zasahuje až do Polabí k Velkému Borku. Oblast je zhruba ohraničena na severu
městem Dubá, na východě osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu Nebužely a
Střemy. U Střem z území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i
Polabskou černavu. Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na
sever téměř až k Dubé.
Ekotop:
Geologie: Rozsahem největší část tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství
(střední – zčásti svrchní turon). Lze v něm rozlišit tři litologické jednotky převážně charakteru
inverzních, do nadloží hrubnoucích cyklů. V nejspodnějším z nich přecházejí slínovce v
prachovce (pouze ve vrtech), a tyto v jemnozrnné vápnitojílovité, vápnité a posléze v
křemenné, nahoru hrubnoucí pískovce. Následující sedimentační cyklus má naspodu
jemnozrnné, místy vápnitojílovité až vápnité pískovce, a v nejvyšších polohách nahoru
postupně hrubnoucí křemenné pískovce a štěrčíkovité slepence. Nejvyšší sekvence začíná
zpravidla jemnozrnnými prachovitými pískovci přecházejícími do nadloží rychle v křemenné,
v nejvyšších polohách až v hrubozrnné štěrčíkovité pískovce. Z kvartérních sedimentů jsou
rozsahem nejvýznamnější pokryvy převážně svrchnopleistocenních spraší a sprašových hlín
a na příkřejších svazích deluvioeolické sedimenty. Úpatí svahů pokrývají místy deluviální
(svahové) sedimenty. Nejmladší, holocenní, jsou fluviální hlinitopísčité sedimenty niv a
litologicky podobné deluviofluviální sedimenty morfologicky významných splachových údolí.
V údolních nivách se projevuje přítomnost pramenů a zastřených výronů podzemních vod
vznikem mokřadů a zamokřených luk.
U "Polabské černavy" jsou horninovým podložím turonské slínité prachovce a pískovce
České křídové pánve, na nich jsou v jz. části území uloženy zbytky pleistocénní labské
terasy. Pleistocénní štěrkopísky a křídové horniny byly během kvartéru kompletně pokryty
potočními nivními sedimenty a vápnitými slatinami o průměrné mocnosti 5 metrů. Vznik
vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na bázi nivy potoka.
Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými
hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch, dochází k vytváření mokřin.
Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Sklon svahu v místech výskytu
Cypripedium calceolus je okolo 30 stupňů. Místy jsou patrné uměle vytvořené kamenné
zídky, které jsou pozůstatkem původního způsobu hospodaření (pravděpodobně se zde
páslo). Podloží lokality je tvořeno pískovci České křídové tabule.
Geomorfologie: Lokalita se nachází v jižní části celku Ralská pahorkatina.
Reliéf: Georeliéf lokality lze označit za erozně denudační a jeho vznik je z velké části
podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho
označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí.
Pedologie: Základní typy půd úzce souvisejí s půdotvornými substráty. Na převážně
fyzikálních rozpadech křemenných pískovců se vyskytují kyselé rankery, podzolované
kambizemě a podzoly. Na jílovitovápnitých a vápnitých pískovcích vznikají pararendziny,
kyselé hnědé půdy a podzoly. Na vápnitých jílovcích a některých typech svahovin se
vytvořily pelozemě a hnědé půdy. V údolních nivách jsou přítomny nivní půdy a gleje,
ojediněle slatiny, na deluviofluviálních sedimentech jsou vyvinuty černice a gleje.
U "Polabské černavy" vznik vápnitých slatin umožnila přítomnost pramenného horizontu na
bázi nivy potoka. Na povrchu se vyvinuly tmavé nivní a slatinné půdy.
Lokalita "Na Pastvách" má v podkladu pískovce až slínovce překryté spraší a sprašovými
hlínami. Místy, kde vystupují slínovce na povrch dochází k vytváření mokřin.
Lokalitu "U háječku" tvoří svah orientovaný k jihu. Podloží lokality je tvořeno pískovci České
křídové tabule, které jsou překryty mělkými hnědozeměmi.
Oba toky Liběchovka a Pšovka jsou mokřady vytvořené na zvodnělých nivních uloženinách
na dnech zpravidla hlubokých kaňonovitých údolí, lemovaných pískovcovými stěnami.
Krajinná charakteristika: Oblast je zhruba ohraničena na severu městem Dubá, na východě
osadou Bezdědice, na jihovýchodě Mšenem, na jihu leží Nebužely a Střemy. U Střem z
území vybíhá tok řeky Pšovky až k osadě Velký Borek a zahrnuje i NPP Polabskou Černavu.
Na západě je hranice vedena od Želíz po toku Liběchovky směrem na sever prakticky až k
Dubé. Do území jsou zahrnuty především lesní komplexy (z větší části v CHKO Kokořínsko)
s výskytem kapradiny vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Lesy se v této části
uchovaly zejména v kaňonovitých údolích s charakteristickými pískovcovými skalními útvary.
Pouze vzácně Kokořínskem protékají trvalé vodními toky. Oba největší, Liběchovka a
Pšovka, které dosud přirozeně meandrují, byly do lokality také zahrnuty. Zčásti protékají
hlubokými kaňonovitými údolími a zčásti plochou nivou. Polabská černava v nejjižnějším
výběžku území leží již v plochém reliéfu Mělnickém úvalu. Zachovalý zbytek kdysi rozsáhlých
polabských vápnitých slatin se zde uchoval pouze díky mohutným a stálým pramenům a
poloze v úzké zaplavované nivě, kterou nebylo možno snadno meliorovat a přeměnit na
ornou půdu.
Biota:
Rekonstrukční geobotanická mapa uvádí na Kokořínsku převážně acidofilní bučiny (asociace
Luzulo-Fagetum) a borové doubravy (asociace Vaccinio vitis-ideae-Quercetum), a částečně
dubohabrové háje (asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum). Lesní porosty spadají
převážně do borové lesní oblasti. V přirozené skladbě převažují bory a borové doubravy,
které se vyskytují zejména na pískovcových plošinách a skalních hranách. Tyto lesy jsou
charakteristické téměř stoprocentním zastoupením borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí
břízy bělokoré (Betula pendula) a kolísavým zastoupením dubu zimního (Quercus petraea),
místy i se smrkem ztepilým (Picea abies). V podrostu dominuje borůvka černá (Vaccinium
myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a
metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Vedle borů by v přirozených lesích měly vysoké
zastoupení dubohabrové háje s dubem zimním a letním (Quercus robur) a habrem obecným
(Carpinus betulus). Dalším v oblasti hojně zastoupeným typem jsou bučiny s dominujícím
bukem lesním (Fagus sylvatica), které se vyskytují zejména na svazích otevřenějších údolí.
Většinou jde o porosty na kyselém podkladu. Na dnech zaříznutých údolí (dolů) se vyskytuje
specifická flóra smrčin – např. vranec jedlový či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea),
běžné jsou však kulturní smrčiny bez typického podrostu. Extrazonální výskyt některých
chladnomilných druhů a zvrat vegetačních stupňů je podmíněn klimatickými inverzemi v
chladných úzkých údolích. Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné
voštiny, jeskyně a převisy skal v místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen
minimum slunečního záření.
V nivě Pšovky jsou zastoupeny mokřady nejrůznějších typů – prameniště, vodní toky,
mokřadní olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky a také řada tůní a
rybníků. Plošně nejrozsáhlejší jsou olšiny, rákosiny a ostřicové mokřady. Pšovka není na
většině toku regulována, v řadě míst meandruje a v některých úsecích protéká téměř celou
nivou bez znatelného koryta. V korytě Pšovky je z nižších rostlin charakteristická ruducha
Batrachospermum moniliforme, z vyšších rostlin se vyskytují ohrožené druhy rdest alpský
(Potamogeton alpinus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), leknín bělostný (Nymphaea
candida), v polohách s vodní hladinou v úrovni vegetace roste vachta trojlistá (Menyanthes
trifoliata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a na mokrých ostřicových a
pcháčových loukách ve vegetaci svazu Caricion fuscae a Calthion prstnatec májový
(Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris) a upolín nejvyšší (Trollius
altissimus). Mokřady Pšovky jsou obývány unikátní faunou bezobratlých živočichů, kteří se v
České republice nikde jinde nevyskytují. Z vzácných měkkýšů žijících ve vodě je nutno zmínit
např. oblovku velkou (Cochlicopa nitens) či mlže hrachovku říční (Pisidium amnicum) a
hrachovku rýhovanou (P. tenuilineatum). Velmi vzácné druhy lze nalézt také mezi pavouky, z
nichž např. slíďák Hygrolycosa rubrofasciata a největší český pavouk lovčík vodní
(Dolomedes fimbriatus) zde žijí ve velmi početných populacích. Pavouk Mysmenella jobi je z
Čech znám z několika lokalit, z nichž jednou jsou právě kokořínské mokřady. V mokřadech
Pšovky u Mšenských pokliček bylo také nalezeno několik druhů chrostíků, nových pro faunu
České republiky, a vzácná jepice Paraleptohlebia werneri. Ze zajímavých brouků lze zmínit
např. vzácného střevlíka Epaphius rivularis či atraktivního tesaříka pižmového (Aromia
moschata). Z obratlovců je nejvýznamnějším obyvatelem Pšovky ryba sekavec Cobitis
elongatoides, teprve nedávno odlišená od sekavce písečného (Cobitis taenia). Dalšími
typickými obyvateli mokřadů jsou obojživelníci. Poměrně běžně se zde vyskytuje čolek
obecný (Triturus vulgaris) a č. horský (T. alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan
hnědý (Rana temporaria) a s. štíhlý (R. dalmatina). Mezi vzácné patří rosnička zelená (Hyla
arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan skřehotavý (R. ridibunda) a mlok
skvrnitý (Salamandra salamandra), pro kterého jsou obnovovány drobné tůňky na
prameništích. Mokřady na Kokořínsku nejsou příliš atraktivní pro vodní ptáky, takže zde ze
vzácnějších druhů uvidíme nejspíše pouze ledňáčka říčního (Alcedo atthis), skorce vodního
(Cinclus cinclus) a z rákosin je možno zaslechnout chřástala vodního (Rallus aquaticus).
V nivě Liběchovky se nachází řada mokřadních biotopů – prameniště, vodní toky, mokřadní
olšiny, olšovo-jasanové luhy, rákosiny, slatiniště, mokřadní louky, řada menších tůní a také
rybník v Rozprechticích. Na lokalitě Horní Liběchovka jsou dominantní vegetací acidofilní
bučiny, významný podíl mají též boreokontinentální bory, dubohabřiny a borové doubravy.
Na skalních výchozech se vyskytuje štěrbinová vegetace s kapradinami a maloplošně
společenstva keříčků. V nivě jsou zastoupeny jasanovo-olšové luhy a tužebníková lada, v
malé míře i mokřadní olšiny a mokřadní vrbiny. Na úpatí roklí se vyskytují prameniště, v
hlubokých roklích fragmentárně i podmáčené smrčiny. U samoty Kluk se nacházejí také
ovsíkové louky. V celé nivě Liběchovky jsou plošně nejrozsáhlejší olšiny, rákosiny a
ostřicové mokřady. Koryto Liběchovky a jejích přítoků není regulováno, v řadě míst tok
meandruje a v některých úsecích na horním toku protéká téměř celou nivou bez znatelného
koryta.
Nivu Liběchovky tvoří převážně mokřadní společenstva vysokých ostřic, rákosin a
mokřadních luk třídy Phragmito-Magnocaricetea zastoupená porosty s převahou rákosu
obecného (Phragmites australis). Na kosených plochách se kromě běžných druhů, k nimž
patří přeslička bahenní (Equisetum palustre), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), hrachor
luční (Lathyrus pratensis) vyskytují i některé vzácné a chráněné druhy, např. prstnatec
májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice Davallova (Carex davalliana). Jsou zde také porosty
bažinných olšin svazu Alnion glutinosae a olšin svazu Alnion incanae. Také v těchto
porostech nacházíme vzácné a chráněné druhy např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum),
kruštík bahenní (Epipactis palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), přesličku největší
(Equisetum telmateia) i oba výše zmíněné chráněné druhy. V korytě protékající Liběchovky
nacházíme např. i vzácnou ruduchu Batrachospermum moniliforme a z dalších vodních
rostlin např. potočnici zkříženou (Nasturtium sterile).
Polabská černava je ukázkovým biotopem vápnitých slatin. Nejvlhčí místa na lokalitě osidluje
společenstvo se vzácným Cladium mariscus, jde převážně o druhotná stanoviště na místě
bývalé těžby slatiny. Na velkých plochách jsou vyvinuta vápnitá slatiniště s diagnostickou
Carex davalliana, Pinguicula vulgaris a hojným výskytem vzácných šáchorovitých a
orchidejovitých. Na slatiny na vyvýšeninách navazují bezkolencové louky na okrajích lokality
s přechody do širokolistých suchých trávníků. V nivě Pšovky se dále vyskytují kvalitní porosty
pcháčových luk, které trpí expanzí rákosu, na nekosených částech se vyvíjí vegetace
tužebníkových lad. Plochy v sv. části komplexu jsou více degradované a po odvodnění a
pravděpodobném přeorání mají charakter psárkových luk, sušší místa na okraji nivy porůstají
ovsíkové louky. Součástí komplexu je poměrně zachovalý údolní jasanovo-olšový luh, část
bývalých luk byla v minulosti nevhodně osázena olší, břízou, jasanem, akátem a topoly.
Lokalitu "Na Pastvách" tvoří převážně nelesní, travnaté pozemky, které se v minulosti
využívaly pro extenzivní pastvu. Na jižně exponovaných plochách převládají širokolisté
suché trávníky. Často i v mozaice s opuštěnými ovocnými sady. Maloplošně se nacházejí
úzkolisté suché trávníky a bodově (na skalních výstupech okolo železniční trati) i acidofilní
vegetace efemér a sukulentů. V nejnižší poloze z. části se nalézá malá plocha údolního
jasanovo-olšového luhu.
Na lesní lokalitě "U háječku" se z větší části nacházejí kulturní jehličnaté nebo smíšené lesy,
na jižních svazích jsou ostrůvky přírodě blízkých, rozvolněných společenstev dubohabrového
lesa (sv. Carpinion) s menšími plochami, kde je stromové patro prořídlé a v podrostu se
nacházejí společenstva blízká širokolistým suchým trávníkům (sv. Bromion erecti).
Cypripedium calceolus se vyskytuje na největší ploše prořídlého lesa s roztroušenou břízou
a habrem velmi pestrým podrostem. Rostou zde druhy indikující sv. Bromion erecti a další,
spíše xerofytní druhy rostlin (např. Carlina vulgaris, Salvia pratensis). V nerozvolněných
částech dubohabřin je bohatě vyvinuté bylinné patro s Hepatica nobilis, Viola mirabilis,
Melampyrum nemorosum, Cephalanthera damasonium apod.
Kvalita a význam:
Kokořínsko je územím, ve kterém se nachází zatím nejvyšší počet zjištěných lokalit
vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). V současné době je známo přes 100 a další
budou přibývat, neboť území není zcela prozkoumáno. Pískovcové skály jsou erozí
rozčleněné do rozličných dutých tvarů a taková členitost povrchu pískovcových skal nemá
pravděpodobně ve světě obdoby. Tyto biotopy jsou pro vláskatec velmi vhodné, udržuje se v
nich relativně konstantní teplota a vlhkost a druh osídluje prakticky každý dostatečně vlhký a
zahloubený biotop. Nejvhodnějším stanovištěm jsou dlouhé úzké a tmavé jeskyňky, kde se
vyskytují porosty vláskatce o ploše několika decimetrů čtverečních. Hustota nalezišť
vláskatce na Kokořínsku je výjimečná i v evropském měřítku.
Tok Liběchovky spolu s tokem Pšovky jsou nejvýznamnějším nalezištěm druhů Vertigo
moulinsiana a Vertigo angustior v ČR. V toku Pšovky byli zjištěni zástupci druhu sekavce
Cobitis elongatoides a hybridní formy C. 2n, 3n elongatoides/C. n taenia, jedná se o
významnou lokalitu piskoře pruhovaného (tůň nad vsí Hleďsebe), ale především sekavců.
Niva obou potoků je součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy.
Horní Liběchovka je významným komplexem přírodě blízké vegetace na podkladu kyselých
kvádrových pískovců. V nivě potoka se vyskytují některé ohrožené druhy (Dactylorhiza
majalis, D. fuchsii, Chrysosplenium oppositifolium). Ve skalních spárách roste Trichomanes
speciosum. Lokalita je významná výskytem živočišných druhů Vertigo angustior, Salamandra
salamandra, Triturus alpestris.
Polabská černava je unikátní velkoplošnou lokalitou společenstev vápnitých slatin. Z
významných druhů se dále vyskytují např.: Schoenus ferrugineus, S. nigricans, Blysmus
compressus, Dactylorhiza incarnata, D. majalis, Orchis militaris, Tofieldia calyculata, Liparis
loeselii, Epipactis palustris, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris, Carex hostiana,
Salix rosmarinifolia a Juncus subnodulosus. Lokalita slouží jako demonstrační výuková
plocha. Z živočišných zástupců stojí za zmínku hojní obojživelníci a ptáci vázaní na rákosiny
a vlhké louky. Lokalita je součástí mezinárodně významného mokřadu Ramsarské úmluvy
"Liběchovka a Pšovka".
Lokalita "Na Pastvách" je bohatým nalezištěm xerotermního rostlinstva na hranici jeho
rozšíření. Na travnaté pozemky se váží druhy Carex flacca, Stipa capillata, Bothriochloa
ischaemum, Orthantha lutea, Astragalus cicer, Melampyrum arvense, Cirsium acaule,
Trifolium montanum, Platanthera chlorantha, Ononis spinosa, Cirsium acaule. Na polohy s
vystupujícími slínovci pak Gentianella amarella, Polygala amarella. V zářezu trati se
vyskytuje Corynephorus canescens, Rosa gallica, Saxifraga tridactylites, Muscari comosum,
Seseli osseum, Melica transsilvanica, Arabis hirsuta. Neudržované porosty zarůstají
Calamagrostis epigejos a křovinami.
Lokalita "U háječku" je jednou ze dvou nalezišť druhu Cypripedium calceolus v CHKO
Kokořínsko, v rámci České republiky se jedná o poměrně silnou populaci, která je
perspektivní.
Vegetace:
Stanoviště/Biotop
Rozloha (ha)
K1 Mokřadní vrbiny
0.2814
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
3.1476
L1 Mokřadní olšiny
0.9029
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
19.0649
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy
3.7085
L3.1 Hercynské dubohabřiny
6.7493
L5.4 Acidofilní bučiny
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista
pilosa)
L7.3 Subkontinentální borové doubravy
48.4711
0.0050
17.7363
L8.1A Boreokontinentální lišejníkové bory
0.4172
L8.1B Boreokontinentální bory bez lišejníků
5.4378
L9.2B Podmáčené smrčiny
0.0485
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
0.6182
M1.5 Pobřežní vegetace potoků
0.5203
M1.7 Vegetace vysokých ostřic
0.2372
M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus)
0.6223
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců
0.7265
R2.1 Vápnitá slatiniště
4.1904
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
3.0320
S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti
0.0100
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
13.8280
T1.4 Aluviální psárkové louky
2.9090
T1.5 Vlhké pcháčové louky
3.5777
T1.6 Vlhká tužebníková lada
6.8169
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
2.9311
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých
a bez jalovce obecného (Juniperus communis)
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku
11.4747
1.5265
výběžkatého
T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného
(Juniperus communis)
0.2160
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
0.4021
V1C Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých
vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)
0.0125
Nebeský rybníček u Veselí
Rozloha: 1.3680 ha
Poloha:
Nebeský rybníček v osadě Veselí u silnice Chcebuz – Újezd, která tvoří západní hranici
CHKO Kokořínsko.
Ekotop:
Geologie: Území je součástí České křídové tabule, která je zde převážně tvořena
křemennými pískovci. V případě vlastní lokality se vyskytují kvartérní hlinito-písčité
sedimenty.
Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské tabule, celku Ralská pahorkatina, podcelku
Dokeská pahorkatina, okrsku Polomené hory a podokrsku Brocenská pahorkatina.
Reliéf: Území je drobnou sníženinou na plošině na sprašových pokryvech.
Pedologie: V území i nejbližším okolí jsou vyvinuty různě mocné pokryvy sprašových hlín.
Krajinná charakteristika: Mělký, vegetací silně zarostlý nebeský rybníček mezi obcí a silnicí.
S ohledem na plnění dešťovými srážkami je běžné kolísání vody v rozsahu cca 50 cm, což
však vzhledem k plochému charakteru znamená často vyschnutí více než poloviny plochy.
Biota:
Mělký eutrofní rybník bez výskytu ryb zarůstající až na středovou plochu (cca 50 m2) na
trvale či alespoň dlouhodobě zaplavených místech především orobincem širolistým a v méně
podmáčených místech porosty ostřic (Carex gracilis). Bohatá lokalita několika druhů
obojživelníků, významná především výskytem čolka velkého (Triturus cristatus).
Kvalita a význam:
Jediná lokalita čolka velkého (Tristurus cristatus) v CHKO Kokořínsko, která je zároveň
lokalitou s početnou populací.
Ronov – Vlhošť
Poloha:
Území se částečně rozkládá v severní části CHKO Kokořínsko, východně od obce Hvězda
(Vlhošť), SV od Blíževedel (Ronov) a v okolí obce Litice. Druhá část, východně od obce
Litice, zasahuje již za hranice CHKO Kokořínsko. Louky s lokálními prameništi na severním
úpatí kopce Ronov nad železniční tratí a zastávkou Stvolínky, vlhké louky mezi Liticemi a
Stvolínkami.
Ekotop:
Geologie: Ronov (553 m n. m.) je tercierní bazaltoidní vulkanit (nefelinický bazanit), tvarem
kuželovitý suk. Vlhošť (614 m n. m.) je tvořen ve vrcholové části znělcem, na svazích pak
metamorfovanými pískovci. Podobný charakter má i sousední vrch Malý Vlhošť (440 m n.
m.). Podloží je tvořeno z části hlinitopísčitými a fluviálními a deluvio-fluviálními sedimenty a z
větší části slínovci až vápnitými jílovci a kaolinickými a jílovitými pískovci.
Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské křídové tabule, v orografickém celku
Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, zčásti v okrsku Jestřebská kotlina,
podokrsku Holanská pahorkatina a zčásti v okrsku Polomené hory, v Rašovické části
podokrsku Brocenská pahorkatina. Ronov geomorfologicky představuje nejzápadnější vrchol
Ralské pahorkatiny. Z tektonického hlediska leží při severním okraji více než 2 km širokého
pásma středohorského zlomu, označovaného v této části jako zlom úštěcký.
Reliéf: Lokalita se nachází v nivě Bobřího potoka a přítokové části rybníka, dále je lokalita
tvořena svahy na úpatí Ronova, který společně s Vlhoští tvoří výrazné prvky krajiny v
navrhované lokalitě.
Pedologie: Na lokalitě převažují primární pseudogleje, částečně sem také zasahují rankery
(v horní části lokality směrem k vrcholu Ronov). Svahy kopce, ve kterých se vyskytuje ještě
několik drobných vulkanitů, tvoří svrchnokřídové vápnité jílovce, ponejvíce se slabými
vložkami prachovitých pískovců, řidčeji polohami křemenných pískovců (březenské
souvrství, svrchní coniak). Tento litologický vývoj je příčinou výskytu častých recentních i
subrecentních sesuvů. Příkré svahy pod vrcholem jsou nepravidelně lemovány sutěmi, místy
až charakteru kamenných moří (pleistocén), níže jsou svahy zakryty soliflukčními kamenitými
až balvanitými sedimenty. Zastoupeny jsou převážně půdy písčité, místy hlinitopísčité,
převážně lehké a minerálně chudé, s nízkým obsahem humusu.
Krajinná charakteristika: Území mezi Stvolínkami a Kravaři tvoří mělké údolí s širokou nivou
potoka s pestrou mozaikou převážně lučních porostů, od intenzivně sečených luk po
rákosiny, vzájemně oddělených pásy dřevin podél potoka a odvodňovacích kanálů.
Převážně kulturní krajina je jen mírně zvlněná, s několika rybníky (Dolanský r.) a mokřadními
olšinami. Některá pole byla ponechána ladem a přecházejí v luční společenstva. V krajině se
hojně zachovaly remízky a keřové linie. Louky a pásy zeleně na SV svazích pod Ronovem
(552 m n. m.), včetně svahových pramenišť na podloží tvořeném vápnitými jílovci svrchní
křídy. Lesní porosty jsou především v okolí Ronova a Vlhoště.
Biota:
Lokalita zahrnuje několik různých biotopů, od mokřadů až po sušší stanoviště (ovsíkové
louky, širokolisté trávníky). Luční porosty jsou místy rozdělené pásy vysokých křovin a
stromů původních druhů. V okolí potoka, rybníku a Ronova je mozaika několika sukcesních
stadií, převážně vlhká tužebníková lada, ostřicové porosty a vlhké pcháčové louky. Místy se
do porostů šíří rákos. V rozsáhlém komplexu mokřadních luk, v kterých převažuje Molinion
nebo Filipendulion, se jen lokálně zachovaly drobná prameniště, na která je vázán výskyt
vrkoče útlého (Vertigo angustior). V těsné blízkosti potoka mezi Stvolínkami a Kravaři se v
navazující olšině zachovaly porosty mezofilních bylinných lemů. Za Svolínkami se vytvořilo
společenstvo bažinných olšin s porosty ďáblíku bahenního (Calla palustris).
Na svazích Ronova převažují lesní společenstva, na S a SZ svazích převažuje Carpinion
(Melampyro nemorosi-Carpinetum). Maloplošně se na vrchu objevuje Tilio-Acerion, suťové
lesy typické pro pahorkatiny as. Aceri-Carpinetum. Dále je zde zastoupen Quercion
petraeae. Skalní vegetace (Alysso-Festucion pallentis) se překrývá se společenstvy sutí.
Společenstva křovin tvoří trnka, ptačí zob, hlohy, růže, na vrcholu i společenstvo s třešní
křovitou (Prunetum fruticosae) a jejím křížencem Cerasus x eminens a se skalníkem
celokrajným (Cotoneaster integerrimus).
Na JV svazích se vyskytují společenstva as. Potentillo albae-Festucetum rubrae (JV svahy
Ronova), která jsou druhově velmi bohatá (Ophioglossum vulgatum, Potentilla alba,
Peucedanum cervaria, Colchicum autumnale) a v oblasti tvoří unikátní reliktní typ
středověkého managementu (absence hnojení). Vedle těchto společenstev byla zahrnuta do
návrhu také společenstva Polygala comosa-Briza media, vyskytující se na SV svazích
Ronova a v amfiteátru pod Liticemi. Z lemových společenstev je zde Geranion sanguinei.
Svahy Vlhoště pokrývají květnaté bučiny, a to ve společenstvu typickém pro neovulkanity
severních Čech, a proto na Kokořínsku vzácném (Melico uniflorae-Fagetum), v jejich
podrostu roste strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis),
svízel vonný (Galium odoratum), vzácně kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Byla
zde nalezena vzácná kapraď rezavá (Dryopteris affinis) a dále kokořík přeslenitý
(Polygonatum verticillatum) či sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), které naznačují
vztahy k podhorským bučinám. Kromě bučin zde najdeme i malé plochy habrové doubravy,
borové doubravy a jehličnaté lesy – především reliktní bory na skalách, které se někdy těžko
odlišují od druhotných kultur na stanovišti původních borů. V podrostu se vyskytuje vřes
obecný (Calluna vulgaris), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), borůvka černá
(Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a další. Na pískovcových
skalách jsou chudá vřesoviště, často s hojným výskytem mechorostů a lišejníků. Na písčitých
lavicích na hranách skal roste např. kolenec Morisonův (Spergula morisonii), třezalka
tečkovaná (Hypericum perforatum) nebo šťovík menší (Rumex acetosella).
Z pohledu výskytu modráska bahenního (Maculinea nausithous) a m. očkovaného
(Maculinea teleius) je významný starý ovocný sad u Blíževedel s hojným výskytem krvavce
totenu (Sanguisorba officinale) a bezkolence.
Kvalita a význam:
Jde o plošně nejrozsáhlejší lokalitu výskytu modráska bahenního a modráska očkovaného
na území CHKO Kokořínsko a na základě provedených pozorování lze soudit na přítomnost
silných populací.
Z významných druhů rostlin se v navrhované lokalitě vyskytují ostřice odchylná (Carex
appropinquata), ďáblík bahenní (Calla palustris), ostřice dvouřadá (Carex disticha), oman
vrbolistý (Inula salicina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadilka obecná (Ophioglossum
vulgatum), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), smldník jelení (Peucedanum cervaria),
mochna bílá (Potentilla alba), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), kostival
český (Symphytum bohemicum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bělozářka větevnatá
(Anthericum ramosum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), lilie zlatohlavá (Lilium
martagon), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), rdest alpský (Potamogeton alpinus).
Cenné jsou zachovalé mokřadní louky u Litic. Jedná se rozlehlé louky sv. Molinion, částečně
kosené. Vzhledem k poloze luk mimo CHKO společenstva pomalu degradují z důvodů
absence managementu.
Doloženo je hnízdění silně ohroženého sýce rousného (Aegolius funereus), skřivana lesního
(Lullula arborea) a holuba doupňáka (Columba oenas). Významný je výskyt druhů ptáků
využívající ke hnízdění dutiny, jako je lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek bělokrký
(Ficedula albicollis), strakapoud velký (Dendrocopos major) a datel černý (Dryocopus
martius). Dále v oblasti hnízdí sokol stěhovavý (1 pár Vlhošť). V lokalitě se dlouhodobě drží
perspektivní populace vrkoče útlého (Vertigo angustior), v současné době částečně
zdecimovaná následky meliorací.
Vegetace:
Stanoviště/Biotop
Rozloha (ha)
12.7781
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů
L1 Mokřadní olšiny
1.6905
22.1682
4.1785
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
2.6912
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy
7.6100
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
4.9333
45.9813
L4 Suťové lesy
18.4527
L5.1 Květnaté bučiny
30.3893
22.6193
L6.5B Acidofilní teplomilné doubravy bez kručinky chlupaté (Genista
pilosa)
9.3872
L7.1 Suché acidofilní doubravy
0.0338
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
37.1623
8.8619
15.0774
M1.5 Pobřežní vegetace potoků
0.6503
M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů
0.8962
M1.7 Vegetace vysokých ostřic
7.6120
M2.1 Vegetace letněných rybníků
0.0025
M7 Bylinné lemy nížinných řek
0.0200
R1.1 Luční pěnovcová prameniště
0.1577
3.5980
S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin
0.0452
140.7475
T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd
0.1893
0.7663
T1.5 Vlhké pcháčové louky
90.9928
T1.6 Vlhká tužebníková lada
26.4443
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
17.7876
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu
vstavačovitých
0.1804
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých
a bez jalovce obecného (Juniperus communis)
1.2986
T4.1 Suché bylinné lemy
1.7512
T4.2 Mezofilní bylinné lemy
0.0497
1.9815
0.5972
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých
vod - ostatní porosty
45.6080
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou
bahenní (Hottonia palustris)
0.0633
Roverské skály
Poloha:
Rozsáhlý lesní komplex v severní části CHKO Kokořínsko zhruba mezi kopcem Vlhošť a
silnicí Dubá – Tuhaň.
Ekotop:
Geologie: Rozsahem největší část území tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského
souvrství (střední – zčásti svrchní turon).
Geomorfologie: Ralská pahorkatina.
Reliéf: Reliéf Roverských skal lze označit za erozně denudační, jeho vznik je z velké části
podmíněn litologickým charakterem křídových, terciérních a kvartérních hornin. Lze ho
označit za strukturní stupňovinu s hustou sítí kaňonovitých údolí.
Pedologie: Základní typy půd úzce souvisejí s půdotvornými substráty. Na převážně
fyzikálních rozpadech křemenných pískovců se vyskytují kyselé rankery, podzolované
kambizemě a podzoly.
Krajinná charakteristika: Do území je zahrnut téměř celistvý lesní komplex na pískovcích
(střídající se plošiny s kaňonovitými údolími) v oblasti bez trvalých vodních toků.
Biota:
Lesní porosty Roverských skal tvoří především borové doubravy a na extrémních místech
(okraje skal, některé skalní plošiny) i reliktní bory. V hlubších údolích obvykle převládají
nepůvodní smrčiny, částečně se zachovaly acidofilní bučiny. V podrostu většiny borových
porostů dominuje borůvka černá (Vaccinium myrtillus), popř. brusinka obecná (Vaccinium
vitis-idaea), vřes obecný (Calluna vulgaris) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Na
osluněných hranách skal se vyskytují maloplošná vřesoviště. Skalní vegetace je častá, ale
netypická a slabě vyvinutá – převládají mechorosty a částečně kapraďorosty (Polypodium
vulgare, Dryopteris sp. div.).
Vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) osídluje četné voštiny, jeskyně a převisy skal v
místech, kde je dostatečná vlhkost a kam dopadá jen minimum slunečního záření.
Kvalita a význam:
V pískovcových skálách, erozí rozčleněných do rozličných dutých tvarů se nacházejí četné
mikrolokality vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Jeskyně, štěrbiny, voštiny a
převisy jsou pro vláskatec velmi vhodné, udržuje se v nich relativně konstantní teplota a
vlhkost a druh tvoří vitální a rozsáhlé kolonie.
Vegetace:
Stanoviště/Biotop
Rozloha (ha)
0.0847
0.0637
18.6301
3.8853
L7.1 Suché acidofilní doubravy
2.4818
1282.2927
178.2604
2.1393
1.1165
5.4106
T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus
canescens)
0.0075
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd
0.1053
4.3975
0.0495
EVL Jestřebsko – Dokesko
Ekotop:
Základní charakteristika: Charakteristickými geomorfologickými prvky Jestřebsko-Dokeska
jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, kvádrové pískovce rozčleněné do
bizardních skalních útvarů a kaňonovitých soutěsek a dále neovulkanické vrchy, které jsou
výraznými krajinnými dominantami. Krajinný reliéf utvářený těmito prvky je v České republice
ojedinělý. Díky velké různorodosti biotopů a jejich zachovalosti se zde vyskytuje i pestrá flóra
a fauna. V území se nalézá několik výrazných krajinných dominant, které jsou v následujícím
textu samostatně pojednány.
Máchovo jezero
Bylo vytvořeno v mělké depresi již za Karla IV. (1366) a zřejmě zvýšením hladiny došlo k
podpoře rašelinotvorné činnosti v mělkých zátokách (zvláště severní zátoka, Swamp a
Břehyňská zátoka). Východní část severní zátoky je rozsáhlejší, tvoří ji společenstva
stojatých vod, makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (Sparganietum minimi),
rákosin, přechodových rašelinišť (Rhynchosporetum albae) a rašelinných brusnicových borů
(Vaccinio uliginosi-Pinetum) s jistým výskytem 4 kriticky ohrožených druhů rostlin.
Nejcennější je část rašeliniště nedaleko autokempu Andrea s výskytem jezírek s
hrotnosemenkou hnědou (Rhynchospora fusca). Západní část severní zátoky je menší, ale je
zde také malé rašeliniště se zarůstajícími jezírky. NPP Swamp leží na písčitých náplavech s
nízkou vrstvou humolitu. Jedná se o rašeliniště s četnými jezírky a velmi významnou
algologickou lokalitou (potvrzeno více než 170 druhů řas) a s kriticky ohroženými druhy
rostlin (např. Rhynchospora fusca). Od eutrofních vod Máchova jezera je izolováno úzkou
hrázkou, která byla v minulosti uměle zpevněna vegetačními tvárnicemi. V Břehyňské zátoce
je situováno několik izolovaných rašelinišť se společenstvy rašelinného a částečně i
slatinného charakteru. Jsou zde pěkně vyvinuta společenstva Rhynchosporetum fuscae a
Rhynchosporetum albae a na lokalitě roste 5 kriticky ohrožených druhů rostlin. Z ptáků zde
byl zjištěn moták pilich (Circus cyaneus), bukač velký (Botaurus stellaris), jeřáb popelavý
(Grus grus), bekasina otavní (Gallinago gallinago) a různí tyrfofilní motýli.
Břehyňský rybník a přilehlé bučiny
Je součástí NPR Břehyně-Pecopala pro ojedinělé slatinné, rákosinné a vysokoostřicové
porosty s navazujícími podmáčenými smrčinami a bory. Přechází na severu v komplex borů
a bučin na pískovcové plošině s řadou kaňonovitých údolí. Podklad tvoří svrchnokřídové
kvádrové pískovce, které ve třetihorách prorazily neovulkanity (Mlýnský vrch, Pec). V okolí
rybníku se nacházejí čtvrtohorní písčité, hlinitopísčité až organické sedimenty (rašeliny) s
organozeměmi. Jedná se o nejvýznamnější ptačí hnízdiště severních Čech (zaznamenáno
164 druhů ptáků) s řadou na rašeliniště vázaných dalších živočichů. Při budování rybníka
došlo ke zdvihu vodní hladiny (je o 6 m výše než u Máchova jezera), což vedlo k oddálení
zazemňovacího procesu a k vzniku či rozšíření rašelinění. To dokládá na spodní vrstvě
humolitu novodobá vrstva rašeliny na dně rybníku. Samotný rybník se rozkládá na ploše 90
ha, avšak celých 40 ha tvoří pobřežní vegetace. Hloubka rybníka nepřesahuje 2 m.
Hradčanská plošina
Je tvořena převážně pískovcovými skalními městy s vysoce členitým reliéfem vyzdviženým
nad Jestřebskou kotlinu s několika vrchy vesměs neovulkanického původu (Vysoký vrch,
Bahno, Pecopala, Velký a Malý Borný a nejvyšší vrchol Dub – 457 m n. m.). Na východě je
zakončen depresí Pustého rybníka. Kvádrové pískovce jsou místy obohaceny o vápnitý tmel,
což podmiňuje výskyt některých teplomilných kalcifytů vázaných na odkryté skalní stěny v
severní a západní části. Vznik inverzních poloh na dnech údolí měl za následek vývoj
chladnomilné vegetace (rašelinné a podmáčené smrčiny, lesní prameniště apod.). Prostředí
tmavých skalních spár vyhovuje druhu Trichomanes speciosum (Natura 2000). Nejhlubší
údolí (hloubka 50 m) leží na severní straně Popelového hřebenu.
Jestřebské slatiny, PR Sluneční dvůr a PP Konvalinkový vrch
Jestřebské slatiny jsou zhruba 200ha komplexem převážně odvodněných slatinišť a lučních
ekosystémů přiléhajících k Mlýnskému potoku mezi Jestřebím a Starými Splavy. Na lokalitě
se vyvinuly střídavě vlhké louky ze svazu Molinion (s druhy jako Carex flacca, Galium
boreale, Iris sibirica) a ostřicovomechové porosty na organogenních minerálně bohatých
půdách ze svazu Caricion davallianae (s vzácnými ostřicemi Carex davalliana, C. hostiana,
C. lepidocarpa). Díky pravidelné údržbě, monitoringu a záchrannému programu AOPK ČR se
zde dochovaly ještě mnohé mokřadní orchideje (např. Liparis loeselii, Epipactis palustris).
Výsostnou pozornost si zaslouží nedávno popsaný druh Dactylorhiza bohemica, Pinguicula
bohemica nebo Ligularia sibirica, o jejíž původnosti jsou ovšem stále vedeny spory. Z dalších
ochranářsky význačných druhů jsou z Jestřebských blat a okolí udávány: Carex
appropinquata, C. cespitosa, C. diandra, Comarum palustre, Drosera rotundifolia, Epipactis
palustris, Eriophorum latifolium, Iris sibirica, Isolepis setacea, Juncus acutiflorus,
Menyanthes trifoliata, Dactylorhiza maculata, D. majalis, Oxycoccus palustris, Phyteuma
orbiculare, Rhynchospora alba, Salix repens, Tofieldia calyculata, Triglochin palustre,
Utricularia minor, Valeriana dioica. Převážná část luk je opuštěna a zarůstá náletem dřevin a
rákosem. PR Slunečný dvůr je malá lokalita ležící uvnitř Jestřebských slatin. Mokřadní louky
jsou chráněné zejména kvůli výskytu popelivky sibiřské (Ligularia sibirica). Dále zde rostou
např. Iris sibirica, Calla palustris, Salix repens, Dactylorhiza majalis. Zaznamenán byl
bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška luční (Anthus pratensis), bekasina otavní
(Gallinago gallinago), chřástal polní (Crex crex) a mnoho bezobratlých. PP Konvalinkový
vrch je asi 30 m vysoký skalní hřbet protáhlý ve směru SZ-JV porostlý borovým lesem. Na
severní straně je zajímavý výskyt rojovníku (Ledum palustre) na pískovcové skále.
NPR Novozámecký rybník
Rozsáhlý rybník (50 ha volné vodní hladiny) s mohutnými porosty rákosu a vrbin. Nehluboký
(v průměru 1,5 m) a značně zanesený rybník míval v minulosti větší rozlohu a navazovaly na
něj udržované kosené a pasené louky. S opouštěním obhospodařovaných ploch se také
zmenšila plocha cenných mokřadních společenstev vázaných dnes již jen na malé enklávy
nazývané místními názvy (např. Krédlova a Grulichova louka). V posledních letech byla také
neúměrně zvýšena vodní hladina, což se nepříznivě projevilo na vegetaci. Zaznamenáno
bylo 26 asociací většinou vodních, bažinných a mokřadních společenstev (rákosiny,
slatiniště, porosty vysokých ostřic), z nichž k nejcennějším patří Caricetum appropinquatae,
Valeriano dioicae-Caricetum davallianae s kriticky ohroženými druhy rostlin. Dnes potvrzeno
na území 430 druhů rostlin, z nichž 54 je vedeno jako ohrožených nebo zvláště chráněných
(např. Carex dioica, C. hostiana, Dactylorhiza incarnata subsp. serotina, Dryopteris cristata,
Eleocharis quinqueflora a Liparis loeselii). Z dalších cenných rostlin uveďme Allium
angulosum, Arnoseris minima, Calla palustris, Carex appropinquata, C. davalliana, C.
diandra, C. elata, C. hartmanii, C. lasiocarpa, C. pulicaris, Cerastium semidecandrum,
Comarum palustre, Cicuta virosa, Corynephorus canescens, Crepis succisifolia, Eriophorum
latifolium, Hydrocharis morsus-ranae, Juncus acutiflorus, Dactylorhiza majalis, Hydrocotyle
vulgaris, Menyanthes trifoliata, Myosotis cespitosa, M. discolor, Naumburgia thyrsiflora,
Nuphar lutea, Laserpitium prutenicum, Oxycoccus palustris s. l., Parnassia palustris,
Pedicularis palustris, P. sylvatica, Ranunculus lingua, Salix repens, Silaum silaus, Stellaria
palustris, Thalictrum lucidum, Teesdalia nudicaulis, Thelypteris palustris, Triglochin palustre.
Na J a V je rezervace lemována neprostupnými rákosinami, v nichž hnízdí např. bukač velký
(Botaurus stellaris), jeřáb popelavý (Grus grus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus),
moudivláček lužní (Remiz pendulinus), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica
cyanecula), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides). Z území je udáváno celkem 220
ptačích druhů. Z dalších ohrožených živočichů zde žije vydra říční (Lutra lutra), blatnice
skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a skokan skřehotavý (Rana
ridibunda), 800 druhů brouků a 50 druhů měkkýšů.
Heřmanický rybník
Založen teprve v 50. letech minulého století, ale v jeho okolí se dochovaly zbytky rašelinných
luk mj. s Carex davalliana, Comarum palustre, Dactylorhiza majalis, Hottonia palustris,
Hydrocotyle vulgaris, Hydrocharis morsus-ranae, Juncus alpino-articulatus, Naumburgia
thyrsiflora, Salix repens, Stellaria palustris.
Provodínské kameny
Tři vulkanické vrchy, z nichž je chráněná jako PP Provodínské kameny pouze Lysá skála
(419 m n. m), skalní výchoz olivinického čediče vystupující z okolních pískovců a se zbytky
bývalé těžby. Vyvinuty jsou skalní stepi, teplomilná skalní společenstva štěrbin s Erysimum
crepidifolium, Festuca pallens, Jovibarba sobolifera, Melica transsilvanica, Seseli osseum.
Okolí je porostlé dubohabřinou s hájovými druhy (z ohrožených Lilium martagon, Primula
veris). V minulosti zaznamenán výr velký (Bubo bubo), recentně moták pilich (Circus
cyaneus), krkavec velký (Corvus corax). Lokalita vzácných teplomilných bezobratlých.
Geomorfologie: Území se řadí k Severočeské tabuli se strukturně denudačním reliéfem.
Projevují se zde typické erozní tvary jako skalní věže, převisy i skalní města s hluboce
zařízlými údolími. Území zahrnuje Jestřebskou kotlinu (s Mlýnským potokem) a částečně
Hamerskou (s řekou Ploučnicí) a Hradčanskou pahorkatinu (součást Ralské pahorkatiny),
tvořenou několikerými vrcholy: Dlouhý vrch (402 m n. m.), Strausův vrch (376 m n. m.), Lysá
skála (419 m n. m.), Michlův vrch (387 m n. m.), Puchavec (341 m n. m.), Kraví hora (378 m
n. m.), Borný (446 m n. m.), Pec (451 m n. m.), Dub (458 m n. m.). Dále na východ za
depresí Pustého rybníka se zdvihá dvojvrchol Malé a Velké Bukové (474 m n. m.) – nejvyšší
dominanta v území. Do Máchova jezera se vlévá Břehyňský potok vytékající z rybníka
Břehyně. Z Máchova jezera vytéká Robečský (Mlýnský, Starosplavský) potok s nejnižší
nadmořskou výškou v území (asi 260 m n. m.).
Geologie: Geologický podklad je tvořen horninami svrchní křídy (tvořené křemennými, zčásti
vápnitými pískovci). Tyto horniny jsou proraženy četnými tělesy třetihorních vyvřelin, které
jsou odolnější proti odnosu a vystupují mimo území jako dominanty, např. v podobě kuželů
(Ralsko 696 m n. m., Velký Bezděz 603 m n. m.) a hostí druhově bohatou vegetaci. Přímo v
území jsou to např. Velká a Malá Buková a Pec s květnatými bučinami nebo Kraví hora s
dubohabřinami.
Pedologie: Nejrozšířenějším půdním typem je arenický podzol spolu s arenickou kambizemí
na svahovinách pískovců. Na vodou ovlivněných stanovištích nalezneme primární
pseudogleje a gleje přecházející často do organozemí. Maloplošně se v okolí bazických
efuziv vyvinuly eutrofní kambizemě.
Klima: Území leží v mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami od 5° do 8°
C a průměrnými ročními úhrny srážek 650–900 mm. Dokesko je nejteplejší a nejsušší oblastí
Českolipska. Velké rozpětí klimatických údajů je dáno členitostí reliéfu. Pro oblast
Hradčanské plošiny jsou častým jevem teplotní inverze na dnech tzv. důlav, kde dochází k
hromadění studeného vzduchu. Velká plocha vodní hladiny způsobuje rovněž lokální zvýšení
vzdušné vlhkosti a časté mlhy, čímž klima nabývá oceanického rázu a je potlačen vliv
extrémních teplot. Naproti tomu se na jižně exponovaných svazích především vulkanických
výchozů udržuje teplejší klima, na něž je vázána extrazonální vegetace.
Krajinná charakteristika: Krajina vyhledávaná lidmi pro svou vysokou estetickou hodnotu. Ta
je daná sepětím ploch řídce osídlených (Hradčanské stěny) a relativně rušných a hojně
využívaných k rekreaci (Dokesko). Jistou podobu lze nalézt s rybniční krajinou Třeboňské
pánve, avšak zde je navíc doplněna přitažlivým pahorkatinným reliéfem s dominantami
čedičových vrchů (Bezděz). Pro svou inspirativnost a spojitost s dílem romantického básníka
se pro ni vžilo pojmenování Máchův kraj.
Biota:
(1) Flóra: Převážná část území spadá do fytochorionu Ralsko-Bezdězská tabule
charakterizovaného přítomností (sub-)atlantického geoelementu. Významný je reliktní ráz
květeny, která na několika místech přežívá zřejmě již od dob postglaciálu, a vysoká
biodiverzita daná místy značnou terénní členitostí, ale rovněž střídáním vodních a
suchozemských ploch. Z Českolipska je uváděno asi 1600 taxonů vyšších rostlin, z nichž k
největším vzácnostem zdejších vlhkých luk řadíme např. endemické taxony Dactylorhiza
bohemica a Pinguicula bohemica a dále Dactylorhiza maculata subsp. maculata, D.
incarnata subsp. serotina, Ligularia sibirica, Tofieldia calyculata, Liparis loeselii či
Lycopodiella inundata a na rašeliništích Rhynchospora fusca (asi poslední výskyt v celé ČR!)
a Hammarbya paludosa. Na skalách roste Minuartia caespitosa, Carex pediformis subsp.
macroura (C. rhizina) a na otevřených písčinách velmi vzácně Astragalus arenarius spolu s
Armeria elongata, Aira praecox, Cerastium semidecandrum, Filago minima. Prolínají se zde
teplomilné taxony (Pulsatilla patens, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) s
boreomontánními dealpínskými (Biscutella laevigata, Thesium alpinum, Chimaphilla
umbellata, Arctostaphylos uva-ursi). Z dalších kriticky až ohrožených druhů v navrhovaném
území rostly nebo rostou: Abies alba, Allium angulosum, A. strictum, Arnoseris minima, Aster
amellus, Arnica montana, Batrachium circinatum, Berula erecta, Blysmus compressus, Calla
palustris, Carex appropinquata, C. cespitosa, C. davalliana, C. diandra, C. dioica, C.
ericetorum, C. hartmanii, C. hostiana, C. lasiocarpa, C. lepidocarpa, C. limosa, C. pulicaris,
C. viridula, Catabrosa aquatica, Cephalanthera damasonium, C. rubra, Cicuta virosa,
Comarum palustre, Cotoneaster integerrimus, Dactylorhiza fuchsii, D. mezereum, Daphne
cneorum, Diphasiastrum complanatum, D. issleri, D. zeilleri, Drosera rotundifolia, Dryopteris
cristata, Eleocharis mamillata, E. quinqueflora, Epipactis atrorubens, E. palustris, E.
purpurata, Festuca pallens, Gymnadenia conopsea subsp. conopsea, Gypsophila fastigiata,
Helichrysum arenarium, Hierochloë australis, Hottonia palustris, Huperzia selago,
Hydrocotyle vulgaris, Hypericum humifusum, Iris sibirica, Juncus acutiflorus, J. alpinoarticulatus, J. subnodulosus, Juniperus communis, Ledum palustre, Lemna trisulca, Lilium
martagon, Luzula divulgata, Lycopodium annotinum, Melica transsilvanica, Menyanthes
trifoliata, Moneses uniflora, Monotropa hypopitys, Myosotis sparsiflora, Myosurus minimus,
Myriophyllum verticillatum, Najas marina, N. minor, Neottia nidus-avis, Nasturtium officinale,
Naumburgia thyrsiflora, Nymphaea candida, Ophioglossum vulgatum, Orchis ustulata,
Oxycoccus palustris s. l., Parnassia palustris, Pedicularis palustris, Peucedanum
oreoselinum, Phyteuma orbiculare, Platanthera bifolia, Potamogeton gramineus, P. lucens,
P. obtusifolius, P. perfoliatus, Pseudolysimachion maritimum, Ranunculus lingua,
Schoenoplectus lacustris, Scorzonera humilis, Scrophularia umbrosa, Senecio vernalis,
Seseli annuum, S. osseum, Silaum silaus, Sorbus danubialis, Sparganium minimum,
Spergula morisonii, Stellaria longifolia, S. palustris, Stipa joannis, Teesdalia nudicaulis,
Thalictrum flavum, T. lucidum, Trichomanes speciosum, Triglochin palustre, Utricularia
australis, U. minor, Valeriana dioica, Veronica scutellata, Viola rupestris, V. stagnina, Viscum
album.
Potenciální vegetaci představovaly v postglaciálu především bučiny, kyselé doubravy a bory
na skalních i na podmáčených stanovištích a výjimečné reliktní smrkové porosty na dnech
inverzních údolí. S lidskou činností vzrostl podíl dubohabřin. V místech trvalého zamokření,
na skalních plošinách a na otevřených písečných plochách lze předpokládat i vývoj alespoň
krátkodobého bezlesí.
(2) Vegetace: Velmi pestré je zastoupení jednotek makrofytní vegetace přirozeně eutrofních
a mezotrofních vod (V1), kde na Břehyňském a Novozámeckém rybníce se vyskytují porosty
s voďankou žabí (V1A – Hydrocharitetum morsus-ranae), roztroušeně i porosty s
bublinatkami (V1C) a ostatními typy vegetace (V1F). Relativně hojné je rozšíření jednotky
V1G (bez vodních makrofyt) ve vodách s přirozeným charakterem dna a břehů. Na mělké
stojaté vody je vázána makrofytní vegetace s Hottonia palustris (V2B), příp. ostatní porosty
(V2C). Vodní společenstva plovoucích rostlin pokrývají zejména okrajové části volné vodní
hladiny (oblast dolního sublitorálu) s porosty asociace Myriophyllo-Nupharetum (submersní
Ceratophyllum demersum, Batrachium circinatum, Myriophyllum spicatum, M. verticillatum a
natantní Nymphaea candida a Nuphar lutea a různé druhy rodu Potamogeton). Vzácné jsou
porosty V3 – makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (Sparganietum minimi)
rozšířené na Břehyňském a Baronském rybníku a v uměle vytvořených tůňkách bývalé
pískovny v Provodíně. V4 – makrofytní vegetace vodních toků (V4A a V4B) se vyskytuje na
všech větších tocích (Ploučnice, Hradčanský a Mlýnský potok s hojně se vyskytujícím
Potamogeton pectinatus, roztroušeně Ceratophyllum demersum, Potamogeton lucens a
vzácně s Potamogeton perfoliatus a druhy rodu Callitriche a Batrachium. Vegetace zarůstá
odvodňovací kanály, některé aluviální tůně a mrtvá ramena. Vegetace parožnatek (V5)
představuje velmi vzácný a maloplošný typ. M1.1 – rákosiny eutrofních stojatých vod jsou
velmi hojnou jednotkou zejména v okolí vodních ploch. Zaujímají oblast horního sublitorálu a
často vroubí volnou hladinu rybníků monospecifickými porosty s Typha angustifolia (as.
Typhetum angustifoliae), který tvoří plovoucí ostrůvky a porosty s rákosem (as.
Phragmitetum communis, místy s Cicuta virosa, Carex pseudocyperus, Comarum palustre),
oba typy s jasnou expanzí. Na Břehyňském rybníce se místy tvoří i menší porosty skřípince
(as. Schoenoplectetum lacustris). Navazující druhově chudé porosty se zblochanem vodním
(as. Glycerietum aquaticae, s druhy Ranunculus lingua, Lythrum salicaria) indikují eutrofní
poměry. Kromě opuštěných mokřadních luk osídlují rákosiny neudržované odvodňovací
kanály, tvoří podrost náletových dřevin a na živinami chudých substrátech (bezkolencové a
rašelinné louky) tvoří řídké porosty s nižší výškou. M1.3 – eutrofní vegetace bahnitých
substrátů má výskyt pouze fragmentární v aluviálních tůních a odvodňovacích příkopech.
M1.4 – říční rákosiny jsou vázány především na nivu Ploučnice. M1.5 - pobřežní vegetace
potoků se vyvíjí často podél odvodňovacích kanálů (v Ralské pahorkatině popsaná as.
Cardamino-Beruletum erecti a častá je as. Glycerietum fluitantis). Na místech s nízkým
průtokem Břehyňského rybníku jsou zjevné tendence k zazemňování a přechod k vlhkým
loukám. M1.6 – mezotrofní vegetace bahnitých substrátů je vyvinuta velmi maloplošně a k
nejcennějším patří porosty s Calla palustris. M1.7 – vegetace vysokých ostřic se soustřeďuje
zejména do odvodňovacích kanálů a starých zazemněných říčních koryt. Na opuštěných
loukách s vysokou hladinou spodní vody se postupně stávají ostřice dominantou. Z
dominantních ostřic převládá Carex gracilis, méně častá je Carex disticha a Carex
acutiformis. Nápadné je společenstvo s bulty tvořící Carex paniculata (as. Caricetum
paniculatae) obsazující mělké zálivy, např. na přítocích Břehyňského rybníka s trvalým
sloupcem vodní hladiny. Přechodné vodní proudění zamezuje tvorbě humolitu typického pro
rašeliniště, ale také jemnozrnných sedimentů vhodných pro rákosiny a zdá se, že je velmi
stabilní. Značný ústup vlivem expanze rákosu a ostřice Carex gracilis zaznamenaly na
Břehyni porosty s Carex lasiocarpa (Peucedano-Caricetum lasiocarpae). Přechodný a
maloplošný charakter mají biotopy M2.1 (vegetace letněných rybníků), podobně jako M2.2
(jednoletá vegetace vlhkých písků). Jednotka M3 (vegetace vytrvalých obojživelných bylin) je
zde zastoupena porosty s Eleocharis acicularis a as. Ranunculo flammulae-Juncetum
bulbosi. M6 – bahnité říční náplavy jsou časté v nivě Ploučnice s přechody k M7 – Bylinné
lemy nížinných řek s Phalaris arundinacea, Calystegia sepium a Solanum dulcamara. R1.4 –
lesní prameniště bez tvorby pěnovců nalezneme pouze v Hradčanských stěnách zastoupené
ovšem velmi reprezentativními porosty s Veronica montana, Carex remota, Chrysosplenium
oppositifolium a Cardamine amara. Vápnitá slatiniště (R2.1) svazu Caricion davallianae patří
k vůbec nejcennějším biotopům už z důvodu pestré druhové garnitury a výskytu velmi
vzácných rostlinných druhů (Pinguicula bohemica, Tofieldia calyculata, Dactylorhiza
bohemica, Liparis loeselii, Eleocharis quinqueflora). Rozšířena jsou zejména na Shnilých
loukách a Baronském rybníku, dále velmi maloplošně v zarostlých odvodňovacích kanálech
a malých depresích vzniklých i rytím zvěře. Na většině ploch je kromě slatinných druhů
pravidelně přítomna Molinia caerulea, která má různou pokryvnost v závislosti na výšce
hladiny spodní vody a dalších faktorech. Většina ploch je ohrožena sukcesí. R2.2 –
nevápnitá mechová slatiniště (as. Caricetum goodenovii) se vyskytují podobně na malé
ploše, ale jsou velmi reprezentativní s řadou zvláště chráněných druhů rostlin. Oligotrofní
přechodové rašeliniště R2.3 v eulitorálu Břehyňského rybníku a Máchova jezera zaujímají
spíše sekundární porosty po ústupu borů a fragmentárně vyvinuté v odvodňovacích kanálech
(porosty r. Sphagnum, Carex rostrata, C. canescens, C. flava, Drosera rotundifolia,
Eriophorum angustifolium, Juncus filiformis), Společenstva přecházejí na sušších místech v
rašelinné bory. Rašeliniště často zarůstají rákosem, který se zpravidla rozšiřuje z litorálu.
R2.4 – zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou patří k nejcennějším v mapovaném území, i
když se vyskytují jen maloplošně tamtéž. Obě společenstva (Sphagno subsecundiRhynchosporetum albae a Rhynchosporetum fuscae) se nacházejí na místech raných
sukcesních stadií – často v rašelinných jezírkách (i již zarostlých) nebo na jejich okrajích.
Rhynchosporetum fuscae je druhově velmi chudé, hrotnosemenka hnědá osídluje pouze
jezírka nebo bývalá jezírka a preferuje větší hloubky než hrotnosemenka bílá. Ta není
striktně vázaná na jezírka, ale také vyžaduje vyšší hladinu podzemní vody. V obou
společenstvech zpravidla dominují rašeliníky, z vyšších rostlin jsou nejčastější Drosera
rotundifolia a Eriophorum angustifolium. Společenstvo vznikalo zrašeliněním mokrých
písčitých půd uvnitř rákosin. Za vyšších vodních stavů dosahuje podzemní voda až k
půdnímu povrchu. Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) představuje hlavně
druhově ochuzené porosty ze svazu Asplenion septentrionalis. Na úžlabiny v pískovcových
skalách Hradčanských stěn a Konvalinkového vrchu je vázán výskyt druhu Trichomanes
speciosum (Natura 2000). Relativně časté jsou vegetace skalních terásek blízké as.
Cynancho–Calamagrostietum arundinaceae. Klasické louky skupiny T1.1 – mezofilní
ovsíkové louky jsou zastoupeny druhově bohatými, nehnojenými loukami s různými
dominantami v závislosti na vlhkosti a úživnosti půdy. Některé jsou pravidelně kosené a
pravděpodobně i nehnojené a jsou soustředěny východně od Jestřebí a severozápadně od
Starých Splavů a jižně od Slunečného dvora. V blízkosti osad a na pastvinách byly
mapovány poháňkové pastviny (T1.3). T1.4 – aluviální psárkové louky jsou vázány
především do nivy Ploučnice v mozaice s následujícími dvěma jednotkami. Rozloha T1.5
(vlhké pcháčové louky) se neustále snižuje z důvodu absence kosení a dochází k přechodu k
T1.6 (vlhká tužebníková lada) a zejména na slatinných substrátech tvoří různé přechody a
mozaiky s bezkolencovými loukami (dominantními druhy jsou především Filipendula ulmaria,
Lysimachia vulgaris a Geranium palustre). T1.9 – střídavě vlhké bezkolencové louky (s
Betonica officinalis, Galium boreale, Molinia arundinacea) se vyskytují na poměrně velkých
plochách v Jestřebské kotlině. I přes jejich degradaci absencí seče se však jedná převážně o
louky druhově pestré s velkým počtem ohrožených druhů. Kromě botanicky atraktivních, ale
poměrně maloplošných území vápnitých slatin patří bezkolencové louky k nejvýznačnějším
formacím. Z ohrožených druhů se zde vyskytují: Ligularia sibirica, Dactylorhiza maculata,
Phyteuma orbiculare, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris aj. Podhorské až horské
smilkové trávníky bez jalovce (T2.3B) představují pouze fragmenty na lemech acidofilních
lesů a remízů. Výskyty T3.1 - skalní vegetace s kostřavou sivou jsou nejtypičtěji vyvinuty na
Lysé skále v PR Provodínské kameny (as. Asperulo glaucae-Festucetum pallentis a Melico
transsilvanicae-Sempervivetum soboliferi), ale maloplošně se vyskytují i jinde na místech
výstupu vápnitých tmelů (zde as. Minuartio setaceae-Thymetum angustifolii). T3.5B –
acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých jsou zastoupeny např.
asociaci Peucedano oreoselini-Festucetum rupicolae. Na obnažených písčitých plochách v
okolí cest a na světlinách se porůznu vyvíjí T5.1 – jednoletá vegetace písčin s psamofyty
(Armeria elongata, Trifolium arvense), T5.2 – otevřené trávníky písčin s paličkovcem
šedavým (svaz Corynephorion canescentis), T5.3 – kostřavové trávníky písčin (svaz
Plantagini-Festucion ovinae). Otevřená společenstva byla zčásti podmíněna narušováním
drnu člověkem. Na zapojenějších místech mohou přecházet v relativně hojnější T5.5 –
podhorské acidofilní trávníky (svaz Hyperico perforati-Scleranthion). Opomíjenou, ale jistě
pomístně zastoupenou jednotkou je T6.1B – acidofilní vegetace efemér bez převahy
netřesku výběžkatého, která je vyvinuta na podobných biotopech jako předchozí jednotky.
Stejně maloplošné jsou i všechny následující jednotky, což však nijak nesnižuje jejich vysoký
přírodovědný význam: T8.1B – suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez jalovce obecného
(svaz Euphorbio-Callunion), a T8.3 – brusnicová vegetace skal a drolin (svaz Vaccinion)
osídlující mělké půdy na skalách, skalních teráskách, které odolávají nástupu dřevin kvůli
extremitě prostředí. K1 – mokřadní vrbiny jsou maloplošně zastoupeny na místě opuštěných
mokřadních luk. Pokud nejsou tyto porosty úplně uzavřené, bylinné patro je obvykle pestré s
řadou ohrožených mokřadních druhů. Ochranářsky významné jsou porosty s dominantní
Salix repens (louky jižně od Novozámeckého rybníka a na Jestřebských slatinách). K2.1 –
vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů se vyskytují častěji až v blízkosti obce Veselí n.
Ploučnicí a Brenná. Jednotka K3 – vysoké mezofilní a xerofilní křoviny tvoří pláště lesů v
otevřené krajině. K4A – nízké xerofilní křoviny mají pouze maloplošný výskyt na Lysé skále.
L1 – mokřadní olšiny jsou často mladé porosty vzniklé po upuštění od obhospodařování
pozemků nebo již vzrostlé mokřadní olšiny v okolí starých říčních ramen nebo v okolí
rybníků. L2.2 – údolní jasanovo-olšové luhy tvoří lemové porosty s Alnus glutinosa nebo
Fraxinus excelsior podél říčního koryta v podobě fragmentů střemchové jaseniny (as. PrunoFraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (svaz Alnion glutinosae). L3.1 –
hercynské dubohabřiny jsou roztroušeně mapovány na úživnějších půdách v klimaticky
příznivějších polohách (vyvinuty např. na Lysé skále s bohatým bylinným patrem). L4 suťové lesy jsou vázány na zvětralinový čedičový plášť vrchů v Hradčanských stěnách
nejčastěji v as. Mercuriali-Fraxinetum. L5.1 – květnaté bučiny jsou z důvodu malé úživnosti
převažujícího substrátu vázány jen na kambizemě vyvinuté v blízkosti čedičových vrchů a
jinde jsou nahrazeny L5.4 – acidofilními bučinami reprezentovanými mnohdy starými porosty.
Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L6.1 jsou mapovány pouze na Malé Bukové. Na
jižních expozicích je možné na malých plochách mapovat suché acidofilní doubravy L7.1.
Naproti tomu subkontinentální borové doubravy L7.3 (as. Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum)
zabírají značnou mapovanou plochu, i když jejich potenciální rozšíření možná nebylo tak
veliké, jak se předpokládá, a někde mohly nastoupit po bučinách. Vlhké acidofilní doubravy
L7.2 jsou mapovány jen maloplošně. Boreokontinentální bory L8.1A (Dicrano-Pinetum) jsou
vázány na skalní hrany a ostrožny s mělkým půdním profilem případně s převahou lišejníků
a mechorostů a různých keříčků. Vzácná jednotka L8.2 (lesostepní bory) představuje
druhově bohatší bory s druhy Cotoneaster integerrimus, Juniperus communis, Sorbus aria s.
l., Carex humilis, Sesleria varia, Carex ericetorum, Vaccinium myrtillus, Biscutella laevigata,
Centaurea scabiosa, Stipa joannis. Rašelinné smrčiny (L9.2A) a podmáčené smrčiny (L9.2B)
se vyznačují rozvolněným stromovým patrem s řadou vlhkomilných bylin s vazbou na horské
klima (Bazzania trilobata, Calamagrostis villosa, Lycopodium annotinum, Trientalis
europaea). Otázkou zůstává původnost rašelinných smrčin, kdy někteří autoři je označují za
nepůvodní, kdežto jiní jejich výskyt označují za primární na humuso-železitém podzolu s
montánními druhy. Dnes se přiklání spíše k druhé variantě. S podobnou druhovou skladbou
se v epilitorálu rybníků vytvořily porosty rašelinných brusnicových borů L10.1 (asociace
Vaccinio uliginosi-Pinetum) rostoucí na okrajových partiích rašeliniště s nevysoko položenou
podzemní vodou. Rašelinění zde již neprobíhá a dochází k hromadění surového humusu
(moru) a k podzolizaci. Borovice tvoří řídké porosty s keři Frangula alnus a Ledum palustre.
Častý výskyt Molinia caerulea indikuje přechodné vysychání. Méně rozšířené ale stejně
hodnotné jsou suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť L10.2 (as. Ledo-Sphagnetum) s
řídkým porostem vzrostlých borovic a převahou Molinia caerulea a hojnými zástupci r.
Sphagnum. Díky dominanci bezkolence je bylinné patro velmi chudé s roztroušeně se
vyskytujícími druhy jako Eriophorum vaginatum, Carex canescens, C. rostrata, Oxycoccus
palustris a výjimečně také Andromeda polifolia. Ve větší míře přistupují keře Ledum palustre.
V Jestřebsko-Dokesku se nachází několik lokalit s výskytem druhů rostlin a živočichů přílohy
2, směrnice o stanovištích:
Jestřebské slatiny
Vegetace na ložisku slatiny byla v minulosti silně ovlivněna člověkem. Po odvodnění tvořily
většinu plochy území mokřadní louky, v současné době je však většina mokřadních luk
opuštěna, některé již v minulosti zarostly náletem dřevin a na jejich místě vznikly listnaté
nebo smíšené podmáčené lesy. Na části opuštěných podmáčených luk se vyvinuly velké
bulty (zejména bezkolence – Molinia caerulea) s velmi uzavřenou bylinnou vegetací, ve které
špatně zmlazují dřeviny, tato část luk je ve stadiu jakési blokované sukcese. V blízkosti
Slunečního dvora byly louky na několika hektarech přeměněny na zahradní kultury, které
byly ale také v minulosti opuštěny. Stopy po tehdejším zahradnickém hospodaření jsou
dodnes patrné, neboť ke zpětné přeměně na původní mokřadní louky zatím nedošlo.
Nejcennější složkou vegetace Jestřebských slatin jsou v současné době druhově pestré
mokřadní až sušší louky (obhospodařované i opuštěné) a slatinná vegetace.
Obhospodařované louky se nacházejí spíše na okraji pánve, kde vyznívají slatiny a hladina
podzemní vody je hlouběji pod povrchem. Velmi pěkně jsou vyvinuty ovsíkové louky (sv.
Arrhenatherion elatioris), pcháčové louky (sv. Calthion palustris) a bezkolencové louky (sv.
Molinion caeruleae). Bezkolencové louky jsou však jen z malé části obhospodařované, v
území již převládají louky opuštěné. Opuštěné a degradované jsou také psárkové louky (sv.
Alopecurion pratensis) v aluviu potoka ve východní části území, louky byly navíc postiženy
silným odvodněním při prohloubení koryta potoka. Mokřadní louky hostí řadu kriticky
ohrožených druhů: popelivku sibiřskou (Ligularia sibirica), zvonečník hlavatý (Phyteuma
orbiculare), tučnici českou (Pinguicula bohemica), vrbu plazivou (Salix repens), prstnatec
plamatý (Dactylorhiza maculata) aj.
Slatinná vegetace se vyskytuje v místech, které jsou dobře zásobeny vodou, a voda navíc
obsahuje vápnité kationty. Nejcennější vegetace se nachází na slatiništi nazvaném Shnilé
louky, které bylo vytěženo v sedmdesátých letech. Na obnažené slatině s vysokou hladinou
podzemní vody, která místy vystupovala na povrch, se vyvinula otevřená společenstva sv.
Caricion davallianae a Molinietum caerulae, ta však nyní začínají zarůstat rákosem a
náletem dřevin. Nachází se zde nejpočetnější populace hlízovce Loeselova (Liparis loeselii)
v České republice. Další velmi cennou slatinnou lokalitou je Baronský rybník, který je již
dlouhou dobu zcela zazemněný. V jeho nejnižší a nejmokřejší části jsou vyvinuta
společenstva sv. Caricion davallianae a Molinion caerulae s četnými ohroženými druhy:
bahničkou chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), hlízovcem Loeselovým (Liparis loeselii),
kohátkou kalíškatou (Tofieldia calyculata), ostřicí dvoudomou (Carex dioica), popelivkou
sibiřskou (Ligularia sibirica), prstnatcem českým (Dactylorhiza bohemica), tučnicí českou
(Pinguicula bohemica), vrbou plazivou (Salix repens s. s.), bublinatkou menší (Utricularia
minor) aj. V pískovcové, nehluboké jeskyni při úpatí Konvalinkového vršku se vyskytuje malá
kolonie vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum). Celé území Jestřebských slatin patří
k nejvýznamnějším botanickým lokalitách v České republice a je již dlouhodobě navrženo na
vyhlášení chráněným územím v kategorii národní přírodní rezervace.
Hradčanské stěny
V území převažují borové, místy i smrkové monokultury s výjimkou špatně přístupných míst,
kde se zejména na vrcholcích suchých skal dochovala cenná reliktní flóra a vegetace. K
nejvýznamnějším biotopům Hradčanských stěn patří reliktní bory. Na kyselých substrátech
jsou vyvinuty boreokontinentální bory (sv. Dicrano-Pinion), často s velmi chudým podrostem
borůvky (Vaccinium myrtillus), metličky (Avenella flexuosa) a borovicí, která zde dosahuje
nižšího vzrůstu. V místech s výchozy vápnitých pískovců se dochovala reliktní společenstva
květnatých vápencových borů s druhy: Pulsatilla patens, Sesleria calcaria, Calamagrostis
varia, Arctostaphylos uva-ursi, Sorbus aria aj. Na jižních, výslunných svazích pískovcových
skalek s příměsí vápence se vytvořily fragmenty stepních formací tř. Fetuco-Brometea.
Pulsatilla patens roste v obou formacích, zpravidla na vrcholcích pískovcových skalek. Další
významná společenstva se vyvinula na otevřených stanovištích písků – spíše maloplošně
jsou vyvinuta společenstva jednoletých bylin (sv. Thero-Airion) a společenstva sv.
Corynephorion canescentis s druhy Spergula morisonii, Teesdalia nudicaulis, Astragalus
arenarius, Minuartia setacea a M. verna. Tato stanoviště jsou udržována buď uměle, např.
při okrajích cest, nebo jsou přirozená a vytvářejí se pod osypy skal, na plochých lavicích skal
apod. V území se spíše maloplošně vyskytují i další společenstva.
Pulsatilla patens roste v Hradčanských stěnách na třech oddělených lokalitách, z nichž dvě
jsou slabé a jedna silnější. Celková populace Hradčanských stěn patří v rámci České
republiky (celkem okolo deseti lokalit druhu) ke středně silné.
Trichomanes speciosum není v území příliš hojný, ale lokality jsou situovány v hlubších
vlhkých jeskyňkách, kde je gametofyt vyvinut na poměrně velkých plochách.
Novozámecký rybník
Mělký rybník s vodními společenstvy a přilehlými rozsáhlými rákosinami, vrbovými porosty,
mokřadními loukami. Menší plochy zaujímají slatiny, olšiny, sušší louky a písčiny. Vymezené
území, které se shoduje s národní přírodní rezervací (včetně navrhovaného rozšíření), má
vysokou biodiverzitu, bylo zde zjištěno 26 rostlinných společenstev a přes 400 druhů
cévnatých rostlin (z ohrožených např. Dactylorhiza incarnata subsp. serotina, Carex
davalliana, Carex diandra, Salix repens, Carex hostiana, Eriophorum latifolium, Parnassia
palustris, Triglochin palustre, Crepis succisifolia, Hydrocotyle vulgaris, Juncus alpinoarticulatus).
Liparis loeselii se vyskytuje na slatinných loukách a v ostřicových porostech ve východní
části rezervace. Terén je zde natolik nepřehledný a nepřístupný, že je pravděpodobný výskyt
na více mikrolokalitách. Biotopy hlízovce jsou obtížně klasifikovatelné, mají však zřetelnou
vazbu na biotopy R2.1 – vápnitá slatiniště a R2.3 – nevápnitá mechová slatiniště.
Druh Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus se vyskytuje na slatinných loukách (R2.2) a
v ostřicových porostech na V okraji NPR Novozámecký rybník v několika mikropopulacích o
celkové ploše cca 0,2 m2. Z dalších cenných mechorostů zde byly spolu s tímto druhem
nalezeny druhy: Amblystegium humile, Brachythecium mildeanum, Bryum klinggraffii, Bryum
rubens, Dicranoweisia cirrata, Fissidens adianthoides, Hypnum pratense, Plagiomnium
elatum, Sphagnum subnitens, Tomenthypnum nitens. Nepatrná (během sledování v podstatě
zanikající) populace druhu Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus byla nalezena i na
břehu Břehyňského rybníku.
Swamp
Lokalita zahrnuje jednak NPP Swamp a jednak navrhované rozšíření NPP o rašeliniště a
slatinné biotopy v Břehyňské zátoce. Nejvýznamnějším biotopem jsou přechodová rašeliniště
s poměrně malou mocností rašeliny a četnými jezírky. Tyto biotopy jsou evropsky významné
z algologického hlediska a nalézá se zde několik posledních mikrolokalit kriticky ohrožené
hrotnosemenky hnědé (Rhynchospora fusca). V České republice již jinde vyhynula. Na
přechodu rašelin a slatin, na hlubších organogenních substrátech s neutrální nebo mírně
kyselou reakcí roste Liparis loeselii. Kromě rašelinišť se v území vyskytuje makrofytní
vegetace stojatých vod s kriticky ohroženým leknínem bělostným (Nymphaea candida),
společenstva rákosin, makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní, mokřadní olšiny a
rašelinné brusnicové bory.
Lokalita vážky Leucorrhinia pectoralis se nachází na enklávě rašelinné slatiny o velikosti cca
250x80 m, obklopené borovým lesem porostlé řídkým porostem rákosu s náletem nízkých
olší a borovice lesní na vyvýšených bultech. Uprostřed leží centrální jezírko (cca 25x5-10 m)
nepravidelného tvaru lalokovitě propojené s menšími vodními plochami v okolí. Výška vodní
hladiny kolísá, v době maxima dosahuje až 80 cm, na dně je vrstva slatiny vysoká 15–20 cm.
V části vodní plochy roste skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), na vyvýšených
místech jsou porosty rašeliníku s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), violkou
bahenní (Viola palustris) a pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris). Vzácně se
vyskytuje hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata).
Druhá slatinná enkláva s výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) se nachází
v sousedství předchozí lokality, s mnohem větší vodní plochou, která má rozměry 300x60–
120 m. Je tvořena mělkým uzavřeným zálivem odděleným od Máchova jezera písčitou šíjí
porostlou vegetací. Plocha slatiniště je kolem dokola obklopena vzrostlým borovým lesem,
při okrajích přechází do řídkých porostů olší a bříz. Vlastní vodní plocha je porostlá řídkým
porostem rákosu, skřípincem jezerním (Schoenoplectus lacustris), při okrajích orobincem
úzkolistým (Typha angustifolia) s vtroušenými ojedinělými nálety nízkých olší, bříz a borovic.
Výška vodního sloupce je na nejhlubších místech přes 1 metr a vrstva tlejících usazenin asi
50–60 cm. Ve vodě roste ojediněle leknín bělostný (Nymphaea candida) a rdest plovoucí
(Potamogeton natans). Na březích porostlých rašeliníky řada chráněných rostlin, např.
Dactylorhiza incarnata, Drosera rotundifolia, Liparis loeselii, Pedicularis palustris,
Rhynchospora alba, Salix repens, Hydrocotyle vulgaris.
Mlýnský vrch
Znělcový vrch z větší části porostlý velmi zachovalými přírodě blízkými lesními společenstvy
– borovou doubravou ve vrcholové části, javorovou bučinou na suťových svazích, s bučinou
dubem a jedlí v dolní části a víceetážovým borem s břízou a dubem na jižním úpatí. Jedná
se převážně o staré porosty. Vzhledem k charakteru a stavu těchto porostů se dá
předpokládat, že zde budou přežívat kromě tesaříka alpského (Rosalia alpina) další
významné druhy bezobratlých. Zjištěn byl např. krasec Dicerca berolinensis (Buprestidae) či
páchník hnědý (Osmoderma eremita, Scarabaeidae) a další. Legislativní statut NPR zajišťuje
na této lokalitě vhodnou ochranu lesního porostu.
Pískovna v Provodíně
Hlavní vodní plochou s výskytem vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) je plocha
vzniklá po vytěžení písku o rozloze asi 100x50 m zarostlá z převážné části porostem rákosu
(Phragmites australis), při okrajích s vtroušenými stromovými porosty břízy, vrby jívy a
usychajících borovic. V podrostu se nacházejí sítiny (Juncus conglomeratus, J. articulatus
resp. J. bufonius) a orobinec širolistý (Typha latifolia). Výška vodní hladiny v průběhu roku
kolísá v závislosti na srážkách. Část vodní plochy dosahuje hloubky 0,8–1 m, při okrajích
vysychá. Další vodní plochou je rybníček vybudovaný v r. 1990 a nacházející se v sousedství
předchozího. Byl vyhlouben v rámci náhradních rekultivací pro rozmnožování obojživelníků,
zejména ropuchy krátkonohé (Bufo calamita). Vodní plocha o rozměrech 20x30 m a hloubce
60–70 cm je částečně zarostlá rákosem obecným, na břehu jsou rovněž porosty sítin a
rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Na zbývajících dvou vodních plochách (velký
rybník a menší rybníček 15x10 m vytvořený rovněž v r. 1990) Leucorrhinia pectoralis nebyla
prokázána.
Břehyňský rybník
Na lokalitě se vyskytují společenstva makrofyt volné hladiny rybníka (V1F) s druhy
Nymphaea candida, Najas marina, Myriophyllum spicatum, Potamogeton spp. a další. Výskyt
druhu Aldrovanda vesiculosa (druh směrnice o stanovištích) je zde nepůvodní a
pravděpodobně sem byl zavlečen člověkem z blízkého Mariánského rybníka, kde byl v
minulosti uměle vysazen. Dále jsou přítomny rákosiny eutrofních stojatých vod (M1.1) a
společenstva vegetace vysokých ostřic (M1.7).
Jestřebské slatiny
V území se nalézá nejsilnější populace Liparis loeselii v České republice. Druh se vyskytuje
na několika mikrolokalitách s populacemi od několika jedinců až po populaci na Shnilých
loukách, kde bylo v r. 2000 zjištěno přes tisíc jedinců. Dalším významným druhem je
Ligularia sibirica, která zde má také několik mikrolokalit. Celá populace v souhrnném počtu
dosahuje několika stovek jedinců a je vitální a perspektivní. Jedna z mikrolokalit Ligularia
sibirica leží v přírodní rezervaci Sluneční dvůr. Velmi slabá je populace vláskatce tajemného
(Trichomanes speciosum), gametofyt zaujímá plochu několika centimetrů čtverečních.
Jedna z deseti lokalit druhu Liparis loeselii v ČR, jedná se o poměrně slabou populaci.
Swamp a navrhované rozšíření NPP
Jedná se o jednu z deseti lokalit druhu Liparis loeselii a zhruba 10 % z celkového počtu
jedinců v České republice. Liparis loeselii se vyskytuje na dvou mikrolokalitách. Jedna z mála
lokalit vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) v Libereckém kraji.
Mlýnský vrch
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského.
Pískovna v Provodíně
Jedna z mála lokalit vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) v Libereckém kraji.
Velká a Malá Buková
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) v ČR.
Kvalita a význam:
V terénních depresích vznikaly na místě bývalých jezer již od středověku rybníky, v jejichž
okolí se uchovala významná mokřadní vegetace (rašelinné bory, rašeliniště a slatiniště,
vodní a bažinná vegetace). Nejcennější z hlediska ochrany přírody jsou rybníky
Novozámecký a Břehyňský propojené Mlýnským potokem, jehož úsek mezi Starými Splavy a
Provodínem uchovává význačnou slatiništní vegetaci. Jen od roku 1887 zde bylo nalezeno
119 ohrožených taxonů rostlin, přičemž v roce 1927 došlo k drastickému odvodnění celé
lokality, což mělo za následek jejich ústup až vymizení. Rybníky jsou zapsány do Seznamu
mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy a jsou součástí národní sítě
územního systému ekologické stability a Evropské ekologické sítě EECONET. Ojedinělé jsou
rovněž zachovalé lesní porosty vázané na členitý reliéf Hradčanské plošiny. Území je bohaté
na vodní ptactvo, což vedlo k jeho zařazení k Významným ptačím územím (IBA) a v
současnosti většinu plochy zaujímá SPA. Relativně hojně jsou zde zastoupeni i obojživelníci
(skokan skřehotavý, rosnička zelená, ropucha krátkonohá, blatnice skvrnitá, čolek horský
atd.). Udáváno je 171 druhů pavouků a řada dalších bezobratlých, z nichž některé jsou
unikátní v České republice. Z okolí Břehyňského rybníka byl potvrzen výskyt tesaříka
zavalitého (Ergaster faber). V periodicky vznikajících loužích se vyvíjejí vzácní korýši listonoh
letní (Triops cancriformis) a žábronožka letní (Branchipus schaefferi). Dříve bylo součástí
vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Na území v současnosti zasahuje 6 MZCHÚ (NPR
Břehyně-Pecopala, NPR Novozámecký rybník, PP Provodínské skály, PP Konvalinkový
vrch, PR Slunečný dvůr, NPP Swamp). V návrhu jsou NPR Dokeské pískovce a mokřady. Z
druhů živočichů chráněných soustavou Natura 2000 byl potvrzen výskyt Ophiogomphus
cecilia (Heřmanický rybník), Maculinea nausithous (Brenský mlýn, meandry Ploučnice,
Vavrouškův rybník) a z vrcholů Malé a Velké Bukové a Mlýnského vrchu tesařík alpský
(Rosalia alpina). V nivě Ploučnice žije vydra říční. Z druhů rostlin chráněných soustavou
Natura 2000 se zde vyskytují Pulsatilla patens (Kozí kámen, Jelení vrch, Jindřichova skála),
Liparis loeselii (Máchovo jezero – Swamp a širší okolí, Jestřebské slatiny, Novozámecký
rybník), Ligularia sibirica (Jestřebské slatiny), Trichomanes speciosum (Konvalinkový vrch,
Hradčanské stěny) a z mechorostů Drepanocladus (Hamatocaulis) vernicosus (Břehyňský a
Novozámecký rybník).
EVL Horní Ploučnice
Ekotop:
Geologie: Podloží je tvořeno svrchnokřídovými kvádrovými pískovci, méně slínovci a
vápnitými jílovci, třetihorními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů.
Geomorfologie: Řeka protéká Zákupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním
reliéfem.
Pedologie: Zastoupeny jsou tu modální i glejové fluvizemě, podél nivy Ploučnice
pseudoglejové i arenické kambizemě (místy i podzoly), modální pseudogleje a luvizemě.
Základní charakteristika: Na území se rozkládá PR Hradčanské rybníky: Soustava čtyř
rybníků (Černý, Vavrouškův, Strážovský zarostlý stromy, Držník – spojen odvodňovacími
stokami s rašeliništěm Pustý rybník), propojených Hradčanským potokem 1,3 km V od obce
Hradčany. V blízkosti jsou neobhospodařované louky, rašelinné bory, smrčiny a olšiny,
rákosiny a ostřicová a přechodová rašeliništní vegetace. Udáváno odsud je několik zvláště
chráněných a ohrožených druhů rostlin (Andromeda polifolia, Calla palustris, Catabrosa
aquatica, Dactylorhiza maculata, Drosera rotundifolia, Hydrocotyle vulgaris, Juncus
acutiflorus, Ledum palustre, Menyanthes trifoliata, Naumburgia thyrsiflora, Oxycoccus
palustris s. l., Potamogeton alpinus, P. gramineus, Stellaria longifolia, Teesdalia nudicaulis,
Utricularia australis). V lesích hnízdiště čápa černého (Ciconia nigra), skřivana lesního
(Lullula arborea), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), pozorováni bělořit šedý (Oenanthe
oenanthe), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a strakapoud malý (Dendrocopus minor). Lokalita
698 druhů motýlů.
Biota:
V horním toku Ploučnice vlhké krvavcové louky (extenzivně obhospodařované). Přirozené
koryto Ploučnice – především v horní části – s vhodnými trdlišti lososa obecného (štěrkové
plochy s prokysličenou vodou).
Kvalita a význam:
Významný porost extenzivně obhospodařovávaných luk, významná lesostepní společenstva.
Velmi významná lokalita pro rozmnožování lososa obecného a vývoj jeho juvenilních stádií.
EVL Bezděz
Ekotop:
Geologie: Podloží tvoří svrchnokřídové pískovce středního turonu a slínovce svrchního
turonu. Slínovce se zachovaly ve formě denudačního reliktu kolem obou Bezdězů.
Geomorfologie: Dva mohutné vypreparované neovulkanické suky oddělené nižším sedlem.
Ty jsou budovány dvěma třetihorními znělcovými tělesy, přičemž těleso Velkého Bezdězu je
výrazně protaženo severovýchodním směrem. Znělec má deskovitou a sloupcovitou
odlučnost.
Pedologie: Svahy vrchů pokrývají kamenité a hlinitokamenité sutě a jen místy svahové hlíny,
na nichž se vytvořily kambizemě.
Reliéf: Dva znělcové vrcholy o výšce 603 m n. m. (Velký Bezděz) a 578 m n. m. (Malý
Bezděz).
Krajinná charakteristika: Výrazná krajinná dominanta.
Biota:
Dva vrcholy s význačnou přirozenou nelesní vegetací a se smíšeným listnatým lesem na
sutích. V bukových doubravách a dubových bučinách nalezneme zajímavou květenu, jsou
však především biotopem, ve kterém žije a rozmnožuje se vzácný tesařík alpský (Rosalia
alpina).
Kvalita a význam:
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) v ČR chráněná v PR. Mimo tento
druh se na Bezdězu vyskytují dva další velmi vzácné, bionomicky vyhraněné druhy tesaříků:
Necydalis ulmi a Brachyleptura erythroptera.
EVL Slatinné vrchy
Ekotop:
Geologie: V podloží se nacházejí křídové pískovce středního turonu a na nich spočívá
denudační zbytek slínovců až jílovitých vápenců svrchního turonu. Denudační zbytek
slínovců obklopuje vrcholovou část, která je tvořena hauynitem nebo olivinickým nefelinitem.
Geomorfologie: Významný bod Bezdězské vrchoviny.
Reliéf: Při hlavním vrcholu vznikl na vulkanitu mrazový srub. Na svazích pískovcového
podstavce jsou výrazné skalní stěny. Na sopečných horninách rostou bukové porosty, na
pískovcích borovice.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý nesouměrný kupovitý suk tvaru plochého krátkého hřbetu
s třemi vrcholovými hřbítky.
Biota:
Vzácně zachovalá lokalita spodního stupně bučin charakteristická pro typ čedičových
vulkanitů Ralsko-bezdězské tabule. Biota má stupňovitý charakter vegetace (bory, smíšený
les, bučiny), který je typický pro dokeskou oblast. Vrcholová část je porostlá bukovým lesem,
porosty dosahují značného stáří s flórou charakteristickou pro tento typ biotopu.
Kvalita a význam:
Jedna z mála lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) v ČR.
EVL Poselský a Mariánský rybník
Ekotop:
Geologie: Na podloží tvořeném svrchnoturonskými pískovci jsou čtvrtohorní organické a
písčité sedimenty.
Geomorfologie: Tektonická a strukturálně denudační sníženina v povodí Robečského
potoka. Geomorfologicky patří území do Ralské pahorkatiny a Jestřebské kotliny.
Reliéf: Rybník o rozměrech 250x50 m, s volnou vodní hladinou 50x50 m u výpusti. Rybník je
obklopen lesem. V přítokové části přechází do rašeliniště, které má podobu dvou ramen ve
tvaru podkovy o rozměrech 150x50 a 100x50 m, s odvodňovacími příkopy odvádějícími vodu
do rybníka.
Pedologie: Půdy reprezentují modální (méně histické) gleje, spolu s kambizemí arenickou.
Krajinná charakteristika: Stárnoucí rybník, silně zarostlý rákosem.
Biota:
Rybník silně zarostlý rákosem (Phragmites australis) s přítomností dvou volných vodních
hladin. Je obklopen borovým lesem. Výskyt vážky jasnoskvrnné prokázán v zadních partiích
rybníka, kde do porostů rákosin zasahují nálety prosychajících nízkých borovic rostoucích na
vyvýšených bultech a kde se nachází druhá menší vodní plocha o rozměrech cca 30x15 m.
Výška vodní hladiny v této části rybníka dosahuje uprostřed asi 80 cm, vrstva slatiny tvořená
stélkami odumřelého rašeliníku dosahuje výšky 15–20 cm. V břehové části porosty rašeliníků
vytvářejí rozsáhlé rašelinné polštáře, při zadním okraji rybníka s několika vtroušenými
břízami. Rašeliniště v přítokové části je poseto solitéry nízkých bříz a borovic s bohatými
porosty klikvy bahenní (Oxyccocus palustris), hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba),
rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), sedmikvítku evropského (Trientalis europaeus)
a dalších vzácných druhů rostlin.
Kvalita a význam:
Jedna z mála lokalit vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) v Libereckém kraji.
Příloha č. 4
Přehled průzkumů a výzkumů
Lokalita
PR Kokořínský důl
Obor
houby
Citace
ochrana
přírody
rostliny
Beran L., Šestáková E. (1996): Problematika přírodní rezervace Kokořínský důl.Příroda, Praha, 7: 265-269.
Blažková D. 1990 - 92 Vegetace travnatých porostů údolí Pšovky v SPR
Kokořínský důl Příroda Praha 7 237 - 258
Blažková D. 1996 Vegetace travních porostů údolí Pšovky v přírodní rezervaci
Kokořínský důl Příroda, Praha 7 237-258
rostliny
rostliny
Kučera T. Špryňar P. a kol. 1995 Geobotanický inventarizační průzkum PR
Kokořínský důl koncept územní ochrany Katedra botaniky PřFUK Praha Ms.
měkkýši
houby
Ložek V. (1975). Malakologické zhodnocení. Ms.
Malý J. 2005 Celkový seznam všech nalezených makromycetů v lokalitách
Planný důl a Zbrázděný vrch (13.7.-28.10. 2004), Mělník
houby
Malý J. 2005 Celkový seznam všech nalezených makromycetů v sv. části PR
Kokořínský důl (28.6.-19.10. 2005), Mělník
geologie
Němec J. (1981): Geologické poměry SPR Kokořínský důl.- Bohemia Centr.,
Praha, 10: 55-70.
ryby
Pecina M., Ráb P.(1988): Zpráva o orientačním průzkumu ichtyocenózy potoka
Pšovky na území SPR Kokořínský důl.- Bohemia Centr., Praha, 17: 217-224.
rostliny
Petříček V. (1987): Vegetační poměry SPR Kokořínský důl. - Sborn. Severočes.
Muz. 16:67-95.
Petříček V. 1985 Iventarizační průzkum PR Kokořínský Důl. Ms.
Petříčková, M. et Petříček, V. (1973): Hvězdnice zlatovlásek v SPR Kokořínský
důl. – Ochrana přírody, 28, příl. č. 7: 28, Praha.
Rivola, M. (1981): Játrovky Kokořínského dolu. – Zprávy CSBS, 16: 144-146,
Praha
Svrček M. 1987 SPR Kokořínský důl: Hlučov – houby, Praha
Svrček M. 1990 Mykoflora SPR Kokořísnký důl 1988-1990, Paha
Janik et al. 2006 Kostelecké bory – monitoring lokality ponechané samovolnému
vývoji Ms.
rostliny
rostliny
játrovky
PR Kostelecké bory
PR Mokřady horní
Liběchovky
Antonín V. & Vágner A. 1996 Mikromycety Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko,
Brno
houby
houby
lesy
rostliny
Havlíček P. (1999): Zpráva o inventarizačním průzkumu. Ms.
rostliny
Rydlo J. 1995 Nasturtium x sterile u Rozprechtic na Kokořínsku Muz. a souč.
Roztoky ser. Natur. 9 112
houby
PP Prameny Pšovky rostliny
Malý J. 2005 Celkový seznam všech nalezených makromycetů v oblasti PP
Osinalické bučiny a lokality mezi obcemi Osinalice a Nové Osinalice (11.7.-26.10.
2004), Mělník
Černý T. (2000): Botanický inventarizační průzkum. Ms.
PP Ronov
rostliny
Abtová M. 1993 Botanický inventarizační průzkum lokality Ronov Ms.
PP Špičák u
Střezivojic
rostliny
geologie
geologie
Bílý M. (1999): Botanický inventarizační průzkum PR Ronov. - Ms.
Němec, J. (1981): IP Geologie. Ms.
Němec, J. (1985): CHPV Špičák u Střezivojic. – Památky a příroda, 10(9): 565–
566, Praha
Adamovič J. (1997): Posouzení gelologické stavby zřizované PR Vlhošť. Ms.
Bílý M. (1999a): Botanický inventarizační průzkum PR Vlhošť. - Ms.
Honců M. (2000): IP Entomologie 1999-2000. Ms.
Lumpe P. (1998). IP Ornitologie. Ms.
Abtová 1991 Botanický průzkum vyšších rostlin na trase plynovodu v OP NPR
Novoz.ryb. in Závěrečná zpráva přírodovědné inventarizace Novoz.ryb. Ms.
PP Osinalické
bučiny
PR Vlhošť
NPR Novozámecký
rybník
geologie
rostliny
hmyz
ptáci
rostliny
savci
Bárta 1962 Základní výzkum druh. složení populací savců v rezervaci
Novozám.ryb. Ms.
měkkýši
brouci
brouci
Beran 2002 Vodní měkkýši NPR Novoz.ryb. Příroda 20 137
Boháč 1997 Zoologický průzk. Novoz.ryb. se zaměřením na epigeické brouky s
vydnocením lokality z hlediska plánovaných rekultivačních prací.zpráva AOPK
ČR Ms.
Boháč 2002 Epigeičtí brouci NPR Novoz.ryb. a vliv managementu na jejich
společenstva Příroda 20 141
geologie
Čechovský 1978 Geologicko-geomorfologický invent. průzk.SPR Novozám.ryb.
Ms.
hydrobioloogie ENKI 1998 Studie sedimentů Novozám.ryb.-zpráva pro AOPK Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1995 Studie rybářského hospodaření rybník Novozámecký Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1997 Zhodnocení Novozám. ryb. z hlediska rybničního hospodaření
a plánovaných revitalizačních akcí Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1998 Studie rybářského hospodaření v NPR Novozám. ryb., NPR
Lednické ryb. a PR Krvavý a Kačležský ryb. v r. 1998 Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 2000 Vyhodnocení vlivu rybářského hospodaření na stav
ekosystému v NPR Novozám.ryb. Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 2002 Novoz.ryb.-hydrobiologie a rybářské hospodaření na přelomu
tisíciletí. Příroda 20 171
ptáci
Filip 2002 Ornitofauna Novoz.ryb. se zaměřením na dlouhokřídlé,šplhavce a
pěvce Příroda 20 123
měkkýši
měkkýši
Flasar 1962 Malakologický průzkum rezervace Novozámecký rybník Ms.
Flasar 1964 Malakofauna Břehyňského a Novozámeckého rybníka na
Českolipsku Sbor.Nár.Muz.Praha 20 257-284
rostliny
Formanová 1996 Projekt: Sledování důsledků asanačních zásahů na vegetaci.
závěrečná zpráva Ms.
vážky
Hanel 1995 Odonatologický průzkum NPR Novoz. ryb. a Břehyně-Pecopala a
rašeliniště Borný u Máchova jezera
bezobratlí
ptáci
bezobratlí
rostliny
vše
rostliny
Honců 1991 Entomologický průzkum Novozám.ryb. u Jestřebí Ms.
Honců 1992 Dlouhodobé změny v avifauně Novzám.ryb. Ms.
Honců 1997 Entomologický průzkum NPR Novozám.ryb. - zpráva pro AOPK Ms.
Honců 1997 Chráněné druhy rostlin NPR Novozám. ryb. Ms.
Honců 1997 Předběžná zpráva o průzkumu NPR Novoz.ryb. Ms.
Honců 1997 Vyjádření k vlivu výše vodní hladiny k výskytu silně a kriticky
ohrožených druhů rostlin na jedné lokalitě NPR Novoz.ryb. Ms.
brouci
brouci
Honců 2005 Střevlíkovití NPR Novozámecký rybník Bezděz 14 177-210
Hrdlička 1963 Zpráva o coleopterologickém inventarisačním průzk. rezervace
Novozám.ryb. v letech 1962-63 KSSPPOP
ptáci
vše
Klápště 2004 Přehled ptáků okroužk. na lok. Novozám. ryb v r 2004 Ms.
Kolektiv 1991 Závěrečná zpráva přírodovědné inventarizace SPR Novozám.ryb. území dotčené stavbou plynovodu u Jestřebí. ZO 41/8 ČSOP UnL, AOPK UnL
vše
kolektiv 2000 Monitoring a ověření různých metod hospodářských zásahů ve
vodních a mokřadních ekosystémech Novozám. ryb. Ms.
vše
kolektiv 2001 Dílčí zpráva grantu VaV610/10/00 za rok 2001 - Monitoring a
ověření různých metod hospodářských zásahů ve vodních a mokřadních
ekosystémech Novozám. ryb. Ms.
vše
kolektiv 2002 Dílčí zpráva grantu VaV610/10/00 za rok 2002 - Monitoring a
vše
kolektiv 2003 Závěrečné zprávy grantu VaV610/10/00 za rok 2003 - Monitoring a
rostliny
Kubát 1996 Návrh managementu nelesních ekosystémů v NPR Novozám. ryb.
Ms.
Kubát 1997 Botanický průzk. Novoz. ryb. s vyhodnocením lokality z hlediska
plánovaných revitalizačních akcí Ms.
rostliny
rostliny
Kubát,Machová 2002 Cévnaté rostliny NPR Novozámecký rybník Příroda 20 53
rostliny
Kuncová 1975 Botanický invent.průzkum SPR Novozám.ryb. na českolipsku.
Sbor.Severoč.Muz. 7 51-60
vše
Kuncová, Vondráček 1994 Botanická a zoologická pozorování ve vybraných
mokřadech mezinárodního významu v severočeském regionu (Břehyňský a
Novoz. ryb.) Ms.
Machová, Kubát 2002 Změny flóry Novozám. ryb. během posledních 50 let.
Severočeskou přírodou (Litoměřice) 33-34 17-22
rostliny
vše
mechy
mechy
ptáci
brouci
Malý 1970 Z historie Novozám.ryb. Ms.
Němcová 1997 Mechorosty vybraných lokalit NPR Novozámecký rybník Ms.
Němcová 2002 Mechorosty vybraných lokalit NPR Novozámecký rybník Příroda
20 75
Netolická 1995 Avifauna Novozám.ryb. (diplomová práce UJEP UL) dipl.pr.
Novotná,Novotný 1964 Inventarizační seznam coleopter zjištěných v SPR
Novozám.ryb. KSSPPOP
brouci
Novotná,Novotný 1965 Inventarizační seznam coleopter sbíraných při průzkumu
SPR Novozám.ryb. 1964,1965 KSSPPOP
sinice,řasy
vše
Perman 1962 Algologický výzkum SPR Novozám. ryb. Ms.
Počta 1997 NPR Novoz.ryb. - rekonstrukce v ohroženém území Ochrana Přírody
52 252-253
paleoekologie
rostliny
Pokorný 2002 Paleoekologický průzkum NPR Novoz.ryb. Příroda 20 17
Rychtařík,Turoňová 1997 Vegetace NPR Novozámecký rybník s návrhem péče o
CHÚ Ms.
Sedláček,Horáček 1977 Inventarizační zoologický průzkum SPR Novozám. ryb.
Ms.
Sedláček,Horáček 1983 Průzkum avifauny SPR Novoz.ryb Sbor.Severoč.Muz.
13 101-120
ptáci
ptáci
sinice,řasy
Skácelová 1998 Zpráva z algologického výzkumu Novozám.ryb. a dalších
význačných mokřadních lokalit Českolipska v r.1998 Ms.
sinice,řasy
Skácelová, Tomaszewicz 2002 Letní sinicová a řasová flóra NPR Novozámecký
rybník Příroda 20 83
ptáci
Šťastný, Bejček Zhodnocení Novozám. ryb. z hlediska kvalitativních a
kvantitativních změn v ornitofauně a návrh managementu NPR Ms.
ptáci
lišejníky
rostliny
rostliny
Tichý 1997 Připomínky k NPR Novozám.ryb. Ms.
Svoboda 2011 Inventarizační průzkum lišejníků NPR Novozámecký rybník. Ms.
Turoňová 1999 Novoz.ryb.-změny v rezervaci a její mngmt Živa 85 159-161
Turoňová, Rychtařík 2002 Vegetace NPR Novozámecký rybník a návrh péče o
CHÚ Příroda 20 25
rostliny
Turoňová,Alger 2001 Zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2001 "Vliv hospodářských zásahů na změnu biolog. rozmanitosti v ZCHÚ." Dílčí úkol:
Změny vodní vegetace v NPR Novoz.ryb. v souv. s managementem Ms.
rostliny
Turoňová,Alger 2001 Zpráva dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2002 "Vliv hospodářských zásahů na změnu biolog. rozmanitosti v ZCHÚ." Dílčí úkol:
Změny vodní vegetace v NPR Novoz.ryb. v souv. s managementem Ms.
rostliny
Turoňová,Alger 2003 Změny vodní vegetace v NPR Novoz.ryb. v souv. s
managementem Příroda Supplementum 95
motýli
motýli
Vávra 1999 NPR Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum Ms.
Vávra 2000 Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum. závěrečná zpráva
(Aquatest) Ms.
Vávra 2001 NPR Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum. průběžná zpráva
(Aquatest) Ms.
motýli
motýli
Vávra 2002 NPR Novozám.ryb. - Lepidopterologický průzkum III. průběžná
zpráva (Aquatest) Ms.
motýli
Vávra 2002 Změny populací motýlů v NPR Novoz.ryb. v souvislosti s
managementem Příroda 20 157
motýli
Vávra 2003 Lepidopterologický průzkum NPR Novozám.ryb. - projekt VaV
610/10/00 zpráva pro AOPK (pod hlavičkou Aquatest) Ms.
motýli
Vávra 2003 Monitorování změn složení a početnosti populací motýlů
rašelinných,lučních,vrbových a rákosinových biotopů NPR Novoz.ryb. v
souvislosti s managementem Příroda Supplementum 91
obratlovci
Vitáček 2000 Zpráva z dílčího úkolu grantu VaV610/10/00 za rok 2000 Monitoring a ověření různých metod hospodářských zásahů ve vodních a
mokřadních ekosystémech Novozám. ryb. - Monitoring vybraných skupin
obratlovců, zjištění stavu populací,vliv prováděného managementu. Ms.
ptáci
obratlovci
živočichové
Vondráček 1991 IPZ SPR Novz.ryb. 1990-91 Ms.
Vondráček 1991 Obratlovci SPR Novozám. ryb. Ms.
Vondráček 1991 Závěrečná zpráva přírodovědné inventarizace SPR Novoz.rybúzemí dotčené stavbou plynovodu u Jestřebí Ms.
ptáci
ptáci
ptáci
motýli
Vondráček 1997 Ornitofauna Novoz.ryb., poznatky z let 1990-1997 Ms.
Vondráček 1998 Ornitologický průzkum NPR Novoz.ryb. Ms.
Vondráček 2002 Ornitologický průzkum NPR Novoz.ryb. Příroda 20 95
Vrabec 2005 Invent. průzk. NPR Novozám.ryb. z oboru zoologie - denní motýli
Ms.
Vysoký 1993 Střevlíkovití SPR Novozám.ryb. Fauna Boh.Septen. 18 143-154
Vysoký 1994 Příspěvek k poznání mravenců SPR Novozám.ryb. Fauna
Boh.Septen. 19 155-160
bezobratlí
bezobratlí
NPR BřehyněPecopala
rostliny
Abtová 1988 Botanický inventarizační průzkum SPR Břehyně-Pecopala (dílčí
zpráva) KSSPPOP
rostliny
Adamec 2003 Změny vodní vegetace v NPR Břehyně-Pecopala v závislosti na
rybářském hospodaření v letech 1997-2002 Příroda Supplementum 103
hydrobioloogie Adamec,Pípalová 1998 Regulace vodní makrovegetace v NPR BřehyněPecopala za použití amura bílého v roce 1998 Ms.
rostliny
Dlouhý 1963 Zákl.biol.výzkum ve vých.části SPR Břehyně-Pecopala-okolí
pramenišť povodí KSSPPOP
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1995 Studie rybářského hospodaření Rybník Břehyně Ms.
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1998 Studie rybářského hospodaření n a Břehyni v r. 1998 Ms.
Flasar 1964 Malakofauna Břehyňského a Novozámeckého rybníka na
měkkýši
Českolipsku Sbor.Nár.Muz.Praha 20 257-284
ryby
Heuer, Víta 2013 Inventarizační průzkum NPR Břehyně-Pecopala z oboru
ichtyologie Ms.
Holec 2012 Inventarizační průzkum pavouků NPR Břehyně-Pecopala Ms.
pavouci
Honců 1994 Významné ekologické území Břehyňský rybník (ornitologie) Ms.
ptáci
hydrobioloogie Husák, Adamec 1997 Regulace vodní makrovegetace v NPR Břehyně-Pecopala
za použití amura bílého Ms.
hmyz
lesy
ptáci
savci
dvoukřídlí
rostliny
lesy
Kopecký 1962 Entomologický průzkum SPR Břehyně-Pecopala KSSPPOP
Křivský 1981 Inventarizační průzk. lesnický SPR Břehyně-Pecopala KSSPPOP
Lumpe 2012 Inventarizační průzkum ptáků NPR Břehyně-Pecopala Ms.
Lumpe 2013 Inventarizační průzkum savců NPR Břehyně-Pecopala Ms.
Moucha 1967 K poznání fauny dvoukřídlého hmyzu v SPR Břehyňský rybník
Sborn. Severočes. Muz. 3 161-165
Neuhauselovi 1963 Rostl. společenstva SPR Břehyně-Pecopala u Doks Ms.
Pejřimovský 1977 Historický průzk. vývoje lesních porostů v SPR Hradčanské
rybníky a Břehyně-Pecopala Ms.
rostliny
Stančík 1995 Časoprostorové změny vegetace Břehyňského ryb. (dipl.práce
PřFUK) dipl.pr.
rostliny
Stančík 1996 Návrh managementu NPR Břehyně-Pecopala (z hled. botanického)
Ms.
Sovík 2013 Inventarizační průzkum obojživelníků v NPR Břehyně-Pecopala Ms.
Sovík Z. 2013: Inventarizační průzkum NPR Břehyně-Pecopala
Svoboda 2012 Inventarizační průzkum lišejníků NPR Břehyně-Pecopala. Ms.
Šimr 1962 Botanické záznamy z SPR Břehyně KSSPPOP
Vondráček 1989 IPZ - obratlovci SPR Břehyně-Pecopala KSSPPOP
obojživelníci
mechorosty
lišejníky
rostliny
obratlovci
obratlovci
Vondráček 1990 Inventarizační průzk. obratlovců SPR Břehyně-Pecopala 2.část
KSSPPOP
ptáci
motýli
Vondráček 1995 Avifauna NPR Břehyňský rybník Fauna Boh.Septen. 20 43-65
Vrabec 2005 Invent. průzk. NPR Břehyně-Pecopala z oboru zoologie - denní
motýli Ms.
Zahradníček 2008 Monitoring vlivu zvěře na stav vegetačních poměrů v NPR
Břehyně-Pecopala a v PR Velký a Malý Bezděz – etapa 2008 Ms.
Zíbarová 2012 Inventarizační průzkum hub (makromycet) NPR BřehyněPecopala Ms.
Holec M. 2012 Inventarizační průzkum pavouků NPP Swamp. Ms.
Holcová D. 2013 Inventarizační průzkum plazů NPP Swamp. Ms.
Honců M. 2013 Inventarizační průzkum vážek NPP Swamp. Ms.
Kalina,Punčochářová 1996 Algologický průzkum NPP Swamp Ms.
lesy
mykologie
NPP Swamp
pavouci
plazi
vážky
sinice,řasy
sinice,řasy
obojživelníci
Kovář R., Kovář J. 2012: Inventarizační průzkum obojživelníků NPP Swamp. Ms.
brouci
Král D. 2012 Inventarizační průzkum vodních brouků NPP Swamp. Ms.
houby
Lepšová A. 2012 Inventarizační mykologický průzkum NPP Swamp. Ms.
sinice,řasy
Stojanovski,Kalina 1989 Diatom flora and syntaxonomy of algal community in PR
Swamp Preslia 61 97-105
rostliny
Šťastný M. 2013 Inventarizační průzkum cevnatých rostlin a vegetace NPP
Swamp. Ms.
Štěchová T. 2013 Inventarizační průzkum NPP Swamp z oboru bryologie. Ms.
Turoňová 1994 Botanický průzkum mokřadů v severní části Máchova jezera Ms.
Turoňová 2000 Ohrožená a vzácná společenstva a rostliny mokřadů Máchova
jezera Severočeskou přírodou (Litoměřice) Suppl. 12 49-61
mechorosty
rostliny
rostliny
PR Hradčanské
rybníky
hydrobioloogie Faina,Přikryl 1995 Studie rybářského hospodaření PR Hradčanské rybníky Ms.
Flasar,Flasarová 1985 SPR Hradčanské rybníky - nálezová data Ms.
živočichové
Hromek 2003 Plán péče pro přírodní rezervaci Hradčanské rybníky na období
lesy
vše
rostlliny
lesy
ptáci
lesy
2003–2012, lesní ekosystémy
Knauerová et al 2005 Odb. stanovisko k projektu na revital. Hradčanských ryb
Ms.
Knauerová 2011 Botanický průzkum Černého a Strážovského rybníka.
Nepublikováno
Křivský 1981 Inventarizační průzk. lesnický SPR Hradčanské rybníky KSSPPOP
Nevrlý 1963 Ornithologický průzkum SPR Strážovské rybníky Ms.
Pejřimovský 1977 Historický průzk. vývoje lesních porostů v SPR Hradčanské
rybníky a Břehyně-Pecopala Ms.
rostliny
rostliny
Sedláčková 1979 Botanický inventarizační průzkum SPR Hradčanské rybníky Ms.
Turoňová 1989 Vegetace SPR Hradčanské rybníky. 16,127-148.
Sbor.Severoč.Muz. 16 127-148
rostliny
Turoňová 2001 Plán péče pro PR Hradčanské rybníky na obd. 2001-2005,
nelesní ekosystémy Ms.
motýli
Vávra et al 1992 Dílčí zpráva o výsledcích lepidopterologického průzkumu v PR
Hradčanské rybníky
motýli
Vávra et al 1996 Motýlí fauna PR Hradčanské rybníky u Mimoně Klapalekiana 32
89-121
Vávra et al 1997 Motýlí fauna PR Hradčanské rybníky v býv. VVP Ralsko Bezděz
5 379-408
Vydrová et Grulich 2011 Botanický průzkum rybníků Držník a Vavroušek.
Nepublikováno
Formanová 1997 Výsledky floristického a fytocenologického průzkumu PR
Sluneční Dvůr pro účely plánu péče 1998-2007 Ms.
motýli
rostliny
NPP Jestřebské
slatiny
Kaštovský J. a kol (2008):Zpráva z algologického průzkumu NPP Swamp
a přilehlých rašelinišť 2007-2008. Archiv Správy CHKO Kokořínsko
(rezer. kniha)
rostliny
hmyz
Honců M. 2007 Entomologický průzkum Jestřebských slatin. Ms.
NPR Velký a Malý
Bezděz
pavouci
Kůrka A. 2007 Pavouci (Araneae) Jestřebských slatin. Ms.
brouci
Čížek et al. 2009 Monitoring tesaříka alpského v Ralské pahorkatině Bezděz 18
125-140
geologie
Havránek 1982 Inventarizační geologický průzkum SPR Malý Bezděz
Ms.
rostliny
Kolbek,Petříček 1979 Vegetace Malého a Velkého Bezdězu a její vztah k
Českému středohoří Sbor.Severoč.Muz. 11 5-95
lesy
lesy
Křivský 1977 Inventarizační průzkum lesnický SPR Malý Bezděz KSSPPOP
Mrázková 1990 Lesnický inventarizační průzkum navržené SPR Velký Bezděz
KSSPPOP
Lumpe 2013 Inventarizační průzkum ptáků Velký a Malý Bezděz Ms.
Petříček 1972 Inventarizační průzkum SPR Malý a Velký Bezděz (botanika)
SÚPPOP
Záruba 1991 Lepidopterologický inventarizační průzkum PR Malý Bezděz Ms.
Hrčka D. 2013 Inventarizační průzkum NPR Velký a Malý Bezděz
ptáci
rostliny
PP Provodínské
kameny
kokořínská část
CHKO
motýli
Cévnaté
rostliny (druhy
a vegetace)
Formanová 1997 Podkladový materiál k pl.péče PP Provodínské kameny 1997rostliny
2006 - výsledky floristického a fytocenologického průzkumu Ms.
bezobratlí
Honců 2002 Zoologický inventarizační průzkum PP Provodínské kameny
zaměřený na zoologii bezobratlých Ms.
rostliny
rostliny
Knauerová 2002 Botanický inventarizační průzkum PP Provodínské kameny. Ms.
Kuncová 1987 SPR Provodínské kameny - botanický inventarizační průzkum
1970-1987 Ms.
houby
Antonín V. & Vágner A. 1998 Zpráva z terénního mykologického výzkumu
v CHKO Kokořínsko ve dnech 15.-19. Července 1998, Brno
Baier J. 2005 Celkový seznam makromycetů v lokalitě Na Pastvách (mezi obcemi
Střemy a Nebužely) a v lokalitách PP: Želízky, Mrzínov, Stráně Hlubokého dolu,
Stráně Truskavenského dolu a Na Oboře (6.7.-28.10.2005), Praha
Balatka B., Sládek J. (1981): Geomorfologie Chráněné krajinné oblasti
Kokořínsko a přilehlého území.- Bohemia Centr., Praha, 10: 7-54.
Balatka, B. - Loučková, J. - Sládek, J. (1964): Pseudoškrapy v Polomených
horách, Čs. Kras, 15 1963, 149 - 150. Praha.
Balatka, B. - Loučková, J. - Sládek, J. (1964):Vývoj pískovcového reliéfu České
tabule na příkladu Polomených hor - Rozpr. Akad. Věd, Ř. mat. přír. Věd, 79, 5, 1
- 40. Praha.
Balatka, B. - Loučková, J. - Sládek, J. (1972): Pseudokrasové výklenky v
pískovcích Polomených hor - Čs. Kras, 23 1971, 124 - 130. Praha.
Balatka, B. - Sládek, J. (1994):Vývoj údolí v pseudokrasových horninách
jihovýchodní části Polomených hor. - Čs. Kras, 15 1963, 37 - 50. Praha.
Balatka, B., Sládek, J. (1972): Povrchové tvary Polomených hor. – Ochrana
přírody, 27: 10-14, Praha
Balátová-Tuláčková E. (1985): Feuchtwiesen des Landschaftschutzgebiet
Kokořínsko. - Tuexenia 5:217-231.
Bašková J. 1985 Mechorosty Kokořínska DP PřF UK Praha
Beran L. et al. 2006 Bezobratlí Kokořínska Bohemia centralis Praha 27 3-582
Blažková D. 1968 Louky a pastviny v zájmovém území okolí Dubé Ms.
Cílek, V. a kol. (1996): Výzkum pískovcových převisů v sz. části CHKO
Kokořínsko. – Ochrana přírody, 51(/2): 43-47, Praha
Coufalová L. 1995 Floristické poměry xerotermních strání na jižním okraji CHKO
Kokořínsko DP PřF UK Praha
Čejková M. 1998 Flóra a vegetace údolí Liběchovky DP PřF UK Praha
Devetter M. 2007 Soil rotifers (Rotifera) of the Kokořínsko Protected Landscape
Area Biologia Bratislava 62/2 222—224
Domin K. (1942): Prodromus květeny mšenské.- Act.bot.boh., Praha, 13(1941): 1236.
Domin K. (1942b): Nový příspěvek ke květeně Mšenska. - Věda přír. 21:154-155.
Fišerová D. 1992 Botanická inventarizace vrchu Vrátenská hora Praha
Fišerová D. Šefrna L. 1991 Průzkum v areálu víceúčelové nádrže Houska Praha
houby
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
geomorfologie
rostliny
rostliny
bezobratlí
rostliny
vývoj přírody
rostliny
rostliny
bezobratlí
(viřníci)
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
savci
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
houby
rostliny
bezobratlí
savci
bezobratlí,
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
korýši
korýši
rostliny
rostliny
pavouci
obecně
měkkýši
rostliny
lesnictví
rostliny
lišejníky
rostliny
rostliny
houby
ryby
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
ochrana
přírody
rostliny
Hodková Z. 1980 Poznámky k výskytu a rozšíření některých druhů savců na
území CHKO Kokořínsko Bohemia centralis 10 93-103
Hoffmann A. (1998): Botanické síťové mapování CHKO Kokořínsko. Ms.
Hoffmann A. (2000): Orientační floristický průzkum některých lokalit xerotermních
druhů v CHKO Kokořínsko. Ms.
Holec J. & Adamčík S. 2008 Zajímavé a vzácné houby travních společenstev,
zejména kyjankovité, nalezené během Setkání mladých mykologů na Kokořínsku
v říjnu 2007, Mykologické listy104, Praha
Holub J. (1972): Zpráva o exkurzi na Kokořínsko dne 24.6.1972. - Zprav.
Středočes. Pob. ČSBS 7:2-4.
Honců M. 2006 Entomologický průzkum připravované PP „Na pastvách“ mezi
Střemy a Nebužely, CHKO Kokořínsko, okr. Mělník. Ms.
Horáček D. Vitáček Z. 2009 Nové druhy netopýrů na Českolipsku Bezděz 18 293297
Horsák M. 2009 Seznam floristických a faunistických nálezů z terénní exkurze do
CHKO Kokořínsko a některých přilehlých oblastí (Bioléto 2009) Ms.
Hrouda L. Mandák B. Hadinec J. 1996 Výsledky 33. floristického kurzu ČBS v
Mělníku(1993) Příroda Praha 7 7 - 109
Husák Š. Rydlo J. 1985 Vodní flóra a vegetace Pšovky Bohemia centralis Praha
14 41- 107
Jaroš V. (1969): Doplňky ke květeně Polomených hor. - Severočes. Přír. 1:95106.
Juracka P. J. Kořínek V. & Petrusek A. 2010 A new Central European species of
the Daphnia curvirostris complex, Daphnia hrbaceki sp. nov. (Cladocera,
Anomopoda, Daphniidae) Zootaxa 2718 1-22
Juračka P. J. 2005 Průběžná zpráva o průzkumu perlooček (Cladocera) a
klanonožců (Copepoda) v CHKO Kokořínsko rok 2005
Klika J. (1952): Příspěvek k floristickému poznání okolí Dubé. - Čs. Bot. Listy
5:56-59.
Kubát K. (1972): Dokladový materiál ke květeně Mělnicka v herbáři J. Mikuláše. Vlast. Zprav. Polabí 12:92-95.
Kůrka A. 2006 Pavouci (Araneae) lokality Na Pastvách (CHKO Kokořínsko).
Ms.
Ložek V. (1995): Polomené hory nejsou jen pískovce. - Ochr. Přír. 50:65-66.
Ložek V. (1996): CHKO Kokořínsko ve světle výzkumu měkkýšů.- Příroda, Praha,
7: 169-180.
Mansfeld J. (1996): Význačnější rostlinné druhy a lokality severní části CHKO
Kokořínsko. - Ms.
Novák A. et Tlapák J. (1971): Druhová skladba lesů na Kokořínsku podle
dochovaných historických pramenů. - Lesnictví 17:767-782.
Novotný Č. (1966): Okolí Vrátenské hory - zajímavý kraj pro botaniky. - Zpr,
ČSBS 1:162-163.
Palice Z., 1998:Předběžná zpráva k lichenologickému průzkumu CHKO
Kokořínsko, Ms.
Paloudová M. 1998: Kokořínsko 98, Ms.
Petříček V., 1996: Housecké vrchy, botanicky málo známá část Kokořínsko,
Příroda, Praha, 7: 259 - 264.
Příhoda A. (1981): Houby Kokořínska.- Bohemia Centr., Praha, 10: 71-92.
Ráb P. & Beran L. 2000 Rozšíření populací sekavců v Pšovce - jejich ochrana a
budoucnost. Distribution of spiny loaches in the Pšovka Creek - their conservation
and future Biodiverzita ichtyofauny ČR (III) 139-142
Rydlo J. 1987 Vodní flora a vegetace Pšovky Sborn. Severoč. Muz. Přír. Vědy
Liberec 16 97-125
Sádlo J. (1996): Náčrt vegetace CHKO Kokořínsko. – Příroda 7:143-167.
Sádlo J. 1996 Doplněk k floristickému materiálu z území floristického kurzu 1993
Příroda Praha 7 110 - 120
Suda J. (1998): Truskavenský důl, Dolní Zimoř. Ms.
Sýkora L. (1948): Přírodní poměry polomených hor a co z nich vyplývá pro
ochranářské a hospodářské plánování. - Ochr. Přír. 3:49-60.
Šimr J. (1936): Psamofilní a xerothermní vegetace u Liběchova n. Lab. - ČNM
110:9-13.
rostliny
dokeská část CHKO
Šimr J. (1938): Lesní společenstva severočeských pískovců u Liběchova n. Lab. ČNM 112:6-25.
Vacková M. (2000): Floristické poměry maloplošných bazických výchozů v CHKO
rostliny
Kokořínsko. DP.
Valda S. 2009 Příspěvek k poznání našich podzemních hub – I. část:
houby
Ascomycota, Mykologické listy 108, Praha
Vašátko, J., Ložek, V. (1970): Příspěvek k poznání měkkýší složky biocenózy
měkkýši
Polomených hor v okolí Dubí. – Zprávy Geogr. úst. ČSAV, 1970(7): 1-9, Brno
geomorfologie Votýpka, J. (1984): Geomorfologický výzkum CHKO Kokořínsko. – Acta Univ.
Carol., Geographia, 19(2): 31-46, Praha
Vrabec V. 2006 Zpráva z inventarizačního průzkumu navrhované
motýli
PP Na Pastvách vrch z oboru zoologie –motýli (Lepidoptera). Ms.
Zavřel F. (1954): Geobotanické zpracování Kokořínska, Liběchovska a jižní části
rostliny
Polomených hor. - Ms.
Zimmerman, V., Randous, P., Piller, J. (1996): Jeskyně, skalní hrádky a mlýny
geologie,
Kokořínska. – 39 s., vlastním nákladem.
osídlení
Albertová 2006 Křídlatka japonská a její výskyt v Doksech Ms.
rostliny
ARON 2000 Přírodovědný zoologický průzkum českolipska Ms.
živočichové
ARON 2002 Ornitol. zprávy: dravci a sovy, chřástal, křepelka v okr. CL Ms.
ptáci
ARON 2003 Závěrečné zprávy z projektů r 2003: obojživ., chřástal, čáp
vše
černý,volavky, netopýři,orchideje,vážky okresu ČL Ms.
ARON 2004 Alcedo na českolipsku: Záv. zpráva projektu č. 210 205. Ms.
ptáci
ARON 2004 Záv. zpráva z realizovaných projektů ČSOP: dravci a sovy, obojživ.,
vše
alcedo,chřástal,netopýři,čáp černý, orchideje, vážky, formica Ms.
ARON 2005 Čáp černý a brodiví na českolipsku: Záv. zpráva projektu č. 240 505
ptáci
Ms.
ARON 2005 Dravci a sovy českolipska: záv. zpráva proj. č. 220 605 Ms.
ptáci
ARON 2005 Chřástal polní a křepelka polní na českolipsku: záv. zpr. projektuu
ptáci
250 305 Ms.
ARON 2005 Obojživelníci českolipska: záv. zpráva projektu č. 195 205 Ms.
obojživelníci
Aschenbrenner 2000 Ornitologický průzkum českolipska Ms.
ptáci
Aschenbrenner 2001 Zpráva o ornitologických pozorováních a kroužkování v r.
ptáci
2001 Ms.
Aschenbrenner 2003 Závěrečná roční zpráva externího spolupracovníka VMG CL
ptáci
v r 2003 Ms.
Aschenbrenner 2004 Ornitologické zprávy za rok 2004 Ms.
ptáci
Balátová et al 1997 Předběžný přehled rostlinných společenstev býv.VVP Ralsko
rostliny
s poznámkami k vegetaci Bezděz 5 189-202
Benda 2000 Pralouky na českolipsku Bezděz 9 461-468
rostliny
Benda et al 1988 Zpráva o přírodovědné hodnotě lokality Provodín. ČSOP ČL
vše
Ms.
Beran 1997 Vodní měkkýši Robečského potoka Ms.
měkkýši
Beran 1998 Vodní měkkýši Ploučnice Bezděz 7 173-180
měkkýši
Beran 1999 Vodní měkkýši Svitávky Bezděz 8 243-248
měkkýši
Bílý 2001 Mokřady lokálního významu Ms.
rostliny
Bouma 1997 Entomologický průzkum Lepidopter býv. VVP Ralsko Bezděz 5 363motýli
378
Bouma 2000 Nálezy motýlů z okolí Břehyně na Českolipsku. Ms.
motýli
Bouma 2000 Průzkum motýlů Ralské oblasti. Ms.
motýli
Bouma 2001 Zpráva o entomologickém průzkumu býv. VVP Ralsko za r 2001 Ms.
motýli
Brožek 1999 Kroužkovací seznam ptáků 1999 Ms.
ptáci
Brožek 2000 Ornitologický průzkum českolipska. Ms.
ptáci
Brožek 2001 Zpráva ornitologických pozorování a kroužkování v r 2001 Ms.
ptáci
Brožek 2002 Kroužkovací seznam ptáků 2002 Ms.
ptáci
Brožek 2003 Závěrečná roční zpráva externího spolupracovníka VMG CL v r
ptáci
2003 Ms.
Brožek 2003 Závěrečná zpráva projektu č.210503: Alcedo na českolipsku.
ptáci
Zpráva ČSOP Aron Ms.
Čvančara 1987 Ohrožené a vzácné druhy Dokeska a Českolipska Severočeskou
rostliny
přírodou (Litoměřice) 20 81-85
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
vážky
ptáci
ptáci
živočichové
živočichové
ptáci
brouci
ptáci
vše
ptáci
bezobratlí
vážky
rostliny
bezobratlí
bezobratlí
vážky
bezobratlí
vážky
bezobratlí
vážky
brouci
vážky
živočichové
vše
hmyz
vše
rostliny
rostliny
brouci
vše
brouci
vážky
vážky
vážky
rostliny
Filip 1999 Nové zjištění chaluhy velké na Českolipsku Bezděz 8 305-307
Filip 1999 Strnad černohlavý na českolipsku Bezděz 8 309-311
Filip 2000 Ornitologický průzkum českolipska 2000. Ms.
Filip 2002 Ornitologická pozorování 2002:záv.zp. ext. spoluprac. Ms.
Filip 2002 Vážky Heřmanického ryb a nejbl. okolí Ms.
Filip 2004 Ojedinělé zálety racka mořského na českolipsko Bezděz 13 309-312
Filip 2005 Některé vzácnější druhy ptáků zjištěné na českolipsku v posledních
letech Bezděz 14 301-309
Hohenkreutz 1992 Zpráva o výzkumu fauny v okr. CL 1992 Ms.
Hohenkreutz 1996 Výskyt motýlů ve vybr. lok. českolipska 1994-1996 Ms.
Honců 1991 Změny početního stavu vodních ptáků na rybnících Českolipska
Panurus 3 177-192
Honců 1992 Brouci okresu ČL Sborník Semináře zoologů muzeí ve St.Splavech
13-16
Honců 1992 Hnízdění břehulí obecných na Českolipsku Fauna Boh.Septen. 17
17-22
Honců 1992 Vypracování koncepce pro ekologickou stabilitu krajiny býv. VVP
Ralsko. Návrh na utváření chráněných krajinných útvarů,území a zón Ms.
Honců 1992 Změny ve složení avifauny okresu CL Sborník Semináře zoologů
muzeí ve St.Splavech 16-22
Honců 1995 Entomologický inv.průzk. zadaných území v nivě ř. Ploučnice v okolí
Mimoně-záv. zpráva. Ms.
Honců 1995 Průzkum vážek na českolipsku Sbor.Severoč.Muz. 19 113-121
Honců 1995 Vstavačovité českolipska Bezděz 3 91-167
Honců 1996 Zpráva o inventarisačním průzkumu bezobratlých lokality u Starých
Splavů Ms.
Honců 1997 Entomologická inventarizace a dokumentace vybraných mokřadních
biotopů v připravované NPR Dokeské pískovce a mokřady. - zpráva pro AOPK
Ms.
Honců 1997 Průzkum vážek na území býv. VVP Ralsko Bezděz 5 269-278
Honců 1997 Rovnokřídlí bývalého VVP Ralsko Bezděz 5 279-294
Honců 1998 Leucorrhinia albifrons-nový druh vážky pro Čechy Bezděz 7 229-230
Honců 1998 Zpráva o rozmístění raků bahenních z Pelechova ryb. u Svobodné
Vsi na náhradní lokality v okolí ČL a Doks. Ms.
Honců 2001 Výskyt klínatky rohaté na okr.CL a návrh části toku Ploučnice na
zařazení do soustavy Natura 2000. Vážky 2001 131-139
Honců 2002 Tesařík alpský na českolipsku Bezděz 11 219-232
Honců 2003 Naturové druhy vážek klínatka rohatá a vážka jasnoskvrnná na
Českolipsku. Ms. 1-23
Honců 2004 Příspěvek k zoologickému hodnocení řeky Ploučnice na okr. ČL
Bezděz 13 197-232
Honců 2006 Přírodovědné hodnocení pískovny v Provodíně Bezděz 15 141-157
Honců M. 2007: Entomologický průzkum Jestřebských slatin, okr. Česká Lípa,
Ms.
Honců,Formanová 1996 Návrh managementu mokřadních území dokeské pánve
se zaměřením na zachování vysokého stupně jejich biol. diverzity. Ms.
Honců,Formanová 1996 Populace ohrožených druhů zaznamenané na území
navrhované NPR Dokeské pískovce a mokřady Ms.
Honců,Jóža 1995 Ohrožené druhy vstavačovitých na Dokesku Živa 43 62-63
Honců,Kašpar 2003 Krasci českolipska Bezděz 12 279-306
Honců,Nosková 1995 Botanický a zoologický posudek území v údolní nivě
Ploučnice v okolí Mimoně. Ms.
Honců,Pulpán 1974 Střevlíkovití českolipska Sbor.Severoč.Muz. 6 93-149
Honců,Roztočil 2001 Výsledky mapování vážek na českolipsku Vážky 2001 79108
Honců,Roztočil 2002 Výsledky mapování vážek na českolipsku v roce 2002
Vážky 2002 91-139
Honců,Roztočil 2004 Výsledky mapování vážek na českolipsku v roce 2003-2004
Vážky 2004 41-47
Honců,Roztočil 2005 Mapy rozšíření orchidejí na českolipsku před a po r. 1960
Ms.
obojživelníci
živočichové
ptáci
brouci
netopýři
netopýři
netopýři
netopýři
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
brouci
netopýři
obojživelníci
rostliny
rostliny
rostliny
rostliny
bezobratlí
ptáci
vše
vše
vše
bezobratlí
rostliny
rostliny
ryby
vše
pavouci
ptáci
ptáci
ptáci
pavouci
ptáci
ptáci
ptáci
Honců,Vitáček 1990 Obojživelníci okresu ČL Bezděz 1 95-114
Honců,Vitáček 2004 Předběžná zpráva z výzkumu dobývacích prostor pískovny v
Provodíně Ms.
Honců,Volf 2002 Českolipsko-dokeské pískovce a mokřady. In Hora et al
2002:Natura 2000 v ČR, návrh ptačích oblastí. ČSO
Honců,Vonička 1997 Střevlíkovití bývalého VVP Ralsko Bezděz 5 295-358
Horáček 2001 Výsledky výzk. netopýrů na českolipsku v r 2001 Ms.
Horáček 2003 Záv. zpráva ext. spolupr. VMG CL za rok 2003 Ms.
Horáček 2004 Záv. zprávy z výzk. netopýrů na českolipsku Ms.
Horáček, Horáčková 2005 Průzkum a výzkum netopýrů v r 2005 na českolipsku
Ms.
Chvalkovský 1997 Souhrnná zpráva z příležitostných exkurzí v r. 1997 na okrese
ČL (Insecta-Coleoptera) Ms.
Chvalkovský 1998 Seznam ulovených brouků v r. 1998 na okr. ČL při
příležitostných exkurzích Ms.
ČL Ms.
ČL Ms.
Chvalkovský 2000 Výskyt hmyzu na českolipsku 1999 Ms.
Chvalkovský 2001 Entomolog. průzk. českolipska 2000 Ms.
Chvalkovský 2001 Seznam ulovených krasců při exkurzích v okr. ČL Ms.
Chvalkovský 2003 Souhrnná zpráva z příležitostných exkurzí na okrese ČL za rok
2001 a 2002 Ms.
Chvalkovský 2003 Záv. zpráva ext. spolupracovníka VMG CL za rok 2003 Ms.
ČL Ms.
Janků 2000 Čištění zimovišť a sledování netopýrů (pod hlavičkou ARON) Ms.
Janků 2003 Záv. zpráva z projektu č.190503: Sledování a ochrana obojživelníků
na českolipsku.ČSOP Aron
Jóža 2000 Botanický průzkum českolipska Ms.
Jóža 2000 Sledování ohrožených druhů rostlin na Dokesku Ms.
Jóža 2001 Sledování významných botanických lokalit českolipska 2001 Ms.
Jóža 2003 Sledování vybranných lokalit českolipska 2002 - botanika Ms.
Kašpar 2004 Sběry Coleopter z českolipska při ind. exkurz. v r 2004 Ms.
Klápště,Filip 2002 Protahuje budníček větší východoevropský přes naše území?
Bezděz 11 181-202
Kolektiv 1985 Zákl.přírodovědecký průzkum údolí Ploučnice, úsek Česká Lípa.
ZO ČSOP 01/33, Praha Ms.
Kolektiv 1985 Zákl.přírodovědecký průzkum údolí Ploučnice, úsek MimoňBoreček. ZO ČSOP 01/33, Praha Ms.
Kolektiv 1996 Tanks and Thyme: Biodoversity in Former Soviet Military Areas in
the Czech republic. IUCN Env. Research Series 10
Koptová 2001 Výskyt mravence lesního v okolí Doks. odb.maturitní práce Ms.
Kubát 2000 Liparis loeselii u Jestřebí Severočeskou přírodou (Litoměřice) Suppl.
12 77-82
Kubát et al 1999 Výsledky floristického kurzu v České Lípě 1998 Severočeskou
přírodou (Litoměřice) Suppl. 11 19-81
Kulhánek 1974 Fauna ryb Ploučnice. dipl. pr.PF UnL dipl. pr. PF UnL
Kuncová 1997 Zájmy ochrany přírody ve VVP Ralsko a přilehlých územích
Bezděz 5 525-536
Kůrka 1997 Arachnofauna VVP Ralsko (pavouci-Araneida) Bezděz 5 237-268
Kurka 1997 Dílčí podkladová zpráva k navrhované NPR Dokeské pískovce a
mokřady, ornitologický průzkum Bezděz 5 559-570
Kurka 1999 Kroužk seznam ptáků 1999 Ms.
Kurka 1999 Ornitolog. průzk. okr. CL 1999: dravci a sovy Ms.
Kůrka 2001 Arachnofauna pěti lokalit českolipska, sledovaných v r 2000 Ms.
Kurka 2001 Ornitolog. průzk. českolipsko 2000 Ms.
Kurka 2003 Ptáci na okrese CL - r.2002 Ms.
Kurka 2003 Záv. zpr. exter. spoluprac. VMG CL za r 2003 Ms.
ptáci
pavouci
Kurka 2004 Ornitolog. zprávy za rok 2004 Ms.
Kůrka A. 2007: Pavouci (Araneae) Jestřebských slatin. Zpráva o výsledcích
inventarizačního průzkumu v roce 2007, Ms.
Lorenc 2005 Velikost populace lelka lesního v býv.VVP Ralsko Bezděz 14 211ptáci
222
Machová 1995 Majchlův vrch -Floristický invent.průzk. Ms.
rostliny
Machová 1995 Pralouka,Rašelinná olšina,Rákosiny u Provodína -Floristický
rostliny
invent.průzk Ms.
Machová 1996 Floristický výzkum pískovny v obci Provodín Acta
rostliny
Univ.Purkynianae, UnL Studia Oekologica III 45-54
Machová 1996 Příspěvek ke květeně okolí Provodína na českolipsku
rostliny
Severočeskou přírodou (Litoměřice) 29 59-64
Machová 1999 Zvláště chráněné druhy rostlin z fytogeografických okresů Ralskorostliny
bezdězská tabule a Podještědí. 1. Kriticky ohrožené druhy. Severočeskou
přírodou (Litoměřice) Suppl. 11 97-109
bezdězská tabule a Podještědí. 2. Silně ohrožené druhy. Severočeskou přírodou
(Litoměřice) Suppl. 11 110-134
Machová 2000 Flóra a vegetace mokřadů na českolipsku. Severočeskou přírodou
rostliny
(Litoměřice) Suppl. 12
Machová 2000 Flóra a vegetace středního toku Ploučnice Severočeskou přírodou
rostliny
bezdězská tabule a Podještědí. 3. Ohrožené druhy. Severočeskou přírodou
Marcín 2000 Mapa sledovaných lokalit -obraz.část Ms.
živočichové
Marcín 2000 Zpráva o činnosti 2000 Ms.
mravenci
Marcín 2001 Průzkum rostlin a živočichů na českolipsku 2001:zpr. ext. spoluprac.
vše
Ms.
Marcín 2003 Ochrana genofondu mravenců r Formica při souč. vytv. podmínek k
mravenci
zvyš.biol.stability lesních porostů Ms.
Marcín 2003 Závěrečná zpráva ext.spolupr.VMG CL r 2003 Ms.
vše
Míka 1998 Brouci čeledi Latridiidae českolipska a Lužických hor. Bezděz 7 181brouci
191
Moravec, Vonička 2001 Přeložka silnice I/9 Sosnová,Zahrádky,Jestřebí.
živočichové
Zoologický průzkum území - příloha dokumentace EIA.
Mrlíková 1999 Rozšíření vydry říční v okr CL 1998 Ms.
savci
Mrlíková 2000 Posouzení šesti významných bučin na českolipsku 1999. Ms.
ptáci
Mrlíková 2000 Výsledky ornitocenolog. průzk. na 11 rybničních lokalitách okresu
ptáci
CL 1999-2000 Ms.
Mrlíková 2001 Chřástal polní a křepelka polní na českolipsku v hnízd.sezóně
ptáci
2001 Ms.
Müller 2003 Meandry Ploučnice u Hradčan. odb.matur.práce Ms
vše
Nevrlý 1974 Zpráva o zákl. průzkumu zvířeny ptáků Ralské pahorkatiny 1971ptáci
1973. Ochranářsko-přírodovědný průzkum v oblasti Hamru u ČL.TIS Praha Ms.
543-732
Purchart 2001 Fauna střevlíkovitých na meandrech Ploučnce mezi Žizníkovem u
brouci
ČL a Borečkem u Mimoně s ohledem na jejich využití v bioindikaci kvality ŽP.
FŽP UJEP UL dipl.pr.
Purchart 2005 Příspěvek k poznání střevlíkovitých českolipska Bezděz 14 163brouci
176
Pytloun 2002 Výskyt vydry říční na okrese ČL. Maturitní práce Ms.
savci
hydrobioloogie Ramešová 1996 Porovnání hydrochemických ukazatelů a planktonních
společenstev Břehyň. ryb, Máchova j. a Novozám.ryb. (dipl.pr. PřFUK) dipl.pr.
Roztočil 2000 Zpráva o výskytu fauny a flóry na českolipsku 1999 Ms
rostliny
Roztočil 2002 Výskyt orchidejí na Českolipsku 2002. Záv. zpr. projektu č.120 302
rostliny
ARON Ms
Roztočil 2005 Orchideje okresu ČL. záv. zpr. projektu č.120 305 ARON Ms
rostliny
Rychtařík 1990 Carex pediformis v Hradčanských stěnách a na Vranovských
rostliny
skalách u Mimoně Severočeskou přírodou (Litoměřice) 24
Rychtařík 1995 Botanický a zoologický posudek nivy Ploučnice u Borečku. Ms.
vše
Sádlo 1998 Dryopteris cristata v rašelinných rákosinách na jestřebsku Muzeum a
rostliny
Současnost,ser.nat. 12 19-24
ryby
vše
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
ptáci
motýli
bezobratlí
geologie
ptáci
brouci
savci
obojživelníci,
plazi
plazi
savci
obojživelníci
plazi
ptáci
savci
ryby
plazi
vše
vše
ptáci
brouci
obojživelníci
bezobratlí
obojživelníci
Sklenička 1987 Zmapování rybích druhů v okrese ČL Ms.
Šmídová 2001 Přírodovědná charakteristika a možnosti ochrany navrhov. ZCHÚ
Meandry Ploučnice. Univ. Palackého Olomouc Bc.dipl.pr. dipl.pr.
Šrubař 1997 Přehled pozorovaných ptáků v býv. VVP Ralsko Bezděz 5 571-574
Šrubař 1999 Ornitolog. průzk. českolipska 1999 Ms
Šrubař 2001 Ornitolog. průzk. českolipska 2000 Ms
Šrubař 2001 Ornitolog. průzk. v okrese CL za rok 2001 Ms
Šrubař 2003 Ornitolog. průzk. v okrese CL za rok 2002 Ms
Šrubař 2003 Závěrečná roční zpráva ext. spoluprac. VMG CL za rok 2003 Ms
Šrubař 2004 Ornitolog. průzk. na českolipsku 2004 Ms
Šrubař 2005 Motýli Českolipska. Závěrečná zpráva projektu č.150 105, ZO ČSOP
3206 Aron, Česká Lípa. Ms.
Štifter 1997 Předběžné výsledky faunist. průzk. vodních bezobr. živoč. býv.VVP
Ralsko - perloočky řádů Ctenopoda, Anomopoda, Onychopoda Bezděz 5 203210
Tichá 1999 Minerály českolipska. odborná matur. práce Ms.
Urbánek,Jón 1962 Poznámky k ptactvu Českolipska Sbor.Severoč.Muz. 2 175188
Vávra 2000 Návrh národního seznamu území "SAC" pro druh Rosalia alpina v
ČR Ms.
Vitáček 1992 Výskyt vydry říční na okrese ČL Vydra 3
Vitáček 1993 Rozšíření obojž. a plazů na území okr. ČL Fauna Boh.Septen. 18
97-114
Vitáček 1994 Plazi okresu ČL Bezděz 2 65-86
Vitáček 1994 Výskyt vydry říční na okrese ČL Bezděz 2 87-92
Vitáček 1997 Výsledky faunist. výzkumu obratlovců prováděného v býv. VVP
Ralsko - obojživelníci Bezděz 5 429-452
Ralsko - plazi Bezděz 5 453-472
Ralsko - ptáci Bezděz 5 473-492
Ralsko - savci Bezděz 5 493-524
Ralsko - vodní obratlovci - kruhoústí, ryby Bezděz 5 409-428
Vitáček 2005 Příspěvek k výskytu želvy bahenní na českolipsku Bezděz 14 311313
Vitáček et al 2005 Přírodovědné hodnocení vybraných lokalit ve staré pískovně
Provodín Ms.
Vitáček,Honců 2004 Předběžná zpráva přírodovědného hodnocení vybraných
lokalit ve staré pískovně Provodín Ms.
Vondráček 1996 Příspěvek k avifauně mokřadu Heřmanický ryb. Fauna
Boh.Septen. 21 65-76
Vonička 1997 Příspěvek k poznání koprofágních vrubounovitých býv. VVP
Ralsko Bezděz 5 359-362
Zavadil 1995 Průzkum obojživelníků VVP Ralsko 1994-95 Ms.
Zavadil,Honců 1997 Listonoh letní a žábronožka letní v býv. VVP Ralsko:
výsledky předběž. průzkumu Bezděz 5 211-236
Zavadil,Vitáček 1997 Předběžné výsledky průzkumu obojživelníků v býv.VVP
Ralsko 1991-96 Ms.
Příloha č. 5
Model přirozené skladby dřevin podle souborů lesních typů a lesních typů (dle OPRL, upraveno)
SLT
Název SLT
LT
0G
Podmáčený smrkový bor
0K
Kyselý (dubobukový) bor
0G1
0G9
0K0
0K1
0K2
0K3
0K4
0K6
0K7
0K8
0K9
0M1
0M2
0M3
0M6
0N2
0N3
0N6
0O2
0O9
0P1
0P2
0R1
0R2
0R7
0T5
0Y1
0Y3
0Z1
0M
Chudý (dubový) bor
0N
Smrkový bor
0O
Svěží jedlodubový bor
0P
Kyselý jedlodubový bor
0R
Rašelinný bor
0T
0Y
Chudý březový bor
Roklinový bor
0Z
Reliktní bor
SM
JD
BO
30
30
25
25
33
2
2
1
1
2
2
40
5
5
15
20
2
15
15
5
60
60
78
78
78
78
78
76
74
68
68
78
78
80
80
33
33
20
58
58
58
58
94
94
25
78
35
68
88
DB
BK
10
2
2
10
10
2
2
10
2
2
2
5
5
5
5
HB
10
10
10
20
20
2
2
2
2
2
2
20
20
15
15
2
2
2
10
10
20
22
20
28
30
30
28
20
25
20
20
2
2
2
15
5
5
5
5
73
18
2
10
2
JV
Zastoupení dřevin v %
KL JS JL BR
JR
20
20
2
10
LP
OLL
OS
BB
BRK VR
SLT
1B
1D
1G
Název SLT
Bohatá habrová doubrava
Obohacená habrová doubrava
Vrbová olšina
1H
1J
1M
1P
1S
1T
Sprašová habrová doubrava
Habrová javořina
Borová doubrava
1X
1Z
2A
Dřínová doubrava
2B
Bohatá buková doubrava
2C
Vysýchavá buková doubrava
2D
Obohacená buková doubrava
2H
Hlinitá buková doubrava
2I
Uléhavá kyselá buková doubrava
Svěží březová doubrava
Doubrava na píscích
Březová olšina
Zakrslá doubrava
Javorobuková doubrava
LT
0Z3
1B2
1C3
1D1
1G1
1G2
1G3
1G4
1H4
1J1
1M2
1P4
1S8
1T1
1T3
1T9
1X9
1Z1
2A1
2A3
2B2
2B3
2B4
2C2
2C3
2D1
2D2
2D3
2D9
2H1
2H6
2H7
2I1
SM
JD
BO
88
DB
BK
2
56
78
70
HB
JV
KL
JL
BR
JR
LP
OLL
14
4
4
78
28
58
68
77
2
4
4
1
20
15
30
24
14
14
4
BB
BRK VR
20
2
17
5
2
10
6
20
20
20
16
17
20
20
20
10
10
10
10
10
10
20
20
20
25
2
4
1
2
10
2
2
15
5
10
20
5
4
4
5
5
5
5
10
10
10
10
10
10
5
5
2
2
98
98
90
68
2
2
25
70
86
56
58
65
65
65
70
70
58
58
58
58
65
65
68
70
OS
10
10
30
2
JS
4
12
10
10
10
10
10
2
2
2
2
78
78
55
10
3
12
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
5
10
5
3
SLT
2K
2L
2N
2O
2P
2S
2T
2V
2Y
2Z
3A
3B
3C
3D
3H
Název SLT
LT
2I3
2I4
2I6
Kyselá buková doubrava
2K0
2K1
2K3
2K5
Potoční luh
2L1
Kamenitá kyselá buková doubrava
2N1
2N2
Jedlobuková doubrava
2O4
Kyselá jedlová doubrava
2P1
Svěží buková doubrava
2S1
2S6
Podmáčená chudá jedlová doubrava 2T1
Vlhká buková doubrava
2V2
Skeletová buková doubrava
2Y1
Zakrslá buková doubrava
2Z3
2Z4
2Z8
Lipodubová bučina
3A1
3A5
3A6
Bohatá dubová bučina
3B1
3B2
3B3
Vysýchavá dubová bučina
3C2
Obohacená dubová bučina
3D2
3D3
3D6
3D8
Hlinitá dubová bučina
3H1
3H5
SM
JD
BO
DB
2
2
2
2
18
24
2
23
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
2
60
70
65
68
68
68
68
38
66
66
58
58
65
65
48
45
76
78
78
76
10
10
10
28
30
30
30
23
23
23
23
28
28
BK
26
30
20
28
28
28
28
HB
JV
JS
JL
BR
JR
2
LP
OLL
BB
BRK VR
15
28
2
2
15
2
2
2
2
2
2
2
4
4
5
5
23
15
18
18
18
18
50
50
50
53
60
60
60
48
48
48
48
58
58
OS
10
15
2
2
2
2
4
28
28
18
10
30
30
KL
2
5
2
2
2
2
5
5
5
8
5
5
13
13
13
13
5
5
15
2
5
10
2
2
2
10
10
10
2
2
2
2
2
5
5
5
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
15
15
15
2
5
5
10
5
5
5
5
4
4
2
2
SLT
Název SLT
LT
3I
Uléhavá kyselá dubová bučina
3J
Lipová javořina
3K
Kyselá dubová bučina
3L
Jasanová olšina
3N
Kamenitá kyselá dubová bučina
3O
3S
Jedlodubová bučina
Svěží dubová bučina
3I1
3I3
3I4
3I5
3J2
3J4
3K1
3K3
3K5
3K6
3K7
3K9
3L1
3L2
3N1
3N2
3N4
3N7
3O6
3S1
3S2
3S8
3S9
3U1
3V1
3V3
3V9
3Y0
3Y1
3Y9
3Z2
3Z3
3Z8
3U
3V
Javorová jasenina
Vlhká dubová bučina
3Y
Skeletová dubová bučina
3Z
Zakrslá dubová bučina
SM
JD
BO
10
10
10
10
4
4
5
5
5
5
5
5
DB
30
30
30
30
10
10
30
30
30
30
30
30
BK
58
58
60
58
24
24
65
65
65
65
65
65
HB
JV
KL
JS
JL
BR
JR
LP
OLL
4
4
30
30
2
24
24
4
4
2
2
35
34
10
10
10
10
20
5
5
10
15
8
20
10
15
4
4
4
10
10
10
10
10
28
28
30
30
40
20
20
30
20
2
30
28
28
28
28
28
34
34
20
58
58
60
60
30
60
60
60
60
28
38
48
38
54
54
54
54
54
58
OS
2
2
63
64
2
2
2
2
5
5
15
15
18
5
2
2
38
5
10
15
5
2
2
4
4
4
2
2
2
20
2
2
2
2
BB
BRK VR
SLT
4A
Název SLT
Lipová bučina
4B
Bohatá bučina
4G
Podmáčená dubová jedlina
4H
4K
Hlinitá bučina
4N
Kamenitá kyselá bučina
4O
4P
4R
4S
Svěží dubová jedlina
Kyselá dubová jedlina
Svěží reliktní smrčina
Svěží bučina
4Z
5G
5R
Zakrslá bučina
Podmáčená jedlina
Rašelinná borová smrčina
5U
Vlhká jasanová javořina
Kyselá bučina
LT
4A1
4A2
4B1
4B3
4G1
4G4
4H5
4K1
4K3
4K9
4N1
4N2
4N3
4O1
4P1
4R2
4S1
4S5
4Z3
5G1
5R1
5R2
5U1
SM
JD
5
78
BO
5
5
18
18
60
60
18
20
20
20
20
20
20
38
40
2
18
20
2
2
30
30
4
5
10
10
10
10
10
35
40
BK
57
57
78
78
74
70
70
70
68
68
68
20
15
HB
JV
KL
JS
16
16
JL
BR
80
LP
OLL
2
2
15
BB
2
2
2
5
78
78
70
5
2
5
18
2
5
10
10
29
OS
20
20
2
2
10
10
4
30
30
20
JR
2
2
2
10
5
58
60
2
DB
29
10
10
10
2
BRK VR
Příloha č. 6
177/2014 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 31. července 2014
o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:
§1
Vymezení zón
(1) Vymezují se zóny odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóny“) na území
Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj1).
(2) Vyznačení hranic zón na podkladě katastrální mapy, včetně elektronické podoby,
je uloženo v ústředním seznamu2).
(3) Orientační grafické znázornění zón na území Chráněné krajinné oblasti
Kokořínsko - Máchův kraj je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Ministr:
Mgr. Brabec v. r.
____________________
1) Nařízení vlády č. 176/2014 Sb., kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj.
2) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Příloha k vyhlášce č. 177/2014 Sb.
Orientační grafické znázornění zón na území
Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj
Přílohy č. 7
Doporučená opatření k zachování populací druhů ptáků, které jsou předměty ochrany
Ptačí oblasti Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady, v příznivém stavu
v dlouhodobém časovém horizontu
1.
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O PTAČÍ OBLASTI
Ptačí oblast (PO) Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady byla vyhlášena nařízením
vlády č. 598/2004 Sb. ze dne 27. října r. 2004. Předmětem ochrany této PO jsou populace
jeřába popelavého (Grus grus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), lelka lesního
(Caprimulgus europaeus), skřivana lesního (Lullula arborea) a slavíka modráčka (Luscinia
svecica) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro
výše jmenované druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro
zachování populací těchto druhů ptáků ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany.
1.1.
Ptačí oblast se nalézá v krajích:
Liberecký (91,47 % území, 8606,12 ha) a Středočeský (8,53 % území, 802,64 ha).
1.2.
Dotčená katastrální území:
Bezděz, Boreček, Brenná, Doksy u Máchova Jezera, Heřmaničky u Dobranova, Hradčany
nad Ploučnicí, Jestřebí u České Lípy, Kuřivody, Provodín, Srní u České Lípy, Veselí nad
Ploučnicí, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vrchbělá, Zahrádky u České Lípy, Žizníkov.
Zdroj údajů: ČÚZK, leden 2008. Žádné z uvedených katastrálních území není zcela pokryto
územím PO.
1.3.
Výčet obcí:
Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Česká Lípa, Doksy, Jestřebí, Provodín, Ralsko, Zahrádky,
Zákupy.
Zdroj údajů: ČÚZK, leden 2008. Území žádné z uvedených obcí není zcela pokryto územím
PO.
1.4.
Výměra
CELKOVÁ VÝMĚRA
1) výměra lesních pozemků
2) výměra nelesních pozemků
2a) zemědělské pozemky
2b) vodní plochy, toky a mokřady
2c) zastavěná plocha
2d) ostatní plochy
ha
9408,76
7612,58
1796,18
1551,21
221,07
4,84
19,06
Zdroj údajů: ČÚZK, 2006, ZABAGED 1:10 000.
1.5.
Subjekty významné z hlediska zachování stavu PO
Vojenské lesy a statky ČR s. p. (divize Mimoň)
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (správa pozemků po zaniklé společnosti Privum)
Lesy České republiky s. p. – LS Česká Lípa a LS Mělník
Rybářství Doksy spol. s r. o.
JAGRA s.r.o. (hospodaří na významných rozlohách zemědělské půdy – nad 50 ha)
ZEP s.r.o. (hospodaří na významných rozlohách zemědělské půdy – nad 50 ha)
dotčené obce
1.6.
Dotčená ZCHÚ
NPR Břehyně-Pecopala, PR Hradčanské rybníky, PP Konvalinkový vrch, NPR Novozámecký
rybník, PR Slunečný dvůr, NPP Swamp, PR Velký a Malý Bezděz.
1.7.
Jiné ochranné režimy v PO
Novozámecký a Břehyňský rybník – mokřad mezinárodního významu (Ramsarská úmluva),
EVL Jestřebsko-Dokesko, EVL Horní Ploučnice, EVL Slatinné vrchy, EVL Velký a Malý
Bezděz, navrhovaná NPP Jestřebské slatiny, CHOPAV Severočeská křída.
2.
ODBORNÉ A VĚCNÉ ZDŮVODNĚNÍ CÍLŮ A ZPŮSOBŮ PÉČE
Souhrn doporučených opatření (SDO) slouží k naplnění cíle ochrany PO, tedy k zachování
populací jeřába popelavého, motáka pochopa, lelka lesního, skřivana lesního a slavíka
modráčka středoevropského v příznivém stavu v dlouhodobém časovém horizontu. Za tímto
účelem směřují opatření k zajištění kvalitních biotopů využívaných výše uvedenými druhy na
dostatečně velkých plochách a dále upozorňují na další faktory, které by mohly mít negativní
dopad na předmět ochrany této PO.
PO Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady představuje mozaiku různých mokřadních
stanovišť (dokeská a hradčanská rybniční soustava, řeka Ploučnice, rašeliniště, rákosové
porosty a vlhké louky), bezlesí bývalého vojenského výcvikového prostoru a převážně
borových lesů na píscích, doplněných smíšenými nebo bukovými lesy ve vyšších partiích.
2.1.
Ornitologický význam
Díky více než stoleté historii ornitologických průzkumů je PO známou lokalitou s dobře
zdokumentovaným významným výskytem vodních a mokřadních druhů ptáků.
Nejvýznamnějším druhem PO je jeřáb popelavý (Grus grus) hnízdící v počtech, které
představují největší hnízdní populaci tohoto druhu v ČR. Hnízdí zde významná populace
slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula) a motáka pochopa (Circus
aeruginosus). V lesních komplexech žijí významné populace lelka lesního (Caprimulgus
europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea). Z dalších významných hnízdících druhů stojí
za zmínku orel mořský (Haliaeetus albicilla), bukač velký (Botaurus stellaris), cvrčilka
slavíková (Locustella luscinioides) a sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), v poslední době
do území zaletuje pravidelně i volavka bílá (Egretta alba).
V roce 2007 byl na
Novozámeckém rybníce poprvé na území ČR doložen výskyt cetie jižní (Cettia cetti). V roce
2008 byl na Novozámeckém rybníce odchycen rákosník tamaryškový (Acrocephalus
melanopogon) v hnízdní kondici.
Vývoj avifauny v posledních 20 letech doznal značných změn. Pravděpodobně od r. 1981
začal v PO jako na první lokalitě v ČR hnízdit jeřáb popelavý, od r. 1991 orel mořský. Nástup
slavíka modráčka středoevropského v širší oblasti byl zaznamenán po r. 1980, hnízdění na
území dnešní PO bylo prokázáno až v r. 1995. Luňák červený (Milvus milvus) byl
zaznamenán v širší oblasti jako hnízdící druh v r. 1981, přímo v PO až v r. 2001. V r. 2004
bylo v PO zaznamenáno i hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus).
Bohužel celá řada druhů z oblasti naopak vymizela. Již mnohem dříve zanikly hnízdní
populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix), později k nim přibyl i bukáček malý (Ixobrychus
minutus), u kterého však byl v letech 2005–2006 opět zaznamenán výskyt a hnízdění
jednoho páru na Novozámeckém rybníce a dalšího páru v sousední pískovně Provodín za
hranicí PO. U rybáka obecného (Sterna hirundo) bylo hnízdění zaznamenáno naposledy v r.
1987 na Máchově jezeře. Husa velká (Anser anser) hnízdila do r. 1984 na Novozámeckém
rybníce, kde byly zaznamenány opětovné pokusy o hnízdění v letech 2001–2003.
V posledních pěti letech se rapidně snížily stavy moudivláčka lužního (Remiz pendulinus) a
racka chechtavého (Larus ridibundus). Příčinou jsou antropogenní zásahy všeho druhu,
problémem PO je i velký tlak predátorů.
Významné hnízdící druhy (počty párů, odhad pro rok 2007, tučně jsou označeny druhy, které
jsou předmětem ochrany PO):
Kategorie
ohrožení*
O
O
O
jednotlivě
do 10 párů
do 50 ex.
rybníky
rybníky
rybníky
KO
KO
SO
O
KO
KO
O
jednotlivě
1 pár
1–2 páry
jednotlivě
3–4 páry
jednotlivě
10–12 párů
rybníky
rybníky
rozsáhlé lesní porosty
rybníky
okolí rybníků
lesy
rákosiny, louky, pole
SO
SO
1 pár
1–2 páry
krahujec obecný (Accipiter nisus)
jestřáb lesní (Accipiter gentilis)
ostříž lesní (Falco subbuteo)
sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
křepelka polní (Coturnix coturnix)
chřástal polní (Crex crex)
SO
O
SO
KO
SO
SO
chřástal vodní (Rallus aquaticus)
chřástal kropenatý (Porzana
porzana)
jeřáb popelavý (Grus grus)
vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
SO
SO
KO
SO
10–20 párů
cca 5 párů
2 páry
1 pár
jednotlivě
jednotlivé
páry
10–20 párů
jednotlivé
páry
10–13 párů
cca 5 párů
lesy
lesní porosty s okolními
loukami
mladší lesní porosty
lesní porosty
lesy v okolí rybníků či polí
lesy, skály
louky, pole
louky, obilná pole
sluka lesní (Scolopax rusticola)
O
do 10 párů
bekasina otavní (Gallinago
SO
do 10 párů
Druh
potápka malá (Podiceps ruficollis)
potápka roháč (Podiceps cristatus)
kormorán velký (Phalacrocorax
carbo)
bukač velký (Botaurus stellaris)
bukáček malý (Ixobrychus minutus)
čáp černý (Ciconia nigra)
kopřivka obecná (Anas strepera)
orel mořský (Haliaeetus albicilla)
luňák červený (Milvus milvus)
moták pochop (Circus
aeruginosus)
moták pilich (Circus cyaneus)
včelojed lesní (Pernis apivorus)
Početnost Biotop
litorály rybníků
litorály rybníků
rákosiny v okolí rybníků
potoky, odvodňovací kanály
v lesních porostech
podmáčené lesní porosty,
rašelinné plochy
litorály rybníka, mokřadní
louky, niva Ploučnice
rybníky
doupné stromy v lesních
porostech, zejména bučiny
lesy, skály
lesní porosty s doupnými
stromy
lesní porosty
gallinago)
racek chechtavý (Larus ridibundus)
holub doupňák (Columba oenas)
–
SO
jednotlivě
10–20 párů
výr velký (Bubo bubo)
sýc rousný (Aegolius funereus)
O
SO
kulíšek nejmenší (Glaucidium
passerinum)
lelek lesní (Caprimulgus
europaeus)
rorýs obecný (Apus apus)
SO
jednotlivě
jednotlivé
páry
do 5 párů
SO
ledňáček říční (Alcedo atthis)
krutihlav obecný (Jynx torquilla)
SO
SO
skřivan lesní (Lullula arborea)
SO
vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
slavík modráček středoevropský
(Luscinia svecica cyanecula)
bramborníček hnědý (Saxicola
rubetra)
bramborníček černohlavý (Saxicola
torquata)
cvrčilka slavíková (Locustella
luscinioides)
rákosník velký (Acrocephalus
arundinaceus)
lejsek šedý (Muscicapa striata)
O
SO
20–25 párů lesní porosty a jejich
okraje
desítky párů okolí zástavby, okraje
lesních porostů
5–10 párů
mokřady, břehy potoků
otevřená krajina,
jednotlivě
nezapojené různověké lesy
20–22 párů otevřené plochy uvnitř
lesů
desítky párů lidská sídla
15–20 párů porosty rákosin
O
5–10 párů
louky s křovinami
O
do 5 párů
louky s křovinami
O
20–30 párů
litorály rybníka
SO
do 10 párů
litorály rybníka
O
okraje lesních porostů
sýkořice vousatá (Panurus
biarmicus)
moudivláček lužní (Remiz
pendulinus)
ťuhýk obecný (Lanius collurio)
ťuhýk šedý (Lanius excubitor)
krkavec velký (Corvus corax)
žluva hajní (Oriolus oriolus)
SO
jednotlivé
páry
do 20 párů
O
do 5 párů
okolí rybníků
O
O
O
SO
10–20 párů
do 5 párů
do 10 párů
do 10 párů
křoviny
křoviny, okraje lesů
lesní porosty, skály
listnaté porosty
O
litorály rybníka
* Kategorie zvláštní ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů: KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený.
Významné nehnízdící druhy (počty jedinců, odhad pro rok 2007)
Druh
volavka bílá (Egretta alba)
čírka obecná (Anas crecca)
čírka modrá (Anas querquedula)
orlovec říční (Pandion haliaeetus)
*
Kategori Početnost Biotop
e
ohrožení
*
SO
do 20 jedinců rybníky, pravidelné zálety
O
do 20 jedinců pravidelně na tahu na
rybnících
SO
do 10 jedinců pravidelně na tahu na
rybnících
pravidelně na tahu na
KO
jednotlivě
rybnících
Kategorie zvláštní ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů: KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený.
2.2.
Předmět ochrany
Předmětem ochrany PO je pět druhů přílohy I směrnice o ptácích. Následující podkapitoly
přinášejí popis biologie a obecných biotopových nároků těchto druhů. V kapitole 2.3 jsou
v analogickém členění popsány specifické nároky druhů v PO a stav PO z hlediska jejich
ochrany. Kapitola 3.2 pak opět v korespondujícím členění shrnuje požadavky těchto druhů
k zajištění jejich ochrany.
2.2.1. jeřáb popelavý (Grus grus)
Jeřábi popelaví jsou mezi hnízdícími ptáky České republiky poměrně novým druhem.
Vyskytují se u nás na několika málo místech na jižním okraji svého hnízdního areálu. Jsou to
tažní ptáci, kteří zimují ve Středomoří a v Malé Asii. Odlet jeřábů na zimoviště je poměrně
netypický. Nejdříve táhnou severozápadním směrem do Německa na „předshromaždiště“ a
pak teprve odlétají společně na jih. Jeřábi odlétají v průběhu srpna až září, ale v poslední
době jsou stále častěji zaznamenávány i pozdější výskyty (listopad). Zpět na svá hnízdiště
se vracejí v březnu až dubnu. Létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými
troubivými zvuky.
Hnízdní biotop jeřábů představuje kombinace vodních ploch s rákosinami, v nichž ptáci
hnízdí, lesních komplexů, které obklopují hnízdiště a zajišťují klid, a kulturní zemědělské
krajiny (vlhkých luk, polí poblíž vodních ploch apod.), kde si jeřábi obstarávají potravu.
Jeřábi při toku předvádějí charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky.
Tvoří stálé páry. Ke hnízdění vyhledávají zejména rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně
jiná bažinatá území, kde si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Na hnízdišti jsou
velmi ostražití a citliví na jakékoliv rušení. Do svých hnízd v dubnu až květnu snášejí obvykle
2 vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče zhruba po dobu jednoho měsíce. Čerstvě
vylíhnutá mláďata jsou v prvních hodinách zranitelná, ale již 24 hodin po vylíhnutí mohou
plavat a běhat. Jsou nekrmivá a rodiče je ještě dalších 8–10 týdnů do vzletnosti vodí v okolí
hnízda, ale i na větší vzdálenosti, do okolních mokřadů a lesů. I potom se jeřábí rodina
zdržuje pohromadě. Mláďata pohlavně dospívají ve 4–6 letech.
V potravě jeřábů převažuje rostlinná složka – především zelené části rostlin, semena včetně
obilí, bobule i jiné plody, ale také hlízy a kořínky. V malém množství ji doplňuje i hmyz,
měkkýši nebo drobní obratlovci. Na tahu se jeřábi často zdržují na polích (zejm. kukuřičných
– nezoraných či obdělávaných tzv. minimalizací bez hluboké orby, kde jsou zbytky kukuřice
pro ptáky dostupné).
2.2.2.
moták pochop (Circus aeruginosus)
Moták pochop je převážně tažný druh, který na svá zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v
srpnu až říjnu. Na hnízdiště se vrací v březnu až dubnu. Létá nízko nad zemí, kolébavě a
vždy poněkud váhavě nad rozlehlými rákosinami, loukami či obilnými poli.
Tento dravec si pro své hnízdění vybírá nejčastěji rozsáhlé a málo přístupné rákosové
porosty v otevřené krajině, vzácně však může zahnízdit i v obilí. V poslední době pochopi
stále častěji obsazují i netypická stanoviště, jako jsou terestrické rákosiny v polích, obilná
pole, lesní paseky apod.
Hnízdo si staví na zemi. Je jím mohutná hromada stébel rákosu a větví a jiného dostupného
rostlinného materiálu. Začátkem května samice snáší v dvoudenních intervalech 3–6 vajec,
která od začátku pečlivě zahřívá. Ve stejných intervalech se líhnou mláďata, proto jsou
sourozenci z jednoho hnízda různě velcí. Samec samici v sezení na hnízdě nestřídá, ale po
celou dobu inkubace jí přináší potravu. V tom pokračuje i po vylíhnutí mláďat a samice
donesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata tráví zhruba měsíc a půl, v
nebezpečí se rozlézají do okolního rákosí a i po dosažení vzletnosti se ještě nějaký čas do
hnízda vracejí na noc. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2–3 roce života.
Hlavní podíl potravy motáka pochopa tvoří drobní hlodavci, ale i jiní malí savci, které pochopi
loví i dlouho po setmění především na polích v okolí hnízda. Menší část potravy pochopů
tvoří ptáci. Příležitostně pochopi loví v mělčinách ryby nebo se živí dokonce i obojživelníky či
hmyzem.
2.2.3.
slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)
Slavík modráček středoevropský je tažný druh. Areál jeho zimovišť je rozsáhlý, zahrnující
především jihozápad Evropy a sever Afriky. Jarní přílet probíhá hlavně začátkem dubna,
podzimní odlet vrcholí na přelomu srpna a září. Je snadnější zaslechnout jeho zpěv, kterým
obhajuje své teritorium, než ho spatřit. Ptáci se zdržují hlavně na zemi, rychle poskakují sem
a tam a vějířovitě rozevírají ocásky.
Hnízdní biotop druhu představují vlhká, bažinatá místa u rybníků a jezer, ale i mimo ně
v otevřené krajině, ve sníženinách, v porostech ostřic, rákosí nebo křovitých vrb.
Slavíci hnízdí jednotlivě, zřejmě dvakrát do roka, od dubna do června. Hnízdo je zpravidla na
zemi, často v prohlubenině, vždy dobře ukryto v bylinném podrostu. Vnější část hnízda je ze
suchých travin, orobince apod., kotlinka je vystlána jemnějšími travinami, zřídka i srstí,
trochou mechu nebo i peří. Samička snáší obvykle 5–6 vajec, na kterých sedí sama. Délka
sezení je 13–14 dní. Krmení mláďat se účastní oba rodiče po dobu 14 dní, na konci kterých
mláďata opouštějí hnízdo. Za dalších 14 dní jsou již plně samostatná. Dospívají
v následujícím roce.
Potrava slavíků je převážně živočišná, od podzimu pak zčásti rostlinná. Ptáci loví nejčastěji
na otevřených místech (na okrajích vod, v řídkém rostlinném porostu, nezřídka i na
cestičkách nebo okrajích silnice), avšak vždy v těsné blízkosti hustého porostu, kde mají
možnost úkrytu před nebezpečím), dále na plovoucích rostlinách a na náplavech.
2.2.4.
lelek lesní (Caprimulgus europaeus)
Lelek lesní je tažný druh, který zimuje především ve východní a jižní Africe. Na hnízdiště
přiléhá na konci dubna a v květnu, na zimoviště odlétá od poloviny září. Co do způsobu
života se jedná o soumračného a nočního ptáka. Přes den odpočívá těsně přimknut celou
délkou těla na větvi nebo sedí někde na zemi. Díky svému ochrannému zbarvení je těžko
rozeznatelný od okolí, takže snadno unikne pozornosti. Nejsnadněji je možno jeho
přítomnost zjistit podle zpěvu, kterým se ozývá v pozdních večerních hodinách a v průběhu
celé noci.
Lelkové obývají okraje jehličnatých, zvláště pak borových, ale i listnatých lesů a lesíků v
přítomnosti pasek, vřesovišť, mlazin, průseků nebo i širších cest, převážně na písčitém nebo
rašelinném podkladu.
Lelkové hnízdí jednotlivě, asi 3–4 týdny po svém příletu ze zimovišť. Na hnízdišti provádí
svatební lety, spojené s častým cvrčivým voláním, tleskáním křídly či vylétáváním kolmo do
výše s vějířovitě roztaženým ocasem. Hnízda si nestaví, vejce snášejí přímo na zem, na
jehličí, listí, mech, vřes nebo i jen na písek. Svá hnízda umísťují hlavně na světlinách nebo
při pasekách. Pravidlem bývají dvě hnízdění do roka (červen – červenec), ve snůšce jsou
obvykle 2 vejce. Oba rodiče se při sezení střídají. Doba sezení je 17–18 (21) dní. Mláďata
jsou krmena oběma rodiči jen v noci, po 16–18 dnech začínají létat. Pohlavní dospělosti
dosahují na začátku druhého kalendářního roku.
Potravou lelků je hmyz létající v noci, který chytají převážně za letu do svého široce
roztaženého zobáku. Létají lehce, obratně a téměř nehlučně a po své kořisti se vrhají
v náhlých obratech. Hmyz loví jen krátce v době pozdního večerního soumraku ve chvíli, kdy
se rojí můry.
2.2.5.
skřivan lesní (Lullula arborea)
Skřivan lesní je tažným druhem. Ptáci ze střední Evropy zimují v širším pobřežním pásmu od
Severního moře po Biskajský záliv, výjimečně až ve Španělsku. Přílet ze zimovišť probíhá od
poloviny února do konce března, odlet nazpět probíhá během října. Skřivany lesní lze
zaznamenat hlavně díky jejich zpěvu, kterým se samci ozývají buď za letu nebo při sezení na
větvi.
Skřivani lesní vyžadují suchá prostranství, porostlá sporou přízemní vegetací a rozptýlenými
stromy. U nás jsou to především borové lesy na písčitých nebo kamenitých půdách, hlavně
při okrajích nebo na pasekách o nejmenší rozloze 2 ha, dále vřesoviště, stepní stráně, staré
vinohrady a sady, ojediněle i pole u lesů.
Skřivani lesní hnízdí v dubnu až červnu a obvykle dvakrát ročně. Hnízda bývají umístěna
vždy na zemi, většinou v blízkosti lesního okraje u trsu trávy, případně u pařezu. Bývají
téměř dokonale krytá nízkou vegetací a skřivani k nim přilétají jen tehdy, jsou-li přesvědčeni,
že je nikdo nepozoruje. Základem hnízda je důlek v zemi, který ptáci vystýlají stébly, kořínky
a mechem. Na 3–5 vejcích sedí pouze samička, kterou sameček doprovází při sběru
potravy. Doba sezení je 13–15 dní. Délka hnízdní péče je 10–13 dní, krmí oba rodiče.
Mláďata opouštějí hnízdo dříve, než jsou schopná letu a krmena jsou ještě i mimo něj.
Pohlavně dospělá jsou v druhém kalendářním roce.
Potrava je smíšená, přičemž v závislosti na období převažuje určitá složka: brzy zjara jemné
lístky mladých rostlin, dokonce i jehnědy břízy a lísky, později zjara a v létě živočišná
potrava, koncem léta a na podzim semena rostlin. Potravu skřivani sbírají při chůzi na
nízkých rostlinách, na zemi, ale i ve svrchní vrstvě půdy.
2.3.
Stav ptačí oblasti z hlediska předmětu ochrany
Tato kapitola podává přehled o stavu PO z hlediska jednotlivých druhů a naplnění jejich
biologických nároků. Svým členěním kapitola navazuje na předchozí kapitolu, která podává
popis obecných nároků jednotlivých druhů.
2.3.1. jeřáb popelavý (Grus grus)
Početnost druhu v PO má stoupající tendenci. PO hostí největší hnízdní populaci v ČR a
dochází i k šíření na další lokality v okolí. V posledních letech je však zaznamenáván nízký
počet vyvedených mláďat.
Hnízdním biotopem jsou rozsáhlé rákosiny v blízkosti rybníků a v nivách toků, na které
navazuje keřový či stromový porost. Litorální porosty v okolí rybníků a niv jsou v dobrém
stavu. Na klíčových hnízdištích (Novozámecký rybník, Břehyně) jsou tyto porosty součástí
území národních přírodních rezervací, kde je zajištěna péče o území v souladu s požadavky
tohoto ptačího druhu. Redukce porostu rákosu probíhá na okrajích rozsáhlých porostů
kosením, v termínech minimalizujících možnost rušení hnízdících ptáků, s cílem udržení
lučních ploch sloužících také jako jejich potravní stanoviště. Obdobná situace je na
nepravidelně využívaném hnízdišti na území PR Hradčanské rybníky. Dle charakteru
bezprostředního okolí hnízd je pravděpodobně důležitá přítomnost volné vodní hladiny
v hnízdním porostu (tůň, rašelinné oko, hladina rybníka, vodní strouha či kanál), která
znesnadňuje přístup k hnízdu případným predátorům. Na Novozámeckém rybníce byly
vybudovány v rozsáhlých rákosových porostech kanály propojené s volnou vodní hladinou.
Naproti tomu na Jestřebských slatinách jsou poměrně rozsáhlé rákosové porosty, které
nejsou dosud příliš početně využívány k hnízdění, pravděpodobně z důvodu absence
vodních ploch v litorálech, které poskytují bezpečí pro hnízdící ptáky. Na Heřmanickém
rybníce jsou problémy s nedostatečnou saturací rybníka vodou (vysychání přítoku v suchých
letech) a tím i vysychání rákosových porostů, které je spojeno s vyšším rizikem ztrát při
hnízdění (přístupnost pro predátory). V nivě Ploučnice nebylo dosud zaznamenáno hnízdění,
ačkoliv zde vhodné litorální porosty jsou. Lokalita je využívána jako potravní stanoviště. Niva
Ploučnice je stále intenzivněji turisticky využívána (vodáci, táboření). Litorální porosty v okolí
Máchova jezera, resp. jejich část zahrnutá do PO, jsou v dobrém stavu. Setrvávajícím
problémem v této lokalitě je rušení vlivem neusměrněného pohybu návštěvníků (rekreantů).
Klíčové hnízdní biotopy jsou ve vyhovujícím stavu s možností řešení dílčích problémů
(absence vodní plochy, rušení, vysychání) na hnízdních lokalitách jednotlivých párů, které by
mohlo vést k zvýšení počtu hnízdících párů (vzhledem k jejich stávající kapacitě) a stabilizaci
těchto hnízdišť.
Potravními stanovišti jsou louky, pole a lesní porosty v blízkosti hnízdišť. Tato stanoviště jsou
využívána i v době toku bezprostředně před začátkem hnízdění. V okolí hnízdišť jsou to
zejména louky, mokřadní louky a lesní porosty. Pole se vyskytují ve vzdálenějších místech
v okolí Novozámeckého rybníka, Jestřebských slatin a nivy Ploučnice. Vzhledem k
charakteru ploch (úrodnost, podmáčení), historickému a současnému využívání (sklizeň
sena, pastva) lze předpokládat, že nedojde k nežádoucí změně v hospodaření (intenzivní
zemědělská výroba). Louky jsou zpravidla jednosečné, sklizeň obvykle probíhá na přelomu
června a července v době vodění mláďat. Lesy v blízkosti hnízdišť jsou převážně borové,
často podmáčené vlivem vysoké hladiny spodní vody. Probíhá v nich běžné lesní
hospodaření (mimo území NPR). Jeřábi vodí do lesních porostů zpravidla větší mláďata.
Menší mláďata vodí do lesních porostů pouze pokud navazují na litorální porosty v okolí
hnízdiště (např. Břehyně). Potravní stanoviště jsou na území PO zahrnuty v minimální míře,
více méně pro zajištění potřeby výchovy mláďat. Jejich stav je vyhovující. Vzhledem
k malému rozsahu potravních stanovišť zahrnutých v PO je rizikem případné umisťování
staveb do nových lokalit, které by mohlo způsobit opuštění těchto potravních stanovišť
vlivem rušení.
2.3.2. moták pochop (Circus aeruginosus)
Stavy motáka pochopa v Ptačí oblasti lze považovat za stagnující.
Hnízdním biotopem jsou litorální porosty (nejčastěji) rákosiny v blízkosti rybníků a v nivách
toků. Litorální porosty v okolí rybníků a niv jsou v dobrém stavu. V současnosti prováděné
managementové zásahy v litorálních porostech v MZCHÚ (kosení, budování tůní a kanálů)
respektují požadavky tohoto ptačího druhu. Redukce porostu rákosu probíhá na okrajích
rozsáhlých porostů kosením, v termínech minimalizujících možnost rušení hnízdících ptáků.
Zamokření litorálních porostů snižuje riziko predace hnízd. Důležitá je i stabilní hladina vody,
aby nedošlo k zatopení obsazených hnízd. Na Heřmanickém rybníce a Jestřebských
slatinách jsou litorální porosty, vzhledem k jejich rozloze, využívány k hnízdění málo
početně, pravděpodobně v souvislosti s nestabilní, resp. nízkou nebo žádnou hladinou vody
v porostech.
Hnízdní biotopy jsou ve vyhovujícím stavu. U dosud méně využívaných hnízdišť v rozlehlých
litorálních porostech by bylo možné zvýšit jejich atraktivitu zajištěním vyšší vodní hladiny,
resp. jejich nevysychání.
Potravními stanovišti jsou otevřené plochy – louky, pole, litorál v okolí hnízdišť. Za potravou
ptáci létají z větší části mimo vlastní území PO. Louky a pole jsou běžným způsobem
zemědělsky obhospodařovány. Pole se vyskytují spíše ve vzdálenějších místech od hnízdišť.
Vzhledem k charakteru ploch (úrodnost, podmáčení), historickému a současnému využívání
(sklizeň sena, pastva) lze předpokládat, že nedojde k nežádoucí změně v hospodaření
(intenzivní zemědělská výroba). Louky jsou zpravidla jednosečné, sklizeň obvykle probíhá na
přelomu června a července. Potravní stanoviště jsou na území PO zahrnuta v minimální
míře. Vzhledem k malému rozsahu potravních stanovišť zahrnutých v PO je rizikem případné
umisťování staveb do nových lokalit, které by mohlo způsobit opuštění těchto potravních
stanovišť vlivem rušení.
Stav potravních stanovišť je vyhovující, jejich plocha na území PO je minimální. Vzhledem
k malému rozsahu vymezení území s ohledem na potřeby jednotlivých druhů ptáků, které
jsou předmětem ochrany, nejsou známy další potenciálně vhodné biotopy využitelné
k získávání potravy tímto druhem.
2.3.3. slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula)
Současný trend stavu druhu v PO se jeví jako stoupající.
Tento druh je vázán na porosty rákosin s přítomností keřů. Potravní stanoviště se víceméně
shodují s hnízdišti. Preferuje rákosové porosty s přítomností vodní hladiny. Hlavním
hnízdištěm na území PO jsou rozsáhlé litorální (rákosové) porosty Novozámeckého rybníka.
Dalšími lokalitami s hnízdním výskytem jsou Jestřebské slatiny, Heřmanický rybník a
Břehyně, resp. jejich litorální porosty.
Stav hnízdišť i potravních stanovišť je vyhovující. Je třeba sledovat dynamiku zarůstání
litorálních porostů dřevinami a jejich terestrializaci (vysoušení) vlivem zanášení vodních
ploch sedimenty.
Několik dalších potenciálních hnízdišť se nachází v nivě Ploučnice a v litorálech dalších
rybníků.
2.3.4. lelek lesní (Caprimulgus europaeus)
Současný trend stavu druhu v PO se jeví jako klesající vlivem změny v hospodaření
na lokalitách jeho výskytu (zejména absence vojenské činnosti – disturbance povrchu).
Lelek je vázán na lesní paseky a otevřené plochy mladších stromových výsadeb (přibližně do
stáří porostu 7–10 let), vzniklé v důsledku lesního hospodaření. Za přirozená stanoviště
tohoto druhu lze označit vřesoviště na extrémních stanovištích a rozvolněné porosty
rašelinných borů v okolí Břehyňského rybníka, Hradčanských rybníků a tzv. Pustého rybníka.
Jestliže vegetace na hnízdišti přesáhne výšku cca 50 – 70 cm, tak vyhledává jiné vhodnější
lokality. Na hnízdištích (otevřených plochách) jsou důležitými prvky skupinky stromů, které
využívá k úkrytu v průběhu dne a při toku, resp. obhajobě teritoria. Distribuce tohoto druhu je
mimo zemědělské pozemky, porosty rákosu, vodní plochy a sídla v oblasti víceméně
roztroušená. Nejvyšších koncentrací dosahuje v místech původně intenzívně využívaných
pro vojenské účely. Jedná se o prostory Hradčanského letiště a Vrchbělské střelnice. Na
rozsáhlých plochách vřesovišť i podmáčených ostřicových porostů v současnosti probíhají
sukcesní změny – dochází zde k dynamickému zarůstání otevřených ploch stromy a keři,
především břízou a borovicí. Zarůstáním těchto dvou lokalit dochází k významnému poklesu
hnízdících párů.
Stav biotopů využívaných k hnízdění je nevyhovující. Vzhledem k dynamickému zarůstání
ploch a nejasnostem kolem budoucího využívání některých ploch je žádoucí provést co
nejdříve vhodné asanační zásahy a stav pozorně monitorovat.
Potenciálními vhodnými biotopy jsou podmáčené rašelinné bory mezi Břehyní a
Hradčanskými rybníky – lokalita Pustý rybník. Tato lokalita je navzdory její dostatečné ploše
využívána k hnízdění nepočetně, pravděpodobně vlivem provedených meliorací – odvodnění
lesních porostů a s tím spojeným intenzivnějším lesním hospodařením – zalesněním.
Potravní stanoviště jsou vzhledem k teritorialitě druhu patrně do jisté míry shodná s hnízdišti.
Podle údajů z telemetrického sledování však někteří samci létají i poměrně daleko,
pravděpodobně za potravou. Lelek lesní loví velký hmyz v lesních porostech, často na jejich
okrajích a na otevřených plochách. S oblibou loví v blízkosti pastvin, kde dochází vlivem
přítomnosti hospodářských zvířat ke koncentraci hmyzu.
Stav potravních stanovišť se zdá být vyhovující, ačkoliv konkrétní údaje chybí. V PO není
prováděná plošná aplikace biocidů, která by mohla mít výrazný vliv na potravní základnu
lelka (hmyz). Za negativní lze považovat zarůstání otevřených ploch a absence pastvy na
travnatých plochách. Potencialitu potravních stanovišť či jejich vhodnost k získávání potravy
by bylo možno zvýšit odstraňováním náletu na otevřených plochách v blízkosti hlavních
hnízdišť (Vrchbělská střelnice, Hradčanské letiště), popř. vhodnou údržbou (pastvou).
2.3.5. skřivan lesní (Lullula arborea)
Početnost populace tohoto druhu v oblasti se jeví jako stagnující. Hnízdištěm jsou vřesoviště,
otevřené plochy uvnitř lesů a na okrajích lesních porostů. Potravní stanoviště se víceméně
shodují s hnízdišti, protože sběr potravy probíhá v jejich blízkosti. Lokalizace hnízda bývá na
okrajích porostů či pasek v trávě, u kořenových náběhů pařezů nebo mezi nově vysázenými
řádky stromků. Preferuje borové porosty na písčitém podkladu. Vzhledem ke způsobu
lesního hospodaření je možné označit jeho distribuci na lesní půdě jako roztroušenou,
závislou na momentálním stavu lesních porostů. Existence širokých pásů bez stromů podél
bývalých vojenských cest i mozaika pasek s písčitým podkladem vytváří vhodné příležitosti
k hnízdění na řadě míst PO. Vyšší hnízdní hustotu vykazuje v místech zaniklé osady Strážov
i na bývalé vojenské střelnici Vrchbělá, která je však ohrožena probíhajícími sukcesními
změnami.
Stav biotopů využívaných k hnízdění a sběru potravy je nevyhovující. Vzhledem
k dynamickému zarůstání ploch a nejasnostem kolem budoucího využívání některých ploch
je žádoucí provést co nejdříve vhodné asanační zásahy a stav pozorně monitorovat.
Potenciálními vhodnými biotopy jsou podmáčené rašelinné bory mezi Břehyní a
Hradčanskými rybníky – lokalita Pustý rybník. Tato lokalita je navzdory její dostatečné ploše
využívána k hnízdění nepočetně, pravděpodobně vlivem provedených meliorací – odvodnění
lesních porostů a s tím spojeným intenzivnějším lesním hospodařením. V PO není
prováděná plošná aplikace biocidů, která by mohla mít výrazný vliv na potravní základnu
skřivana (hmyz).
2.4
Optimální způsoby využívání ptačí oblasti
2.4.1. Vhodné způsoby využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů
Ve vztahu k ekologickým nárokům jednotlivých druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany
PO lze biotopy rozdělit na 2 typy – mokřadní biotopy a jejich okolí (jeřáb popelavý, moták
pochop a slavík modráček) a lesní biotopy (lelek lesní, skřivan lesní).
Mokřadní biotopy jsou hnízdištěm pro 3 výše uvedené druhy ptáků. Širší okolí hnízdišť
jeřába popelavého a motáka pochopa je zdrojem jejich potravy.
Obecně lze říci, že vhodným způsobem obhospodařování jsou aktivity vedoucí k udržení
současné rozlohy rákosových porostů, jejich diverzifikace (rozčlenění sítí kanálů), udržení
stabilní hladiny vody v průběhu hnízdění, vyloučení aplikace biocidů v bezprostředním okolí
hnízdišť.
Hospodaření na rybnících by mělo být dvouhorkové, popř. vícehorkové s vyváženými
obsádkami ryb (jak kvantitativně, tak kvalitativně), s vyloučením použití biocidů. Aplikací
biocidů by došlo k likvidaci zejména bezobratlých živočichů, kteří jsou hlavní potravou mláďat
slavíka modráčka a důležitou složkou v potravním řetězci druhů sbírajích potravu v litorálních
posrostech rybníků či jejich bezprostředním okolí (jeřáb popelavý, moták pochop). Aplikaci
biocidů včetně vápnění rybníků lze akceptovat pouze v případě nutnosti řešení závažných
problémů spojených s rybníkářským hospodařením s využitím biocidů netoxických pro ptáky.
Hladina rybníků by měla být stabilní od 1. 3. do 31. 7. Rozsáhlé rákosové porosty
Novozámeckého rybníka by bylo vhodné rozčlenit sítí mělkých kanálů (prům. hloubka 30 cm,
šířka 3 m) a v rákosinách bez volné vodní plochy by bylo vhodné vybudovat tůně. Mokřadní
louky v okolí hnízdišť a okraje rákosin by bylo třeba pravidelně kosit nejdříve od 15. 7., na
malých plochách mimo bezprostřední okolí hnízdních lokalit jeřába popelavého a motáka
pochopa i v dřívějších termínech. Expandující keřové porosty v rákosinách by bylo vhodné
odstraňovat v intervalu 1x za 5–15 let dle intenzity zarůstání. Sportovní rybolov lze
akceptovat na Hradčanských rybnících v době od 1. 8. do 31. 12. Na Novozámeckém
rybníce by mělo být provedeno postupné odbahnění a odstranění sedimentů způsobujících
terestrializaci rákosových porostů. Na Jestřebských slatinách by měly být zachovány
rákosové porosty a obnoven přirozený rozliv Robečského potoka, mokřadní louky by měly
být udržovány kosením a vyřezáváním náletu. Na vhodných místech by bylo vhodné
vybudovat tůně.
Na řece Ploučnici by bylo žádoucí omezit její turistické využívání (vodáci, tábory), resp.
stanovit úseky se zákazem táboření a usměrnit turistické aktivity v okolí Máchova jezera,
především jeho části zahrnuté do PO (NPP Swamp).
Pole a louky v okolí mokřadů by bylo vhodné obhospodařovat běžným způsobem
s vyloučením plošné aplikace biocidů. Na polích by měla být ponechávána strniště do konce
září. Měly by být podporovány plochy pícnin a obilovin v bezprostředním okolí hnízdišť.
Pro lesní druhy ptáků je vhodné udržet raná sukcesní stadia lesa v jádrových místech
výskytu (víceméně plochy bezlesí udržované v minulosti vojenskými aktivitami), v borových
porostech vytvářet mozaiku různověkých porostů s vytěženými pasekami.
Jádrové území (bývalá vojenská střelnice Vrchbělá a Hradčanské letiště) by bylo vhodné
využívat jako bezlesí k produkci štěpky, popř. palivového dřeva, dále by bylo žádoucí
neprovádět zde zalesnění, resp. nepřevádět pozemky na lesní. Na bezlesých otevřených
stanovištích by bylo vhodné odstraňovat nálet v intervalu 10–15 let s ponecháním výstavků
borovic, popř. skupin 5–10 stromů s odstraněním vyřezané hmoty (využití na štěpku,
palivové dřevo). K udržení bezlesí lze využívat i strhování drnu, motokrosové typy aktivit,
vypalování vřesovišť – s plošným a časovým omezením. Vřesovištní a travnaté plochy by
bylo vhodné přepásat hospodářskými zvířaty.
V borových porostech a na suchých stanovištích by bylo vhodné preferovat pasečný způsob
hospodaření s velikostí pasek do 2 ha, s ponecháním výstavků borovic a provedením
lesnických prací (příprava půdy, úklid klestu, atp.) od 15. 8. do 31. 3. Bylo by třeba využít
přirozené obnovy na borových stanovištích s možností prodloužení doby zajištění porostu.
Vhodné by též bylo podporovat zachování plochy starších porostů nad 130 let s nižším
zakmeněním a omezením údržby melioračních kanálů zamezovat odvodňování lesních
porostů, které urychluje zalesnění (zarůstání) porostů. Žádoucí je vyloučení plošné aplikace
insekticidů. Zarůstající plochy vřesovišť a travin navazující na Vrchbělskou střelnici a
Hradčanské letiště by bylo vhodné využívat k pastvě hospodářských zvířat, která zvyšují
množství hmyzu na potravních stanovištích.
2.4.2. Vhodné způsoby využívání PO s přímým vlivem na jedince druhů, jež jsou
předmětem ochrany PO
jeřáb popelavý
-
Na polích by bylo vhodné zachovat strniště po sklizni obilí do konce září a zamezit
zalesňování, odvodňování a zastavění otevřených ploch luk a polí v sousedství hnízdních
lokalit (vodění nevzletných mláďat za potravou).
Měly by být snižovány stavy prasete divokého na území s historickým a
současným hnízdním výskytem druhu, zejména v rákosových porostech a v jejich okolí
s využitím jejich odchytu.
V průběhu hnízdní sezóny by nemělo být manipulováno s vodní hladinou a měla by být
zajištěna taková výše vodní hladiny, aby bylo zabezpečeno zavodnění rákosin po celou
hnízdní sezónu.
Vedení drátů vysokého napětí v blízkosti hnízdišť a pravidelně navštěvovaných
potravních stanovišť by mělo být realizováno podzemním kabelem.
moták pochop
-
-
Bylo by vhodné zamezit zalesňování a zastavění otevřených ploch luk a polí v sousedství
hnízdních lokalit (potravní stanoviště).
Měly by být snižovány stavy prasete divokého na území s historickým a
současným hnízdním výskytem druhu, zejména v rákosových porostech a v jejich okolí
s využitím jejich odchytu.
Mělo by být vyloučeno použití rodenticidů a insekticidů na loukách a polích v době
výskytu tohoto druhu na hnízdních lokalitách e jejich okolí. Aplikaci uvedených biocidů lze
akceptovat pouze v případě nutnosti řešení závažných problémů spojených se
zemědělským hospodařením s využitím biocidů netoxických pro ptáky.
V průběhu hnízdní sezóny by nemělo být manipulováno s vodní hladinou a měla by být
zajištěna taková výše vodní hladiny, aby bylo zabezpečeno zavodnění rákosin po celou
hnízdní sezónu.
V případě zjištění zahnízdění v agrocenózách by měla být informace o lokalizaci hnízd
předána kompetentním úřadům a s hospodařícími subjekty by následně měla být
dohodnuta ochranná opatření (např. bezzásahové pásmo okolo hnízda).
Vedení drátů vysokého napětí v blízkosti hnízdišť a pravidelně navštěvovaných
potravních stanovišť by mělo být realizováno podzemním kabelem.
slavík modráček
-
-
Měla by být zajištěna taková výše vodní hladiny, aby bylo zajištěno zavodnění rákosin po
celou hnízdní sezónu a v jejím průběhu by nemělo být manipulováno s vodní hladinou.
Na hlavních hnízdištích (Novozámecký rybník) by mělo být prováděno mozaikovité
odstraňování biomasy (sečení, stržení drnu) v závislosti na intenzitě zarůstání. Podle
potřeby by měl být prováděn výřez dřevin v rákosinách, čímž by mělo být zamezeno
jejich dalšímu zarůstání.
Pomocí sítě úzkých hlubších vodních kanálů by měla být zvýšena délka okrajů rákosin a
tím by mělo být diverzifikováno hnízdní prostředí druhu.
Měly by být snižovány stavy prasete divokého na území rezervací, zejména v rákosových
porostech.
lelek lesní
-
Vhodná by byla likvidace náletu dřevin, pastva, sečení, stržení drnu, rozorání povrchu
půdy, vypalování otevřených ploch na klíčových lokalitách (zejm. Vrchbělská střelnice,
Hradčanské letiště) s cílem periodicky blokovat postup sukcese a tak udržet rané
sukcesní stadium lesa přibližně do stáří porostu 7–10 let.
-
-
-
Na vyřezaných plochách by měly být ponechány výstavky a skupiny dřevin.
Na vybraných místech na zemědělské půdě by mělo být zajištěno provádění extenzivní
pastvy hospodářských zvířat, která brání sukcesi a zvyšuje potravní nabídku hmyzu (viz.
zákres v příloze 5.2.6.). Jedná se o travnaté porosty v okolí Vrchbělské střelnice. Dalšími
vhodnými lokalitami jsou plochy vřesovišt v severní části Vrchbělské střelnice, na
Hradčanském letišti, případně v lokalitě Strážov.
Mělo by být zamezeno odvodňování vhodných lokalit, které nejsou dosud, oproti jejich
reálnému potenciálu, početně využívané (zejména Pustý rybník – viz kapitola 3.4.8.)
V borových porostech na přirozených stanovištích by měly být lesy obhospodařovány
pasečným hospodařením, přičemž velikost pasek u takovýchto borových porostů může
být až do 2 ha.
Lesní práce, které by mohly mít vliv na hnízdění (příprava půdy, probírky), by měly být
směřovány do období mimo hnízdění (tedy mimo období od 15. 4. do 15. 8.).
Měly by být vyloučeny hromadné sportovní aktivity prováděné volně v lesních porostech
(zejm. orientační běhy) v hnízdním období.
Neměly by být používány plošně insekticidy.
skřivan lesní
-
Měl by být blokován postup sukcese na lokalitách, které jsou pro druh klíčové, a mělo by
se směřovat k udržení ranného sukcesního stadia přibližně do stáří porostu 3–5 let.
Měl by být zachován výskyt holých písčitých ploch bez vegetace, příp. s nízkou bylinnou
vegetací, například zoráním pásů v porostu nebo periodickým vypalováním.
Nemělo by být povolováno plošné používání insekticidů.
Lesní práce, které by mohly mít vliv na hnízdění (příprava půdy, probírky), by měly být
směřovány mimo období hnízdění (od 1. 4. do 31. 7.).
Měly by být vyloučeny hromadné sportovní aktivity prováděné volně v lesních porostech
(zejm. orientační běhy) v hnízdním období.
2.5 Aktuální stav využívání území ptačí oblasti
2.5.1. Aktuální stav využívání PO ve vztahu ke kvalitě biotopů
Co se týče rybníků, na Novozámeckém rybníce, Břehyni a Máchově jezeře je rybářské
hospodaření přizpůsobeno požadavkům OOP – obsádky ryb jsou kvantitativně i kvalitativně
stanoveny tak, aby nedocházelo vlivem hospodaření k poškozování ekosystému rybníka
včetně litorálních porostů. Manipulace s hladinou rybníka je prováděna v souladu
s manipulačními řády (Novozámecký rybník – schválen 26. 3. 2002 OÚ Č. Lípa č.j. RŽP
1931/02/B; Máchovo jezero – schválen 13. 5. 2008 OÚ Č. Lípa č.j. ŽP
717/716/8581/97/2408/98/A-232; Břehyně – zpracován říjen 1997). V rozsáhlých rákosových
porostech Novozámeckého rybníka byly v roce 2007 vytvořeny 4 mělké kanály (prům.
hloubka 30 cm, šířka 3 m). Na Heřmanickém rybníce probíhá běžné rybářské hospodaření.
Z minulých let jsou známy problémy s napouštěním rybníka po výlovu v důsledku
minimálního přítoku vody do rybníka. Na Hradčanských rybnících proběhla revitalizace 2
rybníků – Vavrouškova a Strážovského rybníka. Hospodaření by mělo být extenzivní, rybníky
nejsou využívané ke sportovnímu rybolovu. Na rybnících chybí odečítací latě pro kontrolu
stavu vodní hladiny, resp. manipulace s hladinou.
Mokřadní louky v okolí hnízdišť a okraje rákosin jsou každoročně koseny, v okolí
Novozámeckého rybníka a Břehyně nejdříve od 15. 7., na malých plochách mimo
bezprostřední okolí hnízdních lokalit jeřába popelavého a motáka pochopa i v dřívějších
termínech. Prostor Jestřebských slatin zarůstá dřevinami, okrajové plochy jsou
obhospodařovány jako louky, v menší míře jako pole. Na dílčích plochách probíhá kosení
rákosu (Baronský rybník, Shnilé louky).
Ploučnice je v úseku od Hradčan intenzivně využívána vodáky a v období červenec – srpen
k táboření.
V posledních letech intenzivně sílí tlak na turistické využívání území (turistika, cykloturistika).
Území je využíváno pro provozování nelegálních vyjížděk terénních motorových vozidel.
Není známo používání pesticidů na loukách nebo polích na území PO.
V okolí Novozámeckého a Heřmanického rybníka je plánována plošně omezená výstavba.
V borových porostech probíhá běžné pasečné hospodaření s velikostí pasek do 2 ha,
s mechanickou přípravou půdy (LHP 2004–2013 pro LHC Doksy – LČR; LHP 2007–2016 pro
LHC Břehyně – VLS; LHP 2001–2010 pro LHC Lesy obce Jestřebí – obec Jestřebí).
V posledních 2 letech je při těžbě využívána technologie harvestorů. V prostoru Vrchbělské
střelnice a Hradčanského letiště nejsou prováděny žádné hospodářské aktivity a plochy
zarůstají dřevinami. V současné době probíhá převod pozemků ze společnosti PRIVUM
(Ministerstvo pro místní rozvoj) na různé subjekty (VLS, obce, kraj) a je velké potenciální
riziko snahy o zalesňování těchto dlouhodobě bezlesých ploch. Chemická ochrana je
používána v minimální míře. Jedná se o feromonové lapače, repelentní nátěry a herbicidy na
zalesňovaných pasekách zarůstajících buření. V lesních porostech spravovaných VLS ČR, s.
p., jsou používány tyto biocidy: herbicidy na potlačení buřeně v zalesňovaných pasekách
v období duben až květen – ROUNDUP RAPID 40 l (riziko vyplývající z použití přípravku je
při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro ptáky přijatelné), ROUNDUP BIACTIV;
přípravky na asanaci skládek dřeva v období červen až srpen (insekticidy) – VAZTAK 10SC
10 l s barvivem SKOLICIT; repelenty proti zvěři v období září až listopad – NIVUS,
MORSUVIN, AVERSOL. Negativní vliv použití těchto přípravků nebyl do současné doby
zaznamenán.
2.5.2. Aktuální stav využívání PO – činnosti s přímým vlivem na jedince druhů, jež
jsou předmětem ochrany PO
jeřáb popelavý, moták pochop
-
Běžné myslivecké hospodaření nedokáže snížit vysoké stavy prasete divokého zejména
v okolí Novozámeckého rybníka a na území Jestřebských slatin. Nejsou využívaná další
opatření ke snižování stavu této zvěře (odchytová zařízení).
Na Heřmanickém rybníce v případě nevhodného vypouštění nedojde k napuštění rybníka
do začátku hnízdní doby.
Elektrické vedení je v blízkosti hnízdišť a potravních stanovišť realizováno nadzemním
vedením bez vedení podzemním kabelem či s umístěním zvýrazňujících doplňků na
vedení eliminujících riziko kolize ptáků.
lelek lesní, skřivan lesní
-
2.6
Je zde realizováno běžné lesní hospodaření bez využití přirozené obnovy borových
porostů, které v prostoru i čase snižuje plochu bezlesí.
Údržba melioračních kanálů v prostoru Pustého rybníka (mezi Břehyní a Hradčanskými
rybníky) – dochází tak ke změně vodního režimu, odvodnění silně podmáčených ploch,
což vede k nahrazování rozvolněných rašelinných lesních porostů kulturními lesními
porosty s vysokým zapojením stromů.
Území je využíváno pro provozování nelegálních vyjížděk terénních motorových vozidel.
Činnosti, aktivity a jevy vyžadující realizaci ochranných opatření
Následující tabulka podává přehled a základní charakteristiku činností, aktivit a jevů na
území PO, které mají či by v dohledné době mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou
předmětem ochrany PO. Jednotlivé faktory jsou v pořadí označeném čísly z tabulky popsány
v dalším textu této kapitoly následujícím pod tabulkou. Na takto členěný přehled navazuje
s korespondujícím číslováním v kapitole 3.2. přehled jednotlivých opatření odpovídajících na
tyto ohrožující faktory.
Ohrožující faktor
2.6.1. Manipulace
s vodní hladinou
rybníků
Druh
Časová
specifikace
celoročně
jeřáb
popelavý,
moták
pochop, slavík
modráček
2.6.2. Zanášení
jeřáb
celoročně
Novozámeckého
popelavý,
rybníka bahnem a moták
pískem
pochop, slavík
modráček
2.6.3. Změna
jeřáb
jaro, léto
způsobu
popelavý,
obhospodařování moták pochop
Hradčanských
rybníků
2.6.4. Vysoké
jeřáb
období
stavy černé zvěře popelavý,
hnízdění
moták pochop
a slavík
modráček
Prostorová specifikace
rybníky
Významno
st faktoru
středně až
vysoce
významný
faktor
významný
v dlouhodobém
horizontu
Hradčanské rybníky
potenciálně
významný
faktor
zejména rozsáhlé
rákosiny v okolí
Novozámeckého rybníka
a Břehyně, ale faktor do
jisté míry ovlivňuje celou
PO
2.6.5. Nárazy
jeřáb
celoročně,
v ochranném pásmu NPR
ptáků do drátů
popelavý,
zejména však na jižní straně
vysokého napětí
moták pochop na podzim
Novozámeckého rybníka,
(vedení 35 kV)
a to z prostoru vodáren ve
směru na Jestřebí podél
přístupové cesty, délka
asi 2 km.
2.6.6. Rušení v
jeřáb
jaro, léto
zejména Strážov, lesní
hnízdní době –
popelavý,
celky v okolí
turistika, táboření, lelek lesní,
Heřmanického rybníka,
sportovní aktivity, skřivan lesní
oblast nivy Ploučnice mezi
hromadné akce
Veselím a Hradčany
bez povolení
(Meandry), lesy v NPR
Břehyňský rybník i v části
Pecopala, lesní pozemky
v bývalém VVP, které jsou
zahrnuty v PO
2.6.7. Změna
všechny
celoročně
celoplošně
využití území
předměty
ochrany PO
2.6.8. Sukcese na lelek lesní a
celoročně
Vrchbělská střelnice,
otevřených
skřivan lesní
Hradčanské letiště
plochách
2.6.9. Nevhodné
lelek lesní
15. 4. – 15. 8. na lesní půdě celoplošně
způsoby lesního
skřivan lesní
1. 4. – 31. 7.
hospodaření
2.6.10. Použití
lelek lesní
15. 4. – 15. 8. lesy
středně
(lokálně
vysoce)
významný
faktor
středně
významný
faktor
středně
významný
faktor
potenciálně
významný
faktor
vysoce
významný
faktor
významný
faktor
potenciálně
biocidů na lesních skřivan lesní
pozemcích
2.6.11. Převod
lelek lesní,
pozemků a jejich
skřivan lesní
zalesňování
1. 4. – 31. 7.
celoročně
Vrchbělská střelnice
významný
faktor
potenciálně
významný
faktor
2.6.1. Manipulace s vodní hladinou rybníků
Rybníky v PO jsou předmětem rybářského obhospodařování, což s sebou nese určité
požadavky na nastavení a manipulaci s úrovní vodní hladiny. Problém je z hlediska PO dvojí
– nastavení úrovně „stálé“ vodní hladiny a kolísání (manipulace s hladinou) během hnízdního
období. Břehyňský a nově i Novozámecký rybník mají dvouhorkový systém hospodaření, na
Heřmanickém rybníce je hospodaření jednohorkové, chová se tu násadová ryba.
Heřmanický rybník je vypouštěn na podzim, většinou v listopadu, díky absenci přítoku se ale
často nestačí do jara napustit, což má negativní vliv na následující hnízdní sezónu. Na
rybníce došlo v minulých desetiletích díky akumulaci sedimentů ke změně vodních poměrů a
v současnosti je při dodržení letního cejchu (který pochází z roku 1898) velká část rákosin
nedostatečně zavodněná a louky na jižním břehu v okolí vodárny vysychají.
2.6.2. Zanášení Novozámeckého rybníka bahnem a pískem
Jedná se o dlouhodobý problém. Část nánosů pochází z minulosti a je písčitého charakteru,
protože se jedná o splachy z Provodínské pískovny. Po změně technologie a vybudování
odkalovací nádrže toto nebezpečí již nehrozí. Navíc je ve směru od Doks splavování
zastaveno přehrazením potoka v prostoru Slunečního dvora (PR Slunečný dvůr) i jakousi
zátkou nánosů z dřívějšího období, která se nachází asi 600 m od silnice Jestřebí – Provodín
ve směru do rybníka (tam mizí přítoková strouha), a voda teče širokým proudem. K tomu je v
poslední době častějším vypouštěním rybníka část bahna z přední části rybníka
odplavována. Díky výše uvedeným skutečnostem se intenzita zanášení ve srovnání s 80.
lety minulého století snížila. K zanášení rybníka však částečně stále dochází depozicí
odumřelé vegetace. Dlouhodobě dochází k vytlačení vody z rybníka k okrajům, podmáčení a
zarůstání okolních luk křovinnou vegetací (Salix sp.). Za posledních 30–40 let byl
zaznamenán postup vegetace na severním břehu, u Karas, asi o 10–15 m ve směru do
středu rybníka. S odbahněním rybníka se v různých projektech počítalo a jen kvůli vysokým
nákladům se jeho provedení nerealizovalo. Do budoucna hrozí vlivem zarůstání úbytek
druhů volné vodní hladiny ve prospěch druhů rákosinových a křovinných. V krátkodobém
hledisku tedy může mít proces dokonce pozitivní vliv na populace druhů, které jsou
předmětem ochrany. Jedná se však o velmi pozvolný postup, který se může během několika
desítek let vést k velmi nepříznivé situaci.
2.6.3. Změna způsobu obhospodařování Hradčanských rybníků
Hradčanské rybníky byly v posledních letech revitalizovány (Vavrouškův rybník, Strážovský
rybník) s využitím finanční podpory krajinotvorných programů. Obsádky ryb jsou extenzivní,
rybníky nejsou intenzivně rybářsky využívány. Vzhledem k atraktivitě území lze předpokládat
tlak na jejich komerční využívání (např. sportovní rybolov) a s tím spojenou snahu o
zvyšování rybích obsádek, omezování litorálních porostů za účelem zvýšení rozsahu volné
vodní plochy a vytváření loveckých stanovišť pro sportovní rybáře. Důsledkem by byl úbytek
potencionálně vhodných hnízdišť v litorálních porostech, zvýšené riziko rušení hnízdících
ptáků. Na rybnících chybí vodočetné latě, které umožňují kontrolu manipulace s vodní
hladinou.
2.6.4. Vysoké stavy černé zvěře
Rákosové porosty poskytují prasatům divokým (Sus scrofa) celoročně klidný úkryt i potravní
stanoviště. V poslední době došlo k přemnožení druhu. Početné skupiny prasat pronikají do
rákosin a mokřadů a predují snůšky i mláďata hnízdících ptáků. Pronikání prasat do těchto
porostů umožňuje i nízký stav vody v zazemněných litorálech rybníků.
2.6.5. Nárazy ptáků do drátů vysokého napětí (vedení 35 kV)
Tento faktor je významný v době snížené viditelnosti během roku, nejvíce však na podzim,
kdy vlivem hustých mlh je pod dráty nacházena řada uhynulých ptáků, zejména brodivých a
pěvců. Vzhledem k tomu, že je nalézán jen nepatrný zlomek uhynulých ptáků, lze faktor
považovat za rizikový i pro jeřába popelavého a motáka pochopa.
2.6.6. Rušení v hnízdní době – turistika, táboření, sportovní aktivity, hromadné akce
bez povolení
Území PO je velmi atraktivní k provádění těchto aktivit. V důsledku historického vývoje území
(bývalý VVP) dochází stále častěji k nerespektování vyhrazených tras (turistické a
cykloturistické trasy, tábořiště), omezení v ZCHÚ a k plošnému pohybu lidí volně v prostoru
PO. Tyto aktivity mají navíc stále rostoucí trend. Území je i díky husté síti lesních cest
využíváno k nepovoleným závodům terénních dopravních prostředků (off-roady, terénní
motocykly). Pohyb lidí na nevyhrazených trasách, popř. volně v porostech může způsobit
přímé ohrožení hnízd nebo rušení na hnízdištích s negativním vlivem na úspěšnost hnízdění.
V bývalém VVP chybí celková koncepce turistického využívání území PO (vymezení tábořišť,
tras apod.). Problémem jsou sportovní akce provozované mimo značené trasy či stávající
lesní cesty v hnízdním období. Největší riziko rušení je u lesních druhů hnízdících na zemi
(lelek lesní a skřivan lesní) a u jeřábů popelavých, u nichž lesy v sousedství rybníků
představují potravní stanoviště, na která vodí mláďata.
2.6.7. Změna využití území
Změna skladby ploch biotopů může mít za následek úbytek jak hnízdních, tak i potravních
stanovišť. To se týká zejména zalesňování zemědělských ploch a výstavby. Realizace
plošně rozsáhlejší výstavby v blízkosti hnízdišť může způsobit rušení citlivých druhů na
hnízdištích a následně opuštění těchto lokalit, což by bylo v rozporu s účelem PO. Do dnešní
doby zůstala značná část pozemků, zejména na území bývalého vojenského prostoru, ve
vlastnictví státu s předpokládaným převodem či prodejem různým subjektům (obce, kraj,
fyzické osoby), z čehož vyplývá riziko změny využití těchto pozemků. V současné chvíli je
nedořešené budoucí využití Hradčanského letiště, které navazuje na jedno z jádrových
území výskytu skřivana lesního a lelka lesního v PO.
2.6.8. Sukcese na otevřených plochách
Otevřené plochy jsou lokalitami vysokého významu v rámci PO. Sukcese pokračuje poměrně
rychle směrem k vývoji lesa. Má za následek mizení otevřených biotopů a v důsledku toho
ztrátu vhodných hnízdních biotopů. Původní otevřené plochy, které byly udržovány bezlesé
vojenskou výcvikovou činností, dynamicky zarůstají břízou a borovicí. Dochází tak
k postupné přeměně dříve otevřených ploch (vřesovišť) na husté lesní porosty, které nejsou
těmito druhy využívané ani jako hnízdiště ani jako potravní stanoviště. Výsledkem je
postupné opouštění těchto lokalit a pokles počtu hnízdících párů na území PO, který může
být vzhledem ke koncentraci hnízdících ptáků významný.
2.6.9. Nevhodné způsoby lesního hospodaření
Nevhodné je provádění lesnických prací (mechanizovaná příprava půdy, úklid klestu) na
vytěžených plochách v předhnízdním a hnízdním období, kdy dochází k přímému ohrožení
hnízd. Problémem je také obnovování starších borových porostů lesními porosty s vysokým
zápojem.
2.6.10. Použití biocidů na lesních pozemcích
Významnost faktoru závisí na lokalizaci a rozsahu, pokud by insekticid byl aplikován
v hnízdním nebo potravním teritoriu. Plošně rozsáhlá aplikace v předhnízdním a hnízdním
období může mít výrazně negativní vliv na úspěšnost hnízdění (snížení potravní nabídky).
Nevhodné použití látky (typ přípravku, množství, koncentrace, období) nebo nedodržení
předepsaného postupu aplikace může mít i přímý vliv na jednotlivé ptáky.
2.6.11. Převod pozemků a jejich zalesňování
Pozemky území bývalé Vrchbělské střelnice jsou z části ve správě společnosti PRIVUM,
dnes zastupované Ministerstvem pro místní rozvoj. Dochází k jejich převodu na různé
subjekty (VLS, obce). V případě zájmu správců či vlastníků pozemků o zalesnění těchto
ploch by došlo k negativním změnám v biotopu lelka lesního a skřivana lesního, k úbytku
preferovaného typu biotopu (vřesoviště s malým zápojem dřevinné vegetace).
3. PLÁN OPATŘENÍ
3.1.
Dlouhodobý plán opatření
Realizace níže uvedených opatření je nezbytná pro zachování a obnovu ekosystémů
významných pro ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany PO. SDO slouží jako
podkladový materiál pro zajišťování péče o PO a výkon státní správy příslušných OOP na
území PO.
3.2
Zajištění požadavků druhů, které jsou předmětem ochrany
Tato kapitola shrnuje činnosti nutné k zajištění požadavků jednotlivých druhů, které jsou
předmětem ochrany PO. Kapitola navazuje na kapitoly 2.2. a 2.3.
3.2.1. Manipulace s vodní hladinou rybníků
U všech rybníků v PO je nutné vypouštění a manipulaci s výškou hladiny provádět až po
skončení hnízdní sezóny, tj. po 31. 7. Zároveň je třeba postupovat tak, aby do 1. 3. došlo
opět k napuštění na „stálou“ hladinu, kterou je žádoucí po celou hnízdní sezónu udržovat na
stejné úrovni. U Břehyně a Novozámeckého rybníka je třeba nastavit udržovanou hladinu
tak, aby byly zavodněním rákosin po celou hnízdní sezónu zajištěny vhodné podmínky pro
hnízdění jeřába a motáka pochopa bez nutnosti další manipulace s vodní hladinou. Na
Novozámeckém rybníce je třeba ověřit správnost nastavení výšky hladiny letního cejchu
vzhledem k míře podmáčení lučních porostů a případně iniciovat změnu jejího nastavení.
V případě Heřmanického rybníka je třeba provádět podzimní vypouštění co nejdříve na
podzim a zcela vyloučit jeho vypouštění v jarním termínu. Jediným spolehlivým řešením do
budoucna je zřejmě obnovení funkčního napájecího kanálu rybníka z řeky Ploučnice.
Částečným řešením by mohl být i přechod na dvouhorkový systém hospodaření.
3.2.2. Zanášení Novozámeckého rybníka bahnem
V horizontu příštích deseti let nejsou žádná opatření doporučována. Je třeba monitorovat
postup zanášení rybníka bahnem a v případě potřeby v dlouhodobém horizontu naplánovat
odbahnění rybníka se zřetelem na zájmy ochrany ptáků i dalších přírodních fenoménů.
3.2.3. Změna způsobu obhospodařování Hradčanských rybníků
V PR Hradčanské rybníky v případě rybářského využívání rybníků omezit sportovní rybaření
na mimohnízdní období (od 1. 8. do konce roku), stanoviště pro rybaření neumisťovat
v blízkosti litorálních porostů potenciálně využívaných ptáky k hnízdění. Zachovat litorální
porosty (hnízdiště) a extenzivní vícedruhovou rybí obsádku na úrovni současného stavu. Na
jednotlivá vypouštěcí zařízení instalovat vodočetné latě pro možnou kontrolu udržování
stabilní hladiny vody v rybnících.
3.2.4. Snížení vysokých stavů černé zvěře
V konkrétních lokalitách, kde hrozí riziko ohrožení hnízd prasaty divokými (např.
Novozámecký rybník), je třeba ve spolupráci s mysliveckými sdruženími snížit jejich stavy. Je
třeba dbát na dodržování plánů lovu, popř. po dohodě s hospodařícími subjekty provádět
intenzivnější lov v lokalitách, kde dochází ke koncentraci prasat. V případě nadměrného
negativního vlivu této zvěře provádět individuální ochranu známých hnízd za pomoci
pachových preparátů.
3.2.5. Nárazy ptáků do drátů vysokého napětí (vedení 35 kV)
Nápravné opatření je možno řešit ve dvou rovinách, o kterých je třeba jednat se společností
ČEZ, a. s.:
1. Odstranit venkovní vedení 35 kV na jižní hranici NPR Novozámecký rybník (od vodáren ve
směru do Jestřebí) a nahradit toto vedení podzemním kabelovým vedením.
2. Opatřit nadzemní vedení 35 kV vhodnými zvýrazňujícími doplňky eliminujícími riziko kolize
ptáků s vodiči elektrické energie.
3.2.6. Rušení v hnízdní době – turistika, táboření, sportovní aktivity, hromadné akce
bez povolení
Důsledně dbát na dodržování zákonných ustanovení, zejména při plánování hromadných
akcí prováděných mimo stávající cyklistické a turistické trasy, a zabránit tak rušivým
aktivitám v období hnízdění ptáků. Vytvořit koncepci využití území k rekreaci a sportu s cílem
eliminace nadměrného využívání některých lokalit (niva Ploučnice, Strážov), usměrnění
pohybu návštěvníků a cíleného odklonu od lokalit, kde hrozí nadměrné rušení ptáků
(Břehyně, Hradčanské stěny) v hnízdní době, tj. od 1. 2. do 31. 7. Spolupracovat
s informačními středisky v území (Doksy, Hradčany).
3.2.7. Zabránění nevhodným změnám využití území
Pro zachování charakteru území, tedy i vhodného území pro chráněné druhy ptáků, je
důležité na větších plochách výrazně neměnit jejich stávající využití. Individuálně posuzovat
jednotlivé záměry se změnou využití pozemků. Nepovolovat plošně rozsáhlejší změny
biotopů (zalesnění, zástavba), zejména v blízkosti stabilních hnízdišť a pravidelně
využívaných potravních stanovišť.
3.2.8. Omezení sukcese na otevřených plochách
Na vybraných plochách (viz kap. 3.4.2., 3.4.6., 3.4.7. a 3.4.9.) provést vyřezání náletu. Při
vyřezávání nechat výstavky borovice či malé skupinky stromů, které ptáci využívají při toku
nebo jako úkryt (lelek přes den). Vytvořit mozaiku biotopů s převahou otevřených ploch.
Otevřené plochy udržovat zejména v místech stávajících vřesovišť, písčitých nerovností a
tam, kde není v současné době kvalitní mladý lesní porost. Potenciálně vhodné sukcesně
vzniklé porosty mohou být zachovány (porosty vyžadující minimální výchovné zásahy).
Bylinné patro udržovat řídce zapojené mozaikovitým kosením spojeným s (částečným)
stržením drnu či rozoráním malých plošek nebo pásů, popřípadě s mozaikovitým
vypalováním vegetace. Zásahy by měly být prováděny mimo období přítomnosti skřivana
lesního a lelka lesního na hnízdišti (tj. mimo období od 1. 3. do 31. 8.). Otevřená vřesoviště a
další bylinné či travní porosty lze udržovat i za pomocí extenzivní pastvy ovcí nebo koz (na
zemědělské půdě je možné využití agroenvironmentálních programů).
V období mimo hnízdění je možné na Vrchbělské střelnici podporovat využití k aktivitám
simulujícím původní vojenskou činnost (ukázky vojenské techniky apod.).
3.2.9. Úprava lesního hospodaření
Celoplošnou přípravu půdy na lesních pasekách provádět v hnízdní době skřivana lesního a
lelka lesního (tj. od 1. 4. do 31. 7., případně s ohledem na aktuální průběh hnízdní sezóny
lelka až do 15. 8.) pouze po průzkumu dotčených ploch z důvodu zamezení přímého
ohrožení hnízd. Na vhodných, hospodářsky méně cenných lokalitách (podmáčené plochy
v okolí Břehyně, Pustý rybník) podpořit výběrným způsobem hospodaření (výběr jedinců či
skupin k vytěžení) rozvolněný charakter porostu. V přirozených borových porostech
neomezovat těžbu porostů do 2 ha.
3.2.10. Použití biocidů na lesních pozemcích
Pro zachování dostatečné potravní nabídky je důležité používání biocidů pouze v míře
nezbytné pro ochranu lesních porostů a cíleně v ohrožených lokalitách. Použité prostředky je
třeba vybírat s ohledem na možnou toxicitu pro ptáky – je nutné dbát na to, aby toxicita byla
co nejnižší. Plošnou leteckou aplikaci biocidů lze povolovat pouze v případě mimořádných
kalamit. Použití insekticidů lze akceptovat jen v případě použití v lapačích.
3.2.11 Převod pozemků a jejich zalesňování
Je potřeba ověřit rozsah pozemků ve vlastnictví společnosti PRIVUM popř. státu a usilovat o
převod pozemků na AOPK ČR, popř. zamezit změně ve využívání pozemků, resp. jejich
zařazení do porostní půdy.
3.3
Opatření správního charakteru
Vymezené plochy s potřebou udržování bezlesého charakteru u Hradčanského letiště a
Vrchbělské střelnice (viz kapitola 3.4.6. a 3.4.7.) je třeba vyjmout z režimu běžného
hospodaření dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, což je v zásadě možné provést několika
způsoby. Jednou z možností je vyčlenění pozemků z pozemků určených k plnění funkcí lesa
a změna druhu pozemku spolu se způsobem užívání v evidenci KN (rozhodnutí orgánu
státní správy lesů v pochybnostech dle § 3 zákona o lesích). Dále je možné podat žádost na
orgán státní správy lesů o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa, dle § 15
zákona o lesích. V případě, že by plochy zůstaly v rámci porostní plochy, lze také odchylky
řešit podle § 36 zákona o lesích (převedením na lesy zvláštního určení). Vhodné řešení je
třeba zvolit v závislosti na konkrétních podmínkách, místních zvyklostech a dohodě
s vlastníkem.
Zvýšení odlovu prasat divokých v okolí Novozámeckého rybníka a Jestřebských slatin je
žádoucím opatřením. Pro realizaci snižování počtů černé zvěře je třeba zpracovat návrh dle
§ 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, dle něhož OOP navrhuje snížit stavy zvěře.
Při zpracování LHP v oblasti Pustého rybníka je třeba zapracovat následující opatření:
stanovení porostů se sníženým zakmeněním (0,7), podpora přirozené obnovy ve vybraných
porostech.
Do zpracovávaných plánů péče zohledňovat požadavky předmětů ochrany PO.
3.4
•
Vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem
jeřáb popelavý a moták pochop
NPR Novozámecký rybník (1)
Jestřebské slatiny (2)
PR Hradčanské rybníky (3)
NPR Břehyně-Pecopala (4)
Heřmanický rybník (5)
•
lelek lesní a skřivan lesní
Vrchbělá (6)
Hradčanské letiště (7)
Pustý rybník (8)
Strážov (9)
•
slavík modráček
NPR Novozámecký rybník (1)
3.4.1. NPR Novozámecký rybník
Stárnoucí rybník založený pravděpodobně ve 14. století. Přes značnou rozlohu NPR (368,27
ha) má vlastní vodní plocha jen necelých 60 ha (údaj změřený z aktuálního ortofoto snímku
Správou CHKO Kokořínsko v r. 2007). Největší část je porostlá souvislými rákosinami (asi
200 ha), velkoplošně se vyskytují bažinné olšiny, porosty křovinných vrb a mokřadní louky.
Kulturní bory a duboborové lesy, případně pole a úhory leží většinou na vyvýšených místech
v ochranném pásmu rezervace. Rybník je napájen dvěma přítoky, Mlýnským a Bobřím
potokem, vytéká z něj Robečský potok. Lokalita hostí 3–4 páry jeřába popelavého, 7 párů
motáka pochopa a 15 párů slavíka modráčka (2007). V minulém století došlo k zásadnímu
ústupu od hospodaření na plochách mimo rybník a také k usazování sedimentu v rybníku.
Rybník byl v posledních 3 letech na zimu vypouštěn za účelem provádění technických oprav
hráze a výpustního zařízení. Po předchozích opravách byl rybník na zimu vypouštěn a
k napouštění docházelo až začátkem dubna, což způsobovalo střet zájmů z hlediska výskytu
a hnízdění jeřábů popelavých a dalších vodních ptáků. V současné době je hlavní část
rekonstrukce rybníka ukončena a v návrhu rybničního hospodaření se počítá s podzimním
vypouštěním rybníka jednou za 2–3 roky.
Pro omlazení a rozčlenění rákosin a pro zabránění jejich dalšímu zazemňování je žádoucí
provádět v mimohnízdním období mozaikovité odstraňování biomasy (sečení, stržení drnu)
s periodou 2–10 let dle intenzity zarůstání rákosem a zazemňování, spojené podle potřeby
s výřezem dřevin. Pro zajištění zavodnění rákosin a jejich větší pestrost by bylo vhodné
pomístní rozčlenění soustavou asi 4 m širokých kanálů (které by však neměly být přímo
propojeny s volnou vodní hladinou) a otevřených vodních ploch (tůní). Cílem by měly být
diverzifikované litorální porosty s přítomností jak hustých kompaktních rákosových porostů,
tak raných stádií sukcese rákosin s velkým podílem rozhraní voda/porost. Lokality pro
navržené zákroky jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.1.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: odstraňování
biomasy – 15,46 ha, kosení luk – 43,16 ha, kosení litorálního porostu s tříletou periodou –
1,88 ha.
3.4.2. Jestřebské slatiny
Komplex slatinných luk mezi Starými Splavy a Jestřebím po obou stranách Mlýnského
potoka (včetně vytěženého rašeliniště známého pod místním názvem Shnilé louky).
V současné době je připravováno vyhlášení tohoto území jako NPP. Lokalita hostí 1–2 páry
jeřába popelavého a 0–1 pár motáka pochopa (2007). Louky severně i jižně od
Konvalinkového vrchu byly postiženy odvodňováním již ve 30. letech minulého století. V r.
1957 bylo prohloubeno koryto Mlýnského potoka o 0,5 m. Do počátku 70. let byly louky podél
Mlýnského potoka spásány. V dalších letech došlo k postupnému ústupu od hospodaření a
území tak bylo ponecháno samovolnému vývoji. V době používání parních lokomotiv území
několikrát vyhořelo a nastal prudký nástup náletových dřevin, zejména olše a břízy, takže na
mnoha místech se dnes nachází vzrostlý les. Neuspokojivý vodní režim (rozsáhlé odvodnění
území melioračními kanály) je možné řešit zpracováním a následnou realizací projektu na
revitalizaci Mlýnského potoka tak, aby došlo ke zvýšení hladiny vody. V současné době
probíhá kosení luk severně od Konvalinkového vrchu a v prostoru bývalého Baronského
rybníka, realizované AOPK ČR, střediskem Liberec. Pro zamezení sukcese by bylo žádoucí
obnovit i mozaikovité sekání.
Oblast vytěženého rašeliniště (Shnilé louky) na levém břehu Mlýnského potoka zarůstá
náletem břízy a borovice lesní. Asanační zásahy zde v minulosti zajišťoval OÚ v České Lípě,
nyní je zajišťuje AOPK ČR – středisko Liberec. Management v současnosti zohledňuje
především botanické hledisko, je proto žádoucí efekty monitorovat a v případě střetu se
zájmy PO péči modifikovat.
Na Jestřebských slatinách v oblasti Shnilých luk by bylo vhodné vytvořit 2 tůně členitého
tvaru o rozměrech asi 10x15m a prohloubit dno Baronského rybníka. Na několika plochách je
třeba přistoupit k odstranění náletových dřevin. Na dalších plochách je třeba provádět
udržovací management mozaikovitým nebo pásovým sečením luk (např. ponechat každých
50 m neposečený pás cca 10 m široký), podle potřeby spojeným s výřezem náletových
dřevin. Sečení je třeba provádět až po 15. 7. z důvodu zamezení rušení hnízdících jeřábů,
eventuelně dalších ptáků hnízdících na zemi (chřástal polní, bekasina otavní). Uvedené
zákroky jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.2.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: odstraňování
biomasy s desetiletou periodou – 4,23 ha, kosení litorálního porostu s tříletou periodou –
10,51 ha, kosení luk – 34,39 ha.
3.4.3. PR Hradčanské rybníky
Soustava lesních rybníků vybudovaných v 15. století na Hradčanském potoce v pořadí
Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držník a přítoková část Hradčanského rybníka na ploše
144,65 ha, k.ú. Hradčany nad Ploučnicí. Přes poškození způsobené sovětskými vojsky
představují rybníky s přilehlými rašeliništi, zamokřenými loukami a lesními porosty cenné
území pro výskyt i hnízdění jeřábů popelavých a motáka pochopa (v r. 2007 zde hnízdil 1 pár
jeřába popelavého a 0–1 pár motáka pochopa). Hráze některých rybníků byly poškozené.
Vavrouškův rybník byl revitalizován v r. 1998. Strážovský rybník v r. 2007. Poškozena
zůstává pouze hráz Černého rybníka, který je bez stálé hladiny průtočný. Plán péče navrhuje
management na 7 plochách nelesní vegetace včetně rašelinných enkláv a podmáčených luk,
a to kosením i odstraňováním náletových dřevin. Je potřebné zajistit udržení dobrého stavu
lokality, zejména správnou manipulací s hladinami nádrží (viz kap. 2.4.3.) a stanovit vhodné
využívání (regulovaný sportovní rybolov).
V prostoru Černého rybníka a jeho okolí by bylo vhodné vybudovat 1–3 malé tůně a
zachovat mokřad v prostoru bývalého rybníka. Uvedená opatření jsou vymezena v mapové
příloze 5.2.3.
Celková výměra plochy, na které je doporučováno kosení vegetace 1x za 3 roky, je 0,74 ha.
3.4.4. NPR Břehyně-Pecopala
Plošně jedno z nejrozsáhlejších maloplošných zvláště chráněných území v ČR, které
rozděluje silnice Doksy – Mimoň. Jižní část tvoří Břehyňský rybník s přilehlými rákosinami,
mokřady, rašelinnými a podmáčenými loukami a na ně navazujícími lesními porosty.
Severní, převážně lesnatá část Pecopaly je tvořena pískovcovou krou, prostoupenou
čedičem. Území je protkáno četnými roklemi porostlými bukovým lesem, který má
v některých místech pralesovitý charakter. Lokalita hostí 4–6 párů jeřába popelavého a 2–3
páry motáka pochopa.
Škodlivé jevy v území se projevují zvýšenou návštěvností veřejnosti (turistika, koupání),
nepovoleným sportovním rybařením a zejména vysokými stavy zvěře mufloní a daňčí.
Přerušení pravidelné údržby vodních kanálů vedlo ke zvýšení vodní hladiny, následovalo
prohloubení kanálů a odvodnění úseku ve východní části rezervace.
Suché louky jsou v území sekány, mokřadní zůstávají bez zásahu nebo jsou koseny jen
částečně. Na plochách vymezených v mapové příloze 5.2.4. bude prováděno kosení rákosu
a likvidace náletu v intervalu 1x za 3 roky popřípadě delším dle intenzity zárůstání
mokřadních ploch a to v období, kdy nedochází k rušení hnízdících ptáků. Při zpřístupňování
území je třeba zachovat klidové zóny okolo známých i potenciálních hnízdišť orla mořského,
čápa černého apod. Je žádoucí dlouhodobě monitorovat proces sukcese a zazemňování
rybníka a podle výsledků případně realizovat další opatření.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: kosení
litorálního porostu s tříletou periodou – 7,57 ha, kosení luk – 0,57 ha.
3.4.5. Heřmanický rybník
Historický rybník o rozloze cca 18,07 ha (vodní plocha asi 9 ha, zbytek mokřadní biotopy)
obklopený vyrovnanou mozaikou lesních porostů, zemědělské půdy, otevřených ploch
mokřadů a vodní hladiny. Rybník je bez přítoku, tzv. nebeský, takže po podzimním výlovu
dlouho trvá, než se znovu naplní a na plnou vodní hladinu se rybník dostává až na jaře (po
tání sněhu či vydatných deštích), v sušších létech má vody minimum nebo i úplně vysychá.
Odtok směřuje do Ploučnice. Způsob rybářského hospodaření na Heřmanickém rybníce je
v současnosti jednohorkový, slouží pro chov násadové ryby. Z hlediska OP jsou nežádoucí
pozdní výlovy, neboť rybník se pak často nestihne naplnit a zůstává přes léto na nízké vodě.
Důsledkem je zhoršení prostředí pro hnízdění vodních ptáků a dobrá přístupnost rákosin,
která má za následek sníženou hnízdní úspěšnost ptáků, mimo jiné i díky zvýšené predaci
prasaty divokými. Negativně je ovlivněno i rozmnožování obojživelníků, vážek a řady dalších
živočichů. Lokalita není chráněna jako ZCHÚ. Lokalita je pravidelným hnízdištěm 1 páru
jeřába popelavého a 2–3 párů motáka pochopa.
Z hlediska managementu je především potřeba zlepšit vodní režim rybníka – zajistit vhodnou
manipulaci s hladinou rybníka tak, aby došlo k jeho včasnému napuštění (do 1. 3.), zabránit
letnímu vysychání a pokračujícímu zazemňování. Stabilizace vodního režimu by měla
zabránit možnému riziku nezahnízdění mokřadních druhů ptáků z důvodu vyschnutí rákosin
a také by měla výrazně omezit riziko predace snůšek prasaty divokými v rákosinách.
Možným řešením je obnova dnes již nefunkční napájecí strouhy z Ploučnice. Z dalších
asanačních zásahů je vhodné kosení mokřadní louky severně od rybníka s periodickým
mozaikovitým vysekáváním rákosu a náletových dřevin a tím udržení či zvýšení diverzity
biotopů. Uvedené zákroky jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.5.
Celková výměra ploch, na kterých jsou doporučována opatření, je následující: kosení
litorálního porostu s tříletou periodou – 3,72 ha, kosení luk – 5,59 ha.
3.4.6. Vrchbělá
Bývalá vojenská střelnice a tankodrom obklopený lesem. Otevřené plochy v různém stádiu
sukcese, většinou bez podmáčení. Nacházejí se zde holé písčité plochy, travinná
společenstva, vřesové porosty i náletové porosty břízy a borovice. Při okrajích lemovaných
vzrostlým borovým lesem rostou staré exempláře borovice lesní.
Dochází zde k velmi rychlému zarůstání náletem a ke zmenšování otevřených ploch. Lokalita
je zatížena množstvím munice, která je v současné době likvidována, přesto je pod silným
tlakem myslivců, houbařů a sportovců.
Lokalita je místem s vysokou denzitou hnízdících párů lelka lesního, naprosto prioritní
v rámci území PO – odhad celkového počtu činí 15–20 hnízdících párů. Skřivan lesní zde
hnízdí pravidelně ve stabilním počtu, počet hnízdících párů se odhaduje na 5–8.
Jádrové území by mělo zabírat minimálně severní polovinu bývalé vojenské střelnice, která
je tvořena mozaikou bezlesých částí a částí zarostlých náletem dřevin. Vhodným asanačním
zásahem na lokalitě by bylo periodické mozaikovité kosení a odstraňování náletů, spojené s
(částečným) stržením drnu či rozoráním malých plošek nebo pásů, popřípadě mozaikovité
vypalování vegetace. Dalším vhodným opatřením by mohlo být extenzivní pasení na části
území nebo v jeho sousedství. Plochy pro doporučovaná opatření jsou vymezeny v mapové
příloze 5.2.6. Na vymezených plochách je doporučován následující postup: plochy, které
jsou i v současné době porostlé řídkou vegetací (bývalá rozsáhlá vřesoviště, extrémně suchá
stanoviště), udržovat v bezlesém stavu pravidelnými zásahy (vyřezávání náletu 1x za 3–5
let, eventuálně pastva); plocha segmentu min. 30x30 m. V okolí těchto segmentů v šíři cca
20 m provádět vyřezávání náletu 1x za 10 – 20 let, ponechávat jednotlivé výstavky borovice
lesní a skupiny stromů o počtu 5 – 10 jedinců.
Celková výměra plochy, na které je doporučován výše uvedený postup, je 122,90 ha, plochy
označené za vhodné k využití jako extenzivní pastviny mají výměru 111,54 ha.
3.4.7. Hradčanské letiště
Jedná se o východní část bývalého vojenského letiště v Hradčanech včetně nezalesněných
ploch nárazníkové zóny a pasek v okolních lesních porostech, které sahají až do
navazujícího prostoru Hradčanských rybníků. Část přilehající k rozjezdovým dráhám je sušší
s porosty vřesu a rozptýlenými břízami, východní část včetně pasek je částečně podmáčená.
Vegetace terénních depresí je tvořena ostřicemi, břízami a olšinami. Při okrajích rostou
solitérní exempláře borovice lesní. Jádrové území zahrnuje i podmáčené borové lesy při
březích Hradčanských rybníků.
Na pozemcích Hradčanského letiště probíhá rychlá sukcese směrem k lesnímu porostu,
pionýrskou dřevinou v tomto směru je bříza a borovice. V lesních porostech na okrajích
lokality se běžným způsobem hospodaří.
Průzkum v letech 2003 a 2004 prokázal výskyt 3–4 teritoriálních samců lelka lesního, což
umožňuje odhadnout počet hnízdících párů na 6–10. Počet párů skřivana lesního je podle
průzkumu z r. 2006 možno odhadnout na 4–5 párů.
Plochy pro doporučované odstranění náletu o rozloze 46,56 ha stejně jako plochy s dalšími
doporučovanými zásahy jsou vymezeny v mapové příloze 5.2.7. Velmi žádoucím asanačním
zásahem na lokalitě je mozaikovité kosení a odstraňování náletů, spojené s (částečným)
stržením drnu či rozoráním malých plošek nebo pásů, popřípadě mozaikovité vypalování
vegetace. Dále jsou vymezeny plochy (vřesoviště), které budou udržovány bezlesé, pak lesní
plochy s běžným hospodařením a přechodové zóny (prostory s různým stupněm sukcese
dřevinnou vegetací, udržované výřezem dřevin dle rychlosti zarůstání). Pro údržbu
otevřených ploch na zemědělské půdě lze využít i pastvu ovcí nebo koz (agroenvironmentální programy).
Celková výměra plochy, na které je doporučován výše uvedený management, je 46,57 ha,
plochy označené za vhodné k využití jako extenzivní pastviny mají výměru 18,80 ha.
3.4.8. Pustý rybník
Odvodněné rašeliniště navazující na podmáčené porosty u východního břehu Břehyňského
rybníka. Jádrové území tvoří několik silně zamokřených ploch s rozvolněnými porosty břízy a
borovice. Jedná se o odvodněním degradované rašeliniště s porosty brusnicovitých a třtiny.
Sušší místa pokrývají poměrně staré porosty smrku a borovice s několika pasekami.
V oblasti byl prokázán v letech 2003 a 2004 výskyt 5 samců lelka lesního, vzhledem
k nedostatečné prozkoumanosti území lze však očekávat počet 5–10 párů.
Je nutné potlačovat sukcesní změny (vyřezáváním dřevin) a zabránit vysychání lokality
stabilizací vodního režimu v území, které má přirozeně vysokou hladinu spodní vody
(instalace hradítek v melioračních kanálech).
V rašelinném boru na přechodu mezi
rašeliništěm (okolí melioračních kanálů) a lesními porosty je třeba provést snížení
zakmenění jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Uvedené zákroky jsou vymezeny
v mapové příloze 5.2.8.
3.4.9. Strážov
Lesem obklopená otevřená enkláva na místech bývalé obce se solitérními listnatými stromy.
Travinné společenstvo s místy velmi řídkou vegetací i holými plochami. V okolních lesních
porostech je několik pasek.
V této lokalitě byl v r. 2002 prokázán výskyt 1 páru lelka lesního a 3 párů skřivana lesního.
Je třeba sledovat průběh sukcesních změn a podle výsledku rozhodnout o vhodných
opatřeních (kosení, vyřezávání náletu, strhnutí drnu). Je třeba rozvolnit okrajové náletové
porosty, plocha kde je tento management doporučován, má rozlohu 1,03 ha (viz mapová
příloha 5.2.9).
3.5
Řešení konfliktů s jinými předměty ochrany, popř. významnými druhy v území
Území ptačí oblasti je v překryvu s několika MZCHÚ a EVL, kde v současné době probíhá
management prováděný z hlediska botanického a s ohledem na další předměty ochrany.
Jelikož jsou zároveň brány v potaz nároky předmětů ochrany PO, daří se v současnosti
požadavky různých druhů skloubit a případné konflikty jsou řešeny vhodným nastavením
managementu. Je však nutné zajistit, aby byl management i do budoucna plánován
v souladu se zájmy předmětů ochrany PO, a opatření v případě nutnosti modifikovat.
Specifikace probíhajících managementových opatření na jednotlivých lokalitách:
Novozámecký rybník – v současnosti probíhá kosení mokřadních luk a rákosin na
lokalitách Grulichova, Petrova a Krédlova louka u Jestřebí, pás podél Střeleckého ostrova,
severní břeh u Sochora a jižní břeh – oblast u vodárny (Motýlí louka a okolí). Cílem tohoto
opatření je omezení zarůstání rákosem, udržení a obnova mokřadních luk, které jsou
významnými potravními stanovišti jeřába popelavého a motáka pochopa. Z hlediska
efektivity potlačení rákosu by bylo ideální sekat některé lokality už v 2. polovině června. V tu
dobu by ale mohlo dojít ke konfliktu s pozdním/náhradním hnízděním jeřába a motáka
pochopa nebo druhým hnízděním slavíka modráčka. Termín seče je proto nutné přizpůsobit
tak, aby nedošlo k rušení při hnízdění uvedených druhů, tj. přesunout do poloviny července.
Pouze na dílčích plochách, kde bude docházet k razantnímu zarůstání rákosem, může být
provedena seč již v červnu, a to pouze v případě, že v blízkosti vymezené dílčí plochy (do
200 m) není recentně obsazení hnízdo jeřába popelavého či motáka pochopa.
V lučních porostech rostou vzácné druhy vstavačovitých rostlin, ostřic, mech srpnatka
fermežová (Drepanocladus vernicosus) a dále se zde vyskytují modrásek bahenní a
očkovaný (Maculinea teleius a Maculinea nausithous) i další hmyzí druhy. Prováděný
management je proto třeba sladit způsobem, který je přijatelný jak pro tyto zvláště chráněné
druhy tak pro předměty ochrany ptačí oblasti: je vhodné důsledně dodržovat šachovnicový
způsob sekání, nesekat plochy celoplošně a při kosení ponechávat nepokosené pásy.
V rákosině na jižním břehu byl r. 2006 vysekán volný pás propojující rybník s mokřadními
loukami, jehož cílem je zpřístupnění luk pro druhy hnízdící na rybníce (např. podpora
opětovného zahnízdění husy velké). Dále bylo na jižním břehu v r. 2006 vytvořeno několik
mělkých tůní, především pro podporu výskytu obojživelníků, vážek a dalších bezobratlých.
Pro zamezení konfliktu s předměty ochrany ptačí oblasti musí být realizace takovýchto
specifických opatření prováděna výhradně na podzim či v zimě (mimo období hnízdění).
Jestřebské slatiny – management formou kosení probíhá v prostoru bývalého Baronského
rybníka, na Shnilých loukách, Slunečním dvoře a pod Konvalinkovým vrchem. Cílem
prováděného opatření je udržení a obnova mokřadních luk s výskytem vstavačovitých,
naturového druhu popelivky sibiřské (Ligularia sibirica), vzácných ostřic a podpora populací
vzácných druhů hmyzu. Sečení jednotlivých lokalit probíhá v současnosti od přelomu června
a července (Baronský rybník) do srpna, podle průběhu počasí někde až do září. Konflikt
s prováděným managementem je principielně stejný jako na Novozámeckém rybníce, včetně
jeho řešení (viz výše). Při kosení na Baronském rybníce jsou respektovány požadavky
rostlinných druhů, pro které je prováděno. V blízkosti této lokality nebylo dosud
zaznamenáno hnízdění jeřába popelavého ani motáka pochopa. Do budoucna ho však,
vzhledem k charakteru lokality, nelze vyloučit. Kosení je pak nutné posoudit dle aktuální
situace tak, aby do 200 m od obsazeného hnízda nebyla seč realizována v době sezení na
vejcích a prvních 14 dní vodění mláďat. Také narušení drnu jeho stržením nebo pojezdem
těžkou technikou na Shnilých loukách je možné provádět pouze v mimohnízdním období.
Břehyňský rybník – Správa CHKO Kokořínsko provádí management formou kosení
v rozsahu 0,8 ha na lokalitě s výskytem orchideje měkkyně bažinné (Hammarbya paludosa)
za účelem potlačení porostů rákosu. Rozpor mezi ideálním termínem kosení z hlediska
potlačení rákosu a termínem vhodným pro zachování klidu při hnízdění je třeba řešit
obdobným způsobem, jako je popsáno u lokality Novozámecký rybník. Vzhledem k malé
ploše kosené plochy v porovnání s rozlohou přilehlé rákosiny je nicméně možné na této
lokalitě častěji umožnit dřívější seč (červen) – vždy po individuálním posouzení.
Swamp a Hradčanské rybníky – management je Správou CHKO Kokořínsko prováděn na
následujících lokalitách: prostor nad Hradčanským rybníkem (kosení a odstraňování
náletových dřevin s cílem udržet otevřené rašelinné plochy), rybník Držník (cyklické kosení
drobných ploch vpravo nad hrází, cílem je potlačení rákosu a podpora konkurenčně méně
zdatných druhů vzácných rostlin), Vavrouškův a Černý rybník (kosení s cílem udržení
nízkostébelných ostřicových mokřadů), Swamp (sekání a odstraňování náletu). Rozpor mezi
ideálním termínem kosení z hlediska potlačení rákosu a termínem vhodným pro zachování
klidu při hnízdění je třeba řešit obdobným způsobem, jako je popsáno u lokality
Novozámecký rybník. Výřez náletových dřevin je nutné provádět mimo období hnízdění
předmětných druhů.
4.
ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE
4.1
Použité podklady a zdroje informací
Plány péče:
FORMANOVÁ I., (1997): Plán péče pro PR Slunečný dvůr na období 1998–2007. Ms., p. 1–3 +
mapky atd.
KOLEKTIV AUTORŮ AOPK ČR., (2001): Plán péče pro NPR Břehyně-Pecopala na období
2002–2010. Ms., p. 1–24.
KUNCOVÁ J., BÁRTOVÁ Z., (1996): Plán péče pro zvláště chráněné území NPP Swamp. Ms.,
nestránkováno (p. 1–5 + mapky a tabulky).
KUNCOVÁ J., KOUTECKÝ B. a kol., (1997): Plán péče pro navrženou národní přírodní rezervaci
Dokeské pískovce a mokřady. Ms. p. 1–84 + mapky, tabulky.
KUNCOVÁ J., VODRÁČEK J., BÁRTOVÁ Z., (1996): Plán péče pro zvláště chráněné území NPR
Břehyně-Pecopala na období od roku 1997 do roku 2006. Ms., nestránkováno (p. 1–6 +
mapky a tabulky).
KUNCOVÁ J., VONDRÁČEK J., KOUTECKÝ B., (1997): Plán péče pro národní přírodní rezervaci
Břehyně-Pecopala na období 1997–2006. Ms., nestránkováno (p. 1–7 +1 mapka).
TUROŇOVÁ D., (2001): Plán péče pro PR Hradčanské rybníky na období 2001–2005, nelesní
ekosystémy. Ms. p. 1–8 + mapky.
Odborné prameny:
BOBEK M., PEŠKE L., ŠIMEK J., POJER F., A LAGARDE F. (2001): Hnízdění jeřába popelavého
(Grus grus) na území České republiky v roce 2000. Zprávy ČSO, 52: 10–12.
BURGESS N.D., EVANS C.E. & SORENSEN J. (1990): The Management of Lowland Heath for
Nightjars at Minsmere, Suffolk, Great Britain. Journal of Environmental Management, 31:
351–359.
FAINA R., PŘIKRYL I. (2002): Novozámecký rybník: hydrobiologie a rybářské hospodaření na
přelomu tisíciletí. Příroda, Praha, 20: 171–175.
FILIP K. (2002): Ornitofauna Novozámeckého rybníka se zaměřením na řády dlouhokřídlých
(Charadriiformes), šplhavců (Piciformes) a pěvců (Passeriformes). Příroda, Praha, 20:
123–135.
HONCŮ M. (1991): Změny početního stavu vodních ptáků na rybnících Českolipska. Panurus
3: 177–192.
HONCŮ M. (1992): Změny ve složení avifauny okresu Česká Lípa. Sborník příspěvků a
informačních článků Seminář zoologů českých, moravských a slezských muzeí ve Starých
Splavech u Č. Lípy. OVM Č. Lípa., p. 16–22.
HONCŮ M., KURKA P. (1992): Novozámecký rybník a Břehyňský rybník. In: HORA J., KAŇUCH
P. (1992): Významná ptačí území v Evropě. Československo. Československá sekce
ICBP. Praha, p. 62–63.
KUNCOVÁ J., VONDRÁČEK J. (1994): Sledování botanických a zoologických poměrů na
vybraných mokřadech mezinárodního významu v severočeském regionu (Novozámecký a
Břehyňský rybník) Ms, 39 str. + 9 tab. Uloženo in AOPK, středisko Ústí n. L.
KURKA P. (1991): První prokázané hnízdění jeřába popelavého, Grus grus, v
Československu. Sylvia, 28: 89–94.
KURKA P. (1997): Dílčí podkladová zpráva k navrhované národní přírodní rezervaci Dokeské
pískovce a mokřady. Ornitologický průzkum území. Bezděz, 5: 559–569.
KURKA P. (1997): Život mořských orlů na severu Čech. Čas. Jizerské a Lužické hory, 2(7–8):
8–9.
KURKA P., VITÁČEK Z. (1991): Podpora hnízdění orla mořského na Českolipsku. Atlas
ohrožených rostlin a živočichů. Nika, 9: 283.
LORENZ T. (2005): Velikost populace lelka lesního (Caprimulgus europaeus) v bývalém VVP
Ralsko. Bezděz 14: 211–220.
PETŘÍČEK V., PLESNÍK J a kol. (1996): The Czech Republic. In: IUCN: Tanks and Thyme –
Biodiversity in Former Soviet Military Areas in Central Europe. Gland, Switzerland and
Cambridge, UK, pp. 1–42.
PRANGE H. (1989) Der Graue Kranich. Die neue Brehm.Bücherei, p. 1–272.
TUROŇOVÁ D., ed. (2002): Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník: přírodovědecké
průzkumy a péče o chráněné území. Příroda, 20: 1–176.
TUROŇOVÁ D., RYCHTAŘÍK P. (2002): Vegetace národní přírodní rezervace Novozámecký
rybník a návrh péče o chráněné území. Příroda, 20: 25–51.
SEIFERT H. (1990): Bestandsaufnahme des Ziegenmelkrs (Caprimulgus europaeus) auf dem
Truppenübungs- und Schießplatz Haltern. Charadrius 26, Heft 2, 107–110.
ŠVETSKA M. (2007): Seznam registrovaných přípravků na ochranu lesa 2007. Lesnická
práce, 12: 1–56.
VONDRÁČEK J. (1991): Ornitologický průzkum úseku trasy plynovodu na území státní přírodní
rezervace Novozámecký rybník. ZO ČSOP 41/8, Ústí n. L.
VONDRÁČEK J. (1995): Avifauna NPR Břehyňský rybník. Fauna Boh. septen., 20: 43–65.
VONDRÁČEK J. (1996): Příspěvek k avifauně mokřadu Heřmanický rybník. Fauna Boh.
septen. 21: 65–76.
VONDRÁČEK J. (2002): Ornitologický průzkum národní přírodní rezervace Novozámecký
rybník. Příroda, 20: 96–128.
VONDRÁČEK J., HONCŮ M. (1990): Jeřáb popelavý (Grus grus L.) v Severočeském kraji.
Fauna Boh. septen., 14–15: 85–88.
Dále byly použity údaje z monitoringu jeřába popelavého, orla mořského, motáka pochopa,
lelka lesního, slavíka modráčka a skřivana lesního v PO Českolipsko – Dokeské pískovce a
mokřady, údaje z výzkumu avifauny Novozámeckého rybníka, údaje z Mezinárodního sčítání
vodních ptáků a také údaje z Mapování hnízdního rozšíření ptáků ČR v příslušných
mapovacích čtvercích (5353, 5453, 5454).
4.2
Souhrn doporučených opatření zpracovali
Mgr. Jakub Čejka, AOPK ČR, středisko Liberec, U jezu 10, 460 01 Liberec
RNDr. Miroslav Honců, Vlastivědné muzeum a galerie, nám. Osvobození 297, 470 01 Česká
Lípa
Mgr. David Lacina, AOPK ČR, Nuselská 39, 140 00 Praha 4
Ing. Tereza Lorencová, Česká zemědělská univerzita v Praze, fakulta životního prostředí,
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Ing. Ladislav Pořízek, AOPK ČR – Správa CHKO Kokořínsko, Česká 49, 276 01 Mělník
Ing. Jan Procházka, AOPK ČR – Správa CHKO Kokořínsko, Česká 49, 276 01 Mělník
4.3
Seznam zkratek
AOPK ČR = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
EVL = evropsky významná lokalita
CHKO = chráněná krajinná oblast
CHOPAV = chráněná oblast přírodní akumulace vod
KÚ = krajský úřad
MZCHÚ = maloplošné zvláště chráněné území
NPP = národní přírodní památka
NPR = národní přírodní rezervace
PO = ptačí oblast
PP = přírodní památka
PR = přírodní rezervace
VLS ČR, s. p. = Vojenské lesy a statky ČR, státní podnik
VVP = vojenský výcvikový prostor
ZCHÚ = zvláště chráněné území
ZOPK = zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění
5.
PŘÍLOHY
5.1
Orientační mapa ptačí oblasti
5.2
Grafické vymezení lokalit s podrobně plánovaným managementem
Klad listů:
5.2.1. Doporučená opatření na ploše č. 1 – NPR Novozámecký rybník
5.2.2. Doporučená opatření na ploše č. 2 – Jestřebské slatiny
5.2.3. Doporučená opatření na ploše č. 3 – PR Hradčanské rybníky
5.2.4. Doporučená opatření na ploše č. 4 – NPR Břehyně-Pecopala
5.2.5. Doporučená opatření na ploše č. 5 – Heřmanický rybník
5.2.6. Doporučená opatření na ploše č. 6 – Vrchbělá
5.2.7. Doporučená opatření na ploše č. 7 – Hradčanské letiště
5.2.8. Doporučená opatření na ploše č. 8 – Pustý rybník
5.2.9. Doporučená opatření na ploše č. 9 – Strážov
Šrafované plochy v jednotlivých přílohách označují management prováděný podle stávajících
plánů péče.

P Í LOHY - Obec Nosálov

Transkript

Podobné dokumenty

Rozbory – přílohy

Plán péče – přílohy - Správa CHKO Kokořínsko

Plán péče o PR Malá Strana, 2005-2014

Rozbory - Správa CHKO Kokořínsko

kaplička na návsi, křížek v polích

ROZSVÍCENÍ vánočního stromku

Průvodce bývalým vojenským prostorem Ralsko

Zpravodaj 12016