geneze krize - IPA Slovakia

GENEZE KRIZE
Josef Alois Schumpeter
“ Can capitalism survive? No. I do not think it
can.”
Tak začíná Schumpeter svůj prolog k sekci své knihy Capitalism,
Socialism and Democracy (1942).
Na rozdíl od Marxe, Schumpeter věřil, že sám úspěch kapitalismu
jej nakonec zničí. Vznikne velká intelektuální třída akademiků,
politiků a podnikatelů, která ve své honbě za ziskem ohrozí
systém svobodného trhu, soukromého vlastnictví a svobody,
který právě sama potřebuje ke své existenci.
Základní premisa
Při každé svobodné transakci musí obě
strany, prodávající i kupující, realizovat
přidanou hodnotu, benefit či zisk.
Jinak do takové transakce nemohou vstoupit
svobodně, ale pouze donucením, klamem,
podvodem, dezinformací anebo
neprůhledností… takový „trh“ není
svobodný.
Kreativní destrukce
Schumpeter pojmenoval proces „kreativní
destrukce“. Počítal s obchodem, stejně
jako měnícími se pravidly hry či důležitými
inovacemi, jež budou mít na trhy šokující
vlivy, jejichž výsledkem je to, že se ceny,
hráči i pravidla hry mění v celé ekonomice.
V tomto procesu, kdy se staré a unavené
společnosti likvidují, dochází k velikému
přeskupování a míšení, jež významně
zvyšuje produktivitu.
Autopoiesis
Tvorba (produkce): pravidla a
předpisy regulující vstup
nových prvků, jako je vývoj,
vstup, vznik, členství, přijetí.
Propojování: pravidla řídící
sdružování, dohody,
produkci, funkce a pozice
složek během jejich existence
v organizaci.
Zánik (rozpuštění): Pravidla a
procesy spojené s ukončením
členství jako např. bankrot,
smrt, oddělení, zničení,
vystoupení a vyloučení.
Znalostní region je založen na Triádě spolupráce, tj. na
koncepci Schumpeterova „Collective entrepreneurship“
Vzdělávání
Politika
Společensko
-kulturní
prostředí
Podniky
Finanční trhy
Trh rozděluje finanční produkty na takové, jež
přispívají k ekonomickému růstu, a takové, jež
mu neslouží. Panika na finančních trzích, je
vyvolaná nevhodnými zásahy v oblasti
nemovitostních úvěrů v USA a jinde. Kreativní
destrukce funguje tak, že některé podniky mizejí
a jiné se rodí. Návazně to pak znamená, že
někde pracovní možností zanikají a jinde
naopak vznikají. Takový rytmus dovoluje vracet
růst do zdravé polohy.
Slovníček I
CMO (Collateralized Mortgage Obligation) - zajištěná hypoteční obligace
CDO (Collaterized Debt Obligation) – zajištěná dlužní obligace, balíček
dluhů (jako hypoték), s kterým lze obchodovat. Tento je rozporcován do
tzv. traunches, podle narůstající rizikovosti. Každá porce je dále
rozparcelována na CDO a rozprodána investorům. (Analogie fontány)
Default – když řeknete, že nemůžete anebo nebudete splácet svůj dluh (např.
Mexico 1982, Rusko 1997)
CDS (Credit Default Swap) – směna úvěrového selhání, soukromý
pojišťovací kontrakt na ochranu rizikové půjčky, prodávaný over-thecounter, tj. po telefonu, dokonce i třetím stranám. CDS jsou totálně
neregulované, čisté spekulace. (Prodávat pojištění na Titaniku?) Hodnota
CDS: 62 bilionů USD
Option (Opce) – kontrakt, který umožňuje kupujícímu akcie koupit (call) či
prodat (put) za předem určenou cenu před vypršením lhůty; jakési pojištění
proti skokovému nárůstu či poklesu v cenách akcií
Black-Scholes – matematický vzorec, která se snaží zjistit hodnotu opcí; vede
k tzv. portfolio insurance proti klesajícím cenám akcií. (Až na to, že při
propadu cen akcie nikdo nekoupí a tak ceny kolapsují – 19.10.1987)
Nobelova cena pro Myrona Scholese?
Slovníček II
ABS (Asset Backed Securities) – finanční nástroje podložené hodnotou aktiv
(jako např. hypoték)¨určené k prodeji na trhu
Liar Loans – když půjčující povzbudí vypůjčovatele, aby lhal o svém
skutečném příjmu
Moral Hazard – přijmutí většího rizika s penězi druhých lidí, když věříte, že
vám nakonec stát (a Hank Paulson) nějak pomohou z bryndy
Negative Equity – když váš hypotéční dluh je větší než hodnota domu na
který jste si půjčili
NINJA – no icome, no job, no assets … a stejně půjčku či hypotéku dostanete
Structured Investment Vehicle (SIV) – strukturované investiční nástroje,
vysoce rizikové půjčky, které nejsou vidět na podnikové bilanci, ale jsou
„odvezeny“ (s SUV) do bilancí speciálních zámořských podniků
Capital Market Liberalization – otevření trhů rychlým a masivním přílivům
(a ještě rychlejším odlivům) spekulativních zahraničních „investic“.
Vynálezce: IMF. Výsledek: Jihoasijská krize r. 1997.
Zero-Sum Market – trh, kde můžete vydělat jen ty peníze, které někdo jiný
prohraje (tedy z jedné kapsy do druhé, bez nadbytečného mezičlánku
skutečných produktů či služeb)
Méně vážně:
Jak to asi probíhalo v realitce?
• Chtěl bych si koupit domek, ale neušetřil jsem peníze na
hotovost a nevím, zda si budu moci dovolit měsíční splátky.
Můžete mi pomoci?
• Samozřejmě. Hodnota vašeho domku vždy poroste, tak se
není třeba obávat. My už teď hotovost ani nevyžadujeme.
Můžeme vám dát opravdu nízký úrok na počátek,
zvedneme ho trochu až později. Nevadí?
• Výborně! Ale můj zaměstnavatel je pes a možná mi
nepotvrdí zaměstnání.Nevadí?
• Ne. Máme zde zvláštní formulář (Liar Loan), kde nám
můžete potvrdit své zaměstnání a příjem sám.
• Vy jste úžasní, hoši! Že vůbec chcete pomoci někomu
bezbrannému, jako jsem já.
• Samo. My vám ale peníze vlastně nepůjčíme – to udělá
banka – takže nás vlastní splácení hypotéky nezajímá. My
pracujeme v komisi - a to nám stačí.
• Paráda, jdeme do toho!
V místní bance
• Tahle popelnice toxických hypotéčních půjček začíná
pěkně páchnout. Máme štěstí, že ti chytří MBA hoši na
Wall Streetu je od nás odkoupí a předvedou s nimi ty své
geniálně magické triky. Ještě dnes jim zavolám…
U chytrých hochů
• Co tady s těmi popelnicemi toxických hypoték? Začínají
nám páchnout až na Street.
• Kdo je ale koupí, šéfe – takový šmejd?
• To chce klid. Vytvoříme novou obligaci a použijeme
hypotéky jako kolaterál. Budeme tomu říkat CDO nebo
CMO či tak. Tyhle CDO prodáme investorům a jako
všemocný Wall Street slíbíme, že je proplatíme jakmile
budou dlužené hypotéky splaceny.
• Ale šmejd je přece šmejd, šéfe. Nerozumím tomu.
• No jistě, individuálně jsou to stále docela špatné půjčky,
tedy šmejd. Ale my je zabalíme pěkně dohromady a jako
celek už to nevypadá tak zlé. Jen některé selžou – určitě ne
všechny najednou. Ceny domů přece stále porostou, neníliž pravda? Tak jsme vlastně bez obav.
• Stále to nemohu pochopit. Vždyť je to docela pěkný šmejd.
• To CDO bude fungovat následovně: rozporcujeme je do tří
sladkých porcí (traunches) s názvy „Dobré“, „Špatné“ a
„Zcela ošklivé“. Když nám některé hypotéky selžou, tak
slíbíme proplatit nejdříve investory, kteří drží porce
„Dobré“, pak ty „Špatné“ a úplně nakonec ty „Zcela
ošklivé“.
• Už mi to začíná docházet, šéfe. „Dobří“ investoři mají
nejnižší riziko, tak jim proplatíme nejnižší úrokovou míru.
„Špatní“ investoři dostanou lepší míru, no a ti „Zcela
oškliví“ dostanou míru nejvyšší. Je to tak?
• Dobře, chlapče. Navíc si přikoupíme pojišťovací kontrakt
(CDS) na ty „Dobré“ porce. Za to dostaneme na „Dobré“
opravdu dobré rating, od AAA do A. za ty „Špatné“ nám
pak dají tak BBB do B, což není tak zlé. A ty „Zcela
ošklivé“ porce necháme jen tak, bez ohodnocení.
• Takže jsi šéfe vytvořil AAA a BBB obligace z popelnice
plné šmejdu. Šéfe, ty jsi genius! MBA? Harvard? 1995?
• Já vím, já vím.
• Fajn. Komu ale ty tři porce prodáme?
• No, hlupáci v SEC (Security Exchange Commission) nám je
nedovolí prodat sirotkům a vdovám, tak je nabídneme
našim moudrým a zkušeným institucionálním klientům.
• Jako komu?
• Např. pojišťovnám, bankám, vesničkám v Norsku, školním
radám v Kansasu, a tak… vlastně každému, kdo hledá
„bezpečnou investiční příležitost vysoké kvality“.
• Šéfe, vy jste áále chýýtrej. Ale…
• Ale, jistě si nikdo nekoupí tu „Zcela ošklivou“ porci, že ne?
• Jistě, že ne. Tak blbý snad není nikdo. Tenhle „Zcela
ošklivý“ traunch si ponecháme sami a budeme si na něj
proplácet tu nejvyšší úrokovou míru.
• No, je to úúžasné. Ale když užíváme jako kolaterál „Zcela
ošklivých“ obligací jen toxické hypotéky, tak ten šmejd
vlastně stále máme, ne? Nezbavili jsme se ho. Nemusíme to
vykázovat na rozvaze podnikových bilancí?
• Ovšemže ne. Účetní geniové nám dovolili založit takovou
„skořápku“ podniku na Kajmanských ostrovech, a ten
převezme vlastnictví hypoték. Takže ten šmejd se ukáže
jen v jejich bilancích, ne v našich. Říká se tomu SPV
(Special Purpose Vehicle) anebo SIV (Structured
Investment Vehicle). To jsou dobré názvy pro odklizení
šmejdu.
• To je ohromné, šéfe, ale proč by nás to vůbec nechají
dělat? Nepřesouváme ten šmejd jen z jednoho místa na
místo druhé?
• To jistě. Ale přesvědčili jsme Cara SEC, že je v zájmu
stability našeho finančního systému, aby investoři o těchto
složitých transakcích a jejich pozadí nevěděli nic moc.
Kancelář u Cara dohledu nad
účetními transakcemi (SEC)
• Sire, jako významný investor a občan této země Vás
poníženě žádám, abyste přinutil naše finanční instituce,
aby prokazovaly větší otevřenost a transparentnost ve
svých finančních reportech a transakcích.
• Car: Víte, co mě můžete, vy občane? xxx
Mezitím… jinde ve světě
• Norská vesnice: Hej, už delší dobu nedostáváme své
měsíční platby – co se děje?
• Wall Street: jo, už jsem chtěl zavolat, ale je zde chaos. Zdá
se, že ti hlupáci co si vzali ty hypotéky, co garantují vaše
CDO, je nyní nemohou splácet.
• Norská vesnice: Tak bacha. Koupili jsme AAA „Dobrou“
porci vaší jistiny. Pamatujete? Tu bezpečnou? Máme být
vyplaceni první.
• Wall Street: No, zdá se, že původní půjčky byly horší než
se původně předpokládalo. Ceny nemovitostí se propadly.
My jsme zde stejně tak zklamaní jako vy tam.
• Norská vesnice: Ale tvrdili jste nám, že ceny nemovitostí
stále porostou a že vaši držitelé hypoték si je budou moci
vždy refinancovat… a že
• Wall Street: Naše předpoklady se nesplnily. Black-Scholes
zklamal. Prostě jsme to přepískli. Hluboce litujeme.
• Norská vesnice: A co to AAA rating z vašich agentur?
• Wall Street: Tak, oni to přepískli také.
• Norská vesnice: Ale naše obligace byla pojištěná skrz CDS.
Co pojišťovna?
• Wall Street: Nikdo dnes nemá tolik peněz, aby pokryl
pojištění takového rozsahu. Takže to také přepískli.
•
•
•
•
Norská vesnice: No a co mám povědět lidem ve vesnici?
Wall Street: Tak jim třeba řekni, že jsi to také přepískl.
Norská vesnice: Víš co mě můžeš?
Wall Street: To ty mě také… a xxx
Vážněji…
Jak se ta finanční infekce vlastně šířila?
Od nákazy a odkdy…
A krok za krokem…
• Součástí Rooseveltovy reakce na „Velkou
depresi“ po r. 1929 (která na burze trvala až
do r. 1954) bylo založení Fannie Mae (Federal
National Mortgage Association) v r. 1938.
Cílem této první GSO (government
sponsored enterprise) bylo zpřístupnit
bydlení širokým vrstvám Američanů pomocí
sekundárního nákupu a garancí hypoték z
primárních bankovních zdrojů.
• V r. 1977 prosadila Carterova
administrace do zákona tzv.
Community Reinvestment Act (CRA),
určený ku pomoci ekonomicky slabým
komunitám, které si nemohly dovolit
rodinné domky a neměly přístup
ke standardním půjčkám a hypotékám.
• Následkem CRA byly státem
podporovány a preferovány banky,
které levnější hypotéky v chudších
regionech poskytovaly. Tento
mechanismus fungoval poměrně
nevýrazně v tradičních standardech a
za přísné regulace FDIC (Federal
Deposit Insurance Corporation) a
státního pojištění finančních rizik
spojených s CRA.
• Dne 8.12.1993 proběhla osudná tisková
konference (“Hi, I am Bob Rubin”), kde
Clintonův ekonomický poradce Robert
E. Rubin oznámil novou CRA iniciativu
zaměřenou na podporu hospodářsky
slabým komunitám vnitřního města a
venkovských oblastí. Cílem je usnadnit
poskytování hypotečních půjček,
prosadit nová pravidla a zaručit zvýšení
finančních toků do chudých lokalit.
• Rok 1995: na naléhání prezidenta Clintona
byla pravidla státní regulace CRA radikálně
uvolněna a celý systém poskytování hypoték
podroben zásadnímu reinženýringu.
Politickým cílem masivní státní intervence
bylo posílení a urychlení poskytování
hypoték sociálně slabším vrstvám. Svět byl
navždy změněn, kapitalismus volného trhu
vystaven bezprecedentnímu testu.
• „Clintonova revize“ zavedla systematické
„bodování“ bank podle míry dodržování
předpisů a cílů CRA. Banky tak byly nuceny
uvolnit svá tradiční kritéria a standardy
poskytování úvěrů a snižovat úrokové sazby
(subprime rates). Strach ze státních sankcí
banky nutil, aby podobné kroky vyžadovaly
od svých poboček a jiných regionálních
úvěrových institucích. Kvantitativní cíle
obsahovaly celkový počet hypoték a celková
suma propůjčených peněz.
• V letech 1993-1998 se tyto CRA-garantované
půjčky zvýšily o 39%, jejich růst byl dvakrát
rychlejší než ostatní bankovní půjčky. Ještě
19. 4. 2000, ministr financí Larry Summers
nemůže zakrýt své nadšení nad úspěchem
revize : „První dáma (Hillary Clinton) říká, že
je třeba celé vesnice k výchově děcka, my
říkáme, že je třeba kapitálu k budování
vesnice.“ Bohužel nešlo o kapitál tržní, ale o
umělý kapitál státní.
• Součástí Clintonovy revize bylo povolení tzv.
sekuritizace subprime hypoték, tedy jejich
prodej jako státem garantovaných jistin
investorům domácím i zahraničním.
Kolaterální jistinou byly americké pozemky a
domy, jejichž hodnota historicky pouze
stoupala; nikdo nepředvídal pokles cen
amerických nemovitostí. Zájemců o takto
„zaručené“ investice bylo dost v USA i po
celém světě.
• První veřejný prodej nově
sekuritizovaných jisitn se odehrál v r.
1997 skrze First Union Bank (později
Wachovia Corporation) ve spolupráci s
investiční bankou Bear Stearns. V r.
2003 dosáhl jen regulovaný trh s CRA
hypotékami 600 miliard dolarů.
Neregulovaný trh tvořil nezjistitelný
mnohonásobek.
• Vznikl nový, divný svět. Přední investiční domy Wall
Streetu začaly obchodovat s novými investičními
nástroji. Clintonův ministr financí Alan Greenspan
zahájil strategii nizkých úrokových měr a propadu
US dolaru. Levné peníze, z USA i ze zahraničí,
zaplavily americké trhy. Stavební firmy si půjčovaly a
stavěly nové domy; banky si půjčovaly a
poskytovaly stále levnější úvěry; Wall Street si
půjčoval až v poměru 40:1 (leverage dluhů k hodnotě
aktiv). Nové finanční instrumenty a nový obor
„finančního inženýrství“ dále stimulovaly poptávku.
Spekulativní bublina iracionálního nadšení,
chamtivosti a zaslepenosti se nafoukla téměř přes
noc.
• Toxické hypotéky vznikaly na běžícím pásu
masové výroby. Nikdo již neverifikoval
příjmovou či kolaterální schopnost splácení
půjček, hotovost pojistného vkladu nebyla
vyžadování. Státní surrealismus završila
Federal Reserve Bank of Boston, která určila,
že účast v programu úvěrové poradny lze
hodnotit jako důkaz žadatelovy schopnosti
uřídit své dluhy. Clintonova politika výrazně
narušila tradiční principy volného trhu a
zodpovědného podnikání. Svět se zbláznil.
• Místní komunity zakládaly občanské
iniciativy, jako ACORN, které pomáhaly
Státu v prosazování cílů CRA a
bodování bank na lokální úrovni.
Nástroje propagace, agitace, protestu a
politického nátlaku byly použita proti
institucím, které by se snažily úvěrová
pravidla zpřísnit.
• V r. 2003 se Bushova vláda pokusila o přísnější
regulaci dvou předních státních agentur, Fannie Mae
a Freddie Mac, které garantovaly subprime hypotéky
a tvořily vlastně jediný dostupný hypotéční trh:
v případě finančních problémů s CRA hypotékou se
stát zaručí za poskytovatele hypoték. Návrh zákona
tzv. Bushovy revize v americkém kongresu díky
opozici Demokratů neprošel. Demokraté nejen
obhájili Fannie a Freddie, ale napadli Bushe, že se
snaží omezit tzv. „affordable housing“ pro méně
majetné skupiny obyvatel. Prezident Bush,
zaneprázdněný událostmi 9/11 a dvěma válkami proti
terorismu, se o prosazení potřebné regulace již dále
nepokusil.
• K 1. 9. 2005 Demokraté prosazují další významný
krok. Do té doby musely všechny kreditní instituce
s aktivy nad $250 milionů podstoupit tzv. třístupňový
CRA kvalifikační test. Tento kvalifikační limit byl v r.
2005 zvýšen na $1 miliardu. Ostatní instituce, menší
regionální banky, byly třístupňového testu
zproštěny. Rasová diskriminace, ne schopnost
splácení, ve schvalování hypotéčních úvěrů byla
užita jako argument pro rozšíření vlivu CRA. Žádný
americký politik neměl dostatek odvahy, aby se
postavil proti rasové linii argumentace. Sociální
reinženýring zvítězil nad principy volného trhu
s zodpovědného podnikání.
• Finanční krize se po r. 2005 stala
nezastavitelnou a mimo jakoukoliv kontrolu
Státu, trhu či principů zdravého podnikání.
Další a další instituce, nespadající ani pod
slabé garance CRA, se vrhly na
neregulované trhy poskytování, sekuritizace
a prodeje toxických hypoték. Lidé bez
stálých příjmů a neschopní splácet dluhy byli
vlákáni do nízkoúrokových kontaktů po
statisících. Nízký dolar, levné peníze a levné
hypotéky přilákaly i zahraniční banky,
investory a suverénní fondy.
• V r. 2008 spekulativní bublina praskla. Přebytek
nových domů, marginálních pozemků a starých
domů v hypotéčních aukcích zaplavily trhy a srazily
ceny nemovitostí takřka přes noc. Mnohé
nesplacené hypotéky byly vyšší než tržní hodnota
nemovitosti. Předčasné vypovídání smluv nabylo
kritických rozměrů. Celé globální řetězce prodeje a
pojištění investic založených na toxických
hypotékách byly založeny na iracionálním
předpokladu neustále rostoucích cen nemovitostí.
Tyto předpoklady padly a s nimi i globální řetězce.
• Důsledkem a hlavním symptomem krize je
vzájemná ztráta důvěry mezi účastníky
řetězce a následné zmrazení úvěrových toků.
Tato ztráta důvěry, či nárůst globálního
řetězec nedůvěry, je u kořene všech
negativních následných dopadů a zároveň
kritériem a mírou efektivnosti naordinované
léčby. Důvěra se ukázala být základním a
nosným pilířem kapitalismu volného trhu.
Bez důvěry nejsou trhy a bez trhů neznáme
hodnotu a cenu ekonomických statků.
Co jsou hlavní příčiny finanční
krize?
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Politické experimenty v sociálním reinženýringu
Nízké úrokové míry, nadbytek levných peněz a levný dolar
Státní garance rizikových transakcí na trhu hypoték
Nedostatečná regulace a prověřování státních institucí
Tragická misaliance státu a vlivných investičních domů
Wall Streetu
Finanční inženýrství a složité, neprůhledné finanční
deriváty
Nadměrná, neregulovaná finanční a politická chamtivost
zúčastněných „hráčů“
Porušení základních principů kapitalismu volného trhu
Ztráta vzájemné důvěry mezi zúčastněnými „hráči“
Jak řešit nastalou finanční
krizi?
Geneze hledání řešení je podobně poučná,
charakterizovaná averzí k fungování
kapitalismu volného trhu, spoléhání na stát a
peníze daňových poplatníků, zavržení
Schumpeterova principu „kreativní
destrukce“,atp. Jestliže nedovolíme
bankrotující podniky zbankrotovat, tak
eliminujeme zodpovědnost z kapitalismu,
odměňujeme špatné chování a rozhodování
v podnikové sféře a - zřejmě nepoučeni vydáváme se na dobře vyšlapanou cestu
socialismu.
• I když krize narůstala celé dekády, její dopad
udeřil „náhle“ v září 2008: díky toxickým
hypotékám, tok úvěrů „zamrzl“ a důvěra se
vytratila z trhu. Tradiční investiční banky
Wall Streetu začaly bankrotovat a dnes již
neexistují anebo jsou transformovány na jiný
business. Zatímco do září vláda tvrdila, že
vše je OK, během několika dnů začali
Paulson, Bernanke a i Bush strašit kolapsem
celé ekonomiky.
• Státní intervence do ekonomiky,
v podobě masivních injekcí hotovosti
do systému, byla zvolena jako řešení, i
když je všeobecně známo, že státní
intervence do ekonomiky omezuje a
ničí dynamiku volného trhu, zvyšuje
nedůvěru, odnímá zodpovědnost a
vede k závislosti na rozhodování
státních byrokratů.
• I když příčinou finanční krize byly
masivní zásahy státu do ekonomiky,
nevyplývá z toho, že ještě větší zásahy
budou správnou cestou k řešení.
Přesun a rozptýlení dluhů z Wall
Streetu na celou populaci daňových
poplatníků není adresné na skutečné
příčiny krize.
• Záchranný balík H. Paulsona, tzv. TARP
(Troubled Assets Relief Package), který
byl původně prosazován jako plán
nákupu toxických hypoték státem, se
setkal s opozicí 70% občanů, většiny
Republikánů a také kolem 200 předních
ekonomů, kteří se záchranným balíkem
nesouhlasili. I přesto se podařilo návrh
prosadit.
• První pokus o přijetí zákona neprošel.
Dne 29. 9. 2008 nastal největší propad
akcií od 2. Světové války, o 777 bodů.
Burza byla vystrašena kampaní strachu
o kolapsu ekonomiky, očekávala státní
„záchranu“ a tudíž první reakce byla
negativní.
• Politický proces kolem balíku způsobil
navěšení „vánočních ozdob“ na
dárkový stromek, jako např. pomoc
vlastníkům závodních drah NASCAR,
investorům do državy Americká Samoa,
výrobcům dřevěných šípů a výrobcům
rumu v Portoriku. (celkem 16 takových
položek tzv. „vepřového“, podobné
českému „porcování medvěda“. A $20
milionů pro ACORN.)
• Původní třístránkový Paulsonův návrh
se rozrostl na 450 stránek, které
nemohl nikdo zodpovědně vyhodnotit
před hlasováním. Bush, Obama i
McCain se shodli na podpoře
záchranného balíku.
• V polovině listopadu Paulson oznamuje
masivní změnu v baliku TARP: namísto
nákupu toxických hypoték se přechází
na přímé investice do akcií bankovního
sektoru. Nedostatek průhlednosti a
zodpovědnosti dovoluje tuto radikální
změnu v použití peněz TARP,
zákonodárci jsou bezmocní.
• Vzniká mocná koalice Big business-Big
government-Big unions, která je nyní
schopná prosadit cokoliv
… s penězi daňových poplatníků
ve Washingtonu, v New Yorku a v Detroitu
… dokud nebude obnovena důvěra ve svobodné trhy a
kapitalismus
Krize ekonomie
a hospodářské politiky
Friedman proti Keynesovi a jeho popularitě v éře „Nového rozdání karet“
(New Deal).
•
•
•
•
•
Keynes se snažil zachránit trh od sebeničících, sebevražedných tendencí
fiskální politikou (daně, státní investice)
Friedman tvrdil, že se trh ochrání a opraví sám, stačí jen manipulovat
množství peněz pomocí úrokových měr (monetární politika).
Paul Volcker zkusil Friedmanův recept v r. 1980 s tzv. "new operating
method„ Způsobil, že Fed ztratila kontrolu a musela se uchýlit k
diskontním sazbám a užití federálních rezerv
Alan Greenspan také sledoval Friedmanovu radu nízkých úroků a
padajícího dolaru: dvě dekády spekulativních bublin následovaly. V r. 2007
odstartoval finanční krizi historických proporcíBen Bernanke a Hank Paulson pokračovali a pokračují ve státních
intervencích do ekonomiky s pomocí monetaristické politiky…
Za koho vlastně mluví?
Richard Nixon: “We are all Keynesians now”
když v r. 1971 znovuzavedl regulaci cen i
mezd a odpojil dolar od zlata.
Larry Summers, Ministr financí v Clintonově
vládě: “Any honest Democrat will admit
that we are now all Friedmanites,” u
příležitosti Friedmanovy smrti v r. 2006.
Dvě ekonomiky
Základní princip svobodného trhu
Při každé svobodné transakci musí obě
strany, prodávající i kupující, realizovat
přidanou hodnotu, benefit či zisk
Jinak do takové transakce nemohou vstoupit
svobodně, ale pouze donucením, klamem,
podvodem, dezinformací anebo
neprůhledností… takový „trh“ není
svobodný.
The nation’s employers cut 533,000 jobs in November 2008 Biggest Drop Since 1974
• The unemployment rate rose to 6.7 percent, up just two-tenths
of a percentage point from October.
• Over the course of the recession, 604,000 jobs — nearly onethird of the total — have been eliminated in manufacturing.
• The unemployment rate does not include those too
discouraged to look for work any longer or those working
fewer hours than they would like.
• A goal of Obama spending plan is to generate 2.5 million jobs
over the next two years.
• Obama is being deliberately unclear about those 2.5 million
jobs. He is not going to add 2.5 million on top of recovering
the 1.9 million that have been lost so far this year.
Sektorová evoluce zaměstnanosti
Diferenční produktivity růstu
vs. uniformní růst platů, mezd a cen?
Co je následkem?
Job transformations
• Self-service
• Disintermediation
• Mass customization
• Homesourcing
• Self-employment
• Work at home
• Entrepreneurship