klasifikační řád

Základní škola, Hradec Králové, Bezručova 1468
KLASIFIKAČNÍ ŘÁD
Vypracoval: František Obr, ředitel školy
Projednáno na pedagogické radě dne: 31. srpna 2006
Platnost: od 1. září 2006
Obsah:
1.
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
Hodnocení a klasifikace žáka
Stupně klasifikace
Celkový prospěch
Hodnocení práce v zájmových útvarech
Postup do vyššího ročníku
Výstupní hodnocení
2.
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
2.6
2.7
2.8
Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
Obecné zásady
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
Klasifikace žáka
Slovní hodnocení
Informace rodičů o prospěchu a chování
Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření
Klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření
Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření
3.
Hodnocení a klasifikace chování žáka
3.1 Obecné zásady
3.2 Výchovná opatření
3.3. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování
4.
4.1.
Specifické poruchy učení
Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovými poruchami
5.
Klasifikace žáka – obtíže
6.
6.1.
6.2.
6.3.
6.4
Komisionální přezkoušení
Mimořádně nadaný žák
Pochybnosti o správnosti klasifikace
Opravné zkoušky
Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční
škole na území České republiky
7.
Osvobození od výuky
8.
8.1
8.2
8.3
Vyplňování vysvědčení
Poznámky k vyplňování vysvědčení
Poznámky k hodnocení a klasifikaci
Způsob vyplňování
2
1.
Hodnocení a klasifikace žáka
1.1
Stupně klasifikace
1.2
Celkový prospěch
1.3
Hodnocení práce v zájmových útvarech
1.4
Postup do vyššího ročníku
1.6
Výstupní hodnocení
viz Vyhláška 291/1991 Sb., o základní škole, § 10
V jednotlivých vyučovacích předmětech je prospěch žáka klasifikován stupni :
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný
Při hodnocení prospěchu je u žáků prvního ročníku použito širší slovní hodnocení.
Žák je hodnocen:
v prvním až devátém ročníku školy:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
nehodnocen
Žák je hodnocen stupněm
a) prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném a volitelném předmětu hodnocen při celkové
klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z těchto předmětů není horší než 1,5 a jeho chování je
velmi dobré;
b) prospěl, není-li v žádném z povinných a volitelných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm
"nedostatečný";
c) neprospěl, je-li v některém povinném či volitelném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm
"nedostatečný" nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d) „nehodnocen“, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
Výsledky práce žáků v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito výrazy:
pracoval úspěšně
pracoval
Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo po
opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".
Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře
vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Dále výstupní hodnocení žáka osahuje vyjádření o:
možnostech žáka a jeho nadání,
předpokladech pro další vzdělávání nebo uplatnění žáka,
chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
dalších významných skutečností ve vzdělávání žáka.
3
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní
docházku.
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi také v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání, jestliže se hlásí
k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Výstupní hodnocení škola vydá do 10 pracovních dnů po odevzdání
přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však na konci prvního pololetí a nejpozději 5 pracovních dnů
po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky.
V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena
talentová zkouška, vydá škola žákovi výstupní hodnocení do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke
vzdělávání ve střední škole, nejdříve však 30. října a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni
stanoveném pro odevzdání přihlášky.
2.
Metodický pokyn pro hodnocení a klasifikaci
2.1
Obecné zásady
2.2
Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") musí
uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věku žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního
období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
- předměty s převahou teoretického zaměření
- předměty s převahou praktických činností
- předměty s převahou výchovného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel
však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou
předmětu.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel
zejména těmito metodami, formami a prostředky:
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)
- didaktickými testy
- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
- analýzou výsledků činnosti žáka
- konzultacemi s ostatními učiteli, dle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a
zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
Žák 4. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé
pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého
klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého
tohoto období.
Ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování
po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob
doporučen ve zprávě psychologa.
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek si rozvrhne učitel každého předmětu rovnoměrně na
celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která bude
dle předpokladu trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem, nejméně
však jeden týden před jejím konáním. Ostatní vyučující o tom je povinen informovat formou zápisu do třídní
4
knihy také nejméně týden před termínem zkoušky. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku
uvedeného charakteru.
Třídní učitelé jsou povinni pravidelně seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických
vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a ke způsobu získávání podkladů pro
klasifikaci. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě. Třídní učitel zároveň
je povinen upozornit na případné problémy při plnění individuální smlouvy uzavřené s rodiči integrovaných
dětí.
2.3
Klasifikace žáka
Při průběžném zkoušení učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, poukázat na
klady a nedostatky jeho projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek
hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí učitel
žákovi nejpozději do 14 dnů.
Každé hodnocení, které má vliv na pololetní klasifikaci musí učitelé jednotlivých předmětů zapsat do
žákovské knížky. Pokud tak nelze učinit ihned, je třeba zápisy doplnit a zkontrolovat.
Vyučující dodržují při zkoušení zásady pedagogického taktu, musí dbát na to, aby zejména
neklasifikovali žáky ihned po jejich návratu do školy po nezaviněné nepřítomnosti. Zároveň nesmí žáky nutit
dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací. Účelem zkoušení není
nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotiti to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání
nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci
dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.
Žáci se klasifikují na konci každého pololetí ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním
plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní
učitelé po vzájemné dohodě.
Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí
kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k
systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se přitom neurčuje na základě
průměru z klasifikace za příslušné období.
Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat
žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se
projednají ve čtvrtletní pedagogické radě.
Pokud je klasifikace převážně stanovována na základě písemných nebo grafických prací, vyučující
tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní
zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací
nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy
všem žákům a na požádání rodičů i jim k nahlédnutí, ve škole.
Čtvrtletní kontrolní práce má vyučující předmětu uloženy po dobu školní docházky žáka. Pokud dojde
ke změně vyučujícího je jeho povinností tyto materiály svému nástupci předat.
Na konci klasifikačního období, v termínu určeném ředitelem školy, /nejpozději však 24 hodin před
zahájením pedagogické rady/, zapíši učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do
klasifikačního archu. Ten bude uložen v třídním výkaze po dobu jednoho školního roku. Svůj zápis musí každý
pečlivě zkontrolovat, pod sloupec předmětu svou parafou kontrolu potvrdí. Konečnou verzi klasifikace třídní
učitel okopíruje a kopii odevzdá řediteli školy.
Zároveň si třídní učitelé pro jednání pedagogické rady připraví návrhy na organizaci a zabezpečení
opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
Třídní učitel plně zodpovídá za to, že klasifikaci uvedená na klasifikačním archu bude po pedagogické
radě bezchybně přepsána do katalogového listu a následovně i na vysvědčení. To platí i pro případ zpracování
vysvědčení pomoci počítače.
Přechází-li žák do jiné školy, zašle zástupkyně ředitele na školu, kam žák přechází, kopii katalogového
listu a kopie další dokumentace o žákovi. Zároveň k tomu bude i přiložen záznam o jeho chování a prospěchu
za neukončené klasifikační období, který připraví třídní učitel.
5
Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo 15.dubnu, dokumentace odesílaná naší školou musí
obsahovat navíc návrh klasifikace chování, průběžné hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech jako
podklad pro celkovou klasifikaci žáka na konci pololetí.
2.4 Slovní hodnocení
U žáka 1. – 3. ročníku může být použito širší slovní hodnocení ve všech vyučovacích předmětech, u
žáka 4. a 5. ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření. U žáka 1. – 9. ročníku s
prokázanou specifickou poruchou učení nebo chování může být použito širší slovní hodnocení ve vyučovacím
předmětu, k němuž se porucha vztahuje.
Širší slovní hodnocení je na škole používáno na I. stupni v I.a II. třídách a dále u některých žáků
s diagnostikovanou poruchou učení. Slovní hodnocení povoluje ředitel školy na základě žádosti rodičů
v předmětech, ke kterým se porucha vztahuje. Nutným podkladem pro povolení je doporučení kvalifikovaného
odborníka.
Slovní hodnocení užívané na I. stupni má charakter osobního sdělení učitele dítěti. Třídní učitel musí
být veden snahou po objektivním hodnocení práce dítěte po celé období. Celkový dojem musí alespoň v části
vyznít kladně, s perspektivou, s určitým východiskem i u problémových žáků. Text hodnocení má být
výstižný, nápaditý, velmi pečlivě a citlivě sestavený. Jeho návrh musí třídní učitel prokonzultovat se
zástupkyní ředitele školy.
U žáků s vývojovou poruchou učení, kde ředitel školy povolil slovní hodnocení, měl by učitel využít
možnost objasnit přístup i výsledky žáka u konkrétních jevů. Hodnocení má být objektivní s přihlédnutím
k poruše, snaze žáka a k jeho možnostem. Je nutné přitom vyhledat momenty pozitivní, využít možnosti
relativního vyjádření ke zlepšení v určité oblasti, naznačit perspektivu
2.5 Informace rodičů a zákonných zástupců o prospěchu a chování
Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka učitel sděluje rodičům prostřednictvím zápisu do
žákovské knížky. Ústní sdělení zástupcům žáka o klasifikaci a hodnocení chování sděluje učitel jim přímo,
v žádném případě veřejně.
Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování třídní učitel či učitel jednotlivých předmětu
převážně na informačních dnech. Pokud zákonný zástupce žáka projeví zájem o informace v jiný termín, je
každý učitel povinen domluvit si s ním schůzku na dobu pro oba přijatelnou. Vznikne-li ze strany učitele
potřeba mimořádně oslovit zákonné zástupce žáka, využije k tomu žákovské knížky, v případě nezájmu rodičů
pak doporučený dopis.
Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka učitel sděluje rodičům prostřednictvím zápisu do
žákovské knížky. Pokud je informuje ústně, podává učitel informaci jim přímo, v žádném případě veřejně.
Učitel je povinen těmto zástupcům sdělit všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo při závažném prohřešku chování, informuje rodiče učitel
nebo třídní učitel bezprostředně a prokazatelným způsobem.
Po ukončení čtvrtletní pedagogické rady jsou učitelé všech předmětů povinni, do termínu stanoveného
ředitelem školy, zapsat průběžnou klasifikaci žáka do žákovské knížky. V tomto případě je výjimečně
povoleno uvádět i znaménko mínus k odpovídajícímu vyjádření hodnocení žáka, případně i nerozhodná
klasifikace dvěma známkami s lomítkem.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby
mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,…). V
případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá
tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
2.6 Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají v učebním plánu matematika a předměty jazykové,
společenskovědní, přírodovědné a matematika. Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech
vychází vyučující z požadavku učebních osnov a standardu základního vzdělání. Zejména se sleduje:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů
- kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
6
- kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost
- aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
- přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu
- kvalitu výsledků činností,
- osvojení účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe
vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě
uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení
jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a
písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti
jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a
úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo
podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických
úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a
tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita
výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších
nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a
zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností
projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování
osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje
poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale
málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je
méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při
provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V
uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují
závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se
vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve
správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují
nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele
opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost
vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování
osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné
chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele.
Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném
projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický
projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede
samostatně studovat.
7
2.7
Klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření.
Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní činnosti, praktika, informatika, základy
techniky, domácí nauky.
Při klasifikaci v těchto předmětech vychází z požadavku učebních osnov a standardu základního
vzdělání. Sleduje se zejména:
- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
- aktivitu, samostatnost, tvořivost, iniciativu v praktických činnostech,
- kvalitu výsledků činností,
- organizaci vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
- obsluhu a údržbu laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kriterií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, ke spolužákům, k praktickým činnostem. Pohotově,
samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává
pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce;
dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje
vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje
a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se
překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, ke spolužákům a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně
tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti
vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce
mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje
předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání
surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a
měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, ke spolužákům a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí
učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb
a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky.
Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je
schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí
a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, ke spolužákům a praktickým činnostem. Získané teoretické
poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech,
dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou
pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci
učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví
při práci a o životním prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V
obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných
nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
8
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci, nemá vztah k ní, ani ke spolužákům i k praktickým činnostem.
Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických
činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí
učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na
pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při
práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze
a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných
nedostatků.
2.8
Klasifikace v předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, rodinná
výchova a občanská výchova.
Při klasifikaci se v těchto v předmětech v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
- kvalita projevu,
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka a k jeho dispozicím všeobecná tělesná zdatnost,
výkonnost a hlavně relativní zlepšení,
Pokud je žák zařazený pouze do zdravotní tělesné výchovy, je z ní klasifikován. Navštěvuje-li žák
předmět tělesná výchova a zároveň i zdravotní tělesná výchova /třeba jen s výběrem činností/, hodnotí se
z obou předmětů. Z tělesné výchovy je hodnocen jako v povinném předmětu, ze zdravotní tělesné výchovy jako
v předmětu nepovinném.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a
velmi úspěšně, podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je
esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti,
dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu
a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních
předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a
má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a
návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v
požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své
schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho
vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný
aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus
a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé.
Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi
malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
9
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině
chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat.
Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
3. Hodnocení a klasifikace chování žáků
viz Vyhláška č. 291/1991 Sb., o základní škole, § 10
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé
Chování žáka se klasifikuje samostatně i v případě použití širšího slovního hodnocení.
3.1 Obecné zásady
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání se všemi učiteli, kteří ve třídě vyučují,
ale i s ostatními. Rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování ve smyslu vnitřního řádu školy
během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
K uděleným opatřením k posílení kázně v průběhu hodnoceného období se přihlíží pouze tehdy, jestliže
tato opatření byla neúčinná.
Za chování žáka mimo školu plně odpovídají jeho rodiče. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především
za jejich chování ve škole. V takových případech, kdy jsou závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi
výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, lze přihlédnout i k chování žáka mimo školu, pokud se škola
přímo účastní projednávání.
3.2 Výchovná opatření
Výchovná opatření jsou na jedné straně pochvaly a jiná ocenění, na druhé pak opatření k posílení
kázně /důtky a napomenutí/.
Třídní učitel případně ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za
dlouhodobou úspěšnou práci, reprezentaci školy či konkrétní záslužný čin pochvalu. Ústní nebo písemnou
pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se
uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná
ocenění se zaznamenávají do katalogových listů.
Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu.
Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá
některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel
může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí
řediteli školy. Ředitel školy uděluje svou důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se
udělují před kolektivem třídy nebo školy.
Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným
způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na
vysvědčení.
Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
3.3
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má
kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro
vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle.
10
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy.
Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá
aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se
přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v
mravném chování.
4.
Specifické poruchy učení
viz Vyhláška 291/1991 Sb., o základní škole
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou
učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.
U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo
chování rozhodne ředitel školy o případném použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce
žáka.
viz Pokyn MŠMT ČR č. j. 23 472/92-21, specifické vývojové poruchy
Zjišťování vědomostí a dovedností žáka se specifickou vývojovou poruchou je obtížné, musí být
respektovány následující zásady.
Pro zjišťování úrovně žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení,
které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito
žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž
vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Jde např. o
hlasité čtení před celou třídou nebo přemíru psaní (přepisování) u dysgrafiků. Jindy můžeme posuzovat výkon,
který dítě podalo v daném časovém limitu, a to, co nestačilo, nehodnotíme – např. v diktátu nebo v
pětiminutovce
U žáků s vývojovou poruchou je žádoucí klást důraz na ten druh projevu (písemný nebo ústní), ve
kterém má předpoklady podávat lepší výkony. Za obecně platnou je třeba pokládat zásadu, že při klasifikaci
nevycházíme z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. V některých případech nás nesmí
zmýlit zjištění, že žák sice určitou dovednost zvládl (např. analýzu slov), ale přesto při zkoušce selhává.
Každá zkouška totiž představuje komplexní situaci, při které se vždy uplatňují obavy, strach, vyšší tempo,
nutnost soustředit se na větší počet jevů – např. kvalitu písma, aplikace pravidel; nepříznivě působí minulé
selhání, obava z trestu apod.
4.1 Hodnocení a klasifikace žáků s vývojovými poruchami
U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou poruchou učení nebo
chování se při jeho hodnocení a klasifikaci nutné přihlédnout k charakteru postižení. Dětem
s diagnostikovanou specifickou vývojovou poruchou učení je nezbytné po celou dobu školní docházky věnovat
speciální pozornost a péči.
Pokud jsou navrhována pedagogická opatření, všechna je nutno projednat s rodiči a jejich souhlasný či
nesouhlasný názor brát v úvahu. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím
na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Vyučující klade
důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z
prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
Klasifikace jako jedna z forem hodnocení na kvantifikující stupeň umožňuje snadnější srovnání
výkonů. U těchto žáků se vyžaduje, aby i klasifikace byla provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních
stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále
prohlubovat úspěšnost apod. Jestliže v některých případech nebude žák klasifikován, neznamená to, že by
mělo být současně omezeno jeho hodnocení. Zejména u těch žáků, kteří nejsou klasifikováni, je na místě
hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační a diagnostickou funkci hodnocení i jeho funkci regulativní.
11
Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během
celého jejich vzdělání (nejen na základní škole), hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to
jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení).
U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky
mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, lze u dětí se
specifickými poruchami učení hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem
prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Užití tohoto postupu závisí na konkrétním dítěti i
na metodách, užívaných při výuce, které mohou některé dítě znevýhodňovat. Jakmile žák překoná
nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická
porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden stupeň i o několik stupňů). Při
uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných
informací, zejména informací z odborných vyšetření, podpořit jeho možnosti být úspěšný (jedna z podstatných
podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti).
Každé dítě se specifickou poruchou učení musí mít vypracován individuální výukový plán.
Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte, musí být podepsán
do konce září v každém školním roce. Za jeho vypracování zodpovídá třídní učitel, který při jeho tvorbě
spolupracuje s ostatními vyučujícími hlavně s učiteli hlavních předmětů. Individuální plán vypracuje třídní
učitel žáka na formuláři připraveném výchovným poradcem školy, kontroluje potom průběžně jeho plnění.
5.
Klasifikace žáka – obtíže
6.
Komisionální přezkoušení
viz Vyhláška 291/1991 Sb., o základní škole, § 11
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel pro
jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců
po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí
neklasifikuje.
Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy
pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do l5. října.
Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních,
zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
viz Vyhláška č.291/1991 Sb., o základní škole, § 4, 11 a 12)
V některých situacích je dána možnost žáka komisionelně přezkoušet. V případě mimořádně nadaného
žáka a při pochybnosti o správnosti klasifikace se tak děje na žádost rodičů.
6.1 Mimořádně nadaný žák
Pokud zákonný zástupce mimořádně nadaného žáka souhlasí, může být žák ředitelem školy přeřazen
do vyššího ročníku, a to bez absolvování předchozího ročníku. K tomuto rozhodnutí je potřebný úspěšný
výsledek komisionálního přezkoušení, vyjádření lékaře a pedagogicko-psychologické poradny.
6.2 Pochybnost o správnosti klasifikace
Pokud má zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci
prvního či druhého pololetí, může do tří dnů ode dne vydání vysvědčení žákovi požádat o jeho komisionální
přezkoušení. Ředitel školy oprávněnost žádosti posoudí, své rozhodnutí sdělí neprodleně žadateli.
Tříčlennou komisi jmenuje ředitel školy – předsedou je obvykle sám ředitel nebo jím pověřený učitel,
garant předmětu. Přísedící mají mít příslušnou nebo příbuznou aprobaci. Klasifikační stupeň je určen po
posouzení výkonu žáka většinou hlasů. O průběhu přezkoušení nutné pořídit protokol na příslušném formuláři.
12
Komise žáka přezkouší neprodleně, nejdéle do deseti dnů od podání žádosti. Ze závažných důvodů
může ředitel školy výjimečně stanovit k přezkoušení i pozdější termín. Výsledek přezkoušení sdělí ředitel školy
prokazatelným způsobem zástupci žáky, proti jeho výsledku není opravný prostředek.
V případě, že zástupce žádá přezkoušení z předmětu, kde vyučujícím byl ředitelem školy, postupuje se
stejným způsobem. Kompetence ředitele však v tomto případě přebírá školní inspektor.
6. 3. Opravné zkoušky
Opravné zkoušky má právo vykonat žák šestého až devátého ročníku školy, který byl na konci roku
klasifikován nedostatečnou z jednoho či dvou předmětů. Termín zkoušek stanoví ředitel školy, musí
proběhnout v době hlavních prázdnin. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionelní, komisi stanoví ředitel
školy ve smyslu článku 7. 2. V jednom dni může žák skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám a řádně se omluví, umožní mu
ředitel školy je vykonat nejpozději do 15. září, do té doby žák podmíněně navštěvuje vyšší ročník.
Nedostaví-li se žák na opravnou zkoušku ve stanoveném termínu bez řádné omluvy, je kvalifikován
z příslušného předmětu stupněm nedostatečný.
6. 4 Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční
škole na území České republiky
Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, koná zkoušku ve spádové škole nebo jiné škole
zapsané ve školním rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce žáka, nebo ve škole zřízené při diplomatické misi
nebo konzulárním úřadu České republiky (dále jen „zkoušející škola“):
- ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,
- v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se
k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání,
- na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a
ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého
předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy.
Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku v zahraničí.
Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy. Se stanoveným obsahem zkoušky seznámí
ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při
stanovení termínu zkoušky.
Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních
roků.
Žák, který plní docházku v zahraniční škole, nekoná zkoušku, pokud je žákem zahraniční školy, v jejímž
vzdělávacím programu je v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo na základě
mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah vzdělávacích oborů, ze kterých se vykonává komisionální
přezkoušení a žák je z těchto vzdělávacích obsahů zahraniční školou hodnocen v příslušném období na
vysvědčení. V tomto případě ředitel spádové školy nebo jiné školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil
zákonný zástupce žáka, vysvědčení žákovi za příslušné období nevydává.
Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,
zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný
vyučující daného předmětu,
13
-
přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené
Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška
uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě
mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy.
Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy
náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za
které se koná.
Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný
ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné
vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku,
předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního
vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového
hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční
školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti
překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.
O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Výsledek zkoušky stanoví komise
hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle nebo stupněm prospěchu. Ředitel
zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.
Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen
z chování.
Na vysvědčení se uvede text:
„Žák (yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.
V případě, že zákonný zástupce má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.
Vykonal-li žák zkoušku ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, zašle
ředitel této školy řediteli spádové školy kopii vysvědčení a výpis z dokumentace školy s údaji o žákovi.
7.
Osvobození od výuky
8.
Informace k vyplňování vysvědčení
viz Vyhláška č.91/1991 Sb., o základní škole, § 4, 11
Osvobodit od výuky lze ze zdravotních a jiných vážných důvodů, většinou se to týká předmětů s
převahou tělesného nebo praktického zaměření (tělesná výchova, praktické činnosti). V ostatních předmětech
se klasifikuje s přihlédnutím – viz specifické poruchy učení.
Je-li žák osvobozen od výuky, jedná-li se o první nebo poslední hodinu vyučování a požádá-li rodič
žáka písemnou formou, může být žák uvolňován z vyučování této okrajové hodiny.
viz Informace MŠMT, čj. 25806/2001-22
Na ZŠ Bezručova jsou pro vysvědčení schváleny a používány následující tiskopisy:
SEVT 49 212 0 – pro I. – V. ročník, hodnocení prospěchu klasifikačními stupni
SEVT 49 216 0 – pro I. – III. ročník, hodnocení prospěchu širším slovním hodnocením
(s linkami, bez rubrik pro předměty)
SEVT 49 217 1 – pro I. – V. ročník, hodnocení prospěchu v některých předmětech širším
slovním hodnocením (dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř širší slovní hodnocení)
SEVT 49 219 1 – pro VI. – IX. ročník, hodnocení prospěchu v některých předmětech širším
slovním hodnocením (dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř širší slovní hodnocení)
SEVT 49 232 1 – pro VI. – IX. ročník, hodnocení prospěchu klasifikačními stupni
14
8.1
Poznámky k vyplňování vysvědčení
První a druhý řádek pod nápisem ČESKÁ REPUBLIKA
Uvede se název školy (podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění vyhlášky
č. 225/1993 Sb. (dále jen vyhláška) vypsáním nebo otiskem podlouhlého razítka. Druhý řádek se vyplňuje
pouze v případě, že vysvědčení ve 2. pololetí vydává jiná škola.
Přesný název školy zní: Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Bezručova 1468
IZO
049 333 852
Znamená identifikační znak organizace, u naší školy je :
Třída
Označuje se římskou číslicí s tečkou; pokud je v ročníku více tříd, připojí se za číslici velké písmeno (§ 2, odst.
6 vyhlášky)
např.:
VI. C
Číslo v třídním výkazu
Uvede se arabskou číslicí bez tečky.
17
např.:
Školní rok
Uvede se arabskou číslicí ve čtyřciferném tvaru
2006/2007
např.:
Jméno a příjmení:
V případě, že žák změní během II. pololetí školního roku příjmení, bude mu na konci II. pololetí vydáno nové
vysvědčení, kde budou rubriky za I.pololetí proškrtnuty. Zároveň mu bude vydáno původní vysvědčení za I.
pololetí, kde budou proškrtnuty rubriky pro II. pololetí.
Datum narození:
Měsíc se vypíše slovem; název měsíce se uvede v prvním pádě,
nebo se den i měsíc uvede číslicí, např.
např.:
25. duben 1990
25. 4. 1990
Místo narození
Uvede se název obce (podle rodného listu žáka, u dětí cizinců podle cestovního nebo jiného dokladu).
Hradec Králové
např.:
Pokud se žák narodil v cizině, uvede se do závorky zkratka cizího státu – viz příloha 2
např.:
Warszawa (POL)
Rodné číslo
Vyplní se bez mezer či jiných znaků, mezi oběma číselnými údaji rodného čísla je lomítko. Pokud se jedná o
cizince, který nemá přiděleno rodné číslo, rubrika se proškrtne.
např.:
900425/3462
Zameškané hodiny:
Uvádí se vždy arabskou číslicí,
pokud žák nezameškal žádnou hodinu, vyplní se:
Celkový prospěch
74
„0“
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
Vyplní se podle § 10 odst. 3 a 4 vyhlášky, možnosti :
Pochvaly a významná ocenění
Uvádějí se jen pochvaly a ocenění za skutečně mimořádné úspěchy a skutky. Text musí být stručný a výstižný,
třídní učitel ho navrhne na pedagogické radě.
15
Doložka
Údaj se uvádí základní číslovkou a vypíše se slovem
např.:
Žák splnil devět let povinné…. ……….
Žákyně splnila tři roky povinné .....…….
Nehodící se výraz se neškrtá.
Výuka probíhala podle učebních dokumentů (č.j., název)
Uvedou se učební dokumenty, podle kterých byl žák vyučován, tzn.:
12035/97-20, Obecná škola
16847/96-2, Základní škola
Pokud žák ve 2. pololetí přestoupil na základní školu, kde se vyučovalo podle jiného vzdělávacího programu,
uvede se číslo jednací a název našeho vzdělávacího programu na další řádek s uvedením data přestupu, např.:
16 847/96-2, Základní škola, od 14. 2. 2000
Potvrzení vysvědčení
Při uvedení data je název měsíce vypsán slovem ve 2. pádě. Uvádí se datum posledního vyučovacího
dne v daném pololetí (podle § 2 odst. 5 vyhlášky č. 362/91 Sb., o organizaci školního roku v základních
školách, středních školách a speciálních školách), mimo dále uvedených výjimek. Podpisy jsou vlastnoruční,
nelze je vypsat psacím strojem nebo použít razítka apod. Nehodící se výraz se neškrtá.
Pokud je žák hodnocen v náhradním termínu (§ 11 vyhlášky), uvede se datum termínu, ve kterém je žák
hodnocen.
Pokud nemohl být žák hodnocen ani v náhradním termínu (§11 odst. 1 a 2 vyhlášky), uvede se datum
stanovené pro náhradní termín.
Pokud žák koná opravné zkoušky (§ 12 vyhlášky), uvede se datum poslední opravné zkoušky v daném
pololetí.
Pokud ředitel vyhlásí na poslední vyučovací den/dny daného pololetí volný den/volné dny (podle § 4
odst. 1 vyhlášky č. 362/91 Sb.), na vysvědčení se uvede datum posledního dne, ve kterém se v daném pololetí
skutečně ve škole vyučuje. Příklad: 2. pololetí končí v úterý 30. června, ředitel vyhlásí na pondělí 29. června a
na úterý 30. června volné dny. Vysvědčení se předává v pátek 26. června a toto datum je uvedeno i na
vysvědčení.
např. 31. ledna 2000
8.2 Poznámky k hodnocení žáků základní školy
Pod pojmem hodnocení je míněno závěrečné hodnocení na vysvědčení, nikoliv průběžná nebo
jednotlivá hodnocení žáka.
Použití širšího slovního hodnocení
Formulace k vyjádření širšího slovního hodnocení žáka nejsou jednotně stanovené. Při použití širšího
slovního hodnocení se chování žáka hodnotí samostatně, a to vždy podle § 10 odst. 2 vyhlášky, tj.
klasifikačním stupněm.
Pro hodnocení žáka ve všech předmětech širším slovním hodnocením lze použít pouze oficiální
tiskopisy SEVT – 49 216 0, SEVT – 49 218 0, SEVT – 49 222 0.
Při hodnocení prospěchu žáka 1. – 9. ročníku v některých předmětech klasifikačními stupni a v
ostatních předmětech širším slovním hodnocením (podle § 10 odst. 2 a 7 vyhlášky) lze použít pouze oficiální
tiskopisy SEVT – 49 217 1, SEVT – 49 219 1. Klasifikační stupně se zapisují do příslušných rubrik na 1.
straně tiskopisu. Do rubrik předmětů, ze kterých je žák hodnocen širším slovním hodnocením, se uvede
“hodnocen (a) slovně” a hodnocení se zapíše na 2. resp. 3. stranu tiskopisu.
Škola může společně s vysvědčením nebo i v kratších intervalech, vydávat žákovi další, podrobná slovní
hodnocení jeho činnosti v daném období. Forma a podoba takových hodnocení není stanovena, má charakter
školního hodnocení, kterým se žákovi a jeho rodičům poskytují rozšiřující informace o žákovi. Hodnocení
nemůže být zapsáno na oficiálních tiskopisech vysvědčení.
16
Změna způsobu hodnocení během školního roku:
Pokud je žák za 1. pololetí hodnocen širším slovním hodnocením a v průběhu 2. pololetí přejde na jinou
základní školu, doporučujeme na konci 2. pololetí použít také širší slovní hodnocení. Pokud však bude použito
na konci 2. pololetí hodnocení klasifikačními stupni, bude:
a) vydáno žákovi nové vysvědčení, kde budou údaje za 1. pololetí proškrtnuty (v případě tiskopisů
SEVT – 49 216 0, SEVT – 49 218 0, SEVT – 49 222 0) nebo
b) hodnocení bude zapsáno do původního vysvědčení s předcházející školy, část určená pro širší slovní
hodnocení bude proškrtnuta (v případě tiskopisů SEVT – 49 217 1, SEVT – 49 219 1).
Pokud je žák za 1. pololetí hodnocen klasifikačními stupni a v průběhu 2. pololetí přejde na jinou
základní školu, kde bude na konci 2. pololetí hodnocen širším slovním hodnocením, bude vydáno žákovi nové
vysvědčení, kde budou údaje za 1. pololetí proškrtnuty.
Spolu s novým vysvědčením se žákovi na konci 2. pololetí vydá vždy (kromě výše uvedeného případu b)
i vysvědčení z předchozí školy s hodnocením za 1. pololetí, kde budou údaje za 2. pololetí proškrtnuty.
Vysvědčení si školy předají spolu s ostatní povinnou dokumentací o žákovi.
Ke změně způsobu hodnocení může v průběhu 2. pololetí dojít i z důvodů diagnostikování některé
specifické poruchy učení nebo chování. Při vydávání vysvědčení se postupuje stejně, jak je popsáno výše,
s výjimkou předávání povinné dokumentace mezi školami.
Uvolnění z výuky, nehodnocení
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo ve 2. pololetí uvolněn (podle § 4 odst. 1 vyhlášky),
rubrika se neproškrtává, ale vyplní se „uvolněn (a)“.
Nelze-li žáka v 1. nebo 2. pololetí klasifikovat ani v náhradním termínu (podle § 11 odst. 1 a 2
vyhlášky), vyplní se „nehodnocen (a)“.
Důvody pro uvolnění nebo nehodnocení žáka se uvedou v katalogovém listu žáka.
Komisionální přezkoušení při pochybnostech o správnosti hodnocení
Rozhodne-li komise pro komisionální přezkoušení žáka při pochybnostech zástupce žáka o
správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech o změně hodnocení (§11 odst. 1 a 2 vyhlášky), vydá
se žákovi nové vysvědčení. Datum vydání vysvědčení je datum konání komisionální zkoušky.
Hodnocení žáka v náhradním termínu
Pokud ředitel školy určil pro hodnocení žáka náhradní termín (§ 11 odst. 1 a 2 vyhlášky), je
žákovi na konci pololetí vydán výpis z katalogového listu.
Hodnocení prospěchu žáků v některých předmětech
a)Vyučovací předmět ......... jazyk
Doplní se název cizího jazyka, kterému se žáci učí, např.
německý
b)Vyučovací předmět Zdravotní tělesná výchova
Navštěvuje-li žák pouze zdravotní tělesnou výchovu, není hodnocen z tělesné výchovy, ale ze
zdravotní tělesné výchovy, a do povinných předmětů se na vysvědčení v tomto případě uvede pod rubriku
Tělesná výchova (rubrika se proškrtne) název předmětu Zdravotní tělesná výchova. Navštěvuje-li žák
předmět Zdravotní tělesná výchova i Tělesná výchova (i třeba jen výběr činností), bude hodnocen z obou
předmětů. Zdravotní tělesná výchova bude v tomto případě považována jako nepovinný předmět, proto bude
uvedena na druhé straně
c) Vyučovací předměty Praktické činnosti, Pracovní vyučování, Pracovní výchova
Tyto předměty se klasifikují v rubrice Pracovní činnosti bez ohledu na to, jak se předmět nazývá
v příslušném vzdělávacím programu (název vychází z názvu vzdělávací oblasti obecně platného Standardu
základního vzdělávání). Vyučuje-li se ve škole podle vzdělávacího programu Obecná škola, rubrika se
proškrtne.
17
d) Předměty speciálně pedagogické péče
Tyto předměty (např. individuální logopedická péče, komunikační dovednosti apod.) nejsou
pro svůj specifický charakter hodnoceny a neuvádí se na vysvědčení.
Volné rubriky
Rubriky pro hodnocení vyučovacích předmětů, kterým se žák v daném pololetí nevyučoval, se
proškrtnou, proškrtnou se i ostatní volné rubriky (rubriky předmětů až v 2. pololetí). Názvy povinných a
volitelných předmětů, které nejsou na tiskopisu předepsány, se uvádějí do volných rubrik (v pořadí povinné –
volitelné). Názvy nepovinných předmětů a zájmových útvarů se uvádějí do příslušných rubrik tiskopisu
(v pořadí nepovinné předměty – zájmové útvary).
Nepovinné předměty a zájmové útvary
Názvy nepovinných předmětů a zájmových útvarů je třeba volit co nejkratší a nejvýstižnější. V nutných
případech je možné v rozumné míře používat zkratky.
Klasifikace v 1. ročníku ZŠ
V 1. ročníku může učitel v 1. pololetí klasifikovat žáky za práci v povinných předmětech souhrnně
jedním stupněm, v tom případě se chování samostatně neklasifikuje a rubrika se proškrtne (viz Opatření ke
klasifikaci žáků 1. ročníků základní školy v 1. pololetí, čj. 10 868/95-22). Od ledna 2001 školy oznamují
využití tohoto opatření referátu okresního úřadu či odboru školství magistrátu. Využití opatření školy
neoznamují každoročně, ale pouze jedenkrát na počátku období, ve kterém budou opatření využívat.
Stupnice pro hodnocení
Při hodnocení chování a prospěchu žáka v povinných, volitelných a nepovinných předmětech a
zájmových útvarech klasifikačními stupni se zásadně využívá pouze stupnice hodnocení uvedená v § 10
vyhlášky. Chování žáka se klasifikuje samostatně, a to i v případě použití širšího slovního hodnocení.
Nepovinný předmět Náboženství se neklasifikuje, místo hodnocení prospěchu se uvede formulace “účastnil
(a) se” (viz Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR k náboženské výchově v základních, středních
a speciálních školách, čj. 36 318/97-22–23)
Hodnocení integrovaných předmětů
Pokud škola zařadí do učebního plánu integrovaný předmět, který nahrazuje jiné povinné předměty
(např. integrovaný předmět Poznávání přírody, který nahrazuje předměty Přírodopis a Fyzika), uvede se
název integrovaného předmětu do volné rubriky a původní předměty se proškrtnou. Tento postup platí pro
všechny vzdělávací programy.
Hodnocení celkového prospěchu
a) při hodnocení prospěchu pouze klasifikačními stupni: průměrný prospěch se vypočítá ze
samostatných povinných předmětů, z nichž byl žák na vysvědčení hodnocen klasifikačními stupni. Za povinný
se považuje i volitelný předmět
b) při hodnocení prospěchu pouze širším slovním hodnocením: průměrný prospěch nelze vypočítat,
uvede se hodnocení podle § 10 odst. 3 a 4 vyhlášky, které bude adekvátní k hodnocení žáka v jednotlivých
předmětech
c) při kombinaci hodnocení klasifikačními stupni a širšího slovního hodnocení: průměrný prospěch se
vypočítá ze samostatných povinných předmětů, z nichž byl žák na vysvědčení hodnocen klasifikačními stupni.
Pokud by ale širší slovní hodnocení nebylo adekvátní pro hodnocení prospěl(a) s vyznamenáním, nelze tento
stupeň použít, i když jsou pro něj (resp. pro předměty hodnocené klasifikačními stupni) splněny podmínky
podle § 10 odst. 4 bod a) vyhlášky. Obdobně se postupuje i při použití stupně prospěl(a).
Upozorňujeme, že podle platného znění vyhlášky (§ 10 odst. 3) je v 5. ročníku možno použít i stupeň
prospěl(a) s vyznamenáním, pokud jsou pro to splněny podmínky dané § 10 odst. 4 písm. a). Na tiskopisech
vysvědčení pro 1. – 5. ročník však informační stupnice hodnocení chování a prospěchu, uvedená na 2. (resp.
4.) straně, tuto možnost neuvádí (bylo by třeba zvláštních tiskopisů pouze pro 5. ročník). To však není
důvodem pro nepoužití stupně prospěl(a) s vyznamenáním
18
Pokud žáka nelze pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu (§
11 odst. 1 a 2 vyhlášky), a to z několika nebo ze všech předmětů, celkový prospěch se neuvádí a rubrika se
proškrtne (s výjimkou dále uvedeného případu).
Při hodnocení cizinců (viz Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání
cizinců v základních školách, středních školách a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol, v České
republice, čj. 21836/2000-11) se závažné nedostatky v osvojených vědomostech z předmětu český jazyk
považují za objektivní příčinu (§ 11 odst. 1 a 2 vyhlášky), pro kterou žák nemusí být v průběhu prvního roku
docházky ve škole v České republice z předmětu český jazyk hodnocen. V tomto případu se ale celkový
prospěch uvádí, a to podle výše popsaných pravidel a) – c).
Doložka
Pokud žák splnil devět let povinné školní docházky v nižším než devátém ročníku a ředitel školy mu
povolil pokračování v docházce do školy (podle § 3 odst. 10 vyhlášky), tzn., že v průběhu povinné školní
docházky opakoval některý ročník, chodí do základní školy desátým (a dalším) rokem. Do rubriky Doložka se
však v těchto případech vždy uvádí, že žák splnil devět let povinné školní docházky. Údaj v této rubrice se
týká pouze povinné školní docházky, nikoliv celkové délky školní docházky konkrétního žáka.
Hodnocení mimořádně nadaného žáka
Pokud ředitel školy přeřadí mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího
ročníku (viz § 4 odst. 3), uvádí se v rubrice Doložka skutečný počet let povinné školní docházky. V 9. ročníku
základní školy nebo odpovídajícím ročníku víceletého gymnázia nebo konzervatoře se tedy uvede, že žák splnil
osm let povinné školní docházky a v rubrice Výuka probíhala podle učebních dokumentů (č.j., název) se
pak kromě označení vzdělávacího programu dále uvede ”Žák(yně) splnil(a) povinnou školní docházku dříve
než za devět let podle § 42 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.”. Za neabsolvovaný
ročník žákovi nebude vydáno vysvědčení.
Vydávání vysvědčení při plnění školní docházky zvláštním způsobem
Postupuje se podle příslušných ustanovení § 18 vyhlášky. Pokud žák koná zkoušku za období dvou
let, bude mu vydáno pouze jedno vysvědčení za tuto dobu. Jako datum vydání vysvědčení se uvede datum
konání zkoušky. Na vysvědčení se vyplňuje hodnocení pouze z těch předmětů, ze kterých ák vykonal zkoušku.
Hodnocení z předmětů, které žák absolvoval v zahraniční škole, se z vysvědčení zahraniční školy do
vysvědčení vydaného českou školou neopisují.
8.3
Způsob vyplňování hodnocení
Veškeré údaje se na tiskopisech vysvědčení vyplňují zásadně trvalým způsobem. Na vysvědčení není
přípustné provádět opravy zápisu. Při chybně vyplněném záznamu je nutno vysvědčení vyplnit znovu.
Vysvědčení je možné vyplňovat rukou, psacím strojem nebo tiskem pomocí počítačové tiskárny. Při
vyplňování údajů plnicím perem je třeba použít dokumentační inkoust.
Je nepřípustné vydávat žákům na konci I.pololetí výpisy z vysvědčení nebo katalogového listu místo
oficiálního tiskopisu vysvědčení. Škola musí při vydávání vysvědčení respektovat §2 odst.5 vyhlášky
č.362/1991 Sb. o organizaci školního roku.
Hradec Králové, 31. VIII. 2006
František Obr
ředitel školy
19
Příloha 1
Zkratky států, používaných na vysvědčení
Uvedené třípísmenné zkratky států jsou v souladu s ČSN EN ISO 31661:1997. Změny a doplňky jsou
uveřejňovány ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
Český název
Zkratka
Islámský stát Afgánistán
AFG
Albánská republika
ALB
Alžírská lidová
DZA
demokratická republika
Americká Samoa
ASM
Americké Panenské
VIR
ostrovy
Andorrské knížectví
AND
Angolská republika
AGO
Anguilla
AIA
Antarktida
ATA
Antigua a Barbuda
ATG
Argentinská republika
ARG
Arménská republika
ARM
Aruba
ABW
Austrálie
AUS
Ázerbájdžánská
AZE
republika
Bahamské společenství
BHS
Bahrajnský stát
BHR
Bangladéšská lidová
BGD
republika
Barbados
BRB
Belgické království
BEL
Belize
BLZ
Běloruská republika
BLR
Beninská republika
BEN
Bermudy
BMU
Bhútánské království
BTN
Bolivijská republika
BOL
Republika Bosna a
BIH
Hercegovina
Botswanská republika
BWA
Bouvetův ostrov
BVT
Brazilská federativní
BRA
republika
Britské indickooceánské
IOT
území
Britské Panenské
VGB
ostrovy
Brunej Darussalam
BRN
Bulharská republika
BGR
Burkina Faso
BFA
Burundská republika
BDI
Cookovy ostrovy
Republika Côte d'Ivoire
(Republika Pobřeží
slonoviny)
Čadská republika
Česká republika
Čínská lidová republika
Dánské království
Dominické společenství
Dominikánská republika
Džibutská republika
Egyptská arabská
republika
Ekvádorská republika
Eritrea
Estonská republika
Etiopská federativní
demokratická republika
Faerské ostrovy
Falklandy (Malvíny)
Fidžijská republika
Filipínská republika
Finská republika
Francouzská republika
Francouzská Guyana
Francouzská jižní území
Francouzská Polynésie
Gabonská republika
Gambijská republika
Ghanská republika
Gibraltar
Grenada
Grónsko
Gruzie
Guadeloupe
Guam
Guatemalská republika
Guinejská republika
Republika GuineaBissau
Guyanská republika
Haitská republika
Heardův ostrov a
McDonaldovy ostrovy
Honduraská republika
20
COK
CIV
TCD
CZE
CHN
DNK
DMA
DOM
DJI
EGY
ECU
ERI
EST
ETH
FRO
FLK
FJI
PHL
FIN
FRA
GUF
ATF
PYF
GAB
GMB
GHA
GIB
GRD
GRL
GEO
GLP
GUM
GTM
GIN
GNB
GUY
HTI
HMD
HND
Hongkong
Chilská republika
Chorvatská republika
Indická republika
Indonéská republika
Irácká republika
Íránská islámská
republika
Irsko
Islandská republika
Italská republika
Izraelský stát
Jamajka
Japonsko
Jemenská republika
Jihoafrická republika
Jižní Georgie a Jižní
Sandwichovy ostrovy
Jordánské hášimovské
království
Svazová republika
Jugoslávie
Kajmanské ostrovy
Kambodžské království
Kamerunská republika
Kanada
Kapverdská republika
Stát Katar
Republika Kazachstán
Keňská republika
Kiribati
Kokosové ostrovy
Kolumbijská republika
Komorská federativní
islámská republika
Konžská republika
Konžská demokratická
republika
Korejská republika
Korejská lidově
demokratická republika
Kostarická republika
Kubánská republika
Kuvajtský stát
Kyperská republika
HKG
CHL
HRV
IND
IDN
IRQ
IRN
IRL
ISL
ITA
ISR
JAM
JPN
YEM
ZAF
SGS
JOR
YUG
CYM
KHM
CMR
CAN
CPV
QAT
KAZ
KEN
KIR
CCK
COL
COM
COG
COD
KOR
PRK
CRI
CUB
KWT
CYP
Republika Kyrgyzstán
Laoská lidově
demokratická republika
Lesothské království
Libanonská republika
Liberijská republika
Libyjská arabská lidová
socialistická džamáhírije
Lichtenštejnské
knížectví
Litevská republika
Lotyšská republika
Lucemburské
velkovévodství
Macao
Madagaskarská
republika
Maďarská republika
Makedonská republika
Malajsie
Malawská republika
Maledivská republika
Maliská republika
Maltská republika
Marocké království
Republika Marshallovy
ostrovy
Martinik
Mauricijská republika
Mauritánská islámská
republika
Mayotte
Menší odlehlé ostrovy
USA
Spojené státy mexické
Federativní státy
Mikronésie
Moldavská republika
Monacké knížectví
Mongolsko
Montserrat
Mosambická republika
Myanmarský svaz
Namibijská republika
Nauruská republika
Spolková republika
Německo
Nepálské království
Nigerská republika
Nigerijská federativní
republika
Nikaragujská republika
Niue
KGZ
LAO
LSO
LBN
LBR
LBY
LIE
LTU
LVA
LUX
MAC
MDG
HUN
MKD
MYS
MWI
MDV
MLI
MLT
MAR
MHL
MTQ
MUS
MRT
MYT
UMI
MEX
FSM
MDA
MCO
MNG
MSR
MOZ
MMR
NAM
NRU
DEU
NPL
NER
NGA
NIC
NIU
Nizozemské Antily
Nizozemské království
Norfolk
Norské království
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Sultanát Omán
Pakistánská islámská
republika
Palauská republika
Panamská republika
Papua Nová Guinea
Paraguayská republika
Peruánská republika
Pitcairn
Polská republika
Portoriko
Portugalská republika
Rakouská republika
Réunion
Republika Rovníková
Guinea
Rumunsko
Ruská federace
Rwandská republika
Řecká republika
Saint Pierre a Miquelon
Salvadorská republika
Nezávislý stát Samoa
Sanmarinská republika
Saúdskoarabské
království
Senegalská republika
Společenství Severních
Marian
Seychelská republika
Republika Sierra Leone
Singapurská republika
Slovenská republika
Slovinská republika
Somálská demokratická
republika
Spojené arabské emiráty
Spojené království Velké
Británie a Severního
Irska
Spojené státy americké
Srílanská demokratická
socialistická republika
Středoafrická republika
Súdánská republika
Surinamská republika
21
ANT
NLD
NFK
NOR
NCL
NZL
OMN
PAK
PLW
PAN
PNG
PRY
PER
PCN
POL
PRI
PRT
AUT
REU
GNQ
ROM
RUS
RWA
GRC
SPM
SLV
WSM
SMR
SAU
SEN
MNP
SYC
SLE
SGP
SVK
SVN
SOM
ARE
GBR
USA
LKA
CAF
SDN
SUR
Svalbard a ostrov Jan
Mayen
Svatá Helena
Svatá Lucie
Svatý Kryštof a Nevis
Svatý stolec (Vatikánský
městský stát)
Demokratická republika
Svatý Tomáš a Princův
ostrov
Svatý Vincenc a
Grenadiny
Svazijské království
Syrská arabská
republika
Šalamounovy ostrovy
Španělské království
Švédské království
Švýcarská konfederace
Republika Tádžikistán
Sjednocená republika
Tanzanie
Thajské království
Tchaj-wan, čínská
provincie
Tožská republika
Tokelau
Království Tonga
Republika Trinidad a
Tobago
Tuniská republika
Turecká republika
Turkmenistán
Turks a Caicos
Tuvalu
Ugandská republika
Ukrajina
Uruguayská východní
republika
Republika Uzbekistán
Vánoční ostrov
Vanuatská republika
Venezuelská republika
Vietnamská socialistická
republika
Východní Timor
Wallis a Futuna
Zambijská republika
Západní Sahara
Zimbabwská republika
SJM
SHN
LCA
KNA
VAT
STP
VCT
SWZ
SYR
SLB
ESP
SWE
CHE
TJK
TZA
THA
TWN
TGO
TKL
TON
TTO
TUN
TUR
TKM
TCA
TUV
UGA
UKR
URY
UZB
CXR
VUT
VEN
VNM
TMP
WLF
ZMB
ESH
ZWE
Příloha 2
Pro základní školy jsou vydavatelstvím SEVT vydávány tyto tiskopisy vysvědčení:
tiskopis
SEVT - 49 212 0 - 1. – 5. ročník ZŠ
SEVT - 49 216 0
SEVT - 49 218 0
SEVT - 49 222 0
SEVT - 49 217 1 - 1. – 5. ročník ZŠ
SEVT - 49 219 1 - 6. – 9. ročník ZŠ
SEVT - 49 232 1 - 6. – 9. ročník ZŠ
SEVT - 49 233 0 - 6. – 9. ročník ZŠ
SEVT - 49 220 0
SEVT - 49 221 0
určení
hodnocení prospěchu žáka 1. - 5. ročníku klasifikačními stupni
hodnocení prospěchu žáka 1. - 3. ročníku širším slovním
hodnocením ve všech předmětech;
(s linkami, bez rubrik pro předměty)
hodnocení prospěchu žáka v 1. - 3. ročníku širším slovním
hodnocením ve všech předmětech;
(bez linek, bez rubrik pro předměty)
hodnocení prospěchu žáka v 1. - 3. ročníku širším slovním
hodnocením ve všech předmětech;
(dvojlist bez linek, bez rubrik pro předměty)
hodnocení prospěchu žáka 1. - 5. ročníku v některých předmětech
širším slovním hodnocením (podle § 10 odst. 2 a 7 vyhl. č.
291/1991 Sb., o základní škole ve znění vyhl. č. 225/1993 Sb.), v
ostatních předmětech klasifikačními stupni;
(dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř pro širší slovní
hodnocení)
hodnocení prospěchu žáka 6. - 9. ročníku v některých předmětech
širším slovním hodnocením (podle § 10 odst. 2 a 7 vyhl. č.
291/1991 Sb., o základní škole ve znění vyhl. č. 225/1993 Sb.), v
ostatních předmětech klasifikačními stupni;
(dvojlist s rubrikami pro předměty, uvnitř pro širší slovní
hodnocení)
hodnocení prospěchu žáka 6. - 9. ročníku klasifikačními stupni
hodnocení prospěchu žáka 6. - 9. ročníku klasifikačními stupni
pro třídy s rozšířenou výukou jazyků
hodnocení frekventantů kurzu k doplnění základního vzdělání denní studium
hodnocení frekventantů kurzu k doplnění základního vzdělání individuální studium
*)
22