Chrúz úvod-tisk.cdr
Transkript
11 K Přírodní rezervace rálovství Uničov Litovel Vyhlášeno: 1. 1. 1995 Rozloha: 309,47 ha K.ú.: Grygov Nadm. výška: 205 m GPS: 49°30'55.43" N, 17°17'49.35" E Šternberk Olomouc 11 Rašící česnek medvědí ursinum)) ((Allium Allium ursinum Jilm drsný (Ulmus glabra) Pohled do lužního lesa Království Druhově bohatý nížinný listnatý les Království v nivě řeky Moravy u Grygova je významným prvkem v jinak zemědělsky intenzivně využívané krajině. Vegetace má charakter tvrdého luhu s lipovými a březovými doubravami a olšinami s bohatou faunou a flórou. Z dřevin převládá dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá 30 Chráněná území olomoucka Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) (Tilia cordata). V menší míře zde nalezneme javory (Acer sp.), habr obecný (Carpinus betulus) nebo jilm vaz (Ulmus laevis). Z keřů převažuje střemcha obecná (Padus avium). Jarní aspekt tvoří dymnivka dutá (Corydalis cava), prvosenka vyšší (Primula elatior), sasanka hajní (Anemone nemorosa) a křivatec žlutý (Gagea lutea). Západní hranice svého rozšíření zde • PR Království Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis) Bradáček vejčitý (Listera ovata) Předmět ochrany: Mohutný památný dub rostoucí po staletí v okraji území u železniční trati se pyšní jménem „Král“. Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) Druhově bohatá společensteva nížinných listnatých lesů, typických pro spodní vodou ovlivněná stanoviště v oblasti Hornomoravského úvalu. Výskyt celé řady ohrožených a regionálně ustupujících druhů volně žijících organismů. . dosahuje kyčelnice žláznatá Ohrožení a ochrana: (Dentaria glandulosa) a hvězd- Na některých místech lesního komplexu došlo k vysazení nepůvodních smrkových porostů, natec zubatý (Hacquetia epikteré by měly být nahrazeny druhy přirozené pactis). Někteří živočichové, skladby. Potenciálním rizikem je nevhodný způzejména motýli, jsou svým sob lesního hospodaření (holoseče, nepůvodní výskytem vázaní na zdejší druhy dřevin) a dále především změna hydrologických podmínek na lokalitě. specifickou vegetaci. Jsou to např. drvopleň obecný (Cossus Kompetentní orgán ochrany přírody: Krajský úřad Olomouckého kraje cossus) nebo babočka jilmová (Nymphalis polychloros). V tůních a ramenech žije skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo) nebo čolek obecný (Triturus vulgaris). Z ptáků zde můžeme pozorovat např. jestřába lesního (Accipiter gentilis), krutihlava obecného (Jynx torquilla), moudivláčka lužního (Remiz penJežek východní (Erinaceus concolor) dulinus) či žluvu hajní (Oriolus oriolus). . 31 12 K Přírodní památka urfűrstovo rameno Uničov Litovel Ledňáček říční (Alcedo atthis) Šternberk 12 Vyhlášeno: 1. 1. 1994 Rozloha: 5,02 ha K.ú.: Horka nad Moravou Olomouc Nadm. výška: 220 m GPS: 49°39'36.12" N, 17°12'46.18" E Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví Kurfürstovo rameno Nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer) Dominantním prvkem lokality je uměle odstavený meandr řeky Moravy, který byl v roce 1993 znovu napojen na hlavní tok. Břehové porosty ramene jsou tvořeny převážně topolem černým (Populus nigra), jasanen ztepilým (Fraxinus excelsior), dubem letním (Quercus robur) či vrbou křehkou (Salix fragilis). Dno ramene porůstá stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum). Vodní biotop také oživují typické druhy ryb tůní. 32 Chráněná území olomoucka Jedná se o lína obecného (Tinca tinca), karase obecného (Carassius carassius) nebo štiku obecnou (Esox lucius). V nátržích břehů hnízdí lednáček říční (Alcedo atthis), ve větvích stromů zase moudivláček lužní (Remiz pendulinus). U vody sbírá potravu pisík obecný (Actitis hypoleucos). V době reintrodukcí bobra evropského (Castor fiber) do Litovelského Pomoraví byl zpětně vysazen i zde. Předmět ochrany: • PP Kurfűrstovo rameno Vodní a mokřadní ekosystém uměle odstaveného říčního meandru Moravy s dynamickou sukcesní řadou vegetace. . Ohrožení a ochrana: Zazemnění ramene, změna vodního režimu – absence jarních záplav. . Kompetentní orgán ochrany přírody: Správa CHKO Litovelské Pomoraví Bobr evropský (Castor fiber) Detail květu žebratky Za bobry je vidět pořádný kus práce Žebratka bahenní (Hotonia palustris) 33 13 L Přírodní rezervace itovelské luhy Uničov 13 Litovel Detail květu sněženky Šternberk Vyhlášeno: 1. 1. 1994 Rozloha: 344,45 ha K.ú.: Litovel, Pňovice, Unčovice Olomouc Nadm. výška: 225 m GPS: 49°42'17.12" N, 17°6'10.84" E Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví Jarní aspekt na lokalitě s tisíci kvetoucími sněženkami. bledule jarní (Leucojum vernum) Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) Užovka obojková (Natrix natrix) natrix) (Natrix Litovelské luhy představují komplex lužních lesů s meandrujícím tokem řeky Moravy mezi Litovlí a obcí Střeň, přímo v srdci Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Lesy tvoří zejména takzvaný tvrdý luh s dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a jilmem vazem (Ulmus laevis). Místy se objevuje i měkký luh s topolem 34 Chráněná území olomoucka černým (Populus nigra). Při jarní procházce nepřehlédneme tisíce dymnivek (Corydalis sp.), sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), prvosenku vyšší (Primula elatior), bleduli jarní (Leucojum vernum), zapalici žluťuchovitou (Isopyrum thalictroides) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura). V létě je pak vystřídá česnek medvědí (Allium ursinum) a kopřiva • PR Litovelské luhy Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) Interlér lužního lesa s periodickou tůní – „Smuha“ Orsej jarní (Ficaria verna) Předmět ochrany: Komplex společenstev lužních lesů s celou škálou lesních typů v závislosti na míře ovlivnění půdního profilu spodní i povrchovou vodou s mimořádně bohatým výskytem ohrožených druhů organismů. . Ohrožení a ochrana: Důležité je zachování a obnova jarního záplavového režimu. Lesnickými zásahy jsou porosty směřovány k příznivé věkové a prostorové rozrůzněnosti s cílem přiblížit se přirozené druhové skladbě se zvýšeným podílem ponechávaného odumřelého dříví. . Kompetentní orgán ochrany přírody: Správa CHKO Litovelské Pomoraví dvoudomá (Urtica dioica). Periodické tůně naplňující se vodou při pravidelných jarních záplavách obývají vzácní korýši – žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). K rozmnožování je využívá také skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Výjimkou zde není ani rosnička zelená (Hyla arborea) Z plazů je běžná užovka obojková (Natrix natrix) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Ve starých stromech hnízdí strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a datel černý (Dryocopus martius). Lze zde pozorovat i čápa černého (Ciconia nigra) a včelojeda lesního (Pernis apivorus). U vody zase ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a pisíka obecného (Acitis hypoleucos). Z netradičních pěvců žije v lese lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris). Kolem řeky zanechává stopy bobr evropský (Castor fiber), vydra říční (Lutra lutra) a hryzec vodní (Arvicola terrestris). V nočním lese loví netopýři, z nichž nejhojnějším zdejším druhem je netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Okrajem rezervace vede naučná stezka „Luhy Litovelského Pomoraví“. 35 14 M Přírodní památka alá Voda Uničov 14 Litovel Řeřišnice luční (Cardamine pratensis) Šternberk Vyhlášeno: 1. 1. 1990 Rozloha: 6,22 ha K.ú.: Litovel, Mladeč, Olomouc Nasobůrky, Víska Nadm. výška: 230 m GPS: 49°42'3.8" N, 17°3'9.52" E Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví Pro lokalitu je typický zachovaný přirozený charakter toku s břehovými porosty. Chráněné území tvoří přirozeně meandrující část toku Malé Vody s břehovými porosty v blízkosti města Litovel. V okolní zemědělské krajině plní významnou funkci biokoridoru. Z dřevin dominuje dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), které doplňuje jilm vaz (Ulmus laevis) a olše lepkavá 36 Chráněná území olomoucka (Alnus glutinosa). Z jara tvoří bylinné patro sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), bledule jarní (Leucojum vernum), posléze árón východní (Arum cylindraceum) nebo lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Břehové porosty využívá ke hnízdění moudivláček lužní (Remiz pendulinus), břehový podklad zase pisík obecný Předmět ochrany: • PP Malá Voda Úsek přirozeného toku Malé Vody s břehovými porosty vytvářející biotopy pro rostlinné a živočišné organizmy vázané na vodní tok. . Ohrožení a ochrana: Tok Malé Vody je ohrožován šířením nepůvodních a expanzivních druhů rostlin jako např. netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) nebo javor jasanolistý (Acer negundo). Potenciální ohrožení pak představuje změna přerozdělování průtoků, zásahy člověka do vlastního toku nebo vznik černých skládek na území PP. Nažky jilmu habrolistého (Ulmus minor) Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) . Kompetentní orgán ochrany přírody: Správa CHKO Litovelské Pomoraví Árón východní (Arum cylindraceum) (Actitis hypoleucos). Tok Malé Vody obývá bobr evropský (Castor fiber) a vydra říční (Lutra lutra). Nepůvodní a invazní netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) 37 15 M Přírodní rezervace Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) alý Kosíř Uničov Vyhlášeno: 12. 10. 1993 Rozloha: 11,25 ha K.ú.: Slatinice na Hané Nadm. výška: 260–316 m GPS: 49°33'22.1" N, 17°5'30.3" E Litovel 15 Šternberk Olomouc Typická silueta Malého Kosíře – bohatě kvetoucí trávníky v pozadí s božími muky Česnek šerý horský (Allium senescens (Allium montanum) subsp. montanum) Vrchní partie Malého Kosíře a přilehlé svahy se suchomilnou vegetací vytváří cennou lokalitu v zemědělské krajině u Slatinic na Hané. V minulosti byla lokalita využívaná jako sady, pastvina a ve vrcholové části s výstupy skal se těžil kámen pro stavební činnost. Dnes je lokalita významná pro řadu ohrožených druhů rostlin a živočichů. 38 Chráněná území olomoucka Pavinec horský (Jasione montana) K nejvýznamnějším patří například sasanka lesní (Anemone Vstavač kukačka (Orchis morio) sylvestris), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), zvonek moravský (Campanula • PR Malý Kosíř Otakárek fenyklový (Papilio machaon) Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) Předmět ochrany: Subxerotermní trávníky s teplomilnými druhy panonské květeny a vyjímečná zoologická lokalita s bohatým zastoupením hmyzu. Vřes obecný (Calluna vulgaris) indikuje kyselé podloží lokality. . Ohrožení a ochrana: Jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) moravica), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) či rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Nachází se zde nejbohatší populace vstavače kukačky (Orchis morio) na střední Moravě. Z významných druhů motýlů se zde vyskytuje přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) či modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion). Po těžbě kamene zde zůstaly prohlubně, ve kterých se zdržuje voda. Dnes jsou tato místa vhodnými biotopy pro čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka velkého (T. cristatus) Ohrožením pro lokalitu je vyšší návštěvnost území spojená s nelegálním vyrýpáváním rostlin a aplikace herbicidů a hnojiv na okolních polních pozemcích. Potencionálním ohrožením může být i upuštění od pravidelné péče o lokalitu nebo celoplošné sečení PR. . Kompetentní orgán ochrany přírody: Krajský úřad Olomouckého kraje nebo kuňku obecnou (Bombina bombina). Z ptáků zde zimuje kalous ušatý (Asio otus) a hnízdí např. ťuhýk obecný (Lanius collurio). 39 16 N Národní přírodní památka a skále Uničov Vyhlášeno: 17. 6. 1977 Rozloha: 4,56 ha K.ú.: Hněvotín, Žerůvky Nadm. výška: 240–260 m GPS: 49°33'17.88" N, 17°10'35.97" E Šternberk Litovel 16 Olomouc Mateřídouška vejčitá kraňská (Thymus pulegioides subsp. carniolicus) Holub hřivnáč (Columba palumbus) Lokalita má členitý charakter, což zde dokládá těžbu vápence v minulosti. Lokalitu tvoří zbytky dříve rozsáhlých teplomilných společenstev trav, bylin a keřů na devonských vápencích na území bývalých lomů u Hněvotína. K nejvýznamnějším zdejším druhům rostlin patří hvězdnice chlumní (Aster amellus), záraza vyšší (Orobanche elatior), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), třešeň 40 Chráněná území olomoucka Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) křovitá (Cerasus fruticosa) nebo divizna brunátná (Verbascum phoeniceum). Jedná se o jedinou známou lokalitu mateřídoušky vejčité kraňské (Thymus pulegioides subsp. carniolicus) v ČR. Z motýlů se zde vyskytuje vzácnější modrásek vikvicový (Polyommatus coridon), jehož kukly se vyvíjí v mraveništích zdejších druhů • NPP Na skále Tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) Černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) Předmět ochrany: Předmětem ochrany jsou dobře vyvinuté fragmenty bohatých teplomilných bylinných a keřových společenstev na devonských vápencích. . Ohrožení a ochrana: V minulosti došlo díky neobhospodařování území částečně k zarostení lokality náletem akátu a svídy. Území bylo částečně degradováno i nevhodnými výsadbami stromů a keřů. V okrajových partiích dochází k ruderalizaci porostů díky splachům z okolních polí. Potenciální ohrožení lokality spočívá v zanedbání pravidelné péče o teplomilné trávníky. . Kompetentní orgán ochrany přírody: Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR. jako např. mravence stepního, mravence otročícího, mravence lučního nebo mravence trávníkového. Lokalita je hnízdištěm mimo jiné pro koroptev polní (Perdix perdix), holuba hřivnáče (Columba palumbus), poštolku obecnou (Falco tinnunculus), sýčka obecného (Athene noctua) nebo strakapouda velkého (Dendrocopos major). Hvězdnice chlumní (Aster amellus) Čistec přímý (Stachys recta) 41 17 N Přírodní rezervace ovozámecké louky Uničov 17 Litovel Česnek ořešec (Allium scorodoprasum) Louky u Nových Zámků jsou součástí tzv. novoromantického areálu, kter ý zde vybudovali Lichtenštejnové. Jak už název napovídá, rezervaci tvoří rozsáhlé louky v nivě řeky Moravy mezi Mladčí a Novými Zámky u Litovle. Charakter luk je určován vysokou, kolísající hladinou podzemní vody a pravidelným zaplavováním povodňovou vodou. Bohužel byla většina luk v minulosti rozorána a využívána jako pole. V devadesátých letech 20. stol. byly rozorané 42 Šternberk Vyhlášeno: 1. 1. 1995 Rozloha: 25,75 ha K.ú.: Mladeč Olomouc Nadm. výška: 230–240 m GPS: 49°43'4.38" N, 17°0'44.23" E Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví Chráněná území olomoucka Kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) části opětovně zalučněny. Dnes se na nich vyskytují druhově chudší porosty s dominancí psárky luční (Alopecurus pratensis). Na druhově bohatých loukách pak můžeme najít sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), v břehových porostech Moravy ostřici banátskou (Carex buekii), bleduli jarní (Leucojum vernum) nebo rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum). Předmět ochrany: • PR Novozámecké louky Krajinářsky a přírodovědecky unikátní společenstva aluviálních luk a tůní s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. . Ohrožení a ochrana: Potenciální ohrožení lokality spočívá ve změně hydrologického režimu lokality a v zanedbání pravidelné péče o luční porosty. Rizikem může být i intenzivní šíření invazních druhů rostlin v příbřežních částech Moravy, zejména pak bolševníku velkolepého, křídlatek a topinamburu hlíznatého. Jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) . Kompetentní orgán ochrany přírody: Správa CHKO Litovelské Pomoraví Ocún jesenní (Colchicum autumnale) Architektonická dominanta – sídlo Lichtenštejnů v Nových Zámcích – dnes slouží jako ústav sociální péče Z dalších druhů se zde vyskytuje např. kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) nebo ocún jesenní (Colchicum autumnale). Pro udržení nebo zvýšení druhové pestrosti jsou louky pravidelně koseny. Louky obývá řada druhů motýlů. Nejvýznamnější jsou populace kriticky ohroženého jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) nebo silně ohroženého modráska bahenního (Maculinea nausithous). Vyskytuje se zde např. i zlatohlávek Psárka luční (Alopecurus pratensis) skvostný (Cetonischema aeruginosa). V lučních tůních se rozmnožuje skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka obecná (Bombina bombina) nebo ropucha obecná (Bufo bufo). Hnízdí zde také čírka modrá (Anas querquedula). Malebný ráz zdejší krajiny je dán citlivými krajinářskými zásahy provedenými v 19. století Lichtenštejny. Okrajem rezervace prochází naučná stezka „Romantický areál Nové Zámky u Litovle“. 43 18 P Přírodní rezervace anenský les Uničov Litovel česnek medvědí (Allium ursinum) Střemcha obecná (Prunus padus) Šternberk 18 Vyhlášeno: 1. 1. 1992 Rozloha: 15,9 ha K.ú.: Horka nad Moravou, Olomouc Štěpánov Nadm. výška: 220 m GPS: 49°39'55.81" N, 17°11'38.62" E Lokalita leží v CHKO Litovelské Pomoraví Periodické ramena – „smuhy“ – jsou na jaře zaplaveny vodou, přes léto vysychají. Lokalitu tvoří lužní les přirozené druhové skladby s meandry řeky Moravy nedaleko obce Horka nad Moravou. Nejvyššího růstového patra dosahují dub letní (Quercus robur) a jilm vaz (Ulmus laevis). Naopak v bylinném patře se střídají jarní druhy, jako je sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), křivatec žlutý 44 Chráněná území olomoucka (Gagea lutea), prvosenka vyšší (Primula elatior), plicník tmavý (Pulmonaria obcura) nebo dymnivky (Corydalis sp.), s druhy letními, kdy převládá česnek medvědí (Allium ursinum), pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus) a kakost hnědočervený (Geranium phaeum). V Panenském lese pravidelně hnízdí žluva hajní • PR Panenský les Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) česnek medvědí (Allium ursinum) Bohatě kvetoucí jarní aspekt lužního lesa s dymnivkami a orsejem. Dymnivka dutá (Corydalis cava) – bílá forma Předmět ochrany: Společenstva zaplavovaného lužního lesa přirozeného charakteru. . Ohrožení a ochrana: Potencionální nebezpečí představuje pro lokalitu změna vodního režimu (absence jarních záplav), trhání ohrožených druhů rostlin v jarních měsících, šíření nepůvodních druhů rostlin, nadměrné poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem zvěří, či případně nevhodné lesnické hospodaření (holoseče, výsadba nepůvodních dřevin). . Kompetentní orgán ochrany přírody: Správa CHKO Litovelské Pomoraví (Oriolus oriolus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a moudivláček lužní (Remiz pendulinus). V noci zde loví netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr vodní (Myotis daubentonii). Sasanka hajní (Anemone nemorosa) 45 19 P Přírodní rezervace anské louky 19 Uničov Litovel Vyhlášeno: 10. 3. 1970 Rozloha: 14,33 ha K.ú.: Dětřichov nad Bystřicí, Moravský Beroun Nadm. výška: 760 m GPS: 49°49'53.861"N, 17°26'1.733"E Šternberk Olomouc Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) Jantarka obecná (Succinea putris) Vlhké a stinné palouky jsou bohatě porostlé kapradinami. Lokalita se nachází cca 3 km východně od obce Dětřichov nad Bystřicí. Celá plocha přírodní rezervace je situována na jihovýchodním svahu nejvyššího kopce Nízkého Jeseníku – Slunečná 800,2 m n. m. Přes území prochází modře značená turistická stezka. Charakter lokality utváří podmáčené smrčiny s autochtonním 46 Chráněná území olomoucka Sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) ekotypem smrku a podmáčené rašelinné a pramenné loučky s charakteristickou faunou a florou. Podklad území tvoří suťové svahové hlíny a eluvia podložních hornin. Ze zajímavých druhů rostlin se zde nachází např. kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) • PR Panské louky Do přírodě blízkého lesa patří i staré odumřelé dřevo. Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) Vlhká louka se starčkem potočním. Předmět ochrany: nebo starček potoční (Tephroseris crispa). Z ptáků zde můžeme zahlédnout čápa černého (Ciconia nigra), datla černého (Dryocopus martius) či ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). Typické společenstvo pramenných rašelinných lesů. Starček potoční (Tephroseris crispa) . Ohrožení a ochrana: Potencionální nebezpečí představuje pro lokalitu změna vodního režimu, šíření nepůvodních druhů rostlin, nadměrné poškozování přirozeného zmlazení dřevin okusem zvěří, či případně nevhodné lesnické hospodaření (holoseče, výsadba nepůvodních dřevin). . Kompetentní orgán ochrany přírody: Krajský úřad Olomouckého kraje 47 20 Národní přírodní památka Park v Bílé Lhotě Uničov 20 Vyhlášeno: 17. 12. 1969 Rozloha: 2,41 ha K.ú.: Bílá Lhota Nadm. výška: 300 m GPS: 49°42'38.68" N, 16°58'39.72" E Litovel Šternberk Olomouc Magnólie Příjemný interiér parku v Bílé Lhotě Park v Bílé Lhotě slouží jako veřejně přístupné arboretum, které vybudoval v letech 1926–1940 Quido Riedl. K původním domácím dřevinám sem přenesl i cizokrajné exotické druhy. Dnes je tu soustředěno více než 300 druhů, podruhů a forem dřevin. Z jehličnanů jsou zde nejvíce zastoupeny cypřišovité (Cupressaceae) 48 Chráněná území olomoucka např. zerav západní (Thuja occidentalis) a jalovce (Juniperus sp.). Dále několik druhů smrků (Picea sp.), jedlí (Abies sp.) a borovic (Pinus sp.), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) nebo např. jedlovec kanadský (Tsuga canadensis). Z listnáčů převládají javory (Acer sp.), duby (Quercus sp.) a brsleny (Euonymus • NPP Park v Bílé Lhotě Řeřišnice luční (Cardamine pratensis) Vstupní budova parku Předmět ochrany: Arboretum s cennými druhy našich i exotických dřevin a zahradních forem. . Ohrožení a ochrana: Park je případně ohrožen upuštěním od pravidelné péče o sbírku dřevin. . Kompetentní orgán ochrany přírody: Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR. Metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) Arboretum v Bílé Lhotě je příjemným místem pro naučné vycházky s dětmi. Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) sp.). Najdeme zde i exotický liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) nebo dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). Park je útočištěm pro řadu běžných i významnějších druhů ptáků. 49
Podobné dokumenty
Chráněná území okresu Olomouc
hydrologických podmínek, případně v rozšiřování nepůvodních druhů rostlin (křídlatek) či živočichů – střevličky východní. Pro omezení splachů z okolních polí byly podél lokality vytvořeny zatravněn...
VíceInformační Rozhled o výstavách jaro 2012 (PDF dokument)
Příští rok tomu bude již dvacet let, co Jánuš Kubíček zemřel, ale výstav během této doby měl již bezpočet. Jednak je to díky neutuchající aktivitě jeho syna Adama, který o celé dílo pečuje, sepisuj...
Vícezávěrečná zpráva 2.18.
V současné době jsou zachována společenstva údolních jasanovo-olšových luhů zahrnujících mokřadní olšiny svazu Alnion glutinosae a potoční a prameništní údolní jasanovo-olšové luhy s olší lepkavou ...
VícePrůvodce přírodním parkem Želechovické paseky a Pasekářskou
aspekt, tedy byliny kvetoucí časně na jaře před plným olistěním
VíceZpravodaj obce č. 2/2013 duben - květen 2013
Z PŘÍRODY Zapalice žluťuchovitá Isopyrum thalictroides L. Vytrvalá bylina 15 až 30 cm vysoká. Má plazivý oddenek, z jehož uzlů vyrůstají masité kořeny a jemná lodyha. Má přímý vzrůst a je nahoře do...
VíceJezerský vrch
Výslunné svahy byly v minulosti využívány k pastvě, zřejmě částečně také jako jednosečné louky. Obhospodařování udržovalo plochy bez dřevinné vegetace a zajistilo vyšší druhovou diverzitu bylinného...
VíceÚzemní plán ČIŽICE
navržené dešťové kanalizace v zastavitelném a zastavěném území (VPO WR-02) Veřejné prostranství s dominantní funkcí zeleně v severozápadní části lokality slouží jako centrální veřejný prostor pro o...
Více„Územní plán Vysoké Veselí“ na evropsky významné lokality a ptačí
zájmového území (srpen 2011), dat nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), poskytnutých Agenturou ochrany přírody a krajiny a zpracování dalších tištěných a digitálních dat o sledovaném území a ře...
Vícehodnocení vlivů na území soustavy
(Symphytum officinale), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) a pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus)
Více