Štěpánkovický zpravodaj č. 2

2 / 2011
2
Vážení spoluobþané,
þtenáĜi
ale stále víc mi chybí ty pravé
þtenáĜ
á i našeho zpravodaje,
zpravod
daje, tak jsme se doþkali a jaro je tady. Asi budu trochu nostalgický, al
symboly jara. Na našich upravených zahradách se už nekolébají housata ani kvoþny s kuĜaty. Neposedná kĤzlata už uvidíme
jenom v zoologické zahradČ. Ale berme život, jaký je, a tČšme se na každé ráno, kdy se nám podaĜí vstát z postele.
PĜeci jenom jsou události, které nám asi jaro pĜipomenou každý rok. Je to první þerven a den dČtí a nová tradice, kterou se
podaĜilo zorganizovat našim hasiþĤm. V sobotu 7. kvČtna se v areálu U Bartošovce uskuteþnilo první krajské setkání hasiþských
pĜípravek. Bylo to setkání dČtí – soptíkĤ – z mateĜských škol a z mého pohledu to byla vynikající propagace našich hasiþĤ,
zúþastnČných soptíkĤ a v neposlední ĜadČ naší obce.
Vážení spoluobþané, chci Vás tímto pozvat na tradiþní akce, které se uskuteþní v pĜíštích dnech. Jsou to pĜedevším kácení
máje, Den dČtí a Den obce. Do dalších jarních dnĤ Vám pĜeji pĜíjemné, nČkdy i deštivé poþasí, hodnČ zdraví a osobní pohody
a nám všem, vládu, která si uvČdomí, že má sloužit nám a ne opaþnČ.
Bernard Halfar, starosta obce
NOVÍ OBýÁNCI VE ŠTċPÁNKOVICÍCH
PĜehled dČtí narozených v naši obci
od 24. února 2011 do 04. kvČtna 2011.
Adam Michalík,
VojtČch Šumbera,
Lukáš Gratza,
Lukáš Malþek
a Max Tomíþek.
Max Tomíþek, narozen 11. dubna 2011
RodiþĤm blahopĜejeme a pĜejeme jim
hodnČ hezkých chvil se svými dČtmi. JG
RANNÍ HARMONIE
KvČtoslava Magerová
Rána plná ptaþích zpČvĤ,
odvrací stín od všech hnČvĤ.
Slyšet je v nČm samou nČhu,
já vždy s úctou pĜilnu k nČmu,
neboĢ cítím v duši zmČnu.
2 / 2011
KANALIZAýNÍ
PěÍPOJKY
Od poloviny roku 2009 vyĜizujeme postupnČ
všem obþanĤm územní souhlasy doplnČné
projektovou dokumentací ke kanalizaþním
pĜípojkám v obci.
Ke konci dubna bylo pĜedáno rozhodnutí
stavebního úĜadu pro 580 domĤ z celkem 650 domĤ
nacházejících se ve ŠtČpánkovicích. Ve zbývající
þásti jsou domy, které mají v provozu domovní
þistírnu odpadních vod, popĜ. domy, u kterých
není vyĜízeno dČdické Ĝízení, není dokonþeno
majetkoprávní Ĝízení. ěízení u pĜibližnČ þtyĜiceti
domĤ nelze ukonþit z dĤvodu chybČjících podpisĤ
majitelĤ nemovitosti þi nedodání nákresĤ, plných
mocí nebo nesouhlasu souseda.
Tímto žádáme všechny obþany, kteĜí do konce
kvČtna neobdrží územní souhlas pro kanalizaþní
pĜípojku, aby kontaktovali pracovníka obecního
úĜadu pana Martina Peterka.
MP
ÚZEMNÍ PLÁNY
Naše obec má územní plán schválený v roce 2000. Jak již jsme avizovali v dĜívČjších
vydáních zpravodaje, bylo zahájeno jednání pro zpracování nového územního plánu.
V souþasné dobČ je schváleno zadání a probíhá výbČrové Ĝízení na zpracovatele nového
územního plánu.
SouþasnČ bČží zmČna þ. 5 platného územního plánu. Tato zmČna je ve fázi projednání
s dotþenými orgány státní správy.
Jak je výše uvedeno, náš územní plán byl schválen v roce 2000. Od té doby byly
schváleny þtyĜi zmČny a souþasné dobČ je ve schvalovacím procesu zmČna þ. 5.
Bohužel, základní územní plán a všechny zmČny jsou pouze v papírové podobČ,
jejich digitalizace by byla s ohledem na rozsah dost nároþná. Nový územní plán,
který je rozpracován, už bude zpracován v digitální podobČ. PĜi zakládání materiálĤ
do nové spisovny v pĜízemí obecního úĜadu jsme mezi starými materiály objevili
návrhy územních plánĤ z dĜívČjších let. Jedná se konkrétnČ o územní plán z roku
1970 a z roku 1948. Z roku 1948 se nám dochoval pouze jeden výkres. Územní plán
z roku 1970 obsahuje výkresovou i textovou þást. Vybrané výkresy jsme naskenovali a
budou umístČny na webových stránkách obce. Kopie územního plánu z roku 1948 pak
bude vystavena ve vestibulu obecního úĜadu. Pokud bude mít nČkdo z obþanĤ zájem
prohlédnout si originály obou územních plánĤ, bude to možné po domluvČ s panem
Martinem Peterkem. VČĜíme, že pohled do tČchto plánĤ ocení nejen pamČtníci, ale
i mladší generace spoluobþanĤ.
Bernard Halfar
VLASTIVċDNÝ ýASOPIS HLUýÍNSKA
Hluþínsko má koneþnČ svĤj vlastivČdný þasopis. Muzeum Hluþínska a Spoleþnost pĜátel Muzea Hluþínska, o.s. spoleþnČ zaþaly vydávat
vlastivČdný þasopis s názvem „HLUýÍNSKO“. ýasopis vychází za velkého pĜispČní hluþínské odborné i laické veĜejnosti a obČtavé ¿nanþní
podpory sponzorĤ. Vydání tohoto þasopisu pĜedcházelo nemalé úsilí, spousta þasu a energie. Byla vytvoĜena redakþní rada odborníkĤ a
vlastivČdných pracovníkĤ, kteĜí se nezištnČ podílejí na podobČ a obsahu þasopisu, a to ve svém volném þase a bez nároku na honoráĜ.
VlastivČdný þasopis je výsledkem jak dlouhodobé dokumentaþní þinnosti Muzea Hluþínska, tak jeho systematické spolupráce s veĜejností.
Muzeum tak vedle poĜádaných výstav nabízí vydáním þasopisu další rovnocenný zdroj poznání minulosti i souþasnosti hluþínského regionu.
VČĜíme, že vlastivČdný þasopis pĜivítají všichni, jimž je Hluþínsko srdeþní záležitostí.
Tématem letošního þasopisu je CHLÉB. ýtenáĜi v nČm
mimo jiných najdou pĜíspČvky o tradici peþení chleba na
Hluþínsku, nebude chybČt rozhovor se zástupci pekaĜského
Ĝemesla, þtenáĜ se dozví Ĝadu nových informací o vodních
i vČtrných mlýnech v regionu, pĜipomeneme si život a dílo
Hrabovská 5/39, Ostrava – Nová BČlá, Mitrovice, 724 00
slavného hluþínského malíĜe Jana Bochenka, pĜedstaví se
Otevírací doba: Po – Pá 8:00 - 16:00
obec Chlebiþov atd.
Tel.: 722 550 000, 732 650 203
První þíslo þasopisu je v prodeji na jednotlivých
DOPRAVA ZDARMA - pĜi celkovém nákupu nad 7.000 Kþ.
obecních úĜadech Hluþínska, cena jednoho výtisku 35,- Kþ.
Druhé þíslo spatĜí svČtlo svČta v listopadu. Bernard Halfar
GARÁŽOVÁ VRATA od 9.999 Kþ.
www.KANCLIR.cz
Výklopná, dvoukĜídlá, sekþní, rolovací.
Otevírání ruþní nebo s pohonem na dálkové
ovládání. Typizovaná i na míru. Standartní
barvy i imitace dĜeva. K základnímu
provedení je možno dodat na pĜání rĤzné
bezpeþnostní i komfortní pĜíslušenství.
Provádíme i montáže.
PLOTY - PLETIVO – zabýváme se
prodejem i výstavbou oplocení.
Poplastovaná nebo pozinkovaná pletiva,
kované ploty, prĤmyslové, mobilní.
Stavby plotu ze svaĜovaných pletiv,
svaĜovaných panelĤ, pletivové branky a
brány nebo svaĜovaná výplĖ. PĜi
objednávce montáže sleva 30% na
sortiment ze zahradnictví.
THUJE NA ŽIVÝ PLOT od 10 Kþ/kus.
Další okrasné dĜeviny skladem. Množstevní slevy.
Koupíte u nás také stínicí tkaninu – stínovka.
-2-
VYHLÁŠKA O TOPENÍ
V listopadu loĖského roku byla na jednání zastupitelstva
obce schválena obecnČ závazná vyhláška o ochranČ ovzduší
na území naší obce. Tato vyhláška zakazuje spalování
hnČdého energetického uhlí, lignitu, uhelných kalĤ a
uhelných proplástkĤ na území naší obce. Úþinnost této
vyhlášky je od 1. 9. 2011. DĤvodem posunutí úþinnosti
této vyhlášky je, aby ti, kdo mají doma zásobu výše
vyjmenovaných paliv, mohli tato paliva do úþinnosti této
vyhlášky spálit. Jediným dĤvodem pro schválení této
vyhlášky je ochrana našeho zdraví.
Bohužel i obce na Opavsku se v þistotČ ovzduší v zimním
období vrátily do osmdesátých let. PrĤvodním jevem pak
je zvýšení výskytu rakoviny a ostatních nemocí dýchacích
cest, hlavnČ u dČtí a starších spoluobþanĤ. Ti, kdo budou
po 1.záĜí letošního roku spalovat vyjmenovaná paliva, se
vystavují nebezpeþí postihu podle zákona o pĜestupcích.
Celé znČní vyhlášky je k dispozici na obecním úĜadČ a
na webových stránkách obce.
Bernard Halfar
ODPADY, BċŽNÁ SOUýÁST NAŠEHO ŽIVOTA
ODPADY Z ýISTIýKY
ODPADNÍCH VOD
Se stále zvyšujícím se poþtem pĜímo
napojených domĤ na obecní kanalizaci
stoupá i množství kalu který vyprodukuje
þistírna. Tento kal po zahuštČní v kalolisu
odvážíme nČkolikrát mČsíþnČ k dalšímu
zpracování do kompostárny v OpavČ.
Množství odvezeného kalu za loĖský rok
þinilo celkem 41 tun.
V letošním roce jsme v mČsíci lednu odvezli 9,5 tun kalu, v únoru 9,55 tun, v bĜeznu 21,92 tun a v dubnu 17,83 tun kalu. MP
2 / 2011
SBċRNA DRUHOTNÝCH SUROVIN
Každou stĜedu od 15 do 18 hodin a v sobotu od 8 do 12 je otevĜena sbČrna druhotných
surovin na ulici Jasanová za stĜediskem služeb. Od mČsíce dubna je zde novČ zaveden i sbČr
biologicky rozložitelných odpadĤ.
Ve sbČrnČ surovin je pĜipraven kontejner, kde mĤžete bezplatnČ odložit poseþenou,
mulþovanou a suchou trávu, plevel, kvČtiny bez hlíny a naĢ ze zeleniny. Možnost odložení
tohoto odpadu ve sbČrnČ bude každou sobotu od 10.00 – 12.00 hod. Po dohodČ s obecním
úĜadem je možné zajistit odvoz vČtví z oĜezĤ stromĤ, vzrostlé keĜe ze zahrad a koĜeny stromĤ
za úplatu dle ceníkĤ kompostáren, kam tento odpad odvážíme. BRO mohou odevzdat pouze
obþané s trvalým pobytem v obci nebo ti obþané, kteĜí vlastní ve ŠtČpánkovicích vlastní
rekreaþní objekt.
V areálu sbČrny surovin byl také novČ vystavČn pĜístĜešek pro sbČr elektrozaĜízení,
takzvaný e – domek, sloužící pro ukládání vyĜazených elektro zaĜízení.Tento domek byl
poskytnut bezúplatnČ spoleþností Asekol.
MP
VELKOOBJEMOVÉ ODPADY
CO S ODPADY? TěÍDIT A TěÍDIT!!!
KaždoroþnČ provádíme ve svých domovech jarní úklid.
Nejinak tomu bylo i letos. DĤkazem toho, že je stále co uklízet,
byla sobota 6. kvČtna, kdy byly v obci na obvyklých místech
pĜistaveny kontejnery pro velkoobjemové a nebezpeþné
odpady. Kontejnery se opČt zaplnily a my všichni jsme se stali
souþástí statistiky, která eviduje množství odpadĤ odvezených
z jednotlivých obcí.
Martin Peterk
TĜićme, tĜićme, tĜićme. Nejlepší zpĤsob, jak si nČco zapamatovat, je
nČkolikrát si to zopakovat. U našich odpadĤ je to zvlášĢ dĤležité, protože
skládky, které byly vybudovány v našem blízkém okolí – Chlebiþov, ZábĜeh
u Dolního Benešova a Markvartovice – se pomalu ale jistČ zaplĖují.
NejrozumnČjší zpĤsob, jak se našich odpadĤ zbavit, je dĤslednČ je vytĜídit
a pak je teprve odevzdat na správné místo. Až 60-70 % našich odpadĤ se dá
znovu použít pro jiné úþely. Zelený odpad se dá zkompostovat, sklo, plasty,
tetrapaky, papír, staré obleþení, stavební suĢ, elektrospotĜebiþe,
svČtelné zdroje a baterie se dají dále upravit a pĜepracovat. Na
skládky se pak mĤže umístit pouze 30 % našich odpadĤ, v pĜípadČ
naší obce je to pĜibližnČ 300 tun odpadu roþnČ.
Celkem, my obþané ŠtČpánkovic, vyprodukujeme roþnČ
pĜibližnČ 1100 tun komunálních odpadĤ a 1000 tun stavební suti.
ýím více budeme naše odpady tĜídit, tím menší bude nutnost
zvyšovat poplatek za svoz a likvidaci odpadĤ.
Bernard Halfar
PITNÁ VODA
REGULACE HLUKU V OBCI
VČtšina starousedlíkĤ Hluþínska (Prajzska) si zakládá na
dodržování tradic a zvyklostí z minula. Jednou z nepsaných tradic je,
že se chováme slušnČ ke svým sousedĤm a že si navzájem pomáháme.
Tradice se s þasem mČní, nČkteré zanikají, nČkteré novČ vznikají.
Bylo tradicí, že v sobotu po obČdČ se pozametal chodník a silnice a
sousedé si udČlali þas na to, aby se mohli pobavit. Tato tradice pomalu
zaniká, chodníky a silnice už není tĜeba zametat, protože to dČlá obec,
bavit se se sousedem není tĜeba, protože se vše dozvím na NOVċ a
v BLESKU. Vznikají ale nové tradice, v sobotu dopoledne zajet do
supermarketu a odpoledne až do veþera sekat trávu a chystat dĜíví na
zimu. NČkteĜí z nás tyto þinnosti nestihnou udČlat v sobotu a pĜesouvají
je až na nedČli. Tady už konþí tolerance a alespoĖ nedČli bychom si
mČli zachovat jako den klidu a odpoþinku. Výjimky jsou v každém
systému a nikomu nebude asi vadit, když soused opravuje dĤm a musí
v nedČli dokonþit stĜechu. Žijeme v uspČchané dobČ, chceme toho
stihnout hodnČ a pak nám nezbývá þas na odpoþinek a zapomínáme
na to, k þemu byla stvoĜena sobota a nedČle.
Bernard Halfar
Voda je jeden ze základních živlĤ potĜebných pro náš život.
Abychom vodu mohli používat, musíme ji rĤznČ upravovat, þistit
a pak složitČ dopravovat až do kuchynČ a koupelny. Veškerá
tato þinnost stojí nemalé úsilí a nemalé ¿nance. Zaplatit to pak
musí koneþný spotĜebitel. V posledních 30 – 50 letech došlo
k podstatnému snížení spodní hladiny vody a Ĝada studní i u nás
vyschla. Málokdo z nás si dnes mĤže dovolit používat pro vlastní
potĜebu vlastní vodu. PĜíþin souþasného stavu je nČkolik. Není to
pouze nepĜetržité þerpání vody v sádrovcovém dole v KobeĜicích.
Daleko vČtší vliv na úbytek spodní vody mají v minulosti
provedené meliorace a hlavnČ to, že všechnu vodu ze zastavČné
þásti obce se snažíme co nejrychleji dopravit do kanalizace a pryþ
z obce. StejnČ velký podíl má naše extenzivní zemČdČlství se svými
obrovskými lány, ve kterých chybí polní cesty a meze. DešĢová
voda se pak nemá kde zastavit, zpomalit a vsáknout do terénu.
Spoleþný dĤsledek pak je, že nemáme vodu v tradiþních studnách.
Pro zajímavost - pro výrobu 1 šálku dobré kávy je zapotĜebí až
140 litrĤ vody, pro výrobu 1 kg masa je zapotĜebí až 16 000 litrĤ
pitné vody.
Bernard Halfar
MÁTE ZÁJEM O ZASÍLÁNÍ ZPRÁV E-MAILEM?
ZAŠLETE NÁM VÁŠ E-MAIL NA ADRESU:
[email protected]
-3-
2 / 2011
DEN OBCE
BLAHOPěEJEME
Své významné životní jubileum oslavili v mČsíci dubnu – þervnu:
Duben
Berta Peterková
Lidvina Stoþková
Gisela Václavíková
Helena StĜíbná
Marie Ondrufová
JindĜich Moravec
ŠtČpánka Tomíþková
Florian Kubela
Adéla Veþerková
KvČten
Klotylda Koþí
Hannelore Hluchníková
Herbert Šíma
Marie Václavíková
Adéla Krautwurstová
75 let
96 let
75 let
80 let
80 let
70 let
90 let
85 let
80 let
ýerven
Marie Stošková
Vilibald Paþka
ŠtČpánka Teuerová
Anna ěehulková
Jan Daniel
Pavla Smolková
Edeltrauda Kurková
Markéta Halfarová
Pavel Zajíþek
Eliška Dluhošová
Gisela Smolková
90 let
75 let
85 let
85 let
75 let
70 let
85 let
75 let
85 let
85 let
75 let
80 let
70 let
70 let
85 let
70 let
Všem spoluobþanĤm gratulujeme a pĜejeme pevné zdraví
a stálou spokojenost.
PROVOZ OBECNÍHO
SPORTOVIŠTċ
Po poþáteþních problémech se zajištČním
pracovníkĤ pro provoz sportovištČ se
provoz rozbČhl ke spokojenosti sportovcĤ.
KaždoroþnČ provádíme na sportovišti
drobné úpravy a opravy. Letos provedeme
zvýšení oplocení u hĜištČ na volejbal a
nohejbal kvĤli balónĤm, které padají na
soukromý pozemek u bytového domu.
Provedeme opravu kĤlĤ pro tenis, a pokud
se podaĜí zajistit dopravu, doplníme písek
do hĜištČ pro plážový volejbal.
Bernard Halfar
Tradiþní Den obce probČhne v letošním roce v sobotu 4. þervna.
KromČ tradiþní sportovní þásti, jejíž souþástí je turnaj v malé kopané,
tenise, volejbalu a po loĖské premiéĜe i turnaj v badmintonu, je
pĜipravena i kulturní þást.
Do kulturní þásti Dne obce je pĜipraveno vystoupení dechové
hudby KobeĜanka, po ní vystoupí mladá rocková kapela Cluncer.
Veþer pak bude tradiþnČ v rytmu taneþní hudby kapely Pohoda.
Tímto chci na náš tradiþní Den obce pozvat všechny milovníky
sportu, dechové i souþasné hudby.
Bernard Halfar
STARÁ ŠKOLA
Po demolici budovy staré školy a pĜilehlých objektĤ jsme provedli
sondy u zdi kostela, abychom zjistili stav základĤ. V uvedeném místČ
bychom mČli vybudovat pĜístupový chodník ke kostelu. V dubnu jsme
práce pĜerušili a þekali jsme, až pracovníci spoleþnosti ýEZ zajistí
pĜeložku trafostanice. V kvČtnu provedeme dokonþení terénních
úprav a pĜipravíme celý prostor na vybudování parkovištČ, parþíku a
pĜíjezdové komunikace ke kostelu.
Protože jsme podali žádost o dotaci na tuto stavbu, musíme poþkat
do konce þervna, do kdy má být o naší žádosti rozhodnuto. Pokud
bychom se stavbou parkovištČ zaþali dĜív, hrozí nebezpeþí, že naše
žádost bude vyĜazena.
Bernard Halfar
VYHLÁŠKA OMEZUJÍCÍ HLUK V OBCI
Jak jsem uvedl na jiném místČ zpravodaje, stále þastČji se stává i ve ŠtČpánkovicích,
že v nedČli se seká tráva, Ĝeže dĜíví na zimu, nebo používá sbíjeþka. Zastupitelé proto na
posledním zasedání rozhodli schválit obecnČ závaznou vyhlášku, která reguluje vybrané
þinnosti na území naší obce. Jedná se o regulaci provozu ohĖostrojĤ, zvukových efektĤ,
používání sekaþek, kĜovinoĜezĤ, motorových ĜetČzových pil a ostatních nástrojĤ ve
vymezeném þase. OhĖostroje je možné provozovat do 22.00 hod., toto omezení neplatí 31.
12. a 1. 1. každý rok.
Obec ŠtČpánkovice, jako majitel areálu U Bartošovce, hasiþárny ve ŠtČpánkovicích a ve
SvobodČ a areálu zahrádkáĜĤ tuto þinnost dále omezí v nájemní smlouvČ. Hluþné náĜadí –
sekaþky trávy, kĜovinoĜezy, ĜetČzové pily, sbíjeþky a další je možné provozovat do soboty do
22.00 hod. Do pondČlí do 6.00 hod. pak je doba, kdy tyto stroje provozovat nelze.
Souþástí uvedené vyhlášky je i pĜesné stanovení noþního klidu na území naší obce. Noþní
klid je na území naší obce stanoven na dobu od 22.00 hod. do 6.00 hod. následujícího dne.
Porušení ustanovení této vyhlášky bude Ĝešeno podle zákona o pĜestupcích. Bernard Halfar
SEZONNÍ PRÁCE V OBCI
OPRAVA KOMUNIKACE
Obec ŠtČpánkovice každoroþnČ zamČstnává naše spoluobþany, kteĜí jsou evidováni na
úĜadu práce, na sezonní práce. Pro letošní rok jsme mČli zámČr zamČstnat 12 spoluobþanĤ.
ÚĜad práce v OpavČ s obcí uzavĜel smlouvy pouze pro 8 pracovníkĤ a navíc oproti jiným
rokĤm posunul nástup na 1. þervna a ¿nance na mzdy nám úĜad práce poskytne pouze
na þtyĜi mČsíce. I takhle je možné provádČt podporu nezamČstnanosti ze strany státu.
KaždoroþnČ na jaĜe opravujeme výtluky a
propadliny v našich komunikacích. V letošním
roce to bude hlavnČ oprava v ulici Jasanová a
Slezská. Tyto dvČ komunikace jsou dlouhodobČ
v havarijním stavu a opravy, které zde provádíme
jsou pouze posouváním celkové rekonstrukce.
Na souþasném stavu tČchto komunikací se
podepsal pĜedevším zpĤsob výstavby pĜed 40 –
50 léty. Na stávající uježdČnou hlinČnou cestu se
nasypalo 10 – 15 cm kamení a to se zastĜíkalo
asfaltem. Postupnými asfaltovými zástĜiky se
celková vrstva asfaltu zvedla na 2 – 3 cm.
Tato skladba samozĜejmČ pro dnešní provoz
nestaþí. SouþasnČ pĜipravujeme rozšíĜení
komunikace U Dvora a ulice Vlþoch a jejich
pĜípravu na koneþnou úpravu, která bude
provedena v pĜíštím roce.
Bernard Halfar
VANDALISMUS V OBCI
S jarem a létem pĜichází každoroþní problém, který se týká vČtšiny mČst a obcí. Projevy
vandalismu jsou rĤzné. Od polámaných stromkĤ, poniþeného majetku obce ale i soukromého
majetku jednotlivých obþanĤ, kradení kanalizaþních poklopĤ až po používaní silných aut
a motocyklĤ naprosto nezkušenými Ĝidiþi.
Poslední dva pĜípady ukazují, že sezóna je tady. Koncem dubna nČkdo odcizil kanalizaþní
poklopy na SvobodČ a nezkušený Ĝidiþ naboural silným a tČžkým autem do oplocení na
sportovišti u školy. NaštČstí naboural pouze do oplocení a nikdo nebyl zranČn. Oba tyto
pĜípady Ĝeší policie ýeské republiky. ChtČl bych touto cestou požádat všechny spoluobþany,
aby si více všímali projevĤ vandalismu a pomohli nám dopadnout pachatele.
BH
-4-
Bernard Halfar
ZLATÁ SVATBA
2 / 2011
POD TOU NAŠÍ STAROU LÍPOU
Obecní úĜad pozval maminky, babiþky, prababiþky, ale i ostatní obþany
do místního kinosálu na hudební odpoledne poĜádané ke „Dni matek“,
nazvané „Pod tou naší starou lípou“. Jednalo se o pásmo písní z období
Národního obrození, o písnČ kramáĜské a staropražské, o písniþky lidové
ze všech koutĤ naší vlasti (zvláštČ pak valašské a slovácké). NávštČvníci
si mohli poslechnout písnČ ménČ známé, ale hlavnČ si i zazpívali spolu
s úþinkujícími písniþky známých a populárních autorĤ, jako jsou napĜíklad
Fanoš Mikulecký, Karel Hašler, Jaromír Vejvoda, Karel Vacek a další.
PoĜad byl speciálnČ pĜipraven pro naše dĜíve narozené spoluobþanky
a spoluobþany, pro jejich pobavení a potČšení. Na závČr obdržela každá
VW
žena sladkou pozornost.
OBECNÍ KINO PANORAMA
V sobotu 16. dubna 2011 dopoledne si po padesáti letech
obnovili svĤj manželský slib „zlatí manželé“ Manfred a Ilse
Harasimovi, kteĜí 16.4.2011 oslavili zlatou svatbu.
A jaký že je recept na tak dlouhé a spokojené manželství?
PĜi pohledu na tento manželský pár je to jistČ v první ĜadČ láska,
vzájemná úcta, tolerance a velký díl životního optimismu.
Do dalších krásných spoleþných let jim pĜejeme všechno
VW
nejlepší.
CO BUDE, AŽ BUDE,
ŽE NEBUDEM
Divadelní soubor Siesta Vás pozvala na pĜedstavení
nazvané „Co bude, až bude, že nebudem… aneb po životČ
život.“ Tato duchaĜská, duchem oduševnČlá hra o tĜech dČjstvích (mrtvý hĜbitov, živý hĜbitov, eden) opČt zaplnila místní kinosál. V roli nakladatele Živáka exceloval spoluautor
scénáĜe tohoto výjimeþného divadelního kusu Jan Zelinka.
Smysl pro humor, aĢ už slovní nebo situaþní, je vždy
zárukou úspČchu a ten divadelnímu souboru Siesta rozhodnČ nechybí. O pĜestávce si diváci pochutnali na zákuscích,
které byly i svým názvem (vČneþky) výborným doplĖkem
VW
pĜedstavení.
S pĜíchodem jara byla
ukonþena další promítací sezóna
našeho kina Panorama. Od ledna
do bĜezna bylo promítnuto celkem
šest ¿lmĤ, tĜi pro dČti a tĜi pro
mládež a dospČlé.
Promítacím dnem zĤstala
nedČle, nezmČnila se ani cena
vstupenek. Na dČtská vystoupení
mají dČti vstup stále umožnČn
za 20 korun, dospČlí platí za
zhlédnutí ¿lmu 50 korun.
V podstatČ se nezmČnil ani poþet
divákĤ navštČvujících ¿lmová
pĜedstavení, který se již asi 3.
sezónu pohybuje v rozmezí od 20
do 35 návštČvníkĤ.
Jedinou zmČnou byl þas
promítání, který se u ¿lmu
pro mládež a dospČlé zmČnil
z pĤvodních 17:30 na 17 hodinu.
ýas zaþátku promítání ¿lmu pro
dČti zĤstal pĤvodní – 15:00. Z
omezené nabídky ¿lmĤ, které jsou
urþené pro veĜejné kinoprojekce,
se snažíme vybírat co nejnovČjší
¿lmy, bohužel ne vždy ale nabídka
splĖuje naše požadavky.
Doufám, že tato situace se už
brzo zmČní a že se hlouþek našich
divákĤ v následující sezónČ
MP
rozroste.
UPOZORNċNÍ
UpozorĖujeme obþany, kteĜí dosud neuhradili
obci místní poplatky za svoz komunálního odpadu
a za psy, že dle obecnČ závazných vyhlášek je
jejich splatnost stanovena na 30. 6. 2011.
Po této lhĤtČ budou poplatky vymČĜeny
JN
platebním výmČrem a navýšeny o 10 %.
VÝHERNÍ HRACÍ PěÍSTROJE
V naší obci v roce 2010 provozovaly výherní hrací automaty
dvČ ¿rmy. V prvním pololetí byl povolen provoz 4 pĜístrojĤ a
v 2. pololetí 3. Vsazeno bylo 2.289.141,-- Kþ a vyplaceno na
výhrách bylo 1.941.983,-- Kþ. Rozdíl tvoĜí zisk spoleþnosti,
která automaty vlastní, poplatky obci a úhrady nákladĤ na
provoz automatĤ.
Pro porovnání – v roce 2009 byl povolen provoz 4 hracích
pĜístrojĤ, vsazeno bylo 2.308.568,-- Kþ a na výhrách vyplaceno
1.748.851,-- Kþ.
JN
-5-
2 / 2011
1. SVATÉ PěIJÍMÁNÍ
V nedČli 8. kvČtna 2011 v kostele sv. KateĜiny
Alexandrijské, panny a muþednice, patronky
chrámu a farnosti ve ŠtČpánkovicích, bylo udČleno
1. svaté pĜijímání dvaceti dČtem tĜetí tĜídy ZŠ.
DČti se svými rodiþi spoleþnČ s panem faráĜem
se zúþastnili 14. kvČtna ještČ DČkovné poutČ,
VW
tentokráte na Cvilín.
Foto:
Horní Ĝada zleva: Veronika PĜeuþilová, Barbora
JehláĜová, Michaela Kurková, Tomáš Duda,
Barbora ýušková, Jan KoleþkáĜ, Nina KaspĜíková,
Barbora Harasimová, Leona Drastíková.
Dolní Ĝada zprava: P. Mariusz JoĔczyk,
Michaela Teichmanová, Martin BoĜucký,
Michaela Niklová, ŠtČpán Czudek, Vendula
Pytlíková, OndĜej Riemel, Natálie Pytlíková,
Lukáš Korzonek, Alexandra BČláková, OndĜej
Pavlásek, Karolína Stanjurová.
LITERÁRNÍ SOUTċŽ
„MģJ SEN“
Vážení þtenáĜi ŠtČpánkovického zpravodaje, redakce
zpravodaje ve spolupráci s místní knihovnou a OÚ
ŠtČpánkovice vyhlašuje literární soutČž na podporu
þtení na téma „MĤj sen“. Vaše práce posílejte e-mailem
na adresu [email protected], nebo v písemné
podobČ osobnČ podejte v místní knihovnČ.
UzávČrka soutČže: 5. 12. 2011.
Zdál se Vám nČkdy krásný, zajímavý nebo zvláštní
sen? Nenechávejte si to pro sebe, podČlte se o nČj s námi.
Maximální délka pĜíspČvku je 1 str. A4.
SoutČže se mohou zúþastnit dČti i dospČlí, a to ve dvou
vČkových kategoriích: a) vČk do 15 let, b) vČk nad 15 let.
V každém vydání ŠtČpánkovického zpravodaje v roce
2011 bude vždy jedna práce otištČna.
Došlé pĜíspČvky vyhodnotí odborná porota a dva autoĜi
v každé kategorii budou pozváni na slavnostní vyhlášení
výsledkĤ soutČže.
-6-
TIP NA VÝLET
Doporuþujeme procházku po nauþné stezce Bílé Opavy
KaĖon Bílé Opavy je pĜístupný po žluté turistické znaþce (spojené s
nauþnou stezkou) od hotelu Hubertus v KarlovČ Studánce. Na prvních
dvou kilometrech již lze pozorovat peĜeje (dozvuky výše položeného
kaĖonu) a Ĝadu po pĜedchozích povodních opuštČných koryt. Na rozcestí
Rezervace Bílé Opavy je umístČn informaþní kiosek a zároveĖ se zde
vybírá vstupné, které je používáno na každoroþní opravy stezky v kaĖonu
po jarních povodních. Trasa po žluté je dále extrémnČ nároþná a ménČ
zdatní turisté by mČli radČji volit modrou turistickou znaþku a kaĖon
obejít po jeho hranČ. Následující 2 km patĜí k tomu nejkrásnČjšímu,
co lze v Jeseníkách spatĜit. ýetné lávky a žebĜíky stoupají vysoko nad
korytem Ĝeky i v tČsné blízkosti vodopádĤ, v nČkterých exponovaných
místech je cesta jištČna pouze ĜetČzy. Po spojení s modrou turistickou
znaþkou je trasa dále již dobĜe schĤdná.
Cestu kaĖonem Bílé Opavy se doporuþuje používat pouze pro
výstup, nicménČ aþ byla v minulosti trasa skuteþnČ jednosmČrná, dnes
ji lze absolvovat i z chaty Ovþárna pod PradČdem, kam jezdí kyvadlovČ
autobus z rozcestí HvČzda u Karlovy Studánky. V zimČ je trasa po žluté
znaþce zcela neschĤdná a je proto uzavĜena.
Bílá Opava
VELIKONOýNÍ LAġKA
2 / 2011
„OBRAZY Z VÁLKY TěICETILETÉ“
Ve þtvrtek 21.4.2011 naši školu navštívili þlenové Agentury Pernštejn a
pĜiblížili nám úsek dČjin nejen z vojenského, ale i spoleþenského hlediska.
PĜedstavili nám módu mužskou i ženskou. Pokusili se uvést na pravou míru
nČkteré mýty a legendy napĜ. o „stateþném moravském pluku“ u letohrádku
HvČzda apod. V poĜadu nám pĜiblížili 3 úseky tĜicetileté války: první þást
byla vČnována tzv. ýeské válce, obsahovala také 2. Pražskou defenestraci,
na kterou jsme si i zahráli, bitvu na Bílé hoĜe a zabití Valdštejna.
Ve druhé þásti jsme si pĜiblížili fungování armád za tĜicetileté války.
Zahráli jsme si na znepĜátelené armády a zjistili jsme, proþ vlastnČ docházelo
k tak malému množství velkých bitev a jaké byly taktické prvky tehdejších
vojsk.
TĜetí þást byla vČnována poslední fázi války, kdy „válka musí živit sama
sebe“ a Vestfálskému míru.
Tradicí se na naší škole staly dvČ akce spojené se skokem
do výšky. Jedna z nich probíhá v období Vánoc a druhá pĜipadá
na velikonoþní období. Druhého roþníku „Velikonoþní laĢky“
se zúþastnilo 21 žákĤ ve tĜech kategoriích. NejpoþetnČjší byla
kategorie starších chlapcĤ, kde bylo 10 závodníkĤ. Kvalitní
výkony byly vidČny i v kategorii dívek.
Kategorii nejmenších vyhrál s pĜehledem Patrik SnČhota,
následován Robertem Jakubíþkem a OndĜejem BČlákem.
Mezi dívkami dominovala svým výkonem Petra Harasimová,
pĜed Monikou Strakovou a Terezou Pluškovou. V kategorii
starších chlapcĤ se stejnČ jako v zimČ pokoušel David HĜíbek
pĜekonat rekord školy (164 cm). TĜi neúspČšné pokusy na této
výšce zatím nedovolují pĜepis tohoto rekordu. Na druhém
místČ skonþil Dominik Kubík a na tĜetím se umístil Kryštof
Pašek.
ZávČrem bych chtČl podČkovat Sdružení rodiþĤ za pomoc
s odmČnami pro nejlepší a doufám, že další roþníky pĜinesou
stejnČ kvalitní úroveĖ výkonĤ jako letos.
Petr Nycz
DOPRAVNÍ VÝCHOVA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE
Bezpeþnost silniþního provozu byla už
tradiþnČ náplní projektového vyuþování pod
názvem Dopravní výchova. Žáci naší školy
mČli možnost v rámci jednodenního projektu
seznámit se s pravidly silniþního provozu.
Pro 1., 2. a 3. roþník tĜídní uþitelky
pĜípravily úkoly a soutČže, pĜi kterých žáci
mohli Ĝešit dopravní situace pro nejmladší
samostatné úþastníky silniþního provozu,
zkoušeli své chování v roli chodcĤ, na inline bruslích, skateboardech, kolobČžkách
nebo v roli pasažérĤ v autČ a v prostĜedcích
hromadné dopravy. DČti si podle pravidla
„vidČt a být vidČn“ pĜipravily znaþky na
aktovku z reÀexního materiálu.
Žáci 4. a 5. roþníku se vČnovali výuce
pravidel silniþního provozu pro cyklisty
a samozĜejmČ urþovali povinné vybavení
jízdního kola, Ĝešili jednoduché dopravní
situace, rozlišovali základní dopravní
znaþky.
Na vyšším stupni se žáci seznámili
s historií dopravy, Ĝešením složitČjších
dopravních situací, názvoslovím jízdního kola
a poskytnutím první pomoci. Na jednotlivých obec. MylnČ se domnívají, že v obci se jim
stanovištích žáci plnili nejrĤznČjší úkoly nemĤže nic stát. Tímto bych chtČl apelovat na
rodiþe, aĢ jsou v tomto smČru dĤslednČjší.
(rĤzné testy, kĜížovky atd.).
Souþástí projektu byla také oblíbená
jízda zruþnosti na kolobČžkách a
kolech, ukázka schopností Ĝízení tČchto
dopravních prostĜedkĤ.
ZdravovČda umožnila žákĤm
zopakovat zpĤsoby pĜivolání první
pomoci pĜi dopravní nehodČ a ošetĜení
drobných poranČní.
Projekt
Dopravní
výchova
zdĤrazĖuje dĤležitost dodržování
pravidel silniþního provozu také
nejmenšími
úþastníky
a
hraje
významnou roli ve snižování poþtu
tragédií na našich silnicích.
Na závČr si dovoluji poukázat na
skuteþnost, se kterou jsem se v prĤbČhu
výuky setkal u drtivé vČtšiny všech
žákĤ školy bez rozdílu vČku. PĜibližnČ
98% žákĤ vlastní pĜilbu, ale skuteþnČ ji
používá ménČ než polovina. Po pĜilbČ
sáhnou pouze v pĜípadČ jízdy mimo
-7-
2 / 2011
ZÁBAVNÉ ODPOLEDNE VYŠŠÍHO STUPNċ
Po nedČlním maškarním plese, který je urþen žákĤm nižšího stupnČ,
následuje každoroþnČ zábavné odpoledne se Supershow pro žáky ze 6. 9. tĜíd. Náplní této akce se letos staly soutČživé hry jednotlivých tĜídních
kolektivĤ.
SoutČže provČĜily schopnost spolupráce žákĤ mezi sebou a byly
vybrány tak, aby se smazaly rozdíly mezi šesĢáky a deváĢáky, což se
myslím podaĜilo. SoutČžilo se v podávání tenisového míþku pomocí
papírové trubky, pĜemístČní skupinky žákĤ pomocí židlí, v pantomimČ,
v jízdČ na dĜevČné desce po trubkách atd. Celkovými vítČzi po
absolvováni všech soutČží se stali žáci 7. tĜídy.
Zábavné odpoledne bylo oživeno taneþním vystoupením dČvþat z
devátých tĜíd, které své taneþní kreace náležitČ využily pĜi následném
Supershow. Celá akce probČhla bez problémĤ, žáci se bavili, ukázali, že
se umí zapojit do soutČží, a že umí podpoĜit své spolužáky. I proto se už
všichni tČšíme na pĜíští rok.
SCIO TESTOVÁNÍ ŽÁKģ III. A V. ROýNÍKU ŠKOLY
V prĤbČhu dubnových dnĤ mČli žáci
našich 3. a 5. roþníkĤ možnost porovnat své
vČdomosti a schopnosti se svými vrstevníky
napĜíþ celé ýR. Pravidelné testování, které
probíhá v 9. roþníku, jsme tak rozšíĜili o další
skupiny tak, abychom nastartovali systém
prĤbČžného porovnávání výsledkĤ v rámci
1. a 2. stupnČ základní školy. Testování 3.
roþníku se úþastnilo celkem 5 600 žákĤ ýR
a testovanými oblastmi byly: Matematika,
Anglický jazyk, ýeský jazyk, ýlovČk a jeho
svČt a Klíþové kompetence. Testování 5.
roþníku se úþastnilo celkem 11 300 žákĤ ýR
a testovanými oblastmi byly: Obecné studijní
pĜedpoklady, Matematika, ýeský jazyk a
Anglický jazyk.
Prvotní „technické“ obavy, zda jsme
schopni realizovat on-line testování (jediná
možnost testování znalostí z angliþtiny), byly
pĜekonány a ovČĜili jsme si, že je v našich
schopnostech uskuteþnit testování i touto
moderní metodou... Pro maximální efektivní
využití výsledkĤ a samotného obsahu testĤ
došlo k vyhodnocení testování v rámci
pedagogického sboru, následnČ byly testy
rozebírány v jednotlivých pĜedmČtech s žáky
a poté byly výsledky a zadání testĤ pĜedány
rodiþĤm.
Finální teþkou za tímto projektem pak
bude materiál, který obdrží žáci, respektive
jejich zákonní zástupci v prĤbČhu kvČtna,
kde budou jednotlivé výsledky rozebrány
z perspektivy spoleþnosti SCIO. Jedním z
mnoha cílĤ naší školy je podávat zákonným
zástupcĤm co nejširší zpČtnou vazbu o
výsledcích, které žáci dosahují. VČĜíme,
že tento zpĤsob testování napomĤže všem
zainteresovaným stranám k tomu, aby naši
žáci dosahovali stále lepších výsledkĤ.
NOVÉ BYTY V BOLATICÍCH
Tel.: 603 226 385 | www.bytybolatice.cz
-8-
2 / 2011
JARNÍ UKÁZKOVÉ HODINY VÝCHOVNÉ ýINNOSTI V MŠ
V mČsících bĜeznu a dubnu probČhly v našich tĜídách ukázkové hodiny výchovné þinnosti. DČti svým rodiþĤm ukázaly, co všechno se ve
školce uþí, co už umí, znají a jak jsou zruþní. V každé tĜídČ byly ukázkové hodiny zamČĜené na jinou þinnost.
U KuĜátek i Berušek dČti pĜedvedly, co znají o dopravních prostĜedcích a dopravních situacích. Ve tĜídČ Jablíþek i Sluníþek kralovalo
jaro a dČti ukázaly, jak umí poznávat geometrické tvary a pracují s pracovními listy. A tak všichni vidČli, že ve školce nikdo nezahálí, a pro
každého je naše uþení velkou zábavou.
DIVADELNÍ PěEDSTAVENÍ
VESELÁ NAUKA KLAUNÍKA NOTÍKA
„Traviþka zelená, to je moje potČšení, traviþka zelená, to je moje peĜina...“
Do naší školiþky zavítaly notiþky. PĜinesli je sleþna „Písniþka“ a
klauník „Notík“. Krásné pásmo o notiþkách, rytmu , který provází každou
písniþku, naši milí kamarádi dČtem velmi pČknČ pĜiblížili. Všichni jsme
si pod nosem pobrukovali veselé notiþky a mČli jsme prima pocit z pČknČ
prožitého dopoledne. DČkujeme, Notíku a Písniþko!
Ve stĜedu jsme byli všichni natČšení na pohádku, kterou
nám zahrály paní uþitelky ze tĜíd Sluníþek a Jablíþek. „Která
to asi bude?“ Všichni jsme vyzvídali, ale nikdo ani muk. „Jak
vþeliþka zachránila králíþka“.
Tak tuhle jsme neznali. To vám byla podíváná.
Králiþkovi od zlé kozy chtČli pomoci pejsek, koþiþka
i žába, ale snaha byla marná. Koza ne a ne z domeþku
ven, sotva však pĜiletČla vþeliþka, bylo vyhráno.
JĤĤĤ, ta koza pešlášila. A víte proþ? Hádejte?
ŠKOBRÁNEK V KARVINÉ
LETNÍ DTSKÝ TÁBOR
RAN U MEDVDA
KRUŽBERK
POADATEL:
TERMÍNY:
Dne 13. dubna 2011 se v kulturním domČ v Karviné konal další
roþník regionální soutČže dČtských folklorních spolkĤ Opavského
a TČšínského Slezska.
Vystoupilo zde celkovČ 12 spolkĤ, které se ucházely o postup
na celostátní pĜehlídku do Jihlavy.
V kategorii Opavské Slezsko jsme mČli také své želízko
v ohni. SoutČžní pĜehlídky se totiž zúþastnil i náš folklorní spolek
Škobránek, který pĜedvedl choreogra¿i písní, tancĤ a her s názvem
Na Paši. Autorem této choreogra¿e je pan Rudolf Engie Kurka.
V silné konkurenci se Škobránek pod vedením Zuzky
Hanzlíkové urþitČ neztratil, o þemž svČdþil i dlouhý potlesk na
závČr jejich vystoupení, a i kdyby postup do Jihlavy nevyšel, za
vystoupení a reprezentaci obce a tradic našeho okolí jim patĜí
velký Dík.
MP
CTH:
12. PS MOP, Liptovská 21, Opava – Kylešovice
1. turnus
1.7. – 15.7.2011
2. turnus 15.7. – 29.7.2011
Tajuplný les
CO NABÍZÍME?
x Dlouhodobé zkušenosti vedoucích a instruktor
x Dohled profesionálního zdravotníka
x Odpovídající hygienu
x Pojištní všech ú
astník tábora
x 5x denn vydatnou stravu
x Ubytování ve stanech
x Krásnou pírodu parku Moravice
x Velkou spokojenost dtí
x Spousty skvlých zážitk
ZA KOLIK?
2.950,-K
INFORMACE POSKYTNE:
INFORMACE POSKYTNE:
x Roman Janá
ek: 602 736 286, [email protected]
x Jií Zemek: 602 563 002, [email protected]
x Gabriela erná: 721 851 934, [email protected]
x
Tereza Chovancová: 776 885 819, [email protected]
-9-
2 / 2011
UKÁZKOVÁ HODINA
SPORTOVNÍ GYMNASTIKY
V pondČlí 14.bĜezna se všichni naši malí gymnasté pĜedvedli
v plné parádČ. Svým rodiþĤm ukázali, co se za pĤl roku cviþení v
našem kroužku nauþili a co už umí.
DospČláci koukali a byli na své dČti pyšní. Krásné držení tČla,
vzpĜímená hlava a chĤze, prĤpravné gymnastické cviky , kotouly
vpĜed i vzad, to byla pro naše malé gymnasty úplná maliþkost.
Teć nám ještČ chybí vybojovat zlatou medaili na
gymnaestrádČ a jsme super sportovci. Držte nám v þervnu palce,
aĢ to zvládnem.
NOC S ANDERSENEM V KNIHOVNċ JIŽ POŠESTÉ
32 dČtí, 2 knihovnice a 3 pomocníci strávili
kouzelnou noc s Andersenem již pošesté ve
štČpánkovické knihovnČ. Letos bylo pro dČti
pĜipraveno soustu aktivit. Jako každý rok se
dČti na poþátku vzájemnČ seznámily, daly si
zajímavé pĜezdívky a už se þekalo co dále.
PĜed knihovnou jsme spoleþnČ zasadili
pohádkový strom „ Anderseni fabularis“,
kdy každý pĜiložil ruku k dílu. Poté dČti
našly v korunČ stromu dopis s jehož pomocí
se vydaly na cestu za
pokladem. BČhem cesty
nacházely rĤzné indicie a ty
jim pomáhaly postupovat
k
vytouženému
cíli.
Dokonce jednu indicii nám
pĜedal samotný duch H.Ch.
Andersena a také nám
pomohl, když jsme se dostali
do nesnází a „podaĜilo“
se nám zabloudit. Poklad
v podobČ kouzelných mincí
a špekáþkĤ jsme ale nakonec
pĜece jen našli. Všichni už
mČli velký hlad a tak se
rozdČlal oheĖ a špekáþky
VELIKONOýNÍ TLACHY
jsme si pomalu opékali. A protože už byla
hodnČ velká tma, rozhodli jsme se vydat
na stezku odvahy. Všichni, kteĜí bez úhony
stezkou došli až do knihovny, zanechali svĤj
podpis na prastaré listinČ.
Následovalo þtení andersenovských
pohádek a v návaznosti na nČ dČti hrály
rĤzné soutČže. Nakonec jsme nevynechali
ani vyvolávání duchĤ a k našemu pĜekvapení
duch Andersena pĜece jen pĜišel. NČkteré dČti
v nČm dokonce poznaly pana starostu. Ale kdo
ví? Z duchaĜské návštČvy mČly dČti obrovskou
radost a to nejen proto, že jim pĜinesl tolik
oblíbenou pizzu. A protože už bylo hodnČ po
pĤlnoci, nejmenší þtenáĜi se šli zachumlat do
svých pelíškĤ a ti starší si ještČ dlouho povídali
o prožitém pohádkovém veþeru.
Druhý den ráno dČti obdržely pamČtní
listy a vydaly se domĤ. Za podporu patĜí díky
vedení obce ŠtČpánkovice, a.s. Kofola a ¿rmČ
Klemens, kteĜí celou akci sponzorovali. MT
TVOěIVÁ DÍLNA QUILLING
V knihovnČ jako každoroþnČ probíhaly „Velikonoþní
tlachy“. Tentokrát jsme výtvarný workshop zamČĜili na
pletení z papíru. Všichni šikovní, kteĜí se setkání zúþastnili,
si vyrobili pod vedením paní Jarmily Šímové originální
nádoby a vázy. Nejen dospČláci, ale i dČti si pĜišli popovídat,
odpoþinout, nČco pČkného vyrobit. Výborné frgály z pekárny
v Bolaticích chutnaly všem, pĜipravená káva také a už se
všichni tČší na další akci v knihovnČ.
MT
Ve þtvrtek odpoledne se knihovna promČnila ve tvoĜivé centrum. TČsnČ po
poledni dorazily dČti z naší základní školy a pod dohledem zkušené lektorky
si vyrobily zajímavé a originální pĜání pro své kamarády a blízké. Získaly
nejen pČknou inspiraci, ale nauþily se novu techniku, u nás zatím ještČ
málo rozšíĜenou. DČti byly šikovné a skoro všechny výrobky se povedly.
NáslednČ pak dČti vystĜídali dospČláci, kterým šla práce také pČknČ od ruky.
Dokonce si stihli i popovídat a vypít “dobrou kávu v knihovnČ“. Celá akce
se uskuteþnila za podpory nakladatelství Anagram, jejichž knížky jsou plné
bájeþných nápadĤ a jsou také k pĤjþení v naší knihovnČ.
MT
-10-
2 / 2011
VESELÉ A DOVÁDIVÉ ýTENÍ
V KNIHOVNċ
V rámci mČsíce bĜezna, jakožto mČsíce þtenáĜe, bylo pro dČti z mateĜských
škol ve ŠtČpánkovicích a v RohovČ pĜipraveno veselé þtení v knihovnČ, kde
knihovnice pĜevleþeny za skĜítky pĜipravily zajímavý program.
DČtem se pĜedþítala legraþní pohádka naruby O zlaté rybce, následovnČ
se pak dozvČdČly, jak je to správnČ a také sami pohádku dle obrázkĤ sestavily.
A jelikož se blížil apríl, byla pro nČ pĜipravena i aprílová pohádka s obrázky,
kdy dČti pomáhaly paní knihovnici pohádku vyprávČt.
Na závČr se knihovna promČnila v loutkové divadlo a knihovnice zahrály
dČtem pohádku O koblížkovi . DČti samotné byly do pĜedstavení aktivnČ
zapojovány. Dle reakcí dČtí bylo znát, že se jim v knihovnČ líbí a doufáme, že
MT
se budou rádi do knihovny vracet.
REJ ýARODċJNIC
„PěÍMċSTSKÝ TÁBOR“
VE ŠTċPÁNKOVICÍCH
zamČĜený na turistiku, sportovní hry, þtení pohádek a pĜíbČhĤ
Vážení rodiþe, pracovnice knihovny ve ŠtČpánkovicích pĜipravily
týdenní tábor v knihovnČ ve ŠtČpánkovicích pro dČti, které tráví þást
prázdnin doma a chtČjí si zpestĜit volný þas. DČti prožijí spoustu legrace
a zábavy, þekají na nČ hry, soutČže, koupání a výlety do pĜírody. DČti
prožijí také jednu noc v knihovnČ s opékáním u táboráku, diskotékou
a stezkou odvahy.
Tábor je vhodný pro dČti od 7 do 12 let. Program každého dne zaþíná
v 8.00 hodin a konþí v 16.00 hodin téhož dne, mimo dne pĜespání.
Termín I.: 8. – 12. srpna 2011
Cena 1 300,-Kþ
V sobotu 30.dubna bylo typické aprílové poþasí.
Sluníþko nejdĜíve svítilo a když se pĜibližoval þas
zaþátku akce, rozpršelo se, ale nakonec se pĜece jen nad
ŠtČpánkovicemi vyjasnilo a rej mohl zaþít. ýarodČjnice
i þarodČjníci si nejdĜíve protáhli ztuhlé svalíky v kruhu
rozcviþkou proloženou veselými zpívánkami i rýmovaþkami a hned nato se vydali prĤvodem, na jehož
konci upálili þarodČjnici. Podle pĜedstav KeltĤ konþila
této noci moc duchĤ a všech þlovČku nepĜátelských sil
zimního pololetí. Nastávalo naopak plodné období bujného letního vzrĤstu a
vzkvétajícího života.
Na akci si pĜišli na
své jak malinké dČti,
tak i starší.
Program byl pĜipraven tak, aby si
užili dvČ a pĤl hodiny
rejdČní všichni. DČti
si prošly stezku sestavenou z pavuþinového
labyrintu, bČhání s nabČraþkou naplnČnou
þarodČjnickým lektvarem a dalších kouzelnických dovedností.
Na samotném konci
jim vyþaroval Lexikon
kouzel sladkou odmČnu.
Kurková J.
Cena zahrnuje: PojištČní, obČdy, svaþiny, externí pracovnici, vstupné
na akce, jízdné, materiály ke hrám a soutČžím, ceny za soutČže a
upomínkové pĜedmČty.
Záloha: 500,- Kþ splatná pĜi pĜihlášení dítČte
PĜihlášky na tábor si mĤžete vyzvednout v Místní knihovnČ ve
ŠtČpánkovicích. Poþet dČtí je omezen na 30 dČtí v jednom turnuse.
V pĜípadČ vČtšího zájmu další turnus (termín II. 1. – 5. srpna 2011).
DČti je potĜeba nahlásit do 15. þervna 2011.
Bližší informace podají pracovnice knihovny osobnČ nebo na tel.
þíslech: 553 609 965, 606 344 931, 723 623 290.
-11-
2 / 2011
NEJSTARŠÍ PEýETIDLO OBCE
Všem se jistČ vybaví znak naší obce - þerno-zlatý
þtvrcený štít s útrpným kolem sv. KateĜiny v opaþných
barvách. Tento symbol byl ŠtČpánkovicím udČlen 12.
ledna 1996 pĜedsedou Poslanecké snČmovny Parlamentu
ýR. Autorem byl Jan Tejkal, který se nechal inspirovat
starým úĜedním razítkem z 1. poloviny 20. století.
Víte však, jak vypadal symbol nejstaršího peþetidla
obce? Tehdy ještČ kostel sv. KateĜiny nestál a pro peþetní
znamení byl vybrán symbol jiný, ale rovnČž pro tuto oblast
charakteristický.
Nejstarší peþetidlo mČla obec již v 17. století, avšak
jeho dochovaný otisk pochází až z roku 1722. MČlo podobu oválu o výšce 32 mm a šíĜce 29
mm a byl lemován vavĜínovým vČncem a tenkou linkou. V peþetním poli byl umístČn štít,
který zdobil celý pluh, pod ním brány a nad ním vidle zkĜížené s motykou (þi dvouzubým
kopálem). U horního okraje štítu byly navíc umístČny tĜi hvČzdiþky. Kolem štítu se nacházel
nČmecký majuskulní nápis (z velkých písmen) – „GEMEIN INSIE...ANEWIETZ“, který se
však nedochoval v úplném znČní. (viz foto)
Peþetidlo se postupnČ vyvíjelo, ale motiv zemČdČlského náþiní zĤstával až do 1. republiky,
kdy byl zmČnČn. V té dobČ se v nČm již objevuje motiv patronky zdejšího kostela sv. KateĜiny
s muþednickou palmovou ratolestí v jedné ruce, meþem v druhé a nožovým kolem stojícím u
nohou. Kolem tohoto vyobrazení se navíc nacházela legenda: „Obec ŠtČpánkovice * Okres
Hluþín“. Po 2. svČtové válce se však již užíval pouze nápis.
Symbol utrpení sv. KateĜiny byl obnoven a dodnes je souþástí znaku a zároveĖ praporu naší
obce.
Jana NevĜelová (Zdroj: Karel Müller - Peþeti a znaky obcí na Hluþínsku)
PěÍSPċVEK ý. 2 DO SOUTċŽE
„SEN O AMERICE“
S Kájou se znám témČĜ þtvrt století. Byla a je dlouhodobČ mou
sousedkou a kamarádkou, než nás osud rozdČlil a zavál každou do
jiné konþiny. Kája se pĜestČhovala na jinou ulici v OpavČ a já šla
z Opavy do ŠtČpánkovic. Takže naše kamarádství zĤstalo povČtšinou
na telefonické komunikaci.
Když mi poslednČ volala, ptala se mimo jiné, zda ještČ hledám
práci. Naþež jsem jí odpovČdČla, že ano. “A nechceš pĜijet za mnou
do Ameriky?“ „Tady je práce, že budeš þubrnČt.“
„Najdeš mČ v New Yorku v hotelu PLAZZA,“ a zavČsila.
Neváhala jsem ani vteĜinu, takže jsem v hotelu PLAZZA byla
coby dub. Byl pĜekrásný. Toþené, z bílého mramoru schodištČ
uprostĜed hotelu, spojovalo nČkolik desítek pater. Bylo zdobené
rĤznými kvČtinami a rozmanitou zelení, což na mne pĤsobilo jako
botanická zahrada. Celou tu nádheru dokreslovala hudba, lynoucí
se z rĤzných místností, takže jsem si pĜipadala jako v ráji. Tóny,
které mne za Kájou zavedly, znČly obzvlášĢ hezky. A nádherný
byl prostor, v nČmž se Kája nacházela. TvoĜila jej obrovská vana,
osázená zlatými ornamenty, posazená rovnČž do bílého mramoru. I
zde byla spousta kvČtin a rostoucích bonsají v rĤznorodé zeleni. A
uprostĜed této nádhery, v té prostorné bohatstvím zdobené vanČ se
v bublinách pČny rochnila kamarádka Kája, kterou ovívaly pavími
vČjíĜi dvČ þernošky. Obþas ji omyly pČnou. Když mČ Kája spatĜila,
hned na mne vychrlila, jak je v Americe fajn a pochlubila se, jak se
tu o ni dobĜe starají. Já však hned svedla Ĝeþ na práci, protože kvĤli
ní jsem do Ameriky pĜišla. Když však došlo na mou otázku, þím
se Kája vlastnČ živí, vnoĜila odpovČć do bublin, takže jsem se nic
bližšího o její práci nedovČdČla.
Z niþeho nic se mi však zachtČlo na malou. Taková pĜepadovka
moþového mČchýĜe a já musela nutnČ na záchod. Proto jsem se
þernošek zeptala, kde najdu toalety. NČjakými gesty mi ukázaly
smČr, kudy bych je mČla najít. Jenže aþ jsem hledala jak hledala,
záchod nikde.V celém patĜe luxusního hotelu PLAZZA toalety
nebyly. A nebyly ani v druhém, ani ve tĜetím, ani v dalším jiném
-12-
PROý ýEŠI SMRDÍ
KvČtoslava Magerová
ýeši smrdí, to o nás venku tvrdí,
ýeši smrdí, ne proto, že snad prdí.
To co dlabem, žádná sláva,
Kvalita spíš pokulhává,
VepĜov, co oón dává,
Nám na talíĜích pochrochtává.
ýeši smrdí, neví, co za hnĤj jedí,
ýeši smrdí
Na což jsou jistČ hrdí.
HovČzí nevalná šĢáva,
Kyselinou závan dává,
Za což nemĤže ta kráva
Jejíž strava má být tráva.
Mléko též je samé fĤjblé,
S alergeny kde kdo stĤnČ,
Pozdržím Ĝeþ o všech prĤjmech,
Na trĤnech si mĤžem funČt.
ýeši smrdí, to o nás venku tvrdí,
ýeši smrdí, ne proto, že snad prdí.
Nekvalitní jídlo jíme,
Zrovna tak, jako ty svinČ,
Zdravím za to zaplatíme,
Což až þasem jistČ zvíme.
Cinklé maso žerem dlouho,
Není to za dobu pouhou,
Dioxin je pouze drobnou,
Jak o zdraví ýechy skrouhnout
podlaží. Nadávala jsem
jak špak, že takový
vČhlasný hotel a nemá
Stres nám dává rovnČž zabrat,
ani tu pitomou latrínu.
Potní žlázy musí makat,
Moþák se hlásil o
A komu vadí ýechĤ zápach
slovo stále intenzivnČji
MĤže frĖák sprejem špláchat.
a pohroma v podobČ
poþĤrání se už zaþínala
A proto ýeši smrdí, což o nás
klepat na kalhotky.
venku tvrdí,
Náhle mé oþi zkoprnČly
ýeši smrdí, musí být totiž hodnČ,
na dveĜích s nápisem
ale hodnČ tvrdí.
WC.
Vlítnu do nich jak buldok za masem a ejhle. Fronta, která se
toþila v tČsné místnosti a která na mne zírala jako na vetĜelce, dávala
pohledy najevo, že mám jít do Ĝady. Prosím tedy všechny pĜítomné,
že už to fakt nevydržím, když vtom se otevĜely jedny ze dvou dveĜí a
to pánské, do nichž jsem vbČhla. V tom rozrušení jsem ani nestaþila
zaznamenat, že záchody tvoĜí dvČ kadibudky jdoucí za sebou.
PĜední byla pro ženy, zadní pro muže. Já si ulevovala, þi chtČla ulevit
na pánské. Ale nešlo to. Aþ jsem tlaþila jak tlaþila, vyþĤrat se mi
nezdaĜilo. Bylo mi to divné. A jak si tak hovím v dĜevČnici, pĜede
mnou v dámské kadibudce se tlaþilo a bombardovalo v plné palbČ.
A aþ jsem tu dámu nevidČla, dost znaþnČ jsem její salvu cítila. I pĜes
nelibý puch mne zaujal nápis bijící do oþí, umístČn na zadní stČnČ
dámské kadibudky: „Jestli hledáš práci, tady najdeš hovno!“ A šipka
smČĜovala dolĤ, k výĜezu dĜevČnice, kam v zápČtí hovno dopadlo. Že
bylo od bombardující madam, mi došlo hned v zápČtí, však korunu
celému procesu nasadila Kája, která se tu z niþeho nic objevila a
metlou tu hromádku lidského smradu smetla neznámo kam se slovy:
“To víš, sraþky máš všude, ale tady tČ z nich aspoĖ vykoupou“, a jak
se z nenadání objevila, tak i zmizela.
A tím zmizel i mĤj sen a abych se nepoþĤrala, vyskoþila jsem
z postele ven.
KM
ZE ŠTċPÁNKOVIC NA NEJVYŠŠÍ HORU AFRIKY
„KILIMANDŽÁRO - 5 985 m“
První diskuse o tom, že další z Ĝady nejvyšších vrcholĤ 7 kontinentĤ
tzv.7summits bude Kilimandžáro, probČhla pĜed Vánoci. Expedice do nitra
Afriky s cílem zdolat její nejvyšší horu byla naplánovaná na leden. Nejlepší
poþasí, pohodový výstup, spousta slunce a žádní moskyti. Nádherná pĜedstava. Pro mČ však kvĤli práci v lednu nerealizovatelná. Nejlepší kamarád Petr by
mČ asi ukamenoval. Výprava tedy odjíždí beze mČ.
Myšlenka, že þlovČk si má plnit své sny, mČ však neopouští. NenápadnČ
sbírám informace o výstupových trasách, podmínkách, vybavení a potĜebné
psychické i fyzické kondici. Po návratu kamarádĤ z lednové výpravy jsem se
de¿nitivnČ rozhodl. PĤjdu sám! Zkusím tu nejménČ využívanou cestou v tom
nejménČ vhodném období. Mým pĜedstavám odpovídá duben v období dešĢĤ
a trasa Umbwe. K tomu zamítám pĜílet pĜímo pod horu a namísto toho se
tČším na 500 km pĜejezd „jakkoliv a þímkoliv“ pĜes pĤl Keni do Tanzanie.
Zajímavé pro mČ bylo, jak se cestovní agentury pĜedhánČjí v nabídkách lážoplážo výstupu. O tom, že tĜetina lidí vrcholu nedosáhne, nikde ani zmínka.
V tČch výškách totiž velmi rychle vzniká edém na plicích nebo na mozku. Své
by o tom mohla povídat þeská tenistka Martina Navrátilová, která musela boj
o vrchol pĜed 2-ma lety vzdát. Kdyby ji nesnesli tak rychle a letecky nepĜemístili do nemocnice v Nairobi, pravdČpodobnČ by nepĜežila. Zase to nebude
asi taková Àajda. PostupnČ tedy sbírám kondici, nutná oþkování proti žluté
zimnici, bĜišnímu tyfu, žloutenkám, obrnČ a zaþínám se v pĜedstihu ládovat
prášky proti malárii. Informace na pĜíbalovém letáku o noþních dČsbČsech,
halucinacích a námČsíþných stavech mČ nechávají klidným. Zmínka, že sebevraždy a sklony k nim byly zaznamenány pouze zĜídka, už tedy o nČco ménČ,
ale s myšlenkami na nepoznané radostnČ zapíjím pilule vinným stĜikem. Moc
se tČším. PĜedevším když sleduju, jak fyzická kondice díky kolu a cviþení
raketovČ stoupá.
První problém nastává v pĜípravČ obleþení. Na
Kili se stoupá pĜes 5 pásem. ýlovČk nejdĜív prochází deštný prales, potom giga vĜesovištČ, velké
šutry, skálu a malé šutry, hluboký sopeþný popel
a ledovec vrcholu. Dlouhé uvažování ukonþuje
pár hodin do odjezdu. Do báglu narvu to nejlepší
co mám a nad ránem þekám na kamaráda, který
mČ veze do Ostravy na vlak. Sehnal jsem poslední
volnou místenku. Louþení na perónČ skoro se slziþkou a už mašíruju s cca 25kg báglem pĜes celý
vlak. SamozĜejmČ svoje místo nacházím hned za
kabinou strojvĤdce. Nedbám na utkvČlou pĜedstavu knihy PĜedtucha, o které jsem pĜed 20ti lety pod
pĜísným pohledem p. uþitelky StĜíbné referoval
zívající 7.tĜídČ a ve 160tce ráznČ usedám vedle
vysmáté dívky. MarnČ uvažuju, proþ má na klínČ tak hnusnou tašku. Po pár
vteĜinách jízdy pochopím. Z tašky na mČ naštvanČ þumí vyžraný þerný kocour.
Za jeho tázavého pohledu si dávám radČji frĢana. Že by si dal taky? Napadá
mČ. Posunkem tedy nabízím nejdĜív kocourovi a následnČ jeho paniþce. Oba
odmítají po svém. Kocour od té doby na mČ nepromluví ani slova, zato paniþka vypne Àašinet až pĜi rozluþce na hlaváku v Praze. ŠtČstí, že si nevšimla,
jak jsem hned za Ostravou zapnul mozkopilota a do boltcĤ vetknul sluchátka
s live koncertem Iron Maiden 85. Cesta ubČhla dostateþnČ rychle. Turskish
Airlines, pĜestup v Istanbulu a þekaþka na let do Nairobi. Teprve na Ruzyni si
uvČdomuji, že mĤžu bČhem transportu pĜijít o svĤj bágl s celým vybavením.
Protože mČ pĜedstava výstupu v šortkách z pĜíruþního, vrcholového báglíku
moc nenadchla, bČžím proto pĜes celý terminál a radostné pĜiplácím pár pČtek
chlapíkovi, který mi folií mČní bágl ve slizké bíle beztvaré nČco. Kdyby v tom
2 / 2011
byla mrtvola nacpaná handsgranátama, nikdo by to nepoznal. Jsem trošku klidnČjší. Turci mČ moc pĜíjemnČ pĜekvapili teplými jídly a k pití cokoliv, po celou
dobu letu. PatĜiþnČ jsme toho využili s mým novým kamarádem z Jihlavy,
který lítá do Turecka posledního pĤl roku projektovat továrnu. Oba jsme
byli nadšení, jak se s pĜibývajícími hodinami „all inclusive“
letu dramaticky zlepšuje naše
konverzaþní angliþtina. Až do
Keni jsem totiž sedČl uprostĜed
Kenya-národního týmu maratoncĤ, kteĜí pĜedešlé dny bČhali
v Praze. Družba ŠtČpánkovice –
Shishinda navázana.
V Nairobi jsem se moc nezdržel. PotĜeboval jsem najít smČr a dopravu
smČr Tanzanie. Po zjištČní situace jsem usoudil, že nejlepší bude využít malých džungle-busíkĤ, kterých prý po celé zemi jezdí mraky. Nalézám první
míĜící mým smČrem. PracnČ se vsoukám dovnitĜ a ptám se sám sebe, kam asi
dojedu. Nemusím dlouho uvažovat. ěidiþ totiž po 500 metrech zastavuje se
slovy „Finish and here wait for another“. Sedím dál, jakože se mČ to netýká.
NicménČ ten þlovČk vypadá, že to fakt myslí vážnČ, takže se velmi neochotnČ
ještČ pracnČji vysoukávám ven. Sedám si na plot v zapadlé uliþce 4milionového Nairobi a uvažuju, zda nezmČnit druh dopravy. Z pomalého pĜemýšlení mČ
vytrhne rachot blížícího se stroje neznámého pĤvodu. Vstávám a Ĝíkám si, zda
zvednutý palec na mojí mávající ruce znamená to samé co v EvropČ. Nerad
bych mČl totiž nČkde vytesáno: „žádal autobus o bongo bongo“.
K mé spokojenosti však maslostroj zastavuje. Po pár vteĜinách konverzace se usazuji vedle ušmudlané spálené ýíĖanky v dlouhé, pĜedpokládám, že
pĤvodnČ bílé sukni. PostupnČ opouštíme rozlehlé Nairobi. Sice nechápu, jak
mĤže ta zmČĢ plechĤ a sedadel držet pohromadČ, ale protože se mČ drží nálada z letadla, je mi to vcelku jedno. Asfaltka, pole, stromy, díry, osada, les…
všechno jedno. Vysmátý šofér a rychlost stroje je za všech okolností poĜád
stejná.
Z ýíĖanky se
bČhem následujících
kilákĤ vyklube americká studentka posledního roþníku medicíny z Millwaukee.
3 mČsíce stopuje
v rovníkové Africe a
právČ se snaží vpašovat se do Malawi.
Celá
cesta
pod
Kilimandžáro, kterou
jsem zvolil, je neskuteþnČ pouþná a vĜele doporuþuji. CelkovČ jsem pĜestupoval 4x, potkal spoustu zajímavých lidí a také jsem pĜišel o všechny þokolády
a všechno jídlo, které jsem rozdal ve vesnicích dČtem. Na KeĖsko-Tanzanské
hranici jsem mČl drobné problémky, ale vzhledem k tomu, že jsem byl o pĤl
metru a o pĤl metráku vČtší než všichni ostatní, se mi nakonec podaĜilo být ve
smluvenou dobu na smluveném místČ pod Kili. První etapa tedy v pohodČ.
Na dohodnutém místČ se setkávám se svým povinnČ najatým vĤdcem
Emanuelem a snažím se mu vysvČtlit mĤj zámČr i þasový plán. VysvČtluje mi
jak je to proti všem pravidlĤm a že 5denní výbČh trasou, kterou jsem zvolil,
nezvládne. Nevzdávám se a po pár hodinách spoleþné komunikace nalézáme
Ĝešení v trase Shira. Po pĜespání pod Kili jsem tedy ráno pĜipraven ve stanovenou dobu. Zelená terénní toyota nás odveze do registraþního Gatu, kde podle
instrukcí musím nahlásit celkový poþet dní výstupu.
Dle Ema radČji všude uvádím o 2 déle. Všechno se musí pĜesnČ zvážit a
zapsat. ChtČjí mČ zvážit taky, ale nestaþí jim závaží. Strážci parku mČ požádají, jestli by se se mnou mohli pro kamarády alespoĖ vyfotit…nojono, proþ
ne. Velký bágl odevzdávám nosiþĤm a vyrážíme. Cesta pralesem je nádherná.
PĜipadám si jako Jake poprvé brodící se pralesem Pandory. Natáþím opice, giga
stromy, kvČtiny, výhledy…prostČ nádhera. Je duben - období dešĢĤ. Všechno
tady pulzuje životem. KomárĤ poskrovnu, jdu v ¾ šortkách a triku, paráda.
Den 1.:
Celý první úsek cca 1000 výškových metrĤ mČ Emanuel uþil „pole-pole“
þesky pomalu pomalu. Po 85. jsem mČl na jazyku „drž už hubu“, ale místo toho
jsem opČt radČji po 84. Ĝekl „haraka, haraka“ tj. rychleji rychleji. ProstČ jeho
tempo mi pekelnČ nevyhovovalo. Byla mi hrozná zima a neumČl jsem se niþím
zahĜát. První výškový tábor je cca v 3.600 m a setkávají se tady 3 cesty. Jíst
-13-
2 / 2011
nechci, rozhodl jsem
se, že vČtšinu výstupu
pĜežiju na podkožní
rezervu. NicménČ nosiþi jsou placení také za
výkrm turistĤ, odmítnutí je urážkou. S pistolí u hlavy tedy do
sebe tlaþím pĜedkrm,
polívku, maso s brambory, dezert a naloupané ovoce. Všechno
zvlášĢ na talíĜích s železnými pĜíbory. NezapomnČli ani na pravé sklo. PĜi pohledu na to všechno
mám chuĢ utéct. Po skonþeném hodokvasu sbírám odvahu na vážnou diskusi
na téma tempo výstupu a pĜíští žranice. Diskuse je bouĜlivá. Po drobném dárku
mé rezervní ½litrové plácaþky vyhrávám a s dobrým pocitem se jdu zvesela
v mracích projít po táboĜe.
Cestou napoþítám 4 stany. Ema vysvČtluje, že v sezonČ je to tady úplnČ
full a hlava na hlavČ. Nejvíc mČ tČší, že odnČkud slyším þeštinu. HlasitČ tedy
þesky nabídnu celému táboru slivovici a þekám na odezvu. SkrytČ doufám,
že nepĜibČhne nČjaký zatoulaný hroch nebo za kaktus namaskovaný bojovník
za svobodu. Za pár vteĜin však pĜišla skvČlá odpovČć v podobČ 3 supr borcĤ
ze Šumperska a Jihlavy. RychlostnČ se v té kose seznamujeme, dáváme pár
frĢanĤ a pĜed úplným zmrznutím utíkáme zpátky do expediþních stanĤ. Moc
se tČším na zítĜek. Ve stanu si svĤj spacák radČji vkládám do vaku pro pĜežití a
usínám jako zabitý. Tma tady na rovníku pĜichází extrémnČ rychle.
Den 2.
Probouzím se okolo 6té a obdivuju nádherný výhled. V noci pršelo a mraky
jsou nad ránem o dost níž. Cca 70km od nás krásnČ vyþuhuje z mrakĤ vrchol
aktivní sopky Mt. Meru 4.556m. Kdyby ji býval byl pĜed pár tícísi lety pĜi
obrovské explozi neulítl vrchol do pryþ, byla by nejvyšší horou Afriky ona. Za
soustavného pokecu
s klukama se rychle
balím a tČším se na
výstup. Dnes je potĜeba vybČhnout do
4.600 m, otestovat
odolnost hlavy proti
výškové nemoci a
sebČhnout zpČt do
3.900 m na jinou
stranu hory.
Po prvních metrech jsem pochopil,
že vþerejší vážná
diskuse nemČla kýžený efekt. Šli jsme
totiž ještČ pomaleji. Plácaþka samozĜejmČ v hajzlu. Nedalo se nic dČlat, zmrznout jsem nechtČl, a proto jsem oznámil, že jdu tempem vlastním. Emanuel
chtČ nechtČ souhlasil. ýekal jsem ho potom na high pointu daného úseku a
zpČt dolĤ jsme už scházeli opČt spolu. Nadšený teda nebyl. PoĜád mi však
v hlavČ vrtala otázka, zda není nemocný. V 2. táboĜe jsme opČt moc dobĜe
pokecali s klukama. Oba dČlají doktorát z matiky v Amsterdamu. Nostalgicky
jsem vzpomínal, když jsem ho v jejich vČku dČlal v OstravČ pĜed 10ti lety já.
3. Borec Pepa právČ ukonþil 3mČsíþní lékaĜskou výpomoc a praxi v sousední
Burundi. PĜesnČ od tam pocházel Mireþek from Bujumbura . Pepa na závČr
svého pobytu pozval kluky a 3týdny se toulají Afrikou vþetnČ safari a Kili.
Spát jdeme dost brzy. 3. den bude nejnároþnČjší.
Den 3. -4.
Dnes je potĜeba, pouze s drobným odpoþinkem v base campu, vystoupat
cca 2.500 v. m. na vrchol do 5.900 m a potom rychle sebČhnout cca 2.700 v. m
zpČt do 3.200 m. To je jako vybČhnout z nuly na Gerlach a zpČt s velkou beþkou piva na zádech jako simulace podmínek v 6.000 m. Jdeme na to…pĜíšernČ
pomalu. Moje nálada není nejlepší. PopohánČní Emanuela jejich harakou už
nezabírá vĤbec. Cestou nahoru potkáváme kanadskou expedici, která schází
dolĤ. Z jednoho borce mám pocit, že mu místo kyslíku snad dali dýchnout
rajský plyn. Vysmátý jak leþo. Myslím, že byl totálnČ aut. O pár dní pozdČji
jsem ho potkal v hotelu v Moshi, vcelku paĜmen. Nepamatoval si dost dobĜe,
jak se dostal nahoru, dolĤ má prázdno úplnČ. V base campu je výška už vcelku
znát, ale musím Ĝíci, že moje síly tak na 95%. S klukama se drobnČ hecujeme
a za nevČĜícího pohledu pĜítomných guidĤ se v rámci miniaklimatizace skoro
sprintem pouštíme pár set metrĤ nad tábor. Z guidĤ þiší jasné. „.. jsou to prostČ
paka..“. Zastavujeme se nad táborem, smČjeme se jak blázni a dČláme pár fotek.
Já vytahuju vypĤjþený satelitní telefon a zvesela oznamuju, že za 5 hodin cca o
-14-
pĤlnoci vyrážíme zdolat vrchol. Síla vichĜice dramaticky stoupá. Nechci zažít
let ve stanu a tak mu co pĤl hodiny radČji kontroluju kotvící lana. Postavili ho
totiž pĜesnČ na hranu skály, která padá cca 500 m kamsi dolĤ do mrakĤ. UvnitĜ
vichrem rozbouĜeného stanu teda žádný pĜíjemný pocit. PodaĜí se mi na pár
chvil zavĜít oþi. O pĤl noci mČ budí hodinky.
Navlékám na sebe všechno co mám a do vrcholového báglíku dávám ještČ
do klubíþka staženou péĜovou vestu. Za nedlouho zjistím, že snad nejdĤležitČjší
rozhodnutí celého výstupu. Jdeme moc pČknČ, mám radost. V duchu jsem si
vyþítal, že jsem guidovi kĜivdil. Poþítám, že v 5.000 m je cca minus 10 a vichr
jak hrom. V hlavČ mám hlášku „trošku mČ zebou nožiþky“ z ¿lmu S tebou mČ
baví víte co. ZjišĢuju, že rozhodnutí vzít si své sice úplnČ nejteplejší, ale dost
potem provlhlé fusekle nebyl nejlepší
nápad. Zvolit smrádeþek, ale teplouþko
byla prostČ blbost. PĜi té pĜedstavČ se
neubráním smíchu. Sopka mČ však ihned
trestá pĜimrznutím jazyka. Koutky se mi
taky nČjak tČžce spouští dolĤ. Za trest
vypadám jako Joker z Batmana. Od cca
5.100 m Emanuel znatelnČ zpomaluje.
Ptám se…ale vše prý ok. SvČtýlka klukĤ
zespod nás ovšem zaþínají dohánČt, což
nesu dost tČžce. Asi po hodinČ nás dohnali, prohodili jsme pár slov a bČželi
dál. V 5.500 m a ve vichĜici si þlovČk fakt
moc nepokecá. KaždopádnČ jsem zaþínal mít strach o svého guida, o celkové tempo a o pĜípadné svoje omrzliny. Emanuel pĜestal mluvit úplnČ. Požádal
jsem o pomoc a názor 3 další guidy, kteĜí se drali nahoru z rĤzných stran. VĤbec
nikoho to nezajímalo. Nikoho. Emanuel cca 100 v. m. pod hranou kráteru zkolaboval. Byl jsem však pĜipraven. PodaĜilo se mi ho dostat na hranu Stella point
v 5.700. Narval jsem do nČj všechny svoje energetické tyþinky, všechnu vodu a
dal jsem mu náhradní obleþení a rukavice, co mám pĜi výstupech vždy s sebou.
Vzpamatoval se za pár minut, nicménČ neschopen jakékoliv další chĤze. Navíc
mČ zaþal prosit o mlþenlivost a o to, abych v té tmČ dolezl po okruhu kráteru
dalších cca 200 v. m. na nejvyšší bod UhuruPeak 5.985 m a udČlal fotku, jinak
tu práci už nikdy nedostane. Jít neznámým terénem sám v naprosté tmČ cca
kilometr ve výšce kde už tČlo není schopno se vypoĜádat s tlakem a dokáže ho
pouze krátkodobČ akceptovat, není tedy žádný med. NicménČ udČlal jsem to.
Cestou jsem 2x málem sletČl do kráteru, ale vþas jsem se zastavil a vrátil se.
Pár stovek metrĤ od Uhuru jsem potkal scházivší výpravy a požádal kluky
o pomoc. Nejenže se Pepa vrátil se mnou zpČt na Peak udČlat pár fotek, ale
následnČ mi nabídli i svoji vodu, þokolády atd. Emanuela jsme potom našli už
znaþnČ zotaveného tam, kde jsem ho pĜed tím zabalil. PodČkoval a následnČ
jsme šli 12 hodin pomalu a úplnČ mlþky dolĤ. No každopádnČ jsem mČl þas
fotit a natáþet. Film bude skvČlý.
U výstupního
Gatu jsem
poþkal na
certifikát
a už jsem
uhánČl
zpČt
na
hotel a do
Nairobi
na letadlo.
Díky pĜedchozí cestČ
jsem to teć
zvládnul
za polovinu þasu a
mohl jsem
si proto dovolit projít v centru pár ulic. ProstČ jsme to zvládli. Supr. Vlajeþku ŠtČpánkovice
jsem zapíchl cca 6.000 kilometrĤ odsud ve výšce bezmála 6.000 m. VČĜím, že
tam vlaje ještČ teć, dal jsem to na dost nepĜístupné místo. Takže kousek naší
vesnice, kousek každého z nás je tam. Kdy se to zase poštČstí?
CelkovČ musím Ĝíct, že výstup na Kili je fyzicky srovnatelný s výstupem
na Lysou Horu a vČĜím, že by ho po drobné instruktáži v rámci tČlocviku zvládli i vyšší roþníky naší základky. Poznal jsem 5 výstupových cest na vrchol.
PĜípadným dobrodruhĤm doporuþuji využít cestu Machame. KaždopádnČ
všechny cesty jsou výborný trénink a já se moc tČším na expedici Cho Oyu
8.201m, 6.nejyšší horu svČta, kam se s týmem chystáme v záĜí. VČĜím, že jste
nČkteĜí doþetli až sem a závČrem minioslavou vzpomenete na zmrzlého dĜeváka zapíchnutého tam kdesi na ledovci na rovníku v Africe. Salute!
.jiristar
KLEPAý - JAKE TO BYLO, DOBRE ýI ZLE?!
Je to, co mČ cele ráno bavilo. Pamatujete
ještČ, jak na každem sidlišĢu byly klepaþe?
To bylo, užasne zaĜizeni, na kerem se dalo
blbnut cele dni. Klepaþ byl našim fejsbuþkem
aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik tĜeba
komunykovat, šlo se na klepaþ. Kdo by tenkrat
tušil, že za þtvrt stoleti budu mČt problem
najit nejen klepaþ, ale dokonce aji jeho fotku!
Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych
kladinach obsahovala polychromovane
bifenyly þi jakesik jiné sajrajty… No co?
Koho zajimaly take cypoviny? Však aji
moja dĜevČna postylka, ve ktere sem jako
maly synek v dobČ ruske okupace chrapal,
byla natĜena barvu, kera obsahovala olovo.
A jak se to fajnČ lizalo! Proto možna mam
železne zdravi. Muj tata s mamu nemČli
žadne bezpeþnostni raky, abych nevypadnul
z postylky a nejebnul se do hlavy. Tuž, možna
sem se jebnul. KaždopadnČ sem nemČl žadnu
Àašku na pití, kera by byla zajištČna proti
temu, aby sem se nezalknul, nebo aby sem
nepokypal drahu plovuci dlažku. Ani na
oknach a na sporaku nebyly žadne specijalni
pojistky, aby sem nevypadnul z okna, nebo
aby sem se nešel dobrovolnČ upect do
truby. Na cypoviny nebyl þas, bo bylo tĜeba
vyvaĜit posrane plinky. Koho by dneska
napadlo vrazit použite pampersky do
tatramatky nebo do hrnca na sporaku? Když
sem sednul na mojeho prvniho Pijonyra,
nemČl sem blembak na hlavČ, kery dneska
musi nosit povinnČ každy mameluk do 15
roku, a brzy bude urþitČ povinnČ nosit každy
až do domova duchodcu. Když sem poprve
zavodil na kolobce, šprajclo se mi pĜedni kolo
a rozbil sem si držku. PĜesto muj tata s mamu
nežalovali s pomoci právnické kanceláĜe
uþitelku. Zdupane sem dostal ja sam. Když
sem byl na zahradČ, chlastal sem vodu z
hadice. A když zme byli s partyju u splavu
na Opavici, chlastali zme vodu pĜimo z Ĝeky,
dupu utiral lopuchama s kopĜivu. Ale þi by
mČ napadlo, že se najdu taci mamlasi, keĜi
si budu kupovat obyþejnu vodu schovanu do
plastycke Àašky plne optymineralu? ýi by mČ
napadlo, že dČcka fþil nemožu z baraku bez
pitiþka schovaneho v so¿stykovanym zaĜizeni,
kere brani vyteþeni obsahu a potĜisnČni
galat?? Když zme šli ze synkama kopat bunkr
k lesiku, mČl sem v kapse chleba z maslem
a zapijel sem to taku žlutu sodovku. Kamoš
mČl k temu navic zelenu papriku a þervenu
slazenu sodovku! Chlastali zme sodovky plne
cukru a pĜesto si nepamatuju, že by kdokoliv
z nas byl tlusty. Navic sem ja cucal tu jeho
þervenu a on zas pruboval moju žlutu. Chleba
pĜi kopani bunkra pĜekažal, tuž odpoþival
na boku v blatČ a zežrany byl až pak. Aji s
blatem. Myslite si, že mi z teho bylo blbČ?
Nikdy! Ani opary zme nedostali. A to zme si
gzichty nepotirali preventyvnČ jelenim lujem
a podobnýma cyparnama. Žižaly zme taku
malu rybyþku Ĝezali na poloviny, bo nam ve
škole Ĝikali, že žižala je užiteþny tvor a že když
se rozpuli, tak doroste! Škoda, že nam neĜekli,
že doroste jen ta jedna polovina. Dodom zme
chodili vþas, ani nevim, jak zme to zvladli.
Kolemjduci vždycky oznamili spravny þas.
Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo
na klepaþu, to muselo platit. Kdo se pĜipozdil
pĜi hrani so¿stykovanych her (tĜeba hazani
nožem od frĖaka tak, aby se zapichnul do
zemČ), byl ztraceny. Nebyl žadny fejsbuþek,
poþitaþe, internet. V televizi byly dva kanaly
a v tych tekla enem žumpa. Když kamoš
pĜitahnul do lesika kytaru a zaþal hrat Hotel
Kalyfornyja, byl pan buch. OkamžitČ na nČm
2 / 2011
viselo deset bab. Tuž, bylo nam patnact. Našli
zme kamoše venku aji bez mobila. Byli v
lesiku, v bunkru, nebo na hĜišĢu. Padali zme
do potoka, padali zme ze stromu, z klepaþa,
lamali si hnaty, robili zme si modĜiny, sypali
zme si pisek do vlasu aji do oþi. Byl to naš
problem. Kdo si doma stČžoval, dostal ještČ
pĜidane. Mliko se pilo od kravy, kobzole se
kradly jezećakum a pekly a žraly se zelene,
šĢovik chutnal dokonale a tĜešnČ zme kradli
susedovi anebo v aleji. Kdo se prozradil a
spadnul ze stroma, ten s nama pĜištČ nešel,
bo kdo by tež lazil s mamlasem? Na koleje
zme valili hĜebiky a padesatihaliĜove mince.
ZĤstávaly z nich fajne placky.
PĜes Ĝeku zme lozili po teplovodnich
rurach tak dluho, až tam jakysik…
namontoval ty špiþate zabrany. Škoda,
možna byzme vymysleli aji prvni bandži
džamping. Okolo byl komunystycky
socializmus, a pĜesto zme byli svobodni.
Žadne hlupe pĜedpisy nas nesvazovaly. Bylo
nam jedno, jake zakĜiveni maju banany, bo
stejnČ byly akorat parkrat za rok. V dobČ, kdy
opravdu dozravaly.
Gulaš a koprovka byly nejlepši ze
vþerejška. Z buĜtu pĜi opekani vykapaval
poctivy praseþi tuk a pĜestože zme to žrali
þerne pĜipalene, bylo nam fajnČ a nemČli
zme pocit, že žereme polyvinylchloridovy
bazmek. Tak si Ĝikam, jak je… možne,
že vlastnČ ještČ žiju. Jak zme to mohli bez
pĜedpisu Euro-Sajuzu pĜežit? Ze vzpomínek
ýeský zahrádkáĜský svaz ŠtČpánkovice vyhlašuje
Výtvarnou a fotogra¿ckou soutČž na téma:
ŠTċPÁNKOVICKÉ ZAHRADY A DOMY
Výtvarná soutČž pro kategorie: dČti 5-9 let, dČti 10-14 let
Fotogra¿cká soutČž pro mládež i dospČlé
Své obrázky a fotogra¿e odevzdávejte do 30.6.2011 v PrĤmyslovém zboží
Emil Kurka nebo zasílejte na e-mail [email protected].
NezapomeĖte uvést jméno, adresu, kontakt a vČk.
Vaše pĜíspČvky vyhodnotí odborná porota a vybere ty nejlepší.
VítČzové kategorií budou odmČnČni a jejich práce budou vystaveny na
zahrádkáĜských akcích a otištČny ve ŠtČpánkovickém zpravodaji.
Západ slunce nad ŠtČpánkovicemi
-15-
2 / 2011
ROK V MYSLIVECKÉM SDRUŽENÍ ŠTċPÁNKA
Myslivecké sdružení ŠtČpánka je tvoĜeno dvanácti þleny ve
vČku od 18 do 87 let. Plocha honebních pozemkĤ, na kterých
sdružení vykonává právo myslivosti je 980ha. Na tČchto
pozemcích se nachází 36 mysliveckých zaĜízení, a to krmelce,
bažantí zásypy, jesliþky pro zajíce, sklady krmiva, kazatelny a
myslivecké posedy. ZámČrem mysliveckého sdružení ŠtČpánka
je zvelebovat pĜírodu a tím i zlepšovat životní podmínky zvČĜe.
V uplynulém mysliveckém roce jsme vynaložili mnoho úsilí a
odpracovali mnoho brigádnických hodin, abychom tohoto cíle,
alespoĖ þásteþnČ dosáhli. Zmíním se napĜíklad o úklidu lesa na
SvobodČ, proĜezávky remízek, výsadbČ stromkĤ v souþinnosti
s Obecním úĜadem a mnoho dalších dílþích prací, které jsou
v honitbČ potĜeba. ObzvláštČ bych chtČl vyzvednout i zimní
pĜikrmování zejména pĜi tuhé zimČ roku 2010, kdy zvČĜ opravdu
strádala. K myslivosti krom péþe o zvČĜ a práce v honitbČ patĜí
také lov a spoleþenské události. V mysliveckém roce 2010/2011
byli uskuteþnČny 4 hony na drobnou zvČĜ, které byly pojaty spíše
jako procházka v kruhu pĜátel na þerstvém vzduchu. Hlavní myšlenkou bylo zvČĜ šetĜit po nároþné zimČ a mokrém jaru, kdy jí pĜíroda pĜíliš
nepĜála a mnoho kusĤ zajeþí i bažantí zvČĜe uhynulo nebo bylo sraženo na cestách. V letním období probČhl dČtský den plný her pro rodiny
þlenĤ, rybáĜské závody, stĜelecký den, výlet do Brna na mezinárodní výstavu myslivosti. ZávČrem bych chtČl poprosit všechny, kteĜí se
rádi procházejí po našich polích a remízkách v okolí, aby zejména teć na jaĜe mČli své pejsky na vodítku. V tomto þase probíhá kladení a
vyvádČní mláćat a zvČĜ potĜebuje klid. Za MS ŠtČpánka bych chtČl podČkovat za spolupráci Obecnímu úĜadu, Agrolandu a všem, kterým
Vít Kurka
není lhostejný stav krajiny kolem nás.
VÝROýNÍ ZPRÁVA SVAZU TċLESNċ POSTIŽENÝCH
Rok 2010 je úspČšnČ za námi a proto i
v naší organizaci jej musíme zhodnotit. Naše
organizace mČla k 31.12. 2010 116 þlenĤ.
Výbor je devítiþlenný a tĜíþlenná revizní
komise. ýlenové výboru jsou zároveĖ
úsekovými dĤvČrníky ve svých obvodech.
Výbor se schází pravidelnČ každé druhé
pondČlí v mČsíci v 17.30hod. V okresních
výborech máme své zastoupení, tyto þlenky
nás informují o dČní na okrese a pĜedávají
informace zpČtnČ. ýlenský pĜíspČvek je
100,- Kþ. Z tohoto pĜíspČvku odvádíme
okresním orgánĤm (sdružení, STP, SPCCH)
celkem 1232,- Kþ. Máme zato, že je to
dost penČz. Každá koruna je dobrá, zvlášĢ
v dnešní dobČ, kdy je vše omezováno a
zdražováno.
Dvakrát roþnČ se konají þlenské schĤze.
Spoleþenské veþery bývají rovnČž dvakrát
za rok. Úþast v poslední dobČ je menší, starší
þlenové již nemohou a mladším a novým
se zatím nechce, snad k nám i oni najdou
cestu. PĜesto se snažíme tyto veþery naplnit
tak, aby ti þlenové, kteĜí se rádi zúþastĖují
našich akcí nepĜišli o spoleþenský zážitek.
UvČdomte si všichni, že jednou pĜijde pro
každého z Vás doba, kdy naše aktivita
poklesne, pak budeme vzpomínat, že jsme
toho mohli více pro sebe a své pĜátele
vykonat. Využívejte proto nabízených akcí.
Na spoleþenské veþery pĜispívá dárkem do
tomboly každý úþastník. Jsou ale mezi námi
i takoví, kteĜí i když se nezúþastní, dárky
do tomboly dají. Výborné zákusky na tyto
veþery peþe p. Blokešová. V jarním období
se konal zájezd do Zabelkova. Druhý zájezd
-16-
byl v Ĝíjnu - byl to opČt Zabelkov, na zpáteþní
cestČ jsme navštívili kostel v Karviné.
TĜetí náš zájezd byl v listopadu na vánoþní
výstavČ v Bohuslavicích a nákupy v OpavČ.
DĤstojné pĜipomenutí „Svátku matek“
pĜipadá na druhou nedČli v kvČtnu. Zde
bych chtČla všem našim ženám vzkázat, že
je to pro všechny ženy, nejenom pro matky.
Pro ženy bylo pĜipraveno obþerstvení,
kulturní program pĜipravili muži (þlenové
výboru), rovnČž muži se starali o obsluhu.
Pro naše vnouþata pĜipravujeme každý rok
v þervnu DČtský den. V tomto roce se jej
zúþastnilo 72 dČtí, 72 dospČlých. Pro dČti
bylo pĜipraveno malé pohoštČní (párky,
sladkosti, nanuky), kolo štČstí a soutČže.
V þervenci jsme se setkali pĜi opékání
a smaženici. PČkné posezení s pĜáteli a
hudbou prospívá kolektivu. Výjezd na
kolech jsme si naplánovali na Svobodu, aby
naši þlenové mohli sami zhodnotit, jak se
naše osada rozrĤstá do krásy. Setkání jsme
zakonþili v novČ zrekonstruované zbrojnici
v hospĤdce u piva a malého obþerstvení.
V oblasti charity poĜádáme každý rok
2x sbírku obleþení pro Charitu Hluþín,
jedna se koná na jaĜe, druhá na podzim.
Akce je zdaĜilá, odvoz nám zajišĢuje OÚ
ŠtČpánkovice. Ženy pletou obvazy pro
Charitu Uherského HradištČ.
V pĜedvánoþním období jsme na oblastní
Charitu U. HradištČ zasílali balík pro dČti
na Ukrajinu a 9. 12. 2010 jsme pĜedali
opavskému þtyĜlístku (KU) 31 párĤ ponožek
– papuþkĤ. Ozdravného rekondiþního
pobytu v Karlovicích se zúþastnilo 42
þlenĤ. Pobyt v krásném prostĜedí JeseníkĤ
všem prospČl. PČt našich þlenek se
zúþastnilo týdenního pobytu v PiešĢanech.
NČkolik našich þlenek se zúþastĖuje akcí
v místní knihovnČ v dílnČ zruþnosti, je zde
však pĜipomínka, že naše þlenky jsou starší
a v kolektivu mladých maminek a dČtí
se necítí dobĜe. NČkolik našich þlenĤ se
zúþastnilo besedy s cestovatelem J. Márou.
PĜedávání dárkových balíþkĤ u životních
jubileí i zlaté svatby se dČje na þlenských
schĤzích. NávštČvy nemocných bČhem
roku se provádí u tČch nemocných, kteĜí
mají závažnČjší a trvalejší onemocnČní.
SamozĜejmostí je úþast na pohĜbu zesnulého
a zakoupení kytiþky.
AktivnČ se zapojujeme do akcí, které
poĜádá náš OÚ. Z naší strany by byl zájem
i o brigády, ale to v dnešní dobČ není
možné. OÚ nám vychází vstĜíc v užívání
zasedací místnosti na veškerou naši
þinnost, postavení stanu na dČtský den,
odvoz sebraných vČcí pro charitu. Finanþní
sponzorská pomoc OÚ je velmi vítaná.
PravidelnČ se zúþastĖujeme také turnajĤ
bowlingu. Celookresní soutČže „NČco pro
zdraví“ se zúþastnila 2 družstva. Ostatních
akcí se nezúþastníme, jelikož sami akce
konáme. Víme, že je vždy co zlepšovat a
novČ pĜipravit.
PĜeji Vám všem mnoho zdraví, dobrou
spolupráci, novým þlenĤm, aby se aktivnČ
zapojili do þinnosti organizace. DČkuji
také starostovi a místostarostovi obce a
pracovnicím OÚ za jejich obČtavost, kterou
nám, zdravotnČ postiženým vČnují.
H.H.
FESTIVAL MALÝCH HASIýģ NA BARTOŠOVCI
SDH ŠtČpánkovice ve spolupráci s Obecním
úĜadem a pojišĢovnou Generali uskuteþnily
v sobotu 7.5.2011v areálu u Bartošovce ve
ŠtČpánkovicích „Festival pĜípravek“ nejmenších
hasiþĤ. Jedná se o dovednostní pĜehlídku dČtí
pĜedškolního vČku od 4 do 6 let, které baví
hasiþský sport.
1.roþníku festivalu se zúþastnilo celkem 9
družstev z celého moravskoslezského kraje.
PĜi nástupu všechny pĜítomné pĜivítali
starosta krajského sdružení hasiþĤ ing. Leo
KubČna, jménem krajské odborné rady
mládeže, p. Tomáš Zdražila, za okresní sdružení
v OpavČ starosta Mgr. Jan Dumbrovský, za OÚ
ŠtČpánkovice starosta obce p. Bernard Halfar a
jménem SDH ŠtČpánkovice starosta p. Rudolf
Volný. Dále se zúþastnili nástupu kolegové z
Polska.
Po ukonþení nástupu a poradČ vedoucích
pĜípravek celé klání zahájili „Floriánci“ z MŠ ve
ŠtČpánkovicích, pod vedením vedoucí uþitelky
Ivany Lihotské, Jarmily Šímové a odborného
vedoucího pana Bohumila Vybranþíka. Jednalo
se o štafetu požárních dvojic, s proudnicí
a hadicemi, s jejich rozhozením, pĜipojením na
rozdČlovaþ a následným smotáním hadic.
Jako druhá vystoupila z Ostravska, pod
vedením Bc. Silvie ŠedČnkové, MateĜská škola
Koblov, která provedla štafetu 4x30 metrĤ
pĜekážek, pĜi které se jednalo o zdolávání
pĜekážek, kterými jsou 2m kladina, 40 cm
vysoká pĜekážka, rozdČlovaþ a dvČ hadice D, s
hasicím pĜístrojem.
TĜetí vystoupení pĜedvedli malí hasiþi
z MateĜské školy Šrámkova v OpavČ, pod
vedením Bohumily ýernohorské a Jitky
Ballokové,ve kterém malí hasiþi hasili požár lesa
a provádČli záchranu zvíĜátek. Velký hasicí útok
nám pĜedvedli pomocí dvou automobilových
stĜíkaþek a ruþních džberovek.
ýtvrté vystoupení patĜilo MateĜské škole
Chrustova z Ostravy. Jejich provedení se týkalo
uzlové štafety, pĜi které každé dítČ provedlo
dovednost pĜi vázaní hasiþských uzlĤ /lodní,
tesaĜský, zkracovaþku, plochou spojku a úvaz
na proudnici/.
Pátou ukázku pĜedvedly dČtí z SDH Nové
Sedlice pod vedením Ivany GlabazĖové.
Jednalo se oštafetu požárních dvojic.
Po této ukázce následovala pĜestávka,
kdy si všichni pĜítomní mohli prohlédnout
pĜistavenou techniku z okolních sborĤ a HZS
Opava a to nejen moderní , ale i staršího data,
která je však neustále provozu schopna.
Pro zábavu dČtem byl pĜistaven koþár
z Albertovce, tažený koĖmi, skákací hrad, dČtská
trampolína pana Ericha Stoška a dovednostní
hry pod vedením Bc. Petry Magerové z HZS
z Opavy .
Po pĜestávce pĜedvedli své dovednosti malí
hasiþi z SDH Hluboþce, jejichž vedoucí je paní
Lenka Lindovská. V této ukázce se jednalo o
požár domu se záchranou osob.
Další ukázkou se pĜedstavila ostravská
MateĜská škola - Keramická.
DČti pĜedvedli štafetu 4 x 40 metrĤ na
poloviþních pĜekážkách.
Velkým zážitkem všech zúþastnČných díky
¿nanþnímu pĜispČní pojišĢovny Generali byl
seskok parašutistĤ z letadla na daný cíl.
Po krátké pĜestávce následovali svou
ukázkou malí hasiþi z Kyjovic pod vedení Petry
Kortové. V jejich ukázce nám pĜedvedli požární
štafetu 4x 60m s poloviþními pĜekážkamí.
Jako pĜedposlední se pĜedvedla ostravská
MateĜská škola- Požární, pĜi které se jednalo o
zásah na hoĜící dĤm.
Poslední ukázka zĤstala na poĜádající
Floriánky. Po vyhlášení poplachu se Floriánci
sebČhli na stanovištČ, kde se museli obléci
2 / 2011
a vybavit prostĜedky pro svou hasicí a
záchranáĜskou práci, jako opravdoví, velcí
hasiþi. Velitel vše zkontroloval a zavelel k útoku
na hoĜící domek. ZdravoĢáci si s nosítky dobČhli
pro zranČného medvČda, který byl pĜiotráven
kouĜem a pĜenesli jej na místo, kde ho pomocí
masáže pĜivedli k životu. Skupina malých hasiþĤ
v tuto dobu natáhla hasicí vedení od stroje až
k požáru a zaþal opravdový hasící útok.
Nu a jako každý správný hasiþ museli po
sobČ provést poĜádek. Po patĜiþném vyþištČní
a následném smotání hadic dali malí hasiþi vše
zpČt na své místo. Následoval hasiþský pozdrav
k ukonþení akce a zároveĖ celé ukonþení
festivalu.
Po každé ukázce naši hosté a pĜedstavitelé
vyhodnotili provedenou ukázku. Malým
hasiþĤm i jejich vedení byly pĜedány medaile,
pamČtní plaketa festivalu, plyšová zvíĜátka a
mnoho dalších cen od našich sponzorĤ.
ChtČl bych touto cestou podČkovat všem
našim sponzorĤm, bez kterých bychom
nemohli tuto akci provést. Jedná se o KSH
Moravzslezského kraje, OSH Opava, Obecní
úĜad ŠtČpánkovice, Oskar SnČhota-Generali
pojišĢovna,
Globus Opava, Kamil NevĜela – servis,
opravy a prodej požární techniky,
p.Židek –Veþerka, Cukrárna Donáto - p.
Emil Kurka, Kofola a.s., Výzbrojna požární
ochrany Opava – Kamarádek, p.Šíma.
PodČkování patĜí také okolním hasiþským
sborĤm za pĜistavení techniky, Tatra 148 CAS
32 - SDH Hluboþec, Renault - SDH Bolatice,
Tatra 815 CAS 32- SDH Štítina, MAN- SDH
Dolní Benešov, Mercedes CAS 24 HZS Opava,
Pv3s - SDH Strahovice, Pv3s - p.Boþek
Strahovice, þerpadla PPS - 8, PPS - 12, PPS-16
/BV/
SDH ŠtČpánkovice.
SOUTċŽ RODINNÝCH TÝMģ
V POŽÁRNÍM SPORTU
SDH ŠtČpánkovice poĜádalo 7.5.2011 od 14.00 soutČž rodinných týmĤ v požárním
sportu. Za krásného slunného odpoledne se zúþastnilo soutČže devČt družstev, jak od
nás, tak z okolních vesnic. Provedení soutČže bylo trošku pozmČnČno, strojníci byli
jednotní pro všechna družstva.
PĜi odstartování musel jeden soutČžící vypít jedno pivo, pak teprve družstvo mohlo
zaþít se spojováním hadic a savic. Savice musely být spojené pĜed ponoĜením do
vody, pak se zaþalo ze sáním a sestĜíknutím terþĤ. Výjimka byla u družstva, kde byl
jeden þlen mladší 12 let, ten mohl odstartovat hned a neþekal až jeho kolegové dopijí.
SoutČž se jela dvoukolovČ. Nakonec bylo vyhlášení výsledkĤ od nejlepšího þasu.
Na 3. místČ skonþilo družstvo Pozdní sbČr, na 2. místČ se umístili Adoptovaní a na
1. místČ Fachmani pod vedením Marka Ondrufa.
BV
-17-
2 / 2011
PRVNÍ HěÍBċ NA ALBERTOVCI
n
26. jezdecký a dostihový de
ence 2011
ALBERTOVEC – 24. červ
OUNTRY
Steple chasse CROSS – C
Na Albertovci se v pondČlí 4. dubna 2011 ve 21:30 h narodilo první
hĜíbátko v letošním roce. PĜivítali jsme krásnou, zdravou klisniþku plemene Pony, která se narodila po hĜebci 1524 ORION s.v. klisnČ 66/105
MADAM CHIQUITA.
Jaké bude jméno hĜíbátka ještČ nevíme.
Vyhlašujeme proto soutČž o nejkrásnČjší jméno hĜíbČte.
Vzhledem k tomu, že na Albertovci ctíme tradici v pojmenovávání
hĜíbátek, jméno klisniþky by mČlo být sestaveno následovnČ:
- první písmeno þi slabika jména klisniþky je poþáteþním písmenem nebo první slabikou jména matky, tj. M, MA nebo Madam (jméno
matky je MADAM CHIQUITA)
• následující þást jména klisniþky (druhé písmeno, druhá slabika þi
druhé slovo jména) je prvním poþáteþním písmenem nebo slabikou
jména otce (ORION), tzn. O, OR, ORI
• zbylá þást jména mĤže být doplnČna libovolnČ dle vlastní fantazie
První
návrh
jména je MADAM
ORION a další návrhy jsou na Vás…
Zapojte
svou
fantazii i vy a vyhrajte pro své dČti
jízdu na poníkovi!
Své
návrhy
spoleþnČ s Vaším
jménem a kontakty zasílejte do konce
kvČtna 2011 na email: [email protected], nebo je mĤžete osobnČ odevzdat v restauraci na Albertovci.
ZLATÉ ZAHÁJENÍ VOLTIŽNÍ SEZÓNY
Albertovský voltižní team vyjel na první letošní závod, který se konal
ve FrenštátČ p.R.
Svou premiéru mČl nový koník Unikát s Láćou Menšíkem a na nČm juniorská
skupina. Unikát v pátek složil zkoušku a juniorský team „malých“(Králová P. T.,
Vitásková, Nováková, Lischka, Krištofová, StĜíbná) poprvé startoval v juniorské
kategorii. Výsledek jejich premiéry byl skvČlý a to krásná stĜíbrná pĜíþka.
Nejlépe se však vedlo staršímu juniorskému teamu (Kocurová, Meinhardová,
Kloselová,Vajdová, Lischková, Grygarová, Nováková) na Aquarisovi s Láćou
Menšíkem, který vyrazil dech divákĤm svou volnou sestavou na téma „Noc
a Den“ a zaslouženČ si odnesl ZLATO.
Zlatou stužku si odnesli i ti nejmenší a nejmladší Albertovští v kategorii
skupin „D“ (Murcková, Kubíková, Báhrová, Mrvová, Boþková, Kubíková),
kteĜí cviþili na Lancelotovi s Martinou
Pistoriusovou.
A poslední zlato si z Frenštátu
odnesly Nikol Mikysková s Veronikou
Novákovou na Aquaris s Ladislavem
Menšíkem a to v kategorii „Padede“
nebo-li dvojice. Nutno podotknout,
že to byla také jejich premiéra.
ÚspČch slavila také dČvþata
v kategorii jednotlivcĤ „ženy junior“
a poprvé také Nikol Mikysková
v kategorii „ženy senior“.
Nejlépe se vedlo MartinČ Vajdové
na Lancelotovi s Andreou Videnkovou,
která skonþila na pĜíþce bronzové
a Nikol svou premiéru v seniorech
zaujala pĜíþku pátou. Gratulujeme
a pĜejeme hodnČ štČstí do celé sezóny.
(Zdroj: www.albertovec.cz)
-18-
MURNAUERS
Mrtvé moĜe – kožní terapie
Katalog produktĤ ZDARMA!
Minerální poklady z Mrtvého moĜe, které je nejvíce koncentrovaným
zdrojem pĜírodních minerálĤ a stopových prvkĤ na svČtČ, tvoĜí
základní surovinu pro kosmetické výrobky vyrábČné nČmeckou
¿rmou Murnauers. Mrtvé moĜe jeden z pĜírodních zázrakĤ na
svČtČ, který skuteþnČ léþí a pomáha.
Produkty pĜírodní kosmetiky Murnauers, obsahují soli z Mrtvého
moĜe, moĜskou vodu, moĜské bahno nebo kombinaci tČchto
pĜírodních pokladĤ.
Firma Murnauers nabízí na našem trhu þtyĜi tČlové Ĝady pro
ošetĜení Vaší pokožky:
TČlovou terapii – Ĝadu produktĤ na ekzém, lupénku a akné, pro
ošetĜení té nejcitlivČjší pokožky (šampon, sprchový gel, tČlové mléko,
sĤl do koupele,krém na ruce,denní krém,noþní krém, zubní pasta)
TČlový požitek – kolekce pleĢových masek z Mrtvého moĜe a
krému a bílým þajem a LOTOSEM. (tČlový perliny, denní krém, krém
proti vráskám, pĜírodní tČlový krém)
Aktiv Man – inovaþní jedineþná Ĝadu pro muže a obsahem
tekutých minerálĤ z Mrtvého moĜe.(balzám po holení, sprchový gel
2v1, hydrataþní krém, kristall deo mini)
Kristall – deodoranty s pĜírodními kristaly proti pocení a zápachu,
klinicky testované.
Blanka Macová
Jasanová 1, 747 28 ŠtČpánkovice
tel: 721 815 516, mail: [email protected]
2 / 2011
AKCE BADMINTONOVÉHO KLUBU VE ŠTċPÁNKOVICÍCH
velmi dynamickou hru hrajeme pomČrnČ krátkou dobu, velmi inspirativní. Do budoucna se
máme þemu uþit. Tato vítČzka
si tedy odnesla cenu v podobČ
„Palestinského brka 2011“. Do
pĜíštího roþníku mají naši muži
þi ženy velkou výzvu…
1. Eliška Hepperová (Opava)
2. Václav Kahánek (Horní Lhota)
3. Martin Baránek (Chlebiþov)
4. Petr Dostál
(ŠtČpánkovice)
5. Lukáš Novák (Chlebiþov)
Badmintonový klub poĜádal v únoru, bĜeznu a v dubnu další tĜi ze
série turnajĤ pro veĜejnost. První z nich, turnaj þtyĜher „Badminton
Open Palestina Cup“ se konal 26.února. Do boje se pĜihlásilo 14 párĤ
mužĤ a 8 párĤ smíšených dvojic prevážnČ zastoupených hráþi ze
ŠtČpánkovic. NČkteré zápasy mČly velmi vysokou úroveĖ a jsou do
budoucna pĜíslibem velmi pČkných sportovních i diváckých zážitkĤ.
Turnaj mČl toto výsledné poĜadí:
ýtyĜhra muži:
1. Václav Kahánek / Lukáš SkĜeþek (Ostrava)
2. Bob Czudek / Petr Nycz (ŠtČpánkovice/Opava)
3. Tomáš Harasim / MatČj Vehovský (ŠtČpánkovice/Opava)
4. Petr Grygarþík st. / Petr Grygarþík ml. (ŠtČpánkovice)
5. Radek Stoczek / David Stoczek (ŠtČpánkovice)
ýtyĜhra smíšených dvojic:
1. Petr Grygarþík ml. / Petra Václavíková (ŠtČpánkovice)
2.Radek Stoczek / Petra Stoczková (ŠtČpánkovice)
3. Milan Harasim / Blanka Harasimová (ŠtČpánkovice)
4. Petr Nycz / Katka Nyczová (Opava)
5. Hana Sikorová / Václav Sikora (Opava)
VítČzné páry se podČlily o hodnotné ceny , které vČnoval hlavní sponzor, ¿rma Theuerland Žanety Theuerové a také další obČtaví sponzoĜi.Všichni úþastníci pak obdrželi pozornost od dalšího ze
sponzorĤ – ¿rmy Ponožky Moravec. SoudČ podle obsazenosti turnaje a podle reakcí úþastníkĤ se mĤžeme do budoucna tČšit na zajímavý
vývoj. Krátký videozáznam z tohoto turnaje mĤžete nalézt na adrese:
http://www.hlucinsko.tv/201102-26-kravareturnaj-stepankovickeho-badmintonoveho-klubu.
html
Další klání v
badmintonu
se
uskuteþnilo pĜesnČ mČsíc poté,
tedy 26.bĜezna.
Tentokrát se jednalo o turnaj dvouher mužĤ a žen pod názvem „O Palestinské brko
2011“. PĜihlásilo se 20 úþastníkĤ, z toho 4 ženy. PĜijeli i zástupci
badmintonového oddílu z Chlebiþova, se kterým bychom do budoucna rádi þastČji spolupracovali. Také novČ pĜijeli i zástupci ZŠ Otická
z Opavy, se kterou budeme po dohodČ spolupracovat na spoleþnČ
poĜádaných turnajích – mají totiž v tČlocviþnČ k dispozici 4 badmintonové kurty.
Absolutní vítČzkou turnaje se stala Eliška Hepperová z Opavy.
Tato bývalá juniorská mistrynČ ýR (která ale již kvĤli následkĤm
zranČní delší dobu závodnČ nehraje) všem pĜedvedla, jak se hraje
špiþkový badminton. Její herní styl byl pro nás, amatéry, kteĜí tuto
Vzhledem k velké obsazenosti obou výše uvedených
turnajĤ se obČ akce konaly v prostorách BulyArena v KravaĜích,
která disponuje od poþátku ledna roku 2011 þtyĜmi badmintonovými
kurty, které jsou veĜejnosti pĜístupné od pátku do pondČlí.
Poslední ze série zimnČ-jarních badmintonových turnajĤ se konal
24.dubna v tČlocviþnČ ZŠ ve ŠtČpánkovicích, kde se v prvním roþníku „Velikonoþního turnaje v badmintonu“ utkala mužstva smíšených dvojic. PĜihlásilo se 11 párĤ, z nichž pĜibližnČ polovina byla
obsazena úþastníky z Opavy a okolí. Pozvání pĜijali také zástupci
badmintonového oddílu z Chlebiþova. Potvrdila se stoupající úroveĖ
všech dnes už pomČrnČ slušnČ sehraných dvojic.
PoĜadí na prvních pČti místech bylo následující:
1. místo:
2. místo:
3. místo:
4. místo:
5. místo:
Eliška Heperová / JiĜí Harasim
Petra Stoczková / Radek Stoczek
Lenka Paschalidu / Václav Sikora
Petra Václavíková / Petr Grygarþík ml.
Petra Harasimová / Tomáš Harasim
Obrazovou informaci z tohoto posledního turnaje v podobČ videosekvence mĤžete vidČt na zpravodajském internetovém portálu
Hluþínska na adrese: http://www.hlucinsko.tv/2011-04-29-stepankovice-badmintonovy-turnaj.html
Badmintonový oddíl ŠtČpánkovice dČkuje všem úþastníkĤm turnajĤ za úþast a všem sponzorĤm za pĜízeĖ. Po turnajích jsme obvykle rozebírali vydaĜené akce a jejich klíþové okamžiky u skleniþky
dobrého moku a výteþných pochutin, které pĜipravovaly naše drahé
poloviþky, kterým bychom rádi touto cestou podČkovali za jejich þas
a péþi.
Další badmintový turnaj bude poĜádán v rámci oslav „Dne obce“
v sobotu 4. þervna v místní tČlocviþnČ. PĜihlášky je možno podávat osobnČ nebo telefonicky u Blanky Harasimové (604 273 107) þi
Bohuslava Czudka (604 226 847). Zveme všechny pĜíznivce badmintonu jak k úþasti ve hĜe, tak i do Ĝad publika, které je na každé
naší akci vždy srdeþnČ vítáno!
Hary
MÁTE ZÁJEM O ZASÍLÁNÍ ZPRÁV E-MAILEM?
ZAŠLETE NÁM VÁŠ E-MAIL NA ADRESU:
[email protected]
-19-
2 / 2011
Štěpánkovice
SOBOTA
4. þervna 2011
atrium Základní a mateĜské školy
ŠTĚPÁNKOVICE
DEN OBCE7
8.00 – 16.30
Sportovní turnaje – areál sportovišĢ u ZŠ a MŠ ŠtČpánkovice
„ŠtČpánkovický drn“ – malá kopaná p. M. Kurka 604 981 365
„Tenisový turnaj“ – J. Harazim 776 715 543
„Volejbalový turnaj“ – Ing. J. Baránek 603 276 913
„Turnaj v plážovém volejbalu“ – Ing. J. Baránek 603 276 913
„Turnaj v badmintonu“ – Ing. B. Czudek 604 226 847, B. Harazimová 604 273 107
(zájemci o úþast se mohou informovat na výše uvedených telefonních þíslech)
LITERÁRNÍ SOUTċŽ
„MģJ SEN“
Vážení þtenáĜi ŠtČpánkovického zpravodaje,
redakce zpravodaje ve spolupráci s místní
knihovnou a OÚ ŠtČpánkovice vyhlašuje literární
soutČž na podporu þtení na téma „MĤj sen“.
Vaše práce posílejte e-mailem na adresu
[email protected], nebo v písemné
podobČ osobnČ podejte v místní knihovnČ.
UzávČrka soutČže: 5. 12. 2011
1. Zdál se Vám nČkdy krásný, zajímavý nebo
zvláštní sen? Nenechávejte si to pro sebe,
podČlte se o nČj s námi. Maximální délka
pĜíspČvku je 1 strana A4.
2. SoutČže se mohou zúþastnit dČti i dospČlí,
a to ve dvou vČkových kategoriích:
A) VċK DO 15 LET
B) VċK NAD 15 LET
3. V každém vydání ŠtČpánkovického zpravodaje
v roce 2011 bude vždy jedna práce otištČna.
4. Došlé pĜíspČvky vyhodnotí odborná porota a
dva autoĜi v každé kategorii budou pozváni
na slavnostní vyhlášení výsledkĤ soutČže.
16.45 – Vyhodnocení sportovních turnajĤ
16.30 – 18.00
Vystoupení dechové hudby KOBEěANKA
18.00 –
www.stepankovice.cz
e-mail: [email protected]
knihovna.stepankovice.cz
e-mail: [email protected]
Prezentace studia VISAGE a módní pĜehlídka
18.30 – 20.00
Koncert hudební skupiny CLUNCER
20.30 – … K
tanci a poslechu hraje skupina POHODA
Obþerstvení v prĤbČhu Dne obce zajištČno
Vstup zdarma
Na Vaši úþast se tČší Obec ŠtČpánkovice
Máte nČco na srdci
a chcete se o to
podČlit?
(PĜíspČvky, námČty,
úspČchy, podČkování
nebo chystáte akci
pro spoluobþany …)
Podklady mĤžete
zaslat e-mailem na
adresu zpravodaj@
stepankovice.cz,
donést na obecní
úĜad, nebo zaslat
poštou na adresu
OÚ ŠtČpánkovice,
747 28 ŠtČpánkovice.
Znaþka:
ZPRAVODAJ.
Vydavatel: Obec ŠtČpánkovice, Slezská 520/13, 747 28 ŠtČpánkovice, IýO: 00300756, evidenþní þíslo: MK ýR E 17526 / Zlom a gra¿cká úprava: Daniel Riemel