souhrnná zpráva - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Transkript

Ministerstvo ţivotního prostředí
Zadavatel:
Vršovická 65
100 00 Praha 10
Projekt:
VYHODNOCENÍ JARNÍ POVODNĚ 2006 NA ÚZEMÍ ČR
Nositel projektu:
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka
Adresa:
Podbabská 30
160 62 Praha 6
Ředitel ústavu: Ing. Lubomír Petruţela, CSc.
Náměstek ředitele : Mgr. Mark Rieder
Koordinátor projektu: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc.
Doba řešení projektu: 05/2006-11/2006
SOUHRNNÁ
ZPRÁVA
Hlavní řešitelé dílčích částí:
1
Mgr. Marjan Sandev
ČHMÚ
2
Ing. Petr Šercl
ČHMÚ
3
Ing. Bohuslava Kulasová
ČHMÚ
4
Mgr. Jan Daňhelka, Ph.D.
ČHMÚ
5
Ing. Karel Drbal, Ph.D.
VÚV T.G.M.
6
RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D.
VÚV T.G.M.
7
RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D.
PřF UK
8
Ing. Miloš Rozkošný
VÚV T.G.M.
9
Mgr. Pavla Štěpánková, PhD.
VÚV T.G.M.
Úvod, závěr a editace zprávy:
Ing. Oldřich Novický
VÚV T.G.M.
Bc. Martin Hanel
VÚV T.G.M.
Ing. Stanislav Horáček
VÚV T.G.M.
1
Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území České republiky
VÚV T.G.M.
OBSAH
ÚVOD ........................................................................................................................................ 3
1
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODŇOVÉ SITUACE ........................................... 4
1.1 Cirkulační podmínky v průběhu posledních zim............................................................ 4
1.2 Průběh základních meteorologických veličin zim 2004/2005 a 2005/2006 a
meteorologické příčiny vzniku jarní povodně 2006 ....................................................... 4
1.3 Zhodnocení vývoje meteorologické situace od 23. 3. do 10. 4. 2006 ............................ 5
1.4 Rozmrzání půdy.............................................................................................................. 6
1.5 Hodnocení úspěšnosti předpovědí teplot a sráţek pro období jarních povodní
v roce 2006 ..................................................................................................................... 6
2
hydrologické vyHodnocení průběhu povodně .................................................................. 13
2.1 Příčiny povodně a vývoj hydrologické situace před povodní ...................................... 13
2.2 Postup vyhodnocení měřených údajů a povodňových průtoků .................................... 15
2.3 Průběh povodňových průtoků....................................................................................... 15
2.4 Objemy povodňových vln a bilance odtoků, sráţek a objemů vody z tání sněhové
pokrývky ....................................................................................................................... 26
2.5 Porovnání jarní povodně 2006 s obdobnými případy jarních povodní v minulosti ..... 28
3
ZHODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ .................................................................... 53
3.1 Zhodnocení extremity kulminačních průtoků .............................................................. 53
3.2 Zhodnocení extremity objemů povodňových vln ......................................................... 54
4
Hlásná a předpovědní povodňová sluţba .......................................................................... 62
4.1 Výstrahy a informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby ČHMÚ ........ 62
4.2 Hydrologické předpovědi ............................................................................................. 64
4.3 Spolupráce se zahraničními partnery............................................................................ 65
5
VLIV MANIPULACÍ NA NÁDRŢÍCH A ROZLIVŮ V INUNDAČNÍCH ÚZEMÍCH 71
5.1 Posouzení vlivu významných vodních děl na průběh jarní povodně ........................... 71
5.2 Bezpečnost vodních děl za povodně............................................................................. 83
5.3 Posouzení vlivu rozlivů v inundačních územích .......................................................... 90
6
Dopad povodně na ţivotní prostředí ............................................................................... 111
6.1 Hodnocení kontaminace tekoucích vod...................................................................... 111
6.2 Vyhodnocení mimořádného monitoringu................................................................... 112
6.3 Kontaminace oblastí rozlivů záplavovými vodami .................................................... 114
6.4 Hodnocení změn kvality podzemních vod ................................................................. 115
6.5 Hygienická rizika související s kontaminací záplavových vod .................................. 115
7
VZTAHY MEZI KRAJINOU A POVODNÍ .................................................................. 122
7.1 Materiál a metody ....................................................................................................... 122
1
VÚV T.G.M.
7.2 Výsledky ..................................................................................................................... 123
7.3 Shrnutí výsledků ......................................................................................................... 126
8
Zhodnocení činnosti povodňových a krizových orgánů ................................................. 131
8.1 Přehled dosaţených a vyhlášených stupňů povodňové aktivity ................................. 131
8.2 Hodnocení práce povodňových orgánů ...................................................................... 139
8.3 Informovanost obyvatelstva ....................................................................................... 144
8.4 Evakuace obyvatelstva ............................................................................................... 144
8.5 Přehled nejsloţitějších situací při řešení povodňové situace ...................................... 144
9
POVODŇOVÉ šKODY A DOPAD POVODNĚ NA OBYVATELE ........................... 148
9.1 Celkový přehled škod ................................................................................................. 148
9.2 Dopady povodně na úsek bydlení............................................................................... 150
9.3 Obyvatelé postiţení jarní povodní 2006 ..................................................................... 151
9.4 Obce postiţené jarní povodní 2006 a povodněmi v letech 2002 a 1997 .................... 152
9.5 Likvidace povodňových škod pojišťovnami .............................................................. 152
ZÁVĚR................................................................................................................................... 156
2
VÚV T.G.M.
ÚVOD
Na přelomu března a dubna 2006 zasáhla celé území ČR povodeň, způsobená rychlým
táním mocné sněhové pokrývky za příspěvku dešťových sráţek. Nejvíce zasaţenými toky
byly Dyje, střední a dolní tok Moravy, Sázava a Luţnice s Neţárkou, kde bylo místy
dosaţeno průtoků s dobou opakování 50 let i více (na Dyji a dolní Moravě více neţ 100 let).
Povodeň byla extrémní z hlediska kulminačních průtoků, zejména však dosaţenými objemy
odtoku. V některých profilech byla u objemu povodňové vlny dosaţena či překročena doba
opakování 100 let.
Projekt „Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR“ (dále projekt) byl aktivován
Ústřední povodňovou komisí dne 2. dubna 2006 jiţ v průběhu mimořádné jarní povodňové
situace. Usnesením ze dne 12. dubna 2006 č. 425 schválila vláda ČR jeho zpracování a uloţila
ministru ţivotního prostředí postupně předkládat dosaţené výsledky. Hlavním řešitelským a
koordinačním pracovištěm byl ustanoven Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
v Praze.
Hlavním spoluřešitelem byl Český hydrometeorologický ústav, který podle zákona
č.254/2001 Sb. odpovídá za meteorologické a hydrologické vyhodnocení povodně. Podklady
o manipulacích na nádrţích a o ovlivnění kvality vod zpracovaly státní podniky Povodí
Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře a Povodí Moravy a Vodní díla TBD, a. s. V oblasti
hydraulických výpočtů a hydraulického modelování vlivu rozlivů do inundací spolupracovali
odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Českého vysokého učení technického a
firmy Aqualogic, s. r. o. Vztah mezi povodní a krajinou posoudili odborníci z Univerzity
Karlovy. Na zpracování dílčích úloh projektu se podílela řada dalších institucí.
Řešení projektu bylo financováno v programu Ministerstva ţivotního prostředí Podpora
prevence v územích ohroţených nepříznivými klimatickými vlivy, podprogram 215 126
Dokumentace a vyhodnocení mimořádné povodňové situace.
V souladu s uvedeným usnesením vlády byly zpracovány základní výstupy projektu:
Meteorologické vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR, Hydrologické vyhodnocení
jarní povodně 2006 na území ČR a Výsledná (komplexní) zpráva o projektu vyhodnocení
jarní povodně 2006 na území ČR.
Výsledná zpráva o projektu v prvních čtyřech kapitolách obsahuje koncentrované
informace ze zpráv o meteorologickém a hydrologickém vyhodnocení povodně, v dalších
kapitolách přináší souhrnné informace o vlivu manipulací na nádrţích a rozlivů v inundačních
územích na průběh povodně, o dopadu povodně na kvalitu vody a o vzájemných vztazích
mezi krajinou a povodní (na vybraném povodí Sázavy). Ve výsledné zprávě je také část
shrnující činnost povodňových orgánů a krizového řízení a část obsahující přehled
povodňových škod a dopadů povodně na obyvatele. Podstatné závěry a doporučení jsou
uvedeny v závěru zprávy.
Zprávu vzala na vědomí vláda ČR dne 11. října 2006.
3
1
VÚV T.G.M.
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY POVODŇOVÉ SITUACE
Cirkulace atmosféry určující ráz počasí v mírných zeměpisných šířkách se neustále
vyvíjí. Ve srovnání s ostatními podnebnými oblastmi je její proměnlivost obvykle značná,
protoţe se zde běţně dostává do kontaktu chladný vzduch z vyšších zeměpisných šířek
s teplým vzduchem z niţších zeměpisných šířek. Příčinou krátkodobé proměnlivosti počasí
jsou jednotlivé postupující a vyvíjející se útvary cirkulace atmosféry, jako jsou fronty, tlakové
níţe a tlakové výše. Určitý ráz cirkulace trvá obvykle několik dní. Někdy se však některé
povětrnostní situace často obnovují v rozmezí několika týdnů nebo i měsíců na úkor situací
jiných a to se můţe odrazit na změně rázu ročních období. S tím se pak spojují dlouhodobé
změny klimatu, v současné době je to globální oteplování způsobené alespoň do určité míry
antropogenními vlivy, zejména zvyšováním koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Cirkulaci atmosféry v mírných zeměpisných šířkách meteorologové rozdělují do
jednotlivých typů charakterizovaných řídícími tlakovými útvary, které usměrňují ve svém
okrajovém proudění postup frontálních a tlakových útvarů. Jednotlivé typy se projevují svým
typickým rázem počasí. Frekvence výskytu jednotlivých typů se značně liší a významný je
i její sezónní chod během roku. V zimním období (prosinec, leden, únor) se v dlouhodobém
normálu nejčastěji vyskytuje situace západní cyklonální, která ve střední Evropě patří spolu
s jihozápadní cyklonální situací k nejteplejším. Obě přinášejí výraznou oblevu způsobenou
přílivem teplého vzduchu z Atlantiku. V posledním desetiletí 20. století se výskyt západní
cyklonální situace významně zvýšil. To se projevilo postupným oteplováním v zimním
období a poklesem sněhové pokrývky. V posledních zimách se však tento trend zvrátil.
1.1
Cirkulační podmínky v průběhu posledních zim
Jiţ zima 2003/2004 byla poměrně bohatá na sníh i v niţších polohách. V první polovině
následující zimy 2004/2005 bylo sice velmi teplo, ale od konce ledna do poloviny března
2005 u nás trvalo teplotně výrazně podnormální počasí s nadnormální sněhovou pokrývkou
téměř na celém území. Příčinou byl nadnormální výskyt situací s přílivem studeného vzduchu
a se sněţením. V zimě 2004/2005 trvalo studené období téměř dva měsíce, zatímco v zimě
2005/2006 nastoupilo studené období v polovině listopadu a trvalo aţ do druhé poloviny
března, tedy déle neţ čtyři měsíce. Takto dlouhé studené období se vyskytuje velmi zřídka.
Během tohoto období vůbec nenastala západní ani jihozápadní cyklonální situace a byl tak
dlouhodobě blokován příliv teplého vzduchu z Atlantiku. Nejčastěji se vyskytovaly situace
bohaté na sněţení. Nejvýznamnější záporné odchylky teplot byly nad střední Evropou. Na
severní polokouli obecně převaţovaly odchylky kladné. Protoţe není důvod, aby se cirkulace
atmosféry trvale radikálně změnila, je pravděpodobné, ţe v dlouhodobém výhledu bude
tendence ke zmirňování zim.
1.2
Průběh základních meteorologických veličin zim 2004/2005 a 2005/2006 a
meteorologické příčiny vzniku jarní povodně 2006
I kdyţ na tom byly obě zimy (období od 1. 11. do 31. 3.) sráţkově přibliţně stejně
(cca o 8 % nadnormální), z hlediska délky trvání nadprůměrně výšky sněhové pokrývky byla
zima 2005/2006 jednoznačně výraznější, a to hlavně ve středních a vyšších polohách Moravy,
Slezska a také ve východních Čechách a na Českomoravské vrchovině. Nadnormální výška
průměrné sněhové pokrývky v zimě 2004/2005 se v ČR vyskytovala v polohách do 600 m
n. m. ve dvou třídenních obdobích v listopadu a pak 80 dní od 24. ledna do 28. března.
V zimě 2005/2006 byla nadnormální výška kromě přelomu listopadu a prosince celkem
122 dní aţ do konce března (Obr. 1.1). Bylo to dáno tím, ţe zatímco teplotní odchylka v zimě
2004/2005 byla rovna 0 °C, zima 2005/2006 byla o 1,7 °C teplotně podnormální, takţe sráţky
ve velké většině padaly ve formě sněhu a sněhová pokrývka tolik netála.
4
VÚV T.G.M.
Zima 2004/2005 končila výrazným oteplením v polovině března, těsně po dosaţení
sezónního maxima sněhové pokrývky. V zimě 2005/2006 přišlo výrazné oteplení přibliţně
o deset dní později, kdy průměrná výška sněhové pokrývky byla asi o čtvrtinu niţší, neţ na
konci předchozí zimy.
Obě minulé zimy tedy skončily svá studená období s obdobnými podmínkami:
srovnatelné nadnormální mnoţství sněhu začalo tát v datech velmi blízkých. Přesto důsledky
tání byly radikálně rozdílné.
Radikální oteplení v březnu 2005 nebylo doprovázeno vydatnými dešti, takţe vodní
toky se plnily téměř výhradně pouze vodou z tajícího sněhu. K tání sice přispívalo sluneční
záření, avšak za nocí s malou oblačností bylo tání brzděno díky vyzařování tepla ze zemského
povrchu. Naopak tání v březnu 2006 bylo doprovázeno dešti, které byly občas vydatné, takţe
do toků stékala voda nejen z tajícího sněhu, ale i z dešťových sráţek, a to v podmínkách, kdy
zejména ve středních polohách se místy ještě udrţovala promrzlá půda. Navíc čerstvý vítr
urychloval tání sněhu a velká oblačnost bránící vyzařování tepla udrţovala rychlé tání sněhu
i v nočních hodinách. Jarní povodně byly v důsledku toho v roce 2006 podstatně větší neţ
v roce 2005.
1.3
Zhodnocení vývoje meteorologické situace od 23. 3. do 10. 4. 2006
V prvních dvou dekádách března převládalo nad Evropou meridionální proudění se
severní sloţkou a opakujícími se přílivy studeného vzduchu z oblasti Severního moře a
Skandinávie. Na přelomu 2. a 3. březnové dekády došlo z makrosynoptického hlediska
k podstatné změně v rozloţení řídících tlakových útvarů v atlanticko-evropském prostoru.
Koncem dlouhého studeného období převládal ve střední Evropě příliv studeného vzduchu na
zadní straně rozsáhlé tlakové níţe nad severovýchodní Evropou a neobvykle rozsáhlou
tlakovou výší nad arktickou oblastí, která výběţkem zasahovala nad severní Atlantik a
částečně nad severozápadní Evropu. Oteplení ve střední Evropě bylo dáno prohloubením
tlakové níţe nad Britskými ostrovy a přilehlými oblastmi Atlantického oceánu, která určovala
postup frontálních systémů z Atlantiku do jihozápadní a střední Evropy.
Dne 25. března začala přecházet od západu přes naše území okluzní fronta a její
sráţkové pásmo zasahovalo celé naše území. Na jihu byly sráţky slabší, s postupem fronty
k východu sráţky od západu ustávaly. Další frontální systém postoupil během 25. března nad
západní Evropu a jeho sráţkové pásmo se jiţ po půlnoci na 26. března projevilo v západních
Čechách. S jeho postupem dále k východu se sráţky rozšířily na celé území (Obr. 1.2). Za
ním sráţky opět zeslábly a postupně ustaly na celém území. Třetí systém spojený s tlakovou
níţí nad Britskými ostrovy začal od západu ovlivňovat počasí u nás sráţkami 27. března po
půlnoci, během dne pak sráţky od západu ustávaly. Studená fronta tohoto systému se nad
Alpami začala vlnit, 28. března ovlivnila sráţkami většinu našeho území a 29. března ještě
ovlivňovala východ republiky.
Přechody frontálních systémů byly doprovázeny čerstvým teplým větrem, který
urychloval tání sněhu.
V závěru měsíce se nad východním Atlantikem znovu prohloubila brázda nízkého tlaku
vzduchu a od 30. března se nad naším územím obnovilo teplé jihozápadní proudění, ve
kterém postupovaly přes střední Evropu další frontální systémy.
1.3.1
Srážky
V období 21. 3.–10. 4. se sráţky na našem území nevyskytly pouze 23. 3. a 7. 4.
V ostatních dnech se sráţky vyskytovaly většinou slabé nebo mírné s průměrnými úhrny
většinou do 3 mm. Nejvíce sráţek spadlo na území ČR 28. 3. s celostátním průměrem
5
VÚV T.G.M.
12,2 mm a maximem 35 mm (Obr. 1.3). Tyto sráţky byly také nejdůleţitější z hlediska
vývoje povodňové situace společně se sráţkami dne 31. 3. (průměr 3,6–12,2 mm, max. 18–35
mm), protoţe byly kombinované s oteplením, a tím urychlily tání sněhu.
1.3.2
Úbytek sněhu
Na konci dlouhého studeného období bylo 20. 3. celé území ČR (kromě menších lokalit
v niţších polohách západních a středních Čech a jiţní Moravy) pokryté souvislou sněhovou
pokrývkou. V niţších polohách (do 400 m) to bylo většinou od 1 do 15 cm, ve středních
polohách (nad 400 m) od 15 do 60 cm a ve vyšších polohách (nad 600 m) od 60 do 150 cm
sněhu (s menšími lokálními rozdíly). Na horách ve výškách nad 800 m bylo 100 aţ 250 cm
sněhu.
Vlivem oteplení kombinovaného s deštěm došlo k největšímu poklesu sněhové
pokrývky na území ČR ve dnech 26.–29. 3., a to o 3 aţ 10 cm/den, ve vyšších polohách (nad
600 m) o 5 aţ 13 cm. Odtávání sněhu se nejvýrazněji projevilo na jiţní Moravě, v Polabí a
v níţinných polohách kolem řek.
V důsledku ochlazení a poklesu teploty vzduchu během 29. března, zejména na horách,
došlo k zastavení rychlého tání sněhu, v dalších dnech sníh odtával pomaleji, v závislosti na
denním chodu teploty vzduchu.
Druhé období rychlého tání sněhu následovalo ve dnech 31. 3.–2. 4., ale jiţ jenom ve
vyšších polohách, protoţe polohy pod 600 m měly jiţ jen nesouvislou sněhovou pokrývku
nebo byly beze sněhu. Pokles výšky sněhové pokrývky v tomto období dosáhl 5 aţ 10
cm/den.
Rozloţení výšky sněhové pokrývky na území ČR ve dnech 20. 3., 27. 3. a 3. 4. 2006 je
na Obr. 1.4, úbytek sněhu mezi těmito termíny na Obr 1.5.
1.4
Rozmrzání půdy
Ke konci druhé březnové dekády 2006 byla v polohách pod 600 m n. m. půda většinou
souvisle promrzlá. Začátek rozmrzání půdy se dostavil nejprve v nejniţších polohách
středočeského kraje (17. března). V době oteplení a dešťových sráţek (kolem 27. března) byla
půda v niţších polohách jiţ převáţně rozmrzlá, ve středních polohách stačila místy
rozmrznout jen do hloubky 5 aţ 10 cm, nejméně ve východních Čechách. V horských
polohách, kde napadala poměrně silná vrstva sněhu jiţ během listopadu, nebyla půda většinou
vůbec promrzlá.
1.5
Hodnocení úspěšnosti předpovědí teplot a sráţek pro období jarních povodní
v roce 2006
Jedním z nejdůleţitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou
tzv. numerické předpovědní modely, které simulují vývoj meteorologických prvků
v atmosféře. Rozdělujeme je na modely lokální (regionální) a globální. Výpočetní oblast
lokálních modelů je omezená, počítají se na husté síti uzlových bodů a poskytují podrobnější
předpovědi na 2 aţ 3 dny dopředu, tedy v rozsahu krátkodobé předpovědi. Globální modely se
počítají pro oblast celé zeměkoule v řidší síti uzlových bodů a poskytují méně podrobné
předpovědi ve střednědobém rozsahu (cca 7 aţ 10 dnů dopředu).
Výstupy numerických předpovědních modelů jsou důleţitým podkladem pro tvorbu
předpovědí počasí a byly podstatné i pro úspěšnou předpověď jarních povodní 2006. Přitom
současné pouţívání několika modelů umoţňuje do jisté míry neúspěšné předpovědi
eliminovat a zvýšit tak kvalitu vydávaných předpovědí. Konečné rozhodnutí zůstává na
meteorologovi, který na základě aktuálního synoptického vývoje, chování modelu a své
6
VÚV T.G.M.
zkušenosti vlastní předpověď koriguje nebo i předpověď některého z modelů můţe
odmítnout.
V rámci vyhodnocení jarních povodní byla hodnocena úspěšnost předpovědí teplot a
sráţek z numerických modelů, které se v předpovědní sluţbě ČHMÚ pouţívají: model
Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF, na 10 dní dopředu), model
americké meteorologické sluţby ve Washingtonu (model GFS, 10 dní dopředu), model
německé meteorologické sluţby DWD (model GME, 7 dní dopředu) a lokální model Aladin
počítaný v ČHMÚ (na 54 hodin). Dále byly hodnoceny předpovědi vydávané meteorology.
1.5.1
Předpovědi teplot z numerických modelů a meteorologa
Celkově všechny modely předpověděly oteplování a další vývoj teplot víceméně dobře.
Úspěšnost jednotlivých modelů byla srovnatelná, jen model GFS předpověď teplot (ve 2 m
nad zemí) podhodnocoval. V tomto případě jde o dlouhodobou systematickou chybu modelu.
Obr. 1.6 ilustruje na příkladě z 21. 3. výsledky hodnocení úspěšnosti předpovědí
nejvyšších denních teplot ve 2 m nad zemí pro střední Čechy na 10 dní dopředu ve srovnání
s naměřenými teplotami. Je zde přidána i předpověď meteorologa.
Numerické předpovědi z 21. 3. ukazovaly, ţe po přechodném ochlazení 22.–23. 3. dojde
v dalších dnech k oteplení aţ na +15 ˚C ve 2 m nad zemí a na +5 ˚C na hladině 850 hPa
(1300–1400 m n. m.). Příliv teplého vzduchu skutečně vrcholil 27. 3. teplotami ve 2 m nad
zemí téměř +20 ˚C. V následujících dnech došlo k ochlazení, ale jiţ kolem 1. 4. teploty
dosahovaly téměř stejných hodnot jako 27. 3. V souladu s těmito výstupy meteorolog
předpovídal pro dny od 24. 3. postupné oteplování. Jak je patrné z obrázku, chyba předpovědi
meteorologa oproti skutečnosti na celé 10denní období byla s výjimkou nejteplejšího dne
27. 3. do 2 ˚C. Obdobná byla i úspěšnost předpovědí vydaných v dalších dnech.
Předpovědi teplot byly sice vyhodnocovány pro střední Čechy, avšak pro ostatní území
České republiky byla situace velmi obdobná. Oteplení postihlo celou ČR prakticky najednou
a rozdíly teplot mezi Čechami, Moravou a Slezskem byly převáţně malé.
1.5.2
Předpovědi srážek z numerických modelů a meteorologa
Byly hodnoceny dny a oblasti, ve kterých spadlo více neţ 10–15 mm sráţek. Nejvíce
sráţek za vyhodnocované období spadlo dne 28. 3. (do 06 UTC dne 29. 3.), o něco méně ve
dnech 26. 3. a 29. 3. Pro tyto dny byly porovnány předpovědi 24hodinových úhrnů sráţek
numerických předpovědních modelů na jeden aţ tři dny s naměřenými sráţkami.
Výsledky porovnání pro 28. 3. ukázaly, ţe modely všeobecně mírně nadhodnotily
mnoţství sráţek v severozápadní polovině Čech, kde jich spadlo nejméně a mírně
podhodnotily mnoţství sráţek v jihovýchodní polovině Čech. Souviselo to s tím, ţe
nedokázaly dostatečně přesně lokalizovat výskyt maximálních sráţek. Pro Moravu a Slezsko
byly předpovědi úspěšné. Úspěšnost jednotlivých modelů byla srovnatelná. Situace při
hodnocení úspěšnosti předpovědí sráţek na 26. 3. a na 29. 3. byla v podstatě obdobná. Velké
rozdíly nenastaly ani mezi předpověďmi meteorologa a naměřenými sráţkami.
Za celé období nenastaly podmínky pro vydání výstraţné informace na sráţky
a výstraţná informace na ně také vydána nebyla.
7
40
35
Výška sněhové pokrývky [cm]
30
25
20
15
10
5
Dny
Průměrná výška sněhové pokrývky v ČR (zima 2005/2006)
Obr. 1.1 Výška sněhové pokrývky v ČR za období od 1. 11. 2005 do 31. 3. 2006
8
Průměrná výška sněhové pokrývky v ČR (1961-2000)
31/3
26/3
21/3
16/3
11/3
6/3
1/3
24/2
19/2
14/2
9/2
4/2
30/1
25/1
20/1
15/1
10/1
5/1
31/12
26/12
21/12
16/12
11/12
6/12
1/12
26/11
21/11
16/11
11/11
6/11
1/11
0
VÚV T.G.M.
Obr. 1.2 Snímek z meteorologické druţice Meteosat (IR kanál) kombinovaný s přízemní
polohou atmosférických front 26. 3. 2006 ve 12 UTC
Obr. 1.3 24-hodinový úhrn sráţek na území ČR z 28. 3. 2006 podle kombinovaného odhadu
„radar + sráţkoměr“
9
VÚV T.G.M.
20. 3. 2006 v 7 hodin [cm]
27. 3. 2006 v 7 hodin [cm]
3. 4. 2006 v 7 hodin [cm]
Obr. 1.4 Výška sněhové pokrývky na území ČR ve vybraných dnech
10
VÚV T.G.M.
Mezi 20.–27. 3. 2006 [cm]
Mezi 27. 3.–3. 4. 2006 [cm]
Obr. 1.5 Úbytek sněhu vyjádřený změnou výšky sněhové pokrývky na území ČR
mezi vybranými dny
11
VÚV T.G.M.
20
ECMWF
GFS
Aladin
15
Meteorolog
Teplota [ºC]
Naměřeno
10
5
0
21.3.
22.3.
23.3.
24.3.
25.3.
26.3.
27.3.
28.3.
29.3.
30.3.
Datum
Obr. 1.6 Porovnání předpovědí maximálních denních teplot ve 2 m nad zemí z 21. 3. 2006
pro střední Čechy s naměřenými teplotami
12
2
VÚV T.G.M.
HYDROLOGICKÉ VYHODNOCENÍ PRŮBĚHU POVODNĚ
2.1
Příčiny povodně a vývoj hydrologické situace před povodní
Jak je popsáno v kapitole 1, pro vývoj hydrologické situace v průběhu zimy 2005/2006
a následné jarní povodně bylo rozhodující mnoţství sráţek akumulované ve formě sněhové
pokrývky, průběh teplot vzduchu a výskyt dešťových sráţek v období významného oteplení.
Během zimního období se na velké části území ČR vytvořily značné zásoby vody ve
sněhové pokrývce. V důsledku malého počtu relativně teplejších období s teplotou nad bodem
mrazu se tyto zásoby sněhu udrţely téměř aţ do konce března.
Vodní hodnota sněhu (objemové mnoţství vody obsaţené ve sněhové pokrývce
uváděné v přepočtu na výšku vody na povodí v milimetrech.) zaznamenaná v horských
oblastech sice nebyla rekordní, avšak v kombinaci s mnohdy nejvyššími pozorovanými
hodnotami za posledních 50 let ve středních nadmořských výškách, dosáhly celkové sněhové
zásoby v povodích právě na konci března často nejvyšších hodnot od 60. let 20. století.
Mapa na Obr. 2.1 znázorňuje plošné rozloţení vodní hodnoty sněhové pokrývky v mm
na území ČR dne 20. 3. 2006, tj. zhruba 6 dní před začátkem intenzivního tání. Celkové
zásoby vody ve sněhu na vybraných povodích včetně jejich rozdělení do jednotlivých
výškových zón uvádí Tab. 2.1.
Pro vývoj povodňové situace se ukázaly jako rozhodující zásoby vody ve sněhu
v oblasti Českomoravské vrchoviny, kde na velké ploše (řádově tisíců km2) v nadmořských
výškách do 700 metrů leţela mocná sněhová pokrývka. Velmi významné zásoby sněhu
vzhledem k nadmořské výšce se nacházely rovněţ na horním toku Německé (rakouské) Dyje,
na středním toku Moravy a dolním toku Bečvy, a také v povodích pravostranných přítoků
Moravy nad Olomoucí. Naopak podstatně méně sněhu leţelo ve srovnatelných nadmořských
výškách v povodí Otavy, ale zejména Berounky, coţ, jak se později ukázalo, značně přispělo
ke sníţení extremity povodně na středním a dolním toku Vltavy.
Tab. 2.1 Zásoby vody ve sněhové pokrývce ke dni 20. 3. 2006 na vybraných povodích
Zásoby vody ve sněhu [mil. m3] v nadmořské výšce
Povodí
Plocha
[km2]
do 300
m n. m.
300–500
m n. m.
500–700
m n. m.
700–900
m n. m.
nad 900
m n. m.
Celkové
zásoby
[mil. m3]
Labe nad Orlicí
Orlice
2123.5
2035.1
4.6
11.5
119.0
108.9
100.7
111.4
40.4
62.3
74.1
16.4
338.8
310.6
Labe od Orlice po Jizeru
6730.7
49.7
145.0
121.9
2.4
–
319.0
Jizera
Labe nad Vltavou
2193.9
13712.3
15.1
82.5
105.6
480.9
84.7
418.8
81.0
186.0
50.3
140.8
336.8
1309
Vltava nad Luţnicí
Luţnice
3594.3
4233.4
–
–
38.2
159.2
126.7
256.2
231.0
21.9
138.3
6.5
534.1
443.9
Otava
Vltava pod Otavou
3840.0
11994.6
–
–
27.8
231.1
71.6
457.6
107.6
360.5
157.7
302.4
364.6
1352
Sázava
4350.3
3.0
189.2
249.9
4.2
–
446.3
Berounka pod Úslavou
Berounka od Úslavy po ústí
4790.3
4065.2
–
0.3
19.8
14.7
125.8
38.3
44.3
9.2
19.6
–
209.5
62.5
Vltava pod Berounkou
Ohře
26699.5
5588.2
3.8
1.1
480.2
38.6
886.2
294.3
418.2
145.7
322.1
34.2
2110
513.9
Labe nad Kamenicí
51193.2
127.6
1104
1636
770.7
497.4
4135
Odra nad Olší
4722.5
40.9
139.9
233.8
114.3
57.6
586.5
13
VÚV T.G.M.
Zásoby vody ve sněhu [mil. m3] v nadmořské výšce
Plocha
[km2]
Povodí
do 300
m n. m.
300–500
m n. m.
500–700
m n. m.
700–900
m n. m.
nad 900
m n. m.
Celkové
zásoby
[mil. m3]
Morava nad Bečvou
3577.4
39.7
155.1
180.8
63.5
64.9
504.1
Bečva
Morava od Bečvy po Dyji
1618.6
5287.3
14.6
57.7
80.1
118.8
125.9
36.2
48.3
1.6
5.6
0.1
274.4
214.3
Morava nad Dyjí
Dyje po Jevišovku
10483.3
3589.0
111.9
2.8
354.0
83.9
342.9
138.7
113.4
1.0
70.6
–
992.8
226.3
Svratka nad Jihlavou
Jihlava
4118.4
2998.9
8.2
1.4
93.4
69.7
206.8
179.7
27.1
2.8
–
–
335.5
253.6
Dyje po ústí s Moravou
13442.7
19.3
270.4
526.3
30.8
–
846.8
Po 20. březnu nastalo první mírné oteplení, kdy odpolední teploty začaly vystupovat
nad bod mrazu, ale vzhledem k tomu, ţe minima se udrţovala pod nulou, tání sněhu bylo jen
velmi pozvolné (Obr. 2.2) a tomu odpovídal pozvolný vzestup průtoků. Dne 24. 3. 2006 se ve
většině profilů vyskytovaly průtoky na úrovni 90denních aţ 30denních vod. Tento stav
dokumentuje mapka na Obr. 2.3. Výrazná změna nastala od 25. března, kdy na území České
republiky začal proudit teplý a vlhký vzduch společně s přechodem jednotlivých front
doprovázeným dešťovými sráţkami, a to i v nejvyšších polohách.
Tání sněhu urychlily i dešťové sráţky. Mapa na Obr. 2.4 ukazuje plošné rozloţení
spadlých sráţek za období 25. 3.–3. 4. 2006. Nejvyšší úhrny sráţek se vyskytly v horských
oblastech, ale ty zasáhly jen relativně malou plochu. Nejvíce sráţek za uvedené období
(40–60 mm) spadlo s výjimkou hor v oblasti Českomoravské vrchoviny a Brd. Nejdeštivější
byl 28. březen, kdy spadlo místy aţ 30 mm. Sráţky významně působily jako katalyzátor tání a
odtoku vody ze sněhové pokrývky.
V Tab. 2.2 je uveden přehled průměrných měsíčních průtoků ve vybraných
vodoměrných profilech v období 11/2005–2/2006. Z tabulky je patrné, ţe v důsledku výše
uvedených faktorů se průtoky v průběhu zimy 2005/2006 pohybovaly převáţně pod svými
dlouhodobými průměry.
Tab. 2.2 Průměrné měsíční průtoky v období 11/2005–3/2006 v m3.s-1 a v % dlouhodobých
měsíčních průměrů ve vybraných vodoměrných profilech
Tok
Profil
Labe
Brandýs nad Labem
Vltava
Praha-Chuchle
Labe
Děčín
Odra
Bohumín
Morava Stráţnice
Dyje
Nové Mlýny
m3.s-1
%
m3.s-1
%
m3.s-1
%
m3.s-1
%
m3.s-1
%
m3.s-1
%
Průměrné měsíční průtoky v m3.s-1 a v %
dlouhodobého měsíčního průměrného průtoku
11/2005
12/2005
1/2006
2/2006
36.5
52.6
37.4
51
42
50
35
40
90.6
71.2
123
104
76
63
93
56
154
179
210
223
61
59
65
57
13
38
25.5
36.8
32
116
86
91
15.4
41
40.9
57.9
27
76
81
83
18.2
21.1
21.2
24.9
54
57
51
43
14
2.2
VÚV T.G.M.
Postup vyhodnocení měřených údajů a povodňových průtoků
Cílem zpracování dat naměřených ve vodoměrných stanicích je vyhodnocení průtoků.
Pro tyto účely je nutné mít k dispozici vedle spolehlivého záznamu vodního stavu rovněţ
kvalitní přímá měření průtoku a na jejich základě zpracovanou měrnou křivku extrapolovanou
do vysokých hodnot vodních stavů.
Při jarní povodni 2006 došlo oproti srpnové povodni v roce 2002 jen k malým
výpadkům v pozorování, takţe byly k dispozici prakticky veškeré záznamy o vodních stavech
z vodoměrných stanic a nebylo nutné provádět sloţitá ověřování průběhu vodního stavu a
jeho kulminačních hodnot. Je to výsledek stavebních rekonstrukcí mnoha vodoměrných stanic
provedených po povodni 2002 a téţ skutečnosti, ţe za povodně v roce 2006 byly kulminační
stavy převáţně niţší.
Další důleţitou skutečností bylo nasazení přístroje ADCP při měření průtoku. Měření
přístrojem ADCP je zaloţeno na Dopplerově efektu, kdy jsou při kontinuálním pohybu
přístroje (zavěšeném na laně) po hladině snímány rychlosti a hloubka vody (viz foto na
Obr. 2.5). Přístroj ADCP se pouţívá v hydrologické praxi ČHMÚ od roku 2003 a při jarní
povodni 2006, která umoţnila jeho důkladné prověření, se výborně osvědčil. Příklad
vyhodnocení z programového vybavení dodávaného s přístrojem ADCP je uveden na
Obr. 2.6. Barevná stupnice udává rozsah rychlostí proudění od < 0,25 ms-1 (modrá barva) po
> 4 ms-1 (tmavá červená).
V období od 27. 3. do 7. 4. 2006 byly v celkem 119 profilech změřeny průtoky
v rozmezí od dvouleté do stoleté vody. Vyhodnocené průtoky značně přispěly k upřesnění
měrných křivek, a to zejména v té části, která dříve musela být extrapolována na základě
hydraulických a bilančních hydrologických výpočtů, coţ zvyšovalo nepřesnosti ve stanovení
právě kulminačních průtoků.
Pro potřeby bilančních výpočtů byly pro všechny vodoměrné stanice v ČR spočteny
v GIS průměrné denní výšky sráţek na povodí v období 25. 3.–24. 4. 2006 a průměrné
hodnoty obsahu vody ve sněhové pokrývce za jednotlivé dny v období 20. 3.–10. 4. 2006.
Výsledkem zpracování jsou jednak hydrogramy povodňových vln v průtocích, jejichţ
příklady jsou ve formě grafického znázornění součástí kap. 2.3, a dále hodnoty kulminačních
průtoků, jejichţ přehled společně s dosaţenou dobou opakování je uveden v Tab. 2.3.
2.3
Průběh povodňových průtoků
Průběh povodně, na který měla rozhodující vliv rychlost tání sněhových zásob na
povodí ve dnech 25. 3.–30. 3., se značně lišil podle toho, zda převaţující zásoby sněhu leţely
v niţších a středních, nebo ve vyšších a horských polohách. V prvním případě měla povodeň
vţdy jeden či dva výraznější vrcholy, v druhém případě hydrogram průtoků vykazoval
pravidelné denní kolísání v závislosti na zvýšené intenzitě tání během dne a jeho zpomalení
v nočních hodinách.
Výrazný vzestup průtoků na většině toků nastal 26. 3., kulminací bylo dosaţeno
většinou v období od 28. 3. do 1. 4. 2006. Povodeň se vyznačovala především velmi dlouhým
trváním, kdy povodňové stavy na některých tocích přetrvávaly více neţ 10 dní. Povodeň lze
tak povaţovat ze extrémní z hlediska celkového proteklého mnoţství vody.
Tab. 2.3 obsahuje přehled dosaţených kulminačních průtoků ve všech profilech, kde
průtok dosáhl nebo překročil hodnotu dvouleté vody. V dalším textu je pak průběh povodně
popsán podle jednotlivých povodí, jejichţ rozvodnice jsou ukázány na Obr. 2.7. Ve
vybraných profilech těchto povodí je graficky znázorněn průběh vodních stavů, průtoků a
dosaţení stupňů povodňové aktivity (např. Obr. 2.8), další typ grafu ukazuje společný vliv
15
VÚV T.G.M.
tání sněhu a sráţek na průběh průtoků (viz např. Obr. 2.9) a poslední typ grafu (např.
Obr. 2.10) demonstruje průběh povodně vţdy v několika profilech na tomtéţ toku, a tím i její
vývoj v podélném profilu.
2.3.1
Povodí Labe po soutok s Vltavou
V závěrovém profilu tohoto povodí v Kostelci nad Labem (Obr. 2.10) byl zaznamenán
kulminační průtok na úrovni Q20, coţ je nejvíce ze všech monitorovaných profilů na vlastním
Labi. K rozvodnění Labe nejvíce přispěly přítoky Labe od Metuje aţ po Doubravu, nejvíce
byly rozvodněny přítoky pramenící na Českomoravské vrchovině (Loučná, Chrudimka,
Doubrava). Kromě Kostelce nad Labem doba opakování kulminačního průtoku v profilech na
Labi nedosáhla 20 let a na horním toku Labe nad nádrţí Království byla extremita povodně
významně menší (5–10 let).
Na povodích menších toků byl však v některých profilech překročen 20letý průtok,
např. v Dašicích na Loučné, ve Vestci na Mrlině nebo v Malé Čermné na Tiché Orlici, místně
bylo dosaţeno aţ 50letého průtoku, např. v Cerekvici na Loučné nebo na Ţejbru ve Vrbatově
Kostelci.
2.3.2
Povodí Vltavy po vodní dílo Orlík
Povodí Vltavy k VD Orlík je vějířovitého charakteru s hlavními přítoky Otavou a
Luţnicí, kdy zpravidla (během letních povodní) dochází ke střetu kulminačních průtoků
Vltavy a Otavy s tím, ţe kulminační průtok Luţnice nastává aţ o několik dní později. Během
jarní povodně 2006 k této situaci nedošlo a Luţnice kulminovala později jen o necelých
24 hodin. Z uvedených tří toků byla významně rozvodněna pouze Luţnice, na které byl
v Bechyni zaznamenán 50letý průtok (Obr. 2.11). Otava v Písku (Obr. 2.12) nedosáhla ani
5letého průtoku a Vltava v Českých Budějovicích kulminovala na úrovni 5leté vody. Ke
zmenšení kulminačního průtoku na Vltavě přispěl transformační účinek vodních děl Lipno
(pod VD Lipno byla povodňová vlna téměř eliminována) a Římov. Kulminační přítok do
nádrţe Orlík dosáhl hodnoty 1250 m3.s-1, coţ je 10letý průtok. V nádrţi VD Orlík byla
zachycena značná část objemu povodňové vlny, coţ přispělo k podstatnému zmenšení
kulminačního průtoku na dolním toku Vltavy (viz dále).
Nejdramatičtější byl průběh povodně na Luţnici a jejích přítocích. V několika profilech
byl zaznamenán 50letý i větší průtok, kromě Bechyně například na Luţnici v Klenovicích, na
Neţárce v Hamru nad Neţárkou a v Lásenici. Na většině ostatních vodoměrných profilů
v povodí Luţnice byl dosaţen 20–50letý průtok. Povodňová vlna na Luţnici i Neţárce se
vyznačovala dvěma vrcholy (viz Obr. 2.13 a Obr. 2.14), z nichţ druhý byl vyšší na Neţárce
a byl způsoben rychlým táním zbylé sněhové pokrývky ve vyšších polohách v důsledku
prudkého vzestupu zejména odpoledních teplot 30. a 31. března. Na Luţnici v Bechyni jiţ
nebyl vlivem transformací povodňové vlny v inundacích druhý vrchol povodně příliš patrný.
Průběh povodně na Luţnici a jejím hlavním přítoku Neţárce byl ovlivněn jednak účinky
rybniční soustavy, především rybníkem Roţmberk, a dále velmi výrazně manipulacemi na
Novořeckých splavech, kde se průtok rozděluje mezi Luţnici (Starou řeku) a Novou řeku.
Z Obr. 2.15 je zřejmé, ţe dne 30. 3. došlo k silnému omezení průtoku Starou řekou, a tím
navýšení průtoků v Nové řece, coţ mělo na jedné straně vliv na zmenšení přítoku do rybníka
Roţmberk a zmírnění tamní kritické povodňové situace, na druhé straně došlo k prodlouţení
trvání vysokých vodních stavů a průtoků na dolním toku Neţárky (Hamr nad Neţárkou, viz
Obr. 2.14).
16
2.3.3
VÚV T.G.M.
Povodí Vltavy od vodního díla Orlík po soutok s Labem
Průběh povodně na povodí Vltavy pod VD Orlík byl ovlivněn celoplošným silným
rozvodněním toků v povodí Sázavy s četným dosaţením a místním překročením hodnot
50letých průtoků, poměrně nevýznamným zvýšením průtoků na tocích v povodí Berounky
s jen výjimečným překročením 2letých průtoků a manipulacemi na vodních dílech Vltavské
kaskády, především na VD Orlík.
Na povodí Sázavy se nacházely před započetím povodně obdobné zásoby sněhu jako na
povodí Luţnice (viz Tab. 2.1). I průběh povodně byl v důsledku rychlého tání velmi
podobný, viz Obr. 2.16 (Lásenice – Neţárka) a Obr. 2.17 (Chlístov – Sázava). Na rozdíl od
povodí Luţnice není na povodí Sázavy příliš moţností retence objemu ani v inundacích, ani
v nádrţích. Největší vodní dílo v povodí, VD Švihov na Ţelivce, není vzhledem k nutnosti
dodrţovat jakost vody vodárenského odběru primárně určeno k zachycování povodňových
průtoků.
Na Obr. 2.18 je zachycen vývoj povodně na horním a středním toku Sázavy, na
Obr. 2.19 potom analogicky na jejím dolním toku pod soutokem se Ţelivkou. Na horním toku
Sázavy docházelo k rychlému zvětšování extremity kulminačního průtoku, kdy v Havlíčkově
Brodě (plocha povodí 380 km2) ještě nebyl dosaţen ani 5letý průtok, zatímco na povodí se
zhruba dvojnásobnou plochou v Chlístově (795 km2) jiţ byl zaznamenán kulminační průtok
s dobou opakování více neţ 50 let. Tato extremita povodně se v podstatě udrţela aţ k soutoku
se Ţelivkou. Přítoky Sázavy na jejím horním a středním toku přitom nijak výjimečně
rozvodněny nebyly, s výjimkou Šlapanky.
Nad VD Švihov na Ţelivce i Trnávce byl v Ţelivu dosaţen 20letý průtok, pod jejich
soutokem v Poříčí byl 20letý průtok překročen. Účinkem VD Švihov byl kulminační průtok
povodně na Ţelivce zmenšen asi o 70 m3.s-1.
Na dolním toku Sázavy aţ po soutok s Vltavou se doba opakování kulminačního
průtoku na Sázavě pohybovala v rozmezí 20–50 let (Kácov, Nespeky). Extremita povodně se
nezvětšila ani pod soutokem s Blanicí, na které byl dosaţen v Radonicích 50letý průtok.
V povodí Berounky v důsledku podstatně menších zásob sněhu nedošlo k výraznějšímu
rozvodnění toků a pouze místně byla překročena hodnota 5letého průtoku (Hamerský potok
v Plané, Klabava v Hrádku u Rokycan). Na vlastním toku Berounky pod Plzní nebyl dosaţen
ani 2letý průtok a např. v Berouně došlo jen krátkodobě k překročení limitního stavu třetího
stupně povodňové aktivity (Obr. 2.20). V Praze na Vltavě byl zaznamenán pouze 2–5letý
průtok, přičemţ nebyl překročen průtok 1500 m3.s-1 (Obr. 2.21), coţ je hranice dosaţení
třetího stupně povodňové aktivity. K tomu přispěl jednak transformační účinek nádrţí
Vltavské kaskády, především na VD Orlík, a rovněţ nevýznamné rozvodnění Berounky.
2.3.4
Povodí Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
Průběh povodně na Labi pod soutokem s Vltavou je znázorněn na Obr. 2.22. Doba
opakování kulminačního průtoku nepřesáhla 10 let. Mírnější průběh povodně byl důsledkem
především výrazně menšího přítoku z Vltavy. Rovněţ na Ohři došlo ke zmenšení
kulminačního průtoku povodňové vlny vlivem nádrţí (transformace z 5letého průtoku na
méně neţ 2letý na VD Nechranice), takţe ani ta neměla zásadní vliv na průběh povodně
na dolním toku Labe.
2.3.5
Povodí Odry
Povodí Odry bylo ze všech hodnocených povodí zasaţeno nejméně, neboť v ţádném ze
sledovaných profilů nebylo dosaţeno 10letého průtoku. Nejvíce byla rozvodněna Odra nad
soutokem s Opavou (5–10letý průtok ve stanici Ostrava-Svinov), coţ bylo způsobeno
17
VÚV T.G.M.
rychlým táním sněhové pokrývky v Oderských vrších (profil Odry na Odře, Obr. 2.23)
a v niţších polohách Beskyd.
2–5letý průtok byl zaznamenán na Opavě v Krnově, Opavě i Děhylově, v závěrovém
profilu Odry na území ČR v Bohumíně a rovněţ na Olši v Českém Těšíně, Dětmarovicích
a Věřňovicích.
2.3.6
Povodí Moravy po soutok s Dyjí
Pro toto povodí byl charakteristický nárůst extremity povodně na vlastním toku Moravy
směrem po toku. Vývoj povodňové vlny na Moravě je zachycen na Obr. 2.24 a Obr. 2.25.
V Raškově byl překročen 2letý průtok a tvar povodňové vlny měl charakteristické rysy
denního kolísání průtoků způsobeném rychlejším táním během dne a pomalejším táním
v nočních hodinách. Extremita povodně se začala výrazně zvětšovat pod soutokem Moravy
s Desnou, kde Morava začíná přijímat přítoky pramenící ve středních a vyšších polohách (do
900 m n. m.). V Moravičanech pod soutokem s Moravskou Sázavou (Obr. 2.26) byl
zaznamenán kulminační průtok na úrovni 10–20leté vody a v Olomouci (pod soutokem
s Třebůvkou) jiţ 20–50letý průtok. Významná dotace vody probíhala i z levostranných
přítoků Moravy (Bystřice ve Velké Bystřici – 50letý průtok). V hydrogramu povodňové vlny
byl na rozdíl od průběhu povodně v Raškově dominantní pouze jeden vrchol.
Bečva v Dluhonicích (Obr. 2.27) kulminovala na úrovni 5–10letého průtoku a pro
průběh průtoků je opět typický „denní chod“, který je ještě zřetelnější v profilu Jarcová
(Obr. 2.28), kdy se denní maximum vyskytovalo vţdy ve večerních hodinách.
Vlivem přítoků Moravy včetně Bečvy (na střední Moravě leţela významná sněhová
pokrývka i v níţinách) bylo v Kroměříţi (Obr. 2.29) dosaţeno 50letého průtoku a dále se
extremita zvětšovala aţ do profilu Stráţnice, kde byl zaznamenán 100letý průtok (Obr. 2.30).
Pozoruhodné bylo, ţe v důsledku velkých přítoků z niţších poloh bylo kulminace ve Stráţnici
dosaţeno dříve neţli v Kroměříţi a Spytihněvi (během letních povodní s významnější dotací
vody z horských oblastí se tento jev v podstatě nevyskytuje). Dále bylo pomocí
hydrometrického měření prokázáno, ţe korytem Moravy pod soutokem s Bečvou protékal při
srovnatelných vodních stavech v porovnání s povodní v roce 1997 významně větší průtok.
Dosaţené větší průtoky lze pravděpodobně vysvětlit jako vliv vyššího sklonu hladiny
v důsledku relativně menších rozlivů Moravy v úseku od soutoku s Bečvou po Stráţnici a
úprav koryta po povodni 1997, a také menší drsností koryta v té době ještě nezarostlého
vegetací.
Rozlivy Moravy mezi Kroměříţí a Stráţnicí způsobily zploštění vrcholu povodně.
K největším rozlivům Moravy však došlo aţ v oblasti od Rohatce k Hodonínu do
levostranného inundačního prostoru. Pod Hodonínem se na inundacích podílelo i poškození
moravní hráze v úseku mezi Mikulčicemi a Moravskou Novou Vsí a spolu s řízeným
odlehčením průtoků u Moravské Nové Vsi a Týnce způsobilo zaplavení oblasti od Mikulčic
aţ po soutok Moravy a Dyje. V důsledku rozlivu došlo k významnější transformaci
povodňové
vlny,
a
kulminace
v
Lanţhotě
dosáhla
úrovně
20–50letého průtoku.
2.3.7
Povodí Dyje
Povodňová vlna na Dyji a na některých jejích přítocích dosáhla v rámci jarní povodňové
situace největší extremity z pohledu celého území ČR. Nad nádrţí Vranov došlo prakticky ve
všech profilech k dosaţení či překročení úrovně 100letého průtoku (Moravská Dyje v Janově,
viz Obr. 2.31, Dyje v Podhradí, Ţeletavka v Jemnici i ve Vysočanech). Velkou extremitu
18
VÚV T.G.M.
povodně nad nádrţí Vranov lze spatřovat kromě rychlého tání značných sněhových zásob
rovněţ i jako důsledek střetu povodňových vln na soutoku Moravské a Německé Dyje.
První významné ovlivnění průběhu povodně na Dyji nastalo při jejím průchodu nádrţí
Vranov. Průběh povodně nad nádrţí Vranov (profil Podhradí) a pod ní (Vranov-Hamry) je
znázorněn na Obr. 2.32. Na přítoku do nádrţe Vranov se významně podílela i Ţeletavka a
celkový kulminační přítok do nádrţe byl odhadnut na 482 m3.s-1. Z Obr. 2.32 je zjevné, ţe
Vranovská nádrţ přispěla velmi významně ke zmenšení kulminačního průtoku a došlo
i k zachycení značné části povodňového objemu.
V úseku Dyje pod nádrţí byla rovněţ překročena úroveň 100letého průtoku a vzhledem
k úzkému sevřenému údolí Národního parku Podyjí s malými moţnostmi transformace
dorazila povodňová vlna v takřka nezměněné podobě do Znojma (Obr. 2.33).
Pod Znojmem došlo k výrazným oboustranným rozlivům Dyje, coţ bylo dáno jednak
nedostatečnou kapacitou koryta a také protrţením ochranné hráze v Mlýnském náhonu
(v podstatě se zopakovala situace z roku 2002). Za této situace klesl kulminační průtok na
Dyji ve Trávním Dvoře na hodnotu 20–50letého průtoku (Obr. 2.33). Takto ovlivněná a
transformovaná povodňová vlna na Dyji přitékala společně s povodňovou vlnou z Jevišovky
(10–20letý kulminační průtok ve stanici Boţice) do nádrţí Nové Mlýny.
Do Novomlýnských nádrţí ústí společně s řekou Jihlavou také Svratka, která odvádí
vodu především z rozsáhlého území Českomoravské vrchoviny, kde leţely značné sněhové
zásoby. Z obou jmenovaných toků byla významněji rozvodněna Jihlava, která v Ivančicích
kulminovala na 10–20letém průtoku, kdeţto doba opakování kulminace Svratky
v Ţidlochovicích nedosáhla ani 10 let. Významnější kulminační průtoky s dobou opakování
20 let a více se vyskytly v některých profilech Jihlavy a jejích přítocích výše po toku, např.
v Batelově, Dvorcích a Ptáčově na Jihlavě, více neţ 50letý průtok byl zaznamenán na
Rokytné v Moravském Krumlově.
Kulminační přítok do Novomlýnských nádrţí dosáhl dle údajů Povodí Moravy, s. p.,
740 m3.s-1 a maximální odtok 650 m3.s-1. Pod nádrţemi Nové Mlýny bylo správcem toku
vyuţíváno řízených přelivů a poldrů pro další transformaci povodně a také pomocí těchto
manipulací a transformačních účinků byl v profilu Břeclav-Ladná (Obr. 2.34) zaznamenán
pouze 10letý průtok, avšak s tím, ţe značné mnoţství vody se nacházelo v inundacích a tato
voda zaplavovala nejen oblasti kolem Břeclavi, ale i oblasti soutoku Moravy a Dyje.
Tab. 2.3 Kulminační stavy a průtoky ve vodoměrných stanicích s dobou opakování nejméně
2 roky (Qa = dlouhodobý průměrný průtok)
DB
číslo
0030
0040
0042
0043
0045
0060
0141
0160
0170
0175
0177
0180
Tok
Malé Labe
Čistá
Labe
Pilníkovský p.
Kalenský potok
Labe
Úpa
Labe
Metuje
Ledhuje
Ţidovka
Metuje
Profil
Prosečné
Hostinné
Vestřev
Chotěvice
Dolní Olešnice
Království
Slatina nad Úpou
Jaroměř
Maršov nad Metují
Velké Petrovice
Bezděkov
Hronov
Plocha
povodí
Qa
[km2]
72.5
77.5
299.6
103.7
62.8
532.0
401.9
1225.8
94.1
19.2
32.5
247.7
[m3.s-1]
1.54
1.20
6.10
1.01
0.60
8.31
6.28
16.40
1.13
0.24
0.36
2.73
19
Údaje k vyhodnocenému kulm. průtoku
vodní
doba
den
hod.
průtok
stav
opak.
[cm] [m3.s-1] [roky]
31.3. 19:15
119
21.4
2–5
31.3. 23:00
139
25.1
2–5
31.3. 19:30
207
116.0
2–5
31.3. 23:50
194
23.8
2–5
31.3. 22:00
198
29.0
5–10
2.4.
5:50
177
84.6
2–5
31.3. 20:00
175
74.8
2–5
1.4.
6:05
331
197.0
5–10
31.3. 20:00
171
31.4
10
31.3. 19:30
131
11.8
5–10
31.3. 20:00
129
11.8
2–5
31.3. 21:40
195
76.9
20
VÚV T.G.M.
DB
číslo
0200
0210
0230
0232
0235
0240
0250
0255
0280
0290
0300
0310
0340
0350
0360
0370
0380
0390
0420
0430
0450
0470
0480
0490
0520
0560
0570
0580
0590
0610
0630
0640
0650
0660
0662
0665
0690
0700
0710
0750
0755
0770
0800
0860
0870
0910
0929
0931
0940
1000
1018
1044
Tok
Metuje
Metuje
Trotina
Piletický potok
Divoká Orlice
Divoká Orlice
Divoká Orlice
Rokytenka
Divoká Orlice
Bělá
Kněţná
Bělá
Tichá Orlice
Třebovka
Tichá Orlice
Orlice
Dědina
Dědina
Labe
Loučná
Loučná
Loučná
Chrudimka
Chrudimka
Chrudimka
Ţejbro
Ţejbro
Novohradka
Chrudimka
Labe
Doubrava
Doubrava
Doubrava
Doubrava
Klejnárka
Vrchlice
Javorka
Cidlina
Bystřice
Cidlina
Štítarský potok
Mrlina
Labe
Jizera
Oleška
Jizera
Ţehrovka
Jizera
Mohelka
Klenice
Jizera
Labe
Profil
Plocha
povodí
Qa
[km2] [m3.s-1]
Krčín
498.3
5.04
Jaroměř
607.0
6.08
Sendraţice
100.7
0.63
Pouchov
37.4
0.14
Orlické Záhoří
45.0
0.96
Klášterec nad Orlicí
153.3
3.09
Nekoř
182.1
3.66
Ţamberk
59.5
0.97
Kostelec nad Orlicí
488.6
8.34
Kvasiny
54.1
1.00
Rychnov nad Kněţnou
74.6
0.92
Častolovice
213.3
2.62
Dolní Libchavy
303.9
3.94
Ústí nad Orlicí
174.0
1.24
Čermná nad Orlicí
690.9
6.99
Týniště nad Orlicí
1554.1 19.20
Chábory
74.5
0.92
Mitrov
291.3
2.02
Němčice
4300.5 44.20
Litomyšl
145.0
0.74
Cerekvice nad Loučnou 355.1
1.93
Dašice
624.3
3.79
Hamry
56.8
0.74
Přemilov
204.2
2.22
Svídnice
274.0
2.76
Vrbatův Kostelec
49.1
0.28
Rosice
78.6
0.50
Úhřetice
459.8
2.52
Nemošice
856.6
5.99
Přelouč
6435.0 56.40
Bílek
64.6
0.73
Spačice
197.2
1.56
Paříţov
201.1
1.61
Ţleby
381.7
2.87
Chedrbí
63.7
0.36
Vrchlice
97.6
0.45
Lázně Bělohrad
38.4
0.32
Nový Bydţov
455.2
2.16
Rohoznice
43.3
0.31
Sány
1153.4
4.88
Svídnice
209.3
0.62
Vestec
459.4
1.62
Nymburk
9720.6 71.80
Dolní Sytová
322.1
8.92
Slaná
169.0
1.51
Ţelezný Brod
791.8
16.60
Březina
93.0
0.55
Sovenice
1198.2 20.07
Chocnějovice
155.3
1.66
Mladá Boleslav
168.1
0.45
Tuřice-Předměřice
2158.7 24.30
Kostelec nad Labem
13186.4 99.40
20
vodní
doba
den
hod.
průtok
stav
opak.
1.4.
2:45
271
101.0
10–20
1.4.
18:00
342
92.1
5–10
30.3.
1:05
222
11.6
2–5
26.3. 23:10
134
9.7
5–10
31.3. 21:45
111
20.0
2–5
1.4.
0:30
107
47.7
2–5
4.4.
9:00
137
44.6
2–5
31.3. 19:05
156
19.2
2–5
31.3. 21:05
254
133.0
10
31.3. 23:15
78
14.5
2–5
31.3. 23:15
185
23.2
5
29.3. 17:30
161
57.6
5–10
31.3. 20:25
328
103.0
5–10
31.3. 19:50
217
32.5
5–10
1.4.
9:00
371
171.0
20–50
1.4.
9:00
404
261.0
5–10
31.3. 22:00
148
21.3
5–10
30.3.
4:30
273
30.5
2–5
2.4.
2:45
579
518.0
10–20
29.3. 19:55
196
27.9
20–50
29.3. 19:45
289
57.5
50–100
30.3. 12:20
317
75.9
20–50
1.4.
14:00
58
11.2
2–5
31.3. 23:05
212
54.5
5
2.4.
0:00
128
44.2
2–5
27.3. 18:45
208
25.8
50
29.3. 16:15
187
16.8
10
29.3. 22:15
327
65
20
30.3.
7:40
316
125.0
10
2.4.
16:50
445
648.0
10–20
31.3. 18:00
190
15.4
5
29.3. 16:30
217
63.9
10–20
29.3. 15:05
111
48.3
10
29.3. 13:50
296
121.0
10–20
26.3. 17:05
102
12.8
2–5
28.3. 19:55
122
13.4
2–5
31.3. 17:05
113
9.6
2–5
1.4.
15:50
245
65.6
5–10
31.3. 20:05
144
23.2
20–50
30.3. 18:00
308
111.0
5–10
28.3.
4:10
286
33.2
20–50
28.3.
9:30
323
66.7
20–50
3.4.
14:30
441
766.0
10–20
1.4.
1:30
253
161.0
2
31.3. 20:00
270
50.2
2–5
31.3. 23:00
345
262.0
2–5
1.4.
8:20
217
12.7
5–10
1.4.
11:00
502
272.0
2–5
1.4.
1:20
221
44.8
10
28.3.
6:00
194
25.5
5
1.4.
22:50
550
352.0
5
3.4.
21:00
781 1030.0
20
VÚV T.G.M.
DB
číslo
1060
1070
1080
1120
1126
1140
1150
1151
1190
1220
1230
1240
1270
1280
1290
1310
1330
1390
1430
1450
1500
1510
1520
1530
1539
1558
1560
1580
1590
1610
1614
1617
1620
1622
1623
1625
1626
1631
1632
1650
1656
1659
1661
1672
1690
1695
1710
1720
1730
1740
1750
1820
Tok
Teplá Vltava
Teplá Vltava
Studená Vltava
Malše
Malše
Stropnice
Malše
Vltava
Luţnice
Luţnice-Stará ř.
Luţnice
Neţárka
Neţárka
Nová řeka
Neţárka
Luţnice
Luţnice
Ostruţná
Volyňka
Blanice
Blanice
Otava
Lomnice
Skalice
Mastník
Sázava
Šlapanka
Sázava
Sázava
Sázava
Hejlovka
Hejlovka
Ţelivka
Trnava
Trnava
Ţelivka
Martinický p.
Sedlický potok
Ţelivka
Sázava
Blanice
Chotýšanka
Blanice
Sázava
Vltava
Mţe
Hamerský potok
Kosový potok
Úhlavka
Mţe
Úterský potok
Úhlava
Profil
Lenora
Chlum-Volary
Černý Kříţ-Volary
Kaplice
Pořešín
Pašinovice-Komařice
Roudné
České Budějovice
Pilař-Majdaléna
Kazdovna
Frahelţ-Lomnice n. L.
Rodvínov
Lásenice
Mláka-Novosedly
Hamr nad Neţárkou
Klenovice
Bechyně
Kolinec
Němětice
Blanický Mlýn
Heřmaň
Písek
Dolní Ostrovec
Varvaţov
Radíč
Havlíčkův Brod
Mírovka
Chlístov
Světlá nad Sázavou
Zruč nad Sázavou
Čakovice
Kojčice
Ţeliv
Červená Řečice
Ţeliv
Poříčí
Senoţaty
Leský Mlýn
Soutice
Kácov
Louňovice
Libeţ
Radonice II
Nespeky
Zbraslav
Lučina
Planá
Svahy-Třebel
Stříbro
Stříbro
Trpisty
Klatovy
Plocha
povodí
Qa
[km2] [m3.s-1]
175.8
3.11
347.0
5.89
103.2
1.87
257.7
2.14
436.8
4.05
400.7
2.45
962.7
7.26
2849.8 27.60
942.3
6.21
1123.0
2.26
1536.6
4.21
297.2
2.23
683.8
4.93
70.6
5.75
982.4
12.30
3152.0 19.70
4055.1 23.60
91.3
1.22
383.8
2.95
85.5
0.95
840.3
4.65
2913.9 23.40
390.5
1.67
368.5
1.50
268.5
0.60
381.1
3.38
253.0
1.54
795.2
6.04
1141.7
8.17
1420.8
9.92
121.1
0.77
272.8
1.71
431.2
2.68
317.8
1.90
339.9
2.06
779.6
4.71
113.7
0.66
71.7
0.39
1186.7
6.97
2814.3 17.90
211.0
1.22
125.1
0.59
539.0
2.57
4038.3 23.40
17827.2 110.00
104.8
1.10
120.3
0.97
215.7
1.40
296.6
1.20
1144.9
6.72
297.4
1.15
338.8
3.44
21
vodní
doba
den
hod.
průtok
stav
opak.
31.3. 20:20
150
35.3
2
29.3. 12:50
249
70.3
2–5
31.3. 16:10
171
28.7
2–5
29.3.
6:10
161
38.0
2
29.3.
7:20
203
79.2
2–5
29.3.
8:00
317
86.3
10
29.3. 15:40
326
133.0
2–5
29.3.
8:10
350
343.0
5
30.3.
0:30
424
146.0
20
30.3. 10:29
257
122.0
20–50
2.4.
6:00
275
105.0
20–50
1.4.
4:00
194
71.1
20–50
1.4.
6:00
295
131.0
50
30.3. 16:00
347
83.3
10–20
1.4.
19:00
453
187.0
50
2.4.
2:00
390
347.0 50–100
30.3.
5:30
509
460.0
50
28.3. 21:20
76
14.2
2
27.3. 19:10
205
51.8
2
31.3. 17:50
174
24.5
2–5
29.3. 16:10
165
65.1
2–5
29.3. 11:10
337
241.0
2–5
29.3.
6:10
210
57.7
5
29.3.
3:20
238
64.1
10
29.3.
0:10
175
29.4
5–10
1.4.
7:00
287
73.5
2–5
29.3. 19:30
244
71.8
50–100
1.4.
0:50
253
214.0 50–100
29.3. 23:30
408
230.0
20–50
30.3.
5:50
490
302.0 50–100
29.3. 20:30
207
31.9
10
29.3. 19:20
242
43.5
2–5
29.3. 23:30
210
104.0
20
29.3. 19:20
280
86.1
20–50
29.3. 20:50
210
86.6
20
29.3. 22:30
341
190.0
20–50
28.3.
6:40
253
24.4
2–5
27.3.
9:30
118
17.0
5
1.4.
7:40
346
163.0
5–10
30.3. 11:30
570
431.0
20–50
28.3. 23:00
357
55.4
50–100
29.3.
0:30
297
27.2
20
29.3.
5:50
431
110.0
50
30.3. 19:50
564
547.0
20–50
2.4.
11:10 1364 1200.0
2–5
31.3. 17:00
54
10.1
2
31.3. 18:00
152
20.0
5–10
1.4.
3:00
131
16.0
2
10.3. 16:00
194
31.3
5
1.4.
5:00
200
69.8
2
28.3.
2:00
126
25.1
2–5
10.3.
2:00
286
28.2
2
VÚV T.G.M.
DB
číslo
1870
1875
1880
1889
1890
1964
2001
2030
2040
2062
2063
2076
2082
2091
2101
2109
2120
2140
2145
2180
2210
2230
2260
2300
2310
2322
2350
2380
2390
2400
2450
2471
2478
2500
2520
2527
2560
2570
2650
2660
2701
2711
2741
2750
2940
2990
3019
3030
3043
3045
3060
3070
Tok
Úslava
Klabava
Klabava
Střela
Střela
Červený potok
Vltava
Vltava
Labe
Odrava
Mohelský potok
Svatava
Svatava
Rolava
Rolava
Teplá
Teplá
Ohře
Bystřice
Chomutovka
Labe
Bílina
Bílina
Ještědský potok
Ploučnice
Ploučnice
Ploučnice
Ploučnice
Ploučnice
Labe
Labe
Budišovka
Odra
Jičínka
Odra
Bílovka
Porubka
Odra
Opavice
Opava
Moravice
Černý potok
Hvozdnice
Opava
Odra
Olše
Olše
Olše
Osoblaha
Stěnava
Stěnava
Stříbrný potok
Profil
Plzeň-Koterov
Hrádek u Rokycan
Nová Huť
Ţlutice
Čichořice
Hořovice
Praha-Chuchle
Vraňany
Mělník
Šlapany
Hrozňátov
Kraslice
Svatava
Chaloupky
Stará Role
Teplička
Březová
Karlovy Vary
Ostrov
Třetí Mlýn
Ústí nad Labem
Chotějovice
Trmice
Stráţ pod Ralskem
Stráţ pod Ralskem
Mimoň
Česká Lípa
Struţnice-most
Benešov nad Ploučnicí
Děčín
Hřensko
Budišov n. Budišovkou
Odry
Šenov-Nový Jičín
Bartošovice
Velké Albrechtice
Vřesina
Svinov
Krnov
Opava
Valšov
Mezina
Jakartovice
Děhylov
Bohumín
Český Těšín-Baliny
Dětmarovice
Věřňovice
Osoblaha
Meziměstí
Otovice
Ţulová
Plocha
povodí
Qa
[km2] [m3.s-1]
733.9
3.52
158.4
1.21
359.4
2.15
213.8
1.24
392.2
1.91
74.9
0.33
26730.7 148.00
28057.4 151.00
41838.0 252.00
267.1
2.46
63.5
0.56
120.0
1.52
294.5
3.67
20.1
0.59
126.1
2.38
277.7
2.35
293.5
2.49
2861.2 25.20
127.5
1.88
43.4
0.50
48540.8 293.00
630.0
4.30
932.3
6.50
48.9
0.30
121.4
0.90
269.8
2.20
624.3
4.80
994.7
7.40
1156.2
8.50
51123.3 309.00
51410.9 313.00
25.5
0.26
411.8
3.60
94.8
1.12
914.6
7.58
56.9
0.52
35.5
0.23
1614.5 13.70
174.1
1.51
929.7
7.59
244.5
3.45
92.0
0.88
31.0
0.21
2038.8 17.60
4665.5 48.17
384.4
7.15
675.7
10.91
1071.2 13.66
200.2
1.35
65.1
0.75
213.9
2.29
21.5
0.43
22
vodní
doba
den
hod.
průtok
stav
opak.
29.3.
1:00
214
85.2
2–5
28.3. 20:00
162
56.5
10
29.3.
5:00
200
39.8
2
29.3. 22:00
224
23.2
2–5
27.3. 23:00
182
29.5
2
28.3. 18:50
74
13.9
2–5
1.4.
22:40
295 1430.0
2–5
2.4.
3:20
613 1450.0
2–5
3.4.
7:50
732 2410.0
5–10
28.3.
1:30
163
29.0
2–5
26.3. 20:30
81
14.0
5–10
31.3.
0:00
103
32.0
5–10
1.4.
8:00
185
58.0
5–10
17.4.
0:30
102
9.0
2–5
31.3. 23:00
137
33.7
2–5
31.3. 23:00
184
61.0
5
31.3. 21:00
100
54.0
5
1.4.
11:00
284
342.0
5
31.3. 20:00
136
32.0
2–5
31.3. 19:00
116
18.5
2–5
3.4.
20:00
887 2540.0
5–10
4.4.
1:00
158
13.1
2
3.4.
3:00
205
29.4
2
31.3. 20:00
110
9.9
2
31.3. 20:00
146
16.0
2
31.3. 23:00
148
29.8
5
1.4.
10:00
138
73.5
5
1.4.
15:00
267
51.1
2–5
1.4.
20:00
172
96.6
5
3.4.
23:20
875 2730.0
10
4.4.
2:10
930 2740.0
10
28.3. 16:00
120
8.5
2
28.3. 20:00
283
101.0
5–10
29.3. 16:00
182
43.5
2
30.3.
0:00
402
168.5
5–10
28.3. 19:00
218
16.9
2–5
27.3. 21:00
192
13.3
5–10
30.3.
0:00
510
310.0
5–10
29.3. 19:00
167
31.5
2–5
29.3.
5:00
289
83.7
2–5
31.3. 19:00
181
55.6
2–5
31.3. 17:00
183
19.6
2
27.3. 19:15
129
10.2
2–5
29.3. 13:00
324
173.0
2–5
29.3. 23:00
452
627.4
2–5
29.3. 19:00
366
225.8
2–5
29.3. 20:00
294
307.8
2–5
30.3.
0:00
509
321.5
2–5
27.3. 21:00
207
30.7
2–5
31.3. 13:30
130
22.7
2–5
31.3. 16:05
256
45.4
2–5
1.4.
18:00
80
4.9
2
VÚV T.G.M.
DB
číslo
3300
3410
3420
3450
3480
3530
3540
3550
3560
3570
3590
3600
3610
3620
3630
3640
3660
3670
3688
3781
3790
3800
3820
3850
3860
3870
3875
3880
3890
3895
3900
3940
3945
3960
3970
3980
4000
4010
4020
4030
4040
4050
4055
4100
4120
4130
4140
4145
4147
4150
4160
4180
Tok
Řezná
Morava
Telčský potok
Morava
Merta
Březná
Mor. Sázava
Morava
Třebůvka
Úsobrnka
Jevíčka
Třebůvka
Třebůvka
Loučka
Oskava
Sitka
Bystřice
Morava
Olešnice
Senice
Vsetínská Bečva
Bystřice
Vsetínská Bečva
potok Leští
Roţn. Bečva
Roţn. Bečva
Juhyně
Juhyně
Bečva
Velička
Bečva
Romţe
Hloučela
Hloučela
Valová
Malá Haná
Haná
Brodečka
Moštěnka
Morava
Rusava
Rusava
Dřevnice
Fryštácký potok
Dřevnice
Morava
Salašský potok
Kolelač
Luhačovický p.
Luhačovický p.
Ludkovický p.
Olšava
Profil
Plocha
povodí
Qa
Alţbětín
Vlaské
Staré Město p. Sněţ.
Raškov
Sobotín
Hoštejn
Lupěné
Moravičany
Mezihoří
Jaroměřice
Chornice
Hraničky
Loštice
Dlouhá Loučka
Uničov
Šternberk
Velká Bystřice
Olomouc-Nové Sady
Kokory
Ústí
Vsetín
Bystřička nad nádrţí
Jarcová
Solanec
Roţnov pod Radhoštěm
Krásno
Rajnochovice
Kelč
Teplice
Hranice
Dluhonice
Straţisko
Soběsuky
Plumlov pod nádrţí
Polkovice
Opatovice
Vyškov
Otaslavice
Prusy
Kroměříţ
Chomýţ
Třebětice
Kašava nad přehradou
Kostelec pod nádrţí
Zlín
Spytihněv
Velehrad
Bojkovice pod nádrţí
Luhačovice nad nádrţí
Luhačovice pod nádrţí
Řetechov-Pradlisko
Uherský Brod
[km2]
29.9
96.8
22.0
349.9
66.6
130.0
445.3
1559.2
177.6
40.9
179.5
426.6
573.3
82.5
254.9
66.4
231.6
3323.9
95.6
134.8
505.6
57.2
723.4
10.3
159.2
252.4
20.2
86.1
1275.3
65.9
1592.7
55.2
81.7
119.6
433.2
47.5
104.7
75.8
230.2
7030.3
22.8
57.7
36.5
44.5
312.7
7891.1
34.5
14.2
36.6
45.1
8.4
400.7
[m3.s-1]
0.68
1.96
0.50
6.27
1.06
1.77
4.35
17.82
0.90
0.23
0.86
2.07
2.66
0.72
2.04
0.57
1.88
27.15
0.52
1.67
6.57
0.81
9.18
0.19
2.51
3.50
0.25
0.89
15.34
0.51
17.31
0.29
0.49
0.58
1.40
0.16
0.21
0.44
0.34
51.30
0.23
0.44
0.26
0.22
2.21
55.40
0.12
0.09
0.25
0.31
0.07
2.14
23
vodní
doba
den
hod.
průtok
stav
opak.
31.3. 19:00
65
14.6
2–5
3.4.
17:00
213
18.5
2–5
19.4. 22:00
55
4.3
2
3.4.
18:00
208
63.4
2–5
2.4.
14:00
118
9.1
2
31.3. 23:00
191
46.0
10–20
1.4.
2:00
317
158.0
20–50
1.4.
6:00
407
262.0
10–20
29.3. 21:00
191
32.5
20
29.3. 16:00
103
12.1
10–20
29.3. 18:00
179
36.4
20–50
30.3.
0:00
220
56.0
10–20
30.3.
1:00
350
92.8
10–20
1.4.
23:00
145
16.6
5
1.4.
11:00
283
31.0
2–5
31.3. 19:00
228
26.0
50
31.3. 22:00
260
68.0
50
2.4.
2:00
533
422.3
20–50
29.3. 22:00
279
15.4
2–5
29.3. 17:00
283
76.9
5–10
29.3. 20:00
344
173.4
2
29.3. 17:00
99
26.6
2
29.3. 19:00
405
288.2
5–10
29.3. 19:00
80
6.8
2–5
29.3. 16:00
236
89.7
2–5
29.3. 18:00
279
110.7
2–5
29.3. 15:00
81
9.3
2–5
29.3. 16:00
159
39.6
5–10
29.3. 23:00
485
497.4
5–10
28.3. 20:00
136
19.1
2–5
30.3.
7:00
606
545.6
5–10
29.3. 16:00
99
15.3
10
29.3. 13:00
136
17.7
5
31.3.
8:00
118
19.6
**
30.3. 12:00
336
46.4
20–50
31.3. 19:00
110
13.0
20
31.3. 20:00
147
13.9
2–5
28.3. 22:00
189
20.9
20
29.3. 16:20
334
74.3
10
30.3. 23:00
726
760.0
50
29.3. 14:30
108
9.2
2–5
29.3. 18:20
253
24.5
5–10
29.3. 18:00
160
17.2
5
29.3. 20:30
104
10.8
2
29.3. 18:00
217
95.1
2
31.3.
5:00
683
731.0
50
29.3. 15:00
124
6.7
2
31.3. 20:00
69
5.9
2–5*
29.3. 16:00
220
39.3
10–20
29.3. 18:00
132
26.6.
**
27.3. 16:00
72
4.5
2
29.3. 15:30
462
107.0
5
VÚV T.G.M.
DB
číslo
4215
4218
4220
4230
4260
4275
4290
4300
4310
4320
4340
4350
4370
4376
4380
4390
4400
4415
4420
4440
4450
4451
4460
4470
4480
4490
4505
4520
4525
4530
4540
4550
4551
4552
4560
4562
4566
4570
4580
4590
4600
4610
4620
4630
4650
4680
4690
4695
4700
4710
4720
4730
Tok
Morava
Velička
Velička
Radějovka
Morava
Řečice
Moravská Dyje
Dyje
Ţeletavka
Ţeletavka
Dyje
Dyje
Dyje
Jevišovka
Jevišovka
Jevišovka
Jevišovka
Fryšava
Svratka
Bystřice
Svratka
Nedvědička
Loučka
Loučka
Svratka
Svratka
Svitava
Svitava
Křetínka
Křetínka
Svitava
Bělá
Sloupský potok
Bílá voda
Punkva
Jedovnický p.
Křtinský potok
Svitava
Bobrava
Cezava
Říčka
Cezava
Svratka
Jihlava
Jihlava
Brtnička
Jihlava
Jihlava
Oslava
Oslava
Balinka
Oslava
Profil
Plocha
povodí
Qa
Stráţnice
Velká
Stráţnice
Petrov
Lanţhot
Nová Říše nad nádrţí
Janov
Podhradí
Jemnice
Vysočany
Vranov-Hamry
Znojmo
Trávní Dvůr
Jevišovice nad nádrţí
Jevišovice
Výrovice
Boţice
Jimramov
Dalečín
Domanín
Vír pod vyrovn. nádrţí
Roţná
Skryje
Dolní Loučky
Veverská Bitýška
Brno-Poříčí
Hradec nad Svitavou
Rozhraní
Prostřední Poříčí
Letovice
Letovice
Boskovice
Sloup
Holštejn
Skalní Mlýn
Jedovnice
Josefov
Bílovice nad Svitavou
Ţelešice
Brankovice
Ochoz
Rychmanov
Ţidlochovice
Batelov
Dvorce
Brtnice
Ptáčov
Mohelno pod nádrţemi
Dolní Bory-Olší
Mostiště pod nádrţí
Baliny
Nesměř
[km2]
9145.8
66.8
173.1
41.0
9721.8
16.9
517.0
1755.9
146.3
367.7
2228.0
2499.2
3531.4
127.7
140.8
383.2
647.3
65.8
367.1
21.4
486.9
56.8
222.2
385.9
1480.6
1637.2
55.0
226.6
102.6
126.5
423.6
56.4
50.0
57.7
154.0
28.6
66.5
1120.3
181.0
72.1
46.3
500.2
3940.2
73.5
307.7
97.7
963.8
1155.3
210.9
223.2
165.9
478.7
[m3.s-1]
59.60
0.47
0.89
0.18
65.00
0.08
2.63
8.50
0.54
1.08
9.74
10.30
12.30
0.24
0.26
0.57
0.90
0.68
3.34
0.17
3.92
0.33
1.46
2.12
7.96
7.68
0.29
1.26
0.56
0.65
2.26
0.33
0.25
0.39
0.92
0.12
0.34
5.22
0.40
0.22
0.17
1.00
15.40
0.60
1.98
0.14
5.51
6.30
1.40
1.43
0.91
0.91
24
vodní
doba
den
hod.
průtok
stav
opak.
29.3. 20:00
703
733.0
>100
29.3. 14:00
164
30.2
5–10
29.3. 16:00
375
56.7
20
29.3. 17:00
135
9.4
2–5
30.3.
2:30
572
553*
20–50
29.3. 21:00
81
4.5
2
29.3. 22:00
339
89.4
>100
30.3.
3:30
472
395.0
>100
29.3. 17:40
274
39.4
100
29.3. 17:40
300
83.0
>100
30.3. 18:40
346
311.0
>100*
31.3.
1:30
412
324.0
>100*
30.3.
9:00
558
222*
20–50
29.3. 15:00
198
21.0
20
29.3. 22:00
135
23.1
**
29.3. 21:00
238
36.7
20
30.3. 13:00
281
34.5
10–20
31.3. 18:00
132
19.8
2–5
31.3. 18:40
226
97.7
10–20
31.3. 17:30
87
3.0
2
4.4.
10:00
153
60.7
**
31.3. 18:40
150
20.5
10
31.3. 22:20
192
71.5
50
31.3. 22:40
303
74.8
20
1.4.
4:00
359
192.0
20
1.4.
11:45
282
186.0
20
29.3. 17:00
113
13.2
10–20
29.3. 23:00
154
19.8
5–10
31.3. 18:00
160
22.6
10–20
1.4.
4:00
150
23.0
10–20
1.4.
3:20
202
41.0
5–10
31.3. 17:00
90
7.6
2–5
31.3. 17:00
155
10.2
2–5
31.3. 20:00
175
12.6
2–5
31.3. 23:00
168
37.9
20
30.3. 18:00
131
8.8
5
30.3.
4:00
81
8.4
2–5
30.3.
9:00
432
112.0
10–20
30.3.
6:15
217
10.9
2–5
29.3. 15:15
175
13.2
5–10
29.3. 18:00
121
9.7
10
30.3.
2:30
256
28.9
5
30.3. 10:10
515
230.0
5–10
29.3. 18:00
191
15.8
20
1.4.
0:00
272
53.4
50
29.3. 20:00
191
24.3
20
30.3.
2:00
445
191.0
20–50
1.4.
12:00
274
125.0
20
31.3. 19:00
188
62.0
50
1.4.
3:00
205
41.6
**
31.3. 17:00
278
52.9
20
31.3. 19:00
353
85.3
10
VÚV T.G.M.
DB
číslo
Tok
Profil
4740 Oslava
Oslavany
4760 Rokytná
Příšťpo
4770 Rokytná
Moravský Krumlov
4780 Jihlava
Ivančice
4805 Dyje
Břeclav-Ladná
4831 Kyjovka
Koryčany nad nádrţí
4840 Kyjovka
Koryčany pod nádrţí
4870 Vlára
Popov
4875 Brumovka
Brumov
* jedná se o ovlivněné průtoky
** doba opakování nebyla hodnocena
Plocha
povodí
Qa
[km2] [m3.s-1]
861.0
3.58
262.9
0.75
563.3
1.28
2682.2 11.50
12280.0 41.70
19.6
0.10
27.8
0.10
169.8
1.60
66.3
0.74
25
vodní
doba
den
hod.
průtok
stav
opak.
30.3.
2:00
303
112.0
5
29.3. 21:00
319
40.0
50
30.3.
8:00
443
82.4
50–100
1.4.
12:00
507
248.0
10–20
2.4.
7:00
457
430*
10
29.3.
8:40
120
6.7
2–5
29.3.
9:00
81
5.0
2
29.3. 19:00
385
64.8
2–5
29.3.
2:00
135
34.2
2–5
2.4
VÚV T.G.M.
Objemy povodňových vln a bilance odtoků, sráţek a objemů vody z tání sněhové
pokrývky
Objem povodňové vlny je vedle kulminačního průtoku druhým základním parametrem
povodně. Pro jeho stanovení je nutné určit počátek a konec povodňové vlny. Za počátek je
povaţován okamţik, ve kterém začíná významné zvyšování průtoků a povodňová vlna končí
v okamţiku, kdy průtok klesne na průměrnou nebo jinou setrvalou hodnotu. Určení konce
povodňové vlny můţe komplikovat kolísání průtoků v důsledku sráţek vyskytujících se
v období poklesové větve hydrogramu povodně.
Tak tomu bylo i během dubna 2006, kdy prakticky v ţádné vodoměrné stanici nedošlo
k poklesu průtoků pod hranici dlouhodobého průměru. Hodnocení objemových charakteristik
povodní pak bylo zaloţeno na odvození jednotného počátku a konce povodňových vln pro
určitý výběr vodoměrných stanic. Výhodou tohoto přístupu je skutečnost, ţe usnadňuje
vzájemná porovnání výsledků z jednotlivých stanic.
Součástí výpočtů bylo i odvození odtokového koeficientu, který je počítán jako poměr
mezi výškou odtoku a součtem výšky sráţek a příspěvku z tání sněhu v průběhu povodně. Pro
jeho výpočet je od celkového objemu povodňové vlny odseparován odtok, který by nastal
v důsledku sráţko-odtokových poměrů před počátkem příčinné sráţky povodně. Pro jeho
výpočet byl v naprosté většině stanic pouţit průtok na počátku bilancovaného období.
Bilanční hodnocení bylo provedeno pro dvě skupiny vodoměrných stanic lišících se od
sebe rozmezím velikosti ploch jejich povodí.
Tab. 2.4 shrnuje výsledky pro skupinu 20 vodoměrných profilů s plochou povodí
200–800 km2. Při výběru stanic se přihlíţelo k tomu, aby charakterizovaly jednotlivé oblasti
zasaţené povodní a aby nebyly jejich průtoky významně ovlivněny provozem nádrţí. Na
základě analýzy hydrogramů bylo v případě stanic o této velikosti povodí zvoleno období
výpočtu 25. 3.–10. 4. 2006. Z Tab. 2.4 je i v porovnání s údaji v Tab. 2.3 zřejmé, ţe nejvyšší
hodnoty odtokové výšky nemusí zdaleka odpovídat největším extremitám kulminačních
průtoků, neboť nastaly spíše v povodích, kde se nacházely velké sněhové zásoby ve vyšších
nadmořských výškách (nad 900 m n. m.). Tento sníh odtával postupně a pozvolnější tání
nezpůsobilo extrémní kulminační průtoky.
Velikosti odtokových součinitelů vykazují poměrně značnou rozkolísanost (0,34–0,81)
a nejsou svázány s objemem vody z tání sněhové pokrývky jako odtoková výška. Ukazují to
grafy na Obr. 2.35 a Obr. 2.36, znázorňující závislost velikosti objemu vody z tání sněhu a
odtokové výšky, resp. velikosti odtokového součinitele. V prvním případě je závislost
prokazatelná, zatímco odtoková výška a odtokový součinitel nejsou v korelačním vztahu.
Velikost odtokového součinitele ovlivňují proměnné jako jsou fyzicko-geografické
charakteristiky povodí (např. propustnost půd), stav povrchu povodí před začátkem povodně
(promrznutí půdy) a v průběhu tání (sycení půdy), výpar a rychlost tání sněhové pokrývky.
V následující Tab. 2.5 je provedeno bilanční porovnání proteklého objemu vody vůči
objemu sráţek a tání sněhové pokrývky pro 18 profilů s plochou povodí větší neţ 1000 km2.
Kvůli zohlednění objemu vody zadrţeného v nádrţích byla bilance provedena za období
25. 3.–24. 4. 2006. Hodnoty odtokových koeficientů se u vybraných stanic pohybují
v rozmezí 0,33–0,68.
Na rozdíl od povodí menších toků v Tab. 2.4 je nejvyšší odtokový součinitel uvedený
v Tab. 2.5 (0,68) spojen s největší extremitou kulminačního průtoku (více neţ 100 let – profil
Podhradí na Dyji). Druhý nejvyšší koeficient odtoku (0,64) byl dosaţen na povodí Bečvy
v Dluhonicích, na kterém se nacházejí poměrně málo propustné půdy flyšového pásma Karpat
26
VÚV T.G.M.
(doba opakování pouze 5–10 let). Třetí nejvyšší koeficient odtoku (0,63) je opět spojen
s velkou extremitou povodně (50 let – Bechyně na Luţnici). Naopak nejniţší koeficienty
odtoku (pod 0,40) byly zaznamenány v profilech na středním a dolním toku Labe a dolním
toku Vltavy, kde se projevil vliv relativně malých sněhových zásob v níţinách Polabí
a v povodí Berounky.
Tab. 2.4 Bilanční posouzení sráţek, tání sněhové pokrývky a odtoku na povodích vybraných
vodoměrných stanic (povodí 200–800 km2)
DB
číslo
Tok
Profil
Plocha
povodí
[km2]
Bilance za období 25. 3.–10. 4. 2006
0360 Tichá Orlice
Malá Čermná
690.91
154
59
119
Koef.
odtoku
[-]
0.56
0470 Loučná
0770 Mrlina
Dašice
Vestec
624.27
459.40
74
25
65
53
59
52
0.42
0.67
0910 Jizera
1270 Neţárka
Ţelezný Brod
Lásenice
791.80
683.79
214
153
70
67
154
111
0.54
0.50
1430 Volyňka
1580 Sázava
Němětice
Chlístov
383.80
795.23
108
162
67
58
65
124
0.37
0.56
1661 Blanice
Radonice
539.01
52
66
85
0.72
1870 Úslava
2082 Svatava
Plzeň-Koterov
Svatava
733.95
294.48
12
182
72
65
38
129
0.45
0.52
2478 Odra
2990 Olše
Odry
Český Těšín-Baliny
411.77
384.44
111
206
45
79
126
195
0.81
0.68
3450 Morava
Raškov
349.90
240
64
104
0.34
3540 Moravská Sázava Lupěné
3820 Vsetínská Bečva Jarcová
445.33
723.43
206
215
54
87
141
183
0.54
0.61
4020 Moštěnka
4290 Moravská Dyje
Prusy
Janov
230.19
516.95
33
127
65
50
39
95
0.40
0.54
4420 Svratka
4650 Jihlava
Dalečín
Dvorce
367.06
307.69
231
195
64
55
120
90
0.41
0.36
563.32
42
41
47
0.57
4770 Rokytná
Moravský Krumlov
* úbytek vodní hodnoty sněhové pokrývky
Tání*
[mm]
Sráţky
[mm]
Odtok
[mm]
Tab. 2.5 Bilanční posouzení sráţek, tání sněhové pokrývky a odtoku na povodích vybraných
vodoměrných stanic (povodí >1000 km2)
DB
číslo
Tok
Profil
Plocha
povodí
[km2]
Bilance za období 25. 3. – 24. 4. 2006
0370 Orlice
0420 Labe
Týniště nad Orlicí
Němčice
1554.14
4300.52
192
158
92
79
151
107
Koef.
odtoku
[-]
0.53
0.45
1044 Labe
1330 Luţnice
Kostelec nad Labem
Bechyně
13186.35
4055.13
96
93
75
86
66
112
0.39
0.63
1510 Otava
1610 Sázava
Písek
Zruč nad Sázavou
2913.93
1420.81
89
139
104
84
77
121
0.40
0.54
27
Tání**
[mm]
Sráţky
[mm]
Odtok
[mm]
DB
číslo
Tok
Profil
VÚV T.G.M.
Plocha
povodí
[km2]
Bilance za období 25. 3. – 24. 4. 2006
1672 Sázava
Nespeky
4038.25
101
86
97
Koef.
odtoku
[-]
0.52
1980 Berounka
2001 Vltava
Beroun
Praha-Chuchle
8284.70
26730.71
25
64
77
85
34
56
0.33
0.38
2040 Labe
2400 Labe
Mělník
Děčín
41837.98
51123.26
73
71
81
77
56
55
0.36
0.37
3550 Morava
Moravičany
1559.20
230
70
127
0.42
3670 Morava
3900 Bečva
Olomouc
Dluhonice
3323.94
1592.69
157
158
61
103
98
167
0.45
0.64
4030 Morava
4215 Morava
Kroměříţ
Stráţnice
7030.32
9145.84
119
99
68
69
91
71
0.49
0.42
4300 Dyje
Podhradí nad Dyjí
1755.95
95
71
4805 Dyje
Břeclav-Ladná
12279.97
64
61
** úbytek vodní hodnoty sněhové pokrývky (v období po 10. 4. 2006 odhadován)
113
42
0.68
0.34
Tání**
[mm]
Sráţky
[mm]
Odtok
[mm]
Z hlediska formování povodně bylo důleţité, jaký podíl na odtoku mělo tání sněhové
pokrývky a jaký podíl měla velikost spadlých sráţek. Na Obr. 2.37 je v mapovém zpracování
formou koláčových grafů tato skutečnost zachycena, přičemţ bylo vyuţito údajů z Tab. 2.4
a Tab. 2.5. Většími symboly byly zakresleny profily s plochou povodí větší neţ 1000 km2.
Z mapy je zřejmé, ţe na většině povodí zvolených vodoměrných profilů převaţoval podíl
vody z tání sněhové pokrývky, který klesal se zvětšující se plochou povodí (nejmarkantněji
v povodí Moravy), přičemţ mnoţství sráţek převaţovalo nad příspěvkem z tání na povodích
leţících v niţších polohách (0770 – Vestec na Mrlině, 4020 – Prusy na Moštěnce,
nejmarkantněji v povodí Berounky).
2.5
Porovnání jarní povodně 2006 s obdobnými případy jarních povodní v minulosti
Výskyt dvou plošně rozsáhlých letních extrémních povodní zapříčiněných
déletrvajícími dešti (červenec 1997, srpen 2002), rozsáhlejší regionální povodně z tání sněhu
(např. březen 2000) a několika extrémních přívalových povodní během posledních deseti let
vzbuzuje otázku, zda se jedná o projevy přirozeného kolísání výskytu povodní či zda se
začíná projevovat nějaká změna povodňového reţimu. Ve snaze alespoň částečně odpovědět
na tuto otázku bylo provedeno porovnávání hodnocené jarní povodně 2006 s vybranými
obdobnými případy historických povodní. Byla vzata v úvahu hlediska jejich předběţných a
příčinných faktorů, příčin a průběhu tání, času jejich výskytu, plošného rozsahu a jejich
extremity.
Z předběţných faktorů, které předcházejí zimním povodním několik týdnů aţ měsíců
před kulminačními průtoky byly zkoumány především průměrné měsíční teploty vzduchu
v Praze-Klementinu ve vztahu k vybraným případům povodní na Vltavě v Praze s výskytem
kulminací po 10. březnu. Ukázalo se, ţe takto vybraným povodním předcházely ve všech
případech teplotně podnormální, tedy mrazivá zimní období (prosinec–únor). Jako další
předběţný faktor byly zkoumány sráţky dle jejich průměrných měsíčních úhrnů na území
Čech a Moravy. Bylo zjištěno, ţe převládaly případy s nadnormálními úhrny, které
vypadávaly převáţně ve formě sněhu.
Podle přehledu datově shodných, či podobných událostí, došlo ke kumulaci podobných
případů, např. ve 20. či 50. a 60. letech devatenáctého století a 40. letech dvacátého století.
28
VÚV T.G.M.
Dvacáté století přineslo tři přibliţně analogické povodňové případy v letech 1940, 1941,
1947, které byly důkladněji zkoumány. Jejich společným rysem byly tuhé a sněţné zimy
trvající zhruba od první dekády prosince alespoň do poloviny února, popřípadě do začátku
března. Během dlouhého období mrazů se vytvořil často extrémně silný zámrz, který se stal
během odchodu ledu za povodně mnohdy nejproblematičtější okolností. V současnosti jsou
ledové jevy na řadě toků eliminovány vlivem přehradních nádrţí. Dalším faktorem bylo, ţe
délka nepřerušovaného trvání teplot pod bodem mrazu, a tedy příznivých podmínek pro
tvorbu zámrzu, byla v roce 2006 kratší neţ v uvedených případech.
V posledních několika desetiletích je sice patrný útlum výskytu povodní zimního typu
(na Vltavě či na dolním toku Labe), avšak případ jarní povodně 2006, která je jiţ druhá po
menší, ale svým způsobem podobné povodni v březnu 2005, ukazuje, ţe s výskytem těchto
povodní musíme do budoucna počítat.
Z regionálního hlediska ukazuje letošní případ i zpracované historické případy na vyšší
náchylnost na tento typ povodní u toků na Českomoravské vrchovině. Naopak poměrně
vzácněji se tyto případy vyskytují např. v povodí Odry, kde naprosto převládá letní
povodňový reţim.
Velké mnoţství sněhu na konci března v niţších polohách zejména v Čechách
představuje potenciální váţné riziko povodní, které je vyšší neţ stejné mnoţství na konci
ledna či dokonce února. Toto nebezpečí má samozřejmě statistický charakter a není
postačující podmínkou, ale ani zcela nutnou podmínku rozsáhlé jarní povodně.
Je nesporné, ţe v posledních zhruba 10 letech se na území naší republiky vyskytlo
několik velmi významných aţ katastrofálních povodní, a to takřka všech typů, tj. vedle
zimních a letních regionálních povodní rovněţ i četné povodně z přívalových sráţek. Analýza
dlouhodobých řad kulminačních průtoků (např. na Vltavě v Praze či na Labi v Děčíně)
a studium historických záznamů však dokládají, ţe kumulace povodňových událostí
střídaných např. suchými roky není na území naší republiky nikterak neobvyklý jev. Rovněţ
všechny tři posuzované povodně z tání sněhu se vyskytly během sedmi let (1940–1947).
Z toho vyplývá, ţe nelze zvýšenou četnost povodní přisuzovat jen probíhající změně klimatu.
Míru tohoto vlivu je nezbytné zkoumat, avšak konečné závěry pro naše klimatické podmínky
prozatím nelze učinit.
29
VÚV T.G.M.
30
VÚV T.G.M.
Obr. 2.1 Vodní hodnota sněhové pokrývky dne 20. 3. 2006
31
VÚV T.G.M.
Obr. 2.2 Vývoj vodní hodnoty sněhové pokrývky na povodích vybraných vodoměrných stanic
32
VÚV T.G.M.
Obr. 2.3 Hydrologická situace (průtoky, vyjádřené průměrnou dobou jejich překročení
v roce) ve vybraných profilech vodních toků dne 24. 3. 2006
33
VÚV T.G.M.
Obr. 2.4 Mnoţství sráţek za období 25. 3.–3. 4. 2006
Obr. 2.5 Měření průtoku systémem ADCP (na Labi v Děčíně)
34
VÚV T.G.M.
Obr. 2.6 Příklad vyhodnocení měření průtoku systémem ADCP (na Labi v Děčíně)
35
VÚV T.G.M.
Obr. 2.7 Přehled hodnocených povodí a jejich vodoměrných profilů
36
VÚV T.G.M.
Obr. 2.8 Vodní stavy pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) a průběh vodních stavů
a průtoků na Orlici v profilu Týniště nad Orlicí
Obr. 2.9 Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků pro povodí
Tiché Orlice v profilu Malá Čermná
37
VÚV T.G.M.
Obr. 2.10 Vývoj povodňové vlny na Labi nad soutokem s Vltavou
a průtoků na Luţnici v profilu Bechyně
38
VÚV T.G.M.
a průtoků na Otavě v profilu Písek
Obr. 2.13 Vývoj povodňové vlny na Luţnici
39
VÚV T.G.M.
Obr. 2.14 Vývoj povodňové vlny na Neţárce
Obr. 2.15 Průběh povodně na Staré řece a Nové řece pod Novořeckými splavy
40
VÚV T.G.M.
Obr. 2.16 Časový průběh sráţek, úbytku vodní hodnoty sněhové pokrývky a průtoků
pro povodí Neţárky v profilu Lásenice
pro povodí Sázavy v profilu Chlístov
41
VÚV T.G.M.
Obr. 2.18 Vývoj povodňové vlny na Sázavě nad soutokem s Ţelivkou
Obr. 2.19 Vývoj povodňové vlny na Sázavě pod soutokem s Ţelivkou
42
VÚV T.G.M.
a průtoků na Berounce v profilu Beroun
a průtoků na Vltavě v profilu Praha-Chuchle
43
VÚV T.G.M.
Obr. 2.22 Vývoj povodňové vlny na Labi pod soutokem s Vltavou
pro povodí Odry v profilu Odry
44
VÚV T.G.M.
Obr. 2.24 Vývoj povodňové vlny na Moravě nad soutokem s Bečvou
Obr. 2.25 Vývoj povodňové vlny na Moravě pod soutokem s Bečvou
45
VÚV T.G.M.
pro povodí Moravské Sázavy v profilu Lupěné
a průtoků na Bečvě v profilu Dluhonice
46
VÚV T.G.M.
pro povodí Vsetínské Bečvy v profilu Jarcová
a průtoků na Moravě v profilu Kroměříţ
47
VÚV T.G.M.
a průtoků na Moravě v profilu Stráţnice
pro povodí Moravské Dyje v profilu Janov
48
VÚV T.G.M.
Obr. 2.32 Průběh povodňové vlny na Dyji nad a pod nádrţí Vranov
Obr. 2.33 Vývoj povodňové vlny na středním a dolním toku Dyje
49
VÚV T.G.M.
a průtoků na Dyji v profilu Břeclav-Ladná
Obr. 2.35 Vztah mezi objemem vody z tání sněhu (x) a odtokovou výškou (y)
(identifikátory viz Tab. 2.4)
50
VÚV T.G.M.
Obr. 2.36 Vztah mezi objemem vody z tání sněhu (x) a velikostí odtokového součinitele (y)
51
VÚV T.G.M.
Obr. 2.37 Podíl velikosti tání sněhové pokrývky a spadlých sráţek na odtoku
(identifikátory viz Tab. 2.4 a Tab. 2.5)
52
3
VÚV T.G.M.
ZHODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ
Extremita povodně je nejčastěji hodnocena na základě dob opakování kulminačních
průtoků, tzn. na základě N-letých průtoků, které jsou v ČHMÚ běţně zpracovávány a
poskytovány veřejnosti. Tato jarní povodeň si však z hlediska velmi významného mnoţství
proteklé vody vyţádala i zpracování dob opakování objemů povodňových vln.
3.1
Zhodnocení extremity kulminačních průtoků
Doby opakování kulminačních průtoků hodnocené povodně ve vodoměrných stanicích
byly přiřazeny dle stávajících hodnot N-letých průtoků. Ve stanicích Svídnice na Štítarském
potoce, Vestec na Mrlině a Mírovka na Šlapance byly v průběhu zpracování tohoto projektu
N-leté průtoky přehodnoceny a poté byla stanovena doba opakování jarní povodně 2006.
V současné době jsou přehodnocovány N-leté průtoky v některých stanicích v povodí Dyje,
kde se navíc v červnu 2006 vyskytla z hlediska kulminačního průtoku další významná
povodeň. Důvodem pro přehodnocování N-letých průtoků je jednak prodlouţení vstupních
řad kulminačních průtoků od jejich posledního odvození a dále skutečnost, ţe kulminační
průtoky hodnocené povodně patří k největším v příslušných pozorovaných řadách. Parametry
teoretických rozdělení pouţívaných pro odvození N-letých průtoků totiţ citlivě reagují na
zahrnutí kaţdé další významné povodně do výpočtu.
V ČHMÚ se N-leté průtoky odvozují pomocí programu, který vyuţívá teoretická
logaritmicko normální rozdělení a různé metody odhadu parametrů. Program umoţňuje
provést opravy výběrových charakteristik rozdělení o systematické vychýlení a dále umoţňuje
variantně volit dobu opakování největší povodně v rámci pozorované řady i mimo ni
(historické povodně).
Podrobný popis průběhu povodně na jednotlivých povodích je uveden v kapitole 2.
Hodnoty kulminačních průtoků a jejich doby opakování jsou uvedeny v Tab. 2.3, která
obsahuje vodoměrné stanice, ve kterých doba opakování kulminačních průtoků dosáhla
alespoň dvou let.
Mapové zpracování extremity kulminačních průtoků je zakresleno na Obr. 3.1.
Z důvodu přehlednosti mapy byly databankovým číslem označeny jen vodoměrné stanice, ve
kterých doba opakování dosáhla alespoň 20 let.
Z uvedené tabulky i mapového zpracování je patrné, ţe doba opakování 2 roky byla
dosaţena nebo překročena celkem ve 281 vodoměrných stanicích v ČR (147 stanic se nachází
v povodí Labe, 21 v povodí Odry a 113 v povodí Moravy), coţ je téměř 60 % všech
vodoměrných stanic, ve kterých ČHMÚ systematicky měří vodní stavy a vyhodnocuje
průtoky. Kulminační průtoky (Q20) s dobou opakování 20 let byly dosaţeny nebo překročeny
v 65 vodoměrných stanicích na tocích v ČR, z toho ve 30 stanicích v povodí Labe a ve 35
stanicích v povodí Moravy (v povodí Odry nebyl tento průtok dosaţen v ţádné stanici).
Kulminační průtoky Q100 byly dosaţeny nebo překročeny v 8 vodoměrných stanicích, a to
pouze v povodí Moravy, z toho 7 stanic se nachází v povodí Dyje (Janov, Podhradí, Jemnice,
Vysočany, Vranov–Hamry, Znojmo, Jevišovice) a jedna leţí na toku Moravy (Stráţnice).
Z uvedeného je patrné, ţe tato jarní povodeň měla velký plošný rozsah. V porovnání
s historickými záznamy se kromě několika povodí nejednalo o extrémně mimořádnou
povodeň z hlediska kulminačních průtoků, i kdyţ v několika stanicích byl zaznamenán
největší vyhodnocený průtok. Největší extremita kulminačních průtoků byla vyhodnocena
v povodí Dyje, dále pak v povodí Luţnice, Sázavy a Moravy.
53
3.2
VÚV T.G.M.
Zhodnocení extremity objemů povodňových vln
Zimní povodně se v porovnání s letními povodněmi vyznačují většími objemy proteklé
vody. Vzhledem k tomu, ţe data o objemech povodňových vln nebyla dosud systematicky
zpracovávána tak jako kulminační průtoky, nemohlo být vyhodnocení extremity objemů
provedeno plošně ve všech stanicích. K odvození dob opakování objemů bylo vybráno
celkem 17 vodoměrných stanic, z toho 9 stanic se nachází v povodí Labe a 8 v povodí
Moravy. Seznam stanic obsahuje Tab. 3.1.
Při odvozování se vycházelo z řad průměrných denních průtoků vyhodnocených za celé
období pozorování. Bylo zvoleno jednotné trvání povodňových vln, a to 16 dní (5 dní před
kulminací, den kulminace a 10 dní po kulminaci), které bylo určeno na základě průběhu
povodně 2006 v různých stanicích. Toto zvolené trvání vyhovuje pro většinu stanic. Pouze na
velkých tocích, tj. v Praze na Vltavě, v Mělníku a v Děčíně na Labi, bylo toto trvání nepatrně
kratší neţ by odpovídalo skutečnému trvání, které je ale v těchto stanicích ovlivněno
manipulacemi na nádrţích Vltavské kaskády.
V rámci pozorované řady průtoků byla v kaţdém roce vybrána období s největším
objemem odtoku a vypočtena odpovídající odtoková výška (v milimetrech). Takto byla
sestavena řada maximálních odtokových výšek z hydrologických let a obdobným způsobem
byla sestavena také řada odtokových výšek, které se vyskytly v zimním pololetí (listopad aţ
duben).
Pro ilustraci velikosti objemu jarní povodně 2006 byly ve všech 17 zpracovávaných
stanicích vykresleny průběhy 10 největších ročních povodňových vln ve formě průměrných
denních průtoků (včetně povodně 2006), příklady jsou na Obr. 3.2 aţ 3.11. Identifikace
povodní na obrázcích je sloţena z řetězce čísel „rok, měsíc, den“. Povodeň 2006 je
znázorněna silnou červenou čarou. V šesti stanicích byla tato povodeň objemově největší
(v rámci období zpracování objemů). Jedná se o stanice na různých tocích: Němčice na Labi,
Lásenice na Neţárce, Nespeky na Sázavě, Loštice na Třebůvce, Podhradí na Dyji, Ptáčov na
Jihlavě. Kdybychom uvaţovali pouze zimní povodně, byla by povodeň 2006 největší ve 13
stanicích včetně všech osmi stanic z povodí Moravy.
Z řad maximálních odtokových výšek byly obdobně jako v případě kulminačních
průtoků odvozeny čáry opakování ročních a zimních odtokových výšek. Na základě
odvozených čar opakování byly stanoveny doby opakování objemů povodně 2006, a to pro
řady maxim ročních i zimních. Jsou uvedeny v Tab. 3.1.
Hodnoty dob opakování odtokové výšky povodně 2006 za zimní pololetí vycházejí ve
všech stanicích větší nebo stejné, neţ doby opakování získané ze zpracování za celé roky. Je
to způsobeno výskytem velkých a objemných povodní v letním pololetí (např. povodně
v červenci 1997, v srpnu 2002).
Z výsledků pro celé hydrologické roky vyplývá, ţe ze 17 vybraných stanic se v roce
2006 vyskytl objem s dobou opakování N  100 let v sedmi stanicích: Lásenice na Neţárce,
Bechyně na Luţnici, Nespeky na Sázavě, Kroměříţ a Stráţnice na Moravě, Podhradí na Dyji
a Ptáčov na Jihlavě. Podle zpracování zimních povodní se vyskytl objem s dobou opakování
N  100 let v deseti stanicích (navíc ve třech stanicích v povodí Moravy).
Výsledky v Tab. 3.1 ukazují, ţe v 15 stanicích je doba opakování objemu jarní povodně
2006 delší neţ doba opakování kulminačních průtoků. Pouze ve dvou stanicích (Stráţnice na
Moravě a Podhradí na Dyji) byl objem vyhodnocen jako stoletý a kulminační průtok větší neţ
stoletý. Jarní povodeň 2006 byla tedy významná především z hlediska velikosti objemů.
54
VÚV T.G.M.
Tab. 3.1 Doba opakování kulminačních průtoků a objemů povodňových odtoků ve vybraných
vodoměrných stanicích
DB
číslo
0420
0470
1044
1270
1330
1672
2001
2040
2400
3540
3550
3610
3670
4030
4215
4300
4690
Tok
Labe
Loučná
Labe
Neţárka
Luţnice
Sázava
Vltava
Labe
Labe
Mor. Sázava
Morava
Třebůvka
Morava
Morava
Morava
Dyje
Jihlava
Vodoměrná stanice
Němčice
Dašice
Kostelec nad Labem
Lásenice
Bechyně
Nespeky
Praha-Chuchle
Mělník
Děčín
Lupěné
Moravičany
Loštice
Olomouc-Nové Sady
Kroměříţ
Stráţnice
Podhradí
Ptáčov
Plocha
povodí
[km2]
4300.5
624.3
13186.4
683.8
4055.1
4038.3
26730.7
41838.0
51123.3
445.3
1559.2
573.3
3323.9
7030.3
9145.8
1755.9
963.8
Doba
opakování
kulminačních
průtoků
[roky]
10–20
20–50
20
50
50
20–50
2–5
5–10
10
20–50
10–20
10–20
20–50
50
>100
>100
20–50
55
Období
zpracování
objemů
1947–2006
1911–2006
1890–2006
1947–2006
1890–2006
1890–2006
1901–2006
1890–2006
1888–2006
1926–2006
1912–2006
1922–2006
1921–2006
1916–2006
1921–2006
1935–2006
1932–2006
Doba opakování
objemů povodně
[roky]
Roční
Zimní
50–100
50
20–50
>100
100
>100
20–50
20–50
50
50–100
50
50–100
50
100
100
50-100
100
50–100
50–100
20–50
>100
>100
>100
50
50
50
>100
>100
100
50–100
>100
>100
50-100
100
VÚV T.G.M.
Obr. 3.1 Doba opakování (N) kulminačního průtoku jarní povodně 2006 ve vodoměrných
profilech (identifikace profilů s N  20 let viz Tab. 3.1)
56
VÚV T.G.M.
Obr. 3.2 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Labi
v profilu Němčice
v profilu Brandýs (Kostelec) nad Labem
57
VÚV T.G.M.
Obr. 3.4 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na
Neţárce v profilu Lásenice
Luţnici v profilu Bechyně
58
VÚV T.G.M.
Sázavě v profilu Poříčí nad Sázavou (Nespeky)
v profilu Děčín
59
VÚV T.G.M.
Moravě v profilu Olomouc-Nové Sady
Moravě v profilu Stráţnice
60
VÚV T.G.M.
Obr. 3.10 Průměrné denní průtoky v deseti objemově největších povodňových vlnách na Dyji
v profilu Podhradí nad Dyjí
Jihlavě v profilu Ptáčov
61
4
VÚV T.G.M.
HLÁSNÁ A PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÁ SLUŢBA
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (Vodní zákon) Český hydrometeorologický
ústav (ČHMÚ) v průběhu povodně zabezpečoval ve spolupráci se správci povodí (Povodí,
s. p.) předpovědní povodňovou sluţbu. V jejím rámci vydával výstrahy a informační zprávy
hlásné a předpovědní povodňové sluţby (HPPS) a předpovědi průtoků a vodních stavů pro síť
předpovědních profilů.
Také jiţ od ledna vydával speciální zprávy hodnotící mnoţství sněhu ve stanicích
i v povodích vybraných vodních děl (Obr. 4.1), jeho extremitu a riziko výskytu povodně
obecně i v horizontu následujících přibliţně deseti dnů. Tyto informace byly distribuovány
podnikům Povodí, Ministerstvu ţivotního prostředí ČR (MŢP), Ministerstvu zemědělství ČR
(MZe) a krajským povodňovým orgánům. Na jejich podkladě byly prováděny přípravy na
povodňovou situaci zejména uvolněním objemů v nádrţích pro transformaci povodně.
V rámci zprávy z 21. 3. 2006 bylo poprvé upozorněno na očekávané tání s četnějším
výskytem 2. a 3. stupňů povodňové aktivity (SPA).
Překročení limitních vodních stavů jednotlivých stupňů povodňové aktivity v hlásných
profilech sítě ČHMÚ je dokumentováno na Obr. 4.2, z něhoţ je patrné, ţe byla povodní
zasaţena všechna povodí v České republice.
4.1
Výstrahy a informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby ČHMÚ
Výstraţné a informační zprávy s celostátní platností vydává centrální předpovědní
pracoviště (CPP) ČHMÚ. Regionální předpovědní pracoviště (RPP) upřesňují a vydávají
informace na úrovni krajů.
Na základě vyhodnocení vývoje povětrnostní situace byla ve čtvrtek 23. 3. 2006 v 15:30
vydána hydrologická informační zpráva s platností pro celé území ČR. Zpráva předpokládala
oteplení, dešťové sráţky i v horských polohách, zesílení jihozápadního větru a v důsledku
toho zvětšení odtoku především ze středních a niţších nadmořských výšek s následnou místy
intenzivnější odtokovou odezvou.
Vzhledem k předpovědi počasí, vysokým zásobám vody ve sněhu a k pokročilému datu
vydalo v sobotu 25. 3. 2006 v 15:00 centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ následující
výstrahu, která upozorňovala na všeobecné vzestupy hladin na celém území ČR: „Odezvou na
pokračující tání sněhu a dešťové sráţky bude v následujících dnech převládat všeobecně
vzestupná tendence hladin toků. Postupně výraznější vzestupy se předpokládají především na
menších a středních tocích, kde na četných místech dosáhnou úrovní 1. SPA převáţně v noci
z neděle na pondělí nebo během pondělí (místy v povodí Malše a Blanice jiţ dříve v neděli).
Na Cidlině, Divoké Orlici, Malši, Blanici, Vltavě nad Lipnem, Radbuze, Úhlavě a Úslavě (jiţ
z neděle na pondělí) a později v pondělí se i na horní Dyji, Svatavě a Rolavě očekává
dosaţení 2. SPA, na střední a dolní Cidlině pravděpodobně jiţ i 3. SPA. Nadále bude
pokračovat vzestupná tendence s následným pozvolným vzestupem hladin i větších toků.“
Tato výstraha byla zásadním signálem pro aktivizaci povodňových orgánů a dalších
subjektů zapojených v systému ochrany před povodněmi.
V neděli 26. 3. 2006 byla vydána další výstraha a informační zpráva, které potvrzovaly
a časově a prostorově upřesňovaly předešlé informace. Následující výstraha byla vydána ještě
večer téhoţ dne (18:15). Ta informovala o jiţ dosaţených 1. SPA, a opět upozornila na
výraznější vzestupy především na menších a středních tocích s četným překročením 1. a 2.
SPA a stále pokračující vzestupnou tendencí.
Informační zpráva a výstraha vydaná v pondělí 27. 3. 2006 upozornila na očekávané
dosaţení 3. SPA na Orlici, Mrlině a Dyji během odpoledne či noci a v případě naplnění
62
VÚV T.G.M.
sráţkové předpovědi také v oblasti Jeseníků, Beskyd, jihu Čech, v povodí Orlice a jinde
v povodí Dyje. V ostatních oblastech bylo očekáváno četné dosaţení 1. a 2. SPA.
Výstraha v úterý 28. 3. 2006 dále upozorňovala na pokračující všeobecné vzestupy na
většině sledovaných toků, zejména v povodích zasaţených výraznějšími sráţkami, které měly
dle předpokladů ve východní části republiky a v jiţních Čechách dosahovat hodnot aţ kolem
30 mm. Předpokládalo se další četné překročení úrovní 2. a 3. SPA. Nejvýraznější vzestupy
vodních stavů se očekávaly vzhledem k předpokládaným sráţkám v povodí horní Vltavy,
v povodí Dyje, Moravy a Odry.
Informace ve formě výstrah a informačních zpráv byly dle potřeby vydávány aţ do
14. 4. 2006. Tyto výstraţné informace byly povodňovým orgánům distribuovány
prostřednictvím operačních středisek Hasičského záchranného sboru v rámci fungování
integrovaného záchranného systému ČR. ČHMÚ zprávy přímo zasílal také dalším účastníkům
systému ochrany před povodněmi (MŢP, MZe, podniky Povodí aj.). Veškeré zprávy byly
rovněţ publikovány na internetových stránkách ČHMÚ.
ČHMÚ na základě vyţádání tajemníka Ústřední povodňové komise od 29. 3. 2006
zpracovával speciální zprávy pro Ústřední povodňovou komisi (ÚPK) a Ústřední krizový štáb
(ÚKŠ). Reţim jejich vydávání se řídil poţadavky těchto orgánů. V době nárůstu vodních
stavů a ve vrcholné fázi povodně byly zprávy vydávány 3× denně vţdy v 8:00, 14:00 a 20:00
(SELČ). Později po kulminaci povodně (od 6. 4.) byla frekvence vydávání zpráv sníţena na
2× denně (v 8:00 a 14:00). Od 11. 4. do 19. 4. 2006 pak byly zprávy vydávány jednou denně
vţdy ke 14:00 (SELČ). Zprávy byly nejobsáhlejším informačním materiálem vytvářeným
centrálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ. Obsahovaly meteorologickou část, která
popisovala aktuální stav počasí, včetně vyhodnocení spadlých sráţek. Hydrologická část
obsahovala zhodnocení aktuálního vývoje v jednotlivých postiţených povodích a výhled
vývoje dalšího.
Těchto zpráv bylo vydáno celkem 46 a slouţily jako jeden z hlavních podkladů pro
zasedání ústředního povodňového, respektive krizového orgánu a byly také předávány
povodňovým komisím a krizovým štábům na krajské úrovni. Přímo z Centrálního
předpovědního pracoviště byly e-mailem distribuovány dispečinkům podniků Povodí, MŢP a
MZe. Nejobsáhlejší zprávy byly obvykle ze 14:00 (SELČ). Ty byly pro veřejnost dostupné na
internetových stránkách ČHMÚ. Na základě vyţádání byly rovněţ zasílány na Úřad vlády ČR
včetně doplňující informace ve formě hydrogramů aktuálního průběhu povodně v hlavních
povodích.
Rovněţ regionální předpovědní pracoviště na krajské a regionální úrovni informovala
příslušné povodňové orgány o aktuálních vodních stavech v povodí a dalším očekávaném
vývoji. Zprávy byly vydávány v závislosti na aktuálních potřebách v regionu. Ve vrcholné
fázi povodně byl interval jejich vydávání 3 hodiny.
Na všech hydrologických předpovědních pracovištích ČHMÚ byl v březnu a dubnu
v době dosaţení 3. SPA, nebo při očekávaném nebezpečí prudkých vzestupů s dosaţením
3. SPA, zaveden mimořádný 24hodinový provoz. Kromě vypracování zpráv zajišťovala
regionální předpovědní pracoviště sběr hydrologických dat, výpočet mnoţství vody ve sněhu,
provoz hydrologických předpovědních modelů a předpovědi pro území ve své působnosti.
Meteorologická předpovědní pracoviště poskytovala povodňovým orgánům informace
o předpovědi počasí.
Na krajské úrovni se jednání povodňových komisí a krizových štábů pravidelně
zúčastňovali pověření zástupci ČHMÚ a informovali o hydrometeorologické situaci a dalším
vývoji. Tyto informace byly podkladem pro rozhodování povodňových orgánů.
63
4.2
VÚV T.G.M.
Hydrologické předpovědi
ČHMÚ zpracovává a vydává jiţ několik desítek let předpovědi průtoků a vodních stavů
pro 14 profilů na hlavních tocích v ČR. Předpovědi jsou sestavovány na podkladě informací
o průtocích ve výše leţících profilech a znalosti zákonitostí postupu vody v korytech toků.
Úspěšnost těchto předpovědí vyjádřená koeficientem determinace v době povodně dosahovala
95 aţ 99 % a průměrná odchylka předpovědi vodního stavu se pohybovala mezi 3 aţ 13 cm
(Obr. 4.3). Nevýhodou těchto předpovědí je jejich omezený předstih (od 6 do nejvýše 24
hodin) a omezená pouţitelnost pouze pro dolní úseky větších toků.
Z těchto důvodů ČHMÚ od roku 2002 při vydávání předpovědí pro menší vodní toky a
prodlouţení předstihu předpovědí rutinně pouţívá hydrologické modely. Pro předpovědi
v povodí Labe je vyuţíván předpovědní systém AquaLog, pro předpovědi v povodích Odry a
Moravy pak systém Hydrog. Předpovědi jsou vydávány denně pro více neţ 80 profilů,
standardně s předstihem 48 hodin. Hydrologické předpovědi jsou přímo předávány
dispečinkům podniků Povodí, publikovány pro veřejnost na internetových stránkách ČHMÚ a
jsou důleţitým podkladem pro zpracování výstrah a informačních zpráv hlásné a předpovědní
povodňové sluţby.
Úspěšnost operativní hydrologické předpovědi je ovlivňována řadou faktorů. Mezi
nejdůleţitější patří úspěšnost kvantitativní předpovědi sráţek a teplot, kvalita vstupujících dat
(měření sráţek, průtoků, odhad mnoţství sněhu a nasycení půdy), odhad funkce nádrţí, ale
také správná kalibrace modelu aj. Spolehlivost předpovědí je limitována nutnou schematizací
komplikovaných přírodních procesů, omezenými znalostmi vstupujících proměnných
v reálném čase, u předpovědí s delší dobou předstihu zejména spolehlivostí předpovědi sráţek
a teplot. Z uvedených důvodů hydrologické předpovědi nikdy nebudou schopny dosáhnout
absolutní shody s realitou a je třeba vţdy uvaţovat s jejich nejistotou. Obecně se předpověď
s odchylkou od skutečnosti do 20 % povaţuje za úspěšnou, v případě komplikovanějších
předpovědí s táním sněhu je za hranici úspěšnosti povaţována odchylka 30 %.
V průběhu povodně byly kromě standardních předpovědí vydávaných vţdy dopoledne
na základě dat k 7:00 ráno zpracovávány i předpovědi v jiných termínech dle potřeby a
aktuální situace. V některých případech byl předstih předpovědi na vyţádání prodlouţen
a byly simulovány odhady dalšího vývoje zejména pro potřeby podniků Povodí.
Vydávané předpovědi v naprosté většině případů vyhověly kritériu odchylky kulminace
a objemu menší neţ 30 % a všeobecně tak lze provoz hydrologických modelů povaţovat za
úspěšný. V dalším textu jsou podrobněji hodnoceny hydrologické předpovědi pro povodí
Luţnice, horní Dyje a horní Moravy, která patřila mezi povodní nejvíce postiţená.
Předpovědi v povodí Luţnice vydávalo regionální předpovědní pracoviště v Českých
Budějovicích. Předpovědi poněkud podhodnotily samotný nástup povodně v profilu Pilař a
Bechyně, avšak od 28. 3. 2006 jiţ vykazovaly velmi dobrou shodu se skutečností (Obr. 4.4).
Předpovědi pro horní Moravu v Olomouci vydávalo regionální předpovědní pracoviště
v Ostravě, které v určitých fázích povodně předpovědi konzultovalo s předpovědním
pracovištěm v Brně a s centrálním pracovištěm v Praze. Předpovědi na vzestupné větvi
hydrogramu řeky Moravy v Olomouci (Obr. 4.5) skutečnost mírně nadhodnocovaly.
Předpověď z 30. a 31. 3. 2006 předpokládala vzestup nad 400, respektive 450 m3.s-1 (tedy
o 18 % více neţ byla skutečná kulminace). Následné rozbory ukázaly, ţe příčinou
nadhodnocení byla nadhodnocená předpověď sráţek a teplot pro oblast povodí horní Moravy.
Předpovědi pro Olomouc jsou komplikovány velkou plochou mezipovodí nad Olomoucí, kde
se neměří průtoky, a rovněţ odezvou inundačního území Litovelského Pomoraví. Zde došlo
k protrţení ochranných hrází, coţ ovlivnilo průtok v Olomouci. Nepředvídatelné události
64
VÚV T.G.M.
nemohou být modelem postiţitelné. Vzhledem ke krizové situaci v Olomouci, kde se
rozhodovalo o evakuaci velkého počtu obyvatel, byla předpověď konzultována s povodňovým
orgánem Olomouckého kraje.
Předpovědi pro povodí Dyje vydává regionální předpovědní pracoviště v Brně.
Předpovědi průtoků Dyje v Podhradí (Obr. 4.6) vydané během pondělí a úterý (27. aţ 28. 3.
2006) podceňovaly skutečný vývoj, i kdyţ odchylky určení průtoku a přiteklého objemu
nepřesáhly 30 % a od 28. 3. 2006 byly pod hranicí 20 %. Přesnost předpovědí na prvních
24 hodin předpovědního období byla dobrá. V průběhu vzestupné větve povodně předpovědi
na období 48 hodin většinou předpokládaly přechod k poklesům, avšak avizovaly průtoky
vysoko přesahující úroveň 3. SPA. Jiţ v průběhu nástupu povodně se ukázalo, ţe předpověď
jejího předčasného poklesu je způsobena především nedostatečným odhadem sněhových
zásob v rakouské části povodí. Tento nedostatek informace byl později řešen úpravou
modelových vstupů mnoţství sněhu na základě odborného odhadu. Úspěšnost předpovědí
horní Dyje ovlivnilo i určité podhodnocení předpovědi sráţek z 28. 3. 2006 a nepřesné
informace o průtocích z horních částí povodí. Data z rakouské stanice Raabs an der Thaya
uváděla hodnotu kulminace 260 m3.s-1, přitom hodnota po vyhodnocení povodně dosáhla
343 m3.s-1 (odchylka 25 %). Předešlé úpravy koryta ovlivnily přesnost měrné křivky stanice
Janov na Moravské Dyji, kde se v důsledku toho odhad průtoku (56 m3.s-1) od skutečného
(89 m3.s-1) lišil o 37 %.
4.3
Spolupráce se zahraničními partnery
V průběhu povodně centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ předávalo německému
předpovědnímu centru LfUG v Dráţďanech data o vodních stavech, průtocích a předpovědi
na Labi v souladu s uzavřenou dohodou (Směrnice pro hlásnou sluţbu při normálních a
extrémních hydrologických situacích na hraničních vodách mezi Českou republikou
a Spolkovou republikou Německo v saském úseku státních hranic). Zároveň byla
s německými kolegy několikrát denně telefonicky konzultována situace v české části povodí a
její předpokládaný vývoj. LfUG pak ČHMÚ pravidelně zasílal výsledky svého modelu pro
profil v Ústí nad Labem. V rámci spolupráce s Dolnorakouskou hydrologickou sluţbou
v St. Poltenu v povodí Dyje rakouská strana předávala měřená meteorologická a hydrologická
data v souladu se „Směrnicí pro varovnou sluţbu na česko-rakouských hraničních vodách“.
V souladu s ní také regionální předpovědní pracoviště v Brně předávalo rakouské straně
veškeré určené informace. Rakouská hydrologická sluţba neprovádí předpovědi pro povodí
Dyje.
65
Vývoj množství vody akumulované ve sněhové pokrývce v zimě 2005-6
1500
1400
VD Orlík
1300
1200
1100
objem vody (mil.m3)
1000
900
800
700
VD Nechranice
600
500
400
300
VD Lipno
200
VD Vranov
100
0
21.11. 28.11. 5.12. 12.12. 19.12. 26.12.
Vltava po VD Lipno
2.1.
9.1.
16.1.
Vltava po VD Orlík
23.1.
30.1.
6.2
13.2.
20.2.
Ohře po VD Nechranice
Obr. 4.1 Vývoj mnoţství vody ve sněhové pokrývce v průběhu zimy 2005–2006 pro vybraná vodní díla
66
27.2.
6.3.
13.3.
Dyje po VD Vranov
20.3.
27.3.
2.4.
Obr. 4.2 Mapa hlásných profilů, v nichţ byl dosaţen 2. nebo 3. stupeň povodňové aktivity
67
pozorovaný vodní stav
pozorovaný vodní stav
68
8.4.2006 0:00
9.4.2006 0:00
10.4.2006 0:00
11.4.2006 0:00
12.4.2006 0:00
13.4.2006 0:00
14.4.2006 0:00
15.4.2006 0:00
16.4.2006 0:00
25.3.2006 0:00
26.3.2006 0:00
27.3.2006 0:00
28.3.2006 0:00
29.3.2006 0:00
30.3.2006 0:00
31.3.2006 0:00
1.4.2006 0:00
2.4.2006 0:00
3.4.2006 0:00
4.4.2006 0:00
5.4.2006 0:00
6.4.2006 0:00
7.4.2006 0:00
20.3.2006 0:00
21.3.2006 0:00
22.3.2006 0:00
23.3.2006 0:00
24.3.2006 0:00
Vodní stav [cm]
8.4.2006 0:00
9.4.2006 0:00
10.4.2006 0:00
11.4.2006 0:00
12.4.2006 0:00
13.4.2006 0:00
14.4.2006 0:00
15.4.2006 0:00
16.4.2006 0:00
25.3.2006 0:00
26.3.2006 0:00
27.3.2006 0:00
28.3.2006 0:00
29.3.2006 0:00
30.3.2006 0:00
31.3.2006 0:00
1.4.2006 0:00
2.4.2006 0:00
3.4.2006 0:00
4.4.2006 0:00
5.4.2006 0:00
6.4.2006 0:00
7.4.2006 0:00
20.3.2006 0:00
21.3.2006 0:00
22.3.2006 0:00
23.3.2006 0:00
24.3.2006 0:00
Vodní stav [cm]
VÚV T.G.M.
950
900
850
800
750
700
650
600
550
500
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
Ústí nad Labem
vydaná předpověď
Olomouc
600
550
500
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
vydaná předpověď
Obr. 4.3 Porovnání vydaných předpovědí se skutečným průběhem vodního stavu pro Labe
v Ústí nad Labem a Moravu v Olomouci
69
Datum a čas
Obr. 4.5 Vydané předpovědi hydrologickým modelem pro Moravu v Olomouci
8.4.2006 07
7.4.2006 07
6.4.2006 07
5.4.2006 07
4.4.2006 07
3.4.2006 07
2.4.2006 07
1.4.2006 07
31.3.2006 07
30.3.2006 07
400
29.3.2006 07
450
Datum a čas
Obr. 4.4 Vydané předpovědi hydrologickým modelem pro Luţnici v Klenovicích
500
Pozorovaný průtok
Předpověď 0–24h
350
300
250
200
150
100
50
0
10.4. 0:00
9.4. 0:00
8.4. 0:00
7.4. 0:00
6.4. 0:00
5.4. 0:00
4.4. 0:00
3.4. 0:00
2.4. 0:00
1.4. 0:00
31.3. 0:00
30.3. 0:00
29.3. 0:00
28.3. 0:00
27.3. 0:00
26.3. 0:00
25.3. 0:00
24.3. 0:00
23.3. 0:00
22.3. 0:00
21.3. 0:00
20.3. 0:00
Průtok [m3.s-1]
300
28.3.2006 07
27.3.2006 07
Průtok [m3.s-1]
VÚV T.G.M.
350
Pozorovaný průtok
Předpověď 24h–48h
250
200
150
100
50
0
VÚV T.G.M.
450
Pozorovaný průtok
400
350
Průtok [m3.s-1]
300
250
200
150
100
50
Datum a čas
Obr. 4.6 Vydané předpovědi hydrologickým modelem pro Dyji v Podhradí nad Dyjí
70
5.4.2006 07
4.4.2006 07
3.4.2006 07
2.4.2006 07
1.4.2006 07
31.3.2006 07
30.3.2006 07
29.3.2006 07
28.3.2006 07
27.3.2006 07
26.3.2006 07
25.3.2006 07
0
5
VÚV T.G.M.
VLIV MANIPULACÍ NA NÁDRŢÍCH A ROZLIVŮ
V INUNDAČNÍCH ÚZEMÍCH
5.1
5.1.1
Posouzení vlivu významných vodních děl na průběh jarní povodně
Nádrže a zobecněné zásady jejich využívání k transformaci povodňových
průtoků
Většina nádrţí, vybudovaných v ČR, je aţ na několik výjimek provozována jako
víceúčelová vodní díla. Jejich účelem je především zajištění poţadavků na vodu v suchých
obdobích (pro obyvatelstvo, průmysl, zemědělství a ostatní uţivatele) včetně minimálních
ekologických průtoků v toku pod nádrţemi. Sníţení povodňových průtoků je pouze jedním
z uţitků, které nádrţe poskytují. S tím souvisí i obecně uplatňované zásady manipulací na
nádrţích za povodní.
Poţadavky na vodu zajišťuje zásobní prostor nádrţe. Základním a nejrozšířenějším
prostředkem řízení provozu v tomto prostoru, pouţívaným v manipulačních řádech nádrţí, je
dispečerský graf, který definuje vzájemný vztah mezi objemem vody v zásobním prostoru
nádrţe a odtokem zajišťovaným z nádrţe. Dispečerský graf je v podstatě chronologicky
uspořádanou kolekcí manipulací platných pro různá období roku, přičemţ přechod od jednoho
období roku k druhému je spojitý.
Některé nádrţe se zvýšenými jarními průtoky vţdy bezpečně naplní a pak se jedná
o sezónní hospodaření s vodou, jiné nádrţe se však kaţdoročně naplnit nemusí, kriticky suché
období trvá déle neţ jeden rok a pak se jedná o víceleté hospodaření s vodou. Proto je
důleţité, aby na konci zvýšených jarních průtoků byl zásobní prostor nádrţe vţdy naplněn na
poţadovaný dispečerský objem vody.
Při převádění povodňových průtoků je snahou udrţet pod nádrţí co nejdéle neškodný
průtok, vyplývající z kapacity koryta toku pod nádrţí, aby se zabránilo vzniku povodňových
škod. Za situací, kdy takový průtok udrţet nelze, se odtoky postupně zvyšují tak, aby byly
minimalizovány povodňové škody a aby nebyla ohroţena bezpečnost vodního díla.
V zásobním prostoru lze v běţném provozu zvyšovat odtoky z nádrţe pouze v prostoru
volné manipulace, vymezeném mezi dispečerskou čarou, garantující zajištění specifikovaných
poţadavků na vodu, a maximální hladinou zásobního prostoru. V tomto prostoru se
k vypouštění vyšších průtoků aţ do hodnoty neškodného průtoku přednostně vyuţívá kapacity
turbín vodní elektrárny nebo i odběrných zařízení a teprve následně spodních výpustí.
Ovladatelný ochranný (retenční) prostor se připouští plnit pouze při průchodu
povodňových průtoků. Odtoky vyšší neţ neškodný průtok je většinou umoţněno z nádrţe
vypouštět aţ při úrovni hladiny v horní části ovladatelného retenčního prostoru, tj. před
dosaţením koruny nehrazeného přelivu.
Nad hranou koruny nehrazeného přelivu je vymezen neovladatelný ochranný (retenční)
prostor, který také významně přispívá k transformaci povodňových průtoků. Jeho prvořadým
účelem je však převést povodeň tak, aby nebyla ohroţena bezpečnost vodního díla.
Při zaplňování neovladatelného retenčního prostoru se většinou udrţuje odtok dosaţený při
maximální hladině ovladatelného retenčního prostoru postupným uzavíráním spodních
výpustí. Spodní výpusti jsou pak úplně uzavřeny, aţ odtok přes samotný nehrazený přeliv
překročí hodnotu konstantního odtoku, která je udrţována od okamţiku dosaţení maximální
hladiny ovladatelného retenčního prostoru. Tak se dosáhne zadrţení největší části objemu
kulminace povodňové vlny v nádrţi. V této fázi plnění nádrţe nelze jiţ odtoky ovládat.
Spodní výpusti se znovu otevírají, pokud je nebezpečí, ţe by mohla být překročena maximální
hladina neovladatelného retenčního prostoru a ohroţena stabilita hráze vodního díla.
71
VÚV T.G.M.
Vypouštění vody ze zásobního prostoru v předstihu před příchodem povodně lze
předepsat pouze v případě, ţe je zajištěna spolehlivá předpovědní hydrologická sluţba,
zaručující, ţe po skončení povodňových průtoků bude zásobní prostor nádrţe naplněn na
poţadovaný dispečerský objem vody. Např. u nádrţí Nové Mlýny na Dyji lze bez souhlasu
vodohospodářského orgánu ze zásobního prostoru předpustit 30 % odhadnutého objemu vody
ve sněhu. Manipulace za povodní se v tomto prostoru přizpůsobuje aktuální 48 hodinové
prognóze povodňových průtoků, takţe se někdy můţe jevit reakce vodohospodářů na průběh
povodně jako opoţděná.
Neškodný průtok většiny vybudovaných nádrţí nedosahuje ani hodnoty 1-letého
průtoku (Q1). Hodnoty neškodného průtoku v rozmezí Q1 aţ Q5 jsou zcela ojedinělé.
Za extrémních povodňových situací jsou objemy povodňových vln nad neškodným průtokem
značné a udrţet pod nádrţí hodnotu neškodného průtoku po dobu průběhu povodně je pak
nereálné.
V současnosti mají vodohospodářské dispečinky podniků Povodí prakticky vyřešený
automatizovaný systém měření dat (měřící čidla a měřící stanice), systém jejich sběru,
přenosu i zpracování v reálném čase. Tento systém je neustále, podle finančních moţností,
modernizován a zdokonalován. Vyuţití výpočetní techniky k vizualizaci průběhu měřených
veličin v prostoru a v čase, vytváří dispečerovi názorný obraz o aktuální situaci v povodí,
který je neocenitelný zvláště při řešení povodňových situací.
Pro hledání způsobu optimálního převedení reálné povodně celým povodím
vodohospodářské soustavy jsou významnou podporou pro rozhodování dispečera řešení
získaná simulačními metodami na historických povodních, korigovaná na podkladě
nejaktuálnějších informací. Rozhodnutí dispečera se přizpůsobují i aktuální prognóze.
Předpovědi, zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem, se standardně připravují na
dobu předstihu 48 hodin. V průběhu jarní povodňové situace byly poskytovány předpovědi
i na delší výhled (10 dnů). Přesnost předpovědi však s delší dobou předstihu výrazně klesá.
5.1.2
Základní cíle a použité přístupy
Posouzením vlivu manipulací na nádrţích nejvíce zatíţených v průběhu jarní povodně
v povodích Labe, Vltavy, Ohře a Moravy (Obr. 5.1) se sledovaly následující cíle: analýza
průběhu povodně (ověření zejména přítoků do nádrţí), vyhodnocení výsledků na podkladě
provedené analýzy – transformační účinek nádrţe a porovnání manipulace za povodně
s pravidly hospodaření v zásobním i ochranném prostoru nádrţe dle platného manipulačního
řádu.
Výchozími podklady pro analýzu zaměřenou na ověření povodňových přítoků do nádrţí
byly údaje z monitorovacího systému podniků Povodí v kombinaci s údaji Českého
hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výsledkem ověření průběhu povodně je
rekonstruovaný přítok do nádrţe, který se stanovuje z odtoku nádrţe a změny průtoku nádrţí.
Vychází se z předpokladu, ţe odtoky z nádrţe a měřené kolísání hladin v nádrţi, z nichţ se
odvozuje pomocí křivky objemů přítok do nádrţe, lze v extrémní situaci povaţovat za
spolehlivější neţ součet údajů o přítocích do nádrţe.
Souhrnný přehled transformačních účinků jednotlivých nádrţí, charakteristické hodnoty
přítoků a odtoků jsou uvedeny v Tab. 5.1.
72
Tab. 5.1 Vliv vodních děl na průběh povodně
název povodí
nádrţ
tok
přítok do nádrţe
kulminace přítoku do nádrţe
doba
QP,MAX
opakování
datum
Čas
[m3.s-1]
N let 5)
POVODÍ LABE, s. p.
Samostatně hospodařící nádrţe v povodí Horního a středního Labe
Les Království
Labe
31.3.
21:00
160
Rozkoš
Úpa 1)
1.4.
00:00
49
Rozkošský potok
Hamry
Chrudimka
31.3.
22:00
22
Seč
Chrudimka
1.4.
01:00
73
Paříţov
Doubrava
29.3.
16:00
48
Vrchlice
Vrchlice
26.3.
21:00
22
POVODÍ VLTAVY, s. p.
Vltavská kaskáda
Lipno I
Vltava
31.3.
13:00
196
Orlík
Vltava
29.3.
18:00
1204
Samostatně hospodařící nádrţe v povodí Vltavy
Římov
Malše
29.3.
12:00
88
Husinec
Blanice
31.3.
22:00
30
Ţelivka (Švihov) Ţelivka
29.3.
18:00
223
Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Berounky
Hracholusky
Mţe
1.4.
05:00
95
POVODÍ OHŘE, s. p.
Soustava nádrţí na Ohři
Skalka
Ohře
31.3.
23:00
85
Jesenice
Odrava
28.3.
06:00
36
Nechranice
Ohře
1.4.
18:00
382
Soustava Stanovice – Březová
Březová
Teplá
1.4.
01:00
65
Stanovice
Lomnický potok
27.3.
22:00
26
Vodárenská soustava Podhora - Mnichov - Mariánské Lázně
Podhora
Teplá
31.3.
19:00
11
charakteristické průtoky
5)
odtok z nádrţe
kulminace odtoku z nádrţe
doba
transform.
QO,MAX
opakování
účinek
SPA
[m3.s-1]
N let 5)
[%]
Q100
Q5
QNEŠ
[m3.s-1]
[m3.s-1]
[m3.s-1]
Q5-10
Q10
Q10
Q10
Q10
355,0
261,0
49,0
157,0
141,0
52,0
150,0
112,0
16,0
58,0
38,0
23,0
90,0
80,0
9,5
14,0
30,0
25,0
10,3
85
49
0,08
11
40
48
13
Q2-5
Q2-5
Q2-5
Q10
Q2-5
II
I
II
III
III
I
46,9
50,0
50,0
45,2
0,0
40,9
Q10-20
Q10
317,0
2050,0
140,0
966
90,0
1500 2)
71
855
Q1
Q2-5
I
I
63,8
29,0
Q2-5
Q1-2
Q20
368,0
173,0
316,0
112,0
65,0
143,0
40,0
15,0
nestanoven
73
30
161
Q2-5
Q1-2
Q5-10
II
III
III
17,0
0,0
27,8
Q2-5
326,0
130,0
45/55
57
<Q1
I
40,0
Q2-5
Q1-2
Q5
277,0
138,0
753,0
133,0
53,0
372,0
30,0
12,0
170,0
56
13
235
<Q1
<Q1
Q1-2
II
III
34,1
63,9
38,5
Q5-10
Q2
141,0
90,0
57,0
34,0
90,0
13,0
58
13
Q5
<Q1
II
II
10,8
50,8
Q5
27,7
10,0
4,5
8,7
Q2-5
II
17,9
73
doba
QP,MAX
opakování
nádrţ
tok
datum
Čas
[m3.s-1]
N let 5)
Vodárenská soustava Severočeské hnědouhelné pánve (SHP)
Přísečnice
Přísečnice
31.3.
22:00
19
Q2-5
Jirkov
Bílina
31.3.
18:00
7,5
Q5-10
Fláje
Flájský potok
31.3.
21:00
12
Q2-5
Soustava náhradních opatření za nádrţ Dřínov
Újezd
Bílina
31.3.
20:00
15
Q5
Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Ohře
Horka
Libocký potok
1.4.
20:00
12
Q1
Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Dolního Labe
Všechlapy
Bouřlivec
1.4.
01:00
12
Q5
Chřibská
Chřibská
31.3.
21:00
1,6
Q1
Kamenice
Stráţ pod
Ploučnice
1.4.
00:00
4,3
<Q1
Ralskem
POVODÍ MORAVY, s. p.
Povodí Moravy nad Dyjí
Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Bečvy
Bystřička
Bystřička
29.3.
19:00
31
Q2
Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Valové
Plumlov
Hloučela
29.3.
18:00
31
Q20
Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Dřevnice
Slušovice
Dřevnice
29.3.
18:00
26
Q5-10
Fryšták
Fryštácký potok
29.3.
18:00
25
Q5-10
Samostatné hospodařící nádrţe v povodí Olšavy
Luhačovice
Luhačovický
29.3.
15:00
39
Q10-20
potok
Povodí Dyje nad Svratkou
Vranov
Dyje
30.3.
00:00
482
 Q100
Znojmo
Dyje
30.3.
22:00
328
 Q100
Povodí Svratky
Vír I
Svratka
31.3.
22:00
128
Q20-50
název povodí
5)
odtok z nádrţe
doba
transform.
QO,MAX
opakování
účinek
SPA
[m3.s-1]
N let 5)
[%]
Q100
Q5
QNEŠ
[m3.s-1]
[m3.s-1]
[m3.s-1]
69,0
38,0
58,0
24,0
6,0
15,0
4,0
5,0
8,0
2,6
5,3
3,5
<Q1
Q1-2
<Q1
I
I
I
86,3
29,3
70,1
75,0
15,0
10,0
10
Q2-5
II
32,0
59,0
28,0
3,5
9,0
<Q1
II
26,8
80,0
17,7
13,0
5,0
8,5
2,5
11
1,3
Q5
<Q1
III
-
8,3
18,8
30,0
13,0
12,0
4,0
<Q1
I
7,0
134,0
42,2
20,0
19
Q1-2
II
39,4
56,0
18,5
12,0
20
Q5-10
III
37,2
80,0
70,0
21,0
20,0
22,0
11,0
14
11
Q2-5
Q2
II
II
45,4
56,5
79,0
25,0
10,0
27
Q5
II
32,3
355,0
244,0
188,5
166,0
220,0
220,0
305
324
Q20-50
 Q100
III
III
36,7
1,2
155,0
73,5
55,0
53
Q2
III
53,1
74
název povodí
nádrţ
tok
Brněnská nádrţ
Svratka
Letovice
Křetínka
Boskovice
Bělá
Povodí Jihlavy
Dalešice
Jihlava
Mostiště
Oslava
Povodí Dyje pod Svratkou a Jihlavou
Nové Mlýny
Dyje
doba
QP,MAX
opakování
datum
Čas
[m3.s-1]
N let 5)
30.3.
01:00
209
Q20
1.4.
01:00
26
Q20
29.3.
18:00
17
Q10-20
5)
Q100
Q5
QNEŠ
[m3.s-1]
335 3)
50,0
30,0
[m3.s-1]
144,0
18,0
10,5
[m3.s-1]
155,0
7,0
5,0
odtok z nádrţe
doba
transform.
QO,MAX
opakování
účinek
SPA
[m3.s-1]
N let 5)
[%]
186
Q10
III
11,0
23
Q10
III
11,5
7,6
Q2-5
III
56,4
30.3. 4)
1.4.
16:00
01:00
1916)
66
Q10-20
Q50
315,0
82,0
143,0
34,0
40,0
15,0
125
42
Q2-5
Q5-10
III
III
43(odhad)
37,0
1.4.
18:00
740
Q20-50
940,0
380,0
430,0
657
Q20-50
III
11,2
1)
Hodnoty pro profil Česká Skalice
2)
Neškodný průtok v Praze - Chuchli
3)
S vlivem VD Vír je pro tento profil Q100 = 281 m3/s
4)
Druhá kulminace na přítoku do nádrţe nastala 2. 4. 2006 3:00 se stejnou hodnotou průtoku jako při první kulminaci 190 m3/s
5)
Údaje dle platných manipulačních řádů
6)
Hodnota pro profil Ptáčov
75
5.1.3
VÚV T.G.M.
Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Labe
Hodnocení transformačního účinku nádrţí bylo provedeno pro období od 24. 3. do
13. 4. 2006, kdy byly na území ve správě Povodí Labe, s. p., dosaţeny stupně povodňové
aktivity (SPA) v profilech šesti nádrţí nejvíce dotčených jarní povodní. U těchto nádrţí byla
před příchodem povodně uvolněna část zásobního objemu.
Nádrţ Les Království (Bílá Třemešná) na Labi s plochou povodí 531,76 km2 má
celkový ovladatelný objem 7,980 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem zimní
2,064 mil. m3, letní 2,464 mil. m3 a na ovladatelný retenční objem zimní 4,920 mil. m3, letní
4,515 mil. m3. Povodeň kulminovala 31. 3. 2006 ve 21:00 hod. přítokem do nádrţe
160,2 m3.s-1 na úrovni 5–10letého průtoku při odtoku 77,7 m3.s-1. Neškodný průtok pod nádrţí
90 m3.s-1 nebyl překročen. Zásobní prostor byl před povodní uvolněn z 54 %. Z grafu na
Obr. 5.2 je zřejmý popsaný výsledný efekt vlivu nádrţe na průběh povodně, kdy
k dosaţenému sníţení kulminačního průtoku o 47 % přispěla také výrazná změna denních
a nočních teplot, a tím zpomalení tání sněhové pokrývky.
Nádrţ Rozkoš na Rozkošském p. má plochu povodí 415,37 km2 a celkový ovladatelný
objem 76,154 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem zimní 39,304 mil. m3, letní 45,180
mil. m3 a na ovladatelný retenční objem zimní 25,850 mil. m3, letní 18,920 mil. m3. Nádrţ je
rozdělena tzv. Rovenskou hrází na jiţní (hlavní hospodářskou) a severní (rekreační) část a je
napájena z Úpy přivaděčem od pohyblivého jezu v obci Zlič. Přivaděč z Metuje dosud nebyl
vybudován. Proto se uváděná plocha povodí nádrţe vztahuje k řece Úpě.
Před začátkem povodně bylo v nádrţi 35,66 mil. m3 volného objemu k hladině letního
zásobního prostoru (79 %). Vzhledem k příznivé předpovědi vývoje povodňového průtoku
v Úpě, bylo dne 31. 3. 2006 rozhodnuto převádět z Úpy do nádrţe Rozkoš průtoky převyšující
40 m3.s-1 v profilu Česká Skalice. Toto opatření významně přispělo ke sníţení povodňového
průtoku v Labi pod Jaroměří. Povodeň kulminovala 1. 4. 2006 v 0:00 hod. přítokem do nádrţe
na úrovni 48,9 m3.s-1. V té době bylo převáděno do nádrţe Rozkoš přes 50 % průtoku Úpy
v profilu Slatina nad Úpou. Od 7.4. se převáděly pouze průtoky nad 10 m3.s-1 a od 8.4. nad
5 m3.s-1 v profilu Česká Skalice. Při povodni nebyl naplněn ani zimní zásobní prostor. Odtok
do Rozkošského potoka setrval po celou dobu povodně na minimální úrovni 0,080 m3.s-1.
Nádrţ Hamry na Chrudimce s plochou povodí 56,86 km2 má celkový ovladatelný objem
2,495 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem 1,206 mil. m3 a na ovladatelný retenční
objem 1,156 mil. m3. Povodeň kulminovala 31. 3. 2006 v 22:00 hod. přítokem do nádrţe
22,1 m3.s-1 coţ odpovídá úrovni Q10 (Obr. 5.3). Odtok dosáhl maxima s dobou opakování 2–5
let hodnotou 11,2 m3.s-1 46 hodin po kulminaci přítoku. Během této doby se výrazně sníţila
sněhová pokrývka v povodí Chrudimky pod nádrţí i odtok z povodí mezi nádrţemi Hamry
a Seč. Neškodný průtok 14 m3.s-1 nebyl překročen. V nádrţi bylo zachyceno 1,206 mil. m3
vody, z toho 0,838 mil. m3, tj. 69 % v zásobním prostoru nádrţe a 0,368 mil. m3
v ovladatelném ochranném prostoru nádrţe, který tím byl zaplněn z 33 %.
Nádrţ Seč na Chrudimce s plochou povodí 216,15 km2 má celkový ovladatelný objem
objem 3,300 mil. m3. Přítok do nádrţe kulminoval krátce po půlnoci z 31. 3. 2006 na
1. 4. 2006 průtokem 73,3 m3.s-1 na úrovni kulminačního průtoku s dobou opakování 10 let
(Obr. 5.4). Maximální odtok z nádrţe nepřevýšil 40 m3.s-1 a byl na úrovni kulminace 2–
5letého průtoku. Zvýšení odtoku nad neškodný průtok 30 m3.s-1, které bylo dispečinkem
Povodí Labe, s. p., navrţeno jiţ při nástupu povodně, bylo odsouhlaseno všemi dotčenými
obcemi. Zvýšený odtok nezpůsobil zaplavení ţádných obytných či výrobních objektů a proto
bude zapracován do manipulačního řádu jako mezní přípustný odtok z nádrţe. Zásobní
prostor nádrţe byl před povodní zaplněn cca z 43 %. Celkově byl v nádrţi během povodně
76
VÚV T.G.M.
zachycen objem cca 10,8 mil. m3, z toho 8,1 mil. m3, tj. 75 % v zásobním prostoru nádrţe
a 2,7 mil. m3, tj. 25 %, v ovladatelném ochranném prostoru nádrţe, který tak byl vyuţit
z 82 %.
Nádrţ Paříţov na Doubravě s plochou povodí 202,35 km2 má celkový ovladatelný
objem 1,592 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem 0,267 mil. m3 a na ovladatelný
retenční objem 1,269 mil. m3. Povodeň kulminovala 29. 3. 2006 v 16:00 hod. přítokem do
nádrţe cca 48 m3.s-1, při shodném odtoku pod úrovní maximální hladiny nádrţe (Obr. 5.5).
Neškodný průtok pod nádrţí 25 m3.s-1 tedy byl překročen o cca 23 m3.s-1. I přesto, ţe nádrţ
byla na počátku povodňové situace z důvodu rekonstrukce spodních výpustí zcela
vyprázdněna, nedošlo vzhledem k malému objemu nádrţe a velkému objemu povodňové vlny
k významnější transformaci povodňové vlny.
Nádrţ Vrchlice na Vrchlici s plochou povodí 97,61 km2 má celkový ovladatelný objem
8,322 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem 7,800 mil. m3. Ovladatelný retenční prostor
není vyčleněn. Povodeň kulminovala 26. 3. 2006 ve 21:00 hod. přítokem 21,5 m3.s-1 na úrovni
kulminačního průtoku Q10. Maximální odtok 13,4 m3.s-1, s dobou opakováni méně neţ 5 let,
mírně překročil hodnotu neškodného průtoku pod nádrţí – 10 m3.s-1 (Obr. 5.6). Kulminace
povodně byla na odtoku oddálena o cca 2 dny. V nádrţi byl ve sledovaném období
k maximální dosaţené hladině zachycen celkový objem 1,386 mil. m3, z toho 1,027 mil. m3,
tj. 74 % v zásobním prostoru a 0,359 mil. m3, tj. 26 % v neovladatelném ochranném prostoru.
Před povodní byl zásobní prostor zaplněn z 87 %.
Do podrobného posouzení účinnosti vodních děl na průběh jarní povodně byla zařazena
také soustava retenčních nádrţí v povodí Třebovky, nejvýznamnějším přítoku Tiché Orlice.
Tato soustava, tvořená zrekonstruovaným rybníkem Hvězda a čtyřmi výše situovanými
suchými nádrţemi (vybudované v období 1999–2005), ovlivňuje odtok z povodí o ploše cca
80 km2 celkovým retenčním prostorem 3,2 mil. m3.
Nad nádrţí rybníku Hvězda byly ve funkci všechny čtyři suché nádrţe, ale přítok do
této nádrţe byl ovlivněn i některými dříve vypuštěnými rybníky, které se během povodně
naplnily, například rybník Vidlák (0,780 mil. m3). V nádrţích bylo celkem zachyceno
mnoţství 1,790 mil. m3 vody a celkový objem povodňové vlny bez vlivu nádrţí k profilu
rybníku Hvězda byl výpočtem stanoven na 7,880 mil. m3, coţ představuje o 70 % větší objem
neţ u teoretické 100leté povodně. V závěrovém měrném profilu Hylváty před ústím Třebovky
do Tiché Orlice byl maximální dosaţený průtok 33 m3.s-1 v úrovni Q5-10.
5.1.4
Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Vltavy
V povodí Vltavy byla posuzována vodní díla, která měla největší vliv na průběh
povodně a byla povodní nejvíce zasaţena. Vyhodnocoval se především postup manipulací
v průběhu povodně, dále se simuloval průběh povodně vybranými vodními díly a posuzovala
se reálnost vazeb mezi vstupními a výstupními hydrogramy v měrných profilech nad a pod
vodními díly.
Vzhledem k extrémním zásobám vody ve sněhu v roce 2006 byly dále s pouţitím
hydrologického předpovědního systému AquaLog (ČHMÚ) připraveny variantní přítoky do
nádrţí Lipno I a Orlík. Cílem bylo namodelování několika scénářů přítoku do nádrţe Lipno I
a Orlík pro potřeby posouzení ochranných moţností těchto nádrţí při rozdílných (větších)
sněhových zásobách vody v povodí.
Vodní dílo Lipno s plochou povodí 948,20 km2 má celkový ovladatelný objem
objem 33,156 mil. m3. Přítok do nádrţe Lipno I (Obr. 5.7) kulminoval na hodnotě 196 m3.s-1
(10-20letý průtok). Po celou dobu povodně bylo manipulováno pouze v zásobním prostoru
77
VÚV T.G.M.
a retenční prostor nebyl vyuţit. Manipulace, kdy byl odtok postupně zvyšován aţ po dosaţení
kulminací na dolních úsecích toků pod nádrţí, pozitivně ovlivnila průběh povodňové vlny
v Českých Budějovicích, která byla v tomto profilu dotována především táním sněhu
z mezipovodí.
Vodní dílo Orlík s plochou povodí 12 100 km2 má celkový ovladatelný objem 716,500
mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem 374,428 mil. m3 a na ovladatelný retenční objem
62,072 mil. m3. Počáteční hladina v nádrţi Orlík (Obr. 5.8) byla 12,6 m pod maximální
hladinou zásobního prostoru a celkový volný objem v nádrţi byl více neţ 300 mil. m3. Nádrţ
se během povodňové události naplnila po kótu 352,09 m n.m., coţ je 1,51 m pod úroveň
maximální hladiny. Kulminační přítok do nádrţe dosáhl hodnoty 1 205 m3.s-1, která odpovídá
desetiletému průtoku. Ochranný prostor nádrţe byl při této povodňové situaci vyuţit ze 36 %.
U obou nádrţí byla před příchodem povodně uvolněna část zásobního objemu, takţe
pod nádrţí Lipno II byl během průchodu povodně udrţen neškodný průtok 90 m3.s-1
a účinkem nádrţe Orlík bylo dosaţeno poţadovaného cíle, nepřekročit průtok Prahou
1500 m3.s-1. Rozhodnutí zajistit nepřekročení průtoku 1500 m3.s-1 v Praze bylo Povodí
Vltavy, s. p., nařízeno Usnesením Ústřední povodňové komise ze dne 2. dubna 2006. Odtoky
z Vltavské kaskády (pod vodním dílem Vrané) se pohybovaly v hodnotách do 800 m3.s-1.
Ze samostatně hospodařících nádrţí byly hodnoceny čtyři významné.
Vodárenská nádrţ Římov na Malši s plochou povodí 488,5 km2 má celkový ovladatelný
objem 33,636 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem 30,016 mil. m3 a na ovladatelný
retenční objem 1,551 mil. m3. Také u této nádrţe, jejímţ hlavním účelem je odběr vody
z nádrţe pro vodárenské účely v oblasti jiţních Čech, byla před příchodem povodně uvolněna
část zásobního objemu. Po kulminaci přítoku do nádrţe 88 m3.s-1, coţ odpovídá 2–5letému
průtoku, nebylo moţné neškodný průtok pod nádrţí 40 m3.s-1 udrţet. S ohledem na vývoj
hydrologické a meteorologické situace byla Krajským úřadem Jihočeského kraje schválena
mimořádná manipulace při prázdnění ochranného prostoru nádrţe, která spočívala ve zvýšení
odtoku z nádrţe. Toto zvýšení umoţnil příznivý vývoj na dolním toku Malše a oddálením
kulminace na odtoku také nedošlo k souběhu povodní z Malše a Stropnice. Celkový retenční
prostor nádrţe o objemu 1,72 mil m3 byl při této povodňové situaci vyuţit z 92 %.
Nádrţ Husinec na Blanici s plochou povodí 212,54 km2 má celkový ovladatelný objem
objem 2,815 mil. m3. Před příchodem povodňové vlny byla v nádrţi drţena kóta hladiny
1,97 m pod maximální hladinou zásobního prostoru. Kulminační přítok 31 m3.s-1 se
pohyboval na úrovni 1–2letého průtoku. Z důvodu oddálení střetu kulminací na dolním toku
Blanice byla schválena Krajským úřadem Jihočeského kraje mimořádná manipulace, která
významně pomohla zlepšit situaci. Neškodný průtok 15 m3.s-1 byl překročen a povodeň na
odtoku sníţena nebyla. Retenční prostor nádrţe (ovladatelný a neovladatelný) o objemu
3,724 mil m3 byl při této povodňové situaci vyuţit z 82,7 %.
Vodárenská nádrţ Ţelivka (Švihov) na Ţelivce (plocha povodí 1 178,29 km2 ), která je
zdrojem pitné vody pro Prahu, středočeskou oblast a části jihočeské a východočeské oblasti,
má celkový ovladatelný objem 266,564 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem
246,068 mil. m3. Ovladatelný retenční objem není vyčleněn. Před příchodem povodňové vlny
byla hladina v nádrţi sníţena 1,15 m pod úrovní maximální kóty zásobního prostoru.
Vzhledem k víceletému cyklu hospodaření nádrţe částečně vyprázdněný zásobní prostor
slouţí k zachycení povodňových vln s vysokou četností výskytu. V průběhu povodňové
situace (Obr. 5.9) byl kulminační přítok 220 m3.s-1 (20letý průtok) transformován na
161 m3.s-1, coţ přispělo ke sníţení a časovému oddálení kulminace povodně na Sázavě.
Prostor nádrţe uvolněný pro retenci o objemu 42,413 mil m3 byl při této povodňové situaci
78
VÚV T.G.M.
vyuţit ze 43 %. V souvislosti s touto nádrţí byly posuzovány také nádrţe Trnávka na Trnávce
s celkovým ovladatelným objemem 5,3 mil. m3 a Sedlice na Ţelivce s celkovým ovladatelným
objemem 1,87 mil. m3, které plní funkci představných nádrţí vodárenské nádrţe. Jejich
retenční účinek je však zanedbatelný.
Poslední sledovaná nádrţ, Hracholusky na Mţi s plochou povodí 1 609,38 km2 má
celkový ovladatelný objem 41,922 mil. m3, z něhoţ připadá na zásobní objem 32,954 mil. m3
a na ovladatelný retenční objem 2,409 mil. m3, je v povodí Berounky. Počáteční hladina
v nádrţi před příchodem povodňové vlny byla 2,76 m pod úrovní maximální hladiny
zásobního prostoru. Manipulace na odtoku z nádrţe probíhaly tak, aby nebyl překročen
neškodný odtok, který je pro zimní období (do konce března) stanoven na 55 m3.s-1.
Vzhledem k vysokým přítokům byla povodňovým orgánem Plzeňského kraje schválena
mimořádná manipulace spočívající v moţnosti odpouštět z nádrţe i nadále (od 1. dubna)
neškodný odtok pro zimní období. To umoţnilo po celou dobu trvání povodňových přítoků
manipulovat v ovladatelném prostoru nádrţe a nepřekročit neškodný odtok v toku pod nádrţí.
5.1.5
Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Ohře
Povodí Ohře, s. p., spravuje celkem 34 nádrţí, z nichţ je 20 klasifikováno jako velká
vodní nádrţ. Většina nádrţí je soustředěna do vytvořených vodohospodářských soustav.
V soustavě nádrţí na Ohři jsou zapojeny nádrţe Skalka na Ohři, Jesenice na Odravě a
Nechranice na Ohři včetně jezu na Ohři v Kadani. Účelem soustavy je kompenzační
nalepšování průtoků v Ohři pro zajištění dodávek vody, především pro průmysl a energetiku,
ale částečně i pro obyvatelstvo a zemědělství. V toku pod nádrţemi se zajišťuje minimální
ekologický průtok a částečná protipovodňová ochrana území.
Nádrţe Skalka a Jesenice ovládají 1 048,4 km2 povodí, Nechranice 3 590 km2. Jejich
celkový ovladatelný objem je 343,716 mil. m3, coţ představuje asi 70 % všech ovladatelných
objemů nádrţí spravovaných Povodím Ohře, s. p. Z celkového ovladatelného objemu připadá
v zimním období na ovladatelný retenční objem 62,266 mil. m3, v letním období
41,397 mil. m3. Soustava slouţí jako hlavní zdroj vody zásobního systému vodohospodářské
soustavy „Náhradní opatření za Dřínov (NOD)“ a významně ovlivňuje průtoky Ohře od
Chebu aţ po ústí do Labe v Litoměřicích.
Před nástupem povodňové situace byl v nádrţi Nechranice (Obr. 5.10) připraven volný
celkový ochranný prostor o objemu 77,850 mil. m3, coţ proti předepsané hodnotě
36,562 mil. m3 (objem ovladatelného ochranného prostoru) bylo o 114,4 % více. Po
zaznamenání vzestupu průtoků v horní části povodí, byl odtok z nádrţe zvýšen na maximální
moţnou kapacitu přelivných zařízení. Tento stav byl udrţován aţ do doby dosaţení celkového
odtoku z nádrţe na hodnotě neškodného průtoku – 170 m3.s-1. Za situace dosaţení přítoku do
nádrţe v hodnotě 300 m3/s bylo v souladu s manipulačním řádem prověřena moţnost
transformace předpokládané povodňové vlny v ovladatelném prostoru. Na základě
zhodnocení stavu zásob vody ve sněhu, hydrologické situaci v povodí nad nádrţí a vzhledem
k prognózám sráţek a průtoků od Českého hydrometeorologického ústavu, byl odtok
z nádrţe, po konzultaci s krizovým štábem Ústeckého kraje, zvýšen na hodnotu 235 m3/s. Po
kulminaci hladiny byl odtok z nádrţe postupně sniţován v souladu s poţadavky krizového
štábu Ústeckého kraje aţ na hodnotu neškodného průtoku a po vyprázdnění ovladatelného
ochranného objemu byl pak odtok sníţen hluboko pod tuto hodnotu. Tyto malé hodnoty
odtoku byly udrţovány v součinnosti se státními podniky Povodím Labe, Vltavy a krizovým
štábem Ústeckého kraje i za cenu opětného částečného zaplnění ovladatelného ochranného
prostoru. Ovladatelný ochranný prostor nádrţe byl vyuţit z 84 %, hodnota kulminačního
přítoku v hodnotě 382 m3/s byla sníţena o 147 m3/s (transformační účinek 38 %).
S přihlédnutím k celkovému objemu povodně (433 mil. m3), k trvání přítoku nad hodnotou
79
VÚV T.G.M.
neškodného průtoku v délce více jak 10 dní a k velmi krátké délce předpovědi sráţek a
průtoků Českého hydrometeorologického ústavu, je moţno povaţovat provedené manipulace
a jejich vlivy na transformaci povodňové vlny nádrţí za velmi dobré.
Příprava dispečinku, započatá asi dva týdny před nástupem povodně v 26. března 2006,
spočívala ve srovnání aktuální maximální zásoby vody ve sněhu v povodí s obdobnými
podmínkami v předchozích letech. Odhad jarní povodně 2006 byl pro kaţdou nádrţ
spravovanou Povodím Ohře, s. p. (kromě Janova a Jezeří) řešen ve třech aţ čtyřech
variantách. Příprava variant moţného průběhu povodně vyuţitím informací z historických
povodní je pro operativní řízení neocenitelným doplňkem krátkodobé prognózy, zejména při
rozhodování jaký objem zásobních prostorů nádrţe je účelné v předstihu před příchodem
povodně uvolnit. Samotné vyuţití jednotlivých variant manipulací za povodně pak vycházelo
z analýzy aktuálního stavu a navázání variant na reálný stav průběţným vyhodnocováním
odchylek od prognózy. Manipulace tak byly dále upřesňovány a případně i dopočítávány.
K výběru
nejvhodnější
varianty
významně
přispívaly
prognózy
Českého
hydrometeorologického ústavu (předpovědi sráţek, teplot vzduchu a predikce
sráţkoodtokového modelu Aqualog).
Na podkladě vyhodnocení průběhu povodně lze konstatovat, ţe ochranné a zásobní
prostory vypuštěné před jejím začátkem byly pro zachycení povodňových objemů zcela
dostačující. Vzhledem k dostatečnému uvolnění zásobních prostorů nádrţí a příznivému
vývoji hydrologické situace byly povodňové vlny na nádrţích Skalka, Jesenice, Březová
(Obr. 5.11), Stanovice, Jirkov (Obr. 5.12) a Újezd transformovány na odtoky, které
nepřesáhly hodnoty III. stupně povodňové aktivity a které pod vodními díly nezpůsobily
prakticky ţádné povodňové problémy. Pouze ojediněle, zejména u vodárenských nádrţí, které
nemají vymezený ovladatelný ochranný prostor, došlo k částečnému zaplnění
neovladatelného prostoru.
5.1.6
Posouzení manipulací na vodních dílech v povodí Moravy a Dyje
V povodí Moravy nad Dyjí bylo vybudováno k zabezpečení vodohospodářských
poţadavků 13 nádrţí s celkovým ovladatelným objemem 46,650 mil. m3, z něhoţ připadá na
zásobní objem 31,878 mil. m3 a ovladatelný retenční objem 5,896 mil. m3. Nádrţe jsou
situovány většinou v horních částech povodí přítoků řeky Moravy a ovládají celkem
499,79 km2 povodí, coţ je asi 4,7 % z celkové plochy povodí Moravy nad Dyjí 10 691 km2.
Tyto nádrţe jsou významné pro hospodaření s vodou v těch dílčích povodích, v nichţ byly
vybudovány a mají proto většinou pouze lokální význam. Zajišťují celkové nalepšení asi
1,0 m3.s-1 nad průtok Q355d a sníţení povodňových průtoků na místních tocích. Reţim průtoků
na vlastním toku řeky Moravy prakticky neovlivňují.
Průběh povodně 03/2006 je dokumentován pouze na pěti nádrţích, kde kulminační
přítok překročil hodnoty kulminace 2-letého průtoku. U nádrţí byly před příchodem povodně
částečně uvolněny zásobní prostory.
Největší přítok na úrovni kulminace s dobou opakování 20 let byl zaznamenán do
nádrţe Plumlov na Hloučele. Transformačním účinkem nádrţe se podařilo dosáhnou max.
odtoku na úrovni 5–10letého průtoku. Neškodný průtok 12,0 m3.s-1 pod nádrţí se udrţet
nepodařilo. Kulminační přítok na úrovni 10-20letého průtoku v případě nádrţe Luhačovice na
Luhačovickém potoce se podařilo sníţit na úroveň kulminace 5letého průtoku. Ani zde se
nepodařilo udrţet neškodný průtok 10 m3.s-1 pod nádrţí. U nádrţí Fryšták na Fryštáckém
potoce a Slušovice na Dřevnici s kulminací povodňového přítoku na úrovni 5–10letého
průtoku a u nádrţí Bystřička na Bystřičce s max. hodnotou přítoku odpovídající 2letému
průtoku nebyl na odtoku neškodný průtok překročen.
80
VÚV T.G.M.
Transformačním účinkem nádrţí v povodí Moravy nad Dyjí byly kulminační průtoky
povodně sníţeny o 32 aţ 57 %.
Povodí Dyje patří k nejsušším oblastem České republiky, dosahuje pouze 54 % vodnosti
povodí Moravy nad Dyjí, přičemţ průtoky Dyje klesají v suchém roce v profilu Dyje – ústí asi
na 39 % průměrného průtoku. K zabezpečení relativně vysokých poţadavků na vodu bylo
v povodí Dyje vybudováno 16 nádrţí s celkovým ovladatelným objemem 494,335 mil. m3,
z něhoţ připadá na zásobní objem 274,122 mil. m3 a ovladatelný retenční objem
64,586 mil. m3. Nádrţe zajišťují celkové nalepšení asi 12,9 m3.s-1 nad průtok Q355d
a významně přispívají ke sníţení povodňových průtoků.
Největšími nádrţemi v povodí jsou Vranov na Dyji s ovladatelným objemem
122,665 mil. m3 při ploše povodí 2211,30 km2, Nové Mlýny na Dyji s ovladatelným objemem
122,959 mil. m3 a Dalešice na Jihlavě s ovladatelným objemem 122,200 mil. m3 při ploše
povodí 1 138,3 km2. Další velkou nádrţí je Vír na Svratce s ovladatelným objemem
53,146 mil. m3 a plochou povodí 411,50 km2. Ovladatelný objem ostatních nádrţí se pohybuje
mezi 0,650 a 18,400 mil. m3. Nádrţ Nové Mlýny, se střední a dolní nádrţí pod ústím Svratky
ovládá plochu povodí 11 853,1 km2, coţ je asi 88 % celého povodí Dyje. Uvedené největší
nádrţe mají regionální význam a uplatňují se u nich sloţité způsoby řízení v rámci DyjskoSvratecké vodohospodářské soustavy.
Vzhledem k velkým zásobám vody ve sněhu byly před příchodem jarní povodně
v březnu 2006 v zásobních prostorech nádrţí uvolněny významné objemy přibliţně v rozmezí
30 % aţ 90 % jejich vymezené kapacity.
Průběh povodní v dolním úseku Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny a v Moravě pod
Hodonínem byl významně ovlivněn také řízeným odlehčením do průtočné inundace BulharyBřeclav, do „Poldru Přítluky“ a do oblasti inundačního území „Soutok“ mezi Dyjí a Moravou.
Na vodním díle Vranov (Obr. 5.13) byla v době povodně schválena Krajským úřadem
Jihomoravského kraje mimořádná manipulace, která souvisela zejména s ochranou stavby
rekonstrukce přelivu VD Znojmo. Před nástupem povodňové vlny byla hladina v nádrţi
Vranov v souladu se schválenou mimořádnou manipulací a také ve vazbě na mimořádné
zásoby vody ve sněhu v povodí sníţena na kótu 340,35 m n. m. (Balt p. v.), tj. o více neţ 8 m
v zásobním prostoru. Celkový ovladatelný objem před nástupem povodně byl 58,9 mil. m3,
z toho je 11,2 mil. m3 vymezený ovladatelný retenčním objemem a 47,8 mil. m3 byl uvolněný
zásobní objem. Z toho pak byl pro ochranu stavby rekonstrukce přelivu VD Znojmo určen
objem minimálně 17 mil. m3. V historii vodního díla nebylo zaznamenáno větší uvolnění
zásobního prostoru nádrţe před příchodem povodně.
Po nástupu povodně v pondělí 27. 3. 2006, kdy přítoky do Vranova dosahovaly hodnot
90–100 m3.s-1, bylo rozhodnuto o vyklizení a zabezpečení stavby „Rekonstrukce VD Znojmo“
a po dobu vyklízení se odtok z Vranova udrţoval ve výši do 20 m3.s-1. Přestoţe vyklízení
stavby bylo v nočních hodinách v pondělí přerušeno přívalem vody z mezipovodí, nebyl
vyuţit ani celý uvolněný objem v zásobním prostoru, určený mimořádnou manipulací
k zabezpečení stavby. V následujícím průběhu povodně od 28. 3. 2006, po zabezpečení stavby
rekonstrukce přelivu VD Znojmo, se postupně zvyšovaly odtoky z Vranova aţ na plnou
kapacitu spodních výpustí a elektrárny, tj. aţ na 220 m3.s-1.
Dne 29. 3. 2006 ve 24 hod. kulminoval přítok do nádrţe Vranov průtokem 482 m3.s-1.
Poměrně výrazně k přítoku do nádrţe přispěla Ţeletavka, která v profilu Vysočany
kulminovala průtokem 83 m3.s-1. Ve večerních hodinách 30. 3. 2006 byla dosaţena max.
hladina v nádrţi 351,05 m n.m., tj. 95 cm nad kótou přelivu a byl dosaţen i maximální odtok
305 m3.s-1. Průtokové mnoţství přítoku od 26. 3. 0:00 hod. do 7. 4. 5:00 hod. odpovídá
81
VÚV T.G.M.
cca 216 mil. m3. Z toho se v nádrţi zadrţelo 64,4 mil. m3 (58,9 mil. m3 v ovladatelném
prostoru pod úrovní přelivu).
Manipulace na nádrţi Vranov ovlivňovala také skutečnost, ţe prakticky současně
nastupovala povodeň i v povodí Svratky nad Dyjí, které plochou povodí 7 118,65 km2
dosahuje 60 % plochy povodí ovládaného nádrţí Nové Mlýny. I kdyţ nakonec kulminační
průtoky povodně v povodí Svratky nebyly tak extrémně vysoké jako na horní Dyji, přesto
v některých částech povodí dosáhly kulminace hodnot 50letých průtoků. Nad ústím do nádrţe
Nové Mlýny, tj. na Svratce v Ţidlochovicích dosáhly kulminace úrovně průtoků s dobou
opakování 5–10 let a na Jihlavě v Ivančicích 10–20 let.
Při zpětném hodnocení celé povodňové situace na toku Dyje je moţné konstatovat, ţe
manipulace na VD Vranov byly voleny s důrazem na modelové orientační předpovědi a velký
význam se také dal ochraně obce Vranov, kde průtoky nad 80 m3.s-1 způsobují podmáčení
domů a průtoky 130–150 m3.s-1 zaplavují místní komunikaci a zahrady. Přestoţe bylo
variantně moţné „urychlit“ manipulace na VD Vranov, podařilo se operativně zvolenými
manipulacemi a připraveným volným objemem v nádrţi Vranov docílit toho, ţe povodeň
s kulminací 482 m3.s-1 (coţ je výrazně více jak 100letý průtok 355 m3.s-1) byla sníţena na
odtoku z VD Vranov o 177 m3.s-1, tj. o 37 % na hodnotu 305 m3.s-1. Podařilo se podstatně
omezit škody v celém povodí Dyje pod VD Vranov, včetně území pod VD Nové Mlýny. Ve
městě Znojmě nedošlo k ţádnému výraznému zaplavení obytné zóny, v záplavě bylo cca 10
zahradních domků a bylo podmáčeno několik sklepů. Stejně tak byly zásadním způsobem
ochráněny před škodami i další obce a města u Dyje, včetně Břeclavi. Simulační výpočty
ukázaly, ţe za předpokladu poměrně přesných informací o průběhu povodně by se sníţení
odtoku z VD Vranov mohlo pohybovat v rozmezí hodnot 220–280 m3.s-1.
V nádrţi Vír bylo před nástupem povodně uvolněno 25,9 mil. m3 ze zásobního prostoru,
cekem byl tedy k dispozici volný ovladatelný objem 31,2 mil. m3. S nástupem povodně se
odtoky udrţovaly od 8 do 30 m3.s-1 s přihlédnutím k situaci na celé Svratce, zejména
s ohledem na nepříznivou situaci v oblasti Ţidlochovic. Přítok do nádrţe kulminoval
hodnotou 128 m3/s dne 31. 3. 2006 ve 22:00 hod. Zvolenou manipulací se podařilo dosáhnout
maxima odtoku z VD Vír I 53 m3.s-1 aţ ve dnech 4.–5. 4. 2006, tj. aţ 3 dny po kulminaci
přítoku do nádrţe (Obr. 5.14). Z porovnání měření průtoků ve vodoměrné stanici Dalečín
a celkového bilančního přítoku do nádrţe, vyplývá, ţe vlivem sráţek a zásob vody ve sněhu
byly velmi vysoké přítoky z povodí vlastní nádrţe (téměř 30 m3.s-1). Celkový objemový
průtok do VD Vír byl odhadnut na 56 mil. m3 a odteklé mnoţství je vyhodnoceno na
29,4 mil. m3. V nádrţi bylo zachyceno cca 26,6 mil. m3.
Před příchodem povodně byla hladina v nádrţi Brno sníţena na kótu 223,80 m n. m., tj.
volný objem zásobního prostoru byl 9,81 mil. m3. Maximální přítok do nádrţe Brno byl
vyhodnocen v 1.povodňové vlně ve výši cca 209 m3.s-1 dne 30. 3. 2006 a ve 2. povodňové
vlně cca 194 m3.s-1 dne 1. 4. 2006. Max. odtok z VD Brno byl při 1. povodňové vlně cca
140 m3s-1 dne 30. 3. 2006 a při 2. povodňové vlně cca 186 m3.s-1 dne 1. 4. 2006, maximální
dosaţená hladina v nádrţi byla 229,88 m n.m. Celkový objemový průtok přítoku do VD Brno
dosáhl cca 96 mil. m3 a odteklé mnoţství 86 mil. m3. V nádrţi se zadrţelo téměř 10 mil. m3.
Nádrţ významnou transformací přispěla k ochraně jiţní části Brna, k ochraně Ţidlochovic a
také k řešení situace pod VD Nové Mlýny.
Celkový volný prostor v soustavě vodních děl Dalešice - Mohelno na Jihlavě byl před
povodní 49 mil. m3, tj. 40 % ovladatelného objemu. V průběhu jarní povodně byly
zaznamenány dvě kulminace. První kulminace přítoku byla dosaţena dne 30. 3. hodnotou cca
220 m3.s-1 (v profilu vodoměrné stanice Ptáčov byla naměřena hodnota 191 m3.s-1), druhá
kulminace pak dne 2.4., kdy v profilu Ptáčov byla naměřen průtok 161 m3.s-1. Nejvyšší
82
VÚV T.G.M.
hladina vody v horní nádrţi byla na úrovni 381,11 m n. m. tj. 39 cm pod maximální hladinou
a v dolní nádrţi byla dosaţena nejvyšší hladina vody na kótě 302,25 m n. m., tj. 5 cm pod
maximální hladinou. Největší akumulovaný objem soustavy Dalešice - Mohelno během
povodně byl 139,8 mil. m3, coţ je pouze o 4 mil. m3 méně, neţ je maximální objem soustavy.
Jednalo se o největší akumulovaný objem v historii díla. Kulminační přítok do soustavy
Dalešice - Mohelno, který se pohyboval mezi hodnotami 10–20letého průtoku, byl
transformován na 125 m3.s-1, coţ představuje 2-5letý průtok. Situace na nádrţi Mostiště (Obr.
5.15) na Oslavě byla dramatičtější. Přítok zde dosáhl v kulminaci hodnoty 66 m3.s-1, tj.
50letého průtoku. Povodeň byla nádrţí transformována na hodnotu 5-10letého průtoku
42 m3.s-1. Celkově bylo v nádrţi zachyceno cca 4,2 mil. m3.
Transformačním účinkem nádrţí v povodí Svratky a Jihlavy nad ústím do Dyje byly
kulminační průtoky povodně sníţeny o 18 aţ 53 %. Tím došlo k výraznému sníţení
okamţitých přítoků do nádrţe Nové Mlýny, coţ významně přispělo k vcelku
bezproblémovému převedení extrémní povodně z horní Dyje.
V soustavě nádrţí Nové Mlýny (Obr. 5.16) byl před příchodem povodně k dispozici
volný objem k zachycení povodně cca 42,3 mil. m3, z toho v horní nádrţi 1,6 mil. m3, ve
střední 16,4 mil. m3 a v dolní 24,3 mil. m3. Celkový přítok do střední a dolní nádrţe je
vyhodnocen v kulminaci bilančními výpočty na 740 m3.s-1 v 18:00 hod. 1. 4. 2006. Nejvyšší
odtok dosáhl hodnoty 657 m3.s-1 2. 4. 2006. Manipulace na VD Nové Mlýny a dále v soustavě
„poldrů“ a řízených inundací pod VD Nové Mlýny byly významně ovlivněny od 4. 4. 2006
vyţádanou pomocí rakouské straně, kde došlo k protrţení hráze Moravy a zaplavení obce
Dürnkrut a dalších obcí. Odtok z vodního díla Nové Mlýny byl postupně sniţován na hodnoty
od 470 do 260 m3.s-1 a to i za cenu nového plnění nádrţí při poklesu povodňových průtoků.
Hladiny tak kulminovaly 4. 4. a znovu 9. 4. 2006.
5.2
Bezpečnost vodních děl za povodně
Zvýšené namáhání zasaţených vodních děl bylo průběţně sledováno a hodnoceno
v rámci technickobezpečnostního dohledu (TBD) podle platné legislativy (hlava VIII a IX
zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb.,
o provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly) a příslušných normativů.
Podle nastalé situace byly za povodně a po jejím odeznění prováděny kontrolní prohlídky a
případně i kontrolní měření. Zjištěný stav byl zaznamenán v dokumentačních a
informativních zprávách vlastníků nebo správců vodních děl, hodnocení bezpečnosti vodních
děl pak v situačních zprávách pověřených hlavních pracovníků technickobezpečnostního
dohledu. Tato kapitola obsahuje shrnutí provedeného zhodnocení bezpečnosti a
provozuschopnosti vybraného souboru vodních děl, která byla jarní povodní výrazně zasaţena
a ovlivnila odtokové poměry. Výběrovou podmínkou bylo splnění alespoň jednoho z dále
uvedených kritérií:
vodní dílo bylo povodní značně poškozeno nebo zničeno,
došlo k ohroţení bezpečnosti a stability vodního díla (byl dosaţen alespoň první stupeň
povodňové aktivity z titulu nebezpečí zvláštní povodně, tj. rizika havárie vzdouvací
konstrukce),
na díle nebo na vodním toku pod dílem byl vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity při
hydrologické povodni (3.SPA),
vodní dílo I. aţ III. kategorie za jarní povodně nebylo extrémně zatíţeno (došlo k vyhlášení
jen 2.SPA), ale přesto došlo k výjimečné provozní situaci v důsledku předchozí
mimořádné manipulace, probíhající opravy, překročení stanovených mezních hodnot,
poškození části díla apod.
83
VÚV T.G.M.
Výsledky hodnocení bezpečnosti vybraného souboru vodních děl jsou dokumentovány
pro významná vodní díla I. aţ III. kategorie ve dvou podkapitolách s rozlišením velikosti
povodně a míry vyvolaného zatíţení podle hlediska dosaţení a vyhlášení 3. stupňů povodňové
aktivity. Třetí podkapitola zahrnuje méně významná vodní díla (IV. kategorie) a ochranné
hráze, u kterých jarní povodeň vyčerpala jejich akumulační moţnosti nebo ochrannou funkci a
u kterých došlo následkem vysokých povodňových průtoků k přeplnění nádrţních prostorů,
k přelévání hrází nebo jejich poškození.
Na významných vodních dílech I. aţ III. kategorie bylo hodnocení bezpečnosti
provedeno v rámci výkonu technickobezpečnostního dohledu (TBD), který je pro konkrétní
podmínky kaţdého díla specifikován v písemném dokumentu (v programu TBD). K tomu
byla vyuţita pravidelná i mimořádná měření a pozorování na díle, zajišťovaná jeho obsluhou
nebo pracovníky pověřenými výkonem TBD přímo za povodňové situace nebo bezprostředně
po jejím odeznění v rámci kontrolních a povodňových prohlídek.
Na méně významných dílech IV. kategorie byly výchozím podkladem poznatky
a záznamy provozovatelů vodních děl a výsledky kontrolních prohlídek, provedených ještě za
povodně nebo bezprostředně po ní a dále dříve provedené průzkumy a posudky technického
stavu.
5.2.1
Vodní díla s vyhlášeným třetím stupněm povodňové aktivity
První hodnocená skupina zahrnuje 25 vodních děl, zařazených do I. aţ III. kategorie,
u kterých byl vyhlášen 3. SPA. Doba trvání vyhlášení třetího stupně byla od jednoho do osmi
dní, nejčastěji trvala pět a více dní. Jmenný seznam vodních děl včetně základních
identifikačních údajů obsahuje Tab. 5.2. Z územního a správního hlediska přísluší nejvíce
zasaţených děl, celkem po devíti, státním podnikům Povodí Moravy a Vltavy, čtyři díla
Povodí Labe, s. p., dvě díla Povodí Ohře, s. p. a jedno dílo ČEZ, a. s.
U ţádného z hodnocených vodních děl nebylo na jaře 2006 zaznamenáno povodňové
zatíţení přesahující návrhové parametry. Přesto celkem u pěti děl jarní povodeň 2006
znamenala extrémní, historicky největší zatíţení. Ve třech případech byla dosaţena max.
hladina v nádrţi, u vodního díla Ţelivka ve výši 1,23 m nad přepadovou hranou
bezpečnostního přelivu, dále historicky nejvyšší hodnota na Trnávce a na Hvězdě
(od rekonstrukce ukončené v listopadu 2005). Na vodním díle Nové Mlýny byl v období od
2. do 4. dubna 2006 zaznamenán maximální odtok 650 m3.s-1, na dílech Dalešice a Mohelno
největší akumulovaný objem. K výjimečné situaci došlo na vodním díle Paříţov, které
z důvodu rozsáhlé opravy obtokové štoly mělo před nástupem povodně téměř vyprázdněnou
nádrţ. Jarní povodeň tak nádrţ rychle naplnila a svou délkou přesto vyvolala historicky
nejdelší dobu trvání povodně na díle.
Při převádění povodňových průtoků byla převáţná část nádrţí zaledněna, ale ledová
celina nedosahovala aţ k hrázím a funkčním objektům. Výjimkou byla situace na vodním díle
Husinec, kde bylo nutné přistoupit k mechanickému rozbití ledové celiny u přelivů. Výskyt
spláví byl ve větší míře zaznamenán jen na vodním díle Les Království (v rozsahu asi
205×200 m se zachycením na norné stěně). Významný retenční účinek nádrţe byl
zaznamenán na dílech Les Království a Nechranice.
Za povodňové situace měřené hodnoty některých sledovaných veličin, jako poloha
a rychlost pohybu hladiny v nádrţi, celkový přítok nebo odtok z nádrţe, hladina vody
v některých pozorovacích vrtech, průsaky z drenáţních systémů a u některých betonových
hrází tlak vody na základové spáře, krátkodobě překročily stanovené mezní hodnoty.
Po opadnutí zvýšených průtoků a sníţení hladin vody v nádrţi se však vrátily do běţných
84
Tab. 5.2 Seznam vodních děl I. aţ III. kategorie
Název vodního
díla (VD)
Povodí
Závod
Kraj
Vodní tok
Kategorie
TBD
Dosaţené SPA, SPA ZPV, poznámka
Římov
Husinec
Vltavy
Vltavy
Horní Vltava
Horní Vltava
Jihočeský
Jihočeský
Malše
Blanice
I.
II.
Hněvkovice
Vltavy
Horní Vltava
Jihočeský
Vltava
I.
Nová řeka
Sedlice
Vřesník
Ţelivka
Trnávka
Slapy
Vrané n. Vltavou
OH Roztoky
Klabava
Láz
Obecnice
Ţlutice
Hracholusky
Nechranice
Újezd
Horka
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Vltavy
Ohře
Ohře
Ohře
Horní Vltava
Dolní Vltava
Dolní Vltava
Dolní Vltava
Dolní Vltava
Dolní Vltava
Dolní Vltava
Dolní Vltava
Berounka
Berounka
Berounka
Berounka
Berounka
Chomutov
Chomutov
Karlovy Vary
Jihočeský
Vysočina
Vysočina
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Plzeňský
Středočeský
Středočeský
Karlovarský
Plzeňský
Severočeský
Ústecký
Karlovarský
III.
III.
III.
I.
III.
I.
II
III.
III.
II.
III.
II.
II.
I.
II.
II.
Stanovice
Ohře
Karlovy Vary
Karlovarský
I.
II. SPA na odtoku
Paříţov
Seč
Hvězda
Les Království
Rozkoš
Labe
Labe
Labe
Labe
Labe
Pardubice
Pardubice
Pardubice
Hradec Králové
Hradec Králové
Pardubický
Pardubický
Pardubický
Královéhradecký
Královéhradecký
II.
II.
II.
II.
II.
III. SPA
III. SPA
III. SPA
III. SPA na přítoku, II. SPA na odtoku
nebyl dosaţen ani I. SPA
Nové Mlýny
Moravy
Dyje
Jihomoravský
II.
III. SPA
Letovice
Vranov
Moravy
Moravy
Dyje
Dyje
Jihomoravský
Jihomoravský
Nová řeka
Ţelivka
Ţelivka
Ţelivka
Trnávka
Vltava
Vltava
Vltava
Klabava
Litavka
Obecnický potok
Střela
Mţe
Ohře
Bílina
Libocký potok
Draţovský a Lomnický
potok
Doubrava
Chrudimka
Třebovka
Labe
Rozkošský potok
soutok Dyje, Jihlavy,
Svratky
Křetínka
Dyje
II. SPA
III. SPA
III. SPA na přítoku, SPA pro odtok nejsou
stanoveny
III. SPA, II. SPA ZPV, ochranná hráz
III. SPA
III. SPA
III. SPA
III. SPA
II. SPA
II. SPA
II. SPA, ochranná hráz
III. SPA
SPA nejsou stanoveny, překročen QNEŠ
III. SPA
III. SPA
II. SPA na přítoku, I. SPA na odtoku
II. SPA na odtoku
II. SPA na odtoku
II. SPA na odtoku
II.
II.
III. SPA
III. SPA
Vlastník
Česká
republika
85
Název vodního
díla (VD)
Znojmo
Mostiště
Boskovice
Plumlov
Horní Bečva
Fryšťák
Slušovice
Kníničky
Vír
Dalešice
Vlastník
Česká
republika
ČEZ, a.s.
Povodí
Závod
Kraj
Vodní tok
Kategorie
TBD
Dosaţené SPA, SPA ZPV, poznámka
Moravy
Moravy
Moravy
Moravy
Moravy
Moravy
Moravy
Moravy
Moravy
–
Dyje
Dyje
Dyje
Horní Morava
Horní Morava
Střední Morava
Střední Morava
Dyje
Dyje
–
Jihomoravský
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Jihomoravský
Vysočina
Vysočina
Dyje
Oslava
Bělá
Hloučela
Roţnovská Bečva
Fryštácký potok
Dřevnice
Svratka
Svratka
Jihlava
III.
I.
II.
II.
II.
II.
I.
I.
II.
I.
III. SPA
III. SPA, VD v ověřovacím provozu po opravě
III. SPA
III. SPA
II. SPA
II. SPA
II. SPA
III. SPA
III. SPA
III. SPA
Pozn.: Z VD Vltavské kaskády (Lipno I a II, Hněvkovice, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice, Vrané n. Vltavou) byly podrobně řešeny pouze VD Slapy, Vrané n. Vltavou a Hněvkovice.
Na ostatních dílech byly standardní provozní situace.
Tab. 5.3 Seznam malých vodních nádrţí a rybníků
Název vodního díla
(VD)
Doupský r.
r. Drdák
Jezdovický r.
Tovární (Hodický) r.
Třeštický r.
Váňovský r.
r. Machát
r. Rekovec
r. Vápeník
r. Vyhlídka
r. Valcha
r. Nohavice
r. Roţmberk
Obec
Kraj
Vlastník
Vodní tok
Kategorie
TBD
Doupě
Doupě
Jezdovice
Hodice
Třeštice
Třešť
Lipník
Lipník
Lipník
Lipník
Třešť
Pohořelice
Stará Hlína
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Jihomoravský
Jihočeský
Rybářství Vysočina, s.r.o.
p. Dobrovolný
p. Dobrovolný
p. Dobrovolný
p. Dobrovolný
Ing. Holý
Rybníkářství Pohořelice a.s.
Rybářství Třeboň a.s.
Třešťský p.
Třešťský p.
Třešťský p.
Třešťský p.
Třešťský p.
Třešťský p.
Rouchovanka
Rouchovanka
Rouchovanka
Rouchovanka
Valchovský potok
Olbramovický p. a Mlýnský náhon
Luţnice
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
III.
86
Poznámka
Název vodního díla
(VD)
Obec
Kraj
Vlastník
Vodní tok
Kategorie
TBD
Mutyněves
Malý
Ratmírov
Kardašova
Řečice
Jihočeský
MVDr. Zajíc, Ing. Zajíc
Olešná
III.
Jihočeský
MVDr. Zajíc
Hamerský potok
III.
Jihočeský
Ing. Zajíc
Řečice
III.
Blatná
Jihočeský
pí Veringerová
Bílý potok
IV.
Otínský r.
r. Vavřinec
Otín
Kutná Hora
Jihočeský
Středočeský
Řečička
Výrovka
III.
III.
r. Kařezký
Zbiroh
Plzeňský
MVDr. Zajíc
Rybářství Chlumec n. Cidlinou a.s.
Dipl. Ing. Jerome ColloredoMannsfeld, LRS Zbiroh
Zbiroţský potok
IV.
Svitavy
Vysočina
ČR, ZVHS OPM
Okříšky
Opatov
Hodice
Lipník
Lipník
Lipník
Moravský
Krumlov
Pohořelice
Vysočina
Pardubický
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
ČR, ZVHS OPM
ČR, Povodí Labe, s.p.
p. Dobrovolný
p. Dobrovolný
p. Dobrovolný
Bezejmenné pravostranné přítoky
Lačnovského potoka
Okříšský potok
Dětřichovský potok
Třešťský p.
Rouchovanka
Rouchovanka
Rouchovanka
Jihomoravský
Rokytná (náhon)
IV.
Jihomoravský
Olbramovický p. a Mlýnský náhon
IV.
r. Mutina
r. Ratmírovský Velký
r. Řečický Velký
r. Ovčín
Moravský Lačnov –
Suchá nádrţ 1, 2
Okříšky – Poldr „A“
Poldr 4 – Opatov
Janovský r.
r. Matouš
r. Návesník
r. Potvrzník
r. Týnský
r. Vrkoč
87
Poznámka
destrukce tělesa hráze, bez
známek přelití koruny hráze
IV.
typ nádrţe: poldr
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
IV.
typ nádrţe: poldr
typ nádrţe: poldr
došlo k přelití koruny hráze,
bez destrukce tělesa hráze
VÚV T.G.M.
mezí. Na ţádném vodním díle se nevyskytly jevy, se kterými je spojeno nebezpečí vzniku
zvláštních povodní.
Specifická situace však nastala na vodním díle Mostiště, které se nacházelo v odstávce
ověřovacího provozu po provedené rozsáhlé opravě těsnícího prvku hráze. Nastalá povodňová
situace způsobila rychlé naplnění nádrţe s velmi strmým vzestupem hladiny (celkově 7,57 m
s max. rychlostí +2,60 m za dva dny) a krátkodobé překročení mezních hodnot průsaků do
injekční chodby. S ohledem na sníţený stupeň stability tělesa hráze při mimořádném
zatěţovacím stavu byla situace hodnocena jako 2. stupeň povodňové aktivity z titulu
nebezpečí zvláštní povodně. Vodní dílo jarní povodeň přestálo bez zjevných problémů.
Celkem u 10 vodních děl (VD) nedošlo k ţádným podstatnějším škodám. Seznam
zahrnuje VD Hněvkovice, Ţlutice, Trnávka, Obecnice, Les Království, Nechranice, Újezd,
Dalešice a Mohelno, Letovice a Plumlov.
K menším škodám, které bezprostředně stabilitu a bezpečnost díla neohroţovaly a které
lze postupně odstraňovat v průběhu běţného provozu došlo celkem u 15 vodních děl.
Povodňové škody zahrnovaly zejména místní porušení opevnění skluzu od bezpečnostního
přelivu (Klabava), poškození provizorně rozepřených ocelových dráţek na sdruţeném objektu
(Hvězda), poškození kaskád (Paříţov a Vranov), vývaru (vodní díla Seč a dolní nádrţ Nové
Mlýny) nebo jeho prahu (Vřestník) a spárování dlaţby (Sedlice, Paříţov a vyrovnávací nádrţ
Vír II). Škody byly zaznamenány rovněţ na opevnění odpadních koryt (Ţelivka, Boskovice,
Brněnská a Znojmo) či odtokových limnigrafech a měrných profilech v podhrází (Husinec
a Seč).
U ţádného vodního díla nenastaly ztráty z uţitku v důsledku omezení plné funkce a ani
nedošlo k významným škodám na hrázi a jejích objektech nebo zabudovaných zařízeních
technickobezpečnostního dohledu. Současně za povodně ani bezprostředně po ní nemusela
být prováděna nákladná nápravná opatření. Výjimkou byl stav opevnění vývaru
a navazujících ochranných hrází toku Dyje pod přelivným objektem dolní nádrţe Nových
Mlýnů. Opevnění pod přelivným objektem nebylo schopno odolat průtokům vyšším neţ
550 m3.s-1 a za povodně došlo k vytváření výmolů v ochranných hrázích a k výskytu kaveren
a výmolům pod stávající dlaţbou v hrázích u vývaru. Operativní a zavčas provedené nouzové
opatření, spočívající v dodatečném opevnění návodních svahů hrází, zabránilo pravděpodobné
destrukci hrází za vývarem.
Při povodňovém zatíţení této skupiny vodních děl byly tělesa hrází a funkční objekty po
celou dobu trvání povodně stabilní, bezpečné a plně provozuschopné. Výjimkou bylo vodní
dílo Horní Bečva, u kterého byla nádrţ z důvodu rekonstrukce sdruţeného objektu
dlouhodobě vypuštěná a povodňové průtoky byly převáděny obtokovým potrubím bez
moţnosti jejich akumulace v nádrţi. U ochranných hrází pod přelivným objektem dolní
nádrţe VD Nové Mlýny byla jejich bezpečnost podmíněna prováděním nouzových opatření
během povodně (dodatečné opevňování návodního svahu). Pouze vodní dílo Mostiště bylo
vzhledem k provedené opravě tělesa hráze a probíhajícímu ověřovacímu provozu hodnoceno
jako podmíněně bezpečné s omezeným provozem.
5.2.2
Vodní díla s vyhlášeným druhým stupněm povodňové aktivity
V této skupině bylo hodnoceno celkem 10 vodních děl I. a II. kategorie (Římov,
Hracholusky, Láz, vybraná díla Vltavské kaskády: Slapy a Vrané, Skalka, Stanovice,
Slušovice, Fryšták a Horní Bečva). Za jarní povodně ke škodám na vlastních dílech většinou
nedošlo, menší poškození byla nejčastěji zaznamenána na břehových opevněních za vývary.
Pro převádění povodňových průtoků se v některých případech ani bezpečnostní přelivy
88
VÚV T.G.M.
nevyuţily a postačily kapacity malých vodních elektráren a spodních výpustí (např. Římov
a Stanovice).
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu došlo jen k ojedinělým překročením
stanovených mezních hodnot, zpravidla rychlostí vzestupu hladiny vody v nádrţi, případně
velikostí nebo tendenci vzrůstu hodnot sledovaných průsaků a hladin vody v pozorovacích
vrtech. Zvýšení hodnot bylo vesměs krátkodobé a nepředstavovalo ohroţení či sníţení funkce
příslušných konstrukcí vodních děl. K dosaţení stupňů povodňové aktivity při nebezpečí
vzniku zvláštní povodně nedošlo. Povodeň na díle ani na vodním toku bezprostředně pod
dílem nezpůsobila ţádné škody.
Pro uvedenou skupinu vodních děl po celou dobu trvání jarní povodně platilo, ţe díla
byla bezpečná, stabilní a plně provozuschopná bez výhrad.
5.2.3
Vodní díla IV. kategorie
Bylo hodnoceno celkem 29 vodních děl, z toho 24 rybníků, 3 suché nádrţe (poldry)
a 2 ochranné hráze. Jmenný seznam hodnocených vodních děl je uveden v Tab. 5.3.
U 16 rybníků kulminační hladina převýšila stanovenou maximální hladinu, ale k přelití
hráze nedošlo. Jen v pěti případech byla realizována nápravná opatření s navýšením částí
koruny hráze pytli s pískem, případně k sanacím nátrţí a průsakových míst.
V případě 6 rybníků došlo k přelití koruny hráze, ale bez následné destrukce. Dvě hráze
vzdorovaly i bez nouzových opatření, ve čtyřech případech nedostatečná kapacita
bezpečnostního přelivu byla posílena navýšením průlehů nebo nejniţších míst hráze pytli
s pískem.
Jen v jednom případě, na průtočném rybníku Ovčín na Bílém potoce u obce Blatná, IV.
kategorie, došlo k průtrţi hráze a neřízenému odtoku s vyprázdněním nádrţe (zjištěno 3. 4.
v 5:30 hod.). Příčinná souvislost havárie hráze s jarní povodní nebyla zjištěna, k přelití hráze
za povodně nedošlo. Přídatné škody pod rybníkem nejsou.
Naproti tomu rybník Roţmberk na Luţnici, III. kategorie, byl bezpečný a výrazně
transformoval povodňové průtoky Luţnice s vyhlášeným 3. SPA. Kulminace povodně
proběhla večer 2. 4. s hladinou +2,27 m nad běţnou hospodářskou hladinou s max. odtokem
80 m3.s-1. Jeho plná provozuschopnost nebyla ohroţena ani dvěma vzniklými místními
poruchami u výpusti Adolfka, které byly operativně sanovány.
Při manipulacích s výpustnými a bezpečnostními zařízeními byly uplatněny zkušenosti
z povodně v roce 2002. Na většině vodních děl bylo provedeno včasné uvolňování zásobních
prostorů nádrţí, čímţ se zvětšily retenční prostory. Naproti tomu byly zaznamenány případy,
kdy shodně jako v roce 2002 nebyla zajištěna dostatečná kapacita bezpečnostních zařízení,
např. rybník Kařezký, kde musel být v průběhu povodně zřízen nouzový bezpečnostní přeliv.
Podobně jako při předchozích povodních byly zaznamenány problémy s plaveninami
(kmeny stromů, větve apod.), které následně sniţovaly kapacitu bezpečnostních zařízení a na
některých vodních dílech se během převádění povodně velmi obtíţně odstraňovaly. V jiných
případech působily obtíţe umělé konstrukce v nádrţi (mola, schody), které byly za povodně
splaveny k bezpečnostním přelivům. Taková situace nastala např. na rybníku Ratmírovský.
Při zpětné rekonstrukci průběhu povodňových vln byly na mnoha menších vodních
dílech zaznamenány problémy se záznamem provozních veličin (výška hladiny v nádrţi,
odtok z díla) a technického stavu díla během povodně.
Mimořádný nárůst vodních stavů na Novořeckých splavech s limitní hodnotou 0,30 m
pod úrovní nejniţšího místa koruny hráze (v km 6,0 v osadě Leština) vyvolával nepříznivé
89
VÚV T.G.M.
průsakové jevy vlivem netěsností v horních partiích koruny hráze. Příčinou je tlející kořenový
systém starých stromů, činnost hlodavců a propustná písčito-hlinitá zemina. V km 3,8 došlo
z těchto důvodů k propadu koruny hráze. Správce vodního toku Povodí Vltavy, s. p.,
operativně provedl sanace tohoto místa (přitěsnění návodního svahu a dosypání stabilizačního
násypu), čímţ bylo zcela jistě zabráněno protrţení tělesa hráze. Vzhledem k vývoji
deformačních a průsakových jevů pozorovaných a měřených během povodně bylo
doporučeno neodkladně provést opravu ochranné hráze Nová řeka v úseku km 3,5 aţ 6,0.
Jarní povodeň přinesla zkušenosti i s nově vybudovanými, nebo ještě nedokončenými
poldry: Okříšky – Poldr „A“, Poldr 4 – Opatov a Moravský Lačnov – Suchá nádrţ 1 a 2.
U prvních dvou poldrů vzniklé poruchy musely být operativně sanovány a po povodni
opraveny.
5.3
Posouzení vlivu rozlivů v inundačních územích
V rámci projektu byla pozornost přešetření základních parametrů či účinku rozlivů
zaměřena na úseky toku dolního a střední Labe, povodí Luţnice a na oblasti jiţní Moravy.
Posouzení rozlivů Labe
5.3.1
Inundační prostory řeky Labe přispívají k transformaci povodňových průtoků.
S vyuţitím matematického modelování byly vyhodnoceny moţné retenční objemy dosaţené
při kulminaci jarní povodně 2006 v úseku toku Přelouč–Ústí n. L. (délka toku 185 km).
Tab. 5.4 Kulminační objemy rozlivů Labe v úseku Přelouč–Ústí n. L. při povodni 2006
Úsek toku
Objemy rozlivu [mil. m3] v prostoru
koryta
inundace
celkový
Přelouč – Nymburk
Nymburk – Mělník
22,1
18,3
64,6
24,9
86, 7
43,2
Mělník – Ústí n/L.
90,5
46,8
137,3
Celkem
130,9
136,3
267,2
Hodnoty uvedené v Tab. 5.4 odpovídají stavu při dosaţení kulminačních průtoků
přibliţně v období od 2. dubna 2006 23:00 hod. do 4. dubna 2006 07:00 hod. Objemy
inundačních prostorů řeky Labe v jednotlivých úsecích můţeme porovnat s objemem
povodně, který je (pro průtoky nad průtokem s jednoletou dobou opakování) v profilu Labe
Přelouč 439 mil.m3, v profilu Labe Mělník 2013 mil.m3, v Ústí n.L. 2328 mil.m3. Významný
se jeví objem rozlivů na středním Labi, součet objemů pro celý úsek Labe Přelouč–Mělník je
cca 1/3 objemu povodně v Přelouči, z toho rozlivy v inundacích jsou 20 % objemu povodně.
Vliv rozlivů na středním Labi je významný i v porovnání s celkovým zimním ochranným
ovladatelným prostorem nádrţí ve správě Povodí Labe, s. p. – Les Království, Rozkoš,
Hamry, Seč, Paříţov (viz kap. 5.1.3), který činí 36,5 mil. m3.
Vliv rozlivů Labe v úseku Mělník–Ústí n.L. nebyl významný, celkový objem v úseku je
jen 7 % objemu vlny v Mělníku.
5.3.2
Posouzení rozlivů v povodí Lužnice
Do posouzení průběhu transformací povodňových průtoků z jarního tání v povodí
Luţnice byly zahrnuty říční úseky Luţnice od profilu Pilař po soutok s Vltavou, Nová řeka
a říční tok Neţárky od profilu Lásenice po soutok s Luţnici ve Veselí. Současně byl
posuzován i vliv rybníka Roţmberk na Staré řece. Z rekonstrukce přítoku do nádrţe
Roţmberk v období od 27. 3. 2006 do 7. 4. 2006 vyplývá, ţe při dosaţení kulminace 120–125
m3.s-1 2. 4. 2006 byla dosaţena max. hladina 428,22 m n. m. Objem povodňové vlny je na
90
VÚV T.G.M.
základě výpočtů stanoven cca 56 mil. m3 a v nádrţi byl do okamţiku kulminace na přítoku
zadrţen objem 17,1 mil. m3. Před povodní byly připraveny retenční prostory 25,64 mil. m3.
Skutečná retence povodňové vody byla proto více neţ dvojnásobná oproti připraveným
retenčním prostorům. Další aţ 20% navýšení prostorů pro akumulaci vody lze uvaţovat
vyuţitím retenčních prostorů v ostatních obhospodařovaných rybnících v povodí.
V souvislosti s průsakovou poruchou na ochranné hrázi Nová řeka byl rekonstruován
průtok přes Novořecké hráze. Kulminační průtok byl zde odhadnut na 90 m3.s-1.
Na transformaci povodňových průtoků v povodí Luţnice se podílely dále uvedené
objemy inundačních rozlivů v území vztaţené vţdy k datu kulminace. V profilu Mláka
(1. 4. 2006 15:00 hod.) byl pro úsek Pilař–Mláka zaznamenán objem 83 mil. m3; pro profil
Klenovice (datum kulminace 2. 4. 2006 1:00 hod.) v oblasti Frahelţ–Hamr–Klenovice činil
objem rozlivu 9 mil. m3; v říčním úseku Klenovice–Bechyně (kulminace 30. 3. 2006
6:00 hod.) byl vyhodnocen objem 13 mil. m3. V porovnání s objemem povodně (pro průtoky
nad průtokem s jednoletou dobou opakování) v profilu Bechyně 513 mil. m3 je významný jen
objem v rozlivu Pilař–Mláka, součet objemů od profilu Frahelţ po Bechyni je jen 4 % objemu
povodně v Bechyni.
5.3.3
Využití řízených a průtočných inundací na jižní Moravě (Obr. 5.17)
Začátek odlehčení do průtočné inundace Bulhary–Břeclav nehrazeným přelivem u jezu
Bulhary byl 29. 3. 2006 v 19:00 hod., kdy průtoky v Dyji pod vodním dílem Nové Mlýny
dosáhly hodnot nad 428 m3.s-1. Odlehčení bylo ukončeno aţ 5. 4. 2006. Průměrný průtok do
řízené inundace byl stanoven ve výši 120 m3.s-1, max. průtok do odlehčení dosáhl hodnoty
230 m3.s-1. Objem zadrţené vody byl vyhodnocen na 72,6 mil. m3 a max. zaplavená plocha
převáţně luţních lesů byla 21,1 km2. Odlehčení má zásadní význam pro ochranu města
Břeclav, kde je kapacita Dyje spolu s odlehčovacím ramenem Poštorná pouze 450 m3.s-1.
Řízenou inundací se tak převedlo mimo město aţ 230 m3.s-1.
Odlehčení 35 m3.s-1 u jezu Bulhary do levobřeţního poldru Přítluky bylo nařízeno ve
20:00 hod. 2. 4. 2006 hejtmanem Jihomoravského kraje jako pomoc rakouské a slovenské
straně a také s ohledem na značné povodňové zatíţení území kolem Lednice v prostoru
pravobřeţního odlehčení Bulhary–Břeclav. Plnění retenčního prostoru nápustným objektem
při rovnoměrném průtoku 35 m3.s-1 bylo ukončeno 4. 4. 2006 v 10:00 hod. Objem
akumulované vody dosáhl výše 4,9 mil. m3 při max. zaplavené ploše 9,2 km2 (Obr. 5.18).
Pro zvýšení ochrany rakouského území se z rozvodněné Dyje pod Břeclaví plánovaně
odlehčovalo jezem Pohansko do inundačního prostoru „Soutok“. Plnění začalo 1. 4. 2006
v 8:00 hod. při průtocích v Dyji cca 500 m3.s-1, t.j. v době, kdy se jiţ do Dyje vracela voda
z průtočné inundace Bulhary–Břeclav, a bylo ukončeno 9. 4. 2006 v 16:00 hod. Maximální
hodnota průtoku do inundačního prostoru je vyhodnocena v intervalu 220–225 m3.s-1
a zadrţený objem vody cca 113,7 mil. m3. Z Moravy se do inundačního prostoru „Soutok“
odlehčovalo dvěmi nápustnými objekty pod Hodonínem. Účelem plánovaného odlehčení je
především ochrana území na slovenské straně Moravy (obec Brodské aj.). Pro českou stranu
má odlehčení význam pouze jako řízené odlehčení před neřízeným přelitím hrází Moravy.
Plnění retenčního prostoru u Mor. Nové Vsi v km 92,771 začalo dne 29. 3. 2006 při
průtocích v Moravě v profilu Lanţhot nad 540 m3.s-1. Plnění bylo ukončeno 8. 4. 2006. Max.
průtok do inundačního prostoru byl 45 m3.s-1 a objem retence je vyhodnocen na 34,26 mil. m3.
Plnění retenčního prostoru u Týnce v km 89,500 začalo 30. 3. 2006 při průtocích
v Moravě u Lanţhota nad 540 m3.s-1 a bylo ukončeno 8. 4. 2006. Max. průtok do prostoru
inundace byl cca 50 m3.s-1 a objem zadrţené vody 39,14 mil. m3.
91
VÚV T.G.M.
Celková retence poldru „Soutok“ byla 187,1 mil. m3 a celková zaplavená plocha
(převáţně luţních lesů) v celém soutokovém poldru, tj. včetně odlehčení z Dyje u Pohanska je
80,75 km2. Z inundačního území „Soutok“ se voda vypouští nehrazeným přelivem do Moravy
nad soutokem s Dyjí a částečně se vypouští řízeně stavidly u přelivu a stavidly na Kyjovce.
Výtok z poldru nehrazeným přelivem byl zaznamenán od 2. 4. 2006.
Význam řízených inundací a poldrů pro ovlivnění průchodu povodní je především
v obtoku vody mimo zastavěná území. Transformační účinek se při jarní povodni 2006
projevil v určitém zpoţdění kulminací. V závěru povodňové situace při souběhu povodní
z Dyje a Moravy se v úseku Moravy pod Dyjí tento transformační efekt prakticky vytrácel.
92
Obr. 5.1 Posuzovaná vodní díla v povodích významně dotčená jarní povodní 2006
93
200
330
190
329
180
328
170
327
326
QP,MAX = 160 m3/s
150
325
140
324
130
HMAX = 321.78 m n.m.
322
110
321
100
320
90
319
QO,MAX = 85 m3/s
80
318
70
317
60
316
50
315
max. hl. zásobního prostoru 315.60 m n.m.
přítok do nádrže
odtok z nádrže
Obr. 5.2 Průběh povodně v nádrţi Les Království na jaře 2006
94
hladina
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
310
01.04.
0
31.03.
311
30.03.
10
29.03.
312
28.03.
20
27.03.
313
26.03.
30
25.03.
314
24.03.
40
08.04.
Q [m3/s]
120
323
max. hl. ovladatelného retenčního prostoru 323.40 m n.m.
H [m n.m]
160
601
28
26
600
24
QP,MAX = 22 m3/s
22
20
599
HMAX = 598.71 m n.m.
18
598
H [m n.m]
Q [m3/s]
16
14
12
597
QO,MAX = 11 m3/s
10
596
8
6
595
4
2
594
odtok z nádrže
Obr. 5.3 Průběh povodně v nádrţi Hamry na jaře 2006
95
hladina
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
01.04.
31.03.
30.03.
29.03.
28.03.
27.03.
26.03.
25.03.
24.03.
0
100
490
90
489
HMAX = 488.31 m n.m.
488
80
QP,MAX = 73 m3/s
487
70
50
485
QO,MAX = 40 m3/s
odtok z nádrže
Obr. 5.4 Průběh povodně v nádrţi Seč na jaře 2006
96
hladina
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
480
02.04.
0
01.04.
481
31.03.
10
30.03.
482
29.03.
20
28.03.
483
27.03.
30
26.03.
484
25.03.
40
H [m n.m.]
486
24.03.
Q [m3/s]
60
331
52
QP,MAX = 48 m3/s
48
329
QO,MAX = 48 m3/s
327
44
HMAX = 324.49 m n.m.
325
Q [m3/s]
36
323
32
321
28
319
24
317
315
20
odtok z nádrže
Obr. 5.5 Průběh povodně v nádrţi Paříţov na jaře 2006
97
hladina
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
305
01.04.
0
31.03.
307
30.03.
4
29.03.
309
28.03.
8
27.03.
311
26.03.
12
25.03.
313
24.03.
16
H [m n.m.]
40
326
24
QP,MAX = 22 m3/s
21
max. hl. neovladatelného retenčního prostoru 325.22 m n.m.
325
18
15
HMAX = 324.18 m n.m.
324
12
9
323
6
3
322
odtok z nádrže
Obr. 5.6 Průběh povodně v nádrţi Vrchlice na jaře 2006
98
hladina
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
01.04.
31.03.
30.03.
29.03.
28.03.
27.03.
26.03.
25.03.
24.03.
0
H [m n.m.]
Q [m3/s]
QO,MAX = 13 m3/s
200
726
3
QP,MAX = 196 m /s
180
160
725
140
724
H [m n.m.]
Q [m3/s]
120
100
QO,MAX = 71 m3/s
80
723
60
40
722
20
0
odtok z nádrže Lipno II
Obr. 5.7 Průběh povodně v nádrţi Lipno I na jaře 2006
99
hladina
21.04.
20.04.
19.04.
18.04.
17.04.
16.04.
15.04.
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
01.04.
31.03.
30.03.
29.03.
28.03.
27.03.
26.03.
25.03.
24.03.
721
2000
355
1900
354
1800
353
HMAX = 352,09 m n.m.
1700
352
1600
1500
351
QMAX = 1470 m3/s
350
1400
349
1300
348
3
QP,MAX = 1204 m /s
347
1100
346
1000
345
900
344
QO,MAX = 797 m3/s
800
343
odtok z Vltavské kaskády
Obr. 5.8 Průběh povodně v nádrţi Orlík na jaře 2006
100
průtok v Praze - Chuchli
hladina
09.04.
335
08.04.
0
07.04.
336
06.04.
100
05.04.
337
04.04.
200
03.04.
338
02.04.
300
01.04.
339
31.03.
400
30.03.
340
29.03.
500
28.03.
341
27.03.
600
26.03.
342
25.03.
700
H [m n.m.]
Q [m3/s]
1200
250
380
max. hl. neovladatelného retenčního prostoru 379,80 m n.m.
225
3
QP,MAX = 223 m /s
200
379
HMAX = 378,23 m n.m.
175
QO,MAX = 161 m3/s
378
H [m n.m.]
Q [m3/s]
150
125
100
377
75
50
376
25
odtok z nádrže
Obr. 5.9 Průběh povodně v nádrţi Ţelivka (Švihov) na jaře 2006
101
hladina
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
01.04.
31.03.
30.03.
29.03.
28.03.
27.03.
26.03.
25.03.
375
24.03.
0
400
275
QP,MAX = 382 m3/s
360
274
320
273
280
272
max. hl. neovladatelného retenčního prostoru 271,90 m n.m.
HMAX = 271,44 m n.m.
271
QO,MAX = 235 m3/s
200
270
odtok z nádrže
Obr. 5.10 Průběh povodně v nádrţi Nechranice na jaře 2006
102
hladina
26.04.
25.04.
24.04.
23.04.
22.04.
21.04.
20.04.
19.04.
18.04.
17.04.
16.04.
15.04.
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
265
03.04.
0
02.04.
266
01.04.
40
31.03.
267
30.03.
80
29.03.
268
28.03.
120
27.03.
269
26.03.
160
H [m n.m.]
Q [m3/s]
240
90
431
80
430
70
429
QP,MAX = 65 m3/s
428
QO,MAX = 58 m3/s
427
40
426
Q [m3/s]
50
30
425
HMAX = 424.77 m n.m.
max. hl. zásobního prostoru letní 424.50 m n.m.
max. hl. zásobního prostoru zimní 423.90 m n.m.
20
424
odtok z nádrže
Obr. 5.11 Průběh povodně v nádrţi Březová na jaře 2006
103
hladina
26.04.
25.04.
24.04.
23.04.
22.04.
21.04.
20.04.
19.04.
18.04.
17.04.
16.04.
15.04.
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
01.04.
31.03.
30.03.
29.03.
422
28.03.
0
27.03.
423
26.03.
10
H [m n.m.]
60
10
453
9
452
8
451
QP,MAX = 7.5 m3/s
7
450
HMAX = 448.82 m n.m.
5
448
odtok z nádrže
Obr. 5.12 Průběh povodně v nádrţi Jirkov na jaře 2006
104
hladina
26.04.
25.04.
24.04.
23.04.
22.04.
21.04.
20.04.
19.04.
18.04.
17.04.
16.04.
15.04.
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
443
05.04.
0
04.04.
444
03.04.
1
02.04.
445
01.04.
2
31.03.
446
30.03.
3
29.03.
447
28.03.
4
H [m n.m.]
449
QO,MAX = 5.3 m3/s
27.03.
Q [m3/s]
6
700
354
650
353
600
352
HMAX = 351.05 m n.m.
550
351
500
350
QP,MAX = 482 m3/s
450
349
350
347
3
QO,MAX = 305 m /s
0
340
odtok z nádrže
Obr. 5.13 Průběh povodně v nádrţi Vranov na jaře 2006
105
hladina
07.04.
341
06.04.
50
05.04.
342
04.04.
100
03.04.
343
02.04.
150
01.04.
344
31.03.
200
30.03.
345
29.03.
250
28.03.
346
27.03.
300
H [m n.m.]
348
26.03.
Q [m3/s]
400
130
470.00
QP,MAX = 128 m3/s
120
468.00
HMAX = 466.26 m n.m.
110
466.00
462.00
80
460.00
70
458.00
60
456.00
QO,MAX = 53 m3/s
odtok z nádrže
Obr. 5.14 Průběh povodně v nádrţi Vír I na jaře 2006
106
hladina
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
444.00
05.04.
0
04.04.
446.00
03.04.
10
02.04.
448.00
01.04.
20
31.03.
450.00
30.03.
30
29.03.
452.00
28.03.
40
27.03.
454.00
26.03.
50
H [m n.m.]
464.00
90
25.03.
Q[m3/s]
100
80
480
75
70
479
QP,MAX = 66 m3/s
65
HMAX = 478.58 m n.m.
60
478
55
50
477
QO,MAX = 42 m3/s
40
476
35
30
475
25
20
474
15
10
473
5
odtok z nádrže
Obr. 5.15 Průběh povodně v nádrţi Mostiště na jaře 2006
107
hladina
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
01.04.
31.03.
30.03.
29.03.
28.03.
27.03.
472
26.03.
0
H [m n.m.]
Q [m3/s]
45
800
171,3
750
QP,MAX = 740 m3/s
171,2
HMAX = 171.09 m n.m.
700
171,1
3
171
600
170,9
550
170,8
500
170,7
450
170,6
400
170,5
350
170,4
odtok z nádrže
Obr. 5.16 Průběh povodně v nádrţi Nové Mlýny - dolní na jaře 2006
108
hladina
15.04.
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
08.04.
07.04.
169,7
06.04.
0
05.04.
169,8
04.04.
50
03.04.
169,9
02.04.
100
01.04.
170
31.03.
150
30.03.
170,1
29.03.
200
28.03.
170,2
27.03.
250
26.03.
170,3
25.03.
300
H [m n.m.]
650
09.04.
Q [m3/s]
QO,MAX = 657 m /s
Obr. 5.17 Inundace a řízená inundace na Dyji a Moravě v Oblasti VD Nové Mlýny, soutoku a Hodonína
109
700
650
QMAX = 657 m3/s
600
550
500
QMAX = 430 m3/s
450
Q [m3/s]
400
350
300
250
QMAX = 230 m3/s
200
150
100
QMAX = 35 m3/s
50
odtok z VD Nové Mlýny
průtok v Ladné
inundace Bulhary
poldr Přítluky
Obr. 5.18 Odlehčení povodňových průtoků na Dyji do inundačních prostorů Bulhary a Přítluky na jaře 2006
110
16.04.
15.04.
14.04.
13.04.
12.04.
11.04.
10.04.
09.04.
08.04.
07.04.
06.04.
05.04.
04.04.
03.04.
02.04.
01.04.
31.03.
30.03.
29.03.
28.03.
27.03.
26.03.
0
6
VÚV T.G.M.
DOPAD POVODNĚ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Průtok velkého mnoţství záplavových vod krajinou je doprovázen nejen ohroţením
bezpečnosti osob a majetku, narušením infrastruktury a finančními škodami, ale také riziky
souvisejícími s kontaminací vod, které mohou být zdrojem hygienických problémů, ohroţení
zdrojů pitných vod, zhoršení kvality tekoucích a stojatých vod, sedimentů a půd
v zaplavených oblastech a mohou být příčinou narušení rovnováhy vodního ekosystému toků
a nádrţí.
Cílem této části projektu bylo vyhodnotit změny jakosti povrchových a podzemních vod
v území postiţeném povodněmi a v případě zjištění významných dopadů povodně na kvalitu
vod analyzovat pravděpodobné příčiny.
Vyhodnocení změn jakosti povrchových a podzemních vod na území postiţeném
povodněmi bylo provedeno s vyuţitím dat z monitoringu státní sítě sledování jakosti vody
v tocích a podzemních vod a analytických dat mimořádného monitoringu podniků Povodí.
Míra kontaminace ţivotního prostředí záplavovými vodami v oblasti rozlivů a stagnace
stojatých vod byla určena na základě analýz vzorků, které byly odebrány v dolních úsecích
zaplavených oblastí významných toků.
Hodnocení hygienických rizik zahrnovalo dopad na zdroje pitné vody, jak povrchové
(vodárenské nádrţe), tak i podzemní (studny, vrty), které jsou při povodních ohroţeny
moţností kontaminace s následným zhoršením kvality a přesahu limitů pro pitné vody.
K potenciálním rizikům se řadí také zaplavení čistíren odpadních vod (ČOV) a starých
ekologických zátěţí.
6.1
Hodnocení kontaminace tekoucích vod
Záplavové vody, protékající krajinou při jarních povodních, přenášely kromě velkého
objemu nerozpuštěných látek zvířených sedimentů a splachů z okolní půdy zvýšené
koncentrace znečišťujících látek. Nejhorší situace byly pod městy a obcemi, kde došlo
k odstavení čistíren odpadních vod a vyplavení kanalizačních stok. Zvýšené fekální znečištění
(fekální bakterie, NH4+, P, organické látky) patří k největším rizikům povodňových stavů.
Záplavové vody jsou dále kontaminovány velkým mnoţstvím ţivin, které jsou splachovány
do toků z polí (dusičnany, fosfor), zvířením sedimentů, kde jsou uloţeny těţké kovy a ţiviny
a specifickými organickými polutanty z různých antropogenních zdrojů (průmysl, staré
ekologické zátěţe).
V zaplaveném území se nachází cca 200 profilů na tocích, sledovaných 1× měsíčně
v rámci monitoringu státní sítě sledování jakosti vody v tocích, prováděného Českým
hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a Zemědělskou vodohospodářskou správou
(ZVHS) a monitoringu významných bodových zdrojů znečištění na drobných vodních tocích,
prováděného ZVHS. Pro hodnocení změn jakosti vody vlivem povodní z nich bylo vybráno
36 profilů, na nichţ byl proveden odběr v období kulminace záplav (tj. od 24. 3. do 12. 4.).
Rozsah analýz těchto vzorků zahrnoval parametry vybrané na základě vyhodnocení výsledků
mimořádného monitoringu toků a vodárenských nádrţí, provedeného podniky povodí a byly
zohledněny také výsledky hodnocení kvalitativních změn po povodních v roce 2002.
Hodnocené parametry zahrnovaly adsorbovatelné organické halogeny (AOX), amoniakální
dusík (N-NH4+), arsen (As), celkový fosfor (Pcelk.), celkový organický uhlík (TOC),
dusičnanový dusík (N-NO3-), hliník (Al), chemická spotřeba kyslíku dichromanem (CHSKCr),
chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSKMn), chrom (Cr), kadmium (Cd), mangan
(Mn), měď (Cu), nerozpuštěné látky (NL), olovo (Pb), rtuť (Hg), termotolerantní koliformní
bakterie (FKOLI), zinek (Zn), ţelezo (Fe). Podle hodnot vybraných parametrů byly ve smyslu
ČSN 75 7221 monitorované vody zařazeny do tříd jakosti (I. třída – neznečištěná voda,
111
VÚV T.G.M.
II. třída – mírně znečištěná voda, III. třída – znečištěná voda, IV. třída – silně znečištěná voda,
V. třída – velmi silně znečištěná voda) a bylo provedeno porovnání s předpovodňovým
stavem (tj. hodnotami před vypuknutím povodní v roce 2006 a hodnotami ze srovnatelného
období v roce 2005). Pro grafické vyjádření byly vybrány parametry, u nichţ došlo
k nejvýznamnějším změnám (nerozpuštěné látky, CHSK, měď), a parametry, které byly
nejvíce ovlivněny při povodních 2002 (tj. AOX a termotolerantní koliformní bakterie).
Obsah nerozpuštěných látek se na většině profilů zhoršil o 3–4 třídy jakosti podle
ČSN 75 7221, a to na profilech řek Labe, Ohře, Vltava, Opava, Dyje, Jihlava a Svitava
(Obr. 6.1). Obdobné zhoršení jakosti vody bylo zjištěno pro organické látky,
charakterizované hodnotou CHSK (Obr. 6.2). K nejvýznamnějším změnám jakosti vody
došlo v Labi v úseku Lysá n. L. – Děčín, kde dosahovala v období kulminace většina
hodnocených parametrů (organické znečištění, fosfor, těţké kovy, AOX) IV.–V. třídy jakosti,
tj. silně aţ velmi silně znečištěná voda. Zvýšení obsahu amoniaku nebylo v hodnocených
profilech významné. Obsah dusičnanů se významně zvýšil (o 2 třídy) v řece Jihlavě a Opavě,
koncentrace fosforu v Labi, Vltavě, Jihlavě a Svitavě.
Rozvířením sedimentů průtokem velkých objemů vod došlo k významnému zvýšení (tj.
o 2–4 třídy) obsahu těţkých kovů téměř na všech větších tocích – Labe (As, Cr, Cd, Mn, Cu,
Pb, Hg, Zn, Fe), Vltava (Mn, Fe), Ohře (Mn, Fe), Opava (Mn, Fe), Svatava (Pb), Jihlava (Zn),
Střela (Fe), Odra (Fe) (Obr. 6.3).
Zvýšení koncentrace AOX, které doprovázelo povodně 2002, nebylo (patrně i vzhledem
k malému mnoţství v současné době dostupných hodnot) potvrzeno. Vysoké koncentrace
byly zjištěny v Labi ještě před nástupem povodní a k zvýšení došlo v řece Vltavě na profilu
Zelčín (z II. na III. třídu) (Obr. 6.4). Rovněţ zhoršená hygienická kvalita záplavových vod,
která byla v roce 2002 důsledkem havárií a odstavení velkého mnoţství ČOV významným
kvalitativním problémem, nebyla při letošních jarních povodních potvrzena. Ke zvýšení počtu
termotolerantních koliformních bakterií o jednu třídu bezprostředně po povodních došlo jen
na profilech řek Labe, Opavy a Ohře (Obr. 6.5).
6.2
Vyhodnocení mimořádného monitoringu
Mimořádný monitoring byl prováděn státními podniky Povodí Moravy, Povodí Vltavy a
Povodí Labe. Z výsledků monitoringu Povodí Moravy, s. p., vyplynulo, ţe na většině toků se
zvýšeným stupněm povodňové aktivity došlo ke zhoršení kvality vody zvýšením koncentrací
znečišťujících látek, a to především v parametrech nerozpuštěné látky, organické znečištění
(CHSKCr, BSK5), obsah ţivin (fosfor, dusík ve všech jeho formách – celkový, amoniakální,
dusičnanový, dusitanový), obsah kovů (především Fe, Mn, Zn, Pb, Cd, Cu, Hg),
absorbovatelných organických halogenů (AOX), polycyklických aromatických uhlovodíků
(PAU) a fekální kontaminace (FKOLI). Podnikem Povodí Moravy byla sledována moţnost
vlivu záplav na kontaminaci povrchových vod průmyslovými zdroji, tj. ropnými vrty
v blízkosti Dyje u Břeclavi a řeky Moravy pod Hodonínem. V ţádném z těchto rizikových
profilů nebyl zjištěn negativní vliv na povrchové vody zvýšením obsahu nepolárních
extrahovatelných látek. Současně byla sledována moţnost kontaminace vod zaplavením
průmyslové zóny v Otrokovicích a ani zde nebyl negativní vliv zjištěn.
Eliminace přinášeného znečištění nádrţemi v povodí se potvrdila na řece Jihlavě i Dyji,
kde byly pod nádrţemi zjištěny významně niţší koncentrace kontaminujících látek neţ na
přítocích.
Hlavním zdrojem znečištění toků v povodí Moravy byly plošné splachy a bodové zdroje
(odstávky komunálních čistíren odpadních vod). V tocích nebyly zjištěny nebezpečné
koncentrace těţkých kovů. Výjimkou bylo vyšší mnoţství zinku a mědi ve Svitavě u Letovic
112
VÚV T.G.M.
a Blanska, v Jihlavě a Svratce v ústí. Zdrojem mohly být říční sedimenty, které se dostaly do
vznosu, a plošné smyvy. Kontaminace průmyslovými zdroji znečištění nebyly prokázány
jednoznačně. Z průmyslových zdrojů můţe pocházet zvýšený obsah olova v Brtnici a obsah
PCB v koncentracích přesahujících imisní standardy Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., které byly
zjištěny ve Svitavě pod Blanskem, v ústí Punkvy a Dyji na přítoku do vodní nádrţe Znojmo.
Jednou z příčin mohly být zvířené sedimenty pod strojírenskými podniky v Blansku.
Znečištění polychlorovanými bifenyly (PCB), organochlorovými pesticidy (OCP), těkavými
organickými látkami (TOL) a triaziny nebylo zjištěno.
Kvalita vody v hraničních profilech odpovídala situaci v povodí, na profilech na odtoku
Moravy a Dyje do Slovenské republiky se vyznačovala zvýšeným obsahem NL a dusičnanů,
v Moravě byly vyšší hodnoty celkového fosforu a termotolerantních koliformních bakterií.
Koncentrace zinku, kadmia, olova, mědi a celkového chromu byly nízké, vody nebyly
zatíţeny rtutí, PCB, OCP a TOL. Ve 2 vzorcích byla suma 6 PAU a anthracen v Lanţhotě
vyšší jak 200 ng.l-1 (odběr 6. a 7. 4.). V řece Vláře byl zjištěn pouze vyšší obsah
nerozpuštěných látek a ţeleza. K ohroţení kvality povrchových vod ve Slovenské republice ze
strany České republiky nedošlo.
Mimořádný monitoring byl prováděn také na 7 profilech v povodí Vltavy, kde byly ve
zvýšené četnosti sledovány změny vybraných parametrů kvality vody při zvýšených
průtocích. Z časové posloupnosti hodnot vyplynulo, ţe relativně nejhorší jakost vody byla
zjištěna jiţ během prvního dne sledování a v dalších dnech se výrazně zlepšovala. Dokládají
to zejména výsledky sledování obsahu těţkých kovů, u nichţ se projevily následky
povrchových splachů a odnosu zvířených sedimentů (k těmto situacím dochází prakticky při
kaţdé povodňové události, neboť těţké kovy jsou vázány na nerozpuštěné látky a zvýšení
koncentrací nerozpuštěných látek je tak vţdy doprovázeno zvýšenými koncentracemi těţkých
kovů). V oblasti povodí Horní Vltavy a v hlavním přítoku vodní nádrţe Švihov (Ţelivka) bylo
zhoršení jakosti vody nejméně patrné, obsahy těţkých kovů odpovídaly I. aţ II. třídě jakosti a
aktuální hodnoty byly hluboko pod imisními standardy Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
V oblasti povodí Dolní Vltavy se krátkodobé, ale v porovnání se stavem v období 2004–2005
výrazné zhoršení jakosti vody u těţkých kovů projevilo v profilech Sázava – Zruč n. S. a
Sázava – Kamenný Újezdec, kde koncentrace některých kovů odpovídaly II. aţ III. třídě
jakosti vody, nedosahovaly však limity Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Nejvýznamnější
kontaminace vody, a to vysokým obsahem olova s maximem 87 g.l-1, byla zjištěna v profilu
Sázava – Zruč n. S., kde byl několikanásobně překročen běţný stav i limit Nařízení vlády
č. 61/2003 Sb. Příčinou mohlo být vyplavování sedimentů z úseku vodního toku nad tímto
profilem, který byl v minulých letech významně ovlivňován vypouštěním odpadních vod
z výroby a zpracování skla a z kovoprůmyslu v oblasti Světlé n. S. a Ledče n. S. Zvýšený
obsah olova byl krátkodobě zjištěn i na profilu Vltava – Praha Podolí s maximem 22 g.l-1
(během pěti dnů nastal pokles na běţnou hodnotu 2 g.l-1).
V souvislosti s povodňovou situací byl 27. 3. mimořádný monitoring kvality vody
zahájen také na vodních tocích a dílech v povodí Labe. Pomocí vybraných parametrů bylo
zjištěno, ţe při nástupu povodňové vlny došlo ke zvýšení koncentrací organického znečištění
(CHSKCr a TOC). Ve všech sledovaných profilech byl překročen limit pro P celk a Hg, obsah
AOX byl zvýšen v Labi v profilech Hradec Králové, Valy, Litol a Děčín. Zdrojem zvýšených
koncentrací byly hlavně splachy z polí, zastavěných území a vyplavení kanalizačních
systémů. Přechodně zhoršená jakost vody nepředstavovala významné riziko ohroţení zdraví
lidí ani ţivota vodních organismů.
113
6.3
VÚV T.G.M.
Kontaminace oblastí rozlivů záplavovými vodami
Míra kontaminace byla testována monitoringem vybraných profilů, situovaných do
dolních úseků řek Jihlavy, Dyje, Svratky, Moravy a Svitavy a pod potenciální zdroje
znečištění (např. velká města, průmyslové zóny). Po zhodnocení získaných výsledků bylo
zjištěno, ţe v mnoha vzorcích záplavových vod stagnujících na polích, v luţních lesích a
slepých ramenech byly přítomny zvýšené koncentrace nebezpečných látek, především AOX,
Hg a PCB, které byly doprovázeny zvýšeným mnoţstvím ţivin a produktů metabolismu (Pcelk,
NH4+, TOC, CHSK, rozpuštěné látky (RL) a nedostatek kyslíku). Hodnoty jmenovaných
parametrů dosahovaly aţ V. třídy jakosti – velmi silně znečištěná voda.
Zvýšené koncentrace nebezpečných látek byly zjištěny také v zeminách, odebraných
v místech rozlivů záplavových vod. Většina hodnot spadala do kategorie vymezené kriteriem
A (kritéria znečištění zemin a podzemní vody podle metodického pokynu odboru pro
ekologické škody Ministerstva ţivotního prostředí ČR), které není povaţováno za znečištění.
Limit kriteria B (znečištění, které můţe mít negativní vliv na zdraví člověka a sloţky
ţivotního prostředí) byl přesaţen na několika profilech u těţkých kovů (Cd, Hg, Zn a
v jednom případě Cr), PCB a některých sloučenin ze skupiny PAU. Významné riziko podle
parametru nepolárních extrahovatelných látek (NEL) představovala zemina, odebraná v místě
soutoku Svratky a Litavy (kriterium C – významné riziko ohroţení zdraví člověka a sloţek
ţivotního prostředí). Zvýšené koncentrace představující negativní vliv na ţivotní prostředí
byly v parametru NEL zjištěny také na profilech rozlivu řeky Moravy (Kvasice-Trávníky a
luţní les na soutoku s Kyjovkou). Zvýšená koncentrace NEL byla zjištěna i v kontrolním
profilu mimo povodňový rozliv (Dyje-Novosedly), coţ svědčí o moţnosti kontaminace
prostředí těmito látkami i z jiných zdrojů. Přehled kontaminace rozlivů rizikovými polutanty
je uveden v Tab. 6.1 a Tab. 6.2.
Ve výluzích zemin byla ve 2 vzorcích (rozliv poblíţ soutoku řeky Moravy a Kyjovky a
rozliv řeky Svitavy) prokázána akutní toxicita na bezobratlých (Thamnocephalus platyurus)
a v 8 vzorcích na řasách (Scenedesmus quadricauda), které jsou zřejmě k přítomným látkám a
jejich kombinaci citlivější. Toxické působení bylo pravděpodobně způsobeno stanoveným
vysokým obsahem rizikových látek (NEL, AOX, amoniak, těţké kovy a PAU). Hygienické
riziko stagnujících záplavových vod nebylo prokázáno (negativní nález indikátorů přítomnosti
fekálního znečištění a patogenních bakterií).
Tab. 6.1 Kontaminace zeminy v oblastech záplavových rozlivů
Řeka
Jihlava
Dyje
Dyje – kontrolní
Svratka
Morava
Dyje, Morava
Morava, Kyjovka
Dyje
Svitava
Morava
Odběrový profil
Vladislav – zemina z rozlivu
Novosedly – zemina z rozlivu
Novosedly – zemina mimo rozliv
Ţidlochovice – zemina z rozlivu
Kvasice-Trávníky – zemina z rozlivu
soutok Dyje a Moravy – zemina z rozlivu
Morava-Kyjovka – zemina z luţního lesa
Poštorná – zemina z rozlivu
Svitávka – zemina z rozlivu
Olomouc – zemina z rozlivu
114
Kontaminace profilu rizikovými
polutanty
chrom, PCB, PAU
PCB
NEL, rtuť, PCB
NEL, kadmium, rtuť, zinek, PCB, PAU
NEL, rtuť, PCB, PAU
kadmium, zinek, PCB, PAU
NEL, kadmium, PCB, PAU, toxický
PCB
PCB, toxický
nekontaminován
VÚV T.G.M.
Tab. 6.2 Kontaminace vod v oblastech záplavových rozlivů
Řeka
Odběrový profil
Morava
Kvasice-Trávníky – voda z rozlivu
Dyje
Morava, Kyjovka
Dyje
Morava
Poštorná – voda ze slepého ramena
Lanţhot – voda z luţního lesa
rameno Dyje poblíţ soutoku – voda
rameno Moravy poblíţ soutoku – voda
Morava, Kyjovka
Morava-Kyjovka – voda z luţního lesa
Svitava
Svitávka – voda z rozlivu
Morava
Olomouc – voda z rozlivu
Morava
Olomouc – voda z rybníka
6.4
Kontaminace profilu rizikovými polutanty
RL, dusičnany, dusitany, dusík, fosfor, TOC,
amoniak, rtuť
fosfor, TOC, BSK5
AOX, RL, fosfor, TOC, CHSK, amoniak, rtuť,
fosfor, TOC, CHSK, rtuť, měď
TOC, rtuť
NEL, AOX, fosfor, TOC, CHSK, amoniak, rtuť,
měď, zinek,
AOX, NL, RL, chloridy, fosfor, TOC, CHSK,
amoniak, rtuť, hliník, mangan
AOX, NL, fosfor, TOC, BSK, CHSK, amoniak,
arsen, rtuť, nikl, hliník, kadmium, olovo, ţelezo,
mangan, měď, zinek
AOX, fosfor, TOC, BSK
Hodnocení změn kvality podzemních vod
Kvalita podzemních vod byla hodnocena na základě dat z monitorovacího programu
jakosti podzemních vod ČHMÚ (z roku 2005 a 2006). Z výsledků vyplynulo, ţe
v hodnocených oblastech postiţených jarní povodní 2006 došlo na některých místech (stejně
jako při povodních v roce 2002) k výraznému ovlivnění kvality podzemích vod.
Nejvýraznější změna se projevila v lokalitě Napajedla u řeky Moravy, a to aţ ve
čtyřnásobném zhoršení v ukazatelích obsahu některých aniontů (sírany, chloridy,
fosforečnany), aţ desetinásobném zvýšení koncentrací některých kovů (hořčík, hliník, nikl,
měď, mangan, zinek) a významném zvýšení obsahu fluorenu. Zřetelný byl rovněţ mírný
pokles pH vody. V bezprostřední blízkosti řeky Dyje došlo ke zhoršení kvality podzemní
vody v Lokalitě Drnholec a to zejména v obsahu aniontů (dusičnany, dusitany) a současně
i v hodnotách některých organických mikropolutantů (chloroform, fenantren, fluoren, atrazin,
desethylatrazin). Ke zhoršení zejména ukazatelů PAU pak došlo v povodí Dyje v odběrovém
profilu Lanţhot, a to ze stopových koncentrací v roce 2005 na obsah fenanthrenu 0,213 µg.l-1
(cca padesátinásobek), anthracenu 0,027 µg.l-1 (cca jedenáctinásobek) a fluorenu 0,045 µg.l-1
(cca dvacetidvounásobek). Zvýšení jiných ukazatelů (s výjimkou mírného zvýšení obsahu
fosforečnanů) přitom nebylo zjištěno. V povodí Labe bylo pozorováno pouze velmi mírné
zvýšení hodnot ukazatelů organického znečištění (absorbance, CHSKMn, TOC) a obsahu
síranů a hliníku v odběrovém místě Kostelec nad Labem. Ovlivnění podzemní vody je zřejmé
i v Neratovicích, kde došlo k mírnému zvýšení fosforečnanů a síranů a především hliníku ze
stopových koncentrací na 0,022 mg.l-1.
6.5
Hygienická rizika související s kontaminací záplavových vod
Mezi hlavní hygienická rizika patří kontaminace pitných vod, která byla pro
individuální zdroje hodnocena na základě údajů hygienických stanic v ČR. Tyto údaje byly
k dispozici, neboť Krajské hygienické stanice (KHS) prováděly zájemcům z postiţených
oblastí analýzy individuálních zdrojů pitných vod. Ve vzorcích byly nejčastěji přesaţeny
limity Vyhlášky 252/2004 Sb. pro pitnou vodu v mikrobiologických a biologických
ukazatelích, CHSKCr, Fe a zákalu. Kvalita těchto vod před povodněmi však nebyla známa,
nelze tedy jednoznačně oddělit vliv povodní na zhoršení jakosti.
Kontrola jakosti pitných vod hromadného zásobování a jejich zdrojů byla prováděna
podniky vodáren a kanalizací ve spolupráci s podniky Povodí jako správců vodárenských
nádrţí (VN). Z výsledků provedených analýz vyplynulo, ţe předvypouštění zásobního
115
VÚV T.G.M.
prostoru nádrţí pro zvýšení protipovodňové ochrany bylo příčinou zhoršování vývoje jakosti
vody akumulací většího podílu znečištěné povodňové vody v nádrţích a poklesem hladiny
v přítokové části nádrţe, který vede k obnaţení, erozi a vyluhování sedimentů. Jakost vody
v nádrţích byla během povodňových průtoků negativně ovlivňována změnou proudění vody,
které bylo ovlivňováno především aktuální teplotou přítoků a teplotním rozvrstvením
v nádrţích. V důsledku těchto jevů bylo na většině vodárenských nádrţí v postiţených
oblastech (VN Vrchlice, Hamry, Souš, Švihov, Římov, Přísečnice, Fláje, Horka, Stanovice,
Slušovice, Boskovice, Mostiště, Znojmo, Vír) pozorováno zhoršení kvality odebírané vody
následkem povodní, která byla řešena dočasnou změnou technologie úpravy vody.
K odstavení významných zdrojů pitné vody na jaře 2006 nedošlo.
Orgány ochrany veřejného zdraví v době povodňové situace zvýšily bdělost nad
povinnostmi provozovatelů veřejných vodovodů. Dále prováděly ve zvýšené míře kontrolu
jakosti dodávané pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu. Při těchto kontrolách bylo
vyšetřeno navíc cca 200 vzorků pitné vody. Z informací poskytnutých KHS v postiţených
oblastech a SZÚ vyplynulo, ţe v souvislosti se zhoršenými hygienickými podmínkami za
povodňové situace nedošlo k nárůstu počtů infekčních chorob ani jiným zdravotním
problémům.
116
Obr. 6.1 Změny jakosti vody v zasaţeném území – obsah nerozpuštěných látek (NL)
117
Obr. 6.2 Změny jakosti vody v zasaţeném území – chemická spotřeba kyslíku (CHSK)
118
Obr. 6.3 Změny jakosti vody v zasaţeném území – obsah mědi (Cu)
119
Obr. 6.4 Změny jakosti vody v zasaţeném území – obsah adsorbovatelných organických halogenů (AOX)
120
Obr. 6.5 Změny jakosti vody v zasaţeném území – fekální kontaminace (počet termotolerantních koliformních bakterií – FKOLI)
121
7
VÚV T.G.M.
VZTAHY MEZI KRAJINOU A POVODNÍ
Pro hodnocení vztahů mezi krajinou a povodní byly zvoleny vybrané úseky toku Sázavy
a Sázavky, na kterých kulminační průtoky dosáhly doby opakování 20–50 let. Průtoky této
velikosti se zde však nevyskytly po celé dvacáté století, ani při povodni v srpnu 2002. Studie
se soustředila na analýzu vybraných prvků krajiny, které ovlivňují odtokový proces a kde je
zároveň předpoklad výskytu výrazných antropogenních zásahů, které mohou ovlivnit průběh
a následky povodně. S ohledem na omezený časový rozsah zpracování byly hodnoceny
následující indikátory transformace krajiny ve vztahu k povodni: historické změny vyuţití
území v povodí, historické změny trasy koryta Sázavy, mapování a geoinformatická analýza
současné antropogenní upravenosti toků a údolní nivy a následků povodně, mapování a
geoinformatická analýza geomorfologických projevů povodně a výběrové mapování
a vyhodnocení příčin extrémních geomorfologických projevů povodně.
Hodnoceny byly vybrané úseky horního, středního a dolního toku Sázavy a Sázavky.
Celkem bylo zmapováno a vyhodnoceno 135 km toku a údolní nivy zasaţeného území.
7.1
Materiál a metody
Analýza změn vyuţití území a napřímení toků z historických mapových podkladů
Pro analýzu dynamiky vývoje antropogenních zásahů do povodí a trasy toku bylo
vyuţito geoinformatické analýzy následujících historických mapových podkladů:
map 3. vojenského mapování z let 1869–1887, pro GIS analýzu napřímení průběhu koryta
toku Sázavy
geodatabáze historických změn vyuţití území LUCC PřF UK, vycházející z digitalizace
katastrálních map od roku 1845.
Analýza historických změn v průběhu linie toku byla zpracována na základě srovnání
dvou mapových děl s časovým odstupem vzniku cca 140 let: mapy 3. vojenského mapování
z let 1869–1887 v měřítku 1:25 000 v podobě digitálního rastrového obrazu a digitální
vektorové vrstvy vodních toků ze Základní vodohospodářské mapy v měřítku 1:50 000.
Porovnání bylo provedeno v úseku Havlíčkův Brod – ústí Sázavy do Vltavy. Cílem byla
identifikace úseků, kde se průběh linie v minulosti viditelně neshoduje s průběhem toku
v současnosti.
Terénní mapování upravenosti toků a údolní nivy a geomorfologických projevů povodně
Terénní mapování antropogenní upravenosti toku a údolní nivy a geomorfologických
projevů povodně v povodí Sázavy bylo provedeno na vybraných úsecích údolní nivy horního,
středního a dolního toku Sázavy v celkové délce 152,9 km. Vymezení území pro terénní
mapování bylo shodné i pro mapování upravenosti toků a údolní nivy. Na dolním toku Sázavy
byl mapován úsek od ústí po Týnec nad Sázavou (10,6 km). Na středním toku byly
zmapovány úseky od Týnce nad Sázavou po Sázavu (33,4 km) a dále od Českého Šternberka
po Havlíčkův Brod (78 km), na horním toku úsek mezi Havlíčkovým Brodem a Přibyslaví
(16,1 km), a s ohledem na výrazné morfologické projevy povodně byl mapován rovněţ
pravostranný přítok Sázavy – Sázavka (15,5 km).
Hodnocené části toku byly rozděleny na úseky, pro které byly mapovány a následně
pomocí GIS analýzy hodnoceny vybrané parametry transformace říční sítě a údolní nivy:
upravenost trasy toku, podélného profilu, koryta toku, přítomnost potenciálních překáţek
proudění, charakter rozlivu, projevů a následků povodně, morfologické charakteristiky toku a
nivy a protipovodňových opatření.
122
VÚV T.G.M.
Údolní niva byla vymezena v souladu s její geomorfologickou definicí jakoţto ploché
akumulační roviny podél vodního toku tvořené fluviálním materiálem, přičemţ při povodních
bývá zpravidla částečně či celá zaplavována.
Komplexní mapování doplnilo výběrové hodnocení extrémních geomorfologických
projevů povodně na středním a dolním toku Sázavy v oblasti Týnec nad Sázavou – Čerčany a
hodnocení morfometrie údolní nivy Sázavy.
7.2
Výsledky
Historické změny vyuţití území v povodí Sázavy
Analýza historických změn ve vyuţití území povodí Sázavy, provedená na
základě analýzy historických dat z uvedené geodatabáze potvrzuje prostorovou diferenciaci
změn intenzity antropogenních zásahů do krajiny v průběhu posledních 160 let. Celková
intenzita vyuţívání krajiny v celku povodí se významným způsobem nezvýšila, coţ je dáno
především geografickou polohou území a jeho dlouhodobým socioekonomickým vývojem.
Významně však zesílil tlak na antropogenní formy vyuţívání krajiny v horní části povodí,
zejména v oblasti rozvodí a v pramenné oblasti. Střední a dolní část povodí, zejména oblasti
v okolí toku Sázavy, představující rekreační zázemí Prahy, naopak zaznamenává pokles
celkové intenzity vyuţití území mezi roky 1845 a 2000 (viz obr. 7.1).
Podíl zemědělsky vyuţívaných ploch v povodích Sázavy a jejích přítoků na horním
toku a v okrajových částech povodí dosahuje v současné době aţ 80 %, přičemţ podíl
veškerých antropogenně upravených ploch v řadě dílčích povodí přesahuje 90 %. Vysoká
intenzita vyuţití území v oblastech rozvodí, kde dochází k formování odtokové vlny se můţe
negativně odrazit na poklesu přirozené retenční schopnosti krajiny a na urychlení odtoku
z povodí při povodňové události.
Historické změny průběhu koryta Sázavy
Změny geometrie trasy koryt toků představují významný faktor, ovlivňující dynamiku
průběhu povodňové vlny povodím. Pomocí GIS analýzy historických map byly proto
vyhodnoceny změny průběhu toku Sázavy v období posledních 140 let. Z vyhodnocení změn
mezi stavem zachyceným v mapě 3. vojenského mapování a současností je zřejmá téměř
úplná shoda v průběhu linií toku Sázavy. Prakticky v ţádném úseku nedošlo k odchýlení nebo
změně trasy toku, zkrácení mohlo dosahovat maximálně řádu desítek metrů, coţ je vzhledem
k měřítku a generalizaci historických map nevýznamný rozdíl. Lze konstatovat, ţe tok Sázavy
měl v uplynulých 140 letech stálý průběh a případné úpravy trasy koryta proto nemají vliv na
rychlost a průběh povodňových vln v hlavním toku při shodných vstupních podmínkách.
Ke zkrácení říční sítě docházelo na menších vodotečích v daném povodí. Podrobná
analýza změn délek menších toků by pravděpodobně prokázala na těchto tocích významnější
změny, které mohou ovlivňovat rychlost postupu vody v říční síti.
Antropogenní upravenost toků a projevy povodně
Přestoţe v průběhu posledních 140 let nedošlo k významným změnám v délce toku
Sázavy, je na toku zřejmý posun v kvalitativních vlastnostech břehů a dna. Na řadě úseků
došlo ke zpevnění a úpravě břehů, které způsobily sníţení drsnosti koryta. Zejména za vyšších
vodních stavů to vede ke zvýšení rychlosti proudící vody, a můţe ovlivňovat průběh
povodňových situací.
Intenzita antropogenní upravenosti toku Sázavy a Sázavky je prostorově velmi
proměnlivá, coţ je dáno zejména specifickou morfologií terénu, celkově je však při porovnání
123
VÚV T.G.M.
se srovnatelnými toky relativně nízká. Řada úprav, provedených na počátku 20. století či
dříve je navíc dnes v terénu obtíţně identifikovatelná.
Úpravy koryta toku jsou soustředěny především na intravilány obcí a místa roztroušené
zástavby, přičemţ intenzita upravenosti se zvyšuje na níţe poloţených úsecích toku. Téměř
70 % hodnocené délky toku nevykazuje známky upravenosti, intenzivní formy úpravy koryta
– částečné nebo úplné zpevnění betonem nebo dlaţbou se vyskytuje pouze na 7,5 % délky
toku (obr. 7.2).
Úpravy podélného profilu, především jezy, představují při velkých průtocích potenciální
místa nestability vodního toku a způsobují výrazné změny rychlosti proudění, coţ dokládá
výrazná vazba projevů fluviální boční eroze, tedy vznik břehových nátrţí v jejich okolí. Do
vzdálenosti 100 m od jezů se nachází sice pouhých 6 % břehových nátrţí, avšak jejich
rozměry a způsob poškození celého břehu jsou zde nejvýraznější. Z těchto 6 % břehových
nátrţí celé 2/3 jsou soustředěny v bezprostřední blízkosti jezu, tj. do vzdálenosti 20 metrů.
Ve struktuře vyuţití příbřeţní zóny na horním, středím i dolním úseku Sázavy převládá
přírodě blízký charakter – louky (42,2 %) a les (13,7 %). Orná půda se vyskytuje na 7,5 %
délky hodnocených úseků, nejvýraznějším antropogenním prvkem je roztroušená zástavba
(16,5 %), vyskytující se zejména na středním a dolním toku. Intravilán, průmysl a těţba
zaujímají 11,5 % délky hodnocené příbřeţní zóny. Celková intenzita vyuţití prostoru údolní
nivy se zvyšuje směrem od horního toku k ústí, kde však zároveň výrazně roste lesnatost.
Geomorfologické a destrukční projevy povodně byly pozorovány na 67,6 % délky toků,
přičemţ výrazně převládají fluviální akumulace (51,2 %) nad erozními (15,5 %) a
destrukčními projevy (0,9 % délky toků, viz obr. 7.3). Struktura geomorfologických následků
a destrukčních projevů povodně je odlišná na horní, střední a dolní části toku. Na horní části
toku Sázavy a na Sázavce nacházíme projevy povodně na 62 % délky hodnoceného úseku,
přičemţ převaţují akumulační projevy (37,4 % ) nad erozními (22,6 %); na středním úseku
projevy povodně nacházíme na 92,2 % délky toku, přičemţ dominují akumulační tvary
(81,6 %); na dolním toku je naopak 75,6 % délky toku bez morfologických projevů, přičemţ
erozní tvary zde mírně převaţují nad akumulačními. K destrukci budov a infrastruktury došlo
především na horním a středním toku.
Geomorfologické projevy povodně 2006 na toku Sázavy
Během geomorfologického mapování byly v prostoru údolních niv Sázavky a Sázavy a
jejich bezprostředním okolí klasifikovány tyto tvary: údolní niva, sesuvy, dejekční kuţely,
akumulační terasy, fluviální akumulace v údolní nivě, opuštěná koryta, fluviálně výrazně
poškozené břehy, skalní stupně v korytě, jezy, protipovodňové valy, antropogenní valy,
mosty, bezodtoké deprese, říční koryta a akumulace v říčních korytech.
Během povodňové události na jaře 2006 došlo k úplnému zaplavení údolní nivy, někde
došlo k rozlivu i vně údolní nivy. Svědčí o tom povodňové sedimenty nalezené na patách
dejekčních kuţelů leţících mimo údolní nivy. Koncentrace povodňových sedimentů je
největší v bezprostřední blízkosti koryta Sázavy, přičemţ převládají vzdálenosti do 40 m od
střednice koryta a akumulace nad 60 m od střednice koryta se vyskytují jen v mnohem menší
míře.
Korytové akumulace jsou soustředěny do míst s niţší unášecí schopností vody jako jsou
ostré změny směru vodního toku, prostory pod jezy a místa při vyústění vedlejších údolí.
K jejich tvorbě dochází při menších povodňových událostech, resp. v závěrečné fázi
povodňové vlny a vymezují místa zvýšené akumulace v prostoru koryta a představují
potenciální překáţky proudění. Dlouhodobější stav v procesu ukládání neodstraňovaných
124
VÚV T.G.M.
sedimentů dokládá vzrostlá vegetace na těchto korytových akumulacích, včetně náletu keřů
a stromů.
Erozní projevy jarní povodně 2006 v údolní nivě Sázavy a Sázavky nejsou zásadní.
Většinou došlo k vybřeţení bez výraznějšího poškození břehů. Pokud někde došlo k odnosu
části materiálu tvořícího povrch údolní nivy, vţdy šlo o nevelké areály vázané na zúţení
údolní nivy a tedy na místa větších rychlostí proudění.
Komunikace a antropogenní valy s nimi spojené jsou převáţně vedeny paralelně
s tokem při okraji nivy. Trvale obydlená sídla jsou ve velké míře vázána na staré říční terasy,
tedy mimo záplavovou zónu. Rovněţ rekreační objekty se nacházejí při okrajích údolní nivy a
na dejekčních kuţelech, které vystupují nad inundační oblasti. Mosty jako potenciální
překáţky proudící vody jsou z převáţné části dostatečně dimenzovány.
Přesto byly identifikovány potenciální překáţky proudění při povodni – objekty a
zásahy do údolní nivy a koryta vodního toku, které představují potenciální rizika v případech
vybřeţení vodního toku a které mohou akcelerovat fluviální procesy při povodni. Akcelerace
následků povodně se přitom zpravidla nedotýká pouze daného objektu, ale i dalších objektů
v navazujícím úseku, které by za normální situace byly mimo ohroţení.
Analýza mimořádných geomorfologických projevů povodně 2006 v nivě Sázavy
Údolí střední a dolní Sázavy je vzhledem ke geomorfologickému vývoji Středočeské
pahorkatiny a vývoji samotného toku úzké a zaříznuté 30–50 m pod úroveň povrchu
pahorkatiny. Údolní dno není natolik široké, aby byla niva souvisle vyvinuta ve významnější
šíři a mocnosti.
Extrémní jevy akumulační či erozní byly zaznamenány v úseku Týnec nad Sázavou –
Čerčany. Významná akumulace jemnozrnného písčitého fluviálního sedimentu byla uloţena
v jádru meandru v Týnci nad Sázavou nad jezem, v lokalitě v Náklí (pravý břeh), viz obr. 7.4.
V údolní nivě na ploše 50 × 50 m byl uloţen písčitý sediment s převládající zrnitostní frakcí
0,1 mm o průměrné mocnosti 40 cm.V závislosti na překáţkách v proudění vody (vrbové
břehové porosty, terénní vyvýšeniny) byl sediment uloţen v nepravidelně rozmístěných
podélných valech o mocnosti aţ do 1 m. Tento sediment byl díky své výborné vytříděnosti a
křemité povaze vyuţit jako stavební materiál a do 14 dnů po povodni odvezen. Podle změn
rychlosti proudění v závislosti na ní měnící se unášecí schopnosti byly uloţeny
i hrubozrnnější sedimenty s průměrem valounů do 10 cm. Celkový odhadnutý objem
akumulace činil 1 000 m3. Z hlediska ochrany přírody stojí za zmínku, ţe z výše po toku
poloţených tišin byly vyplaveny populace škeblí (velevrub tupý a velevrub malířský).
Druhou významnou lokalitou z hlediska extrémních projevů erozně-akumulačních byl
pravý břeh Sázavy v širokém oblouku nad Poříčím nad Sázavou. Na údolní nivu navazuje
morfologicky dobře patrný stupeň říční akumulační terasy. Výška stupně je cca 2–3 m.
V těchto místech došlo ke zcela atypické plošné erozi fluvizemí (zde vyuţívány jako orná
půda) a dále k hloubkové erozi podorničních fluviálních sedimentů do hloubky aţ 1,5 m.
Plošná eroze byla zjištěna na ploše cca 35 000 m2, odnos se týkal svrchních 25 cm
písčito-hlinité půdy. Podorničí bylo zasaţeno do hloubky 5 cm ve formě podélných rýh
s malými vířivými výmoly. Celkový odhadnutý objem odnesených půd činil 10 000 m3.
V důsledku selektivní hloubkové eroze vznikly v údolní nivě dvě laguny, viz obr. 7.5,
ve vzdálenosti asi 20 m od břehu toku. Jsou oválného tvaru a jejich plocha byla přibliţně
5 a 2 ary. Při průměrné hloubce asi jednoho metru činí celkový objem odnesené hmoty
800 m3. Niva je v tomto úseku sloţena z fluviálních sedimentů hlinito-písčité povahy a bez
viditelné stratifikace.
125
VÚV T.G.M.
Příčinou této atypické eroze říční nivy (plošné a hloubkové) bylo vybřeţení Sázavy při
vysokém vodním stavu v místě, kde zleva ústí Benešovský potok, který pravděpodobně
napomohl k vychýlení proudnice Sázavy. Plošná eroze a odnos byl také způsoben nevhodným
typem vyuţití, to znamená jako orné půdy. V případě hloubkové eroze a vzniku lagun sehrál
důleţitou roli přirozený pobřeţní agradační val, který zřejmě usměrnil proudění a následně
neumoţnil návrat vybřeţené vody zpět do koryta.
7.3
Shrnutí výsledků
1. Údolní niva Sázavy byla při jarní povodni 2006 většinou celá zatopena a také se ve všech
jejích částech nacházejí rezidua fluviálních procesů. Ve studovaném území v době jarní
povodně 2006 převládaly akumulační fluviální procesy. Charakter morfologických
projevů povodně je odlišný na horní, střední a dolní části toku.
2. V povodí Sázavy nedošlo v průběhu posledních 160 let k zásadním změnám ve struktuře a
intenzitě vyuţití území. K nejvýraznějším změnám – nárůstu podílu antropogenně
vyuţívaných ploch – došlo v horní části povodí.
3. Analýza historických změn říční sítě na základě srovnání průběhu koryta na mapách
3. vojenského mapování a v současnosti neprokázala signifikantní změny v trase koryta
hlavního toku.
4. Mapování upravenosti toku Sázavy a Sázavky ukázalo na celkově nízkou intenzitu
antropogenních zásahů do trasy toku, podélného profilu, koryta toku a příbřeţní zóny.
Hodnocený úsek toku není v současné době antropogenně upraven v míře, která by mohla
významně ovlivnit průběh a následky rozsáhlé povodně.
5. Jezy, jakoţto z hlediska akcelerovaných fluviálních procesů nejvýznamnější antropogenní
tvary, jsou pouze bodovým ohniskem projevů zvýšené akumulace a eroze.
6. Přestoţe se v údolní nivě Sázavy vyskytují sídla, komunikace a technické stavby, niva si
uchovala přes tyto zásahy v základních rysech svoji přirozenou podobu. Malý stupeň
zastavění údolní nivy Sázavy se odrazil v málo destruktivních projevech jarní povodně a
relativně malých hmotných škodách jí způsobených.
7. V nivě Sázavy byly místně identifikovány extrémní projevy eroze a akumulace,
související s morfologií terénu i nevhodným vyuţitím území údolní nivy. Pro sníţení
jejich výskytu lze doporučit změnu vyuţití půdního fondu údolní nivy a to přechodem
z vyuţití jako orná půda na trvalé travní porosty.
126
Obr. 7.1 Změna intenzity vyuţití území v povodí Sázavy mezi rokem 1845 a 2000 vyjádřená prostřednictvím
koeficientu antropogenního ovlivnění
127
Obr. 7.2 Antropogenní upravenost toku Sázavy a Sázavky
128
VÚV T.G.M.
Obr. 7.3 Struktura následků povodně 2006 na toku Sázavy a Sázavky
Obr. 7.4 Mohutné nánosy písku s ulitami říčních mlţů v Náklí po povodni 2006
129
VÚV T.G.M.
Obr. 7.5 Rozsáhlá plošná eroze v říční nivě Sázavy v oblasti Poříčí nad Sázavou
130
8
VÚV T.G.M.
ZHODNOCENÍ ČINNOSTI POVODŇOVÝCH A KRIZOVÝCH
ORGÁNŮ
Cílem kapitoly je poskytnout přehled o činnostech povodňových orgánů a orgánů
krizového řízení jednotlivých stupňů na území ČR, které bylo zasaţeno jarní povodní 2006.
K popisu a vyhodnocení činnosti systému krizového řízení přispěly souhrny vyhlášených
stupňů povodňové aktivity a krizových stavů (stav nebezpečí, nouzový stav) zpracované
jednotlivými orgány. Celkový obraz nezbytný k zhodnocení funkčnosti systému krizového
řízení doplňuje přehled hlavních událostí a krizových situací, které byly řešeny během
povodně.
8.1
Přehled dosaţených a vyhlášených stupňů povodňové aktivity
Přehled dosaţených stupňů povodňové aktivity (SPA) ve sledovaných profilech na
území dotčeném jarní povodní 2006 je uveden v tabulkách 8.1 (Tab. 8.1.1 aţ 8.1.5). Tyto
informace vycházejí z podkladů ČHMÚ a jednotlivých podniků Povodí, s. p.
Následující přehled vyhlášení stupňů povodňové aktivity (SPA) v jednotlivých krajích
vychází z informací dodaných krajskými úřady a ze získaných povodňových zpráv obcí
s rozšířenou působností (ORP).
Hlavní město Praha
Dne 27. 3. 2006 ve 20:25 Povodňová komise (PK) Hlavního města Praha vyhlásila na
celém svém území druhý stupeň povodňové aktivity (II. SPA). Tento stupeň byl odvolán dne
6. 4. 2006 v 9:30 hod.
Jihočeský kraj
Rozhodnutím hejtmana Jihočeského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí pro území
Jihočeského kraje (Táborsko, Jindřichohradecko) ze dne 30. 3. 2006, a to na dobu od
30. 3. 2006 od 19:30 hod. do 28. 4. 2006 do 24:00 hod. Stav nebezpečí pro území obce
s rozšířenou působností (ORP) Týn nad Vltavou byl vyhlášen dne 31. 3. 2006 na dobu od
31. 3. 2006 od 16:30 hod. do 29. 4. 2006 do 24:00 hod.
Jihomoravský kraj
Na území ORP Veselí nad Moravou byl vyhlášen II. SPA pro příslušný úsek řeky
Moravy dne 27. 3. 2006 ve 14:00 hod. a dne 29. 3. 2006 v 8:00 hod. byl vyhlášen III. SPA.
Tento III. SPA byl odvolán dne 7. 4. 2006 v 8:00 hod. a II. SPA byl odvolán dne 10. 4. 2006
v 16:00 hod.
Rozhodnutím hejtmana Jihomoravského kraje byl vyhlášen stav nebezpečí na celém
území kraje od 30. 3. 2006 8:30 hod. do 12. 4. 2006 do 24:00 hod.
Karlovarský kraj
Povodňová komise ORP Cheb vyhlásila II. SPA na Ohři pod VD Skalka 31. 3. 2006
v 7:00 hod. Tento stupeň byl odvolán 3. 4. 2006 ve 13:30 hod. Dne 3. 4. ve 21:00 hod. byl
vyhlášen II. SPA na odtoku z VD Horka, který byl odvolán 7. 4. 2006 v 7:40 hod., dne
11. 4. 2006 pak odtok z VD Horka klesl pod úroveň I. SPA.
Liberecký kraj
Průtoky na vodních tocích na území ORP Liberec nepřekročily II. SPA. Od ostatních
ORP v kraji nebyly k dispozici podklady pro vyhodnocení situace.
131
VÚV T.G.M.
Tab. 8.1 Přehled trvání SPA a kulminačních průtoků
Tab. 8.1.1 Povodí Dyje
Tok
Moravská Dyje
Dyje
Ţeletavka
Jevišovka
Jihlava
Balinka
Oslava
Stanice
Pohotovost - 2. SPA
Od
Do
Ohroţení - 3. SPA
Od
Do
datum čas
datum čas
datum čas
datum čas
Janov
Raabs
27.3. 20:00
27.3. 10:00
6.4. 12:00
4.4. 00:00
28.3. 03:30
27.3. 17:30
4.4. 15:00
2.4. 13:00
Podhradí nad Dyjí
Vranov - Hamry
27.3. 03:30
28.3. 23:00
5.4. 11:30
6.4. 04:30
27.3. 16:00
29.3. 09:30
3.4. 19:30
3.4. 15:00
Znojmo pod přehradou
Hevlín
29.3. 02:00
29.3. 19:00
5.4. 14:00
5.4. 05:00
29.3. 14:00
30.3. 08:30
3.4. 18:00
2.4. 17:00
Travní Dvůr
29.3. 15:00
7.4. 00:00
30.3. 06:00
3.4. 18:00
Jemnice
Hrušovany n. Jevišovkou
28.3. 05:00
28.3. 16:00
1.4. 11:30
3.4. 03:30
28.3. 19:00
28.3. 20:00
30.3. 12:30
31.3. 21:30
Dvorce
Bransouze
28.3. 21:30
27.3. 21.00
4.4. 09:00
6.4. 03:00
29.3. 14:30
28.3. 09:00
2.4. 09:00
3.4. 20:00
Třebíč - Ptáčkov
27.3. 20:00
5.4. 07:00
28.3. 07:00
3.4. 19:00
Mohelno pod přehradou
Ivančice
31.3. 07:00
28.3. 10:00
6.4. 16:00
6.4. 18:00
1.4. 22.00
29.3. 03:30
3.4. 15:00
4.4. 20:00
Přibice
28.3. 17:00
7.4. 05:00
Baliny
27.3. 15:30
2.4. 05:00
29.3. 06:30
29.3. 08:30
6.4. 23:00
30.3. 05:30
31.3. 11:30
1.4. 08:00
29.3. 12:00
30.3. 06:00
3.3. 13:00
2.4. 06:00
31.3. 18:00
1.4. 06:00
Velké Meziříčí
Rokytná
Oslavany
Mor. Krumlov
29.3. 05:00
27.3. 21:00
2.4. 18:00
2.4. 08:00
29.3. 15:00
28.3. 12:30
30.3. 13:00
1.4. 05:00
Fryšava
Loučka
Jimramov
Dolní Loučky
31.3. 15:30
29.3. 13:00
1.4. 05:00
2.4. 10:00
31.3. 13:00
1.4. 07:00
Ţidlochovice
28.3. 06:00
6.4. 12:30
28.3. 12:00
6.4. 08:00
Dalečín
Vír p.vyr.nádrţí.
26.3. 24.00
2.4. 07:30
3.4. 11:30
5.4. 20:00
29.3. 15:00
-
2.4. 03:30
-
Borovnice
27.3. 19.00
4.4. 09:00
29.3. 12:00
31.3. 14:00
30.3. 05:30
3.4. 02:00
Veverská Bytýška
Brno-Poříčí
28.3. 10:00
30.3. 02:00
6.4. 11:00
6.4. 07:00
29.3. 13:00
1.4. 10:00
3.4. 13:00
2.4. 02:00
Rozhraní
29.3. 18:00
30.3. 10:00
-
-
Letovice
Bílovice nad Svitavou
28.3. 19:00
28.3. 06:00
2.4. 17:00
3.4. 19:00
29.3. 18:30
28.3. 24:00
30.3. 08:00
2.4. 09:00
Svratka
Svitava
132
VÚV T.G.M.
Tab. 8.1.2 Povodí Moravy
Tok
Stanice
Pohotovost - 2. SPA
Od
Do
Ohroţení - 3. SPA
Od
Do
datum čas
datum čas
datum čas
datum čas
Lupěné
Moravičany
29.3. 16:00
28.3. 17:00
4.4. 07:00
6.4. 18:00
31.3. 14:30
29.3. 03:30
2.4. 08:30
5.4. 18:00
Kroměříţ
Olomouc
28.3. 05.00
28.3. 23:00
7.4. 01.00
7.4. 03:30
30.3. 13:00
29.3. 19:00
5.4. 07.30
6.4. 02:00
Spytihněv
Stráţnice
27.3. 21:00
27.3. 03:00
7.4. 07:30
8.4. 12:30
28.3. 20:30
27.3. 23:00
5.4. 12:00
7.4. 09:00
Lanţhot
27.3. 06:30
9.4. 06:00
28.3. 15:00
7.4. 04:00
Lutonínka
Vizovice
27.3. 16:00
29.3. 16:00
27.3. 19:30
29.3. 19:00
-
-
Dřevnice
Olšava
Zlín
Uherský Brod
29.3. 16:00
29.3. 10:00
29.3. 22:00
29.3. 24:00
-
-
Třebůvka
Loštice
27.3. 06:00
4.4. 03:00
27.3. 24:00
2.4. 24:00
Vsetínská Bečva
Roţnovská Bečva
Jarcová
Valašské Meziříčí
28.3. 06:30
28.3. 18:30
1.4. 07:00
30.3. 04:00
28.3. 21:00
29.3. 15:00
30.3. 02:00
29.3. 21:30
Teplice nad Bečvou
28.3. 19:00
31.3. 20:00
30.3. 12:00
1.4. 08:30
29.3. 18:30
30.3. 07:00
Dluhonice
28.3. 12:00
31.3. 21:30
30.3. 20:00
1.4. 14:30
29.3. 07:30
30.3. 15:30
Moravská Sázava
Morava
Bečva
Tab. 8.1.3 Povodí Labe
Tok
Stanice
datum
čas datum
čas datum
čas datum
-
-
-
-
Vestřev
Les Království
31.3. 10:00
31.3. 16:00
4.4. 01:00
4.4. 16:00
31.3. 14:00
-
3.4. 19:00
-
Brod
Němčice
27.3. 20:00
28.3. 20:00
7.4. 15:00
6.4. 03:00
28.3. 04:00
29.3. 13:00
7.4. 04:00
5.4. 15:00
Přelouč
28.3. 19:00
6.4. 03:00
30.3. 06:00
4.4. 02:00
Nymburk
Brandýs n. Labem
28.3. 07:00
6.4. 03:00
30.3. 06:00
4.4. 02:00
Mělník
Litoměřice
28.3. 12:00
28.3. 12:00
9.4. 05:00
10.4. 15:00
29.3. 00:00
29.3. 07:00
8.4. 05:00
8.4. 20:00
Ústí n. Labem
Česká Skalice
28.3. 03:00
-
21.4. 03:00
-
28.3. 13:00
-
10.4. 07:00
-
Labská
Labe
Úpa
Ohroţení - 3. SPA
Od
Do
Pohotovost - 2. SPA
Od
Do
čas
Maršov n.Metují
31.3. 08:00
1.4. 10:00
31.3. 14:00
1.4. 01:00
Metuje
Hronov
Krčín
31.4. 02:00
28.3. 16:00
2.4. 06:00
3.4. 13:00
31.3. 12:00
31.3. 12:00
1.4. 09:00
2.4. 05:00
Zdobnice
Kněţná
Slatina n. Zdobnicí
Rychnov n. Kněţnou
31.3. 21:00
28.3. 15:00
1.4. 02:00
2.4. 23:00
31.3. 14:00
1.4. 04:00
133
Tok
Stanice
VÚV T.G.M.
Ohroţení - 3. SPA
Od
Do
Pohotovost - 2. SPA
Od
Do
datum
čas datum
čas datum
čas datum
čas
Nekoř
Kostelec n. Orlicí
1.4. 16:00
31.3. 16:00
4.4. 10:00
2.4. 16:00
-
-
Třebovice
29.3. 23:00
3.4. 04:00
31.3. 16:00
2.4. 02:00
Hylváty
Lichkov
29.3. 12:00
31.3. 12:00
3.4. 09:00
3.4. 20:00
29.3. 15:00
-
30.3. 02:00
-
Dolní Libchavy
Čermná n. Orlicí
31.3. 12:00
28.3. 06:00
2.4. 05:00
5.4. 14:00
31.3. 17:00
29.3. 15:00
1.4. 00:00
2.4. 23:00
Chábory
27.3. 18:00
2.4. 00:00
-
-
Orlice
Mitrov
Týniště n. Orlicí
27.3. 15:00
28.3. 00:00
3.4. 12:00
6.4. 09:00
28.3. 03:00
28.3. 22:00
2.4. 02:00
4.4. 21:00
Loučná
Litomyšl
Cerekvice
28.3. 19:00
27.3. 19:00
31.3. 22:00
4.4. 15:00
28.3. 03:00
2.4. 13:00
Novohradka
Dašice
Uhřetice
28.3. 17:00
26.3. 21:00
3.4. 15:00
2.4. 16:00
29.3. 01:00
27.3. 02:00
2.4. 18:00
1.4. 10:00
Bílek
28.3. 17:00
4.4. 05:00
29.3. 06:00
3.4. 11:00
Paříţov
Ţleby
27.3. 20:00
28.3. 12:00
5.4. 06:00
1.4. 09:00
29.3. 05:00
29.3. 07:00
1.4. 08:00
30.3. 06:00
Hamry
Přemilov
31.3. 11:00
28.3. 20:00
4.4. 17:00
2.4. 03:00
-
-
Padrty
Svídnice
29.3. 06:00
-
6.4. 19:00
-
30.3. 12:00
-
5.4. 17:00
-
Nemošice
27.3. 07:00
5.4. 20:00
28.3. 01:00
3.4. 09:00
-
-
-
-
Divoká Orlice
Třebovka
Tichá Orlice
Dědina
Doubrava
Chrudimka
Vrchlice
Javorka
Vrchlice
Lázně Bělohrad
Bystřice
Rohoznice
Jičín
29.3. 09:00
27.3. 18:00
2.4. 05:00
1.4. 05:00
-
-
Cidlina
Nový Bydţov
27.3. 15:00
3.4. 13:00
29.3. 16:00
2.4. 09:00
Sány
Vestec
27.3. 20:00
27.3. 04:00
5.4. 00:00
1.4. 16:00
28.3. 03:00
27.3. 17:00
4.4. 12:00
31.3. 01:00
Plaňany
Ţelezný Brod
27.3. 06:00
31.3. 17:00
29.3. 14:00
2.4. 05:00
-
-
Bakov
Mníšek
31.3. 17:00
31.3. 08:00
3.4. 14:00
2.4. 05:00
1.4. 09:00
-
1.4. 12:00
-
-
-
-
-
27.3. 17:00
28.3. 05:00
-
-
Meziměstí
1.4. 00:00
31.3. 08:00
1.4. 07:00
1.4. 22:00
31.3. 12:00
31.3. 23:00
Otovice
27.3. 20:00
2.4. 00:00
31.3. 10:00
1.4. 06:00
Mrlina
Výrovka
Jizera
Jeřice
Luţická Nisa
Smědá
Stěnava
Liberec
Bílý Potok
Předlánce
134
VÚV T.G.M.
Tab. 8.1.4 Povodí Vltavy
Tok
Teplá Vltava
Malše
Stropnice
Luţnice
Stanice
Pohotovost - 2. SPA
Od
Do
Ohroţení - 3. SPA
Od
Do
datum čas
datum čas
datum
čas
datum
čas
Chlum
29.3. 06:40
31.3. 17:20
30.3. 04:20
1.4. 04:10
-
-
Pořešín
27.3. 16:50
31.3. 07:00
30.3. 10:20
1.4. 11:30
28.3. 23.10
29.3. 23:40
Římov
Roudné
2.4. 22:00
26.3. 17:50
2.4. 07:40
4.4. 09:00
27.3. 21:30
2.4. 09:40
Pašínovice
26.3. 19:00
31.3. 20:30
27.3. 16:40
30.3. 12:30
Nová Ves
Pilař - Majdalena
26.3. 22:00
27.3. 21:20
6.4. 09:30
7.4. 04:00
27.3. 01:30
28.3. 12:50
2.4. 18:10
2.4. 05:40
Klenovice
Bechyně
27.3. 23:50
27.3. 14:00
17.4. 20.50
16.4. 07:30
29.3. 07:50
27.3. 19:30
7.4. 06:20
8.4. 11:00
Rodvínov
28.3. 19.30
4.4. 17.20
29.3. 06:40
3.4. 09:00
Neţárka
Lásenice
Hamr n. Neţárkou
28.3. 14:10
28.3. 20:00
6.4. 08:10
18.4. 16.10
29.3. 04:50
29.3. 02:10
4.4. 05:10
9.4. 13:20
Otava
Písek
Blanický Mlýn
29.3. 01:20
31.3. 13:10
30.3. 03:20
31.3. 23:50
-
-
Podedvory
Husinec
28.3. 16:40
31.3. 11:40
3.4. 05:40
2.4. 02:20
31.3. 13:50
31.3. 11:40
1.4. 02:40
1.4. 08:40
28.3. 21:20
30.3. 15:20
1.4. 17.20
3.4. 09:00
-
-
-
-
Blanice
Heřmaň
Blanice
Louňovice
1.4. 09:30
26.3. 23:00
Skalice
Lomnice
Varvaţov
Dolní Ostrovec
26.3. 20:00
27.3. 10:50
30.3. 18:20
31.3. 14.20
-
-
Mastník
Radíč
28.3. 02:00
30.3. 05:00
-
-
31.3. 05:30
31.3. 07:50
31.3. 06:00
31.3. 10:30
31.3. 12:40
1.4. 06:20
31.3. 15:40
1.4. 22:00
-
-
2.4. 05:10
27.3. 19.40
8.4. 12:40
1.4. 17:00
-
-
VD Slapy
Vltava
České Budějovice
Jankovský p.
Ţelivka
Sázava
VD Vrané
27.3. 16:20
8.4. 10:00
-
-
Malá Chuchle
Vraňany
28.3. 16.20
28.3. 18:10
8.4. 06:30
8.4. 17:10
2.4. 02:00
2.4. 19:00
Milotice
28.3. 17:40
30.3. 14.50
30.3. 08:50
2.4. 01:30
29.3. 08:40
31.3. 13:10
30.3. 04:40
1.4. 05:20
Poříčí
28.3. 00:10
5.4. 12:10
28.3. 01:50
4.4. 13:40
Soutice
Čakovice
29.3. 01:20
28.3. 10:50
7.4. 12:20
2.4. 00:00
29.3. 02:50
28.3. 23:00
7.4. 02:10
1.4. 03:10
Havl. Brod
29.3. 01:00
4.4. 15:00
29.3. 10:00
3.4. 13:00
Chlístov
27.3. 21:00
6.4. 04:30
28.3. 04:00
4.4. 16:50
Světlá n. Sázavou
27.3. 22:50
4.4. 22:30
28.3. 22:10
3.4. 06:10
Zruč n. Sázavou
27.3. 22:20
6.4. 03:40
28.3. 18:10
3.4. 05:50
135
Tok
Stanice
VÚV T.G.M.
Pohotovost - 2. SPA
Od
Do
Ohroţení - 3. SPA
Od
Do
datum čas
datum čas
datum
Kácov
28.3. 12:40
5.4. 07:50
29.3. 03:40
4.4. 01:00
Nespeky
27.3. 16:20
6.4. 20.40
28.3. 08:40
4.4. 14:50
Stříbro
28.3. 02:30
31.3. 20:30
28.3. 22:30
1.4. 22:00
-
-
Ţdírec
26.3. 16:00
30.3. 16:00
-
-
Koterov
27.3. 6:30
26.3. 15.00
30.3. 11:00
27.3. 02:00
28.3. 20:00
29.3. 13:30
Hrádek
27.3. 13:00
2.4. 22:00
2.4. 05:00
3.4. 09:00
28.3. 14:00
29.3. 9:00
Nová Huť
28.3. 09:00
30.3. 18:00
Ţlutice
29.3. 01:00
2.4. 16.20
29.3. 05:00
29.3. 13:20
29.3. 07:00
30.3. 08:10
31.3. 16:00
1.4. 06:10
Šlapanka
Plasy
Mírovka
28.3. 04:00
27.3. 07:00
1.4. 14:30
4.4. 19:20
28.3. 01:00
1.4. 12:00
Chotýšanka
Berounka
Libeţ
Zbečno
27.3. 11:50
27.3. 05:20
1.4. 03:30
7.4. 03:20
27.3. 15:00
28.3. 09:50
30.3. 22:50
31.3. 13:00
Trnava
Ţeliv
28.3. 06:30
2.4. 01:30
28.3. 10:10
1.4. 16:20
Sázava
Mţe
Úslava
Klabava
Střela
čas
datum
čas
Tab. 8.1.5 Povodí Ohře
Pohotovost - 2. SPA
Tok
Stanice
Ohroţení - 3. SPA
Od
datum čas
Do
datum čas
Od
datum čas
Do
datum čas
Mohelský potok
Hrozňátov
26.3. 14:50
27.3. 01:00
-
-
Mandava
Varnsdorf
Všechlapy
27.3. 14:40
28.3. 14:10
31.3. 21:00
5.4. 12:20
27.3. 16:30
1.4. 01:10
27.3. 22:00
3.4. 09:50
-
-
-
-
VD Kadaň
Kadaň
1.4. 05:20
4.4. 13:10
-
-
Louny
Drahovice
28.3. 04:30
31.3. 13:20
10.4. 07:40
3.4. 11:10
1.4. 14:50
1.4. 05:10
6.4. 15:50
1.4. 20:00
Stranná
1.4. 02:00
9.4. 18:20
1.4. 05:20
7.4. 05:00
Cheb
Citice
30.3. 09:30
-
30.3. 09:30
-
-
-
VD Nechranice
Teplička
27.3. 19:50
1.4. 7:30
-
-
VD Podhora
Podhora
31.3. 13:00
1.4. 07:50
-
-
Březová
30.3. 08:10
1.4. 18:50
-
-
-
-
-
-
31.3. 13:10
1.4. 02:00
-
-
Bouřlivec
Ohře
Teplá
VD Všechlapy
Jánský Most
Thermál
Bečov
136
Tok
Liboc
Pramenský potok
Ploučnice
Stanice
VÚV T.G.M.
Pohotovost - 2. SPA
Od
Do
Ohroţení - 3. SPA
Od
Do
datum čas
datum čas
datum čas
datum čas
-
-
-
-
Benešov
Stráţ p. Ralskem
1.4. 12:10
29.3. 22:00
2.4. 05:20
1.4. 01:50
-
-
Mimoň
VD Stráţ p. Ralskem
28.3. 02:40
-
1.4. 17:10
-
31.3. 17:50
-
1.4. 06:20
-
-
-
-
-
Libočany
Mnichov
Stráţ p. Ralskem-odtok
Panenský potok
Česká Lípa
Pertoltice p/R
31.3. 06:20
27.3. 21.30
2.4. 15:10
2.4. 14:00
31.3. 22:50
30.3. 00:40
2.4. 01:00
1.4. 22:10
Ještědský potok
Chřibská Kamenice
Ještědka
Všemily
31.3. 21:10
-
31.3. 22:00
-
-
-
Svatava
-
-
-
-
Kraslice
Pila
27.3. 17:50
28.3. 05:00
27.3. 18:30
28.3. 02:00
Stanovice
Šlapany
29.3. 08:10
-
29.3. 14:00
-
-
-
Postoloprty
Třetí Mlýn
28.3. 03:50
31.3. 12:50
2.4. 07:20
2.4. 19:40
-
-
Trmice
31.3. 17:40
6.4. 05:30
-
-
-
-
-
-
3.4. 09:00
-
6.4. 05:50
-
-
-
Svatava
Lomnický potok
Odrava
Chomutovka
Bílina
Jirkov-odtok
Most
Újezd
Bílina
jez. Jiřetín
-
-
-
-
Bílý potok
Křímovský potok
Bílý potok
VD Křímov
31.3. 11:50
-
2.4. 23:00
-
-
-
Bystřice
Libocký potok
Ostrov
Horka
3.4. 21:30
6.4. 23:50
-
-
Přísečnický potok
Flájský potok
VD Horka
Fláje
-
-
-
-
137
VÚV T.G.M.
Olomoucký kraj
Na řece Bečvě byl II. SPA vyhlášen v úseku mezi profily Teplice nad Bečvou a
Dluhonice dne 28. 3. 2006 v 19:00 hod. Téhoţ dne vyhlásila Krajská povodňová komise
(PKK) II. SPA na řece Moravě. Dne 28. 3. 2006 pak povodňová komise města Prostějov
vyhlásila II. SPA na toku Valová.
Dne 29. 3. 2006 v 8:30 byl vyhlášen II. SPA na celém území Olomouckého kraje.
Dne 31. 3. 2006 ve 14:00 vyhlásila PKK pohotovost odpovídající III. SPA na řece
Morava v úseku Moravičany–Olomouc.
Hejtman Olomouckého kraje vyhlásil stav nebezpečí dne 31. 3. 2006 od 22:00 do 7. 4.
2006 do 18:00 hod. pro správní území obcí s rozšířenou působností Litovel a Olomouc.
Pardubický kraj
Místní PK vyhlašovaly II. a III. SPA podle situace v období od 27. 3. 2006 v povodí
Loučné, Chrudimky a Doubravy; od 28. 3. v povodí Orlice a od 29. 3. v povodí středního
Labe.
PK Pardubického kraje byla poprvé svolána dne 29. 3. 2006 ve 12:30 hod. Doporučila
aktivovat orgány krizového řízení kraje. Nedlouho poté byl vyhlášen stav nebezpečí (dne
1. 4. 2006) na období od 1. 4. 2006 od 13:00 do 15. 4. 2006 do 24:00 hod. pro část
Pardubického kraje vymezené územím obcí: Choceň, Plchovice, Újezd u Chocně, Zářecká
Lhota, dále pak Koclířov a Moravská Třebová.
Středočeský kraj
Na území ORP Mělník byl II. SPA vyhlášen pro obce podél Labe dne 28. 3. 2006
v 10:00 hod. a pro obce leţící podél Vltavy téhoţ dne ve 12:00 hod. Pro území podél Labe byl
ještě téhoţ dne ve 20:00 hod. vyhlášen III. SPA. Pohotovost odpovídající III. SPA na Labi
byla zrušena dne 8. 4. 2006, II. SPA pak následujícího dne.
Dne 31. 3. 2006 byl k 13:00 hod. vyhlášen II. SPA na celém území kraje.
Rozhodnutím hejtmana Středočeského kraje byl dne 1. 4. 2006 vyhlášen stav nebezpečí
pro část území Středočeského kraje, která zahrnuje správní obvody 16-ti obcí s rozšířenou
působností: Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Kolín, Kralupy,
Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Neratovice, Nymburk, Říčany,
Vlašim, Poděbrady, Mnichovo Hradiště, a to na dobu od 17:00 hod. dne 1. 4. 2006 do 24:00
hod. dne 21. 4. 2006. O vyhlášení stavu nebezpečí byl téhoţ dne informován předseda vlády
ČR a sousedící kraje.
Ústecký kraj
Povodňová komise ORP Roudnice nad Labem vyhlásila II. SPA pro vodní tok Ohře na
příslušném území ORP dne 28. 3. 2006 v 9:00 hod, ve 13:00 hod. pak II. SPA pro tok Labe.
Na Labi byl dále vyhlášen i III. SPA, který byl odvolán 8.4.2006 ve 14:00 hod. Pohotovost
daná II. SPA na Labi byla odvolána dne 11. 4. 2006 v 8:00 hod., stejně jako II. SPA na Ohři.
ORP Děčín vyhlásila I. SPA na vodním toku Labe v obdobích: 27. 3. 2006 od 15:00
hod. do 3:00 hod. dne 28. 3. 2006, dále pak 13. 4. od 6:00 hod. do 16. 4. do 24:00 hod. a
21. 4. od 4:00 hod. do 30. 4. 2006 do 24 hod. Pohotovost daná II. SPA na Labi byla vyhlášena
od 4:00 hod. dne 28. 3. 2006 do 12:00 hod. téhoţ dne, od 9:00 hod. dne 10. 4. 2006 do 5:00
hod. dne 13. 4. a od 1:00 hod. dne 17. 4. 2006 do 3:00 hod. dne 21. 4. 2006. Pohotovost
III. SPA na Labi byla vyhlášena od 28. 3. 2006 od 13:00 hod. do 10. 4. 2006 do 3:00 hod.
138
VÚV T.G.M.
ORP Ústí nad Labem byl II. SPA na Labi vyhlášen 28. 3. 2006 ve 3:30 hod. Pohotovost
spojená s III. SPA byla vyhlášena téhoţ dne ve 13:00 hod. II. SPA byl pak na Labi odvolán
dne 13. 4. 2006 v 6:00 hod. Dne 17. 4. 2006 v 1:00 hod. byl na Labi opět vyhlášen II. SPA,
který byl odvolán dne 21. 4. 2006 ve 3:50 hod. Dne 31. 3. 2006 v 18:00 hod. byl v Trmicích
vyhlášen II. SPA pro řeku Bílinu. Toto opatření bylo odvoláno dne 6. 4. 2006 ve 12:00 hod.
II. a III. SPA byly na řece Bílina vyhlášeny také ve městě Bílina a na řece Labi také na území
ORP Litoměřice.
Na území Chomutova byl II. SPA vyhlášen 18. 3. 2006 ve 20:05 hod. Byl odvolán dne
19. 3. 2006 ve 21:20 hod. PK Bílence vyhlásila 27. 3. 2006 v 17:00 hod. pohotovost II. SPA,
která byla odvolána dne 29. 3. 2006 a III. SPA dne 30. 3. 2006 v 7:00 hod, odvolán dne
5. 4. 2006 v 7:00 hod.
ORP Varnsdorf vyhlásila II. SPA na řece Mandava v 16:00 hod. dne 27. 3. 2006 a
III.SPA byl vyhlášen téhoţ dne v 17:20 hod. Dne 28. 3. pak byly v 8:50 hod. zrušeny oba
SPA.
Kraj Vysočina
Druhé stupně povodňové aktivity (II. SPA) byly postupně vyhlašovány na území kraje
od 28. 3. 2006. Poslední II. SPA byl zrušen dne 4. 4. 2006. První zasedání povodňové komise
kraje Vysočina se uskutečnilo dne 28. 3. 2006, poslední dne 7. 4. 2006.
Zlínský kraj
Dne 28. 3. 2006 v 7:00 hod. byl vyhlášen povodňovou komisí Kroměříţ II. SPA na řece
Moravě. Dne 28. 3. 2006 v 8:00 hod. povodňová komise Zlínského kraje vyhlásila II. SPA na
úseku toku Moravy na území Zlínského kraje. Dne 28. 3. 2006 ve 13:00 hod. byl vyhlášen
II. SPA na Vsetínské Bečvě (profil Jarcová) a ve 13:25 hod. byl vyhlášen na toku Olšavy
II. SPA. Dne 28. 3. 2006 v 18:50 hod. byl vyhlášen II. SPA na Roţnovské Bečvě ve
Valašském Meziříčí, ve 21:00 hod. byl na Roţnovské Bečvě vyhlášen III. SPA, stejně jako na
toku Moravy ve Spytihněvi. Dne 29. 3. 2006 v 9:00 hod. byla podána informace o rozsáhlém
sesuvu půdy v Březůvkách a vyhlášen III. SPA pro tok řeky Moravy na území kraje. Dne
29. 3. 2006 od 10:45 hod. byl vyhlášen PK Kroměříţ III. SPA na řece Moravě, v 17:15 hod.
byl vyhlášen II. SPA na řece Dřevnici ve Zlíně.
Dne 5. 4. 2006 v 11:00 hod. byl zrušen III. SPA na řece Moravě v Otrokovicích a
v 15:00 hod. v Uherském Hradišti. Dne 6. 4. 2006 v 18:10 hod. byl odvolán III. SPA
v Kroměříţi na řece Moravě a dne 7. 4. 2006 v 10:00 hod. byl odvolán II. SPA v Uherském
Hradišti a ve 14:00 hod. pak II. SPA v Kroměříţi.
8.2
Hodnocení práce povodňových orgánů
Po celou dobu povodně byly vydávány Výstrahy hlásné a předpovědní povodňové
sluţby ČHMÚ, které upozorňovaly na vznik nebezpečných hydrologických jevů, dále byly
poskytovány Informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby ČHMÚ, které byly
vydávány několikrát denně a informovaly o průběhu povodně na území ČR. Zásadní
informací pro aktivizaci povodňových orgánů a dalších subjektů, kterých se týká systém
protipovodňové ochrany na území ČR byla výstraha vydaná v sobotu 25. 3. 2006 v 15:00 hod.
centrálním předpovědním pracovištěm ČHMÚ. Povodňové hlásné sluţby dispečinků podniků
Povodí, s. p. vycházely z informací o zásobách vody ve sněhu z předpovědních modelů
vývoje průtoků na tocích, které poskytovaly pobočky ČHMÚ.
Povodňové záchranné, zabezpečovací a likvidační práce byly zpočátku koordinovány
povodňovými komisemi obcí a obcí s rozšířenou působností a na místech zásahů veliteli
zásahů hasičských sborů. Vzhledem k zasaţení velkého mnoţství obcí, činnost jednotek
139
VÚV T.G.M.
poţární ochrany koordinovali také řídící důstojníci a štáby Hasičského záchranného sboru
(HZS ČR) krajů. Postupně byly v krajích s vyhlášeným krizovým stavem aktivovány krizové
štáby krajů a jejich stálé pracovní skupiny, jejichţ prostřednictvím probíhala koordinace na
strategické úrovni.
Řízení a koordinace povodňových záchranných, zabezpečovacích a likvidačních prácí
probíhaly podle zákona o integrovaných záchranných systémech (IZS) a podle zákona
o vodách. Po vyhlášení krizového stavu probíhalo řízení a koordinace podle krizového
zákona. Z centrální úrovně nebylo nutné uskutečňovat zásadní koordinaci, převáţně byly
plněny poţadavky na nasazení některých centrálních sil a prostředků (vrtulníky, Armáda ČR,
státní hmotné rezervy). Přehled nasazení a spolupráce jednotlivých sloţek IZS je uveden
v Tab. 8.2.
Ústřední povodňový orgán
První upozornění odboru ochrany vod Ministerstva ţivotního prostředí (MŢP)
o nepříznivé hydrologické situaci bylo předáno Úřadu vlády ČR dne 24. 3. 2006. Na základě
vývoje povodňového nebezpečí a povodňové situace byla ke konci pracovní doby v pátek
25. března 2006 zřízena pohotovost povodňové sluţby MŢP na telefonu a od úterý 28. března
2006 stálá povodňová sluţba MŢP. Byl aktivován pracovní štáb Ústřední povodňové komise
a ve dnech 29. března a 2. dubna zasedala Ústřední povodňová komise (dále ÚPK).
Usnesením ÚPK bylo uloţeno tajemníkovi ÚPK průběţně informovat členy ÚPK o aktuální
situaci a prognózách dalšího vývoje a to ve spolupráci s centrálním předpovědním
pracovištěm ČHMÚ, povodňovými komisemi krajů a vodohospodářskými dispečinky s. p.
Povodí. Dále svým usnesením z 2. dubna nařídila státnímu podniku Povodí Vltavy zajistit
manipulaci na Vltavské kaskádě tak, aby průtok v Praze nepřekročil 1500 m3/s.
Na základě podkladů ČHMÚ, informací povodňových komisí a vodohospodářských
dispečinků správců povodí byly v pravidelném časovém reţimu zpracovávány povodňovou
sluţbou MŢP informace pro členy ÚPK a Úřad vlády ČR. Z vodohospodářskými dispečinky
byly pravidelně konzultovány aktuální údaje o dosaţených SPA ve sledovaných měrných
profilech, manipulace na významných nádrţích. Podle informací povodňových komisí krajů
byly sledovány zejména mimořádné povodňové situace, především na Dyji, středním a
dolním toku Moravy.
Dne 2. 4. 2006 byl rozhodnutím předsedy vlády aktivován Ústřední krizový štáb a
Ústřední povodňová komise se stala v souladu s § 39 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb.,
o krizovém řízení jeho součástí. Rozhodnutím vlády České republiky z téhoţ dne
pod č. 121/2006 byl od 23. hodiny vyhlášen nouzový stav pro území Jihočeského kraje,
Středočeského kraje, Ústeckého kraje, Pardubického kraje, Jihomoravského kraje,
Olomouckého kraje a Zlínského kraje. Nouzový stav byl vyhlášen nejprve do 24. hodiny 10.
dubna 2006, později byl prodlouţen do 24. hodiny 19. dubna 2006.
Povodňové orgány krajů
Vzhledem k značným zásobám sněhu v povodí Labe a předpokládanému vzniku
povodňové situace byly pracovníky povodí Labe, s.p., ještě před vznikem povodňového
nebezpečí aktivizovány všechny příslušné krajské povodňové komise. V povodí Vltavy byly
v průběhu povodně aktivizovány krajské povodňové komise následujících krajů: Jihočeský
kraj, kraj Vysočina, Středočeský kraj, Praha. Také v ostatních krajích (Jihomoravský,
Olomoucký, Zlínský) byly povodňové orgány informovány o moţném nebezpečí vzniku
povodňové situace v důsledku rychlého tání sněhu.
Seznam krajů, ve kterých byl vyhlášen krizový stav – stav nebezpečí a období po které
tento stav trval, je uveden v příloze Tab. 8.3.
140
Policie ČR
Sloţky IZS
Kraj
Praha
x
x
x
x
x
Středočeský kraj
x
x
x
x
x
Jihočeský kraj
x
x
x
Plzeňský kraj
x
Karlovarský kraj
x
x
Ústecký kraj
x
x
Liberecký kraj
x
x
Královéhradecký kraj
x
x
x
x
Pardubický kraj
x
x
x
x
kraj Vysočina
x
x
x
Jihomoravský kraj
x
x
x
Olomoucký kraj
x
x
x
Zlínský kraj
x
x
x
Moravskoslezský kraj
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
141
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Podniky, firmy
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Ostatní subjekty
Česká inspekce ţivotního
prostředí
Místní sluţby
Obecní zastupitelstvo
Územní orgán státní správy
Firmy sdruţené pod TRINS
Pohotovostní sluţba el. rozvod.
závodů
Plynárenská pohotovostní
sluţba
Vodárenská pohotovostní
sluţba
Teplárenská pohotovostní
sluţba
Státní úřad pro jader.
bezpečnost
Ostatní ústřední orgány státní
správy
Občanská sdruţení v IZS
Báňská záchranná sluţba
Hygienická sluţba
Obecní policie
Armáda ČR – jiné
Zdravotnická záchranná
sluţba
Armáda ČR – voj. záchran.
útvary
Sloţky HZS ČR
Tab. 8.2 Spolupráce sloţek IZS v jednotlivých krajích (Zdroj: zpráva GŘ HZS ČR)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
VÚV T.G.M.
Tab. 8.3 Seznam krajů ve kterých byl vyhlášen krizový stav – stav nebezpečí (Zdroj: zpráva
GŘ HZS ČR)
Krizový stav – stav nebezpečí, (od –
do)
Kraj
Území (obec)
Pardubický
1.4.2006, 13:00 – 15.4.2006, 24:00
Středočeský
1.4.2006, 17:00 – 30.4.2006, 17:00
Ústecký
1.4.2006, 19:00 – 21.4.2006, 24:00
Jihočeský
30.3.2006, 19:30 – 28.4.2006, 24:00 (1)
31.3.2006, 16:30 – 29.4.2006, 24:00 (2)
Jihomoravský
30.3.2006, 8:30 – 12.4.2006, 24:00
Choceň, Plchovice, Újezd u Chocně, Zářecká
Lhota a Koclířov a Moravská Třebová
správní obvody ORP Benešov, Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Kolín,
Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad
Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Neratovice,
Nymburk, Říčany, Vlašim, Poděbrady,
Mnichovo Hradiště
část správního obvodu ORP Děčín, Ústí nad
Labem, Lovosice, Litoměřice a Roudnice nad
Labem
(1)
správní obvody OPR Jindřichův Hradec,
Třeboň, Dačice, Tábor, Soběslav
(2)
správní obvody OPR Týn nad Vltavou
pro celé území kraje
Olomoucký
Zlínský
31.3.2006, 22:00 – 7.4.2006, 18:00
29.3.2006, 23:00 – 6.4.2006, 15:00
správní obvody ORP Litovel a Olomouc
pouze území obce Uherské Hradiště
Tab. 8.4 Přehled o aktivaci a jednáních povodňových komisí krajů
(Zdroj: zpráva GŘ HZS ČR)
hlavního města Praha
Středočeského kraje
26. 3. 2006
28. 3. 2006
Počet jednání
(celkem)
13
4
Jihočeského kraje
27. 3. 2006
2
Krizový stav od 30. 3. - 19:30
Ústeckého kraje
Pardubického kraje
28. 3. 2006
31. 3. 2006
3
3
Královéhradeckého kraje
kraje Vysočina
31. 3. 2006
28. 3. 2006
6
11
Krizový stav nebyl vyhlášen
Jihomoravského kraje
29. 3. 2006
17
Olomouckého kraje
Zlínského kraje
29. 3. 2006
29. 3. 2006
3
1
Povodňová komise
První jednání (dne)
142
Poznámka
VÚV T.G.M.
Tab. 8.5 Přehled o aktivovaných krizových štábech krajů (KŠ) a počtech jejich zasedání
(Zdroj: zpráva GŘ HZS ČR)
Jihočeského kraje
Jihomoravského kraje
První
jednání
(dne)
30. 3. 2006
30. 3. 2006
Počet
jednání
(celkem)
6
12
Olomouckého kraje
Středočeského kraje
31. 3. 2006
1. 4. 2006
Ústeckého kraje
Zlínského kraje
Kraje Vysočina
Krizový štáb
Činnost stálé pracovní skupiny
od
do
31. 3. 2006
30. 3. 2006
19. 4. 2006
19. 4. 2006
3
8
29. 3. 2006
1. 4. 2006
5. 4. 2006
19. 4. 2006
2.4.2006
3. 4. 2006
9
2
2. 4. 2006
3. 4. 2006
19. 4. 2006
10. 4. 2006
10. 4. 2006
1
ne
ne
Poznámka
KŠ nebyl
aktivován
Pardubického kraje
Rozhodnutí, vydaná hejtmany krajů podle krizového zákona, obsahovala konkrétní
krizová opatření, která příslušné orgány krizového řízení na územní úrovni realizovaly
v rámci svých podmínek na daném území příslušného kraje.
Přehled zasedání PKK a KKŠ je uveden v přílohách Tab. 8.4 a Tab. 8.5.
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
Stejně tak jako PKK byly pracovníky Labe, s. p., aktivizovány i Povodňové komise obcí
s rozšířenou působností (PK ORP), které dále aktivizovaly místní povodňové komise
ohroţených obcí a operativně jim předávaly informace o aktuální meteorologické
a hydrologické situaci. PK ORP zajišťovaly většinou zabezpečovací a záchranné práce
vlastními prostředky a silami, za spolupráce s HZS, jednotkami dobrovolných hasičů,
případně městské policie.
Zasedání Povodňových komisí obcí s rozšířenou působností se zúčastnili zástupci
Povodí Vltavy, s.p. V průběhu celé povodňové situace spočívala spolupráce ve vzájemné
výměně informací nejenom ze strany Povodí Vltavy, s. p., formou předávání informací
o aktuálním vývoji hydrometeorologické situace, ale i ze strany obcí, které Povodí Vltavy,
s. p., hlásily vyhlášení jednotlivých SPA.
Na území povodí Ohře byly povodňové orgány ORP ve vzájemném kontaktu jak
s podniky Povodí, s. p., tak mezi sebou. Spolupráce jednotlivých sloţek integrovaného
záchranného systému s jednotlivými místními povodňovými komisemi byla bez zásadních
problémů.
V povodí Moravy bylo ve správním regionu ORP Veselí nad Moravou bylo na vzniklou
povodňovou situaci reagováno včas a odpovídajícím způsobem, také díky informacím od
správců vodních toků a PK leţícím výše po toku řeky Moravy. Povodňové aktivity byly
řízeny jednotlivými zodpovědnými povodňovými orgány. KŠ Olomouckého kraje byl
v kontaktu a spolupracoval s postiţenými obcemi. Ve městě Litovel, kde byla situace kritická,
byl zajištěn i letecký monitoring situace. Také v oblasti povodí Dyje byly PK ORP
v neustálém kontaktu s PK a KŠ Jihomoravského kraje. Podnik Povodí Moravy, s. p.,
zajišťoval předávání zpráv všem dotčeným subjektům e-mailem a telefonicky během
nepřetrţité sluţby od 26. 3. do 20. 4. 2006. V povodí řek Dyje a Moravy byla také zajištěna
spolupráce KŠ Jihomoravského kraje a podniku Povodí Moravy, s. p., s povodňovými orgány
Rakouska a Slovenska. Díky této spolupráci bylo maximálně vyuţito retenčních prostorů na
území ČR, které vedlo ke zmírnění dopadu povodňové situace na území Rakouska.
143
8.3
VÚV T.G.M.
Informovanost obyvatelstva
Přenos informací a spolupráce jednotlivých podniků Povodí s povodňovými orgány
(PKK a PK ORP) a s krajskými úřady probíhal na velmi dobré úrovni. V povodí Labe se
osvědčila především informovanost prostřednictvím internetových stránek a informačních
zpráv z Vodohospodářského dispečinku Povodí Labe, s. p. Velmi pozitivně lze hodnotit
vzájemnou spolupráci vodohospodářských dispečinků Povodí Labe, s. p., Povodí Vltavy,
s. p., a Povodí Ohře, s. p. Pracovníci dispečinků Povodí Vltavy, s. p., zpracovávali pravidelné
informační zprávy, které poskytovali dalším účastníkům systému ochrany před povodněmi.
Zprávy byly rozesílány e-mailem, a také zveřejňovány na internetových stránkách Povodí
Vltavy, s. p. Povodí Moravy, s.p., poskytovalo operativní zprávy o povodňové situaci
e-mailem, případně telefonicky na příslušné OPIS HZS, na MZe ČR, MŢP ČR, na příslušné
kraje a telefonicky byly poskytovány i dalším subjektům. Během povodně byly vzniklé
mimořádné události oznamovány e-mailem. Současně byly informace uváděny na
internetových stránkách www.pmo.cz. O vývoji situace byl průběţně informován správce
vodního toku Morava na Slovensku a zprávy byly rovněţ předávány do Rakouska.
Obyvatelstvo bylo mimo internetové stránky informováno prostřednictvím médií,
včetně informačního kanálu ČT24. Dále byly vyuţity elektronické sirény, vozidla Policie ČR
a obecní policie, úřední desky a webové stránky. Osvědčily se zavedené informační linky
a předávání informací pomocí SMS zpráv.
Varovný signál „Všeobecná výstraha“, byl v rámci jednotného systému varování
a vyrozumění spuštěn v 31 případech v Olomouckém a Pardubickém kraji a v kraji Vysočina.
Dále byly k varování vyuţity prostředky obecní policie, Policie ČR, HZS ČR a obecními
úřady pověřené osoby. Vzhledem k účinnému preventivnímu informování občanů v místech
předpokládaného ohroţení povodní nebylo nutné ve většině postiţených obcí provádět
varování prostřednictvím sirén. Nebyly zaznamenány případy, ţe by občané nebyli včas
varováni nebo jinak informováni o moţném ohroţení.
8.4
Evakuace obyvatelstva
Evakuaci obyvatelstva plánovalo nebo o ní uvaţovalo přes 200 obcí v jedenácti krajích,
zejména v kraji Středočeském, Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském.
Předpokládaný počet osob určených k evakuaci dosáhl 50 000. Do tohoto údaje jsou zahrnuti
i obyvatelé rekreačních objektů, kterých se povodňová situace mohla dotknout, zejména
v oblasti středních Čech a Podyjí. Skutečně byla evakuace provedena v 85 obcích, většinou
pouze z jejich částí. Evakuováno bylo téměř 13 400 osob, z toho přes 11 000 osob se
evakuovalo samovolně. Evakuace byla zabezpečována především vlastními silami
a prostředky obcí a nevyskytly se zásadní problémy. V přehledné mapě Obr. 8.1 jsou
zobrazeny počty obyvatel v rámci plánovaných a uskutečněných evakuací na území
jednotlivých krajů ČR. Nejvýznamněji se evakuace dotkly obce Hřensko u Děčína, kde
muselo dojít k evakuaci všech obyvatel a následnému zabezpečení obce. Dále pak na
Litoměřicku, kde bylo částečně nebo úplně evakuováno 13 obcí. Zde bylo celkem
evakuováno 881 osob, z toho 731 obyvatel obce Křešice.
8.5
Přehled nejsloţitějších situací při řešení povodňové situace
Hlavní město Praha
Nejsloţitější situace byly spojeny se zabezpečením výstavby a demontáţe
protipovodňových zábran (PPZ) zejména s ohledem na značné nároky na organizaci práce
a koordinaci velkého počtu zúčastněných osob. Značné nároky – zejména na Městskou policii
hl.m. Prahy – kladlo hlídání PPZ, šlo zejména o to, aby nebyly rozkradeny.
144
VÚV T.G.M.
Středočeský kraj
Situace na řece Mrlině v obci Vestec – okres Nymburk: Se stoupající vodou se
objevovaly poruchy a trhliny na hrázích mezi obcemi Křinec a Vestec. Dne 28. 3. 2006 byl ve
Vestci zaznamenán historicky nejvyšší odečet – 327 cm s průtokem 61,5 m³/s. Na základě
toho bylo rozhodnuto o evakuaci obce. Řeka Mrlina způsobila další problémy v obci
Roţďalovice, Podluţany a Křinec.
V obci Hořín okr. Mělník probíhaly protipovodňové práce od 29. 3. 2006 do 14. 4.
2006. Bylo třeba stavět protipovodňové sypané hráze v obci, provádět zpevňování pomocí
pytlů a hlíny, pokládat geotextilie, odčerpávat průsaky vody a spodní vody. Protipovodňová
hráz byla dlouhá cca 300 m. V obci Zelčín probíhalo čerpání průsaku vody u paty hráze.
Karlovarský kraj
Jednotky PO zachraňovaly za sloţitých podmínek osoby (pomocí plavidel – raftů) na
řece Svatavce u Kraslic z vodního toku.
Ústecký kraj
Zachování průjezdnosti Benešova mostu v Ústí nad Labem (zůstal jedinou dopravní
cestou spojující oba břehy Labe, respektive města) bylo hlavním strategickým úkolem, který
se podařilo splnit. V Děčíně patřilo k sloţitým ochranným zásahům odčerpávání vody
v oblasti Pětimostí. Zaplavení tohoto úseku by zkomplikovalo dopravní obsluţnost města a
dále pak i záchranné a likvidační práce v obci Hřensko. Nejkritičtější situace byla v obci
Hřensko, která musela být na dlouhou dobu evakuována a musela být zajištěna její ostraha.
V okrese Litoměřice byly prováděny náročné práce související s ochranou Sportovního areálu
v Roudnici nad Labem a podniků Kovobel Litoměřice a Odkolek mlýn Litoměřice.
Kraj Vysočina
Mezi hlavní kritické situace patřilo hledání pohřešované osoby v obci Boňov (ORP
Třebíč). Obtíţná situace vznikla narušením hrází kaskády rybníků v Přibyslavi (ORP
Havlíčkův Brod) a narušením ţelezniční trati Salavice–Jezdovice–Třešť (ORP Jihlava),
vlivem narušení hráze Jezdovického rybníka. Dále se jednalo o řešení zvyšování hladiny na
řece Oslavě v Naloučanech (nutný překop silnice III. třídy). Bylo nutné řešit odstranění
zříceného mostu v obci Čechov do koryta rozvodněné řeky Jihlavy za pomoci Armády ČR a
Povodí Moravy, s. p., a zajištění výstavby mostního provizoria.
Jihomoravský kraj
Na Brněnsku probíhaly obtíţné protipovodňové zabezpečovací práce k zabránění
rozlivu vody do obydlených zón v Bílovicích nad Svitavou, Brně - Brněnských Ivanovicích,
Vojkovicích, Tišnově, Březině, Skryjích, Veverské Bítýšce, Ţidlochovicích, Podolí, BrněObřanech a Brně-Líšni. Na Znojemsku se zajišťovaly náročné zabezpečovací a záchranné
práce na poměrně rozsáhlém území v okolí vodního toku Dyje (včetně nebezpečí z protrţené
hráze v sousedícím Rakousku), a to v obcích Podhradí nad Dyjí, Znojmo, Dobšice, Hevlín,
Hrušovany nad Jevišovkou a Jevišovka. Důleţitými momenty bylo udrţet řeku Dyji v korytě
(město Břeclav) a po otevření Lednického a Přítluckého poldru ověření funkčnosti jejich
hrází, dále pak i záchrana zámeckého parku v Lednici. Z důvodu odklonu přívalu vody na
obec Uherčice bylo nutné vybudovat na silnici Velké Němčice – Uherčice ochrannou hráz. Po
vytvoření jezera nad Jevišovkou došlo k protrţení ţelezničního náspu.
Olomoucký kraj
Na území kraje došlo k protrţení hráze přibliţně 2 kilometry za obcí Horka nad
Moravou. Jednalo se o novou hráz, která byla vybudována v roce 2004 a která slouţí
145
VÚV T.G.M.
k zadrţení rozlivu v luţních lesích nad Olomoucí. Protrţení hráze bylo zjištěno aţ
v okamţiku, kdy voda začala zaplavovat část obce. K vyřešení vzniklé situace byl stanoven
postup utěsnění hráze pomocí lomového kamene, coţ probíhalo za značně ztíţených
podmínek a také v noci. Nejsloţitější situace se vyvíjela v Olomouci Černovíru, kdy stávající
ochranná hráz, která byla vybudována v délce 200 m v nejniţším místě, byla postupně
prodluţována aţ na délku 800 m a výšku 80 cm. Situace se dramaticky vyhrotila po protrţení
části hráze, po němţ se voda z řeky valila do Černovíru. Také docházelo k rychlému nárůstu
přítoku do VD Plumlov. Hrozilo zaplavení obytných budov v části Prostějov Vrahovice. Bylo
také ohroţeno zásobování Přerova a dalších 20 obcí pitnou vodou při případném zatopení
Trubeckých jezer. Tomu bylo zabráněno díky monitoringu povodňové situace pracovníky PK.
Pardubický kraj
Na území kraje bylo nutné řešit zabezpečení stability hrází VD Hvězda na Třebovce,
dále sanace poruch hráze Poldru č. 4 na Dětřichovském potoce v povodí Třebovky a
zabezpečení břehových nátrţí ohroţujících stabilitu příbřeţních komunikací na Chrudimce
v Chrudimi. V povodí Loučné bylo nutné v mnoha obcích zabezpečit stavbu provizorních
hrazení z pytlů s pískem a odstraňování náplav. Dále bylo nutné řešit sesuv svahu a poškození
portálu tunelu v Hřebči na silnici I/36 mezi Svitavami a Moravskou Třebovou a zajištění
průjezdnosti přes náhradní komunikaci (silnice III/36826).
Zlínský kraj
Na území kraje bylo nutné řešit průsaky hrází na řece Moravě v Kroměříţi,
v Nedakonicích a na odlehčovacím rameni v Uherském Ostrohu. Protrţením hráze Dolní
Kotojedky byla ohroţena zástavba obce Stříţovice.
146
Obr. 8.1 Přehled plánované a realizované evakuace osob
147
9
VÚV T.G.M.
POVODŇOVÉ ŠKODY A DOPAD POVODNĚ NA OBYVATELE
Hlavním zdrojem informací o celkových ekonomických ztrátách při jarní povodni 2006
byly údaje Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí, která shromaţďují potřebná
data pomocí Přehledu o předběţném odhadu nákladů na obnovu majetku slouţícího
k zabezpečení základních funkcí v území postiţeném povodní nebo jinou pohromou (příloha
č. 1 k vyhlášce Ministerstva financí č. 186/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 93/2006 Sb., dále
jen přehled). Tyto přehledy vypracovávají kraje, na jejichţ území byl vyhlášen stav nebezpečí
nebo nouze podle zákona č. 12/2002 Sb. V průběhu jarní povodně 2006 se tak stalo na území
sedmi krajů: Ústeckého, Středočeského, Jihočeského, Pardubického, Jihomoravského,
Olomouckého a Zlínského.
Přehled je rozdělen do 18 základních skupin a vedle finančního vyjádření v tis. Kč jsou
škody zjišťovány také v měrných jednotkách ve členění na movitý a nemovitý majetek státu,
krajů, obcí, podnikatelských subjektů, fyzických osob nepodnikajících a právnických osob
nepodnikajících.
Jako další zdroje informací slouţily zprávy jednotlivých státních podniků Povodí,
informace Ministerstva obrany (škody v oblastech vojenských újezdů) a informace z České
asociace pojišťoven o pojistných plněních souvisejících s jarní povodní 2006. Pro kraje, ve
kterých nebyl podle zákona vyhlášen stav nebezpečí či nouze, byly informace o škodách
získávány převáţně ze zpráv podniků Povodí. Pro hlavní město Prahu byla navíc k dispozici
vypracovaná samostatná povodňová zpráva a kraj Vysočina zpracoval přehled škod pro
jednotlivé obce.
9.1
Celkový přehled škod
Jarní povodeň 2006 postihla celkem 755 obcí v sedmi jiţ výše zmíněných krajích (viz
Obr. 9.1) a 44 obcí kraje Vysočina.
Celkové škody byly předběţně vyčísleny na 6 mld. Kč (viz Tab. 9.1). Z toho bylo
zdokumentováno 5,6 mld. Kč na základě podkladů Ministerstva financí a z ostatních zdrojů
pak zbývajících 407,8 mil. Kč.
Z pohledu jednotlivých resortů byly největší ekonomické ztráty zaznamenány v resortu
zemědělství s celkovým odhadem škod 2,10 mld. Kč, coţ tvoří celou jednu třetinu všech
škod. Z krajů byl v tomto resortu nejvíce postiţen kraj Jihomoravský (672,7 mil. Kč), dále
pak kraj Olomoucký (466,7 mil. Kč) a Středočeský (339,6 mil. Kč). V Jihomoravském kraji
Ministerstvo zemědělství evidovalo nejvíce škod na zemědělské produkci a lesním
hospodářství. V kraji Středočeském a Olomouckém pak na vodohospodářské infrastruktuře,
především na vodních tocích.
Druhým nejvíce poškozeným resortem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj s celkovým
úhrnem škod 1,4 mld. Kč. Z krajů byl nejvíce postiţen Ústecký (537 mil. Kč), Jihočeský
(308 mil. Kč) a Středočeský (205 mil. Kč). V Ústeckém kraji měly v tomto resortu největší
podíl škody na bytovém fondu (viz kap. 9.2) a následně pak škody na dopravní infrastruktuře.
V Jihočeském a Středočeském kraji převaţovalo poškození dopravní infrastruktury.
Hranice jedné miliardy korun byla překročena ještě u resortu Ministerstva dopravy
(1,02 mld. Kč). V tomto případě byly nejvíce postiţeny kraje Pardubický (191 mil. Kč),
Ústecký (183 mil. Kč) a Jihomoravský (180 mil. Kč). Škody evidované podle tří výše
uvedených resortů představují více neţ 80 % z celkových škod způsobených jarní povodní
2006. Škody v oblastech, které přísluší dalším ministerstvům se na celkovém součtu podílely
mnohem menší měrou, jen u Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva ţivotního
148
Tab. 9.1 Celkový souhrn škod vzniklých při jarní povodni 2006 [v tis. Kč]
KRAJ
zemědělství
pro
místní
rozvoj
dopravy
M I N I S T E R S T V O
průmyslu
školství,
ţivotního
a
kultury mládeţe a zdravotnictví
prostředí
obchodu
tělovýchovy
vnitra
práce a
soc. věcí
informatiky
Kraje celkem
Ústecký
Středočeský
Jihočeský
64 955
339 612
248 238
537 351
205 097
308 430
182 855
160 778
139 374
77 471
82 006
25 603
19 942
31 199
11 573
20 038
2 335
9 200
2 067
16 443
6 213
3 055
2 500
1 285
-
595
1 291
81
200
-
904 760
1 162 607
752 422
Pardubický
193 140
49 893
190 885
6
1 470
1 800
1 300
5
-
-
110
441 097
Jihomoravský
672 670
83 387
179 744
9 375
123 906
2 787
4 644
808
300
-
-
1 077 621
Olomoucký
Zlínský
466 740
118 813
167 769
101 848
95 089
73 333
107 438
34 056
12 523
64 725
3 505
400
5 884
764
2 000
205
234
900
400
-
360
861 582
395 404
2 104 168 1 453 775 1 022 058
335 955
265 338
40 065
37 315
8 573
2 719
2 286
751
Karlovarský
Liberecký
Královehradecký
1)
2)
1 526
V těchto krajích nebyl vyhlášen stav nebezpečí podle zákona č. 12/2002 Sb.
Vysočina
79 763
hl. město Praha
Armáda ČR
Š K O D Y
1)
Krajský úřad dovyčíslil další škody – celkem 319 802 tis. Kč
2)
Krajský úřad dovyčíslil další škody – celkem 2 488 tis. Kč.
3)
Provozní náklady v důsledku povodní (nezahrnuté do součtu): 33 517 tis. Kč
48 626
240 586
C E L K E M
149
31 847
5 470
6 003 111
3)
VÚV T.G.M.
prostředí přesáhly povodňové škody hranici 100 mil. Kč. Ţádné škody nebyly hlášeny
z resortů financí, spravedlnosti a zahraničí.
Podle jednotlivých odvětví (bez rozdělení podle ministerstev) způsobila jarní povodeň
na území celé republiky největší škody na komunikacích, ţeleznicích a mostech, celých 37 %
(viz Obr. 9.2). V jednotlivých krajích byla nejvíce poškozena dopravní infrastruktura
s výjimkou Jihomoravského kraje, kde největší ztráty zaznamenalo zemědělství a lesnictví a
Olomouckého kraje, kde nejvíce utrpěly vodní toky a vodohospodářské objekty. V Ústeckém
kraji téměř stejného podílu škod jako komunikace, ţeleznice a mosty dosáhly škody na
bytovém fondu.
Z hlediska vlastnictví poškozeného majetku utrpěly největší ekonomické ztráty obce.
Na obecním majetku vznikly škody ve výši 1,62 mld. Kč. O něco menší ztráty zaznamenal na
svém majetku stát (1,38 mld. Kč) a kraje (1,08 mld. Kč). Téměř jedné miliardy korun dosáhly
škody podnikatelských subjektů.
9.2
Dopady povodně na úsek bydlení
Zjištění škod a dalších důsledků na úseku bydlení bylo prováděno na úrovni krajů, obcí
a katastrálních území v členění na škody za bytový fond celkem, rodinné a bytové domy
s rozlišením na objekty poškozené a zničené.
Škody podle krajů a postiţených obcí
Škody na bytovém fondu způsobené jarní povodní 2006 činily 456,3 mil. Kč. Bytový
fond byl poškozen ve 224 obcích (viz Obr. 9.1) z celkově 755 obcí, které byly zasaţeny
(v krajích, v nichţ byl vyhlášen stav nebezpečí). Z údajů v Tab. 9.2 vyplývá, ţe se objem
škod způsobených povodněmi z roku 2006 podle jednotlivých krajů značně liší. Škody na
bytovém fondu činily v průměru za republiku 8,3 % z celkových škod. Nejvíce byli na
bytovém fondu postiţeni obyvatelé v Ústeckém kraji, kde podíl přesáhl 31 %, coţ je
286,1 mil. Kč. Podíl škod na bytovém fondu z celkových škod je nejniţší v Pardubickém kraji
(0,6 %), kde byl i celkový objem škod nejniţší. V ostatních krajích se škody na bytovém
fondu pohybovaly mezi 10 aţ 60 mil. Kč, přitom horní hranice dosáhly kraje Středočeský
(57,8 mil. Kč) a Jihočeský (56,6 mil. Kč).
Na objemu škod na bytovém fondu v ČR (462,5 mil. Kč) se Ústecký kraj podílí 61,9 %,
Středočeský 12,3 %, Jihočeský 12,2 %, Pardubický 0,6 %, Jihomoravský 2,6 %, Olomoucký
6,1 % a Zlínský 4,1 %.
Tab. 9.2 Objem škod na bytovém fondu způsobených jarní povodní 2006 podle krajů1)
Kraj
Ústecký
Středočeský
Jihočeský
Pardubický
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Celkem
1)
Počet
postiţených
obcí
35
45
45
16
44
24
15
224
Podíl škod na
bytovém fondu
Objem škod na bytovém fondu
na celkovém
rodinné domy
bytové domy
objemu škod
[%]
poškoz. zničeno poškoz. zničeno
209 875
200
76 036
0
31,6
47 207
800
9 075
700
4,4
44 422
4 250
7 907
0
7,5
2 726
0
20
0
0,6
11 135
0
758
75
1,1
25 544
0
2 690
0
3,3
14 175
4 892
40
0
4,8
355 084 10 142
96 526
775
8,2
Objem škod v postiţených obcích [tis. Kč]
Celkem
904 760
1 162 407
752 422
441 097
1 077 621
861 582
395 404
5 595 293
Celkem
286 111
57 782
56 579
2 746
11 968
28 234
19 107
462 527
v krajích, kde byl vyhlášen stav nebezpečí podle zákona č. 12/2002 Sb.
150
VÚV T.G.M.
Ve všech krajích převládaly škody, které vznikly poškozením (tedy ne zničením)
rodinných nebo bytových domů. Z celkových škod na bytovém fondu činily škody ze
zničených rodinných domů 10,1 mil. Kč a zničených bytových domů 775 tis. Kč. Zničený
bytový fond za Českou republiku tedy představoval zhruba 10,9 mil. Kč, coţ z celkového
objemu škod na bytovém fondu činí 2,4 %. V krajích Pardubickém, Jihomoravském a
Olomouckém se tyto škody vyskytovaly jen ve velmi malém rozsahu. Nejvíce škod na
zničeném bytovém fondu bylo v kraji Jihočeském a Zlínském. Byly zničeny téměř výlučně
rodinné domy. Zničené bytové domy se vyskytovaly pouze ve Středočeském kraji (škody za
700 tis. Kč) a v Jihomoravském kraji (75 tis. Kč – patrně objekt určený k odpisu).
9.3
Obyvatelé postiţení jarní povodní 2006
Škody způsobené povodní se váţí na obyvatele v postiţených obcích buďto
bezprostředně, nebo zprostředkovaně. Bezprostředně postihují obyvatele škody na domovním
a bytovém fondu, škody na ostatních objektech se mohou dotknout obyvatel dané obce nebo
jsou rozprostřeny na obyvatelstvo celého státu.
Údaje v Tab. 9.3 charakterizují souhrn počtu obyvatel postiţených obcí v krajích
(v nichţ byl vyhlášen stav nebezpečí v roce 2006) v roce 2001 a 2006 v porovnání s vývojem
celkového počtu obyvatel příslušného kraje. Údaje v tabulce ukazují, ţe se počet obyvatel
v postiţených obcích (s výjimkou Středočeského kraje) sniţuje. Není ovšem dosti průkazné,
zda se jedná o dlouhodobější tendenci, ve které by mohlo hrát úlohu i nebezpečí a obavy
z povodní, nehledě na to, ţe z obce můţe být ohroţena jen velmi malá část. V případě krajů
(kde byl vyhlášen stav nebezpečí při jarní povodni 2006) se počet obyvatel za sledované
období 2001–2006 zvýšil v Ústeckém, Středočeském a Jihočeském kraji. U ostatních krajů
došlo k mírnému úbytku obyvatel. Celkově bylo k 1. 1. 2006 v postiţených obcích ČR
1 104 110 obyvatel (zhruba jedna pětina z celkového počtu obyvatel ČR z postiţených
7 krajů), zatímco v roce 2001 to bylo 1 114 863 obyvatel.
Největší podíl obyvatel obcí postiţených jarní povodní 2006 na celkovém počtu
obyvatel v jednotlivých krajích je v kraji Olomouckém (33 %). Vysoký podíl mají i postiţené
obce v kraji Ústeckém (27,5 %), Zlínském (27,0 %) a Jihočeském. Nejmenší podíl obyvatel
v postiţených obcích je v Jihomoravském (17,5 %), Středočeském (10,1 %) a Pardubickém
kraji (9,8 %).
Tab. 9.3 Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 aţ 2006 v obcích a krajích postiţených
povodněmi v roce 20061)
Počet obyvatel
Kraj
Ústecký
Středočeský
Jihočeský
Pardubický
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Celkem
1)
Počet
postiţené obce
postiţených dle SLDB
k
obcí
2001
1.1.2006
35
228 081
45
116 436
45
143 475
16
49 916
44
199 008
24
214 757
15
163 190
224 1 114 863
kraj
dle SLDB
2001
k
1.1.2006
226 153
820 219
823 173
117 336 1 122 473 1 158 108
142 573
625 267
627 766
49 826
508 281
506 024
197 962 1 134 786 1 130 358
210 667
643 817
639 161
159 593
595 010
590 142
1 104 110 5 449 853 5 474 732
151
Přírůstek obyvatel
2001–2006
v postiţ.
obcích
-1 928
900
-902
-90
-1 046
-4 090
-3 597
-10 753
kraj
celkem
2 954
35 635
2 499
-2 257
-4 428
-4 656
-4 868
24 879
Podíl obyvatel
v postiţ. obcích k
celkovému počtu
obyvatel kraje [%]
k
k
1.1.2001 1.1.2006
27,8
27,5
10,4
10,1
22,9
22,7
9,8
9,8
17,5
17,5
33,4
33,0
27,4
27,0
20,5
20,2
9.4
VÚV T.G.M.
Obce postiţené jarní povodní 2006 a povodněmi v letech 2002 a 1997
Pro území krajů, v nichţ byl vyhlášen stav nebezpečí v roce 2006, bylo provedeno
porovnání dopadů povodní v letech 2006, 2002 a 1997 (viz Obr. 9.3).
Vzhledem k odlišnému zjišťování škod po povodních v roce 1997 (sumarizace podle
okresů), se vycházelo z údajů pro bytový fond zaloţených na základě poškozených a
zničených domů (viz Tab. 9.4). Z nich je patrné, ţe jarní povodeň 2006 ve srovnání
s předchozími dvěma katastrofickými povodněmi zničila minimální počet objektů pro
bydlení, avšak počty poškozených domů se od sebe řádově neliší.
Celkem 67 obcí s téměř 376 tis. obyvateli, které byly postiţeny povodní v roce 2006 na
bytovém fondu, bylo postiţeno také povodní v roce 2002. Povodněmi z let 2006 i 1997 bylo
postiţeno 36 obcí s 329 tis. obyvateli. Je zřejmé, ţe velký počet obcí, mezi nimi i krajská a
okresní města, utrpěl škody více neţ jednou v poměrně krátké době. Například v obci
Svitávka (okres Blansko), která byla postiţena všemi třemi povodněmi, bylo poškozeno
9 rodinných domů v roce 2006, 13 rodinných domů v roce 2002 a 1 obytný dům v roce 1997.
9.5
Likvidace povodňových škod pojišťovnami
Podle §39a Zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, byly vyţádány údaje o pojistných
plněních (viz Tab. 9.5). Celkem bylo obyvateli i podnikatelskými subjekty v souvislosti
s jarní povodní 2006 nahlášeno 14 126 pojistných událostí s celkovou výši škod 779,6 mil.
Kč. Podíl vyplaceného plnění jednotlivými pojišťovnami činil k 30. 6. 2006 v případě
pojištění občanů 91,8 % a v případě podnikatelských subjektů 40,5 %.
Tab. 9.4 Porovnání škod způsobených na bytovém fondu povodněmi v letech 1997, 2002
a 2006 v obcích, kde došlo k jeho postiţení při jarní povodní 20061)
Kraj
Počet obcí postiţených
více povodněmi
Ústecký
Středočeský
Jihočeský
Pardubický
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Celkem
2006 a 2002 2006 a 1997
33
0
18
0
11
0
0
6
5
10
0
12
0
8
67
36
1)
Počet bytových a rodinných domů
Poškozený bytový fond
Zničený bytový fond
2006
2002
1997
2006
2002
1997
690
1 030
410
121
354
1 422
317
3 678
2 025
848
0
103
0
0
4 344
6 654
152
0
0
417
475
2 881
1 849
2
1
1
1
1
0
4
92
434
50
0
0
0
0
0
0
50
205
72
5 622
10
576
327
0
0
0
Obr. 9.1 Obce postiţené jarní povodní 2006 (v krajích, ve kterých byl vyhlášen stav nebezpečí podle zákona č. 12/2002 Sb.)
153
Obr. 9.2 Přehled podílu jednotlivých odvětví na celkových škodách v krajích ČR postiţených jarní povodní 2006 (v krajích, ve kterých byl
vyhlášen stav nebezpečí podle zákona č. 12/2002 Sb.)
154
Obr. 9.3 Obce, ve kterých byl postiţen bytový fond jarní povodní 2006 a současně povodní v roce 2002, nebo 1997 (v krajích, ve kterých byl
vyhlášen stav nebezpečí podle zákona č. 12/2002 Sb.)
155
VÚV T.G.M.
ZÁVĚR
Meteorologické příčiny povodně
Na jaře 2006, po dlouhém období s podnormálními teplotami a významnou kumulací
sněhu ve všech polohách ČR, došlo vlivem změny synoptické situace během třetí březnové
dekády k výraznému oteplení a dešťovým sráţkám. Oteplení se projevilo výrazným
vzestupem teploty vzduchu nejen v níţinách, ale i na horách, a to hlavně v období
od 25. do 29. března. Ke vzniku jarní povodně 2006 tedy vedla kombinace dlouhodobého
nahromadění sněhové pokrývky a následného prudkého oteplení a dešťových sráţek.
Nejmocnější sněhová pokrývka leţela v horských oblastech v nadmořských výškách
nad 900 m n. m. Z hlediska vzniku povodňové situace však nepředstavovala váţnou hrozbu.
Tou byly sněhové zásoby v polohách do 700 m n. m., a to vzhledem k větší plošné rozsáhlosti
území o těchto nadmořských výškách a větší rychlosti tání při prudké oblevě. Oteplení a
dešťové sráţky tedy způsobily velmi rychlé tání sněhové pokrývky především v niţších
a středních polohách, které vyvrcholilo 27. března. Dne 31. března byly polohy do 700 m n.
m. prakticky jiţ beze sněhu.
Průběh povodně v povodích hlavních řek
Vzestup hladin se projevil nejvíce na vodních tocích, které pramení na Českomoravské
vrchovině či protékají jejím územím a rovněţ na tocích, které protékají územím střední
Moravy nebo sbírají přítoky z tohoto území. Jmenovitě se jednalo o celou Sázavu a Luţnici
s přítoky, v povodí Moravy o vlastní Moravu od Moravičan s přítoky Moravskou Sázavou a
Třebůvkou a v povodí Dyje zejména o vlastní Dyji a o Jihlavu. Kulminace nastaly většinou
v období od 28. března do 1. dubna 2006. Vzhledem k příčinám povodně bylo jejím
charakteristickým rysem velmi dlouhé trvání, kdy povodňové stavy na některých tocích
přetrvávaly více neţ 10 dní.
Extremita povodně v jednotlivých povodích hlavních řek České republiky byla poměrně
rozmanitá. V povodí Vltavy byly značně rozvodněny pravostranné přítoky, a to Luţnice
(50letý průtok v Bechyni) a Sázava (20–50letý průtok v Nespekách), kdeţto na Otavě v Písku
nebyl dosaţen ani 5letý průtok. Rovněţ Vltava v Českých Budějovicích dosáhla pouze
5letého průtoku, k čemuţ přispěl i vliv vodních nádrţí Lipno a Římov. Berounka, jako
nejvýznamnější přítok Vltavy nad Prahou, byla v důsledku relativně malých sněhových zásob
rozvodněna jen nevýznamně. V Berouně nebylo dosaţeno ani 2letého průtoku.
Průběh povodně na dolním toku Vltavy a zprostředkovaně na středním a dolním toku
Labe byl ovlivněn transformačním účinkem nádrţe Orlík, kde byla zachycena podstatná část
objemu povodňové vlny, takţe ani v souhrnu s přítokem z Berounky a Sázavy nebyl v Praze
překročen třetí stupeň povodňové aktivity a nebyl dosaţen ani 5letý průtok.
Z toků v povodí Labe byly kromě Luţnice a Sázavy (a jejich přítoků) významněji
rozvodněny ještě některé menší a střední vodní toky, např. Metuje, Loučná, Novohradka,
Doubrava a Mrlina. Na těchto tocích byl místně dosaţen či překročen 20letý průtok.
Kulminační průtok Labe nad soutokem s Vltavou nepřekročil hodnotu odpovídající
20leté době opakování (v Kostelci nad Labem) a pod soutokem v Mělníku byl zaznamenán
kulminační průtok s dobou opakování 5–10 let. Kulminační průtok na dolním toku Labe
v Ústí nad Labem a Děčíně nepřesáhl hodnotu 10letého průtoku také účinkem vodního díla
Nechranice, které zachytilo povodňovou vlnu z horního a především středního toku Ohře.
V povodí Moravy byla situace nejdramatičtější na horním a středním toku Dyje,
kde byl na přítoku do nádrţe Vranov výrazně překročen 100letý průtok, na odtoku
z nádrţe podstatně zmenšený transformačním účinkem nádrţe. Níţe po toku docházelo
156
VÚV T.G.M.
v důsledku rozlivů, řízených přelivů a také účinkem nádrţe Nové Mlýny k transformacím
povodňové vlny, takţe v Břeclavi byl dosaţen uţ jen 10letý průtok, ale značná část vody tekla
mimo vlastní koryto Dyje. V povodí Dyje došlo k rozvodnění prakticky všech přítoků
Svratky, zejména byla postiţena Jihlava se svými přítoky, kde byl místně dosaţen aţ 50letý
průtok (např. na Rokytné v Moravském Krumlově).
Na řece Moravě stoupala extremita povodně směrem po toku. V Olomouci byl vlivem
silně rozvodněných levostranných i pravostranných přítoků ze středních poloh (Moravská
Sázava, Třebůvka, Bystřice) překročen 20letý průtok. Bečva společně s dalšími přítoky
extremitu povodně Moravy zvětšila na 50letý průtok v Kroměříţi, s příspěvkem
rozvodněných levostranných přítoků pod Kroměříţí (z Bílých Karpat) dosáhl ve Stráţnici
průtok doby opakování 100let. Rozlivy pod Stráţnicí poté povodňovou vlnu transformovaly a
kulminační průtok se zmenšoval.
Poměrně málo bylo postiţeno povodí Odry, kde byl jen místně překročen 5letý průtok
(Odra nad Opavou v profilu Ostrava-Svinov).
Objemy odtoku povodňových vln
Výsledky analýzy objemů odtoku povodňových vln ve vybraných vodoměrných
stanicích ukázaly, ţe jarní povodeň 2006 byla významná nejen z hlediska velikosti
kulminačních průtoků, ale zejména co do objemů povodňových vln, jejichţ doba opakování
v některých vodoměrných stanicích na Neţárce, Luţnici, Moravě, Dyji a Jihlavě přesáhla
100 let. Takto extrémní objemy odtoku byly v některých profilech kombinovány
s kulminačními průtoky stejně nízké pravděpodobnosti překročení (např. v Podhradí na Dyji
či ve Stráţnici na Moravě). Ve většině ostatních posuzovaných profilů byly hodnoty dob
opakování objemu povodňové vlny výrazně větší neţ doby opakování kulminačních průtoků.
Meteorologické a hydrologické předpovědi
Meteorologické modely vyuţívané v ČHMÚ předpověděly v období před nástupem
povodní oteplení, a to přibliţně s týdenním předstihem. Mírně podcenily vrchol přílivu
teplého vzduchu 27. března a částečně další vzestup teplot na začátku dubna. Z výsledků
simulace meteorologickými modely vycházely předpovědi vzestupu teplot, které byly součástí
všeobecných předpovědí a výstraţných informací.
Modelové předpovědi sráţek, i kdyţ sráţky patří k obtíţněji předpověditelným
meteorologickým prvkům, byly většinou úspěšné, jak z hlediska mnoţství, tak i jejich
regionalizace. Jejich chyby byly na obvyklé úrovni. Z modelových výstupů vycházely
i předpovědi sráţek a teplot pouţité jako vstupy hydrologických modelů.
Hydrologické předpovědní systémy se v průběhu povodně osvědčily. Vydané
předpovědi průtoků byly většinou úspěšné. Větší vzniklé rozdíly (i kdyţ v rámci kritérií
úspěšnosti) mezi předpovědí na 24 a 48 hodin a skutečností vyplývaly z nejistoty vstupních
dat.
Vydané výstrahy a informační zprávy hlásné a předpovědní povodňové sluţby ČHMÚ
časově i prostorově signalizovaly skutečný vývoj z hlediska dosaţení stupňů povodňové
aktivity, dalších tendencí, výskytu kulminačních průtoků a v klíčových profilech i vodních
stavů. Tyto informace sehrály významnou roli v celém systému ochrany před povodněmi.
Potvrdila se účelnost dalšího rozvoje meteorologických a hydrologických předpovědních
systémů a měřících sítí, které umoţní zpřesnit jejich vstupy.
Četnost výskytu povodní
157
VÚV T.G.M.
Jarní povodeň 2006 byla porovnána s obdobnými případy v minulosti. Výsledky
ukázaly, ţe příčinné faktory tohoto typu povodní zahrnují teplotně podnormální, tedy mrazivá
zimní období (prosinec–únor), s převáţně nadnormálními sráţkami zejména ve formě sněhu.
Na rozdíl od jarní povodně 2006 se u historických případů často během dlouhého
období mrazů vytvořil extrémně silný zámrz, který se stal během odchodu ledu za povodně
mnohdy nejproblematičtější okolností. V současnosti jsou ledové jevy na řadě úseků toků
eliminovány vlivem přehradních nádrţí, avšak délka nepřerušovaného trvání teplot
pod bodem mrazu byla v roce 2006 kratší neţ v analyzovaných historických případech a tyto
jevy se tedy nedají na některých tocích do budoucna vyloučit.
Z regionálního hlediska ukazuje letošní případ i analyzované historické povodně
na vyšší náchylnost na tento typ povodní u toků s pramennou částí povodí na Českomoravské
vrchovině.
Bylo ukázáno, ţe se v minulosti několik povodní tohoto typu vyskytlo v poměrně
krátkém období. Stalo se tak ve 20. či 50. nebo 60. letech devatenáctého století a ve 40. letech
dvacátého století, kdy se obdobné povodňové případy vyskytly krátce za sebou v letech 1940,
1941 a 1947. Přitom se povodňové události mohou střídat i se suchými roky.
Z výskytu několika významných aţ katastrofálních povodní takřka všech typů (zimních
a letních regionálních povodní i četných povodní z přívalových sráţek) na území naší
republiky v posledních přibliţně 10 letech lze usuzovat, ţe po období druhé poloviny
20. století, kdy byla četnost povodní malá, jsme vstoupili do periody, kdy můţeme výskyt
dalších velkých povodní očekávat.
Vliv manipulací na nádrţích a rozlivů v inundačních územích
Poměrně rozmanitému zatíţení jednotlivých povodí za povodně odpovídal podíl nádrţí
či soustav na ovlivnění povodňových průtoků. Nejnepříznivější situace vznikla na horní Dyji,
kde přítok do nádrţe Vranov významně překročil 100letý průtok. V ostatních povodích se
doby opakování přítoků do nádrţí pohybovaly většinou do 20letých průtoků a výjimečně
do 50letých průtoků.
Z provedeného vyhodnocení průběhu povodně lze konstatovat, ţe vliv nádrţí
na zmenšení průtoků byl pozitivní a manipulace probíhaly v souladu s platnými
manipulačními řády nebo dle rozhodnutí vodoprávních úřadů či povodňových orgánů.
Z rozborů manipulací na posuzovaných vodních dílech vyplývá, ţe ochranné a zásobní
prostory vypuštěné před jejím začátkem byly pro zachycení povodňových objemů ve většině
případů dostačující. Pouze ojediněle, zejména u vodárenských nádrţí, které nemají vymezený
ovladatelný ochranný prostor, došlo k částečnému zaplnění neovladatelného prostoru.
Zlepšení informačního zajištění prevence před negativními účinky nejen jarních
povodní závisí na modernizaci, rozšiřování a automatizaci vodoměrných, sráţkoměrných
stanic a hlásných profilů včetně spolehlivého přenosu dat. Nadále je nutné zkvalitňovat,
zpřesňovat předpovědní systémy (sráţko-odtokové modely) s cílem prodluţování předstihu
doby předpovědí tak, aby bylo moţné optimalizovat vyuţití jednotlivých prostorů v nádrţích i
ve vazbě na další účely vodních děl. Důleţitou podmínkou pro vhodné vyuţívání informací je
jejich správná interpretace.
Na základě rozboru zkušeností získaných v průběhu jarní povodně je účelné
aktualizovat řadu manipulačních řádů významných vodních děl. Pozornost by měla být
zaměřena zejména na přešetření neškodných průtoků, stupňů povodňové aktivity a upřesnění
postupů uvolňování zásobních prostorů před nástupem povodní, při kterém je třeba brát ohled
158
VÚV T.G.M.
na moţná rizika omezení dalších účelů nádrţí (např. u vodárenských nádrţí zhoršení kvality
vody apod.).
S povodňovou problematikou a specielně s hodnotami neškodných průtoků souvisí
proces stanovování a vyhlašování záplavových území jako jeden z kroků omezování výše
potenciálních škod. Tento proces je třeba zaměřit na nejvíce exponované oblasti a urychlit jej.
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu byla po celou dobu trvání jarní povodně
hodnocená významná vodní díla plně provozuschopná; tělesa hrází a funkční objekty byly
stabilní a bezpečné. Povodeň byla převedena bezpečně s příslušnými rezervami, neboť
v ţádném přehradním profilu nebyla dosaţena stanovená maximální hladina v nádrţi. Při jarní
povodni 2006 na významných vodních dílech I. a II. kategorie nedošlo ke vzniku
významných škod.
Pro zvýšení spolehlivosti ochranné funkce rybníků je důleţité významné z nich vybavit
aktuálními manipulačními a provozními řády a zařadit je do systému hlásné sluţby. Současně
je nezbytné v krátké době přešetřit bezpečnost při povodních a přijmout vhodná nápravná
opatření (nouzová opatření ke zvýšení kapacity bezpečnostních zařízení a ochrany koruny
hráze před erozí při přelití, doplnění nehrazenými přelivy, příp. nouzovými a terénními
přelivy apod.).
Ovlivnění kvality vody
Zhodnocením dostupných výsledků monitoringu státní sítě sledování jakosti vody
v tocích a dat mimořádného monitoringu změn kvality vody vlivem jarních záplav bylo
zjištěno, ţe téměř na celém zaplaveném území došlo ke zhoršení kvality vody v tocích,
v některých parametrech (např. nerozpuštěné látky, těţké kovy) aţ o 4 třídy jakosti podle
ČSN 75 7221 (tj. aţ na velmi silně znečištěnou vodu) a v mnoha případech k překročení
limitů Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Nejhorší situace byla zjištěna na Labi a Vltavě před
soutokem s Labem. K méně významnému zhoršení kvality vody došlo v řece Opavě, Jihlavě a
Dyji. Po odeznění povodňových průtoků poklesly v poměrně krátké době koncentrace
znečisťujících látek na původní hodnoty.
Z analýz vzorků zemin a stagnujících vod, odebraných v dolních úsecích zaplavených
oblastí významných toků, byla zjištěna kontaminace ţivotního prostředí rizikovými polutanty
(PAU, AOX, NEL, rtuť, arsen aj.).
Zhodnocením dat z monitoringu státní sítě sledování jakosti podzemních vod byl
u mělkých vrtů zjištěn negativní dopad povodní – došlo ke zvýšení obsahu některých aniontů,
kovů a organických mikropolutantů.
Sledováním dynamiky změn kvality vody ve vodárenských nádrţích bylo zjištěno, ţe
téměř ve všech nádrţích v postiţené oblasti došlo po předvypuštění jejich zásobního prostoru
před očekávanou povodní a jeho naplnění kontaminovanou záplavovou vodu ke zhoršení
kvality zdrojů vody, coţ vyvolalo potřebu její náročnější úpravy. Z kontrol, prováděných
orgány ochrany veřejného zdraví, vyplynulo, ţe realizací vhodně navrţených technických
opatření při úpravě vody na vodu pitnou, byla zajištěna dodávka pitné vody z veřejných
vodovodů v poţadované jakosti. Kontrolované individuální zdroje pitné vody měly rovněţ
zhoršenou kvalitu.
Vlivem zaplavení ČOV, obecních kanalizací a průmyslových zón nedošlo k významnému
plošnému zvýšení fekální kontaminace ani jiného rizikového polutantu, které by
představovalo zdravotní ohroţení.
159
VÚV T.G.M.
Činnost povodňových a krizových orgánů
Velký vliv na řízení a realizaci preventivních a operativních opatření ke zmírnění
následků povodně měla předpověď vzniku moţného povodňového nebezpečí a následná
včasná informovanost povodňových orgánů ze strany ČHMÚ a správců vodních toků.
Povodňové a krizové orgány ve všech oblastech dotčených povodní (zejména povodňové
orgány krajů a obcí s rozšířenou pravomocí) reagovaly na vznik povodňové situace včas,
jejich jednání, zasedání a komunikace se sloţkami IZS probíhala pravidelně a úspěšně byla
vyřešena naprostá většina vzniklých situací. Některá nebezpečí, jako např. ohroţení vodních
zdrojů pro Přerovsko, byla bez problémů vyřešena díky bdělosti členů povodňových komisí.
Včas byly řešeny také případy ohroţení objektů povodňových a krizových orgánů, coţ se
pozitivně projevilo na funkčnosti systému řízení.
Oproti povodním z minulých let byly následky na zdraví a počty zachraňovaných osob
menší, na coţ měla vliv i lepší informovanost obyvatelstva dosaţená i vyuţitím Internetu
(dostupnost předpovědí) a jeho ochota přizpůsobit se poţadavkům i doporučením sloţek
krizových i záchranných systémů.
Během povodňové situace se ukázalo, ţe mnohde stále není odpovídajícím způsobem
zajištěno předávání informací z profilů hlásné sluţby obcemi dle Metodického pokynu č.15
odboru ochrany vod Ministerstva ţivotního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní
povodňové sluţby (Věstník MŢP č. 9/2006). Předávání informace z těchto profilů
aţ na výjimky nefungovalo. V průběhu povodně 2006 nejvíce zhoršovaly povodňovou situaci
nenadálé rozlivy způsobené protrţením hrází, které nastaly na mnoha místech postiţeného
území.
V návaznosti na vývoj povodňového ohroţení byly aktivovány povodňové komise
obcí a krajů, které realizovaly úkoly vyplývající z povodňových plánů. Vzhledem k eskalaci
povodňové situace na území některých krajů a potřebě jejího zvládnutí za pomoci
krizových opatření byly postupně vyhlášeny hejtmany těchto krajů stavy nebezpečí
na ohroţeném území kraje, v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb.,
o krizovém řízení. Vláda České republiky následně dne 2. dubna 2006 vyhlásila nouzový
stav pro území 7 krajů. Nouzový stav byl vyhlášen nejprve do 10. dubna, později byl
prodlouţen do 19. dubna 2006. Po vyhlášení krizového stavu na daném území a aktivaci
krizových štábů se povodňové komise staly v souladu s § 39 odst. 2 výše uvedeného zákona
součástí krizových štábů krajů.
Na území, kde nebyl vyhlášen krizový stav (hlavní město Praha, Moravskoslezský
kraj a kraj Vysočina), povodňové komise krajů a obcí přijímaly nezbytná opatření k řešení
situace s vyuţitím zejména příslušných ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a
zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.
V komunikaci mezi sloţkami Integrovaného záchranného systému byl zaznamenán
problém s jedním typem vyuţívaných krizových mobilních telefonů. Tento problém byl dle
sdělení GŘ Hasičského záchranného sboru ČR řešen bezprostředně po povodni.
Na základě získaných zkušeností bude vhodné prověřit sloţení povodňových komisí a
krizových štábů, operujících v územní působnosti jednotlivých vodních děl, z hlediska vyuţití
nebo aktivní účasti vlastníků vodních děl (zejména státních podniků Povodí), hlavních
pracovníků technickobezpečnostního dohledu apod.
Stále je nutné klást důraz na roli územního plánování a na podporu protipovodňových
opatření.
160
VÚV T.G.M.
Dopady na obyvatelstvo a povodňové škody
Nejtragičtějším dopadem jarní povodně 2006 je ztráta 9 lidských ţivotů, jakkoli je tento
údaj niţší v porovnání se ztrátami na lidských ţivotech v důsledku povodní v roce 2002, která
si vyţádala 19 obětí a v roce 1997, kdy počet obětí dosáhl 60 lidských ţivotů.
Jarní povodeň 2006 způsobila škody, jejichţ celková výše dosáhla podle předběţných
odhadů 6 mld. Kč. Povodeň byla plošně rozsáhlá, postihla 799 obcí a v sedmi krajích bylo
nutné vyhlásit podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení stav nebezpečí. Podle zákona
č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiţeného ţivelní nebo jinou pohromou
byly tímto opatřením zabezpečeny finanční prostředky na poskytnutí státní pomoci při obnově
území postiţeného povodní. Z krajů byly nejvíce postiţeny Středočeský a Jihomoravský, kde
škody přesáhly 1 mld. Kč. Struktura škod v těchto krajích byla rozdílná. V Ústeckém kraji
byla téměř stejným dílem postiţena dopravní infrastruktura a bytový fond, kdeţto
v Jihomoravském kraji největší škody postihly zemědělství a lesnictví. Oproti předchozím
katastrofálním povodním v letech 1997 a 2002 byl bytový fond zasaţen relativně malou
měrou (8,2 %). Celkově největší škody byly zaznamenány na dopravní infrastruktuře
(37,1 %) a ve vodním hospodářství (24,6 %).
161

souhrnná zpráva - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Transkript

Podobné dokumenty

Struktura osídlení lidu s lineární keramikou ve

SEZNAM VODNÍCH DĚL V ČESKÉ REPUBLICE

2125_RURU - Město Vlašim

územně analytické podklady orp vlašim

Zpravodaj obce 2009 – léto

Rozšíření a početnost hojnějších druhů vodních ptáků v lednu 2010

Územní studie TŘEBOŇSKO NOVOHRADSKO

červenec 2016 - Hodkovice nad Mohelkou

Riziková analýza záplavových území