rychtářské

RYCHTÁŘSKÉ
LISTY
Ročník: V., číslo 17, vyšlo 25. 6. 2015
NEPRODEJNÉ!
www. pivovarnarychte.cz
RYCHTÁŘSKÁ 12°(KM)
II. ROČNÍK BĚHU PRO RADOST A CELOU RODINU
5. 9. 2014 - Cyklokemp Loděnice, Brná – Ústí nad Labem
Z
veme Vás na II.ročník příjemného běhu po Labské cyklostezce pro celou rodinu i pro radost, který pořádají Pivovar Hotel Na Rychtě a Cyklokemp Loděnice.
Kategorie - Rodinný běh - 1 km, Juniorský běh - 2 km (chlapci, dívky 8–11 let a 12–15 let),
Rychtářská 12°-12 km (muži, ženy). pokračování na str. 3
Uvnitř čísla najdete:
VEČERNÍ SPECIALITY str. 2
– zpestření stálé nabídky
GRILOVÁNÍ – fenomén léta
str. 4
TIPY NA PĚŠÍ VÝLETY str. 4
v okolí Pivovar Hotelu
na Rychtě
V. ÚSTECKÝ PIVNÍ
­JARMARK str. 6
- jak to všechno dopadlo?
Mazla můžete v létě „potkat“
i jinde než jen Na Rychtě str. 8
NA CO SE PTÁTE
­NEJČASTĚJI?
str. 8
„MUŽ, KTERÝ DAL PIVU
TVÁŘ“ ve Vietnamu
str. 9
aneb jak si vede české pivo
na Dálném východě.
POSÍLEJTE SVÉ FOTKY S MAZLEM!
Č
ekáme na ně a těšíme se, kam letos Mazla
vezmete. Máte na to celé léto, až do 20.
září 2015. Pak se to znovu rozjede a 100, 75
a 50 piv bude čekat na vaše hlasy.
CESTOVNÍ BALENÍ MAZLA ZAKOUPÍTE V NAŠÍ RESTAURACI A SNADNO HO
PŘIBALÍTE DO KUFRU ČI BATOHU,
NA VODU NEBO POD VODU.
Nezapomeňte ke každé fotce přidat
Soutěž
o 100 piv
své jméno, telefon a odkud je fotka pořízena! Na [email protected]
můžete poslat i ty, které jste již letos pořídili.
Soutěžit mohou jen fotografie s láhvemi nebo
s pivními obaly Mazla – skleněná
cestovní láhev či PET láhve. Výběr foto z předchozích ročníků.
ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Kláštěrní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01
e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945
REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018
Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138
EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected]
NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]
RYCHTA PODPOŘILA
­PIVNÍ­ ­SBĚRATELE
str. 10
BELGICKÁ LEKCE
str. 12
Západ Belgie, konkrétně region nazývaný Západní Flandry,
je slavný z několika důvodů.
Je to jediná část země ležící
u Severního moře, probíhala
tu nejkrutější fronta 1. světové
války a je to skutečné srdce
belgického pivovarnictví.
Volný přístup
na WI-FI
heslo: 475205018
Nezapomeňte nás
navštívit na: webu
pivovarnarychte.cz
PROVOZNÍ DOBA
Pondělí – sobota
10:30–24:00 hodin
Neděle
11:00–22:00
2015/03 Ročník: hodin
V., č. 17
1
VEČERNÍ SPECIALITY – zpestření stálé nabídky
Představujeme novou – letní verzi večerních specialit – to nejčerstvější jídlo z naší trouby!
Volit můžete mezi mladým lehkým masem nebo rybou.
V
naší kuchyni připravujeme především českou kuchyni v tradičních i moderních úpravách se snahou využívat lokální dodavatele a farmářské
potraviny.
Tentokrát si můžete každé úterý a čtvrtek dopřát vždy od 18:00
až do vyprodání:
ÚTERÝ – Telecí rolované hrudí s bylinkami, pečenými paprikami s korian-
189 Kč
drem a nokem pastyňákové kaše
ČTVRTEK - Grilovaná makrela v limetovém pestu s feferonkou, zázvorem
a opečenými bramborovými noky
179 Kč
INZERTNÍ PODMÍNKY – ROZMĚRY:
Sloupek Čtvrtka Třetinka Půlka Půlka výška
Celostrana 1/8
1/4
1/3
1/2
1/2
1/1
44 x 132 mm
92 x 132 mm
210 x 99 mm (čistý rozměr)
210 x 148 mm (čistý rozměr)
104 x 210 mm (čistý rozměr)
210 x 297 mm (čistý rozměr)
Uvedené ceny jsou bezDPH.
Cena: 750 Kč
Cena: 1500 Kč
Cena: 2000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 6000 Kč
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci. KONTAKT: V případě zájmu volejte: 778 064 991, nebo e-mailujte: [email protected]
2
2015/03 Ročník: V., č. 17
RYCHTÁŘSKÁ 12°(KM)
pokračování z 1. strany
Startovné je stejné jako loni - 100 Kč pro rodinný a hlavní závod a 50 Kč platí dětští závodníci. Startovné obsahuje:
• medaili, Rychtářský guláš, nealkoholické nebo alkoholické
pivo, pro děti limo a párek v rohlíku, vodu, energetické nápoje a ovoce na trati
• drobnou odměnu od sponzorů
Část výtěžku ze startovného poputuje na konto nadačního
fondu PLAMÍNEK NADĚJE na nákup sportovních potřeb pro
děti z Dětského domova Střekov, které se závodu také zúčastní.
Vítězové jednotlivých kategorií obdrží zajímavé ceny. Součástí
závodu bude tombola pro všechny běžce s hodnotnými výhrami
(sportovní zboží, registrace na Ústecký 1/2maraton, poukázky
na konzumaci Na Rychtě a další).
Registrace probíhá online na stránkách www.pivovarnarychte.cz.
Zde najdete i všechny potřebné informace o startu včetně možnosti ubytování, popisu trasy atd.
Běh doporučujeme jako vhodný trénink týden před V.RUNCZECH Ústeckým půlmaratonem 12. 9. 2015.
Všichni jste srdečně zváni.
Za organizační výbor Jiří Šťovíček
2015/03 Ročník: V., č. 17
3
GRILOVÁNÍ – FENOMÉN LÉTA
Víte jak si v létě správně připravit a ogrilovat steak, aby
byl šťavnatý? Stačí se držet pár základních rad od našeho šéfkuchaře Honzi Heřmánka a vždy si pochutnáte.
KROK 1 - TEPLOTA
Základem všeho je správná
teplota. Je jedno, jaký zvolíte
zdroj – zda to bude gril na dřevěné uhlí, plynový gril nebo
na elektriku. Každý z nich má
své pro a proti. Dřevěné uhlí
dá masu nejvýraznější chuť,
ale zase na něm hrozí spálení a tvorba nezdravých látek,
elektřina je naopak nejméně populární, ale nejzdravější. Důležité je, aby byl gril
rozpálený na teplotu
220 – 260 stupňů.
maso otočíme na druhou stranu a teplotu stáhneme na 180
stupňů, aby se nám v klidu dopeklo uvnitř a nebylo spálené.
KROK 3 – MARINOVÁNÍ A DOCHUCENÍ
Před grilováním steakové
maso není potřeba marinovat,
ani nakládat. Maso je dosta-
KROK 2
- PEČENÍ
Maso nejdříve krátce opečeme z jedné strany, aby se zatáhla
masová bílkovina a neutíkala nám masová šťáva. Pak
tečně prorostlé, má svůj
přírodní lůj, který se
grilováním rozpouští a maso ochutí.
Nakládáním do oleje akorát způsobíme, že maso neosychá, protože maso olej
nebo marinádu nevsaje,
pouze ho obalí. Z toho důvodu bychom se velkému ma-
rinování v oleji měli vyhnout
u všech mas. A pokud se přeci jen rozhodneme marinovat,
tak bez soli a to platí i pro kořenící směsi (sůl vytahuje šťávu
z masa). Pro nakládání masa se
běžně užívá stolní slunečnicový nebo řepkový olej, který je
nutné osušit aby olej nekapal
do zdroje tepla a nepřepaloval
se.
TIPY NA PĚŠÍ VÝLETY V OKOLÍ PIVOVAR HOTELU NA RYCHTĚ
P
řišli jste k nám na dobrý oběd a rádi byste ho spojili i s příjemným výletem nebo procházkou? Nebo naopak chcete
Na Rychtě svůj výletnický den zakončit? Pak pro Vás máme pár
příjemných turistických tipů.
mu mostu, kde se napojíme na červenou značku. Dál po labském
nábřeží k nádraží ČD Ústí n. L. – Střekov, odkud pokračujeme
po červené značce na hrad, prohlídka hradu, po žluté pod hrad,
přes hlavní silnici do Malířského koutku, přejdeme zdymadla
a zpět do města autobusem č. 15. Lze zvolit i opačný směr nebo
se vrátit do centra města po pravém břehu autobusem č. 17 nebo
č. 27 (zastávka „Pod hradem“).
VÝLET NA VĚTRUŠI A VRKOČ (5-8 km)
NA HRAD STŘEKOV – ZŘÍCENINU UMĚLCŮ,
MALÍŘSKÝ KOUTEK, ZDYMADLA (4,5 km)
Start: Pivovar Hotel Na Rychtě
Trasa: Pěšky podél hlavního nádraží ČD – podchodem a přes
most. Za mostem pokračujeme vpravo podél Labe k železniční4
2015/03 Ročník: V., č. 17
Start: Pivovar Hotel Na Rychtě
Trasa: L anovkou
z OC Fórum na Větr uši neb o p ěšky po žluté značce
od hlavního nádraží
ČD k železničnímu
viaduktu, přes mostek přes řeku Bílinu
na Větruši. Od Větruše po zelené značce cca 4 km lesem
Po opečení nebo ogrilování
nechte steak 5 – 7 minut odležet a zatím jej potírejte olivovým olejem a bylinkami. Ideální je si vyrobit svazek bylinek
– tzv. Bouquet garni a tímhle
přírodním štětečkem steaky
potírat. Báječně maso navoní.
Použít můžete cokoli – tymián,
rozmarýn, saturejku, estragon,
petržel a další.
KROK 4 – PŘÍLOHY
A OMÁČKY
Chuť masa si můžete naopak
zpestřit nekonečným množstvím druhů omáček a dipů
(bylinkové, česnekové, jogurtové, zeleninové a další). Steak
podáváme s pečenou zeleninou (papriky, cukety, lilek),
bagetou, chlebem nebo domácí focacciou.
TIP na rychlou zele-
ninovou salsu
Zeleninová salsa se hodí
ke všem masům (hovězí, vepřové, drůbeží) a je velmi rychlá.
Základem jsou rajčata rozkrájená na kousky – zbavená
jádřinců a oloupaná, cibule,
šalotka a česnek. Podle chuti
můžeme přidat cuketu, lilek,
papriku rozkrájené na stejné
kousky jako rajčata, Ochutíme bylinkami – libeček, petržel, drcený pepř, sůl a přidáme olivový olej. Vše řádně
promícháme a pro výraznější chuť můžeme přidat chilli
papričky.
TIPY NA ČERSTVÉ LETNÍ LIMONÁDY
1. OKURKOVÁ – fresh ze salátových okurek, třtinový
cukr, limeta, led, soda
2. JAHODOVÁ – fresh z čerstvých jahod, třtinový cukr,
limeta, led, soda
3. ZÁZVOROVÁ – drcený čerstvý zázvor, třtinový cukr,
limeta, led, soda
PITNÝ REŽIM
K LÉTU PATŘÍ TAKÉ!
S létem se pojí další fenomén - dostatečný pitný
režim. Obecně platí, že se
v létě, hlavně v horkých letních dnech, má vypít více tekutin než v zimě. Zdravý ovšem není ani opačný extrém,
tedy nadměrný příjem, neboť si zvyšujeme krevní tlak,
přetěžujeme krevní oběh,
mohou vznikat otoky nohou. Množství tekutin záleží na váze, výšce, fyzickému
výdeji.
Běžně se udává jako hraniční množství tekutin vypočtené podle vzorce „tělesná
výška v metrech na druhou“.
Např. žena měřící 1,6 m by
tedy za den neměla vypít více
než 2,5 l tekutin (1,6 x 1,6 =
2,56).tekutin – zhruba 1,5 až
2 l. Za horkých dní samozřejmě adekvátně více.
A protože se vám občas stane, že už nevíte „co pít“, nemáte chuť ani na vodu, ani
na čaj, džus je příliš sladký
a pivo si dát například nemůžete, pak si zkuste namíchat jednu z letních ovocných limonád. Výběru ovoce
a zeleniny se meze nekladou,
navíc freshe jsou osvěžující,
plné vitamínů a hodnotných
látek. nad řekou Labe k vodopádu na Podlešínském potoce. Od vodopádu pak po odbočce doprava na vyhlídkovou plošinu. Až se pokocháme vyhlídkou na labské údolí, jdeme zpět směrem k vodopádu – Vaňovský vodopád je vysoký 12m, zabočíme ostře vpravo
po zelené značce a podél Podlešínského potoka sejdeme až k úpatí Vrkoče (zajímavý pohled zdola). Poté se můžete vydat vlevo
po málo frekventované silnici (Čajkovského) do města, nebo
po žluté značce napravo podchodem pod tratí ČD na parkoviště
ve Vaňově. Zpět do centra města autobusem MHD (linkou č. 15).
Cíl: centrum města Ústí nad Labem – Pivovar Hotel Na Rychtě
BERTINO ÚDOLÍ – ERBENOVA VYHLÍDKA –
MARIÁNSKÁ SKÁLA NEBO ZOO – MARIÁNSKÝ MOST (8 km)
Start: Pivovar Hotel Na Rychtě
Trasa: Od hotelu na Mírovo náměstí a vpravo až na konec ulice Revoluční, přes velkou křižovatku vlevo a vzhůru Důlcemi
až k první esovité zatáčce, kde za garážovým dvorem vstoupíme do Bertina údolí. Pokračujeme podél Stříbrnického potoka
vzhůru do Stříbrníků. Dále přes sídliště v Doběticích vystoupáme
lesem na Erbenovu vyhlídku. Zpět se vracíme po zelené značce
na rozcestí v Doběticích, kde vpravo navážeme na modrou značku a přes Dobětice (konečná stanice trolejbusů č. 53 a 54) dojde-
me na Výstupní ulici. Pokračovat můžeme na Mariánskou skálu
a zpět do města nebo můžeme dojít Výstupní k hornímu vchodu
do ZOO (autobus č. 5). U dolní brány do ZOO v Krásném Březně je pak stanice trolejbusů č. 51, 55, 56, 57, 58, 59, které všechny
jedou do centra. K Mariánskému mostu lze odtud dojít také pěšky přes světelnou křižovatku za železničním viaduktem (pozor
na silný autoprovoz).
Cíl: centrum města Úst nad Labem – Pivovar Hotel Na Rychtě
Zdroj: www.usti-nad-labem.cz
2015/03 Ročník: V., č. 17
5
V. ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK
- jak to všechno dopadlo?
V
ýsledky letošní největší pivní akce v Ústí nad Labem, kde
jsme byli hlavním pořadatelem, nás mile překvapily. Nejenže přišlo rekordní množství návštěvníků, ale vytočilo se
i nejvíce piva a zúčastnilo se nejvíce minipivovarů. Kostelní
náměstí takřka praskalo ve švech. Idylce pomohlo i neuvěřitelně příjemné počasí. Jsme moc rádi, že jste si naši akci oblíbili
a už teď se těšíme na příští ročníky.
ÚDAJE O PIVNÍM JARMARKU, KTERÉ BY
VÁS MOHLY ZAJÍMAT:
• Během celého dne vás přišlo přes 20.000 návštěvníků (včetně dětí).
• Vytočilo se více než 18.000 piv z 26 minipivovarů.
• Účinkovalo 9 hudebních skupin, 6 divadelních a dalších souborů, celkem se o zábavu staralo přes 100 lidí.
• Na charitu pro Vašíka Svobodu věnovaly pivovary z prodeje
piva 9.550 Kč, do kasičky se vybralo dalších 1.918 Kč a 5.000 Kč
dostala rodina od Optiky Formánková a syn.
• Na přípravě celé akce pracuje pouze 6 členný tým, kde každý
má svůj úkol. Průběžně téměř během celého roku se tým schází
a dává vše dohromady. • Připravit Ústecký pivní jarmark je práce na celý rok - když jeden
ročník skončí, začíná se připravovat další.
VÝSLEDKY 2015
MÁZ Ústeckého jarmarku je určen odbornou porotou.
MÁZ Ústeckého deníku vybrali sami čtenáři.
KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK:
1. Purkmistr Plzeň - Purkmistr světlý ležák
2. Monopol Teplice - Monopol světlý ležák
3. Suchdol Praha - Suchdolský Jeník světlý ležák
KATEGORIE POLOTMAVÝ A TMAVÝ
LEŽÁK:
1. Chalupník Pernštejn - Harmonie tmavý ležák
2. Zámecký pivovar Chyše - Prokop tmavý ležák
3. Monopol Teplice - Karlík polotmavý ležák
KATEGORIE SPECIÁLNÍ A OCHUCENÉ
PIVO:
1. Monopol Teplice - ALE Monopol
2. Zámecký pivovar Chyše - Vídeňské červené
3. Domácí pivovar Velký rybník - IPA Bledá tvář
MÁZ ÚSTEKÉHO DENÍKU 1. pivovar Na Rychtě Ústí nad Labem
2. pivotéka Království piva Chomutov
3. pivovar Bernard Humpolec
6
2015/03 Ročník: V., č. 17
B.B. ART PRODUCTION – BEZ NICH BY SE
ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK NEKONAL
Představujeme hlavní osobu – produkčního, organizátora, hudebníka a majitele firmy B.B. Art production – Hynka Vernera, kterého jsme trochu vyzpovídali.
Kdo je B.B. Art Production?
Jsem to já jako fyzická osoba. Nejdůležitější ale je, že mám
kolem sebe spoustu skvělých lidí, se kterými spolupracuji
a bez nich by to nešlo.
Co nám prozradíš o sobě Hynku
– co vlastně všechno děláš?
Jsem hudebník (bubeník skupiny The Boom), promotér, ale
i technolog u výrobce nábytku Spol. a2 interier. Co dělá a jaké služby
nabízí tvoje firma?
B. B. Art Production
se zabývá především
produkční a rentalovou činností. Pořádá,
organizačně a technicky zajišťuje kulturní, hudební a společenské akce a festivaly. Zajišťuje ozvučení,
podia, osvětlení a další technické věci,
stagemanagering,
Backline (pronájem
hudebních nástrojů
a aparatur včetně servisu) především pro
zahraniční skupiny.
Veškeré organizační
a další činnosti spojené s pořádáním akcí.
Máš nějaké pracovní kuriozity?
Mezi kuriozity patří zajištění speciálního klávesového nástroje Hammond organ (Hammondovy varhany) se dvěma
tzv. „Leslie speaker“ pro amerického skladatele a hudebníka
Al Koopera. S jeho speciálním požadavkem si neporadila ani
velká německá firma. Nám se to povedlo :) Kuriozitou je, že
jsme se pak v rozhovoru dočetli, že Al Kooper nikdy takový
nástroj nevlastil :)
Jaké akce řadíš mezi nejpovedenější?
Mezi nejpovedenější akce bych zařadil především vánoční
benefiční koncerty The Boom s orchestrem s účastí zahraničních a českých hostů. Na akci vystoupili např. Tony Sheridan, Petr Best, bratři Neckářovi a spousta dalších skvělých
umělců. Také každý rok vydařený festival Trutnoff, koncerty
Sweet, Slade, Alphaville a ústecký Jazz fest. No a samozřejmě Ústecký pivní jarmark.
Jaké akce nejraději děláš?
Všechny, které jsou povedené.
2015/03 Ročník: V., č. 17
7
Jak se daří skloubit soukromí a práce promotéra a hudebníka?
Daří, jen je potřeba udělat maximum pro všechno! Co připravujete - další plány a novinky
v agentuře i s The Boom?
Chtěl bych obnovit festivalovou přehlídku regionálních skupin.
Rád bych, kdybychom s The Boom natočili pár písní v novém ústeckém Tajném studiu, a pak bych rád připravil výroční 25. Vánoční koncert The Boom s dalšími zajímavými hosty. Příští rok
bychom s Boomáky a orchestrem chtěli opět navštívit Liverpool.
Jak relaxuješ a kam se chystáš na dovolenou?
Relexuji především s dětmi, v přírodě, u vody, na horách. Dovolenou nikdy moc neplánuju, prostě se s dětma sbalíme a někam vyrazíme :)
FOTOSOUTĚŽ „S PIVEM NA RYCHTĚ“ 2015
1. místo - Zuzana Hofová - "Jezevčík se Zeleným pivem" - 226
hlasů - kupon 1500 Kč
2. místo - Petr Salon - "Lidé u pivních varen" - 187 hlasů ­kupon 1000 Kč
3. místo - David Benedikt - "Slavíme Na Rychtě" - 63 hlasů kupon 500 Kč
První tři vítězové si odnesli ještě PET láhev piva Mazel.
4.místo - neb to bylo "o prsa" - Jaroslav Polanecký - "Dáma
s půllitrem" - 58 hlasů - kupon 300 Kč
Cena Sympatie (za odvážnost) - "Na pivo pod stůl" - kupon 150 Kč
Mazla můžete v létě „potkat“
i jinde než jen Na Rychtě
Pokud máte namířeno na nějaký letní pivní festival
nebo pivní akci, a rádi byste si dali i své oblíbené ústecké
pivo Mazel, pak můžete na těchto několika akcích.
19.-20. 6. – Náplavka Praha
– festival malých a mini českých pivovarů
– www.pivonanaplavce.cz
18. 7. – Pivní slavnosti
Nepomuk
– pivo.nepomuk.cz
1.-2. 8. – Ardéche FRANCIE
– slavnosti vinařství
4.-5. 9. – Dočesná Žatec
– www.docesna.cz
19. 9. – Pivní festival – Slunce ve skle – Plzeň
– www.slunceveskle.cz
Na co se ptáte nejčastěji?
Platí stále nabídka „pivo zdarma k ubytování“?
Ano. Každý host, který má u nás nárok na slevu (každý druhý příjezd, víkendový pobyt či pobyt na více dnů nebo ve více
pokojích najednou) si může vybrat zda by rád 10% slevu
z ceny nebo neomezenou konzumaci piva.
Plánujete vlastní parkování?
Ano, parkoviště se buduje přímo před Pivovar Hotelem
Na Rychtě. Pro hotelové hosty bude k dispozici 10 míst. V případě volného místa jej budou moci využít i hosté restaurace.
Nebude speciální uzamykatelná místnost pro kola?
Bude. Pod prostory parkoviště se počítá i s vlastní místností
pro kola.
Je stále nutná rezervace stolů?
Rezervaci doporučujeme hlavně pro velké skupiny a pro dny
jako je pátek či sobota. Přes léto je otevřena zahrádka (zavřeno
pouze v chladném počasí). Rezervace píšeme o 15 – 30 minut
dříve, aby pokud u stolu někdo sedí, se stačil včas připravit pro
rezervovaného hosta.
Budou i další pivní speciály?
Ano, plánujeme zařadit do pivní nabídky i další speciály. Vše
je ale závislé na místě v pivovaru a uskladnění. Nové prostory,
které se budují před Rychtou by nám měli pomoci.
Rozvážíte vaše pivo? Je k dostání i mimo Ústí nad Labem?
Ne, naše piva jsou k dostání pouze v Pivovar Hotelu Na Rychtě. Prodáváme je stáčená v PET láhvích, v cestovním balení
vhodné i jako suvenýr nebo vám natočíme do džbánku. S novým prostorem připravujeme i službu – Pivní pohotovost. Kdy
si budete moci objednat a odvézt soudek Mazla sebou a půjčíme vám i pípu.
8
2015/03 Ročník: V., č. 17
„MUŽ, KTERÝ DAL PIVU TVÁŘ“ VE VIETNAMU
aneb jak si vede české pivo na Dálném východě.
Ochranná známka Pivovaru Březňák s usměvavou tváří Victora Cibicha, velkobřezenského přednosty železniční stanice,
byla poprvé zaregistrována roku 1906. Během uplynulého staletí pod touto značkou prodává svá piva nejen mateřský závod
ve Velkém Březně, ale přivlastnily si ji rovněž pivovary v USA,
Uruguay, Kostarice, Francii, Itálii a Rumunsku. Že při své pouti za pivovarskou historií narazím na obličej páně Cibichův
také na Dálném východě, to jsem netušil.
P
řed několika lety mne zavedly pracovní povinnosti do hlavního města Vietnamu
– Hanoje. Spolupracoval jsem
na projektu řetězce restaurací
HOAVIEN investora pana NGO
HONG CHUYEN, který je nejen
velmi úspěšným podnikatelem,
ale zároveň honorárním konzulem České republiky ve Vietnamu. V minulosti patřil mezi několik desítek tisíc vietnamských
studentů, kteří v sedmdesátých
a osmdesátých letech studovali v bývalém Československu
a mnozí z nich tvoří současnou
ekonomickou elitu dramaticky
se rozvíjejícího státu. O výhodu
spolupráce s tímto „spřáteleným
výsadkem“, vzdělaným, jazykově
včetně češtiny vybaveným a eko-
nomicky silným, jsme se v devadesátých letech připravili naivní
zahraniční politikou sami, k radosti konkurentů z Japonska, Jižní Koreje, USA, Austrálie a západní Evropy. O to těžší je znovuzískání ztracených pozic.
Roční přírůstek HDP této třinácté nejlidnatější země světa
je na úrovni 8 % a stovky nejvýznamnějších světových firem
budují o překot své závody , využívajíc výhod pilné, skromné
a levné pracovní síly. A nejen to.
Přitahují je rovněž velmi měkké
pracovně - bezpečnostní a ekologické předpisy. To vše pak umožňuje zaplavovat světové trhy levným zbožím všeho druhu, kterému “bohatý, zhýčkaný a líný bílý
sever“ nedokáže konkurovat.
Počet obyvatel zde stoupá ročně
okolo 2,5 % a cestovní průvodci
jako prestižní Lonely Planet, nestíhají opravovat rychle se měnící počty a data. Tak v roce 2000
zaznamenává písemný průvodce
77 milionů obyvatel, v roce 2003
už 83,5 milionů a místní znalci
odhadují současný stav na 100
milionů obyvatel. Gramotnost
dosahuje obdivuhodných 82 –
94 %. Tak moc se vzájemně liší
jednotlivé zdroje. Obdobný vývoj populace v hlavním městě
znamená, že Hanoj má dnes podstatně více než uváděných 3,5 milionu obyvatel.
Tři náboženské a filosofické
směry a to buddhismus, taoismus a konfucianismus během
doby postupně splynuly v jeden
– tak zvaný vietnamský buddhismus. Ten vyznává většina obyvatel země. Kolem 10 % je katolíků
a 0,5 % muslimů. Nejde o žádný monolitický národní celek.
Na území 4,5 x větším než Česká republika se vyskytuje více jak
padesát etnických skupin, často
velmi odlišných. Kdysi výrazný
vliv koloniální Francie, která zde
panovala od roku 1858, skončil
ani ne tak válečnou porážkou,
ale doslova výpraskem, kterého
se nafoukané koloniální mocnosti dostalo v bitvě u Dien Bien
Phu roku 1954. Mimo architektury, koňaku a jazyka, přinesli
Francouzi do země i pivo.
Takže zpět k místnímu pivovarnictví. V hlavním městě Hanoji operují dva komerční pivovary vystavující každý po milionu hektolitrů piva. Vedle dvou
velkých zde vaří i deset, dnes
pravděpodobně víc, restauračních pivovarů. Většina z nich
je vybavena českou technologií a odebírá český slad a chmel.
V několika z nich vaří také čeští sládci. Nezapomenutelné bylo
setkání se sládkem pivovaru Pragold – pokračovatelem slavného
pivovarského rodu Kašparů, původem z východních Čech. Ten,
protože své místní asistenty všemu potřebnému naučil a pivovar šlape jak má, aby se nenudil,
vyrábí uzeniny. Takže jsme byli
uctěni v pivovaru širokou škálou
výrobků pana sládka. A protože
jsme ve Vietnamu, jen dodám
jednu zdejší průpovídku: „ Svýho psa bych nikdy nejedl, ale sousedova s chutí!“
Páni místní podnikatelé nejsou
žádní troškaři. Když minipivovar
s hospodou, tak pořádný. Spolupracoval jsem zatím na interiérech třech z nich a měly kapacitu
od 700 do 1200 míst u stolu. Jen
pro srovnání, největší česká restaurace Na spilce v Plzeňském
Prazdroji disponuje 650 židlemi. V Hanoji a Saigonu je celkem dvacet minipivovarů, které
vaří 1000 až 3500 hl piva ročně..
A rychle se staví další. Lidé totiž,
2015/03 Ročník: V., č. 17
9
alespoň ti kteří na to mají, chtějí
něco víc než konfekční „europivo“, kdy nepoznáte, které je které.
Chtějí prostě pivní zážitek.
Z mého pohledu, člověka zabývajícího se pivovarskou historií,
se velmi zajímavým jevil pivovar,
používající logotyp pocházející
z motivů dvou českých pivovarů BŘEZŇÁK a GAMBRINUS.
Tj. portrétu Victora Cibicha, který tvoří ochrannou známku mateřského pivovaru od roku 1906
a názvu Gambrinuz s téměř iden-
tickým typem písma, ale změnou
poslední souhlásky. Jakmile jsme
však v noční restauraci plné „zlaté mládeže“ svíjející se při „techno“ hudbě začali fotografovat,
ochranka ihned zasáhla a manažer nás po rychlém vypití malého
piva vypoklonkoval a nenechal
odnést ani hlavičkovou účtenku
s logem. Byl přehnaně zdvořilý,
nabízel všechny možné služby
včetně dámských, až na to nešťastné fotografování. Tak jsme
se přesvědčili, jak malý je pivo-
varský svět i v čtyřmilionové metropoli, kde každý ví o každém,
zvláště pak v branži.
HOAVIEN je v Hanoji nejmladším a jubilejním, desátým
restauračním pivovarem . Technologii, výčepní a chladicí techniku, suroviny a „jak na to“, dodaly české firmy PIVO Praha
a LUKR Plzeň. A protože po staletí v pivovarském světě platí, že
český sládek je zárukou úspěchu,
investor, majitel a honorární konzul v jedné osobě, angažuje vždy
pro prvních několik měsíců jen
českého sládka. V tomto případě
jím je mladý, čtyřiatřicetiletý Tomáš Hub původem od Nového
Jičína, jehož poslední českou štací byl pivovar Bráník v polovině
let devadesátých. Od té doby ho
to táhne na Východ. Vařil v Rusku, na Filipinách, Tchaj-wanu
a Vietnamu a všude především
piva světlá, charakterem ryze česká, plzeňského typu.
Pivovar slavnostně otevíral
český velvyslanec za účasti společenské metropolitní smetánky a místní české podnikatelské
kolonie. Druhý den po otevření,
k našemu velkému překvapení, hospoda nabitá k prasknutí. Žádný pomalý rozjezd či 100
dnů hájení. Na evropské poměry
přezaměstnáno, neboť v hospodě je 65 členů personálu. Na první pohled je vidět, že jsou včera
sebráni takříkajíc „z ulice“, ale
nedostatek profesionality nahrazují amatérským nadšením, snahou se učit a hlavně ! Úsměvem,
který vám nepřipadá ani trochu
hraný a studený!
Pan honorární konzul se vyzná
a obratně si počíná nejen v podnikání. Ve svých restauracích
hostil už nejednu významnou
osobnost – českého preziden-
RYCHTA PODPOŘILA SBĚRATELE
J
iž po 47. se konalo mezinárodní setkání sběratelů pivních suvenýrů. Pivovar Na Rychtě mezi jinými regionálními pivovary
tradičně podpořil sběratele cenami do tomboly, konkrétně oblíbeným Mazlem v PET láhvích. „Byli jsme velice rádi, že nám Pivovar Na Rychtě poskytl své výrobky.
Troufám si říci,
že to byly nejhodnotnější ceny
a z fotek výherců je patrná velká
radost. Pivo bylo
vychlazené, tak
se dalo hned konzumovat“, řekl
předseda zdejšího
10
2015/03 Ročník: V., č. 17
klubu sběratelů Hynek Troutnar. „Návštěvnost se blížila 100, což
dalece předčilo naše očekávání. Ceny nám pomohli zafinancovat
pronájem sálu v Domě kultury. Po skončení akce několik účastníků pak zamířilo posedět na oblíbené dvě Na Rychtu“.
ta Klause či premiéra Zemana
nevyjímaje.
Minipivovar s restaurací
HOAVIEN vystavuje a prodává
kolem 300 hl měsíčně, ve dvou
druzích nefiltrovaného piva.
Světlý ležák plzeňského typu
střední hořkosti s dlouhým dozníváním a středním prokvašením je velmi populární a stojí
28000 dongů místní měny. Vyjádřeno v dolarech to činí 1,75
USD. Ostatně dolar je druhá, polooficiální měna, s kterou umí
zacházet od hotelového vrátného, taxikáře až po zelinářku či
prodejce čehokoliv. Prostě každý,
včetně státních úředníků, celníky
nevyjímaje, dolar neodmítne.
Druhým pivem, vařeným sládkem Tomášem, je tmavý ležák
„Flekovského typu“, s výrazným
praženým vkusem a suchým
dozníváním.
Vedle piv vlastních si můžete
dopřát lahvový Prazdroj a za třetinku zaplatíte 52,50 Kč. I když to
není žádná láce, kam se hrabou
na ceny v matičce Praze – a navíc, často doprovázené studeným
čumákem číšníkovým.
Co nabízí jídelníček? V této,
nikoli levné restauraci zaměřené na vyšší střední třídu, velmi
připomíná nabídku běžné pražské hospody, obohacenou však
o mnohá jídla z plodů moře. Tak
například :
• č eský smažený sýr
99 Kč
• vepřové na grilu
77 Kč
• g rilované vepřové žebírko198 Kč
• g rilovaná jehněčí kýta 248 Kč
• vepřový „rizek“
85 Kč
(v anglické i vietnamské verzi
jídelníčku opravdu „rizek“)
A další jídla z mořských ryb
v ceně od 180–360 Kč v přepočtu.
Nenechte se však zmýlit.
I ve vietnamském hlavním městě se skvěle najíte za velmi levné
ceny od 1 USD počínaje.
Co nemohu opominout je dojem, respektive šok, kterému lze
říkat „dopravní“. Snad každý
dospělý Vietnamec vlastní motocykl. Počet automobilů roste
geometrickou řadou. Ten kdo
nemá to či ono, má bicykl nebo
rikšu. A teď si představte miliony zmíněných dopravních prostředků v chaosu, kde nikdo nedodržuje nic.
Sbírání pivních suvenýrů má v Ústí dlouholetou tradici. Zdejší
LABOLOG CLUB, jak zní jeho jméno, vznikl v roce 1967 a v dobách největší slávy sdružoval až 486 sběratelů z celého tehdejšího
Československa. Vydával i vlastní časopis. Jeho mezinárodní burzy
byly vyhlášené a sházeli se na nich sběratelé z celé Evropy, jak z východu, tak západu. Zajímavostí bylo, že burzu využívaly ke scházení i rodiny z NSR A NDR, rozdělené železnou oponou. Zdejší sběratelé patří mezi světovou špičku, vždyť v Ústí je i největší sbírka
etiket v ČR, čítající ke 400 000 exemplářům z celého světa.
Tedy nahlíženo evropskými
měřítky. Na semaforech zelenou nebo červenou, zákazy vjezdu, zastavení nebo předjíždění,
jednosměrné ulice. Výsledek?
Za celý týden jsme neviděli jedinou nehodu, havárii či srážku. Ba co víc. Pořád se jede a nikde nestojíte v koloně ani minutu. To nemluvím o venkově, ale
o čtyřmilionové (možná pěti)
metropoli.
Jak je to jenom možné? Stačí jediné slovo – tolerance. Posloužím
malým příkladem. Proti smečce
dvou set motocyklů a aut jede
proti proudu v jednosměrné ulici žena s dvěmi dětmi na hondě.
Jedno před sebou má mezi pažemi, druhé si za jízdy prohlíží
komiks. Máma i děti mají roušky přes ústa. Hejno se s pochopením otevře a za motocyklem
opět uzavře, aniž si někdo ťuká
na čelo nebo nadává. Chodec
vstoupí bez rozhlédnutí či pokřižování do vozovky a živý se dostane na druhou stranu bulváru.
Zázrak? Ve Vietnamu norma.
Když vám nejdou na auťáku
světla, brzdy nebo motor – to vše
se dá přežít. Běda však, když s­ elže
klakson. To jste vyřízeni a auťák
nutno odstavit. Bez klaksonu
je člověk zbytečný a automobil
může hodit se skály.
Dalším tématem, kterému se
nevyhnete, je „americká“ válka
(čti „vietnamská“), která skončila
v roce 1975, ale pozůstatky jsou
mnohde patrné dosud. Nejvíce
na válečných invalidech a dětech
otrávených jedovatým Agent
Orange. Protože jsou však místní
v pozici jasného vítěze války, mohou si dovolit velkorysost a vítat
americké či západní turisty bez
hořkosti a nenávisti.
A ještě jedno – úcta k vlastní
historii a osobnostem. Nám Čechům, známým svým cynismem,
připadá jak z jiného světa to, co
chovají Vietnamci k Ho Či Minovi, vůdci ozbrojeného odporu
proti Japoncům za II. světové války, později proti Francii a USA .
Přesto, že je prezident po smrti
od roku 1969, stojí před mauzoleem kilometrové fronty trpělivě
čekajících zástupů, aby na několik vteřin zahlédly balzamované
tělo vůdcovo .
To vše je Vietnam dneška!
„Dej Bůh štěstí!“ Ing. Petr Žižkovský
Bohužel dnes už o sběratelství takový zájem není, věk sběratelů se postupně zvyšuje a mladí mají jiné zájmy. Také se snížila
návštěvnost jednotlivých setkání. Vinu na tom má i shánění sběratelského materiálu pomocí aukčních portálů z pohodlí domova Možná máte doma i Vy nějaké ty etikety či tácky, tak je přijďte nabídnout na další setkání, které se bude konat 28. listopadu
od 8:00 do 11:00, opět v Domě kultury. Či se přijďte jen tak podívat. Třeba také vyhrajete nějakého toho Mazla. Hynek Troutnar
2015/03 Ročník: V., č. 17
11
Rychtářský
Belgická
LEKCE
Výprava k pivním
pramenům s JIŘÍM ŠKODOU
převzato z magazínu KOKTEJL
Západ Belgie, konkrétně region nazývaný Západní
Flandry, je slavný z několika důvodů. Je to jediná část
země ležící u Severního moře, probíhala tu nejkrutější
fronta 1. světové války a je to skutečné srdce belgického
pivovarnictví.
ěstečko Poperinge (dnes
MIZEJÍCÍ DĚDICTVÍ
M
má 20 tisíc obyvatel) bylo
za první světové války jedním
z pouhých dvou, které neokupovala německá armáda. Zatímco nedaleké Ypry byly v podstatě srovnány se zemí, do Poperinge se jezdili kurýrovat vojáci
z fronty. Ti hodně zranění končili
v polních lazaretech, ti s propustkou pak v některém z místních
hostinců a nevěstinců. A měli
štěstí, že ze všech měst v Belgii
zůstalo svobodné zrovna tohle,
Poperinge byl totiž belgickým
centrem pěstování chmele. Zůstal jím i dnes, ale čísla se radikálně změnila.
12
2015/03 Ročník: V., č. 17
Po celém světě se chmel pěstuje na zhruba 45 tisících hektarech
půdy. Česká republika si v této
kategorii drží slušné třetí místo
za Německem a USA s více než 4
tisíci hektary. Pivní velmoc Belgie se ale drží velmi zpátky, chmel
pěstuje na pouhých 158 hektarech a až na výjimky se všechna
pole nachází v okolí Poperinge.
Proč tomu tak je?
Joris Cambie je jedním z 23
belgických pěstitelů. Jeho cesta
k tomuto povolání byla v podstatě předurčena: „Můj otec byl
pěstitel, jeho otec také, i otec jeho
otce. A stejné to je z matčiny stra-
ny.“ Že v tradici pokračuje i jeho
syn, je tak vlastně logické. V okolí města se chmel pěstuje od 14.
století. Podobné kořeny tu má
hodně lidí, přesto málokdo pokračuje v rodinném podnikání.
„Chmelaři nemají nic jisté. Mění
se poptávka po odrůdách a trh
si vždy žádá to, čeho je nejméně.
Když se přizpůsobíte a začne se
FOTO: KRIS JACOBS/VISITFLANDERS
Myslíte si, že
rozumíte pivu?
Byl jsem na tom
podobně, než
jsem navštívil
Západní Flandry.
Joris Combie se
synem jsou jedněmi
z posledních belgických
pěstitelů chmele.
vám opět dařit, poptávka se zase
změní. Ne každý má na tohle trpělivost,“ vysvětluje Joris. „Navíc
je chmel trvale rostoucí rostlina.
Pokud chcete změnit odrůdu, je
to proces na několik let, kdy jste
v podstatě bez produkce.“
Belgičané se ve snaze zachránit
svou chmelařskou tradici snaží podporovat místní pěstitele.
Pivo nechme vařit
odborníky,
my se postaráme
o vodu
ČLEN SKUPINY PURUM KRAFT
POUZE POZNANÉ LZE CHRÁNIT
2015/03 Ročník: V., č. 17
13
Šéfkuchař Stefaan Couttenye
je průkopníkem pivní
gastronomie. Jeho restaurace
Hommelhof v městečku
Watou získala i několik
prestižních gastronomických
ocenění.
Zavedli značku Belgische Hop
(belgický chmel), kterou dostane
každé pivo, k jehož uvaření bylo
použito minimálně 50 % chmelu
z Belgie. Značka se přitom přiděluje jednotlivým pivům, ne pivovaru jako celku. Odborníci se navíc shodnou, že belgický chmel
si stále drží svou nadprůměrnou
kvalitu.
Joris Cambie ale stejně před lety
pro jistotu změnil strategii a začal
systematicky přecházet na ekologické zemědělství. Po bioproduktech je stále velká poptávka
a není tak náročné chmel na trhu
udat. Kromě pěstování chmele se
v posledních letech věnuje i vaření piva. Začal s jedním druhem,
Chris Vandewalle patří
k tisícům fanoušků piva,
kteří se rozhodli připravovat svůj oblíbený nápoj
v domácích
podmínkách.
eho Seizoensbrouwerij
patří k nejstylovějším
v oblasti.
14
2015/03 Ročník: V., č. 17
dnes vyrábí již tři. Vše ale v malém, podle svých slov chce být
i nadále především pěstitelem
a samotné vaření piva bere jako
doplněk. Za příběhy o vaření se
musíme tedy přesunout jinam.
TISÍC CHUTÍ
Minipivovary zažívají v České republice skutečný boom.
dobný, i když vlastně úplně jiný
boom zažívá také Belgie. Vaření
v malých provozech, případně
rovnou doma, je tu na vzestupu a počet značek už nedokáže
nikdo vysledovat. Někteří odhadují jejich počet na 1000, jiní
rovnou na 1500. Každý týden
vzniká nová, s novou chutí, novým příběhem. Co je pro našin-
Pivo se k sýru hodí mnohem
více než víno a lidé už si toho
začínají všímat
V mém kraji takřka není obce
nad 20 tisíc obyvatel, která by
neměla vlastní minipivovar. Po-
ce pravděpodobně nejzvláštnější, je způsob, jakým se pivo pije.
Zapomeňte na přecpané hospo-
dy a střídající se půllitry na stole.
Pořád jsme poblíž Francie, a tak
pití piva tu v lecčems připomíná konzumaci vína. Sedmičkové
láhve, zkoumání barvy, vůně…
Belgičané pivo rádi pijí, ale ještě raději o něm mluví. Nejlepší je, když se zkombinuje láska
k nápoji, rodinná tradice a záliba
v historii, protože kde jinde hledat ty nejlepší recepty než v částečně zapomenuté minulosti.
Alespoň to si myslí Chris Vandewalle, který provozuje malý „sezonní“ pivovar. On to vlastně ani
není pivovar, to je na tom nejzajímavější. Chris pracuje čtyři dny
v týdnu jako archivář, každý pátek pak vaří ve speciálně postaveném přístěnku pivo. „Jedna várka
mi zabere asi šest hodin. Za den
zvládnu tři,“ vypráví. Pivo pak
stáčí do láhví, ve kterých nápoj
odpočívá dlouhé měsíce. „Není
to moje zaměstnání, ale koníček,
proto si mohu dovolit nespěchat
a těšit se na výsledek, který se dostaví až časem.“
Hned po ochutnání z první sklenice je vám jasné, proč se
v Belgii nepije pivo po půllitrech.
Je totiž mnohem silnější a vy-
Certifikovaný biochmel je čím dál
populárnější. Ekologické pivo lze
koupit i v České republice.
9000 let
NEJSTARŠÍ PIVO – Jako země původu piva se obecně udává MEZOPOTÁMIE, kde se pivo
vařilo již v době 7000 let před n. l. Jeho výroba se pak ROZŠÍŘILA DO CELÉHO SVĚTA. Existují
archeologické důkazy, že pivo vařili KELTOVÉ, GERMÁNI I SLOVANÉ, kteří se postupně vystřídali v osídlení území dnešní Čecké republiky. Nejstarší doložený český pivovar je BŘEVNOVSKÝ
KLÁŠTERNÍ PIVOVAR v Břevnovském klášteru, který byl založen roku 993.
Chmel se nehodí jen k výrobě piva, je vzdáleným příbuzným
cannabis a má i podobné léčivé účinky.
datnější. Obsah alkoholu začíná
na 6 % u těch nejslabších. Zážitek z jejich pití je ale o to intenzivnější, snadněji rozeznáte jednotlivé druhy. „Před první světovou válkou byl tento region
známý pěstováním jablek, hrušek, třešní, ořechů, a promítalo
se to i do chutí piv,“ vysvětluje,
zatímco mi dává ochutnat třešňové pivo ze své produkce. „Něco
takového se pilo v létě při práci
na poli. Zažene žízeň a osvěží
zároveň.“
Udržení kvality piva není nic
jednoduchého. Zásadní rozdíl
proti vínu je, že musí být stále stejné. „Vinař to má jednoduché, má ročně jednu sklizeň, pak
vyrobí víno, posoudí se, jaký je
ročník, a připravuje se na další. Výrobce piva to má obtížnější v tom, že jeho výrobek musí
mít konstantní kvalitu. Očekává
se, že bude stále stejné bez ohledu na podmínky. Když se tak nevydaří úroda jednomu farmáři, musí hledat jiného se stejnou
odrůdou chmele, která splní to,
co se od ní očekává,“ zdůrazňuje Chris.
PIVO LEPŠÍ VÍNA
Podobné zacházení s pivem a vínem zbývá promítnout
do poslední oblasti, do ­vaření.
Víno je nezbytnou součástí francouzské i italské kuchyně, které
jsou považovány za gastronomické vzory. Podle mnohých kucha-
řů ale pivo neprávem opomíjejí.
Jednou z nejvýraznějších kulinářských osobností, ­propagující
jeho větší zapojení, je šéfkuchař
Stefaan Couttenye z vyhlášeného restaurantu v městečku Watou. „Vařit s pivem a z piva tady
bylo běžné, dělali to naši rodiče
i prarodiče. Ale v restauracích
jste na to ­nenarazili.“ Sám Stefaan se to snaží změnit již 30 let.
Pivo má podle něj pro užití v kuchyni skvělé předpoklady. Nelze
ho ale jen zaměnit za víno, musí
se volit zcela jiné postupy, cílit
na jiné chutě. „S pivem musíte
být opatrní, musíte ho používat
málo, jinak se příliš projeví jeho
hořkost.“
Na rozdíl od vaření s vínem
je používání piva teprve v začátcích, pravidla nejsou nijak
dána, teprve se tvoří. Jedním
z jejich tvůrců je právě Stefaan, který napsal o vaření z piva
i několik knih. Budoucnost je
podle něj už jasně nalinkovaná: „Ještě před pár lety bylo to
nejlepší, co jste mohli doma naservírovat, víno a sýr. Ale pivo
se k sýru hodí mnohem více než
víno a i lidé si toho už začali všímat. Mnoho velkých restaurací v Belgii už tak na tento trend
také přestoupilo.“
Pivní gastronomie už se šíří
i směrem k našim ­hranicím,
běžné jsou obdobně zaměřené
restaurace v Německu nebo Rakousku. Zadaří se jim i u nás?
Nebo zvítězí naše tradice vyznačující se ­světově nejvyšším množstvím piva vypitého
na obyvatele? A musí být nutně
v rozporu?
Každý rok se v Poperinge koná velká slavnost chmele. Průvod plný alegorických vozů trvá celé 2 h.
2015/03 Ročník: V., č. 17
15
DÁREK K SVÁTKU?
K NAROZENINÁM?
Věnujte předplatné svým blízkým,
přátelům a kamarádům.
NEJVĚTŠÍ ČESKÝ GEOGRAFICKÝ ČASOPIS
S VÍCE NEŽ DVACETILETOU TRADICÍ
Více informací a výhodné předplatné najdete na
WWW.KOKTEJL.CZ
16
2015/03 Ročník: V., č. 17