Stáhnout

Transkript

Stáhnout

České dráhy
ČD
V2
Předpis
pro
lokomotivní čety
Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně provozní
dne 8.1.1998
č.j.: 60 796/97- O18
Účinnost od 22.4.1998
ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
2
OBSAH
Záznam o změnách
Rozsah znalosti
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
Seznam použitých značek a zkratek
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
. . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
A.
B.
C.
D.
Představení lokomotivních čet
Předpisy a služební pomůcky
Služba lokomotivních čet . .
Povinnosti lokomotivní čety .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
12
12
13
14
A. Osoby, které jsou oprávněny uvést hnací vozidlo do provozu, řídit je a
. . . . . . . . . . . . . . . . .
zdržovat se v kabině strojvedoucího
B. Znalost traťových a místních poměrů . . . . . . . . . . . . . . . . .
C. Služba lokomotivní čety na hnacím vozidle . . . . . . . . . . . . . .
D. Nastoupení služby a převzetí hnacího vozidla . . . . . . . . . . . . .
E. Jízda na vlak a příprava na odjezd vlaku . . . . . . . . . . . . . . .
F. Odjezd vlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
G. Jízda na trati . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
H. Jízda vlaku s několika činnými hnacími vozidly . . . . . . . . . . . .
I. Zastavení a pobyt vlaku ve stanici . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
J. Příjezd do konečné stanice a jízda do a v depu kolejových vozidel . .
K. Ukončení služby lokomotivní čety . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
18
20
22
24
25
27
29
29
30
31
ČÁST TŘETÍ
PROVOZNÍ USTANOVENÍ
ČÁST ČTVRTÁ
VÝKON SLUŽBY LOKOMOTIVNÍ ČETY ZA MIMOŘÁDNÝCH
SITUACÍ
A. Opatření při vykolejení hnacího vozidla . . . . . . . . . . . . . . . .
B. Provoz v zimních podmínkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
33
34
Úprava 09A
ČÁST PÁTÁ
OSTATNÍ USTANOVENÍ
A. Odběr provozních hmot a materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
37
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY . . . . . . . . . . . . . . . . .
41
PŘÍLOHY:
příloha 1 : Seznam předpisů souvisejících s vlastním výkonem funkce
strojvedoucího
příloha 2 : Předpis SŽDC (ČD) D 7/2 - výňatek pro lokomotivní četu
příloha 3 : Předpis ČD D 17 a ČD 1/D 17 - výňatek pro lokomotivní četu
příloha 4 : Předpis ČD D 33 - výňatek pro lokomotivní četu
příloha 5 : Předpis ČD KC 3 - výňatek pro lokomotivní četu
příloha 6 : Předpis ČD D 32 - výňatek pro lokomotivní četu
příloha 7 : Předpis ČSD T 1 - výňatek pro lokomotivní četu
příloha 8 : Předpis ČD V 1 - výňatek pro lokomotivní četu
příloha 10 : Předpis ČD
- výňatek pro lokomotivní četu
neobsazeno
příloha 11 : Předpis ČD V 65/1 a ČSD V 65 - výňatek pro lokomotivní četu
4
Úprava 09A
Z Á Z N A M O Z M Ě N Á C H *)
Číslo
změny:
Číslo jednací změny:
Účinnost od:
Opravil:
datum:
-
66/98-18/4-Fej
1.10.1998
za tisku
1.
56 894/1999-O12
1.7.1999
za tisku
-
59/99-12/1-Fej
26.9.1999
za tisku
-
65/00-12/1-Fej
1.1.2001
za tisku
-
32/02-12/1-Fej
1.7.2002
za tisku
-
14/03-12/1-Fej
dnem vydání
za tisku
-
46/03-12/1-Fej
dnem vydání
za tisku
-
1340/05-12/1-Fej
viz text opravy
za tisku
-
1432/09-12/1-Fej
dnem vydání
za tisku
podpis:
*) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených
změn a provedení záznamu na této stránce.
5
6
ROZSAH ZNALOSTI
Organizační
složka
GŘ
Funkce
Zaměstnanci, kteří organizují nebo
kontrolují činnost lokomotivních čet
Vrchní přednosta*)
Přednosta*)
Provozní náměstek*)
Vedoucí provozu*)
úplná ***)
úplná ***)
Vedoucí oprav*)
DKV
Znalost
úplná vyjma příloh
Zaměstnanec pověřený řízením PJ *)
Inženýr pro školení*)
Inženýr (technik) pro provoz*)
Strojmistr*)
Kontrolor vozby*)
Strojvedoucí*)
Strojvedoucí v přípravě *)
Zaměstnanci určení
vrchním přednostou DKV
Pomocník strojvedoucího**)
úplná ***)
znalost v rozsahu
určeném vrchním
přednostou DKV
Poznámka:



Zaměstnancům, jejichž funkce je označena *), bude výtisk tohoto předpisu
zapůjčen do osobního užívání.
**) Viz Část šestá - Přechodná ustanovení.
***) Rozsah znalosti ustanovení příloh tohoto předpisu, které obsahují výňatky ustanovení jiných předpisů, je konkrétně uveden v těchto přílohách a je pro
výše uvedené funkce shodný s rozsahem znalosti pro strojvedoucího. Tím není
dotčen rozsah znalosti, předepsaný jednotlivými předpisy pro tyto funkce,
pokud je širší než rozsah znalosti strojvedoucího.
7
8
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK
A ZKRATEK
ČD
DKV
GŘ
MPBP
OIS NT
PJ
SJŘ
TPÚ
VZŘ
České dráhy, a.s.
Depo kolejových vozidel
Generální ředitelství ČD
Místní pracovní a bezpečnostní předpisy
Odbavovací a informační systém nové technologie
Provozní jednotka depa kolejových vozidel
Sešitový jízdní řád
Technologické postupy úkonů
Výcvikový a zkušební řád ČD (předpis ČD Ok 2)
9
10
ČD V 2 - Změna č.1 - Účinnost od 1.7.1999
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
1. Tento předpis obsahuje základní ustanovení pro výkon služby zaměstnanců
DKV ve funkci strojvedoucí, strojvedoucí v přípravě (po dobu jízdního výcviku) a
po dobu přechodného období (viz část šestá tohoto předpisu) i pomocník
strojvedoucího, na drahách, které jsou provozovány ČD. Dále stanoví
technologické postupy některých činností, které tito zaměstnanci v rámci své
pracovní činnosti vykonávají v souvislosti s řízením drážních hnacích vozidel (dále
jen „hnacích vozidel").
Pro výkon služby lokomotivní čety v parní trakci platí rovněž ustanovení
předpisu V 2P „Předpis pro strojvedoucí a pomocníky strojvedoucího parní trakce“
v rozsahu, který není ustanoveními tohoto předpisu dotčen.
Platnost tohoto předpisu v rozsahu ustanovení, ovlivňujících provozování
dráhy a drážní dopravy na dopravní cestě, provozované ČD pro případné další
organizační složky ČD, resp. externí dopravce, stanoví příslušné předpisy ČD, resp.
příslušná smlouva.
2. Přílohy jsou nedílnou součástí tohoto předpisu. Přílohy, jejichž obsah je
závazný, jsou ve svém záhlaví označeny slovem „normativní“.
Zařazování nebo rušení příloh tohoto předpisu, jejichž obsah tvoří výňatky
platných ustanovení jiných interních předpisů, služebních rukovětí, technických
norem nebo obdobných dokumentů, schvaluje ředitel odboru kolejových vozidel
GŘ včetně úprav ustanovení uvedených příloh na základě schválených úprav
příslušného kmenového dokumentu. To se vztahuje i na část „Související předpisy a
normy“ a na přílohy, obsahující seznamy platných dokumentů.
3. Dnem účinnosti tohoto předpisu se ruší předpis ČSD V2 EM „Předpis pro
lokomotivní čety elektrické a motorové trakce“, platný od 1.1.1977, včetně všech k
němu povolených výjimek a vysvětlivek. Dále se ruší opatření č.j. 18.542/83-12 ze
dne 22.11.1983 - „Směrnice pro vypínání hnacích vozidel motorové a elektrické
trakce z činnosti“.
4.
Neobsazeno.
11
ČÁST DRUHÁ
A. PŘEDSTAVENÍ LOKOMOTIVNÍCH ČET
5. Lokomotivní četa, tj. jeden nebo dva strojvedoucí nebo strojvedoucí a
pomocník strojvedoucího, postupuje ve službě podle ustanovení platných předpisů
a příkazů nadřízených. Nadřízeným je zaměstnanec, který trvale nebo přechodně
řídí, organizuje a kontroluje práci lokomotivní čety a je za její práci zodpovědný.
Bezprostředním nadřízeným (funkčně nejbližším nadřízeným) strojvedoucího je strojmistr domovského DKV, přímými nadřízenými (nadřízenými, jimž je
strojvedoucí v rámci své pracovní činnosti podřízen) jsou kontroloři vozby
kteréhokoliv DKV, technici provozu kolejových vozidel a jejich nadřízení
zaměstnanci z domovského DKV a dále zaměstnanci řídící drážní dopravu.
6. Při výkonu služby na hnacím vozidle a plnění s tím souvisejících povinností
je strojvedoucímu ve výcviku bezprostředně nadřízeným strojvedoucí, k němuž je
do výcviku přidělen. Je-li lokomotivní četa složena ze dvou strojvedoucích, je
nadřízeným ten, který právě řídí hnací vozidlo (viz dále i ustanovení článku 25
tohoto předpisu).
7. V obvodu každého DKV nebo jeho provozní jednotky je z hlediska
organizace práce lokomotivní četě nadřízeným dozorce depa (vedoucí posunu) a
strojmistr tohoto depa (provozní jednotky).
8. - 10. Neobsazeno.
B. PŘEDPISY A SLUŽEBNÍ POMŮCKY
11. Seznam předpisů a pomůcek, jejichž ustanovení příslušní zaměstnanci,
tvořící lokomotivní četu, musí znát ve stanoveném rozsahu a které musí umět
používat, stejně tak jako předpisy, které obdrží do osobního používání, je uveden v
příloze 1 tohoto předpisu.
V přílohách tohoto předpisu jsou rovněž obsaženy výpisy z vybraných
předpisů, u nichž předepsaná úplná nebo informativní znalost pro lokomotivní četu
není většího rozsahu a které tedy neobdrží do osobního užívání.
12. Strojvedoucí musí mít během směny u sebe předpisy (z osobního přídělu),
stanovené předpisem ČD D 2 a dále služební průkaz, platný průkaz způsobilosti k
12
řízení drážního vozidla, provozní záznam, funkční kapesní svítilnu a správně jdoucí
hodinky.
Na hnacím vozidle musí mít strojvedoucí určené tiskopisy dle ustanovení
příslušných předpisů. Na hnacích vozidlech, vybavených zařízením pro centrální
ovládání dveří, musí mít i tiskopisy pro označení poruchy centrálně ovládaných
dveří. Tiskopisy jsou součástí inventáře hnacího vozidla. Způsob zajišťování jejich
dostatečného množství na hnacích vozidlech stanoví vrchní přednosta DKV.
Sešitové jízdní řády a další pomůcky, stanovené předpisem ČD D 2, jsou
součástí inventáře hnacího vozidla a dalších sbírek, vedených v DKV. Opatřením
vrchního přednosty DKV musí být vždy stanoveno, kdo odpovídá za aktuální stav
těchto sbírek. Místo sešitového jízdního řádu může strojvedoucí používat při vedení
vlaku ověřený výpis SJŘ vedených vlaků. Podmínky zavedení sbírek SJŘ a dalších
pomůcek, jejich udržování a používání výpisů stanoví předpis ČD V 1.
13. Neobsazeno.
C. SLUŽBA LOKOMOTIVNÍCH ČET
14. Lokomotivní četa nastupuje a vykonává službu podle rozpisu směn
(turnusu).
Službu lokomotivních čet určuje strojmistr nebo jiný k tomu určený
zaměstnanec depa kolejových vozidel v souladu s turnusovým řádem a podle
schváleného turnusu lokomotivních čet, popř. podle zvláštního rozkazu.
15. Lokomotivní čety si nesmějí výkony vzájemně vyměňovat bez svolení
strojmistra nebo k tomu určeného zaměstnance. Službu musí lokomotivní četa
nastoupit po dostatečném odpočinku. Každé onemocnění, následkem kterého může
dojít nebo již došlo ke vzniku pracovní neschopnosti, hlásí strojmistrovi co nejdříve
před plánovaným nástupem služby, aby bylo možno včas zajistit náhradu.
16. Případy náhlého onemocnění, nevolnosti nebo pocitu velké únavy před, nebo
ve službě, které otupují smyslovou způsobilost a proto mohou mít vliv na řádný
výkon služby, ohlásí lokomotivní četa neprodleně strojmistrovi nebo přímému
nadřízenému z hlediska výkonu dopravní služby.
Nadřízený nesmí připustit, aby službu vykonával zaměstnanec, který
prohlásil, že není služby schopen.
17. Každý zaměstnanec musí nastoupit do služby v střízlivém stavu. Požívání
alkoholických nápojů, návykových látek či léků s podobnými účinky je ve službě a
před nástupem služby v čase, kdy by se jím mohl ovlivnit výkon služby, zakázáno.
13
Povinnost podrobit se příslušným vyšetřením a další podmínky stanoví
Pracovní řád.
18. Zaměstnanec musí bez zbytečného odkladu ohlásit na personální útvar
domovského DKV každou změnu svého bydliště.
19. Je-li to zapotřebí, může být lokomotivní četě nařízena domácí pohotovost, tj.
povinnost zdržovat se na ohlášené nebo dohodnuté adrese.
20. Je zakázáno kouřit v místech s vyznačeným zákazem kouření, tam kde se
manipuluje s hořlavinami, kde jsou hořlaviny uskladněny nebo v jejich blízkosti a
při jakékoliv údržbě hnacího vozidla.
V kabině strojvedoucího lze kouřit jen se svolením strojvedoucího a pokud s
tím souhlasí všichni přítomní.
D. POVINNOSTI LOKOMOTIVNÍ ČETY
23. Lokomotivní četa je zejména povinna:
a)
ohlásit se při nástupu služby na určeném místě stanoveným způsobem,
b) obeznámit se před převzetím přiděleného hnacího vozidla se všemi nově
vydanými vyhláškami, nařízeními a služebními rozkazy a toto potvrdit svým
podpisem a uvedením data podpisu,
c)
pozorovat za jízdy vlaku nebo za posunu trať a kolejiště včetně trakčního
vedení a řídit se návěstmi,
d) průběžně kontrolovat technický stav přiděleného hnacího vozidla a to zejména
těch částí, které mají bezprostřední vliv na bezpečnost, spolehlivost, ekologii a
hospodárnost provozu,
e)
v průběhu směny čistit dle potřeby (při dodržení ustanovení bezpečnostních
předpisů a za použití schválených čisticích prostředků) výhledová okna kabiny
a skla návěstních svítilen hnacího vozidla a dále dbát o čistotu interiéru kabiny
a strojovny hnacího vozidla, příp. dalších částí interiéru určených železničních
kolejových vozidel ve stanoveném rozsahu. Rozsah čištění, manipulaci s
použitým spotřebním materiálem a další podrobnosti stanoví ve smyslu
předpisu ČD V 71 provozní řád DKV.
f)
provádět neplánované služební opravy přiděleného hnacího vozidla (neplánovaná služební oprava je odstranění závady, která se během výkonu vyskytla
na hnacím vozidle, pokud je k tomu lokomotivní četa kompetentní a má k tomu
potřebné vybavení) a zajišťovat provádění provozního ošetření tam, kde je tak
stanoveno,
14
g) ve vhodné době během směny zkontrolovat stav a úplnost inventáře hnacího
vozidla, tj. návěstidel a pomůcek stanovených předpisy ČD D 1 a ČD D 2,
nářadí a dalšího předepsaného vybavení,
h) v průběhu směny provádět dostupnou kontrolu stavu provozních hmot na
hnacím vozidle a podle potřeby zabezpečit jejich doplnění,
i)
v případech stanovených předpisem ČD D 2 přivěšovat a odvěšovat hnací
vozidla,
j)
po každém přivěšení vlastního hnacího vozidla k sousednímu vozidlu vlaku
zkontrolovat správnost přivěšení (spojení) všech předepsaných prvků,
k) dbát všech příkazů a nařízení, jež jsou obsažena v ustanoveních předpisů, ve
vyhláškách a rozkazech,
l)
zúčastňovat se povinného školení a udržovat si znalosti pro svou kvalifikaci,
m) zúčastňovat se nařízených zkoušek,
n) dodržovat pracovní kázeň.

24. Strojvedoucí je dále povinen:
a)
obsluhovat a řídit přidělené a jím převzaté hnací vozidlo,
b) vést vlak podle jeho jízdního řádu,
c)
využívat tažné síly hnacího vozidla v mezích dovoleného oteplení trakčních
motorů, oleje hydrodynamických převodovek motorových hnacích vozidel či
rozjezdových odporů hnacích vozidel elektrické trakce za podmínek dle
ustanovení předpisu ČD D 2/1,
d) při každé činnosti dbát na nejvyšší hospodárnost (včetně využívání chodu a
výkonu spalovacího motoru, elektrické energie pro trakci apod.),
e)
přebírat, odevzdávat nebo odstavovat hnací vozidlo stanoveným způsobem,
f)
předepsaným způsobem objednávat opravy všech závad na hnacím vozidle,
které nemůže nebo nesmí sám odstranit,
g) řídit práci zaměstnanců, kteří mu byli přiděleni k výcviku, dozírat na ně,
rozšiřovat u nich odborné znalosti, dovednosti a návyky bezpečné práce,
potřebné pro výkon služby na hnacím vozidle,
h) vykonávat dopravní povinnosti ve stanovených případech a ve stanoveném
rozsahu,
i)
vykonávat přepravní povinnosti ve stanovených případech a ve stanoveném
rozsahu,
j)
vést tiskopis ČD 735 1 5901 „Záznam o výkonech hnacích vozidel“ a svůj
provozní záznam; ze zápisů v provozním záznamu musí být zřejmý skutečný
průběh směny - způsob provádění zápisů stanoví vrchní přednosta DKV,
15
k) přebírat a předávat dokumentaci vlaku a průvodní doklady určenému
zaměstnanci železniční stanice,
l)
vykonávat i jiné povinnosti v rozsahu stanoveném předpisy tam, kde není pro
takovou činnost určena jiná odborně způsobilá osoba.
25. Je-li lokomotivní četa složena ze dvou strojvedoucích, určí turnus, zda a kde
se strojvedoucí střídají.
Při nástupu služby strojmistr určí s přihlédnutím k požadavku obou
strojvedoucích, kdo povede vlak v první části výkonu (je-li během výkonu
předpokládána výměna strojvedoucích); na oba strojvedoucí musí připadat v
měsíčním průměru přibližně stejný objem přípravných prací.
Strojvedoucí, který právě vede vlak (první strojvedoucí), plní všechny
povinnosti strojvedoucího, rozhoduje o řešení vzniklých situací a za vedení vlaku
plně odpovídá.
Úkoly a povinnosti strojvedoucího podle ustanovení tohoto článku a článků
23 a 24 tohoto předpisu plní oba strojvedoucí s tím, že úkoly, které přímo
nesouvisí s vedením vlaku plní strojvedoucí, který v příslušné části směny nevede
vlak (druhý strojvedoucí).
V případě ohrožení bezpečnosti (např. při neschopnosti prvního strojvedoucího) je druhý strojvedoucí povinen účinně zasáhnout.
Povinnost seznámit se s rozkazy a nařízeními při nástupu služby není těmito
zásadami pro oba strojvedoucí dotčena.
Při provedení všech zápisů podle ustanovení tohoto předpisu se uvádí jména
obou strojvedoucích včetně traťových úseků, ve kterých vedli vlak.
Za provedení všech zápisů a úkonů při ukončení služby odpovídá
strojvedoucí, který řídil hnací vozidlo v poslední části směny.
16
ČÁST TŘETÍ
PROVOZNÍ USTANOVENÍ
A. OSOBY, KTERÉ JSOU OPRÁVNĚNY UVÉST HNACÍ VOZIDLO DO
PROVOZU, ŘÍDIT JE A ZDRŽOVAT SE V KABINĚ STROJVEDOUCÍHO
28. Uvést hnací vozidlo do provozu smí osoby, způsobilé k řízení hnacího
vozidla příslušné trakce a typu na dráze celostátní, dráze regionální a na vlečce
podle zvláštní vyhlášky.
Uvést hnací vozidlo do pohybu a řídit je smí pouze ten, kdo je způsobilý pro
výkon pracovní činnosti strojvedoucího. Strojvedoucí ve výcviku mohou tuto
činnost provádět jen za dozoru a při odpovědnosti strojvedoucího, k němuž byli do
výcviku přiděleni.
29. Funkční vyzkoušení hnacího vozidla, při němž se vozidlo nesmí dát do
pohybu (stacionární vyzkoušení hnacího vozidla), mohou také provádět
zaměstnanci DKV, způsobilí pro stacionární vyzkoušení hnacího vozidla.
Podrobnosti stanoví přidružený předpis k VZŘ (předpis ČD Ok 2).
30. Strojvedoucí je povinen vyzvat osoby, stanovené předpisem ČD D 2, aby
ještě před vstupem do kabiny hnacího vozidla předložily ke kontrole platné
oprávnění k jízdě na hnacím vozidle. Strojvedoucí odpovídá za to, že se na hnacím
vozidle zdržují jen oprávněné osoby.
Strojvedoucí je oprávněn upozornit všechny přítomné v kabině hnacího
vozidla, že nesmějí žádným způsobem rušit lokomotivní četu při výkonu služby.
31. Kontroloři vozby a další kontrolní orgány s oprávněním vstupu na stano-viště
mohou zasahovat do výkonu služby strojvedoucího slovem nebo svou činností
výjimečně při bezprostředním ohrožení bezpečnosti; kontroloři osobní přepravy tak
mohou činit i v době odbavování cestujících strojvedoucím, je-li nutno zabránit
následkům nesprávného odbavení. Všechny připomínky k výkonu služby
strojvedoucího se strojvedoucímu vždy sdělují při ukončení kontroly. Závažnější
připomínky se uvedou i do písemné zprávy z kontroly.
Převzít řízení hnacího vozidla od strojvedoucího smí bez dalších opatření
pouze kontrolor vozby nebo zaměstnanec pro povinné technické školení
strojvedoucích domovského DKV strojvedoucího, kteří tím přebírají celou
odpovědnost za další vedení vlaku nebo posunového dílu. Tito zaměstnanci musí
splňovat všechny požadavky pro výkon služby strojvedoucího na dotčeném hnacím
vozidle a traťovém úseku.
32. Osoby, které nejsou zaměstnanci ČD, musí strojvedoucí upozornit na
dodržování zásad bezpečnosti, nezbytných pro pobyt na hnacím vozidle (způsob
17
bezpečného výstupu na vozidlo a jeho opuštění, řádné uzavření dveří kabiny, zákaz
manipulace s jakýmkoliv zařízením na vozidle, zákaz vstupu do strojovny apod.).
Ve zvlášť stanovených případech a za stanovených podmínek mohou jet v
kabině neobsazené strojvedoucím zaměstnanci ČD, kteří provádějí na hnacím
vozidle zkušební činnost nebo tvoří součást doprovodu vlaku a plní zde služební
povinnosti. Při odchodu osob z neobsazené kabiny, kdy tyto osoby ukončily svou
činnost na hnacím vozidle, se strojvedoucí přesvědčí, zda je opuštěná kabina v
pořádku. Zjištěné nedostatky, poškození apod. ohlásí po skončení služby v DKV,
aby mohla být uplatněna náhrady škody.
Přítomnost zaměstnanců ČD na hnacím vozidle, provádějících údržbu nebo
vyzkoušení dílčích částí hnacího vozidla a jejich činnost je upravena ustanoveními
jiných předpisů ČD.
B. ZNALOST TRAŤOVÝCH A MÍSTNÍCH POMĚRŮ
36. Strojvedoucí se musí před samostatným výkonem služby obeznámit


s traťovými poměry na pojížděných traťových úsecích,
s ustanoveními provozních řádů (výpisů z nich) dep kolejových vozidel do
nichž bude dle stanoveného oběhu hnacího vozidla zajíždět,

s ustanoveními staničních řádů (výňatků z nich) železničních stanic a TPÚ
stanic, ve kterých bude dle plánovaného výkonu hnacího vozidla provádět
posun, přepřah či odstavování nebo jiné manipulace s hnacím vozidlem,

s traťovými souhrnnými technologickými postupy úkonů, platnými na
příslušném traťovém úseku,

s ustanoveními přípojových provozních řádů a obsluhovacích řádů vleček,
nákladišť apod., kde bude dle plánovaného výkonu hnacího vozidla provádět
jejich obsluhu,

s ustanoveními prováděcího nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení
drážní dopravy, platného na příslušném traťovém úseku.
Poznání traťových poměrů strojvedoucí uskuteční projetím příslušné trati
oběma směry a to dvakrát ve dne a dvakrát v noci; v rámci poznání traťových
poměrů se provádí i praktické poznání místních poměrů ve výše stanovených
železničních stanicích, nákladištích, vlečkách, depech kolejových vozidel apod.
Nebude-li strojvedoucí provádět traťové výkony, uskuteční praktické
poznání místních poměrů v rozsahu jedné denní a jedné noční směny. Délku směn
stanoví vrchní přednosta DKV v závislosti na složitosti poznávaných místních
poměrů.
18
Vrchní přednosta depa kolejových vozidel může ve své pravomoci zvýšit
stanovený počet jízd (směn), jestliže jde o obtížné nebo dlouhé traťové úseky,
složité stanice apod.
Nedílnou součástí poznání traťových a místních poměrů je seznámení se s
ustanoveními příslušných staničních řádů, prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3,
provozních řádů DKV a s TPÚ stanic; v domovském DKV (včetně všech jeho PJ,
disponujících lokomotivními četami) musí být k disposici jejich sbírka.
37. Strojvedoucí potvrzuje znalost traťových a místních poměrů spolu se
znalostí ustanovení předepsaných částí v úvahu připadajících provozních řádů dep
kolejových vozidel, staničních řádů a TPÚ stanic svým podpisem s uvedením data
na listu tiskopisu „Karta znalosti tratě".
Potvrzení znalosti traťových a místních poměrů platí po dobu následujících
13 měsíců od vykonaného poznání traťových a místních poměrů nebo od
posledního samostatného výkonu na příslušném traťovém úseku.
Znalost ustanovení prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení
drážní dopravy se prokazuje dle ustanovení předpisu ČD D 3.
38. Při přechodu strojvedoucího z motorových hnacích vozidel na hnací vozidla
elektrická provede strojvedoucí poznání traťových a místních poměrů (tzv.
„elektrické“) projetím trati jedenkrát oběma směry za dne.
V případě opětovného poznání traťových a místních poměrů na traťovém
úseku, kdy doba od skončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních
poměrů na tomto traťovém úseku je kratší než 25 měsíců, provede strojvedoucí
poznání traťových a místních poměrů projetím trati jedenkrát oběma směry za dne
(tzv. „opakované“ poznání traťových a místních poměrů).
Dojde-li k rozsáhlým změnám stavebně technických parametrů staveb drah a
staveb na dráze (změna druhu zabezpečovacího zařízení, elektrifikace tratě apod.),
provede strojvedoucí v době platnosti potvrzené znalosti traťových a místních
poměrů tzv. „dodatečné“ poznání traťových a místních poměrů a to projetím
dotčeného traťového úseku oběma směry jedenkrát ve dne a jedenkrát v noci. Tímto
způsobem se provede poznání traťových a místních poměrů, je-li současně též
„elektrické“ nebo „opakované“.
39. Musí-li strojvedoucí výjimečně jet po trati kterou nezná, postupuje se podle
ustanovení předpisu ČD D 2.
Musí-li vlak jet výjimečně mimořádnou vlakovou cestou ve složitých
obvodech velkých železničních stanic, které strojvedoucí nezná, upozorní na to
výpravčího a vyžádá si doplňující informace o místních poměrech, popř. průvodce
po obvodu stanice.
Musí-li strojvedoucí výjimečně provádět posun ve stanici (v DKV) kde
nezná místní poměry a příslušná ustanovení staničního řádu (provozního řádu
19
DKV), upozorní na to zaměstnance, který řídí posun a posunuje výhradně podle
pokynů tohoto zaměstnance nebo současně s jeho doprovodem. S ohledem na
bezpečnost provádí strojvedoucí posun zvlášť opatrně.
C. SLUŽBA LOKOMOTIVNÍ ČETY NA HNACÍM VOZIDLE
44. V kabině, ze které se řídí hnací vozidlo, musí za jízdy pobývat celá lokomotivní četa včetně zaměstnanců ve výcviku nebo provádějících poznání traťových
a místních poměrů. Výjimku tvoří případ dle ustanovení předpisu ČD D 2, kdy
posun nedoprovázených hnacích vozidel provádí lokomotivní četa složená alespoň
ze dvou strojvedoucích.
45. Hnací vozidla na vlaku se řídí zásadně z přední kabiny ve směru jízdy kromě
hnacího vozidla, řazeného pouze jako poslední vozidlo vlaku a k vlaku
přivěšeného, kdy strojvedoucí obsadí zadní kabinu ve směru jízdy. Odchylně od
těchto zásad se obsadí motorový vůz se strojovnou, řazený jinde než v čele vlaku,
kdy strojvedoucí obsadí kabinu, ze které lze lépe sledovat chod spalovacího
motoru. U sunutých vlaků se hnací vozidlo řídí z kabiny, ze které má lokomotivní
četa lepší výhled s případným přihlédnutím k dohodnuté straně, na které budou
dávány návěsti.
46. Při posunu nedoprovázených hnacích vozidel (samotných i spojených) a
nedoprovázených posunujících dílů se hnací vozidla řídí z kabiny, odpovídající
určenému stanovišti dle ustanovení předpisu ČD D 2. Na hnacím vozidle s jednou
kabinou se stanoviště z hlediska směru jízdy nerozlišují.
Je-li hnacím vozidlem sunuto jedno vozidlo, řídí se hnací vozidlo z kabiny,
ze které má strojvedoucí lepší výhled na posunovou cestu.
V ostatních případech posunu může řídit strojvedoucí hnací vozidlo bez
ohledu na směr jízdy ze stále stejné kabiny. Musí být ovšem splněna podmínka, že
hnací vozidlo je řízeno z přední kabiny ve směru jízdy, je-li posunující díl pouze
tažen (včetně jízdy samotného hnacího vozidla).
Předávání pokynů pro posun strojvedoucímu v závislosti na místě (straně),
odkud je hnací vozidlo řízeno, se provádí dle ustanovení předpisu ČD D 2.
47. Při posunu mezi dopravnami se obsazuje kabina hnacího vozidla dle zásad,
platných pro vlaky.
48. Podmínky vstupu do uzavřené elektrické provozovny hnacího vozidla z
hlediska bezpečnosti proti úrazu elektrickým proudem stanoví místní pracovní a
bezpečnostní předpisy pro příslušnou trakci. MPBP rovněž stanoví rozsah úkonů,
souvisejících s provozem a údržbou elektrického zařízení hnacích vozidel.
49. Za chodu spalovacího motoru při vyšších než volnoběžných otáčkách je
lokomotivní četě vstup do strojovny motorových hnacích vozidel dovolen jen se
20
sluchovými chrániči, které lze krátkodobě snímat pro zjišťování poruch poslechem.
Při volnoběžných otáčkách je použití sluchových chráničů ve strojovně
doporučeno.
50. Strojvedoucí musí dbát, aby provoz hnacího vozidla pokud možno nerušil
okolí železnice, především občanskou zástavbu. U hnacích vozidel, kde má strojvedoucí možnost volby vyšší nebo nižší zvukové intenzity slyšitelných návěstí,
používá strojvedoucí vyšší intenzitu návěstí jen tam, kde předpokládá, že by nižší
intenzita nedostačovala pro dobrou slyšitelnost návěsti.
Dálkový reflektor (světlomet) je nutno za jízdy při snížené viditelnosti
používat všude tam, kde je nutno zajistit zlepšení viditelnosti návěstidel, kolejiště,
trakčního vedení, apod. Z důvodu možného oslnění se nesmí dálkový reflektor
použít při setkávání se s hnacím vozidlem (řídícím vozem) ze kterého je ovládána
jízda protijedoucího vlaku, posunujícího dílu nebo s protijedoucími silničními
vozidly na komunikaci podél trati. Tento zákaz se nevztahuje na případ, kdy je
světlo dálkového reflektoru použito jako součást návěsti „Stůj, zastavte všemi
prostředky“ dle ustanovení předpisu ČD D 1.
51. Lokomotivní četa může přechodně opustit hnací vozidlo při dodržení
stanovených podmínek v následujících případech:
a)
vzdálení se z kabiny strojvedoucího, kdy strojvedoucí provádí nutné činnosti
spojené s výkonem služby v okruhu nejvýše 50 m od vlastního hnacího
vozidla, ale jen pokud mu nic nebrání v návratu na hnací vozidlo a pokud má
hnací vozidlo stále pod dohledem a je zajištěno napájení hlavních
vzduchojemů hnacího vozidla. Pokud nelze tyto podmínky zajistit, považují se
činnosti i ve vzdálenosti menší než 50 m od hnacího vozidla za vzdálení se od
hnacího vozidla. Strojvedoucí musí před vzdálením se z kabiny vykonat tyto
zajišťovací úkony:
 zajistit hnací vozidlo proti samovolnému pohybu,
 zabrzdit soupravu průběžnou brzdou snížením tlaku v hlavním potrubí na
hodnotu 3,5 baru,
 zajistit hnací vozidlo proti vstupu cizí osoby (pokud na hnacím vozidle
nezůstává jiný zaměstnanec ČD),
b) vzdálení se od hnacího vozidla, kdy strojvedoucí provádí nutné činnosti
spojené s výkonem služby ve vzdálenosti větší než 50 m od vlastního hnacího
vozidla. Strojvedoucí přitom musí:
 vykonat všechny zajišťovací úkony dle odstavce a),
 stáhnout sběrače, zastavit spalovací motor,
 zajistit soupravu v závislosti na předpokládané době vzdálení dle ustanovení předpisu ČD V 15/I (tj. do nebo nad 30 minut) - způsob zajištění pak
musí bezpodmínečně odpovídat skutečné době vzdálení,
21
c)
důvodné opuštění hnacího vozidla v ostatních odůvodněných případech.
Základní ustanovení jsou uvedena v předpisu ČD D 2. Strojvedoucí musí
vykonat všechny úkony stanovené v odstavci a) nebo b) a to v závislosti na
stejných podmínkách vzdálenosti od hnacího vozidla, jeho dohlednosti,
návratu na něj a napájení hlavních vzduchojemů.
V případech, kdy je nutno ve stanici provést úkony dle odstavce b), může
lokomotivní četa opustit hnací vozidlo pouze na pokyn nebo se souhlasem
nadřízeného. Souhlas výpravčího si lokomotivní četa vyžádá buď přímo nebo
prostřednictvím zaměstnance dopravní služby (signalisty, výhybkáře). Po provedení všech nutných úkonů dle odst. b) v případě důvodného opuštění hnacího
vozidla strojvedoucí odevzdá klíče od hnacího vozidla tomu, od koho dostal
souhlas k tomuto případu opuštění hnacího vozidla, případně na jiném určeném
místě. Návrat na hnací vozidlo musí pak lokomotivní četa neprodleně ohlásit.
Je-li lokomotivní četa tvořena více zaměstnanci, pak úkony dle odstavce a)
nebo b) se neprovádí v případě, kdy na hnacím vozidle zůstává strojvedoucí.
Odchylky od ustanovení tohoto článku pro tratě se zjednodušeným řízením
drážní dopravy stanoví předpis ČD D 3.
52. Při odchodu z kabiny hnacího vozidla se zaměstnanci vzájemně vyrozumí o
účelu odchodu, případně o rozsahu prací konaných na hnacím vozidle, případně na
vlaku. Strojvedoucí nesmí potom manipulovat s ničím, co by mohlo ohrozit
bezpečnost těchto zaměstnanců při jejich činnosti.
53. Při opuštění kabiny hnacího vozidla musí lokomotivní četa během výkonu
služby dbát na to, aby do kabiny nemohla vstoupit nepovolaná osoba. Totéž platí i o
neobsazené čelní kabině hnacího vozidla.
54. Při odstavení hnacího vozidla se musí vykonat všechny předepsané úkony
podle jeho konstrukce, zajistit hnací vozidlo proti ujetí - v depu kolejových vozidel
podle ustanovení provozního řádu DKV, mimo obvod DKV u hnacích vozidel
samostatně stojících nebo přivěšených ke skupině vozidel podle ustanovení
předpisu ČD D 2 - a uzamknout hnací vozidlo. Klíče odevzdá strojvedoucí v depu
kolejových vozidel na místě stanoveném provozním řádem, v železniční stanici na
místě určeném staničním řádem, TPÚ stanice nebo podle pokynů výpravčího.
D. NASTOUPENÍ SLUŽBY A PŘEVZETÍ HNACÍHO VOZIDLA
58. Lokomotivní četa nastupuje službu podle stanoveného rozvrhu služby
(turnusu) nebo na vyzvání.
22
Při nástupu služby se lokomotivní četa řídí ustanovením odstavců a) a b)
článku 23 tohoto předpisu. Dále si při nástupu vyžádá tiskopisy potřebné pro výkon
služby.
Lokomotivní četa je ve službě vhodně oblečena s použitím oděvních součástek poskytovaných zaměstnavatelem.
59. Při převzetí odstaveného hnacího vozidla na určeném místě v depu
kolejových vozidel nebo v železniční stanici je strojvedoucí, mimo povinností
stanovených jinými předpisy nebo místními nařízeními, především povinen:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)
k)
ohlásit se na místě určeném provozním řádem DKV nebo na stanoveném místě
v železniční stanici a převzít klíče od hnacího vozidla,
zkontrolovat, zda je hnací vozidlo řádně zabrzděno,
zkontrolovat pohledem stav pojezdu, narážecího a táhlového ústrojí hnacího
vozidla; u elektrických hnacích vozidel provést ze země vizuální kontrolu stavu
sběračů,
zkontrolovat stav provozních hmot předepsaných konstrukčních celků hnacího
vozidla,
zkontrolovat kompletnost inventáře hnacího vozidla,
seznámit se s posledními zápisy v Knize oprav, v Knize předávky a potvrdit
svým podpisem převzetí hnacího vozidla,
uvést hnací vozidlo do provozu a stacionárně jej vyzkoušet,
provést všechny úkony, související s uvedením rychloměru, vlakového
zabezpečovače, radiopojítka apod. do provozu,
vyzkoušet funkci brzdy podle ustanovení předpisu ČD V 15/I,
spolehlivě zkontrolovat, zda byly odstraněny prostředky k zajištění hnacího
vozidla proti samovolnému pohybu,
ohlásit připravenost hnacího vozidla k provoznímu nasazení.
60. Před převzetím hnacího vozidla při střídání na ose se lokomotivní četa ohlásí
stanoveným způsobem a splní povinnosti, dané jí ustanovením článku 58 tohoto
předpisu.
Při vlastním převzetí hnacího vozidla je strojvedoucí zejména povinen:
a) zkontrolovat, zda je hnací vozidlo řádně zabrzděno,
b) vyslechnout a vzít na vědomí od odstupujícího strojvedoucího zprávu o
technickém stavu hnacího vozidla i vlaku a všech skutečnostech, důležitých
pro výkon služby,
c) převzít od odstupujícího strojvedoucího všechny písemnosti, týkající se vedeného vlaku dle ustanovení předpisu ČD D 2,
d) převzít od odstupujícího strojvedoucího klíče od hnacího vozidla,
23
e)
provést všechny úkony, související s činností rychloměru, vlakového zabezpečovače, radiopojítka apod.,
f)
seznámit se s posledním zápisem v Knize předávky a potvrdit svým podpisem
převzetí hnacího vozidla,
g) pokud to dovolí doba pobytu vlaku v místě střídání, zkontrolovat pohledem
stav pojezdu, narážecího a táhlového ústrojí hnacího vozidla, případně stav
provozních hmot a inventáře.
61. Po uvedení hnacího vozidla do provozu se strojvedoucí musí ze svého
stanoviště přesvědčit (podle měřících přístrojů, signalizace, poslechem apod.) o
správné funkci jednotlivých konstrukčních celků hnacího vozidla.
62. Při rozhodování o způsobilosti hnacího vozidla k provozu postupuje
strojvedoucí podle ustanovení předpisu ČD V 25 (viz příloha 9 tohoto předpisu).
E. JÍZDA NA VLAK A PŘÍPRAVA NA ODJEZD VLAKU
66. V čase od nástupu služby či převzetí hnacího vozidla na místě jeho odstavení
postupuje strojvedoucí tak, aby z jeho viny nedošlo k pozdnímu vystavení hnacího
vozidla na hranice depa kolejových vozidel nebo stanovené místo v železniční
stanici.
67. Postup při odjezdu hnacího vozidla na vlak stanoví provozní řád depa
kolejových vozidel nebo staniční řád.
68. S hnacím vozidlem se musí najíždět na jiná vozidla tak opatrně, aby nebyla
ohrožena bezpečnost zaměstnanců železnice ani cestujících či přepravovaného
zboží a nedošlo k poškození železničních kolejových vozidel.
69. Po najetí hnacího vozidla a jeho přivěšení k soupravě je strojvedoucí
povinen zkontrolovat spojení se sousedním vozidlem, tj. zda jsou správně svěšeny
(propojeny) šroubovka, průběžné potrubí samočinné brzdy, napájecí potrubí (pokud
je ve vlaku použito), elektrická topná spojka (pokud je ve vlaku použita), parní
topná spojka (pokud je ve vlaku použita), případně i další propojovací kabely a zda
jsou rukojeti spojkových kohoutů ve správné poloze. U přípřežního hnacího vozidla
a zavěšeného postrku postupuje strojvedoucí obdobně. U vloženého hnacího
vozidla kontroluje strojvedoucí tohoto vozidla správnost spojení na obou čelech
hnacího vozidla. U nezavěšeného postrku musí naopak strojvedoucí zkontrolovat,
zda hnací vozidlo nebylo omylem k vlaku přivěšeno. Kontrola spojení dle tohoto
odstavce se nepovažuje za opuštění hnacího vozidla dle článku 51 tohoto předpisu.
24
Postup při manipulaci s elektrickou topnou spojkou stanoví MPBP pro
příslušnou trakci a předpis ČD V 62.
70. Při napájení elektrického průběžného topení stojících předtápěných
vlakových souprav na stejnosměrné trakční soustavě se na hnacím vozidle zvednou
oba sběrače, je-li jimi hnací vozidlo vybaveno.
Převezme-li strojvedoucí odstavené hnací vozidlo přivěšené k soupravě a
propojené s ní elektrickou topnou spojkou, musí se přesvědčit, zda jsou splněny
podmínky dané MPBP pro vytápění vlaků a vstup do strojovny.
71. Strojvedoucí zodpovídá za stanovený způsob napájení soupravy elektrickou
energií z hnacího vozidla,
72. Před uvedením hnacího vozidla do pohybu se lokomotivní četa přesvědčí,
zda jsou všechny jeho vstupní dveře zavřeny a na neobsazeném stanovišti
zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.
F. ODJEZD VLAKU
75. Při odjezdu vlaku se strojvedoucí řídí příslušnými ustanoveními předpisů ČD
D 1 a ČD D 2.
76. Aby se dosáhlo plynulého rozjezdu vlaku bez podélných rázů v soupravě,
musí strojvedoucí volit zpočátku takovou tažnou sílu hnacího vozidla, aby začátek
rozjezdu probíhal v oblasti malých rychlostí (rychlost pomalé chůze), dokud
nedojde k natažení celé vlakové soupravy.
77. Výkon hnacího vozidla je nutno regulovat tak, aby rozjezd probíhal pod
mezí adheze a nedocházelo ke skluzu dvojkolí.
Adhezní poměry lze zlepšit včasným pískováním. Pískovat je zakázáno,
jestliže ke skluzu už došlo; rovněž je zakázáno používat ke zmírnění skluzu
přímočinnou brzdu. Jestliže jsou dvojkolí hnacího vozidla již ve skluzu, musí
strojvedoucí neprodleně snížit výkon hnacího vozidla a pískovat je možné teprve
tehdy, jsou-li hnací dvojkolí opět v trvalém záběru. Poté je možné postupně
zvyšovat výkon hnacího vozidla.




78. Je zakázáno pískovat (kromě případů odvrácení nebezpečí) při jízdě přes:
výhybky,
kolejové brzdy,
spádoviště (od vrcholu svážného pahrbku po poslední rozřaďovací výhybku),
kterýkoliv úsek, pokud nebude toto místo dále pojížděno dalšími vozidly téže
soupravy,
25
Vzhledem k možnému ovlivnění správné činnosti kolejových obvodů ohlásí
strojvedoucí zjištěnou poruchu pískovacího zařízení, projevující se neúmyslným
pískováním a to výpravčímu železniční stanice, kde s touto poruchou zastavil. V
hlášení uvede místo, kde se porucha pískovacího zařízení projevovala.
79. Při rozjezdech vlaku nesmí strojvedoucí překročit dovolený trakční proud z
hlediska dovoleného namáhání táhlového a narážecího ústrojí dle ustanovení
předpisu ČD D 2/1. U hnacích vozidel elektrické trakce s odporovou regulací, kde
nejsou jednotlivé regulační stupně trvale zatížitelné, musí strojvedoucí co nejdříve
přejít na některý z hospodárných stupňů.
80. Při rozjezdu vlaku s více činnými hnacími vozidly se zachová postup dle
ustanovení předpisu ČD D 2.
81. U elektrického hnacího vozidla se dvěma sběrači se za jízdy i při stání
používá přednostně zadní sběrač. Strojvedoucí použije - kromě jízdy na výhybkách
- oba sběrače při námraze na troleji do rychlosti 50 km.h-1. To se netýká hnacích
vozidel zapojených do vícenásobného řízení.
Použití sběračů při předtápění vlakových souprav stanoví článek 70 tohoto
předpisu.
82. U dvou činných hnacích vozidel řazených ve vlaku za sebou smí být na
každém vozidle zdvižen pouze jeden sběrač. Zásadně je to přední sběrač prvého a
zadní sběrač druhého samostatně řízeného hnacího vozidla. Pouze při námraze na
troleji je možné u vedoucího hnacího vozidla zvednout ještě zadní sběrač za
stejných podmínek dle předchozího článku. U dvoudílných lokomotiv a dvou
činných hnacích vozidel zapojených do vícenásobného řízení smí být na každém
vozidle (dílu) zdvižen za jízdy jen jeden sběrač (buď oba přední nebo oba zadní).
83. Jestliže jsou ve vlaku řazena více než dvě hnací vozidla za sebou, mohou být
na nich při rozjezdu zdviženy nejvíce dva sběrače, resp. tři sběrače ve smyslu
ustanovení předchozího článku.
84. U elektrických jednotek se za všech okolností používá pouze jediný sběrač
na každém elektrickém voze.
85. Je zakázáno rozjíždět se nebo pokračovat v další jízdě (včetně hydrodynamického brzdění) s hnacím vozidlem s hydrodynamickým nebo hydromechanickým přenosem výkonu, jestliže teplota oleje převodovky překračuje stanovenou
mez.
26
G. JÍZDA NA TRATI
90. Za jízdy je lokomotivní četa povinna sledovat trať či kolejiště před vozidlem,
na elektrifikované trati i trakční vedení a plnit ustanovení předpisů tak, aby jízda
vlaku byla bezpečná. Pokud zjistí místa, která by mohla ohrozit bezpečnost
železničního provozu, ohlásí tuto skutečnost vhodným způsobem s přesným
označením místa výpravčímu některé sousední železniční stanice. Jestliže charakter
zjištěné závady bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu, postupuje dle
ustanovení předpisů ČD D 1 a ČD D 2.
91. Strojvedoucí je zejména povinen:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
vést vlak tak, aby nebyla narušena bezpečnost železničního provozu a byl
dodržen jízdní řád,
udržovat brzdové zařízení v pohotovém stavu a obsluhovat jej v souladu s
ustanoveními předpisu ČD V 15/I,
vlak rozjíždět, vést a zastavovat tak, aby nedocházelo k rázům v soupravě,
nepřekročit nejvyšší dovolenou rychlost vlaku,
sledovat chod hnacího vozidla a soupravy a vlak zastavit v případě podezření
vzniku poruchy, která by mohla ohrozit bezpečnost jízdy vlaku,
dbát, aby nedošlo k nedovolenému přetěžování jednotlivých agregátů hnacího
vozidla,
v závislosti na konstrukci hnacího vozidla dbát, aby trakční ventilátory byly v
činnosti po celou dobu jízdy (i během stání, je-li např. nutno dochlazovat
apod.) s výjimkou případů, kdy je nařízeno přerušit jejich chod,
dbát, aby byl zajištěn dobrý a nerušený výhled z kabiny strojvedoucího a
nedovolit omezování tohoto výhledu,
neodkládat na řídicí pult předměty, které by mohly překážet při obsluze a
řízení hnacího vozidla nebo omezovat výhled a udržovat volnost prostoru v
kabině strojvedoucího tak, aby byl zajištěn bezpečný výkon služby.
92. Strojvedoucí elektrického hnacího vozidla je dále povinen:
u hnacích vozidel s odporovou regulací nepřipustit nadměrné oteplení rozjezdových odporů a maximálně využívat jízdy na hospodárných stupních,
b) sledovat napětí v trakčním vedení,
c) mít trvale zvednutý sběrač kromě případů
 kdy je návěstí nebo jiným způsobem nařízeno jeho stáhnutí,
 hrozí-li jeho poškození,
 došlo-li ve vlaku k vyšinutí vozidel,
d) při výpadku napětí v trakčním vedení postupovat podle ustanovení předpisu
ČD D 2,
a)
27
e)
při poškození sběrače, trakčního vedení, nebo je-li podezření, že k tomuto
poškození došlo, postupovat podle ustanovení předpisu ČD D 2,
f)
při poklesu napětí v trakčním vedení (na střídavém systému pod 21 kV, na
stejnosměrném systému pod 2500 V) nebo po obdržení návěsti „Jeďte na
seriové spojení“ dle ustanovení předpisu ČD D 1 postupovat neprodleně u dále
vyjmenovaných řad hnacích vozidel takto:
 u lokomotiv ř. 121, 122, 123, 130, 131, 140, 141, 150, 151, 350, 371, 372
(180 - DB) přejít nejvýše na hospodárný stupeň seriového řazení,
 u lokomotiv ř. 181, 182, 183 přejít nejvýše na serioparalelní řazení I,
 u lokomotiv ř. 162, 163, 263, 362, 363 a jednotek ř. 470 nesmí proud
trakčních motorů při rychlostech vyšších než 60 km.h-1 překročit 500 A,
 u lokomotivy ř. 169 nesmí proud meziobvodu pro jeden podvozek při
rychlostech vyšších než 60 km.h-1 překročit 450 A,
 u lokomotiv ř. 230, 240, 242 přejít nejvýše na takový jízdní stupeň, aby
proud trakčních motorů nepřekročil 500 A,
 u jednotek ř. 451, 452 přestavit přepínač nastavení rozjezdových proudů
do polohy „nízký rozjezdový proud“,
 u jednotek ř. 460 přejít na předvolbu 270 A, u jednotek ř. 560 přejít na
předvolbu 500 A.
93. Strojvedoucí motorového hnacího vozidla je dále povinen:
a)
zatěžovat spalovací motor pouze v rozmezí stanovených pracovních teplot,
b) chod spalovacího motoru zastavit až po snížení teplot v chladícím a mazacím
okruhu nastavením režimu volnoběžných otáček po dobu asi 3 minuty (mimo
nutných případů dle MPBP nebo hrozí-li jeho poškození),
c)
při jízdě po spádu ponechat alespoň jeden spalovací motor v chodu kromě
případu, kdy konstrukce hnacího vozidla dovoluje zastavení spalovacího
motoru, tj. není-li jeho chod z provozních důvodů nutný a z hnacího vozidla
není ovládána průběžná brzda.
94. Závady na hnacím vozidle, při jejichž zjištění je zakázáno hnací vozidlo
přistavovat do provozu nebo je dále provozovat stanoví spolu s případnými dalšími
opatřeními předpis ČD V 25 (viz příloha 9 tohoto předpisu).
28
H. JÍZDA VLAKU S NĚKOLIKA ČINNÝMI HNACÍMI VOZIDLY
98. Jsou-li ve vlaku zařazena dvě činná hnací vozidla ve dvojici, je třeba
přednostně využívat hnací vozidla s možností vícenásobného řízení.
99. Je-li nutno do vlaku zařadit více činných hnacích vozidel, pak pro jejich
řazení platí ustanovení předpisů ČD D 2 a ČD D 2/1. Případné omezení tažné síly,
včetně omezení na která strojvedoucí není zvlášť upozorněn písemným rozkazem a
za která odpovídá, stanoví předpis ČD D 2/1. Předávání návěstí mezi činnými
hnacími vozidly se uskutečňuje dle ustanovení předpisu ČD D 1.
100. Jsou-li v čele vlaku zařazena dvě samostatně řízená hnací vozidla, jízdu
vlaku řídí strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla. Tento strojvedoucí odpovídá za
dodržení dovolené rychlosti a ovládá samočinnou brzdu vlaku. Další podrobnosti,
včetně postupu při poruše ovládání průběžné brzdy, stanoví předpis ČD V 15/I.
Strojvedoucí vedoucího hnacího vozidla rovněž ovládá elektrické topení vlaku.
Nelze-li z vedoucího hnacího vozidla topení ovládat, přechází tato činnost na
strojvedoucího druhého hnacího vozidla.
Obdobně platí tato ustanovení při jakémkoliv řazení více činných hnacích
vozidel na vlaku. Jako druhé hnací vozidlo lze použít i hnací vozidlo k službě
pohotové.
I. ZASTAVENÍ A POBYT VLAKU VE STANICI
103. Při vjezdu do železniční stanice vede strojvedoucí vlak tak, aby bezpečně,
plynule a bez rázů zastavil na stanoveném místě.
104. Po zastavení vlaku tam, kde je dostatečně dlouhý pobyt, prohlédne
lokomotivní četa pojezd hnacího vozidla.
105. Po příjezdu vlaku osobní dopravy (kromě soupravového vlaku) do nácestné
stanice posoudí strojvedoucí motorového hnacího vozidla podle délky pravidelného
pobytu, technického stavu hnacího vozidla i ostatních okolností, zda zastaví chod
spalovacího motoru. Během pobytu nesmí tlak v hlavním vzduchojemu poklesnout
pod 3,5 bar.
106. Po zastavení nákladního nebo soupravového vlaku v místě pobytu z
dopravních důvodů zváží strojvedoucí motorového hnacího vozidla podle oznámené délky pobytu, technického stavu vozidla i ostatních okolností, zda zastaví
chod spalovacího motoru. Během pobytu nesmí tlak v hlavním vzduchojemu
poklesnout pod 3,5 bar.
107. Zjistí-li strojvedoucí na hnacím vozidle závadu, která ovlivňuje výkon
vozidla nebo brání jeho další jízdě, oznámí to neprodleně výpravčímu (dispe-
29
čerovi) a uvede přibližnou dobu k odstranění závady. Jestliže zjištěnou závadu
nemůže strojvedoucí odstranit, oznámí to neprodleně výpravčímu (dispečerovi),
aby zajistil náhradní hnací vozidlo.
108. Zjistí-li strojvedoucí takovou závadu, která může ovlivnit příští vystavení
hnacího vozidla na hranice depa kolejových vozidel, ohlásí tuto skutečnost co
nejdříve strojmistrovi.
109. Při používání elektrického vařiče v kabině strojvedoucího platí mimo
ustanovení obecných norem a předpisů ještě následující zásady:

vařič nelze používat k jiným účelům než k ohřevu jídla a nápojů,

ihned po použití je nutno vařič vypnout,

zapnutý vařič se nesmí nechat bez dohledu,

je-li vařič umístěn v uzaviratelném prostoru, zakazuje se tento prostor uzavřít,
pokud topná plocha vařiče není dostatečně vychlazena.
J. PŘÍJEZD DO KONEČNÉ STANICE A JÍZDA DO A V DEPU
KOLEJOVÝCH VOZIDEL
113. Před příjezdem vlaku vytápěného parou do konečné železniční stanice kde
dochází k odvěšení hnacího vozidla se ukončí napájení parního topení parou tak
včas, aby mohla být provedena manipulace s topnými spojkami bez zbytečného
prodlení.
114. Po příjezdu vlaku elektricky vytápěného do konečné stanice, kde se odvěšuje
hnací vozidlo, vypne strojvedoucí před odvěšením hnacího vozidla obvod
vlakového topení a dále postupuje dle ustanovení MPBP.
115. Při odstavení vlaku v nácestné stanici se postupuje dle ustanovení staničního řádu a TPÚ stanice. Způsob zajištění vlaku proti ujetí stanoví předpis ČD
D 2. Dále strojvedoucí postupuje dle ustanovení článku 123 tohoto předpisu.
116. Způsob a podmínky odvěšení hnacího vozidla stanoví TPÚ stanice. Další
jízda tohoto vozidla se řídí dle ustanovení předpisu ČD D 2 a staničního řádu.
Jízda hnacího vozidla v obvodu depa kolejových vozidel se řídí ustanoveními provozního řádu DKV.
117. Před vjezdem na točnu nebo přesuvnu se musí strojvedoucí přesvědčit, zda
příslušná navěstidla dovolují další jízdu. Po návěsti obsluhy tohoto zařízení vjíždí
strojvedoucí na točnu nebo přesuvnu rychlostí nejvýše 3 km.h-1.
118. Po zastavení na točně nebo přesuvně zajistí strojvedoucí hnací vozidlo proti
ujetí za podmínek dle ustanovení předpisu ČD V 15/I.
30
119. Při jízdě z točny nebo přesuvny se postupuje obdobně jako při vjezdu na ně,
přičemž nesmí být překročena rychlost 3 km.h-1.
120. Neobsazeno.
K. UKONČENÍ SLUŽBY LOKOMOTIVNÍ ČETY
121. Jestliže strojvedoucí během služby zjistil na přiděleném hnacím vozidle
závady, které budou bránit jeho příštímu vystavení na hranice depa a nemohl je
ohlásit dříve, učiní tak nejpozději na hranicích depa, případně dle ustanovení
provozního řádu DKV.
122. Při odstavování, resp. předávání hnacího vozidla v obvodu depa kolejových
vozidel se strojvedoucí řídí provozním řádem DKV a pokyny strojmistra nebo
jiného oprávněného zaměstnance DKV. Dále je strojvedoucí povinen stanovenou
formou objednat potřebné opravy hnacího vozidla.
123. Při odstavení hnacího vozidla je lokomotivní četa povinna:
provést úkony dle ustanovení článku 54 tohoto předpisu,
vypnout vlakový zabezpečovač a radiostanici (pokud je vozidlo má),
provést obsluhu rychloměru a další úkony dle ustanovení předpisu ČD V 8/I,
odvodnit vzduchová zařízení hnacího vozidla (pokud je to na místě odstavení
přípustné),
e) provést vizuální prohlídku hnacího vozidla, především jeho pojezdu,
f) provést zápis do Knihy předávky, případně do Knihy oprav a Záznamníku
poruch na sdělovacím a zabezpečovacím zařízení,
g) uzamknout hnací vozidlo a klíče odevzdat u výpravčího nebo na stanoveném
místě.
a)
b)
c)
d)
124. Při střídání na ose je odstupující strojvedoucí povinen provést následující
úkony:
a) zabrzdit hnací vozidlo přímočinnou brzdou,
b) podat nastupujícímu strojvedoucímu informaci o technickém stavu hnacího
vozidla a o všech skutečnostech, důležitých pro výkon služby,
c) předat nastupujícímu strojvedoucím písemnosti, týkající se vedeného vlaku,
d) předat klíče od hnacího vozidla,
e) provést obsluhu rychloměru a další úkony dle ustanovení předpisu ČD V 8/I,
f) provést záznam v Knize předávky, pokud záznam odpovídající aktuálnímu
stavu při tomto střídání nebyl proveden již v průběhu směny.
31
Lokomotivní četa smí opustit hnací vozidlo teprve po jeho řádném a úplném
předání nastupující lokomotivní četě.
125. Na místě určeném provozním řádem DKV provede strojvedoucí ještě
následující úkony:
a)
vyplní v celém rozsahu a určeným způsobem označí doklady o výkonu
lokomotivní čety, hnacího vozidla, spotřebě materiálu, objednání oprav apod. a
odevzdá je určeným způsobem,
b) pokud je zapotřebí sdělit informace o průběhu směny, zapíše do Knihy příhod
(nebo jiného dokladu dle rozhodnutí vrchního přednosty DKV) minimálně
následující údaje:
 datum,
 řadu a inventární číslo hnacího vozidla,
 jména členů lokomotivní čety,
 čísla vedených vlaků,
 stručné hlášení o průběhu služby,
 podpis.
Pokud služba proběhla bez závad a ostatních mimořádností, nemusí
strojvedoucí zápis do Knihy příhod provádět. Konkrétní postup stanoví vrchní
přednosta DKV.
O závažných mimořádnostech, k nimž došlo během služby, informuje
strojvedoucí strojmistra též ústně.
126. Lokomotivní četa hlásí ukončení služby osobně způsobem stanoveným
provozním řádem DKV, nebo opatřením vrchního přednosty depa kolejových
vozidel.
32
ČÁST ČTVRTÁ
VÝKON SLUŽBY LOKOMOTIVNÍ ČETY
ZA MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ
A. OPATŘENÍ PŘI VYKOLEJENÍ HNACÍHO VOZIDLA
131. Každé vykolejení hnacího vozidla nebo i dalších vozidel soupravy musí
strojvedoucí ohlásit v železniční stanici výpravčímu (dispečerovi) a na širé trati
výpravčímu některé ze sousedních stanic (dispečerovi). Vyžadují-li to okolnosti,
musí se místo vykolejení vozidel krýt dle ustanovení předpisu ČD D 1. Související
opatření stanoví předpis ČD D 2.
132. Stopy po vykolejení se musí ponechat nezměněny až do příchodu osob,
oprávněných nehodovou událost šetřit.
133. Strojvedoucí je povinen účastnit se odklizovacích prací v rozsahu své
obvyklé činnosti, pokud mu to dovoluje jeho zdravotní (tj. i psychický) stav.
134. Při vykolejení nebo násilném poškození hnacího vozidla elektrické trakce
uvede strojvedoucí vozidlo do bezpečného stavu dle ustanovení MPBP. Při poškození elektrických zařízení na střeše a prohlídkách střechy postupuje strojvedoucí
podle ustanovení MPBP.
135. Při vykolejení nebo násilném poškození hnacího vozidla je nutno zjistit stav
akumulátorových baterií a při úniku elektrolytu uvědomit o této skutečnosti
vedoucího odklizovacích prací. Pokud je to možné, je nutno akumulátorové baterie
vypnout.
136. Při vykolejení nebo násilném poškození hnacího vozidla motorové trakce je
nutné všemi dosažitelnými prostředky zamezit či alespoň omezit únik ropných
látek. Jejich únik je strojvedoucí povinen oznámit způsobem podle ustanovení
článku 131 tohoto předpisu, v obvodu DKV strojmistrovi a dále také vedoucímu
odklizovacích prací.
Ustanovení tohoto článku platí také v případě poškození hnacího vozidla
elektrické trakce, pokud dojde k úniku ropných látek z chladícího okruhu trakčního
transformátoru.
137. Opatření při úniku ekologicky závadných látek, která je lokomotivní četa
povinna v předepsaném rozsahu zajistit, stanoví předpis ČD M 32.
138. Klesnou-li venkovní teploty pod bod mrazu, je nutno u vykolejených a
násilně poškozených vozidel vypustit vodu z chladicích, topných a hygienických
okruhů v těch případech, kdy nelze předpokládat jejich rychlé nakolejení. S vypouštěním vody je možné započít až po poklesu její teploty pod 40 oC.
33
B. PROVOZ V ZIMNÍCH PODMÍNKÁCH
141. Vzduchové zařízení hnacích vozidel je nutné v zimním období častěji
odvodňovat a přitom využívat vyhřívací zařízení odvodňovacích kohoutů. Za
provozu je nutno ponechat trvale pootevřený odvodňovací kohout mezichladiče
kompresoru. Po odstavení hnacího vozidla mimo vytápěné prostory je rovněž nutno
ponechat pootevřené ostatní odvodňovací kohouty.
142. Rozmrazování agregátů a částí hnacích vozidel je možné provádět pouze
způsobem, který vylučuje jejich poškození. Při použití otevřeného ohně je však
potřebné dodržet všechna protipožární opatření včetně dosažitelnosti hasících
přístrojů.
143. Za nízkých teplot klesá kapacita akumulátorové baterie a proto je třeba
zajistit její častější dobíjení.
144. Za sněžení a námrazy je třeba častým čištěním návěstních svítilen hnacího
vozidla udržovat dobrou viditelnost návěstních světel.
145. Přesahuje-li výška sněhové pokrývky (závěje) úroveň spodní hrany čelního
ochranného krytu pojezdu hnacího vozidla, jedná se v případě jejího projíždění o
tzv. prorážení sněhové vrstvy. Bylo-li před touto překážkou zastaveno, rozhodne
strojvedoucí (s přihlédnutím k výšce a hustotě sněhové vrstvy, příp. dle dalších
okolností), zda bude hnacím vozidlem sněhovou vrstvu prorážet.
V rámci přípravy hnacích vozidel na zimní provoz dle ustanovení předpisu
ČD V 1 lze opatřením vrchního přednosty DKV omezit u konkrétních řad hnacích
vozidel možnost prorážení sněhové vrstvy.
146. Na hnacích vozidlech, u nichž je nutné při sněžení ponechat za jízdy i za
stání vozidla v činnosti ventilátory chlazení trakčních motorů, smí být činnost
těchto ventilátorů přerušena jen v nařízených případech.
147. Startovat studený spalovací motor nebo opakovat jeho start je možné jen za
dodržení podmínek, uvedených v návodu na obsluhu příslušného hnacího vozidla.
148. Doporučený teplotní režim práce spalovacího motoru musí strojvedoucí
udržovat
 u motorů chlazených vodou cloněním žaluzií chladících článků,
 u motorů chlazených vzduchem plechovými clonami v přívodu chladícího
vzduchu
tak, aby nedošlo k jízdě s podchlazeným spalovacím motorem.
34
149. Uvázne-li vlak v závěji, je nutné ponechat v provozu ventilátory chlazení
trakčních motorů. Jestliže při tom nevykolejila žádná vozidla, musí být u vlaků
osobní dopravy ponecháno v činnosti vlakové topení a centrální zdroj energie.
I
za těchto okolností však musí být zachována bezpečnost cestujících i zaměstnanců
ČD.
150. Zásady protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel jsou stanoveny
předpisem ČD V 1 (viz příloha 8 tohoto předpisu).
151. - 152. Neobsazeno
35
ČÁST PÁTÁ
OSTATNÍ USTANOVENÍ
A. ODBĚR PROVOZNÍCH HMOT A MATERIÁLU
153. K provoznímu nasazení lze přistavit jen hnací vozidlo vyzbrojené potřebným množstvím paliva i ostatními provozními hmotami. Odpovědnost za jeho
vyzbrojení je stanovena v provozním řádu DKV.
154. Veškeré provozní hmoty se odebírají pouze v určených výdejnách a
předepsaným způsobem.
155. Záloha provozních hmot a materiálu, která je uložena na hnacím vozidle,
musí být udržována v přehledném stavu a v čistotě a zabezpečena proti odcizení.
Ropné produkty jsou ukládány v konvích řádně označených a uzavřených.
36
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
161. Platnost ustanovení této části předpisu je omezena dobou trvání funkce
pomocník strojvedoucího.
162. Rozsah znalosti ustanovení tohoto předpisu stanoví pro pomocníky
strojvedoucích vrchní přednosta depa kolejových vozidel.
163. Pomocník strojvedoucího musí znát v předepsaném rozsahu ustanovení
těchto předpisů ČD: D 1, D 2, D 33, Oo 15, M 32, Op 16, S 9/11, Sei 412, T 1,
V 1, V 2, V 4, V 32, Pracovní řád a MPBP. Přichází-li to v úvahu pro výkon služby,
pak i ustanovení předpisů ČD: V 13, V 18/1, 2, 3, Směrnice pro zkoušení
provozních hmot mimozáručních hnacích vozidel - č.j. 201/95-12/5-Hl a ustanovení předpisů pro místní výkon služby.
164. Pomocník strojvedoucího obdrží do osobního užívání tyto předpisy ČD: D 1,
D 2, Op 16, V 2 a připadá-li to v úvahu, pak i V 13 a V 18/1.
165. Pomocník strojvedoucího je členem lokomotivní čety a bezprostředně
nadřízeným je pro něho strojvedoucí, se kterým byl určen do služby. Ostatní
nadřízení pomocníka strojvedoucího jsou stanoveni v části druhé, oddílu A tohoto
předpisu.
166. Pomocník strojvedoucího je povinen dodržovat ustanovení části druhé,
oddílu C tohoto předpisu.
167. Pomocník strojvedoucího je povinen:
a)
ohlásit se při nástupu služby na určeném místě stanoveným způsobem,
b) obeznámit se na začátku směny se všemi nově vydanými vyhláškami, nařízeními a služebními rozkazy a toto potvrdit svým podpisem s uvedením data,
c)
pozorovat za jízdy vlaku nebo posunu trať a kolejiště včetně trakčního vedení a
zjištěné skutečnosti, které by mohly mít vliv na bezpečnost provozu neprodleně
hlásit strojvedoucímu,
d) dbát všech příkazů a nařízení, jež jsou obsažena v ustanoveních předpisů, ve
vyhláškách a rozkazech,
e)
zúčastňovat se povinného školení a nařízených zkoušek,
f)
dodržovat pracovní kázeň.
37
168. Dále je pomocník strojvedoucího během směny povinen na základě příkazů a
pokynů strojvedoucího, ke kterému byl určen do služby, provádět:
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
kontrolu technického stavu hnacího vozidla, zejména těch částí, které mají
bezprostřední vliv na bezpečnost, spolehlivost, hospodárnost a ekologii
provozu,
v průběhu směny dle potřeby čištění (při dodržení ustanovení bezpečnostních
předpisů a za použití schválených čisticích prostředků) výhledová okna kabiny
a skla návěstních svítilen hnacího vozidla a dále dbát o čistotu interiéru kabiny
a strojovny hnacího vozidla, příp. dalších částí interiéru hnacího vozidla ve
stanoveném rozsahu,
neplánované služební opravy, případně provozní ošetření,
kontrolu stavu a úplnosti návěstních pomůcek a nářadí v inventáři hnacího
vozidla,
kontrolu provozních hmot včetně jejich případného doplnění,
svěšování a rozvěšování hnacích vozidel v případech, nařízených lokomotivní
četě ustanoveními předpisu ČD D 2,
jiné činnosti v rozsahu své kvalifikace, pokud není v konkrétních případech
určena jiná odborně způsobilá osoba,
přebírání a předávání dokumentace vlaku určenému zaměstnanci železniční
stanice,
vedení tiskopisu ČD 735 1 5901 „Záznam o výkonech hnacích vozidel“.
169. Pomocník strojvedoucího je povinen být ve službě vhodně oblečen s
použitím oděvních součástek, poskytovaných zaměstnavatelem.
170. Pomocník strojvedoucího musí mít ve službě u sebe služební průkaz, svůj
provozní záznam, funkční kapesní svítilnu a správně jdoucí hodinky.
171. Pomocník strojvedoucího se musí před samostatným výkonem služby
obeznámit:
a)
s traťovými poměry na pojížděných traťových úsecích,
b) s místními poměry železničních stanic a s ustanoveními staničních řádů těch
stanic, ve kterých se bude pravidelně zúčastňovat posunu,
c)
s místními poměry a s ustanoveními provozních řádů těch DKV, ve kterých
bude pravidelně vykonávat službu.
172. Poznání traťových poměrů uskuteční pomocník strojvedoucího projetím
příslušné trati oběma směry a to jedenkrát ve dne a jedenkrát v noci. V rámci toho
provede i praktické poznání místních poměrů v železničních stanicích a v DKV.
38
173. Pomocník strojvedoucího potvrzuje znalost traťových a místních poměrů
spolu se znalostí ustanovení předepsaných částí v úvahu připadajících provozních
řádů dep kolejových vozidel a staničních řádů svým podpisem s uvedením data na
listu tiskopisu „Karta znalosti tratě“.
Potvrzení znalosti traťových a místních poměrů platí po dobu následujících
12 měsíců od vykonaného poznání traťových a místních poměrů nebo od
posledního služebního výkonu ve své profesi na příslušném traťovém úseku.
174. V případě opětovného poznání traťových a místních poměrů na traťovém
úseku, kdy doba od skončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních
poměrů na tomto traťovém úseku je kratší než 25 měsíců, provede pomocník
strojvedoucího poznání traťových a místních poměrů projetím trati jedenkrát oběma
směry za dne (tzv. „opakované“ poznání traťových a místních poměrů).
175. Pomocník strojvedoucího může opustit hnací vozidlo pouze se svolením
strojvedoucího.
176. Při vykolejení vozidel je pomocník strojvedoucího povinen, pokud to jeho
zdravotní (tj. i psychický) stav dovoluje, se zúčastnit odklizovacích prací v rozsahu
své kvalifikace a podle pokynů strojvedoucího.
177. Pomocník strojvedoucího končí službu shodně se strojvedoucím, ke kterému
byl ve směně, nebo na jejím konci přidělen, pokud turnus nestanovuje jinak.
Ukončení služby hlásí osobně stanoveným způsobem.
39
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
182. Výjimky a změny tohoto předpisu schvaluje vrchní ředitel divize obchodně
provozní o.z., pokud konkrétní ustanovení tohoto předpisu neurčuje jinak.
183. Tento předpis nabývá účinnosti dne 22.4.1998.
40
Úprava 09A
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY A NORMY
Obecně závazné zákony, vyhlášky a předpisy :
266/1994 Sb.
Zákon o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
100/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád určených
technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
101/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává Řád pro
zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy
a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů
173/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní
řád drah, ve znění pozdějších předpisů
177/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební
a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů
Interní předpisy a služební rukověti ČD :
ČD D 1
Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování
drážní dopravy
ČD D 2
Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy
ČD D 2/1
Doplněk s technickými údaji k Dopravním předpisům
ČD D 3
Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy
ČD D 5
Předpis pro tvorbu a zpracování základní dopravní
dokumentace
ČD 1/D 5
Prováděcí opatření k předpisu pro tvorbu a zpracování
základní dopravní dokumentace
SŽDC(ČD) D 7/2 Předpis pro organizování výluk na tratích provozovaných SŽDC
ČD D 17
Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí
ČD 1/D 17
Prováděcí opatření k předpisu pro hlášení a šetření mimořádných
událostí
ČD D 32
Předpis pro přepravu uranového koncentrátu, čerstvého a
vyhořelého jaderného paliva
ČD D 33
Předpis o vojenské přepravě
ČD Hf 3
Předpis pro pokladní službu v osobní dopravě
ČD KC 1
Předpis pro přepravu cestujících
41
Úprava 09A
ČD KC 3
Předpis pro osobní přepravu - Přeprava zavazadel a zásilek
ČD M 32
Směrnice k ochraně životního prostředí před znečištěním
nebezpečnými látkami
ČD Ok 2
Výcvikový a zkušební řád Českých drah, a.s.
ČD Ok 9
Předpis o mimotarifních jízdních výhodách poskytovaných ČD
ČD Ok 10
Prováděcí předpis k Tarifu jízdného a přepravného na tratích
Českých drah pro přepravu zaměstnanců Českých drah a
Ministerstva dopravy a spojů České republiky, podílejících se na
zabezpečení činnosti Českých drah
ČD Ok 12
Předpis o zaměstnaneckých zahraničních jízdních výhodách
ČD Op 16
Pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
ČD Sei 412
Výkony hnacích vozidel
ČD SPPO
Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou osobní
dopravu
ČD SR 15(V)
Popis brzd železničních vozidel
ČD SR 49(V)
Popis a návod k obsluze elektrických i topných systémů
tažených osobních železničních vozů a jejich zvláštních
spotřebičů
ČD T 1
Telefonní provoz
ČD T 7
Radiový provoz
ČD T 108
Obsluha vlakového zabezpečovacího zařízení
ČD TR 10
Tarif Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a
zavazadel
ČD V 1
Předpis pro organizaci provozu v depech kolejových vozidel
ČD V 2P
Předpis pro strojvedoucí a pomocníky strojvedoucího parní
trakce
ČD V 8/I
Předpis pro provoz a obsluhu rychloměrů
ČD V 13
Obsluha a údržba parních generátorů PG 500 a PG 500 S
ČD V 15/I
Předpis pro provoz a obsluhu brzdových zařízení železničních
kolejových vozidel
ČD V 25
Předpis pro organizaci údržby elektrických a motorových
hnacích vozidel, osobních, vložených, přípojných a řídících
vozů
ČD V 32
Předpis o nouzovém svěšování vozidel
42
Úprava 09A
ČD V 62
Provozně technický předpis pro železniční vozy
ČSD V 65
Předpis pro provoz indikátoru horkoběžnosti
ČD V 65/1
Předpis pro provozování diagnostiky závad jedoucích vozidel
ČD V 71
Předpis pro čištění železničních kolejových vozidel
ČD V 81
Předpis pro provoz elektrických jednotek řady 471
ČD Z 1
Předpis pro obsluhu staničních a traťových zabezpečovacích
zařízení
ČD Z 2
Předpis pro obsluhu přejezdových zabezpečovacích zařízení
ČD Z 11
Předpis pro obsluhu rádiových zařízení
ČD 1/91 PMR
Směrnice pro provoz elektrických jednotek řady 451,452
ČD 2/91 PMR
Směrnice pro provoz elektrických jednotek řady 460 a 560
ČD 3/91 PMR
Směrnice pro provoz motorových vozů řady 810
ČD Katalog 11
Profesní katalogový výpis pro strojvedoucí, obsahující výtah
z předpisů ČD, řady Hf, K, KN
ČD Katalog 12
Profesní katalogový výpis pro strojvedoucí, obsahující výtah
ze služební rukověti ČD SR 49(V)
Ostatní :
MPBP
Místní pracovní a bezpečnostní předpisy pro trakci:
 elektrickou, č.j. 58 717/1990, ze dne 1.2.1991
 motorovou, č.j. 58 504/92-234, ze dne 29.12.1992
Pracovní řád, č.j. 61 474/2006-O10, s účinností od 1.6.2007
Podniková kolektivní smlouva ČD, a.s., v platném znění (v textu předpisu
„turnusový řád“)
Směrnice pro provoz a obsluhu zařízení odbavovacího a informačního systému
nové technologie (OIS NT), č.j. 58 495, s účinností od 1.9.1997
Směrnice pro zkoušení provozních hmot mimozáručních hnacích vozidel
č.j. 201/95-12/5-Hl, s účinností od 1.1.1996
43
44
Příloha 1 k ČD V 2 - Změna č. 1 - Účinnost od 1.7.1999
Úprava 09A
SEZNAM PŘEDPISŮ
souvisejících s vlastním výkonem funkce strojvedoucího
V této příloze je uveden seznam obecně závazných předpisů a dále interních
předpisů, služebních rukovětí, norem, pomůcek a dalších legislativních opatření ČD
(dále předpisů), které musí strojvedoucí v předepsaném rozsahu znát a umět
používat.
označení předpisu
ČD D 1
ČD D 2
ČD D 2/1
ČD D 3
*)
SŽDC (ČD) D 7/2
ČD D 17
ČD 1/D 17
ČD D 32
ČD D 33
ČD KC 3
ČD M 32
ČD Op 16
ČD Sei 412
ČD SR 15
ČD SR 49
ČD T 1
ČD T 7
ČD T 108
ČD V 1
ČD V 2
ČD V 8/I
ČD V 13
*)
ČD V 15/I
ČD V 25
ČD V 32
a
b
c
d
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x1)
x
x
x
x
x
3)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
1
e
Úprava 09A
ČD V 62
ČSD V 65
ČD V 65/1
ČD V 71
*)
ČD V 81
*)
ČD Z 1
ČD Z 2
*)
ČD Z 11
ČD 1/91 PMR
*)
ČD 2/91 PMR
*)
ČD 3/91 PMR
*)
MPBP
SJŘ
Tabulky traťových poměrů
a
x
b
c
d
x
x
x
x
e
x
x
x
x
x
x
x
x
x4)
x4)
x
x
 Směrnice pro zkoušení provozních hmot mimozáručních hnacích vozidel
č.j. 201/95-12/5-Hl *)
 Provozní řády DKV
 Staniční řády
 Obsluhovací řády a Přípojové provozní řády
 Prováděcí nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení drážní dopravy
(strojvedoucí musí mít při výkonu dopravní služby u sebe) *)
 Základní přepravní dokumentace
 Předpisy pro místní výkon služby včetně pohraniční dopravy *)
 Další předpisy, u nichž rozsah znalosti může dodatečně, po odsouhlasení
ředitelem odboru kolejových vozidel GŘ ČD, stanovit vedoucí příslušné
organizační složky ČD
 Pracovní řád ČD
 Normy, stanovené předpisem ČD Ok 2 (příp. návazným opatřením) pro
příslušnou elektrotechnickou kvalifikaci
 Směrnice a výnosy, jimiž jsou stanoveny provozní podmínky, týkající se
výkonu služby strojvedoucího
2
Úprava 09A
Předpisy stanovené pro přepravní činnost *)
ČD Hf 3
ČD KC 1
ČD KC 3
ČD Ok 9
ČD Ok 10
ČD Ok 12
ČD SPPO
ČD TR 10
Jízdní řád pro veřejnost
Směrnice pro provoz a
obsluhu zařízení OIS NT
a
b
c
d
e
3)
x
x
x
x
x
x2)
x2)
x2)
x
x
x4)
x
x
x
x3)
_____________________________________________
Vysvětlivky:
a - celý předpis do osobního užívání
b - profesní katalogový výpis předpisu do osobního užívání
c - výňatek z předpisu v příloze tohoto předpisu
d - pouze informativní znalost ustanovení předpisu
e - strojvedoucí musí mít při výkonu dopravní, resp. přepravní, služby u sebe - je
stanoveno předpisem ČD D 2, resp. předpisem ČD KC 1
*) - týká se pouze okruhu zaměstnanců, kteří jsou povinni se předpisem řídit
x1) - ustanovení předpisu jsou školena v rámci školení předpisu ČD Op 16
x2) - ustanovení předpisu jsou školena v rámci části P povinného školení
x3) - profesní katalogový výpis ČD Katalog 11 (Hf/K/KN), resp. ČD Katalog 12
(SR)
x4) - strojvedoucí musí umět používat, tj. orientovat se v obsahu a respektovat
předepsané údaje
3
Příloha 1 k ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998
4
Příloha 2 k ČD V 2 - změna č. 2 - Účinnost od 1.6.2009
(normativní)
SŽDC (ČD)
D 7/2
Předpis
pro organizování výluk na tratích provozovaných SŽDC
Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 30.4.2002,
č.j. 56996/02-O11
Účinnost od 1. 7. 2002
VÝŇATEK PRO LOKOMOTIVNÍ ČETU
ROZSAH ZNALOSTÍ
Pracovní zařazení
Strojvedoucí
Znalost
Úplná: čl. 1 - 14, 108 - 112, 117 - 124, 154, 155
Informativní: 100, 103, 105 - 107, 145, 146, 171,
příloha 12
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH
Změna
1)
1)
Předpis
číslo
č.j.
účinnost
od
opravil
1. 55 698/03-O11
2. 4843/09-OŘ-OV/674
1.8.2003
1.6.2009
za tisku
za tisku
dne
podpis
Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce
1
(normativní)
SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK
CPS
CSV
ČD
DAP
DKV
Dopravce
ND
Operátor
OŘ
OS
OV
OZOV
PMD
PZZ
RPV
SDC
SŽDC
TV
VR
ZDD
ŽST
Cizí právní subjekt (právnická nebo fyzická osoba)
Informační systém – Centrální systém výluk
Dokumenty a předpisy
Provozovatel drážní dopravy
Náhradní doprava
Smluvní partner provozovatele dráhy zajišťující obsluhu dráhy
Odbor řízení provozu SŽDC
Organizační složka
Oddělení plánování výluk SŽDC
Odpovědný zástupce objednavatele výluky
Posun mezi dopravnami
Přejezdové zabezpečovací zařízení
Regionální pracoviště výluk SŽDC
Správa dopravní cesty
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Trakční vedení
Výlukový rozkaz
Základní dopravní dokumentace
Železniční stanice
2
(normativní)
ČÁST PRVNÍ
Kapitola I
Společná ustanovení
1. Předpis SŽDC(ČD) D 7/2 pro organizování výluk na tratích provozovaných
SŽDC obsahuje předpisové závazné ustanovení pro jednotné plánování, přípravu, koordinaci, provádění a vyhodnocování výluk na tratích provozovaných
SŽDC. Řádná znalost a dodržování ustanovení tohoto předpisu patří mezi základní předpoklady k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a
drážní dopravy.
2.
Předpis SŽDC (ČD) D 7/2 je závazný pro:
 všechny zaměstnance provozovatele dráhy, kteří se jakýmkoliv způsobem
podílejí na výlukové činnosti;
 všechny zaměstnance Operátora, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí
na výlukové činnosti, řízení provozu a obsluze dráhy;
 všechny zaměstnance Dopravců, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí
na výlukové činnosti;
 všechny zaměstnance organizační složky podílející se na údržbě zabezpečovacích a sdělovacích zařízení, kteří se jakýmkoliv způsobem podílejí
na výlukové činnosti;
 cizí právnické a fyzické osoby, které na tratích provozovaných SŽDC organizují a realizují výlukovou činnost. Tyto osoby musí být zavázány
k plnění předpisu SŽDC (ČD) D 7/2 smluvním vztahem;
 cizí právnické a fyzické osoby, které na základě smluvního vztahu
se SŽDC konají pro SŽDC pracovní činnosti nebo jinou činnost,
v důsledku které se zúčastňují výlukové činnosti, kterou zajišťuje SŽDC.
Tyto osoby musí být zavázány k plnění předpisu SŽDC (ČD) D 7/2 smluvním vztahem;
 CPS požadující po provozovateli dráhy poskytnutí výluky pro jiný účel než
je udržení provozuschopnosti dráhy, např. modernizace, optimalizace, rekonstrukce a údržba. Tyto cizí právní subjekty musí mít před zařazením
požadované výluky do plánu výluk uzavřen smluvní vztah se SŽDC.
3. Veškeré právní předpisy a TNP citované dále v textu rozuměj v platném
znění.
Dnem začátku účinnosti tohoto předpisu se ruší:
 Předpis ČD D7/2 „Předpis pro organizování výluk na síti ČD“ platný od
28.12.1997;
3
(normativní)
 Souhrnný rozkaz generálního ředitele ČD o výlukách kolejí a napětí
trakčního vedení, vypnutí rozvodu 6 kV pro napájení zabezpečovacího
zařízení na síti ČD platný od 21.12.1999;
 Všechny ostatní vztažné výnosy a nařízení vydané GŘ, ředitelstvím divizí, SDC a OPŘ, kromě platných VR.
Kapitola II
Základní pojmy
4. Výluka je úprava způsobu dopravního a provozního použití zařízení součástí dráhy, vyžadující přijetí zvláštních opatření technologických nebo technických a obvykle i omezení provozování dráhy nebo omezení provozování drážní
dopravy.
5. Předpokládaná výluka je předem ve smyslu ustanovení tohoto předpisu
naplánovaná, připravená a povolená úprava způsobu provozního použití dopravní cesty, umožňující provést na koleji nebo v jejím průjezdném průřezu, na
zabezpečovacím zařízení nebo na elektrickém zařízení práce:
 údržbové nebo opravné,
 rekonstrukční,
 modernizační,
 případně jiné,
vyžadující omezení provozování dráhy nebo omezení provozování drážní
dopravy, uskutečněné podle předem vypracovaného VR. Předpokládané výluky
lze uskutečňovat pouze po dobu nezbytně nutnou k provedení těchto prací.
Nejedná-li se o výluku uskutečněnou podle VR, považuje se takový stav za
výluku nepředpokládanou.
6. Nepřetržitá výluka je výluka konaná v nepřetržitém režimu déle než jeden
kalendářní den.
7. Denní výluka je výluka konaná pouze v jednom kalendářním dni. Denní
výluka konaná ve stejné časové poloze a v několika za sebou jdoucích dnech je
pro potřeby CSV považována za výluku vícedenní.
Noční výluka je pro tvorbu VR a tvorbu plánů výluk výluka konaná v noční
době přes 0:00 hodin (v časové poloze od 18:00 hod. do 06:00 hod.). Pro potřeby statistiky viz příloha č. 8.
8. Výlukový rozkaz je dokument obsahující opatření k provedení předpokládané výluky. Musí obsahovat podmínky a opatření, která je nutno splnit pro
zachování bezpečnosti, pravidelnosti a hospodárnosti provozu, po dobu jeho
platnosti. Výlukové rozkazy se dělí do skupin podle stupně použitelnosti a
4
(normativní)
podle druhu a rozsahu zařízení, jehož výluku nařizují. Podrobnosti jsou uvedeny v části třetí tohoto předpisu.
9. Objednavatelem výluky je vždy ředitel SDC, do jejíž správy spadá zařízení dopravní cesty, k jehož vyloučení má dojít. SDC objednává výluku u RPV
zpravidla na základě dříve zpracované a hlavním zpracovatelem VR schválené
žádosti o vypracování VR. Je-li pro provedení výluky třeba vyloučit souběžně i
zařízení ve správě jiné SDC, určí objednavatele výluky pověřený zaměstnanec
odboru provozuschopnosti dráhy SŽDC.
Odpovědný zástupce objednavatele výluky je zaměstnanec s odbornou
zkouškou určenou předpisem SŽDC Zam 1, který vykonává činnost související
se zahájením, přerušením a ukončením výluky.
10. Žadatelem o výluku může být OS SŽDC nebo CPS. Žádost o poskytnutí
výluky podává žadatel vždy prostřednictvím příslušného objednavatele výluky.
CPS musí být zavázán k plnění výluky smluvním vztahem uzavřeným se SŽDC.
11. Investorem se u akcí konaných na zařízení SŽDC a vyžadujících výluky
zařízení dopravní cesty rozumí útvary SŽDC – podle své odborné příslušnosti.
Investorem u akcí konaných pro rekonstrukci a opravy zařízení ve vlastnictví CPS vyžadujících si výluky zařízení dopravní cesty ve správě SŽDC je CPS.
U akcí požadovaných CPS je investorem organizace smluvně zavázaná
k úhradě nákladů celého průběhu výluky.
12. Zhotovitel je OS SŽDC nebo CPS provádějící práce při výluce na zařízení
součástí dráhy.
13. Součásti dráhy je společný název pro železniční spodek, železniční svršek, železniční přejezdy, sdělovací zařízení, zabezpečovací zařízení, elektrická
zařízení, stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům
dráhy, pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy, budovy a zařízení
určené k organizování a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních
potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.
14. Obvod působnosti ŽST je pro potřeby tohoto předpisu každá dopravna
s kolejovým rozvětvením, v přímé působnosti příslušného přednosty ŽST, ohraničená krajními výhybkami.
5
(normativní)
ČÁST TŘETÍ
VÝLUKOVÉ ROZKAZY
Kapitola V
Opatření při výlukách
100. Způsob přípravy a projednávání všech příslušných opatření vyplývá
z rozsahu výluky a jí vyvolaného dopadu na provozování dráhy a drážní dopravy. Konkrétní opatření pro jednotlivé výluky, včetně zpravování doprovodu
vlaků musí být zapracována ve VR.
103. Návrh provozních, dopravních či přepravních opatření ve VR a své případné výhrady k jejich obsahu neprodleně konzultují zainteresované OS SŽDC,
Operátor a dopravci, se zpracovatelem VR. Svá vyjádření k navrženým opatřením včetně případných doplnění a úprav předají zpracovateli VR nejpozději 5.
pracovní den po obdržení návrhu.
A. PROVOZNÍ OPATŘENÍ
105. Provozní dispečer, dirigující dispečer nebo dispoziční výpravčí, který
ohlašuje výluku na základě VR, odřekne pravidelné vlaky, které nepojedou
z důvodu výluky a zavede vlaky, jejichž jízda je VR nařízena.
106. Nařízené odjezdy vlaků s náskokem, zpožděné nebo nařízený sled vlaků
po výluce musí být uvedeny ve VR.
107. Požadavky zahraničních železnic na zajištění provozních opatření na
straně SŽDC, souvisejících s prováděním výluk na pohraničních tratích zahraničních železničních správ a jiných provozovatelů dráhy jsou řešeny OŘ/OV ve
spolupráci s Operátorem.
B. DOPRAVNÍ OPATŘENÍ
108. Odřeknutí vlaků s přepravou cestujících a ND musí řešit VR.
Náhradní soupravy pro vlaky s přepravou cestujících sestaví určená ŽST
nebo DKV podle VR. Vždy je však třeba postupovat tak, aby bylo zamezeno
zbytečným oběhům prázdných souprav.
109. Bude-li třeba z důvodu výluky konat výluku služby dopravních zaměstnanců odchylně od rozkazu o výluce služby, musí být toto řešeno ve VR.
6
(normativní)
110. U vlaků s přepravou cestujících jedoucích po odklonové nebo objízdné
trase musí být strojvedoucí a obsluha vlaku zpraveni o případném mimořádném
zastavení vlaku pro výstup a nástup cestujících dle VR.
Nebude-li při jízdě vlaku s přepravou cestujících odklonem zapotřebí, aby
tento vlak zastavoval podle příslušného tabelárního jízdního řádu, zpraví výpravčí podle VR vlak písemným rozkazem o tom, že pravidelné pobyty ve stanicích se považují za pobyty z dopravních důvodů a zastávky nebo stanice
s výlukou služby výpravčího je nutno projet.
111. Pro udržování dopravy při vypnutí napětí TV platí příslušná ustanovení
předpisu SŽDC (ČD) D2. Konkrétní podmínky pro dopravu vlaků závislé trakce za vypnutí napětí TV musí být uvedeny ve VR. Přidání hnacího vozidla nezávislé trakce a jeho odstup může být proveden i v jiných ŽST, než je uvedeno
ve VR pouze na základě dodatečného požadavku příslušného dopravce. Počet
lokomotiv nezávislé trakce určuje a jejich objednávku provádí dopravce.
112. Vlaky s mimořádnými zásilkami, které se na sousední koleji nesmí potkat
s jinými kolejovými vozidly, musí vyčkat ukončení výluky ve vhodných stanicích podle ustanovení ve VR, popř. podle rozhodnutí provozního dispečera
Operátora.
Jízdu vlaků s mimořádnými zásilkami, které se mohou na sousední koleji setkat s jinými kolejovými vozidly, musí prokazatelně projednat výpravčí stanice
zahajující výluku s OZOV.
D. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
117. Pro zajištění bezpečnosti při výlukách je nutné:
a) zajistit umístění varovných návěstidel, přenosných návěstidel pro elektrický provoz, návěstidel pro krytí vozidel, návěstidel pro krytí pracovního
místa nebo vyloučené koleje, návěstidel pro pomalou jízdu, přenosných
přejezdníků nebo návěstních upozorňovadel,
b) ve stanovených případech provést zneplatnění návěstidel,
c) upozornit zúčastněné zaměstnance na výlukovou činnost,
d) provést další bezpečnostní opatření, která jsou stanovena pro jízdu vozidel
s mimořádnými zásilkami a pro jízdu nebo práci speciálních vozidel podle
příslušných interních předpisů nebo DAP pro bezpečnost a ochranu zdraví
při práci, a další.
118. Pokud DAP nestanovuje odpovědnost za zajištění bezpečnosti při výlukách nebo přikazuje stanovit tuto odpovědnost ve VR, musí být tato odpovědnost pro případy uvedené v čl.117 uvedena v Žádosti o vyhotovení výlukového rozkazu a ve VR.
119. – 120. Neobsazeno.
7
(normativní)
Kapitola VI
Zabezpečení přejezdů
121. U přejezdového zabezpečovacího zařízení (PZZ), jehož činnost je ovlivněna výlukou koleje, se postupuje podle předpisu SŽDC (ČD) D2 a SŽDC
(ČD) T100.
122. U PZZ smí být změněna závislost vyvolaná výlukou až po zahájení výluky
a souhlasu OZOV.
123. Změny závislosti PZZ dvou a vícekolejných tratí nebo při souběhu dvou a
více různých tratí v době výluky provádí na sousední provozované koleji udržující zaměstnanec SDC, který je oprávněn měnit závislosti, až po dohodě
s obsluhujícím zaměstnancem.
124. OZOV je odpovědný za organizaci výluky tak, aby změny závislostí PZZ
byly ukončeny ještě před tím, než oznámí ukončení výlukových prací výpravčímu stanice určené ve VR. Nebude-li po ukončení výluky zajištěna správná
činnost PZZ (ojetí, očistění kolejnic a pod.), musí být jízda vlaků na základě
zápisu OZOV o ukončení výlukových prací, zabezpečena dle interních předpisů
provozovatele dráhy.
Kapitola VIII
Zpravování doprovodu vlaků
A. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
145. ŽST určené ve VR a ŽST určené „Prováděcím nařízením ke Směrnici pro
řízení provozu D 7“ provádí zpravování vlaků písemnými rozkazy dle ustanovení VR.
146. Pokyny pro zpravení strojvedoucích o snížení rychlosti při jízdě vozidel
z důvodu bezpečnosti nebo pomalé jízdy (dočasné pomalé jízdy) nebo dávání
návěsti Pozor zajišťují pověření zaměstnanci SDC, kteří musí prokazatelnou
zprávou zpravit výpravčí příslušných stanic o místě, omezení nebo nařízeném
opatření. Vždy před jízdou vozidel musí umístit návěstidla pro pomalou jízdu
(dočasnou pomalou jízdu) nebo varovná návěstidla.
B. ZNĚNÍ PÍSEMNÝCH ROZKAZŮ
151. Znění písemných rozkazů „V“ pro jednotlivé výluky musí být uvedena ve
VR.
8
(normativní)
154. Vzory písemných rozkazů o jízdě vlaku po nesprávné koleji jsou uvedeny
v ZDD.
Za zapracování vzorů písemných rozkazů do VR odpovídá příslušný zpracovatel VR.
155. Vzor písemného rozkazu pro jízdu na vyloučenou kolej.
Jedete směrem k .......... na vyloučenou traťovou kolej číslo ....*) do km ......... .
Před vámi jede posunový díl, který zastaví v km .......... . **)
Za vámi jede posunový díl, který zastaví v km .......... . **)
PZZ v km .......... pro vaši jízdu neúčinkuje. **)
Nejvyšší dovolená rychlost posunového dílu .......... km/h. ***)
V km .......... pomalá jízda .......... km/h. **)
V km .......... je umístěn výstražný terč. **)
Jízdu z vyloučené koleje ukončete v .......... . **)
Souprava má .......... vozidel, hmotnost .......... t, v soupravě brzdí .......... vozidel,
brzdící váha .......... t, v soupravě je .......... vozidel s brzdami stupňovitě neodbrzďovatelnými (kotoučovými). **)
*)
Číslo traťové koleje uvádějte jen na dvou a vícekolejných tratích.
**) Nehodící se neuvádějte.
***) Uvádějte jen, pokud je stanovena rychlost nižší než 40 km/h.
156. Neobsazeno.
ČÁST ČTVRTÁ
ORGANIZAČNÍ USTANOVENÍ
Kapitola II
Příprava a organizace náhradní dopravy
171. Náhradní doprava za odřeknuté vlaky osobní přepravy je zajišťována
dopravci.
ND se řídí jízdním řádem dopravce – odchylky se stanoví ve VR v opatření
dílčího zpracovatele za předmětného dopravce.
Příprava ND, nařízená příslušným VR, je součástí přípravy výluky. Řídí ji
příslušný dopravce.
Vedení trasy ND a umístění zastávek projedná dopravce s příslušným orgánem Policie České republiky a místně příslušnými úřady samosprávy.
Dopravce po projednání s objednavatelem výluky a přednosty PO pod něž
spadají výlukou dotčené stanice rozhodne o trase a zastávkách ND.
9
(normativní)
Za zabezpečení sjízdnosti tras a řádné označení stanovišť (míst nástupu a
výstupu cestujících) ND a za včasné a řádné označení míst zastávek ND odpovídá dopravce. Označení musí být výrazné, dobře viditelné a musí z něho být
jednoznačně patrné o jaké stanoviště (zastávku) se jedná.
Pokud je ve vyloučeném úseku provozována doprava několika dopravci, pak
je nutné jednoznačně určit zastávky prostředků ND každým dopravcem zvlášť.
Označování prostředků ND zabezpečuje dopravce.
Základní údaje o skutečném průběhu náhrady vlaků ND zaznamenávají
v obsazených dopravnách výpravčí do dopravní dokumentace obdobně jako při
dokumentování jízd vlaků.
Za čas odjezdu se považuje vždy čas odjezdu prvního vozidla a za čas příjezdu se považuje vždy čas příjezdu posledního vozidla příslušného spoje náhradní dopravy. Pořadová čísla vozidel použitých pro příslušný spoj, údaje o
doprovodu ND zaměstnanci dopravce i další informace, které je třeba uchovat,
je nutno zapisovat do sloupců „Poznámky“ dopravní dokumentace.
Vhodným způsobem je třeba evidovat i vyrovnávkové jízdy prázdných vozidel. U jízd prostředků ND několika dopravců bude v poznámkách uvedena
zkratka dopravce.
10
(normativní)
Příloha č. 12
DOPORUČENÉ VZORY TABULEK PRO OZNAČOVÁNÍ STANOVIŠŤ
A PROSTŘEDKŮ NÁHRADNÍ DOPRAVY
1. Tabulka pro označování prostředků náhradní dopravy
Logo dopravce
NÁHRADNÍ DOPRAVA
Z ……….. DO ……….. A OPAČNĚ*)
PŘÍMÝ*), ZASTÁVKOVÝ *) AUTOBUS Č:........
*)
Nehodící se škrtněte !
Tabulka formátu A3.
Barva podkladu tabulky: bílá.
Barva textu červená pro přímý autobus (spoj).
Barva textu černá pro zastávkový autobus (spoj).
2. Tabulka pro označování stanovišť (zastávek) náhradní dopravy
ZASTÁVKA NÁHRADNÍ PŘEPRAVY
(název stanoviště)+)
.............................................................
.............................................................
Logo dopravce
+)
Uvádějte pouze tarifní název zastávky, jiné názvy nejsou přípustné.
Barva podkladu tabulky: modrá s oranžovým orámováním
11
(normativní)
3. Tabulka pro oznámení místa nástupu a výstupu cestujících
(název stanoviště) +)
......................................
Logo dopravce
NÁHRADNÍ PŘEPRAVA
v úseku
z.........................
+)
do.......................
Uvádějte tarifní název ŽST !
Barva podkladu tabulky: bílá
Tabulka se používá pro oznámení místa nástupu a výstupu cestujících v prostorách ŽST (dopravny) nebo v jejím blízkém okolí.
12
ČD
D 17
Předpis
pro hlášení a šetření mimořádných událostí
Schváleno rozhodnutím generálního ředitele ČD dne 31.10.2006, č.j. 70 778/2006
ROZSAH ZNALOSTÍ
Organizační
složka
DKV
Strojvedoucí
Znalost
Úplná: čl. 2, 42, 44, 45, 49, 51,
216 -220, příloha č.1
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH
Změna
číslo
č.j.
1)
1)
Předpis
účinnost od
opravil
dne
podpis
1
ČD, a.s.
Dispečer DOZ
DKV
GŘ ČD, a.s.
HZS ČD, a.s.
IBŽD
MU
OS
České dráhy, akciová společnost
Dispečer dálkově ovládaných zařízení
Generální ředitelství Českých drah
Hasičská záchranná služba Českých drah
Inspektorát bezpečnosti železniční dopravy (Odbor 18)
Mimořádná událost
2
ČÁST PRVNÍ
Kapitola I
Úvodní ustanovení
Mimořádnou událostí v drážní dopravě je závažná nehoda, nehoda nebo
2.
ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou
funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí.
ČÁST DRUHÁ
OHLAŠOVÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
Kapitola I
Ohlašovací povinnost
42. Každý zaměstnanec nebo osoba ve smluvním vztahu k provozovateli
dráhy nebo drážní dopravy, kteří se svou pracovní činností podílejí na provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, jsou povinni neprodleně ohlásit na určené ohlašovací pracoviště vznik MU, pokud tuto událost sami zjistili
nebo se o ní věrohodně dozvěděli.
Je-li na místě MU více zaměstnanců, ohlásí MU po vzájemné domluvě funkčně
nejvýše zařazený zaměstnanec.
44. Vedoucí OS provozovatele dráhy nebo drážní dopravy určí umístění
ohlašovacích pracovišť. Zajistí rovněž seznámení všech zaměstnanců s umístěním ohlašovacích pracovišť.
45. Ohlašovacími pracovišti mohou být:
pracoviště výpravčích, dirigujících dispečerů, dispečerů, dispečerů DOZ,
strojmistrů apod.
49. Má-li některý zaměstnanec provozovatele dráhy nebo drážní dopravy
podezření, že MU nebyla ohlášena nebo šetřena, upozorní na to svého nadřízeného zaměstnance.
3
51. Ustanovením výše uvedených článků není dotčena ohlašovací povinnost:
• vzniku mimořádných událostí podle zvláštních předpisů, 8)
• vzniku pracovních úrazů podle zvláštních předpisů. 9)
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚR
Kapitola I
Doplňující a závěrečná ustanovení
B. INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI O MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
216. Podávat informace sdělovacím prostředkům a veřejnosti o MU při provozování dráhy a drážní dopravy jsou oprávněni:
• pověřené osoby, které MU dle příslušnosti stanovené tímto předpisem šetří,
• jejich přímí nadřízení v případě, že jsou s MU dostatečně seznámeni,
• generální ředitel ČD, a.s., a jeho náměstci,
• ředitel IBŽD,
• další zaměstnanci ČD, a.s., pouze, jsou-li výše uvedenými pověřeni,
• tiskový mluvčí ČD, a.s.,
• velitel zásahu HZS ČD, a.s.
217. Informace o MU musí obsahovat pouze zjištěná fakta. Nelze uvádět domněnky a neprokázané skutečnosti. U škody uvést kvalifikovaný odhad, u
zaměstnanců provozovatele dráhy nebo drážní dopravy uvést pouze funkci.
218. V případě, že je sdělovacími prostředky pořizován písemný, zvukový
nebo obrazový záznam, požádá zaměstnanec provozovatele dráhy nebo drážní
dopravy, poskytující informace, o autorizování záznamu před jeho zveřejněním. Nebude-li mu vyhověno nebo zveřejněný záznam bude publikován v jiné
než poskytnuté podobě, ohrožující zájmy provozovatele dráhy nebo drážní
dopravy nebo osoby, která informace poskytla, vyrozumí o této skutečnosti
služebním postupem svého nadřízeného, který vyrozumí právní odbor GŘ ČD,
a.s.
8)
Například § 5 odst. 1 písmeno h) a § 18 písmeno c) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně,
ve znění zákona č. 237/2000 Sb. § 24 odst. 2 písmeno b) zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
9)
§ 133c zákoníku práce, nařízení vlády č. 494/2001 Sb.
4
219. Povinností všech zaměstnanců provozovatele dráhy nebo drážní dopravy,
jsou-li požádáni sdělovacími prostředky o informace z MU, je odkázat tazatele
na osoby pověřené poskytováním informací. Nedodržení tohoto ustanovení
může být dle okolností posuzováno jako poškozování dobrého jména provozovatele dráhy nebo drážní dopravy nebo přímo jako porušení pracovní kázně.
220. Výše uvedená ustanovení se nevztahují na poskytování informací orgánům činným v trestním řízení.
Příloha č. 1
Zákon č. 266/1994 Sb.,
o dráhách,
v platném znění
ČÁST OSMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR
§ 53b
(3) Při zjišťování příčin a okolností mimořádných událostí jsou inspektoři
Drážní inspekce oprávněni:
a) vstoupit na místo mimořádné události, na související prostor dráhy a do
drážního vozidla zúčastněného na mimořádné události,
b) zajišťovat důkazy související s vyšetřováním příčin a okolností vzniku mimořádné události včetně výstupů ze záznamových zařízení umístěných v drážním vozidle zúčastněném na mimořádné události a kontrolovat odstraňování
trosek drážního vozidla a pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy pro účely zkoumání,
c) vyžádat si okamžitý přístup k výsledkům ohledání ostatků obětí závažné
nehody nebo nehody a k výsledkům vyšetřování zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události,
d) vyžadovat podání vysvětlení od zaměstnanců dopravce zúčastněných na
mimořádné události a od dalších svědků mimořádné události,
e) vyžádat si od provozovatele dráhy, dopravce a Drážního úřadu další údaje
nebo záznamy vztahující se k zjišťování příčin a okolností mimořádné události.
5
6
ČD
1/D 17
Prováděcí opatření
k předpisu pro hlášení a šetření mimořádných událostí
Schváleno rozhodnutím ředitele Inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy ČD
dne 8.11.2006, č.j. 70 800/2006
ROZSAH ZNALOSTÍ
Organizační
složka
DKV
Strojvedoucí *)
Znalost
Úplná: čl. 56 – 60, příloha č.12
*) Rozsah znalosti stanoven ředitelem O 12 GŘ ČD
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH
Změna
číslo
č.j.
1)
1)
Předpis
účinnost od
opravil
dne
podpis
7
ČÁST TŘETÍ
ŠETŘENÍ A EVIDENCE MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
Kapitola II
Postup při šetření mimořádných událostí
B. SHROMAŽĎOVÁNÍ DOKUMENTACE A ZÁZNAMŮ
56. Z písemné dokumentace (dopravní deníky, veškeré zápisníky, záznamníky, kontrolní knihy, předávky resp. odevzdávky služby, rozkazy aj.) se odebírají celé listy tak, aby byla dostatečně časově zachycena i doba před MU.
Na vyjmutí listů je nutné předem upozornit dopravní zaměstnance, aby si včas
a v klidu mohli přepsat důležité dopravní údaje na čisté listy. O vyjmutí se
provede zápis na přední stranu obalu dokumentace.
57. Vlaková dokumentace se odebere v originále. Pro další jízdu vlaku se
vyhotoví opisy.
Nákladní listy od vykolejených nebo odstavených vozů se zajistí. Pro potřebu
šetření se vyhotoví kopie.
58. Vyjmutí záznamů z technických zařízení provádí vždy minimálně dva
zaměstnanci ČD, a.s. Pověřená osoba a ten, který je odborně způsobilý k vyjmutí záznamů z příslušného technického zařízení. Při vyjímání nesmí být
záznam znehodnocen. Ve složitých případech je lépe záznam nebo zařízení
zapečetit, případně uzamknout a přivolat odborníka.
59. O vyjmutí se musí vždy vyhotovit zápis. Bližší podrobnosti jsou vždy
uvedeny přímo u zařízení nebo v interním předpisu.
60. Konkrétní postupy pro manipulaci s rychloměrnými záznamy jsou uvedeny v předpisu ČD V8/I, ČD V8/II, ČD S8 a v příloze č. 12.
8
Příloha č. 12
Rychloměry a manipulace se záznamy po mimořádné události
A. VŠEOBECNÉ POKYNY
Veškeré potřebné zápisy, související s manipulací se záznamy, provádí osoba
oprávněná řídit drážní hnací vozidlo podle předpisu ČD V 8/I „Předpis pro
provoz a obsluhu rychloměrů“. U speciálních hnacích vozidel, vybavených
registračními rychloměry, které nejsou popsány v předpisu ČD V 8/I, provádí
osoba oprávněná řídit speciální hnací vozidlo veškeré potřebné zápisy, související s manipulací se záznamy, podle předpisu ČD S8 „Předpis pro provoz,
údržbu a opravy speciálních vozidel“.
Zápis musí být proveden čitelně hůlkovým písmem, nesmí překrývat žádný
registrovaný údaj, a to ani průpisem. K popisování musí být použit nesmazatelný fix nebo propisovací tužka jiné než červené barvy. Je zakázáno rychloměrový záznam přehýbat nebo skládat. Záznam je nutno uschovat ve svitku a uložit
v chladnu.
Žádné záznamy nesmí být, a to ani krátkodobě, vystaveny vyšším teplotám,
vlhkosti, magnetickému poli, záření, či jinému agresivnímu prostředí.
Za ochranu před znehodnocením odpovídá osoba oprávněná řídit drážní hnací
vozidlo do doby než předá záznam pověřené osobě. Dále přechází odpovědnost na tuto pověřenou osobu.
Nejdůležitější údaje při vyjímání záznamu a při popisování jsou:
 čas vyjmutí, tj. přesný čas, kdy bylo započato s posunutím rychloměrového
proužku při jeho vyjímání,
 místo zastavení, tj. přesná kilometrická poloha (příp. jiné určení místa) 1)
předního čela drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána
rychlost jízdy.
Nebyl-li rychloměrový proužek vyjmut na místě mimořádné události 2), osoba
oprávněná řídit drážní vozidlo, která ovládala rychlost jízdy, posune po zastavení část rychloměrového proužku se záznamem na navíjecí cívku nejméně o
100 mm, a na volné místo proužku poznamená:
 MU (mimořádná událost),
1)
2)
Např.: Zastaveno 10 metrů za trakční podpěrou č. 154.
Např.: Po předčasné změně návěstního znaku hlavního návěstidla.
9
 přesný čas, kdy bylo započato s posunutím rychloměrového proužku,
 datum a čas, kdy došlo k mimořádné události,
 přesnou kilometrickou polohu (případně jiné určení místa) předního čela
drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy.
Na samostatný list alespoň formátu A5 poznamená tyto údaje:
 jméno, příjmení a osobní číslo strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla,
název a sídlo jeho zaměstnavatele (pracoviště),
 číslo vlaku a zkratkou úsek, ve kterém jel, při posunu a místních výkonech
příslušné označení výkonu,
 datum a čas, kdy k mimořádné události došlo,
 číslo (tj. řada, inventární číslo a kontrolní číslice) drážního vozidla, název a
sídlo majitele (provozovatele) drážního vozidla,
 číslo jeho registračního rychloměru a rozsah rychlostní stupnice,
 přesnou kilometrickou polohu (případně jiné určení místa) 3) předního čela
drážního vozidla ve směru jízdy, ze kterého byla ovládána rychlost jízdy,
 kterým stanovištěm drážní vozidlo jelo vpřed,
 na kterém stanovišti (nebo kde jinde) se nacházel registrační rychloměr,
 podpis strojvedoucího nebo řidiče drážního vozidla.
Takto vyplněný list odevzdá zaměstnanec při nejbližším ukončení služby ve
své domovské služebně, pokud jej nemusí na žádost pověřené osoby již dříve
připojit k rychloměrovému proužku (v případě mechanických rychloměrů).
B. DRÁŽNÍ VOZIDLA S MECHANICKÝMI RYCHLOMĚRY
První úkon při vyjímání rychloměrového proužku po MU z mechanických
rychloměrů je vždy posun záznamu na navíjecí cívku minimálně o 100 mm.
Ve výjimečných případech, kdy je nutný pohyb drážního hnacího vozidla bezprostředně po MU z důvodů vyproštění osob, zabránění další MU, uvolnění
trati a podobně, provede osoba oprávněná řídit drážní hnací vozidlo posun
záznamu před uvedením drážního vozidla do pohybu. Úkon provede samostatně bez přítomnosti pověřené osoby, a to s nejvyšší opatrností tak, aby nebyl
záznam poškozen. Na volné místo rychloměrového proužku poznamená
přesný čas, kdy bylo započato s jeho posunutím.
3)
Např.: Zastaveno 30 metrů před návěstidlem s návěstí Stáhněte sběrač měnírny Rostoklaty.
10
Pokud má být rychloměrový proužek vyjmut z rychloměru na místě MU, učiní
tak osoba oprávněná řídit drážní vozidlo teprve na příkaz a za osobní přítomnosti pověřené osoby.
Na rychloměrový proužek musí být zaznamenány tyto údaje:
 přesný čas (dle ustanovení předpisu ČD D2), kdy bylo započato s vyjímáním rychloměrového proužku z rychloměru, a to i pokud je shodný s údajem hodin rychloměru,
C. DRÁŽNÍ VOZIDLA S RYCHLOMĚRY GMR
VÝROBCE METRA BLANSKO
První úkon při vyjímání RP po MU z rychloměrů GMR, výrobce Metra Blansko, je vždy posun registračního pásu se záznamem na navíjecí cívku minimálně o 100 mm.
Ve výjimečných případech, kdy je nutný pohyb drážního hnacího vozidla bezprostředně po MU z důvodů vyproštění osob, zabránění další MU, uvolnění
trati a podobně, provede osoba oprávněná řídit drážní hnací vozidlo posun
záznamu před uvedením drážního vozidla do pohybu. Úkon provede samostatně bez přítomnosti pověřené osoby, a to s nejvyšší opatrností tak, aby nebyl
záznam poškozen. Na volné místo registračního pásu poznamená přesný
čas, kdy bylo započato s jeho posunutím.
4)
Např.: Zastaveno zadním čelem hnacího vozidla v úrovni návěstidla s návěstí Konec vlakové
cesty.
11
Pokud má být kazeta s registračním pásem vyjmuta z rychloměru na místě
mimořádné události, učiní tak osoba řídící drážní vozidlo teprve na příkaz a za
osobní přítomnosti pověřené osoby.
Na rychloměrový pás musí být zaznamenány tyto údaje:
 přesný čas (dle ustanovení předpisu ČD D2), kdy bylo započato s vyjímáním kazety z rychloměru, a to i pokud je shodný s údajem hodin rychloměru,
D. DRÁŽNÍ VOZIDLA S ELEKTRONICKÝM RYCHLOMĚREM
Po vzniku každé mimořádné události osoba oprávněná řídit drážní vozidlo, ze
kterého je ovládána rychlost jízdy, a které je vybaveno elektronickým rychloměrem, je povinna, v místě prvního zastavení, zaznamenat na samostatný list
alespoň formátu A 5 tyto údaje:
5)
Např.: Zastaveno v úrovni vjezdového návěstidla ŽST Karlštejn z opačné strany
12
 časový rozdíl mezi hodinami rychloměru a přesným časem (dle ustanovení
předpisu ČD D2) ve vteřinách,
Je-li na místě mimořádné události přítomna pověřená osoba, odebere tento list
a zabezpečí u provozovatele (majitele) drážního vozidla přenesení údajů z
polovodičové paměti do vyhodnocovacího počítače. Při přenášení údajů z
polovodičové paměti do vyhodnocovacího počítače musí být jako první úkon
provedeno zjištění a zapsání časového rozdílu mezi hodinami rychloměru a
přesným časem (dle ustanovení předpisu ČD D2) ve vteřinách.
Pokud se vyjímá na místě mimořádné události modul polovodičové paměti z
drážního vozidla za účelem jeho transportu na vyhodnocovací pracoviště,
transportuje se současně s ním i příslušný list. Modul polovodičové paměti smí
z měřící a záznamové jednotky na místě mimořádné události vyjímat jen zaměstnanec obeznámený s touto manipulací za přítomnosti pověřené osoby.
U mimořádné události, kdy nebyl příslušný list odebrán pověřenou osobou,
postupuje osoba oprávněná k řízení drážního vozidla podle ustanovení předpisu ČD V8/I, resp. předpisu ČD S8.
UPOZORNĚNÍ:
U drážních vozidel s elektronickým rychloměrem HS 998 se musí obsah paměti přehrát do 72 hodin po vzniku MU do vyhodnocovacího počítače z důvodů
omezené kapacity paměti elektronického registračního rychloměru.
Není-li možné přenesení obsahu paměti do vyhodnocovacího počítače, musí se
provést komisionální zdokumentování dat z displeje elektronického registračního rychloměru podle ustanovení předpisu ČD S8 pro obsluhu elektronického
registračního rychloměru HS 998.
Komise bude pracovat ve složení:
 pověřená osoba,
 zaměstnanec obeznámený s manipulací s elektronickým registračním rychloměrem HS 998,
 zástupce majitele (provozovatele) drážního vozidla.
Vyhotovený zápis podepíší všichni účastníci.
6)
Např.: Zastaveno 20 metrů před portálem tunelu
13
14
(normativní)
ČD
D 33
Předpis
o vojenské přepravě
Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah
dne 25.9.2000
č.j. 58 132/00 - O11
Účinnost od 1.1. 2001
ROZSAH ZNALOSTI
Organizační
složka
DKV
Strojvedoucí
Znalost
úplná:
část první - kapitola III
část druhá - čl. 76, kap.IV-D
informativní:
část první - kapitola I, II
část druhá - kap. I (vyjma čl. 76), kap.V-B
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1)
Změna
Předpis
číslo PTV
účinnost od
opravil
H5/5-6/2002
1.3.2002
za tisku
dne
podpis
1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení
schválených změn a provedení záznamu na této stránce
1
(normativní)
A Mov P-4
AČR
č.j.
ČD
ČD D1
ČD D2
ČR
DDC
DKV
DOP
GŠ AČR
KPT
MZ
NATO
NCKPD OS
OPŘ
PLM
PTL
PTV
RID
SPP
SVD
URMIZA
VSŽS
ZP
ŽST
Technické aspekty přepravy vojenského
materiálu po železnici – publikace NATO
Armáda České republiky
Číslo jednací
České dráhy, s.o.
Předpis pro používání návěstí při organizování a
provozování drážní dopravy
Předpis pro organizování a provozování drážní
dopravy
Česká republika
Divize dopravní cesty, o.z.
Divize obchodně provozní, o.z.
Generální štáb AČR
Kontrola přepravních tržeb
Mimořádná zásilka
Severoatlantický pakt
Národní centrum pro koordinaci přesunů a
dopravy ozbrojených sil
Obchodně provozní ředitelství
Překročená ložná míra
Přepravní typový list
Přepravní a tarifní věstník
Řád pro mezinárodní železniční přepravu
nebezpečného zboží (Příloha 1 CIM)
Smluvní přepravní podmínky pro veřejnou
drážní nákladní dopravu ČD
Správa vojenské dopravy
Ústřední registr mimořádných zásilek
Vojenský správce železniční stanice
Zvláštní přepravy
2
(normativní)
ČÁST PRVNÍ
Kapitola I
Základní ustanovení
1.
Tento předpis obsahuje ustanovení o vojenské přepravě na drahách,
které jsou v provozu ČD. Je vydán po projednání Generálního ředitelství
Českých drah s.o. s Ministerstvem obrany ČR k zabezpečení přeprav osob a
zboží na základě Smlouvy uzavřené mezi Českými drahami s.o.
a Ministerstvem obrany ČR o zabezpečení vojenských železničních přeprav.
2.
Předpis byl schválen generálním ředitelem ČD a je závazný pro
zaměstnance GŘ, GI, DOP, DDC a jimi řízené organizační jednotky
zúčastněné na zabezpečování vojenských přeprav.
Ustanovení tohoto předpisu jsou v souladu s právními a vojenskými
předpisy závaznými pro příslušníky resortu Ministerstva obrany. Část třetí až
sedmou může měnit vrchní ředitel DOP.
3.
Předpis stanoví základní zásady pro provádění vojenských přeprav po
síti ČD, určených k zajišťování obrany České republiky jak v době míru, tak i
za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
4.
Příloha 17 tohoto předpisu stanoví zásady pro provádění přeprav vojsk
NATO a dalších zahraničních armád po drahách ČD. Bude postupně
doplňována po zavedení norem NATO (A Mov P-4) v AČR.
5.
Dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu pozbývá platnosti a účinnosti
Předpis o vojenské přepravě po železnici (ČSD D 33) platný od 1. 5. 1992,
Směrnice pro výkon instradační služby při zajišťování vojenských přeprav po
železnici (ČSD D33/5) platné od 01.01.1985 a Směrnice pro přepravu
a dopravu vojenských mimořádných zásilek (ČSD D33/3) platné od
01.06.1986.
Kapitola II
Vymezení základních pojmů
6.
Veřejná přeprava je přeprava uskutečňovaná podle obecně platných
přepravně právních norem a předpisů.
3
(normativní)
7.
Vojenská přeprava na ČD zahrnuje přepravu osob, techniky a
materiálu ozbrojených sil ČR a dalších armád po síti ČD, jakož i takové
přepravy, které orgány vojenské dopravy AČR po dohodě s DOP ČD za takové
označí.
Pro vztahy při zajišťování a realizaci těchto přeprav platí zásadně
ustanovení SPP, interních předpisů a tarifů ČD, není-li v tomto předpise
stanoveno jinak.
Vojenská přeprava se zajišťuje přednostně. Požádají-li o to orgány
vojenské dopravy písemně odpovědné orgány ČD, zajistí ČD vojenskou
přepravu i na úkor veřejné přepravy.
Vojenskou součástí AČR se rozumí vojenské svazky, útvary a zařízení
resortu MO.
8.
Číslování vojenských přeprav provádějí orgány vojenské dopravy
AČR podle interních vojenských předpisů. Vojenská přeprava je tímto
přiděleným číslem provázena po síti ČD od místa nakládky (vstupu), do místa
vykládky (výstupu).
9.
Vojenský převoz je přeprava vojenských osob zpravidla s vojenskou
technikou a materiálem. Převozy se přepravují ve vlacích s přepravou
cestujících a ve vlacích bez přepravy cestujících nebo ve vojenských vlacích.
Ve vlacích s přepravou cestujících musí být označen nejméně jeden
vyhrazený oddíl.
Vojenský převoz musí být vždy instradován.
10.
Vojenský transport je přeprava vojenské techniky nebo materiálu
nejméně v jednom železničním voze.
Transport může být doprovázený (střežený) nebo nedoprovázený
(nestřežený).
O tom, zda bude transport instradovaný nebo neinstradovaný,
doprovázený vojenskou stráží nebo ochrannou směnou nebo nedoprovázený,
rozhoduje orgán vojenské dopravy v součinnosti s odesílací vojenskou součástí
AČR podle povahy zásilky.
11.
Instradace je příkaz k provedení vojenské přepravy pro určený okruh
zaměstnanců ČD. Vydává se telefonicky, dálnopisem, faxem, elektronickou
poštou, nebo písemně. Musí obsahovat všechna potřebná opatření k
bezzávadnému zabezpečení a realizaci vojenské přepravy. Tento příkaz musí
být přednostně splněn!
Instradaci zpracovávají zaměstnanci útvarů zvláštních přeprav ČD, a to
vždy za poplatek stanovený v příloze 14 tohoto předpisu.
4
(normativní)
12.
Utajení. Vojenská přeprava se může za podmínek stanovených
nařízením vlády č.89/1999 Sb. realizovat v souladu se zákonem č.148/1998 o
ochraně utajovaných skutečností a o změnách některých zákonů.
13.
Dělení vojenských převozů a transportů bez souhlasu orgánů
vojenské dopravy je zakázáno. Není-li možné z provozních důvodů přepravit
vojenský převoz, nebo transport jedním vlakem, je možno jej po souhlasu
orgánů vojenské dopravy AČR rozdělit v některém úseku trati i do několika
vlaků. V tomto případě se každé části takto rozdělené vojenské přepravy
přidělí původní vojenské číslo přepravy lomené indexem velkého písmena A,
B, atd., např.: 550613/A, 550613/B.
Toto ustanovení se nevztahuje na výpočet dovozného a záznamy ve
výpočetní technice.
14.
Vojenský vlak je vlak přepravující pouze vojenské osoby či zásilky
(materiál, techniku) nebo ve zvláštních případech také zásilky, které jsou
orgány vojenské dopravy AČR po dobu jejich přepravy za takové označeny a
jejichž přeprava jako vojenského vlaku je v zájmu vojenské součásti AČR.
Může být zaveden z provozních důvodů ČD, nebo na zvláštní písemnou žádost
předloženou orgány vojenské dopravy AČR. Písemnou žádost uplatní NCKPD
OS na DOP ČD Praha při konání instradačních porad. Při menším počtu
přeprav uplatní písemný požadavek SVD u příslušné ZP OPŘ. Tato skutečnost
se vyznačí v instradačním telegramu, ve kterém se uvede “Na zvláštní
písemnou žádost NCKPD OS Praha, (nebo SVD) objednán vojenský
vlak.“ Je-li vojenský vlak zaveden na zvláštní písemnou žádost, platí pro něj
tarifní podmínky uvedené v Příloze 14 tohoto předpisu.
Je zakázáno připojovat k vojenskému vlaku jakékoliv nevojenské
zásilky bez souhlasu orgánu vojenské dopravy AČR.
Vojenský vlak může být sestaven i z několika vojenských převozů, nebo
transportů. Může se cestou podle instradace doplňovat dalšími vojenskými
přepravami, nebo se může podle stanovené instradace dělit. Viz. čl. 13.
15.
Velitel převozu. Každý vojenský převoz má stanoveného velitele
převozu. Velitele převozu určí velitel vojenské součásti AČR a zmocní ho tzv.
přepravním výkazem. Velitel převozu je styčným důstojníkem po dobu
přepravy mezi přepravovanými vojsky a zástupci ČD. Velitel převozu je
označen zelenou rukávovou páskou.
16.
Velitel stráže. U doprovázených vojenských transportů je ustanoven
velitel stráže. Velitel stráže se prokazuje strážním výkazem a směrnicí pro
velitele stráže vydanou náčelníkem štábu vojenské součásti AČR. Není během
přepravy nijak zvlášť označen.
5
(normativní)
17.
Dozorčí doprovodu (velitel ochranné směny). U doprovázených
vojenských transportů je ustanoven dozorčí doprovodu (velitel ochranné
směny). Prokazuje se směrnicí pro dozorčího doprovodu (velitele ochranné
směny) vydanou náčelníkem štábu útvaru. Není během přepravy nijak zvlášť
označen.
O tom, zda bude zásilka při přepravě po železnici doprovázena stráží
nebo ochrannou směnou, rozhoduje odesílací vojenská součást podle
charakteru a druhu přepravovaného materiálu na základě interních vojenských
předpisů.
18.
Velitel vojenského vlaku. Každý voj.vlak má určeného velitele vlaku,
kterým je vždy jeden z přepravujících se velitelů převozu. Velitele vlaku určuje
orgán vojenské dopravy AČR. Není-li určen, stává se velitelem vlaku
hodnostně, či funkčně nejvyšší přítomný důstojník. Velitel vlaku je označen
zelenou rukávovou páskou. Ostatní velitelé převozů jedoucí tímto vlakem
pásku sejmou. Je-li vojenským vlakem přepravován pouze jeden převoz, je
velitel převozu současně velitelem vojenského vlaku.
19.
Nakládací skupina. Po dobu nakládky a vykládky vojenských přeprav
je velitelem převozu určen velitel nakládací (vykládací) skupiny. Nakládací
(vykládací) skupina odpovídá za řádné a včasné naložení (vyložení) vojenské
techniky a materiálu. Velitel nakládací skupiny je označen bílou rukávovou
páskou. Všichni příslušníci skupiny včetně velitele jsou označeni vestou
zelené reflexní barvy s pružným upevněním na suchý zip. Na zádech vesty je
nápis „CZECH ARMY„ šedivé barvy.
20.
VSŽS. Je zpravidla orgánem SVD příslušné k místu nakládky. Zřizuje
se v ŽST po dobu nakládky, vykládky vojenských přeprav, nebo po dobu
zvýšené přepravy vojenských převozů a transportů v zájmových stanicích. Je
styčným orgánem mezi zúčastněnými zaměstnanci ČD a přepravovanými
vojsky. Je označen vestou zelené reflexní barvy se znakem loukoťového
kola šedé barvy na pravé straně hrudníku a rukávovou páskou červené
barvy se znakem loukoťového kola žluté barvy na pravém rameni.
21.
Rekognoskace, je provedení prohlídky objektů, tratí, nakládacích a
vykládacích míst a příjezdových cest před započetím nakládky, nebo vykládky
vojenských transportů a převozů. Rekognoskaci provádějí zástupci vojenských
součástí AČR, případně i zástupci vojenské dopravy s příslušnými zaměstnanci
ČD.
6
(normativní)
Kapitola III
Provozně technická ustanovení
A. VZT AHY MEZI ZAMĚST NANCI ČD
A VOJ ENSKÝMI OSOB AMI
22.
Při přepravě na ČD se vyžaduje, aby přepravovaní vojáci všech
hodností a funkcí dodržovali zásady bezpečnosti a příslušná nařízení orgánů
vojenské dopravy.Ve věcech železničních musí dbát pokynů zaměstnanců ČD a
nesmějí zasahovat do výkonu dopravní nebo přepravní služby.
23.
Zaměstnanci ČD ve stejnokroji, nebo ti, kteří se prokáží služebním
odznakem či průkazem, jsou oprávněni, pokud zjistí porušení zásad
bezpečnosti provozu na ČD nebo mají podezření na spáchání přestupku, či
trestného činu vojákem, požádat jej o prokázání totožnosti.
Odmítne-li voják na výzvu oprávněného zaměstnance ČD prokázat svou
totožnost, požádá zaměstnanec ČD některého přítomného vojáka vyšší
hodnosti o zjištění totožnosti. Není-li přítomen nebo odmítne-li toto provést,
provede zjištění totožnosti přivolaný příslušník Vojenské Policie nebo Policie
ČR.
24.
Oprávněný zaměstnanec ČD je povinen na vyžádání velitele převozu,
nebo velitele stráže prokázat svoji totožnost, pokud nebyl již dříve představen
přednostou ŽST, nebo orgánem vojenské dopravy.
25.
Určeným zaměstnancům ČD se musí za dozoru strážného umožnit
nezbytné úkony u vojenských přeprav (dozor při nakládce, nebo vykládce,
soupis vlaku, technická a přepravní prohlídka vlaku, opravy a mazání vozů,
zkouška brzdy apod.). V případě nehodové události musí být umožněno
vyšetřujícím zaměstnancům železnice řádné vyšetření události.
26.
Zaměstnanci ČD nesmějí přijímat od příslušníků převozu (transportu)
jakoukoliv korespondenci (písemnosti) a zprostředkovávat její doručení, jakož
i vyžadovat informace vojenského charakteru.
27.
Vstupovat do vyhrazeného prostoru ČD při plnění úkolů spojených se
zabezpečováním vojenských přeprav bez zvláštního povolení a jet na stanovišti
strojvedoucího mohou orgány vojenské dopravy, příslušníci Vojenské Policie,
velitel převozu, velitel vojenského vlaku, velitel stráže, velitel ochranné směny
nebo jejich zástupci.
7
(normativní)
28.
Zástupci vojenských součástí pověření rekognoskací oznámí svůj
příchod příslušnému přednostovi (zástupci) ŽST a VSŽS, je-li ve stanici
přítomen. Před rekognoskací širé trati se ohlásí přednostovi nejbližší ŽST.
Před vstupem do vyhrazeného prostoru ČD se orgány vojenské dopravy
prokazují předepsaným průkazem vydaným ČD.
29.
Bezplatně používat všechny druhy sdělovacího zařízení při
zabezpečování vojenských přeprav a plnění úkolů s tím spojených mohou:
 orgány vojenské dopravy,
 velitelé převozů, vojenských vlaků nebo jejich zástupci,
 velitelé stráží nebo velitelé ochranných směn doprovázející vojenské
zásilky,
 orgány Vojenské Policie.
30.
K hovorovému styku mohou osoby uvedené v čl. 29 tohoto předpisu
používat jen služební telefonní a rádiové sítě ČD a zvlášť vyhrazených spojení,
nikoliv spojení dispečerských. Těchto lze použít jen v případech nutných, které
mají přímou návaznost na řízení vojenských přeprav a je-li služební síť ČD
v poruše, nebo nelze-li na ní dosáhnout včasného spojení a hrozí-li nebezpečí
z prodlení.
31.
Služební telegramy vojáků, které se netýkají vojenských přeprav, se
dopravují jako poštovní telegramy - za úhradu v hotovosti.
Orgánům vojenské dopravy a orgánům ČD zabezpečujícím vojenské
32.
přepravy musí být na požádání přednostou ŽST přidělen vhodný počet
místností, včetně sdělovacího spojení, aby mohly řádně plnit úkoly související
se zajišťováním vojenských i jiných státně důležitých přeprav.
8
(normativní)
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE DOPRAVY
Kapitola I
Ucelené a dílčí vojenské přepravy
A. VOJ ENSKÉ VLAKY
62.
Vojenské vlaky jsou určeny výhradně k přepravě vojsk a vojenské
techniky a nákladů. Nemají své vlastní druhové označení, mohou být vedeny
jako vlaky kteréhokoliv druhu uvedeného v předpise ČD D2 čl. 185.
63.
Výpravčí ve výchozí ŽST nebo ve které se mění druh vlaku, je povinen
oznámit doprovodu vlaku, zda jde o vlak vojenský nebo o vlak s civilní zátěží
doplněný vojenským převozem nebo transportem.
64.
Pořadí důležitosti vojenských vlaků se zřetelem k ostatním vlakům
stanoví předpis ČD D2 čl. 187 a 188, podle kterých, jestliže má vojenský vlak
druhové označení vlaku nákladního, má přednost před všemi nákladními vlaky,
kromě nákladních expresů.
65.
Vojenské vlaky na tratích s výkonem dopravní služby dle předpisu ČD
D2 se přepravují bez členů obsluhy vlaku. Počet členů obsluhy vlaku se stanoví
na požadavek zástupců voj. dopravy a za zvláštní poplatek určený v příloze 14
tohoto předpisu.
66.
Hmotnost vojenského vlaku se určuje jako u vlaků veřejné přepravy.
Odesílatel včas vypočítá hmotnost vojenského materiálu (bojové techniky)
určeného k přepravě. Do průvodních listin se píše hmotnost nákladu na každém
voze zvlášť. Vlak se považuje vždy za vytížený.
67.
Délka vojenského vlaku nesmí převýšit hodnotu uvedenou pro
jednotlivé tratě v Tabulkách dopravních údajů. Přípustná hodnota délky
jednotlivých vlaků nákladní dopravy v metrech je uvedena v Plánu řadění
nákladních vlaků ND.
68.
Největší dovolený počet náprav vlaku (vzhledem ke způsobu brzdění a
zábrzdným vzdálenostem na jednotlivých tratích ČD) je uveden v předpise ČD
V 15/I a nesmí být u vojenského vlaku překročen.
9
(normativní)
69.
Vojenský vlak musí být přepravován podle stanovené instradace. Se
souhlasem velitele převozu (vojenského vlaku) může vojenský vlak odjet s
náskokem nejvýše 60 minut.
Větší náskok povoluje dispečer ZP OPŘ (vedoucí dispečer OPŘ) po
předchozím projednání se sousedním obvodem a po souhlasu orgánu vojenské
dopravy.
70.
Vojenský vlak se nesmí odstavit! Ve výjimečných případech lze z
provozních důvodů navrhnout jinou vykládací stanici, nebo jízdu odklonem.
71.
Výkaz vozidel se pro vojenské vlaky sepisuje dle ustanovení předpisu
ČD KN 4/1. Hmotnost nákladu na jednotlivých vozech sdělí sepisujícímu
zaměstnanci ČD velitel převozu, nebo jím určený příslušník AČR.
72.
Vlaková hlášenka se sepisuje tak, že se vyplňuje pouze přední strana.
Případné mimořádnosti se zapíší na vhodné volné místo vlakové hlášenky.
73.
Záznam o výkonech hnacích vozidel zakládá a vyplňuje strojvedoucí
dle údajů Zprávy o vlaku, kterou vyplní zaměstnanec ŽST určený
technologickými postupy.
B . DÍ LČÍ VOJ ENSKÉ P ŘEP RAVY
74.
Dílčí vojenské přepravy, transporty i převozy, které nejedou jako
samostatný vlak, se přepravují pravidelnými vlaky veřejné přepravy. Vlak
veřejné přepravy se zařazenou vojenskou dílčí přepravou se smí odstavit
pouze se souhlasem ZP OPŘ (vedoucího dispečera OPŘ) za podmínky, že
bude zajištěno vyřazení a odvoz dílčí vojenské přepravy do cílové stanice
vlaku, popř. že po souhlasu orgánu vojenské dopravy bude provedena změna
instradace.
75.
Transport, který svým charakterem vyžaduje trvalý doprovod, se
doprovází stráží nebo ochrannou směnou. Stráž nebo ochranná směna může být
vybavena radiopojítky pro spojení mezi velitelem stráže nebo dozorčím
doprovodu (velitelem ochranné směny) a určeným zástupcem na vedoucím
hnacím vozidle. Doprovázené transporty se zařazují zpravidla do přední části
vlaku. V zimním období se doprovázený transport musí vzhledem ke způsobu
vytápění osobního doprovodného vozu řadit podle potřeby osobním vozem za
vedoucí hnací vozidlo, které musí být schopno vytápění.
76.
Před uvedením vlaku do pohybu musí dát strojvedoucí vedoucího
hnacího vozidla návěst “Pozor“, aby doprovodná stráž nebo ochranná směna
10
(normativní)
mohla ukončit střežení a bezpečně nastoupit do doprovodného vozu. Výpravčí
vlaků dispoziční a výchozí stanice zpraví strojvedoucího vedoucího hnacího
vozidla rozkazem “V“ o tom, že na vlaku je vojenský doprovázený transport.
77.
Stráž nebo ochranná směna se přepravuje ve vyčleněném osobním voze
(popř. služebním voze). Po naložení transportu předá určený zaměstnanec ŽST
vyčleněný osobní vůz pro doprovod zásilky veliteli stráže nebo dozorčímu
doprovodu (veliteli ochranné směny) s prvopisem “Průvodního inventárního
listu vyčleněného doprovodného vozu“ 735 1 3124. Postup je uveden v
poučení na rubu tohoto tiskopisu. Vzor tiskopisu je uveden v příloze č. 7
tohoto předpisu.
78.
Po příjezdu do vykládací stanice odevzdá velitel stráže nebo dozorčí
doprovodu (velitel ochranné směny) vyčleněný doprovodný vůz s “Průvodním
inventárním listem vyčleněného doprovodného vozu“ 735 1 3124 určenému
zaměstnanci ŽST, který vůz podle tohoto tiskopisu překontroluje, a převzetí
potvrdí razítkem a podpisem. Při poškození vozu se sepíše “Zpráva o
poškození“ 735 1 5340 ve třech vyhotoveních dle článku 149 tohoto předpisu.
79.
Stráž, ochrannou směnu nebo doprovod zahraničních armád může v
některých případech vykonávat Policie ČR. V tom případě se na ni vztahují
všechna ustanovení předpisu ČD D 33, včetně předávání zásilky a doprovodného vozu.
C. ŘAZENÍ VOJ ENSKÉHO VLAKU
80.
Přednosta ŽST dohodne s velitelem převozu (případně VSŽS, je-li
přítomen) sestavení a řazení vojenského vlaku. Velitel převozu přitom
oznámí, ve kterém voze bude přepravováno nebezpečné zboží ve smyslu RID a
zásilky s PLM. Požadavek na řazení vlaku, který by ohrožoval bezpečnost
dopravy, není dovolen.
81.
Do vojenského vlaku se mohou zařadit vozy ložené výbušninami,
municí, lehce zápalnými tuhými látkami, pohonnými hmotami a mazadly v
obalech i automobilních cisternách, nádržkové vozy plněné stlačeným nebo
zkapalněným plynem a jinými nebezpečnými látkami.
O jejich zařazení do vlaku platí plně ustanovení předpisu ČD D2 čl.
1252, 1253 a předpisu ČD D1 přílohy 5. Přeprava se provádí při splnění
podmínek RID. Vůz se stráží nebo ochrannou směnou se řadí vedle střeženého
nákladu, vždy však před vozy s jedovatými látkami.
11
(normativní)
82.
Munice, naložená na jednotlivých přepravovaných motorových
vozidlech, tancích, apod., naložených na otevřených železničních vozech se
smí přepravovat za těchto podmínek:
a) vozidla takto ložená musí být během přepravy střežená,
b) železniční vozy ložené těmito vozidly se již nesmějí použít jako ochranné
vozy u jiných zásilek ložených nebezpečným zbožím,
c) motorová vozidla musí být v bezvadném stavu, nesmí docházet k úniku
paliva z nádrží.
Takto se smí munice přepravovat pouze ve vnitrostátní přepravě.
Vozidla i vozy musí být řádně označeny dle ustanovení předpisu ČD D1,
přílohy č. 5 a RID.
83.
Vozy s polní kuchyní, kde se vaří, a vozy s proviantem se řadí hned za
vozy s osobami. Ve stanici, kde se provádí výdej stravy, je výpravčí povinen
určit veliteli převozu (vlaku) stranu vlaku, na které se má strava vydávat, aby
nedošlo k ohrožení bezpečnosti vojáků projíždějícími vlaky po sousední koleji.
84.
Doplnění civilní zátěže je možno do vojenského vlaku provést po
předchozí dohodě ZP OPŘ (vedoucího dispečera OPŘ) s orgány vojenské
dopravy a to za podmínek, že:
a) přidaná zátěž nesmí ohrozit bezpečnost dopravy vojenského vlaku,
b) vozy s civilní zátěží se řadí v ucelené skupině na začátek, nebo konec
vlaku a manipulace s nimi nesmí narušit stanovenou instradaci.
85.
Překládku poškozeného vozu s technickou závadou během jízdy
vojenského vlaku zajistí přednosta ŽST přednostně. Ve spolupráci se ZP OPŘ
(vedoucím dispečerem OPŘ) provede urychlenou přístavbou nového vhodného
vozu. Podle rozhodnutí orgánu vojenské dopravy překládku provedou
příslušníci převozu, nebo některé nejbližší vojenské součásti. Vojenský vlak
čeká.
Nelze-li vůz ihned přeložit, určí velitel vlaku (převozu) k tomuto vozu
stráž (ochranou směnu), sepíše “Zápis o vyřazení vozu z vlaku“ a ZP OPŘ
(vedoucí dispečer OPŘ) dohodnou s orgánem vojenské dopravy způsob
odeslání vozu a stráže za převozem, nebo přímo do stanice určení. Toto
rozhodnutí oznámí orgán vojenské dopravy veliteli voj. vlaku (převozu) a
veliteli stráže (ochranné směny).
12
(normativní)
D. MI MOŘÁDNÉ ZÁSI LKY - MZ
86.
V mezinárodní přepravě MZ se vojenské zásilky projednávají dle UIC
502 na úrovni NCKPD OS GŠ AČR Praha - ČD URMIZA Praha.
87.
Ve vnitrostátní přepravě každou žádost o přepravu vojenské MZ podá
SVD u příslušné ZP OPŘ. O projednání požádá odesílatel “Žádostí o souhlas k
přepravě mimořádné zásilky“ (vzor žádosti viz v příloze č. 4). ZP OPŘ žádost
zkontroluje a doplní bod 1b-způsob přepravy a bod 23- přepravní cesta. Pak
předá ČD URMIZA.
88.
Doba pro podání žádosti před požadovaným termínem odeslání zásilky:
vnitrostátní přeprava
- nejméně 10 dní
mezinárodní přeprava
- nejméně 30 dní.
Po projednání vydá ČD URMIZA “Rozhodnutí o zásilce“, ve kterém
uvede dopravní podmínky pro přepravu zásilky. Toto rozhodnutí má platnost
do konce běžného roku a je rozesláno všem pracovištím ZP OPŘ, kterých se
přeprava týká. Při změně překážek na cestě provede ČD URMIZA opravu
“Rozhodnutí o zásilce“ a dá ji na vědomí všem zúčastněným ZP OPŘ.
ČD URMIZA vydá všem DKV a ŽST na trati, po které bude zásilka
přepravována, “Příkaz k dopravě zásilky“.
89.
Pro hromadné přepravy různé vojenské techniky, která odpovídá
stanoveným maximálním rozměrům, jsou vydávány dopravní podmínky pro
vyjmenované tratě v “Přepravních typových listech“ (PTL). Při změně
překážek na cestě provede ČD URMIZA opravu “Rozhodnutí o zásilce“ a dá ji
na vědomí všem zúčastněným ZP OPŘ. Do “Rozhodnutí o zásilce“ ČD
URMIZA Praha uvádí počet km pro potřeby KPT.
Kapitola IV
Nakládka nebo vykládka převozů a ucelených vlaků
D. DOROZUMÍ VÁNÍ P ŘI P OSUNU
141. Při posunu platí zásada, že se dorozumívají jen dvě osoby a to velitel
převozu a zaměstnanec ČD oprávněný řídit posun. V zájmu bezpečnosti se
nesmí začít posunovat bez udělení souhlasu velitelem převozu a nesmí se začít
nakládat nebo vykládat bez souhlasu zaměstnance řídícího posun.
13
(normativní)
142. Je-li v noční době a za snížené viditelnosti zapotřebí k navádění vozidel
použít ručních svítilen, upozorní na to velitel převozu přednostu ŽST nebo
jeho zástupce. Je zakázáno používat svítilen s jiným než bílým světlem.
143. Jestliže hrozí v blízkosti nakládacího nebo vykládacího místa záměna
dávaných návěstí se světly používanými příslušníky AČR k nakládce nebo
vykládce, upozorní na to přednosta ŽST (výpravčí) zaměstnance oprávněného
řídit posun a nařídí, aby se při posunu používaly pouze ústní pokyny. Návěst
“Stůj, zastavte všemi prostředky“ je možno použít i v tomto případě. O tomto
opatření zpraví vedoucí posunu všechny zaměstnance zúčastněné na posunu.
Kapitola V
Uložení a zajištění nákladů
B . ZJ EDNODUŠENÉ ZAJ I ŠT ĚNÍ
158. Vozidla a bojovou techniku, naloženou na nízkostěnných nebo
plošinových vozech, je povoleno zajistit zjednodušeným způsobem, uvedeným
v příloze 3 tohoto předpisu.
Zjednodušené zajištění je povoleno pouze tehdy, bude-li takto
zajištěná technika přepravována výhradně ve vnitrostátní přepravě a
doprovázena vojenskými osobami (přepravovanými příslušníky převozu,
stráží nebo ochrannou směnou) znalými obsluhy přepravované techniky.
Maximální rychlost vlaku s takto upevněnou technikou je 60
km/hod. Výpravčí zpraví písemně strojvedoucího vlaku vezoucího takto
zajištěné zásilky o maximální rychlosti vlaku.
Posun s vozy loženými takto zajištěnými zásilkami vyžaduje třetí
stupeň opatrnosti při posunu ve smyslu předpisu ČD D2, část druhá, čl. 721,
722, 725, 726.
159. První a poslední vůz vojenského převozu (transportu) s vozy loženými
zásilkami se zjednodušeným zajištěním podle přílohy 3 tohoto předpisu musí
být označeny nálepkou “tři vykřičníky“ (neodrážet, nespouštět) dle přílohy 5
předpisu ČD D1. Označení vozů provede odesílací ŽST.
14
ČD
KC 3
Předpis pro osobní přepravu
PŘEPRAVA ZAVAZADEL A ZÁSILEK
Schváleno rozhodnutím náměstka GŘ ČD pro osobní dopravu dne 21.4.2009,
č.j. 55 348/2009
ROZSAH ZNALOSTÍ
Funkce
DKV
Strojvedoucí *)
Znalost
Čl. 20, 22, 24, 153, 171 – 173,
175, 187, 188
*) Rozsah znalosti je stanoven ředitelem O7 GŘ. Strojvedoucí s odbornou
zkouškou O-04a mají rozsah znalostí zvlášť stanoven předpisem ČD KC 3.
Změna
1.
1)
číslo
č.j.
55 348/2009
Předpis
účinnost od
1.7.2009
opravil
za tisku
dne
podpis
Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených
změn a provedení záznamu na této stránce.
1
ČD
DKV
GŘ ČD
JŘ
KCOD
O7 GŘ ČD
RCVD
ÚBP
Generální ředitelství Českých drah
Jízdní řád (úřední vydání)
Krajské centrum osobní dopravy
Odbor koncepce a obchodu osobní dopravy Generální ředitelství
Českých drah, a.s.
Vlakový doprovod osobní dopravy - Regionální centrum vlakového doprovodu
Úschova během přepravy
2
ČÁST DRUHÁ
RUČNÍ ZAVAZADLA
21. Na chodbičce vozu je výjimečně dovoleno ukládat zavazadla cestujícím,
kterým nemohlo být přiděleno místo k sezení, a cestujícím, jejichž zavazadla
není možno umístit jinak. Toto není dovoleno v motorových vozech na chodbičce za stanovištěm strojvedoucího ve směru jízdy vlaku. Ruční zavazadlo
nesmí bránit průchodu chodbičkou vozu. Průvodčí v rámci svých možností
kontroluje, aby cestující nebrali s sebou do vozu předměty nesnadno přenosné a
příliš objemné (nelze je umístit na místo pod sedadlem a nad sedadlem, které
cestující zaujímá).
22. V případě nevhodně umístěných nebo objemných ručních zavazadel je průvodčí (příp. strojvedoucí) oprávněn rozhodnout o jejich přemístění (např. do
jiného vozu, který svojí konstrukcí umožňuje jiné uložení) nebo doporučí použití služby úschovy během přepravy. Pokud není možné přemístění objemných
ručních zavazadel nebo nelze použít úschovu během přepravy, může průvodčí
(strojvedoucí) přepravu objemného ručního zavazadla odmítnout.
ČÁST TŘETÍ
SPOLUZAVAZADLA
24. Spoluzavazadla je dovoleno ukládat na představku (nástupní plošině) nebo
chodbičce vozu cestujícím, jejichž spoluzavazadla není možno umístit na určeném místě. Toto není dovoleno v motorových vozech na chodbičce za stanovištěm strojvedoucího ve směru jízdy vlaku. Spoluzavazadlo nesmí bránit průchodu chodbičkou vozu. Rozhodnutí o umístění spoluzavazadla nebo odmítnutí
přepravy z důvodu vyčerpané kapacity nebo z technologických důvodů přísluší
výhradně vlakvedoucímu nebo průvodčímu v jemu přidělených vozech, u vlaků
bez vlakové čety strojvedoucímu.
ČÁST PÁTÁ
ZÁSILKY
Kapitola XIII
Přeprava služebních zásilek
153. Z hlediska technologie přepravy ve vlacích osobní dopravy se služební
kusové zásilky přepravují následovně:
3
a) přenosné pokladny
Stanovení konkrétních vlaků provede ředitel KCOD v ZPD dle následujících
zásad:
■ Přednostně vlaky označenými v JŘ symbolem kufru (příp. v kroužku
nebo v rámečku), ve výjimečných případech i ostatními vlaky (u dálkové dopravy schválenými O 7 GŘ ČD).
■ Je-li na vlaku bezpečně uzamykatelný oddíl nebo skříňka a vlak doprovází vlaková četa, přebírá přenosné pokladny vlakvedoucí na soupisku. V případě své nepřítomnosti oddíl/skříňku uzamkne. Ve stanici
určení předá přenosnou pokladnu zaměstnanci stanice, který převzetí
potvrdí na soupisce.
■ Při přepravě přenosných pokladen vlaky bez symbolu kufr se soupisky
sepisují dvakrát ve dvojím vyhotovení. Pokud se bude pokladna překládat, soupisky se sepíší v potřebném počtu.
■ V případech, že na vlaku není služební vůz, bezpečně uzamykatelný
služební oddíl nebo skříňka, přepravuje se přenosná pokladna na stanovišti strojvedoucího. Nesmí však být omezena činnost strojvedoucího ani ohrožena bezpečnost práce a provozu. Pokladnu přebírá strojvedoucí od pověřeného zaměstnance na soupisku sepsanou vlakvedoucím. Pokud vlak nedoprovází vlaková četa, pokladnu přebírá strojvedoucí od zaměstnance stanice na řádně vyplněnou soupisku, na které
potvrdí stanici převzetí. Ve stanici určení si pokladnu se soupiskou vyzvedne zaměstnanec stanice u strojvedoucího a převzetí na soupisce
potvrdí.
■ V případech, že je nutno pro pravidelnou přepravu přenosných pokladen použít vlaky bez symbolu kufr a bez služebního oddílu, je možno
tyto přepravit na stanovišti strojvedoucího (pokud není omezena jeho
činnost ani ohrožena bezpečnost práce a provozu). Pro převzetí a předání platí podmínky předchozího odstavce.
b) služební korespondence, pro jejíž přepravu není nutno vyhradit služební oddíl
■ Vlaky označenými v JŘ symbolem kufru (příp. v kroužku nebo
v rámečku), ve výjimečných případech i ostatními vlaky stanovenými
ředitelem KCOD v rámci svého obvodu a zapracovanými v ZPD,
4
■ Zaměstnanec obsluhy vlaku tuto zásilku uloží do oddílu pro vlakovou
četu, uzamykatelné skříňky, případně ji bude mít po dobu přepravy při
sobě (pokud tím není omezena činnost na vlaku),
■ Na stanovišti strojvedoucího v případě, že není omezena jeho činnost
ani ohrožena bezpečnost práce a provozu.
c) ostatní služební korespondence, tiskoviny a služební kusové zásilky do
hmotnosti 15 kg, pro jejichž přepravu je nutno vyhradit služební oddíl
■ Přednostně vlaky označenými v JŘ symbolem kufru (příp. v kroužku
nebo v rámečku), ve výjimečných případech i ostatními vlaky stanovenými ředitelem KCOD v rámci svého obvodu a zapracovanými v ZPD.
Pokud vlak nedoprovází vlakvedoucí nebo průvodčí, postupuje se dle
části a), čtvrtá odrážka.
■ Za služební tiskoviny a písemnosti se považují dopisy, dokumenty, nosiče informací, publikační materiál, tiskoviny, účetní doklady, plakáty
a další materiály, určené k propagaci železniční dopravy.
■ Služební tiskoviny a písemnosti, pokud jsou baleny jen v obálkách nebo balících do hmotnosti 15 kg, se přepravují jako služební korespondence bez vypravení a jen na případný záznam v doručovací knize, a to
ve vzájemném styku mezi všemi organizačními složkami ČD, příslušnými odborovými orgány, jakož i mezi nimi a Ministerstvem dopravy
ČR.
d) služební kusové zásilky z neobsazených stanic
Podávají-li se kusové služební zásilky v neobsazené stanici přímo u vlaku, odevzdá odesílatel řádně vyplněnou a předem do výkazu odeslaných kusových
služebních zásilek v účtující stanici zapsanou průvodku pro služební zásilku
zároveň se zásilkou obsluze vlaku. Obsluha vlaku potvrdí převzetí zásilky záznamem čísla vlaku, datem a svým podpisem ve všech třech dílech průvodky,
druhopis průvodky vrátí odesílateli. Zbývající dva díly průvodky doprovázejí
zásilku do stanice určení. V neobsazených stanicích (zastávkách) se musí odesílatel vždy postarat o naložení kusové služební zásilky.
e) služební tiskoviny a služební kusové zásilky o hmotnosti jednoho kusu
nad 15 kg se ve vlacích osobní dopravy nepřepravují.
5
ČÁST ŠESTÁ
SOUPISKY
171. Předávka i přejímka zavazadel a zásilek mezi stanicí a vlakvedoucím
(strojvedoucím) a mezi zaměstnanci ve vlaku se provádí tiskopisy Soupiska
vlakových zásilek:
■ 735 1 4422 (formát A 5) - pouze pro vlakvedoucího
■ 735 1 4423 (A 6) - pouze pro vlakvedoucího
■ 735 1 4424 (A 4)
■ 735 1 4425 (A 5)
■ 735 1 4426 (A 6)
Stanice použije ten druh, který je ve vztahu k počtu přepravovaných kusů nejvhodnější.
172. Soupisky sepisuje vždy předávající zaměstnanec, který si ponechá potvrzený prvopis. Jsou pro něho dokladem o řádném provedení předávky a podkladem pro pátrání při ztrátě zavazadla nebo zásilky.
173. Sepsání:
■ čitelně podle předtisku průpisem dvojmo. Ředitel KCOD nebo vedoucí
RCVD může nařídit i sepisování soupisek ve větším počtu dle místních
technologických postupů;
■ po zapsání všech zásilek přichystaných k přepravě porovná sepisující
zaměstnanec skutečný počet kusů s počtem průvodních listin a počtem
kusů, patřících k soupisce. Pod poslední vyplněný řádek provede součet
kusů, na levé straně uvede záznam „Předal“ a podepíše se (v případě nečitelného podpisu uvede pod podpis své jméno hůlkovým písmem). Na
pravou stranu předepíše záznam „Převzal“ pro přebírajícího zaměstnance;
■ služební zásilky, ÚBP a kurýrní zásilky se předávají společnou soupiskou. Stanice pro překládku na odbočné tratě nebo přípojné vlaky na téže
trati připraví vždy samostatné soupisky. Není dovoleno sepisovat soupisky s uvedením pouze celkového počtu kusů;
■ přenosné pokladny se do této Soupisky nezapisují, ale předávají se
zvlášť samostatnou Soupiskou;
6
■ použité zkratky:
ÚBP - úschova během přepravy
Sl - služební zásilka
pokl. - přenosná pokladna
K - zásilky ČD-Kurýr a ostatní kurýrní zásilky
IK - InterKurýr
ČP - Česká pošta, s.p.
■ v soupiskách se nesmí škrtat a přepisovat.
175. Předávka a přejímka ve stanici i ve vlaku:
■ Pověření zaměstnanci, přebírající za pobytu vlaku ve stanici zásilky, potvrdí příjem svým podpisem u předepsaného záznamu „Převzal“ a případně uvedou i záznam o zjištěných závadách (v případě nečitelného
podpisu uvedou pod podpis své jméno hůlkovým písmem).
■ Aby mohla probíhat předávka a přejímka zásilek během vymezeného
pobytu vlaku ve stanici plynule, všechny písemné podklady musí mít
zaměstnanci stanice i vlakvedoucí vyplněny a přichystány již před příjezdem vlaku do stanice.
■ Předávka i přejímka zásilek se provádí podle údajů zapsaných v průvodních listinách a porovnávají se s údaji v soupisce (počet kusů, stav
předmětů, úplnost průvodních listin apod.). V žádném případě (ani
v případě zpoždění vlaku) není možné přejímku neprovést.
■ Závady, které se během předávky a přejímky zjistí, odsouhlasí předávající i přejímající zaměstnanec společně a svými podpisy je potvrdí
v soupisce. Vzájemně se upozorní na závady, které jsou jim již předem
známy a které jsou poznamenány v soupisce a na hlášence ztráty/poškození nebo hlášence přebytku.
■ Ve stanici, kde vlak končí nebo kde končí jízdu služební vůz, nesmí
vlakvedoucí opustit vlak bez provedení předávky přepravovaných zásilek se zaměstnancem stanice.
7
ČÁST SEDMÁ
MIMOŘÁDNOSTI V DOPRAVĚ
Kapitola II
Mimořádnosti v řazení soupravy
187. V případě nezařazení služebního vozu nebo vozu se služebním uzamykatelným oddílem je vlaková četa povinna převzít k přepravě kurýrní zásilky do
vyčerpání kapacity náhradního uzamykatelného prostoru (instradované a živé
kurýrní zásilky mají přednost). Pokud jsou ve vlaku řazeny pouze vozy bez
uzamykatelného oddílu pro vlakovou četu, přepraví se kurýrní zásilky na stanovišti strojvedoucího (předávání zásilek strojvedoucímu na soupisku obdobně
jako u přepravy přenosných pokladen). Nesmí být však omezena činnost strojvedoucího ani ohrožena bezpečnost práce a provozu. O potřebě zajištění přepravy zásilek na stanovišti strojvedoucího zpraví vlakvedoucí strojvedoucího
ústně (v případě odmítnutí tuto skutečnost potvrdí do průvodního listu osobního
vlaku, sepíše se oznámení o závadách a zpraví dispečera osobní dopravy). Přejímku a předávku zásilek provádí vlakvedoucí.
Přeprava ostatních kurýrních zásilek a zavazadel se v případě nezařazení služebního vozu nebo vozu se služebním oddílem provede následujícím vhodným
spojem.
Přeprava přenosných pokladen a služební korespondence je řešena v části páté,
kapitola XIII tohoto předpisu.
188. Obdobně se postupuje i v případě, kdy je služební vůz nebo vůz se služebním oddílem mimořádně vyřazen ze soupravy v nácestné stanici. Zaměstnanci
ČD jsou povinni pomáhat při překládce zavazadel a zásilek z vyřazeného vozu
a případně uvědomit cestující o této skutečnosti. V mimořádných případech lze
zajistit přepravu zavazadel a zásilek z vyřazeného vozu ve vhodném prostoru
pod dohledem pověřeného zaměstnance ČD do nejbližší nácestné stanice
k zajištění další přepravy.
8
Maximální rozměry kurýrních zásilek:
cm
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
10
100
100
100
100
100
100
100
100
90
80
20
100
100
100
100
80
70
60
50
40
30
100
100
90
70
60
50
40
30
40
100
100
70
60
50
40
30
50
100
80
60
50
40
30
60
100
70
50
40
30
70
100
60
40
30
80
100
50
30
90
90
40
100
80
- minimální rozměry zásilek a tvar musí vždy umožnit nalepení 3. dílu
přepravního listu;
- maximální rozměry zásilek jsou odvozeny z maximálního teoretického
objemu zásilek. První a druhý maximální rozměr je uveden v prvním řádku a
prvním sloupci tabulky. Třetí maximální rozměr zásilky je uveden na
průsečíku řádku a sloupce pro předchozí dva rozměry. U zásilek válcovitého
charakteru se u prvního a druhého rozměru uvažuje průměr válce.
(příklad: zásilka má první rozměr 40 cm, druhý 60 cm - třetí rozměr může
být tedy nejvíce 40 cm)
- nachází-li se některý z rozměrů mezi stanovenými hodnotami, uvažuje se
vždy pro určení maximálních rozměrů hodnota vyšší. (příklad: zásilka má
první rozměr 38 cm, druhý 63 cm - třetí rozměr je určen průsečíkem
rozměrů 40 a 70 cm - tedy nejvíce 30 cm).
Lze také přepravit dlouhé předměty do délky 2 m, pokud ostatní rozměry, příp.
průměr, nepřesáhnou 20 cm.
Poznámka: výše uvedená tabulka a text k této tabulce nejsou součástí předpisu
ČD KC 3, ale tvoří součást obsahu přílohy 3 ČD SPPO „Smluvní přepravní
podmínky Českých drah pro veřejnou osobní dopravu“.
9
10
(normativní)
ČD
D 32
PŘEDPIS
PRO PŘEPRAVU URANOVÉHO KONCENTRÁTU,
ČERSTVÉHO A VYHOŘELÉHO JADERNÉHO PALIVA
Schváleno rozhodnutím generálního ředitele Českých drah dne 10.7.2003,
č.j. 56 429/2003-O11
ROZSAH ZNALOSTI
Organizace
Funkce
Znalost
Strojvedoucí *) Úplná: čl. 44 - 57
Informativní: čl. 1 - 19
*) Strojvedoucí vyčleněni pro dopravu vlaků, určených pouze k přepravě
jaderného paliva, mají širší rozsah znalosti zvlášť stanoven v kmenovém
předpisu ČD D 32
DKV
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH *)
Změna
Číslo PTV
Předpis
Účinnost od
opravil
dne
podpis
*) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení
1
(normativní)
Seznam použitých značek a zkratek
ČD
ČD D 17
ČJP
DDC
DKV
DOP
DV
GVD
HZS ČD
MU
O 11
OPŘ ČD
PPS
RID
SPP
SÚJB
VT
VJP
VZV
ZP OPŘ
Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí
Čerstvé jaderné palivo
Divize dopravní cesty
Divize obchodně provozní, odštěpný závod
Doprovod vlaku
Grafikon vlakové dopravy
Hasičský záchranný sbor Českých drah
Mimořádná událost (všeobecně)
Odbor provozování dráhy
Obchodně provozní ředitelství Českých drah
Pohraniční přechodová stanice
Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí
Smluvní přepravní podmínky
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Vedoucí transportu
Vyhořelé jaderné palivo
Vedoucí zvláštního vlaku
Zvláštní přepravy Obchodně provozního ředitelství ČD
2
(normativní)
ČÁST PRVNÍ
Kapitola I
A. CHARAKTERISTIKA PŘEDPISU
1. Tento předpis je v souladu se Zákonem č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve
znění zákona č. 13/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č.
315/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 316/2002 Sb., vyhláškou SÚJB č. 317/2002 Sb.,
vyhláškou SÚJB č. 318/2002 Sb., vyhláškou SÚJBč. 319/2002 Sb., předpisem ČD
D 17 a řádem RID – „Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí
s Českými drahami”. Předpis je přepravní instrukcí ve smyslu přílohy M. zákona
č.18/1997 ve znění pozdějších předpisů. Předpis byl schválen generálním
ředitelem ČD a je závazný pro zaměstnance GŘ, DOP, DDC a jimi řízené
organizační jednotky zúčastněné na přepravě uranového koncentrátu, čerstvého a
vyhořelého jaderného paliva.
2. Předpis o přepravě uranového koncentrátu, čerstvého a vyhořelého jaderného
paliva stanoví základní zásady organizace a provádění dopravy tohoto nebezpečného zboží (Příloha I RID, třídy 7) na drahách v provozu ČD a povinnosti zúčastněných zaměstnanců ČD.
3. Předpis je zpracován po projednání se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost
a Policií ČR.
Dnem nabytí účinnosti tohoto předpisu pozbývají platnosti „Prozatímní směrnice pro přepravu uranového koncentrátu" č.j.: 57861/97, "Prozatímní směrnice
pro přepravu čerstvého jaderného paliva" č.j. 58592/96 a „Prozatímní směrnice
pro přepravu vyhořelých jaderných paliv" č.j.: 57582/95.
4. Povinnosti zaměstnanců ČD v případě MU stanoví „Havarijní řád ČD pro
přepravu uranového koncentrátu, čerstvého a vyhořelého jaderného paliva" č.j.
55518/03-O11 ze dne 10.02.2003 (dále jen „Havarijní řád…"), který je schválen
Státním úřadem pro jadernou bezpečnost č.j. 4146/2003 ze dne 11.02.2003.
„Havarijní řád…" uvádí základní údaje držitelů povolení k přepravě jaderných
materiálů, podrobný popis přepravovaných materiálů a obalových souborů, výčet
nehodových událostí a stanoví způsob zajištění havarijní připravenosti, zásahové
postupy pro jednotlivé MU, způsoby dokumentování činnosti při zásahu a
informační systém pro případ MU.
„Havarijní řád…" je přiložen k předpisu ČD D 32 dle opatření odboru 11.
3
(normativní)
5. Pro vztahy při zajišťování a realizaci těchto přeprav platí zásadně nařízení
vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu č. 1/2000 Sb., ve
znění pozdějších předpisů. Dále platí ustanovení SPP, interních předpisů a tarifů
ČD, není-li v tomto předpise stanoveno jinak.
B. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
6. Dodávka - je radioaktivní zásilka nebo radioaktivní zásilky, nebo náklad
radioaktivní látky předávaný přepravcem k dopravě.
7. Doprovod vlaku - DV - ve smyslu ČD D2. Vlaky vezoucí zásilky uranového
koncentrátu, ČJP, VJP musí mít vždy lokomotivní četu, vedoucího obsluhy vlaku,
člena obsluhy vlaku (je-li tímto předpisem určeno), vozmistra, technickou skupinu
přepravce, případně může být přítomná skupina vykonávající fyzickou ochranu.
8. Technická skupina přepravce - organizovaná přepravcem, která provádí během
dopravy zejména kontrolu stavu, označení a upevnění přepravovaných kontejnerů
a zajišťuje radiační ochranu a dozimetrickou kontrolu jak během normálního
provozu, tak i v případě vzniku MU. Splňuje požadavky odbornosti podle §3, odst.
2 vyhlášky č.146/1997 Sb. ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb.
9. MU-R mimořádná událost (radiační) - událost důležitá z hlediska jaderné
bezpečnosti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k ozáření
zaměstnanců nebo dalších osob a k nepřípustnému uvolnění radioaktivních látek
nebo ionizujícího záření do životního prostředí, případně ke vzniku radiační
nehody nebo radiační havárie, a tím i ke vzniku radiační mimořádné situace.
10. MU-ČD - je mimořádná událost ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, (dále jen zákon o drahách), kde odpovědnost nebo spoluodpovědnost za její vznik je na straně ČD a.s., a kterou lze současně kategorizovat
podle čl. 231 předpisu ČD D 17.
11. Ohlašovací pracoviště - je určené místo v organizační složce ČD a.s., kde
zaměstnanci ČD a.s., případně i jiné osoby, ohlašují vznik mimořádných událostí,
a které zajišťuje jejich další ohlášení na místa určená předpisem ČD D 17.
12. Radioaktivní zásilka - rozumí se obalový soubor včetně jeho radioaktivního
obsahu tak, jak je předán k dopravě.
13. Skupina fyzické ochrany - Policie ČR.
14. Obalový soubor - OS - se rozumí soubor dílů nezbytných k úplnému uzavření
radioaktivního obsahu. Může sestávat z jedné nebo více schránek, absorpčních
materiálů, distančních konstrukcí, stínících prvků, pomocných zařízení pro plnění
a vyprazdňování, větrání a snižování tlaku, zařízení pro chlazení, tlumičů nárazu,
4
(normativní)
zařízení pro manipulaci a upevnění, tepelně izolačních prvků a rovněž zařízení k
údržbě a opravám celého obalového souboru. Obalovým souborem může být
bedna, sud nebo podobná nádoba, nebo také přepravní kontejner, cisterna nebo
také střední kontejner na volně ložené zboží (IBC).
15. Telekomunikační zařízení - pro účely tohoto předpisu platí článek 24 ČD D2.
16. Uranový koncentrát - chemický koncentrát uranu.
17. Vedoucí zvláštního vlaku - VZV - je zaměstnancem ČD a.s. nejméně s kvalifikací pro ZP OPŘ ČD a.s. Pro každý případ jízdy zvláštního vlaku je jmenován
ředitelem Odboru provozování dráhy DOP ČD a.s. V případě vzniku mimořádné
události dle předpisu ČD D 17 je velitelem zásahu a je mu podřízen doprovod
vlaku a technická skupina přepravce. Úzce spolupracuje s vedoucím transportu VT.
18. Vedoucí transportu - VT - je pracovníkem určeným držitelem povolení SÚJB
k přepravě jaderných materiálů. Odpovídá za splnění všech podmínek určených v
povolení SÚJB. Spolupracuje s VZV. Je mu podřízena technická skupina přepravce.
19. Výlučné použití - se rozumí použití vozu nebo kontejnerů jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesílatele nebo příjemce.
20. - 30. Vyhrazeno.
ČÁST DRUHÁ
DOPRAVNÍ OPATŘENÍ
Kapitola I.
Uranový koncentrát
A. CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI URANOVÉHO KONCENTRÁTU
41. Předmětem přepravy je přeprava uranového koncentrátu obsahujícího přírodní
uran ve formě chemického koncentrátu uranu. Jedná se o přírodní zářič s nízkou
hmotnostní aktivitou. Uranový koncentrát je suchý jemný prášek, který je
nerozpustný ve vodě, je však pomalu rozpustný v silných minerálních hydroxidech
a kyselinách.
5
(normativní)
Zatřídění materiálu podle RID:
třída nebezpečnosti
7
identifikační číslo látky UN 2912
pojmenování
RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, NÍZKÁ HMOTNOSTNÍ
AKTIVITA (LSA-I)
42. Uranový koncentrát - je jemně zrnitý prášek světle žluté barvy.
43. Přeprava a označení - je prováděno podle podmínek stanovených v RID.
Obalové soubory nebo kontejnery s uranovým koncentrátem musí být při přepravě
označeny podle ustanovení RID některou z nálepek 7A, 7B, 7C nebo 7D. Na
použitých nálepkách musí být uvedeny všechny předepsané údaje (název radionuklidu, celková aktivita, přepravní index). Každý vůz ložený obalovým souborem
nebo kontejnerem musí být polepen nálepkou dle přílohy č.5 předpisu ČD D1 –
vzor 15 – „3. Stupeň zvláštní opatrnosti“. Za správné označení zodpovídá
odesílatel.
B. ZAJIŠTĚNÍ PŘEPRAVY
44. Způsob přepravy:
a) mimořádným vlakem nákladní dopravy,
b) pravidelným vlakem nákladní dopravy.
45. Řazení vlaku:
- vlaková lokomotiva,
- osobní vůz pro doprovod vlaku,
- nákladní vozy s uranovým koncentrátem.
Toto řazení platí i v pravidelných vlacích.
46. Doprovod vlaku zaměstnanci ČD:
Odchylně od ČD D2 čl.1284 musí být vždy vlak doprovázen těmito zaměstnanci:
VZV
- ustanoven vždy i na pravidelném vlaku, plní uložené
úkoly dle „Havarijního řádu…", v případě MU vede
„Havarijní deník",
Obsluha vlaku
- vedoucí obsluhy vlaku - vede „Protokol o jízdě vlaku" viz Příloha č. 1,
Vlakový vozmistr
- vozmistr, který zásilku převzal v nakládací nebo PPS,
doprovází zásilku až do stanice určení,
Lokomotivní četa
- strojvedoucí,
Zaměstnanec HZS ČD - v případě nutného zásahu spolupracuje s určenými
odpovědnými zaměstnanci doprovodu vlaku dle
zvláštních předpisů (viz. čl. 38).
6
(normativní)
Jména zaměstnanců ČD doprovodu, kteří byli proškoleni z „Havarijního
řádu…" zapíše VZV do tiskopisu dle Přílohy č. 2 „Havarijního řádu…".
47. Doprovod vlaku přepravcem - počet zástupců přepravce doprovázejících
transport je různý podle potřeby. Jmenný seznam vede VT.
48. Fyzická ochrana vlaku - zajišťuje přepravce na základě součinnostní dohody
s Policií ČR.
49. Zvláštní vybavení doprovodného vozu - dle „Havarijního řádu…" Část V.,
kapitola I, článek 77, 78.
50. Jízdní řád zvláštního vlaku - zpracovává se podle požadavků odesílatele na
období GVD z míst nakládky uranového koncentrátu do míst vykládky, nebo PPS.
51. Instradace - vydávají zaměstnanci ZP OPŘ každý ve svém obvodu, pro
každou jízdu zvlášť, včetně přepravy uranového koncentrátu na pravidelných
vlacích. Do doby realizace má charakter utajované skutečnosti se stupněm utajení
„Vyhrazené".
52. Číslování transportu - transporty se označují skupinou pětimístných čísel
série 70000, které mohou být lomeny velkým písmenem, např. 70401/R. Čísla
určuje odesílatel při objednávce přepravy.
53. Zabezpečení transportu zvláštním telekomunikačním zařízením (zpravidla
přenosné vysílací stanice) - neprovádí se.
54. Bezpečnostní opatření - pověření zaměstnanci ČD doprovázející zásilku
musí být vybaveni příslušným průkazem opravňujícím k doprovodu a kontrole
zásilky vydaným DOP - O 11.
55. Přepravce je povinen vybavit doprovod vlaku osobními dozimetry, pokud je
to vyžadováno rozhodnutím SÚJB. VZV odpovídá za přidělení osobního
dozimetru všem zaměstnancům ČD doprovodu vlaku a po ukončení jejich činnosti
u zvláštního vlaku za navrácení osobních dozimetrů VT. Zaměstnanci ČD jsou
povinni nosit dozimetry na předepsaném místě (na svrchní části oděvu, na levé
straně hrudníku).
C. ZVLÁŠTNÍ DOPRAVNÍ OPATŘENÍ
56. Za jízdy vlaku, který dopravuje uranový koncentrát, jsou členové doprovodu
vlaku v případě vzniku mimořádné události podřízeni VZV viz. čl. 17 tohoto
předpisu.
7
(normativní)
57. S vozy loženými kontejnery s uranovým koncentrátem nesmí být prováděn
posun odrazem, ani spouštěním.
8
(normativní)
ČD
T1
TELEFONNÍ PROVOZ
Schváleno náměstkem ministra dopravy ČSSR dne 22.11.1979 (č.j. 13 705/79-O14)
ROZSAH ZNALOSTÍ
Funkce
Úplná znalost ustanovení
(závorky značí jen informativní znalost)
strojvedoucí
(1-14), (40-50), 51-54, (56-63), 64-65, 77, 78, 80, 81- 105,
(145-162), (166), 189, 191, 193, 195, 196, (197-201)
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH
Číslo
Účinnost
změny
od
Opravil
dne
Poznámka
podpis
Za včasné zapracování přidělených změn v textu a za provedení záznamu o
změnách odpovídá držitel tohoto výtisku
1
(normativní)
ČÁST PRVNÍ
I. Úvodní ustanovení
1. Předpis T 1 - Telefonní provoz - je závazný pro všechny organizace
železniční dopravy, používající železniční telefonní síť.
2. Předpis T 1 seznamuje se základními druhy sdělovacích zařízení a
tele-fonních sítí a stanoví zásady jejich obsluhy a provozu v takovém rozsahu,
jak je nezbytné z hlediska sjednocení vzájemných vztahů a spolupráce účastníků,
obsluhujících a udržujících pracovníků.
3. Pracovníci, kteří používají telefonní zařízení při výkonu své činnosti,
musí být dobře seznámeni s jeho funkcí a obsluhou a musí se řídit pokyny,
vydanými pro používání jednotlivývh zařízení.
II. Všeobecně
4. Telefonní zařízení umožňují dorozumění dvou nebo více pracovníků
vzájemně vzdálených pracovišť. Organizace používající železniční telefonní síť,
mohou používat jen telefonní zařízení schválené federálním ministerstvem
dopravy.
5. Telefonní síť je souhrn všech telefonních zařízení určených k přenosu
a spojování telefonního styku, zvláštních a doplňkových služeb.
6. Všichni pracovníci železnice musí účinně pomáhat k zajištění trvalého
provozu všech telefonních prostředků jejich správným používáním a obsluhou,
dodržováním hovorové kázně a ošetřováním svěřených zařízení.
Podle pokynů odborných pracovníků služebního odvětví sdělovací a
zabezpečovací techniky jsou povinni přispět ke zjištění i k odstranění
nedostatků nebo poruch na zařízení, které používají nebo obsluhují.
7. Pracovníkům, kteří používají telefonní zařízení, je zakázáno zasahovat
do přístrojů, zařízení a rozvodů, kromě případů zvlášť určených v tomto
předpise.
8. Za správnou obsluhu a používání telefonního zařízení odpovídá ten
pracovník, na jehož pracovišti je zařízení umístěno nebo který je pověřen jeho
obsluhou.
2
(normativní)
Tento pracovník odpovídá za to, že zařízení je používáno v rozsahu
nezbytném k zajištění úkolů na jeho pracovním úseku a že nebude zneužito.
9. Za dodržování příslušných ustanovení tohoto předpisu odpovídají
všichni uživatelé železničních telefonních zařízení. Odpovídají za to, že
telefonní zařízení, které je jim na pracovišti (stanovišti) přiděleno k obsluze,
nebude nesprávnou obsluhou nebo úmyslně poškozováno.
Tito uživatelé odpovídají provozovateli tohoto zařízení, tj. služebnímu
odvětví sdělovací a zabezpečovací techniky podle obecných právních předpisů
za škodu, která by vznikla na tomto zařízení.
10. Ve smyslu vyhlášky Ústřední správy spojů ze dne 12. června 1964 č.
111/1964 Sb., kterou se provádí zákon o telekomunikacích, orgány (organizace)
oprávněné zřizovat a provozovat telekomunikační zařízení mimo jednotnou
telekomunikační síť podle § 6 odst. 1 zákona jsou povinny evidovat všechna
telekomunikační zařízení mimo jednotnou telekomunikační síť, zřízená v oboru
jejich působnosti a vykonávat dohled nad tím, aby nedocházelo k zneužívání
těchto zařízení.
III. Používání železničních telefonních zařízení
11. Zařízení železničního telefonního provozu smějí používat jen
oprávnění pracovníci federálního ministerstva dopravy, organizací železniční
dopravy a jejich organizačních složek.
12. Osoby, které nejsou pracovníky organizací železniční dopravy a jejich
organizačních složek, smějí používat těchto zařízení jen se souhlasem
odpovědného pracovníka železnice, a to v případech, kdy to vyžaduje služební
zájem železnice nebo veřejný zájem.
13. Místní telefonní hovory cestujících, přepravců apod. do veřejné
telefonní sítě se uskutečňují zásadně z veřejných hovoren, případně z míst k
tomu určených.
14. Doprava dálnopisné korespondence telefonicky je dovolena za
podmínek uvedených v předpise T 2 a T 4.
3
(normativní)
ČÁST TŘETÍ
PODMÍNKY PRO POUŽÍVÁNÍ TELEFONNÍHO ZAŘÍZENÍ
VII. Povinnosti účastníka při používání telefonního zařízení
40. Volající účastník si musí před započetím volby promyslet náplň
zamýšleného hovoru a připravit si k tomu všechny náležitosti. Zejména je
povinen si při automatickém provozu zjistit předem účastnické číslo telefonní
stanice, v dálkovém styku také směrové číslo ústředny.
41. Telefonní hovor nemá trvat déle než 5 minut. Výjimkou mohou být
pravidelná hlášení a konferenční hovory, které je však nutno uskutečňovat
především mimo dobu největšího zatížení spojů.
42. Volaný účastník je povinen se ohlásit jako první názvem místa
pracoviště a jménem.. Podobným způsobem se ohlásí volající účastník a zahájí
hovor.
43. Žádá-li účastník manuální telefonní ústředny o spojení s účastníkem
stejné ústředny, oznámí spojovatelce účastnické číslo nebo funkci, pracoviště,
případně i jméno požadovaného účastníka. Po uskutečnění spojení oznámí
spojovatelka: „spojeno-hovořte“. Žádá-li účastník o spojení jiné manuální
telefonní ústředny, oznámí spojovatelce její název.
44. Jestliže účastník manuální telefonní ústředny požaduje spojení s
účastníkem automatické telefonní ústředny, oznámí volající účastník
spojovatelce i účastnické číslo volané stanice.
45. Volaný účastník je povinen se ohlásit ihned, jakmile zaslechne zvonění
telefonního přístroje.
46. Jestliže mimořádný zájem železničního provozu vyžaduje rychlé
telefonní spojení (nehoda, přerušení provozu apod.), může si volající účastník
vyžádat propojení i na úkor probíhajícího hovoru. V takovém případě je
povinen oznámit spojovatelce své jméno, útvar a důvod nutného hovoru.
Spojovatelka vyzve hovořící k ukončení hovoru s oznámením důvodu (nehoda
apod.) a zprosředkuje požadované spojení.
Účastníci jsou povinni výzvu spojovatelky bezpodmínečně splnit.
Spojovatelka je oprávněna přerušit telefonní hovor po uplynutí jedné minuty a
zprostředkovat žádané spojení. Spojovatelka poznamená v telefonním zápisníku
důvod přerušení hovoru a uskutečnění přednostního spojení.
Zneužití tohoto způsobu volání se projedná podle disciplinárního řádu pro
pracovníky organizací železniční dopravy na základě Hlášenky manipulačních
4
(normativní)
závad ve sdělovacím provozu (tiskopis U 6 502), kterou napíše ten pracovník,
který toto zneužití zjistil.
47. Účastník při jednání se spojovatelkou musí zachovávat zásady
společenského chování.. Nesmí na ní požadovat uskutečnění spojů, které jsou
technicky nebo administrativně vyloučeny nebo zakázány. Nesmí na ní
požadovat vyřizování vzkazů a jiných služeb, které nejsou v souladu s jejími
povinnostmi, nebo jsou v rozporu s předpisy ČSD.
48. Účastník je povinen se seznámit s poučením v telefonním seznamu
příslušné ústředny, provádět pečlivě a neprodleně opravy služebních telefonních
seznamů, které mu byly přiděleny.
49. Při použití hlasitého telefonu je účastník povinen se seznámit rovněž s
poučením dodaným podle ustanovení 144.
50. Účastník, který vyžaduje od spojovatelky sdělení jejího jména, je
povinen uvést své jméno, funkci, případně útvar.
VIII. Telekomunikační tajemství
51. Pracovníci organizací železniční dopravy a jejich organizačních
složek, používající zařízení železničního telefonního provozu a jiné osoby
pověřené úkoly v tomto provozu, jsou povinnyzachovávat tajemství o obsahu
dopravovaných zpráv, o jménech obsluhujících pracovníků, o účastnických
číslech hovořících telefonních stanic jak v síti ČSD, tak zejména ve styku s
veřejnou telefonní sítí.
52. Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovávaných zprávách mohou
být sděleny jen odesílateli a adresátu (jejich oprávněným zástupcům, případně
právnímu zástupci).
Soudům a jiným státním orgánům mohou být vydány dopravované a
zprostředkované zprávy, sdělovány o nich údaje nebo povoleno nahlížet do
provoz-ních dokladů jen v případech stanovených zákonem a se souhlasem
vedoucího útvaru, kterému účastnická telefonní stanice podléhá.
53. Vstup do uzavřených místností telefonních ústředen je dovolen jen
pracovníkům, kteří tam konají službu, údržbu nebo kontrolu provozu a
technického udržování. Kontrolní orgány se vykáží průkazem nebo zvláštním
povolením, v nichž je toto oprávnění výslovně uvedeno. Kontrolní orgány mají
právo kdykoli zařízení překontrolovat, ověřit jeho provoz a zkontrolovat
provozní záznamy.
5
(normativní)
Těmto kontrolním orgánům je nutno umožnit vstup do místnosti telefonní
ústředny, prohlídku zařízení v provozu i zařízení skladovaných a zodpovědět
dotazy týkající se provozu telefonní ústředny.
Jiným osobám může být povolen vstup jen s písemným souhlasem náčelníka
sdělovací a zabezpečovací distance nebo jeho zástupce. Tento souhlas může být
v naléhavých případech udělen i telefonicky za předpokladu, že jsou tyto osoby
doprovázeny odpovědným pracovníkem sdělovací a zabezpečovací distance.
Povolení ke vstupu musí mít i pracovníci jiných organizací, kteří jsou
přechodně přiděleni k pracím v objektu ústředny (např. při opravách, montážích
apod.). Povolení může být vyhotoveno i souhrnně ve formě soupisky pro celou
skupinu pracovníků a doplněno ověřením náčelníka nebo náměstka sdělovací a
zabezpečovací distance. Stejně se postupuje při exkurzích, pokud nejsou pro
jednotlivé případy vstupu, zejména do hlavních a některých uzlových
telefonních ústředen stanoveny podmínky přísnější.
54. Porušení těchto zásad, které by mělo za následek případné získání
důležitých údajů nepovolanými osobami a mohlo by ohrozit hospodářské zájmy
a bezpečnost státu nebo bezpečnost vlakové dopravy, se stíhá podle
disciplinárního řádu pro pracovníky organizací železniční dopravy, případně
podle trestního zákona.
X. Zásady volání na telefonních ústřednách
56. Na manuálních telefonních přepojovačích zprostředkuje všechna
spojení spojovatelka. V manuálním provozu při uskutečňování spojení s
účastníkem jiné telefonní ústředny zapojí spojovatelka jen spojovatelku volané
ústředny. Účastníky automatických telefonních ústředen volá zpravidla přímo.
Neohlásí-li se účastník při opakovaném zvonění do 40 sekund, sdělí
spojovatelka volajícímu, že se volaný neohlásil.
57. Při volání do jiné ústředny spojovatelka propojí volajícího, jakmile
uslyší kontrolní vyzváněcí tón ústředny nebo kontrolní vyzváněcí tón volané
účastnické telefonní stanice a ze spojení vystoupí. Kontrolní vyzváněcí tón se
automaticky opakuje tak dlouho, dokud se nepřihlásí spojovatelka nebo
účastník.
58. U telefonní ústředny automatické uskutečňuje spojení s účastníkem
téže ústředny každý účastník sám volbou účastnického čísla.
Před začátkem volby se musí volající přesvědčit, že se z telefonu ozývá
oznamovací tón. Jestliže se tento tón neozve nebo se ozývá obsazovací tón,
volba se nedá uskutečnit.
6
(normativní)
Po sejmutí mikrotelefonu z vidlice a po obdržení oznamovacího tónu je
nutno ihned začít s volbou. Jestliže se s volbou (vytáčením čísla) delší dobu
otálí, signalizuje to zařízení automatické telefonní ústředny jako poruchu a
udržující pracovník takovou účastnickou telefonní stanici vypne.
59. Volání účastníka automatické telefonní ústředny do jiné telefonní
ústředny se může uskutečnit z oprávněné účastnické telefonní stanice podle
druhu příslušného spoje a volané ústředny dvojím způsobem:
a) v telefonní síti automatických telefonních ústředen uskutečňuje volbu sám
účastník,
b) volbu účastníka v místě s manuálním telefonním provozem nebo
poloautomatickým provozem zprostředkuje spojení spojovatelka ve volané
telefonní ústředně.
60. Volání účastníka manuální telefonní ústředny do jiné telefonní ústředny
zprostředkují spojovatelky vlastní, případně volané telefonní ústředny.
61. S ohledem na organizační strukturu železnice a se zřetelem k
dálkovému provozu jsou ústředny služební telefonní sítě rozděleny do dvou
skupin:
a) základní (hlavní, uzlové a koncové ústředny),
b) podružné.
62. Směrové číslo základních telefonních ústředen, jednotné pro každou
telefonní ústřednu v celé železniční služební telefonní síti, je tříciferný číselný
znak, sestávající z přestupného znaku do dálkové části ústředny (9), čísla oblasti
hlavní ústředny a čísla ústředny cílové (tj. hlavní, uzlové nebo koncové).
Poslední dvoučíslí je tzv. určovatel ústředny (např. 910 Košice).
63. Směrové číslo podružných telefonních ústředen v železniční služební
telefonní síti je dvou- nebo tříciferný číselný znak, začínající číslem 8 a jedním
nebo dvěma dalšími čísly, která tvoří určovatele ústředny (např. 88; 838),
Je-li podružná telefonní ústředna připojena na několik základních
telefonních ústředen, má ze všech těchto ústředen stejné směrové číslo.
Jestliže směrové číslo takovéto podružné telefonní ústředny z technických
důvodů musí mít z některé základní telefonní ústředny tříciferné číslo, pak první
a třetí číslice musí být zásadně stejné jako její dvouciferné směrové číslo z
ostatních základních telefonních ústředen.
XI. Kázeň v telelefonním provozu
64. Hovorová kázeň je povinná disciplinovanost, vztahující se zejména ke
stručné a zřetelné mluvě a k zákazu předávat sdělení, která se netýkají výkonu
služby. Tento zákaz se nevztahuje na tísňové hovory.
7
(normativní)
Každý vedoucí pracovník je povinen v zájmu zachování hovorové kázně v
oblasti podléhající jeho dozoru:
 dbát na to, aby zařízení byla správně obsluhována,
 kontrolovat, aby telefonní hovory byly věcné, stručné a srozumitelné,
zejména na dálkových spojích, a aby účastnická telefonní stanice nebyla
přetěžována,
 kontrolovat, aby se nezneužívalo železniční telefonní sítě k hovorům, které
nesouvisejí s organizací a provozem železnice,
 dbát na to, aby se nepoužívalo železniční telefonní sítě k hovorům v
záležitostech, které jsou předmětem hospodářského, služebního nebo
státního tajemství,
 kontrolovat, aby po navázání spojení se volaný a potom volající účastník
ohlásil jménem útvaru a svým jménem.
K ověření této hovorové kázně provádí odvětví sdělovací a zabezpečovací
techniky namátkové kontroly.
65. K průkazné kontrole hovorové kázně se dočasně zapojují na telefonní
okruhy, v odůvodněných případech i na účastnické telefonní stanice, zařízení
pro záznam hovorů. Průkazně zjištěné závady v hovorové kázni projedná s
pracovníkem příslušný náčelník výkonné jednotky (organizace) podle disciplinárního řádu pro pracovníky organizací železniční dopravy.
O provedení průkazné kontroly rozhodují náčelníci služeb sdělovací a
zabezpečovací techniky, kteří pověří pro každý jednotlivý případ odpovědného
pracovníka a po provedení kontroly rozhodnou o využití výsledku kontroly.
O využití záznamu z magnetofonu trvale připojeného na okruhy sloužící pro
přímé řízení vlakové dopravy rozhoduje náčelník revizorů bezpečnosti vlakové
dopravy.
Při kontrole je nutno respektovat zásady telekomunikačního tajemství.
ČÁST ČTVRTÁ
PROVOZ A OBSLUHA TELEFONNÍCH ZAŘÍZENÍ
XIII. Podmínky pro provoz společných telefonních okruhů s přístroji
systému místní baterie
77. Na okruzích jen se dvěma účastníky stačí pro spolehlivé dovolání
volané stanice jedno otočení kličkou induktoru telefonního přístroje.
8
(normativní)
78. K rozlišení volání na okruzích, kde je více účastníků, je každé stanici
přidělena volací značka v kódu Morseovy abecedy. Při volání se tečka vyjádří
jedním a čárka třemi otočeními kličky induktoru. Na každém pracovišti,
zapojeném do okruhu, musí být umístěna tabulka volacích značek telefonních
stanic celého okruhu.
Při zřizování telefonního okruhu určuje volací značky:
a) nepřesahuje-li okruh obvod stanice (výkonné jednotky) náčelník železniční
stanice (výkonné jednotky),
b) přesahuje-li okruh obvod stanice nebo u okruhů na trati náčelník železniční
stanice, kterému přilehlý traťový úsek podléhá,
c) v ostatních případech, zejména probíhá-li okruh více stanicemi, stanoví
volací značky náčelník sdělovací a zabezpečovací distance,
d) u traťového telefonního okruhu na tratích se zjednodušenou dopravou
stanoví volací značky dopraven v „Prováděcím nařízení k předpisu pro
zjednodušenou dopravu“ náčelník dirigující stanice.
80. Pro současné zavolání všech stanic na okruhu k předání běžných
informací a příkazů týkajících se všech pracovišť zapojených na okruhy je
vyhrazena značka „ . . .  “ (oběžníkové volání).
81. Pro nouzové volání v případě nebezpečí je vyhrazena značka
nepravidelného střídání krátkého a dlouhého zvonění. Je určena k předání
zprávy nebo příkazu k odvrácení nebezpečí nebo nehody. Každý pracovník,
který uslyší takové volání, je povinen se ihned přihlásit a jednat podle příkazu
volajícího. Tato značka může být při naléhavém volání použita i na okruzích
pracovních. Zneužití tohoto volání se projedná podle disciplinárního řádu pro
pracovníky železniční dopravy.
82. Na telefonních okruzích k přímému řízení vlakové dopravy se
používají ještě další značky ve smyslu předpisu D 2 a T 102.
83. Stanoviště ve stanicích a na tratích, kde je třeba zajistit dovolání
pracovníků i v případech, kdy při plnění služebních úkolů musí opouštět
služební místnost (závorářské stanoviště s vnější obsluhou závor, stavědla s
místním stavěním výměn, mazáním výměn, čištěním výměn apod.), musí být
vybavena venkovním zvonkem, zapojeným na traťový, popř. na výhybkářský
telefonní okruh. Zásady pro vybavení pracovišť těmito zvonky na jednotlivých
tratích stanoví náčelník provozního oddílu.
84. Před započetím volání na okruzích s více účastníky se musí volající
přesvědčit, zda se na okruhu nehovoří.
Účastník se na zavolání ohlašuje po zvednutí mikrotelefonu názvem
pracoviště a svým jménem. Na telefonních okruzích, které slouží k přímému
9
(normativní)
řízení vlakové dopravy, se účastník ohlašuje podle předpisu D 2. Jako první se
ohlásí vždy stanice volaná. Po skončení hovoru se mikrotelefon uloží do vidlice
a neodzvání se.
XIV. Telefonní stanoviště na trati - zásady provozu
85. Vlakový personál a ostatní pracovníci železnic pracující na trati musí
mít možnost spojení se sousedními železničními stanicemi. Spojení lze
uskutečnit z hlásek, hradel, závorářských stanovišť, případně ze zvlášť k tomu
zřízených hovorových míst.
86. Pro zajištění tohoto telefonního spojení se používá:
a) Traťový telefonní okruh. Do tohoto okruhu musí být zapojeny sousední
železniční stanice a všechny dopravny a stanoviště v mezistaničním úseku.
Je dovoleno ne vedení traťového telefonního okruhu připojovat také
přenosné telefonní přístroje k dávání informací, vyžaduje-li to bezpečnost a
plynulost železniční dopravy.
V okruhu může být zapojen telefonní přístroj i na zrušených nebo
neobsazených strážních stanovištích a zastávkách, jestliže je to z
provozních důvodů nezbytné. V těchto případech musí být zajištěno, že
telefonní přístroj bude dosažitelný jen oprávněným pracovníkům.
b) Hláskový telefonní okruh. Do tohoto okruhu se nesmějí zapojovat jiné
telefonní přístroje než přístroje na obou koncích traťového oddílu pro řízení
sledu vlaků.
Na hláskách je hláskový telefonní okruh upraven na rozpojování
mikrofonního okruhu při postavení návěstidla na návěst dovolující jízdu,
aby bylo znemožněno dát odhlášku do té doby, než je návěstidlo přestaveno
za vlakem na návěst zakazující jízdu.
Přitom je nutno zachovat možnost nouzového použití hláskového
telefonního přístroje zapojením zaplombovaného tlačítka v případě, že
návěstidlo nelze uvést do základní polohy.
87. Ve stanicích, kde je několik hláskových okruhů ukončeno
samostatnými telefonními přístroji, je nutno upravit vhodným způsobem zvuk
zvonků jednotlivých přístrojů. Jestliže hláskové okruhy jsou ukončeny v
zapojovači, je nutno ke každému okruhu doplnit vedlejší zvonek; rozlišení
zvuku těchto zvonků není třeba upravovat.
88. Telefonní stanoviště na trati jsou označena písmenem „T“ na budově
nebo na skříňce s telefonním přístrojem. Skříňky s telefonním přístrojem mohou
být umístěny na zvláštním sloupku, na skříni zabezpečovacího zařízení,
10
(normativní)
případně na stěně budovy na trati. Skříňky musí být uzamykatelné zámkem
jednotným pro celou trať.
89. Telefonní stanoviště na trati se značí podle normy OPA 34 2605,
případně ČSN 01 2720.
90. Za vybavení oprávněných pracovníků klíči odpovídají náčelníci
příslušných výkonných jednotek. Sdělovací a zabezpečovací distance dodají na
požádání těmto výkonným jednotkám po 3 kusech tohoto klíče jako prvé
vybavení při uvedení do provozu.
Náčelníci příslušných jednotek si zajistí výrobu potřebného počtu klíčů a
vedou přesnou evidenci pracovníků, kterým byl klíč přidělen.
91. Na tratích s automatickým blokem musí být skříňky s telefonním
přístrojem u návěstidel označeny na vnitřní straně dvířek číslem návěstidla a
směrem sousedních železničních stanic, např.:
Velim
Kolín
náv.čís. 3849
náv.čís. 3848
U skříněk umístěných na neobsazených stanovištích se podle potřeby
vyznačí název stanoviště s uvedením jeho kilometrické polohy, např.:
Záluží
km 78,4
92. Na tratích s nadzemním sdělovacím vedením se orientace o nejbližším
telefonním stanovišti zajistí tak, že tabulky žluté barvy s vylisovanými
arabskými pořadovými čísly podpěr se umisťují na podpěrách podle směru cesty
k nejbližšímu telefonnímu stanovišti (traťového telefonního okruhu). Je-li
tabulka umístěna na levé straně podpěry při pohledu od koleje, je telefonní
přístroj (stanoviště) směrem vlevo. Je-li tabulka na pravé straně, je telefonní
stanoviště vpravo. Je-li tabulka uprostřed podpěry, je telefonní stanoviště v její
přímé blízkosti.
16
17
11
18
(normativní)
93. Na elektrizovaných tratích s kabelovým vedením je směr k nejbližšímu
telefonnímu stanovišti vyjádřen trojúhelníkovými šipkami v černé barvě,
vyznačenými na stožárech trakčního vedení.
Trojúhelníkové šipky zřizuje a obnovuje s ostatními nátěry na stožárech
trakčního vedení služební odvětví elektrotechniky.
94. Na tratích bez trakčního vedení se směr k nejbližšímu telefonnímu
stanovišti vyznačí černou barvou trojúhelníkovou šipkou na hektometrovníku, na
jeho bližší straně ke koleji (obdobně jako na trakčních stožárech).
Trojúhelníkové šipky zřizuje a obnovuje s ostatními nátěry na hektometrovníku služební odvětví traťového hospodářství.
95. Na požádání výkonné jednotky služebního odvětví elektrotechniky a
traťového hospodářství dodá sdělovací a zabezpečovací distance seznam
telefon-ních stanovišť s údaji jejich kilometrické polohy včetně vzniklých změn.
96. Na tratích s nadzemním sdělovacím vedením jsou vodiče traťového
telefonního okruhu připnuty ke konzole (případně sloupovníku) umístěné v
nejnižší poloze, zpravidla odděleně od ostatní výstroje telekomunikační trasy.
Pro snazší orientaci pracovníků, kteří jsou oprávněni zapojovat přenosné
telefonní přístroje na vedení traťového telefonního okruhu (vlakový personál,
řidiči drobných vozidel, pracovníci pomocných vlaků, pracovníci při opravách a
údržbě železničních tratí a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a pracovníci
pověření kontrolou hovorové kázně), musí být traťový telefonní okruh, pokud je
umístěn přímo v profilu, označen na výstroji, konzole nebo sloupkovníku každé
druhé podpěry zavěšenou značkou z ocelového drátu tvaru písmene „S“
(velikost asi 200 mm). Stejně se označují i dispečerské okruhy na tratích se
zjednodušenou dopravou podle předpisu D 3.
97. Na tratích a ve stanicích, kde je vedení kabelizováno a kde se zřizují
telefonní přístroje ve skříňkách, případně sloupcích, zejména u oddílových a
vjezdových návěstidel, je telefonní přístroj buď trvale zapojen, nebo se zapojuje
automaticky na vedení traťového telefonního okruhu při otevření dvířek skříňky.
98. Na tratích vybavených dálkovým zabezpečovacím zařízením jsou u
vjezdových a odjezdových návěstidel telefonní přístroje zapojeny do okruhu,
ukončeného u vlakového dispečera na ústředním stavědle.
99. Oprávnění pracovníci mohou používat telefonních přístrojů a
přenosných telefonních přístrojů na traťových telefonních okruzích jen ve styku
s výpravčími sousedních železničních stanic k informacím, které se týkají
dopravy, stavu a údržby a oprav tratí a zařízení, bezpečnosti při práci a
železniční dopravy, a dále při nehodách a živelních pohromách.
12
(normativní)
100. Telefonních přístrojů u vjezdových návěstidel se používá jen podle
ustanovení předpisu D 2.
101. Za provoz a včasné hlášení závad na okruzích mezi železničními
stanicemi odpovídá vždy výpravčí té stanice, které podléhá příslušný úsek tratě.
102. Na určených tratích se v telefonním stanovišti zřizuje vstup do
pracovního telefonního okruhu příslušné tratě. Okruh je vyveden na svírky nebo
zdířky, které umožňují zapojení přenosného telefonního přístroje. Některé
skříňky jsou doplněny přepínačem, který umožňuje připojení telefonního
přístroje umístěného ve skříňce.
Pracovní okruh musí být ukončen na nejbližším zprostředkovacím pracovišti
telefonní ústředny nebo manuálním přepojovači služební telefonní sítě. Tím je
umožněno spojení s libovolným účastníkem ve služební telefonní síti ČSD.
103. Pracovní telefonní okruh se smí použít k naléhavému hovoru z tratě s
vedoucími pracovníky výkonných jednotek, provozního oddílu, správy dráhy,
případně federálního ministerstva dopravy při poruchách, nehodách, stavebních
pracích a jiných mimořádných okolnostech. Všichni pracovníci musí dodržovat
hovorovou kázeň a umožnit tak poskytování informací z pracoviště na trati všem
zainteresovaným pracovníkům.
Používání pracovního telefonního okruhu pro trvalé spojení z místa
obnovovacích prací není dovoleno.
XV. Místní telefonní okruhy - zásady provozu
104. Podle technologie práce musí být zřízeny v železniční stanici nezbytné
telefonní okruhy. O druzích těchto okruhů a jejich uspořádání rozhoduje
náčelník sdělovací a zabezpečovací distance po dohodě s náčelníkem železniční
stanice podle zásad stanovených v předpisu D 2.
Pro telefonní styk ostatních pracovníků v obvodě železniční stanice mohou
být zřízeny podle rozhodnutí náčelníka sdělovací a zabezpečovací distance ještě
další místní telefonní okruhy.
105. V menších železničních stanicích, kde činnost jednotlivých
výhybkářských stanovišť vzájemně navazuje, zřizuje se pouze jeden
výhybkářský telefonní okruh mezi všemi stanovišti zúčastněnými na vlakové
dopravě.
V železničních stanicích, kde je pracovní působnost jednotlivých stanovišť
oddělena, např. s ohledem na počet zaústěných tratí, zřizuje se i několik
výhybkářských telefonních okruhů. V každém případě je nutné, aby v
jednotlivých výhybkářských telefonních okruzích byla zapojena jen stanoviště
13
(normativní)
podílející se na zjišťování volnosti a přípravě vlakových cest v příslušném
obvodu železniční stanice.
XXII. Sekretářské telefonní zařízení
145. Sekretářské telefonní zařízení se používá ke zprostředkování
telefonních hovorů určených vedoucímu (řediteli) prostřednictvím sekretářského
telefonního přístroje. Všechny hovory pro vedoucího přejímá pravidelně
sekretář. Přitom je zachovávána přednost ohlašování i volání z ředitelského
telefonního přístroje. Stav zařízení (volání, provoz) lze trvale sledovat podle
kontrolních žárovek.
Podle technického vybavení lze do sekretářského telefonního zařízení
zapojit okruhy automatické, systému ústřední baterie a do některých také
systému místní baterie.
ČÁST PÁTÁ
PŘEDÁVÁNÍ ZPRÁV PO TELEFONNÍ SÍTI
XXIII. Pojem telefonních zpráv
146. Po telefonní síti se mohou předávat zprávy ve čtyřech základních
formách, a to jako
 služební hovory,
 dopravní hlášení,
 fonogramy,
 telefonicky dopravovaná dálnopisná korespondence.
147. Služebními hovory jsou všechny zprávy vyměňované přímo mezi
účastníky, všechny hovory funkcionářů politických a společenských organizací,
které pojednávají o služebních otázkách.
148. Dopravní hlášení jsou zprávy, informace a pokyny, které se týkají
vlakové dopravy a které jsou pracovníci povinni si předávat při výkonu dopravní
služby podle ustanovení předpisu D 2.
149. Fonogram je krátká zpráva předávaná telefonicky přímo mezi podavatelem a adresátem. Musí být podepsána oprávněným pracovníkem. Předávání
fonogramu nesmí trvat déle než 10 minut. Fonogram může být zpracován volnou
14
(normativní)
formou a musí být na obou pracovištích (podavatele i adresáta) doslova zapsán.
Při dopravě fonogramu nelze používat zprostředkovacích stanic.
Fonogram není telefonicky dopravovaná dálnopisná korespondence.
150. Pro telefonicky dopravovanou dálnopisnou zprávu nebo neslužební
telegram platí příslušná ustanovení předpisu T 2 a T 4.
151. Fonogram se zaznamenává do telefonního zápisníku, zavedeného pro
příslušné pracoviště, podle potřeby je možno při zaznamenávání pořídit
současně i opisy. Fonogram musí mít tyto základní údaje:
číslo fonogramu (může být i číslo jednací, služební dopis apod.),
adresu,
text,
podpis,
dobu předání,
jméno předávajícího,
jméno přejímajícího.
Zprávy předávané jako fonogramy se při předávání diktují slovo za slovem
a po skončení se opakují ještě jednou vcelku.
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
152. Má-li se stejná zpráva předat několika účastníkům, dopraví ji
podavatel:
a)
b)
při individuálním účastnickém telefonním zařízení každému adresátu
zvlášť,
na telefonním okruhu s více účastníky současně pro všechny adresáty, které
lze dosáhnout skupinovou, případně oběžníkovou volbou.
153. Při předávání fonogramů na telefonním okruhu s více účastníky je
třeba zachovat tyto zásady:
a)
b)
c)
volající účastník zavolá (způsobem, odpovídajícím zařízení) žádané
účastníky a vyčká jejich přihlášení,
volající účastník se ohlásí názvem organizace, svým jménem a slovy
„oběžník z ...... do ....... “ vyjmenuje všechny stanice počínaje
nejvzdálenějšími; jednotlivé stanice se zpětně hlásí v pořadí, jak byly
jmenovány,
po ohlášení všech volaných stanic předává volající zprávu. Pokud se zpráva
doslova zapisuje, opakuje ji nejvzdálenější stanice, která je oprávněna
žádat v průběhu předávání o vysvětlení nesrozumitelných slov. Ostatní
stanice nesmějí oběžník rušit a vysvětlení případných nejasností si vyžádají
před potvrzením převzetí zprávy. Předávající stanice je povinna poskytnout
vysvětlení a opravy,
15
(normativní)
d)
správné předání se ověří tím, že nejvzdálenější stanice přečte celý
fonogram a předávající potvrdí úplnost slovem „správně“. Na to jmenuje
postupně všechny stanice, přejímající potvrdí slovem „rozuměl“ a svým
jménem, že zprávu správně převzal; volající ukončí předávání slovem
„konec“.
154. Při poruše přímých telefonních okruhů se dopraví fonogramy po
telefonním okruhu náhradním nebo použitím veřejné telefonní sítě, případně se
odešlou jako dálnopisná zpráva a když nehrozí nebezpečí z prodlení, i písemně.
Jestliže nebylo možno fonogramy předat přímo, je povinností odesílatele se
přesvědčit, že fonogram byl doručen ihned, jakmile byla odstraněna závada na
telefonním okruhu. V případě, že fonogram nebyl doručen, je nutné celý
fonogram opakovat.
155. Při telefonním styku se k přesnému vyjádření nesrozumitelných nebo
neznámých slov a číslic používá hláskovací tabulka (příloha 1). Účastník, který
přejímá zprávu nebo který první zjistil nesrozumitelnost hovoru, případně
některého slova, požádá o opravu tím, že vyzve druhého účastníka k hláskování
slovy „hláskujte“ a uvede poslední část nebo slovo, které správně převzal.
XXIV. Telefonní zápisník
156. Telefonní zápisník musí být založen:
a) na stanovištích určených k řízení a výkonu dopravní služby,
b) u všech účastnických telefonních stanic, které určí příslušný vedoucí
pracovník.
Do telefonního zápisníku se zapisují důležité došlé a podané zprávy a
evidenční údaje o všech objednaných meziměstských hovorech.
157. Na zprostředkovacích pracovištích telefonních ústředen se do
telefonních zápisníků zaznamenává také odevzdávka a převzetí služby.
158. Telefonní zápisník se na titulní straně označí pořadovým číslem,
razítkem výkonné jednotky nebo organizace, datem, od kdy do kdy byl zápisník
používán, záznam o počtu stránek a podpisem pracovníka, který stránky
očísloval.
Údaje o důležitých telefonních hovorech a fonogramy se zapisují do
předtištěných sloupců (tis. č. D 3372):
a) datum,
b) doba podání, přijetí nebo odeslání zprávy (hodina a minuta se zaznamená
čtyřciferným číslem); tento čas se zapíše po ukončení odeslaného nebo
převzatého hlášení po slově „konec“,
c) číslo,
16
(normativní)
d)
e)
f)
název telefonní účastnické stanice, s kterou bylo hovořeno (ve zkratce),
obsah zprávy,
u objednaných meziměstských hovorů jméno hovořícího účastníka a údaje
o poplatcích.
Všechny záznamy se číslují tak, že první zpráva v kalendářním měsíci
dostane číslo 1.
159. Dálnopisná korespondence přijatá a podaná telefonicky se zapisuje do
příslušných tiskopisů podle ustanovení předpisu T 2.
160. Do telefonního zápisníku se také zapisují všechny okolnosti, které
mají vliv na telefonní provoz (poruchy, nekázeň v telefonním styku, odevzdávka
služby apod.). Důležité zprávy se podtrhnou barevně. Na pracovištích s
nepřetržitým provozem se označí každý nový den datem.
161. Je zakázáno jakýmkoli způsobem telefonní zápisník poškozovat,
znečišťovat, vymazávat záznamy nebo činit je nečitelnými, vynechávat řádky,
psát obyčejnou tužkou, psát na okraje, vytrhávat stránky apod. Jestliže je třeba
údaje opravit, škrtnou se tak, aby zůstaly čitelné, a uvede se správné znění.
Zápisníky se uchovávají jeden rok po posledním záznamu.
ČÁST ŠESTÁ
MEZIMĚSTSKÉ A MEZINÁRODNÍ TELEFONNÍ HOVORY
XXV. Zásady pro uskutečňování meziměstských telefonních hovorů
162. Při používání veřejné telefonní sítě pro služební meziměstské hovory
se musí přísně dbát zásad hospodárnosti. Je zakázáno použít bez závažného
důvodu k hovorům mezi účastníky zapojenými na železniční telefonní síť
veřejnou telefonní síť. Výjimkou jsou případy, kdy je nutno pro poruchu
železničních telefonních okruhů předat zprávu po veřejné telefonní síti.
166. Meziměstské telefonní hovory ze železničních účastnických
telefonních stanic (na pracovišti i v bytech) musí být objednávány jen
prostřednictvím spojovatelky železniční telefonní ústředny.
17
(normativní)
ČÁST OSMÁ
PROHLÍDKY A KONTROLA OBSLUHY TELEFONNÍCH ZAŘÍZENÍ
XXXI. Prohlídky obsluhujícími pracovníky
189. Pracovník, který má na svém pracovišti přiděleno k obsluze telefonní
zařízení, je povinen se přesvědčit při zahájení práce, zda je zařízení v pořádku.
Zjistí-li poruchy, oznámí je na místo určené náčelníkem sdělovací a
zabezpečovací distance. Je-li na pracovišti založen záznamník poruch, provede
příslušný záznam.
191. Svévolné zasahování obsluhujících pracovníků do telefonního
zařízení, opravování a přemisťování zařízení je zakázáno. Obsluhující pracovník
je však povinen pomoci při odstraňování a omezování poruchy podle pokynů
udržujících pracovníků.
XXXII. Kontrola obsluhy telefonního zařízení
193. Dozor na výkon obsluhujících pracovníků má bezprostřední vedoucí
příslušného útvaru nebo organizace. Jeho povinnost je vytvořit předpoklady pro
řádný a úspěšný výkon služby tak, aby nedocházelo k potížím a nedostatkům.
Vychovává pracovníky k dodržování všech nařízení a ustanovení v telefonním
styku, aby řádnou obsluhou přiděleného sdělovacího zařízení předcházeli
závadám a poruchám v telefonní síti, aby na svém pracovišti udržovali pořádek a
čistotu a aby potřebné pomůcky, předpisy, tiskopisy byly vždy k dispozici a v
potřebném množství. Současně je i odpovědný za hovorovou kázeň svých
podřízených.
Zjistí-li vedoucí, že podřízený pracovník nedodržuje ustanovení tohoto
předpisu, je jeho povinností zajistit, aby závady a nesprávnosti byly ihned
odstraněny. Závažné závady a nekázeň musí projednat podle disciplinárního
řádu pro pracovníky organizací železniční dopravy.
195. Techničtí pracovníci služebního odvětví sdělovací a zabezpečovací
techniky kontrolují v provozu nejen technický stav zařízení, ale namátkou i
správnou obsluhu telefonního zařízení včetně hovorové kázně.
18
(normativní)
XXXIII. Hlášení poruch na telefonním zařízení
196. Každou poruchu vzniklou na telefonním zařízení ohlásí obsluhující
pracovník na ohlašovnu poruch příslušné základní telefonní ústředny služební
telefonní sítě nebo na pracoviště, které určí náčelník příslušné sdělovací a
zabezpečovací distance.
XXXIV. Manipulační závady ve sdělovacím provozu a jejich hlášení
197. Zjištěné závady v obsluze při spojování ohlásí účastník telefonicky
nebo písemně „Hlášenkou manipulačních závad ve sdělovacím provozu“
(příloha 3) náčelníkovi sdělovací a zabezpečovací distance. Hlášenka se napíše
dvojmo (průpisem). Prvopis hlášenky se zašle náčelníkovi příslušné sdělovací a
zabezpe-čovací distance, který zajistí její projednání a odstranění závady, průpis
zůstane u účastníka.
198. Hlášenky manipulačních závad ve sdělovacím provozu se číslují
pořadovými čísly postupně, počínaje číslem 1 na začátku každého kalendářního
roku. Prvopisy se archivují po dobu jednoho roku.
199. Hlášenky manipulačních závad ve sdělovacím provozu od jiných
železničních organizačních složek před odesláním náčelníkovi sdělovací a
zabezpečovací distance musí podepsat vedoucí (nebo jeho zástupce) útvaru, u
něhož je účastnická telefonní stanice v provozu.
Hlášenou závadu projedná s pracovníkem, který ji zavinil, ten vedoucí,
kterému tento pracovník pracovně podléhá.
200. Bez předchozího projednání manipulační závady v telefonním provozu
náčelníkem sdělovací a zabezpečovací distance se nesmí závada hlásit
pracovníkům vyšších organizačních stupňů. Tento služební postup je nutné
dodržovat.
201. Výhrady k práci spojovatelky nesmí účastník projednávat přímo s ní.
Pro tyto případy platí zásady ustanovení č. 50 a 197.
19
(normativní)
20
(normativní)
ČD
V1
PŘEDPIS
PRO ORGANIZACI PROVOZU
V DEPECH KOLEJOVÝCH VOZIDEL
Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně provozní dne 20.3.1998
č.j. 55 027/98 - O18
ROZSAH ZNALOSTI
Funkce, profese, činnost
Znalost
Depo kolejových
vozidel
Strojvedoucí
úplná: čl. 14, 15, 17, 18, 63,
64, 82, 371, 373, 374, 377,
405 - 407, 410, 413 - 415;
část devátá: D, E; čl. 538,
542; část jedenáctá: F;
příl. 22, 25 - 28
Číslo Účinnost od
změny
1.
26.9.1999
Opravil
Dne
Poznámka, č.j. změny
Podpis
č.j. 58 285/99 - O12
za tisku
*) Za včasné zapracování přidělených změn a za provedení záznamu o změnách odpovídá držitel tohoto výtisku nebo určený zaměstnanec (v případě
sbírky předpisů na pracovišti)
1
Příloha 8 k ČD V 2 - změna č.1 - Účinnost od 26.9.1999
(normativní)
APS
ČD
DKV
DOP
GVD
HV
JŘ
NJJ
NPP
NPV
NVJ
O 12 DOP
OPŘ
PJ
SJŘ
ŽST
Automatizované pracoviště strojmistra
České dráhy
Divize obchodně provozní
Hnací vozidlo
Jízdní řád
Nehodová jeřábová jednotka
Nehodové pomocné prostředky
Nehodový pomocný vlak
Nehodová vyprošťovací jednotka
Odbor kolejových vozidel DOP
Obchodně provozní ředitelství
Provozní jednotka
Sešitový jízdní řád
2
(normativní)
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ O DEPU KOLEJOVÝCH VOZIDEL
A. ÚKOLY A ČINNOSTI DKV
14. Každý zaměstnanec zúčastněný na provozu nebo údržbě kolejových
vozidel musí splňovat předepsané podmínky zdravotní způsobilosti a musí mít
pro příslušnou činnost předepsanou kvalifikaci, popř. předepsanou zkoušku.
Vyžadují-li normy, zákonná nebo jiná ustanovení ještě jiné zkoušky, než
předepisují předpisy ČD, musí mít příslušný zaměstnanec složeny zkoušky
podle všech vztažných ustanovení, má-li samostatně vykonávat příslušné
pracovní zařazení nebo funkci.
15. Zaměstnanci lokomotivních čet a ostatní provozní zaměstnanci se
musí ve stanoveném rozsahu zúčastňovat povinného i mimořádného školení.
Kromě toho se musí povinného i mimořádného školení zúčastňovat i ostatní
zaměstnanci DKV (provozní jednotky), pokud je to stanoveno zákonnými či
jinými předpisy resp. normami (např. pro jeřábníky, svářeče aj.).
17. Povinné školení je nutno organizovat tak, aby se všichni
zaměstnanci, kterých se týká, mohli zúčastnit (viz i předpis ČD Ok 2/1).
Povinné školení musí být oznámeno vývěskou nejméně 10 dní před jeho
zahájením s udáním náplně a s uvedením, jaké pomůcky (např. předpisy) si mají
účastníci přinést s sebou. O povinném školení, jeho náplni a účasti zaměstnanců
na něm se musí vést přesná evidence, která se uchovává v DKV po dobu
nejméně tří let.
18. Zařazování zaměstnanců do funkcí a pracovních skupin (u
lokomotivních čet do turnusových skupin) je v konečné pravomoci vrchního
přednosty DKV nebo jím určeného zaměstnance DKV, který rovněž schvaluje
způsob (pravidla) pro zařazování. Přihlédne přitom ke Sborníku prací, k
dosaženému vzdělání, úrovni odborných znalostí, dovednosti zaměstnance,
hospodárnosti provozu, náročnosti výkonů a k provozním podmínkám.
3
(normativní)
D. PROVOZNÍ ŘÁD
63. Každé DKV zašle v jednom vyhotovení svůj kompletní provozní řád
(tj. včetně všech provozních jednotek) v elektronické podobě (mimo plánu
obvodu DKV - příloha č. 1 provozního řádu, který bude zaslán v tiskové formě)
na O 12 DOP. Na vyžádání jej (nebo výpis z něho) zašle také všem DKV
(provozním jednotkám), jejichž lokomotivní čety do něj (nebo jeho provozní
jednotky) pravidelně zajíždějí a pohybují se v něm s hnacím vozidlem; v tomto
případě se však místo „Plánu obvodu DKV“ resp. „Plánu obvodu provozní
jednotky“ zasílá jen „schéma kolejiště“ podle čl. 49. Všem DKV (provozním
jednotkám) a útvarům, jimž byl zaslán výtisk provozního řádu (nebo výpis z
něho), je DKV (provozní jednotka) poté povinno zasílat bez vyzvání každou
změnu, doplněk nebo novelizaci tohoto provozního řádu DKV (výpisu z něho).
64. DKV si vyžádá provozní řád každého DKV (provozní jednotky), do
něhož jeho lokomotivní čety při pravidelném výkonu služby pravidelně
zajíždějí s hnacím vozidlem nebo v němž pravidelně vykonávají službu. Z
těchto došlých provozních řádů je možno pořídit vhodné výpisy, které musí být
spolu s vlastním provozním řádem k dispozici na určeném místě v DKV (PJ)
tak, aby byly lokomotivním četám vždy dostupné.
4
(normativní)
ČÁST TŘETÍ
VOZIDLA INVENTÁRNÍHO STAVU DKV
A. ROZTŘÍDĚNÍ VOZIDEL A JEJICH DOKLADY
82. Kromě výše uvedených dokladů existují také technické popisy
vozidel. DKV obdrží ke každé řadě hnacích vozidel, vložených, přípojných,
zdrojových, řídících a osobních vozů nejméně jednu kompletní sadu
technického popisu, která musí být uložena u vedoucího oprav. Další sady
technického popisu pro jednotlivé řady vozidel, které DKV obdrží, např. pro
potřebu lokomotivních čet, vozmistrů, zaměstnanců správkáren a techniků depa
(provozní jednotky) musí být řádně uloženy na místě určeném vrchním
přednostou DKV.
Zaměstnanci DKV - PJ (lokomotivní čety, zaměstnanci správkáren,
technici, školaři, vozmistři apod.) musí mít možnost vypůjčit si technický popis
vozidla k prostudování.
Technické popisy se zařazují do náplně povinného školení jednotlivých
kategorií zaměstnanců DKV (provozní jednotky).
ČÁST DEVÁTÁ
ORGANIZACE PROVOZU V DEPU KOLEJOVÝCH VOZIDEL
A. ROZVRH, PŘEDÁVKA A VÝKON SLUŽBY
371. Lokomotivní čety a ostatní provozní zaměstnanci nastupují do služby
podle rozvrhu služby, zpracovaného na každý den zvlášť pomocí programu
APS. Rozvrh služby se sestavuje vždy minimálně 3 dny dopředu a vyvěšuje na
určeném místě podle potřeb DKV (provozní jednotky). Rozvrh služby musí
obsahovat jméno, čas nástupu a označení příslušné směny (číslo vlaku nebo jiné
označení výkonu).
373. O mimořádném výkonu, o přidělení výkonu zaměstnancům letmo, o
každé změně již vyvěšeného rozvrhu služby a o každé změně turnusu
lokomotivních čet (tj. o změně nástupu, výkonu, délky směny nebo čísel
vedených vlaků u zaměstnanců v pevných turnusech nebo o změně pořadí
směn nebo časů nástupů u zaměstnanců ve směnném obsazení s volnou
5
(normativní)
vazbou) musí být lokomotivní čety zpraveny v souladu s turnusovým řádem.
Stejně tak musí být o všech změnách a mimořádných výkonech zpraveni ostatní
provozní zaměstnanci, pokud se jich to týká.
374. Zaměstnanci lokomotivních čet a ostatní provozní zaměstnanci
letmo, musí nejpozději při ukončení služby zjistit z rozvrhu služby, popř.
dotazem u strojmistra svůj další plánovaný nástup služby. Pravidelný turnusový
výkon se personálu jinak než vyvěšením rozvrhu služby neoznamuje.
377. Strojmistr musí mít k dispozici adresář všech zaměstnanců (včetně
telefonního spojení, rodných čísel apod.), potřebných k zajištění provozu DKV
(provozní jednotky). Adresář musí být stále doplňován a udržován (viz i předpis
ČD V 2).
C. VOZIDLA V DKV (PŘED A PO VÝKONU) A PÉČE O NĚ
405. Vozidla přistavovaná k výkonu musí svým technickým stavem
odpovídat ustanovením příslušných zákonů, prováděcích vyhlášek, předpisů,
norem a směrnic a musí být pro příslušný výkon připravena. Přípravou k
výkonu se rozumí práce, prováděná lokomotivní četou v době od převzetí
hnacího vozidla na stání až do přistavení vozidla na hranice DKV, popř. od
převzetí vozidla v ŽST až do ohlášení pohotovosti k odjezdu (k výkonu).
406. Údržbu vozidel provádí správkárna v souladu se zákonnými normami
a platnými předpisy ČD; jen ve výjimečných případech a po schválení ředitelem
O 12 DOP provádí provozní ošetření hnacího vozidla lokomotivní četa podle
turnusu lokomotivních čet v souladu s ustanovením předpisu ČD V 25 (viz i čl.
199).
407. Za včasnou přípravu vozidla (vozidel) k výkonu v obvodu DKV
(provozní jednotky) nebo ŽST odpovídá strojvedoucí, kterému bylo vozidlo
přiděleno; další podrobnosti upravují rovněž čl. 387 a 389.
Povinnosti lokomotivních čet při přebírání nebo odstavování vozidel
upravuje předpis ČD V 2 a provozní řád DKV (provozní jednotky).
410. Strojmistr nesmí připustit k výkonu na hnacím vozidle zaměstnance,
který jeví známky požití alkoholických nápojů nebo jiných omamných látek a
léků.
Strojmistr nesmí nutit k řízení hnacího vozidla zaměstnance, který
prohlásí, že není schopen je řídit v důsledku rozrušení, únavy apod.
6
(normativní)
413. Je-li z jakýchkoli důvodů vypuštěna voda z chladicího okruhu
motorového hnacího vozidla, musí být na všech jeho místech, z nichž by bylo
možno spalovací motor nastartovat, umístěn štítek „NESTARTOVAT - HNACÍ
VOZIDLO ODVODNĚNO“. Současně se stejný text napíše na bok hnacího
vozidla (např. křídou) nebo se označí tabulkou. Akumulátorové baterie
dlouhodobě odstavených vozidel musí být z vozidla odebrány a umístěny na
místě určeném provozním řádem DKV (provozní jednotky). Jsou-li výjimečně
ponechány na vozidle, musí být pravidelně vybíjeny, dobíjeny a ošetřovány (viz
předpis ČD V 98/62 a pokyny výrobce). V zimním období musí být chladičový,
vytápěcí i sanitární okruh těchto vozidel odvodněn, není-li použita nemrznoucí
směs (viz i čl. 482).
414. Všechna odstavená vozidla musí být zabrzděna ruční brzdou (nebo
jejím ekvivalentem) v souladu s předpisem ČD V 15/I a podložena klíny, aby
bylo zabráněno náhodnému pohybu oběma směry, pokud provozní řád DKV
(provozní jednotky) z požárních či jiných důvodů nestanoví pro některá stání
jinak. Jejich vzduchové jímky musí být odvodněny.
415. U odstavených hnacích vozidel a jednotek s více řídícími stanovišti
se všechny brzdiče přestaví jako pro jízdu na postrku (nebo s přípřeží). Pokud
je na vozidle mobilní část vlakového zabezpečovače, musí být vypnuta;
obdobně musí být vypnut odpojovač baterií a všechna zařízení telefonního i
radiotelefonního spojení. Všechny vstupní dveře musí být zavřeny, a pokud
provozní řád DKV (provozní jednotky) nestanoví jinak, také uzamčeny.
Klíče od všech odstavených vozidel musí být uloženy na místě určeném
provozním řádem DKV (provozní jednotky). Kromě toho musí být při
odstavení vozidla respektována tato další ustanovení :
 u elektrických hnacích vozidel :
 při jejich odstavení je nutno vyvarovat se náhlých změn teplot vzhledem
k nebezpečí orosení elektrických strojů;
 odstavená hnací vozidla musí mít staženy sběrače, vypnut hlavní
vypínač, odpojené a uzemněné elektrické zařízení, všechny spínače
postaveny do základní polohy a řízení uzamčené, vzduchové kohouty
ovládání sběračů uzavřené, vyjmut klíček řízení a okna uzavřena;
 u motorových hnacích vozidel :
 po stopnutí motoru musí být vyřazen směr, všechny spínače přestaveny
do základní polohy, řízení uzamčené, vyjmut klíček řízení a okna
uzavřena.
7
(normativní)
D. OBJEDNÁVÁNÍ A OBSAZOVÁNÍ HNACÍCH VOZIDEL,
POZNÁNÍ TRATÍ
421. Povinnosti strojmistrů ve vztahu ke směnovému plánu a způsob
objednávání hnacích vozidel upravuje předpis ČD D 7.
Každou operativní změnu v nasazení hnacího vozidla vůči platnému JŘ,
která bude znamenat snížení dopravní hmotnosti nebo snížení stanovené
rychlosti vlaku, prodloužení jízdních dob nebo změnu ve vytápění vlaku, nebo
která bude mít za následek narušení JŘ, ohlásí strojmistr příslušnému
dispečerovi OPŘ a výpravčímu výchozí stanice vlaku, a to nejpozději před započetím sestavy vlaku.
Podrobnosti pro sledování výkonů hnacích vozidel a lokomotivních čet ve
směnném obsazení s volnou vazbou stanoví předpis ČD D 7.
422. Mimořádné vlaky se obsazují hnacími vozidly ve spolupráci s O 12
DOP, v obvodu OPŘ ve spolupráci s příslušným DKV (viz i předpis ČD D 7).
Vždy je nutné upřednostnit hledisko hospodárnosti.
423. Hnací vozidla se obsazují lokomotivními četami podle zásad
uvedených v příloze č. 27.
424. Všichni zaměstnanci, kteří byť i jen přechodně vykonávají samostatně funkci strojvedoucího, musí splňovat všechny podmínky stanovené
pro strojvedoucí. Při výkonu činnosti pilota musí mít strojvedoucí-pilot všechny
předpisy a pomůcky jako při samostatném výkonu služby strojvedoucího. U
elektrických HV musí být pilotem vždy jen strojvedoucí nebo kontrolor vozby
oprávněný řídit na pojížděné trati elektrická HV.
425. K samostatnému výkonu funkce nebo profese lokomotivních čet je
dovoleno použít pouze zaměstnance, kteří mají předepsanou znalost traťových a
místních poměrů. Jednotlivým zaměstnancům lokomotivních čet určí DKV
(provozní jednotka) konkrétní traťové úseky (ŽST - u strojvedoucích na
místních výkonech), na nichž musí mít provedeno poznání traťových a místních
poměrů; stanovený rozsah musí minimálně odpovídat zařazení zaměstnance do
konkrétní turnusové skupiny a provozním potřebám DKV (provozní jednotky).
426. Zaměstnancům lokomotivních čet umožní DKV poznání potřebných
traťových a místních poměrů v rozsahu podle ustanovení předpisu ČD V 2 s
maximálním důrazem na hospodárnost. Dále jim DKV vytvoří podmínky (čl.
427) pro seznámení :
 s provozním řádem vlastního DKV (provozní jednotky);
8
(normativní)
 s provozními řády (příp. s výpisy z provozních řádů) DKV (provozních
jednotek) ležících na pojížděných úsecích;
 se staničními řády (výňatky z nich) a technologickými postupy úkonů stanic,
ve kterých lokomotivní čety dle oběhu vozidel a turnusu lokomotivních čet
provádějí posun, přepřah či odstavování nebo jiné manipulace s hnacím
vozidlem;
 s traťovými souhrnnými technologickými postupy úkonů, platnými na
příslušných traťových úsecích;
 s obsluhovacími a přípojovými provozními řády všech nákladišť, vleček
apod., do nichž zajíždějí;
 s ustanoveními prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušené řízení
drážní dopravy platných na příslušných traťových úsecích.
Za tím účelem si DKV vyžádá zasílání staničních řádů (výňatků z nich),
obsluhovacích a přípojových provozních řádů všech v úvahu přicházejících
stanic, nákladišť, vleček apod. (viz i čl. 64).
427. Provozní řád vlastního DKV (provozní jednotky), staniční řády
(výňatky z nich), provozní řády (příp. výpisy z provozních řádů) cizích DKV
(provozních jednotek) ležících na pojížděných úsecích, technologické postupy
úkonů stanic, traťové souhrnné technologické postupy úkonů, přípojové
provozní a obsluhovací řády nákladišť a vleček a prováděcí nařízení k předpisu
pro zjednodušené řízení drážní dopravy se uloží na přístupném místě určeném
provozním řádem tak, aby do nich mohli zaměstnanci lokomotivních čet
kdykoli nahlédnout. Každé zapůjčení je nutno evidovat a stále se starat o to,
aby sbírka byla úplná a opravená; doplňky, opravy a změny je nutno zařazovat a
provádět neprodleně (viz čl. 437 a 447). Zaměstnance odpovědného za evidenci
zápůjček a za provádění doplňků, oprav a změn ve sbírce provozních a
staničních řádů určí provozní řád DKV (provozní jednotky).
428. O znalosti traťových úseků (ŽST) založí vedoucí provozu nebo jím
určený zaměstnanec (viz i čl. 387) pro každého zaměstnance lokomotivních čet
tiskopis „Karta znalosti tratě“ (viz příloha č. 22) a vyplní ji podle předtisku
(obdobný postup platí i při využívání výpočetní techniky); měnící se údaje musí
ihned opravovat a doplňovat tak, aby odpovídaly vždy současnému stavu.
Součástí znalosti traťových úseků je i znalost příslušných provozních řádů DKV
- provozních jednotek (výpisů z nich), staničních řádů ŽST (výňatků z nich),
technologických postupů úkonů stanic, traťových souhrnných technologických
postupů úkonů, obsluhovacích a přípojových provozních řádů nákladišť a
vleček (např. při vozbě Mn vlaků) a prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3.
9
(normativní)
Je-li v příslušné řádce uvedeno např. Kolín až Pardubice, znamená to, že
zaměstnanec zná provozní a staniční řády a další náležitosti (viz čl. 427) ŽST
Kolín , Pardubice a všech mezilehlých DKV a ŽST.
Je-li uvedeno např. Kolín - Česká Třebová - Olomouc, znamená to, že
zaměstnanec zná provozní a staniční řády a další náležitosti (viz čl. 427) pouze
u ŽST Kolín, Česká Třebová a Olomouc. Provozní a staniční řády a další
náležitosti (viz čl. 427) mezilehlých DKV a ŽST zaměstnanec znát nemusí.
Je rovněž možné využít variantu, že ve sloupci „Trať, traťový úsek“ bude
uveden přehled traťových úseků (jednotlivé ŽST se oddělí čárkou nebo
středníkem) a možnost volby ohledně znalosti provozních a staničních řádů a
dalších náležitostí (viz čl. 427) bude uvedena v kolonce „Poznámka“ („-“; „až“)
s tím, že platnou variantu označí strojvedoucí např. zakroužkováním.
429. Příkaz k poznání (nové traťové úseky, elektrické, opakované i
dodatečné) vydá zaměstnanci lokomotivní čety vedoucí provozu nebo jím
určený zaměstnanec.
Příkaz k poznání musí zabezpečit provedení poznání hospodárným
způsobem, a proto musí obsahovat konkrétní čísla vlaků, označení výkonu nebo
jiný způsob provedení poznání, určení nástupu i konce apod.
Nedílnou součástí provedeného poznání nového úseku (ŽST) je i
seznámení se s příslušnými provozními řády DKV - provozních jednotek
(výpisy z nich) ležících na dotčeném traťovém úseku a s příslušnými staničními
řády ŽST (výňatky z nich), včetně příslušných technologických postupů úkonů
stanic, traťových souhrnných technologických postupů úkonů, obsluhovacích a
přípojových provozních řádů nákladišť a vleček a prováděcích nařízení k
předpisu ČD D 3 dotčeného traťového úseku, v nichž lokomotivní čety
vlastního DKV (provozní jednotky) vykonávají pravidelně (podle oběhu
vozidel a turnusu lokomotivních čet) posun, přepřah či odstavování nebo jiné
manipulace s hnacím vozidlem (např. nástup a odstup vozidla od vlaku, jízda do
jiného obvodu stanice cestou posunu apod.).
Po provedení poznání nového úseku (ŽST) potvrdí zaměstnanec jeho
znalost podpisem na kartě znalosti tratě.
430. Znalost traťových a místních poměrů se podepisuje 1 x ročně, vždy
před zahájením JŘ. Za udržení rozsahu znalosti traťových a místních poměrů
odpovídá vždy strojvedoucí. V případě, že strojvedoucí zjistí, že mu končí
platnost potvrzené znalosti traťových a místních poměrů, je povinen na tuto
skutečnost písemně upozornit strojmistra s měsíčním předstihem. Způsob určí
vrchní přednosta DKV. Strojmistr zabezpečí (je-li to z pohledu DKV nutné
nebo výhodné) nasazení zaměstnance na příslušný výkon tak, aby ke ztrátě
znalosti traťových a místních poměrů nedošlo.
10
(normativní)
Dojde-li k takovému obnovení poznání, zabezpečí strojmistr (určený
zaměstnanec) provedení zápisu strojvedoucím v rubrice „Poznámka“ na kartě
znalosti trati u příslušného traťového úseku nebo místního výkonu (datum a
podpis), v opačném případě strojmistr (určený zaměstnanec) dnem ukončení
platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů údaje v příslušném
řádku v kartě znalosti tratě vyškrtne. V rubrice „Poznámka“ se uvede datum
ukončení platnosti potvrzené znalosti traťových a místních poměrů a podpis
zaměstnance, který změnu provedl.
431. Zaměstnanec pověřený školením lokomotivních čet přezkušuje
namátkově zaměstnance lokomotivních čet ze znalosti provozních řádů DKV a
staničních řádů ŽST (výpisů a výňatků z nich) stejně jako ze znalosti
technologických postupů úkonů stanic, traťových souhrnných technologických
postupů úkonů, přípojových provozních a obsluhovacích řádů nákladišť a
vleček, popř. ze znalosti ustanovení prováděcího nařízení k předpisu pro
zjednodušené řízení drážní dopravy (platného pro příslušné traťové úseky).
Neprokáže-li zaměstnanec lokomotivních čet potřebné znalosti, propadá mu
znalost příslušného traťového úseku, což zkoušející zaměstnanec sdělí neprodleně písemnou formou vedoucímu provozu a strojmistrovi. Tato skutečnost
je důvodem pro vyřazení zaměstnance z příslušné turnusové skupiny až do doby
obnovení těchto znalostí (je-li to z pohledu DKV nutné nebo výhodné).
432. Pokud počet traťových úseků, na nichž zaměstnanec lokomotivních
čet potvrzuje znalost traťových a místních poměrů, je menší než počet řádků na
první straně karty, může se zadní strana tiskopisu používat pro další JŘ, tj.
celkem 6 let. Nestačí-li řádky na přední a zadní straně jednoho listu tiskopisu
pro jednoho zaměstnance lokomotivních čet, založí se pro něj tiskopisy dva
(anebo více), ale na každém z nich se v pravém horním rohu musí uvést
pořadové číslo listu. Listy se vzájemně spojí vhodným způsobem tak, aby bylo
zabráněno oddělení některého z nich.
433.
Znalost, jež má zaměstnanec lokomotivní čety podepsánu v Kartě
znalosti tratě, je povinen trvale udržovat (viz i čl. 430). Jedná se o znalost
příslušných ustanovení provozních řádů DKV (provozních jednotek) a
staničních řádů stanic (popř. s výpisy nebo výňatky z nich), traťových
souhrnných technologických postupů úkonů, technologických postupů úkonů
stanic, ustanovení přípojových provozních a obsluhovacích řádů nákladišť a
vleček, popř. ustanovení prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušené
řízení drážní dopravy.
434. Organizaci podepisování karet znalosti tratě (včetně termínu
ukončení před zahájením JŘ) určí vlastním opatřením vrchní přednosta DKV.
11
(normativní)
Rovněž určí zaměstnance, který odpovídá za správné vedení evidence (viz i čl.
387).
Ustanovení čl. 421 až 442 a příloha č. 22 musí být obsahem povinného
školení lokomotivních čet vždy před podepisováním karet znalosti tratě.
435. Strojmistr je odpovědný za to, že k samostatnému výkonu služby
zaměstnance lokomotivní čety přiděluje zaměstnance, který má podepsán
příslušný rozsah znalosti traťových a místních poměrů (vazba na APS).
Zaměstnanec lokomotivní čety je však povinen upozornit strojmistra vždy
ihned (nejpozději při přidělení výkonu) na to, že pro přidělený výkon nemá
požadovanou znalost traťových a místních poměrů.
436. Zvláštní pozornost se musí věnovat těm zaměstnancům, kteří musí
splňovat podmínky stanovené předpisem ČD D 3 a prováděcím nařízením k
němu. V řádku, v němž je zapsána znalost traťového úseku provozovaného
podle předpisu ČD D 3, musí být v poznámce uvedeno i datum vystavení
„Zmocnění k výkonu služby pro trať se zjednodušeným řízením drážní
dopravy“ (např. D 3 - 15.4. 1998).
437. O změnách traťových a místních poměrů, o změnách stavebně
technických parametrů staveb drah a staveb na dráze, které mají přímý vliv na
bezpečnost a plynulost drážní dopravy (viz Vyhl. č. 173/1995 Sb., § 68), jakož
i o změnách provozních, staničních, obsluhovacích a přípojových provozních
řádů, o změnách technologických postupů úkonů stanic, traťových souhrnných
technologických postupů úkonů a prováděcích nařízení k předpisu ČD D 3 musí
být lokomotivní čety neprodleně a prokazatelně informovány. DKV odpovídá
za neprodlené zpravení lokomotivní čety o změně; lokomotivní čety odpovídají
za respektování změny ode dne její platnosti, resp. ode dne, kdy se s ní
prokazatelně seznámily (viz i čl. 447). Lokomotivní čety musí být na každou
takovou změnu upozorněny vyhláškou dle čl. 447.
438. Poznání traťových a místních poměrů pro kontrolory vozby
(především jeho rozsah) určí svým opatřením vrchní přednosta DKV. Zásady
uvedené v předpise ČD V 3 a v této kapitole tím nejsou dotčeny.
12
(normativní)
E. PŘEDPISY, ROZKAZY A NAŘÍZENÍ.
HLÁŠENÍ ZÁVAD A MIMOŘÁDNOSTÍ
443. Interní předpisy, služební rukověti a další obdobná legislativní
opatření ČD (dále je „předpisy“) jsou podle předepsaného rozsahu znalostí
přidělovány jednotlivým zaměstnancům proti podpisu do osobních sbírek. DKV
založí podle rozhodnutí vrchního přednosty DKV sbírky předpisů pro
jednotlivá pracoviště (stanoviště). U každé sbírky musí být uveden seznam
předpisů, které sbírka obsahuje a jméno zaměstnance odpovědného za vedení
sbírky a provádění změn vydaných k příslušným předpisům. Sbírka musí být
trvale přístupná k nahlédnutí a použití při výkonu služby. Zapůjčené předpisy z
této sbírky je zaměstnanec povinen vrátit ve stanovené lhůtě.
444. Předpisy přidělené do osobního užívání musí zaměstnanec vrátit,
přestane-li vykonávat funkci pro jejíž výkon mu byly přiděleny. Ztracené nebo
svévolně poškozené výtisky se předepíší k náhradě zaměstnanci, který ztrátu
nebo poškození zavinil.
445. Zaměstnanci odpovědní za vedení sbírek a všichni držitele
přidělených předpisů jsou povinni neprodleně zabezpečit provedení změn
vydaných k příslušným předpisům.
446. Všechny vyhlášky, rozkazy, výnosy apod., týkající se provozu a
služby, které je nutno dát zaměstnancům na vědomí, vyvěsí vedoucí provozu
nebo jím určený zaměstnanec na místě určeném provozním řádem DKV
(provozní jednotky) tak, aby bylo možné se s nimi kdykoli seznámit.
447. Vyhlášky, rozkazy, výnosy apod., změny pomůcek GVD (viz i čl.
437) určené pro lokomotivní čety s tím, aby je vzaly na vědomí prokazatelně,
založí vedoucí provozu nebo jím určený zaměstnanec do vhodných desek na
místě určeném provozním řádem DKV (provozní jednotky), kde musí být v
každé denní i noční době k nahlédnutí. Ke každé takové písemnosti, kterou
vedoucí provozu nebo jím určený zaměstnanec označí datem a hodinou vložení
do příslušných desek, připojí též vhodně upravený seznam lokomotivních čet (v
žádném případě ne pouze seznam osobních čísel), v němž zaměstnanci
lokomotivních čet potvrzují podpisem a datem podpisu, že obsah písemnosti
vzali na vědomí a že se jím budou ve službě řídit.
448. Vyhlášky, rozkazy, výnosy apod., změny pomůcek GVD (viz i čl.
437) určené k prokazatelnému vzetí na vědomí ostatními kategoriemi
zaměstnanců, obdobným způsobem založí (viz čl. 447) do zvláštních desek
zaměstnanec určený provozním řádem DKV (provozní jednotky) v počtu a na
13
(normativní)
místech stanovených provozním řádem DKV (provozní jednotky) podle
místních podmínek.
449. Desky s písemnostmi musí být udržovány trvale nepoškozené, jejich
stav musí k tomu určený zaměstnanec průběžně kontrolovat a jejich obsah
obnovovat. Podepsané písemnosti se podle povahy a důležitosti archivují v
DKV po dobu nejméně tří let.
450. Strojvedoucí veškeré mimořádnosti a závady, k nimž došlo během
výkonu služby, zapisuje při ukončení služby do „Knihy příhod“ (tiskopis 735 1
5220), která se pro tento účel založí a umístí na místě stanoveném provozním
řádem DKV (provozní jednotky). Tuto knihu je možné nahradit tiskopisem o
hlášení závad jehož vzor určí vrchní přednosta DKV svým opatřením (viz i
předpis ČD V 2). Jednotlivé listy „Knihy příhod“ nebo tiskopisy o hlášení
závad musí být v rámci provozní jednotky vzestupně očíslovány. U tiskopisů
musí být vedena jednoduchá evidence dle opatření vrchního přednosty DKV.
Vrchní přednosta DKV určí svým opatřením způsob projednávání závad a
zaměstnance, který tuto činnost provádí.
14
(normativní)
ČÁST JEDENÁCTÁ
NEHODOVÉ POMOCNÉ PROSTŘEDKY
D. ORGANIZACE PRÁCE NPP
538. V pracovní době správkárny musí být NPP vystaveny na hranice
depa maximálně 15 minut od okamžiku, kdy strojmistr převzal příkaz k jejich
nasazení. Mimo pracovní dobu správkárny musí být NPP vystaveny na hranice
depa maximálně 25 minut od okamžiku, kdy strojmistr převzal příkaz k jejich
nasazení.
V NPV musí být přítomna nehodová četa v minimálním počtu 6
zaměstnanců (viz i čl. 505) a v NJJ při přepravě nehodová četa v minimálním
počtu :
 při výjezdu k nehodové události viz čl. 505 (neurčí-li vrchní přednosta DKV
jinak - vždy však minimálně počet zaměstnanců určený následující
odrážkou);
 při přepravě mimo nehodovou pohotovost :
 2 zaměstnanci, z toho vždy jeden jeřábník u nehodových jeřábů do
nosnosti 100 tun včetně;
 3 zaměstnanci, z toho vždy jeden jeřábník u nehodových jeřábů o
nosnosti 101 tun a více.
Doprovod NJJ se zdržuje během jízdy v doprovodném voze a během
přepravy sleduje nehodový jeřáb.
Doprovod NVJ může činit jeden zaměstnanec, který se za jízdy zdržuje
v doprovodném voze a sleduje za jízdy vyprošťovací tank.
Ostatní povolaní členové NPP se musí na místo nasazení dostavit v co
nejkratší době. Podrobnosti stanoví provozní řád DKV (provozní jednotky).
542. Po ukončení vlastních prací NPP na místě nehodové události musí
být nakolejená vozidla, která byla vyšinuta nebo poškozena, dopravena do
DKV (PJ) případně ponechána v nejbližší ŽST. V obvodu ŽST se odstaví na
určené koleje. O nutnosti doprovodu vozidel NPP rozhodne vedoucí NPP, který
rovněž stanoví podmínky pro tuto přepravu.
F. DOPRAVNÍ RYCHLOSTI NPP
558. NPP musí být vybaveny vozy, které splňují podmínky pro rychlost
80 km/h. Rychlost NJJ je závislá na konstrukci nehodového jeřábu. Maximální
15
(normativní)
dovolené dopravní rychlosti nehodových jeřábů při zařazení do vlaku udává
následující tabulka :
Typ
nehodového
jeřábu
Dovolená
dopravní
rychlost
Dovolená dopravní
rychlost při jízdě přes
výhybky jiným než
přímým směrem
EDK - 300
80 km/h
20 km/h
EDK - 300/5
80 km/h
20 km/h
EDK - 500
65 km/h
20 km/h
EDK - 750
80 km/h
20 km/h
EDK - 1000
80 km/h
20 km/h
Poznámka
Při sklopeném a
zajištěném výložníku
dopředu ve směru chodu
vlaku maximální dovolená
dopravní rychlost 50 km/h
Při sklopeném a
Při sklopeném a
559. Nehodové jeřáby s neměnnou délkou výložníku musí mít při dopravě
ve vlaku výložník sklopen a zajištěn na podkladném nebo proti-závažovém
voze.
Nehodové jeřáby s výsuvným výložníkem musí mít výložník při dopravě
ve vlaku zasunut.
560. Vedoucí NPP, popř. vedoucí NJJ požádá výpravčího výchozí ŽST,
popř. ŽST, ve které dojde ke změně směru uložení výložníku, o případné
snížení rychlosti vlaku. Výpravčí ŽST, ve které při jízdě dojde k úvrati,
upozorní vedoucího NPP (NJJ) na změnu směru jízdy a dotáže se na případná
omezení rychlosti.
561.
Podmínky dopravy nehodových jeřábů stanoví předpis ČD D 2/81.
16
(normativní)
příloha 22
Karta znalosti tratě
Jméno : .....................................
Osobní číslo : .............................
DKV : ...............................
Zkouška odborné způsobilosti k řízení drážního vozidla (druhu/dne) :
Ostatní zkoušky - druh/dne :
E : ...........................
S : .........................
ES : ......................
MM : ........................
MH : ........................
ME : ......................
MK : ....................
..................................
..................................
..................................
..............................
..................................
..................................
..................................
..............................
..................................
..................................
..................................
..............................
Znalost obsluhy vozidel řady : ......................................................................................................................................................................................................
Znalost traťových úseků
Trať, traťový úsek
JŘ : ...................
JŘ : ...................
JŘ : ...................
Datum
Datum
Datum
podpisu
Podpis
Poznámka
podpisu
Podpis
Poznámka
podpisu
Podpis
Poznámka
17
(normativní)
Trať, traťový úsek
Znalost traťových úseků
JŘ : ...................
JŘ : ...................
Datum
podpisu
Podpis
Poznámka
Datum
podpisu
Podpis
18
Poznámka
JŘ : ...................
Datum
podpisu
Podpis
Poznámka
(normativní)
příloha 25
Sbírky pomůcek GVD na hnacích vozidlech
Na hnacích vozidlech všech DKV v síti ČD musí být zřízeny sbírky SJŘ,
Tabulek dopravních údajů a Dodatků k předpisu ČD D 2 dle dále uvedených
zásad :
1. Na hnací vozidla v pevném obsazení zajišťuje dodání a udržování
sbírky SJŘ jejich domovské DKV, a to pro doprovodná ramena, obsazovaná
pravidelně vlastními anebo vlastními a cizími lokomotivními četami dle
schválených oběhů vozidel.
Pro doprovodná ramena obsluhovaná výhradně lokomotivními četami
jiného než domovského DKV hnacího vozidla, dosazuje a udržuje příslušnou
část sbírky SJŘ domovské DKV lokomotivních čet.
2. Na hnací vozidla ve směnném obsazení zajišťuje dodání a udržování
sbírky SJŘ jejich domovské DKV, a to pro doprovodná ramena dle schválených
oběhů vozidel, případně dalšími SJŘ dle dohody s příslušným OPŘ.
3. Na hnací vozidla v letmém obsazení zajišťuje dodání sbírky SJŘ
jejich domovské DKV, a to dle určeného výkonu hnacího vozidla.
4. Seznam sbírky SJŘ na hnacím vozidle (vyjma obsazení letmého) se
uvede v Knize předávky. Každý SJŘ sbírky musí být na deskách a na titulní
straně označen razítkem DKV a dále způsobem, který určí vrchní přednosta
DKV (číslem příslušného hnacího vozidla, pořadovým číslem sbírky apod.).
5. Vrchní přednosta DKV určí závazný postup provádění změn v SJŘ
zařazených do sbírek na přidělených hnacích vozidlech (kdo je opravuje, kdy,
které SJŘ apod.) tak, aby v době začátku platnosti změny byla sbírka již
opravena. Za předpokladu zpravení DKV o změně v termínu stanoveném v čl.
164 předpisu ČD D 2 odpovídá za zajištění včasného provedení příslušné
změny vedoucí provozu DKV.
V případě obsazování hnacího vozidla na doprovodných ramenech
výhradně lokomotivními četami jiného než domovského DKV hnacího vozidla
určí závazný postup provádění změn v SJŘ podle předchozího odstavce vrchní
přednosta domovského DKV lokomotivních čet.
6. Aby bylo možno u hnacích vozidel ve směnném obsazení zajistit
požadavky podle předchozího bodu, DKV vytvoří dostatečnou zálohu SJŘ. Po
dodání změny budou v DKV záložní SJŘ postupně opravovány a dodávány na
19
(normativní)
hnací vozidla. Po začátku platnosti změny budou neopravené SJŘ staženy do
DKV a zde postupně opraveny. O výměnách SJŘ bude vedena evidence.
K provedení změn je nutno využít lokomotivní čety čekající na výkon,
doplňující fond své pracovní doby po skončení výkonu na hnacím vozidle apod.
tak, aby touto činností pokud možno nebyli zatěžováni další zaměstnanci.
7. Pro každé HV v pevném obsazení (viz čl. 214) určí vrchní přednosta
DKV jednoho strojvedoucího, který odpovídá za úplnost sbírky SJŘ a za
včasné provádění oprav SJŘ na HV. Tento strojvedoucí organizuje provádění
oprav SJŘ na HV. Změny v SJŘ provádějí strojvedoucí příslušné turnusové
skupiny podle jeho pokynů a jsou rovněž povinni průběžně sledovat oznámený
přehled změn vydaných k příslušným SJŘ.
Vrchní přednosta DKV je oprávněn vlastním opatřením určit odlišný
systém odpovědnosti za opravy SJŘ u HV v pevném obsazení než je určení
odpovědného strojvedoucího. Zásady stanovené v této příloze tím nejsou
dotčeny.
8. Zaměstnanec, který provedl změnu v SJŘ, zapíše příslušný údaj do
„Záznamu o změnách" a odpovídá za úplnost provedené opravy. V rubrice
„Podpis" uvede také své osobní číslo.
9. Povinností všech strojvedoucích nastupujících do služby je provést
kontrolu úplnosti sbírky SJŘ a provedených změn (v „Záznamu o změnách“) v
těch SJŘ, které používají při výkonu své služby. U hnacích vozidel ve směnném
obsazení ohlásí zjištěné závady co nejdříve strojmistrovi svého domovského
DKV, a to upozorní na závadu domovské DKV hnacího vozidla (nejedná-li se o
totéž DKV).
O zjištěných závadách ve sbírce SJŘ, o její případné neúplnosti, popř. o
provedených opatřeních provede strojvedoucí zápis do Knihy předávky na
hnacím vozidle a po skončení služby v souladu s předpisem ČD V 2 (viz i čl.
450).
10. Vydání jednotlivých změn SJŘ se ohlašuje obvyklým způsobem přehled změn vydaných k jednotlivým SJŘ musí být lokomotivním četám
dostupný po celou dobu platnosti SJŘ. Vrchní přednosta DKV určí
zaměstnance, který za včasné oznámení všech změn SJŘ odpovídá.
11. Na pracovišti strojmistrů musí být k dispozici dostatečný počet
sbírek opravených SJŘ :
 pro zajištění výměn SJŘ ze sbírek SJŘ na hnacích vozidlech ve směnném
obsazení s volnou vazbou při provádění změn SJŘ podle čl. 6 těchto zásad;
 pro vybavení hnacích vozidel v letmém obsazení;
 ke krytí mimořádností.
20
(normativní)
12. Dojde-li k výměně hnacího vozidla (neplánovaná výměna během
výkonu, náhrada dlouhodobě odstaveného vozidla apod.) se sbírkou SJŘ za
náhradní hnací vozidlo bez této sbírky, použijí se SJŘ z původního
(nahrazeného) vozidla nebo ze sbírky SJŘ uložené u strojmistra pro krytí
mimořádností; použití této sbírky se zapíše do Knihy předávky na hnacím
vozidle (a to i na tom HV, ze kterého byla sbírka SJŘ odebrána) a po ukončení
služby do Knihy příhod (nebo jiného dokladu) v souladu s předpisem ČD V 2
(viz i čl. 450).
13. Kontrolu vedení sbírek SJŘ na hnacích vozidlech provádějí
kontroloři vozby v rámci své kontrolní činnosti a zaměstnanci DKV při
kontrolních jízdách (viz čl. 455 - 457).
14. Podrobné pokyny pro vedení sbírek SJŘ na hnacích vozidlech
stanoví vrchní přednosta DKV ve svém rozkaze, který musí obsahovat :
 rozsah sbírky SJŘ na jednotlivých hnacích vozidlech;
 způsob označení jednotlivých SJŘ sbírky;
 u hnacích vozidel v pevném obsazení jmenovité určení strojvedoucího nebo
jiného zaměstnance, který odpovídá za vyzásobení a úplnost sbírky na
hnacím vozidle;
 určení zaměstnance, který odpovídá za včasné a úplné informování
lokomotivních čet o vydaných změnách SJŘ;
 u hnacích vozidel ve směnném obsazení určení zaměstnanců odpovědných
za včasnou výměnu neopravených SJŘ;
 způsob zajištění SJŘ pro strojvedoucí v případě obsazení HV cizí železniční
správy na tratích ČD;
 určení zaměstnanců, kteří odpovídají za včasné provedení změn v SJŘ v
náhradních sbírkách uložených u strojmistrů;
 závazný postup provádění změn;
 způsob evidence výdeje a vracení SJŘ ze sbírek u strojmistrů;
 počet a složení náhradních sbírek u strojmistrů, místo jejich uložení a určení
zaměstnanců, kteří za manipulaci se sbírkami odpovídají;
 způsob kontroly vedení sbírek SJŘ na hnacích vozidlech a evidence výdeje;
 případná další ustanovení podle místních podmínek.
15. Rozkaz vrchního přednosty DKV o zavedení sbírek SJŘ na hnacích
vozidlech ve směnném obsazení musí být rozeslán do všech DKV, která se
personálně podílejí na obsazování těchto hnacích vozidel.
16. DKV objednávají SJŘ v počtech potřebných pro vedení sbírek na
hnacích vozidlech spolu se sbírkami u strojmistrů, a to včetně vytvoření
potřebné rezervy.
21
(normativní)
17. Dodatky k předpisu ČD D 2 a Tabulky dopravních údajů (včetně
Traťových souhrnných technologických postupů úkonů) strojvedoucí používají
rovněž ze sbírek na HV. Pro jejich sbírky platí stejné zásady jako pro sbírky
SJŘ.
18. Pro strojvedoucí vykonávající činnost spojenou s komerčním
odbavením cestujících musí sbírky pomůcek GVD na HV obsahovat rovněž
platný knižní jízdní řád ČD.
19.- 22. Neobsazeno.
22
(normativní)
příloha 26
Používání výpisů ze SJŘ
Místo SJŘ může strojvedoucí používat při vedení vlaku ověřený výpis ze
sešitového jízdního řádu vedených vlaků za předpokladu dodržení těchto
podmínek :
1. Na hnacím vozidle musí být k disposici příslušné platné sešitové
jízdní řády.
2. Každý výpis musí obsahovat všechny údaje obsažené v SJŘ pro
příslušný vlak, tj. úplný tabelární jízdní řád včetně záhlaví a poznámek (pokud
dva nebo více úseků za sebou mají shodné záhlaví a žádnou poznámku, mohou
být uvedeny pod společným záhlavím).
3. Ve výpise musí být provedeny všechny změny, které byly
k příslušnému SJŘ vydány s tím, že provedení změn se označí na titulní stránce
výpisu.
4. Žádná z platných oprav ve výpisu nesmí být provedena
přepisováním.
5. Úplnost a správnost prvopisu výpisu musí být ověřena určeným
zaměstnancem DKV - musí být opatřena jeho podpisem a razítkem DKV; tento
zaměstnanec odpovídá za správnost ověřených údajů.
Kopie mohou být vytvořeny pouze z tohoto ověřeného prvopisu.
Podle zásad uvedených v předchozím textu je nutné postupovat i při
vydávání změn k výpisům ze SJŘ.
6. Za správnost a včasnost provedení opravy odpovídá v plném rozsahu
zaměstnanec, který opravu provedl; v rubrice podpis uvede rovněž svoje osobní
číslo.
7. Doba platnosti výpisu musí být zvýrazněna. Výpis platí jen v době
platnosti SJŘ, ze kterého byl vytvořen.
8. Strojvedoucí odpovídá za to, že použije ověřený výpis z platného a
aktuálního SJŘ.
9.
Formu výpisu stanoví svým rozhodnutím vrchní přednosta DKV.
23
(normativní)
24
(normativní)
příloha 27
Obsazování hnacích vozidel lokomotivní četou
A) Hnací vozidla na traťovém výkonu
1. Hnací vozidla se na všech druzích vlaků obsazují jen strojvedoucím.
Výjimky z tohoto ustanovení povoluje ředitel O 12 DOP.
2. Ustanovení předchozího článku se týká i dálkově řízených hnacích
vozidel, u nichž není zajištěna úplná kontrola činnosti jejich přístrojů a ochran
přenosem na vedoucí hnací vozidlo. Rozsah kontroly pro konkrétní řady
hnacích vozidel stanoví ředitel O 12 DOP.
3. Při obsazení vedoucího hnacího vozidla pouze strojvedoucím musí
mít toto hnací vozidlo v činnosti vlakový zabezpečovač, pokud není dále
stanoveno jinak.
4. Vedoucí hnací vozidla bez vlakového zabezpečovače se mohou na
vlacích osobní dopravy (mimo vlaků soupravových) obsadit pouze strojvedoucím jen tehdy, je-li vlak doprovázen dalším zaměstnancem doprovodu vlaku s
přístupem k záchranné brzdě vlaku a stanovená rychlost vlaku není vyšší než 80
km/h. Je-li stanovená rychlost vlaku vyšší než 80 km/h, přejde na dobu jízdy v
úseku, kde je tato rychlost předepsána, určený zaměstnanec doprovodu vlaku na
stanoviště strojvedoucího (viz Rozkaz o doprovodu vlaků vlakovými četami).
Tento zaměstnanec musí být odborně způsobilý, s vykonanou zkouškou dle
předpisu ČD Ok 2/1 „Zkouška praktické způsobilosti k nouzové obsluze vlaku“.
Další podmínky stanoví předpis ČD V 15/I.
5. Vedoucí hnací vozidlo lokomotivního a soupravového vlaku do
stanovené rychlosti 80 km/h se může obsadit pouze strojvedoucím i když není
vybaveno vlakovým zabezpečovačem.
6. Každá motorová a elektrická jednotka se obsazuje pouze
strojvedoucím u všech vlaků, pokud zvláštní směrnice nebo ředitel O 12 DOP
nestanoví pro některé řady jednotek jinak.
7. Stejné zásady jako pro vedoucí hnací vozidla platí i pro obsazování
řídícího vozu, z něhož je jízda vlaku řízena.
25
(normativní)
B) Hnací vozidla na místním výkonu (na posunu)
8. Při posunu se hnací vozidla obsazují pouze strojvedoucím. To se
týká :
 hnacích vozidel před nebo po traťovém výkonu;
 hnacích vozidel určených výhradně pro posun. Na základě požadavků
vyplývajících z místních poměrů rozhodne ředitel O 12 DOP o obsazení
hnacího vozidla dalším odborně způsobilým zaměstnancem.*) Stejné zásady
platí i pro posun mezi dopravnami.
_______________________________________________________________
*)
Zaměstnanec, který má znalost ustanovení předpisu ČD D 1 v potřebném rozsahu.
26
(normativní)
příloha 28
Protáčení spalovacích motorů
1. Protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel motorové trakce patří
k základním povinnostem DKV pro zajištění provozuschopnosti hnacích
vozidel v zimním období (viz i čl. 10 předpisu ČD V 1).
2. Z hlediska organizace protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel
existují tyto případy :
 protáčení ve vlastním DKV;
 protáčení v nácestných nebo vratných ŽST;
 protáčení ve vratných DKV strojvedoucím, přiděleným na toto hnací
vozidlo;
 protáčení ve vratných DKV místním personálem v rámci povinností DKV
(viz i čl. 10 předpisu ČD V 1).
3. Je-li v DKV (provozní jednotce) odstaven větší počet hnacích
vozidel na volném prostranství, je možno provádět protáčení spalovacích
motorů zvlášť k tomu určenými zaměstnanci. V případě menšího množství
odstavených hnacích vozidel lze pro tyto účely použít strojvedoucího z
některého odstaveného hnacího vozidla, např. i mezi vlaky.
4. Protáčení spalovacích motorů v nácestných nebo vratných stanicích
zabezpečuje přednostně strojvedoucí přidělený na příslušné hnací vozidlo na
jízdní výkon. Je-li v takové stanici odstaveno současně několik motorových
hnacích vozidel jednoho nebo více DKV, organizuje se protáčení tak, aby tuto
činnost prováděl strojvedoucí pouze jednoho z nich, a to vždy ten, u kterého
bude tato činnost - vzhledem k využití pracovní doby - z pohledu ČD
nejhospodárnější (zásady uvedené v článku 11 - 13 této přílohy tím nejsou
dotčeny). Pokud se DKV vzájemně nedohodnou, rozhodne O 12 DOP. O
rozhodnutí požádá O 12 DOP ten vrchní přednosta DKV, jehož hnací vozidlo je
v ŽST odstaveno nejdéle.
5. Začátek a konec období protáčení spalovacích motorů stanoví v
každém DKV jeho vrchní přednosta a projedná i zajištění protáčení v cizím
DKV s jeho vrchním přednostou.
6. Protáčení spalovacích motorů může provádět pouze zaměstnanec
DKV znalý obsluhy a konstrukce příslušného hnacího vozidla, tj. strojvedoucí
nebo zaměstnanec správkárny způsobilý ke stacionárnímu vyzkoušení hnacího
vozidla.
27
(normativní)
7. Protáčení spalovacích motorů lze provádět pouze na otevřeném
prostranství mimo haly, rotundy a jiné uzavřené prostory. Při určování míst
odstavení HV je třeba přihlížet i k působení hluku vydávaného protáčenými
spalovacími motory.
8. Před zahájením protáčení se zaměstnanec pověřený touto činností
nejprve přesvědčí o zajištění hnacího vozidla proti ujetí. Před spuštěním
spalovacího motoru se v Knize oprav přesvědčí, zda není požadována oprava,
která by bránila uvedení motoru do činnosti a seznámí se s posledním zápisem v
Knize předávky. Dále prohlédne hnací vozidlo a zkontroluje stav provozních
hmot. Při spouštění a za chodu spalovacího motoru sleduje měřicí přístroje,
funkci regulátoru motoru a v případě nebezpečí učiní všechna dostupná
opatření, aby nedošlo k poškození spalovacího motoru (viz i čl. 11 a 12). Při
zjištění závad zapíše požadavek na opravu do Knihy oprav a informuje o této
skutečnosti strojmistra.
9. Během protáčení pobývá zaměstnanec provádějící tuto činnost na
hnacím vozidle, jehož spalovací motor je protáčen a sleduje činnost všech
zařízení (viz i čl. 11 a 12).
10. Po spuštění spalovacího motoru se ponechá spalovací motor ve
volnoběžných otáčkách po dobu maximálně 20 minut. Pak je nutno otáčky
zvýšit o přibližně 1/3 otáčkového rozsahu na dobu 5 - 10 minut. Poté se otáčky
sníží opět na volnoběžné. Při přechodu ze zvýšených otáček na volnoběžné je
nutno krátkodobě zvýšit velikost otáček až na hodnotu 2/3 otáčkového rozsahu,
aby se pročistilo výfukové potrubí. Tento cyklus je možno dále opakovat.
11. Strojmistr může jednomu určenému zaměstnanci nařídit současné
protáčení nejvýše dvou hnacích vozidel za podmínky, že tato hnací vozidla jsou
odstavena bezprostředně vedle sebe nebo za sebou. Tento určený zaměstnanec
pak pobývá na stanovišti obou hnacích vozidel střídavě.
12. Současně lze protáčet i spalovací motory dvou hnacích vozidel
spojených vícenásobným řízením, spalovací motory samostatných nebo dvou
spojených motorových jednotek za podmínky ovládání všech spalovacích
motorů z jednoho místa vícenásobným řízením, včetně zastavení jejich chodu.
To se za stejných podmínek vztahuje i na soupravy sestavené z motorových,
přípojných, příp. řídících vozů.
13. Celkový počet hnacích vozidel přidělených jednomu zaměstnanci k
protáčení za směnu určí svým rozhodnutím vrchní přednosta DKV vzhledem k
místním a klimatickým podmínkám. Doporučuje se přidělit zaměstnanci k
protáčení 10 - 12 hnacích vozidel. Konkrétní vozidla přidělená k protáčení
(včetně jejich počtu) se mohou v průběhu výkonu protáčení měnit.
28
(normativní)
14. Na protáčení spalovacích motorů hnacích vozidel založí DKV
„Knihu protáčení“, kde se pro každou směnu uvádějí čísla hnacích vozidel
určených k protáčení v DKV. Určený zaměstnanec potvrdí svým podpisem v
této knize provedení protáčení.
K protáčení spalovacích motorů mimo obvod DKV vydá vrchní přednosta
DKV vlastní opatření (viz i čl. 4).
29
(normativní)
30
(normativní)
ČD
V 25
PŘEDPIS PRO ORGANIZACI ÚDRŽBY
ELEKTRICKÝCH A MOTOROVÝCH
H N A C Í C H V O Z I D E L,
O S O B N Í C H, V L O Ž E N Ý C H,
PŘÍPOJNÝCH A ŘÍDÍCÍCH VOZŮ
Schváleno rozhodnutím vrchního ředitele divize obchodně provozní
dne 3. června 1997 pod č.j. 58 496/96-O12
ROZSAH ZNALOSTI
Organizační
složka
Funkce
DKV
Strojvedoucí
Znalost
úplná: příloha č.13 *)
další znalost může určít
vrchní přednosta DKV
*) Stanoveno odborem kolejových vozidel DOP
Změna
Předpis
číslo změny (č.j.)
účinnost od
opravil
1. (59 316/98-O22)
2. (59 213/00-O12)
1.10.1998
1.10.2000
za tisku
za tisku
dne
podpis
1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení
1
(normativní)
ČD
DKV
EDB
GVD
HKV
ŽKV
České dráhy, státní organizace
Elektrodynamická brzda (odporová i rekuperační)
Hnací kolejové vozidlo (včetně řídících a vložených vozů
ucelených elektrických a motorových jednotek)
Železniční kolejové vozidlo
Příloha č. 13:
Základní kriteria provozuschopnosti ŽKV:
a) Závady, při jejichž zjištění je zakázáno ŽKV dále provozovat:
a1) vadná houkačka nebo píšťala tak, že ŽKV nemůže vůbec dávat slyšitelné
návěsti;
a2) vadný kompresor u HKV s jedním kompresorem, vadné oba kompresory u
HKV se dvěma kompresory. HKV se dvěma kompresory, které mají vadný
jen jeden kompresor, může však být vystaveno z DKV pro použití na
posunu, pokud výkon tohoto kompresoru je pro zamýšlený druh prací
postačující;
a3) vadné brzdové zařízení poškozené natolik, že není možno spolehlivě
průběžně brzdit vlak, nebo nelze spolehlivě brzdit samostatně jedoucí HKV;
a4) trhlina v objímce pružnice nebo v závěsu šroubu pružnice, trhlina v hlavním
listu pružnice, posunutí listů pružnice v objímce, zlomený list pružnice,
zlomená nebo nalomená šroubová pružina;
a5) vadné osvětlovací zařízení návěstních svítilen tak, že není vůbec možno
označit začátek nebo konec vlaku. S vlakem je možno dojet do nejbližší
stanice, kde bude závada odstraněna. Pokud závadu odstranit z jakýchkoliv
příčin není možné, je zakázáno ŽKV dále provozovat;
a6) vytavená nebo zlomená ložisková pánvice;
a7) nalomený nebo zlomený zub na ozubených kolech ozubnicového stroje
ozubnicových HKV;
a8) trhlina nebo netěsnost, kterou unikají ropné látky;
a9) uvolněná obruč na věnci nebo uvolněné kolo na nápravě;
a10) příčná trhlina na nápravě;
2
(normativní)
a11) na nápravě podélná trhlina nebo odloupnutý materiál v délce > 25 mm;
a12) na nápravě vybroušené místo s ostrými hranami hlubšími než 4 mm u
lokomotiv, 2,5 mm u motorových a elektrických vozů a jednotek a
přípojných nebo řídících vozů;
a13) trhlina v obruči, desce nebo náboji kotoučového kola, na obvodu v desce
nebo v náboji kola zhotoveného z jednoho kusu;
a14) trhlina v paprsku, loukoti nebo v náboji (případně v nálitku pro ozubené
kolo) hvězdice;
a15) nalomený nebo zlomený zub ozubeného převodu pohonu dvojkolí;
a16) vadné ložisko hřídele trakčního motoru, kardanového hřídele nebo
převodovky nebo vadné tlapové ložisko;
a17) vadný ventilátor chlazení kteréhokoliv uzlu, nestanoví - li návod k obsluze
příslušného HKV jinak;
a18) rozbité čelní okno kabiny strojvedoucího1/2/;
a19) vadná radiostanice - podrobnosti stanoví příslušná směrnice (předpis) pro
provoz radiostanic.
Mimo to je zakázáno dále provozovat motorová HKV při zjištění i
jen jedné z následujících závad:
a20) nelze docílit mazacími čerpadly provozních tlaků oleje v mazacím okruhu
spalovacího motoru;
a21) hlavní ložisko klikového hřídele nebo ojniční ložisko má vytavený nebo
vydrolený vlitek;
a22) vadné výfukové potrubí tak, že je nebezpečí vzniku požáru nebo úniku
výfukových plynů na stanoviště strojvedoucího nebo do prostoru pro
cestující nebo vlakovou četu.
a23) vadná frekvenční ochrana topného agregátu, pokud je elektrické vytápění v
činnosti.
b)
Závady, při jejichž zjištění je zakázáno přistavovat ŽKV do provozu:
b1) kterákoliv ze závad, uvedených pod bodem a);
V dalším se jedná se o závady, se kterými - pokud se projeví na trati může (případně za konkrétních opatření z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti
provozu a ekologie, např. odpojení vadného trakčního motoru apod.) ŽKV dojet
do vratné stanice, vratného nebo domovského DKV apod.:
b2) vadné hasicí přístroje nebo hasicí přístroje s prošlou lhůtou prohlídky nebo
vadné protipožární zařízení;
3
(normativní)
b3)
b4)
b5)
b6)
b7)
b8)
b9)
b10)
b11)
b12)
b13)
b14)
b15)
b16)
b17)
b18)
b19)
b20)
b21)
b22)
b23)
b24)
b25)
vadný kompresor;
vadné brzdové zařízení kteréhokoliv druhu brzdy (včetně EDB) 3/;
trhlina v kterémkoliv listu pružnice;
vadné osvětlovací zařízení návěstních svítilen nebo světlometu nebo
neseřízený světlomet 4/;
vadný izolační stav ŽKV;
vadné blokovací zařízení v řídícím pultu HKV;
trhlina ve skříni nápravového ložiska;
uvolněné šrouby a svorníky ve spojích hlavního rámu, rámu podvozku nebo
hnacího ústrojí, trhliny nebo deformovaná místa v nosných částech rámu
podvozku nebo rámu skříně ŽKV;
chybějící záchytky těch částí, které by po uvolnění mohly spadnout na trať;
vadné narážecí nebo tahadlové ústrojí5/;
vadný vlakový zabezpečovač. Podrobný postup stanoví předpisy ČD T 108 a
D 2;
vadný nebo chybějící registrační rychloměr nebo u HKV se dvěma kabinami
strojvedoucího vadný nebo chybějící indikační rychloměr na tom stanovišti,
které není vybaveno registračním rychloměrem. Toto ustanovení neplatí pro
ta HKV, která nebyla registračním rychloměrem vybavena z výroby nebo
dodatečně formou změny konstrukce;
plochá místa na jízdní ploše kola hlubší než 0,7 mm;
pecky nebo pleny na jízdní ploše kola delší než 25 mm nebo hlubší než
3 mm;
opotřebení jízdní plochy větší, než je dovolené podle přílohy č. 9 tohoto
předpisu nebo opotřebení okolku do ostré hrany;
vadné ochranné zařízení proti zkratu, přetížení, podpětí nebo přepětí, vadná
frekvenční ochrana vlakového topení;
vadný kterýkoliv prvek trakčního obvodu;
vadný kterýkoliv prvek chladicích systémů vozidla;
vadný kterýkoliv prvek obvodu akubaterie nebo jejího nabíjecího zařízení;
vadné měřicí přístroje všeho druhu;
poškozená torzní vzpěra (deformace, nalomení, trhliny apod.) nebo
poškozené kardanové hřídele;
vadné nebo nefunkční pískovací zařízení u těch HKV, která jsou pískovacím
zařízením vybavena;
nečitelné nebo chybějící označení vzájemné polohy obruče a
hvězdice/kotouče dvojkolí;
4
(normativní)
rozbité kterékoliv okno kabiny strojvedoucího 2/;
vadné zařízení pro zásobování soupravy energií;
vadné vytápěcí nebo klimatizační zařízení kabiny strojvedoucího;
neúplné nebo chybějící elektrovodné uzemňovací propojky mezi skříní a
rámem podvozku, případně mezi rámem podvozku a ložiskovým domkem v
těch případech, kdy jsou předepsány;
b30) vadné protismykové zařízení.
b26)
b27)
b28)
b29)
Mimo to je zakázáno přistavovat do provozu HKV elektrické trakce,
u kterých byla zjištěna i jen jedna z následujících závad:
b31) vadný sběrač nebo sběrač, jehož seřízení neodpovídá stanoveným hodnotám;
b32) mechanicky poškozený izolátor více, než povoluje příloha č. 14 tohoto
předpisu.
Dále je zakázáno přistavovat do provozu HKV motorové trakce, u
kterých byla zjištěna i jen jedna z následujících závad:
b33) nepracují správně vstřikovací čerpadla, vstřikovače nebo volič (regulátor)
výkonu;
b34) nepracuje jeden nebo více válců spalovacího motoru;
b35) vadný spouštěč;
b36) vadné výfukové potrubí nebo vadný tlumič výfuku;
b37) poškozená spojka pohonu pomocných pohonů.
Závady ŽKV určených pro přepravu cestujících nebo pro vedení vlaků s
přepravou cestujících, se kterými je zakázáno tato ŽKV přistavovat do
provozu7/8/
c1) v topném období vadné vytápění prostoru pro cestující;
c2) v topném období vadné zařízení hnacích vozidel pro napájení soupravy
energií pro vytápění prostoru pro cestující;
c3) vadné klimatizační zařízení prostoru pro cestující;
c4) vadný informační systém pro cestující (včetně vlakového rozhlasu) 6/;
6
c5) vadná plošina pro nakládání cestujících s omezenou pohyblivostí /;
c6) vadné nebo neúplné osvětlení prostoru pro cestující;
c7) vadné ovládání nebo blokování nástupních dveří.
5
(normativní)
Strojvedoucí nesmí být nucen převzít v DKV k výkonu ŽKV, na
kterém je zjištěna byť i jen jedna ze závad, uvedených v odstavci b) nebo c) a
na ose převzít ŽKV, na kterém je zjištěna byť i jen jedna ze závad,
uvedených v odstavci a).
_________________________________________________________________
Upřesnění:
1/
2/
3/
4/
5/
Je žádoucí, pokud je to z ostatních důvodů možné, dojet v tomto případě s
vlakem za případných omezujících opatření do nejbližší železniční stanice
(např. snížená rychlost, opatření z hlediska bezpečnosti osob apod.).
Nelze ve všech případech jednoznačně exaktně vyspecifikovat kriteria, podle
kterých se určí, zda se jedná o okno rozbité nebo pouze prasklé a pro další
jízdu je vždy rozhodující individuální posouzení strojvedoucího.
Pro HKV elektrické trakce všeobecně a pro HKV motorové trakce,
provozované na trati Tanvald - Kořenov platí toto ustanovení bez výjimky.
Ostatní HKV motorové trakce je při poruše EDB možno provozovat bez
EDB pouze po dobu nezbytně nutnou k zajištění uvedení EDB do
provozuschopného stavu.
Světlomet hnacích vozidel (včetně řídících vozů) musí být seřízen tak, aby
osa světelného paprsku směřovala do bodu, který je v podélné ose koleje ve
vzdálenosti 300 m před hnacím vozidlem 1 ± 0,5 m nad temenem kolejnice; u
HKV s max. rychlostí 80 km/h nebo menší do bodu, který je v podélné ose
koleje ve vzdálenosti 150 m před hnacím vozidlem 1 ± 0,5 m nad temenem
kolejnice.
Narážecí ústrojí se považuje za vadné, pokud je zjištěna i jen jedna z
následujících závad:











chybí jakákoliv část nárazníku;
chybí jakákoliv součástka zajišťující nárazník proti ztrátě;
jakákoliv závada, znemožňující volný pohyb nárazníku (např. u starších
typů ohnutá nebo zlomená nárazníková tyč apod.);
lom patky nebo ramene nárazníkového koše;
trhlina koše pouzdrového nárazníku větší než 1/4 obvodu;
koš nárazníku poškozený tak, že jeho upevnění není spolehlivé a
nezabezpečuje dostatečné vedení;
poškozená, ztracená nebo nefunkční pojistka proti otáčení talíře;
nedostatečně upevněný nárazník;
nevypružený chod nárazníku větší než 30 mm;
vůle ve vedení koše a trubky kolmo k podélné ose nárazníku větší než 8
mm;
talíř nárazníku je zeslaben více než o 7 mm.
6
(normativní)
6/
7/
8/
Platí pouze v těch případech, kdy se u daného vlaku provoz těchto zařízení
vyžaduje.
Závady u zařízení uvedených ad c) se rozumějí pouze v tom případě, je - li
toto zařízení na vozidle instalováno.
Dojde - li k některé ze závad, uvedených ad c) na trati, je vždy nutno závadu
posoudit s ohledem na její rozsah, místo závady, další plánovaný oběh
vozidla, případně meteorologické podmínky, denní či noční dobu apod. a
rozhodnout o dalším postupu (dojetí do cílové stanice vlaku, dokončení
plánovaného oběhu ŽKV, výměna ŽKV) tak, aby s ohledem na plnění GVD
byla co nejméně narušena kultura cestování. O dalším provozování ŽKV rozhodne na místě (na trati) strojvedoucí vlaku, o postupu v případě výměny
ŽKV rozhoduje strojmistr domovského DKV. Stanovit exaktně podmínky,
kdy se použije některé z uvedených variant dalšího postupu, není možné.
7
(normativní)
8
(normativní)
ČD
V 65/1
Předpis
pro provozování diagnostiky závad jedoucích vozidel
Schváleno rozhodnutím generálního ředitele ČD, a.s. dne 14.2.2005
č.j. 58 996/2004-O14
ROZSAH ZNALOSTI
Funkce
DKV
Strojvedoucí
Znalost
úplná: čl. 1-3, 11-13, 20-22, 55
informativní: čl. 51
Změna
číslo
č.j.
Předpis
účinnost
od
opravil
dne
podpis
*) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení
schválených změn a provedení záznamu na této stránce.
1
(normativní)
ČD
DKV
IHL
Indikátor horkoběžnosti
IHO
Indikátor horkých obručí a brzd
IPK
Indikátor plochých kol
SDC
SSZT
SŽDC
Správa dopravní cesty
Správa sdělovací a zabezpečovací techniky
Správa železniční dopravní cesty, s. o.
2
(normativní)
ČÁST PRVNÍ
Kapitola I
1. Předpis ČD V65/1 stanovuje zásady provozování následujících zařízení pro
diagnostiku závad jedoucích železničních vozidel (dále v textu „Diagnostika“):
a) indikátor horkoběžnosti ložisek (dále v textu „IHL“), indikující teplotu
nápravových čepů kol,
b) indikátor horkých obručí a brzd (dále v textu „IHO“), indikující teplotu obručí
kol, brzdových špalíků a disků kotoučových brzd,
c) indikátor plochých kol (dále v textu „IPK“), indikující závady na obvodu kol a
závady valivosti kol.
2. Diagnostika je speciální zařízení dopravní cesty nutné pro zajištění bezpečného
provozování drážní dopravy indikováním závad na jedoucích železničních
vozidlech.
3. Předpis je závazný pro organizace, zajišťující provozování a udržování zařízení
pro diagnostiku závad jedoucích železničních vozidel používaných na železniční
dráze, která je ve vlastnictví SŽDC nebo ČD a na které provozuschopnost zařízení
zajišťují ČD. Vztahuje se na zaměstnance, kteří toto zařízení obsluhují, udržují
nebo na základě jeho činnosti jednají při výkonu služby.
Kapitola II
Základní názvy a pojmy
11. Indikátor horkoběžnosti IHL je částí Diagnostiky, indikující teplotu
nápravových čepů kol.
12. Indikátor horkých obručí a brzd IHO je částí Diagnostiky indikující teplotu
obručí kol, brzdových špalíků a disků kotoučových brzd.
13. Indikátor plochých kol IPK je částí Diagnostiky indikující závady na
obvodu kol a závady valivosti kol.
20. Poplach je signalizací Diagnostiky o
diagnostikované závady na jedoucím vozidle.
3
překročení
nastavené
úrovně
(normativní)
21. Druh poplachu je signalizací Diagnostiky o překročení nastavené úrovně
IHL, IHO a IPK.
22. Stupeň poplachu je signalizací Diagnostiky o překročení nastavené úrovně
IHL, IHO a IPK vyjádřené stupni podle závažnosti :
a) nižší stupeň s označením K (Kontrola),
b) vyšší stupeň s označením STOP.
ČÁST TŘETÍ
PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ A POVINNOSTI ORGANIZAČNÍCH
SLOŽEK ČD ZÚČASTNĚNÝCH NA PROVOZOVÁNÍ DIAGNOSTIKY
Kapitola I
Odvětví provozování dráhy
51. Obsluha Diagnostiky zajišťuje provoz stanoviště obsluhy v rozsahu pokynů
pro obsluhu a při tom je povinna:
a) při nástupu a odevzdávce služby překontrolovat provozní stav zařízení, další
kontrolu provést nejméně 1x za směnu,
b) při diagnostické zprávě IHL stupně STOP zajistit dle místních směrnic :
 okamžité zastavení vlaku,
 vyrozumění strojvedoucího, které musí obsahovat druh poplachu, stupeň
poplachu, stranu vlaku a číslo nápravy,
 doplnění diagnostické zprávy číslem vlaku a podpisem.
c) při diagnostické zprávě IHL stupně K a diagnostické zprávě IHO i IPK stupňů
STOP i K zajistit dle místních směrnic:
 zastavení vlaku ve stanici,
 vyrozumění DKV, které musí obsahovat druh poplachu, stupeň poplachu,
stranu vlaku a číslo nápravy,
 vyrozumění doprovodu vlaku,
 v případě potřeby manipulaci s vadným vozem,
 doplnění diagnostické zprávy číslem vlaku a podpisem.
d) při servisní zprávě informativní zajistit informování zaměstnance údržby
SSZT SDC,
4
(normativní)
e) při servisní zprávě omezující některé funkce IHL, IHO a IPK Diagnostiky:
 bere zřetel pouze na diagnostické zprávy IHL, IHO a IPK v servisní zprávě
neomezené,
 zajistí informování zaměstnance údržby SSZT SDC,
f) při servisní zprávě omezující všechny funkce Diagnostiky:
 na diagnostickou zprávu nebere zřetel,
 zajistí informování zaměstnance údržby SSZT SDC
 provede záznam do Záznamníku
g) Při servisní zprávě s obsahem o neoprávněném vstupu do traťové části,
zobrazené v době, kdy není údržbou hlášena práce na traťové části, zajistí
neprodleně informování zaměstnance údržby SSZT SDC.
Kapitola II
Odvětví kolejových vozidel
55. Příslušné DKV zajistí prokazatelně seznámení všech strojvedoucích, kteří
vykonávají službu v daném traťovém úseku:
a) s uvedením Diagnostiky do provozu a umístěním její traťové části (poloha viz
Tabulka traťových poměrů),
b) s možností příkazu k okamžitému zastavení vlaku, nutnosti prohlídky ložisek
dle předpisu ČD V62 čl. 26., po projetí místa traťové části Diagnostiky,
c) s nutností sledování těchto míst při jízdách vlaků a nutností zabezpečit průjezd
vedeného vlaku tak, aby nedocházelo k neodůvodněnému brzdění nebo
zastavení vlaku v prostoru traťové části Diagnostiky.
5
(normativní)
6
(normativní)
ČSD
V 65
PŘEDPIS
PRO PROVOZ INDIKÁTORU HORKOBĚŽNOSTI
Schváleno náměstkem ministra dopravy ČSSR dne 5.6.1980 (č.j. 12 243/80-15)
ROZSAH ZNALOSTI
Organizace
Lokomotivní depo
Funkce
Znalost informativní
Strojvedoucí I. čl. 3 - 11, 15 - 16, 18, II. čl.27d, 28,
III. čl. 32, 33
Číslo
změny Účinnost od
Opravil
dne
podpis
Poznámka
*) Za včasné zapracování přidělených změn v textu a za provedení záznamu o
změnách odpovídá držitel tohoto výtisku.
7
(normativní)
I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Podmínky pro výstavbu zařízení
3. Při zabudování indikátoru horkoběžnosti musí být dodrženy podmínky
výrobce. V případě, že nelze některou podmínku výrobce dodržet, rozhodne o
požadovaných změnách Správa železničních telekomunikací.
4. Indikátor je nutno situovat na přímém úseku trati dlouhém minimálně
800 m před a 200 m za indikátorem, aby byl zaručen klidný chod vlaků bez
bočních výkyvů.
5. Snímače se umisťují v úseku, kde nehrozí vytváření závějí nebo zatopení
vodou, nejlépe na mírném náspu. Nejbližší kolejový styk (i svařovaný) musí být
vzdálen od snímačů nejméně 6 m. Místo, na kterém jsou snímače umístěny, musí
být přístupné i pro motorová vozidla k montáži a údržbě zařízení.
6. Při umístění snímačů na úseku trati orientovaném východ - západ a
naopak je nebezpečí jejich ovlivňování slunečním zářením. Indikátor spolehlivě
pracuje v rozmezí teplot vzduchu od - 30 C do + 50 C.
7. V místě zabudování snímačů nesmí docházet k pravidelnému brzdění
vlaků nebo k trvalému omezení traťové rychlosti apod. Zařízením lze zjišťovat
horkoběžná ložiska při rychlostech vlaků 8 - 240 km/h.
8. Při montáži na vícekolejné trati je vhodné volit místo tak, aby se v jeho
blízkosti dalo zabudovat zařízení i na druhé kolejí, a tak se využily společné
stavební celky.
9. První indikační zařízení za výchozí stanicí vlaků se umístí ve vzdálenosti minimálně 30 km. Další indikátory se zpravidla instalují ve vzdálenosti 35 50 km.
10. Vyhodnocovací zařízení indikátoru horkoběžnosti se instaluje v
železniční stanici, ve které se bude provádět prohlídka a odstavení vozů z
horkoběžnými ložisky. Vyhodnocovací zařízení musí být umístěno tak, aby bylo v
bezprostřední blízkosti výpravčího nebo operátora.
11. Každému zabudování indikátoru horkoběžnosti musí předcházet výběr
staveniště, který svolá investor za účasti všech útvarů zúčastněných na výstavbě a
provozu indikátoru.
8
(normativní)
15. Současně s projektovými pracemi zpracuje železniční stanice a ostatní
výkonné jednotky, kterých se bude činnost indikátoru týkat, návrh potřebného
organizačního a technického zabezpečení provozu indikátoru, zejména:

technologické postupy práce v příslušné příloze staničního řádu,

vyškolení a poučení pracovníků provádějících obsluhu a údržbu,

technické zabezpečení údržby zařízení,

technicko-organizační zabezpečení oprav odstavených vozů.
16.
Kolaudační řízení svolává investor za účasti:

zástupců služeb 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18 a 24 správy dráhy,

zástupce provozního oddílu

zástupce železniční stanice, traťové distance, sdělovací a zabezpečovací
distance, vozového depa a elektroúseku v jejichž obvodě je indikátor
zabudován,

zástupce dodavatele a odpovědného projektanta

zástupce Správy železničních telekomunikací.
18. Indikátor se uvede do provozu rozkazem náčelníka dráhy, a to na
základě rozhodnutí kolaudační komise, že jsou splněny všechny podmínky pro
provoz. Tento rozkaz se postoupí i službám lokomotivního hospodářství všech
správ drah, aby mohli být o provozu indikátoru informováni všichni strojvedoucí,
kteří vykonávají v daném úseku službu. Současně se zašle i Správě železničních
telekomunikací.
II. PODMÍNKY PRO PROVOZ INDIKÁTORU
Způsob vyhodnocování horkoběžných ložisek
27. Výpravčí, který horkoběžná ložiska na zařízení zjistil, nebo byl o nich
vyrozuměn postupuje takto:
a) při výchylce na záznamu 20 dílků a více učiní opatření pro okamžité
zastavení vlaku s horkoběžným ložiskem,
b) při výchylce menší než 20 dílků zajistí zastavení vlaku ve stanici,
c) informuje vlakový personál o příčině mimořádného zastavení,
9
(normativní)
d) zajistí prohlédnutí indikovaného ložiska pracovníkem vozového depa
nebo strojvedoucím,
e) v případě potřeby zajistí vyřazení neschopného vozu z vlaku.
Kontrolu ložisek podle bodu d) je nutno vykonat ihned po zastavení vlaku,
pokud je ložisko nadměrně zahřáté.
28. V případě, že při prohlídce indikovaného ložiska nejsou zjištěny známky
zvýšené teploty, prohlédnou se ještě alespoň dvě ložiska před a za tímto ložiskem.
III. POVINNOSTI SLUŽEBNÍCH ODVĚTVÍ
ZÚČASTNĚNÝCH NA PROVOZU INDIKÁTORŮ
Služební odvětví lokomotivního hospodářství
32. Služba lokomotivního hospodářství SD zajistí, aby všechna lokomotivní
depa prokazatellně seznámila všechny strojvedoucí, kteří vykonávají službu v
daném traťovém úseku, o uvedení indikátoru do provozu.
33. Strojvedoucí, kteří vykonávají službu na trati, kde jsou v činnosti
indikátory horkoběžnosti jsou povinni:

seznámit se s kilometrickou polohou umístění tohoto zařízení,

sledovat tato místa při jízdách vlaků a zabezpečit průjezd vedeného vlaku
tak, aby nedocházelo k neodůvodněnému brzdění nebo zastavení vlaku v
prostoru snímačů.
10
(normativní)
ČD
V 71
Předpis pro čištění
železničních kolejových vozidel
Schváleno dne 11. července 1996 generálním ředitelem Českých drah
č.j. 57 194 / 96 - 12
Účinnost od 1. listopadu 1996
ROZSAH ZNALOSTI
organizační složka
funkce, profese, činnost
strojvedoucí
depo kolejových vozidel (má-li v náplni provádění
čištění)
znalost
informativní;
úplná: čl. 19, 32, 33, 44,
příl. 2, 3, 4, 6
ZÁZNAM O ZMĚNÁCH )
číslo
změny
účinnost
od
opravil
dne
podpis
poznámka,
č.j. změny
) Za včasné zapracování přidělených změn a za provedení záznamu o
změnách odpovídá držitel tohoto výtisku.
1
(normativní)
KAPITOLA II.
A. ORGANIZACE ČIŠTĚNÍ
19. Čističi vozů v DKV a ŽST:




pracují podle harmonogramu práce schváleného pro příslušné pracoviště
musí ovládat čistící práce a technologické postupy
musí používat ochranné pomůcky
jsou odpovědni za přidělené čistící zařízení. Závady na zařízení musí ihned
ohlásit bezprostřednímu nadřízenému
 zjištěné závady na vozidlech při jejich čištění ihned ohlásí vedoucímu čety pro
čištění nebo zaměstnanci odpovědnému za čištění.
KAPITOLA III.
A. DRUHY A ROZSAHY ČIŠTĚNÍ
32. Vratné čištění se provádí v rozsahu podle přílohy č.3 u:
a) vozů cizích železnic v mezistátních vlacích a u vlaků vnitrostátních vyšší
kategorie v konečné (vratné) stanici
b) R a Sp vnitrostátních vlaků
ve výchozí (domovské) a konečné (vratné) stanici. Provádí se i tehdy, když do
ní dojedou jako osobní vlak
c) Os vlaků
v určených stanicích podle oběhu souprav a schváleného harmonogramu,
nejméně jedenkrát za 24 hodin
d) vozidel odesílaných k periodickým opravám a technickým prohlídkám.
Neprovádí se u obratů vlaků do 45 minut a u vlaků pokračujících v jízdě
pod novým číslem. U těchto vlaků lze vratné čištění nahradit v omezeném rozsahu
čištěním během jízdy vlaku v určených úsecích nebo ve stanicích během krátkého
obratu.
33. Výchozí čištění se provádí nejméně jedenkrát za 14 dnů (nejdříve však
7 dnů po základním čištění) podle oběhu souprav a harmonogramu přístavby na
čištění v domovské ŽST nebo v domovském DKV. Rozsah čištění je stanoven v
příloze č.3.
2
(normativní)
U vozidel ČD zařazených do mezistátního vlaku a u vnitrostátních vlaků
vyšší kategorie se výchozí čištění provádí ve výchozí stanici každého vlaku.
Rozsah čištění je stanoven v příloze č.3.
Výchozí čištění u přidělených vozidel zajišťuje a provádí svými
zaměstnanci DKV. Jestliže se provádí mimo domovskou ŽST, pak pouze na
základě dohody mezi příslušným DKV a jinou organizační složkou (DKV, ŽST,
apod.). Soupravy nebo jednotlivá vozidla musí být zapracovány do harmonogramu
přístavby vozů k čištění v příslušné organizační složce.
C. PLNĚNÍ VODOJEMŮ VODOU
44. Zaměstnanec musí před každým plněním vodojemů překontrolo-vat
hadici zda není poškozená. Používání poškozených hadic je zakázáno. Plnící hrdlo
se před nasazením omyje vodou, aby se z hrdla odstranila nečistota.
V době, kdy se hadice nepoužívají, musí být uloženy tak, aby se
neznečistily a nepoškodily.
Příloha č.2
POPIS POŽADAVKŮ NA KVALITU
kód
znak kvality
1 Zbavené nepříjemného zápachu
2 Očištěné
Zrcadla a skleněné plochy musí být zbavené šmouh a povlaků.
Na ostatních částech po setření bílým papírovým ubrouskem nesmí na
něm zůstat žádná nečistota (hodnota šedosti je povolená až do 2.stupně
Bacharachovy stupnice).
3 Viditelně očištěné
Na částech nesmí být žádná opticky nápadná nečistota. Přitom musí
být zohledněný stav předmětu; zabarvení, lepidlo, stopy po opotřebení
se nepovažují za nečistotu ve smyslu podmínek kvality.
4 Zbavené hrubé, rušivé, nečistoty
Viditelné a užitkové plochy musí být zbaveny rušivé (např. zbytků
nápojů) a volné nečistoty. Hrubé odpadky (plechovky, láhve) musí být
odneseny.
3
(normativní)
Vyprázdněné
Nádoba na odpadky (popelník, odpadkový koš) musí být zbavena
veškerých odpadků, včetně přilepených.
6 Vybavené provozními prostředky
Na WC a v umývárnách musí být naplněn dávkovač mýdla (nebo
vloženo pevné mýdlo) a zásobník papírových ručníků a dostatečné
množství toaletního papíru. Na WC s uzavřeným toaletním systémem a
elektrickým sušičem rukou nemusí být žádné papírové ručníky.
Požadavky jsou splněny, když je vždy k disposici víc než 50 %
prostředků.
7 Uklizené
K tomu patří:
7.1 V normální poloze
Sedadla, podhlavníky, ochranné návleky, opěradla, sklápěcí stolky,
závěsy, popelníky musí být v užitné poloze a zavřené dveře.
7.2 Zavěšené
Reklamní a informační nápisy musí být uspořádány a pokud se to
vyžaduje, tak zavěšeny.
7.3 Odstraněné
Zanechané noviny, kelímky, odpadky musí být vyneseny.
8 Zavřené
Ve vytápěných vlacích a během deště musí být okna v nepoužívaných
prostorách uzavřena.
5
Kontrola se provádí vždy prohlídkou, u položky č.2 též otřením plochy
bílým papírem.
4
(normativní)
Příloha č.3
ROZSAH ČIŠTĚNÍ NA VOZIDLECH
část vozidla
WC a umývárny
provádění práce (P) a požadavky na kvalitu (K)
podle částí vozidla pro:
základní čištění
výchozí čištění
vratné čištění
P
K
P
K
P
K
1
1
1
důkladně
vyčistit,
dezinfikovat
2
vyčistit,
dezinfikovat
3
vyčistit,
dezinfikovat
3
záchodová mísa -vnější
důkladně
strana, sedadlo, kryt,
vyčistit,
umývadlo, místa, držadla, dezinfikovat
tyče, podlaha
2
vyčistit,
dezinfikovat
3
vyčistit,
dezinfikovat
3
stěny, dveře,skříňky-vně
důkladně
vyčistit,
dezinfikovat
2
vyčistit,
dezinfikovat
3
vyčistit
3
důkladně
vyčistit
4
vyčistit
4
podle
potřeby
vyčistit
4
nádoba na použité ručníky vyprázdnit, 5,3 vyprázdnit,
vyčistit
vyčistit
5
vyprázdnit
5
skříňky - vnitřek
vyčistit
3
---
--
---
--
ovládací páky, stropy,
rámy oken, obložení,
roury, ostatní
vyčistit
3
vyčistit
3
podle
potřeby
vyčistit
4
zrcadla, okna zevnitř
důkladně
očistit
2
očistit
3
podle
potřeby
očistit
3
záchodová mísa vnitřní strana
odpadová roura
5
(normativní)
provozní prostředky
doplnit
6
doplnit
6
doplnit
6
důkladně
vyčistit
3
vyčistit
3
--
--
Potahy sedadel a opěrek
rukou a hlavy, viditelné
části kostry sedadel,
lehátka
důkladně
vyčistit,
vyssát
2
vyčistit,
příp. vyssát
3
vyčistit
4
návleky opěrek hlav
vyměnit
2
podle
potřeby
vyměnit
2
poškozené,
velmi
znečištěné
odebrat,
příp.obrátit
--
vyprázdnit
5
kryty svítidel
Představky, chodby,
oddíly, ostatní prostory
popelníky, nádoby na
odpadky
vyprázdnit, 5,3 vyprázdnit, 5,4
důkladně
očistit
vyčistit
stropy, plochy stěn a
dveří, rámy oken, police,
rukojeti, tyče, tabulky pro
rezervaci míst, rámy
obrázků
důkladně
očistit
2
očistit,
(mimo
stropu)
3
podle
potřeby
očistit
(mimo
stropu)
4
kryty svítidel
důkladně
vyčistit
3
podle
potřeby
vyčistit
3
---
--
police na zavazadla
důkladně
očistit
2
očistit
3
podle
potřeby
očistit
4
zrcadla, vnitřní skleněné
tabule,
okna zevnitř, ostatní
skleněné plochy
důkladně
očistit
2
očistit
3
podle
potřeby
očistit
3
6
(normativní)
důkladně
očistit
3
očistit
4
---
--
textilní záclony
vyčistit,
příp.vyměnit
2
vyčistit,
příp.vyměnit
3
poškozené,
znečištěné
odstranit.
Odvěšené
zavěsit
--
obrázky
příp.vyměnit
2
příp.vyměnit
3
---
--
koberce, koberečky,
běhouny
vyssát,
zbavit skvrn,
vyčistit,
příp.vyměnit
3
vyssát,
zbavit skvrn,
vyčistit,
příp.vyměnit
4
podle
potřeby
vyčistit
4
podlaha bez koberců
očistit,
příp.podlahu
ošetřit
3
očistit
4
očistit
4
čistící rošty na boty,
rohožky
vyčistit
3
vyčistit
4
vyčistit
4
spodní klapky dveří
vyčistit
3
vyčistit
4
podle
potřeby
vyčistit
4
plochy dveří, přechodů,
přechodové dveře
očistit
3
očistit
4
podle
potřeby
očistit
4
skříňky a výklenky
zevnitř, shrnovací měchy,
gumové návalníky
vyčistit
3
podle
potřeby
vyčistit
4
---
--
směrovky a tabulky s
pořadovými čísly vozů
vyčistit
3
vyčistit
4
---
--
hasící přístroje
očistit
3
očistit
3
---
--
rolety
7
(normativní)
obložení, větrací mřížky,
ostatní přístupné prvky
vytápění
vyčistit
3
vyčistit
4
---
--
oddíl celkově
uklidit
7
uklidit
7
uklidit
7
vůz zevnitř celkově, bez
zvlášť jmenovaných částí
vyčistit
3
vyčistit
3
podle
potřeby
vyčistit
4
navlhko
otřít
2
otřít
3
otřít podle
potřeby
3
nečistotu,
led a sníh
odstranit
4
nečistotu,
led a sníh
odstranit
4
nečistotu,
led a sníh
odstranit
4
očistit
3
očistit
4
---
--
důkladně
očistit
2
očistit
3
očistit
4
očistit
3
očistit
3
podle
potřeby
očistit
4
důkladně
očistit
3
---
--
---
--
očistit
3
očistit
4
podle
potřeby
očistit
4
vnější vzhled skříně
vozu
rukojeti, kliky, madla
nástupní schůdky,
dveře
vozové nápisy, tabulky
okna vozu zvenku
vnější plochy vozu )
koncová světla
koncová světla končících
a přímých vozů
Poznámka: kód požadavku na kvalitu viz příloha č.2
) podle možnosti strojním zařízením na vnější čištění
) při normálních povětrnostních podmínkách
8
(normativní)
Příloha č.4
ROZSAH ČIŠTĚNÍ ZA JÍZDY VLAKU
část vozidla
provádění práce (P) a požadavky na kvalitu
(K) podle částí vozidla
P
K
Uklízení
sedadla
vysunutá sedadla zasunout
7.1
podhlavníky
dát do užitné polohy
7.1
návleky na opěrky hlavy
správně navléct
7.1
opěrky rukou
sklopit
7.1
záclony, rolety
rozhrnout
7.1
popelníky a jejich kryty
zasunout, zajistit, zavřít
7.1
reklamy
pokud je třeba, zavěsit
7.2
noviny, láhve
odstranit
7.3
okna
ve vytápěných vlacích (příp. po
dohodě s cestujícími) uzavřít
8
Čištění
nádoby na odpadky
vyprázdnit
(včetně nádob na odpadky
v oddílech viditelných z
chodby)
5
zrcadla a skleněné plochy
4
mimořádné znečištění odstranit
a podle potřeby navlhko otřít
9
(normativní)
okna, rámy oken, police
4
rukojeti, kliky, madla
4
mísy WC včetně sedadel
a krytu
4
umyvadla
a podle potřeby navlhko otřít a
vytřít
4
stěny
mimořádné znečištění odstranti
4
hygienické potřeby
podle potřeby doplnit
6
zásoba vody
Ostatní
podle potřeby zajistit doplnění
---
Prostory:
- v nichž důležité zařízení není provozuschopné
- které pro velké znečištění nemohou být během jízdy vyčištěné
- které v sanitárních zařízeních nemají vodu
je potřebné uzavřít a označit piktogramem vzor S1 (viz příloha č.6)
Úklid se musí provádět tak, aby cestující nebyli nadměrně nebo
nevhodně obtěžováni.
Při procházení vozy, zejména přes jídelní vůz, je potřebné nést čistící
pomůcky a pytle s odpadky tak, aby nevyvolaly u cestujících a
návštěvníků jídelního vozu žádné pohoršení.
Poznámka: kód požadavku na kvalitu viz příloha č.2
10
(normativní)
735 1 5338 Nálepka „WC nepoužitelné“
Příloha č. 6
11
(normativní)
12

Stáhnout

Transkript

Podobné dokumenty

Přivítejmeautovi ry

AutoTURN - srovnávací tabulka

Reliant 5_2015_Sestava 1

Contemporary Letter

Katalogový list DM8

Ceník asist. a odtah. služeb-1 - Brno

Technologie pro bezpečnější provoz na silnicích

ZDE

KONTAKTY 3D SCANNER KERBEROS SOFTWARE

PROFI AUTO CZ