6. číslo - Loutkářská Chrudim

FESTIVALOVÝ ZPRAVODAJ 52. LOUTKÁØSKÉ CHRUDIMI 2003. . . . . . . . . èíslo 6
Svátek má:
Cyril a Metodìj
Díky jejich pøíchodu
držíme státní svátek
5. èervence 2003
Pranostika na tento den:
Mušle, kterou se rozhánìjí
škodlivá mraèna, musí být vypláchnuta tøíkrálovou vodou
... zamyšlení nad právì
ukonèenou 52. LCH
... výsledková listina
... slovo poroty o vèerejšku a celé 52. LCH
... posledním dechem
... vystøihovací loutka pro
vaši potìchu
... výsledky soutìže o mobil
... rozhovor se zahranièními hosty
... pochvala „Kaèence“,
ohlasy a hodnotící semináø
Lávka spojuje dva bøehy, které
nemají zpravidla daleko od sebe
Divadlo MED
10.00
Proè mají sloni chobot
(Jeden Eda, Hradec Králové)
Kašpárek na skalním mìstì (BOÏI, Jaromìø)
Muzeum - Letní scéna Divadla Karla Pippicha
12.45
13.30
13.30
15.00
Dechovka od Muzea k Divadlu Karla Pippicha
Slavnostní vyhlášení cen
Divadelní pou
Staroèeská komédie (Divadlo z pùdy)
O èervené Karkulce (Malé divadélko Praha)
O Budulínkovi
(Divadýlko Mrak Havlíèkùv Brod)
Moment "To všechno odnes èas..." - hudební skupina
... vytaženo z propadla,
anketka a zamyšlení nad diskusemi
Trocha statistiky, cenných údajù, o èem jiném na stránkách Lávky než o 52. LCh. Dennì jsme snìdli jenom
ve stanech u divadla 300 teplých jídel. Jen do ètvrteèního
veèera pøedstavení navštívilo 4 975 divákù. Celkem se
na všech scénách uhrálo 51 hodin 10 minut (souèet nahlášených èasù), kromì letní scény, kde bylo dalších 6 hodin
a 20 minut letního èasu, který se vyznaèuje tím, že zaèasté
utíká rychleji. Poèet nahlášených úèastníkù èinil 500 (lidí;
pak tu byli ještì rùzní domácí mazlíèci). Mnoho lidí bydlelo na privátech. Do semináøù se pøihlásilo 180 úèastníkù. A v redakci jsme na všechno byli ètyøi. Nejvíce lidí si
ze všech statistických èísel pamatuje, že nezbedná kùzlátka byla dvì.
PV
DO REDAKCE BYLO DORUCENO CELKEM 58 SMS KOVYCH ZPRAV. TRI ZPRAVY REDAK-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 2
ZAMYŠLENÍ NAD PRÁVÌ UKONÈENOU
52.LOUTKÁØSKOU CHUDIMÍ
Míváme tendenci , že to, co
do našeho života vstupuje pravidelnì, hodnotíme skeptickým komentáøem: “už to
nebylo jako loni!“, „kdepak,
to pøed léty, to se dìly vìci!“
Srdce pamìtníka je tak trochu
svázáno s tím, co jej oslovilo
kdysi a prvnì. Vždy i ten první polibek je nejsladší. I to si
samozøejmì namlouváme.
Mezi mou poslední návštìvou, stavoval jsem se tu u pøíležitosti svatební cesty kamsi
do klidu bøehù øíèky Knìžny
na Rychnovsku v roce 1960,
uplynulo, jak je patrno, dlouhých tøiaètyøicet let. Zmìnilo
se nìco? Mìsto už není vyzdobeno transparenty, na kterých
bylo psáno, který z místních
závodù pøevzal nad kterým
souborem patronát, mìstský
rozhlas už nehlásí, že pøedsta-
vení navštívil ten a ten nositel
Øádu práce, nikdo nikam lidi
nehoní, nenutí a pøece pøicházejí. Pravda, ta každoroèní návštìva ponìkud zmìní
zavedený klid mìsta, ale i tak
se mi zdá, že se ta loutkáøská
pøehlídka stala pøijímaným
a dobøe ošetøovaným svátkem
mìsta Chrudimi. Je také docela možné, že jsou ti mladí
loutkáøi hluènìjší, než bývali
pøed dvaceti, tøiceti lety, ale
i oni se celý rok na tato setkání, na významný svátek roku,
peèlivì pøipravují. Protože
jsem souèasnì, na celou tu
dobu víc jak ètyøiceti let, svoji divadelní cestu spojil s profesionálním loutkáøstvím,
ztratil jsem èásteènì celkový
obraz o našem amatérském
loutkáøství. Z kritických èlánkù odborného i denního tisku
jsem se tu a tam doèetl, že je
amatérské loutkáøství v krizi ,
že mladí se radìji vìnují technu a vysedávání v zakouøených
hospodách, jezdí protestovat
proti mìnovému fondu, dívky
jezdí dìlat o pair do Anglie
a bez pracovního povolení trhat jablka do Španìlska.
A pravdy jenom pùl! Podíl
mladých na letošní 52. LCH
je pøevažující. Navíc, jejich
práce nese všechny znaky
vody èerstvosti, jsou vynalézaví, mnohdy bez jakýchkoliv zábran. Skoro bych øekl, že
to jsou ti staøí loutkáøi, kteøí
ponìkud zbyteènì rezignují
na pøímou konfrontaci. Èest té
starší generace dnes drží KLIKA, STRAKATÉ DIVADLO
a PIMPRLE, všechny tøi soubory z hlavního mìsta, nebo
OPAL z Opavy. Trochu pøekvapivì, ale pøece jen v duchu doby, se zde vytváøejí silné
fan-kluby jednotlivých souborù.
Ti nedají dopustit na RAM.U.S,
ti zas na ÈMUKAØE, na DNO,
své vìrné mají TAK CO? A dìlení sféry fanouškovských zájmù pokraèuje dál. Nechodí po
mìstì s klubovými praporci,
nenosí klubový dres s èíslicí oblíbence, nepokøikují vzájemnì
na sebe, ale dají to pocítit
v hledišti.
Èlovìk by mìl být stejnì
natìšený na jakýkoliv divadelní zážitek, jestliže je opravdu
d i v a d e l n í a je skuteèným
z á ž i t k e m. Ona, by neregistrovaná klubová pøíslušnost pøece jen tak trochu
zamlžuje registr objektivity.
A pøelévání nálad také patøí
k tomuto „folklóru“. Bìda,
když vaši oblíbenci škobrtnou, nedejbože, když spadnou
do druhé ligy. Nìkolikrát bìhem šesti festivalových dnù
jsem vyjevil svoji slabost
a obdiv k tìm mladým manšaftùm, ale pøece jen si musíme pøipomenout skuteènost,
že divadlo musí zasahovat celou naši populaci, není možné vytváøet jen generaèní
pøedstavení, spoléhat se, že
dnes pøijdou ti naši diváci
a bude sukces. Divadlo je
mnohovrstevné a proto se musí
neustále pokoušet o mnohovrstevný dialog. To ovšem
není nedostatek tìch, kteøí pøijeli na letošní festival, to je
dosti zakoøenìný problém,
který je tøeba co nejdøíve vyøešit. Teprve pak zažijeme to
pravé uspokojení, teprve pak
bude mít naše práce opravdový smysl.
Letošní pøehlídka byla
pøece jen lepší tìch pøedcházejících, protože jsme zase
o nìco moudøejší.
JS
Mausa Musaka,ZUŠ Dìèín
Pastýøka, Tlupatlapa, Svitavy
CE ZAUJALY A PROTO BYLY VLOZENY DO SLOSOVACIHO OSUDI. VITEZEM SE STALA TATO
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 3
Èestná uznání
·
Jakubu Vašíèkovi za osobitý dramaturgicko.režijní pøístup k inscenaci „Smrt si øíká Pablo a Pedro“
·
Tomáší Machkovi za herecký vztah k pøedmìtu v inscenaci „Pøed
lesem, za lesem“
·
Jiøímu Polehòovi za výtvarné øešení scény a loutek v inscenacích
„Vítr z Apalaèských hor“ a „Na stropì“
·
Jakubu Štrbovi za tvùrèí interpretaci hudební složky v inscenaci „
Mausa musaka“
·
Erice Èièmanové za výtvarné øešení loutky k inscenaci „Anatomie“
·
Lence Košákové za loutkoherecký výkon v inscenaci „Nezbedná kùzlátka“
·
Romanì Hlubuèkové za metodické vedení divadelního souboru
Tak co?! Chlumec nad Cidlinou v inscenaci „ Dokud nás èápi nerozdìlí“
·
Miloslavu Lerchovi za herecký výkon v inscenaci „Kouzelnej mlejn“
Individuální ceny:
·
Janì Štrbové za masky a hudební a pohybovou složku inscenace
„Mausa musaka“
·
Jiøímu Jelínkovi za režii inscenací „Anatomie“ a „Okolostola“
·
Martinu Škeøíkovi za herecký výkon v inscenaci „Okolostola“
·
Karlu Šefrnovi za svìtelnou režii a režijní podíl na inscenaci „Pastýøka“
·
Janì Mandlové za scénáø a režijní podíl na inscenaci „Pastýøka“
·
Tereze Dvoøákové za herecký výkon v inscenaci „Pastýøka“
·
Ivanì Faitlové za režii a hudbu k inscenaci „Kouzelnej mlejn“
Ceny za inscenace:
·
Souboru DNO Hradec Králové za inscenaci „Okolostola“
·
Souboru Tlupatlapa Dramatické školièky Svitavy za inscenaci
„Pastýøka“
·
Souboru Støípek Plzeò za inscenaci „Kouzelnej mlejn“
Nominace na Jiráskùv Hronov:
·
Inscenace „Pastýøky“ souboru Tlupatlapa ze Svitav
Doporuèení:
1.
2.
„Okolostola“ – Dno Hradec Králové
„Kouzelnej mlejn“ – Støípek Plzeò
Kouzelnej mlejn, Støípek Plzeò
Vážené dámy, vážení pánové, loutkáøi a pøíznivci
loutkového divadla,
52.Loutkáøská Chrudim
konèí a mnì pøipadla nelehká úloha ponìkud narychlo
bilancovat.
Musím s potìšením konstatovat, že letošních 21
pøedstavení, které prošly výbìrem regionálních pøehlídek
poskytuje pomìrnì reprezentativní prùøez divadelní
tvorbou, kterou lze øadit do
oblasti loutkového divadla
a divadla vyjadøujícího se
prostøednictvím pøedmìtù.
Byly zde zastoupeny v podstatì všechny typy souborù –
od tradièních marionetáøù až
po amatérská seskupení používající netradièní postupy
a syntetizující pøedmìtné
hraní s hereckým divadlem.
Také pomìrnì masivní úèast
souborù zájmových umìleckých škol zakládá nadìji rùstu loutkáøského potenciálu.
K této oblasti lze pøiøadit
i soubor Tlupatlapa Dramatické školièky ze Svitav. Inscenace „Pastýøka“ je bezesporu
pøesvìdèivým dùkazem existence takového potenciálu.
Snad nejfrekventovanìjším druhem loutek byli maòásci, ale málokterý soubor
skuteènì zvládl tento loutko-
vý žánr a jeho zákonitosti.
Nejlépe se v „maòáskárnì“
zabydlel plzeòský Støípek.
Pøehlídkou prolínající témìø sociální fenomén Dno
vytvoøilo skuteènou atmosféru divadelního svátku a pøedevším jeho inscenace
„Okolostola“ nenechá snad
nikoho na pochybách , že
není autorská tvorba loutkáøských souborù na dnì.
Chci z tohoto místa podìkovat pøedevším organizátorùm a poøadatelùm – mìstu
Chrudimi, IPOS-ARTAMA
Praha, obèanskému sdružení
Amatérské divadlo a svìt,
Chrudimské besedì i pøedstavitelùm Ministerstva kultury
ÈR a Pardubického kraje
a všem sponzorùm. Dále
všem lektorùm a úèastníkùm
semináøù, redaktorùm Lávky
a hlavnì všem souborùm, které mìly odvahu vstoupit
do magického kruhu divadla
a dát v šanc výsledky své práce. Je zøejmé, že ne vše se zdaøilo dle pøedstav tvùrcù, ne vše
zasáhlo èi pobavilo diváky.
Parafráze biblického textu „kdo z nás je bez chyby,
a hodí první kamenem“ formovalo pøístup lektorského
sboru k hodnocení a povídání nad inscenací. Øídili jsme
se snahou dobrat se spoleènì
pokraèování na stranì 4
DNO Hradec Králové
SMSKA: CHTELA JSEM BYTI MARIONETOU, CO VENUJE SE CISTE LASCE, NA ROZBORO-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 4
pokraèování ze strany 3
pojmenování pøínosu i problémù jednotlivých pøedstavení. Dìkuji všem èlenùm
souborù za vstøícnost, otevøený pøístup a za pøíjemnì spoleènì strávený èas. Naproti
tomu na základì letošní zkušenosti cítíme potøebu dále
hledat a formulovat zpùsob
vedení veøejných diskusí.
Pøeji vám všem pohodové
prázdniny, vroucný polibek
múzy a pøízeò patrona loutkáøù svatého Jana Nepomuckého. 52. Loutkáøskou
Chrudim jsme pøežili, a žije 53.!
Za lektorský sbor
Karel Vostárek
Jeden Eda Hradec Králové
– Proè mají sloni chobot?
Na „one woman show“ Mirky Venclové jsme ocenili kreativitu a syntetiènost projevu.
Také èistotu ve výtvarné složce i v provedení. I když slùnì
se trochu odlišovalo, ale nejspíš
proto, že to byla ústøední postava a tato odlišnost (jakási „hotovost“ loutky) byla zámìrná.
Líbila se nám øada pìkných nápadù, kdy se loutky, pøedem netušené, vynoøují ze zmìti látek
a hudebních nástrojù a „udìlátek“ zavìšených na paravánu.
Napøíklad lávka – krokodýl èi
žirafa. Pùvabnì také bylo vyøešeno vytažení chobotu slùnìte. Jen se domníváme, že slùnì
pøíliš málo zlobilo na to, aby je
ostatní zvíøata okamžitì posílala za krokodýlem. Že jeho otázky jen málo obtìžovaly. Jistì by
šlo øešit vše nejen slovem, ale
také pohybem a zvukem. Mùžeme ale konstatovat, že celková úroveò inscenace je
v mnohém daleko vyšší, než
øada pøedstavení nabízených
za finance školkám a školám.
LS BOÏI Jaromìø
– Kašpárek na skalním hradì
Pøedstavení, které jsme vidìli, nefungovalo a také tomu
odpovídal vlažný ohlas v hle-
Kašpárek staví domek, BOÏI, Jaromìø
dišti. Pùsobilo ponìkud jako
skanzen a pøíliš jsme se nebavili. Snad s výjimkou, kdy duch
zažebral o pusu. Postrádali jsme
postoj odkrytých loutkohercù
k pøíbìhu. Pøitom si umíme
pøedstavit, že by èásteèný odstup nebo dùsledné „vážno“
v interpretaci mohly vnést
do inscenace vzrušení a mohli
jsme se pobavit. Postavy nejsou
dostateènì charakterizovány.
Pøestože jistì existují lepší texty, než je tento, dovedeme si
pøedstavit, že by se mohl stát
dostaèujícím podkladem pro
živou a zábavnou inscenaci.
Není nám zcela jasná vìková adresa, pro kterou je inscenace urèena.
ZUŠ Žerotín Olomouc
– Sredni Vaštar
Sakiho povídka je v podstatì hororem a èteme-li ji, cítíme
tajemno a napìtí. To jsme v inscenaci olomouckého souboru
nevnímali. Nepøeèetli jsme zøetelnì ani vztahy mezi tetou
a Konradimem. Je Konradim
opravdu nemocný a teta se o nìj
snaží starat? Nebo je to naopak
a chce ho otrávit? Nechápeme
loutku tety vodìnou dvìma hereèkami. Má to být nìco jako
„trojhlavá saò“? Ale pokud ano,
dál se s tím už nepracuje. Naopak pøedstavitel Konradima se
dùslednì skrývá za loutku.
V mísení reálných a imaginárních rekvizit nevidíme øád. Vadí
nám imaginární slepice, protože
vztah k ní nebyl uhrán.Zajímavým
scénickým objektem byla rozhodnì skøíò, ale mohlo se s ní
ještì více pracovat. Celek inscenace pùsobil zdlouhavì a rozvolnìní temporytmu se nám
nejeví funkèní.
Støípek Plzeò
– Kouzelnej mlejn
Inscenace Støípku pùsobí ve
své formì až „profesionální“
dokonalostí. Celek je vybudován, má gradaci (snad jen støední pohádka o Hartmanovi mùže
pùsobit malinko zdlouhavì).
Hudební složka ve skladbì
(„pseudolidové“ písnì) i v interpretaci je odvedena kvalitnì
a nápaditá a funkèní je i scénografie. Živý rámec mùže nìkdy
pùsobit pøíliš hmotnì proti
drobným loutkám, ale na druhé stranì loutkoherci výbornì
ovládají práci s maòáskem
a jsou znalí principù tohoto divadelního druhu. Rovnìž jsme
ocenili herecký výkon Miloslava Lercha jako mlynáøe Hartmana. Lze závìrem konstatovat, že
tato inscenace by mohla úspìšnì fungovat jako rodinné pøedstavení i jako produkce
k pøíležitostným poulièním
projektùm.
Proè mají sloni chobot, Jeden Eda, Hradec Králové
VEM SEMINARI MI VSAK POPRASKALI VLASCE, AMATERKA MANA Z KOLINA. ..* ..CENA
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 5
52.LCH POSLEDNÍM DECHEM
Den jako každý jiný, by je
tìch pøedstavení o nìco ménì,
zvláštì když jsem vynechal
dopolední pøedstavení pražského souboru Pimprle a pak
s potìšením sledoval spokojené
diváky rozcházející se do svých
chrudimských domovù. Žijeme dobu expanze obrovského
množství agenturních skupin
i sólistù, kteøí berou „šturmem“ mateøinky. Mnohdy
není tìžké odhadnout s jakou
strategií tak èiní. Každá koruna dobrá ! Tak tím se rozhodnì Mirka Venclová alias
JEDEN EDA z Hradce Králové, neøídí. Její pøedstavení podle Kiplinga „Proè mají sloni
chobot“, je neobyèejnì pùvabné a jednoznaènì smìøující
k prvnímu divadelnímu støetu
nejmladší divácké skupiny
s jevištní poetikou. Hru desítek
chrastítek a foukaèek jsem ještì nikdy nevidìl tak funkènì
zapojenou a loutky se vytváøejí s jedineènou imaginací
a s citem pro materiál. Hereèka vládne jemnými odstíny
charakteristiky postav. Rodinné loutkové divadlo skupiny
BOÏI z Jaromìøe, kteøí sehráli pohádku „Kašpárek na skalním mìstì“, mì potìšilo.
Oceòoval jsem hru originálních sériových loutek, pùvab-
nì volenou dekoraci, proscénium, jenom ta transformace
do naší neklidné doby ponìkud
vázla. Potvrdila se pravda, že
tento druh divadla, který si rozhodnì zaslouží být oživován,
nelze reprodukovat zcela autenticky. Nejde v žádném pøípadì o parodii, ale o vtipnou
nadsázku. Nicménì, jako mi
chybìly dìti u pøedcházející
høíèky Mirky Venclové, markantnì chybìly i tady. Je to
jako dìlat úèet bez hospodského. Na malé scénì se dvakrát
po sobì prezentovala ZUŠ Žerotín z Olomouce. Znamenitý
literát Saki posloužil první
ukázce „Sredni Vaštar“, v druhé si pak mladí herci pohrávali s verši Ernsta Jandla. „Vesele
u vesel den co den“. Myslím,
že jejich snaha nebyla dostateènì transparentní nebo já,
osobnì až pøíliš svázaný konvencí divadla nìkolika pøedcházejících generací, jsem
nedohlédl. Zdùrazòuje se, že
divák má pøemýšlet a nikoliv
pasivnì pøijímat myšlenky pøicházející v prvním plánu. Budiž, ale rozbor pøedložených
myšlenek nesmí pøesahovat
èasový limit pøedstavení. Nerozluští-li v limitu pøedložené
poslání, už se z toho nikdy nevybabrá a poslání, se kterým
Vesel u vesel den co den, ZUŠ Žerotín
pøišli herci na scénu, mu zùstane navždy utajené. Nezbyl
èas na poslech koncertu skupiny BEATLES revival. STØÍPEK z Plznì jen potvrdil, jak
je dùležité pøijímat loutkovou
amatérskou scénu v celém složení. Dlouho udávali tón celému festivalu pøedevším mladí,
nechci tím pøehlédnout pøítomnost nìkolika generaènì starších souborù, o kterých jsem
již psal. Inscenace Ivany Faitlové „Kouzelný mlejn“ však
doslova demonstrovala pohyb
moderní loutkové scény, která
kontinuálnì navazuje na nejlepší tradice našeho loutkáøství. Naprosto perfektní
herectví s loutkou, pøirozený
herecký projev na pøedscénì
bych snad nemusel ani pøipomínat neb je oèekávanou samozøejmostí, vtip, pøesné
dodržování aranžmá, znamenitý pìvecký projev stejnì jako
hudební doprovod. I výprava
znovu pøipomnìla, že pìkná
scéna, loutky a kostýmy, nemusí být z rodu falešné líbivosti. Neøekl bych, že je tato
inscenace nìjakým novátorským èinem, má ovšem neselhávající divadelní úèinnost. I ti,
kteøí bìhem festivalu netesknili
po loutkách, pøi každém loutkovém gegu rozvlnili hledištì
španìlskou vlnou spokojenosti a nadšení. Neobyèejnì silný
závìr festivalu, alespoò té èásti, v níž soubory usilují o cenu
nejvyšší.
A ještì jednou, a to již doopravdy, uzavíralo pøedposlední den 52. Loutkáøské amatérské
Chrudimi mistrovství hry s loutkou v provedení znamenitého
maïarského maòáskáøe VITÉZE LÁSLÓ. A byl to další triumf loutky.
Nevím, zda èásteèná anonymita redakce byla správná. My
se ovšem pokornì hlásíme
ke všem prohøeškùm, možné
neúplnosti informací, omlouváme se za vzniklý pocit køivd,
ale to málo kritických poznámek sledovalo jen a jen pobídku k zamyšlení, hlas, který
na druhé stranì mohl být vyvážen chválou, protože i ten
nᚠbyl jen a jen hlasem osobním. Redakce si pøedsevzala
každým novým èíslem LÁVKY pøipomínat, že LCH je festivalem èeských loutkáøských
amatérù, kteøí i pøi zaneprázdnìní hledáním nové cesty, nezapomínají na bohatou
loutkáøskou tradici v naší zemi.
Podaøilo-li se nám nìco
z tohoto pøedsevzetí splnit,
nech to je pobídkou tìm, kteøí povedou redakci pøíští rok.
JS
4 + 1, DNO Hradec Králové
BUDE PREDANA PRI VYHLASENI VYSLEDKU. VYHERCI V TUTO DOBU ZAVOLAME NA
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 6
Semináø I - papírkové divadlo pod vedením Roberta
Smolíka vám na tuto stránku
pøipravilo loutku, kterou
si mùžete okopírovat na kartón a poté použít.
JEHO MOBILNI CISLO, Z KTEREHO ODESLAL JMENOVANOU SMSKU. VYHRAVA MOBIL
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 7
Kašpárkova hra o mobilní telefon
Pravidla:
V èísle 1 až 5 zpravodaje 52. Loutkáøské Chrudimi Lávka bylo zveøejnìno po pìti soutìžních otázkách. Správné odpovìdi jsou pro kontrolu uvedeny níže v tabulce. Celou soutìž nám pomohl zasponzorovat èasopis Loutkáø,
který nabídl roèní pøedplatné a také internetový server on-line verze Deníkù
Bohemia, Deníkù Moravia a Veèerníku Praha, www.mojenoviny.cz, který
vìnoval mobilní telefon s aktivovanou Go sadou a trièka.
Výherce: Do soutìže bylo zasláno 17 platných soutìžních kupónù.
Žádný nebyl vyplnìn zcela bez chyby. Nejménì chyb (dvì) mìli dva
úèastníci. Tìm pøipadla první cena, mobilní telefon. Jsou to:
MATÌJ PECHÁÈEK a MARIE PECHÁÈKOVÁ, tìmto
výhercùm bude zasláno i pøedplatné èasopisu LOUTKÁØ. Ceny
budou pøedány pøi vyhlášení výsledkù 52. Loutkáøské Chrudimi.
Blahopøejeme
...aneb soutìžní otázka na sobotu
Správnou odpovìï na dole uvedenou otázku doneste
do redakce. Dnes vyhraje ten, kdo pøinese správnou odpovìï jako první.
Vèerejší správná odpovìï:
3. Bunraku
Dnes vyhrávají: Pavlína Horvátová
Dnešní otázka:
KARAGEZ JE STÍNOVÁ
LOUTKA, SE KTEROU
HRAJÍ:
1. MONGOLŠTÍ
A ÈÍNŠTÍ LOUTKÁØI
LOUTKY A LOUTKÁØI ZE SLOVNÍKU
Že si v pøíštím roce pøipomeneme 100 let od narození nestora èeského loutkáøství Jana Malíka, asi mnozí vìdí, ale
stejného vìku by se v èervnu pøíštího roku dožil i èeský malíø, grafik, loutkáøský výtvarník a pedagog TAJENKA.
2. INDIÈTÍ A TIBETŠTÍ
3. TUREÈTÍ A ØEÈTÍ
VODOROVNÌ:
A/ provádìls výbìr
B/ zdùraznìný zápor; stavitel archy
C/ ten, co vede domácí zvíøe
D/ otázka na místo; zkr. Švédské vìzeòské služby
E/ slovensky jak; jméno spisovatele Bradburyho (Maranská kronika)
F/ TAJENKA
G/ TAJENKA
H/ nejvyšší karty; jenže (obr.)
I/ dlouhokrký sudokopytník
J/ hospodáø
K/ „èuchometr“; druh poèítaèového programu sloužící
k propojování rùzných formátù
L/ orientální pohádková postava
SVISLE:
1/ velmi dùležitá osoba; volání na pøedsedu zdejší poroty;
èlovìk s vnitøními pohlavními orgány
2/ zájmeno oznaèujícího èlovìka s vnìjšími pohlavními
orgány; autor textu inscenace ZUŠ Žerotín; možná; okolo
3/ jméno spisovatele a øeditele Židovského muzea v Praze
Pavláta; rostlina - „xxxxx husí“; drobné krùpìje
4/ zkr. inventáøe; bere, co mu nepatøí; kladné elektrody
ve 2. pádì
5/ italský urèitý èlen; vaøený kus prasete; severský skøet;
domácké volání na Olgu
6/ tìlocvièný úkon; redaktor Lávky; a se tak stane – aramejsky
Pomùcka: AMEN, LEO, LO, KVV, OLE
ZNACKY ALCATEL. ZAROVEN DEKUJEME VSEM OSTATNIM, CO NAM ZPRAVY ZASILALI,
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 8
Èlovìk nemohl ještì pøed
deseti lety tušit, že rozhovor
se slovenskými kolegy bude
z kategorie zahranièních interviewu. Tak jsem si po nìjakém èase sedl k pøíjemné
debatì se scénografkou Janou Pogorielovou-Dušovou
a s výtvarníkem-technologem Antonem Dušou, kteøí
pravidelnì, ob jeden rok, pøijíždìjí z Bánské Bystrice, aby
si osvìžili vzpomínky, a aè již
desítky let pracují jako loutkáøští profesionálové, znovu
pøicházejí, aby si zopakovali
setkání s amatérskou loutkovou scénou.
Jano, kdy jsi prvnì vystoupila na LCH?
To bylo v roce 1954. Jako
posluchaèka Školy umeleckého priemyslu z Bratislavy
jsem hrála ve školním pøedstavení hry Jiøího Kaliby
„Zlato krála Magamona“,
kterou režíroval nᚠprofesor
Miroslav Fikari. A mìla bych
pøipomenout, že do té školní
party také patøil Jura Herz,
který sice odešel pozdìji na
loutkáøskou katedru do Prahy, ale rozhodnì jej všichni
víc vnímají jako významného filmového režiséra. I pozdìjší slavný mim, Milan
Sládek, žel po emigraci víc
známý ve svìtì než u nás.
Jako výtvarnice jsem se
na LCH prvnì prezentovala
v roce 1956. To jsme se zde,
s neobyèejnì pøíznivým pøijetím, prezentovali dvìma stínohrami „Aj, zapískal Jánošík“,
to byla moje výprava a „Král
Lávra“ Milana Sládka. Partu
doplnil ,mimo jiných spolužákù, Juraj Jakubisko, dnes
také významný filmový režisér. Naposledy jsem zde se
školou vystoupila v roce 1958,
to byla Zeyerova hra „Radùz
a Mahulena“. Byla to srdeèní záležitost našeho profesora Fikari, který ji také
vypravil, a pøestože jsem hrála v pøedcházejících inscenacích øadu menších rolí, byla
mi zde svìøena rovnou královna Runa.
A ty, Antone, kdy jsi prvnì navštívil LCH?
Právì ten rok, kdy tu Fikarovci hráli „Krále Magamona“. Tedy v roce 1954, ale
to jsem tu byl jen jako pøihlížející host. Ale i já jsem pozdìji pøijel na LCH vystupovat
s toutéž hrou. Uvedli jsme
zde „Krále Magamona“ hned
následující rok pod hlavièkou
Radost dìtí Banská Bystrica.
V mé režii i výpravì.
Když mluvíte o té plejádì
následnì významných kulturních osobností, které tu spoleènì s vámi hrály, musím
pøipomenout, že právì v roce
tvého prvního vystoupení tu
také vystupoval s Pionierskym
domom Klementa Gottwalda
v Bratislave nedávno zesnulý
Jula Satínský. Bylo to ve høe
„Guliver v Maòáskovì“. Navíc byla hra uvedena v režii
Alexandra Pogorielova, Janina otce. Ale zpìt k otázkám!
Co Vám z tìch pøedcházejících LCH na té letošní
chybí a s èím novým jste se
tu setkali, Jano?
Pøedevším mi chybí mé
mládí......a pak mi chybí
všichni staøí pøátelé.....Nové
snad ani ne, ale radostné je
zjištìní oné vzácné kontinuity, kterou zde udržujete už
tolik let.
/Anton/ A pøíjemné je zjištìní, že Chrudimští na ta dìtská pøedstavení pravidelnì
chodí. U nás , žel, na kultuøe
lidé hodnì šetøí.
Co je pro vás loutkové
divadlo?
/Jana/ Je pro mne umìní umìní. Táhlo mì to èasem
k literatuøe, samozøejmì
k malíøství, ale loutkové divadlo je právì o tom všem.
/Anton/ Je to tak, jak øíká
Jana. A pro mne navíc je to
technologie, kdy se musí vymýšlet stále nové, je to tvoøivá práce a navíc radost.
A jaký cíl ještì pøed sebe
stavíte?
Pøipravujeme inscenaci
„Golema“ a mìlo by to být
pøedstavení jednoho herce,
Olafa Bertstengla, s kterým nás spojuje dávná láska
ke klasickým marionetám.
A marioneta je pro výtvarníka to pravé.
Dìkuji za rozhovor a brzy
v Èechách nashledanou!
JS
Vèera od desáté hodiny se
v divadle na popud Štìpána Filcíka a Dády Weissové debatovalo o budoucnosti a podobì
LCh i vzdìlávání loutkáøù. Štìpán Filcík pøedložil asi tøem
desítkám zúèastnìných loutkáøù své pøedstavy. Spouštìcím
momentem diskuse se asi
v míøe nejvìtší stal návrh LCh
jako open festivalu. Na ten by
v budoucnu mimo soutìžní èást
(a tím i mimo privilegované
èasy a místa) pøijely soubory,
které by prostì chtìly. Tu a tam
by, alespoò v nìkterém roèníku, Artama zajistila soubory zahranièní. Napøíklad hned pøíští
rok se k tomu hodí, nebo to
bude nᚠprvní rok v EU a snad
se za tím úèelem bude moci
sáhnout i po dalších zdrojích financování. Šlo sice zatím o první návrhy k dlouhodobìjší
diskusi, už tyto ale podnìcovaly loutkáøe k podrobnìjším dotazùm a vyjádøením.
Vitéz László (Maïarsko)
- perfektní pøedstavení
na závìr, nádherná ukázka
toho, co s tím maòáskem jde
perfektnì udìlat - mnì se líbily ty grády, ta stavba, když
ta situace vybìhla, to nemùže bejt tak šílenì neuskuteènitelný, on tìma rukama
mává, ale ty už jseš zvyklej
na ty postavy a situaci - šarm
živlu, energetickej èlovìk byl takovej správnì elementární - jak to øešil, když ten
pytel spad- perfektnì tam øádil - akorát mì mrzelo, že
toho Kašpárka neumlátili - to
nemùžou, Kašpárek nesmí nikdy zemøít, - byla to skvìlá
teèka za skvìlou pøehlídkou
A PREJEME JIM KRASNE LETO .. * .. ZA REDAKCI JIRI STREDA A KOLEKTIV .. * .. A PAMA-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 9
Hodnotící semináø
Semináø H Svìtlo a stín
Do divadla Kacafírek vstupujeme spoleènì s Ivo Mièkalem. Na
jevišti je obrovský rám a v nìm vytažený pergamen z kravské kùže.
Ivo byl domluven, že pro Pavlu nafotí pár obrázkù, takže jsme vidìli jen statické obrazy, køehké a magické.
V Muzeu loutek byli skvìlí
Prosím Vás, øeknìte jim,
že jsou skvìlí! (Já jsem jim
to už øekla.) Na pøelomu vèerejška a dneška, po úžasné
noèní prohlídce Muzea loutkáøských kultur, po pøekrásném zážitku z Trnkovy
výstavy tamtéž, se mi
ve zkratce pøihodilo toto:
Mám hlad, chci jíst – rychle
ke Kaèence – chci jíst – hermelín není – maso nechci –
mám hlad... „ A kdybychom
Vám vyrobili zeleninový sa-
lát? Ještì jsme to nedìlali...“
– chci – mám hlad – je jedna
hodina po pùlnoci! Salát byl
skvìlý, zálivka taky a ten pocit, že nìkoho trápí mùj hlad,
byl snad ještì lepší... Dostali
mne pøi placení: „Chutnalo
Vám?“ „A jak, mockrát dìkuji a zaplatím...“ A ten krásný kluk øekl: „No, víte, my
nevíme, za kolik ten salát
byl...Kolik byste dala?“ Paní
øeditelko, jsou skvìlí a k nezaplacení!
Sredni Vaštar
(ZUŠ Žerotín, Olomouc)
- to je literatura v obrazech, - nerozumím tomu, nemìlo to konec, - líbilo se mi,
když šel do zahrady, ale byl
tam moc dlouho a rozsvìcení svíèek! proè musely být tøi,
když mu to nejde zapálit
a pak je hned sfoukne, - no já
jsem trpìl, když už tam musejí mít tolik bubnù, proè si
je nedají na druhou stranu,
aby pøes nì neklopýtali, bylo to hroznì pomalý, nic se
tam nedìlo, -loutky byly zbyteèné, zvl᚝ ten kluk nemusel mít tu loutku pøed
oblièejem, loutky tam jsou
použity formálnì, je to spíš
pro èinohru, za loutkové
pøedstavení to nepovažuji
a nevím, co to tady dìlá, - ty
Jarka H.
Alena Exnarová ète
hodnocení poroty na pøedstavení, která se nedostala
na poøad diskuse pøedevèírem, tedy na pøedstavení
DNA - Anatomie a Goméze
Seminaristka - zaèalo to
i venku, i to je celek
Jiøí Vyšohlíd - DNO je
sociální skuteènost
Karel Vostárek - ale i tak
se jednotlivá pøedstavení dají
srovnávat
Jiøí Vyšohlíd - jo, jsou
tam nový a nový nápady
Karel Vostárek - souvisí
i s tím, že zakomponovali i
jiná pøedstavení
Ludìk Richter - je to jistej druh vidìní života, ale ty
vìci jsou rùzný
Seminaristka - DNO mì
naštvalo, že je z Hradce Králové a ne z Prahy
Seminaristka - našemu
šouracímu semináøi chybìla v Anatomii struktura pøíbìhu, motiv muže, aby se
promìnil v kata
Makonj - vy jste ještì
nebyla vdaná?
Ludìk Richter - chceteli udržet diskusi, neodvaøujte ji takovýmito poznámkami
Jiøí Jelínek - na to máme
rùzné názory i mezi sebou
Ludìk Richter - rozumím tomu, proè se tak zachovala s tìmi chlapy, proè
lidi mi pøišli strašnì rozpaèitý, - chybìla mi v tom zápletka
Proè mají sloni chobot
(Jeden Eda, Hradec Králové)
- dìti musí být unešené,
tak krásné nápady a nádherná Mirka, mám potìšené srdíèko, - je to fajn, ale mohlo
by toho být víc,- nevíte, co je
to za text?, - docela fajn, bylo
to na mì moc dìtský, - proè
ale zrovna manžel jí tak zakroutí krkem
Jiøí Jelínek - jsou tam
zkratky, ona taky není motivovaná
Seminaristka - pøedtím
svatby neprobíhaj, proè
zrovna on si ji vezme
Seminaristka - možná
zbyteèný rozebírat, byla to
metafora i se vztahy tìch
hercù
Seminaristka - chtìla
bych objasnit konec Goméze
Jiøí Jelínek - klasická
pakárna, pøíbìh chlapíka,
známe to tady všichni, drží
v ruce pøedmìt, a myslí si,
že to je loutka
Jiøí Vyšohlíd - nìkdy
lepší nevìdìt proè, kdybych to takhle rozebíral,
nebudu mít pocit z toho, je
to jako v hudbì
Ludìk Richter - zážitek nelze rozborem vzít,
a ani mi ho rozborem nikdo
nedodá
Seminaristka - na konci se mi to musí uzavøít
Jiøí Vyšohlíd - syrovost,
zemitost nebo jistá nedokonalost je zde nejspíš vìc
výrazových prostøedkù,
stylu
Ludìk Richter - dobrý
pocit, že je to uvnitø vymakaný, ale pùsobí to lehce
Pavel Nìmeèek - po posledních pøedstaveních
DNA si uvìdomuji, že silná témata byla i v tìch
je tak sladká?, - ach ten MED,
to je jed, ale dìlala, co mohla, - bylo to hroznì hezké,
rychlé, tajemné, všechno bylo
takové zamaskované takovými
hadøíky a najednou se ukázalo,
že to jsou docela dobøe vymyšlené fóry, velmi jednoduchými
prostøedky dosáhla všeho, aby
mohl pøíbìh postupovat dál,bylo to pro mne milé a pøíjemné, moc se mi to líbilo
TUJTE, ZE LAVKA JE SPOJNICE DVOU BREHU OD SEBE NEPRILIS VZDALENYCH A SOU-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 10
pøedchozích pøedstaveních
celé ty tøi roky
Alena Exnarová ète
hodnocení na 4 + 1, DNO
Blanka Luòáková - co
kdyby na obrazovce byla rodinka a ty páry v reálu by komentovaly její poèínání, aèkoli
by bylo stejné jako jejich
Karel Vostárek - porota byla rozpolcená
Petr Mohr - to dostalo
Ludìk Richter - nevyužitá možnost vyvíjet to
v èase, divadlo není pøímým otiskem
Karel Makonj - je to
jako když postavíš stativ
Ludìk Richter - flaška
je náznak vývoje
Karel Makonj - jako taková 12x darovaná bonboniéra
Jiøí Vyšohlíd - je to
o tom zahnívání
Pavel Nìmeèek - dìtem
se to líbilo, cituju: že dospìlí dìlají takový legraèní vìci a ani o tom nevìdí,
jak je to legraèní
Jiøí Jelínek - pøipravte
se potýdnu, až pøijedete
domù, na katarzi
Seminarista - je to jako
když pøijedem k babièce,
každej mìsíc to samý a až
tam za mìsíc pøijedem, tak
se bojím, že se asi budu smát
Jiøí Jelínek - rodiny
rozvracet nechceme
Alena Exnarová a hodnocení Okolo stola
Karel Vostárek - zasáhlo, protože mìlo dramatickou situaci
Seminarista - pro koho
on hraje?
Jiøí Jelínek - je to
i o neposlouchání se
Blanka Luòáková - to
nebyla láska, ale sobectví,
krásná sebereflexe Jirky,
souboru, jedna z nejsilnìjších, a není to jednostrun-
ný, protože je to i cestou
pøes zábavnost
Seminaristka - není napoprvé pochopitelný, proè
se ona odtrhne od knížky,
vypadá jako zlá
Jiøí Jelínek - to jsme
chtìli, aby to lidem došlo
na konci, že s tím èlovìkem
nejde žít
Petr Vydra - to je dobrý, že pochopíme ve zkratce, že s ním nelze žít, je to
celé taková reflexe i pro
nás, ne v tom dobrým, pro
každýho, kdo má nìjakej
problém s realitou, pøes alkohol, zahálku, nebo tohle, pøedstavoval jsem si ho, že když
pøijde složenka, tak z ní udìlá vlaštovku, a to nejde
Seminaristka - pøesnì
vystavìný, nejèistší
Seminarista - jen jednu
vìc: dìkuju vám
Alena Exnarová - Petruška
Ludìk Richter - bylo
vidìt, že vzniklo improvizací, kdybych si pøeèet, tak
bych nevìdìl, proè to tam je
Blanka Luòáková utekl obsah a logika informací, i absence smíchu
o tom svìdèila
Ludìk Richter - zákon
žánru: musí být hodnì pøesný
Karel Vostárek - soubor si to uvìdomuje
Pastýøka
Karel Vostárek - Petr
Mohr nehodnotil, byl pøíliš zainteresován
Ludìk Richter - bude
mu ukrácen honoráø, když
jedno pøedstavení nehodnotil?
Karel Vostárek - nikde
jinde jsme nevidìli takovou
práci se svìtlem
Seminaristka - dobré
využití prostoru
Jana Mandlová - ten
jsme si nevybrali, doma
hrajeme v menším
Vladimír Vanèura
Pamatujte si, že dio divadle
vadlo – i loutkové
Nic není marnìjšího, než
snìní nad starou slávou a nic
není tak zhoubné, jako napodobování vlastní minulosti.
My všichni máme zajisté povìdomí tradice, ale souèasnì
víme, že tato tradice byla tvoøena èiny a nikoliv vyznáním
dìjepisu; víme, že tradice
znamená živou práci v nepøetržité souvislosti. Každý z nás
je postaven pøed jiný úkol
a každý z nás vidí své poslání pod jiným úhlem. Jsme
rozlišeni pøízvukem svých
zájmù, svých vìr a názorù,
ale žádná rùznost nemùže
zastøít základní potøebu nás
všech, potøebu svobody
a vývoje.
èeský spisovatel a dramatik /1891-1942/
– je proto, aby se v nìm diváci bavili a neunavovali suchopárnì traktovanou morálkou,
které mají ostatnì dìti plné èítanky! Pamatujte, že nepøimìjete dìti, aby loutkám dali
pøednost pøed biografem a jinými zábavami, budete-li ustaviènì hovìt své mánii
pouèovat a umravòovat vždy
a všude a za každou cenu! Pamatujte, že skrytý drobet životní pravdy a morálky, pøenesen
do dìtské duše skoro neznatelnì, spíše se ujme, než tendence
hlasitì vytrubované z leckteré
hry a vždy ještì zdùrazòované
na školních divadlech. Pamatujte, že kus pravé poezie a pravého humoru poskytne dìtem
víc, než všechny jednostrannì
výchovné snahy, že loutkové
divadlo má dìti vychovávat
neeticky, na to je škola, jako
spíše esteticky, a pøitom má
vždy bavit a bavit!
VáclavSojka, loutkáø, dramatik
a pøekladatel Loutkáø 1925
Pavel Nìmeèek - když
jsme o pastýøce zaèali mluvit s dìtmi (12 - 14 let),
úplnì se zklidnily
Ludìk Richter - nìkteøí ze semináøe si stìžovali,
že jim v první øadì svìtlo
svítilo do oèí a vidìli nouzová osvìtlení
Jana Mandlová - bohužel jsme neprosadili, aby se
nouzová svìtla zhasla
Ludìk Richter - to je
spíš na organizaci, aby se
to dozvìdìla, mužnì pøiznám, že jsem na konci zamáèkl slzu, droboulinko
rušivým prvkem byla loutka, ne zcela jasné seminaristùm, kteøí to neznali, tak
docela to nepochopili ani
po konci
Karel Vostárek - loutky tu fungují ale jako atributy
Ludìk Richter - ale
ony jsou potøeba, u toho
kluka, on pøedstavuje rùzné postavy
Karel Vostárek - a proto nemùže ani on vystupovat vùèi ní bez atributu
Seminaristka - ještì
než se øeklo: je to sníh, cítila jsem, že jsou v pasti
Petr Vydra - prostor
tomu svìdèil, a nevadilo
tolik, že nebylo rozumìt
každému slovu, hloubka
toho jevištì na zaèátku asociovala hloubku pøíbìhu,
kterej nás èeká i prostor té
krajiny
pv
CASNE VAS FESTIVALOVY ZPRAVODAJ 52. LOUTKARSKE CHRUDIMI .. * .. HLAVICKU FES-
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 11
Co pro Vás znamená
loutkové divadlo?
Babièka a dìdeèek
s vnouèkem - Památku na
to, co bylo za mlada. Jako
dìti jsme chodili na kašpárka a Hurvínka. Nejsme
z Chrudimi, ale o té pøehlídce tady víme, bylo to
v televizi. Ale momentálnì nemáme èas jít na nìjaké divadlo, jsou ty
prázdniny.
Mladý manželský
pár, který tlaèil koèárek
s asi pùlroèními dvojèátky – To jsou hlavnì pohádky pro dìti, loutky,
maòásci a podobnì. Døív
jsme chodili, když jsme
byli malí. A tihle naši jsou
ještì moc malí. Ale urèitì
s nimi na pøedstavení budeme chodit, na tu Loutkáøskou Chrudim, protože
se tady jinak celý rok nic
nedìje. Døív tu bylo divadlo Mír, ale vùbec nevíme, jestli ještì funguje.
V Chrudimi je malá informovanost.
Sázková kanceláø
Fortuna, za pøepážkou
dvì slièné dámy – No já
teda na loutkový nekoukám. Já taky ne a dìti už
mám velký, ale jednou
jsem snad byla, bylo to
nìco pro dospìlý a dalo se
to. A je tady teï trochu víc
živo. I u nás se víc sází.
Servírka z kavárny
è. 141 – Jé. Já jsem snad
na loutkovém divadle nikdy nebyla, ani jako malé
dítì ne. Nemám s ním
žádné zkušenosti, ale asi
je to pro ty malé dìti dobré. A pro dospìlé, no já
nevím, spíš pro nì loutkové divadlo není. Jenom
pro rodièe s dìtmi.
Drobné zamyšlení se nad diskusemi
Je bezesporu pozitivním
zjištìním, že divadelníci pociují enormní potøebu reflexe a erudovaného komentáøe
svých inscenací. Aè veskrze
povzbudivý, nese s sebou
tento fakt nìkolikero zádrhelù, zatìžujících hlavu organizátorùm snad všech pøehlídek
amatérského a profesionálního divadla u nás. V první øadì
je tøeba sestavit porotu složenou z natolik erudovaných
lidí, aby dokázala souborùm
poradit a pomoci v tom,
v èem si nejsou zase až tak
nejjistìjší. Na stranì druhé
porotu natolik soucítící, že
inscenátory navždy nezbaví
iluzí o životì, divadle a vùbec. Ve vìtšinì pøípadù se tak
stane a zavládne všeobjímající mír a tolerance na všech
frontách.
Zadaøilo se tak i na letošním roèníku Loutkáøské
Chrudimi. Jednání poroty se
soubory bylo oddìleno
od veøejných diskusí, což se
ukázalo jako velmi dobrý tah,
protože hodnocení probíhala
v intimnìjší a tím pádem
i pøátelštìjší atmosféøe
a úèastníci nepodléhali zbyteènénu stresu. Na druhé stranì systém vedení odpoledních
diskusí pro veøejnost místy
ponìkud zaskøípal. Idea probírat na tomto fóru problémy
obecné je jistì dobrá a chvá-
lyhodná, naráží ale na pøekážky. Mimo jiné na to, že
od jednotlivostí k celku se
èlovìk propracuje až léty praxe a zkušeností. Stále je stahován do tenat konkrétnosti,
protože zkušenost je nepøenosná, ne všichni vidìli
všechno, pøípadnì vidìné jinak interpretují... Vést frekventanty semináøù k tomu,
aby si v praxi vyzkoušeli, jak
se podobné „besedy o zhlédnutém“ vedou, je jistì velmi
dobré, ale pøi nejen vìkové,
ale i názorové roztøíštìnosti,
s výsledkem naprosto nepøedvídatelným.
Vesel u vesel den co den
(ZUŠ Žerotín, Olomouc)
- bylo to moc oduševnìlé,
chtìl bych se znovu narodit,
abych tomu rozumìl, - to byl
intelektuální výlev, kterému
nerozumím, - problém je
podle mì ve výkladu tìch
básní, je to jejich výklad, asi
upøímný, urèitì na tom v hodinách moc dìlali, ale se
mnou se to nepotkalo, - je to
zdlouhavé, ale šlo to, pøedevším pøi hraní s tìmi rekvizitami, - myslím si, že ty
básnièky by se daly øíkat jinak a že je problém v temporytmu, aby to nebylo všechno
ve stejné hladinì
V koneèném dùsledku se
ale zdá, že diskusní kluby
v pøísálí Divadla K. Pippicha,
kterým pøedchází souborová
soukromá setkání se s porotou, jsou velmi dobrá cesta,
jak uspokojit hlad hrajících
po informacích. Do pøíštích
let ale podumejme, jak zefektivnit jejich prùbìh tak, aby
všichni, kteøí chtìjí vìdìt,
opustili „žabomyší“ války
a vrhli se do proudu myšlení
o divadle. Èím koncepènìjší
to myšlení bude, tím kvalitnìjší inscenace nás v následujících letech budou potkávat.
gs
Kašpárek na skalním
mìstì (BOÏI, Jaromìø)
- to byla sranda, - docela
dobøe si umím pøedstavit, že
by to hráli nìkde v hospodì,
v jedné ruce by drželi pivo
a druhou by vodili ty louteèky, je to taková regionální
hospodská záležitost, - mì se
neptejte, musím se pøiznat, že
jsem klimbla, ale spíš únavou, mám už toho divadla
dost,- to jsem bohužel nevnímal až tak dobøe, protože
jsem usnul, - vùbec se mi to
nelíbilo,- to je trošku složitìjší, abych nebyla moc nepøíjemná, bylo to zdlouhavé
a také bylo nepøíjemné, že
jsme museli mezi jednotlivými pøedstaveními zùstat v sále,
nìjak mi to potom nesedlo
TIVALOVEHO ZPRAVODAJE NAVRHL IVAN BABORAK, KOMIKS NAKRESLIL JAN RIHA.. * ..
Zpravodaj 52. Loutkáøské Chrudimi èíslo 6, strana 12
FOTOGRAFIE PRO ZPRAVODAJ PRIPRAVOVALI - JANA PORTYKOVA A MICHAL DRTINA