choroby člověka

Transkript

choroby člověka
CHOROBY ČLOVĚKA
VYVOLANÉ BAKTÉRIEMI
A JINÝMI PARAZITY
PROKARYONTA
•Dominují biosféře (biomasa předčí váhu eukaryot
10-násobně)
•Známo asi 5 000 druhů
•Výskyt téměř ve všech prostředích
•Menšina způsobuje závažná onemocnění; většina
je benigní či prospěšná (recyklace látek v
ekosystémech; symbióza)
•Většina jednobuněčná, některé tvoří kolonie či se
dočasně seskupuje
PROKARYONTA
• velikost 0,3 - 2,0 m, délka 1 - 7 m
• nukleoid - jedna kruhová molekula DNA
(bakteriální chromozom)
• plazmidy
• z ostatních organel jen ribozomy 70S
• mezosomy
• pili, fimbrie, bičíky
• spory
ARCHEBAKTERIE
• buněčná stěna obsahuje pseudomurein
(peptidoglykan obsahující L-aminokyseliny)
• u některých obal z vrstvy bílkovin
• metabolismus aerobní i anaerobní
• podobají se eukaryontním buňkám:
– geny složeny z exonů a intronů
– proteosyntéza začíná methioninem
• metanové archebaktérie - žijí v anaerobním
prostředí, produkují metan (horké prameny,
na dně moří, sedimenty odpadních a
stojatých vod)
• extrémně halofilní - v prostředí s vysokým
obsahem solí až 15 % NaCl (slaná jezera,
mořská voda)
• termofilní - horké sirné prameny při teplotách
až 100 °C, produkují sirovodík
EUBAKTERIE
• buněčná stěna tvořená mureinem =
peptidoglykan z kyseliny muramové a Daminokyselin
• dělí se na 2 podříše:
– sinice (fotoautotrofní, chlorofyl a)
– bakterie (heterotrofní, autotrofní bakteriochlorofyl)
http://129.109.136.65/microbook/ch002.htm
EUBAKTERIE
MORFOLOGIE
tyčinky (bacily)
sféroidy (koky)
spirály (spirily)
Buněčné seskupování
Binární dělení může
vést k:
diplokokům,
řetízkům(Streptococcus)
agregátům
hroznům
GRAMPOZITIVNÍ BAKTÉRIE
•
•
•
•
buněčná stěna silná asi 20 nm
je tvořena mohutnou vrstvou mureinu
obvykle neobsahuje lipidy a bílkoviny
při barvení podle Grama jsou tmavě fialové
až modročerné
KYSELINA TEICHOOVÁ U G+ BAKTÉRIÍ
GRAMNEGATIVNÍ BAKTÉRIE
• buněčná stěna je tenčí - asi 10 nm
• méně hmotná, ale složitější stavby: tvořena
tenkou vrstvou peptidoglykanu a nad ní je tzv.
vnější membrána; k peptido-glykanu je
kotvena molekulami lipoproteinu, zevní stranu
tvoří lipopolysacharidy
BUNĚČNÁ STĚNA U G- BAKTÉRIÍ
SAPROFYTICKÉ BAKTÉRIE
• kůže ve vlhkých místech (vlasy, obličej, ucho,
podpaží, ústí moč. cest, konečník, mezi prsty
nohou) - zapáchající mastné kyseliny
• ústa - rozkladem cukrů kys. mléčná - tvorba
zubního kazu
• dýchací cesty - v hlenu v nosohltanu a
průduškách; v plicích nejsou baktérie
• tlusté střevo - E. coli kvasí cukry, produkce
vitaminů skupiny B
PATOGENNÍ BAKTÉRIE
• vzdušná cesta
• alimentární cesta
• přímý kontakt
• pohlavním stykem
• nepřímý kontakt
CHOROBY ČLOVĚKA – G• černý (dávivý) kašel - Bordetella pertussis
• tularemie - Francisella tularensis
• kapavka - Neisseria gonorrhoeae
• syfilis - Treponema pallidum
• cholera - Vibrio cholerae
• tyfus, paratyfus - Salmonella typhi, S. paratyphi
• salmonelózy - S. typhimurium, S. enteritidis
• mor - Yersinia pestis
G+ BAKTÉRIE
• Staphylococcus aureus
– různé hnisavé záněty v kůži, mastitida, osteomyelitida,
sekundární pneumonie, enterokolitida , enterotoxikóza
• S. pneumoniae - infekce respir. traktu
•
•
•
•
•
Streptococcus pyogenes - angína, spála, růže
Bacillus anthracis - antrax
Clostridium botulinum - botulismus
Clostridium tetani - tetanus
Mycobacterium tuberculosis - tuberkulóza
Chlamydie
• psitakóza, ornitóza - prachem kontaminovaným
výkaly nemocných ptáků
• trachom - endemická oblast (tropy, subtropy),
zde nejčastější příčina slepoty, rezervoárem děti,
přenos přímým kontaktem, mouchami
Rickettsie
• skvrnitý tyfus (R. prowazeki) - rezervoárem
člověk, přenašečem veš šatní
PARAZITIČTÍ PRVOCI
• žijí v bezkyslíkatém prostředí
• nemají pulzující vakuoly
• parazité mezi: bičíkovci, kořenonožci,
nálevníky (některé rournatky přisedají na povrch
rostlin a vod. korýšů či hmyzu, chytají a vysávají jiné
prvoky, naopak v symbióze žijí bachořci v žaludku
přežvýkavců)
• výtrusovci jsou výhradně parazité
BIČÍKOVCI
• trypanozómy - v krvi,
lymfě, likvoru obratlovců, v
tropické Africe spavá
nemoc –
• přenos mouchou tse-tse
(Glosina) - v ní prodělává
vývoj, zdrojem infekce
člověk
• rezervoárem antilopy, skot
http://www.pirx.com/droplet/gallery/trypanosoma.html
BIČÍKOVCI
• bičenky (Trichomonas
vaginalis) - trichomonóza
v urogenitálním traktu,
přenos pohl. stykem, u
žen vaginitis s
žlutozeleným výtokem, u
mužů asymptomaticky
BIČÍKOVCI
• lamblie (L. intestinalis,
Giardia intest.) - giardióza,
přisává se k enterocytům
tenkého střeva
• výskyt v jižní Evropě, na
Balkáně
• přenos vodou s cystami nebo
fekálně kontaminovanými
potravinami
KOŘENONOŽCI
• amébová úplavice Entamoeba histolytica žije v tlustém střevě, živí se
baktériemi (forma minuta), může
se změnit v invazivní formu
(magna), proteolytickými enzymy
natráví bb. střevního epitelu,
hluboké ulcerace,
nespecifické GIT potíže až průjmy s příměsí hlenu a krve,
přenos alimentární cestou (voda, potraviny), cysty jsou velmi
odolné
VÝTRUSOVCI
• toxoplazmóza - T. gondii
• infekční je odolná oocysta vylučovaná ze střeva nakažené
kočky, ve střevě mezihostitele (teplokrev. obratlovci) se
uvolňují sporozoity, napadají jiné orgány (oko, mozek, svaly),
v tkáňové cystě mohou přežívat i celoživotně, pro dokončení
vývoje parazita nutná infekce kočky, prvoinfekce u dětí horečky, zvětšení uzlin, v těhotenství těžké poškození plodu
VÝTRUSOVCI
• kokcidiózy - se vyskytují u různých
obratlovců (např. C. jaterní nebo C. střevní u
králíků a zajíců), také u člověka - jsou
vodnaté nekrvavé průjmy, často u lidí s
AIDS, přenos hlavně vodou kontaminovanou
cystami z jiných zvířat
VÝTRUSOVCI
• malárie - Plasmodium malariae - v bažinatých
oblastech tropů a subtropů, vývoj v samicích komára
Anopheles (pohlavní část cyklu), člověk mezihostitel
(nepohlavní část: asymptomaticky v hepatocytech, infikují
erytrocyty, uvolnění do krve provázeno horečkou, záchvaty
trvají 2-6 h, přicházejí v intervalech 24-72 h, anémie)
PLOŠTĚNCI
• trávicí trubice podobná láčce je slepá
• mezi pokožkou a trávicí trubicí je
mezenchym - mezibuněčné prostory tvoří
nepravou druhotnou tělní dutinu =
schizocoel
• vylučovací soustava tvořená
protonefridiemi - plaménkové buňky mají i
funkci osmoregulační
MOTOLICE (TREMATODA)
• živí se krví a narušenými tkáněmi hostitele,
mají břišní a ústní přísavky
• žábrohlísti - ektoparazité, 1 hostitel, sají krev
ze žaber ryb
• endoparazité - mezihostiteli vodní i
suchozemští plži, drobní členovci, vzácně i
ryby, konečnými hostiteli ptáci a savci
MOTOLICE (TREMATODA)
• krevnička močová (Schistosoma heamatobium),
vyvolává bilharziózu, cizopasí v žilním systému,
vajíčka se hromadí v kapilárách urogenitál. traktu,
mezihost. sladkovodní plži
MOTOLICE (TREMATODA)
• Motolice jaterní (Fasciola hepatika) mezistupeň je
plž Bahnatka
TASEMNICE (CESTODA)
• nemají trávicí soustavu, potravu
přijímají celým povrchem těla, mohou
žít anaerobně
• mezihostiteli korýši (buchanka), ryby i
teplokrevní obratlovci
• z vajíčka larva - proniká do krve, do
svalů - boubel - ve střevě konečného
hostitele z něho dospělá tasemnice
TASEMNICE (CESTODA)
• škulovec široký (Diphyllobothrium latum), 1.
mezihost. buchanky, 2. ryby, žije v tenkém střevě
člověka (také pes, kočka, medvěd), nákaza ze
syrových ryb, někdy anémie z nedostatku vit. B12
• tasemnice bezbranná (Taenia saginata), specif.
mezihost. skot, nákaza infikovaným hovězím masem
(obsahuje boubel), žije v tenkém střevě, mírné GIT
potíže
• tasemnice dlouhočlenná (T. solium) má kolem
přísavek věnec háčků, mezihost. prase i člověk,
boubel může být ve svalech, mozku, míše, oku,
plicích, srdci, podkožně, dospělá tasemnice žije v
tenkém střevě, nákaza vajíčky, vepř. masem
TASEMNICE (CESTODA)
• měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus),
malá tasemnice 2-10 mm, dospělec ve střevě
psovitých šelem, mezihostitelem různí býložravci i
člověk - nákaza vajíčky
• klinické projevy - když cysta narušuje funkci postiž.
orgánu, při prasknutí cysty možný anafylaktický šok
a smrt
HLÍSTICE (NEMATODA)
• háďátko střevní - 1-2 mm, zavrtáni do sliznice
duodena a jejuna (člověk, pes, kočka, primáti), tropy a
subtropy,
• měchovci (Ancylostoma duodenale) - 1 cm, dospělec
ve stěně duodena a jejuna, saje krev, střídá generace,
infekč. larvy pronikají kůží, přes plíce, dých. cesty do
zažívacího traktu
• roup dětský (Enterobius vermicularis) - 1 cm, tlusté a
slepé střevo člověka, zejména dětí, vajíčka klade do
perianální oblasti, vyvolává svědění, snadná reinfekce
HLÍSTICE (NEMATODA)
• škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) –
10-30 cm, vajíčka velmi odolná, larva ze střeva proniká stěnou
do krev. a lymf. oběhu, krví do srdce až do plic, vykašlávány a
polykány do střeva, v tenkém střevě dospívají
HLÍSTICE (NEMATODA)
• filariózy - tropičtí a subtropičtí vlasovci (např.
vlasovec mízní - Wuchereria bancrofti) žijí v lymfatických
cestách, larvy cirkulují v krvi - přenos hmyzem (komáři) lymfangitidy, horečka, elefantiáza
• tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) - 5 cm,
zavrtán do epitelu tlustého a slepého střeva, vývoj bez
mezihostitelů, nákaza per os vajíčky
HLÍSTICE (NEMATODA)
• svalovec stočený (Trichinella spiralis) - někol. mm
tenké střevo člověka, prasat, šelem, živé larvy
pronikají přes stěnu střeva do krev. a lymf. oběhu usídlí se a opouzdřují ve svalech, vývoj bez mezihost.
a bez vnějšího prostředí, nákaza z tepel.
neopracovaného vepř. masa, výskyt i v ČR
BORELIÓZA
Figure 27.16
5 µm

Podobné dokumenty

BUŇKA

BUŇKA •Dominují biosféře (biomasa předčí váhu eukaryot 10-násobně)

Více

Antigeny schistosom a imunitní odpověď

Antigeny schistosom a imunitní odpověď lumen střeva nebo do močových cest a vyjdou ven s výkaly či močí (McManus and Loukas,

Více

Extracelulární enzymy ve vodě a mikrobiální rozklad polymerů

Extracelulární enzymy ve vodě a mikrobiální rozklad polymerů vázána na částice a vyznačuje se vysokou afinitou (KM<0.5 µmol l-1). • Ektoenzymy chitinolytických bakterií mají nízkou afinitu k substrátu (KM>100 µmol l-1), tyto bakterie velmi často přisedají na...

Více

Základní vlastnosti bakterií

Základní vlastnosti bakterií • Působením enzymů (Lysozym) • Působením antibiotik (Penicilín) PROTOPLASTY – G+ SFÉROPLASTY – G• Většinou neživotné • Životné, dělící se: L – formy bakterií • Přirozeně bez stěny – intracelulární ...

Více

Infolist

Infolist V zimě často okusují kůru stromů, požírají větvičky, žaludy, bukvice, někdy hledají potravu i na polích. Koncem zimy shazují samci parohy, na jaře jim narůstají nové. Samice rodí během jara obvykle...

Více

Specifika péče o pacientky s STD v graviditě

Specifika péče o pacientky s STD v graviditě Porod bez nutnosti omezení pracoviště V případě pozitivní viremie vlastní sociální zařízení HCV pozitivita může být spojena s vyšším rizikem výskytu poporodní hemorrhagie Kojení není kontraindiková...

Více