Rozumíte slovensky?

Rozumíte slovensky?
Zpracovali Anna Řepková a Jiří Mikulecký,
studenti septimy 2010 / 2011
na Podještědském gymnáziu v Liberci
Zadala: Mgr. Hana Šabaková
Konzultanti: Ing. Martina Košátková Hušková
Jan Řepka
… zde je uvedena pouze druhá část práce a dotazník …
2. Rozumíme, či nerozumíme slovensky?
Na otázku, zda česká veřejnost rozumí slovenštině stejně dobře jako dřív, nelze
jednoznačně odpovědět, protože každý z Čechů má jinou zásobu slovenských slov. Některým
rozumí i mimo kontext, jiným pouze ve větách. Záleží na tom, jak často se se slovenštinou
během svého života dostával do přímého kontaktu i na tom, po jak dlouhou dobu. Bude totiž
rozdíl jednak mezi dnešními malými dětmi, jež slovenštinu slyší jen občas, a dospívajícími,
kteří mohou mít mezi Slováky své vrstevníci a kamarády, a oproti nim mezi střední a starší
generací, která se v době svého mládí nebo své dospělosti mohla setkávat se slovenštinou
denně.
Aby bylo možno zjistit, zda je povědomí o slovenštině závislé především na věku
dnešních Čechů, byl vytvořen dotazník z padesáti vybraných slovenských výrazů a deseti vět.
Tento dotazník byl dán k vyplnění celkem stu respondentům pěti věkových skupin. Nejmladší
skupina byla ve věkovém rozmezí 10 - 15 let; tyto děti už umějí psát, ale je u nich minimální
předpoklad, že slovenštinu slyší častěji. Druhou skupinu tvořili především středoškoláci ve
věku 15 - 20 let; u nich se vzhledem k většímu spektru kamarádů a větší možnosti cestovat
dalo předpokládat, že rozumějí slovenštině lépe. Dospělí mezi 20 - 40 lety zažili ještě
společnou republiku, a proto se u nich dalo očekávat lepší porozumění slovenským slovům i
větám. Z respondentů nejstarších byly vytvořeny dvě skupiny, a to 40 - 60 a 60 let a výše.
Autorka výzkumu předpokládala, že vzhledem k životním zkušenostem prokáže nejlepší
znalosti slovenštiny skupina poslední.
2.1 Dotazník
Po konzultaci se zadávající a s autorčiným otcem byl sestaven dotazník. Ten byl tvořen ze
tří částí. V první se zjišťovalo, zda jsou respondenti v nějakém častějším kontaktu se
slovenštinou, ve druhé měli dotazovaní přeložit slovenská slova do češtiny a v části třetí
překládali věty ze slovenštiny do češtiny.
První, a to částí zjišťovací, se dotazovaní, až na výjimky, bohužel nevěnovali. Opomněli
vyplnit, zda mají na Slovensku nějaké příbuzné, či jestli sledují nějaký slovenský pořad nebo
poslouchají slovenský rozhlas. Proto nemohla být tato část vyhodnocena.
Do vlastního dotazníku bylo vybráno 50 slov z běžného, každodenního života, a to
záměrně jednak ty výrazy, které mají svou hláskovou podobou blízko k češtině, a naopak ty,
které dnešní starší i střední generace považuje za „chytáky“. Z každé věkové skupiny bylo
osloveno 20 respondentů. Ze správných i chybných odpovědí byly vypracovány grafy; dvacet
dotazovaným představuje vždy sto procent.
2. 2 Výrazy v první části dotazníku a jejich překlad
zemiak – brambor
kapor - kapr
ohovárať - pomlouvat
riad- nádobí
rezeň – řízek
veverica - veverka
pozrieť - podívat
oblok - okno
marhuľa - meruňka
papagaj- papoušek
hojdať - kolébat,houpat
nožnice- nůžky
uhorka – okurka
ťava - velbloud
bozkať - líbat
lopta - míč
čučoriedka -borůvka
mačka- kočka
korčul‘ovať - bruslit
vankúš - polštář
šošovica – čočka
korytnačka- želva
vystrájať - vyvádět
okuliare - brýle
žuvačka - žvýkačka
somár- osel
ponúknuť - nabídnout
cintorín - hřbitov
paradajky - rajčata
bocian - čáp
ľad - led
fajčiar - kuřák
vrecko - kapsa
vtáčik - ptáček
hmľa - mlha
rušňovodič - strojvůdce
nohavice - kalhoty
šarkán - drak
cencúl‘- rampouch
murár - zedník
topánky - boty
pečeň - játra
hladný - hladový
kováč - kovář
golier - límec
chrbát - záda
smädný - žíznivý
dojča - kojenec
pery - rty
bosorka - čarodějnice
2. 3 Graficky vypracované výsledky jednotlivých věkových skupin
2. 3. 1 První věková skupina
Byly osloveny děti ve věku mezi 10 - 15 lety, tedy ve věku, kdy už dovedou číst a
zároveň mohou mít povědomí o existenci jazyka blízkého češtině. V této věkové skupině byla
(jako v jediné) v odpovědích uváděna slova, která dětem slovenský výraz připomínala,
například, že cencúl‘ (rampouch) je culík, nebo že somár (osel) je komár. (Starší už buď
jenom uvedli překlad výrazu, nebo odpověď nezadali.)
2. 3. 2 Druhá věková skupina
Druhou skupinu tvořili lidé ve věkovém rozpětí 15 - 20 let. Jejich znalost slovenštiny
byla lepší než u předchozí skupiny, ale horší než u všech starších.
2. 3. 3 Třetí věková skupina
Následující graf zachycuje odpovědi respondentů mezi 20 - 40 lety. V porovnání
s dvěma předchozími skupinami je patrná lepší znalost jednotlivých slovenských slov. Znali
např. význam výrazu „čučorietka“ nebo „golier“, jimž z předchozích kategorií nerozuměl
nikdo.
2. 3. 4 Čtvrtá věková skupina
Nutno podotknout, že věková kategorie mezi 40 - 60 let rozuměla nejvíce slovenským
výrazům. Je to způsobeno nejspíše tím, že ještě zažili Československou republiku a vnímali
slovenštinu jako jazyk, který mohli denně slyšet. Respondenti této věkové skupiny nebyli
v době, kdy existovala ČSSR, tak malí, takže jim mnohá slova zůstala v paměti dodnes.
2. 3. 5 Pátá věková skupina
2. 3. 5 Pátá věková skupina
Skupinou poslední jsou lidé nejstarší, a to ve věkovém rozpětí 60 let a více. Ti
Československou republiku zažili a určitě se i slovansky nespočetněkrát domlouvali. I když je
tato skupina nejstarší, nebyli její respondenti nejúspěšnější. Lidé nad sedmdesát let už často
zapomínají, a i když slovo znají, nemohou si mnohdy vzpomenout na jeho význam.
2. 3. 6 Úspěšnost jednotlivých věkových kategorií v %
2. 4 Výrazy v druhé části dotazníku a jejich překlad
Pokud jde o jednotlivé věkové skupiny a překládání vět, byly zjištěny obdobně široké
znalosti jako u překládání slov.
Nejméně úspěšní byli nejmladší dotazovaní a nejlépe zvládali překlad vět lidé ve věkovém
rozpětí 40 - 60 let. Byly zvoleny následující věty:
1) Tvoja stará mama ťa prosí, či by si zamietol tie ívery.
- Tvoje babička tě prosí, jestli bys nezametl ty třísky.
2) Nezabudni si zobrať čistú vreckovku a zober aj pre ocina.
- Nezapomeň si vzít čistý kapesník a vezmi i pro taťku.
3) Išla som so svojim ujom na električku.
- Šla jsem se svým strýčkem na tramvaj.
4) Janka, zober zo záhrady to veľké vedro pre svokru.
- Janka, vem ze zahrady to velké vědro pro tchýni.
5) Adela nás dala s Petrom dokopy.
- Adela nás s Pertem seznámila.
6) Ja som neni chorý.
- Nejsem nemocný.
7) To sa teda čudujem.
- To se teda divím.
8) Idem do krčmy
- Jdu do hospody.
9) Stávková kancelária bola otvorem.
- Sázková kancelář byla otevřená.
10) Táto sobášna sieň sa mi veľmi páči
- Tato svatební síň se mi velmi líbí.
2. 4. 1 Společný graf úspěšnosti jednotlivých věkových skupin
Na grafu jsou na ose x vyobrazeny jednotlivé věty podle čísel v pořadí. Na ose y je
uvedena procentuální úspěšnost. Velmi vyrovnané byly obě nejstarší věkové skupiny, 40 – 60
a 60 a více let. I přes velmi blízké výsledky měla větší úspěšnost skupina mladší.
Většina vyplňujících rozuměla slovním spojením jako išla som, bola otvorená nebo já
som. Ovšem slovům jako svokra či ujo především mladší generace většinou nerozuměla a
označovala slovem svokra slepici nebo podsvinče.
Slovům jako električka nebo krčma rozuměl, až na výjimky, téměř každý. Velký
problém činilo dotazovaným slovo ívery. Nejčastěji ho znali lidé z věkové skupiny 60 a více.
2. 4. 2 Celkové průměry jednotlivých věkových skupin při překládání vět v ohledu úspěšnosti
Pokud šlo o překlad celých vět, dotazovaní sice rozuměli jednoduchým slovům, ale celé
věty přeložili správně jen zřídka.
Příloha č. 1: Dotazník
Jmenuji se Anna Řepková a jsem studentkou septimy Podještědského gymnázia. Vypracovávám projekt na téma
Rozumíte slovensky?, kde chci zjistit, jak česká populace slovenštině rozumí. Jako hlavní podklad pro tuto práci
má sloužit následující dotazník. Prosím Vás o jeho vyplnění, a tedy i o spolupráci. Předem velmi děkuji za Vaši
pomoc.
Pohlaví: ŽENA
 MUŽ 
Věk: __________


NE
Máte/Máš na Slovensku příbuzné, se kterými se navštěvujete/navštěvuješ? ANO
Sledujete/Sleduješ nějaké slovenské pořady, posloucháte/posloucháš slovenský rozhlas, nebo čtete/čteš
slovenský tisk či knihy? ANO

NE

Jestli ano, tak jaké?
Přelož(te) prosím tato slova ze slovenštiny do češtiny:
potraviny (8);
zvířata (10);
slovesa (7); přírodní
oblečení (4):
části těla (3):
útvary (3); přídavná
jména (2):
zemiak
rezeň
marhuľa
uhorka
čučoriedka
šošovica
žuvačka
paradajky
vrecko
nohavice
topánky
golier
kapor
veverica
papagaj
ťava
mačka
korytnačka
somár
bocian
vtáčik
šarkán
pečeň
chrbát
pery
ohovárať
pozrieť
hojdať
bozkať
korčul‘ovať
vystrájať
ponúknuť
ľad
hmľa
cencúl‘
hladný
smädný
věci spojené
s každodenním
životem (7);
zaměstnání (4);
osoby (2):
riad
oblok
nožnice
lopta
vankúš
okuliare
cintorín
fajčiar
rušňovodič
murár
kováč
dojča
bosorka
Přelož(te) prosím tyto věty ze slovenštiny do češtiny:
- Tvoja stará mama ťa prosí, či by si zamietol tie ívery…………………………………………………………..
- Nezabudni si zobrať čistú vreckovku a zober aj pre ocina………………………………………………………...
- Išla som so svojím ujom na električku …………………………………………………………………………….
- Janka, zober zo záhrady to veľké vedro pre svokru………………………………………………………………..
- Adela nás dala s Petrom dokopy …………………………………………………………………………………..
- Ja som neni chorý ………………………………………………………………………………………………….
- To sa teda čudujem………………………………………………………………………………………………...
- Idem do krčmy………………………………………………………………………..............................................
- Stávková kancelária bola otvorená ……………………………………………………………………………….
- Táto sobášna sieň sa mi veľmi páči ……………………………………………………………………………….