Most z predpjateho betonu ve smerovem oblouku

Most z predpjateho betonu ve smerovem oblouku

Ing. JA N BLAHOSLAV V~K, Doyravoprojekt Praha, Ing. ZDE N~K
p. BA:!:ANT, esc. Stavebnl ustav C:VUT Praha, Ing. JOSEF STIBOR,
Stavby silnlc a feleznic, n. p., Praha
DT 624.21.036.3
Most z predpjateho betonu ve smerovem oblouku
Projekt, provdd~nf a vyzkousenf mostu neobvykJe konstrukce. Navrlend nosnd konstrukce. Staticke Fesenf
horizontd'n~ zaki'iveneho nosnfku. Prtib~h stavby mostu a provedend mi!i'enf na konstrukci. Technicko-ekonomicke zhodnocenf.
Ph moderrum projektovaru silnic je nutno mostni
objekty podfidit pozadavku plynu16ho vedeni trasy,
a to i za cenu, ze je nutno postavit most ve smerovem
oblouku. Ph reseni prelozky mezinarodni silnice
Praha-Wroclaw v Krkonosich v Korenove mel projektant vyfesit premosteni hlubokeho a pomerne sirokeho udoll Jizery se strmymi svahy na obou brezich.
Ekonomicky nejvhodnej8i a phtom funkcne jeste
vyhovujicf se zda,la trasa, ktera. prechazela udoll ve
smerovem obiouku s polomerem 80 m. OVSem reseni
pudorysne znacne zakfiveneho mostu ph deIce pres
80 m a ve rysce 16 m nad dnem balvaniMho koryta
horske reky bylo dosti obtiznyru ukolem.
Pudorysne zakfivenych mostu byIo jiz postaveno
mooho, ne vsak s tak malfm polomerem kfivosti pfi
vetslm rozpeti. Stredove uhIy poll s rozpetfm 2 X 42 m
byly 2 X 3Q,1°, coz byla v roce 1965 - pokud je znamo
z dostupne literatury - vedle mostu v Caracasu ve
Venezuele [3] druha rekordnf stavba toho druhu na
svete a prvni v Evrope .
niMho koryta horske reky s velkJm spa.dem a prutokem
stolete velke vody 210 ma/s. Pokus resit objekt se tremi
poli, coz by bylo pro danou delku premosteni celkem
vhodne, ztroskotal na excentricke poloze koryta reky
u praveho svahu udolf. Celkem jednoznacne pak vyplynulo rozvrzeni mostu na dye pole s jedinym pili rem
uprostred udoiL Pravobfezni opera musela byt pritom
,.,,1
,.\
'.624,72
,
~!
L c42,oom
ce·3O,1°
• Volba typu konstrukce
S ohledem na pomerne znacnou rysku nivelety nad
dnem udoll nebylo vhodne navrhovat vets! pocet kratkych poll, u nichZ by bylo mozne i pro konstrukci v obIouku uZit pfim~~ch typorych prefabrikatu. Bylo by
jiste nevhodne navrhnout mostni podpory do balva-
Obr.1. Schema mostu
IN:tENYRSKE STAVBY 3 -1967
113
Obr.2. Stoticky syst~m
I
S
a b C
~
I.
A
&
42m
.1
42m
ROZVINUTO. MER£NO V OSE
situovana tak, aby nenarusila funkci vodovodniho
potrubi velkeho prUmeru polozeneho ve svahu a aby
zustalo dost mista pro vytvoreni kfizovatky Be silnici
probihajfci rovnobezne s rekou. Pro konstrukci byl
zvolen spojity nosnik se dvema stejnyroi poli, Be stihlyro
strednim pilffem mimo reciste Jizery. Nosnik byl navrzen monolitickj, betonovany na skruZi. Letma betonaz
ze strednfuo pilife byla zamitnuta vzhledem na pomerne
male rozpetf pro tento zpusob rystavbya pro wzkosti,
jez by byly vyvoIany smerovyro zakfivenim.
• Navrfenci nosnci konstrukce
Nosnou konstrukci mostu dimenzovaneho na. zatiZeni
tridy A tvori zakfiveny spojity nosnik z predpjaMho
betonu zn. 400 (obr. 1), kteIj sleduje kruhory oblouk
trasy s polomerem 80 m a. ma dye pole rozpetf 2 X 42 m
(mereno po oblouku v ose m08tu). Stfedory Uhel je
2 X 30,1°, vylozeni osy m08tu od wtivy pole uprostfed
rozpeti je 2,74 m. ~ffka mostu mezi zabradlfm je 13,20m,
z toho vozovka 10,70 m. Nosnik je ulozen na stfednim
pilffi rysky 13 m nad dnem udoli na pevnem loZisku,
tvorenem vrubovyro kloubem. Na krajnich operach je
ulozen posuvne na ocelolitinorych valeckorych loziskach. Tato loziska vsak nejsou uspof8.dana. v norma]e
I
\
I
\
\
I
\
I
J
.a'~/2:t____~
J
----__
!
I
----_
I
x1
-- --
2
b 'X
I
-,
a
:~I
_---c2."c
b
i _-~--\
_----
\
xJ ~ X1
~'\. ~~
A~-----------------------b~h:J \:~~-b------------~~c
X2
Obr. 3. Z6kladnf soustava
XJ
oblouku, nybcl ko]mo na wtivu pole. Most je ted
soucasne Be zakfivenim i sikmY. Sikme usporadani opef
ma tyto ryhody: Umoznuje voIne dilatovani konstrukce
od stredniho pilife jako pevneho bodu ve smeru wtiv;
zmenauje kroutici momenty, nebot ohyb nosnikU. vy.;
vozuje kolem os lozisek pootoeeni, ktere ma vzhledern~
k sikmosti opery kroutici slozku; opery se lepe pfirny.~
kaji ke vzajemne rovnobeznyro svahum udoli, cimz 8e!:
zmenM zemni prace.
Vzhledem k velkyro krouticim momentum vznikaji.l
cim u horizontaIne zaki'iveneho mostu nebylo mozne l
provest pi'feny rez jinak nez jako uzavreny prurez,
vytvoreny dvojitou komurkou se trerni stenami. Sffka
komfuky je 9,20 m a z ni jsou vylozeny chodnikove
konzoly 1,70 m. Vyska komfuky je 1,80 m v poIi (1/23
rozpeti) a 2,50 m nad stredni podporou, k niz pfechazi
doW deska paraboIickjmi nabehy od stredu polio
Tloustka horm desky je 0,22 m, tloustka doW desky
je 0,20 m v poIi a 0,30 m nad stredni podporou. Steny
maji tloustku promennou od 0,30 m v poli do 0,70 rn
nad podporami, nad nimiz jsou pHene ztuzujfci steny.
Cely pi'feny rez je zkosen shodne s jednostrannyrn
pi'fcnyro sklonem v oblouku 6 %.
Pfedpinaci ryztuz tvofi kaobely z 24 0 pz 7 mm, uspo.
fadane soumerne k ose mostu a kotvene pri napeti
11 500 kp/cm 2 • Vzhledem k zakfiveni, jez siIne zvetSuje
ztraty trenim, je vhodne navrhovat kabely podIe moznosti kratke. Jsou proto kotveny tez v poli a deli se
podie puvodniho navrhu do tff sysMmu (obr. 5):
a) Zdvihane kabely (a, a') ve stenach v poctu 2x3x
X 6 = 36 probihajf od eela nosniku za stredni podporu,
kde se kotvf zespodu swn. Napinaji Be oboustranne,
protilehle se uprostfed mzL
b) Kabely u stredni podpory v horm desce a konzolach
(b) v poctu 2 X (11
4) = 30, ktere se napinajf jednostro.nne a kotvf na pficnych prazich jednak zevnitr,
jednak z docasne vynechanych otvorU v horm desce
komfukoveho nosniku.
c) Ko.bely v doW desce (c) v poctu 2 X 2 X 14 = 56,
napino.ne jednostranne z cel nosniku. Druhe konee se
kotvf do prahu.
Celkem je podie puvodniho navrhu no.d podporou
uprostred mostu 66, v polich 46 ko.belu.
Oeelolitinova loziska - nad kaZdou operou ctyH jsou rozlozena nesoumerne k ose mostu, a to po jednom
lozisku pod swno.mi uprostfed a. na vnitfni strane
oblouku a dye loziska pod swnami no. vnejaf stro.ne
oblouku. Duvodem pro nesoumerne unllswnf jsou
znacne kroutici momenty, odlehcujici loziska na vnitfni
strane oblouku a priwzujfcl loziska na vnejaf strane
oblouku.
+
.Staticke i'ei'eni horizontcilne zaki'iveneho nosnfktl
Ve statiokem vjpoctu byl nosnik uvazovan ja.ko ten·
kostenny prut s tuhfm pncnyro fezem 8 obvyklymi
hypotezami stavebni mecho.niky - zachovani rovinnych a ko]mych rezu pfi ohybu. Kroueeni nosniku
uzavreneho prUfezu bylo uvazovano podIe teorie
prosteho krouceni, tj. podIe Bredtorych vzorcu, kdy se
uvazuji pouze smykova napeti od krouceni a vazane
kroueeni s deplanaci prurezu a podeInymi normaInymi
napetimi od kroueeni bylo zanedMno stejne jako deformace pi'fcneho rezu. Zjistilo se, ze je mozno zanedbat
sikmost ohybu prUfezu zpusobenou jejich zkosenim
i excentricitu wzisw delkorych elementu nosniku nebo
zawzovaci plochy mostu vUci ose nosniku (coo 5 cm),
danou tim, ze u zakfiveneho nosniku dvo. sousedni
)rUtezy nejsou rovnobezne, ale sbfhaji se do stfedu
;blouku.
Uzavfeny nosnik se dvema poll je pro svislezatizeni,
ttere nevyvolava. Mdne vodorovne slly, prostorove
tfikrat staticky neurcity, nebot podepfeni skYta. v kaZde
podpofe tfi slozky reakci: Svislou a vodorovnou sllu
3. pMcny moment k ose nosniku (obr. 2). Pfitom je tfeba
3i uvMoroit, ze ani predpfnaci kabely nevyvozuji staticky neurciM vodorovne sily, nebot jsou symetricke
k ose mostu a predpeti je tedy pudorysne centricke.
Kotevni tlaky kabelu se vlivem radialnich sil ve smerovem zakfivenf kabelu vynaseji jako ve vodorovne klenbe tak, ze tlakova Mra jde stale v ose nosniku, az na
male odchylky zpusobene trenim kabehi. PUdorysne
excentricke kabely jsou vhodne u horizontalne zamveneho ramu [3], aby rusHy vodorovne ohybove momenty.
(Poznamenavame, ze u zakfiveneho nosniku je treba
uvazovat sHy i momenty jako vektory v prostoru,
ktere maji v kaZdem prUfezu jiny smer.) Ohybovj moment se prenasi do sousedniho prurezu t6z kroutici
slozkou a naopak.
Za staticky neurcite veliciny Xl' XII' Xs byly zvoleny
ohybovj moment nad stfedni podporou a kroutici
momenty, pusobici zde na pole ba resp. be (viz obr. 3).
Pro urcenf ucinku byly vypocteny pMcinkove cary
(viz [1]), a to jako ohybove cary nosniku odpovidajici
hodnotam vnitrnich sil, vyvolanych deformaci velikosti
- 1 ve smyslu pMslusne staticky neurcite veliciny na
soustave (n - 1) krat staticky neurcite. Tyto vnitrni
sHy byly pocitany silovou metodou. PMcinkove Mry
jsou dvojiho druhu - jednak pro zatizenf jednotkovjm bfemenem, jednak pro zatizeni jednotkovjm
kroutieim momentem. Na obr. 4: jsou ZDazorneny pMoinkove cary krouticich momentu pro zatizeni svislYm
bfemenem. Statieky neurcite vnitfni slly od predpeti
byly vypocteny primo silovou metodou. (Podrobne
o statickem fel!eru viz [1].)
Pro predstavu 0 velikosti vnitrnieh sil uvedeme
nektere hlavni hodnoty pro dimenzovaru podIe puvodnfho vjpootu k zadavacimu projektu:
N ejvUBi ohyb0'lJ8
momenty
Hlavni
zatizeni
SMJe
zatfzeni
Druhotne
ucinky
predpeti
na.d stfednl pod.
porou
-8650Mpm
v poli
4330Mpm
N ejf}etM krO'lJtiei
momenty
Hlavni
zatfzeni
-2490Mpm
1570Mpm
stale
zatiZeni
810Mpm
370Mpm
Druhotne
ucinky
pfedpeti
nad stfednl
podporou
nad krajni
podporou
320Mpm
500Mpm
-420Mpm
760Mpm
570Mpm
-190M-pm
Hodnoty ohybovjch momentu se pfilis neliSi od pMpadu
pfimeho nosniku, ziskaneho rozvinutim osy do pfimky.
Z porovnani vidime znacnou velikost krouticieh
momentu. Na. kroutici momenty ma pMznivj ucinek
predpeti nosniku, nebot vyvolava momenty opacneho
znamenka nez vnejSf zatizeni. To je zpusobeno tim,
ze pfedpeti pusobi "proti" staIemu zatizeni, tj. "zveda"
nosnik.
Ztraty pfedpeti za provozu v case nekonecno byly
vypocteny zhruba na 26 %, twe provozni napeti
kabelu je 8500 kp/cm2. Z toho pfi koeficientu tferu
f = 0,30 oW promerne ztraty tfenim 12,2 % nad
stredni podporou, reap. 9,0 % v poli, postupne napma.ru
1.5
1.0
qs
0
!I
~I
24m
I
,.24m
Obr.4. Pi'iC!inkove C!6rykrouticich momentu
4,5 %, relaxace 7,5 % a dotvarovani spolu se smrato.'
vanim betonu 8 %. NejvetSi podil maji tedy ztraty
trenim, k cemuz prispiva hlavne vodorovne zakfiveni
kabehl, sledujicieh mvost mostu.
Pro nejvetSf zatizeru za provozu v case nekonecno
jsou nOrIDalna napetf nad stfedni podporou v hornich
vlaknech -18 kp/cm2, vdolruch vlakneeh - 111 kp/cm2
a v poli - 92 kp/cm2 resp. - 31 kp/cm2. Dovoleno je
- 135 kp/cm 2. .
,
Dovolena namaharu nejsou zeela vyuZita, a to v poli
proto, ze nelze sruzit pOCet kabelu vzhledem na stupen
bezpecnosti proti dosazeni meze Unosnosti, ktery je
pozadovan 2,0, a nad stredni podporou proto, ze vetsi
tlakove napetf je vjhodne pro sruzeni hlavniho napeti
v tahu. Napeti bezprostredne po predepnuti konstrukce
vyhovuji s rezervou.
Smykova napeti jsou souctem napeti od posouvajicich
sil a od krouceru. Smykova napH! od posouvajicich sil
se snlZuji u podpor· redukci vlivem zdvihanych kabelu
a u stfedni podpory t6z nabehem, tj. sklonem dolni
desky (klenbove vynaSeru sklonenou neutra.lnou osou).
Diky uzavrenemu prUfezu nejsou smykova. na~ti od
krouceru pffiiS velka.. V poli a nad krajni podporou,
kde je krouceru nejvetSi, jsou pribllZne stejne velka.
jako ad posouvajieich sil, nad vnitfni podporou jsou
menSf. Celkova smykova napetf dosahuji nejvj8e
23 kp/em2 (nad krajru podporou). Nejvetsi hlavni napet{ je 8,8 kp/em 2 (nad krajni podporou v doW desce).
Posouzeru hlavniho napeti v tahu na mezi .unosnosti
se ukazalo nejostrejsim krit6riem (nad Pbdporami do·
sahuje az 39 kp/em ll, dovoleno 40,5 kp/em 2) a bylo
tfeba zachytit je zvlastru mekkou vjztuzi. V ostatnich
misteeh je smykova vjztuz jen konstrukcni povahy.
nebot napetf nepfesahuje 27 kp/cms.
Pro bezpecnost proti nadzdviZeru konstrukce. z 10zisek rozhodovalo zatiZeru nesymetricke, tj. rovnomerne
zatfZerumostu na polovine na vnejsi stra.ne obiouku.
ktere se snazi nadzdvihovat krajni lozisko v ostrem
rohu u sikme opery. Pozadovana bezpecnost 1,35 byla
sp]nena.
VYSKY 10w PREVYSENY
b
Obr. 5. Schema vedeni kabelu
IN1ENYRSK~ STAVBY 3 -1967
115
Obr. 6. Montez trubkove skruze
Vodoroyne radialni sHy kabelu ulozenych v krajni
same na vnitrni strane oblouku v poli by mohly zpusobit jejich vytrZeni z prurezu. Proto jsou tyto kabely
zakotveny mekkou vyztuzi, ktera je obepina. OhYl>
steny od radialnich tlaku kabelll je zanedbatelnY.
Zjednoduseni nosniku na tenkostenny prut (jednoroz _
merny problem) s hypotezou 0 dokonale tuMm prienem
rezu je pH pomeru sirky komurky k deIce 1 : 4,6 jiste
dosti hrube. DaIS{ odchylky tez zpusobuje deplanace
prurezu pri krouceni. S ohledem na vy-jimecnost konstrukce a potrebu bliZi3iho overeni vlivu teehto zjedno_
duseni provedl r. 1962 lng. Tibor Javor, esc. se spoJupracovniky ve Vyzkumnem ustavu inzeny-rskyeh
staveb v Bratislave modelove mereni, ktere poskytlo '
udaje hlavne 0 rozdeleni podelnych normalnych napeti,
o vlivu deformace a ohybu pficneho rezu (prechod
k rostovemu pusobeni) a 0 deplanaci prurezu, mene jiz
o smykovych napetich. Byla provedena tenzometrieka
mereni spolu s primym merenim pruhybu na prostorovern modelu z akrylonu v meritku 1 : 44, zatezovanem
zavazim. PH zatiZeni osamelym bremenem v ose mostu
v jednom poli byla takto zjistena napeti pod krajni
a stredni stenou v pomeru 1,8: 1 v zatezovanem poIi
a 1,4: 1 ve druMm polio Pro rovnomerne zatlzeni jsou
tyto rozdily mnohem menSi. Priena normaIna napeti
od deformace pfieneho rezu pH osamelem bremenu nad
stenou dcsahuji asi 20 az 50 % napetf podeInych. Porovnani s merenim ukazalo, ze provedeny vypocet
poskytI vyhovujici udaje pro dimenzovani. (Staticky
vyPocet s ohledem na deplanaci prurezu viz [2], [2a, b].)
Pri zpracovani provadeciho projektu doslo k nekterym menSim zmenam, ktere vyplynuly z praktickych
pozadavku. Hlavni zmena byla v sysMmu kabelu ad
a). Tyto zdvihane kabely ve stenach byly rozdeleny
na kabely dlouM (al ), probihajici po ceM deIce mostu,
a na 'kabely kratke (a 2 ) probihajfci pouze nad stredni
podporou (obr.5). Tim se vyloucilo kfiZeni kabelu,
nutne pH provedenf podle puvodniho navrhu .
• Prov6denistavby
Obr.7. Pi'fprava bednenf
Obr.8. Detail bednenf a mekke vyztuze u kotvenf neprubeznych
kabelu
1'16
INiENYRSKE STAYBY 3 -1967
S ohledem na omezenou stavebni sezonu v hora,ch byla
stavba mostu rozvdena na dva roky. Koncem roku
1963 byly provedeny pouze masivni betonove opery,
zalozene v otevfenych stavebnich jamach. Na jare
1964 byl vybudovan betonovy stredni piliI' a zaealo
se s montaZl skruze z trubek 0 48 a 60 mm na betonovych zakladech (obr. 6). V poIi pres vlastni koryto
reky byly vybudovany mohutnejSi zakladove pasy pro
skruz, aby mohly vzdorovat pripadne velke vode.
Skruz byla 0 3 m sirSi nez obrys mostu. Tim se ziskal
dopravni prostor vedle konstrukce mostu a skruz byla
v pricnem smeru stabilnejsi. Vystavba skruze s obestavenym prostorem 14000 m 3 trvala sest mesicu a spotrebovalo se na ni asi 50000 m trubek.
V zarf 1964 byly zahajeny prace na bedneni no~ne
konstrukce s celkovou vyroerou 3100 m 2 (obr. 7). S10
o naroenou praci, protoze spodni desku konstrukee
tvorily zborcene plochy, steny trup.liku byly zakfivene,
bylo treba vybednit hnizda, priene prahy pro kotveni
kratkych kabelu apod. (obr. 8).
Rovnez ulozeni vyztuze (667 q betonarske oceli R 40
prumerneho profilu 10 mm, 394 q patentovane oceli
v kabelech po 24 0 7 mm) bylo obtiznejSi nez u obdobnych konstrukci v prime trase. Kabely bylyulozeny
v ocelovych siInostennych trubkach, aby se s ohledem
na jejich znaene prostorove zakfiveni co nejvice omezily
~r:
\i~\ ztflj,ty trenim. Protoze i tak nebyla jistota, zda soucini, tel trem 0,30, uvazovany ve vypoCtech, nebude ve
skutecnosti vets!, rozhodIi projektanti zvetsit pocet
kabelu oproti vYpoctlim z 30 na 34 ks v horn! desc'J
nad stredni podporou a z 28 na 32 ks v dolni desee
v obou polich.
Ph betonazi bylo treba ulozit do nosne konstrukce
630 m 3 betonove smesi tohoto slozem:
cement PO 450 z Prachovic
pisek 0/8 mm . . . . . .
granulovana drt 15/25 mm .
plastifikator S . . . . . .
voda (pomer v : C = 0,38) .
380 kg/m3
39 %
61 %
1,91/m 3
145 1/m 3
. Na~rh vyzadoval krychelnou pevnost betonu 400
kpjcm 2 • Pri pravidelnych zkouskach na kr,vchlich
bylo dosazeno prumerne pevnosti 560 kpjcm2.
Betonova smes se vyrabela v betonarce na hlavmm
stavebmm dvore a dovazela se k mostu au~y na vzdalenost, 1,5 km. N a misto ulozem se dopra vovala smes
japany: HutniIo se ponornymi vibratory. Postupne
byla vybetonovana spodni deska , potom steny a koneene - po vybedneni dutin truhliku - i horm deska,
v mz byly za pficnymi prahy pro kotveni kratkjch
kabelu nad stfednl podporou vynechany otvory mezi
stenami na delku 2,5 m pro pfistup ke kotvam. Zaroven s nosnym prurezem se vybetonovaly i fimsy,
aby nebylo nutno stavet nakladne zavesene lesem
pro jejich betonaz po demontazi skruze, Rimsy byly
rozdeleny sparami, aby nepusobily spolu s nosnym
prurezem.
Vzhledem k tomu, ze cast betonaze probihala za
nepfizniveho a chladneho poeasi, kamenivo i voda pro
betonovou smes se predehfivaly a beton byl po zpracovam chranen slamenymi rohozemi. Dutiny mostniho
nosmku byly vyhHvany horkjm vzduchem az do
zatvrdnuti betonu,
Betonaz nosne konstrukce skoncila zacatkem prosince 1964 a v lednu 1965 byly zaha,jeny pfipravy
k napinani kabelu. Nejdfive se zkusebne napinal jeden
dlouhy kabel, probihajici ve stredni stene po cele
deIce mostu, a mefilo se jeho protazem jednak u obou
napinacich lisu na koncich kabelu, jednak v prurezech
12,5 m od stredni podpory. Celkove protazeni kabelu
dosahlo 87,5 % teoreticke hodnoty, to znamena prumernou ztratu prevazne tremm 12,5 %. Protazeni
useku dlouMho 25 m nad strednl podporou cinilo
74,5 % teoreticke hodnoty ph prvnim, resp. 78,5 %
ph druMm napinani, tedy prumernou ztratu v tomto
useku asi 25,5 %. Porovnamm s teoreticky vypoctenjmi
ztratami trenim podle vzorce LI O'a = O'a (1 - e- f ")
pro f = 0,30 jsme zjistili, ze prumerna ztrata napeti
v ceIem kabelu byla 0 13 % vetSi nez vYpoctova, ve
strednim useku byla vetSi dokonce 0 18 %. ZvetSem
poetu kabelu oproti puvodnlmu navrhu bylo tedy
spravne a umoznilo dosahnout pozadovane predpinaci
sHy v jednotlivych prurezech konstrukce.
Vlastni napinam kabelu pomoci Horelova stotunoveho
lisu bylo zahajeno koncem ledna, Nejdfive se napinaly
kratke kabely v horm desce nad stredm podporou,
kotvene v pficnych prazich. Napinaly se jednostranne
- licM kabely z jedne, sude z druM strany. Potom se
z eel nosmku napinaly kratke kabely dolni desky. Po
napnuti vsech kratkych kabelu v deskach se vyarmovalya zabetonovaly docasne vynechane otvory v horni
desce, Mmz se uplne uzavrela truhlikova nosna konstrukce a mohlo se zacit s napinamm kabelu ve ste-
Obr. 9. Pohled no most z leveho brehu
nacho DlouM kabely se napinaly oboustranne; nejdfive
z jedne strany tak dlouho, az byl na druhem konci
zazna.menan pohyb, potom analogicky z druhe stranv.
Teprve po zjisteni, ze je cely kabel uvolnen, byl p;_
pousten a po odlehceni se napnul definitivne a zakotvil.
Po napnuti vsech kabeJu se zacalo s demontazi
skruze. Kabelove dutiny byly zainjektovany pozdeji,
az po skonceni obdobi ml'azu.
Obr. 10. Pohled od levobrezni opery
INZENYRSKE STAVBY 3 -1967
111
Obr.11. Hotovy most -
pohled proti vode
• Mereni no konstrukci
Jiz pred zaMjen im stavby bylo rozhod nuto sledov at
dIouho doba pretvo reni nosne konstru kce. Tento ukol
prevza10 Vyzku mne a vYv0jove pracov iste pro predpjaty beton n. p. Stavby silnic a zeIeznic ve spolup raci
se Staveb nim ustave m CYUT. Do konstru kce byly
zabudo vany specia,lni strunov e tenzom etry ve stredni
stene v nejvice namah anych prUiezech nad stredni
podpor ou a v polio DoHm s byly osazen y hfebov e znacky
pro presno u nivelaci. Pro mereni zdviha nych kabelu ve
CD P
"Q318 tlm 2
~
8
p = 0,344 Um 2 :
p'=Q215
tl m2
~
p NAVRI-IOVE = 0,6 tlm 2
Obr.12. Polohy a velikosti zatfzenf pri zkouke
118
INZENYRSKE STAVBY 3 -1967
stenach byia pH betona zi vynecM na okenka ve vzdaIenosti 12,5 m od stredu mostu, takze bylo mozno
mefit jednak protaze ni na useku delky 25 m, jednak
pf;imo mistni protaze ni tenzom etry.
Prvni mereni se uskutec nilo ph napma ni kabelu.
Mereni na prvnim dlouM m kabelu bylo pouzito pro
overen i vJpoct em stanov enych ztrat trenim a podle
jeho vysIed ku bylo stanov eno napeti, pri kterem je
treba kabely kotvit. U vsech kabelu se pak merno jejich
protaze ni pfi predpm ani u kotev, u dlouhy ch zdvihanych kabelu i u stredni podpor y. Mereni overilo, ze
bylo pH napina ni dosazeno predpin aci sHy podle pozadavk u vyPoctu.
Dalsi mereni probihalo pH zatezka ci zkousce v polovine cervenee 1965. Konstr ukce se zatezov ala po kompletnim dokonceni vozovk y naklad nimi auty ve ctyfeeh
poloM eh podle obr. 14, v nem je uveden o i odpovidajici
rovnom erne zatiZeni, ktere bylo podsta tne menM nez
navrho ve. Merna se pomern a pretvo reni betonu nad
stredni podpor ou (prurez 0 - 0) a v poIi (prurez
6 - 6) ve vzda,lenosti 0,4 od krajni podpor y, a to jednak
zabudo vanym i tenzom etry, jednak pfllozn ymi tenzometry, jejichZ poloha je zrejma z obr. 13. Oba system y
tenzom etru mely samost atne snimace pro kompenzaei
zmen teploty . Hodno ty pomern yeh pretvor eni se odcitaly automa tiekou meriei aparatu rou, navrZenou
a zhotov enou ve Staveb nim ustavu CYUT.
Vzhledem k nizkemu stupni zatizen i konstru kce
a z toho vyplyv ajicim nizkym hodnot am mereny ch
deformaci byly vysledk y mereni zhodno ceny pouze
pro ucinky namaM ni samotn ym ohybem . Pro zhodnoeeni ucinkU kroueeni nejsou merene hodnot y dostate cne spolehlive. Z hodnot mereny ch v mlsteeh soumerne
polozenyeh podle osy mostu byly vypoct eny prumer ne
hodnot y, 0 niehZ bylo predpo kladan o, ze odpovi daji
pfiblizne hodnot am od ucinku rovinne ho ohybu bez
}u'oueeru. Namerene hodnoty pretvoreru byly porovna.ny
s hodnotami teoretiekjmi, vypoctenjmi pro dane
zatizeru s pouzitim prurezovyeh hodnot a. pffcinkovyeh
car ze statiekeho vfpoctu a za predpokladu m6dulu
pruZnosti Eb = 360 Mpfem2 podle normy pro heton
zn. 400. Vysledky porovnaru (obr.14) ukazaly, ze
skutecna tuhost konstrukce je az dvojnasobne vetS!
nez teoretieka. Lze to vysvetlit nizkjm stupnem
namaharu po zarezkaci zkousee, vyssi hodnotou modulu
pruznosti, podstatne vetsi pevnosti betonu (v den
zkousky byla na krychlleh zjisrena pevnost min.
614 kpfem 2 ) a dale Mz spolupusoberum dlazby, izolace,
fims s teoretieky uvazovanym nosnym prurezem, jak
to potvrdila zmenena poloha neutraIne osy vykonstruovane z namerenych deformaei. Velky vliv na zmenseni
pretvoreru nad stredni podporou mel i mohutny pncnik
a svisIe tlaky u vruboveho kloubu.
PrUhyby konstrukce, merene pri zatezkaei zkousee
pHi pruhybomery v kazdem poli, dosahly po zatizeru
jednoho pole reehto prumernyeh hodnot:
pravem poli
oelkovY 7,96 mm
trvaly 0,70 rom
pruzny 7,26 mm
v levem poli
oelk0vY 7,91 rom
trvaly 0,53 rom
pruzny 7,38 mm
V
Teoretieky priihyb pro dane zatiZeru je 8,8 mm, tedy
vetSi nez priihyby namerene.
Z hlediska normovych pozadavku mostni konstrukce
po zatezkaci zkousee pine vyhovela, nebof. trvala
pretvoreru i priihyby byly zanedbateIne male a pruzna
pretvoreru, resp. pruhyby byly podstatne menM nez
teoretieke.
• Technicko-ekonomicke xhodnocenf
Pro porovnaru s jinymi mostnfmi objekty obdobne kon.
eepee uvadime zakladni technieko·ekonomieke ukazateIe pro popisovany most a zaroven rozpoctove ukazatele
pro uvodni projekty z roku 1965:
N dlclad na horn' atavbu
ns. spodni sts.vbu
ns. oely objekt
ePQt.KJRNE TENZOMEm IV kzEC~ 0-0 A 6-6)
A-A A 8-8)
Obr.13. Umisteni
tenzometru
=PRl.OZNE TENZQ1ETRY (V kzEC~
sloziMho objektu. VZdy vsak jsou s tim spojeny mimoradne naroky na vseehny zucastnene slozky. Nelze
take vyuzit vyhod typizaee a prefabrikace a po individualnfm reseru je nutno pocitat s mensi produktivitou
prace a vyssimi llliklady, ktere u nas Mzny zpiisob
rozpoctovani nemuze pine postihnout.
LITERATURA
[IJ Bahnt, Z. P.: PfillinkoV6 cary pudorYSIl~ zakfivellyoh
mostu. Stavebnioky casopis SAY XII, 1964, c. 1, 18-39
[2J Ba~aIlt, Z. P.: NOIlllIliform tOrsiOIl of thill-wall bars of
variable seotiOIl. Memoires A. I. P. C., 1966
[2a] Ba~aIlt, Z. P.: TeIlkoB~Ime pruty promeImeho tuheho
pl'1irezu. rn~enyrske stavby(v tisku)
[2bJ Ba~ant, Z. P.: Prostorove plisobeni mostnioh nosniku.
Ueebni texty pro V. roo., katedra bet. konstr., sta.v. fak.
CVUT,1965
[3] Johannson J.: Raumlioh gekriimrnte Rs.hmenbriioke ill
Caracas. Beton u. Stahlbetonbau 1960, H. I, 1-6
PRUReZ NAD PODPOROu
-------*1-------\\ 0
Popisovany most Ukazatel pro
v oblouku
UP mostu
svetlosti 40 m
2280 Kes/m a
1959 Kes/m a
1480 Kes/m a
1300 Kes/ms
3760 Kes/m'
\
- ---"'f'----\
\
\
\
Spotreba oceli na nosnou konstrulcci
betonafska vyztuz
patentovana oce1
celkem
Beton nosne konstrukce
64
kg/m a
36,5 kg/m2
100,5 kg/m a
0,58 mS/m s
50
kg/m s
36
kg/m 2
86
kg/m a
0,70 mS/m s
\
\
\
\
\
\
---...---------\
Vyssf naklady na nosnou konstrukei byly zpiisobeny
vetSi praenosti, drazSim bednenfm, vetsf spotrebou
mekke vyztuze pro zaehyeeru napeti v kroueeni a predevsfm naklady na vybudovaru vysoke a komplikovane
skruze. Cenu spodnf stavby podstatne ovIivnily obtizne
podroinky zakladaru na balvaniMm podlozi v rezko
pfistupnem udoll a v tesne bHzkosti stareho velkoprofiloveho vodovodu a kamenny obklad viditelnyeh ploch
obou oper i kfidel.
<:)
PRll~EZ V POLl
--------y------ ---<:) /
/
/
)" ---- PRiLOZNY
TENZo::..T~"
\!.;
,/
• Zciver
€I
1/
----- .e-+...._-----------
'''KO
MER/7i
£%0
1
D
1
I
II
0.020 0.040
Obr. 14. Pomernci pi'etvoi'eni
"-" _
~
I
_ l~_-'l
,/
1/
Uspesne dokonceru stavby tato neobvykle mostni
konstrukce, obtizne po stranee projekcni i z hlediska
provadeni, dokazuje, ze lze vyhovet zvysenym narokfun modern£ho projektovaru silnie i tehdy, vyZaduje-Ii plynule vederu trasy navrh sikmeho nebo jinak
\
I
Q060
II
0.080
I.